měsíčník pro trvale udržitelný život - Info

měsíčník pro trvale udržitelný život
vydává vh press Hradec Králové
l biopotraviny l ekologie l ekozemědělství l biodiverzita
Krajáč biomléka
l
ročník 14
Rakytník z Českého ráje
l
cena 20 Kč / 0,9 E / 27 SK
6/2010
Co s biozebrou?
Ing. Ludmila Mužikovská a Vilém Rudolf převzali
putovní Bartákův hrnec pro firmu AGROFYTO
Lidečko, s.r.o.
EKOzprávy
PLENKY PRO EKODÍTĚ
Motýlka jsem zachytila, když přistál ve
vlasech mé dcery.
Eva Skoumalová
OBSAH
červen 2010
ZPRAVODAJSTVÍ
Plenky pro ekodítě . . . . . . . . . . . . . . . .2
Zemědělské trhy . . . . . . . . . . . . . . . . . .2
BIOPOTRAVINY
Krámek vonící pečlivostí a láskou . . . . . .3
Trnitá cesta za pěstováním biorakytníku .4-5
Krajáč biomléka zalitý výjimečně
ne vodou ale sluníčkem . . . . . . . . . . . .6-7
Lovecká sezóna na Sasově . . . . . . . . . . .8
Bio – minihumoresky . . . . . . . . . . . . . . .8
Rosa, o.p.s., vyhlašuje od 1. června
2010 ve spolupráci s internetovým magazínem VašeDěti.cz několik dobročinných aukcí pod názvem Plenky pro
Ekodítě. Návštěvnice portálu Vaše
Děti.cz tak budou mít možnost seznámit
se z látkovými plenami, získat je za sympatickou cenu v aukcích a zároveň podpořit projekt Ekodítě.
Ekodítě – to je dlouhodobý projekt
společnosti Rosa, o. p. s., který se snaží
podporovat a propagovat udržitelnou
spotřebu a zdravý životní styl v oblasti péče
o dítě. V současné době je Ekodítě známo
především osvětou v oblasti používání
pratelných plen a bezplenkové komunikační
metody a vrcholí intenzivní celotýdenní
kampaní Týden opravdových plen. V letošním roce jsme ve spolupráci s Lucií
Harnošovou a internetovým portálem
Brána k dětem (www.branakdetem.cz)
uspořádali soutěž Plena roku 2010.
Možnost zapojit se do této soutěže měli
výrobci a distributoři pratelných plen tím, že
nominovali některé ze svých plen, o kterých
si myslí, že jsou opravdu dobré a mezi rodiči
oblíbené. Rodiče hlasovali pro svou
nejoblíbenější plenu. Ze zaslaných vzorků
nominovaných plen byly vyhlášeny dvě
aukce – jedna proběhla v Praze při udílení
ZDRAVÍ
Zemědělské trhy konečně i v Plzni
Co jíme, to ovlivňuje, kde žijeme . . . . . . .9
Poplašná zpráva o pesticidech
v biopotravinách . . . . . . . . . . . . . . . . . .9
PLZEŇ (ENVIC, obč. sdružení) – Historicky první Plzeňské zemědělské trhy se
uskutečnily v 29. května na nádvoří hotelu
Gondola (Pallova 12, u Mlýnské strouhy,
Plzeň) od 8 do 13 hodin. Pořádalo je
občanské sdružení ENVIC ve spolupráci
s hotelem Gondola za finanční podpory
Nadačního fondu Zelený poklad. Trhy
zeleniny a ovoce se budou konat na stejném místě až do října vždy poslední sobotu v měsíci (26. 6., 28. 8., 25. 9., 30. 10.).
Plzeňské farmářské trhy jsou součástí projektu Plzeň 2015 (www.plzen2015.cz).
RECEPTÁŘ
Vaříme z „ovozelu“ . . . . . . . . . . . . . . .10
Slovenská inšpirácia . . . . . . . . . . . . . .10
S BIO na cestách . . . . . . . . . . . . . . . . .11
BIODIVERZITA
Přehlídky polních pokusů na Výzkumné
stanici v Uhříněvsi . . . . . . . . . . . . . . . .12
K historii biodynamiky . . . . . . . . . . . . .13
Tuřín – plakát . . . . . . . . . . . . . . . . .14-15
EKOZAHRADA
Ekozahrada v červnu . . . . . . . . . . . . .16-17
Rakouské ekozahrady . . . . . . . . . . .16-17
Magnetky s dětmi pro děti . . . . . . . . . . .17
EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ
Česká biozebra – je čas na změnu? . .18-19
Konečně zemědělské tržiště v Praze . . . .19
Nové povolení pro použití
přípravku Polyversum . . . . . . . . . . . . .20
Seminář a Bioakademie . . . . . . . . . . . .20
ZPRAVODAJ EKOZEMĚDĚLCI PŘÍRODĚ
Za ekologickým zemědělstvím
a agroenvironmentálními opatřeními
do Anglie a Skotska . . . . . . . . . . . . .21-22
Pozvánky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .23
EKOLOGIE
První ročník Biomas-ligy ČR zná vítěze:
Roštín . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .24
První kroky k lesní mateřské školce . . . .24
Bílení vápnem . . . . . . . . . . . . . . . . . .25
www.vhpress.cz
2
Opakovaně použitelné plenky a kalhotky (vha)
titulů Plena roku 2010 a její výtěžek věnuje
Brána k dětem na projekt „Představujeme
moderní látkové pleny lékařům“. Druhou
aukci PLENKY PRO EKODÍTĚ vyhlašuje
Rosa ve spolupráci s Petrou Vymětalovou
a internetovým portálem VašeDěti.cz
(www.vasedeti.cz). Začne 1. června 2010,
na MDD, a každý z výherců aukcí přispěje
na další rozvoj projektu Ekodítě. Budete mít
možnost vybírat mezi 36 plenami, mezi
nimiž jsou i výherci ankety Plena roku 2010:
kalhotková pleny Haipa Daipa Pastelka,
čtvercová plena Kikko barevná, a plenka
All-in-One (2v1) Itti Bitti Snap in One.
Kupte svému dítěti látkovou plenu
a přispějte na dobrou věc. Aukci můžete
sledovat na www.vasedeti.cz/aukce.php.
O Ekodítěti se dozvíte více na
www.ekodite.rosacb.cz.
Adéla Chadimová
Vážení čtenáři Bio,
za tu dobu, kdy jsme k vám z redakce nepromluvili, se stalo mnoho událostí. Ani ne
tak v oboru ekologického zemědělství,
i když je tu nová ochranná známka pro
biopotraviny, jako v celé společnosti.
V květnu se opět části Moravy musely vyrovnávat s povodněmi, které napáchaly
mnoho škod. Lidská solidarita by tu neměla chybět.
Máme po volbách, které jistě mnohé
změní. Změní život mnoha lidem, soudě
podle programů stran, které nejspíše sestaví vládu. I s tím se budou muset zaměstnanci a drobní podnikatelé a živnostníci vyrovnávat nejspíše. Přejeme, aby to vyrovnávání nebylo příliš bolestivé a aby každý
měl alespoň v něčem kousek radosti ze života a úspěch.
Doufáme, že jste s obsahem měsíčníku
Bio alespoň trochu spokojeni. Ne vždy se
nám podaří najít skvělé zajímavosti
a neotřelé recepty do kuchyně. Možná byla minulá čísla více „pastvou“ pro ekosedláky než pro spotřebitele biopotravin.
Rádi bychom to napravili, a proto příští
dvojčíslo pro měsíce červenec a srpen přinese více stránek a čtení pro léto, pro spotřebitele. V srpnu tedy Bio nevyjde, ale těšte se dále na zářijový „nášup“ stránek.
Předplatittelé tak nebudou v ničem za své
peníze ošizeni. Slibujeme, že se s křížovkami polepšíme a nebudou chybět ani ty.
Pište nám, fotografujte a zamýšlejte se
nad tím, jak třeba na vaší zahrádce a v domácnosti si chráníte malý kousek přírody
a přispíváte k ochraně svého nejbližšího životního prostředí. Kritizujte či chvalte naši
redakční práci.
Hezké nastupující léto, které snad přinese více sluníčka nad hlavou i v duši, přeje
s úslovím "léto budiž pochváleno"
Mirka Vohralíková,
šéfredaktorka
bio
l
6/2010
Krámek vonící pečlivostí a láskou
Jitka Nosková otevřela krámek se zdravou výživou v Hořicích před čtyřmi lety. V obchůdku se dvěmi schody do přízemí býval dříve obchod s ovocem
a zeleninou, vykachličkovaný – a tak dalo dost práce přeměnit jej do podoby,
která by vyhovovala specifickému prodeji sortimentu zdravé výživy
a biopotravin. Paní Jitka se může pochlubit, že i v menším městě s devíti tisíci obyvatel je schopna z devadesáti procent prodávat biosortiment.
dař Ing. Bedřich Plíšek. V Bylince můžete
zakoupit také čerstvé biopečivo z pekárny
v Ličně. „Měla jsem obavu, jestli mi pár
bochníčků chleba vůbec dodají, ale byla
jsem mile překvapena, že s tím žádný problém nebyl. Všechno objednané zboží prodám a objednávám nejen biochleba – po-
Že se krámek stal jejím vyplněným snem,
je znát i z jeho vybavení. „Vše jsme si pořizovali a sestavili sami. Hodně mi pomohl
manžel, který je velice šikovný. Já vymýšlela a manžel realizoval omítku, dlažbu a tak
dále,“ vypráví o začátcích Jitka Nosková.
Vnitřek jinak studeného přízemního prostoru prohřívá žluto-oranžová barva stěn a zajímavosti prostoru dodává dřevěný strop
a niky. Vybavení je jednoduché, účelné
a působí velmi příjemně – včetně proutěných nákupních košíků. „Jediné, co bych si
přála změnit, je to, aby obchod byl na druhé straně ulice, kam svítí déle slunce,“ říká
paní Jitka.
V obchůdku si musí vystačit sama. Pokoušela se mít i jednu zaměstnankyni, ale
nebylo finančně únosné, takže je nyní ráda, když jí o sobotách pomůže s doplňováním zboží a úklidem
dcera,
středoškolačka. V obchůdku je
klasický
sortiment
zdravých výživ – mouky, těstoviny, luštěniny, šávy, čaje, různé
pomazánky a vegetariánské polotovary,
k tomu ekodrogerie
a biokosmetika. Zelenina je pouze na objednávku a biojablíčka
sem bude v sezóně
dodávat blízký ekosa-
bio
l 6/2010
dle zájmu.
Zatím
se
prodeji daří
a jsem ráda,
že mám práci, která mně
těší.“
Bylo právě
po třetí hodině a za
mamkou do
obchodu přiběhl syn Mikuláš. Hned
se pustil do konzumace mrkvového
biochleba a džusu... Po škole zkrátka vyhládlo, zvláště když se věnuje plavání
a dalším sportům. Spokojená mamka
– prodavačka a majitelka obchůdku – je ráda, že celá rodina přijímá zdravější způsob
stravování. Však se věnuje pečlivě tomu,
aby o prodávaných produktech věděla co
nejvíce a podala zákazníkům potřebné informace.
Krámek Bylinka v hořické Husově ulici
poznáte lehce, podle sytě oranžové fasády
domu a pěkné mříže. Když vejdete, jistě
vás obklopí příjemný pocit, že vás tu obslouží ochotně, pečlivě a s láskou.
Mirka Vohralíková
3
KDE SE RODÍ BIO
Za hranicemi Českého ráje je opravdový ráj – rakytníkový
TRNITÁ CESTA
za pěstováním rakytníku
Rakytník řešetlákový (lat. Hippophae rhamnoides, syn. rakytník úzkolistý) je
v léčitelství starých civilizací znám přes dva tisíce let, ale jeho pěstování s cílem sklizně plodů v naší republice není jistě tak dlouhé. Přijeli jsme se proto
podívat na ekologické pěstování rakytníku za Miloslavem Koškem, který letos
získal za kvalitní biorakytníkovou šávu ocenění Česká biopotravina roku 2009
v kategorii nápojů.
V Ohrazenicích, které leží hned u Turnova, se rozkládají sady našeho oceněného
ekologického zemědělce. Na šedesáti hektarech vlastní
půdy má vysázené trnité keře
rakytníku
řešetlákového,
který
pěstuje
ekologicky
– mohou dorůstat v našic
podmínkách až
pěti metrů výšky. Některé keře
již mají za sebou více než 18
let života. Ekopěstitel chystá
proto i jejich obnovu.
Ročně
sklidí na 130 tun drobných oranžových
peckoviček. Během sklizně v září až říjnu
se odřezávají celé větve, z nichž se plody
musí oddělit a ihned se hluboce zamrazují.
Během roku se z nich pak lisuje šáva, která se po sterilaci stáčí do lahviček. K tomu
má pěstitel nainstalovaný lis na šávu vlastní konstrukce a starší stáčecí linku. V poslední době ale měl potíž sehnat správnou
velikost lahviček.
Šáva se dodává stoprocentní jen řešetláková, nebo míchaná se šávou jablečnou či
hruškovou. Nebo slouží dál i k výrobě marmelády. Rakytníková šáva obsahuje asi
dvě procenta oleje, který je také v sortimen-
Zamrazené plody rakytníku
4
RAKYTNÍK ŘEŠETLÁKOVÝ
(Hippophae rhamnoides)
Řád: hlošinokvěté (Elaeagnales)
Čele: hlošinovité (Elaeagnaceae)
Jedna z nejstarších bylin, kterou člověk používá k léčení. Záznamy o jejích
léčebných účincích vedou až do starého Řecka. Odtud také pochází její název – Hippophae, který v překladu znamená třpytící se kůň. Staří Řekové totiž
zaznamenali, že koně pasoucí se v oblasti, kde rostl rakytník, dobře prospívali a jejich srst dostávala lesklý nádech.
Rakytník pochází z Kavkazu, Číny
a Mongolska, vyskytoval se v Nepálu,
v Indii a na Sibiři.
Dvoudomý, kolcovitě trnitý keř řešetláku je obdařen hustými větvemi, v mládí stříbřitě šupinkatými. Listy střídavé,
čárkovitě kopinaté, celokrajné, na rubu
stříbřitě až hnědočerveně drobně šupinkaté. Samčí květy v úžlabních svazečcích s hluboce dvoudílným kalichovitým okvětím; samičí hroznovitě
nahloučené, trubkovité. Plody oranžově
červené, hnědě tečkované, zřídka žluté.
Kvete od března do května. Ve střední
Evropě původní pouze na písčitých,
štěrkovitých březích některých řek nebo
na kamenitých svazích mimo naše území; u nás se často vysazuje jako okrasný a ovocný keř, zejména pro vysoký
obsah vitaminu C.
Stáčecí minilinka
tu výrobků k využití pro farmaceutický průmysl. Výtěžnost plodů na šávu je kolem 80
procent, zbylá dr se usuší a dále se
upotřebí v čajích.
Starost o hektary keřů a zpracování plodů
„leží“ na Miloslavu Koškovi a jeho ženě. Má
ještě podle potřeby jednoho až dva zaměstnance. I když byl od počátku devadesátých let (kdy se pole a pozemky z JZD
postupně vracely majitelům, či jejich potomkům, pokud se nerozhodli v družstvu
zůstat), rozhodnut jít do zemědělství, nevěděl, že cesta bude mnohdy trnitější než
sám rakytník.
Rakytník není náročný na pěstební podmínky, proto je docela dobře vhodný k pěstování ekologickému. Košek se řadí do čtyřicítky velkopěstitelů rakytníku v Evropě.
Ne všichni jsou však ekologičtí. Také ne
všechny výrobky, které v Ohrazenicích
vznikají, nesou etiketu „bioprodukt“. Do některých se přidává například med nebo
fruktóza. S odbytem výrobků problémy jeho firma Ekoplanet nemá a dodává je do
obchodů zdravé výživy, lékáren, a také do
obchodních řetězců.
V polovině devadesátých let získal Miloslav Košek certifikát na ekologické pěstování rakytníku. Do té doby už měl propracovaný způsob nejen péče o rakytník, ale
také způsob sklizně. Koupil pro sklady
a zmrazování opuštěné budovy družstva.
Ovšem provoz, který má v domě po prarodičích a jenž musel znovu koupit a důkladně
upravit ze starých stájí, je ohrožen jaè
kýmisi majetkovými nesrovnalostmi.
Naplněné 250 ml lahvičky
bio
l
6/2010
TRNITÁ CESTA ZA PĚSTOVÁNÍM RAKYTNÍKU
Zdánlivě hladkou cestu za úspěšným
podnikáním Miloslava Koška lemovaly nejen trnité keře rakytníků, ale také trny lidské
závisti, nedorozumění a možná i schválností. Sám toto období v nadsázce nazývá
obnovenými „padesátými lety“. Vracení pozemků se vleklo a další strázně se postupně přidaly.
Přicházela na něho různá udání, třeba jen
na to, že ptáci, kteří hojně sídlí v rakytníkovém porostu, škodí na sousedních pozemcích. Při jednom takovém šetření hygieny,
než se sepsal protokol, mu vykradli ze skladu nářadí za 25 000 korun. Když to druhý
den šel nahlásit na polici, tak se zloději vrátili pro další „dávku“.
CO RAKYTNÍK OBSAHUJE?
Oranžové plody rakytníku dozrávají na
konci srpna až v říjnu. V tuto dobu mají
nejvyšší obsah zdraví prospěšných látek. Obsahují:
l 10 x více vitaminu C než pomeranč
l Vitaminy A, D, F, K a vitaminy
skupiny B
l Rutin, flavonoidy, pektin, silici
a třísloviny
l Organické kyseliny a minerály
l Alkaloid hyppophein (ten se v těle
přeměňuje na serotonin, hormon důležitý pro celkovou vitalitu, který
chrání organismus proti depresi
a nádorům)
JAKÉ MÁ LÉČIVÉ ÚČINKY
RAKYTNÍKOVÝ OLEJ?
Samičí rostlina rakytníku po odkvětu s plody
Samčí větvička s prašníky pylu
Vzhledem k tomu, že byl rakytník až
donedávna využíván převážně lidovým
léčitelstvím v původních oblastech, jsou
jeho komplexní léčebné účinky, které
nyní objevuje i moderní západní věda,
velmi překvapivé.
l Má biostimulační účinky, výrazně
podporuje imunitní systém, zvyšuje
odolnost proti infekcím a stresu
l Podporuje tvorbu žluči a trávicích
enzymů, léčí žaludeční vředy
l Stimuluje činnost jater a plic, pomáhá při plicních onemocněních
l Reguluje krevní oběh
l Pomáhá při kožních onemocněních,
akné, popáleninách a omrzlinách
l Zabraňuje vypadávání vlasů
l Čistí organismus od toxických látek
l Rozpouští hleny
l Pomáhá při revmatismu
l Má i protinádorové účinky
Dlouhou dobu je ve sporu s obcí o to, že
na vlastním pozemku, určeném v územním
plánu jako zahrada a třešňový sad, vysázel
rakytník – což se obci nelíbí a domnívá se,
že to není v souladu s plánem obce. Zastupitelé trvají na tom, aby rakytníkové keře
vykácel. Na jiném pozemku, který se mu
podařilo scelit, zase chce obec prosadit veřejnou komunikaci a pozemky tak opět od
sebe oddělit.
V území jiné obce, kde má také velkou
část pozemků, vede elektrické vedení
a stojí zde sloupy. Ty by zase energetická
společnost chtěla přemístit, ale opět by to
zasáhlo jeho pozemky. Jak by asi potom
vypadaly mladé keře rakytníků, to si dovedete představit. Mladé sazenice nestojí pakatel, proto se podnikatel takovému jednání brání. Jestli bude jeho právní obrana
účinná, to se ještě neví.
Tvrdý boj byl i kolem faktu, že v rámci
ekologických úhrad byl zřízen titul „intenzivní pěstební činnost“, ale do ní ministerští
úředníci zapomněli zahrnout rakytník...
Proto by ekozemědělec neměl mít nárok
na vyšší úhradu, ale spadal by do kategorie „ostatní“.
Možná, že starosti kolem rakytníku jsou dány i tím, že pozemky leží až za branami ráje.
Tedy toho Českého ráje. Ale vážně. Miloslav
Košek se snaží i jako správný ekologický zemědělec dbát na to, aby na pozemcích neměl jen monokulturu rakytníku, ale také udržuje remízky a další by chtěl vytvořit. Proto
byl konečně potěšen změnou zákona, že dotační platby se budou týkat i těchto nevelkých lokalit a nebude o ně v systému LPIS
(systém evidence boloků půdy založený na
uživatelských vztazích) krácen.
Přes všechny strázně, kdy by nejraději
„leckoho“ prohnal rakytníkovým trním, je
Miloslav Košek optimistou a doufá, že bude
moci v budoucnu sady předat svým dětem.
Na cestě za zdravím z rakytníku mu přejeme dobrou úrodu a spravedlivé posouzení
všech jeho kauz.
Miroslava Vohralíková
Jak pěstovat rakytník?
Rakytník je velmi nenáročná rostlina, nejlépe se
mu daří na suchém slunečném místě, dobře prospívá na písčitých i kamenitých půdách. Má rozsáhlý kořenový systém a vytváří kořenové výhonky, proto si musíme dát pozor a vysadit ho
pouze tam, kde jeho případné rozrůstání nebude
činit problémy. Rakytník řešetlákový je dvoudomá rostlina, proto – pokud chceme sklízet plody
– musíme vysadit samčí i samičí keř. Ideální je
vysadit jeden keř samčí a více samičích, které
budou plodit. Vzhledem k tomu, že se opyluje
větrem, je dobré zasadit opylovače, tedy samčí
rostlinu, proti směru často vanoucích větrů.
bio
l 6/2010
5
Bartákův hrnec pro valašské ekozemědělství
v odpovědných rukách
KRAJÁČ BIOMLÉKA
ZALITÝ VÝJIMEČNĚ NE VODOU,
ALE SLUNÍČKEM
LIDEČKO – HORNÍ LIDEČ – Na slavnosti při příležitosti předání putovního Bartákova hrnce pro nejlepšího ekologického zemědělce za rok 2009 se sešli reprezentanti zemědělských institucí z úrovně okresu, kraje a účastnil se jí i náměstek ministra
zemědělství ČR pro životní prostředí, výzkum a vzdělávání, Ing.
Jiří Urban. Přímo v areálu hospodářství se dvěma kravíny, kde
se ekologicky chovají dojnice, předal putovní Hrnec nestor
ekologického zemědělství v Česku Ing. Richard J. Barták, CSc.,
jednatelům oceněné firmy AGROFYTO Lidečko, s.r.o., Ing.
Ludmile Mužikovské a Vilému Rudolfovi, členům PRO-BIO
svazu EZ. Od předchozího oceněného ekologického sadaře
Ing. Bedřicha Plíška putoval tento originální pohár z Vinice
u Hořic a zakotví na rok v Lidečku. Symbolickou odměnou pro
nejlepší subjekt ekologického zemědělství v ČR je v Hrnci ukrytých 1500 čerstvě ražených – ještě zlatých – desetikorun.
Proč doputoval hrnec na Valašsko?
I když bylo hlavním mottem hospodaření
transformovaného podniku – z družstevního
vlastnictví na soukromé – „údržba krajiny a života v ní“, brzy následovalo pochopení, že udržet krajinu ve stylu rázovitého Valašska bude
snazší v režimu ekologického chovu skotu
a pěstování plodin. Proto odchov skotu na
pastvinách a hlavně zachování produkce mléka vlévá život do tohoto koutu česko-slovenského pomezí a přináší kýžený efekt
– valašské biopotraviny pro náš stůl. (Viz reportáž v Bio č. 4/2010.)
I když se podnik transformoval na soukromý,
převládá zde – díky Ludmile Mužikovské – stále duch pospolitosti. Finanční odměna (nikoli
příliš důležitá), kterou poskytuje Nadační fond
Bartákův hrnec spolu se sponzory akce, byla
rozdělena mezi tři pracovníky vedení (dva jednatele a účetní) a dalších 17 zaměstnanců
– dojiček, traktoristů, mechanizátorů, ošetřovatelů skotu... Bez nich, jak připomněla Mužikovská, by se hospodaření na 870 hektarech
s 650 kusy skotu mohlo jenom těžce realizovat. Bartákův hrnec je vyjádřením především
morální podpory pro ekologické hospodaření
a přináši popularitu ekozemědělci. V neposlední řadě pak rozšiřuje povědomí o tomto způsobu hospodaření a biopotravinách. Dá se říci, že
poprvé byla Bartákovým hrncem poctěna
firma takto velká, která reprezentuje „pilotní podnik“ v oboru
produkce biomléka.
Kvalitnímu biomléku
dává tu správnou
„korunu“ zpracování
v Mlékárně Valašské Meziříčí, která za výrobky
z něj získala mnoho ocenění regionálních a celorepublikový titul „Biopotravina roku 2007“.
Chovají na valašských stráních 530 kusů
skotu z toho 120 dojnic a 130 krav bez tržní
produkce mléka a 250 telátek ,jalovice a tři
býky Siementál (masného plemene) a býka
holštýnského (mléčný skot). Každý ekologický
podnik je pod dohledem veterinární a hygienické správy a kontrolní organizace, která přiděluje a každoročně obnovuje certifikát pro bioprodukt – zde biomléko. Maso z býků chovaných
ekologicky na pastvinách skončí, bohužel, na
konvenčních jatkách. Ve výhledu jsou ovšem
vlastní certifikovaná ekojatka, kde by se
biomaso zpracovávalo a mohla tak být zhodnocena i finančně jeho kvalita.
Hrnec v dobrých rukách
Když se rozpustily mraky, které sužovaly Moravu dešti téměř celý měsíc a způsobily opět
Zprava: R. Barták, L. Mužikovská a V., Rudolf, J. Urban a zástupci Agrární komory
7
K Bartákovu hrnci se zlaáky patří i diplom a průkazka člena Klubu hrncařek a hrncařů
velké škody povodněmi
a vykouklo sluníčko, bylo to doslova darem nejen pro tuto slavnost.
Každým coulem jste se
tu cítili jako doma. Parta
lidí, kteří drží spolu přátelstvím svázaným právě způsobem hospodaření, výroby i prodeje,
členové „Klubu hrncařek a hrncařů“, založeného Ing. R. J.
Bartákem – například
Netíkovi, Ing. Plíšek,
Jan Březík – a mnozí
další si měli co sdělovat.
Rádi si promluvili například s prof. Bořivojem
Šarapatkou, vedoucím katedry ekologie a životního prostředí UP v Olomouci, ředitelkou
Bionstitutu Olomouc Mgr. Pavlínou Samsonovou, nebo s odborníky ze Svazu ekologických poradců Ing. Romanem Rozsypalem
a Ing. Petrem Trávníčkem – poradcem pro
produkci biomléka pro společnost AGROFYTO i Mlékárnu Valašské Meziříčí.
V úvodním projevu se Ludmila Mužikovská,
svěřila se svými pocity a obavami: „Je důležité,
abychom si uchovali naši přírodu a naše zemědělství. Měsíc nám prší a jsme z toho trochu
nervózní... Když jdeme do obchodů, kolik tam
najdeme výrobků s označením ,vyrobeno
v ČR´? Zato tam najdeme velký výběr zboží dovezeného ze zahraničí. Když padá odbyt domácích výrobků, padá i zemědělství. Musíme si
uvědomit, kolik půdy je pronajaté, něè
komu je to jedno. Ale když nevejdeme
Zaběhlá stračena, která dojí biomléko s trnkovu příchutí...
bio
l 6/2010
è
po vlastní půdě do svého domu, jak
tady budeme žít? Stáváme se tady hosty... Jak
dlouho tu budeme trpěni? Chraňme si to, za co
naši předci tvrdě bojovali, chraňme si přírodu
a naše valašské kopce...,“ a vyzvala přítomné
činitele, aby si této hrozby potravinové závislosti a skupování půdy zahraničními vlastníky
byli vědomi a nepodceňovali ji.
Náměstek ministra zemědělství ČR Ing. Jiří
Urban připomněl ve svém vystoupení pokroky
ekologického zemědělství. „V České republice
se ekologicky hospodaří již na deseti procentech půdy. Považuji za správné, že se Hrnec
dostává také k větším producentům. Je to i výrazem toho že ekologičtí zemědělci už nejsou
malým hnutím, stojícím někde v ústraní...“ Zdůraznil i složitost vývoje ekologického zemědělství a prosazení bioproduktů na trhu, který je
otevřený dovozu, a velmi ocenil právě péči
o krajinu, kterou dělají ekozemědělci často navíc ke své obvyklé práci. Proto si AGROFYTO
jako pilotní podnik ekologického zemědělství
Bartákův hrnec oprávněně zasloužil.
K předání ceny popřáli i mnozí činitelé, kteří
mají co do činění s rozvojem venkova, a již
starostové obcí, na jejichž katastru společnost
hospodaří, za domácí Horní Lideč Josef
Tkadlec, za Lidečko, kde je sídlo společnosti
AGROFYTO, Ing. Vojtěch Ryza – starosta obce a předseda Místní akční skupiny Hornolidečska a starosta obce Valašské Příkazy a bývalý ekonom družstva Stanislav Chovanec.
Stejně jako zemědělci, kteří utvářejí ráz krajiny
a zaměstnávají domácí obyvatele regionu Vsetinska: za AK ČR přijel viceprezident Ing. Jindřich Šnejdrla, Zemědělský svaz okresu Vsetín
reprezentoval Ing. Josef Hruška, oba jsou zároveň vedoucími představiteli velkých zemědělských podniků, stejně jako za Asociaci soukromých zemědělců okresu Vsetín hospodář
Jan Vávra, za Svaz PRO-BIO ČR se zúčastmil jeho místopředseda Ing. Přemysl Čech,
ekozemědělec. Za SZIF regionální pracoviště
Olomouc promluvil jeho ředitel Ing. Faltýnek.
O složité situaci s odbytem výrobků z biomléka
hovořila ředitelka Mlékárny Valašské Meziříčí
Jana Novotná. Mezi milými hosty dále byli,
MVDr. Hub z Veterinární správy Vsetín, Ing.
Jaroslav Krčmář ředitel Střední školy zemědělské a přírodovědné v Rožnově, kterou oba
jednatelé absolvovali, a další hosté a přátelé.
Slavnost s valašskými tóny
O občerstvení dobrým pečeným jehněčím
z „přechodného období“ se postarala Hanka
Molková, o guláš z domácího biohovězího
masa zase Ivoš Tydlačka, který navařil též tradiční valašskou kyselicu. Protože bez chleba
Biodojnice míří do kravína na dojení...
Pbio
l 6/2010
Výhled ze dvora hospodářství na zachované liniové výsadby ovocných stromů
by to nešlo, tak ten dodala pekárna paní
Ludmily Šeré za Střelné a nebyl to jen chlebíček (vskutku byl tak dobrý), nechyběly frgále
ani dvojctihodné koláčky, kterých bylo opravdu
co srdce ráčilo a ani oči nestačily sníst... K tomu bylo možno zakousnout ovčí sýry od ekologického zemědělce Tomáše Ondrůcha
a zapít biomošty od známého dodavatele Tradice Bílých Karpat.
Tatínku, je tam telátko?
Návštěvníci z daleka i zblízka mohli ochutnat
a zakoupit zejména produkci z Mlékárny Valašské Meziříčí – jogurty a nápoje, vše v biokvalitě, a nalít do kávy místní biomléko. Z řad ekozemědělců, kteří by měli zákazníkům co nabídnout, však v časově vypjatém volebním dni nepřijelo mnoho. Velmi zde pomáhal i člen správní rady Jan Verich z Turnova, který je pěstitelem a zpracovatelem bioovoce. Nabízel šávy
z jablek, hrušek a rakytníku a vítězný rakytníkový džem.
Vystoupení souboru Klobučan z Valašských
Klobouků s hudbou, zpěvem i tancem provázelo celou akci a vytvářelo milou atmosféru.
Předvedly se děti z místní Základní školy. Velmi pěkné bylo též vystoupení pana Molka „Veselý dvorek“ s ukázkami shánění oveček i zaběhlé husy či malého kanečka cvičenými border koliemi. Smích sklidilo však přivedení za...Paní Boženka už na ně byla přichystaná
toulané kravky myslivcem, který si stěžoval, že
kráva utíká a neustále vyžírá krmelce zvěři.
Ludmilou nadojené biomléko z „biovemene“
mělo vynikající kvalitu – bylo čtyřiapadesátiprocentní a se silnou příchutí trnek...
Dojit raděj jenom krávy...
Na krátkou prohlídku kravínů pozval přítomné Vilém Rudolf, který zájemce seznámil
s chodem podniku a podmínkami ekologického chovu. Dětem se samozřejmě líbila nejvíce
telátka, která jsou po narození odchovávána
v boudách a krmena mlezivem. Dojnice jsou
mezi dojením na pastvě. Krmeny jsou jednak
tím, co spasou, a jednak biokukuřicí drcenou
a zakonzervovanou, bioobilím z vlastní produkce podniku a biosenáží. Mnoho hodin stráví
pracovníci AGROFYTO právě sklízením
a ošetřováním luk a pastvin.
Rázem půl třetí hodiny odpolední se už dojnice řadily u ohradníku a čekaly na dojení. Velmi
spořádaně se stovka krav přesunula do kravína. Ovšem k našemu překvapení, procesí
ukončoval ne pasáček – ale traktor! Traktorista
biodojnice nehoní po poli, ale jen uzavírá trasu
a kontroluje, zda se některá nezatoulala (viz
jedna zaběhlá...). Stačí prý jim zatroubit na
klakson a už vědí, co přijde. Dojí se dvakrát
denně, brzy ráno o páté, a pak odpoledne
o čtvrté, dojení stovky dojnic zabere dvě a půl
hodiny. Čtyři dojičky se střídají na dvě směny
a dvakrát v měsíci musí oželet volný víkend.
Krávy, ani ty „bio“, zkrátka nepočkají. Dojením
biomléka byl tak symbolicky zakončen den na
mléčném ekostatku v Horní Lidči.
Počasí v tento den všem ukázkově přálo
– a doufáme, že i nová povolební situace
nezhatí nastartované plány „ekologického“ náměstka a jeho týmu, že nad českým ekozemědělstvím to slunéčko nebude často kryté mraky
a dojeny budou opravdu jen ty biokravky. Stabilní politickou a hospodářskou situaci v ekozemědělství totiž nutně potřebují všechny podniky – malé i velké – takto pokrokově podnikající.
Miroslava Vohralíková
7
„LOVECKÁ“ SEZÓNA NA SASOVĚ
Na Vysočině na „Biofarmě Sasov“ Josefa Sklenáře se pořád děje něco nového. Kromě toho, že pro místní biočuníky vyrostly na pastvině další dva nové
stany pro venkovní ekochov, tak také vznikly dvě novinky pro věrné zákazníky.
Sasovský obchůdek s posezením
Zveme vás na 3. ročník
BIOJARMARKU
NA „BIOFARMĚ EPONA“
7. srpna od 12 hod.
Návštěvníci při ochutnávce
Kančí lovecký biosalám
Ano, vedle biouheráku a biošunky je nyní
nabídka rozšířena o „biolovečák“. Tento
trvanlivý fermentovaný biosalám se drží sasovských zásad, je bez dusitanů, barviv,
syntetických aditiv. Je rovněž bezlepkový.
V biolovečáku najdete biokoření (např.
pepř, hřebíček, třtinový cukr) a mořskou
sůl. Smluvním zpracovatelem jsou Kostelecké uzeniny, a. s. Maso pro přípravu tohoto salámu je z biočuníků (a malé procento
biohovězího masa) sasovského ekochovu.
Ba co víc: lovečák je i z masa nekastrovaných kanců!
spíš firemní obchůdek. Můžete si zde
nakoupit čerstvé biovepřové a biohovězí
maso. Snad již brzy, až doběhnou zkoušky,
budete moci ochutnat i vyzrálé hovězí
maso. V nabídce jsou také mražené bramborové tolárky, knedlíky, šunka, uherák,
kančí lovečák, sezónně cibule a brambory
a další – zkrátka kompletní sasovský
biosortiment. Navíc můžete i něco ochutnat
nebo přikoupit biovíno a biokoření od Abrlů
nebo ze Sluneční brány.
Prodejní doba je zatím čtvrtek a pátek,
7.30–15.30, nebo po dohodě (vyzvednutí
objednávky) i jindy – v tom případě je potřeba se domluvit přímo s vedoucí obchůdku,
Kateřinou Pykalovou (e-mail: pykalova
@biofarma.cz nebo tel.: 733 702 641).
Lucie Hejná
www.biofarma.cz
Pokud máte zájem a chu strávit příjemné sobotní odpoledne prezentací
své činnosti či vystavovat a samozřejmě i prodávat své výrobky rádi vás přivítáme. Nabízíme možnost prodejního
místa, parkování i s možností přespání
ve vlastním stanu, přívěsu či přímo pod
širákem – a to vše opravdu zdarma. Večer strávíme s příjemnou a již z minulých ročníků známou kapelou u táboráku, dobrého jídla i pití. V případě vašeho zájmu či jakéhokoliv dotazu
pište: [email protected]
volejte: 607 952 125
Přihlášky prosím zasílejte co nejdříve, abychom mohli zajistit vše potřebné pro všechny zájemce. Těšíme na
spolupráci – Ivana Pánková, Biofarma
Epona, Verušice 5, Žlutice 364 52,
Karlovarský kraj
www.epona.wz.cz
BIO–MINIHUMORESKY
GORBY kontra JELCIN
Schválně, zkuste ho a řekněte...
E-shop a nový obchůdek
Vznikl nejen nový E-shop na www.biofarma.cz, ale i nový faremní obchůdek.
Najdete ho v prostorách bývalé sasovské
kanceláře, hned u vjezdu do areálu ekofarmy po levé ruce. Zbrusu nové dveře jsou
vám otevřeny k nákupu nejen sasovských
biodobrot. Není to klasická prodejna, ale
KVĚTNOVÁ KŘÍŽOVKA
Tři správní luštitelé dostávají hodnotné
publikace od nakladatelství Svítání
z Hradce Králové: publikaci „O zdraví
úplně jinak“ Miloslav B. ze Sázavy, „Dvě
nové hrozby pro každého“ Zdenka Š.
Ostrava a hodnotnou „Čínskou studii
(dietologická studie)“ pošleme Ludmile Č.
z Metylovic.
Protože se redakce Bio zapojila do chystání akce Bartákův hrnec, nepodařilo se nám
získat sponzora pro červnovou křížovku.
Vše Vám vynahradíme v čísle červencovém,
které bude rozšířeno o LETNÍ ČTENÍ.
8
Již třetí desítku let propaguji bioprodukty,
biopotraviny a hlavně biovíno, kudy chodím a kde mohu promluviti. I paní Shirley
Temple Black (bývalá velvyslankyně USA
v Praze) jsem přinášel vždy tři lahvičky
biovína při každé příležitosti nějakého pozvání. Odvděčila se mně velmi pěkným
děkovným osobním dopisem, velmi chválícím biovíno. Mám ho – zarámovaný – na
památku viseti ve své pracovně... Pozvání
pak přibylo a biovíno jsem jí pak nosil ještě častěji!
Byla to dáma velmi milá, elegantní a společenská a častá pozvání k ní byla vždy
velice příjemná, až na maličkost ... ech ...
Maličkost živé hmotnosti více než 60 kg.
To byl její rovněž velmi milý, hravý a také
společenský buldok, jménem Gorby. Na
začátku devadesátých let minulého století
to bylo jméno jistě velmi oblíbené. Jak
mnohdy předváděla, velmi rád s ní pil
i biovíno. Jeho hravost pak stoupla a spočívala hlavně v okusování tkaniček bot la-
kýrek a otírání si tekoucích slin o černé
kalhoty pánů a rób dam. Nu, po každé návštěvě, samozřejmě, následovala čistírna.
K jeho oblíbené hře patřilo ovšem i objímání okolo krku (hlavně dam), a pak to
slintání bylo ještě „příjemnější“. – Paní
Shirley se ovšem vždy dívala na druhou
stranu. Nebylo však zcela bezpečné míti
robu bez ramínek. Dáma drobné postavy,
kterou Gorby, stoje na zadních, značně
převyšoval, takže jí olizoval ramena i obličej, toho nedbala. Samozřejmě ji pak
Gorby bez potíží prackami svlékl před celou společností. Nu, vykřikla a prchla. Paní
Shirley jí okamžitě oblékla do nějakých
dětských šatiček a rozhněvala se.
„S tím Gorbym opravdu již není k vydržení, jak je nevychovaný! Už si s ním skutečně nevím rady. Toto, co te předvedl, již přesahuje všechny meze! Já ho snad budu
muset dát pryč...“ A uronila slzu. „Ne! To nemohu udělat – mám ho přece tak strašně
ráda! Ale... už vím! Potrestám ho jinak – já
ho přejmenuji! Poj sem, Jelcine, a už nezlob a nesvlékej dámy!“
RJB
bio
l
6/2010
ZDRAVÍ
CO KUPUJEME OVLIVŇUJE TO, KDE ŽIJEME
Zatím jsme si na to ještě plně nezvykli, ale to co, kde a jak nakupujeme, může velmi významně ovlivnit v jakém
světě žijeme. Spotřebitelská volba je jediným signálem pro výrobce o tom, co
má vyrábět a jak to má vyrábět.
Nakupujeme-li produkty, jejichž výroba
zatěžuje životní prostředí, zneužívá práce
lidí v zemích třetího světa, způsobuje utrpení hospodářských zvířat, dáváme tím
signál výrobci, že tohle všechno nám nevadí a motivuje jej to, aby tyto praktiky užíval
i nadále. Jednou z cest ke zlepšení je
upřednostňování výrobků s tzv. „environmentální přidanou hodnotou“, což znamená výrobky, které nejenže sám výrobce
deklaruje jako příznivé životnímu prostředí,
ale jejichž minimální negativní dopad na životní prostředí potvrdí i nezávislá třetí osoba. Návod k rozhodnutí, které výrobky z široké nabídky obchodníků jsou skutečně
ekologicky šetrné, a které nikoliv, nám poskytuje tzv. environmentální značení. Jde
o značky, o jejichž udílení rozhoduje nezávislý nejčastěji státní či státem pověřený orgán, který potvrdí, že daný výrobek skutečně splňuje slibované environmentální charakteristiky. Zřejmě u nás nejpoužívanější
ekoznačky jsou značka Ekologicky šetrného výrobku pro spotřební zboží a značka
„biozebry“ pro biopotraviny.
Zastavme se u biopotravin, které jsou
v současné době vděčným mediálním tématem a stále dokola se probírá jejich pozitivní či negativní vliv na zdraví konzumenta.
Většině těchto debat však uniká, že
biopotraviny jako produkty ekologického zemědělství nejsou primárně produktem
„zdravé výživy“, ale jsou především výrob-
Krajina jižních Čech
Archiv Bio
kem s „environmentální přidanou hodnotou“. To znamená, že cílem ekologického
zemědělství je vyrábět kvalitní potraviny
metodami, které nemají destruktivní vliv na
okolní krajinu, ekosystémy a rozmanitost
okolního života. Metodami, které nejsou závislé na lineárním spotřebovávání zdrojů,
které neznehodnocují půdu a nedegradují
živé tvory na pouhé stroje. Stávající industriální zemědělství, proti němuž se ekologické zemědělství vymezuje, je téměř plně závislé na přísunu vstupů zvenčí. Biologické
a ekologické nerovnováhy (škůdci, choroby) řeší hlavně pomocí pesticidů či umělých
hnojiv, což je činí závislým na spotřebě
neobnovitelných, konečných zdrojů. Např.
na výrobu 1 kg umělého hnojiva se spotřebuje přibližně 1,5 litru nafty tj 1 kg ropy. Industriální zemědělství tak není v systému
konečných zdrojů dlouhodobě udržitelné.
Ekologické zemědělství, tedy systém,
v němž vznikají biopotraviny, je naopak za-
Poplašná zpráva o pesticidech v biopotravinách
Dne 6. 5. v Hospodářských novinách a 7. 5. na TV Prima a následně na několika
internetových portálech, které informaci převzaly, byla veřejnost informována o výsledcích „Zprávy o výsledcích plánované kontroly cizorodých látek v potravinách
v roce 2009“ Státní zemědělské a potravinářské inspekce. S ohledem na charakter
informace bychom rádi upozornili na skutečnosti, které považujeme ze strany zveřejněných textů za zcela zavádějící.
Přestože u některých výrobců prokazatelBiopotraviny, které obsahují řadově tině došlo k porušení NR (ES) 834/2007 síciny z maximálních množství reziduí,
a NK (ES) 889/2008, považujeme za velmi která jsou povolena pro běžné potraviny,
důležité zdůraznit, že nalezená množství v žádném případě nepředstavují zdrapesticidů se pohybovala ve většině případů votní riziko pro konzumenta!
na hranici detekovatelnosti a sedm vzorků
Dodržování stanovených postupů při výroz deseti obsahovalo detekovanou látku bě biopotravin je přísně sledováno. S ohlev řádu pouhých tisícin miligramu na kilo- dem na vzrůstající počet ekologicky hospogram produktu. Maximální limity reziduí pro dařících subjektů je naší logickou snahou
konvenční potraviny, stanovené na základě zvyšovat adekvátně i počet analýz zaměřeNařízení ES 396/2005 pro běžné potraviny, ných na sledování pesticidů v produktech
jsou přitom v řádech desetin až jednotek mi- ekologického zemědělství. Vedle státních
ligramů na kilogram (viz přiložená tabulka). kontrolních orgánů (SZPI, ÚKZÚZ, SVS),
To znamená, že nalezená množství mohou odebírat vzorky produkce také tři
v biopotravinách nemohou být v uváděných kontrolní subjekty, které zodpovídají za
vzorcích považována v žádném případě za certifikační a kontrolní činnost v oblasti ekozdraví škodlivé. Formulace, kterou ve svých logického zemědělství. Od roku 2010 navíc
textech použila media, považujeme proto probíhají takzvané úřední kontroly ekologicza velmi zkreslující a zavádějící.
kého zemědělství na pět procent ekofarem
bio
l
6/2010
loženo na několika základních pilířích, kterými jsou především:
t preventivní opatření proti škůdcům
a chorobám;
t zachovávání a zvyšování přirozené
úrodnosti půdy;
t respekt k přirozeným potřebám hospodářských zvířat;
t recirkulace zdrojů s jejich minimálními vstupy a ztrátami;
t utváření biologicky a geneticky bohaté kulturní krajiny, která bude schopna
zajistit životní podmínky pro všechny živé organismy;
t a především vnímání přírody jako jednotného celku se svou vlastní hodnotou.
Navíc, ekologické zemědělství je dnes
v celé Evropě i v celém světě uznávaným,
legitimním, přesně definovaným a zejména
kontrolovaným způsobem zemědělské produkce, který splňuje podmínky trvale udržitelného života daleko více, než stávající zemědělství průmyslové. Nepochybně je
však ekologické zemědělství teprve na začátku úsilí o vytvoření trvale udržitelného
zemědělského systému.
Nicméně, budeme-li stále svou spotřební
volbou preferovat výroky průmyslového zemědělství a potravinářské výroby a nedáme-li najevo svou vůli po výrobcích s environmentálním přesahem, nebude rozvoj
ekologicky šetrných způsobů hospodaření
v blízké budoucnosti nijak výrazný. Volbou
biopotravin volíme zemědělství, jehož metody pozitivně ovlivňují kvalitu života naši
i našich potomků.
Mgr. Jan Valeška
www.biospotrebitel.cz
Zdroj: Comparison of energy inputs for inorganic
fertilizer and manure based corn production,
McLaughlin, N.B., et al. Canadian Agricultural Engineering, Vol. 42, No. 1, 2000.
ročně. Tyto kontroly provádí ÚKZÚZ. V případech, kdy je na místě kontroly podezření
pro možné použití látek zakázaných v ekologickém zemědělství, je proveden odběr
vzorků k analýze.
Pozitivní vzorky byly převážně zahraničního původu. U výrobků, pocházejících z České republiky je důvod jejich kontaminace
prošetřován. V případě látky piperonyl butoxid se navíc nejedná o pesticid. Je-li zjištěno
porušení právních předpisů o ekologickém
zemědělství, hrozí výrobci stažení výrobku
z prodeje a ztráta práva užívat označení
odkazujícího na ekologický způsob produkce. Pokud bude použití nepovolených prostředků prokázáno ekologickému zemědělci, který surovinu vyrobil, hrozí mu odebrání
certifikace a zahájení správního řízení.
Ekologické zemědělství je nadstandardně kontrolovaným systémem, s možností
dohledatelnosti původu až ke konkrétnímu zemědělci. Systém ekologického zemědělství je šetrným hospodařením, které minimalizuje vstupy s nepříznivými dopady na životní prostředí, zdraví lidí a zdraví zvířat.
Stanovisko Ministerstva zemědělství ČR,
Odbor komunikace
9
RECEPTÁŘ
VAŘÍME Z „OVOZELU“
Těším se už, až nám na zahradě zase poroste čerstvá zelenina a ovoce, i když
zatím teprve probíhají takové ty jarní práce – úklid zahrady, setí, sázení, pletí...
Brzy budeme sklízet čerstvou zeleninu a první ovoce. Posílám proto několik
zeleninových a ovocných receptů.
Rychlá rajská omáčka
Na osobu si připravíme 200 g dobře vyzrálých rajčat.
Omyjeme je, nakrájíme je na kousky a necháme v hrnci rozdusit. Osolíme, povaříme,
procedíme a zalijeme 1/8 litru mléka nebo
smetany na osobu. Pro zjemnění přidáme
20 g másla.
Tato omáčka je velmi rychlá, chutná,
vhodná i pro děti a dietní kuchyni – je totiž
bez koření. Podle chuti je můžeme lehce
přikyselit citrónovou šávou.
Kapusta jako mozeček
Pro 4 osoby: Jedna středně velká kapusta,
máslo nebo olej, 4 vajíčka, 1 menší cibule.
Postup: Kapustu uvaříme ve slané vodě
do měkka. Uvařenou scedíme a necháme
ji okapat. Na tuku osmažíme drobně nakrájenou cibuli a přidáme jemně pokrájenou
kapustu. Podusíme do zhoustnutí. Pak přidáme vejce, dobře mícháme a po ztuhnutí
vajec odstavíme.
Podáváme s bramborami, zdobené rajčetem a posekanou pažitkou.
Sicilské brambory
Očištěný celer, mrkev a oloupané
brambory nakrájíme na silnější hranolky.
Zeleninu podlijeme malým množstvím vody, osolíme a dusíme do měkka. Brambory
dáme na plech, slabě potřený olejem,
a upečeme v dobře vyhřáté troubě. Během
pečení občas obrátíme. Hotové promícháme ještě na plechu s udušenou zeleninou
a podle chuti přisolíme.
Na talíři lehce pokapeme citrónovou šávou a posypeme sekanou petrželkou.
Jablka s ovesnými vločkami
nebo pohankou
Pro 2 osoby: 1 větší jablko, 400 g ovesných
vloček, nebo pohanky, 1/8 litru vody, 1/16 litru mléka, lžíce citronové nebo pomerančové
šávy, cukr nebo med podle chuti, 5 dkg jader
vlašských ořechů
Postup: Přebrané ovesné vločky namočíme přes noc do vody, druhý den k nim přidáme mléko a krátce je povaříme na hustou kaši. Pohanku vaříme pět minut a necháme půl
hodiny nabobtnat. Necháme prochladnout
a přidáme nastrouhané jablko, citrónovou nebo pomerančovou šávu, podle chuti přisladíme. Na talíři posypeme strouhanými ořechy.
Zuzka Skoumalová
Hrachovka s česnekovými kostkami
50 dkg hrachu loupaného půleného,
10 stroužků česneku do polévky, česnek na
česnekové kostky, sůl, majoránka, hladká
mouka, olej, chléb, pažitka na zdobení
Postup: Uvaříme předem namočený hrách
do měkka, za pomoci tyčového mixéru ho
rozmixujeme do hladka a přilijeme vodu na
potřebné množství polévky. Polévku zahustíme třemi lžícemi hladké mouky rozmíchané
ve vodě, osolíme, přidáme majoránku
a rozmačkaný česnek, odstavíme. Na plech
nasypeme na kostky nakrájený chléb, lehce
posolíme, pokapeme olejem a smícháme
s rozmačkaným česnekem. Plech vložíme
na dobře rozehřáté trouby a za občasného
promíchání pečeme do zlatova. Každý si dává do polévky česnekové kostky podle chuti. Polévku zdobíme čerstvou posekanou
pažitkou.
Jaroslava Skoumalová
KRŮTÍ NÁKYP
Na trhu se objevilo se levné mražené i chlazené krůtí mleté maso, nápadů, jak z něho
vyrobit něco dobrého, bude jistě dost. Není sice v kvalitě bio, ale krútí mas o je
považováno za velmi dietní. Nabízím trochu netradiční způsob, který ocení jak ti, kteří si
musí hlídat cholesterol, tak diabetici,
ochuzeni nebudou ani mlsouni.
Pro 6 osob:
w 500 g mletého krůtího
w 100 g libové anglické slaniny
w 20 g strouhaného parmazánu
w zelená cibulová na, petrželka
w olej na vymazání
w strouhanka na vysypání pekáčku
w bílý pepř, sůl
Rozmrazené maso dobře prohněteme s jemně nasekanou anglickou slaninou, cibulkou
a petrželkou, přidáme sýr, osolíme a okořeníme podle chuti. Směs přemístíme do vymazaného a vysypaného pekáčku a pečeme do zlatova. Podáváme s bramborovou kaší nebo
studené s chlebem, vždy bohatě obložené čerstvou zeleninou.
Taána Lankašová
10
NEDĚLNÍ RECEPT
z třešňové kuchařky
Zvěřinové maso se šalotkou
a třešněmi
Pro 4 osoby: 400 g zvěřinového masa
(odkostěné srnčí nebo daňčí), 1–2 lžíce oleje, 1 lžíce másla, 6-8 šalotek (mladé cibulky), 150 g třešní, sůl, hladká mouka, divoké
koření, 2 lžíce dezertního vína
Odblaněné maso nakrájíme na malé
kousky. Vložíme je do hlubší misky, osolíme, okořeníme a zakápneme vínem. Maso necháme asi 2–3 hodiny odležet. Poté
je vyjmeme a na oleji zprudka opečeme.
Přidáme máslo, na klínky nakrájenou šalotku a odpeckované třešně. Směs lehce
poprášíme moukou, zalijeme zbytkem
marinády a krátce podusíme.
(tl)
SLOVENSKÁ INŠPIRÁCIA
Cuketové leto
w
w
w
w
w
w
w
w
1 cuketa,
1 cibua,
3 strúčiky cesnaku,
rajčinový pretlak,
mletá červená paprika,
majorán,
bazalka,
olej, a so
Na oleji speníme cibuu, pridáme mletú
papriku, pretlak, so. Vložíme pokrájanú
na kocky alebo postrúhanú na slížiky
(poda chuti) cuketu a dusíme 15–20
minút. Pridáme bylinky a roztlačený cesnak a necháme ešte postá.
Poznámka:
Podávame teplé s cestovinami alebo
zemiakmi. Chutí aj s pitta chlebom alebo
macesom.
Vhodné ako: bezlepková strava, vegánska strava, vegetariánska strava
Dandy
www.biospotrebitel.sk
bio
l
6/2010
V sobotu 19. června 2010 oživí
Staré Město pod Sněžníkem opět
BIOSLAVNOSTI
U 24 stánků biojarmarku si návštěvníci
budou moci popovídat s ekosedláky, ochutnat
a nakoupit např. kozí a ovčí sýry a biopečivo,
ale třeba i klobásky a uherák v biokvalitě či
kvalitní biovína. Velkou atrakcí BIOSLAVNOSTÍ jsou exkurze na ekostatky a do biomlýna. Chybět nebude ani pestré bioobčerstvení pro vegetariány i příznivce kvalitního
masa, zpestřením letos bude show kuchařského umění. Celý den bude zpříjemňovat hudební program. Na návštěvníky také
čekají hodnotné ceny v tombole s biovýrobky.
Pro děti je připraven celodenní dětský koutek
plný her, soutěží a dětských atrakcí a také
představení dětského divadelního souboru.
Přijměte naše pozvání a přijte si užít den
s biopotravinami!
Tým společnosti PRO-BIO, s. r. o.
bio
l 6/2010
11
Přehlídky polních pokusů na Výzkumné stanici v Uhříněvsi
Polní dny zaměřené na ekologické pěstování zemědělských plodin, které pořádáme pod názvem „Přehlídka polních pokusů“ na Výzkumné stanici katedry
rostlinné výroby České zemědělské univerzity v Praze – Uhříněvsi mají již více
než patnáctiletou tradici. Každoročně na naší akci, která se koná zpravidla poslední červnový týden přivítáme zhruba pět desítek účastníků, mezi nimiž jsou
ekozemědělci, výzkumní pracovníci, obchodníci s biopotravinami a další zájemci o „bioprodukci z řad veřejnosti.
Celodenní seminář je rozdělený na dvě
části. Po registraci si účastníci v první části vyslechnou odborné přednášky, zaměřené na aktuálně probíhající výzkumné práce. Poté se přesuneme na pole, kde jsou
připraveni naši odborníci k debatě nad problémy při pěstování polních plodin zařazených do maloparcelkových pokusů.
Při přehlídce na poli máme návštěvníkům
co nabídnout. Kromě dlouhodobých pokusů s ozimou pšenicí a jarním ječmenem,
probíhajících již 15 let, zaměřených na
odrůdové vlastnosti při pěstování v ekologickém zemědělství je v současné době
velká pozornost věnována produkci kvalitního osiva jarních obilnin, určených pro
ekologické zemědělství. Další významnou
plodinou zařazenou v pokusech jsou brambory, u nichž se porovnávají nejen standardně používané odrůdy, ale i netradiční
(fialově zbarvené apod.). Jednou z části výzkumu u brambor je použití vhodných technologií pěstování pro ekologické zemědělství a následně se vyhodnocuje potravinářská kvalita vypěstovaných biohlíz v po-
Při organizaci „Přehlídky pokusů“ spolupracujeme s PRO-BIO Svazem ekologických zemědělců, o. p. s., ze Šumperku,
prostřednictvím Regionálního centra „Srdce Čech“. Jejich pracovníci nám poskytují
materiály na propagaci EZ a vystupují
s přednáškami týkajícími se aktuálnho
právního
řádu
v ekologickém zemědělství.
Po celou dobu trvání naší akce mají
účastníci možnost
ochutnat rozmanitou škálu výrobků
z biopotravin rostlinného i živočišného původu dostupných na našem trhu.
Každoročně
máme taktéž k dispozici nějakou zajímavou
novinku
před uvedením do
prodeje.
Naše
„Tradiční
přehlídka polních
Prohlídka a diskuse nad maloparcelkovými pokusy
pokusů“ má již dlouholetou
historii
rovnání s konvenční produkcí. V současné a doufáme, že se i nadále budeme setkádobě se naše pozornost zaměřila na ekolo- vat a rozebírat problémy spojené s ekologické pěstování máku. Zkoumají se vhod- gickým pěstováním plodin nad pokusnými
né odrůdy, technologie pěstování a mož- parcelkami v Uhříněvsi.
nosti biologické ochrany osiva a rostlin
před chorobami a škůdci.
Kolektiv VS Uhříněves
VÝZKUMNÁ STANICE KRV FAPPZ ČESKÉ
ZEMĚDĚLSKÉ UNIVERZITY V PRAZE
ve spolupráci s PRO-BIO Svazem ekologických zemědělců, o. p. s
Pořádá: TRADIČNÍ PŘEHLÍDKU POLNÍCH POKUSŮ
Dne: 29. června 2010 (úterý)
Zamyšlení: Rozbor aktuálních poznatků při pěstování rostlin v EZ
Letošní téma: OSIVO A SADBA POLNÍCH PLODIN
PROGRAM
8–9
9 - 10
10 – 12
12 – 13
Registrace účastníků, občerstvení – průřez nabídkou biopotravin
Zahájení akce, o činnosti stanice, přednášky na aktuální
téma: sortiment a původ osiva a sadby brambor, platné zákony
Prohlídka polních pokusů – diskuse nad porosty
Občerstvení, volná diskuse, závěr akce
Místo konání:
Výzkumná stanice KRV
K Netlukám 374
Praha 10 Uhříněves
12
Kontakt:
L. Mičák – VS Uhříněves
telefon: 267 710 810
[email protected]
bio
l 6/2010
BIODIVERZITA
K HISTORII BIODYNAMIKY
V poslední době jsme u nás svědky oživení zájmu o biologicko-dynamický
směr ekologického zemědělství (viz např. Bio č.10/2009). Více zemědělců usiluje o tento druh hospodaření vycházející z antroposofického učení R. Steinera. Jeho součástí je mimo jiné utváření zemědělského statku jako soběstačného harmonického organismu a svébytné individuality a taktéž používání
speciálních preparátů z kravince, křemene a léčivých bylin, jimiž rolník může
podporovat zdraví obdělávané půdy, pěstovaných rostlin i chovaných zvířat.
Podívejme se proto stručně do historie biologicko-dynamického hospodaření v našich zemích a připomeňme si heslovitě alespoň některé události.
20. – 30. léta dvacátého století – první
pokusy s biologicko-dynamickým zemědělstvím u nás na Pardubicku a Semilsku, obchodně nabízeny jeho produkty – mouky,
šrot, krupice, perličky (kroupy), ale i brambory, zelenina a dokonce med získaný podle doporučení dr. Steinera
1990 – první kontakty našich zemědělských odborníků s biologicko-dynamickým zemědělstvím ve Švýcarsku zprostředkované tamním spolkem SVWO (Spolek pro spolupráci mezi Západem a Východem v biologickém zemědělství)
1991 – první letní praktikum na biodynamických statcích ve Švýcarsku s teoretickým vzděláváním pro zájemce z Československa;
1992 – vychází první číslo Valeriány
– čtení pro přátele biologicko-dynamického
zemědělství, připravované PRO-BIO Svazem ekologických zemědělců Šumperk;
Počátek 90. let – o biologicko-dynamické hospodaření usilují na Semilsku
dva podniky: Farma Kout v Hájích nad Jizerou – Dolní Sytová a Zemědělské družstvo, později Krakonošův ranč v Poniklé;
1993 říjen – první seminář společné přípravy biodynamických preparátů pro ze-
mědělce a veřejnost v Janoušově u Šumperka organizovaný svazem ekozemědělců PRO-BIO za účasti zahraničních odborníků z Německa a Švýcarska;
1996 – vychází český překlad Zemědělského kursu R. Steinera;
1997 – ukončení preparátových seminářů v Janoušově;
90. léta dvacátého století – jednotlivé
pokusy o hospodaření s biodynamickými prvky na soukromých statcích (např.
S. Daněk, V. Lačňák. R. Židek, P. Dostálek,
P. Kverek, K. Tachecí aj., dále řada drobnopěstitelů a zahrádkářů);
2000 – ukončení vydávání Valeriány
(vyšlo celkem dvanáct čísel);
2003/2004– zahájení biologicko-dynamického hospodaření v Camphillu České Kopisty u Litoměřic (domov pro mentálně postižené);
První desetiletí 21. století – biodynamické aktivity (semináře, hospodaření,
příprava preparátů a preparátová setkání
aj.) ve Fořtu, Nové Vsi u Lomnice nad Popelkou, Českých Kopistech, Malontech, na
Slapech, na Bouzovsku aj.
KURZ
EKOZEMĚDĚLEC
Tuřín
Kurz „Zemědělec se zaměřením
na ekologické zemědělství“
je připraven na
28. 6. – 30. 7. 2010
Jako každý rok, tak i letos zveme na
prázdninový denní kurz organického
zemědělství s certifikátem „Zemědělec se zaměřením na ekologické
zemědělství“. Kurz bude probíhat na
Institutu životního stylu a na ekofarmě Country Life v Nenačovicích.
Více informací vám podá Jana Konečná 604 527 939 (cena, jídlo ubytování, certifikát) a nebo Jirka Pospíšilík 603 503 037, odborný garant
kurzu.
bio
l 6/2010
Titulní strana Valeriány – čtení pro přátele
biodynamického zemědělství, která vycházela
v devadesátých letech minulého století. Na její
pokračování zatím příznivci biodynamiky marně
čekají.
Překladatel Zemědělského kurzu do češtiny
R. Hradil při výrobě biodynamického preparátu
z křemene
(foto archiv)
Tato zelenina i krmná bulevnina je
dnes neprávem prakticky zapomenutá.
Dnešní biodiverzitní dvoustrana má
ukázat v obrazové a textové zkratce nejen zemědělsko-zahradnickou podobu
tuřínu, ale především upozornit na širší
souvislosti a naznačit někdejší úzké
spojení tuřínu s životem člověka.
Již samotné bohatství našich lidových
názvů, krajových podob tuřínu, naznačuje všudypřítomnost a rozšíření této
plodiny. Po dlouhé věky sázen na polích
i v zahradách, poskytoval jídlo řadě generací obyvatelstva našich zemí a to
opět v nesčetných podobách a způsobech přípravy. Lidová strava z tuřínu,
naznačená na plakátě, alespoň ve stručném výběru, poskytovala z dnešního
pohledu autentické a jedinečné pokrmy,
které současné moderní výrobky potravinářského průmyslu mohou sotva nabídnout. Tradiční semenaření, které
úzce souviselo s existencí krajových
odrůd, zase zajišovalo místní soběstačnost a nezávislost a bylo i uměním,
jenž je dnes ztraceno, když jsme osivaření svěřili či ponechali jen úzkému
okruhu několika firem. Dlouhá cesta od
semene zpět zase k semeni novému byla sice pracná a namáhavá, ale zároveň
dobře napomáhala chápat spojení přírody a lidské práce v nekonečném koloběhu udržování života. Fotografie sklizených semenic a vymlácených semen
přibližují tuto oblast, kterou v současnosti málokdo zná.
Společné soužití člověka s tuřínem
a dalšími rostlinami se odehrávalo od
zrození až do smrti člověka, od kolébky
až do hrobu. Na obrázku robě zavěšené
vedle pracujících rolníků sice asi ještě
tuřín samo nejí, ale je již obklopeno jeho brukvovitou vůní na poli. Až povyroste, začne ho samo jíst a posléze bude tuřín možná samo sít, sázet i okopávat, aby ho nakonec sklízelo na jídlo pro
své potomky...
(pd)
13
Bohatství lidových pojmenování tuřínu
T
Tuřín je znám pod mnoha různými lidovými jmény: kvak, kvaka, kvačka, kvaček,
kvaky, bílá řepa, rábská řepa, turek, dumlík, kolník...
Některé názvy můžeme považovat za krajové odrůdy, dobře adaptované dlouhodobým
pěstováním na poměry dané oblasti a sloužící pro přípravu typických krajových
pokrmů (např. dumlík v oblasti Krkonoš, kvaky na Valašsku).
Vedle řady lidových názvů můžeme tuřín objevit také v různých přirovnáních jako:
„Zdravý jako tuřín“ anebo „Do tanca jak drak – do práce jak kvak“. Objevuje se
rovněž v písňové tvorbě, což dosvědčuje text: „...sama's jedla ryby račky, mně si
dala suchéj kvačky...“
Tuřín má rád vlhčí podnebí,
vyhovují mu podhorské
polohy. Pěstu j e se organicky, hno jený kompostem
či uleželým hnojem nebo ve
druhé trati.
Vysazoval se z přísady,
je j íž kořínky se namáčely
do kaše z rozředěné hlíny
a kravince. Stačí mu jen
okopávka a odplevelování.
Na podzim bez problémů
odolává mrazíkům.
Rostlina tuřínu v mulči
Bulva dumlíku
Sklizené tuřínové semenice na plachtě
Tradiční semenaření a získávání vlastního
osiva byly kdysi důležitou a neoddělitelnou
součástí hospodaření, přirozenou dovedností a uměním. Znamenaly uzavření zemědělského koloběhu a zároveň záruku místní nezávislosti v produkci osiva a potravy.
Čerstvě vymlácená semena
zemědělská a zahradní plodina i součást života n
Vyšlo jako součást Bio, čer
´
TUŘIN
Sklizni tuřínu je spolu s rolníky přítomno i malé dítě,
které je zavěšené v trojnožce poblíže pracujících.
I ono tak, zatím nevědomě, spoluprožívá
jeho přítomnost a vůni na poli.
Tuřín se někde objevuje při tzv. obchůzkách
s „matičkou“, kdy tato strašidelná bytost měla vyřezané
zuby z kvaky. Na Mikulášskou nadílku dostávaly děti
vedle ovoce též sušenou kvačku, a tuřín byl součástí
slavnostní štědrovečerní hostiny.
Tato plodina tak provázela lidi doma i na poli, ve dny
všední i sváteční, v jejich mládí i stáří.
„Sbíraní kvaky“ – obraz z Luhačovického
Zálesí (dle A. Václavíka, 1930)
Tuřín bílý, hladký
(dle F. Bauera, 1903)
Potravina pro lidi i krmivo
zvířatům
Pěstovaly se tuříny bělomasé a žlutomasé,
na polích, ale také v zahradách. Kromě našich
krajových odrůd známe i cizí sorty (fialový anglický, zelenohlavý švédský, dánský obr,
Hofmanův máslový, Krasnoselský aj.). Žlutý
tuřín („máselný“) byl ceněn jako lepší a sloužil
za potravu pro lidi. Bílý se používal spíše jako
krmný. V čase nedostatku se však tento rozdíl
nejspíše stíral.
Tuřín je mnohostranně
využitelný v kuchyni,
výborný je syrový i tepelně upravený:
vařený, dušený i pečený. Žlutomasé odrůdy
jsou vzhledově atraktivní, když vařením žlutá barva zintenzívní
Vařený tuřín (vlevo) a syrový
a svou žlutostí předčí
i ty nejžlutější brambory. Osvědčený je na polévky, jako příloha, zapečený s masem.
Za syrova svou chutí připomíná kedlubny.
Kvaková máčka – v osolené vodě uvařený nahrubo (na řepném struhadle)
nastrouhaný tuřín (kvak), zakvedlaný smetanovou záhuškou, která
se jen mírně opepřila, podával se s vařenými brambory.
Kvačák – vdolek s potírkou zhotovenou z vařeného strouhaného tuřínu (kvaku).
Kapouni – tuřín (rábská řepa) pečený v peci (mezi dětmi bývala prý o ně rvačka!)
GENGEL, o. p. s., Veselka
Veselka 52, 374 01 Trhové
Trhové Sviny,
Sviny,
tel.: 386 321 617, http://gengel.webzdarma.cz,
© Gengel o. p. s.
našich předků, lidové tradice, kultury a historie
ven 2010 (www.vhpress.cz)
(www.vhpress.cz)
EKOZAHRADA
- venkovní stanoviště
V červnu
Biozahrada v červnu Počasí v dubnu bylo
celkem přijatelné, ale v květnu už tak příznivé nebylo. Oproti minulým rokům více pršelo, což se příznivě projevilo na růstu vysazené a vyseté zeleniny, ale o to více je pak jaro náročné na odplevelování záhonků. Pokud nejste příznivci holé půdy, pak můžete
vypletým plevelem pokrývat povrch půdy
kolem rostlin a chránit tak povrch půdy před
sluncem a vytvořit vhodné podmínky pro
rostliny a půdní organizmy. Také zakrytí půdy mulčovací textilíí je určitým kompromisem mezi zakrytím půdy a udržení porostu
v bezplevelném stavu.
Ekologičtější ale je určitě mulčovat povrch
půdy rostlinami. Pozor musíme dávat, aby
nevytvořily semena, které by nám pozemek
zaplevelily. Věřím, že vše potřebné máte vysázeno a vyseto a můžete se více věnovat
odplevelování. Doufám, že bude již čas si
trochu odpočinout, protože červen a zvláště
jeho druhá polovina je takovým malým
odpočinutím v práci na zahradě. Vše je vysázeno a hlavní období sklizně zeleniny je
teprve před námi a pokud je v červnu příznivé počasí, tak máme i odpleveleno
a oplečkováno. Máme také čas přemýšlet,
co ještě zaset pro podzimní sklizeň
ZELENINA
Věnujeme se závlaze, pletí, okopávání,
kypření, případně jednocení a jiné práce.
Sledujeme, jak nám rostliny rostou, zda nejsou napadány škůdci a podle toho přijímáme účinná ekologická opatření.
Dle potřeby a možností používáme hnojivé, podpůrné a léčivé postřiky a zálivky
z výluhů, či zákvasů kopřivy, kostivalu, heřmánku, přesličky cibule (souhrnný přehled
můžete najít v knize Česká biozahrada).
RAKOUSKÉ
EKOZAHRADY
Mulčovaná zeleninová biodiverzita
16
Ve volné půdě můžeme sklízet a opět postupně vysévat, případně vysazovat tuto zeleninu. Pozor musíme dávat na vhodné odrůdy.
Týká se to ředkvičky, ředkve, salátu, hrášku,
kedlubny, mrkve, pórku, řepy salátové,
vodnice, špenátu, endivie, čekanky salátové (hlávkové), kopru, ale také zelí, pekingského zelí, květáku, brokolice a kapusty. Ke konci měsíce ukončíme sklizeň
chřestu a rebarbory.
Dále pro podzimní sklizeň vyséváme čínské a pekingské zelí, květák, zelí, fenykl, kadeřávek, kapustu růžičkovou, kukuřici cukrovou aj.
Vyvazujeme tyčková rajčata na jeden výhon
a vylamujeme boční výhonky. Okurky na záhonech vyvazujeme do svislé polohy ke kolíkům, k síti nebo pletivu jako prevenci proti plísni okurkové. Rostliny po dešti rychleji osychají
a nejsou tak snadno napadeny touto chorobou. Tyto rostliny také pokud možno z tohoto
důvodu zaléváme ke kořenům. U melounů
můžeme zaštipovat konce výhonů.
Slízíme cibuli na zeleno, pažitku, mangold,
petržel kadeřavou a bylinky. Ke konci měsíce můžeme sklízet první plody okurků
nakladaček a salátovek, případně cuket
a také jinou zeleninu, kterou jsme díky
vhodnému počasí a našemu umu (zakrytí
netkanou textilíí, použití černé mulčovací
textilie...) dokázali vypěstovat dříve ke sklizni, než je obvyklé. Ohrnujeme brambory.
– skleník, fóliovník, pařeniště
Ve sklenících a fóliovnících vyvazujeme
rajčata, okurky a lilek. Paprice utvoříme
účinnou oporu. U rajčat vylamujeme boční
výhonky. Ke konci měsíce můžeme sklízet
první plody rajčat okurků salátovek a nakladaček. Pokud jsme si zaseli mrkev a vysa-
Inspirace z rakouských přírodních zahrad
Bylinková obec Mutišov u Slavonic pořádala
v polovině května v rámci česko -rakouského projektu "Přírodní zahrady bez hranic"
zájezd do ukázkových zahrad u dunajského
FOTO: Jan Papáček
dili košálovou zeleninu (květák, brokolici,
kapustu...) do krytých prostor, tak v tomto
měsíci je můžeme již sklízet.
– ochrana rostlin
Proti dřepčíkům škodícím na ředkvičkách,
ředkvích a ostatní brukvovité zelenině můžeme použít netkanou textilii. Tuto textilii
můžeme také použít proti housenkám bělásků a můr škodících na brukvovité zelenině, okurkách (květilka všežravá), cibuli
(květilka cibulová), póru (vrtalka pórová,
která má první nálet ke konci dubna a začátek května) a česneku (houbomilka česneková), mrkve (pochmurnatka mrkvová), případně u brambor (mandelinka bramborová)
a jahodníku (květopas jahodníkový). Při použití netkané textilie musí mít rostliny dostatek prostoru pro růst. Dávat pozor, aby se
nám pod ní nerozšiřovaly houbové choroby
a plísně, musíme tedy větrat. U rostlin potřebující opylení květů (jahody, okurky˚) musíme odkrytím zajistit přístup včel. Délka zakrytí rostlin se různí dle doby a délky náletů
jednotlivých škůdců, což je odvislé i od průběhu počasí.
Proti mšicím a sviluškám můžeme použít
Biool. Proti housenkám Biobit. Střídání zeleniny a vyšší biodiverzita také snižuje napadení chorobami a škůdci. K ničení molic ve
skleníku se vyvěšují žluté lepové desky, na
něž se létající molice chytají.
U brambor nás trápí mandelinky, které dokážou porost úplně zničit. Můžeme použít
netkanou textilii nebo mandelinky sbírat, případně použít přípravku Novodor, který ale
není v ekologickém zemědělství
è
města Tulln. K vidění a inspiraci bylo asi
padesát zahrádek bez používání chemie různých autorů. Návštěvníci této přehlídky živých zahrad si zde mohli vybrat vhodné náměty pro své domácí podmínky.
(jap)
Ukázkový vyvýšený záhon
FOTO: Jan Papáček
bio
l 6/2010
bio1006_A4.qxd
1.6.2010
16:19
Page 17
Ekozahrada v červnu
povolen, ale každý rok zjišuje
è
KEZ Chrudim zájem ekozemědělcú o tento přípravek, aby zajistil výjimku
pro jeho použití. Využíváme samozřejmě
preventivních pěstitelských opatření, které
jsou výše již zmíněny.
OVOCNÁ ZAHRADA
Začínáme sklízet první ovoce: jahody,
třešně, rybíz, kamčatské borůvky...
Půdu okolo stromků nebo v pásech řady
plečkujeme, okopáváme a zbavujeme plevelů, případně pokrýváme mulčem (drcená
kůra nebo tráva...) pokud plochu okolo
stromků nemáme zatravněnu.
- ochrana rostlin
Jakmile začnou třešně žloutnout, vyvěsíme do korun žluté lepové desky na vrtuli
třešňovou. Proti pozdní červivost jablek
a hrušek, kterou od července působí housenky obaleče jablečného můžeme použít
několik postupů. Koncem června až počátkem července upevníme na kmeny asi 0,5
m nad zemí pásy z vlnité lepenky. V nich se
ukryjí housenky, které vylezly z napadených
plodů. Počátkem zimy pásy sejmeme
a spálíme. V biologické ochraně můžeme
použít postřiku přípravkem Biobit (Bacillus
thuringiensis). Aby byl účinný, má být teplota v době postřiku nejméně 15 stupňů
a housenky obaleče mají být v nejmladším
vývojovém stadiu, což je zhruba 5 – 7 dní
po vrcholu letové vlny určené podle feromonového lapače. Po prvním postřiku se pokračuje ve sledování náletu obaleče do feromonového lapače a obdobně se stanoví
jeho případný další termín. Pokud se tyto lapače umístí ve vzdálenosti 20 m od sebe,
lze samečky obaleče natolik vychytat, že
samičky pak kladou neoplozená vajíčka
a další ochrana není již nutná.
OKRASNÁ ZAHRADA
Okrasná zahrada nám již krásně kvete,
ale přesto stále odplevelujeme, mulčujeme,
zaléváme a hlavně se těšíme z té krásy kolem nás. A můžeme také přemýšlet o tom,
jak je to v přírodě úžasně zařízeno, že jsou
tu rostliny k užitku a také ke kráse. Cibule
tulipánů a hyacintů jakmile zežloutnou listy,
Vrbová chýše
bio
l 6/2010
FOTO: Jan Papáček
POZVÁNKA
vyzvedneme ze země, osušíme a očistíme
a až do podzimní výsadby je uchováme
v suchu při teplotě kolem 20 stupňů. Je
vhodné je přesazovat nejpozději za tři roky,
které jsou obvyklé i pro přesazování narcisů.
A při pohledu na lilie si můžeme připomenout text v Bibli o tom jak se Bůh stará
o každého člověka, o každou rostlinku,
o každé stvoření. V textu u Matouše v šesté kapitole od 26 verše se píše: Pohlete na
nebeské ptactvo: neseje, nežne, nesklízí
do stodol a přece je váš nebeský Otec živí.
Což vy nejste o mnoho cennější? Kdo
z vás může o jedinou pí prodloužit svůj život, bude-li se znepokojovat? A o oděv,
proč si děláte starosti? Podívejte se na polní lilie, jak rostou: nepracují, nepředou
– a pravím vám, že ani Šalomoun v celé
své nádheře nebyl tak oděn, jako jedna
z nich.
Jiří Pospíšilík
Seminář rekonstrukce domů
na nízkoenergetický a pasivní
standard s exkurzí po pasivním
domě a po Hostětíně
13. června 2010
Rekonstruujete svůj dům? Zateplujete?
Měníte okna a dveře? Hledáte úspory
energie? Pak právě vám je určen náš
seminář! Možnosti rekonstrukce starších
domů, způsoby zateplování, vhodné
materiály, příklady a vlivy nesprávné
rekonstrukce, úspory energie, pasivní
domy a rekonstrukce až do pasivního
standardu – to jsou témata, která s vámi
bude řešit náš lektor, Juraj Hazucha,
odborný poradce z Centra pasivního
domu (www.pasivnidomy.cz).
Na seminář je nutné se předem přihlásit.
Účastnit se můžete i pouze vybraných částí
programu. Kontakt: [email protected], tel.: 572 630 670.
Magnetky – s dětmi pro děti
Základem našich rodinných magnetek byla malá
dlaždička – čtvereček asi 1,5 krát 1,5 cm. Na dlaždičku
jsme zespodu nalepili magnetickou pásku, která se dá
koupit ve výtvarných potřebách. K nalepení jsme použily lepidlo Herkules, páska drží dobře. Je možné
však využít i samolepící pásku. Páskou je pokrytá celá spodní část dlaždičky, což je dostatečné, aby
dlaždička bezpečně držela např. na ledničce.
Když magnetická páska dobře zaschla, začali jsme
dlaždičky malovat. Byla to pěkná a příjemná práce. Na
dlaždičky je možné malovat lihovými fixy (případně fixy
určenými k popisování CD), protože pevně drží a nesmažou se. Stačí udělat sluníčko nebo kytičku a máme hotovou veselou magnetku. My jsme, kromě těchto černě píšících fixů,
použili i barvy na keramiku. Na snímcích jsou sluníčka, jejichž obrys jsme udělali bu fixem
nebo konturovou barvou na keramiku v tubě. Po zaschnutí jsme ještě obrázek domalovali pomocí tenkého štětečku barvou
na keramiku. Malovali jsme hlavně jednoduché tvary, dlaždička je malá. Nicméně
dá se zdobit různými způsoby podle vlastní fantazie.
Magnetky můžeme využít i jako originální malé dárečky nebo upomínkové předměty, které určitě obdarovaného potěší.
Eva Skoumalová
Domeček pro užitečný hmyz
Domeček pro užitečný hmyz
17
Česká biozebra – je čas na změnu?
Od letošního července budou výrobci na obalech biopotravin certifikovaných v EU povinně užívat jednotné logo EU pro ekologickou produkci. Povinnost označovat národní značkou biopotraviny certifikované v České republice nadále platí. Význam obou log je dnes totožný. Chceme tuto situaci změnit, nebo nám stávající situace vyhovuje?
Povinnost užívat jednotné logo EU pro ekologickou produkci značně zjednoduší evropským
spotřebitelům orientaci při nákupu biopotravin.
Česká republika pro stejné právní předpisy už
však jednu značku užívá. Naše „biozebra“ (zelenobílá luneta s nápisem bio) je nejen ochrannou známkou vlastněnou státem, ale jako jediní v Evropě máme její užívání od roku 2000 ze
zákona povinné. To nám přineslo historicky řadu výhod – vedle bezplatného užívání pro výrobce také aktivní státní propagaci. Velmi dobrou znalost značky mezi spotřebiteli nám mnohé členské státy EU závidí.
Až do roku 2004 představovala pro spotřebitele biozebra synonymum pro biopotraviny.
Po vstupu do EU přestala pro evropské výrobce
platit povinnost recertifikace a na českém trhu
se objevily zahraniční výrobky označované pouze evropským logem či logem ze země výrobce.
Většina výrobců i dnes své výrobky nadále u některého ze tří kontrolních subjektů recertifikuje
a na obalech výrobků užívá vedle svého či EU
značení také biozebru. Důvodem je právě dobrá znalost české biozebry mezi spotřebiteli.
vém nařízení (EU požaduje při uvedení původu
minimálně 98 % suroviny z dané země);
3 při malé znalosti nového EU loga by okamžité omezení užívání biozebry jen na lokální
produkty mohlo znamenat sníženou orientaci
spotřebitelů při nákupu;
3 náklady na úhradu kontroly plnění podmínek nad rámec předpisů EU by pravděpodobně
musel hradit uživatel značení.
Návrhy oborových organizací vyvolaly širokou
diskuzi. „Transparentní označení domácích
biopotravin vnímáme jako jasnou podporu faremním bioproducentům i českým spotřebitelům,“ podporuje změnu významu biozebry managerka Svazu ekologických zemědělců PROBIO Kateřina Nesrstová.
Je potřeba nové značení?
Ačkoliv je při rozhodování o nákupu potravin
stále u většiny spotřebitelů rozhodující cena,
vzrůstající zájem o různé formy přímého prodeje (biobedýnky, selská tržiště) naznačuje, že
stoupá množství spotřebitelů, kteří při nákupu
zohledňují lokální původ. Na potřebě transparentně označovat domácí biopotraviny se shoduje většina ekozemědělské veřejnosti. Názory
na způsob změny značení se však liší. Diskuse o značení biopotravin je nasnadě. V současné době se připravuje novela Zákona 242/2000
Sb. o ekologickém zemědělství. Změna užívání
národního značení ve prospěch označení
biopotravin domácího původu by mohla být
jedním z bodů aktualizovaného znění.
Jeden z hlavních argumentů proti předloženým návrhům je předčasnost tohoto kroku.
V případě, že by dnešní dobře známá biozebra
byla uváděna jen na domácích biopotravinách,
počet takto označených biovýrobků na trhu razantně klesne. Někteří výrobci biopotravin poukazují také na problémy technického rázu.
„Máme dlouhodobé smluvní závazky, které
nezohledňují sezónnost nebo nedostatek produkce. Pokud je u nás neúrodný rok, musíme
i základní suroviny prostě dovézt ze zahraničí,“ komentuje nedostatečnou českou bioprodukci Martin Hutař z obchodní společnosti
PRO-BIO Staré Město pod Sněžníkem.
Obdobnému problému čelí některé mlékárny,
které dovážejí část biomléka ze Slovenska. Pro
faremní zpracovatele představuje zase problém
případný licenční příplatek za užívání značky.
Někteří rolníci vůbec neřeší téma lokálního značení – bioprodukci prodají bu ze dvora nebo
tam, kde jsou jejich výrobky už zavedené a ti,
kteří je kupují, vědí, od koho jsou.
Obecně platí: Pokud je logo státní, je z pohledu evropské komise velmi důležité, aby každá
jiná členská země měla volný přístup k jeho využití. Výhodou státního označování je jeho
snazší propagace a podpora. V zemích, kde oblast ekologické produkce není zastoupena silnými a bohatými oborovými organizacemi, hraje
stát a EU v propagaci významnou roli. Ta je však
vždy zaměřena na obecnou propagaci tématu
EZ; odkaz na původ produkce může být využíván pouze jako doplňující informace. Zavedení
a podpora národních značek (včetně těch, které
odkazují na původ) je povolena, jejich přímá
propagace a osvěta je však možná většinou jen
ze soukromých zdrojů.
Řešením u nás může být systém značení, který využívá například Rakousko či Švýcarsko.
Zde mají k označování bioprodukce jedno logo
se dvěma variantami. První varianta označuje
bioprodukci splňující základní předpisy EU,
druhou variantu loga je možno používat pouze
při splnění nadstandardních podmínek (v případě Rakouska je to lokální původ, ve Švýcarsku
podmínky definované ekozemědělskou asociací
Bio Suisse). V obou zemích jde o privátní značky, jejichž užívání je dobrovolné. Dvouvariantní
řešení by mohlo být realizovatelné i u nás.
V případě, že by produkt nesplňoval přísnější
nadstandardní podmínky, bylo by povinné uvádět na obalu „otevřenou“ variantu biozebry (výrobek splňuje základní předpisy EZ, použito bude stávající logo biozebry, je přístupné všem výrobcům). Pokud bude výrobek splňovat podmínky „nadstandardní" (tzn. nad rámec požadavků EU – např. lokálnost), mohl by výrobce
použít logo biozebry v˚rozšířené grafické úpravě. Užívání „nadstandardní“ varianty označení
by bylo podmíněno smluvním vztahem
a zpoplatněno, administraci této značky by zajiš
oval soukromý subjekt. Švýcaři toto označení nadstandardní biokvality vyřešili přidáním
státní vlaječky k logu „poupěte“ (viz obrázek).
Tento model by umožnil jak orientaci spotřebitele – biozebra by byla na produktu v každém
případě – a vycházel by vstříc těm, kteří preferují bioprodukty s vyšší přidanou hodnotou.
Otázkou zůstává, zda je dnešní český spotřebitel tento krok schopen ocenit.
I přes ostrou kritiku neekologických dovozů
biopotravin v médiích totiž zůstává pro spotřebitele lokální původ stále slabou motivací
k nákupu (zjištění společnosti GfK/Incoma,
březen 2009).
Letos na jaře vydané nařízení Komise
271/2010 definitivně potvrdilo povinnost uvádět od letošního července vedle „EU listu“ také původ surovin. Parametr, nastavený sice
povinně jen na rozlišovací úroveň „EU nebo
mimo EU“, mohou výrobci již dnes dobrovolně nahradit či doplnit uvedením konkrétní země, za podmínky, že zde byly vyprodukovány
všechny zemědělské suroviny, ze kterých se
produkt skládá (respektive minimálně 98 procent z celkové hmotnosti surovin zemědělského původu). To představuje pro spotřebitele,
kteří zohledňují při svém nákupu původ výrobku, výrazný pokrok. Teprve budoucnost ale
ukáže, nakolik se skutečně odrazí dostupnost
této informace v nákupním chování spotřebitelů. Jen jejich prokazatelná poptávka po domácích produktech bude pro výrobce
è
DISKUSE
Biozebra jen pro českou bioprodukci
Koncem loňského roku obdrželo ministerstvo
zemědělství, v rámci návrhů na změnu Zákona
o ekologickém zemědělství, k tématu značení
dva návrhy. Sekce pro biopotraviny Potravinářské komory a Svaz ekologických zemědělců PRO-BIO navrhovaly využít stávající biozebry v budoucnu pouze pro potraviny domácího
původu. EU list (nová značka biopotravin EU)
by pak na obalu označoval, že produkt je bio,
biozebra by informovala o tom, že jde o výrobek
z českých surovin. (Lokálnost byla definována
jako splnění limitu 70 %, respektive 80 % surovin domácího původu).
Problematické body návrhů jsou:
3 vztažení státního loga, navíc povinného ze
Zákona o EZ, jen na biopotraviny domácího původu, není možné, protože by to bylo považováno za omezení vnitřního trhu EU;
3 v návrhu chybí jasné definice, co by bylo za
lokální biopotravinu považováno. Problémem
může také být, že navrhované limity nejsou
v souladu se systémem určování původu v no-
18
Lokální značky v Evropě
Pro příklady, jak lidem říci, že jde o domácí
biopotravinu, nemusíme chodit daleko. Inspirací existuje v Evropě dost. Tam, kde v členských
státech existuje státní biologo, platí pro jeho
uživatele zpravidla povinnost plnit pouze základní podmínky (právní předpisy EU). Užívání
těchto označení je bezplatné a kromě ČR, vždy
dobrovolné. Jakékoliv další varianty značení,
deklarující plnění nadstandardních podmínek,
jsou ošetřeny smluvním vztahem, zpravidla licenční smlouvou, a zpoplatněny (příkladem
jsou třeba Německo, Rakousko, Švýcarsko, Finsko nebo Dánsko). Ve většině těchto případů
jde o loga, která jsou spravována a podporována soukromými organizacemi.
bio
l
6/2010
Česká biozebra – je čas na změnu?
è
impulzem, aby se odbyt lokálních
surovin skutečně zvýšil.
Lokální značka nebo nadstandard?
Počet lidí, kteří kupují biopotraviny, se v ČR pohybuje zhruba mezi 4 až 5 procenty všech spotřebitelů. Bude-li se trh s biopotravinami rozvíjet
obdobně jako na západ od našich hranic, i u nás
se bude v budoucnu zvyšovat počet těch, kteří
biopotraviny pravidelně do svých nákupů zařazují. Stoupne také počet náročnějších spotřebitelů,
kteří vyhledávají biopotraviny, vyráběné za přísnějších podmínek, než které požadují dnešní
evropské předpisy. Zahraniční výrobci jsou na
tyto spotřebitele dnes připraveni lépe než my.
Podmínky certifikace soukromých asociací
a svazů jsou často nastaveny přísněji, než poža-
dují národní a evropské zákony – vedle zpracování potravin z lokálních surovin zde například naleznete přísnější pravidla pro používání hnojiv či
užití měnatých přípravků , po zemědělcích vyžadují celopodnikový přístup, zákaz souběhu
s konvenčním hospodařením či například vytváření kompenzačních ploch pro ochranu biodiverzity a řadu dalších.
Pro některé privátní organizace je plnění těchto
nadstandardů přímo podmínkou členství. Přípravou obdobné nadstandardní certifikace se v minulosti zabýval také Svaz PRO-BIO. Přísnější svazová certifikace, tzv. Směrnice PRO-BIO, byla sice
zavedena, její užití je ale dobrovolné a zatím velmi
málo rozšířené. Zájem o vytvoření certifikace, která by zaručovala spotřebiteli vyšší přidanou hodnotu biopotravin, projevila i Sekce BIO při Potravinářské komoře. Všechna tato opatření vedou ke
zvyšování důvěry spotřebitele, že biopotraviny
skutečně naplňují jejich očekávání o environmentálně šetrných a zdravějších potravinách.
Diskuse o úpravě národního značení zůstává
otevřená. Schválení novely zákona o ekologickém zemědělství je plánováno na druhou polovinu letošního roku. Více informací o možnostech značení naleznete na stránkách
www.eagri.cz v sekci ekologické zemědělství.
Kateřina Čapounová
(Zpracováno s použitím studie Možnosti změny pravidel pro označování biopotravin, listopad 2009)
KONEČNĚ zemědělské TRŽIŠTĚ V PRAZE
Po letech čekání, obdivování zahraničí
či objíždění trhů s nabídkou velkoobchodního ovozelu se snad konečně
i Praha vrací mezi civilizovaná města
s nabídkou farmářských tržiš. Počátek
tohoto „zemědělského“ roku se zdá být
pro pražského biospotřebitele čím dál
tím zajímavější.
Zprávy o nově otevíraných tržištích, bedýnkových systémech, růstu počtu tuzemských ekofarem atd. naznačují, že tuzemská spotřeba potravin by mohla vstoupit do nové epochy. Epochy důrazu na lokální a sezónní suroviny s co nejmenším
environmentálním dopadem. Již v dubnu
a následně i v květnu jsme mohli zavítat na
Farmářský trh na Praze 6, který ale přes
ohromný zájem návštěvníků a poměrně zajímavé zastoupení zemědělců (alespoň na
naše poměry), působil spíše jako předvolební mítink, než vážně míněná snaha
o podporu místních malých rolníků, ale doufejme, že trh bude zachován i po volebním
šílenství a stane se trvalou součástí nakupování na Praze 6. Největší nápor na naše
dosavadní vzorce nakupování potravin se
však chystalo na na sobotu 22. května, kdy
v jediný den v Praze byly připraveny hned
dva velké faremní trhy (odhlédneme-li od
menších, ale stejně významných trhů např.
v Klánovicích, které probíhají již od dubna
každý týden).
bio
l 6/2010
Bu se můžete vydat do fajnšmekrům
známé haly 22 Holešovické tržnice
v Praze, kde se již delší dobu nabízí ovozel z různých zdrojů. Podle dřívější zkušenosti a ohlasů nabízela hala 22 celou řadu
výpěstků výpěstků exotického původu,
často z velkoobchodů a nevalné kvality. Ale
na druhou stranu, pokud jste si dali práci,
našli jste i drobného hospodáře s českými
jablky či meruňkami. Aktuálně organizátoři
hlásí, že půjde o potraviny drobných pěstitelů a menších výrobců, kteří nabídnou
„vše, co potřebujeme v kuchyni“. Na dřívějších trzích v hale 22 na ekologické zemědělce a jejich produkty nebylo možné narazit, a ani trh tuto sobotu neslibuje změnu.
By organizátoři s trochou nadsázky slibují
„bio pro každého“. Tak se nechejme překvapit. Tržiště bude otevřeno každý den
krom neděle mezi 8–16 hodinou (sobota 813 hodin) a slibuje 75 stánků.
Nejnovější a dle našeho názoru slibnější
aktivitou na tomto poli je Farmářské tržiště
spojené s občanským sdružením Archetyp
a Nadací Partnerství. Nadšenci z obou organizací již od zimy z ničeho budují sí
tržiš, která nabídne spotřebiteli skutečně
faremní produkci (prodávat smějí jenom
prvoproducenti) a bioprodukci (osloveno
bylo mnoho ekozemědělců). Na sobotu 22.
května bylo přichystáno slavnostní zahájení trhů na Kubánském náměstí na Praze
Bioswiss Švýcarsko:
BIO SUISSE poupě =
označuje ekologické
produkty vyrobené ve
Švýcarsku (tj. min.
90% surovin pochází
ze Švýcarska). Takto
označený produkt musí splňovat i další nadstandardní podmínky
definované BIO SWISS
BIO poupě = označuje ekologické produkty, kdy více jak 10˚%
surovin pochází mimo
Švýcarsko
Rakousko:
„Bio-Zeichen“ označuje veškeré ekologické
produkty bez uvedení původu, které splňují
požadované základní
předpisy EZ.
„Austria Bio-Zeichen“ =
označuje ekologické
produkty domácího původu (tj. biopotraviny
vyrobené ze surovin,
které 100% pocházejí
z Rakouska, přičemž
podíl „vedlejších“ složek, které není možné
v Rakousku získat (tj.
nelze vypěstovat nebo
nejsou dostupné), nesmí překročit 30 %. Logo s uvedením původu
mohou využít i jiné regiony či státy.
10, které je jedním ze tří plánovaných míst
(dalšími jsou Náplavka a Náměstí Míru),
kde se budou trhy v budoucnu odehrávat.
Tržiště slibuje nabídnout čerstvý ovozel,
maso, včetně ryb, mléčné výrobky (včetně
nonstop mléčného automatu) a další potraviny a řemeslné výrobky, jejichž nákupem
podpoříte místního (eko)sedláka či výrobce
a jejich práci. Sobotou ale trhy nekončí, naopak.
Tržiště s zenědělskými produkty na Kubáni bude otevřeno dále pak každé úterý,
čtvrtek i sobotu, ve všední dny od 8 do 18,
v sobotu od 8 do 14 h. Navíc tržiště na
Náplavce u Palackého náměstí otevírá již
12. 6. a v sezóně bude nabízet faremní
produkci každou sobotu.
Pro ty, kteří prchají na víkend z města, bude v týdnu fungovat tržiště na Náměstí Míru, snad již od 18. června. Pokud by se alespoň některé z těchto trhů staly trvalou
součástí ruchu města, jistě by to přispělo
nejen ke kultivaci našich nákupních a stravovacích návyků, ale možná také prostoru,
kde se budou akce odehrávat. Přeci jen
město je tu od toho, aby to v něm žilo, a to
mohou trhy dobře zprostředkovat. A pokud
současně trhy přitáhnou více lidí k lokální,
ekologické potravině, nelze než jim přát
hodně štěstí a samozřejmě je také navštívit. V sobotu nashledanou.
Jan Valeška,
biospotrebitel.cz
19
PRO-BIO SVAZ
Nové povolení pro použití přípravku Polyversum
do obilí v ekologickém zemědělství
Polyversum je mikrobiologický přípravek na ochranu rostlin proti houbovým
chorobám s účinnou látkou Pythium oligandrum vyráběný, v České republice.
Od roku 2006 je registrován Státní rostlinolékařskou správou pro ochranu
řepky olejné proti fomové a sklerocíniové hnilobě. Do současné doby byl přípravek ještě povolen pro užití proti rozličným houbovým chorobám slunečnice, hořčice, jahod, okurek, chmelu a vinné révy.
Od dubna 2010 je přípravek Polyversum
nové povolen pro použití v ekologickém zemědělství jako mořidlo pšenice, žita, ječmene a triticale proti fuzáriím (Fusarium sp.)
a dále do pšenice proti sněti mazlavé (Tilletia caries). Moření lze provádět na všech typech mořiček suchou i mokrou cestou.
Dávkování je 0,5–1 kg/t osiva. Při malém
množství osiva lze osivo namořit prostým
přimícháním příslušné dávky do osiva.
V případě moření mokrou cestou je potřeba
dávku přípravku rozmíchat v 5–10 litrech
vody a vzniklou suspenzi aplikovat v mořičce nástřikem na osivo (pro tunu osiva).
Výsledky registračních pokusů dokládají
velmi dobrou účinnost. Současně byl přípravek Polyversum povolen i pro ošetření
ve formě postřiků do výše zmíněných obilnin proti černání pat stébel (Gaeumanno-
myces graminis), rzím (Puccinia sp.), fuzáriím (Fusarium sp.) a stéblolamu (Cercosporella herpotrichoides). Dávkování je
100 g/ha ve vodné suspenzi, přípravek je
vhodné aplikovat před masivním napadením infekcí. Doporučená cena přípravku
při tomto dávkování je kolem 690 Kč/ha.
Hlavním mechanismem účinku přípravku
Polyversum je mykoparazitizmus. Mikroorganismus (řasovka) Pythium oligandrum,
který je účinnou látkou přípravku, je schopen parazitovat přibližně 20 různých rodů
fytopatogenů patřících mezi houby a řasovky. Pythium oligandrum tyto škodlivé
mikroorganismy napadá, enzymaticky rozkládá jejich mycelia, včetně některých rozmnožovacích orgánů (sklerocia) a takto
získané živiny využívá pro vlastní výživu.
Kromě tohoto účinku produkuje Pythium
20 let
ekologického
zemědělství
v ČR
oligandrum v symbióze s kořenovým systémem ošetřovaných rostlin nízkomolekulární protein oligandrin, který indukuje
v rostlině zvýšenou rezistenci proti dalším
fytopatogenům.
Více informací na telefonním čísle 212 240 409.
PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců Vás zve na seminář
„Chov dojnic v ekologickém zemědělství hlavní problémy a jejich příčiny"
22. června 2010, od 9.00 hodin
Střední zemědělská akademie Humpolec, střední škola, Školní 764,
396 27 Humpolec, Vysočina
PROGRAM:
9.00 – 9.30 Současný vývoj EZ, Ing. Jan Gallas, MZe
9.30 – 10.00 Hlavní problémy v chovech dojnic,
Ing. Miloslav Sikyta, MVDr. Břetislav Pojar
10.00 – 10.30 Zdraví a reprodukce v chovech dojnic,
MVDr. Břetislav Pojar
10.30 – 11.00 Diskuze a PŘESTÁVKA
11.00 – 11.30 Výživa zvířat v chovech dojnic, MVDr. Jana
Kozáková, Veterinární centrum Sušice
11.30 – 12.00 Výroba krmiv, Ing. Jiří Dudek, MIKROP Čebín
12.00 – 12.30 Zakládání a ošetřování luk a pastvin,
Ing. Stanislav Hejduk, Ph.D., Mendelova Un. v Brně
12.30 – 13.00 Diskuze a PŘESTÁVKA
13.00 – 13.15 Současný stav v ekologických chovech dojnic v ČR,
Ing. Roman Rozsypal, CSc., EPOS
13.15 – 13.45 Výkup a zpracování biomléka, odbyt mléčných
biopotravin, Karel Quast, ředitel Lacrum Vel.Meziříčí
13.45 – 14.30 Diskuze a ukončení
Účast na semináři včetně občerstvení je zdarma.
Přihlášky nejpozději do 14. 6. 2010!
Informace a přihlášky na [email protected],
tel.: 583 216 609, www.bio-mleko.cz
Spolek poradců v ekologickém
zemědělství ČR, www.eposcr.eu
20
bio
l
6/2010
Za ekologickým zemědělstvím a agroenvironmentálními
opatřeními do Anglie a Skotska
né a ohrožené druhy.
Ještě před zavedením
opatření je nutné mít data, která mapují výchozí
situaci, pak stanovit zmíněný cíl, nastavit monitoring a po určitém období
opatření vyhodnocovat.
Jen tak lze objektivně
zhodnotit, zda vynaložené peníze do AEO mají
očekávaný efekt. V řadě
zemí (například ve Velké
Británii, Holandsku, Německu, Švýcarsku) se
tak danému výzkumu kolem AEO věnuje velká
řada odborníků z řad výzkumných ústavů, univerzit, státních i nevládních
organizací.
V ČR bohužel tyto odborné kapacity zatím chybí,
a tak i vyhodnocování
našich AEO je v porovnání s těmito zeměmi nedostatečné. Konference
poskytla řadu nových
Pohádkově romantická krajina Anglie, kde si ovce hrají s duhou
podnětů, jak by obdobný
Konference o hodnocení dopadů výzkum mohl být v ČR realizován.
agro-envi opatření
Konference v anglickém Leicesteru „Agroenvironmentální opatření – čeho jsme dosáhli a kam se budeme ubírat?", která se
uskutečnila ve dnech 27. – 29. dubna letošního roku, byla prvním cílem naší poznávací cesty do Velké Británie. Tato země v roce 1985 jako jedna z prvních v Evropě zavedla státní dotace pro zemědělce, zaměřené na ochranu přírody a biodiverzity,
a má proto s agroenviromentálními opatřeními (AEO) nejbohatší zkušenosti.
V současné době jsou peněžní prostředky (34 miliard EUR) věnované v EU na
AEO nejsilnějším nástrojem k řešení environmentálních problémů v zemědělské
krajině. Na této konferenci se sešli vědci
z celé Evropy, aby hodnotili jejich účinnost.
Již dnes je jasné, že se po roce 2013 Společná zemědělská politika EU změní. Proto
odborníci na půdě Leicester University diskutovali, jaká opatření jsou v jednotlivých
zemích úspěšná a jaká se naopak neosvědčila. Klíčovou roli pro samotné hodnocení má vhodné nastavení cílů.
Mnohdy není zřejmé, zda AEO mají příznivě ovlivňovat běžné druhy rostlin a živočichů či naopak, zda jsou cílená na chráně-
bio
l
6/2010
Výzkumná farma Newcastle
University v Naffertonu
V Naffertonu, asi 20 km od Newcastlu
upon Tyne jsme měli možnost navštívit profesora Carlo Leiferta z Newcastle University, vedoucího zdejšího výzkumného centra Nafferton Ecological Farming Group,
které je jedním ze špičkových evropských
pracoviš zabývajících se ekologickým zemědělstvím. Jde o univerzitní farmu zřízenou jak k výzkumným a výukovým, ale
i k demonstračním účelům pro zemědělce.
Tým profesora Carlo Leiferta se zabývá základním i aplikovaným výzkumem, jehož
cílem je propojení zemědělského hospodaření, potravinářského výzkumu a přenosu
nových technologií do praxe.
Farma byla založena v roce 2001 na 360
ha, kdy polovina přešla na ekologické zemědělství a na polovině pokračuje konvenční produkce. Je tak jedinou farmou ve
Velké Británii, které kontrolní organizace
Soil Association udělila certifikát pro souběžnou produkci za účelem výzkumu. Pěstují zde obilí, řepku olejku, brambory; chovají dojnice, masný skot a ovce. Na pokusných polích se porovnává konvenční a eko-
logický způsob obhospodařování orné půdy na stejných osevních postupech, vliv
použití minerálních hnojiv resp. organického hnojení, a dále pesticidů na výnosy,
vlastnosti půdy, půdní biotu.
Profesor Carlo Leifert vystoupil v loňském
roce v listopadu na semináři ke kvalitě
biopotravin, pořádaném Ministerstvem zemědělství v Praze. Prezentoval zde výsledky unikátního pětiletého celoevropského projektu Quality of Low Input Food
(QLIF), který v letech 2004-2009 koordinoval a na němž se vedle dalších 31 výzkumných center podílela také Vysoká škola
chemicko-technologická pod vedením profesorky Jany Hajšlové. Tento projekt svým
zaměřením a rozsahem patří zatím mezi
největší v Evropě a prokázal v řadě aspektů vhodnost a výhody produkce a konzumace biopotravin.
V současné době profesor Leifert vede nový evropský projekt NUTRIENT USE EFFICIENY CROPS (Efektivita využití živin z polí,
2009–2014) zaměřený na zlepšování efektivity využívání živin hlavními evropskými plodinami, pěstovanými pro potravinářské, krmivářské účely a výrobu biopaliv. Projekt ověřuje vhodné odrůdy, které by měly snížit negativní dopady jejich pěstování pro životní prostředí. Měli jsme možnost vidět pokusy založené
k těmto účelům. Výzkum je zaměřen zejména na prvky jako jsou dusík, fosfor a draslík
a jejich zásoby v půdě, význam organického
hnojení, ale i na další souvislosti – edafon,
změny klimatu atd. Více o výzkumném centru najdete na: http://research.ncl.ac.uk/nefg/
index.php
è
Společné soužití zvířat ve volném výběhu na farmě
pana Macleoda
21
bio1006_A4.qxd
1.6.2010
16:39
Page 22
Za ekologickým zemědělstvím...
Demonstrační farma Woodhead
ze sítě LEAF
O tom, že je možné propojit zemědělské
hospodaření s péčí o životní prostředí jsme
se mohli přesvědčit na příkladu farmy
Woodhead pana Hugha Broada. Jde
o jednu ze sítě ukázkových farem organizace LEAF (Linking Environment And
Farming), která v Británii od roku 1991
sdružuje farmy, jež se aktivně podílejí na
ochraně přírody ve svém okolí. Přes 200
ha orné půdy, travních porostů, lesíků
a rybníčků se nachází v průměrné nadmořské výšce 50 m, asi 25 km jihovýchodně od Edinburghu. Motto farmy je: „Produkovat bezpečné a zdravé potraviny tak,
abychom současně chránili životní prostředí a získali důvěru a respekt našich
zákazníků.“
Rodina Hugha Broada hospodaří v systému integrované produkce, která je založena
zejména na péči o půdu. Pěstuje se zde
pšenice ozimá – na mouku pro výrobu sušenek a ke krmení, řepka ozimá a ječmen
ně obdělávají a vytváří tak místa, která
slouží jako zdroj potravy i útočiště nejrůznějšímu hmyzu, ptákům a dalším živočichům. Farma je dílo tvořené udržitelným integrovaným způsobem, ve kterém je slučitelná optimální (a ne za každou cenu maximální) produkce se zdravým a rozmanitým
životním prostředím. Více o LEAF a dalších
demonstračních farmách na: http://www.leafuk.org/leafuk/consumers.aspx
Ekologická farma pana Donnieho
Macleoda na Skotské vysočině
Na severu Skotska, asi 10 km na východ
od přístavu Inverness, které je výchozím
bodem pro návštěvu legendami opředeného jezera Loch Ness, nás ve vesničce
Ardesier zaujalo hejno slepic spokojeně
zobajících na trávníku společně s pasoucími se ovečkami a nápis „organic farm“.
Oslovili jsme farmáře, který s jehnětem
v náručí, následovaný border-kolií, zrovna
procházel farmou. K našemu překvapení
jsme se ocitli na farmě, která je největším
dodavatelem biobedýnek na Skotské vyso-
Chov prasat venku je v Británii narozdíl od ČR povolen
jarní na slad pro blízkou palírnu, kde se vyrábí vyhlášená skotská whisky. Osevní postup odpovídá půdním typům a platí, že výnos je barometrem stavu půdy. V této souvislosti pan Hugh Broad poznamenal:
„Z hlediska selského rozumu integrovaná
produkce znamená, že vždy ze všech stran
zvažuji nezbytnost každého zásahu, který
se chystám udělat – a už jde o použití hnojiv nebo pesticidů. Pole jsou pro mě individualitami.“ Proto také využívá nejmodernější technologie tzv. precizního zemědělství
a dodává do půdy hnojiva podle rozborů
vzorků půdy a pouze tam, kde je to potřeba.
Farma Woodhead je bohatá na nejrůznější přírodní stanoviště jako jsou smíšené lesíky s keři, živými ploty, hrázkami a zídkami. Nachází se zde druhově bohaté travní
porosty, potoky, rybníčky, mokřady. Pan
Broad také vysazuje nové stromy, keře, živé ploty a na orné půdě nechává ladem
kouty polí, které se stejně traktorem obtíž-
22
čině, a přestože šlo o neohlášenou návštěvu, pan Donnie Macload nás ochotně po
farmě provedl.
Nejprve jsme se dotázali na to, jak je
možné, že ekologická farma pár set metrů
od něj také chová slepice ve volném výběhu, ale jejich zdravotní stav ve srovnání se
slepicemi pana Macloada je naprosto žalostný. „To je jednoduché,“ odpověděl. „Na
vedlejší farmě mají přes dva tisíce slepic
v jednom výběhu, je to velkoprodukce, která splňuje pouze evropské standardy. Naše
farma je však certifikovaná podle přísnějších norem Soil Association, kde je možné
chovat pouze hejno s maximálně 200 slepicemi, proto jsou naše slepice mnohem
spokojenější a v lepším zdravotním stavu.“
Proběhlo nám hlavou, že by tento do očí bijící rozdíl měly vidět oči bruselských úředníků z Evropské komise, kteří právě tvoří
nová pravidla pro chov drůbeže v ekologickém zemědělství.
Na farmě pana Macleoda jsou žáby vítanými hosty
Farma pana Macloada je zaměřena zejména na produkci biozeleniny a každý týden po celý rok dodává šesti stům zákazníků bedničku se svými bioprodukty nebo od
blízkých dodavatelů ze Skotské vysočiny.
Současně se zeleninou je ale možné si objednat ovoce, vajíčka, mléko, sýry, kuřecí
maso, mouky, marmelády, jamy, chutney,
tofu a další produkty; vše v biokvalitě. Bedýnky mají tři velikosti – pro velkou rodinu
– standardní velikost a poloviční pro malou
domácnost v cenovém rozmezí 10–20 liber.
Objednávat je možné také prostřednictvím
internetu a zájem je prý veliký. Mimo toho je
farma zapojena do sítě WOOF (World Wide Opportunities on Organic Farms) a každoročně k nim přijede několik desítek dobrovolníků z celého světa, kteří si chtějí
zkusit práci na ekofarmě na vlastní kůži.
Pomáhala mu tu už řada Čechů a jednou
dokonce celá třída slovenských studentů,
kterým půjčil jako dočasné přístřeší jeden
ze svých fóliovníků (od té doby se mu říká
„Little Slovakia“), když je při návštěvě Skotska zastihlo pověstné nepříznivé počasí.
Donnie Macleod nás překvapil a potěšil
pestrostí pěstovaných plodin – ve sklenících špenát, hořčice, saláty; na políčkách
jahody, rybízy, josta, maliny a další keře,
nejrůznější bylinky, ovocný sad. Tůňka za
fóliovníky plná pulců, žáby jsou tu také vítanými hosty, podílejí se na biologické
ochraně pěstovaných plodin.
Návštěva by se dala shrnout do jednoho
slova – radost. A pokud se někdy zatouláte
do těchto končin, nenechte si setkání s panem Macloadem ujít. (http://www.macleodorganics.com/)
Návštěvu Anglie zrealizovaly a článek pro
Vás připravily
Alena Malíková a Karolína Dytrtová
Bioinstitut, o.p.s.
Zpravodaj Ekozemědělci přírodě
připravil Bioinstitut, o.p.s Olomouc
Vaše názory a připomínky na:
[email protected]
nebo tel.: 585 631 178
bio
l
6/2010
Druhé aktualizované
vydání příručky Místa pro
přírodu na vaší farmě
Bioinstitut ve spolupráci s odborníky, zabývajícími se ochranou přírody a krajiny
vydává aktualizaci praktické příručky
„Místa pro přírodu na vaší farmě“. Příručka poskytuje informace o různých přírodních biotopech v zemědělském podniku, o jejich potenciálním ohrožení a možnostech zachování těchto ekologicky cenných ploch, včetně aktualizace seznamu
dostupných dotačních titulů. Příručka je aktuálně a podrobně doplněna o téma krajinných prvků – jejich význam, ochranu,
evidenci, finanční podporu apod.
Pasáže týkající se dotačních titulů byly
konzultovány s pracovníky Agentury
ochrany přírody a krajiny České republiky
a Ministerstvem zemědělství České republiky.
Příručku ocení především ti, kteří by rádi
zachovali či zvýšili stanovištní pestrost
svých hospodářství a podpořili ohrožené
druhy rostlin a živočichů, a případně by rádi na prováděná opatření získali některý
z typů finančních dotací.
Objednávejte na adrese Bioinstitutu:
tel.: 585 631 182
nebo e-mail: [email protected]
Výrobky TENVI žádejte v lékárnách, prodejnách léčivých rostlin a prodejnách zdravé výživy
Bioinstitut o.p.s. zve ekologické
zemědělce a další zájemce na seminář
PĚSTOVÁNÍ LÉČIVÝCH ROSTLIN
v systému ekologického zemědělství
17. června 2010 od 9.30
Sluneční brána, Čejkovice
Přednášející a témata:
Tomáš Mitáček – Představení nové
příručky Bioinstitutu, Pěstování léčivých
rostlin v systému ekologického
zemědělství
Iva Zadražilová, ABCERT – Pěstování
léčivých rostlin v EZ podle zákona č. 242/2000
Sb., Nařízení Rady (ES) č. 834/2007
a Nařízení Komise č. 889/2008
Marek Štěrba, ekologický zemědělec –
Pěstování a další zpracování léčivých
rostlin na ekologické farmě v Deblíně
Další informace na www.bioinstitut.cz
nebo tel.: 585 631 182
bio
l
6/2010
23
bio1006_A4.qxd
1.6.2010
16:31
Page 24
EKOLOGIE
První ročník Biomas-ligy ČR zná vítěze: Roštín
Jde ale o víc než o body
S Na stupních vítězů je i Staré Město pod Landštejnem a Měňany, mezi městy pak Bystřice nad Pernštejnem a Třebíč S Pro ocenění do Francie pojedou
Plzeň, Litoměřice a Hostětín S Akce ligy upozorňují i na žhavá témata OZE:
např. hříšné dotace na spalování biomasy v neefektivních zdrojích S
První ročník Biomas-ligy ČR, soutěže obcí
a měst ve vytápění biomasou, zná své vítěze
Vyhlásilo je v plzeňském hotelu Victoria, v čase
celostátních Teplárenských dnů, občanské sdružení Liga ekologických alternativ, pořadatel tohoto zápolení (a obdobného v podobě Solární ligy
ČR). Pořadí české soutěže, jež probíhala jako
součást Evropské ligy obnovitelné energie
(RES-league), bylo na základě dohody pořádajících organizací v šesti evropských zemích uzavřeno k 31. březnu. Lídři soutěže se následně
ocitli v osudí vyřazovacího semifinálového kola
celé EU-ligy. Úvodního ročníku domácího klání
se zúčastnilo celkem jedenáct českých sídel
s obecními výtopnami na biomasu. Jejich zkušenosti byly inspirací i na evropské scéně, což je
jedním ze smyslů ligy. V průběžném pořadí byly
na portálu této mezinárodní soutěže (www.resleague.eu) naše obce pořádně vidět. Tuzemská
sídla na stupních vítězů biomas-ligy přesto stojí
za pozornost už proto, že naši „šampióni“ přenášejí cenné zkušenosti a koncepční řešení případným následovníkům na cestě udržitelné komunální energetiky.
Vítězem domácí ligy se stal Roštín z Kroměřížska (výtopna o výkonu 4 MW, 720 obyvatel, tj.
556 bodů) následovaný Starým Městem pod
Landštejnem z Jindřichohradecka (2,8 MW, 545
obyv., 514 bodů) a mediálně známými Měňany
z Berounska (1,1 MW, 292 obyv., 384 bodů).
V kategorii měst patří pozornost Bystřici nad
Pernštejnem (9 MW, 9 000 obyv., 101 bodů) na
prvním a Třebíči (13 MW, 38 000 obyv., 72 bodů) na druhém místě.
Body v soutěži se přidělují podle poměru výkonu kotle a počtu obyvatel (za každý kilowat na
obyvatele 100 bodů). V samotných západních
Čechách, místě vyhlášení vítězů biomas-ligy,
stojí za pozornost již devítileté úspěšné provozování výtopny ve Žluticích, které se rovněž účastní soutěže. Za zdůraznění stojí ale i skutečnost,
První kroky k lesní
mateřské školce
Další z řady jedinečných seminářů zaměřených na lesní mateřské školky bude 16. června 2010 v ekocentru Šárynka.
Seminář je určen všem, kteří se zajímají
o méně tradiční způsoby předškolní výchovy. Podle zkušeností z již téměř rok fungujícího lesního dětského klubu Šárynka
a zkušeností z Německa, kde jsou lesní
školky rodiči využívány již mnoho let, budou představeny základní principy lesních
mateřských školek, související právní úprava a změny, které v ní lze i díky iniciativě
Ekodomova očekávat. Nedílnou součástí
semináře bude představení různých organizačních forem lesních mateřských školek
včetně příkladů z praxe a vysvětlení důleži-
24
že její ředitelka Pavlína Voláková, patrně jediná
žena velící obecní výtopně v ČR, spolu s „motorem“ proměny Třebíče v unikátní baštu CZT na
bázi biomasy R. Horkým na celostátní úrovni
zvučně upozorňují na sílící hrozbu elektráren
spalujících biomasu za dotační podpory i při nedostatečné účinnosti spalovacího procesu. „Garantované výkupní ceny zelené elektřiny
umožňují ekonomicky výhodně spalovat
biomasu v kondenzačních elektrárnách, aniž
by bylo využito takto vzniklé teplo. To znamená, že celková účinnost zařízení je nízká (i jen
kolem 30 %, pozn. red.) a o nějaké ekologii
nemůže být řeč,“ upozorňuje P. Voláková na
problém, který se již místy projevuje v nedostatku paliva a navyšování jeho ceny pro menší
obecní zdroje a do budoucna ohrožuje ekonomiku provozu nejedné právě komunální výtopny.
Oba jmenovaní se shodují, že garantované výkupní ceny by měly být vypláceny jen zdrojům
s vysokou, tj. min. 75 % účinností, jak to požadují aktuální evropské směrnice.
Místo piva solárka
Ve světě město získává renomé pivem, doma
i přírůstky solárek Plzeň (opět) na slunečním
trůně krajské město Plzeň (se 165 tisíci obyvateli čtvrté největší v České republice) je v již
šestileté české solární lize respektovaným
šampiónem. Hned ze čtyř důvodů.
Jeho udržitelná energetická politika vychází
z promyšlené územní koncepce, kterou si zpracovalo jako první ze srovnatelných (tzv. statutárních)
měst v zemi. Body za nárůst plochy termických či
výkonu u fotovoltaických instalací nepřibývají této
západočeské metropoli "samovolně" díky přihláškám od občanů či montážníků. Tím, kdo vždy
svědomité sepíše a přihlásí za celé město nové systémy, o nichž ví, je pracoviště Františka Kůrky,
městského energetika (což v české lize většina
radnic stále nedělá). Do třetice byla Plzeň dosud
tosti spolupráce s rodiči. V programu je vyhrazen i prostor pro dotazy účastníků semináře a diskuzi. Seminář vede PhDr. Tereza
Vošahlíková, odborná garantka Dětského
klubu Šárynka, absolvující od května 2009
dlouhodobou stáž v německých lesních
mateřských školkách a Sandra Cabajová,
asistentka pedagoga Dětského klubu Šárynka.
KDY? 16. června 2010, 16.30–20.30
KDE? Ekocentrum Šárynka (jurta),
V Podbabě 29b, Praha 6 – Podbaba
Přihlásit se na seminář je možné pouze
vyplněním formuláře na webových stránkách Ekodomova, v sekci Ekocentrum Šárynka – akce. Cena semináře: 700 Kč
Více o Ekocentru a Dětském klubu Šárynka na www.sarynka.cz, kontakt tel.: 220
920 268 nebo 777 149 313.
příkladem toho, že zájem o solární systémy (i další obnovitelné zdroje) lze podněcovat i „zdola“,
dotacemi z městské pokladny. Takových sídel je
v ČR sotva deset. A konečně – svou kategorii
(měst s více než 50 000 obyvateli) vyhráli za rok
2009 Plzeňané již počtvrté.
V konečném žebříčku tohoto 6. ročníku solární
ligy (viz www.solarniliga.cz) bylo u Plzně následující skóre: 1106 m2 termických kolektorů,
63 m2 kolektorů vakuových a 971 kWp fotovoltaiky. Dle bodového klíče celkem 2,6 bodu
a tedy velký náskok proti městu Zlín na druhém
místě – s 0,8 bodu.
Asi nejzajímavější z loňských instalací pak byla
ta v Resslově ulici v centru města na obytném
domě Ladislava Peška. Teplovodní systém
o 17,8 m2 kolektorů s 800litrovým zásobníkem,
který tu instalovala v regionu asi nejčilejší montážní firma Intersekce, totiž na téže střeše doplňují dvě další jednotky: jedna fotovoltaika
o 5,1 kWp a navíc unikátní kombinované zařízení, které lze nazvat „vodou chlazenou fotovoltaikou“(výkon 2,1 kWp), kde ochlazování zvyšuje
výkon solární elektrárny, odpadní teplo předehřívá užitkovou vodu v kolektoru a vyrobená elektrická energie jí ještě (v režimu zeleného bonusu)
dohřívá. Jedná se o novinku oceněnou na veletrhu v Hannoveru. Jednotku v Plzni ještě čeká delší testování v praxi, ale už te je zřejmé, že se jedná o malé perpetum mobile...
Ne náhodou chce sdružení Liga ekologických
alternativ – pořadatel české solární ligy – jejím
hráčům obě střechy ukázat při exkurzi v rámci
lokální konference plánované zde v cyklu akcí
Evropské ligy obnovitelné energie.
Vedle světové proslulosti Plzně díky pivu totiž
opravdu stojí za povšimnutí i její inspirační potenciál v solární (a další udržitelné) energetice.
Město totiž využívá i sedm kogeneračních jednotek a chystá osmou. Mj. s největším kotlem svého druhu v republice – o výkonu 10,3 MW elektrických a 15 MW tepelných s palivem na odpad
z lesů a další typy biomasy...
LEA
SOUKROMÁ INZERCE
t Biofarma Epona nabízí možnost letních
pobytů – jízda na koni, nákup vybrané produkce
v biokvalitě. Prožijete dovolenou v čisté přírodě
a seznámíte děti téměř se všemi druhy
hospodářských zvířat žijících v přirozeném
prostředí. Kontakt: www.epona.wz.cz nebo na
tel.: 607 952 125
t Prodáme čistokrevná štěňátka Border kolie, nar.
4. 5. 2010, k odběru 4. 7., rodiče canisterapie, agility, práce u ovcí. Tel.: 602 845 003, 777 181 841.
t Publikace „Stavby ze slaměnych balíků“ vydána! Info a objednávky na: www.stavbyzeslamy.cz..
Nabízíme občanskym sdruženim vyhodne podmínky distribuce. Na stránky také přibude seznam
knihoven, kde je možné si knihu zapůjčit. Kontakt:
[email protected], 777 953 098, 739 640 878
t Biočesnek – prodej od srpna. Pouze osobní
odběr. Kontakt: 326 396 922 – večer, nebo 12–14 h.
tJsem 37letá vyučená zahradnice. Hledám
práci v oblasti bylinářství a výrobě tinktur na
plný úvazek,nejlépe Praha. Lalkovicsová
721 166 275
bio
l 6/2010
Udržitelné bydlení na venkově – část 4
BÍLENÍ VÁPNEM
Naši předkové bílili své stavby obyčejným vápnem, on také v minulosti jiný způsob nebyl. Dnešní stavebníci mají k dispozici různé téměř zázračné přípravky, jejichž ceny vysoce převyšují vápenný nátěr, ale jejich užitná hodnota je někdy problematická. Každá stavba někdy nějak praská, snad vlivem zemské rotace. Obnova
drahého speciálního nátěru není levná, ale při použití tradičního vápna je to snadno proveditelné i svépomocí.
Hašení vápna
Dříve byla součástí každé větší chalupy
i vyzděná jáma na hašení vápna. Dnes lze
k hašení vápna dobře použít starou vanu.
Asi půl vany se napustí vodou a do toho se
pomalu přisypává pytlované nehašené
vápno. Promíchává se hráběmi, voda při
tom vaří a bublá. Není vhodné vysypávat
celý pytel najednou. Je lépe nespěchat
a vápno přidávat do vody po částech, jeden
pytel se hasí asi půl hodiny. Oči si lze chránit brýlemi a ruce rukavicemi. Po vyhašení
je vhodné nádobu přikrýt proti prachu, pylu
či dešti. Vyhašené vápno v nádobě přirozeně vysychá, občas je třeba dolít vodu.
Pytlované vápno nehašené se prodává po
35 kg ve stavebninách asi za dvě stokoruny. Ze dvou pytlů se dá nabílit celá menší
chalupa, takže cena materiálu je oproti
ostatním nátěrům bezkonkurenční. Při koupi si lze vzít s sebou vhodný igelitový pytel
a do toho ten původní papírový ještě zabalit, nebo nehašený vápenný prach je dosti
agresivní. Bílit lze již druhý den po vyhašení, ale optimální jsou asi tři týdny uležení.
Do malty je vhodnější starší vápno, nesmí
však přemrznout.
ličkou a po zaschnutí se to může lehce
naštukovat. Starou opadávající omítku lze
rozmělnit, prosít sítem, přidat vápno a vodu
do kašovité konzistence. Tento chalupářský štuk se nanáší na vydroleniny ve
zdi, trochu seurovná hladítkem a později se
místo ještě přetře vápnem. Ono to při vysychání trochu praská, ale další přetření vápenným nátěrem prasklinky odstraní.
poškozování, obvykle zase vlivem narušení nepropustnosti střechy.
Při rekonstrukci některých velice starých
staveb se někdy zjišuje, že pod vápennou
omítkou jsou staré a zachovalé dřevěné
trámy. Dřevo, kámen, hlína, vápno a vysoký podíl svépomocné ruční práce – to byl
dřívější styl levných staveb. Dnes je tento
styl finančně náročný, inu je jiná doba.
Idyla starého bílého domu
Poškozené místo na zdi před opravou vápenným štukem a potom 24 hodin po opravě
Obílení staré stavby
Vápno váže i vysušuje, je možno bílit
zvenku i uvnitř. Je tady volba zda všechno
otlouci a znovu omítnout nebo jednoduše
nabílit vápnem. Je možno si udělat provozní zkoušku, kus problematické zdi nabílit
a počkat do druhého dne, co to udělá. První nátěr je sanační, ten druhý orientační
a teprve ten třetí či pátý by mohl být konečný. Hotovou alchymií je správný poměr vody a vápna, aby to dobře krylo, aby se to
dobře roztíralo, aby to nezanechávalo
šmouhy – kocoury. Někdy je stará omítka
v takovém stavu, že se při doteku štětce
drolí, potom se to jednoduše nastříká bí-
Starý domeček lze nabílit vápnem a hned pohodově bydlet
Na českém venkově se někdy říká, že
když rodiče chtějí některé dítě potrestat, tak
mu odkážou chalupu. A ta údržba chalupy
je někdy něco jako trest. Ale jiné životní alternativy? Se stále rostoucí úrovní vědy
i technologií paradoxně ubývá možností,
kdy člověk může ovlivnit svůj osud. Pod bílou fasádu starého domu lze dobře ukrýt
stará dobrá kachlová kamna, tradiční pohodovou pec či jiné vymoženosti trvale udržitelného způsobu života. Staré chalupy se
dají dobře recyklovat. A při postupné opravě starého domu může člověk také částečně recyklovat i sebe samotného.
Jan Papáček
Pokud má stavba nepromokavou střechu,
dobrý odvodňovací systém i dobré větrání
– tak bílení vápnem je již stará a tradicí ověřená technologie. Je zde velký podíl šikovné ruční práce, aby to dobře vyhlíželo. Výhodou je snadná a rychlá oprava prasklin
po zimě. Další stavební úpravy, jako například nové dveře či okna, lze provádět průběžně a dobře začlenit do stávající fasády.
Ošetření dřeva vápnem
Postup při hašení vápna na dvorku: Asi půl vany se napustí vodou a pomalu se z pytle přisypává mleté nehašené vápno. Bezpečnostní pokyny jsou napsány na obalu. V konvi je připravena voda pro případné dolití.
bio
l
6/2010
Staré střešní krovy a trámy bývají často
napadené červotočem či hnilobou. Jejich
náhrada je dosti obtížná, nebo často jde
o ručně tesané trámy silných rozměrů. Takové stromy na trámy snad dnes již nerostou. Příčinou jejich poškození bývá dešová
kapka, která prošla děravou střechou. Po
vyspravení střechy lze postižené místo preventivně ošetřit vápenným nátěrem. Pokud
to uschne, tak to zůstane sněhově bílé
a započaté narušení by se mělo zastavit.
Při navlhnutí postiženého místa vápno
zprůhlední a signalizuje nebezpečí dalšího
Stará stodola byla před pěti lety nabílena vápnem a za dalších pět let obroste popínavým
břečanem. Díra ve střeše byla nahrazena oknem a ještě překryta bílou netkanou zahradní
textilií, aby to ladilo s bílým štítem. Stavba je
tak zachráněna před demolicí a je ji možno dále recyklovat ve stylu trvalé udržitelnosti
25
bio1006_A4.qxd
1.6.2010
16:25
Page 26
MAPA BIOPRODEJEN
JIHOMORAVSKÝ KRAJ
b U RUBÍNU
Biopotraviny, bezlepkové, dia, aroma
terapie, přír. kosmetika, chlazené
potraviny, balené pečivo, dětská a kojenecká výživa, tel.: 549 250 217
Makovského nám. 2, BRNO 16
b Biopotraviny – Biobistro
Naše nabídka: 97% bio, luštěniny,
obiloviny, zelenina, ovoce, maso,
mléko, vejce, speciality a delikatesy z
celého světa, fair trade produkty.
Tel./fax: 543 256 075, 724 214 428.
Ve Vaňkovce 1, BRNO 2
V BRÁNA KE ZDRAVÍ
Prodejna zdravé výživy, BIO a FairTrade
produktů. Nabízíme biozeleninu a ovoce, kváskové pečivo a biopečivo, biomaso. Samozřejmostí je ekodrogerie.
Tel.: 724037065.
Bánskobystrická 176, BRNO-ŘEČKOVICE
MORAVSKOSLEZSKÝ
KRAJ
b ZDRAVÁ VÝŽIVA
Biopotraviny, byliny, čaje, bezlepková
dieta, racionální výživa, pí–produkty, knihy
a přírodní kosmetika, tel.: 602 759 838
Žižkovo nám. 2, BRUNTÁL
b ROBI – zdravá výživa
Biopotraviny, byliny, čaje, bezlepková
dieta, racionální výživa, pí–produkty,
tel.: 737 241 444
Opavská 32/1, KRNOV
b ZDRAVÝ STYL
Vlastní biozelenina, vlastní bezlepkové
pečivo, biopotraviny, biokuřata,
biovejce, kozí výrobky, tel.: 596 117 844
Nádražní 36, MORAVSKÁ OSTRAVA
OLOMOUCKÝ KRAJ
b PEKAŘSTVÍ LEŠTINA
Chléb a pečivo v kvalitě bio
7. května, LEŠTINA u Zábřehu
PÍ–CENTRUM Olomouc
Pí voda, biopotraviny, přírodní kosmetika, zdravá výživa, tel.: 585 234 657.
Pavelčákova 21, OLOMOUC
b PRO-BIO vzorková prodejna
Obilné výrobky, čaje, koření, sušené
ovoce, aromaterapie a přírodní kosmetika, luštěniny, semena, www.probio.cz, tel.: 583 239 549
Lipová 40, STARÉ MĚSTO p. Sněžníkem
ZLÍNSKÝ KRAJ
Krajinka zdravé výživy
Makrobiotický, vegetariánský a
bezlepkový sortiment, biopotraviny,
prodej a distribice Pí-vody, biokosmetika, ekologická drogerie, gemoterapie.
PŘEDNÁŠKY - OCHUTNÁVKY a PORADENSTVÍ. Tel.: 773 544 462, Pí-voda tel.:
608 044 462, www.krajinka.cz
Sloupského (MINAS) 1197, UH. HRADIŠTĚ
b BIOMARKET
U zeleného stromu naleznete biopotraviny, celozrnné a kváskové čerstvé pečivo, racionální výživa, bezlepkové a dia
produkty, čaje, přír. cert. kosmetika,
ekočistící prostředky, Fair Trade, bylinné produkty aromaterapie. Tel.: 577 211
256, kl. 167, www.zdravizprirody.cz
nám. TGM 6, OD PRIOR, ZLÍN
JIHOČESKÝ KRAJ
b SLUNEČNICE
Prodejna zdravých potravin a bylin, biopotraviny, bioovoce a zelenina, biovíno,
26
čerstvé biopečivo, čerstvé šávy, žitný
kváskový chléb, dia výrobky a bezlepková dieta, gemmoterapie, včelí produkty,
přírodní kosmetika, ekol. protředky, literatura ad., www.slunecnice-cb.cz, tel.: 603 266
753, 387 315 856.
Chelčického 21, ČESKÉ BUDĚJOVICE
b BELLIS
Bioprodukty, zdravá výživa, vitaminy,
dětská výživa, tel.: 384 420 022
Palackého n. 59/I, DAČICE
b DOBROMYSL
biopotraviny,zdravá výživa,přírodní
kosmetika, tel.: 608 804 678
Čechova 468, LIŠOV
KRAJ VYSOČINA
b NATURAL CENTRUM
Prodejna: biopotraviny, zdravá výživa,
vlastní pekárna celozrnného pečiva,
čaje, byliny, bezlepková a dia dieta,
koření, kozí produkty, přírodní kosmetika, ekol. čisticí prostředky, literatura.
Restaurace zdravého životního stylu. Tel.:
567 300 245, [email protected]
nám. Svobody 11, JIHLAVA
b Ekofarma BAUCIS
Biozelenina, zasílání poštou, ubytování
na farmě za práci možno po celý rok.
Tel.: 566 560 087, 775 045 957
LESOŇOVICE 31, Bystřice n. P.
HARMONIE
Biopotraviny, čaje, bezlepkova dieta,
koření, kozí produkty, přír. kosmetika,
minerály a doplňky, ekoprodukty.
Přednášky různ. druhu. Tel.: 775 145 813
Žižkova 260, PACOV
V BIOVITAL
Nabízíme široký sortiment biopotravin
včetně bylinných čajů, výrobků z kozího
mléka, čerstvé sladké pečivo podle našich
receptů, potravin pro bezlepkovou dietu,
potravinové dopňky, přípravky pro
gemoterapii atd.Přednášky různ. druhu.
Tel.: .565 332 977.
Poděbradova 22, PELHŘIMOV
KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ
SALVIA
Zdravá výživa, čaje, byliny, biopotraviny,
aromaterapie, přípravky pro sportovce, vitaminové, minerální přípravky, včelí produkty, tel.: 464 649 252, www.salviazdravavyziva.cz
Moravská 475, ČESKÁ TŘEBOVÁ
b BAZALKA
Prodejna biopotravin – zdravé výživy, bezlepkové diety, výrobků bez cukru, bylinky, čaje,
přír. certif. kosmetika, literatura,
Rokitanského 169
tel.: 775 360 721
Bazalka biosamoobsluha – bohatá nabídka
bioproduktů,
čerstvá
zelenina,
Gočárova 516
tel.: 739 714 830
Bazalka ve dvorku – alternativní jídelna,
tel.: 739 714 831
K. H. Máchy 747
HRADEC KRÁLOVÉ
BYLINKA
Prodejna biopotravin a zdravé výživy,
čajů, bezlepkových potravin, čistících
a pracích prostředků. Tel.: 605 467 163
Husova 22, HOŘICE
LIBERECKÝ KRAJ
ÁNANDA veget. restaurace
Jídelna nabízí snídaně, obědy, večeře –
pestrý výběr. Prodej zdravé výživy,
biopotravin, čajů, českého i orientálního
koření, www.anandaline.cz, tel.: 485 103 741
Frýdlantská 210/12, LIBEREC
PARDUBICKÝ KRAJ
b ZDRAVÁ VÝŽIVA
Biopotraviny, byliny, čaje, dia, bezlepková dieta,chlazené potraviny,
přírodní kosmetika, literatura bio,
tel.: 461 615 293
Smetanovo nám. 87, LITOMYŠL
b ŠPALDA, restaurace a prodejna
Snídaně, obědy, večeře, svačiny,
celozrnné pečivo, zákusky a dezerty
bez cukru, biopotraviny, tel.: 463 351 435,
www.bio.spalda.cz
třída Míru 64, 530 02 PARDUBICE
b ZDRAVÁ VÝŽIVA
Biopotraviny, bezlepková dieta, dia
výrobky, vitaminy, čaje, tel.: 465 524 642.
Barcalova 143, ÚSTÍ N. O.
PLZEŇSKÝ KRAJ
BIO STEZKA
Nejširší nabídka biokosmetiky v Plzni.
Kompletní sortiment mnoha značek, včetně čistících přípravků, ekoplenek...
Zaměřeno i na těhotné, děti, alergiky.
Kosmetické studio Dr.Hauschka. www.
biostezka.cz, 377 222 635, 723 233 978
Kardinála Berana 24, PLZEŇ
STŘEDOČESKÝ KRAJ
A PRAHA
b ROSA
Biopotraviny, zdravá výživa, bezlepková dieta, čaje, byliny, přírodní
kosmetika, tel.: 325 612 367
nám. Jiřího 38, PODĚBRADY
b SLUNEČNICE
Zdravá výživa, biopotraviny, bezlepkové
potraviny, biokosmetika, zdravotní obuv,
ekdrogerie, šátky na nošení dětí Vatanai,
pohankové polštáře, byliny, čaje, koření, literatura. Tel.: 321 714 650
Legerova 148, KOLÍN
V BIOFRESH
Velmi široký výběr biopotravin, zejméa novinky, které jinde neseženete; kváskový
chléb, pečivo a dezerty, tradiční japonské
speciality, fair trade produkty, ovoce a
zelenina v biokvalitě, biovína, mléčné
výrobky, bezlepka, ekodrogerie a přírodní
kosmetika, literatura; vstřícný personál,
který Vám odborně poradí. Tel.: 224 815 880.
Rámová 1, Praha 1
GREENWAVE
Prodej kosmetiky Dr.Hauschka, Primavera,
Weleda, Logona, Florame, Lavera, Fair
Trade produktů, ekodrogerie Ecover
a Natracare, biooblečení z přírodní vlny
a bavlny. Tel:. 222 514 741, www.greenwave.cz
Purkyňova 2 – přímo u stanice metra
Národní třída, PRAHA 1
b BIOTOP
Biopotraviny, přírodní kosmetika, ekologické čisticí prostředky, produkty
z biobavlny a fair trade produkce, čerstvá
zelenina, maso ovocné šávy a saláty,
pečivo, sýry, káva, víno ad. Tel.: 222 230
136, Po-Pá: 8.30-19.30, So: 10-14.
Školská 34, PRAHA 1
FLORAME, CATTIER
Vzorková prodejna biokosmetiky FLORAME a CATTIER, tel.: 775 608 027, e-mail:
[email protected], [email protected],
www.florame cz, www.cattier-bio.cz
Olšanské nám. 7, Praha 3
b COUNTRY LIFE
Největší výběr biopotravin v ČR, bioovoce a zelenina, racionální výživa,
čerstvé pečivo, bezlepkové zboží, čaje,
balené i nebalené sušené bioovoce,
luštěniny, semena a ořechy.
Melantrichova 15 a Jungmannova 1, PRAHA1,
Bělohorská a Dejvická, PRAHA 6
V BIOHOME Biopotraviny
Biopotraviny všecho druhu. Mražené
biopotraviny z Německa, především
polotovary, pizzy, maso, ovoce, zelenina. Velký výběr tuzemských i dovozových chlazených potravin. fair trade
potraviny a další. Tel.: 602 510 344,
www.biohome.cz,[email protected]
Belgická 30, PRAHA 2
b Biobeauty
Výhradní zastoupení a distributor kosmetiky Logona, Sante, FITNE, AquaBio
pro ČR, Terra Viva s.r.o. tel.: 222 522 726,
775 661 119, 775 280 362, [email protected], www.biobeauty.cz, www.logona cz,
(otevřeno Po 10-12,13-17)
Chodská 10, PRAHA 2
b WELEDA
Vzorková prodejna bylinné biokosmetiky
Weleda, tel.: 257 315 888
Lidická 28, PRAHA 5
BIOSVĚT Zbraslav
Biopotraviny, produkty zdravé
výživy, bioovoce a zelenina, čerstvé
biopečivo a biomaso, přír. kosmetika,
ekodrogerie, tel.: 723 324 324
Pelzova 1512, PRAHA 5-Zbraslav
V BIO SMÍCHOV
Velmi široký výběr čerstvého ovoce a
zeleniny, krájených sýrů, pečiva,
mléčných výrobků z farem a spousty
dalších biopotravin za výhodné ceny.
Prodej ekodrogerie a biokosmetiky.
Tel: 222 317 865, [email protected],
V. Huga 4, PRAHA 5
b Kosmetika Dr.Hauschka
Výhradní zastoupení kosmetiky Dr.Hauschka
a Savon du Midi pro ČR a SR, Smetana s.r.o., tel: 233 320 249, info@
drhauschka.cz, www.drhauschka.cz,
e-shop www.yinyang.cz
V Sadech 4, PRAHA 6
V BIO DEJVICE
Velmi široký výběr čerstvého ovoce
a zeleniny, krájených sýrů, pečiva,
mléčných výrobků z farem a spousty
dalších biopotravin za výhodné ceny.
Prodej ekodrogerie a biokosmetiky.
Tel: 224 326 510, [email protected].
Dejvická 26, PRAHA 6
ÚSTECKÝ KRAJ
HERBA
Bylinné směsi dle receptu, zásilková
služba, biopotraviny, bezlepková dieta,
bylinná kosmetika. Zajistíme analýzu
stopových prvků z vlasů (biochemická
metoda za pomoci atomového spektrometru), tel.: 728 353 067
České armády 11/2156, LITOMĚŘICE
Zdravý obchůdek „U SLAVÍKA“
Opravdový výběr kvalitních a zdravých
potravin, odborné nutriční poradenství,
kurzy vaření. Přírodní certifikovaná kosmetika, ekol. čistící prostředky, e-obchod.
www.u-slavika.cz, tel.: 773 173 673.
Masarykova 428/28, TEPLICE
Biopotraviny LUMO NATUR
Naše nabídka: 3000 produktů – 97%
bio, maso stále v nabídce, zelenina,
ovoce,luštěniny, obiloviny, mléko,
vejce, speciality a delikatesy z celého světa, fair trade produkty. Tel.:
225 111 525
Arkády Pankrác, metro C, PRAHA 4
Na této stránce se prodejna zveřejní
při odběru 20 kusů měsíčně (blíže viz
www.vhpress.cz). Prodejny označené
b jsou členské prodejny PRO-BIO,
V nově zařazené.
bio
l
6/2010
PRO-BIO Svaz e. z.
KNIHOVNIČKA BIO
KLASICKÁ ČÍNSKÁMEDICÍNA ZÁKLADY TEORIE – V
M. a M. Thunovi: Výsevní dny 2010
Brožura, cena 55 Kč
230
Pokud objednáváte jen Výsevní dny,
připočtěte poštovné 15 Kč.
Způsoby čínské diagnostiky, Prevence aprincipy léčby a
Léčebné metody...
A. Michalová: ČESKÁ BIOKUCHAŘKA
Cena nakladatelství Svítání je 399 Kč, doporučená cena: II. vydání. Cena 280 Kč
222
499 Kč. Stran 390.
Bulletiny, cena 25 Kč (změna DPH)
KLASICKÁ ČÍNSKÁMEDICÍNA
č. 18: Brambory
202
ZÁKLADY TEORIE – IV
č. 19: Plevele
203
č.
21:
Chov
masného
skotu,
produkce
Vyšetřování zrakem, Pozorování ducha šen..., Dotazování
a odbyt biomasa
204
se u dětí, Vyšetřování pohmatem, Pohmat pulzu a těla...
Cena nakladatelství Svítání je 399 Kč; doporučená cena je
499 Kč, počet stran 397.
KLASICKÁ ČÍNSKÁ MEDICÍNA
ZÁKLADY TEORIE – III
Ve stejné ceně vyšly i předcházejíci dva díly
KLASICKÁ ČÍNSKÁ MEDICÍNA ZÁKLADY TEORIE II a I
Publikace obdržíte i na dobírku od
nakladatelství SVÍTÁNÍ, Horova 36/29, 500 02 Hradec Králové
[email protected], tel.: 737 605 855
www.svitani.eu
Nakladatelství
PAV L A M O M Č I L O V Á
Dr. Stanwayová: Léčebná výživa
při běžných onemocněních
Brož., cena 149/140 Kč
601
VAŘÍME DĚTEM chutně a zdravě
Stran 328, cena 339/325 Kč
412
MUDr. J. Hofhanzlová: Polévky
a kašičky pro nejmenší, II. vydání
Str. 104, brož., cena 189/175 Kč 413
MUDr. J. Hofhanzlová: Nastávající a kojící
maminky si vaří chutně a zdravě
Stran 106, brož., cena 229/215
426
Zdravá kuchyně našich babiček
Stran 64, brož., cena 79/75 Kč 405
P. Horan: Štíhlá linie – Zdravé srdce
Stran 192, brož., cena 219/205 Kč 427
Zvěřina a lahodná masa
Brožovaná, cena 189/180 Kč
425
Automatická domácí pekárna
Stran 120, cena 229/215 Kč
423
AMARANTH
Stran 64, brož., 74/70 Kč
401
Česká kuchyně pro Váš krevní typ:
skupina 0 za 99/95 Kč
402
skupina A za 144/135 Kč
403
skupina B a AB za 144/135 Kč
404
P. Momčilová: Špalda a ječmen
Stran116, brož., cena 149/140 420
Luštěniny + hrášek a fazolky
Stran 80, brož., cena 89/85
421
Dr. McKenna: Alternativy k antibiotikům
Brož., cena169/160 Kč
602
Dr. J. Gawler: Nad rakovinou můžeš zvítězit
Brož., cena 69/60 Kč
603
Osteoporóza. Dieta při odvápění kostí
Brož, cena 59/55 Kč
604
Choroby ledvin a močových cest,
Brož., cena 187/180 Kč
605
O. Dufek: Zeleninové saláty
Stran 88, brož., cena 117/110
422
Nemoci slinivky břišní. Dieta a rady lékaře
Cena 149/140 Kč
607
Nemoci žlučníku a žlučníkových cest
Dieta a rady lékaře, 129/120 Kč
608
Choroby jater. Dieta a rady lékaře,
Brož., cena 109/100 Kč
609
Zácpa. Dieta a rady lékaře
Brož., cena 99/90 Kč
611
Prof. MUDr. Přemysl Frič, DrSc., Olga
Mengerová: CELIAKIE, Bezlepková
dieta a rady lékaře (nové vydání)
Měkká vazba, formát A5
Cena 229/219 Kč
610a
Celiakie (starší vydání)
Brož., cena 99/90 Kč
610
MUDr. Dagmar Bartášková, Olga Mengerová: CUKROVKA. Dieta a rady lékaře
Měkká vazba, formát A5
Cena 219/209 Kč
612
VYDAVATEL A REDAKCE:
vh press, Jungmannova 1403
500 02 Hradec Králové 2
tel.: 495 538 969, 608 476 828
e–mail: [email protected],
[email protected]
Šéfredaktorka: PhDr. Miroslava Vohralíková
Sazba a DTP: vh press Hradec Králové
Tisk: Zetka tisk, Hradec Králové
Registrováno: MK ČR E 11409. Rozšiřováno prostřednictvím prodejen zdravé výživy a biopotravin
a předplatného po celé ČR a SR.
bio
l
6/2010
PRO-BIO, Svaz ekologických
zemědělců o. p. s.
č. 22: Ekologické pěstování jabloní
a tržní produkce biojablek 205
Chov skotu bez tržní produkce mléka
Příčiny onemocnění, Chorobné procesy
Cena nakladatelství Svítání je 399 Kč; doporučená cena je
499 Kč, počet stran 268.
Měsíčník BIO vychází
ve spolupráci s:
Brož., cena 50 Kč
206
Nemocniční 53, 787 01 Šumperk
tel./fax.: 583 216 609
[email protected]
www.pro-bio.cz
BIOINSTITUT OLOMOUC
Přípravky na ochranu rostlin (pro EZ)
Bulletin A4, cena 50 Kč
224
Biobrambory. Jak ekologicky vypěstovat
kvalitní brambory
Bulletin A4, cena 50 Kč
231
Zpracování bioproduktů v podmínkách
prvovýrobce
Bulletin A4, cena 45 Kč
232
KNIHY Z NAKLADATELSTVÍ
GRADA a HEL
J Tywonyak: Nízkoenergetické domy,
principy, příklady
Grada, pev. vazba, A4, 193 s., 320 Kč 522
J Tywonyak: Nízkoenergetické domy,
principy, příklady 2
Grada, pev. vazba, A4, 193 s., 320 Kč 523
Johan Kottjé: Jak se staví dřevěný dům,
Od projektu k nastěhování
Grada, pev. vazba A4, 128 s., 190 Kč 524
Gernot Minke: Zelené střechy
Hel, brož., 2001, stran 96, 98 Kč
525
Kol.: SOLÁRNÍ TEPLOVZDUŠNÉ VYTÁPĚNÍ,
koncepce, technika, projektování
Hel, brož., stran 178, 248 Kč
526
Kol.: Stavby ze slámy, jak pořídit z balíků
slámy standardní dům
Hel, brož., foto, stran 146, 248 Kč
527
Kol.: Zařízení s elunečními kolektory,
návody ke svépomocné výstavbě pro
ohřev vody využitím energie slunce
Hel, brož., foto, stran 94, 98 Kč
528
Diana Chrpová: S výživou zdravě po celý rok
Grada, brož. A4, 138 s., 180 Kč
535
Kol.: Poznáváme homeopatii
Grada, brož. A4, 138 s., 90 Kč
536
W. Möhring: Akupresura
Grada, brož. A4, 100 s., 150 Kč
537
Kamil Ramík: Cviky na vaši bolest
Grada, brož. A4, 100 s., 140 Kč
538
Toto číslo vyšlo v červnu 2010, ročník 14, č. 6
DISTRIBUCE NA SLOVENSKU:
MEDIAPRINT-KAPA Pressegrosso, a.s., Vajnorská 137,
831 04 Bratislava 3; (bezplatná linka 0800 188 826)
korešp.: P.O.BOX 183, 830 00 Bratislava 3;
tel.: 00421 2 4444 2773, 4445 8821; fax.: 244 458 819;
e-mail: [email protected]; cena 1 Euro
Redakční rada: Ing. Jiří Urban, Ing. Jarmila
Chladová, Ing. Josef Škeřík, Ing. R. Hradil
Autorský kolektiv: Ing. Jiří Pospíšilík, W. Gregorová, Ing. P. Dostálek, Ing. J. Papáček; Ing. R. J.
Barták, CSc. – jaz. korektury
Čaje a koření z kontrolovaného
ekologického zemědělství
SONNENTOR s.r.o., Čejkovice
Tel.: 518 362 687, www.sonnentor.cz
Lipová 40, 788 32 Staré Město
pod Sněžníkem
tel. 583 301 951, fax: 583 301 960
www.probio.cz
Jak objednat tituly?
Publikace, které jste si z nabídky
knihovničky vybrali, vepište na žlutou
složenku do rubriky Zpráva pro příjemce pomocí uvedených kódů pro
jednotlivé knihy (uvedené za cenou).
Sečtěte ceny – pro indivduální předplatitele poskytujeme slevu za
lomítkem – a přičtěte 40 Kč na
poštovné za dvě publikace, od tří
50 Kč. Soukromý inzerát uhrate
obdobně – 100 Kč.
Celkovou částku odešlete touto složenkou na adresu: PhDr. M. Vohralíková, vh press, Jungmannova
1403, 500 02 Hradec Králové 2.
Inzerce pro firmy – ceník plošné inzerce dodáme
na požádání, základní cena 22 Kč + DPH za cm2
Inzerce soukromá řádková – 100 Kč za 180 úhozů.
Objednávky inzerce a příspěvky pro příští číslo
zašlete nejlépe do 15. dne v měsíci na adresu:
PhDr. M. Vohralíková, vh press,
Jungmannova 1403/18, 500 02 Hradec Králové 2,
tel.: 495 538 969, [email protected]
Inzerci, knihy a předplatné si můžete objednat
též na webových stránkách:
www.vhpress.cz
27