zlatnictví a klenotnictví

Hospodářská komora České republiky
Odbor Informačních míst pro podnikatele
OBOROVÁ PŘÍRUČKA
pro
ZLATNICTVÍ A KLENOTNICTVÍ
AKTUALIZACE
Pro Hospodářskou komoru ČR, odbor InMP připravilo OKM Obchod a cestovní ruch.
Autorsky zpracoval:
DRING Consulting s.r.o.
Aktualizace: srpen 2009
ZLATNICTVÍ A KLENOTNICTVÍ
OBSAH
VYMEZENÍ ŢIVNOSTI – ZLATNICTVÍ A KLENOTNICTVÍ ...................................................... 2
1.
1.1
Odborná způsobilost........................................................................................... 2
1.2
Přerušení ţivnosti ............................................................................................... 6
1.3
Zrušení a zánik ţivnosti ...................................................................................... 7
1.4
Provozování ţivnosti prostřednictvím odpovědného zástupce ........................... 8
1.5
Provozování ţivnosti v provozovně (provozovnách) ........................................... 9
1.6
Funkce CRM..................................................................................................... 10
1.7
Stručný přehled nejdůleţitějších změn pro ţivnostníka v roce 2009................. 11
2.
PRÁVNÍ PŘEDPISY A LEGISLATIVA ............................................................................. 12
3.
VYBRANÉ PRÁVNÍ PŘEDPISY ČR VZTAHUJÍCÍ SE K OBORU ........................................... 14
4.
3.1
Puncovní zákon ................................................................................................ 15
3.2
Zákon o ochraně hospodářské soutěţe ............................................................ 16
3.3
Zákon o ochraně spotřebitele ........................................................................... 17
3.4
Zákon o zaměstnanosti .................................................................................... 18
3.5
Zákon o účetnictví ............................................................................................ 18
3.6
Zákon o poţární ochraně .................................................................................. 18
PODNIKÁNÍ V ČLENSKÝCH ZEMÍCH EU ...................................................................... 20
5. KONTAKTNÍ ADRESY DŮLEŢITÝCH SUBJEKTŮ PRO OBOR ................................................. 21
1
ZLATNICTVÍ A KLENOTNICTVÍ
1. VYMEZENÍ ŽIVNOSTI – ZLATNICTVÍ A KLENOTNICTVÍ
Zlatnictví a klenotnictví se jako živnost ohlašovací, řemeslná řídí ţivnostenským
zákonem (zákon č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů).
Obsahová náplň živnosti je stanovena nařízením vlády č. 278/2008 Sb., kterým se
stanoví obsahové náplně jednotlivých ţivností.
Patří sem činnosti spočívající
v zhotovování a opravě šperků, klenotů a drobných ozdobných předmětů ve všech
povolených kombinacích drahých i obecných kovů.
zasazování šperkových kamenů.
Pokovování drahými kovy,
Výroba plastických ozdob z drahých kovů, výroba
ručně tepaných výrobků (kazet, podnosů a podobně) a šperků a jejich povrchová úprava
nejrůznějšími pracovními technikami a technologiemi.
Opravy historicky cenných
klenotů. Stanovení ryzosti drahých kovů.
V rámci ţivnosti lze dále provádět nákup a prodej zboţí z drahých kovů včetně
zlomkového zlata a drahých kamenů a doplňkový prodej biţuterie, drobných
upomínkových předmětů, hodin a hodinek.
1.1
Odborná způsobilost
Řemeslné ţivnosti jsou ţivnosti obsaţené v příloze č. 1 zákona o ţivnostenském
podnikání. Jsou to ţivnosti, pro jejichţ provozování je potřeba jednak splnit všeobecné
poţadavky stanovené zákonem, ale je také nezbytná určitá odborná způsobilost.
Odbornou způsobilost je moţné prokázat dokladem o:
a) řádném ukončení středního vzdělání s výučním listem v příslušném oboru
vzdělání,
b) řádném ukončení středního vzdělání s maturitní zkouškou v příslušném oboru
vzdělání, nebo s předměty odborné přípravy v příslušném oboru,
c) řádném ukončení vyššího odborného vzdělání v příslušném oboru vzdělání,
d) řádném ukončení vysokoškolského vzdělání v příslušné oblasti studijních
programů a studijních oborů, nebo
2
ZLATNICTVÍ A KLENOTNICTVÍ
e) uznání odborné kvalifikace, vydaným uznávacím orgánem podle zákona o
uznávání odborné kvalifikace,
f) ověření nebo uznání dosaţené úplné kvalifikace pro příslušný obor na základě
zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání.
Odbornou způsobilost můţe občan České republiky nebo jiného členského státu
Evropské unie prokázat téţ doklady o odborné kvalifikaci, které osvědčují, ţe
předmětnou činnost vykonával v jiném členském státě Evropské unie:
a) po dobu 3 po sobě jdoucích let jako OSVČ, je-li drţitelem dokladu o dosaţené
kvalifikaci potvrzujícího nejméně tříleté vzdělání a přípravu;
b) po dobu 4 po sobě jdoucích let jako OSVČ, je-li drţitelem dokladu o dosaţené
kvalifikaci potvrzujícího nejméně dvouleté vzdělání a přípravu;
c) po dobu 5 po sobě jdoucích let ve vedoucím postavení, z toho nejméně 3 roky v
odborné funkci s odpovědností za nejméně jedno oddělení podniku, je-li drţitelem
dokladu o dosaţené kvalifikaci potvrzujícího nejméně tříleté vzdělání a přípravy.
Podrobnosti jsou uvedeny v zákonu číslo 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Provozovat živnost může jen osoba (fyzická nebo právnická), která má pro
uvedenou činnost živnostenské oprávnění.
Všeobecnými podmínkami provozování ţivnosti fyzickými osobami, pokud tento zákon
nestanoví jinak, jsou:
a) dosaţení věku 18 let,
b) způsobilost k právním úkonům,
c) bezúhonnost.
Fyzická osoba, která chce začít provozovat ţivnost volnou, vázanou nebo řemeslnou
(ohlašovací ţivnosti) je povinna ohlásit své rozhodnutí jakémukoliv ţivnostenskému
úřadu na území České republiky, na kontaktním místě CZECH POINT. Kontaktními
místy jsou: notáři, krajské úřady, matriční úřady, obecní úřady, zastupitelské úřady,
Hospodářská komora ČR, drţitel poštovní licence Česká pošta. Oprávnění provozovat
3
ZLATNICTVÍ A KLENOTNICTVÍ
ţivnost vzniká jiţ dnem podání ohlášení. Splnil-li ohlašovatel všechny podmínky
stanovené zákonem, provede ţivnostenský úřad zápis do ţivnostenského rejstříku do 5
dnů ode dne doručení ohlášení a vydá podnikateli výpis. Ohlášení je nutné podat na
vyplněném
formuláři
„CRM
Jednotný
registrační
formulář
–
fyzická
osoba“
V ohlášení fyzická osoba uvádí zejména tyto údaje:
 jméno a příjmení,
 státní občanství,
 trvalé bydliště,
 rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození,
 zahraniční fyzická osoba uvede své bydliště mimo území České republiky a místo
pobytu v České republice,
 údaj, zda soud nebo správní orgán uloţil zákaz činnosti nebo zda trvá jiná
překáţka týkající se provozování ţivnosti,
 provozuje-li se ţivnost prostřednictvím odpovědného zástupce, uvedou se údaje
týkající se jeho osoby,
 obchodní jméno,
 předmět a místo podnikání,
 identifikační číslo (IČO) bylo-li přiděleno,
 provozovna nebo provozovny, pokud jsou zřízeny,
 datum zahájení provozování ţivnosti,
 datum ukončení provozování ţivnosti, pokud zamýšlí provozovat ţivnost na dobu
určitou.
Fyzická osoba připojí k ohlášení, nestanoví-li zákon jinak:
1. doklad o bezúhonnosti:
a) je-li občanem jiného členského státu Evropské unie: výpis z evidence trestů (není
zapotřebí, je-li členským státem posledního pobytu Česká republika),
b) je-li občanem jiného státu neţ členského státu EU: výpis z evidence trestů nebo
rovnocenný doklad vydaný státem, jehoţ je fyzická osoba občanem. Uvedený doklad
4
ZLATNICTVÍ A KLENOTNICTVÍ
nesmí být starší 3 měsíců;
2. doklady prokazující odbornou způsobilost, je-li zákonem vyžadována;
3. doklad prokazující právní důvod pro uţívání prostor, kde má podnikatel umístěno své
místo podnikání, liší-li se od bydliště (postačí i písemný souhlas formou prohlášení
vlastníka nemovitosti s umístěním);
4. doklad prokazující udělení víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému
pobytu (zahraniční osoba, která nezřizuje na území ČR organizační sloţku, není-li
občanem EU nebo Švýcarska);
5. doklady prokazující existenci podniku mimo ČR (zahraniční osoba, která zřizuje na
území ČR organizační sloţku);
6. doklady o provozování podniku mimo ČR (zahraniční osoba, která zřizuje na území
ČR organizační sloţku, není-li občanem EU, EHP nebo Švýcarska);
7. doklad o zaplacení správního poplatku.
Právnická osoba, která hodlá zaloţit ţivnost, ohlásí tuto skutečnost ţivnostenskému
úřadu. Na ţádost zakladatelů, popř. orgánů nebo osob oprávněných podat návrh na
zápis české právnické osoby do obchodního nebo obdobného rejstříku, ţivnostenský
úřad potvrdí splnění podmínek pro provozování ţivnosti vydáním výpisu, je-li prokázáno,
ţe právnická osoba byla zaloţena. Těmto právnickým osobám vzniká ţivnostenské
oprávnění dnem zápisu do obchodního nebo obdobného rejstříku. Zápis do obchodního
rejstříku je potřebné podat ve lhůtě 90 dnů od doručení výpisu, jinak ţivnostenské
oprávnění zaniká. Právnickým osobám jiţ zapsaným do obchodního nebo obdobného
rejstříku vzniká ţivnostenské oprávnění dnem ohlášení, nebo pokud je v ohlášení
uveden pozdější den vzniku ţivnostenského oprávnění, tímto dnem.
Jedná-li se o zahraniční fyzickou osobu, která za účelem podnikání nezřizuje na území
České republiky organizační sloţku podniku, podává ohlášení ţivnostenskému úřadu
příslušnému podle místa povoleného pobytu na území České republiky, popř. nelze-li
příslušnost takto určit dle místa podnikání na území České republiky.
5
ZLATNICTVÍ A KLENOTNICTVÍ
Jedná-li se o zahraniční fyzickou osobu, která za účelem podnikání zřizuje na území
České republiky organizační sloţku podniku, podává ohlášení ţivnostenskému úřadu
příslušnému podle umístění organizační sloţky podniku na území České republiky (dle
§45, odst. (2), ţivnostenského zákona).
Ţivnostenský úřad je povinen vystavit ţivnostenský list do 15 dnů od doručení ohlášení,
pokud jsou všechny náleţitosti splněny. Zahraničním osobám, které se zapisují do
obchodního rejstříku, se při splnění stanovených podmínek vydá ţivnostenský list před
zápisem do tohoto rejstříku. Těmto právnickým osobám vzniká ţivnostenské oprávnění
dnem zápisu do obchodního nebo obdobného rejstříku. Zápis do obchodního rejstříku je
potřebné podat ve lhůtě 90 dnů od doručení výpisu, jinak ţivnostenské oprávnění
zaniká.
Správní poplatky jsou pro české i zahraniční fyzické a právnické osoby stejné. Po
předloţení všech potřebných dokladů je třeba uhradit 1000,- Kč za vydání
ţivnostenského listu.
1.2
Přerušení živnosti
Provozovanou ţivnost můţe podnikatel přerušit na libovolně dlouhou dobu. Pokud hodlá
podnikatel přerušit podnikání na dobu delší jak 6 měsíců, je povinen předem tuto
skutečnost písemně oznámit ţivnostenskému úřadu nebo na kontaktním místě veřejné
správy. Provozovaná ţivnost je přerušena dnem doručení oznámení o přerušení
provozování ţivnosti ţivnostenskému úřadu nebo pozdějším datem uvedeným
v oznámení.
V případě, ţe je podnikání přerušeno na dobu kratší 6 měsíců a podnikatel toto
přerušení oznámí přesto, ţe to není jeho povinností, ţivnostenský úřad, kterému bylo
oznámení doručeno, toto zaznamená do ţivnostenského rejstříku a o provedeném
zápisu podnikatele informuje.
Pokračovat v provozování ţivnosti před uplynutím doby, na kterou byla ţivnost
přerušena, je podnikatel povinen předem písemně oznámit ţivnostenskému úřadu nebo
kontaktnímu místu veřejné správy (CZECH POINT). V provozování ţivnosti je moţno
pokračovat nejdříve dnem doručení oznámení o pokračování v provozování ţivnosti
6
ZLATNICTVÍ A KLENOTNICTVÍ
ţivnostenskému úřadu nebo pozdějším datem uvedeným v oznámení. Po dobu
přerušení provozování ţivnosti nemusí být ustanoven odpovědný zástupce.
Ţádost se podává na tzv. změnovém listu.
1.3 Zrušení a zánik živnosti
Kaţdá fyzická nebo právnická osoba, která jiţ dále nehodlá provozovat ţivnost, můţe
poţádat o zrušení ţivnostenského oprávnění, na kterémkoli ţivnostenském úřadu v celé
ČR, na kontaktním místě CZECH POINT. Kontaktními místy jsou: notáři, krajské úřady,
matriční úřady, obecní úřady, zastupitelské úřady, Hospodářská komora ČR, drţitel
poštovní licence Česká pošta. Ţádost o zrušení ţivnostenského oprávnění se podává v
písemné formě.
Ţivnostenské oprávnění zaniká také:
a) smrtí podnikatele, nepokračují-li v ţivnosti dědicové, správce dědictví nebo
insolvenční správce (oprávnění však zanikne nejpozději uplynutím lhůty uvedené v § 13
odst. 4);
b) zánikem právnické osoby, nejde-li o případy podle § 14;
c) uplynutím doby, pokud bylo ţivnostenské oprávnění omezeno na dobu určitou;
d) výmazem zahraniční osoby nebo jejího předmětu podnikání z obchodního rejstříku;
e) stanoví-li tak zvláštní právní předpis;
f) rozhodnutím ţivnostenského úřadu o zrušení ţivnostenského oprávnění.
Ţivnostenský úřad můţe ţivnostenské oprávnění zrušit, pokud podnikatel např.: přestal
splňovat podmínku bezúhonnosti, nastaly překáţky v provozování ţivnosti nebo v
dalších případech podle § 58. Ţivnost nemůţe provozovat podnikatel, kterému bylo
zrušeno ţivnostenské oprávnění podle § 58 odst. 2 aţ 4. Podnikatel můţe ohlásit
ohlašovací ţivnost nebo poţádat o udělení koncese v oboru nebo příbuzném oboru
nejdříve po uplynutí 3 let od právní moci rozhodnutí o zrušení ţivnostenského
oprávnění. To neplatí, jedná-li se o zrušení ţivnostenského oprávnění podle § 58 odst. 3
7
ZLATNICTVÍ A KLENOTNICTVÍ
věty poslední. Ţádost o udělení koncese v jiném oboru můţe podnikatel podat nejdříve
po uplynutí 1 roku od právní moci rozhodnutí o zrušení ţivnostenského oprávnění.
1.4
Provozování živnosti prostřednictvím odpovědného zástupce
Podnikatel
můţe
provozovat
ţivnost
prostřednictvím
odpovědného
zástupce.
Odpovědný zástupce je fyzická osoba ustanovená podnikatelem, která odpovídá za
řádný provoz ţivnosti a za dodrţování ţivnostenskoprávních předpisů a je k podnikateli
ve smluvním vztahu. Nikdo nemůţe být ustanoven do funkce odpovědného zástupce
pro více neţ čtyři podnikatele. Odpovědný zástupce musí splňovat všeobecné i zvláštní
podmínky provozování ţivnosti podle § 6 a 7. Odpovědným zástupcem právnické osoby
nemůţe být člen dozorčí rady či jiného kontrolního orgánu této právnické osoby nebo
fyzická osoba, u níţ trvá překáţka provozování ţivnosti podle § 8. Odpovědným
zástupcem v oboru nebo příbuzném oboru ţivnosti nemůţe být ani osoba, které bylo
zrušeno ţivnostenské oprávnění podle § 58 odst. 2 aţ 4, a to po dobu jednoho roku od
právní moci rozhodnutí o zrušení ţivnostenského oprávnění. Toto neplatí v případě, kdy
bylo ţivnostenské oprávnění zrušeno z důvodu neprovozování ţivnosti déle neţ 4 roky.
Ustanovení odpovědného zástupce pro ţivnost ohlašovací i ukončení výkonu jeho
funkce je podnikatel povinen oznámit ţivnostenskému úřadu do 15 dnů ode dne, kdy
uvedená skutečnost nastala.
Ustanovuje-li podnikatel odpovědného zástupce, je potřebné kromě povinných příloh
dodat navíc následující doklady týkající se odpovědného zástupce:
1. doklad o bezúhonnosti - je-li odpovědný zástupce státním příslušníkem členského
státu Evropské unie, výpis z evidence trestů (není zapotřebí, je-li členským státem
posledního pobytu Česká republika), ne starší 3 měsíců;
2. doklady prokazující odbornou způsobilost, je-li zákonem vyţadována;
3. prohlášení odpovědného zástupce, ţe souhlasí s ustanovením do funkce; podpis na
prohlášení musí být úředně ověřen, pokud nebyl učiněn osobně na ţivnostenském
úřadě.
8
ZLATNICTVÍ A KLENOTNICTVÍ
1.5
Provozování živnosti v provozovně (provozovnách)
Provozovnou se pro účely ţivnostenského zákona rozumí prostor, v němţ je ţivnost
provozována. Za provozovnu se povaţuje i automat nebo obdobné zařízení slouţící k
prodeji zboţí nebo poskytování sluţeb (dále jen „automat“) a mobilní provozovna.
Ţivnost můţe být provozována ve více provozovnách, pokud k nim podnikatel má
vlastnické nebo uţívací právo. Na ţádost ţivnostenského úřadu je podnikatel povinen
prokázat vlastnické nebo uţívací právo k objektům nebo místnostem provozovny. Je-li
provozovna umístěna v bytě a není-li podnikatel vlastníkem tohoto bytu, můţe v něm
provozovat ţivnost pouze se souhlasem vlastníka.
Podnikatel je povinen zajistit, aby provozovna byla způsobilá pro provozování ţivnosti
podle zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu - stavebního
zákona, ve znění pozdějších předpisů a byla řádně označena. Pro kaţdou provozovnu
musí být ustanovena osoba odpovědná za činnost provozovny (splňující podmínky
znalosti českého nebo slovenského jazyka). Toto ustanovení neplatí pro automaty.
Provozovatel odpovídá za to, ţe jeho zaměstnanci prokázali způsobilost pro výkon
povolání stanovenou zvláštními předpisy. Především by měli mít platný zdravotní
průkaz, absolvovali školení z hygienického minima, jsou odborně způsobilí pro činnosti,
které vykonávají, a podrobují se pravidelným prohlídkám podle předpisů o opatřeních
proti přenosným nemocem podle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č.137/2004 Sb., ve
znění pozdějších předpisů.
Zboţí nebo sluţby, které provozovatel poskytuje spotřebiteli, je povinen označit cenami,
nebo zpřístupnit zákazníkům ceník. Případně musí zákazníka informovat o ceně
vhodným způsobem, aby si mohl ověřit správnost účtovaných cen a správnost měření.
Provozovatel je povinen vydat zákazníkovi doklad o poskytnutých sluţbách s
poţadovanými náleţitostmi.
Provozovatel na sebe dále přebírá odpovědnost před kontrolními orgány za hodnověrné
prokázání způsobu nabytí zboţí a materiálu.
Při
provozování
ţivnosti
musí
provozovatel
ţivnostenským zákonem nebo zvláštními předpisy.
9
dodrţovat
podmínky
stanovené
ZLATNICTVÍ A KLENOTNICTVÍ
V oznámení podle ţivnostenského úřadu, pokud tak neučinil při ohlášení ţivnosti,
podnikatel uvede:
a) obchodní firmu nebo název nebo jméno a příjmení;
b) identifikační číslo, bylo-li přiděleno;
c) sídlo nebo trvalý pobyt, popřípadě místo podnikání; zahraniční osoba uvede adresu
pobytu na území České republiky, pokud jí byl pobyt povolen, a umístění organizační
sloţky podniku na území České republiky, pokud ji zřizuje;
d) adresu provozovny a předmět podnikání v této provozovně, u ţivnosti volné obor
činnosti;
e) datum zahájení (ukončení) provozování ţivnosti v provozovně.
1.6
Funkce CRM
Registrační povinnosti fyzické osoby, která zahajuje podnikatelskou činnost v reţimu
ţivnostenského zákona, je moţno splnit na kterémkoliv obecním ţivnostenském úřadě,
(centrálním registračním místě – CRM), jimiţ jsou určené odbory v 227 obcích na území
ČR. Na CRM je moţné prostřednictvím Jednotného registračního formuláře (JRF) učinit
tyto registrace, resp. přihlášky do následujících evidencí:
Ve vztahu k ţivnostenskému úřadu:
 ohlášení ţivnosti,
 ţádost o koncesi.
Ve vztahu k finančnímu úřadu:
 přihláška k registraci k dani z příjmů fyzických osob,
 přihláška k registraci k dani z přidané hodnoty,
 přihláška k dani z nemovitosti,
 přihláška k dani silniční,
 přihláška k registraci pokladny,
 přihláška k registraci – stálá provozovna,
10
ZLATNICTVÍ A KLENOTNICTVÍ
 přihláška k dani z příjmů jako plátci - daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních
poţitků; daně z příjmů vybírané sráţkou podle zvláštní sazby daně; zajišťující daň
z příjmů.
Ve vztahu k České správě sociálního zabezpečení:

oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti OSVČ,

přihláška k důchodovému a nemocenskému pojištění OSVČ.
Ve vztahu k Úřadu práce:

hlášení volného pracovního místa.
Ve vztahu ke zdravotní pojišťovně:
 oznámení pojištěnce o zahájení samostatné výdělečné činnosti.
1.7
Stručný přehled nejdůležitějších změn pro živnostníka v roce 2009
-
od odvodů pojistného je osvobozena ta část příjmu, která převyšuje
čtyřnásobek průměrného platu (nyní cca 84 000 Kč). Tento strop platí pro
zaměstnance i pro ţivnostníky.
-
od ledna 2008 se ruší minimální daň pro ţivnostníky. Jejich daně se nyní budou
počítat z rozdílu mezi skutečnými příjmy a výdaji.
-
se zavedením jednotné sazby daně (15 %) ztrácí pro ţivnostníky význam
rozdělovat své příjmy do více zdaňovacích období, aby ušetřili na daních.
-
od roku 2008 se prodluţují odpisy osobních aut; platí to i pro auta, která se
jiţ odpisovat začala.
-
nyní je také moţné dát do nákladů ve formě odpisů plnou výši pořizovací ceny
automobilu; byla zrušena hranice 1,5 milionu korun.
-
se změnou základu daně (tzv. superhrubou mzdou) se také ruší moţnost
odečíst povinné zdravotní a sociální pojištění. Pojistné se od letošního ledna
jiţ nedá odečíst z daní.
-
Pokud v roce 2007 platil ţivnostník nízké zálohy na sociálním a zdravotním
pojištění a bude muset příští rok pojistné doplácet, nebude si moci tento
doplatek přidat mezi daňově uznatelné náklady. Zálohy na pojistné zaplacené
v roce 2008 jiţ daňově uznatelné budou.
11
ZLATNICTVÍ A KLENOTNICTVÍ
-
reforma zavádí maximální vyměřovací základ pro odvody na sociální a
zdravotní dávky. Pro OSVČ je tato maximální částka stejná jako pro
zaměstnance, tj. pro rok 2009 se jedná o částku 1 130 640 Kč. To je pro
podnikatele negativní, protoţe někteří budou platit vyšší pojistné a navíc si ho
nebudou moci odečíst jako daňově uznatelný náklad.
-
do daňově uznatelných výdajů můţou podnikatelé nově zahrnout likvidaci
zásob materiálů a zboţí.
-
nově se zavádí dodatečné zdanění neuhrazených závazků, od jejichţ
splatnosti uplynulo více neţ 36 měsíců nebo u kterých jiţ došlo k promlčení.
-
u pohledávek nad 200 tisíc korun se zpřísňuje tvorba opravných poloţek. Ty
jsou odstupňovány délkou doby po splatnosti a vţdy je nutné soudní či jiné
vymáhání.
2.
PRÁVNÍ PŘEDPISY A LEGISLATIVA
2.1
Právní regulace provozování živnosti zlatnictví a klenotnictví
Povinnosti podnikatele v rámci této ţivnosti vyplývají především ze ţivnostenského
zákona (zákon č.445/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů):

Podnikatel je povinen v případě, ţe provozuje ţivnost prostřednictvím
odpovědného zástupce, zajistit jeho účast při provozování ţivnosti a to
v potřebném rozsahu.

Podnikatel je povinen viditelně označit obchodní firmou, popřípadě názvem,
nebo jménem a příjmením a identifikačním číslem objekt, v němţ má místo
podnikání, liší-li se od bydliště (§ 5 odst. 2) sídlo. V případě zahraniční osoby
se jedná o organizační sloţku podniku, pokud ji zřizuje. Podnikatel je
povinen na ţádost ţivnostenského úřadu prokázat vlastnické nebo uţívací či
jiné obdobné právo k objektu nebo prostorám, v nichţ má na území České
republiky místo podnikání, liší-li se od bydliště (§ 5 odst. 2) sídlo a u
zahraniční osoby organizační sloţka podniku.
12
ZLATNICTVÍ A KLENOTNICTVÍ

Podnikatel a fyzické osoby provozující činnost, která je předmětem ţivnosti,
osoby jednající jejich jménem a odpovědný zástupce jsou povinni pracovníkům
ţivnostenského úřadu prokázat totoţnost.

Podnikatel je povinen na ţádost ţivnostenského úřadu sdělit, zda ţivnost
provozuje, a doloţit doklady prokazující provozování ţivnosti.

Podnikatel musí rovněţ dodrţovat další obecně platné nařízení a předpisy,
zejména:
zákoník práce (č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů), zákon o zaměstnanosti
včetně zaměstnávání občanů se změněnou pracovní schopností (č. 435/2004 Sb., ve
znění pozdějších předpisů) – to vše za předpokladu, ţe podnikatel bude zaměstnávat
další pracovníky. V této souvislosti a v návaznosti na předchozí bod musí dále
dodrţovat ustanovení zákona o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci (zákon č
309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů), dále pak ustanovení příslušných zákonů
týkajících se sociálního a zdravotního pojištění zaměstnanců, příspěvků na státní
politiku zaměstnanosti apod.
Ustanovení § 35 zákona o zaměstnanosti (zákon č. 435/2004 Sb.) stanovuje
zaměstnavateli povinnost do 10 kalendářních dnů oznámit příslušnému úřadu práce
volná pracovní místa a jejich charakteristiku (§ 37) a neprodleně, nejpozději do 10
kalendářních dnů, oznámit obsazení těchto míst. Volnými pracovními místy se rozumí
nově vytvořená nebo uvolněná pracovní místa, na která zaměstnavatel zamýšlí získat
zaměstnance nebo je hodlá obsadit dočasně přidělenými zaměstnanci agentury práce.
Lhůta pro oznámení začíná běţet dnem následujícím po vytvoření, uvolnění nebo
obsazení pracovního místa. Charakteristikou volného pracovního místa se rozumí
určení druhu práce a místa výkonu práce, předpoklady a poţadavky stanovené pro
zastávání pracovního místa, jakoţ i základní informace o pracovních a mzdových
podmínkách a informaci, zda se jedná o pracovní místo vyhrazené nebo vhodné pro
osobu se zdravotním postiţením. Úřad práce následně volná pracovní místa nabízí
uchazečům a zájemcům o zaměstnání a se souhlasem zaměstnavatele je zveřejňuje.
13
ZLATNICTVÍ A KLENOTNICTVÍ
Oznámit existenci volného pracovního místa můţe zaměstnavatel příslušnému úřadu
práce mimo jiné i elektronicky, a to pomocí internetových stránek na adrese
http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/. Zaměstnavatel můţe oznámit vznik nového pracovního
místa i na ţivnostenském úřadě společně s ohlášením ţivnosti nebo ţádostí o koncesi.
Ţivnostenský úřad v takovém případě předá oznámení příslušnému úřadu práce.
Dalším zákonem je dodrţování poţární ochrany (zákon č.
133/1985 Sb., ve znění
pozdějších předpisů) a vyhláška č. 246/2001 o poţární prevenci.
Samozřejmě podnikatel je dále povinen dodrţovat příslušná ustanovení daňových
zákonů (daně z příjmu, případně DPH, apod.)
3.

VYBRANÉ PRÁVNÍ PŘEDPISY ČR VZTAHUJÍCÍ SE K OBORU
Zákon č. 539/1992 Sb., o puncovnictví a zkoušení drahých kovů (puncovní zákon),
ve znění zákona č. 19/1993 Sb., zákona č. 127/2003 Sb. a zákona č.157/2006 Sb.,

vyhláška Federálního Ministerstva hospodářství č. 540/1992 Sb., kterou se
provádí puncovní zákon (ve znění vyhlášky č. 324/2000 Sb.),

Zákon č. 157/2006, kterým se mění zákon č.19/1993 Sb., o orgánech státní správy
České republiky v oblasti puncovnictví a zkoušení drahých kovů, ve znění zákona č.
309/2002 Sb., a zákon č. 539/1992 Sb., o puncovnictví a zkoušení drahých kovů
(puncovní zákon), ve znění pozdějších předpisů,

zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů,

zákon č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů,

zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů,

vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č.137/1998 Sb. o obecných technických
poţadavcích na výstavbu, ve znění vyhlášek č. 491/2006 Sb. a č.502/2006 Sb.,

zákon č.133/1985 Sb. o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů,

vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce č. 48/1982 Sb. o základních
poţadavcích k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, ve znění vyhlášky
č. 192/2005 Sb.,

nařízení vlády č. 361/2007 Sb. o stanovení podmínek ochrany zdraví zaměstnanců
při práci.
14
ZLATNICTVÍ A KLENOTNICTVÍ
Úplné znění zákonů lze nalézt v tištěné Sbírce zákonů, nebo na stránkách Ministerstva
vnitra ČR, či Portálu veřejné správy www.gov.cz. Další informace, týkající se
provozování
této
ţivnosti,
lze
vyhledat
na
www.mzcr.cz,
www.mpo.cz
a
www.businessinfo.cz.
Puncovní zákon
3.1
Zákon upravuje puncovnictví a zkoušení drahých kovů, práva a povinnosti právnických a
fyzických osob, které vyrábějí, prodávají nebo jinak uvádějí na trh výrobky z drahých
kovů.
Drahými kovy jsou pro účely tohoto zákona zlato, stříbro, platina, paladium, iridium,
rhodium, ruthenium a osmium.
Za výrobky z drahých kovů se povaţují:

klenotnické, biţuterní, medailérské a jiné zlatnické a stříbrnické výrobky ze slitin
zlata, stříbra nebo platiny, které mohou být kombinovány s přírodními či syntetickými
kameny, perlami, smaltem, korály, sklem a jinými nekovovými materiály,

slitiny a polotovary z drahých kovů, určené pro výrobu a opravy zboţí,

slitiny z drahých kovů uţívané v péči o chrup,

české mince z drahých kovů,

lístkové zlato a stříbro,

opotřebené, neúplné nebo poškozené zboţí obchodované za cenu v něm
obsaţeného drahého kovu.
Za výrobky z drahých kovů se naopak nepovaţují výrobky ze zlata o ryzosti niţší neţ
333/1000, výrobky ze stříbra o ryzosti niţší neţ 500/1000 a výrobky z platiny o ryzosti
niţší neţ 800/1000 a přístroje, nástroje a jiné předměty z drahých kovů určené
k technickým, vědeckým, laboratorním, vyučovacím nebo obdobným účelům bez ohledu
na jejich ryzost.
Státní správu v oblasti puncovnictví a zkoušení drahých kovů vykonávají podle tohoto
zákona Ministerstvo průmyslu a obchodu a Puncovní úřad.
15
ZLATNICTVÍ A KLENOTNICTVÍ
Výrobci a obchodníci jsou povinni do 15 dnů od zahájení činnosti Puncovnímu úřadu
písemně oznámit
a) jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, rodné číslo, bylo-li přiděleno, nebyloli přiděleno datum narození, adresu nebo bydliště, místo podnikání a adresu pro
písemný styk, je-li odlišná od místa podnikání, provozovny včetně jejich adres, pokud
jsou zřízeny, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, druh své činnosti s drahými kovy, jde-li
o fyzickou osobu, nebo
b) obchodní firmu nebo název, sídlo, provozovny včetně jejich adres, pokud jsou
zřízeny, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno a příjmení, adresu nebo bydliště
osob, které jsou statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu, druh své
činnosti s drahými kovy, jde-li o právnickou osobu.
Výrobci a obchodníci k oznámením podle odstavce 1 předkládají Puncovnímu úřadu
ověřenou kopii platného průkazu ţivnostenského oprávnění a kopii platného výpisu z
obchodního rejstříku, je-li v něm výrobce nebo obchodník zapsán.
Obchodníci nesmějí obchodovat s úředně neoznačeným zboţím nebo takové zboţí k
obchodování mít nebo k prodeji nabízet, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak.
Puncovní úřad vede registr výrobců a obchodníků (dále jen „registr“). Registr je
veřejným seznamem v části, v níţ se u fyzické osoby zapisuje jméno a příjmení,
obchodní firma, místo podnikání, druh činnosti s drahými kovy, identifikační číslo,
provozovny, elektronická adresa, zobrazení výrobní značky a odpovědnostní značky
a v části, v níţ se u právnické osoby zapisuje obchodní firma, sídlo, druh činnosti
s drahými kovy, identifikační číslo provozovny, elektronická adresa a zobrazení výrobní
značky a odpovědnostní značky.
3.2
Zákon o ochraně hospodářské soutěže
Zákon upravuje ochranu hospodářské soutěţe na trhu výrobků a sluţeb proti jejímu
vyloučení, omezení dohodami (spojením) soutěţitelů nebo zneuţitím dominantního
postavení. Vztahuje se i na jednání soutěţitelů v cizině, pokud to narušuje
hospodářskou soutěţ v ČR. Zákon dále upravuje pokuty, opatření k nápravě, dohody
narušující soutěţ a problematiku spojování soutěţitelů.
16
ZLATNICTVÍ A KLENOTNICTVÍ
V §3 odst. 1 zákon stanoví, ţe dohody mezi soutěţiteli, rozhodnutí jejich sdruţení a
jednání soutěţitelů ve shodě, které vedou nebo mohou vést k narušení hospodářské
soutěţe, jsou zakázané a neplatné, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak
nebo pokud Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe nepovolí prováděcím právním
předpisem z tohoto zákona výjimku.
3.3
Zákon o ochraně spotřebitele
Zákon ochraně spotřebitele č.634/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů upravuje
především povinnosti prodávajících ve vztahu ke spotřebitelům. Jde o obecný zákon
vztahující se na veškeré výrobky, vedle něj existují ještě zvláštní předpisy pro vybrané
druhy výrobků.
Prodávající musí zajistit poctivost prodeje - pouţívat správné míry a váhy, dodrţovat
obvyklou jakost zboţí, pokud sám jakost neuvádí jinak, a prodávat výrobky a sluţby za
ceny sjednané podle cenových předpisů.
Nekalou obchodní praktiku zákon chápe situaci, kdy se podnikatel snaţí ovlivnit nákupní
rozhodování spotřebitele v rozporu s odbornou péčí tak, aby si zakoupil jeho výrobek.
Nekalé obchodní praktiky se dále dělí na klamavé obchodní praktiky a na agresivní
obchodní praktiky.
Klamavé obchodní praktiky mají vztah především k poskytování údajů o prodávaném
sortimentu. Obchodní praktika je klamavá tehdy, kdyţ je pouţit nepravdivý údaj, coţ je
zcela logické. Stejně tak je ale obchodní praktika klamavá, kdyţ údaj, který je sám o
sobě pravdivý, můţe spotřebitele uvést v omyl, nebo podnikatel opomene některý
důleţitý údaj uvést. Není tolerována ani situace, kdy podnikatel prezentuje své výrobky
tak, ţe můţe dojít k záměně s výrobky jiného podnikatele. I situace, kdy se podnikatel
prokazatelně zaváţe k dodrţování nějakého kodexu chování a toto pak nedodrţuje, je
klamavou obchodní praktikou.
Prodávající má řadu informačních povinností - výrobek musí být označen přímo,
viditelně a srozumitelně názvem výrobku, označením výrobce, dovozce nebo
17
ZLATNICTVÍ A KLENOTNICTVÍ
dodavatele, rozměry nebo jinými parametry a podle povahy zboţí i dalšími
předepsanými údaji. Tyto informace musí být v českém jazyce.
Spotřebitel musí být řádně seznámen s cenou, a to jednoznačně a před nákupem.
Na ţádost spotřebitele musí prodávající vydat doklad o zakoupení výrobku nebo
poskytnutí sluţby.
Zákon o ochraně spotřebitele upravuje vedle občanského zákoníku i některé povinnosti
z oblasti odpovědnosti za vady a reklamaci. Ukládá povinnost informovat spotřebitele o
podmínkách reklamací. V provozovně musí být po celou provozní dobu přítomen
pracovník oprávněný vyřizovat reklamace. Reklamace musí být vyřízená do 30 dnů,
pokud se prodávající a spotřebitel nedohodnou na delší lhůtě.
Dozor nad dodrţováním tohoto zákona provádí podle potřeby Česká obchodní inspekce,
Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Státní veterinární správa a v některých
případech i ţivnostenské úřady a celní orgány.
3.4
Zákon o zaměstnanosti
Zákon v souladu s právem Evropských společenství upravuje zabezpečování státní
politiky zaměstnanosti, jejímţ cílem je dosaţení plné zaměstnanosti a ochrana proti
nezaměstnanosti.
3.5
Zákon o účetnictví
Tento zákon stanoví v souladu s právem Evropských společenství rozsah a způsob
vedení účetnictví a poţadavky na jeho průkaznost.
3.6
Zákon o požární ochraně
Oblast protipoţární ochrany je upravena zákonem o poţární ochraně 133/1985 Sb., ve
znění pozdějších předpisů. Dle §2 tohoto zákona plní právnické osoby a podnikající
fyzické osoby povinnosti na úseku poţární ochrany ve všech prostorách, které uţívají
k provozování činnosti. Za plnění povinnosti na úseku poţární ochrany u právnických
osob odpovídá statutární orgán a u podnikajících fyzických osob tyto osoby nebo jejich
18
ZLATNICTVÍ A KLENOTNICTVÍ
odpovědný zástupce. Provozuje-li činnost v prostorách více právnických osob nebo
podnikajících fyzických osob, plní povinnosti na úseku poţární ochrany na místech,
která uţívají společně, vlastník těchto prostor, není-li smlouvou mezi nimi sjednáno
jinak.
Dle § 5, právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny:
a) obstarávat a zabezpečovat v potřebném mnoţství a druzích poţární techniku, věcné
prostředky poţární ochrany a poţárně bezpečnostní zařízení se zřetelem na poţární
nebezpečí provozované činnosti a udrţovat je v provozuschopném stavu. U vyhrazené
poţární techniky, věcných prostředků poţární ochrany a poţárně bezpečnostních
zařízení, kromě výrobků stanovených podle zvláštních právních předpisů, lze instalovat
a pouţívat pouze schválené druhy,
b)
vytvářet podmínky pro hašení poţárů a pro záchranné práce, zejména udrţovat
volné příjezdové komunikace a nástupní plochy pro poţární techniku, únikové cesty a
volný přístup k nouzovým východům, k rozvodným zařízením elektrické energie, k
uzávěrům vody, plynu, topení a produktovodům, k věcným prostředkům poţární ochrany
a k ručnímu ovládání poţárně bezpečnostních zařízení,
c) dodrţovat technické podmínky a návody vztahující se k poţární bezpečnosti výrobků
nebo činností,
d) označovat pracoviště a ostatní místa příslušnými bezpečnostními značkami, příkazy,
zákazy a pokyny ve vztahu k poţární ochraně, a to včetně míst, na kterých se nachází
věcné prostředky poţární ochrany a poţárně bezpečnostní zařízení,
e)
pravidelně kontrolovat prostřednictvím odborně způsobilé osoby (§ 11 odst. 1),
technika poţární ochrany (§ 11 odst. 2) nebo preventisty poţární ochrany (§ 11 odst. 6)
dodrţování předpisů o poţární ochraně a neprodleně odstraňovat zjištěné závady,
f) umoţnit orgánu státního poţárního dozoru provedení kontroly plnění povinností na
úseku poţární ochrany, poskytovat mu poţadované doklady, dokumentaci a informace
vztahující se k zabezpečování poţární ochrany v souladu s tímto zákonem a ve
stanovených lhůtách splnit jím uloţená opatření,
g)
poskytovat bezúplatně orgánu státního poţárního dozoru výrobky nebo vzorky
nezbytné k provedení poţárně technické expertizy ke zjištění příčiny vzniku poţáru,
19
ZLATNICTVÍ A KLENOTNICTVÍ
h)
bezodkladně oznamovat územně příslušnému operačnímu středisku hasičského
záchranného sboru kraje kaţdý poţár vzniklý při činnostech, které provozují, nebo v
prostorách, které vlastní nebo uţívají.
4.
PODNIKÁNÍ V ČLENSKÝCH ZEMÍCH EU
Podmínky pro zakládání firem, jejich poboček, kanceláří či provozování ţivností se v
jednotlivých členských zemích Evropské unie velmi různí. Evropské právo do této oblasti
zasahuje jen minimálně a jen v některých otázkách. Různorodé jsou často i podmínky
pro jednotlivá odvětví či obory, v jednotlivých zemích existuje mnoţství speciálních
omezení a předpisů. Obecně však platí zásada rovnosti, tedy podnikatelé - občané
Evropské unie - jsou si rovni. Podnikatelé pocházející z jiných členských zemí nesmí být
diskriminováni a měli by mít z hlediska práva podnikat rovné postavení s tuzemskými
subjekty.
Právo Evropských společenství neupravuje specificky odbornou kvalifikaci pro výkon
této ţivnosti. Pokud některé členské státy poţadují prokázání odborné nebo jiné
způsobilosti, můţe podnikatel, který by se chtěl usadit v jiném členském státě a vyvíjet
tam podnikatelskou činnost v daném oboru, vyuţít uznání odborné kvalifikace, získané u
nás.
Obecný systém uznávaní kvalifikace, který je tvořen směrnicí Rady 89/48/EHS o
obecném systému pro uznávání vysokoškolských diplomů vydaných po ukončení
nejméně tříletého odborného vzdělávání a přípravy, ve znění směrnice 2001/19/ES,
směrnicí Rady 92/51/EHS ze dne 18. června 1992 o druhém obecném systému pro
uznávání odborného vzdělávání a přípravy, kterou se doplňuje směrnice 89/48/EHS, ve
znění směrnice 95/43/ES, směrnice 97/38/ES, směrnice 2000/05/ES, ve znění směrnice
2001/19/ES a směrnice 2004/108/ES, směrnicí Evropského parlamentu a Rady
1999/42/ES, kterou se zavádí postup pro uznávání dokladů o dosaţené kvalifikaci pro
profesní činnosti upravené směrnicemi o liberalizaci a o přechodných opatřeních a
kterou se doplňuje obecný systém uznávání dokladů o dosaţené kvalifikaci.
Pokud tedy v hostitelském členském státě závisí přístup k výkonu uvedené činnosti na
získání obecných, obchodních nebo odborných znalostí a schopností, uzná členský stát
za dostatečný důkaz o těchto znalostech skutečnost, ţe ţadatel o uznání kvalifikace
20
ZLATNICTVÍ A KLENOTNICTVÍ
uvedenou činnost vykonával v jiném členském státě (dle §7, odst. 5 ţivnostenského
zákona).
Právní
předpisy
Evropských
společenství
lze
najít
na
adrese
http://eur-
lex.europa.eu/cs/index.htm, zde se nacházejí právní předpisy vydané v Úředním
věstníku EU, který je v podstatě evropskou obdobou naší Sbírky zákonů. Na adrese
www.epravo.cz naleznete kromě sbírky a aktuálních znění zákonů i výklady právních
předpisů a judikaturu.
5.
KONTAKTNÍ ADRESY DŮLEŽITÝCH SUBJEKTŮ PRO OBOR
Puncovní úřad Praha
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Kozí 4
Na Františku 32
110 00 Praha 1
110 15 Praha 1
tel: 225 982 111
tel.: 224 851 111
e-mail: [email protected]
fax: 224 811 089
www: www.puncovniurad.cz
e-mail: [email protected]
www: www.mpo.cz
Dále jsou zde uvedeny základní kontaktní internetové stránky pro získání informací o
provozování této ţivnosti pro jednotlivé země EU - (podmínkou je znalost jednoho
světového jazyka, většinou angličtiny):
Belgie: www.newbusiness.be
Bulharsko: www.investbulgaria.com/establishingBusiness.htm
Dánsko: www.em.dk
Estonsko: www.investinestonia.com
Finsko: www.investinfinland.fi nebo www.oulu.ouka.fi
Francie: www.apce.com
Irsko: www.ida.ie nebo www.enterpriseireland.com
Itálie: www.investingitaly.com
Kypr: www.centralbank.gov.cy
21
ZLATNICTVÍ A KLENOTNICTVÍ
Litva: www.lda.lt
Lotyšsko: www.liaa.gov.lv
Lucembursko: www.eco.public.lu
Maďarsko: www.itdh.hu
Malta: www.maltaenterprise.com
Německo: www.invest-in-germany.de nebo www.deutsche-botschaft.cz
Nizozemsko: www.nfia.nl
Portugalsko: www.investinportugal.pt
Polsko: www.paiz.gov.pl
Rakousko: www.aba.gv.at nebo www.austriantrade.cz
Rumunsko: http://arisinvest.ro/
Řecko: www.acci.gr nebo www.gge.gr
Slovensko: www.sario.sk nebo www.slovakemb.cz
Slovinsko: www.investslovenia.org
Španělsko: www.investinspain.org
Švédsko: www.isa.se
Velká Británie: www.chamberonline.co.uk nebo www.britishchamber.cz
Informace v češtině pro jednotlivé země lze získat na adrese: www.businessinfo.cz.
Tato internetová stránka poskytuje informace k podnikání v jednotlivých členských
zemích EU a ESVO. Další informace lze získat například na adrese www.czechtrade.cz.
22