Zde můžete stáhnout SCOOL! v PDF

OBSAH
EDITORIAL
Vážení přátelé,
v rukou držíte třicátétřetí vydání SCOOL!u, jehož tématem je káva a čaj. Nevím jak vy, ale já
se spíše řadím mezi “kafaře” než čajíčky ... tedy pardon “čajaře”. Mám rád tu krásně hořkou
chuť kvalitní kávy. I když faktem zůstává, že čaj piju podstatně častěji.
Toto číslo je tak trochu zlomové. Připravili jsme pro vás nové grafické zpracování,
filmový festival, ale také nás opouští spousta skvělých redaktorek, na které už neúprosně
tlačí maturita. Já jim přeji mnoho a mnoho úspěchů, ať už u maturity nebo v dalším
působení v jakékoliv jiné oblasti. Odvedly opravdu skvělou práci a jejich články by nám
všem měly jít příkladem.
Děkuji mnohokrát.
JÁCHYM DŮJKA
ŠÉFREDAKTOR
OBSAH
OBSAH
04 Jednou větou...
06 Nenechte se ošálit kávou
08 Cestovatelský koutek
10 Čajovník, kávovník
11 S žížalou na čaj
12 Fairtrade
14 Jak se praží káva
16 Recenze kaváren
18 Dva nápoje bez kterých 12
Co byste měli vědět než si vypijete ranní kávu
Ačkoliv náš svět budí zdání vysoce moderní a vyspělé
společnosti, všude tomu tak není.
nedokážeme žít
20 Rozhovory s učiteli
22 Absolvent
24 Malý princ
25 Hory
26 Doping ve sportu
27 Zábava
22
Aboslvent: Kamil Horký
Krátké povídání s bývalým studentem nejenom o létech
ve školních lavicích, ale převážně o zálibě v cestování,
krásách Ameriky a přípravě dobré kávy.
SCOOL! - MAGAZÍN GYMNÁZIA V ZASTÁVCE / č.33, duben 2013
Šéfredaktor: Jáchym Důjka Redakce: Katka Jandáková, Ivana
Puškarová, Martina Zoblivá, Nikola Valešová, Anna Faustmanová, Karolína
Čapková, Martin Suchomel, Ruda Zezula, Václav Kokeš
Grafika: Jáchym Důjka Layout: Jakub Maca, Martin Suchomel
Webmaster: Martin Suchomel
web: scool-mag.cz facebook: facebook.com/CasopisSCOOL email: [email protected] tel: 732 659 640
22OBSAH
cover design: Jáchym Důjka tisk: POINT CZ, s.r.o.
MIXER
Jsme nejlepším školním
časopisem Jihomoravského
kraje!
V pátek 12. dubna se naše redakce
zúčastnila krajského kola soutěže Školní
časopis roku. Přestože konkurence byla
velká, podařilo se nám zvítězit ve všech
z možných kategorií. Získali jsme tak tedy
ocenění za nejlepší obsah, grafiku a titulní
stranu. Pokladem nejcennějším se však pro
nás stal zisk titulu Nejlepší školní časopis v
Jihomoravském kraji. To nám také umožnilo
postup do celorepublikového kola, v němž,
jak doufáme, se nám opět podaří uspět a
reprezentovat tak naši školu.
Naposledy se redakci poštěstilo v roce 2010,
kdy jsme vybojovali 2. místo za Grafiku roku,
o dva roky dříve jsme pak byli absolutními
vítězi a mohli se pyšnit cenou Nejlepší
časopis roku 2008.
Přesto všechno se na sobě stále snažíme
pracovat a s každým novým číslem vám
přinášet kvalitnější články i doplňkové
mimoškolní akce. Zároveň také budeme
rádi za jakoukoli vaši odezvu. Pojďte se s
námi podělit o vaše připomínky a názory na
našem facebookovém profilu! Jen tak nám
pomůžete tvořit kvalitnější časopis. Protože
to, koneckonců, musí být především NÁŠ
časopis.
2
ISSUE 33
OBSAH 3 3
Martin Suchomel, sexta
Jde to i jinak?
V rámci projektu Žij zdravě se uskutečnil již třetí ročník
soutěže O nejlepší školní oběd. Každá z přihlášených
jídelen se musela prezentovat kompletním poledním
menu, které zahrnovalo tři chody - polévku, hlavní jídlo a
dezert. Cena za potraviny na přípravu jedné porce však
nesměla překročit hranici 34 Kč, což odpovídá limitu podle
vyhlášky o školním stravování. Výhercem se staly kuchařky
z brněnské základní školy Náměstí Svornosti. Co říkáte na
jejich „dílo“? Myslíte si, že by změna prospěla i u nás?
Zajímají vás další
soutěžní menu?
Načtěte si náš QR
kód!
Martin Dojiva
Školní kolo SOČ
Dne 18. 3. 2013 proběhlo školní kolo Středoškolské
odborné činnosti (SOČ). V letošním roce se sešlo
nezvykle mnoho prací. Bylo jich celkem šestnáct.
Většina reprezentovala Společenskovědní seminář,
kde byla práce součástí výuky. Mimo těchto prací
byly představeny dvě práce z chemie. Jedna z nich
byla podporována Jihomoravským krajem. Tuto práci
mohl díky příspěvku kraje Michael Bátrla zpracovávat
na FCh VUT v Brně, pod odborným vedením místního
profesora.
Všichni studenti byli na své obhajoby dobře
připraveni a své práce přes dotěrné otázky poroty
Jáchym Důjka, sexta
Brusel
„typické belgické město“
Po umístění se v soutěži „Staň se na den
europoslancem“ se nám dostavila možnost zjistit,
jak skutečně fungují evropské instituce přímo ve
„městě Evropské unie“ v Bruselu. Brusel to je
nádherné metropolitní město, kde jak jsem si sám
ověřil není problém se ztratit. Na druhou stranu
v institucích je vidět všudypřítomná byrokracie.
Kterou nadevše dokazuje například pět
zaměstnankyň jídelny, které mají pouze na starost
zasedací pořádek strávníků.
42JEDNOU VĚTOU...
úspěšně obhájili. Porota měla na závěr složitou práci
v rozhodování o konečném pořadí. Jak to dopadlo,
můžete nalézt ve výsledkové listině (na stránkách
školy). Z každého oboru postupují tři nejlepší práce do
okresního kola, které se uskuteční přesně za měsíc 18.
4. 2013 opět na naší škole.
Všem postupujícím gratulujeme a přejeme
mnoho úspěchů v dalších kolech soutěže. A ostatní
mají rok na vypracování své práce. Není to zadarmo,
ale vynaložené úsilí se vám bohatě vyplatí při studiu na
vysoké škole.
Libor Hejda
Eva Kokešová
Zdárné umístění Divadlo
naší studentky
Jitka Plucarová (septima) obsadila v krajském kole biologické
olympiády v konkurenci brněnských „prestižních“ gymnázií a škol
výborné 6. místo v kategorii A. Hana Smutná (sexta) skončila v
kategorii B na 12. místě z 39 soutěžících.
Gratulujeme a přejeme další úspěchy.
Přejato z gzastavka.cz
Radek Malý
Úspěch v
biologii
Petr Odroušek ze sekundy obsadil 3. místo v okresním kole biologické
olympiády a zajistil si tím účast v krajském kole.
Gratulujeme a přejeme hodně zdaru!
Přejato z gzastavka.cz
V posledních měsících se mohli divadelní
nadšenci naší školy opět zúčastnit několika
představení – v únoru to byly v rychlém sledu
za sebou osvědčené komedie Hospodská
(Reduta 7. 2. 2013) a Brouk v hlavě
(Městské divadlo 17. 2. 2013). Na březen a
duben se pak naplánoval Lakomec (6. 3.
2013) a v dubnu Revizor (24. 4. 2013), obě
představení v Mahenově divadle. Je pravda,
že volbu posledních dvou her podpořili
hlavně maturanti, kteří si tak mohli těsně před
obávanými zkouškami zopakovat divadelní
klasiku příjemným způsobem přímo v hledišti
divadla.
Lakomec překvapil svým moderním pojetím
(kostýmy byly ryze současné), ale obsah
zůstal věrný originální verzi. Také Revizor
byl pro mnohé objevem, neboť působil až
nebezpečně aktuálně. Jistě mnohý návštěvník
divadla přemýšlel o tom, kolik takových
„revizorů“ (rozuměj: poživačných podvodníků)
mezi námi stále chodí...
Mahenovo divadlo nezklamalo, jistě se tam
vypravíme i v budoucnu. Zájemci se mohou
těšit např. na Královu řeč.
Radek Hakl
Sukces
kvartánů
V uplynulých dvou týdnech zaznamenali úspěchy v přírodovědných
olympiádách žáci kvarty. Jiří Povolný obsadil v krajském kole
Matematické olympiády skvělé 4. místo. Dařilo se též Janu
Hruškovičovi, který v okresním kole Fyzikální olympiády skončil též na
4. místě, čímž si zajistil postup do kola krajského.
Foto: ze hry Lakomec
Gratulujeme!
Přejato z gzastavka.cz
Jáchym Důjka, sexta
Kurzy grafiky
Pokud se zajímate o počitačovou grafiku a programování webových
stránek kontaktujte mě na e-mailu: [email protected]
ISSUE 33
Foto: ze hry Revizor
JEDNOU VĚTOU...
35
Natálie Plešáková, oktáva
DRUHY
KÁVY
aneb
Nenechme se opít kávou
Espresso
V poslední době se v České republice rozrostl zvyk
objednávat si tzv. espresso piccolo nebo pouze piccolo. Pokud zapátráte sami, zjistíte, že nic takového
doopravdy neexistuje. Je tu hned několik webových
stránek, dokonce i triček a placek, které na tuto
skutečnost upozorňují. Pokud si tedy espresso objednáte, měli byste dostat zhruba 25 – 35 ml tekutiny s pěnou oříškové barvy na povrchu, která se po
rozhrnutí lžičkou zaceluje. Espresso je ze 7 až 7,2 g
upěchované, čerstvě mleté kávy. Voda by měla mít
teplotu těsně pod 90 °C a pod tlakem 9 barů (který je
konstatní po celou dobu přípravy).
Lungo nebo také někdy Americano
Když si objednáte tuto kávu, dostanete větší hrnek než
u výše zmiňovaných. V našich luzích a hájích se ale
tato káva kolikrát připravuje špatně, a tedy i nezdravě.
Buď se káva nechává extrahovat mnohem déle než 30
vteřin nebo je mlýnek nastavený více na hrubo. Hrubší
nastavení ovlivňuje průtok vody přes kávu v páce a
káva vyteče mnohem rychleji. Díky tomu se pak do kávy
louhují škodlivé látky. Správně se tedy vyrobí dolitím
horké vody (nikoliv vroucí) do espressa.
Latté macchiato
Obvykle se připravuje do skla. Skládá se, stejně jako
cappuccino, z espressa, mléka a mléčné pěny, avšak
v latté macchiato najdete více teplého mléka i mléčné
pěny. U této kávy se dají také udělat krásné vrstvy.
Nejprve se tedy do sklenice nalije mléčná pěna, poté
našlehané mléko. Jakmile je toto hotovo, připraví se espresso do malé konvičky. Tou se pomalu espresso nalije
doprostřed, mezi mléčné pěny a voilá.
Turecká káva
A nakonec to, čím jsme začínali. Na přípravu turecké
kávy je potřeba džezva, což je nádobka s dlouhým
držadlem. Pouze v ní se dá připravit pravá turecká
káva. Káva se prvně musí nechat velmi jemně umlít.
Do džezvy se dají dvě lžičky této jemně namleté kávy,
studená voda a zamíchá se. Poté se džezva i s kávou
nechá ohřívat, dokud nebude pěna sahat až po okraj.
V tu chvíli se odstaví a po chvíli je možné dát ji zpátky.
Tento proces se opakuje třikrát.
6
TÉMA
„Jednoho turka.“ Tato věta se nese skoro každou
českou restaurací. Ale to, co ve většině těchto
zařízení jako „turka“ dostanete, není pravá turecká
káva. A takto bychom mohli pokračovat v několika
dalších případech. Pojďme se podívat na zoubek
klasickým českým nešvarům ve způsobu podávání
kávy.
Doppio (= double espresso)
Je stejné jako espresso, pouze je při výrobě použitá
dvojnásobná dávka kávy, tedy 14 g a také ho tedy dostanete více, asi 50 – 70 ml.
Cappuccino
Skládá se z espressa, mléka a mléčné pěny (1/3 káva,
1/3 mléko, 1/3 pěna). Pěna by měla být krémová a
bez bublinek. Ta se potom nalije na právě připravené
espresso. Na povrchu by mělo být zhruba 1 cm
mléčné pěny.
Macchiato
Klasické espresso, do něhož přidáme trochu mléčné
pěny. A pokud jste někdy viděli na internetu obrázky
malované do kávové pěny, s velkou pravděpodobností
jste se koukali zrovna na macchiato.
Caffé Latte nebo podle země, ve které se
nacházíme také café au lait či flat white
Káva připravovaná většinou do velkého šálku. Je vyrobena z espresso lungo či doppio a šlehaného mléka.
Díky mléku má, stejně jako macchiato, na povrchu
pěnu, která se dá využít ke zkrášlení šálku různými
obrázky.
Ristretto
Oproti espressu je ristretto menší (zhruba 20 ml), ale
také silnější. Obsahuje totiž látky, které se z kávy do
vody dostanou jako první. Jeho příprava je stejná,
ovšem liší se dobou průtoku. Ta je pouhých 18 vteřin.
Teď už tedy víte, jaké
je tajemství dobré a
správně připravené
kávy. Proto na nic
nečekejte a vydejte se
do kavárny na jedno
dobré „piccolo“.
Espresso
klasické
Cappuccino
30 ml espresso
+/– 5 ml
crema
kávové nápoje
na základě
espressa
cappuccino šálek
150—180 ml
espresso šálek
60—90 ml
*World Barista Championship
Espresso dle pravidel WBC* 2012
30 ml espresso
+/– 5 ml
teplé mléko
mléčná pěna
double shot
Espresso
doppio
Caffè latte
moderní
Cappuccino
Ristretto
30 ml espresso
+/– 5 ml
mikropěna
30 ml espresso
+/– 5 ml
www.piccoloneexistuje.cz
Americano
moderní
klasické
horká voda
Espresso
macchiato
30 ml espresso
+/– 5 ml
mléčná pěna
Espresso
macchiato
30 ml espresso
+/– 5 ml
mikropěna
20 ml espresso
crema
Příloha
60 ml espresso
+/– 10 ml
crema
caffè latte šálek
280—330 ml
ISSUE 33
TÉMA 37
30 ml espresso
+/– 5 ml
mikropěna
KávovýKlub.eu
Martina Zoblivá, oktáva
Cestovatelský
koutek daleká cesta za
kávou a čajem
Etiopie - země kávy, ve které se zastavil čas
Právě z hor této země, která patří mezi nejchudší státy
světa, pochází kávovník arabský. Tento druh kávovníku
patří mezi nejvýznamnější. Zušlechťování této rostliny
začalo asi před 1200 až 1500 lety, kdy ji začali pěstovat
Arabové ze severovýchodní Afriky. V 16. a 17. století se
díky rozšiřování islámu dostal až do jihovýchodní Asie.
Na rozšíření kávovníku měli obrovský vliv Britové, kteří
zakládali plantáže v Indii a na Cejlonu. Ale zpět k Etiopii.
Tato africká země, která se nachází na africkém rohu, je
velmi chudá. Většina obyvatelstva se živí zemědělstvím a
pastevectvím. Zajímavostí je, že Etiopie není jen matkou
kávovníku arabského, ale z této oblasti také pochází jeden
z nejstarších předků člověka z rodu Australopithecus. Jak
už podnadpis napovídá, v zemi, která se dříve nazývala
Habeš, se zastavil čas. Na jihu dodnes žijí staré kmeny,
které mají svoji vlastní celní správu, dbají na místí tradice
a zvyky a mluví neuvěřitelnými 85 jazyky. Etiopie je tedy
prostá země, ale s nádhernými přírodními úkazy, jako jsou
např. sopka Wonchi, vodopády Tiss Isat na Modrém Nilu
nebo jezero Tana.
Žena z etiopskeho kmene Mursi
82TÉMA
Káva a čaj jsou dva nápoje, bez
kterých si snad žádný člověk
nedokáže představit svůj den.
Po probuzení nás vůně a chuť
čerstvé kávy může pořádně nabít
energií a naopak u kvalitního
zeleného nebo černého čaje se
nádherně relaxuje. Pojďme se
společně podívat na země, odkud
tyto lahodné nápoje pochází.
Brazílie - místo, kde vše žije fotbalem a
karnevalem
Když se řekne Brazílie, většina lidí si vzpomene na
známý karneval v Riu de Janeiru, Pelého nebo sochu
Ježíše. Tato země je ale velmi rozmanitá a dokáže
nabídnout mnohem více. Můžete zažít dobrodružnou
cestu do srdce pralesa, lovit piraně, pozorovat kajmany
nebo relaxovat na světoznámých plážích jako je např.
Copacabana. Nálada se zde nese na rytmu samby,
všude svítí slunce. Vypadá to na zemi snů, kam
se turisté jen hrnou. A počkejte, kolik jich tu bude
v roce 2014, kdy se zde konají letní olympijské hry.
To bude velká spotřeba nejen výborné místní kávy.
A teď se dostáváme k našemu kávovníku. Brazílie
patří k největším producentům této báječné plodiny,
plantáže zaujímají obrovské plochy. Přes celou zemi se
rozprostírá Amazonský deštný prales, který je místem
nejbohatším na faunu a flóru. Někdy je nazýván
„plícemi světa“. A právě velké plantáže a rozsáhlá
těžba dřeva stále tento prales zmenšují a zmenšují.
Proti tomuto trendu bojují různé organizace, které snaží
ochránit místní indiány i životní prostředí. Protože bez
kyslíku se žít nedá.
Brazilský karneval v rytmu samby
Čína – nejlidnatější země světa s dlouhou historií
Tato autoritářská asijská země, kde vládne od roku 1949
Komunistická strana Číny, je původní zemí čajovníku
čínského. Stálezelená kulturní rostlina z rodu čajovník
patří mezi významné plodiny, protože její poupata a listy
se využívají pro přípravu jednoho z nejoblíbenějších
nealkoholických nápojů. První písemné zmínky o
tomto lahodném nápoji pochází ze 3. století n.l. I když
v různých legendách je zmíněn i dříve. Od 7. století obliba
blahodárného a lahodného čaje vzrostla. A dokonce
se dostal i přes hranice. Dnes je čaj tak rozšířený, že
si nedovedu představit, že by ho někdy někdo ještě
nezkusil. Ale vraťme se k Číně. Čína je nejlidnatější
zemí světa, kde počet obyvatel překročil hranici miliardy
obyvatel. Její ekonomika je na vzestupu a má nakročeno
stát se světovou velmocí. Pro tuto zemi jsou, díky jejímu
zdroje foto: volanidalek.cz; destination360.com; celysvet.cz
<Další
místa, kde
se pěstuje
káva a čaj
georeliéfu, typická velké aglomerace, jako jsou Peking a
Šanghaj, a poté vesnice v horách a dalších nehostinných
oblastech. Drtivá většina obyvatel žije venkovským
životem, a proto významnou roli hraje zemědělství.
K zemědělské činnosti je využíváno asi jen 10% povrchu
této země. Stovky můžu a žen se denně brodí vodou mezi
rostlinami rýže a jen s jednoduchými nástroji sklízí tuto
plodinu, která je pro ně velmi významná. Ale Čína nabízí i
velké množství různých úkazů. Protože v minulosti patřila
Čína k nejvyspělejším říším, dochovalo se nám mnoho
památek. Například to jsou Zakázané město v Pekingu,
komplex paláců a chrámů, odkud dříve vládli čínští
císařové, Velká čínská zeď nebo Terakotová armáda. Čína
je zemí rozporů, ale je plná tradicí a zvyků, které ji dělají
tím, čím je.
Nádherná čajová plantáž
ISSUE 33
TÉMA 39
Anna Faustmannová, septima
Čajovník
a
kávovník
Každé mé ráno začínám šálkem čaje a pravidelně po příchodu
ze školy si dopřávám šálek kávy. Abych řekla pravdu, nikdy
mě nenapadlo přemýšlet o tom, jak taková rostlina čajovníku
nebo kávovníku může vypadat. Pro mě čaj obvykle spočívá ve
smetcích v sáčku nebo lépe v nějakých podivných sušených
částech rostliny. Káva je zase takový ten hnědý prášek, co
najdu ve skleněné dóze ve skříňce nad sporákem vlevo (i
když na svou obranu musím říct, že jsem viděla v Tchibu a ve
Starbucks i kávová zrna). Pokud to máte stejně, pojďme se
společně trochu vzdělat.
Kávovník (Coffea)
Kávovník je stálezelený keř původem z Etiopie. V přírodě
dorůstá do výšky asi 4 metry. Byl vyšlechtěn i trpasličí
druh, ze kterého se stala oblíbená pokojová rostliny.
Můžete si tedy kávu pěstovat i doma v kuchyni. Ale pozor!
Při správném zacházení kávovník doroste do výšky až 1,5
metru, na druhou stranu dá cca 0,5 kg bobů ročně.
Jeho větve jsou hustě obaleny kožitými listy, které mají
protáhlý tvar. Má velké bílé květy, po 5 – 6 kusech
spojené dohromady. Nést plody začíná kávovník po dvou
až čtyřech letech.
Plody jsou bobule se dvěma nebo třemi semínky.
Opět existují tři základní druhy kávovníků, které se odlišují
vzrůstem i finální chutí kávy. Oblast, ve které kávovník
roste, má také vliv na chuť kávy, kávovníky pěstované
ve vyšších nadmořských výškách poskytují kávová zrna
jemnější a také s nižším obsahem kofeinu. Rozlišujeme
arabský kávovník (70 % z celkové produkce), robusta a
liberica.
I kávovník roste především ve vlhkých oblastech, kde
teplota nikdy neklesá pod 15 °C. Vyhovuje mu tedy
subtropický a tropický podnební pás, ale nemá rád přímé
slunce. Konkrétně ho najdeme v zemích jako Brazílie,
Indie, Mexiko a téměř ve všech afrických zemích.
Čajovník( Camellia Sinensis z čeledi Theaceae)
Čajovník je stálezelený keř, který dorůstá v přírodě do
výšky 5 až 15 metrů, výjimečně až kolem 30 metrů. Na
plantážích ale najdeme asi metrové keříky. Kvůli sběru
listů, ze kterých se pak vyrábí náš oblíbený sypaný čaj,
nemají ani svůj přirozený tvar, jsou zarovnány do podoby
„čajových stolů“ pro pohodlnější sběr a zvýšení úrody.
Listy čajovníku jsou tlusté, hladké a kožnaté a mají
krátký řapík. Květy jsou bílé, vyrůstají jednotlivě až po
třech, mají pět okvětních lístků.
Rozlišujeme tři základní skupiny - čajovník čínský,
assámský a indočínský. Reálně není možné se setkat s
čistými formami, na plantážích jsou kříženci.
Nejpodstatnější pro růst čajovníku je vlhkost, proto se
mu nejlépe daří v monzunovém klimatu v subtropickém
a tropickém podnebném pásu. Zajímavostí je, že
kvalitnější čaj dávají rostliny ve vyšších nadmořských
výškách. Nejznámější čaj se pěstuje v Indii, Číně, na
Ceylonu.
Foto: zahradnictvikruh.cz
Foto: zahradnictvikruh.cz
květ čajovníku
102 T É M A
bobule kávovníku
Anna Faustmannová, septima
S žížalou na čaj!
VER
M
NES IKOM
P
MR
DÍ! OST
V biologii nás napadla převratná myšlenka, jak se dá využít organických zbytků na nové vybavení školy. Nesmysl?
Ne tak docela. A tak se zrodil projekt S žížalou na čaj!
Vlastně (pan učitel Novák promine…)
máme hned několik cílů. A rozhodně ne
malých. Jednak jsme se rozhodli rozšířit
povědomí o tom, co vlastně pan Malý
v laboratoři biologie s tou krabicí plnou
žížal dělá, a pak bychom chtěli, aby naše
škola měla trošku publicity. A proto se
na chodbách naší školy v nejbližší době
objeví vedle kontejnerů na tříděný odpad
i malé vermikomposty. Pan ředitel nám
poskytl tři místa, což nám pro začátek
bohatě stačí.
foto: https://www.facebook.com/pages/S-žížalou-na-čaj/
Vermikomposty budou vypadat jako
obyčejné plastové krabice plné žížal. Ale
ve skutečnosti se v nich bude dít spousta
věcí! Žížaly budou zpracovávat organický
materiál (Na každém vermikompostu
bude uvedeno, co do něj patří! Jsou
to především ohryzky jablek, papírové
kapesníky a sáčky od čaje.) a vytvářet
krásnou zeminu. Na tomto místě chci
upozornit: VERMIKOMPOST NESMRDÍ!
Pokud vše funguje, jak má, nemůže se
stát, že by vermikompost zapáchal. Jinak
samozřejmě ho budou pravidelné „hlídky“
kontrolovat.
Prvotním účelem je naučit studenty
(pardon, žáky!) třídit i organický
materiál. Dalším důvodem je, že žížaly z
vermikompostu a vermikompost samotný
můžeme prodávat (ve spolupráci s GS) při
příležitosti oslav 60. výročí školy. Z peněz,
které vyděláme, pokryjeme náklady na
nové vybavení školy pro volný čas.
A proto bych vás, žáky naší školy,
chtěla požádat o spolupráci. Neházejte
žížalkám nic, co by jim mohlo uškodit
(např. slupky od tropického ovoce plné
pesticidů). Naopak pomozte nám, aby byl
projekt úspěšný a my pak mohli koupit
třeba konvici na čaj, fotbálek nebo něco
zábavného na volné hodiny, co využijeme
všichni.
ISSUE 33
Slavnostní křest vermikompostu v nevyšším patře
T É M A 311
Karolína Čapková, sexta
Co bychom měli
vědět dříve, než
si vypijeme svoji
ranní kávu?
Odkud se káva bere?
Káva přestavuje jednu z nejvíce exportovaných surovin.
Pro kávovník je nezbytné teplé klima. Zemí, ve kterých
jsou dobré podmínky na pěstování kávy, je spousta.
Ta nejkvalitnější pochází z rozvojových zemí; Latinské
Ameriky, Východní Afriky a Asie. Jak je známo, většina
obyvatel zde žije na opravdu nízké životní úrovni. Z
chudých zemědělců se za mizerných podmínek stávají
takřka otroci bez přístupu k pitné vodě a potravinám.
Mezi ně patří i unesené děti. V Ghaně, Africe a Pobřeží
slonoviny se uvádí až 1,8 milionů dětí pracujících ve
špatných podmínkách. Mimo nedostatku potravy a vody
nemají možnost vzdělání.
Tohle všechno trápení kvůli uspokojení spotřebitelů,
vyžadujících co nejnižší cenu. Je to neustálý koloběh. V
momentě, kdy cítíme křivdu, měli bychom se zamyslet.
Velmi často býváme tím, kdo znevýhodňuje ostatní
v mnoha směrech, i když je to nevědomě, třeba při
výhodném nákupu, jak se nám na první pohled může
zdát.
Tento problém se netýká pouze lidí, ale jde i o zvířata.
Věděli jste, že někteří distributoři masa nechávají zvířata
žít v podmínkách, ve kterých jsou v obrovském stresu
a bolestech, zkrátka v podmínkách neodpovídajících
plnohodnotnému způsobu života?
Často slýchám otázku, proč je svět tak nespravedlivý.
122 T É M A
Ačkoliv náš svět budí zdání vysoce
moderní a vyspělé společnosti,
všude tomu tak není.
V rozvojových zemích se setkáváme
s problematikou nevzdělanosti,
nedostatku potravin, pitné vody,
jednoduše prostředků, díky kterým
lze zajistit základní životní funkce.
Jejich nevzdělanosti můžou využít
bohatší a vychytralí majitelé plantáží
hledající minimálně nákladnou
pracovní sílu, díky které budou dál
bohatnout.
„... Z chudých zemědělců
se za mizerných
podmínek stávají takřka
otroci bez přístupu k pitné
vodě a potravinám...“
Osobně si ale myslím, že ten kdo jej dělá neférovým,
jsme především my, lidé. Nezáleží na tom, jestli jsme si
vědomi, co způsobujeme. Zkrátka to děláme. Z našich,
ať nevědomých chyb, by mělo vyplynout ponaučení.
Není od věci se informovat o původu produktů, které
kupujeme.
Fair Trade aneb jak se můžu podílet na
změně?
Jsou i jiné způsoby než bezmyšlenkovitě sáhnout
po prvním nejlevnějším výrobku v obchoďáku. Čímž
mimo jiné poporujeme vykořisťování znevýhodněných
zemědělců, ale i dopad na ekosystém, v němž jsou tito
lidé nuceni pracovat.
Fair Trade je způsob obchodu podílející na zlepšení
podmínek a následným zajištěním spravedlivé odměny.
Od většiny výrobků v supermarketech se Fair Trade
výrobky liší cenou. Cena výrobku je odpovídající cenám
biopotravin. Důvod je jednoduchý, aby bylo možné
dosáhnout spravedlivých podmínek při vzniku konečné
podoby kávy, čokolády nebo třeba textílií, je nezbytné,
aby byl výrobek spravedlivě zafinancován. Mnoho
velkých společností (Kraft Foods, Hershey) je žádáno,
aby neužívaly kakao s podílem dětské práce. Například
firma Nestlé nebo Cadbury přistoupily na fair trade
kakao jen částečně. Každopádně je to svobodná volba
každého z nás.
ISSUE 33
TÉMA 35
Martin Suchomel, sexta
Pražení kávy
Zelená kávová zrna, která jsou usušena a zbavena dužiny
a slupek, obsahují podobné proteiny, kyseliny a kofein
stejně tak jako káva pražená. Nicméně neobsahují věc, pro
nás zřejmě nejdůležitější, a tou je aroma a chuť. Při pražení
kávy probíhají složité chemické procesy, které z kávy dělají
onen specifický nápoj. Při správném pražení se vytváří až
700 látek, které jsou nosiči vůní a chutí kávy a poskytují
nám kýžený požitek, který oceňujeme při vychutnávání
kávy.
Podle legendy zaujalo pasáka koz Kaldiho zvláštní chování
zvířat po konzumaci třešní z kávovníku. Přinesl ony třešně
místnímu mnichovi, který zavrhl jejich povzbuzující účinky
a hodil je do ohně. Následné, dosud nepoznané aroma
započalo historii kávy, jak jí známe dnes.
Mezi nejdůležitější fáze zpracování a úpravy
kávových zrn bezpochyby patří pražení kávy. Tvrdí
se, že je to uměním i vědou zároveň.
První záznamy o pražení kávy, které se dochovaly,
pocházejí z Egypta a Jemenu a jsou datovány k počátku
16. století. První opravdové pražičky, které se podobají
těm, které známe z dnešní doby, se však začaly objevovat
až ve druhé polovině 18. století. První patent na pražičku
kávy si v Británii podal Richard Bull již v roce 1704,
nicméně přelomový byl až patent Elisabeth Dalkinové
z roku 1848. Ta se jako první hlouběji zaobírala vlivem
teploty a barvy při pražení a svůj stroj uzpůsobila tak, aby
mohla obsluha následně oba faktory pečlivě sledovat a
ovlivňovat. Zdrojem tepla byli ve většině případů dřevo
nebo uhlí a později plyn.
„...Při správném
pražení se vytváří
až 700 látek, které
jsou nosiči vůní a
chutí kávy a poskytují
nám kýžený požitek,
který oceňujeme při
vychutnávání kávy...“
Při pražení kávy dochází k působení tepelné energie na
zelená kávová zrna po určitou dobu. Prvních několik minut
pražení dochází ke zbavení se zbytkové vlhkosti ze zelných
zrn. Barvy se postupně mění ze zelené na žlutá a poté
začíná hnědnout. Po 5-6 minutách dochází k tzv. prvnímu
praskání kávy, kde mezi sebou reagují aminokyseliny a
sacharidy a uvnitř kávového zrna dochází k nespočtu
chemických změn. Uvnitř zrna se také akumuluje CO2,
který slouží jako důležitý indikátor čerstvosti kávy (tvoření
cremy na povrchu espressa). Při první praskání dochází
k narušení buněčné struktury a přechod od endotermické
reakce k exotermické. Po prvním praskání přichází
praskání druhé. Dochází k tomu, že esenciální oleje,
které nesou aromatické a chuťové látky se dostávají
na povrch. Budeme-li dále pokračovat v pražení dojde
ke znehodnocení kávy a spálení kávových zrn. Aby se
uchovalo veškeré aroma chutě, tak musí dojít ke zchlazení
kávy a tím k zastavení probíhajících chemických reakcí.
142 T É M A
Cílem každého pražiče je nalezení rovnováhy mezi různými
chuťovými komponenty, což má za následek vznik chuti
a aroma. Například pro jemné pražení je specifické
květinové a ovocné aroma, oproti tomu u tmavého
pražení jsou specifické těžké a zemité tony. V závislosti na
kulturních specifikách také pražení kávy má rozdílné styly.
V severských zemích se preferuje velmi světlé pražení a
naopak v Itálii se praží tmavěji a pomalu, což potlačuje
přirozenou kyselost kávy.
Pražení kávy tedy není vůbec jednoduchý proces a
pravděpodobně se vám nevyplatí, pro domácí využití,
investovat do pražičky. Avšak v Brně naleznete poměrně
mnoho pražíren, s natolik širokým výběrem druhů kávy, že si
i ten nejnáročnější „kafař“ vybere.
Za poskytnuté informace vděčíme pražírně Gill´s coffee
GILL'S COFFEE
602 00 Brno, Veveří 456/9,
Po-Pá 8:00-15:00
[email protected]
recepce tel. 541 128 111
pražírna tel. 541 128 128
Sandra Ponížilová
vedoucí projektu
tel. 541 128 327, [email protected]
mob. +420 603 800 559
Jan Špalek
barista - lektor
tel. 541 128 328, [email protected]
mob. +420 603 801 113
ISSUE 33
T É M A 315
Martin Suchomel, sexta
Recenze
kaváren
V rámci kávově-čajového čísla nemůžeme opomenout hodnocení
některých kaváren, kromě „domácího“ Netcafé Permoník jsem hodnotil
také vybrané brněnské kavárny. Testovanými nápoji byli espresso a
cappuccino. V rámci hodnocení mohla kavárna získat maximálně 100% a
hodnotilo se podle následujícího systému:
1. Káva - chuť , vůně a její správná příprava (40%)
2. Prostředí kavárny - stylovost, čistota a toalety
(30%)
3. Obsluha (20%)
4. Volné (10%)
Café v Domění (Bzz…Bzzz..Café)
V hlavní budově Domu umění města Brna, postavené ve stylu vídeňské secese, najdeme kromě výstavních prostor
a restaurace také tuto kavárnu. Jedná se o zážitkovou terapeutickou kavárnu, která je provozována ve spolupráci
s občanským sdružením Tripitaka. Interiéru dominuje „magnetický“ bar a zajímavě řešené stolečky, spolu s barevnými
židlemi. Byl jsem unešen, když jsem zjistil, že toalety zde mají velikost průměrného dvoupokojového bytu! Obsluha
byla příjemná a rychlá a panovala zde příjemně ponurá atmosféra. Podávají zde kávu Trieste a spolu s ní také vodu.
Po chuťové stránce se jedná o lehce nadprůměrnou kávu za velmi příjemnou cenu. Celkově ideální večerní zašívárna
pro ten typ lidí, co můžete vidět v kavárně pracující na svém „ovocném“ notebooku, nebo pro příjemné poklábosení
s kamarády.
78%
Mezzanine Café
Na ulici Údolní, nedaleko Lékařské fakulty MU a
JAMU, se nachází studentská kavárna Mezzanine.
Interiéru dominují pastelové barvy, červené stolečky
a velmi pohodlné bíle židličky. Obsluha byla velmi
příjemná a rychlá, ale nemohu ji hodnotit objektivně,
jelikož jsem se zřejmě zamiloval do jedné baristky
:-). Ohledně kávy nemohu mít žádnou výtku. Kávu
zde připravit opravdu umí. V obou případech to
bylo to, co byste od kávy měli očekávat. Plná
chuť a silné aroma v případě espressa a dokonalá
jemnost v případě cappuccina. Připravují zde kávu
Filicori a jako prvním v ČR se jim podařilo získat
prestižní certifikát Espresso Italiano Locale Abilitato.
Dostanete tu i třtinový cukr. Celkově tu můžete najít
jednu z nejlépe připravených káv v Brně.
162 T É M A
91%
Netcafé Permoník
Není tomu příliš dlouho, co vyrostla v centru
Zastávky, v budově Hornického domu, příjemná
internetová kavárna s dětským koutkem.
Koncepčně se chtěla opírat o hornickou minulost
této obce, nicméně veškerý koncept začal a
skončil na historických fotkách na stěnách, což
je dle mého názoru škoda. Interiéru dominuje
pastelově oranžová barva, cihlový bar a velmi
pohodlný ratanový nábytek. V letních dnech
oceníte příjemné posezení na zahrádce. Obsluha
je příjemná, i když někdy trochu pomalejší. Co
se kávy týče, tak na tu sem opravdu nechoďte!
Mizernou chuť připravené kávy nezachrání ani ta
sušenka. Oproti tomu dezerty, to je jedna báseň!
Velký výběr a vynikající chuť, v blízkém okolí
bezpochyby nic podobného nenajdete. Celkové
by se tedy dalo říct, že pokud vynecháte kávu, tak
si návštěvu užijete.
63%
Jedna Báseň
Před asi rokem a půl vznikl v Brně, kousek od Mahenova divadla, velice zajímavý podnik, který v sobě spojoval kavárnu
a vinárnu a od letošního února i restauraci. Vizuální styl a interiér kavárny navrhla úspěšná brněnská kreativní agentura
KREATURA. Jedná se o příjemný interiér s dominantní vínovou barvou a pruhovaným dekorem. Obsluha je rychlá a
příjemná. Dávají zde zdarma vodu z kohoutku, což se všude nevidí. Stejně jako v případě Mezzanine zde dostanete
výborně připravenou kávu. Kromě kávy tu dělají i vynikající domácí limonády a domácí bábovku, a pokud si tu dáte i
něco z jídelního lístku, určitě neprohloupíte. Celkově je to ideální kavárna pro posezení s přáteli nad kávou či vínem.
93%
ISSUE 33
T É M A 317
Martina Zoblivá, oktáva
Čaj a káva –
dva nápoje, bez kterých
nedokážeme žít
Čaj a jeho účinky
První zmínky o čaji pochází ze starověké Číny. A Číňané
věděli, proč ho pít. Čaj obsahuje kofein, takže náš
organismus dokáže povzbudit. Ale dávka kofeinu je
menší než v černé kávě. Mezi nejvýznamnější účinky patří
snižování cholesterolu, cukru v krvi a je i močopudný.
Zajímavostí také je, že v horkých dnech nás teplý čaj
dokáže ochladit a naopak v zimě zase pěkně zahřát.
Každý druh čaje má však jiné účinky. Například zelený čaj
je právě nejvhodnější na letní popíjení. Naopak bílý čaj
obsahuje nejméně kofeinu, tak je vhodný na doplňování
tekutin po celý den. Ale pozor. Při nadměrné konzumaci
má čaj i negativní účinky- roztěkanost, třes, nervozitu a
depresi a i nespavost.
Způsoby pití a podávání čaje
Japonský způsob
V Japonsku mají nejraději zelený
čaj. Ale příprava je jiná než jinde.
Nejprve ho v třecích miskách
rozdrtí. Vzniklý prášek vloží do
předehřáté konvice a zalijí ho
vodou, která však není vroucí.
Japonci ho pijí jako aperitiv, a
také na zapíjení ryže.
Náhražky kávy
Obilná káva
Nejčastěji je vyráběna z pražených
obilných zrn. Podle druhu můžeme
ochutnat kávu žitnou, z ječmene nebo
špaldovou. Ta je často doporučována
jako nejlepší. V těchto směsích najdeme
i jedlé kaštany, fíky a další přísady.
Obilná káva je skvělou náhražkou,
protože neobsahuje kofein a tím pádem
nezpůsobuje nespavost ani překyselení
žaludku a nezatěžuje ledviny. Nejznámější
obilné kávy jsou Melta a Caro, které jsou
snadno dostupné v běžných obchodech.
Nepomletá obilná káva
182 T É M A
Tyto nápoje se pijí po celém světě, téměř nikdo si
nedokáže představit ráno bez lahodné hořké kávy nebo
medem oslazeného čaje. Pojďme se společně podívat,
jaké mají tyto nápoje účinky na lidský organismus, jaké
jsou způsoby podávání a jaké existují náhražky kávy.
Káva a její účinky
Názory na účinky kávy na organismus se velmi liší. Je
mnoho aspektů, které ovlivňují působení kávy na člověka
– věk, pohlaví a také tělesná hmotnost. Kávy s vysokým
obsahem kofeinu mohou způsobit kofeinový šok – bolest
hlavy, bušení srdce a třes rukou. Proto jsou lepší jemnější
odrůdy, které nás jen povzbudí a dodají nám energii.
Podle skandinávské studie mohou tak tři šálky denně
pomoci lidem ve středním věku zabránit nebo zpomalit
příchod demence nebo Alzheimerovy choroby. Také
nám pomůže zmírnit náchylnost na mrtvici. Toto je ale
způsobeno ne kofeinem, ale antioxidanty. Ale pozor na
závislost. Ta se může objevit u pravidelných konzumentů.
Tibetský způsob
Je to nejstarší způsob přípravy
čaje. Pije se zde od 6. století n.l..
Čaj je velmi silný, z lisovaných
čajových lístků. Do uvařeného
čaje přidávají Tibeťané máslo z
mléka jaků. Čaj se také osolí. A
poté se šlehá v nádobě, která je
podobná té, ve které se tlouklo
máslo. Vznikne hustý, energeticky
hodnotný nápoj.
Cikorka
Také neobsahuje kofein, ale
chuť i barva je kávová. Je tedy
vhodná pro děti a kojící matky.
Vyrábí se pražením kořene
čekanky. V Evropě se pila už v
17. století, ale velmi oblíbená
byla hlavně během světových
válek, kdy byla kávová krize.
Obsahuje velké množství
výživných látek, pomáhá při
žlučových kamenech, nemocích
močových cest a nechutenství.
Čekanka (výrobu cikorky)
Anglický způsob
Angličané mají prostě čaj rádi.
V téměř každé rodině existuje
denní rozvrh, kdy se čaj bude
pít. Je to jistá rodinná tradice.
Průměrný Angličan vypije za
rok dva tisíce šálků. A nesmíme
zapomenout, že nejraději je čaj
podáván s mlékem.
Káva bez kofeinu
Doporučuje se lidem se
srdečním onemocněním a
vysokým tlakem. Ale mnoho
odborníku tvrdí, že tato káva
není o moc zdravější než káva
s kofeinem. Káva je zbavována
kofeinu pomocí chemického
postupu. Kávové boby jsou
namočeny do vody a poté
proplachovány
methylenchloridem, který
absorbuje kofein z těchto bobů.
Poté se káva znovu opláchne,
aby se zbavila chemikálie. Ale
jestli se jí zbaví úplně, to vědět
nemůžeme. A jednou z nevýhod
bezkofeinové kávy je také to, že
chutná jinak než normální káva.
Ne že by kofein měl vliv na chuť,
ale při výroby bezkofeinové kávy
jsou ztracena některé aromata.
Ivana Puškarová, sexta
Národní posedlost
v šálku
Bridge. Určitě nejsem jediná, kdo
nad touhle investicí anglickému
jazyku několikrát pochybovačně
zakroutil hlavou. Vlastní ho většina z
nás, ať už dobrovolně, nebo čistě z
principu chodíš do mých hodin, tak
ho prostě mít budeš. To celé by mi
samozřejmě nevadilo, nebýt toho, že
ho potom se železnou pravidelností
otevřeme jednou, nezřídka kdy
anglických tradicí pití čaje. Přestože
se to celé může zdát jako docela
obehraná písnička, ve skutečnosti
mě spoustu informací překvapilo.
Tak třeba věděli jste, že denně se v
Británii vypije na neuvěřitelných 165
milionů šálků čaje? V průměru pak
každý obyvatel Království vypije za
den tři: první jako ranní povzbuzovač,
druhý uprostřed dne jako pracovní
„...Tak třeba věděli jste, že
denně se v Británii vypije na
neuvěřitelných 165 milionů šálků
čaje?...“
vůbec. Tedy alespoň v mých
hodinách.
A právě tenhle nepochopitelný
stav mě donutil si Bridge podrobně
prolistovat na vlastní pěst. Přiznávám,
že většina článků mě nechala ledově
klidnou, asi jako eskymáka čerstvě
napadený sníh, každopádně se mi
nakonec tohle vynaložení úsilí vrátilo
v podobě příjemného poznání.
Z malého rámečku na konci stránky
na mě vyskočil odkaz na e-knihu
jedné z přispivatelek Jo Molloy, která
pochází z Velké Británie, část života
prožila v Los Angeles a nakonec
založila rodinu v Praze. V knize s
nekonečným názvem „You Can
Take The Girl Out Of Britain, But
You Can’t Take Britain Out Of The
Girl“ příjemnou, čtivou formou líčí
rozdíly mezi životem u nás a ve svém
rodném Království.
Možná se teď ptáte, jak to celé
souvisí s tématem čaje. Jednoduše,
vždyť odpověd se přímo nabízí. V
jedné z kapitol nás Jo zasvěcuje do
ISSUE 33
přestávku spolu s křupavými
sušenkami na namáčení a poslední
večer, jako pohlazení ke sledování
televize po náročném dni. Zároveň
šálek čaje slouží jako utěšovací
prostředek – pokud se právě s
někým rozejdete nebo se vám
nepodaří splnit zkoušku, vsaďte se,
že vám Brit nabídne hrneček tohoto
horkého pokladu. No, nepřipomíná
vám to trochu Sheldona Coopera?
Pokud jste někdy přemýšleli nad
tím, kde se vzal zvyk pití čaje s
mlékem, i na to najdete v knížce
odpověď. V první řadě mléko
slouží k potlačení přílišné hořkosti
čaje. Zároveň se však mléko v
minulosti používalo k ochraně
čínských porcelánových šálků
před popraskáním, když se do
nich vlévala horká voda. Neméně
důležité je také to, že vás mléko
uchrání před nevzhlednými hnědými
usazeninami na stěnách hrnečku.
Jestli budete mít někdy příležitost
navštívit tuhle nádhernou,
nekonečnou zelení pokrytou zemi,
rozhodně nezapomeňte ochutnat
„cream tea“. Nejde přitom o čaj
doplněný krémem, jak by se mohlo
na první pohled zdát, ale o šálek
čaje servírovaný spolu s domácím
koláčem plněným krémem a
marmeládou. A jestli ani tak nebude
mít tohoto aromatického moku dost,
vězte, že v každém hotelovém pokoji
na vás zaručeně bude čekat varná
konvice a servis pro přípravu čaje. Ať
žije Británie!
O čaji, Británii a jejích obyvatelích
s typickým humorem by se dalo
psát ještě dlouze. Pokud jsem vás
svou malou exkurzí alespoň trochu
navnadila, rozhodně si dočtěte
zbytek publikace (www.bridge-online.
cz). Dozvíte se tak například, proč
Britové s takovou vášní mluví o
počasí, co je překvapuje na českých
školách anebo co můžete čekat při
návštěvě britské hospody. A možná
se stejně jako já poučíte, že i ve
výukových materiálech se občas dají
T É M A 319
Karolína Čapková,sexta
Rozmotání jazyků
profesorkám jazyků
Monika Ježová
Jak si představujete nejlepší chvíle odpočinku?
Já neumím odpočívat. Když mám chvilku klidu, sednu
si, otevřu knížku nebo zapnu televizi a za dvě minuty už
se zase zvedám, protože vidím někde nepořádek nebo
protože si vzpomenu, že je ještě něco potřeba udělat.
Proč jste se rozhodla pro toto povolání a konkrétně
pro studium jazyků?
Jak už to tak bývá, já jsem nikdy učitelkou být nechtěla.
Ale protože jsem z učitelské rodiny, geny mě přemohly.
Jazyky jsem milovala odjakživa, hlavně proto, že jsem se
je nikdy nemusela učit. Šlo mi to samo. Poslední dobou,
možná stárnu, nevím, už to tak samo nejde a učí se mi
hůř. Možná je to taky proto, že se mi po porodu zhoršil
hudební sluch, který je podle mě při učení jazyků velmi
důležitý.
Kde jste byla na světě nejdál a kde se vám nejvíce
líbilo?
Já cestuji velmi nerada. Hrozně se kvůli všemu stresuji,
takže když někam jedeme, měsíc předtím jsem na nervy.
Přála byste si mít nějakou superschopnost?
Občas bych si přála neslyšet, co si žáci povídají. A občas
zase slyšet. Nebo pochopit mého manžela, to by byla
superschopnost!
Máte raději kávu nebo čaj?
Mám ráda oboje, kdybych si ale jeden nápoj musela
vybrat, byl by to čaj.
Jak vzpomínáte na střední školu?
Celkem dobře. Jediné, co mě mrzí je, že až po letech
jsem pochopila, jaké štěstí jsem na střední školu měla.
Nikdo a nic mě v životě neovlivnil tak, jak studium na
tomto gymnáziu a učitelé, kteří mě tu učili.
Jaký druh a proč?
Oblíbený druh nebo značku kávy ani čaje nemám, záleží
na co mám zrovna chuť.
Co vás po ránu nejlépe povzbudí?
Nic, já jsem bručoun od přírody a po ránu je to vůbec
nejhorší. Co mě ale zaručeně probere, to jsou žáci v
prvních hodinách.
202 R O Z H O V O R
Miluji, když
paní profesorka
Ježová píše na
tabuli. A určitě
nebudu jedinej...
Přiznání G Zastávka
Máte nějakou oblíbenou tradici v pití těchto
nápojů?
Má oblíbená tradice při pití kávy je večer s kamarádkami,
v kavárně a bez dětí. Už dlouho se mi ale nepoštěstilo,
vychutnat si kávu tímto způsobem.
Barbora Štreitová
Máte raději kávu nebo čaj?
Nemůžu jednoznačně říct, zda káva nebo čaj. V určitou
chvíli přijde vhod něco jiného. Dopoledne v práci nebo
odpoledne káva, na horách nebo za dlouhých zimích
večerů čaj (někdy i s kapkou rumu:-))
Manžel: Kávy vypije víc.
Jaký druh a proč?
U kávy dávám přednost espressu nebo latte macchiatu,
i když vůně turecké kávy nemá chybu:-) U čajů dávám
přednost sypaným čajům, nejoblíbenější mám v současné
době zelený s limetou a citronem. Jednou bych ráda
ochutnala filipínskou kávu Kopi Luwak. Její kávová
zrna projdou trávícím traktem cibetek, a prý se jedná o
nejvzácnější a nejluxusnějsí kávu na světě.
Manžel: Expressa, protože jsou jednodušší na připravu.
Máte nějakou oblíbenou tradici v pití těchto nápojů?
Káva a noviny = nejlepší kombinace
Manžel: Přijít domů a udělat si kafe.
Co vás po ránu nejlépe povzbudí?
Třída studentů lačných po vzdělání:-)) ale většinou je to
výšlap k budově mateřské školky s mými dvěma syny,
kterým se po ránu moc nechce šplhat do kopce.
Manžel: Skotačíci děti bez papučí.
Jak si představujete nejlepší chvíle odpočinku?
Pyžamový den:-) to už se mi dlouho nestalo a asi ani
dlouho nestane.
ISSUE 33
Proč jste se rozhodla pro toto povolání a konkrétně
pro studium jazyků?
Od dětství vedla dvojice učitelka - doktorka. V průběhu
studia na gymnáziu jsem zjistila, že přírodovědné předměty
nejsou moje parketa (někteří kolegové mi to snad nebudou
mít za zlé:-)), takže jsem se ubírala směrem jazykovým.
Moje maminka je taky angličtinářka, takže jsem tak trochu
věděla, do čeho jdu.
Manžel: ...
Kde jste byla na světě nejdál a kde se vám nejvíce
líbilo?
Nejdál to bylo v Thajsku a na Kubě. Obojí perfektní, není co
dodat.
Manžel: Myslím, že Kuba (a asi to tam špatné nebylo), ale i
na Zastávce se jí líbí.
Přála byste si mít nějakou superschopnost?
Vždycky jsme se učili, že maminky a učitelky vědí všechno.
Vzhledem k tomu, že obě funkce nyní zastávám, žadnou
další superschnost už nepotřebuji:-)
Manžel: Ovládat děti.
Jak vzpomínáte na střední školu?
Střední škola? Do půlky čtvrtého ročníku vzorná žákyně,
pak se to trošku pohoršilo:-) Bohužel jsem neměli ještě
takové možnosti cestování, jako mají současní studenti,
takže jsme si každý výlet či výjezd náležitě užili.
Manžel: Kdo by mohl, na tak krásné věci vzpomínat jinak,
než dobře.
R O Z H O V O R 321
Ivana Puškarová, sexta
Kamil Horký: Ze školních
lavic na floridské pláže
S panem Horkým jsem se sešla brzy ráno v setmělých prostorách školní knihovny. Přestože času nebylo
nazbyt, počasí za okny bylo nevlídně pošmourné a zdálo se, že se musí během příštích několika minut
dát bezpodmínečně do deště, celý rozhovor se nesl v usměvavém duchu. Strávili jsme tak příjemnou
čtvrthodinku, ve které se častěji než by se mohlo zdát, skloňovalo slovo Amerika. A to by, počítám, většina
z nás nečekala.
Možná, že se to stává už obligátní otázkou, ale co
vy a vaše vzpomínky na studentská léta?
V první řadě musím říct, že jsme měli vynikající třídu,
skvělou partu lidí a také třídní profesorku paní doktorku
Holíkovou, takže těch zážitků je obrovská spousta. Mimo
takové ty školní povinnosti jsme zkoušeli organizovat
strašně moc věcí – od každoročních letních brigád v
Jižních Čechách přes společné jezdění na hory. Dá se
říct, že je to pro mě celé takový jeden velký zážitek.
U nás ve škole vás pravděpodobně všichni známe
jako toho pána z Region Kamery. Inspirovalo vás
něco k výběru takového povolání už během studia?
To, co dělám, je obrovská náhoda. Mě tady na gymnáziu
spíš inspirovalo cestování. Musím pochválit kantora Pepu
Malého, který nás učil zeměpis tak, že nás obrovsky
bavil. Takže já po gymnáziu jsem v Česku moc dlouho
neokouněl a zmizel jsem asi na dvanáct let pryč. Cestoval
jsem po světě – po amerických národních parcích a tak
podobně. Možná mi skutečnost, že mi vždycky šel sloh,
později pomohla, když jsem nastoupil jako redaktor.
Vidíte, redaktor. Co školní časopis, byl jste součástí
taky této redakce?
Ne, co vím, žádný tady ještě nebyl.
K nám se ale donesla zpráva, že tradice vydávání
studentského časopisu je tady na Gymnáziu už od
roku 1957.
Vůbec netuším. My jsme maturovali hned po revoluci,
takže jsme byli ta poslední parta kompletně vyučená v
minulém režimu. Buďto vydávání v průběhu let utichlo
anebo je možné, že právě kvůli té předrevoluční době
to dělala jen určitá parta vyvolených lidí a prověřených
kantorů.
Říkal jste, že vás hodně nadchlo cestování. Dá se
považovat za jeden z vašich největších koníčků
nebo si perfektní odpočinkový den představujete
jinak?
222 A B S O L V E N T
Mám dvě maličké děti. Takže jestli můžu být úplně
upřímný, naprostý relax by pro mě byl, kdyby se nám
podařilo obě dvě strčit na pár hodin k prarodičům. (smích)
Ne, to samozřejmě bylo hodně nadnesené. Určitě by to
bylo něco spojené s aktivitou a cestováním, ale už ne
takový ten ryzí způsob, kdy jsme jezdívali pod širák, už
bych spíš chtěl nějaký ten komfort. V tom jsou ideální
například Eurovíkendy.
Dokázal byste určit místo na planetě, které vás
během cest nejvíc uchvátilo?
Dá se říct spousta míst, protože každé je něčím
specifické. Většina se ale vztahuje právě k Americe,
protože tam jsem strávil asi osm let. Dones vzpomínám
na nádherné město, kde jsem žil, což je Sarasota na
Floridě. Je to město bohatých lidí, na krásném místě blízko
třicetistupňového moře, pláž byla za posledních deset let
několikrát vyhlášená jako nejkrásnější na Zemi, takže tam
bylo opravdu nádherně, co se týče civilizace. Co se týče
přírody a jejích krás, určitě musím zmínit Yellowstonský
národní park.
Nedá mi to, abych se nezmínila o aktuálním tématu
časopisu – káva a čaj. Který z nápojů vy osobně
preferujete?
Bez kávy nevstanu. Když je čas, čímž myslím hlavně
víkendy a volné dny, je to opravdu takový ten rituál uvařit
si dobrou poctivou brazilskou nebo mexickou kávu. Nikdy
nepiju kávu po páté hodině, protože potom nespím.
Tím pádem dávám večer naopak přednost čajům, ať už
zelenému nebo bílému.
Můžete. (smích)
Tak dobře, budu. Je strašně důležité udělat maturitu, ale
pro život vůbec není důležité za kolik ji člověk udělá. Ono
by se to těm mladším asi nemělo říkat, protože to potom
nabádá k takovému tomu „Ono to půjde na čtyřku.“. Ale
vážně, mladý člověk bez životních zkušeností se snaží
naučit, mít jedničku dvojku z maturity, ale na to se potom
nikdo neptá, první otázka vždycky je „Máte maturitu?“.
Proto já bych řekl, učte se tak, jak to stačí a spíš si užívejte
každou volnou chvilku mládí.
Máte nějaké oblíbené místo, kam si rád chodíte, ať
už ke kávě nebo čaji, posedět?
Zrovna mám v hlavě jednu brněnskou kavárničku, kterou
provozuje charita. Zrovna mi vypadl název, ale je na
Obilném náměstí vedle porodnice. Mám pocit, že se
jmenuje Anděl.
Tak kam na dobrou kávu už víme. Kdybyste ale měl
možnost vzkázat svému mladšímu studentskému
já něco, co dnes už dobře víte, kdybyste mu mohl
poslat radu, co by to bylo?
Můžu být úplně upřímný? (smích)
ISSUE 33
Děkujeme za rozhovor
A B S O L V E N T 323
Jarka Eliášová, Městská knihovna Rosice
Hledání malého prince
Přívětivé, veselé a něžné bylo slavnostní zakončení
multimediálního festivalu Hledání Malého prince, v
jehož organizaci měla prsty Městská knihovna Rosice a
Gymnázium T.G.M. Zastávka. Na uspořádání akce, která
přesahuje hranice okresu, se obě instituce nedohodly
poprvé - před léty proběhlo
podobně úspěšné Hledání dona
Quijota a letošní projekt vznikl s
ohledem na 70. výročí stvoření
literární postavy Malého prince.
Festival nebyl soutěžní a účastníci
mohli zasílat své příspěvky
k tématu knihy Antoina de Saint Exuperyho (literární,
výtvarné, cizojazyčné) v průběhu několika měsíců, což také
poměrně bohatě činili. V sobotu 9. března se pak všichni pořadatelé, účastníci a hosté - sešli v Zámeckém kulturním
centru na příjemném setkání nejen s Malým princem.
Pozvání do Rosic totiž přijala také herečka Chantal
Poullain, která svým šarmem zcela okouzlila přítomné
diváky (i divačky). Večerem zněly francouzské písně v
podání pěveckého sboru zastaveckého gymnázia, literární
příspěvky členů kroužku tvůrčího psaní při ZŠ Rosice a
samozřejmě především úryvky z Malého prince (mimo jiné
i v úžasném francouzském
originále). Ke zhlédnutí byla
připravena prezentace všech
festivalových prací (sešlo se
jich 60) a výstava různých
cizojazyčných vydání Malých
princů (ze všech koutů světa),
které zapůjčila Michaela Hantková. Přátelskou a uvolněnou
atmosféru doplnilo skvělé občerstvení a po skončení lehce
oficiálního programu a předání pamětních listů a knih,
se hostům ještě dlouho nechtělo odcházet a užívali si
výjimečně podařeného kulturního večera.
„Když jde člověk stále
rovně, daleko nedojde ... “
Zleva: V. Kokeš (1. ročník), Ch. Poullain,
D. Nevřivý (sekunda)
Chantal Poullain s beránkem
Literární i výtvarné práce z Hledání malého prince si můžete prohlédnout na stránkách školy v sekci Malý princ
242 T É M A
Studenti sekundy a kvinty
Lyžování v Tatrách i Alpách
Sekunda v Tatrách
„V roce 2013 měla sekunda lyžařský kurz,
na kterém jsme se někteří naučili lyžovat,
ale všichni jsme se dobře bavili díky dobré
společnosti. Největší zážitek pro mě byl, když
poslední noc na ubytovně hrála třetí skupina
parodii na Partičku – Trapčičku – ale nejhorší
zážitek byl, když jsme sjeli z vleku a spolužačka
mi zabrzdila na hůlce a já jsem zjistil, že je
zlomená, až dole u vleku.“
„Nejlepší bylo, když jsme učili Wendu lyžovat.
Jezdili jsme na pomalé pomě a vlekař Roman po
nás házel sněhové koule a my mu to opláceli.“
Nejzábavnější byla cesta autobusem, když pan
učitel Malý hrál na kytaru a my jsme zpívali.“
„Můj největší pád na horách byl, když jsem asi ve středu jela z prudké části sjezdovky. Jedu, jedu a najednou přede
mnou chlap. „Bum!“ To byla teda rána! Asi po dvou minutách jsem se s jeho pomocí zvedla, omluvila se a jakoby si nic
nestalo, jsem dojela k naší skupině a zařadila se do řady.“
Kvinta a „prvák” v Alpách
Martin Pátek
V Rakousku na pokoji, když odhrnete záclony,
uvidíte něco úžasného. Normální člověk by si
představil obrovské kopce, pod kterými se trčí
malinký kostelík. Opak je však pravdou.
Jediné, co lze vidět, je nikde nekončící mlha,
mraky nebo jiné věci, které znemožňují výhled.
Zdá se, jako by mlha byla místy šedá, žlutá, ale
nikde ne sněhově bílá. Jako by byla uprostřed
nejhustší, zatímco na krajích se ztrácela. Bylo
nemožné vidět cokoliv jiného, až na jeden
okamžik.
Bylo pozdě v noci, něco kolem půlnoci. A mlha
se rozestoupila a ten, který stál v ten moment
na balkoně, zažil něco, co ještě nezažil. Byli
vidět obrovské kopce pokryté lesy, ve kterých
měl každý strom sněhovou čepici. Nahoře, kde
stromy už nerostly, se zračily obrovské kamenné
plochy pokryté sněhem i ledem. A přesně, jak jsem říkal, pod nimi se opravdu trčil onen malinký kostelík, který tam zářil
jako hvězdička na nebi.
ISSUE 33
T É M A 325
Rudolf Zezula, sexta
Podpůrné látky a
doping ve sportu
Poprvé se tyto látky začaly užívat na začátku druhé
poloviny 20. století. Vyplynulo to z hledání a posouvání
hranice výkonu, kterého může člověk dosáhnout.
V dnešní době je většina látek, které mají zvýšit
= Doping je ve sportu
označení pro užívání
zakázaných látek a
metod, které mají zvýšit
výkonnost sportovce.
sportovcův výkon zakázány a jsou přísně kontrolovány.
Ovšem i přes to jsou tyto látky stále hojně užívány, z
čehož následně vznikají skandál,y jako např. v poslední
době u amerického cyklisty Lance Armstronga.
Nejčastěji užívané zakázané látky:
Anabolické steroidy – urychluje zotavení po fyzicky náročném tréninku, slouží k
růstu svalů.
Testosteron – tato látka se využívá jako anabolikum a také díky tomu, že je na ni velmi
těžké přijít v rámci dopingové kontroly.
Růstový hormon – podporuje nárůst svalové hmoty, zvyšuje výkon a způsobuje pokles
tuku v těle.
Krevní doping – zvyšuje přenos kyslíku v krvi a díky tomu zvyšuje výkon sportovce a je
v podstatě nezjistitelný.
Cyklistický fenomén
Lance Armstrong
Určitě jste zaslechli o dopingové aféře,
která se provalila v lednu tohoto roku.
Americký cyklista a sedminásobný
vítěz Tour de France Lance Armstrong
se v rozhovoru pro Oprah Winfrey
přiznal k tomu, o čem se už mnoho let
spekulovalo. Během vítězných Tour de
France dopoval a bral zakázané látky.
Řekl, že toho lituje, ale že po vyhrání boje
nad rakovinou varlat, kterou mu lékaři
zjistili v roce 1996, chtěl vyhrát další
závody svého života za každou cenu.
Antidopingová agentura USA stejně
už v srpnu 2012 obvinila Armstronga
z dopingu a oznámila, že mu odebere
získané tituly za Tour de France.
Cyklistovo přiznání toto obvinění jen
potvrdilo. Ale Armstrong svým jednáním
neztratil jen sportovní tituly a uznání,
bude muset vrátit i prémie, které za
vítězství získat. A tato částka rozhodně
nebude zanedbatelná.
Sportovci, kteří se rozhodnou dopovat, neriskují pouze
svoji sportovní pověst, ale i svoje zdraví, protože většina
těchto látek má i negativní dopad na člověka, což bývá
262 S P O R T
ovšem přehlíženo. Sportovci vidí jen vypracované tělo a
výsledky, kterých chtějí dosáhnout jakoukoliv cestou.
ZÁ
BA
VA
Vážení čtenáři, právě jste
došli až na konec tohoto
čísla :-)
ISSUE 33
S P O R T 327