PASOHLÁVKY

Transkript

PASOHLÁVKY

ÚZEMNÍ PLÁN
sídelního útvaru
PASOHLÁVKY
změna č. 1 a digitalizace
A. TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST,
ZEMĚDĚLSKÁ PŘÍLOHA
Objednatel:
Pořizovatel:
Projektant:
Obec Pasohlávky, zastoupená starostou obce panem Aloisem Urbánkem
Obec Pasohlávky
AR projekt s.r.o., Hviezdoslavova 29, 627 00 Brno
Tel/Fax: 545 217 035
E-mail: [email protected]
www.arprojekt.cz
Vedoucí a zodpovědný projektant: Ing. arch. Milan Hučík
Číslo zakázky:
301 00
Datum zpracování:
09/2002
Autorský kolektiv:
Ing. arch. Milan Hučík
Ing. arch. Jana Kratochvílová
Autorský kolektiv děkuje představitelům obce a občanům, kteří se podíleli - ať už radami nebo informacemi - na zpracování změny č.1 územního plánu.
OBSAH DOKUMENTACE
A. Textová a tabulková část, zemědělská příloha, fotodokumentace, dokladová část
B. Grafická část
1. Hlavní výkres
2. Hlavní výkres
3. Technická infrastruktura - vodní hospodářství
4. Technická infrastruktura - energetika a spoje
5. Technická infrastruktura - vodní hospodářství
6. Technická infrastruktura - energetika a spoje
7. Návrh dopravy
8. Zemědělská příloha
9. Veřejně prospěšné stavby a asanační úpravy
Schéma etapizace výstavby (v textové části)
Schéma turistických, cykloturistických a vinařských poznávacích tras (v textové části)
Schéma schválených viničních tratí v katastrálních územích Pasohlávky a
Mušov
Schéma hlavního výkresu
1:5000
1:2000
1:5000
1:5000
1:2000
1:2000
1:5000
1:5000
1:5000
1:10000
1:25000
C. Vyhláška o závazných částech změny č. 1 územního plánu - regulativy
D. Registrační list
PROJEKT, s.r.o.
Hviezdoslavova 29, 627 00, Brno
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
Územní plán sídelního útvaru Pasohlávky, změna č. 1
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 2
TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST, SCHÉMATA, FOTODOKUMENTACE
1.
HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ, DŮVODY PRO ZPRACOVÁNÍ ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU ................7
2.
ZHODNOCENÍ DŘÍVE ZPRACOVANÉ ÚPD, SEZNAM POUŽITÝCH PODKLADŮ, PŮVOD DAT,
PŘESNOST DIGITÁLNÍHO ZPRACOVÁNÍ.......................................................................................................8
2.1. ZHODNOCENÍ DŘÍVE ZPRACOVANÉ ÚPD, SOULAD S ÚPD VÚC ......................................................................8
2.2. SEZNAM POUŽITÝCH PODKLADŮ A DOKUMENTACE, PŮVOD DIGITÁLNÍCH DAT ................................................9
2.3. PŘESNOST DIGITÁLNÍHO ZPRACOVÁNÍ ............................................................................................................ 10
3.
VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNKOVÉHO ŘÍZENÍ A SOULAD SE ZADÁNÍM........................................... 11
3.1.
3.2.
3.3.
3.4.
VYHODNOCENÍ PŘIP. ŘÍZENÍ KE ZMĚNĚ ÚPN SÚ PASOHLÁVKY (S-PROJEKT PLUS, A.S., 1999)................... 11
VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ ZADÁNÍ (AR PROJEKT, S.R.O., BRNO, 2001)........................................................... 15
VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNKOVÉHO ŘÍZENÍ K ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 1 ÚPN SÚ PASOHLÁVKY ........................... 19
VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNKOVÉHO ŘÍZENÍ KE KONCEPTU A NÁVRHU ZMĚNY Č. 1 ÚPN SÚ PASOHLÁVKY (AR
PROJEKT, S.R.O., 09/2002) ............................................................................................................................................. 33
4.
VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ....................................................................................................................... 36
5.
ČASOVÝ HORIZONT ÚZEMNÍHO PLÁNU.................................................................................................... 37
6.
ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLADY A PODMÍNKY VÝVOJE OBCE A OCHRANY HODNOT................... 37
6.1. KLIMATICKÉ POMĚRY ..................................................................................................................................... 38
6.2. GEOLOGIE A GEOMORFOLOGIE ....................................................................................................................... 40
6.3. HYDROLOGIE, VODNÍ A VĚTRNÁ EROZE .......................................................................................................... 40
6.3.1.
6.3.2.
6.3.3.
6.3.4.
Podzemní vody......................................................................................................40
Povrchové vody ....................................................................................................41
Vodní nádrže Nové Mlýny.....................................................................................42
Vodní a větrná eroze..............................................................................................44
6.4. STAV KRAJINY, OCHRANA PŘÍRODY, EKOLOGIE .............................................................................................. 44
6.4.1.
6.4.2.
Charakteristika současného stavu ..........................................................................44
Charakteristika územního systému ekologické stability ..........................................45
6.5. PEDOLOGIE ..................................................................................................................................................... 49
6.6. REKREAČNÍ HODNOTA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ ....................................................................................................... 51
6.6.1.
6.6.2.
6.6.3.
Druhy rekreace, dosažitelnost rekreačního území...................................................51
Cestovní ruch - vývojové tendence, vytváření podmínek pro rozvoj .....................52
Podmínky pro rekreaci v řešeném území ...............................................................52
6.7. POSTAVENÍ OBCE VE STRUKTUŘE OSÍDLENÍ .................................................................................................... 55
6.8. HISTORIE OBCE, OCHRANA KULTURNÍCH HODNOT ......................................................................................... 55
6.8.1.
6.8.2.
Historie obce..........................................................................................................55
Nemovité kulturní památky ...................................................................................57
6.9. OBYVATELSTVO, DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ ....................................................................................................... 58
7.
NÁVRH URBANISTICKÉ KONCEPCE........................................................................................................... 63
8.
ČLENĚNÍ ÚZEMÍ OBCE NA JEDNOTLIVÁ FUNKČNÍ ÚZEMÍ, PODMÍNKY JEJICH VYUŽITÍ.... 66
8.1. BYDLENÍ.......................................................................................................................................................... 66
8.1.1.
8.1.2.
Bydlení trvalé ........................................................................................................66
Bydlení přechodné, rekreace, cestovní ruch ...........................................................70
8.2. OBČANSKÁ VYBAVENOST, KULTURNÍ A SPORTOVNÍ VYŽITÍ OBYVATEL........................................................... 74
8.3. LÁZEŇSTVÍ....................................................................................................................................................... 76
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 3
8.4. ZEMĚDĚLSKÁ A PRŮMYSLOVÁ VÝROBA.......................................................................................................... 80
8.4.1.
8.4.2.
8.4.3.
8.4.4.
Zemědělská velkovýroba.......................................................................................80
Zemědělská malovýroba, soukromá zemědělská hospodářství...............................81
Viniční trati............................................................................................................82
Průmyslová výroba, drobná výroba, výrobní služby .............................................82
8.5. VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ A ZELEŇ .................................................................................................................. 82
9.
LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ, ZÁPLAVOVÁ ÚZEMÍ.......................................................................................... 85
9.1. OCHRANNÁ PÁSMA ......................................................................................................................................... 85
9.1.1.
9.1.2.
Ochranná pásma vyplývající ze zákona..................................................................85
Ochranná pásma vyhlašovaná................................................................................88
9.2. ZÁPLAVOVÁ ÚZEMÍ ......................................................................................................................................... 89
9.3. OSTATNÍ LIMITY............................................................................................................................................... 89
10. DOPRAVA, TECHNICKÁ VYBAVENOST, ODPADY.................................................................................. 90
10.1...............................................................................................................................................................DOPRAVA
90
10.1.1.
10.1.2.
10.1.3.
10.1.4.
10.1.5.
10.1.6.
10.1.7.
10.1.8.
10.1.9.
10.1.10.
Doprava motorová, silniční síť, obslužné komunikace...........................................91
Objekty dopravní vybavenosti...............................................................................91
Veřejná doprava, zastávky hromadné dopravy.......................................................92
Místní komunikace, obytné ulice ...........................................................................93
Doprava v klidu (odstavná stání) ...........................................................................96
Cyklistická a pěší doprava .....................................................................................99
Ochranná pásma silnic, požadavky civilní obrany................................................101
Hluk ze silniční dopravy ......................................................................................101
Zemědělská doprava............................................................................................104
Ostatní druhy dopravy.........................................................................................104
10.2........................................................................................TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA, NAKLÁDÁNÍ S ODPADY
104
10.2.1.
10.2.2.
10.2.3.
10.2.4.
10.2.5.
10.2.6.
10.2.7.
10.2.8.
10.2.9.
10.2.10.
10.2.11.
Zásobování vodou ...............................................................................................104
Využití zdrojů termálních vod..............................................................................110
Odkanalizování a čištění odpadních vod..............................................................111
Zásobování elektrickou energií ............................................................................115
Zásobování plynem .............................................................................................119
Zásobování teplem...............................................................................................120
Alternativní (netradiční) zdroje energie................................................................120
Veřejné osvětlení .................................................................................................121
Přenos informací .................................................................................................121
Ropovody a produktovody..................................................................................121
Odpadové hospodářství.......................................................................................122
11. LOŽISKA SUROVIN ........................................................................................................................................... 122
11.1..........................................................................................................OCHRANA LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN
122
11.2....................... VYMEZENÍ PLOCH PRO DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTŮ A PLOCH PRO JEHO TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ
123
12. OBRAZ VESNICE................................................................................................................................................ 123
12.1.....................................................................................................................................................OBRAZ VESNICE
123
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 4
12.2............................................................................................................ARCHITEKTONICKÉ A REGULAČNÍ ZÁSADY
126
13. NÁVRH VYMEZENÍ PLOCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A ASANAČNÍCH ÚPRAV.... 127
13.1............................................................................................................................... VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY
127
13.2................................................................................................................................................ASANAČNÍ ÚPRAVY
128
13.3...............................................................................................................................................STAVEBNÍ UZÁVĚRY
129
14. NÁVRH ŘEŠENÍ POŽADAVKŮ CIVILNÍ OCHRANY ............................................................................... 129
14.1.1.
14.1.2.
14.1.3.
14.1.4.
Vymezení záplavových, ohrožených a ochranných oblastí...................................129
Objekty skladující nebezpečné látky ....................................................................129
Zásobování obyvatelstva vodou a el. energií za krizových situací ........................129
Systém varování a vyrozumění, řešení evakuace, náhradní ubytování .................129
15. DŮSLEDKY NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ .................................................. 130
15.1........................................................................................................ OCHRANA A TVORBA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
130
15.1.1.
15.1.2.
15.1.3.
15.1.4.
15.1.5.
Celková hygienická situace, zdravotní stav obyvatelstva......................................130
Ovzduší ...............................................................................................................130
Voda....................................................................................................................131
Hluk ....................................................................................................................131
Radon..................................................................................................................131
16. DŮSLEDKY NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND .......................................................................................... 131
16.1.......................................................................................................................................................TEXTOVÁ ČÁST
131
16.1.1.
16.1.2.
16.1.3.
16.1.4.
16.1.5.
16.1.6.
16.1.7.
16.1.8.
Úvod ...................................................................................................................131
Výchozí podklady................................................................................................131
Charakteristika katastrálního území......................................................................132
Zemědělská výroba v řešeném území...................................................................133
Uspořádání ZPF v území, hydrologické a odtokové poměry ................................133
Investice do půdy ................................................................................................135
Zdůvodnění navrhovaného odnětí zemědělské půdy............................................135
Zdůvodnění, proč je navrhované řešení nejvýhodnější ........................................136
16.2...........................................................................................................................................TABULKOVÁ ČÁST
145
17. DŮSLEDKY NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA ...................................................... 146
18. NÁVRH LHŮT AKTUALIZACE ÚZEMNÍHO PLÁNU ............................................................................... 146
19. NÁVRH ETAPIZACE VÝSTAVBY.................................................................................................................. 146
20. VYMEZENÍ ZÁVAZNÝCH ČÁSTÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU - REGULATIVY ............................................ 147
21. DOKLADOVÁ ČÁST........................................................................................................................................... 148
22. FOTODOKUMENTACE..................................................................................................................................... 149
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 5
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 6
1. HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ, DŮVODY PRO ZPRACOVÁNÍ ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU
Zpracování Změny č. 1 územního plánu sídelního útvaru Pasohlávky bylo zadáno firmě AR projekt s.r.o., zastoupené Ing. arch. Milanem Hučíkem. Podkladem pro její vypracování bylo Zadání změny
č. 1 územního plánu sídelního útvaru Pasohlávky schválené zastupitelstvem obce dne 7.3.2002.
V souladu se „Zadáním“ sloužil jako koncept neschválená Změna č.1 ÚPN SÚ Pasohlávky – rekreační
oblast – aktualizace, zpracovaná firmou s projekt plus a.s. Zlín v dubnu 1999, která byla projednána
s dotčenými orgány státní správy a občany, ale pro řadu nesouhlasných stanovisek nebyla schválena
obecním zastupitelstvem.
Pořizovatelem změny územního plánu je obec Pasohlávky.
Hlavní cíle řešení změny č. 1 územního plánu:
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
aktualizace současného stavu obce
zpracování změny územního plánu pro návrhové období do roku 2010
vymezení funkční zonace budoucího rekreačního a lázeňského území mezi obcí Pasohlávky a silnicí
I/52 Mikulov-Brno a stanovení funkčních a prostorových regulativů pro novou výstavbu a pro rekonstrukce stávajících objektů.
využití přírodních léčivých vod pro rozvoj lázeňství
dořešení prostorových vztahů a vazeb mezi jednotlivými funkčními částmi území, především vazeb
dopravních (včetně dopravy v klidu – parkování).
návrh koncepce technické infrastruktury, vycházet přitom z neschválené změny ÚPN SÚ vypracované v roce 1999 firmou S-projekt plus, a.s.
stanovení zastavitelných území ve smyslu § 139a Stavebního zákona č.50/1976 Sb. v úplném znění.
zohlednění nadřazené ÚPD – schválený územní plán velkého územního celku okresu Břeclav a rozpracovaný územní plán velkého územního celku Pálava
vymezení ploch pro veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření v souladu s § 108 zákona
č. 50/1976 Sb. v úplném znění
návrh rozvoje obce pro vytvoření nejvhodnější urbanistické a organizační skladby funkčních zón
s ohledem na identitu, tradici a historii obce a nové společensko–ekonomické podmínky
zhodnocení podmínek životního a přírodního prostředí a návrh úprav a změn
nové rozvojová území pro bydlení budou přednostně uvažována v návaznosti na současně zastavěné
území. Pomocí regulativů ale budou stanoveny i podmínky pro případnou výstavbu obytných objektů v jednotlivých funkčních územích mezi obcí a silnicí I/52, s cílem zamezení vyhraněně sezónního využití tohoto území.
stanovení zásad pro umisťování občanské vybavenosti s ohledem k nutnosti uspokojení potřeb obyvatel obce i rekreantů a lázeňských hostů.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 7
•
•
•
v rekreační zóně uvažovat umístění ordinace praktického lékaře respektive lékařské záchranné služby.
Posoudit existující provozy z hlediska jejich vlivu na životní prostředí a stanovit regulativy jejich
funkčního využití, zvláště pak se zaměřit na živočišnou výrobu a její pásma hygienické ochrany. potvrdit nutnost zaměření zemědělství na ovocnářství, vinařství a pěstování zeleniny. Živočišná výroba
(chov zvířectva ve větším rozsahu než pro vlastní potřebu) by v řešeném území již neměla být přípustná.
v řešeném území nepřipustit umisťování průmyslové výroby a skladování.
2. ZHODNOCENÍ DŘÍVE ZPRACOVANÉ ÚPD, SEZNAM POUŽITÝCH PODKLADŮ, PŮVOD DAT, PŘESNOST DIGITÁLNÍHO ZPRACOVÁNÍ
2.1. ZHODNOCENÍ DŘÍVE ZPRACOVANÉ ÚPD, SOULAD S ÚPD VÚC
Obec měla zpracován územní plán a projektový podklad pro program obnovy vesnice firmou Arpos spol. s r. o., Brno, dokončený v červnu 1993.
Dále bylo toto území v roce 1999 řešeno neschválenou Změnou č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky
(S projekt plus, a.s., Zlín), která byla projednána s dotčenými orgány státní správy a občany, ale pro řadu nesouhlasných stanovisek nebyla schválena obecním zastupitelstvem. Pořizovatel proto v souladu
s ust. § 21 odst. 6 zákona č.83/1998 Sb. navrhl upustit od dopracování konceptu Změny č. 1 územního
plánu sídelního útvaru Pasohlávky z roku 1999.
Zpracování změny č. 1 územního plánu sídelního útvaru Pasohlávky bylo zadáno firmě
AR projekt s.r.o., zastoupené Ing. arch. Milanem Hučíkem.
Důvodem pořízení změny č. 1 územního plánu jsou především možnosti založení a rozvoje lázeňství v řešeném území vyplývající ze zjištění existence termální vody o vysokém obsahu sirovodíku. Dalším důvodem jsou požadavky na přehodnocení rozvoje cestovního ruchu v oblasti a rovněž potřeba zapracování veškerých změn vyplývajících z nových zákonných předpisů.
Účelem změny č. 1 územního plánu je stanovit územní rozvoj obce v rozsahu řešeného území pro
návrhové období do roku 2010 tak, aby byl zabezpečen trvalý soulad všech přírodních, civilizačních a
kulturních hodnot v území s ohledem na péči o životní prostředí a stanovit lhůty aktualizace ÚPN.
Jako první fáze procesu zpracování změny č. 1 územního plánu bylo zhotoveno předkládané Zadání územně plánovací dokumentace, které vychází z již zpracované, ale nechválené Změny územního
plánu (S-projekt plus, a.s., 1999), i z nových průzkumů v terénu.
Cílem změny č. 1 územního plánu je vytvořit aktuální a dotčenými stranami akceptovatelný zákonný podklad pro koordinovaný a koncepční rozvoj všech činností v území. Zejména pak půjde o využití příznivých podmínek pro rozvoj cestovního ruchu a lázeňství v oblasti, jako rozhodujícího ekonomicko-kulturního fenoménu, ovlivňujícího i rozvoj obchodu a služeb navazujících na tyto funkce. Ces-
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 8
tovní ruch a lázeňství tedy chápat jako prioritní prostředek zvýšení zaměstnanosti i ekonomické prosperity.
Vedle vymezení územního rozvoje (území pro obytnou výstavbu, občanskou vybavenost a výrobu) a řešení ochrany přírody a územního systému ekologické stability je změna územního plánu potřebná
také z důvodu koordinace výstavby sítí technické infrastruktury.
Obec Pasohlávky je součástí řešeného území územního plánu velkého územního celku okresu
Břeclav. Územní plán VÚC byl schválen 30. 9. 1981. V roce 1988 byly schváleny změny a doplňky VÚC
okresu Břeclav plenárním zasedáním Jm KNV v Brně. Zásady stanovené územním plánem VÚC okresu
Břeclav byly ve Změně č. 1 územního plánu sídelního útvaru Pasohlávky plně respektovány.
2.2. SEZNAM POUŽITÝCH PODKLADŮ A DOKUMENTACE, PŮVOD
DIGITÁLNÍCH DAT
Při zpracování byly využity tyto materiály:
-
-
Bonitace zemědělských půd a směr jejich využití, III. díl (MZVŽ, 1989)
Brána do kraje, průvodce obcemi okresu Břeclav (Emil Kordiovský, Jiří Danihelka, 1999)
Čistírna odpadních vod a kanalizace Pasohlávky – dokumentace pro stavební povolení (VEGAspol Brno, 2000)
Digitální mapové podklady a zaměření:
digitalizovaná katastrální mapa 1:2 000 poskytnutá RRR OkÚ Břeclav
digitalizovaný výškopis poskytnutý RRR OkÚ Břeclav
digitální mapy 1:10.000 vektorové
Generel ÚSES k.ú. Mušov (VH atelier, spol. s r. o. Brno, 1994)
Generel ÚSES k.ú. Pasohlávky (VH atelier, spol. s r. o. Brno, 1994)
Ing.arch. Mundil: K systematice územního a regulačního plánování (Územní plánování a urbanismus, 1/91)
Mapy evidence nemovitostí 1 : 2880 (1984)
Metodické pokyny pro navrhování sídelních útvarů z hlediska ochrany obyvatelstva před nadměrným hlukem z dopravy (ČK VTIR, VÚVA Praha, 1991)
Místní komunikace Pasohlávky – ulice Yacht club – projekt stavby pro stavební řízení (M. Veselý – Lednice. 1998)
Návrh obnovy krajiny (Atelier obnovy vesnice, Brno, 1999)
Obnova venkovské krajiny (časopis ochránců přírody Veronica, zvláštní vydání, 1994)
Obytná krajina (Ladislav Žák, Svoboda 1947)
Okrasné dřeviny (Vaněk - Böhm, SZN 1981)
Pasohlávky – rozvod užitkové vody v ulici Yacht club – projekt stavby pro stavební řízení (M.
Veselý – Lednice. 1999)
Podnebí Československé socialistické republiky, tabulky (HMÚ Praha, 1961)
Program rozvoje vodovodů a kanalizací v okrese Břeclav (PROVO Brno)
PRVKUC okr. Břeclav (PROVO, s.r.o., Brno, 1997)
Retrospektivní lexikon obcí 1850 - 1970
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 9
-
-
Sčítání lidu, domů a bytů provedené ČSÚ v r. 1991 (KS ČSÚ)
Státní seznam nemovitých kulturních památek (Památkový úřad v Brně)
Struktura osídlení v Jihomoravském kraji (JmKNV, 1985)
Soupis parcel evidence nemovitostí, k.ú. Mušov (1992)
Soupis parcel evidence nemovitostí, k.ú. Pasohlávky (1992)
Územně technický podklad nadregionálního a regionálního územního systému ekologické stability (Společnost pro životní prostředí Brno, s.r.o., 1996)
schválený územní plán okresu Břeclav (URBION Bratislava, schválen 1981, změny a doplňky
schváleny v r. 1988) a rozpracovaný územní plán velkého územního celku Pálava.
Při zpracování územního plánu dále vycházet z vypracované Strategie rozvoje okresu Břeclav
(DHV CR, spol.s.r.o., 1999) a z Profilu okresu Břeclav (OkÚ Břeclav, 1998). Využít dále Program rozvoje Jihomoravského kraje.
Zákres schválených viničních tratí v Pasohlávkách
Zásady a pravidla územního plánování (VÚVA Praha)
Závlahy Jevišovka – Šakvice 1. stavba (Hydroprojekt Brno, 1986)
Změna ÚPN SÚ Pasohlávky –rekreační oblast – aktualizace (S projekt plus a.s. Zlín, 1999)
2.3. PŘESNOST DIGITÁLNÍHO ZPRACOVÁNÍ
Přesnost použitých podkladů:
♦ Vodovody: překresleny z nepřesných mapových podkladů VAK Břeclav, a.s.
♦ Kanalizace: poskytnut digitální návrhu kanalizace včetně zaměření obce, které však neodpovídalo
digitalizovaným katastrálním mapám
♦ Elektřina: vedení VN překresleno z podkladů JME, nepřesné, doplněno orientačním průzkumem
v terénu, vedení NN – poskytnuto digitální zaměření části vedení zakreslené do digitálního zaměření
obce, které však neodpovídalo digitalizovaným katastrálním mapám, části vedení byly překresleny
podle různých podkladů v různých měřítcích - občas nebylo zřejmé, zda jde pouze o projekt nebo o
skutečné provedení kabelizace.
♦ Sdělovací kabely: obkresleno z podkladů Českého Telecomu a.s., Břeclav, v digitální formě nebylo
poskytnuto.
♦ Dálkový kabel: obkresleno z podkladů SDK Brno, v digitální formě nebylo poskytnuto
♦ Viniční trati: převzato podle poměrně přesného zákresu do mapových listů v měřítku 1:5000, chyběla však mapa Pohořelice 1-5. Zde se pak jedná pouze o odhad.
Přesnost digitálního zpracování je negativně ovlivněna nepřesností digitalizovaných mapových
podkladů KM.
Dalším problémem byla neaktuálnost digitalizovaných mapových podkladů KM. Při zpracování
průzkumů jsme proto provedli aktualizaci základních polohopisných dat (zákres nových objektů do
územního plánu, nikoliv však do mapy – některé objekty byly převzaty z výše uvedené digitální účelové
mapy, ostatní byly zakresleny jen orientačně).
Největší nepřesnosti mohly vzniknout mimo současně zastavěné území obce. Parcelace zakreslená
v digitalizované mapě, trasy komunikací a skutečné využití území v mnoha případech neodpovídalo skutečnému využití území.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 10
3. VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNKOVÉHO ŘÍZENÍ A SOULAD SE
ZADÁNÍM
3.1. VYHODNOCENÍ PŘIP. ŘÍZENÍ KE ZMĚNĚ ÚPN SÚ PASOHLÁVKY (S-PROJEKT PLUS, a.s., 1999)
Podkladem pro vypracování změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky byla „Změna č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S-projekt plus, a.s., 1996)“ a její aktualizace (1999). Tato územně plánovací dokumentace byla
pořizovatelem – referátem regionálního rozvoje OkÚ Břeclav – projednána s dotčenými orgány státní
správy, okolními obcemi a občany, ale pro nesouhlasná stanoviska nebyla schválena obecním zastupitelstvem.
Ke Změně ÚPN SÚ Pasohlávky (S-projekt plus, a.s., 1999) neměly žádné připomínky následující
státní orgány a organizace:
-
Česká inspekce životního prostředí, oblastní inspektorát Brno
České radiokomunikace, Praha
Český Telecom, a.s., Ostrava
Jihomoravská energetika, a.s. Brno
Ministerstvo životního prostředí, ÚO pro brněnskou oblast
Okresní úřad Břeclav, referát zdravotnictví
Okresní úřad Břeclav, Okresní pozemkový úřad
Okresní úřad Břeclav, referát obrany a ochrany
Okresní úřad Břeclav, referát sociálních věcí
Povodí Moravy, a.s., závod Dyje, provoz Dolní Věstonice)
Státní meliorační správa, Břeclav
Školský úřad Břeclav
TRANSGAS, s.p., podzemní zásobník plynu Dolní Dunajovice
TRANSGAS, s.p., Praha
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 11
a) Stanoviska dotčených orgánů státní správy:
OBSAH STANOVISKA
ŘEŠENÍ V ÚZEMNÍM PLÁNU
OKRESNÍ ÚŘAD BŘECLAV, REFERÁT ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, ORGÁN OCHRANY ZPF
a) Referát živ. prostředí Okresního úřadu a) Vzato na vědomí
v Břeclavi, jako věcně a místně příslušný orgán ochrany ZPF dle ust. § 15 písm.d) zákona
uděluje souhlas dle § 5 odst. 2 zákona
k předloženému návrhu Změn a doplňků
ÚPN SÚ Pasohlávky, zpracovanému Sprojektem Zlín v prosinci 1996 pod č.zak. 0322780-032. Souhlas se uděluje pro veškeré
lokality v zastavěném území obce. Souhlas se
uděluje rovněž pro veškeré lokality mimo zastavěné území obce, včetně ploch, které jsou
"nezastavěné".
b) Výstavba celé zájmové plochy bude realizob) Vzato na vědomí
vána postupně ve 3 etapách tak, jak uvádí
přeložená projektová dokumentace.
c) Celkový zábor ZPF ve výši 95,952 ha, jak
c) Akceptováno
uvádí textová část projektové dokumentace,
není skutečný. Do uvedené výměry nejsou
započítány plochy pozemků, které jsou "nezastavěné" a nebudou dále zemědělsky využívány – jak dokládá grafická část ÚPD. Proto
doporučujeme dopočítat celkovou výměru
záboru o tyto plochy.
OKRESNÍ ÚŘAD BŘECLAV, REFERÁT DOPRAVY
RD OkÚ vykonává působnost speciálního sta- Vzato na vědomí.
vebního a silničního právního úřadu ve věcech
silnic II. a III. třídy.
Přemístění autobusové zastávky na silnici I. třídy
je možné jen za podmínky vybudování zálivu.
Věcně příslušným orgánem státní správy ve věcech silnic I. třídy je orgán kraje.
OKRESNÍ ÚŘAD BŘECLAV, REFERÁT REGIONÁLNÍHO ROZVOJE, ODDĚLENÍ KULTURY
Požaduje, aby bylo do změny územního plánu za- Akceptováno, opraveno v textové části.
neseno, že se jedná o území s archeologickými
nálezy, a proto že musí být oprávněné organizaci
umožněn záchranný archeologický průzkum.
ČESKÝ GEOLOGICKÝ ÚSTAV, PRAHA 1
Pokud nebude změnou územního plánu ohrožena Vzato na vědomí.
ochrana horninového prostředí, podzemní vody a
ložisek nerostných surovin, nemá připomínek.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 12
b) Připomínky vlastníků dotčených pozemků a staveb:
OBSAH PŘIPOMÍNKY
Advokátní kancelář JUDr. Marie Snášelové
Upozorňuje na rozpor textu v průvodní zprávě Text opraven.
bod A 7.8.3 s bodem A.7.8.6.
ARPOS, spol. s r.o.
Námitka k umístění veřejně prospěšné stavby – Akceptováno
zastávky dálkových autobusů – na pozemcích
společnosti ARPOS.
OKRESNÍ ÚŘAD BŘECLAV, REFERÁT FINANČNÍ
1) V části A průvodní zprávy na str. 40 a dalších 1) Opraven seznam VPS.
jsou uvedeny veřejně prospěšné stavby. Dle
našeho názoru se v naprosté většině nejedná
o stavby, které lze označit za veřejně prospěšné.
2) Pro zpracování Změny č. 1 územního plánu
byla použita Katastrální mapa ve vektorovém
2) Uváděná parcelní čísla, na kterých jsou VPS
tvaru, v souřadnicové soustavě S- JTSK, stav
situovány, většinou neodpovídají parcelním
mapy odpovídá stavu k 31.12.1999 (k.ú. Pačíslům, pod kterými jsou pozemky vedeny
sohlávky)
v katastru nemovitostí. Navrhujeme řádně
identifikovat pozemky a projednat jejich
umístění s finančním referátem a ostatními 3) Akceptováno.
vlastníky pozemků.
3) Naopak za veřejně prospěšnou stavbu navrhujeme označit dostavbu stávající účelové
komunikace, která byla obci bezúplatně převedena jako veřejně prospěšná stavba s cílem
ji dostavět a propojit s obcí Pasohlávky.
4) Nesouhlasíme s koncepcí využití geotermál- 4) Územní plán neurčuje, který z vrtů bude čerpací a který zatlačovací. Podle stanoviska Miních vrtů 2 G jako čerpacího a 3 G jako zatlanisterstva zdravotnictví ČR, Českého inspekčovacího a s jednoznačným vymezením natorátu lázní a zřídel z 3.7.1996 nemohou být
vrhovaného lázeňského areálu v zastavěné
lázně vázány na jediný zdroj a oba vrty bude
části obce Pasohlávky. Tato koncepce oddanutné propojit. Podle stejného vyjádření není
luje využití geotermálního vrtu 3 G v k.ú.
umístění lázeňského areálu v blízkosti vrtu
Mušov, který se nachází na pozemku ve
Mušov-3G vhodné (hluk z dopravy, přílišná
vlastnictví státu.
hlučnost).
5) Sociální zařízení na p.č. 245 v k.ú. Mušov 5) Pro objekt je navrženo toto využití: hygienické zařízení, prodej občerstvení a tisku.
(WC) není uvedeno jako dostavba veřejně
prospěšné stavby. Dle inventarizace státního
majetku bylo zjištěno, že neslouží účelům, ke
kterým bylo převedeno obci bezúplatně –
slouží dnes jako hospoda. Navrhujeme zařadit
jako VPS, dočasnou stavu odstranit, protože
na základě kolaudačního rozhodnutí měla být
stavba odstraněna.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 13
EVA INGROVÁ, PASOHLÁVKY 115 A OLDŘICH MIKULÁŠEK, PASOHLÁVKY 111
Požadují, aby stávající komunikace i v budoucnu Akceptováno
sloužila k obsluze pozemků p.č. 3163/82, 3163/83,
3163/85 a 3163/87
c) Připomínky provozovatelů technické infrastruktury:
JMP , A.S., ZÁVOD HODONÍN
Obec nemá zpracován generel gazifikace. Nejbliž- Vzato na vědomí.
ší možné napojení na odběr plynu je možné z vvtl
plynovodu s.p. TRANSGAS Praha Dolní Dunajovice-Velké Němčice.
VODOVODY A KANALIZACE BŘECLAV, A.S., 25.6.1998
Bez připomínek.
Vzato na vědomí.
Zpracovatel zohlednil i využívání užitkové vody
pro sociální zařízení a údržbu venkovních ploch.
K zásobování pitnou vodou pro rekreační zónu
bylo na základě jednání konaného 13.5.1998 vytipováno prameniště v k.ú. Ivaň. Upozorňujeme, že
vodu bude nutno upravovat.
VODOVODY A KANALIZACE BŘECLAV, A.S., 25.6.1998
Návrh změny č. 1 ÚP obce Pasohlávky, lokality A Dořešeno..
u stávající restaurace a lokality 5a v obci Pasohlávky neobsahuje zásobování vodou a odkanalizování. Nutno dořešit.
d) Připomínky občanů:
-
Žádné připomínky občanů nebyly uplatněny.
Ke konceptu Změny č. 1 ÚP SÚ Pasohlávky („Změna č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky, S-projekt plus, a.s.,
1996 a její aktualizaci 1999)“ se nevyjádřily tyto dotčené orgány státní správy, vyzvané fyzické a právnické osoby a orgány územního plánování:
-
Centrum dopravního výzkumu Brno
Český Telecom, a.s. Břeclav
Český Telecom, a.s., plánování a návrh sítí, Olomouc
ČSAD a.s. Břeclav
Katastrální úřad Břeclav
Ministerstvo zemědělství ČR, Břeclav
Moravské naftové doly a.s. Hodonín
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 14
-
Obecní úřad Kobylí
Obvodní báňský úřad v Brně
Okresní hygienik Břeclav
OkÚ Břeclav, Okresní požární rada
OkÚ Břeclav, referát okresní živnostenský úřad
Památkový ústav v Brně
Povodí Moravy, a.s. Břeclav
Pozemkový fond ČR, územní pracoviště Břeclav
Ředitelství silnic a dálnic ČR, závod Brno
Správa a údržba silnic Břeclav
Státní energetická inspekce, Brno
Stavební úřad Pohořelice
Vojenská ubytovací a stavební správa Brno
3.2. VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ ZADÁNÍ (AR projekt, s.r.o., Brno, 2001)
Jako první fáze procesu nového zpracování změny č. 1 územního plánu bylo zhotoveno Zadání
územně plánovací dokumentace, které vycházelo z výše uvedené změny územního plánu (S-projekt plus,
a.s., 1999) i nových průzkumů v terénu. Oproti neschválené změně územního plánu z r. 1999 bylo řešené území rozšířeno o další rozvojová území navazující na současně zastavěné území obce. Z tohoto důvodu doporučil nadřízený orgán územního plánování – referát regionálního rozvoje OkÚ Břeclav – projednat zadání změny územního plánu s dotčenými orgány státní správy a s občany.
Zadání urbanistické studie obce Pasohlávky bylo pro projektanta závazné. Zadání bylo podle § 20
odst. 3 zákona č.83/1998 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (dále jen SZ) dohodnuto
s dotčenými orgány státní správy, které ve stanovené lhůtě uplatnily svá stanoviska. s návrhem zadání
pořizovatel seznámil orgány územního plánování sousedních územních obvodů (§ 20 odst. 4 SZ).
ŘEŠENÍ VE ZMĚNĚ ÚPN
SÚ
Při zpracovávání změny č. 1 územního plánu je nutno zohlednit nadřaze- Akceptováno.
nou ÚPD – schválený územní plán velkého územního celku okresu Břeclav a rozpracovaný územní plán velkého územního celku Pálava.
Změna č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky se především zaměří na vymezení funkční Akceptováno.
zonace budoucího rekreačního a lázeňského území mezi obcí Pasohlávky a
silnicí I/52 Mikulov-Brno a na stanovení funkčních a prostorových regulativů pro novou výstavbu a pro rekonstrukce stávajících objektů. Zvláštní
důraz přitom bude kladen na dořešení prostorových vztahů a vazeb mezi
jednotlivými funkčními částmi území, především vazeb dopravních (včetně
dopravy v klidu – parkování). Návrh koncepce technické infrastruktury lze
převzít z neschválené změny ÚPN SÚ vypracované v roce 1999 firmou Sprojekt plus, a.s.
Ve změně č. 1 územním plánu budou stanovena zastavitelná území ve Akceptováno.
smyslu § 139a Stavebního zákona č.50/1976 Sb. v úplném znění.
OBSAH POŽADAVKU
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 15
Vymezit plochy pro veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření
v souladu s § 108 zákona č. 50/1976 Sb. v úplném znění. Za veřejně prospěšné stavby považovat především komunikace (včetně komunikací pro
pěší a cyklistických stezek), objekty a trasy technické infrastruktury a záchytná parkoviště.
Ve změně č. 1 územního plánu sídelního útvaru Pasohlávky budou aktualizovány demografické a ekonomické údaje a upřesněna prognóza dalšího
socioekonomického vývoje obce, která se promítne do návrhu změn územního rozvoje obce.
Návrh koncepce funkčního využití území bude vycházet z neschválené
změny ÚPN SÚ Pasohlávky (S-projekt plus, a.s., 1999) a z výsledků projednání této dokumentace s dotčenými orgány státní správy, vlastníky nemovitostí v řešeném území, fyzickými a právnickými osobami a občany.
Nové rozvojové plochy pro bydlení budou přednostně uvažovány
v návaznosti na současně zastavěné území. Pomocí regulativů ale budou
stanoveny i podmínky pro případnou výstavbu obytných objektů
v jednotlivých funkčních plochách v území mezi obcí a silnicí I/52, s cílem
zamezení vyhraněně sezónního využití tohoto území.
V obci je poměrně kvalitní občanská vybavenost, je zde i několik soukromých podnikatelů zajišťujících služby obyvatelstvu a rekreantům. Regulativy územního plánu musí umožnit uspokojení dalších podnikatelských
záměrů.
Uvažovaná kapacita zařízení OV bude vycházet nejen z počtu obyvatel, ale
bude přihlíženo i k nutnosti uspokojení potřeb rekreantů a lázeňských hostů.
V obci bude jako hlavní sportovní zařízení chápán stávající sportovní areál
rozšířený směrem k vodě a dále sportovní areál u RZ Laguna.
Ubytování a stravování
Bude prioritní rozvojovou funkcí v oblasti. Změna č. 1 územního plánu
vymezí regulativy pro usměrňování umisťování těchto zařízení.
Lázeňství
Využití přírodních léčivých vod bude vedle cestovního ruchu hlavním
zdrojem pracovních příležitostí a hospodářské prosperity obce.
Správa a řízení
V obci je budova Obecního úřadu a pošta. Současný stav vyhovuje, řešit
nutno jen umístění hasičské zbrojnice, nejlépe mezi obcí a hřbitovem.
Zemědělská výroba
Úkolem změny č. 1 ÚPN SÚ bude potvrdit nutnost zaměření zemědělství
na ovocnářství, vinařství a pěstování zeleniny. Živočišná výroba (chov zvířectva ve větším rozsahu než pro vlastní potřebu) by v řešeném území již
neměl být přípustný. Posoudit existující provozy z hlediska jejich vlivu na
životní prostředí a stanovit regulativy jejich funkčního využití.
Průmyslová výroba, drobná výroba, výrobní služby
V řešeném území nepřipustit umisťování průmyslové výroby a skladování.
Nerušící provozovny lze umístit pouze v západní části obce a v severní části obce u silnice vedoucí k silnici Brno-Mikulov.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
Akceptováno.
Akceptováno.
Akceptováno.
Akceptováno.
Akceptováno.
Akceptováno.
Akceptováno.
Akceptováno.
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 16
Změna územního plánu sídelního útvaru se v oblasti životního prostředí
zaměří především na ochranu zdravých životních podmínek – regulaci využití území se zřetelem na možné negativní dopady hluku, exhalací, zápachu.
Upozornit v územním plánu na problémy se zanášením jezera, erozním narušováním břehů, kvalitou vody v nádrži a s komářími kalamitami.
Z hlediska ochrany ZPF a PUPFL je nezbytné respektovat zákon ČNR
č. 334/92 Sb. (o ochraně zemědělského půdního fondu) a zákon
č. 289/1995 Sb.
Likvidace odpadů bude řešena v souladu s platnou legislativou,
zák.č.125/1997 Sb. o odpadech, ve znění novely č.37/2000 Sb., v rámci
podnikatelského záměru jednotlivých investorů v dotčeném území.
Při návrhu změny ÚPN SÚ bude respektován zákon č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, budou respektovány významné krajinné prvky podle evidence orgánu ochrany přírody i významné krajinné
prvky vyplývající přímo ze zákona. Respektovány budou stávající plochy
zeleně v obci, bude posouzeno propojení vnitrosídelní a krajinné zeleně.
Základní koncepce vymezení ÚSES ani stávající prvky ÚSES nebudou
změnou ÚPN SÚ dotčeny. Zdůrazněna bude nutnost výměny nevyhovující
dřevinné skladby.
Zvláštní důraz nutno klást na ochranu přírodních léčivých zdrojů, hlubinných geotermálních vod. Ve změně ÚPN SÚ nutno zakreslit užší prozatímní ochranné pásmo přírodních léčivých termálních vod vyhlášené rozhodnutím MZ ČR, Českého inspektorátu lázní a zřídel dne 25.10.1996 a
v textové části popsat i širší ochranné pásmo vymezené uvedeným rozhodnutím, včetně příslušných omezujících podmínek.
V obci je několik nemovitých kulturních památek. Je třeba je uvést
v územním plánu a respektovat zákon č. 20/1987 Sb., o kulturních památkách.
Do ÚPN budou zahrnuta území dnes známých archeologických nalezišť.
Takto vymezená území s danými podmínkami ochrany budou součástí textové i grafické části.
Převážná část řešeného území bude určena k rozvoji rekreace a cestovního
ruchu a funkcí souvisejících. Jedinečný geotermální zdroj bude využit i pro
založení sportovně komerčních aktivit (Aquaparku).
Místní komunikace
Úkolem změny č. 1 ÚPN SÚ bude vyhodnotit celý dopravní skelet obce a
navrhnout jeho možné úpravy. Využit bude pasport místních komunikací,
který zpracovateli zapůjčí obec. Důraz nutno klást na propojení rekreační
oblasti s obcí a vyřešení dopravní obsluhy celého území. Dále nutno
v územním plánu provést kategorizaci místních komunikací, včetně úseků
státních silnic v jejich průchodu obcí.
Statická doprava
Úkolem změny č. 1 ÚPN SÚ bude posoudit potřebu parkovacích míst a
navrhnout vhodné plochy pro parkování, a to na stupeň motorizace 1:3,5.
Pěší a cyklistický provoz, vodní doprava
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
Akceptováno.
Akceptováno.
Akceptováno.
Akceptováno.
Akceptováno.
Akceptováno.
Akceptováno.
Akceptováno.
Akceptováno.
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 17
Velký význam bude mít v řešeném území cyklistická doprava a turistika.
Ve změně č. 1 ÚPN SÚ nutno klást důraz na segregaci motorové, pěší a
cyklistické dopravy (v silně frekventovaných úsecích budou cyklistické
stezky vedeny po samostatném tělese). V klidových zónách bude upřednostňována nemotorová doprava před motorovou.
Nutno vytvořit podmínky pro rozvoj rekreační vodní dopravy.
Ochranná a hluková pásma
Akceptováno.
Ze zákona o pozemních komunikacích vyplývá ochranné pásmo silnic I.
třídy 50 m od osy vozovky. Na zastavěném území je třeba dále respektovat
ochranu obyvatelstva před nadměrným hlukem z dopravy stanovením hlukových pásem. Hluková pásma budou stanovena na základě celostátního
sčítání dopravy z roku 2000, růstových koeficientů a Nařízení vlády
č. 502/2000 Sb., které stanovuje nejvyšší přípustné hodnoty hluku ve stavbách výrobních, ve stavbách pro bydlení, ve stavbách občanské vybavenosti a ve venkovním prostoru.
Zásobování obyvatel pitnou vodou
Akceptováno.
Řešené území je napojeno na SV Hustopeče. Předpokládaný výrazný nárůst potřeby vody bude kryt z nového zdroje, prameniště Dolní Luh u Ivaně.
Akceptováno.
Odkanalizování obce
Celé řešené území bude odkanalizováno na stávající čistírnu odpadních
vod ležící v k.ú. Mušov, na kterou je dnes odkanalizována pouze rekreační
oblast Mušov. ČOV bude rozšířena a rekonstruována.
Na výstavbu kanalizace již bylo vydáno územní rozhodnutí. Projekt pro
územní řízení bude hlavním podkladem pro návrh odkanalizování.
Akceptováno.
Zásobování plynem
S plynofikací obce se v nejbližším období neuvažuje, v návrhovém období
územního plánu s ní však uvažovat.
Akceptováno. Projednáno
v rozpracovanosti s JME
Energetika
Koncepci zásobování elektrickou energií a výkonové bilance je možné pře- a.s., Břeclav.
vzít z neschválené změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S-projekt plus, a.s.,
Zlín, 1999). Upřednostňovat vedení NN v obci zemními kabely, rovněž VN
v úseku procházejícím rekreační oblastí řešit jako kabelové.
Spoje a telekomunikace
V katastru obce se nacházejí dvě trasy podzemních dálkových a sdělovacích kabelů, které musí být zakresleny ve změně územního plánu.
Doložka civilní obrany se nebude ke změně ÚPN SÚ zpracovávat.
Vzato na vědomí.
Požadavky na nutné asanační zásahy a stavební uzávěry nejsou.
Okruhy problémů řešení, vyplývající z průzkumů a rozborů
Akceptováno.
−
rozvojová území – určit funkční využití a regulační zásady. V území
mezi obcí a silnicí I/52 přitom vycházet z neschválené změny č. 1 ÚPN
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 18
−
−
−
−
−
−
−
−
−
SÚ z roku 1999 a výsledků projednání této změny s dotčenými orgány
státní správy a občany,
nevyužité objekty a plochy - možnost jejich využití, popř. změna funkce
řešení občanské vybavenosti v obci - řešit v regulativech jednotlivých
území
neupravené veřejné prostory, veřejná zeleň, izolační zeleň - navrhnout
možná řešení, průběžná péče o chráněné kulturní nemovité památky
technická vybavenost - koncepce kanalizace a čištění odpadních vod,
napojení rozvojových lokalit na sítě technické infrastruktury
dopravní řešení nadmístní – zabývat se napojením na silnici I/52 BrnoMikulov
dopravní řešení místní - provést kategorizaci stávajících i navrhovaných místních komunikací
doprava v klidu – navrhnout potřebná parkovací a odstavná stání, a to
jak pro navrhovaná ubytovací a stravovací zařízení a ostatní občanskou
vybavenost, tak i pro jednodenní návštěvníky pláží a rybáře. V této
souvislosti řešit záchytné parkoviště západně obce (ve směru na Drnholec po pravé straně) a v blízkosti silnice I/52,
obnova krajiny – zapracovat do změny územního plánu územní systém
ekologické stability
vymezit veřejně prospěšné stavby
3.3. VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNKOVÉHO ŘÍZENÍ K ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 1 ÚPN SÚ PASOHLÁVKY
K zadání změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky neměly žádné připomínky následující státní orgány a
organizace:
-
Česká inspekce životního prostředí, oblastní inspektorát Brno
České dráhy, s.o., divize dopravní cesty, o.z., Stavební správa v Olomouci
České radiokomunikace, Praha
Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje, územní odbor Břeclav, 6.11.2001
JMP , a.s., závod Hodonín
Městský úřad v Pohořelicích – stavební úřad
Ministerstvo životního prostředí, ÚO pro brněnskou oblast
Obec Vlasatice
Obecní úřad Drnholec
Okresní úřad Břeclav, Okresní živnostenský úřad
Okresní úřad Břeclav, referát regionálního rozvoje a cestovního ruchu
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 19
-
-
Okresní úřad Břeclav, referát sociálních věcí
Okresní úřad Břeclav, referát životního prostředí, oddělení ochrany přírody a krajiny (z hlediska
zákona o odpadech, zákona o státní správě ochrany ovzduší a státní správa geologie a ochrany
horninového prostředí)
Okresní úřad Břeclav, referát životního prostředí, oddělení ochrany přírody a krajiny (z hlediska
zákona o ochraně přírody a krajiny)
Povodí Moravy, a.s., závod Dyje, provoz Dolní Věstonice, provoz VVT
TRANSGAS, s.p., Praha
Vojenská ubytovací a stavební správa Brno
Zemědělská vodohospodářská správa Břeclav
V zadání změny územního plánu byly obsaženy následující požadavky dotčených orgánů státní
správy:
OBSAH STANOVISKA, POŽADAVKU, PŘIPOMÍNKY
ČESKÝ GEOLOGICKÝ ÚSTAV, PRAHA
1. Je třeba připomenout, že dle materiálu Geofondu ČR se
v jz. části katastrálního území Pasohlávky nachází nevyhrazené ložisko stabilizačních materiálů Pasohlávky (číslo
ložiska – 5129300). Ložisko je tvořeno vápnitými jíly a
písky.
2. ČGÚ doporučuje v návrhu dodržet a specifikovat
ochranná pásma geotermálních vrtů Pasohlávky-2G a
Mušov-3G.
3. Po zohlednění výše zmíněných připomínek ČGÚ nemá
věcných námitek k projednávanému Návrhu z hlediska
hydrogeologie. Rovněž možno konstatovat, že Návrh nevyvolává střety s problematikou využití a ochrany ložisek
nerostných surovin. ČGÚ dále upozorňuje na obecnou
nutnost dbát v daných lokalitách na ochranu horninového
prostředí jakož i podzemních a povrchových vod před
kontaminací.
JIHOMORAVSKÁ ENERGETIKA, a.s. BRNO
K předloženému zadání změny č. 1 územního plánu sídelního
útvaru Pasohlávky nemáme zásadních připomínek. Požadujeme, aby zpracovatel územně plánovací dokumentace konzultoval již ve stadiu rozpracovanosti územního plánu
s pracovníky JME, a.s. odboru rozvoje distribuční sítě a odboru dokumentace sítě (Břeclav Čechova 44) připojení nových odběrných míst na elektrorozvodnou síť JME a případné úpravy této sítě vyvolané plánovanou výstavbou dle zadání a potřebami stávajících odběratelů elektřiny.
Dále upozorňujeme, že případná dotčení el. zařízení
v majetku JME, a.s. a jejich ochranných pásem novou výstavbou budou řešena v souladu se zákonem č. 458/2000 Sb.
jako přeložky. Investorem přeložek bude JME, a.s., investič-
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
1. Byla ověřena poloha ložiska, ložisko nezasahuje do řešeného území.
2. Akceptováno.
3. Vzato na vědomí.
Akceptováno.
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 20
ní náklady spojené s přeložkou uhradí v plné výši vyvolavatel přeložky.
Připojení nových odběrných míst na elektrorozvodnou síť
JME bude řešeno podle zákona č. 458/2000 Sb. a vyhlášky
č. 297/2001 Sb. v platném znění.
Vyvolané přeložky el. zařízení a výstavbu el. rozvodů požadujeme v souladu se zákonem č. 197/1998 Sb. zařadit do závazné části územně plánovací dokumentace jako veřejně prospěšné stavby.
HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR JIHOMORAVSKÉHO KRAJE, ÚZEMNÍ ODBOR BŘECLAV,
2.11.2001
Vzhledem k celkově neuspokojivé situaci s vnějšími rozvody
vody v obcích okresu Břeclav požadujeme, aby v případě Akceptováno.
plánování rekonstrukce nebo výstavby nových vodovodních
řadů a komunikací v obci bylo počítáno i s instalací požárních hydrantů a to v maximálních vzdálenostech dle ČSN 73
0873.
Vzhledem k neustále se opakujícím závadám, zjištěným při
provádění provozních kontrol správci vodovodních sítí
(ztráty orientačních sloupků, poškozování tabulek a zasypávání podzemních hydrantů při terénních a stavebních úpravách), doporučujeme navrhovat instalaci nadzemních hydrantů s přihlédnutím k čl. 4.3. ČSN 73 0873.
MORAVSKÉ NAFTOVÉ DOLY A.S. HODONÍN
V k.ú. Pasohlávky je situován likvidovaný vrt Pasohlávky 1. Leží mimo řešené území. Žádné opatřePřikládáme otisk mapy 1:50 000 se zákresem vrtu.
ní.
OBVODNÍ BÁŇSKÝ ÚŘAD V BRNĚ
Vydal stanovisko dne 15.7.1997, které je neměnné. (Výše
Vzato na vědomí.
uvedené stanovisko: Podle evidence dobývacích prostorů,
vedené u zdejšího úřadu ve smyslu ust. § 29, odst. 3, zák.
č. 44/88 Sb. ve znění zák. č. 541/91 Sb. není v k.ú. Pasohlávky okr. Břeclav evidován žádný dobývací prostor, který
by bylo nutno zohlednit v předmětné územně plánovací dokumentaci.)
OKRESNÍ HYGIENIK BŘECLAV
S předloženým návrhem zadání změny č. 1 ÚP sídelního Akceptováno.
útvaru Pasohlávky lze souhlasit za předpokladu:
- respektování požadavků na ochranu obyvatelstva před
nepříznivými účinky hluku Nař. vl. 502/2000 Sb.
- zapracování požadavku stanovení ochranného pásma
okolo veřejných pohřebišť (100 m) – viz zákon
č. 256/2001 Sb. o pohřebnictví a o změně některých zákonů, který vejde v platnost dnem 1.1.2002.
OKRESNÍ ÚŘAD BŘECLAV, REFERÁT REGIONÁLNÍHO ROZVOJE, ODDĚLENÍ KULTURY
1. V územním plánu budou zakresleny stávající nemovité 1. Akceptováno.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 21
kulturní památky, nacházející se v katastrálním území obce, které jsou zapsány v ÚSKP:
- rej. č. 1608 – kostel sv. Anny, parc. č. 131
- rej. č. 1609 – socha sv. Jana Nepomuckého, parc.
č. 4980
- rej. č. 1611 – venkovská usedlost čp. 7, parc. č. 560, 2. Akceptováno.
2. V textové části bude uvedeno, že při jejich obnově je
nutno respektovat zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
3. Do ÚPN budou zahrnuta území dnes známých archeolo- 3. Akceptováno.
gických nalezišť. Takto vymezená území s danými podmínkami ochrany budou součástí textové i grafické části.
OKRESNÍ ÚŘAD BŘECLAV, REFERÁT ZDRAVOTNICTVÍ
K bodu F. předloženého návrhu zadání změny č. 1 územního Vzato na vědomí.
plánu sídelního útvaru Pasohlávky – Požadavky na rozvoj
řešeného území s ohledem na vzájemné vztahy a funkce
v osídlení – Zdravotnická a sociální péče sdělujeme následující:
Přednemocniční neodkladná péče (záchranná zdravotní služba - ZZS) je v současné době provozována zdravotnickým
zařízením Dům zdraví Mikulov s.r.o., referát zdravotnictví
nedoporučuje proto zřízení této služby v rekreační zóně,
avšak k umístění ordinace praktického-lékaře v rekreační
zóně nemá referát zdravotnictví námitek.
OKRESNÍ ÚŘAD BŘECLAV, REFERÁT ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, ORGÁN OCHRANY LPF
Dle přiložené situace nedojde předmětnou změnou Akceptováno. Zahrnuto do regulativů.
k vlastnímu dotčení pozemků určených k plnění funkcí lesa.
Jedna lokalita, kde se dle předloženého návrhu územního
plánu počítá s „drobnou výrobou, výrobní služby“ se nachází v ochranném pásmu lesa. Tato lokalita je barevně vyznačena v situaci, která je přílohou tohoto dopisu. Požadujeme,
aby zde nebyla umístěna taková výroba, která by měla negativní vliv na blízký lesní porost. Dále požadujeme, aby při
vlastní realizaci výrobních hal nenavazovaly jednotlivé haly
bezprostředně na lesní porost, ale aby mezi halou a okrajem
lesa byl ponechán volný, alespoň 10-ti metrový pruh.
OKRESNÍ ÚŘAD BŘECLAV, REFERÁT ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, ORGÁN OCHRANY ZPF
1. Souhlasíme se zpracováním dalšího stupně ÚPD lokalit, 1. Vzato na vědomí.
nacházejících se na zemědělských pozemcích v současně
zastavěném území obce.
2. Záměr změny na pozemcích I. a II. třídy ochrany mimo 2. Akceptováno.
současně zastavěné území obce požadujeme před zpracováním dalších stupňů ÚPD s orgánem ochrany ZPF projednat. Termín projednání doporučujeme dohodnout předem.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 22
POVODÍ MORAVY, S.P. BRNO
1. K prostudovanému materiálu nemáme zásadní připo- 1. Vzato na vědomí.
mínky.
2. Upozorňujeme pouze, že realizaci a užívání jednotlivých 2. Vzato na vědomí.
objektů a provozoven v souvislosti s realizací uvažované
"Změny" podmiňujeme dobudováním inženýrských sítí zejména kanalizace se zajištěním čištění všech druhů odpadních vod v obci Pasohlávky v souladu s požadavky
Nařízení vlády č. 82/99 Sb.
3. V souvislosti s odkanalizováním parkovacích ploch vět- 3. Akceptováno.
šího rozsahu požadujeme na kanalizaci osadit odlučovače
ropných látek.
4. V plném rozsahu je třeba respektovat vyjádření přímého 4. Akceptováno.
správce vodního díla Nové Mlýny – Povodí Moravy, s.
p., závod Dyje, provoz Dolní Věstonice - vedoucí provozu Ing. Ovesný, které bylo vydáno dne 29.10.2001 a posláno přímo na Obecní úřad Pasohlávky.
5. "Návrh změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky" požadujeme 5. Akceptováno.
předložit k posouzení.
POZEMKOVÝ FOND ČESKÉ REPUBLIKY, BŘECLAV
1. Pozemkový fond ČR spravuje nemovitý majetek státu, 1. Vzato na vědomí.
vymezený § 1 odst. 1 a § 17 odst. 1 zákona o půdě
v platném znění.
2. S ohledem na zákon č. 95/1999 Sb., v platném znění je 2. Akceptováno.
nutné, aby funkční zóny a funkční typy byly ve zpracovávaném návrhu územního plánu řešeny co nejpřesněji
(pokud možno až na parcelní čísla). Dále, aby byly přesně
vymezeny hranice zastavitelného území obce, zároveň
rozlišit zastavitelné území od zastavěného a přesněji specifikovat veřejně prospěšné stavby (nejlépe specifikovat na
konkrétní pozemky).
Do budoucna se tak usnadní práce při převodu pozemků
podle zákona č. 95/1999 Sb., popřípadě se předjde možným komplikacím a sporům při určování pozemků nebo
jejich částí určených k úplatným či neúplatným převodům.
3. Případná stavební činnost na pozemcích státu a správy 3. Vzato na vědomí.
Pozemkového fondu ČR bude řešena individuálně
s investory akcí dle platné legislativy.
RYBNÍKÁŘSTVÍ POHOŘELICE, AKCIOVÁ SPOLEČNOST
K vlastnímu předloženému návrhu změny č. 1 územního plá- Vzhledem ke stavu zpracování a pronu sídelního útvaru Pasohlávky nemá naše firma žádné při- jednání změny č. 1 ÚPN SÚ již tento
pomínky. Územní plán zahrnuje oblast na východě omeze- požadavek nelze do změny č. 1 zahrnou silnicí Brno – Mikulov a na jižní straně břehem tzv. nout. Nutno řešit následující změnou
Horní Mušovské nádrže. Zájmové území naší firmy leží územního plánu, po schválení změny
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 23
v jihovýchodní části obce Pasohlávky na katastrálním území
Mušov. Námi vybudovaný areál zpracovny ryb o celkové
výměře 2,4 ha není do územního plánu sídelního útvaru Pasohlávky zahrnut.
Žádáme, aby formou dodatku a nebo další změny byl areál
zpracovny ryb zařazen do územního plánu obce Pasohlávky
(parcely č. *340, *320, *280, 3116/6 a 3116/10).
ŘEDITELSTVÍ SILNIC A DÁLNIC ČR, BRNO
1. Změna č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky navazuje na změnu vypracovanou v roce 1999 (S-projektem plus a.s. 1999),
projednanou v témže roce s dotčenými orgány státní
správy a občany, která ale nebyla schválena.
V současnosti řešené území se oproti změně z roku 1999
rozšiřuje o území, navazující na současně zastavěné území
obce, a to směrem západním a severním. Řešené území
tvoří části katastrálních území Pasohlávky a Mušov. Je
ohraničeno na východě silnicí I/52 Brno-Mikulov; na jihu
břehovou hranou vodní nádrže Nové Mlýny; na severu
ovocnými sady, archeologickou lokalitou „Hradisko“ a
polní cestou, vedoucí od hřbitova; na západě západní
hranicí zastavěného území obce Pasohlávky a navazujícími rozvojovými plochami. Důvodem pořízení změny č. 1
ÚPN jsou především možnosti založení a rozvoje lázeňství v řešeném území, vyplývající ze zjištění existence
termální vody o vysokém obsahu sirovodíku. Dalším důvodem jsou požadavky na přehodnocení rozvoje cestovního ruchu v oblasti a rovněž potřeba zapracování veškerých změn, vyplývajících z nových zákonných předpisů.
2. Se zásadami dopravního řešení, zpracovanými
v návaznosti na neschválenou změnu ÚPN S-projektem
plus a.s. 1999 – viz výše, vyjádřenými zejména v části K
„Požadavky na řešení dopravní a technické infrastruktury“ na str. 7 zadání souhlasíme.
3. Vlastní návrh předmětné změny č. 1 nutno s námi
v rozpracování znovu samostatně projednat.
4. S výsledkem připomínkového řízení nás seznamte a
k dalšímu jednání přizvěte našeho zástupce.
5. Toto vyjádření nenahrazuje rezortní vyjádření ke všem
druhům dopravy.
VODOVODY A KANALIZACE BŘECLAV, a.s.
1. VaK Břeclav a.s.bylo předloženo zadání změny č. 1
územního plánu sídelního útvaru Pasohlávky.
V situaci 1:10 000 jsou vyznačeny lokality navržené
k zástavbě jak v obci Pasohlávky, tak v rekreační zóně.
2. Zásobování vodou ani odkanalizování předložený návrh
zadání změny č. 1 neobsahuje.
V textové části se uvádí, že řešené území je napojeno na
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
č. 1.
1. Konstatování
3. Akceptováno.
4. Akceptováno.
1. Konstatování.
2. Konstatování. Je předmětem sloučeného konceptu a návrhu změny
ÚPN SÚ.
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 24
SV Hustopeče a výrazný nárůst potřeby vody bude kryt
z nového zdroje prameniště Dolní Luh u Ivaně. Potřeba
vody v předloženém návrhu rovněž není uvedena.
V současné době je vybudována vodovodní síť
v zastavěné části obce Pasohlávky a do rekreačního areálu je přivedena vodovodní přípojka z vodojemu Pasohlávky.
3. Akceptováno.
3. Způsob zásobování vodou návrhových lokalit bude nutno dořešit. Návrh řešení požadujeme konzultovat s VaK
Břeclav a.s..
4. Informace uvedené v textové části o odkanalizování bereme na vědomí. V současné době je na stavbu Pasohlávky – ČOV a kanalizace vydáno OkÚ RŽP Břeclav stavební povolení.
MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ ČR, Český inspektorát lázní a zřídel, Palackého nám. 4, Praha
1. Potvrzuje své stanovisko z 3.7.1996
2. Pro lázně určené území Sl na severním okraji obce Paso- 2. Vzato na vědomí.
hlávky není sice úplně ideální, avšak za předpokladu, že 3. Převážnou část smíšeného lázeňzde budou vytvořeny pro lázně potřebné klidové podského území bude představovat
mínky, je umístění únosné.
parková zeleň, lázně navíc jsou obklopeny navrženým parkem. U láz3. Předpokládáme, že hlučná část vodních atrakcí bude
ní není uvažován supermarket, ale
umístěna do území označených Rs a že lázeňské objekty
pouze obchod velikosti běžné sabudou obklopeny parkovou zelení. Z tohoto hlediska je
nezbytné odstínění lázní i od předpokládaného supermoobsluhy.
marketu a jeho parkoviště.
4. Funkční území Vd (území drobné
výroby) umožňuje výstavbu pouze
4. Nejasná je náplň funkčního území Vd východně lázní.
takových provozoven, které nebuV blízkosti lázní by neměly být umisťovány ani provozy
dou mít žádný negativní dopad na
nepříliš obtěžující okolí.
životní prostředí vně svého areálu.
Navíc územní plán navrhuje odstínění parkem (Zs).
5. Souhlasíme s myšlenkou jediného lázeňského centra
v daném území. Upozorňujeme na nezbytnost napojení 5. Myšlenka jediného lázeňského centra, obsažená v zadání změny
lázní na oba stávající vrty pro spolehlivé zabezpečení nerušeného provozu.
územního plánu, byla na základě
námitky některých vlastníků pozemků v k.ú. Mušov opuštěna a
v blízkosti vrtu Mušov-3G je navržena druhá, podružná lázeňská zóna.
6. Je možné i využívání vrtů k jiným účelům než lázeňským, jejich kapacita je dostatečná.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 25
Připomínky a další požadavky obce Pasohlávky:
OBSAH PŘIPOMÍNKY
OBECNÍ ÚŘAD PASOHLÁVKY, 17.12.1999
Obecní rada doporučuje:
a) úpravu prostoru u parkoviště na sídlišti uvést v soulad
se současnou skutečností
b) vyznačit přístupovou cestu k zahradám nemovitostí č.p.
63 až 67
c) vyznačit SZÚ ve smyslu novely SZ
OBECNÍ ÚŘAD PASOHLÁVKY, 12.1.2000
Doplňuje požadavek úpravy části „K“ dle zpracované projektové dokumentace (rekreační chaty).
Obecní úřad Pasohlávky, 11.9.2000
Požaduje vyčlenit břehy vhodné pro přistávání lodí osobní
dopravy a vývaziště malých lodních plavidel.
Akceptováno
Akceptováno
Akceptováno, konkrétní realizaci je nutno konzultovat se Státní plavební správou, pobočkou Přerov.
Námitky vlastníků dotčených pozemků a staveb:
OBSAH PŘIPOMÍNKY
ARPOS, SPOL.S R.O. HVIEZDOSLAVOVA 29, BRNO
Podávám tímto své podněty a připomínky vlast- 1. Bylo opraveno.
níka a spoluvlastníka několika nemovitostí v tzv.
Areálu U jezera v k.ú. Mušov.
1. Ve výkresové dokumentaci návrhu zadání
změny č. 1 územního plánu sídelního útvaru
Pasohlávky je chybně zakreslena hranice současně zastavěného území obce. Pozemek
p.č. 3164/144 o výměře 1197 m2, ostatní plocha,
manipulační
plocha,
pozemek
p.č. 3164/62 o výměře 3195 m2, ostatní plocha,
ostatní komunikace, pozemek p.č. 3164/111 o
výměře 2437 m2, ostatní plocha, manipulační
plocha, pozemek p.č. 3164/112 o výměře
16 m2, ostatní plocha, manipulační plocha, a
pozemky odstavného parkoviště a pozemek
p.č. 3164/44 výměře 1345 m2, ostatní plocha,
ostatní komunikace, jsou beze sporu součástí
současně zastavěného území obce a požadujeme tuto skutečnost v dokumentaci opravit.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 26
2. V návrhu zadání změny č. 1 ÚPN SÚ Paso- 2. Podle § 31 odst. (2) Stavebního zákona „…
hlávky navrhuje pořizovatel v souladu s ust. §
Na návrh pořizovatele schvalující orgán
21 odst. 6 Stavebního zákona upustit od zpraschvaluje pořízení změn územně plánovací
cování konceptu změny č. 1 ÚPN SÚ Pasodokumentace, její zadání a stanoví postup při
hlávky.
Tento
postup
je
v rozporu
jejím pořízení.V odůvodněných případech
s příslušnými právními předpisy a navíc i
může spojit zpracování konceptu řešení a nás usnesením zastupitelstva obce Pasohlávky.
vrhu změn územně plánovací dokumentace.
Nemůžeme souhlasit s praxí, kdy řešené území
…“
i jeho funkční náplň je ze značné části odlišná
Spojení konceptu a návrhu změny č. 1 je tedy
od neschválené změny č. 1 ÚPN SÚ Pasozcela v souladu se zákonem.
hlávky z roku 1996 – 1999 (zpracovatel: SŘešené území bylo opakovaně prověřeno urprojekt plus, a.s.), aby bylo použito projednání
banistickou studií (ARPOS Brno) a neschváz let 1996 - 1997 s dotčenými orgány státní
lenou územně plánovací dokumentací vyprasprávy a zejména s vlastníky dotčených necovanou v období 1996 – 1999 S-projektem
movitostí, kteří k tomu podali včas své námitplus, a.s., která byla 2 x projednána
ky a stanoviska, dodnes nevyřízené.
s dotčenými orgány státní správy i s občany.
Upuštěním od projednání konceptu návrhu
V souladu s usnesením zastupitelstva obce byl
změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky by došlo
nicméně vypracován pracovní koncept změny
v tomto konkrétním případě k omezení práv
územního plánu, který obec projednala
vlastníků nemovitostí se ke zpracovávané
s občany i dotčenými orgány státní správy.
územně plánovací dokumentaci dle příslušných
ustanovení
Stavebního
zákona,
v platném znění, vyjadřovat a podávat ve lhůtě
námitky. V důsledku tohoto stavu je velmi
pravděpodobné, že nedojde ke shodě v názoru
na využití jednotlivých území mezi obcí, dotčenými orgány státní správy a vlastníky dotčených nemovitostí a tím bude odkládáno a
odsouváno schválení pořizované ÚPN SÚ Pasohlávky.
3. Plně podporujeme zpracování změny č. 1 3. Organizační připomínka, která nebyla adreÚPN SÚ Pasohlávky, která by vytvořila posována zpracovateli
třebný prostor pro příliv nových investic do
tohoto území, a proto v zájmu úspěšného
projednání a urychlení prací na změně č. 1
ÚPN SÚ Pasohlávky vznášíme podnět, aby
byla vytvořena ze zástupců obce Pasohlávky,
vlastníků dotčených nemovitostí a zájemců
z řad občanů pracovní komise, která by nahradila pořizovateli, obci Pasohlávky, odborný orgán, který obci chybí, a zajistila v rámci
výrobních výborů a konzultací ve fázi zpracovávání změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky
potřebný soulad všech zájmů v území.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 27
4. Jako zpracovatel v současné době platného 4. Projektant změny č. 1 ÚPN měl všechny uveúzemního plánu obce Pasohlávky postrádáme
dené územně plánovací podklady k dispozici.
analýzu vyhodnocení naplňování tohoto
územního plánu jako podkladu pro zpracování změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky. Tímto
podkladem nemůže být pouze neschválená
dokumentace zpracovaná S-projekt plus, a.s.,
ale rovněž zpracované urbanistické studie rekreační zóny naší firmou, dokumentace rozvoje inženýrských sítí a další již zpracované
dílčí dokumentace. Jsme přesvědčeni, že je
koncepčně
nesprávné
vycházet
z dokumentace, která nebyla v roce 1999
schválena, řeší dané území nereálně velkorysou zástavbou bez etapizace a návaznosti na
konkrétní možnosti území a reálné možnosti
investování v něm.
OKRESNÍ ÚŘAD BŘECLAV, FINANČNÍ REFERÁT – vyjádření přišlo po termínu
1. Žádáme, aby byly akceptovány podněty, které 1. Finanční úřad OkÚ se odkazuje na své stanovisko k neschválené změně ÚPN SÚ Pasobyly zaslány dne 9.8. 2001 AR projektu s.r.o.,
hlávky, kterou vypracovala jiná společnost.
Hviezdoslavova 1183/29a, 627 00 Brno
K tomu uvádíme:
(K Vašemu dopisu ze dne 6. 6. 2001 č.j. 9101,
který obdržel finanční referát 8.6. 2001 sděluji,
− Bude vypracován nový seznam i samostatný
že finanční referát, trvá na svém stanovisku ze
výkres veřejně prospěšných staveb.
dne 30. 12. 1999 v plném rozsahu. Očekáváme, − Využití termálních vrtů bude posuzováno
že bude předložena finančnímu referátu přepras přihlédnutím ke stanovisku Ministerstva zdracovaná změna č. 1 územního plánu a budou v ní
votnictví ČR a Českého inspektorátu lázní a zřízapracovány naše připomínky dle stanoviska ze
del, který je dotčeným orgánem státní správy.
dne 30.12. 1999, týkající se zejména veřejně pro− Dostavba sociálního zařízení – překračuje obspěšných staveb, využití geotermálních vrtů, dosah ÚPD, nutno posuzovat ve vztahu
stavby sociálního zařízení na parkoviště p.č. 245
k regulativům.
v k.ú. Mušov, dostavby stávající účelové komuni− Dostavba účelové komunikace Pasohlávkykace, která byla obci spolu s parkovištěm, sociMušov bude zahrnuta do veřejně prospěšných
álním zařízením, čističkou odpadních vod a kastaveb.
nalizačních sběračů, bezúplatně převedeny obci
Pasohlávky pro veřejné účely obce. Vše v k.ú.
Mušov.
Teprve po seznámení se s přepracovanou změnou
č. 1 územního plánu v k.ú. Pasohlávky a v k.ú.
Mušov, Vám sdělíme naše stanovisko.)
2. Změna územního plánu bude s vlastníky ne2. Aby s okresním úřadem, finančním referámovitostí projednána v souladu se Stavebním
tem, majetkoprávním oddělením byly projedzákonem.
nány jakékoliv změny využití pozemků a staveb, které jsou ve vlastnictví státu, ke kterým
má příslušnost hospodařit Okresní úřad Břeclav.
3. Viz stanovisko ke stejnému požadavku společnosti ARPOS.
3. Současně žádáme, aby byl zpracován koncept
řešení změny č. 1 ÚP obce, abychom mohli
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 28
k němu podat svoje námitky.
4. Neakceptovat. Územní plán neřeší majetko4. Dále žádáme, aby bylo vzato na vědomí, že
právní vztahy. Viz též bod 2.
v současné době se vyjasňuje majetkoprávní
vztah k.ú. Mušov, a proto žádáme, aby do vyjasnění majetkoprávního vztahu nebyly
v tomto katastru prováděny žádné změny bez
našeho souhlasu.
JUDR. MARIE SNÁŠELOVÁ, PASOHLÁVKY Č.P. 197
ING. ARCH. JAN SNÁŠEL, CSc., BOHUSLAVA MARTINŮ 7, BRNO
V souladu s oznámením o zahájení projednání Bylo opraveno dle aktuálního stavu.
návrhu zadání změny č. 1 územního plánu sídelního útvaru Pasohlávky a v souladu se zákonem
ust. § 20 zákona č. 50/1976 Sb., v platném znění,
a vyhláškou č. 135/2001 Sb., v platném znění,
podávám tímto své podněty a připomínky vlastníka nemovitostí: objektu bydlení č.p. 197 na
st. 782, zastavěná plocha a nádvoří, pozemku
st. 782, zastavěná plocha a nádvoří, o výměře
707 m2, a pozemku p.č. 5071/2, zahrada, o výměře 792 m2, vše v k.ú. Pasohlávky, obec Pasohlávky, okres Břeclav, zapsané v katastru nemovitostí
na LV 288.
Ve výkresové dokumentaci návrhu zadání změny
č. 1 výše uvedené je v rozporu s platnými právními předpisy chybně vyčleněna parcela č. 5071/2
o výměře 792 m2, zahrada, z hranic současně zastavěného území obce. Dle příslušných právních
předpisů zahrada užívaná společně s objektem
bydlení a zastavěnou plochou a nádvořím patří do
současně zastavěného území obce. Tímto žádáme
opravit uvedený nedostatek.
JUDr. MARIE SNÁŠELOVÁ, PASOHLÁVKY Č.P. 197
1. V souladu s oznámením o zahájení projedná- 1. Konstatování.
ní návrhu zadání změny č. 1 územního plánu
sídelního útvaru Pasohlávky a v souladu se
zákonem ust. § 20 zákona č. 50/1976 Sb.,
v platném znění, a vyhláškou č. 135/2001 Sb.,
v platném znění, podávám tímto své podněty a
připomínky vlastníka nemovitostí: ostatního
stavebního objektu na st. 250, zastavěná plocha, a pozemku st. 250, zastavěná plocha, o
výměře 1169 m2, vše v k.ú. Mušov, obec Pasohlávky, okres Břeclav, zapsané v katastru
nemovitostí na LV 381.
2. Uvedené nemovitosti, které jsou v mém vlast- 2. Území bylo zahrnuto do smíšených území.
nictví, se nacházejí v tzv. Areálu U jezera a
jsou jeho součástí. Společně s dalšími vlastní-
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 29
ky nemovitostí v tomto areálu připravujeme
záměr využití tohoto území. V této souvislosti
podávám podnět a žádám o označení plochy
Areálu U jezera jako smíšené – zdravotnické a
lázeňské, ubytovací, stravovací a rekreační
služby.
3. Dále upozorňuji na usnesení zastupitelstva 3. Viz odpověď společnosti ARPOS, spol. s r.o.
obce Pasohlávky ze dne 27.9.2001 a žádám o
jeho respektování v souladu se zákonem
č. 50/1976 Sb., v platném znění, a požaduji,
aby byl zpracován koncept řešení územního
plánu obce a projednán odděleně od zadání
změny č. 1 ÚP obce Pasohlávky, a tím bylo
umožněno všem vlastníkům dotčených nemovitostí podat v zákonné lhůtě případné námitky. Jsem přesvědčena, že tento požadavek je
plně v souladu s potřebami rozvoje obce i celého regionu a. bude zapracován do změny
územního plánu č. 1 sídelního útvaru Pasohlávky tak, jak je výše navrženo. Jako členka
zastupitelstva obce Pasohlávky plně podporuji
zpracování změny č. 1 ÚPN SÚ, aby byly vytvořeny potřebné podmínky pro investory,
kteří hodlají vložit do rozvoje rekreačních a lázeňských služeb značné finanční prostředky a
tím zvýšit úroveň poskytování služeb návštěvníkům naší obce a regionu. Zároveň tyto aktivity přispějí ke zvýšení zaměstnanosti v našem
regionu a tím i zlepšení životní úrovně občanů
obce Pasohlávky.
MICHAL RIČÁNEK, AXMANOVA 12, BRNO
MUDR; ROMAN DUDYS, JABLUNKOVSKÁ 381,TŘINEC
ING. FRANTIŠEK VAŠÍČEK, VLKOVA 1, BRNO
MUDR. PAVEL TEXL, ŠTEFÁNIKOVA 12, BRNO
ARPOS, SPOL. S R.O., HVIEZDOSLAVOVA 29, BRNO, zastoupená: Ing. Jiřím Bořeckým
V zájmu úspěšnosti a urychlení prací na změně Akceptováno.
č. 1 územního plánu, kterou považujeme za velmi
důležitou pro další rozvoj obce a regionu, naše
podněty a námitky vlastníků nemovitostí v tzv.
Areálu U jezera shrnujeme do jediného požadavku.
Plochu Areálu U jezera, ohraničeného státní silnicí Brno - Mikulov, pláží vodní nádrže Nové
mlýny I a obslužnou komunikací od státní silnice
do ATC Merkur, požadujeme zapracovat jako celek a vzhledem k plánované revitaIizaci a dostavbě tohoto areálu žádáme označit plochy jako smí-
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 30
šené – ubytování, rekreační, stravovací, zdravotnické a lázeňské.
Jsme přesvědčeni, že náš oprávněný požadavek
vlastníků nemovitostí, který vyplývá z našeho
záměru využití území je plně v souladu
s potřebami rozvoje obce i celého regionu a bude
zapracován do změny územního plánu č. 1 sídelního útvaru obce Pasohlávky.
INGROVÁ EVA, PASOHLÁVKY 115
MIKULÁŠEK OLDŘICH, PASOHLÁVKY 111
Jsme
majitelé
pozemků
p.č. 3163/82
a Požadavku přemístění parkoviště bylo vyhověno.
p.č. 3163/83 k.ú. Mušov, na kterém je navrženo
veřejné záchytné parkoviště. s tímto parkovištěm
nesouhlasíme!!
Vedlejší pozemek p.č. 3163/1 k.ú. Mušov je státní
a ve spodní časti na něm není nic navrženo. Myslíme si, že by veřejné záchytné parkoviště mohlo
stát na tomto pozemku.
Pokud i nadále trváte na umístění záchytného parkoviště na našem pozemku, rádi bychom se dozvěděli pádný důvod proč se hodí záchytné parkoviště zrovna na náš pozemek a ne na vedlejší
státní.
KVAPILOVÁ ŠÁRKA, IVAŇ 216
Žádám Vás tímto o zařazení změny využití parcely Vzhledem ke stavu zpracování a projednání změ4571 v k.ú. Pasohlávky do připravované změny ny č. 1 ÚPN SÚ již tento požadavek nelze do
územního plánu obce Pasohlávky. Jedná se o par- změny č. 1 zahrnout. Nutno řešit následující změcelu, na níž se nachází sportovní areál Buggy nou územního plánu, po schválení změny č. 1.
Cross u rybníka Vrkoč. Moje žádost byla na jednání obecního zastupitelstva v květnu 2001 projednávána a byla schválena.
ČESKÉ SDRUŽENÍ NA OCHRANU ZDRAVÍ, PRAHA
Naše občanské sdružení je nově vlastníkem nemovitosti v areálu ,,U jezera". Společně s dalšími Akceptováno. Území bylo zahrnuto do smíšených
vlastníky a partnery připravuje projekt využití území.
termální vody v k.ú. Mušov, vrt 3G pro zdravotnické účely.
Je více než zřejmé, že specifický charakter lázeňského prostředí jako významného činitele lázeňské léčby se vytváří a uchovává respektováním
bioklimatické bonity v územních plánech lázeňských míst. Z tohoto pohledu nás zaráží, že místo
jako areál U jezera není v územním plánu zahrnut
jako plocha určená pro zdravotnické a lázeňské
využití.
V této souvislosti uvádíme, že naše občanské
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 31
sdružení má v souladu se svými stanovami za cíl
především hájit oprávněné zájmy občanů
v oblasti ochrany zdraví, zvláště ve vztahu
k autoritám, které mohou svým jednáním tyto zájmy poškodit. Naše sdružení je neziskovým subjektem a obyčejně využívá všech zákonných
možností k prosazení zájmů svých členů, pacientů
a občanů při ochraně jejich zdraví.
Žádáme tímto o vytvoření potřebných podmínek
dle platných právních norem, zejména stavebního
zákona, v připravované změně číslo 1 územního
plánu označením ploch areálu" U jezera" jako
plochy zdravotnické, potažmo lázeňské.
Připomínky občanů:
Žádné nebyly uplatněny.
K zadání Změny č. 1 ÚP SÚ Pasohlávky se nevyjádřily tyto dotčené orgány státní správy, orgány územního plánování sousedních územních obvodů a vyzvané právnické osoby:
-
BORS a.s. Břeclav (býv. ČSAD)
Centrum dopravního výzkumu, Brno
ČESKÝ TELECOM, a.s. Břeclav
ČESKÝ TELECOM, a.s., Brno
ČESKÝ TELECOM, a.s., plánování a návrh sítí, Olomouc
Dolní Věstonice
Horní Věstonice
Lesy ČR s.p., Židlochovice
Obec Brod nad Dyjí
Obec Dolní Dunajovice
Obec Ivaň
Obec Nová Ves
Obec Pouzdřany
Obec Strachotín
Okresní úřad Břeclav, referát dopravy
Okresní úřad Břeclav, referát školství
Okresní veterinární správa, Hustopeče u Brna
Státní památkový ústav v Brně
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 32
3.4. VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNKOVÉHO ŘÍZENÍ KE KONCEPTU A
NÁVRHU ZMĚNY Č. 1 ÚPN SÚ PASOHLÁVKY (AR PROJEKT,
s.r.o., 09/2002)
Sloučený koncept a návrh změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky byl vystaven k veřejnému nahlédnutí
od 1.8.2002 do 2.9.2002. Ke konceptu a návrhu změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky neměly žádné připomínky nebo zaslaly jen obecné konstatování následující dotčené orgány státní správy a organizace:
- Česká geologická služba, Praha
- Česká inspekce životního prostředí, oblastní inspektorát Brno
- České dráhy, s.o., divize dopravní cesty, o.z., Stavební správa v Olomouci
- Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje, územní odbor Břeclav
- Moravské naftové doly a.s. Hodonín
- Obvodní báňský úřad v Brně
- Okresní úřad Břeclav, Okresní živnostenský úřad
- Okresní úřad Břeclav, referát okresního pozemkového úřadu
- Okresní úřad Břeclav, referát regionálního rozvoje a cestovního ruchu
- Okresní úřad Břeclav, referát regionálního rozvoje, Oddělení kultury
- Okresní úřad Břeclav, referát sociálních věcí a zdravotnictví
- Okresní úřad Břeclav, referát životního prostředí, oddělení ochrany přírody a krajiny (z hlediska
zákona o odpadech, zákona o státní správě ochrany ovzduší a státní správa geologie a ochrany
horninového prostředí)
zákona o ochraně přírody a krajiny – 2.8.2002)
zákona o ochraně přírody a krajiny – 19.9.2002)
- Okresní úřad Břeclav, referát životního prostředí, vodoprávní úřad
- Okresní veterinární správa
- Povodí Moravy, s.p. Brno
- Pozemkový fond České republiky, Břeclav
- TRANSGAS, s.p., Praha
- Vojenská ubytovací a stavební správa Brno
- Zemědělská vodohospodářská správa Břeclav
Ke konceptu a návrhu změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky měly následující dotčené orgány státní
správy připomínky a požadavky:
OBSAH STANOVISKA, POŽADAVKU, PŘIPOMÍNKY
ČESKÉ RADIOKOMUNIKACE, PRAHA
Katastrálním územím obce Pasohlávky procházejí RR trasy
v úseku RS Děvín – RS Klúčovská hora a RS Děvín – TVP
Dobřínsko.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
V čistopise územního plánu byla doplněna RR trasa RS Děvín – TVP Dobřínsko.
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 33
MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ ČR, Český inspektorát lázní a zřídel, Palackého nám. 4, Praha
Navrhnout plochu pro léčebné lázeňství na poloostrovně Akceptováno. Návrh změny územního
uprostřed řešeného území.
plánu byl přepracován (byl vypracován
čistopis) a tento byl znovu projednán
veřejnou vyhláškou.
VODOVODY A KANALIZACE BŘECLAV, a.s,
1. Výpočet potřeby vody vychází z hodnot vyhlášky č. 9
1. Bylo opraveno v textové části čisz roku 1973 Sb. Směrná čísla roční spotřeby vody podle
topisu změny územního plánu.
druhu spotřeby jsou stanovena v příloze č. 12 k vyhlášce
428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb. a 2. Vzato na vědomí. Doporučeno
prováděcí vyhlášky č. 428/01 Sb.
zpracování následné podrobné stu2. Spotřebu vody nelze pokrýt ze stávajícího skupinového
die zásobování vodou, která vyhodvodovodu. Způsob řešení zásobování vodou by měl být
notí stávající i potenciální vodní
jasný, doporučujeme zásobování vodou řešit studií.
zdroje a možnosti zásobování širšího území.
3. Upozorňujeme na mylný zákres trasy stávajícího vodovodu v chatové oblasti.
3. V čistopise opraveno a doplněno.
OKRESNÍ ÚŘAD BŘECLAV, OKRESNÍ HYGIENIK
Se změnou územního plánu souhlasí za podmínky Vzato na vědomí. V územním plánu je respektorespektování požadavků na ochranu obyvatelstva váno.
před nepříznivými účinky hluku a vibrací dle nař.
vl. 502/2000 Sb.
ŘEDITELSTVÍ SILNIC A DÁLNIC ČR, BRNO
1. V současnosti již není sledováno rozdělení vybrané sil1. Opraveno v čistopise.
niční sítě na D, H, Z, O (dálniční, hlavní, základní, ostatní)
2. V současné době je trasa silnice I/52 (R-52) od Brna po
2. Doplněno v čistopise. Vzato na věPohořelice vybudována jako rychlostní komunikace (dědomí.
lený čtyřpruh), dále po Mikulov jako nedělený dvoupruh.
Ve výhledu se sleduje vybudování rychlostní komunikace
R-52 až ke státní hranici. V současnosti posuzované varianty dle studie firmy HBH projekt Brno vedou mimo řešeno území (nejbližší cca 500 m západně od řešeného
území).
3. Vlastním řešeným územím procházejí silnice III/39613
3. Řešeným územím vedou jen silnice
Nová Ves – Drnholec, III/39614 Pasohlávky – Drnholec,
I/52 a III/39614. Ostatní uváděné
III/39615 Pasohlávky – Brod nad Dyjí – Drnholec, zajišsilnice sice vedou katastrálním úzeťující stávající propojení silnice I/52 Brno – Pohořelice –
mím Pasohlávky resp. Mušov, nikoMikulov – st. hranice se silnicí II/414 Lechovice – Mikuliv však řešeným územím.
lov.
4. Vlastní obsluhu řešeného území tvoří místní sběrné ko4. Konstatování. Žádné opatření.
munikace. Hlavní sběrná komunikace kat. B2 propojuje
dnešní silnici I/52 s průtahem silnice III/39614 obcí, na
kterou jsou připojeny ostatní místní komunikace řešeného
území.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 34
5. Vlastní návrh dopravního řešení projednejte se zástupci
referátů dopravy KÚ JMK v Brně a OkÚ Břeclav.
6. Eliminaci negativních účinků dopravy – hygienická hluková pásma projednejte i se zástupci hygienika.
7. Návrh účelové, zejména zemědělské dopravy projednejte
i se zástupci provozovatelů této dopravy a se zástupci obce.
8. S výsledky připomínkového řízení nás seznamte a
k event. dalšímu jednání přizvěte našeho zástupce.
5. Akceptováno.
6. Akceptováno.
7. Akceptováno.
8. Akceptováno.
Připomínky a další požadavky obce Pasohlávky:
Námitky vlastníků dotčených pozemků a staveb:
OBSAH PŘIPOMÍNKY
ING. FRANTIŠEK VAŠÍČEK
Navrhujeme, aby v textové části pro plochu stávající pláže, Akceptováno.
sousedící s ubytovacími objekty, byly stanoveny podmínky
k jejímu využití jako plochy pro umístění bazénů vč. vodních
atrakcí, sportoviště charakteru plážového volejbalu, plážové
kopané, půjčovny sportovních potřeb a sociální zázemí,
s vyloučením staveb ubytovacích, stravovacích a parkovacích.
Připomínky občanů:
Ke konceptu a návrhu Změny č. 1 ÚP SÚ Pasohlávky se nevyjádřily tyto dotčené orgány státní správy,
orgány územního plánování sousedních územních obvodů a vyzvané právnické osoby:
-
BORS a.s. Břeclav (býv. ČSAD)
Centrum dopravního výzkumu, Brno
ČESKÝ TELECOM, a.s. Břeclav
ČESKÝ TELECOM, a.s., Brno
ČESKÝ TELECOM, a.s., plánování a návrh sítí, Olomouc
Jihomoravská energetika, a.s. Břeclav
Jihomoravská energetika, a.s. Brno
JMP , a.s., závod Hodonín
Lesy ČR s.p., Židlochovice
Městský úřad v Pohořelicích – stavební úřad
Obec Brod nad Dyjí
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 35
-
Obec Dolní Dunajovice
Obec Dolní Věstonice
Obec Horní Věstonice
Obec Ivaň
Obec Nová Ves
Obec Pouzdřany
Obec Strachotín
Obec Vlasatice
Obecní úřad Drnholec
OHS Břeclav
Povodí Moravy, a.s., Břeclav
Povodí Moravy, a.s., závod Dyje, provoz Dolní Věstonice, provoz VVT
Rybníkářství Pohořelice, akciová společnost
Státní památkový ústav v Brně
ZÁVĚR:
Protože požadavky Českého inspektorátu lázní a zřídel mají dopad na celkovou urbanistickou
koncepci katastrálního území Pasohlávky a Mušov, koncepci dopravy i technické infrastruktury a veřejně prospěšné stavby, bylo rozhodnuto, že návrh územního plánu bude přepracován (bude vypracován čistopis) a ten bude znovu projednán veřejnou vyhláškou.
4. VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ
Řešené území tvoří části katastrálních území Pasohlávky a Mušov. Je ohraničeno na východě silnicí I/52 Mikulov-Brno, na jihu břehovou hranou vodní nádrže Nové Mlýny I, na severu ovocnými sady
a archeologickou lokalitou „Hradisko“ a na západě západní hranicí současně zastavěného území obce Pasohlávky.
Územní plán je vypracován nad digitalizovanými katastrálními mapami 1:2.000 a vyplotrován
v měřítku:
4.1. Celé řešené území v měřítku 1:5.000.
4.2. Území vymezené současně zastavěnou částí sídla a navazujících území v měřítku 1:2.000
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 36
5. ČASOVÝ HORIZONT ÚZEMNÍHO PLÁNU
Změna č. 1 územního plánu je vypracována pro návrhové období do roku 2010,
6. ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLADY A PODMÍNKY VÝVOJE OBCE A
OCHRANY HODNOT
Obec Pasohlávky leží v okrese Břeclav. Skládá se z katastrálních území Pasohlávky a Mušov.
Údaje o využití katastrálních území:
1.0%
5.0%
Pasohlávky
8.2%
1.8%
1.0%
0.6%
orná půda
0.5%
vinice
sady
zahrady
louky
54.9%
26.5%
pastviny
les
ostatní - vody
zástavba
ostatní plochy
0.5%
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 37
9,0%
Mušov
17,9%
0,3%
orná půda
4,5%
vinice
sady
zahrady
33,6%
9,8%
louky
pastviny
0,0%
2,6%
les
ostatní - vody
1,0%
zástavba
ostatní plochy
21,3%
7,0%
Pasohlávky
+ Mušov
0,7%
36,4%
20,9%
orná půda
vinice
sady
zahrady
louky
pastviny
les
ostatní - vody
11,6%
zástavba
2,5%
1,0%
1,6%
0,3%
ostatní plochy
18,2%
6.1. KLIMATICKÉ POMĚRY
Obě katastrální území se nacházejí na předělu dvou biochor – velmi teplých pahorkatin – Dyjskosvratecké nivy na jihovýchodě a Rajhradské pahorkatiny na severozápadě. Převážná část obou katastrálních území leží v oblasti Dyjskosvratecké nivy, Rajhradská pahorkatina sem zasahuje jen částí (Ivaňské plošiny) a plochým terénem na terasách Jihlavy a Svratky. Řešené území leží prakticky celé v oblasti
Dyjskosvratecké nivy.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 38
Dyjskosvratecký úval je sosioregion, který patří mezi nejteplejší a nejsušší oblasti ČR., s vegetační
dobou delší než 180 dní a srážkami 500 – 650 mm za rok. Dle užívané Quittovy mezoklimatické regionalizace republiky náleží území do teplé klimatické oblasti T4, která proniká do regionu od Jihovýchodu
z Panonské pánve. Je charakterizována velmi dlouhým, velmi teplým a velmi suchým létem, přechodná
období jsou velmi krátká, jaro a podzim jsou teplé a zima je krátká, mírně teplá a suchá až velmi suchá
s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Číselná charakteristika oblasti je uvedena v následující tabulce:
počet letních dnů
počet dnů s průměrnou teplotou 10°C a více
počet mrazových dnů
počet ledových dnů
průměrná teplota v lednu
průměrná teplota v červenci
průměrná teplota v dubnu
průměrná teplota v říjnu
průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více
srážkový úhrn ve vegetačním období
srážkový úhrn ve v zimním období
počet dnů se sněhovou pokrývkou
počet dnů zamračených
počet dnů jasných
60 – 70
170 – 180
100 – 110
30 – 40
-2 – -3
19 – 20
9 – 10
9 – 10
80 – 90
300 – 350
200 – 300
40 – 50
110 – 120
50 – 60
Konkrétní klimatické údaje z řešeného území nejsou k dispozici. Pro odvození lze použít data ze
sítě Českého hydrometeorologického ústavu ze stanice v Pohořelicích.(severně od obce). Údaje o teplotní a srážkové situaci jsou vyjádřeny v následujících grafech.
průměrné měsíční teploty (°C)
20,0
15,0
10,0
5,0
0,0
-5,0
1
PROJEKT, s.r.o.
2
3
4
5
6
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
7
8
9
10
11
12
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 39
průměrné měsíční srážky (mm)
70
60
50
40
30
20
10
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
6.2. GEOLOGIE A GEOMORFOLOGIE
Oblast vodních nádrží Nové Mlýny a s nimi sousedící CHKO Pálava patří do geomorfologických
celků: Dyjskosvratecký úval, Mikulovská vrchovina, Dolnomoravský úval a část Ždánického lesa.
Celkově má toto území mírný reliéf, který se sklání od vápencových bradel Pavlovských vrchů
do přilehlých sníženin obou úvalů. Nejvýraznějším geomorfologickým prvkem jsou tedy Pavlovské
vrchy, které jsou součástí pásma Vnějších Západních Karpat, oddělujících v oblasti JV Moravy Dyjskosvratecký a Dolnomoravský úval.
Řešené území se nachází na severním břehu vodní nádrže Nové Mlýny I a spadá do oblasti Dyjskosvrateckého úvalu.
Dyjskosvratecký úval tvoří podcelky:
Drnholecká pahorkatina
Dyjskosvratecká niva
Dunajovické vrchy
Rajhradská pahorkatina
6.3. HYDROLOGIE, VODNÍ A VĚTRNÁ EROZE
6.3.1.
Podzemní vody
Neogenní horniny tvořící podloží kvartérních pokryvů se vyznačují špatnou propustností, případně jsou nepropustné. Vyskytují se v nich jen nevýznamné zvodně ve vložkách písků a štěrků, avšak zcela v závislosti na poloze vůči místní erozní bázi.
Rozhodující zásoby podzemní vody, vázané na kvartérní materiály, vznikají ve štěrkopísčitých
říčních terasách. Velikost zvodnění závisí na rozloze teras a poloze jejich podloží vzhledem k místní
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 40
erozní databázi. Největší zásoby jsou vázány na nejnižší terasy v nivě a po jejím obvodu. V obecnějším
měřítku lze konstatovat, že průměrné hodnoty specifického odtoku podzemních vod jsou velmi nízké a
činí méně než 0,3 l/s/m2, zásoba podzemních vod jsou doplňovány celoročně a prameny dosahují maximální vydatnosti v březnu až dubnu, minima v září až listopadu.
V řešeném území se nachází významné zdroje přirozeně se vyskytujících geotermálních vod – viz
kapitola Lázeňství.
6.3.2.
Povrchové vody
Území náleží geomorfologickému celku Dyjsko - Svrateckého úvalu, což je sníženina s plochým
reliéfem měkkých tvarů na neogenních a kvartérních sedimentech. Řešené povodí leží v podcelku Drnholecká pahorkatina. Je to plochá nížinná pahorkatina se střední výškou 215,5 m a středním sklonem
svahu 1°23´.
Reliéf v řešeném území můžeme označit jako akumulační. Kromě mírných svahů na neogenních
uloženinách jsou v území vyvinuty rozsáhlé říční akumulační terasy Dyje. Důležité jsou i sprašové pokryvy v západní části území. Významné jsou antropogenní tvary – násypy cest, zářezy a prohlubně různých příkopů, hráze podél nádrží, zemědělské terasy, navážky aj. Nejvyšším bodem povodí je hřbet
v trati Hády ve výšce cca 212 m n.m., nejnižším bodem pak je ústí potoka do vodní nádrže Nové
Mlýny I o kótě přibližně 171 m.n.m.
Severní část katastrálního území je odvodňována do Svratky většinou umělými rýhami. Většina
katastrálního území Pasohlávek i Mušova náleží přímo do povodí Dyje, avšak i zde jde o převážně umělé
vodoteče se sezónní průtokem. Území je součástí povodí Dunaje. Hlavní vodotečí v území je řeka Dyje,
na níž zde leží vodní nádrž Nové Mlýny I. V sousedním katastrálním území Ivaň se vlévají do vodní nádrže Nové Mlýny II řeky Jihlava a Svratka.
Obcí Pasohlávky protéká bezejmenný tok (drenážní odpad) s protáhlým povodím ve směru SZJV. Povodí potoka v Pasohlávkách náleží povodí Dyje od Jevišovky po Svratku, číslo hydrologického
pořadí je 4-14-03-072. Potok pramení severně od obce Pasohlávky v místě bývalého plotu mezi zastavěnou části obce a bývalými sady. Hlavní zdrojnicí vody pro pramen jsou s velkou pravděpodobností drenáže. Potok protéká přibližně jihovýchodním směrem a vlévá se zleva do vodní nádrže Nové Mlýny I.
Celé povodí je charakterizováno velmi malou vodností, což ukazuje nízký specifický odtok (0-3 l/s.km).
Silně je rozkolísaný odtok, což je dáno mimo jiné malou retenční schopností povodí. Značně převažuje
výpar nad odtokem, takže je velmi nízký koeficient odtoku.
V roce 1996 byly zpracována pro Obecní úřad v Pasohlávkách studie revitalizace povodí tohoto
potoka.
Cílem revitalizačních opatření je:
zadržovat vodu v krajině nebo alespoň zpomalit její odtok a zvětšit okamžitý objem vody
v krajině
zlepšit ochranu vodních zdrojů a dotaci vody v nich
zvýšit zastoupení biotopů vázaných na vodu a jejich biologickou hodnotu.
Revitalizační opatření v této studii nejsou v přímém rozporu s návrhem změny č. 1 územního plánu. Pouze bude nutno respektovat, že potok již nebude procházet mezi poli, ale stane se významným
oživením sídelní zeleně uprostřed navrhovaného smíšeného lázeňského území. Pro zvýšení vodnosti tohoto zatrubněného potoka zaúsťujeme co možná nejvíce větví dešťové kanalizace přímo do něho.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 41
6.3.3.
Vodní nádrže Nové Mlýny
O vodohospodářských opatřeních na jižní Moravě se rozhodovalo před více než 30 lety. Na dolní
Moravě a Dyji docházelo tehdy každoročně k záplavám a povodňovým škodám a úrodné půdy jižní Moravy trpěly naopak nedostatkem vody. Bylo třeba záplavám zabránit a stabilizovat zemědělskou výrobu.
Tehdy se rovněž předpokládalo, že prognózy rozvoje závlahového zemědělství jsou reálné a možnosti
rozsáhlé vodné rekreace v krásné krajině, dostupné z Brna, Bratislavy i Vídně velké.
Na řešení celkové koncepce se v průběhu prací podílely přední výzkumné ústavy, pracoviště
ČSAV, vysoké školy a jiné instituce, které z nejrůznějších oborů a pohledů zpracovaly přes 30 studií.
Pro rozpornost jednotlivých stanovisek byla problematika předložena k posouzení ČSAV, která vydala
závěrečné stanovisko.
Realizace rozsáhlého programu komplexních vodohospodářských a melioračních úprav v oblasti
jižní Moravy byla zahájena v roce 1968. Investičním nákladem 1,7 miliardy byly postupně vybudovány:
Úprava řeky Dyje v úseku Břeclav - Nové Mlýny (1968-1973), Úprava řeky Moravy v úseku Hodonín Lanžhot (1968-1977), Úprava soutoku řek Moravy a Dyje (1975-1988), Vodní dílo Nové Mlýny 1.st.
(1975-1981), Průkopy na hraničním úseku řeky Dyje (1979-1985), Vodní dílo Nové Mlýny 2.st. - dolní
nádrž (1982-1988) a další související vodohospodářské stavby menšího rozsahu.
Klíčovou stavbou celého komplexu úprav je vodní dílo Nové Mlýny. Tvoří je tři samostatné, přitom funkčně spojené vodní nádrže: vodní nádrž Nové Mlýny I (Mušovská, Horní), vodní nádrž Nové
Mlýny II (Věstonická, Střední) a vodní nádrž Nové Mlýny III (Novomlýnská., Spodní). Přelivné objekty
na hlavních hrázích jsou hrazeny ocelovými segmenty, které umožňují operativní manipulaci s vodou. U
objektu vodní nádrže Nové Mlýny III je umístěna hydrocentrála s instalovaným výkonem 2,3 MW. Boční hráze nádrží vylučují z další zátopy 3 000 ha, ochraňují sídla a zlepšují pracovní podmínky omezením
mělkých míst a střídavě obnažovaných ploch. Návodní svahy nádrží jsou chráněny proti erozi kamennými pohozy. Soustava kanálů a příkopů za hrázemi jímá prosáklé a dešťové vody a ty jsou přečerpány
do nádrží 13-ti čerpacími stanicemi.
Vodní nádrž
max.zatop.
plocha (ha)
vod.objem
vč. retence
(mil.m3)
Nové Mlýny I
527
11.98
6.4
2.3
Nové Mlýny II
1 031
33.51
7.0
3.3
Nové Mlýny III
1 668
87.75
9.8
5.3
586
celkem
3 226
133.24
-
-
1 153
max. výška
průměrná
invest. náklad
hlav. hráze (m) hl. vody (m)
(mil.Kč)
567
Na úseku meliorační výstavby bylo v období 1969-1990 postupně vybudováno 22 závlahových
staveb s celkovou výměrou 15 449 ha zavlažitelných ploch zásobených vodou z nádrží vodního díla Nové Mlýny.
Vybudováním vodohospodářských úprav na jižní Moravě došlo bezesporu k podstatným zásahům
do krajiny.
V listopadu 1982 navrhli O.Musil a I.Míchal české vládě časové odsunutí výstavby druhé etapy
vodního díla Nové Mlýny, to je vodní nádrže Nové Mlýny III. Tehdy totiž bylo zřejmé, že se závlahový
program velmi opožďuje, a především, že v praxi není pro závlahy třeba tolik vody, kolik projektanti te-
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 42
oreticky vypočetli. Návrh neprošel, protože převládly prestižní zájmy vedoucích vodohospodářských
pracovníků i finanční zájmy stavební organizace.
Nešťastné je především to, že se nepodařilo zabránit výstavbě vodní nádrže Nové Mlýny III, bez
níž by bylo možno ekologicky začlenit obě další nádrže do krajiny mnohem snadněji a zachovat lužní lesy a mokřady mezinárodního významu. Přitom by zásobní objemy vodních nádrží Nové Mlýny I a Nové
Mlýny II s největší pravděpodobností stačily krýt reálnou potřebu vody i ve vzdálené budoucnosti.
Dnes je racionální řešení podobně jako v případu "Gabčíkovo" komplikováno reálnou skutečností: všechny tři vodní nádrže Nové Mlýny jsou vybudovány. Také zde jde o složitý ekologický, ekonomický a technický problém, jehož řešení ovlivňuje velký počet údajů a souvislostí, u nichž je obtížné při
syntetickém hodnocení určit jejich reálný význam a váhu.
Důraz nutno klást na důsledné zónování, tj. vytvoření zón:
- přirozeně i uměle vytvořené přírodní rezervace (lužní lesy, mokřady), tj. zóny klidu
- zóny rekreace
Zóna klidu bude u vodní nádrže Nové Mlýny I soustředěna na pravý (tj. jižní) břeh a přilehlou
část vodní nádrže, u vodní nádrže Nové Mlýny II by za zónu klidu měla být považována téměř celá nádrž i břehy
Zónami rekreace by naopak bylo především území mezi hrází mezi vodními nádržemi Nové
Mlýny I a Nové Mlýny II a Pasohlávkami a území mezi vesnicemi Strachotín a Dolní Věstonice.
Poznámka: podstatná část této kapitoly je převzata z článku Ing. Oldřicha Vitha,DrSc., HN 17.3.1992.
Zásobní funkce vodních nádrží Nové Mlýny je s ohledem na jejich velikost omezená. Prakticky
zajišťují především funkci nárazových nádrží s redistribucí vody.
Požadavky na odběry a celkové nadlepšení ze soustavy vodních nádrží Nové Mlýny v pořadí
podle zadaných priorit:
m3s-1
mil. m3měsíc-1
8,0
21,1
Průmyslové odběry + požadavky Státního rybářství Pohořelice
0,523
1,38
Závlahové odběry
5,950
15,7
Ukazatel
min. setrvalý průtok v Dyji
Povodňování lesů (pouze v březnu 1 týden)
87,0
Ekologický průtok (každý druhý měsíc 1 týden)
27,2
Nové vodohospodářské řešení VD Nové Mlýny přineslo řadu nových pohledů. V bilanci se odrazil vývoj názorů na význam díla pro vodní režim oblasti, globální kvality vodních toků, požadavky vyplývající z mezinárodní spolupráce a byly formulovány požadavky u nás zatím neobvyklé (povodňování
lesů, ekologické průtoky).
Výsledky řešení ukázaly, že vybudované dílo při daných parametrech nemůže vybilancované nároky uspokojivě plnit, a to ani při často uváděném globálním omezení závlah zemědělských pozemků.
Východiskem může být uplatnění moderních zásad řízení nádrží, spojené s analýzou poruchových situa-
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 43
cí. Do řešení kritické situace by měla být zapojena všechna významná vodní díla výše v povodí (dyjskosvratecké soustavy).
Vodní nádrže Nové Mlýny jsou ve správě Povodí Moravy, a.s.
6.3.4.
Vodní a větrná eroze
Vzhledem k tomu, že změna č. 1 územního plánu sídelního útvaru Pasohlávky se týká pouze zastavěného a zastavitelného území obce, není zde tato problematika řešena.
Protierozní opatření by měla být rozpracována a upřesněna v rámci zpracování souhrnných pozemkových úprav.
Za protierozní opatření lze považovat i realizaci územního systému ekologické stability včetně interakčních prvků a výsadbu a údržbu veškeré vysokou a střední zeleně.
6.4. STAV KRAJINY, OCHRANA PŘÍRODY, EKOLOGIE
6.4.1.
Charakteristika současného stavu
Katastrální území Pasohlávek i bývalé obce Mušov je velmi intenzívně člověkem přeměněno. Stabilizační lesní a luční porosty (včetně pastvin) Lesní celky jsou v území rozmístěny vcelku příznivě, ale
omezují se v katastrálním území Pasohlávek jen na hlubší údolí západně od obce a v katastrálním území
Mušova na údolní nivu Jihlavy a Dyje. I v této podobě však významně přispívají ke stabilizaci území a
k jeho estetickému vzhledu. Uměle vysazené lesní (lépe stromové) pásy (větrolamy) protkávají zájmové
území a jsou jeho již nedílnou součástí z funkčního, estetického i ekologického hlediska. Celková úroveň stability zájmového území je však poměrně nízká.
Zástavba zaujímá v k.ú. Pasohlávky 1,0 % plochy (současně zastavěné území obce + izolované objekty západně od obce), v k.ú. Mušov 0,3 % plochy (rekreační areál kempu a přilehlý pás sklepů, Mušovský kostel na ostrůvku vodní nádrže Nové Mlýny II). Zástavba vlastní obce Pasohlávky zaujímá široké ploché dno bývalého údolí Dyje. Ostatní akumulační údolní dna jsou dnes odlesněna, výjimku tvoří zúžené úseky v terénu vyšších teras (Pasohlávky) a jejich zaústění do nivy Dyje, Jihlavy a Svratky
(Mušov), kde vegetace ze širokého luhu vstupuje do užších, zčásti podmáčených niv.
Vodní toky jsou většinou uměle zahloubeny, případně jde o zcela umělá, občasně protékaná koryta.
Vedle lesních celků na lesním půdním fondu se v zájmovém území vyskytují i drobné háje akátu a
dalších stromových dřevin. Dosti hojné jsou i keřové porosty. Akátiny však vykazují nežádoucí nitrofilní podrost. Využití krajiny zájmového území prodělalo za posledních 150 let radikální změny. Především
drobná parcelace pozemků byla nahrazena velkoplošným hospodařením. Nelze však jednoznačně potvrdit, že došlo k enormnímu úbytku stabilizačních prvku krajiny, neboť ze studie map topografické sekce
z let 1836-40 a leteckých snímků zájmového území z roku 1953 jasně vyplývá, že již tehdy při velmi intenzívním využívání za existující drobné parcelace bylo rozptýlené zeleně v otevřené krajině poměrně
málo. Významné změny lze registrovat v údolních nivách a na údolních dnech, kde došlo téměř
k úplnému vymizení trvalých travních porostů. Naopak v posledních letech byly i jejich zbytky v nivě
Dyje nahrazeny souvislou vodní plochou vodní nádrže Nové Mlýny I.
Ochrana přírody:
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 44
V blízkosti řešeného území se nachází přírodní rezervace „Věstonická nádrž“, Jejímž posláním je
zajištění ochrany významného vodního a mokřadního ekosystému s funkcí ochrany zvláště chráněných
druhů rostlin a živočichů, a přírodní památky „Betlém“ a „Dolní Mušovský luh“
Významnými krajinnými prvky jsou „Horní luh“ a „Velký žleb“. Oba leží mimo řešeném území.
Dle ustanovení § 3 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny jsou významnými krajinnými prvky také všechny lesy, vodní toky a rybníky, jezera a údolní nivy. Tyto jsou chráněny před
poškozováním a ničením dle § 4 odst (2) citovaného zákona.
6.4.2.
Charakteristika územního systému ekologické stability
Krajina představuje soubor ekosystémů, které se v ní historicky vytvořily. Jedná se jednak o ekosystémy původní, jednak o ekosystémy umělé, vzniklé větším či menším přičiněním člověka. Člověk
přírodní pochody, interakce a vazby usměrňuje, ruší a zakládá nové.
V našich podmínkách tyto nové druhotné ekosystémy a tzv. „kulturní krajina“ převládají.Vyznačují se monokulturním způsobem využívání a obhospodařování krajiny (maximálním zorněním
zemědělské půdy, zaváděním monokultur v lesních porostech). Každá monokultura je ovšem závislá na
neustálých energomateriálových vkladech člověka, není schopna samostatné existence. Je silně ohrožená
škodlivými činiteli všeho druhu - chorobami, škůdci, nepříznivými dopady klimatu.
K posílení ekologické stability je třeba zachovat, doplnit či nově vytvořit síť záchytných bodů
(BIOCENTER) a jejich spojnic (BIOKORIDORŮ), která by zajišťovala spojení mezi stabilními zónami.
Těmito biocentry a biokoridory jsou takové ekosystémy, které jsou druhotně a skladebně bohaté;
bude se tedy jednat zejména o lesy, trvalé drnové formace (louky, pastviny, úhory) a trvalou zeleň rostoucí mimo les, vodní toky a nádrže a jejich doprovodné břehové porosty, rašeliniště, mokřady a chráněná území přírody. Dohromady tvoří KOSTRU EKOLOGICKÉ STABILITY. Má-li však tato kostra optimálně plnit svůj účel, je třeba ji doplnit do fungujícího systému o chybějící biocentra a biokoridory.
Takto vzniklý systém se nazývá ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY KRAJINY, který má
zejména následující funkce:
- uchovává přírodní genofond krajiny
- příznivě působí na okolní, ekologicky méně stabilní území
- umožňuje polyfunkční využívání krajiny
Návrh plánu ÚSES je jedním z kroků, který směřuje k aktivnímu přístupu při zabezpečování ekologické stability krajiny. Vymezení systému ekologické stability dává však pouze předpoklad k realizaci
biocenter a biokoridorů (stabilních ploch), které by měly být základem pro rozvíjení ostatních nutných
prvků zvyšujících odolnost krajiny k antropickým tlakům. Dalšími nutnými předpoklady k větší stabilitě
krajiny jsou ekologičtější způsoby hospodaření jak v lese, tak i na zemědělské půdě, zajištění čistoty vod
atd.
Naznačené předpoklady zvyšující stabilitu území bude tedy třeba rozvíjet a realizovat. Znamená to,
že po vymezení územního systému ekologické stability plánem, po jeho schválení v rámci ÚPD, se tento
dokument stává závazným a budou z něho vycházet další oborové dokumenty. Předpokladem k realizaci
bude nutné i zapracování skladebných částí ÚSES do komplexních pozemkových úprav (pokud se jich
bude týkat), dále do lesního hospodářského plánu a nic již nebrání tomu, aby byl postupně realizován do
funkční podoby. V nejbližší době, než dojde k výše zmíněným a nezbytným projekčním, administrativním a organizačním krokům, je nutné zajistit alespoň ochranu stávajícím ekologicky významným segmentům krajiny, protože i na jejich základě je založen návrh ÚSES.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 45
Příčiny narušení ekologické rovnováhy
Primární příčinou narušení ekologické rovnováhy je přeměna původních lesů na zemědělskou
půdu, která nastala v době historicky velmi vzdálené. Mezitím se vynořila určitá míra labilní ekologické
stability, která byla porušena v posledním období.
Příčiny narušení ekologické stability v posledním období:
- zánik reprodukční základny živé přírody
- rozbití trofických řetězců
- velkovýrobní technologie obdělávání půdy, která iniciovala vznik velkých výrobních celků a velkých honů
- chemizace zemědělské výroby, zejména chemická ochrana rostlin a její letecká aplikace
- úprava vodního režimu půdy regulací vodních toků a odvodněním půdy, které umožnilo změnu původních lučních kultur údolní nivy na pole
- terasování strmých svahů, kterým byla zlikvidována původní stepní fauna a flora
- vybudování vodních nádrží Nové Mlýny (zde je nutno zdůraznit, že se jedná o změnu nevratnou, a
také že lze vypozorovat určité kladné prvky začlenění nádrží do přírodního systému)
Důsledky porušení ekologické stability
-
zvýšená míra větrné a vodní eroze
podstatné snížené druhové diverzity
snížení stupně ekologické stability území a zhoršení přirozených podmínek pro obnovitelnost přírodních zdrojů a úrodnosti půdy
Navrhovaný systém ekologické stability
Kostru ekologické stability zájmového území tvoří relativně nejstabilnější reálně existující plochy
rozličného charakteru. Dominantní postavení mezi nimi zaujímají přírodě blízké lesní porosty, které se
blíží svými vlastnosti přirozenému stavu, jenž byl výrazem maximální míry rovnováhy bioty a biotických procesů s abiotickým pozadím a jeho dynamikou. Lesní společenstva jsou zde představována jak
druhově nejzachovalejšími porosty uvnitř existujících větších lesních celků, tak problematickým akátinami v intenzívně obdělávané zemědělské krajině. Tam druhová skladba neodpovídá přirozenému pozadí a stabilizační účinek je narušován. Vhodnou součástí perspektivního územního systému ekologické
stability mohou být i současné vodní plochy.
Především jižní svahy v Pasohlávkách, s opuštěnými trvalými zemědělskými kulturami (dnes většinou již jen louky) hostí i zajímavou a poměrně pestrou biotu s mnoha vzácnými, přirozenými a také
synantropními druhy areálů stepních lad. Tyto lokality se vyznačují obvykle vysokou stabilitou a
v uvažovaném systému mohou některé z nich plnit roli místních biocenter.
V Mušovském katastrálním území se jedná o příkré erozní a abrazivní terasy s opuštěnými trvalými zemědělskými kulturami (dnes většinou již keře a louky v prostoru Mušovského hradiska a v okolí
vinných sklepů a rekreačních objektů). Tyto hostí zajímavou a poměrně pestrou biotu s mnoha vzácnými, přirozenými a také synantropními druhy areálů stepních lad. Tyto lokality se vyznačují obvykle
dlouhodobou stabilitou a v uvažovaném systému mohou některé z nich plnit roli prvků místního ÚSES.
Ostatní rozptýlená zeleň s bylinnými, keřovými a stromovými společenstvy je zejména vázána na
lineární objekty v krajině (komunikace, meze, hrany svahů). Druhová skladba je variabilnější a je místy
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 46
dotčena okolními pozemky s intenzivními antropickými aktivitami. Část těchto prvků může
v uvažovaném systému tvořit základ jeho. lineárních prvků –biokoridorů a interakčních prvků.
V každém případě však vyžaduje dokompletování (vzájemné propojení) a často také další geometrické
úpravy (rozšíření) a pozměnění druhové skladby.
Návrh ÚSES vychází z Generelu ÚSES k.ú. Mušov (VH atelier, spol. s r. o. Brno, 1994) a Generelu ÚSES k.ú. Pasohlávky (VH atelier, spol. s r. o. Brno, 1994) a jsou dány do souladu s územně technickým podkladem nadregionálního a regionálního územního systému ekologické stability (Společnost pro
životní prostředí Brno, s.r.o., 1996). zároveň je upřesněno umístění a rozlohy jednotlivých prvků
ÚSES.1
Části ÚSES, zasahující do řešeného území lze zjednodušeně rozdělit do dvou částí – západně a východně od zastavěného území Pasohlávek.
V západní části ÚSES vychází ze stávajících místních biocenter Velký žleb a Malý žleb, která se
nacházejí mimo řešené území, totéž platí i pro navrhované biocentrum Sady. Do řešeného území zasahuje stávající místní biocentrum Nový luh a navrhované místní biocentrum U větrolamu. Propojeny jsou
místním biokoridorem vedoucím podél umělého vodního kanálu..
Základem pro východní část ÚSES je velkého území mezi silnicí I/52 a Ivaní. Nachází ze zde plocha pro vymezení regionálního biocentra 342 – Vrkoč a prochází zde i osa nadregionálního biokoridoru.
Na regionální biokoridor navazují pomocí místních biokoridorů tři navrhovaná místní biocentra – „Mušovské Hradisko“, „Pobřežní háj“ a „Vrbiny“. Navrhované LBC „Na Krušném“ se nachází severně od řešeného území.
Východní a západní část ÚSES je propojena pomocí stávajících a navrhovaných interakčních prvků. Ty jsou navrženy i na dalších vhodných místech.
Popis místních biocenter:
LBC Nový luh, p.č.3
k.ú.: Pasohlávky
Rozloha: 4 ha
Význam: místní
Funkce: funkční biocentrum
Geobiocenologická typizace: 1CD4, 1BC3
Charakteristika lokality: Lužní les s druhovým složením charakteristickým pro nádržemi zatopené
luhy. Převažuje topol černý, dále vrba, místy jilm a javor jasanolistý. V podrostu dominuje svízel přítula
a kopřiva.
Návrh opatření: Ponechat přirozenému vývoj i, popř. doplnit přirozenou skladbu podle STG.
LBC U větrolamu, p.č.4
k.ú.: Pasohlávky
Rozloha: původně neurčena, nyní stanovena na nejmenší možnou rozlohu 3 ha
Význam: místní
Funkce: jádro výhledového biocentra
Geobiocenologická typizace: 1BD3
Charakteristika lokality: Lokalita se nachází mezi větrolamem a závěrem terénní rýhy s křovitým a
stromovým lemováním. Větrolam je tvořen především topolem černým a javorem jasanolistým. Terénní
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 47
rýha je obklopena bezem černým, třešní mahalebkou a švestkami. Je nejvhodnějším místem pro existenci typického geosystému v katastrálním území obce.
Návrh opatření: Posilování přirozeně skladby podle STG a postupné plošné rozšiřování na min. 3
ha.
LBC Vrbiny, p.č.7
k.ú.: Pasohlávky
Rozloha: původně 1 ha, nyní stanovena na nejmenší možnou rozlohu 3 ha
Význam: místní
Funkce: jádro výhledového biocentra
Geobiocenologická typizace: 1BD3-4
Charakteristika lokality: Meliorované koryto potoka, lemované nesouvislým porostem vrb a bezu
černého je nejvhodnějším místem pro existenci typického geosystému v katastrálním území obce. Při
průzkumech v červnu 2001 bylo pozorováno hnízdění dravců.
Návrh opatření: Posilování přirozeně skladby podle STG a postupné plošné rozšiřování na minimálně 3 ha.
LBC Pobřežní háj, p.č.1
k.ú.: Mušov
Rozloha: 4 ha
Význam: místní
Funkce: jádro místního biocentra
Geobiocenologická typizace: 1BD2. 1BD3, (1B5)
Charakteristika lokality: Společné biocentrum společenstev pobřežního luhu, stepních lad, xerotermních strání a akátových houštin. Ve vlhkém, stabilizovaném údolním luhu z dřevin převažují ve
stromovém patře vrby y v keřovém bez černý. Bylinné patro je tvořeno především svízelem přítulou a
kopřivou. Polokulturní louky přecházejí ve stepní lada, obsahující bohaté bylinné xerotermní společenstvo včetně druhů vzácných a chráněných. Roztroušeně se vyskytují keře hlohu, trnky a růže. Pro akátiny je charakteristický doprovodný výskyt nitrofilních a ruderálních druhů. Okraje lokalit jsou ohroženy
šířením polních plevelů.
Návrh opatření: Posilování přirozené skladby podle STG, zabránit šíření akátu a omezit hnojení na
přilehlých polích. Do BC zahrnout i těžbou štěrku poškozené plochy po jejich rekultivaci.
LBC Mušovské hradisko (mimo řešené území)
k.ú.: Mušov
Popis místních biokoridorů:
Primární funkcí biokoridorů je funkce krajinně ekologická, plní však i funkce vedlejší,
v konkrétním případě především ochranu půdy před větrnou erozí. Je možné tedy zakládat přímo biokoridory, tj. hned v šíři 15 m nebo je v prvé části založit jako větrolam – interakční prvek a teprve dodatečně je doplnit na potřebnou šíři.
V první etapě by měly být realizovány ty úseky biokoridorů, které mimo funkce ekostabilizující mají
významně zastoupeny funkce další. Do první etapy doporučujeme k realizaci rovněž ty úseky biokorido-
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 48
rů (interakčních prvků), které mají přidruženou funkci ochrannou (izolační). Jedná se o části ÚSES, které mají přímou nebo bezprostřední návaznost na obec a území navrhovaná k výstavbě. Tyto ekologické
prvky tvoří clonu přírodního charakteru mezi obytným a zemědělsky využívaným územím a stanou se i
vhodným zázemím rekreačního charakteru.
Na vymezené prvky MÚSES navazují interakční prvky, které podporují funkce prvků ÚSES
v kulturní krajině.
Problematika interakčních prvků
Všechny existující ekologicky významné krajinné segmenty tvoří kostru ekologické stability krajiny. Některé jsou svou polohou a charakterem vhodné pro vymezení biocentra nebo biokoridoru, jiné
plní funkci interakčního prvku. V další fázi návrhu vznikne potřeba doplnit územní systém ekologické
stability o další stabilizační, přírodě blízká společenstva. Funkci interakčního prvku může plnit doprovodná vegetace vodotečí, komunikací, protierozní meze, travnaté průlehy a další přírodě blízké formace.
Návrh vymezuje pouze nezbytné interakční prvky, které je možno realizovat bez dalších stupňů projektů
formou např. náhradních výsadeb aj.
Ostatní, rovněž důležité prvky pro zachování krajinných hodnot v území, je nutné navrhovat při
řešení komplexních pozemkových úprav, kdy projektant zná rozvržení půdní držby, nutná protierozní
opatření aj.
Všechny interakční prvky v území byly navrženy podél existujících účelových komunikací, silnic,
vodních toků.
Přirozené dřeviny a křoviny musí odpovídat danému STG. U ovocných stromořadí je nutno zvolit
vysokokmenné odolné odrůdy vhodné do volné krajiny. Bylinná společenstva je nutno chránit před
eutrofizací a ruderalizací.
Předpokládaná šířka interakčních prvků je minimálně 2 m, doporučujeme však obvykle větší šířky, zvláště v případech, že interakční prvky mají do jisté míry i funkci biokoridorů a větrolamů.
6.5. PEDOLOGIE
Na základě půdních poměrů lze zájmové území zařadit do následujícího územního klasifikačního
systému:
zóna:
makroprovincie:
provincie:
oblast:
podoblast:
regiony:
subboreální lesní, luční a stepní hnědozemě a černozemě
karpatsko – dunajská
západokarpatská
nížinní
úvalů
pahorkatin a údolních niv, údolní nivy
Teritoriální diferenciace půdního pokryvu zájmového území je poměrně nízká, což je pravděpodobně způsobeno poměrně homogenními vlhkostními poměry území. Ačkoliv půdotvorný substrát je
mechanicky poměrně různorodý, převažují v něm vápnité hlinité až písčité sedimenty, svahoviny a zvětraliny, dominantní půdní kategorií jsou černozemě. Černozemě se vyskytují v subtypech černozem mo-
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 49
dální, vertická (těžká) a arenická (písčitá). Poslední přecházejí na výrazně písčitých substrátech do arenosolů (písčitých půd). Zrnitostně rozmanitější fluviální a deluviofluviální uloženiny na údolních dnech
nesou černice (lužní půdy), místa se sklonem k zasolování (sírany západně od Pasohlávek). Na fluviální
sedimenty okrajů protékaných údolí při severním a jižním okraji katastrálního území se vážou oglejené
fluvisoly.
Půdní pokryv je výrazně modifikován člověkem, ať už přímo či nepřímo. Půdy jsou postiženy
plošnou vodní i větrnou erozí. Hloubková lineární vodní eroze spíše zasahuje opuštěné zemědělské plochy na sklonitých svazích roztroušené v západní polovině katastrálního území Pasohlávek
V řešeném území se nachází zemědělská půda těchto bonitních půdně ekologických jednotek:
HPJ 01 – černozemě (typické i karbonátové) na spraši, středně těžké, s převážně příznivým vodním režimem
HPJ 04 – Černozemě nebo drnové půdy černozemní na píscích, mělké (do 30 cm) překryvy spraše na
píscích, lehké, velmi výsušné půdy
HPJ 05 – Černozemě vytvořené na středně (30-70 cm) mocné vrstvě spraší uložené na píscích. popř. i
nivní půdy na nivní uloženině s podložím písku, lehčí, středně výsušné půdy
HPJ 06 – černozemě typické, karbonátové a lužní na slinitých a jílovitých substrátech, těžké půdy,
avšak s lehčí ornicí a těžkou spodinou, občasně převlhčené
HPJ 08 – černozemě, hnědozemě i slabě oglejené, vždy však erodované, převážně na spraších, zpravidla ve vyšší svažitosti, středně těžké
HPJ 21 – Hnědé půdy a drnové půdy (regosoly), rendziny a ojediněle i nivní půdy na píscích, velmi
lehké a silně výsušné
HPJ 62 – lužní půdy glejové na nivních uloženinách a spraši, těžké až velmi těžké, obvykle dočasně
zamokřené podzemní vodou v hloubce 0,5 – 1 m
rozložení půd v řešeném území dle stupně jejich ochrany
IV
10.8%
V
1.0%
I
29.9%
II
0.4%
III
58.0%
V obci a jejím okolí se nacházejí výhradně velmi kvalitní zemědělské půdy. Více než polovina půd
má třetí třídu ochrany, asi třetina druhou a 10 % čtvrtou. Půdy první a páté třídy ochrany se vyskytují jen
výjimečně.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 50
V katastrálním území Pasohlávek a Mušova se nachází závlahová soustava „Jevišovka – Šakvice –
1. stavba“, která je ve vlastnictví a užívání Vinofruktu a.s., Dolní Dunajovice. Menší odvodněná plocha
je v SZ části řešeného území. Voda je z ní odváděna melioračním odpadem do vodní nádrže Nové
Mlýny I.
6.6. REKREAČNÍ HODNOTA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ
Rekreační funkce je v daném území jednou z nejdůležitějších. Z tohoto důvodu je jí také ve změně
č. 1 územního plánu věnována náležitá pozornost.
6.6.1.
Druhy rekreace, dosažitelnost rekreačního území
Z hlediska délky rekreace rozlišujeme rekreaci každodenní, krátkodobou (jednodenní a vícedenní) a
rekreaci dlouhodobou. Pro tyto druhy rekreace jsou stanoveny přibližné maximální dojížďkové vzdálenosti:
rekreace každodenní
rekreace krátkodobá
- jednodenní
- 2-3 denní
rekreace dlouhodobá
do 10 km
do 30 km
do 50 km
bez omezení
Rekreace každodenní: tato forma rekreace je součástí denního režimu a slouží ke krátkodobému zotavení obyvatel po skončení zaměstnání a školní výuky. Převažující náplní každodenní rekreace by
měl být pobyt ve vhodném přírodním prostředí mimo vlastní obydlí, spojený pokud možno
s procházkami, sportem, koupáním, sluněním, zahrádkařením a pěstováním různých zálib.Tato
rekreace se odbývá převážně v příměstské zóně.
Rekreace krátkodobá: jedná se o formu krátkodobého zotavení, která je součástí režimu pracovního
týdne a náplní dnů pracovního volna. Nároky na rekreaci tohoto druhu rostou. Rekreačním místem je jak vlastní příměstská zóna, tak i další rekreační území dobře dostupné ze sídelního útvaru.
Vyhledávána jsou zejména území s převahou lesních porostů, s vodními plochami, kulturními aktivitami a území vhodná pro zimní sporty. Krátkodobá rekreace vyvolává silný tlak na dopravu.
Dosažitelnost rekreační zóny:
Brno
Břeclav
Mikulov
Hodonín
Zlín
Ostrava
Praha
Vídeň
Bratislava
PROJEKT, s.r.o.
38 km
33 km
14 km
57 km
128 km
203 km
240 km
87 km
112 km
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 51
Z uvedeného je zřejmé, že rekreační zóna má význam jako cíl krátkodobé rekreace pro obyvatele
Břeclavi, Mikulova a Brna. Ze vzdálenějších míst sem budou přijíždět návštěvníci většinou na více dní.
6.6.2.
Cestovní ruch - vývojové tendence, vytváření podmínek pro rozvoj
Vývoj ve všech vyspělých společnostech směřuje k:
- renesanci zájmu o umění a aktivní sport
- vytváření globálního světového stylu založeného na aktivním cestování, obchodu, využívání
výpočetní techniky a sledování televize
- oživení náboženství i zájmu o kulturu
Světový cestovní ruch byl zasažen recesí na počátku 80. let. V roce 1984 se lidé ve světovém měřítku vrátili k cestování, avšak v r. 1986 opět radikálně omezili cesty v důsledku obav z mezinárodního
terorismu. Od r. 1987 do r. 1990 pokračoval růst cestovního ruchu. V roce 1991 stagnace a pak opět
mírný nárůst. V poslední době, zvláště po teroristických útocích na Ameriku 11. září 2001, se zájem částečně přesunul k domácímu cestovnímu ruchu a od velkých a celosvětově známých rekreačních center
k méně známým lokalitám.
V České republice je cestovní ruch významnou složkou hospodářství, přestože stále nejsou optimálně využívány všechny možnosti jeho rozvoje. Republika má obrovskou výhodu v tom, že sousedí
s Německem, jehož obyvatelé hned po Američanech nejvíce cestují. Přibližně jedna třetina všech návštěvníků je tvořena právě turisty z Německa.
V dané oblasti je výhodou velice dobrá dosažitelnost pro turisty z Rakouska.
Očekává se větší diferenciace ubytovacích zařízení, důraz bude kladen na specifika a jedinečnost
toho kterého zařízení. V tomto směru řešené území může nabízet:
• hydrogeotermální vrty jako jeden z významných stimulů rozvoje lázeňství a cestovního ruchu
v oblasti
• poměrně široký sortiment ubytování, od ubytování v kempu ve stanech, v karavanech, případně
různě komfortních ubytovacích chatách přes ubytování v penzionu až po možnost pronájmu bytu v soukromých rodinných domech v obci.
• nabídku místních kuchařských specialit a případně i uplatnění rybářských specialit i specifik vinařské oblasti (návštěvy vinných sklepů v okolí)
• využití a popularizace kulturních památek a archeologických nálezů
• rozvoj folklorních zvyklostí, festivalů
• rozvoj podmínek pro preventivní dovolenou spojenou s tělesným pohybem (fitness aktivní dovolená)
• rozvoj hvězdicových typů dovolené spočívajících v rozdělení celého pobytu na několik kratších
časových úseků, které účastník stráví v různých lokalitách oblasti, popř. i v různých typech ubytovacích zařízení a s různým zaměřením aktivního odpočinku (agroturistika, rekreace u vody,
cykloturistika atd.).
• V řešeném území je možnost kombinace rekreace s lázeňskou léčbou a rehabilitací.
6.6.3.
Podmínky pro rekreaci v řešeném území
REKREACE A CESTOVNÍ RUCH NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 52
Oblast velkého územního celku Pálava představuje důležitou zónu regionální i nadregionální rekreace.
Tato je charakteristická svou sezónní využitelností. Jsou zde ideální přírodní podmínky zejména
pro krátkodobou rekreaci zaměřenou na pěší turistiku s poznáváním přírodních pozoruhodností a
v současně době se rozvíjí i rekreace u vody. Atraktivitu území ještě více stupňuje výhodná dopravní
dostupnost,
Z hlediska rekreačního využití lze území rozdělit na tři celky soustředěného nadregionálního
zájmu:
1. Pálavská bradla
2. Lednicko-valtický areál
3. vodní nádrže Nové Mlýny
Území vodních nádrží Nové Mlýny je velmi atraktivní pro rekreaci u vody. s ohledem na nedostatek vodních ploch pro rekreaci na jižní Moravě a snadnou dostupnost, lze v případě kvalitní vody
v nádržích (I. a III.) očekávat zvýšený zájem o toto oblast. Zájem a ekonomický přínos však závisí na
kvalitě prostředí a vybavení.
Pro veřejnou rekreaci je vyčleněn severní břeh vodní nádrže Nové Mlýny I (v oblasti Pasohlávkypláž s limitní kapacitou 15000 osob), předpokládá se rozšíření stávajících ploch směrem k sídlu. Sezónnost této lokality by mohla být prodloužena využitím termální vody.
Druhý rekreační prostor s limitní kapacitou 30 000 osob je v lokalitě Nové Mlýny - Šakvice na
vodní nádrži Nové Mlýny III.
REKREACE MÍSTNÍHO VÝZNAMU
Přírodní podmínky jsou podrobně rozpracovány v předchozích kapitolách. V samotném katastrální území Pasohlávek a Mušova jsou dnes vhodné podmínky jen k rekreaci u vody, neboť ve zbytku k.ú.
zcela převládá zemědělsky využívaná krajina. Rekreační využití nepříliš rozsáhlých lužních lesů koliduje
se zájmy ochrany přírody. s uvedenou skutečností souvisí i nevhodná koncentrace rekreantů do letní turistické sezóny.
Možnosti prodloužení turistické sezóny:
využití termálních pramenů k rekreačním a lázeňským účelům
další rozvoj rybaření (Nádrže vodního díla umožňují intenzivní rybářská hospodaření. Lze
předpokládat celkovou produkci 600 tun ryb ročně, z toho 50 % odtěžit sportovním rybolovem.
rozvoj nových forem rekreace (cykloturistika, agroturistika, jezdectví, lodní sporty, myslivost)
větší využití a propagace ostatních přírodních hodnot v okolí vodní nádrže (Pálava)
větší využití kulturních hodnot v okolí (Mikulov, Lednicko-Valtický areál a další - viz
předchozí kapitola)
rozvoj tématicky zaměřené turistiky (degustace vína apod.)
Kvalita vody v nádrži:
Čistota vody ve vodních nádržích Nové Mlýny je průběžně sledována. Na znečištění se kromě zemědělství podílí také některé obce v povodí Dyje, kde nejsou vybudovány čistírny odpadních vod.
K podstatnému zlepšení kvality došlo po uvedení do provozu I. stupně čištění v rakouském Perhofenu
v roce 1987.
Čistota vody v lagunách je - díky filtraci při průsaku z vlastní nádrže, dosti dobrá.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 53
Kromě kvality vody je problémem pro rekreaci u nádrže zanášení jezera, eroze břehů a komáří kalamity. Erozi břehů navrhujeme zmírnit výsadbou vhodných břehových porostů. Zanášení jezera lze
omezit stejnými prostředky, kterými se zlepšuje čistota vody v nádrži. Likvidovat nánosy v nádrži lze
vybagrováním, což je v tomto rozsahu technicky obtížné. Komářím kalamitám lze z části předcházet
včasným použitím chemických prostředků (případně jiných prostředků proti komárům). Úplná likvidace komářích kalamit je zřejmě nemožná, neboť se jedná o přirozenou součást přírodního prostředí lužních lesů v okolí Dyje.
Současná kapacita rekreačních zařízení v k.ú. Pasohlávky a Mušov
Hlavní rekreační zóna v řešeném území se rozkládá na severním (levém) břehu vodní nádrže Nové
Mlýny I od silnice I/52 až cca 300 m za Malou Lagunu. V tomto území se nachází především
Autokemp Merkur
Penzion Talafa
Areál U jezera
Kemp u jezera
Ubytování Povodí Moravy
Rekrea Mušov Kučák
Celkem
3500 rekreantů
70 rekreantů
200 rekreantů
12 rekreantů
60 rekreantů
24 rekreantů
3866 rekreantů
Kapacita rekreačních zařízení v zastavěném území obce je v současně době následující:
Laguna Pasohlávky
Penzion Arpos
MRS Pálava
Ubytovna Turist
Yacht club
ostatní ubytovací zařízení
soukromé kempy v obci
Celkem
82 rekreanti
12 rekreantů
31 rekreant
95 rekreantů
130 rekreantů
75 rekreantů
150 rekreantů
575 rekreantů
Předpoklady pro vznik lázeňství
Řadu let byly zkoumány reálné možnosti využití hydrogeotermálních zdrojů v regionu jižní Moravy.
V roce 1990 a 1995 byly v oblasti objeveny dva hydrogeotermální zdroje – první vrt Mušov-3G,
který je situován na dnešním parkovišti u odbočky z hlavní komunikace I/52 Brno-Mikulov, a druhý vrt
Pasohlávky-2G, který je situován v obci Pasohlávky v místě bývalého státního statku. Vzdušnou čarou
je vzdálenost obou vrtů od sebe kolem 2500 m.
Voda je Ministerstvem zdravotnictví - ČILZ předběžně označována za vodu léčivou,
v podmínkách ČR zatím unikátní.s předpokladem vybudování lázeňského zařízení.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 54
6.7. POSTAVENÍ OBCE VE STRUKTUŘE OSÍDLENÍ
V letech 1971-72 byla u nás zavedena středisková soustava osídlení. Jejím cílem bylo racionálně
koncentrovat obyvatelstvo, bytový fond, občanské vybavení a výrobní síly. Středisková soustava osídlení je dnes dosti odsuzována, neboť přispěla k neúměrné koncentraci občanské vybavenosti do střediskových obcí a k sociální a kulturní degradaci malých venkovských sídel. V sídlech, která byla zařazena
mezi nestředisková (zejména mezi tzv. nestředisková sídla ostatní), byla značně umrtvena iniciativa občanů i funkcionářů tehdejších národních výborů.
Na druhé straně vznik střediskové soustavy osídlení měl zcela racionální důvod spočívající
v okolnosti, že v podmínkách netržního hospodářství řízeného státním byrokratickým aparátem, byla
odůvodněná potřeba směřovat nedostatkové investiční prostředky do těch sídel, která skýtala jistou záruku jejich účelného využití. Svou roli sehrála i zkušenost z 50. a 60. let, kdy se pod heslem vyrovnání
města a venkova stavěly i v malých venkovských obcích rozsáhlé a nákladné stavby občanské vybavenosti, neodpovídající svou dimenzí velikosti sídla ani jeho skutečným potřebám.
Středisková soustava osídlení byla v průběhu 70. a 80. let upravována a zpřesňována, takže dnes
odráží dosti věrně územně plánovací předpoklady rozvoje jednotlivých sídel a jejich vzájemné postavení
v soustavě osídlení. Nepovažujeme proto za rozumné ji zcela zavrhovat, ale pouze změnit její pojetí,
z nástroje byrokratického prosazování a řízení urbanizace by se měl stát výchozí pracovní podklad pro
obecní, městská a okresní zastupitelstva, která budou ekonomickými podmínkami objektivně přinucena
navzájem koordinovat svou činnost v území.
Ve střediskové soustavě byly Pasohlávky zařazeny mezi nestředisková sídla trvalého významu.
Střediskem osídlení místního významu pro obec Pasohlávky byly Pohořelice. Střediskem osídlení obvodního významu byly rovněž Pohořelice.
V současné době patří Pasohlávky pod pověřený městský úřad Pohořelice. Vstoupily rovněž do
dobrovolného „Sdružení obcí Čistá Jihlava“.
6.8. HISTORIE OBCE, OCHRANA KULTURNÍCH HODNOT
6.8.1.
Historie obce
Historikové se domnívají, že obec Pasohlávky vznikla na levém břehu Dyje v 11. nebo 12. století.
Nejstarší písemné zprávy o zdejší obci jsou z r.1249, kdy král Přemysl Otakar I. daroval Mikulov
s příslušnými obcemi, vinicemi, polnostmi a všemi právy Lichtenštejnům.
Další zprávy jsou z r.1276, kdy místní fara s desátky náležela staroboleslavské kapitule. Tehdy se
obec nazývala Uherčice na Bílém břehu. Údajně vesnice nestála tam, kde dnes, ale čtvrt hodiny cesty západněji od silnice Dmholec - Nová Ves. Potom není o zdejší obci dlouho nejmenších zpráv. Historikové
se domnívají, že obec zanikla za války česko-uherské.
Další zmínky o obci jsou až z druhé poloviny 16.století. Území zaniklých Uherčic patřilo k panství
dolnokounickému. Kolem r.1574, když Krištof z Tyfenpacha zalidňoval Charváty pusté vesnice na svém
Dmholském statku, usadili se četní i v pustých Uherčicích. Proto se jmenovala též Charváty. Časem se
k nim přistěhovali někteří Čechové.
V r.1567 prodal údajně Burián Žabka z Limberka území s obcemi Charváty a Vlasaticemi Albrechtu Čenohorskému z Boskovic. Dědic Albrechtův Jan Šembera z Boskovic na Boskovicích odprodal tvrz,
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 55
městečko Vlasatice a ves Uherčice na Bílém břehu (zvanou též Charváty} spolu s jinými obcemi v r.
1574 hraběti Františku z Thurnů. Ze čtyř synů Thurnových zdědil Pasohlávky, Smolín, Malešovice a
Přísnotice nejmladší Jindřich Matyáš hrabě Thurn. Ten nemohl pro velké dluhy majetek udržet, a tak
r.1590 zdejší ves se dvěma jezery a rybníkem Vrkoč prodal Adamovi z Ditrichštejna za 15 000 zlotých.
Po šesti letech byla obec navrácena statku přešticko-vlasatickému, když vnuk Adamův, Maxmilián, a
syn, František kardinál z Ditrichštejnu prodali r.1596 ves s rybníky a příslušenstvím hraběti Jeronýmu
Václavu z Thurnů, majiteli Vlasatic, (bratru Jindřicha). Jeho syn, hrabě Vít Jindřich Thurn, prodal r.1617
za svého dědictví dvůr panu Janu Vrochyňovi z Reptu.
Jan Vrochyně se zúčastnil českého povstání a po porážce českých stavů na Bílé hoře v r.1620 byl,
jako jeden z mnoha, potrestán v r. 1622 odebráním statků. Dvůr byl prodán kardinálu z Ditrichštejna,
který jej připojil k panství kounickému. Toto náleželo k Mikulovu.
Ve válce třicetileté byla obec velmi poškozena. Z 300 obyvatel zůstalo jen něco přes 100. Před válkou bylo v Pasohlávkách 43 domů, po ní bylo 29 z nich zpustlých. V letech 1657-1674 bylo 15 z nich
znovu obydleno.
Také za vpádu Tatarů v r. 1663 došlo k dalšímu vyplenění zdejší vesnice. Pasohlávky také zle postihl vpád pruských vojsk v r.1742.
Kromě válečných útrap byly další pohromou epidemie obávaných nemocí. Roku 1836 zemřelo ve
zdejší obci během dvou měsíců 97 lidí na choleru a v r. 1866 se museli obyvatelé obce postarat v době
od 15 července do 3. září o ubytování 35 tisíc Prusů.
Charvátskou osadou byly Pasohlávky ještě v r. 1691. Ačkoli znali obyvatelé většinou německy,
žádali, aby farář byl mocen jazyka českého. V dalších desetiletích však postupně německé obyvatelstvo
české a charvatské vytlačovalo, až v r.1810 zde žilo 993 německých obyvatel a 2 židé (několik Čechů,
kteří zde tehdy žili, svou národnost zapřelo).
Němci zkomoleně přeložili "na Bílém břehu" na "Weißstätten". Charvátskočeský název "Pasohlávky" a (pasoglavi, pasohlavi) nemá s ním souvislost.
Školou se obyvatelé poněmčovali, ale ještě v r.1830, jak vypravoval Sušil, býval farář zdejší žádán
farníky, aby jim alespoň někdy kázal česky.
K Čechům se hlásí část obyvatelstva až po první světové válce, po zřízení Československé republiky. V r.1929 byla v obci zřízena česká škola a česká mateřská škola. Prvním českým učitelem ve škole
byl pan Maxmilián Škoda a v mateřské škole paní učitelka Okáčová.
V obci bylo 8 obchodů se smíšeným zbožím, 3 pekárny, 2 hospody. Působil zde i německý pěvecký sbor, jehož členové hráli divadlo. Německá většina mezi sebe Čechy nepřijímala.
V r. 1945 před osvobozením bylo ve zdejší obci 744 Němců ve 242 domech. Obec byla osvobozena sovětskou armádou - boje trvaly od 30. dubna do 7. května 1945 a padlo při nich 28 sovětských vojáků. Válečnými událostmi bylo 162 domů zcela zničeno, 72 těžce poškozeno a jen 8 domů zůstalo neporušeno.
Odsun německého obyvatelstva se uskutečnil do r.1947. V obci zůstalo jen 5 osob německé národnosti ze smíšených manželství. Takto velmi postižená obec jen těžce získávala nové osadníky.
V letech 1945-1946 přišlo do osvobozené obce 37 rodin, převážně z Moravy, 7 rodin ze Slovenska a 3
rodiny z Vídně. V r.1950 poklesl stav obyvatelstva ve zdejší obci na 282 osoby, to je 27,6 % předválečného stavu.
V obci stávala už za třicetileté války kaple zasvěcená Sv. Duchu. V roce 1672 byla přifařena do
Vlasatic. Roku 1675 byla kaple přestavěna za patrona knížete Ditrichštejna, jehož erb s rokem 1675 jest
posud znatelný nad hlavním vchodem. V děkanské zprávě r.1691 mluví se již o kapli sv.Anny, ale pusté
a bez kostelních potřeb. Farníci byli Charváti. Nynější podoby nabyl kostel za oprav r.1811 a 1818, kdy
byla vystavěna věž, poslední opravy z r. 1903 a dále opravy probíhající v současnosti.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 56
Hlavní oltář sv.Anny, vedlejší na epištolní straně sv.Cyrila a Metoděje. Na věži 2 zvony a umíráček
(r. 1979 litý v Mikulově).
Zdejší ("Whrichicz") fara se připomíná s mnohými jinými okolními u kláštera Kounického r.1276.
Za náboženských převratů přidali se obyvatelé většinou k luteránství, menší část k novokřtěncům. Za
vypovídajících dekretů Ditrichštejnových se vystěhovali novokřtěnci do Uher, zbylé obyvatelstvo vrátilo
se do církve a přifařeno do Vlasatic. Roku 1811 byla duchovní správa obnovena zřízením lokálky, jenž
byla v r.1885 povýšena na faru.
Škola byla zřízena v r.1788, dnešní budova bývalé školy (nyní radnice) je z r.1883. Obec spravoval starosta, 3 radní a 14 výborů.
Současný znak obce vychází ze starých pečetí se znakem raka na vodě a vinařského nože. Nad
nímž je na jedné nápis: FIRST1 DIET DORF WEITEDEN a druhá má při vinařském noži písmeno W.
6.8.2.
Nemovité kulturní památky
PASOHLÁVKY
1. Filiální kostel sv. Anny, poř. č. 1608
Umístění: parcela č. *131.
Ranně barokní stavba z doby kolem r. 1690 s úpravami z r. 1818. Výrazná dominanta návsi a obce.
Jednolodní orientovaná stavba s půlkruhovým kněžištěm a čtyřbokou věží v západním průčelí
kostela. Při severní straně kněžiště je obdélná sakristie. Průčelí je členěno středním rizalitem vně
s konkávně tvarovanými bočními stěnami; na osu rizalitu je prolomen pravoúhlý vchod. Nad vchodem
je profilovaná římsa, nad níž přechází rizalit ve čtyřbokou věž s vybraným nárožím. Věž je zastřešena cibulí s makovicí a dvouramenným křížem. Hlavní profilovaná římsa nese střechu sedlovou, nad kněžištěm zvalbenou.
Materiál: kámen, cihla, omítka, dřevo, krytina - pálená.
2. Socha sv. Jana Nepomuckého, poř. č. 1609
Umístění: u kostela parcela č. 4980/2
Socha světce v životní velikosti z doby po r.1730, oživující prostranství před kostelem.
Materiál: pískovec, zbytky olejového nátěru, cementová základna.
3. Dům č. 7, poř. č. 1611
Umístění: parcela č. *504
Přízemní budova, volně stojící na návsi. Orientovaná štítem do veřejného prostoru, z poloviny 19.
století, později opravená, s výrazným štítem pozdně barokních nalidovělých forem. Původní dispozice
byla vytvářena na základě průběžné síně, probíhající stavením z návsi do dvora a nevykazuje žádné
zvláštní místní znaky.
Materiál: kámen, cihla, omítka, dřevo, krytina - pálená.
MUŠOV
4. Farní kostel sv. Linharta, poř. č 1576 (mimo řešené území)
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 57
Umístění: parcela č. *53
Jádro stavby z konce 13.století s typickými dobovými architektonickými články, s barokní přístavbou a novogotickou úpravou.
Jednolodní orientovaná stavba s pravoúhlým závěrem kněžiště, čtyřbokou věží přistavěnou
k závěru presbyteria při severní straně. Kostel byl odsvěcen (výzkum).
Materiál: kámen.cihla, omítka, krytina tašková.
5. Archeologická lokalita na vrchu Burgstall, poř. č. 1582
Umístění: parcela č. 3164/1
Jedna z mála zachovaných římských stanic na našem území z doby nejpozději po skončení Traianových válek dáckých 107-114, až do doby Diokletianovy. Leží severozápadně od obce na návrší. Stanice XII. římské legie tvořila čtverec o rozloze 60-63 m. Obvod tvořila hradební zeď. Uprostřed byl vydlážděný dvůr oblázky a štěrkem, kolem původně obytné místnosti, s triforiem.
Nejdůležitější jsou nálezy cihel označené kolky X. legie. Z ostatních nálezů je nejdůležitější bronzová spona. Keramika je velmi řídká.
6. Kaple, poř. č. 1577
Umístění: parcela č.3164/100 u státní silnice I/52
Kaple v historizujícím slohu z II. poloviny 19. století (kolem r. 1870). Leží při státní silnici na Brno.
Materiál: kámen.cihla, omítka, krytina plech.
7. Boží muka, poř. č. 1580
Umístění: parcela č.3164/54 u bývalé státní silnice I/52
Z konce 18.století, významný orientační bod v nečleněné rovinaté krajině u silnice do Brna.
Materiál: kámen.cihla, omítka, krytina tašková.
Stavební stav: poškozená omítka.
Při jejich obnově nemovitých kulturních památek je nutno respektovat příslušné zákony.
Součástí kulturních a civilizačních hodnot daného území jsou i ARCHEOLOGICKÉ PAMÁTKY. Vzhledem ke skutečnosti, že katastrální území obce Pasohlávky i bývalé obce Mušova je možné
v celém jeho rozsahu považovat za území s možnými archeologickými nálezy ve smyslu § 22, odst. 2
zák. č. 20/1987 Sb. O státní památkové péči ve znění novely č. 242/1992 Sb.
V případě jakýchkoliv zemních stavebních prací a úprav terénu v katastrálním území Pasohlávek i
Mušova je jejich investor povinen dle ustanovení § 22, odst. 2 zák. č. 20/1987 Sb. v platném znění již
v v době přípravy stavby uzavřít smlouvu na provedení záchranného archeologického výzkumu
s institucí oprávněnou k provádění archeologických výzkumů.
6.9. OBYVATELSTVO, DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ
Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Pasohlávky leží ve
spádovém území obce Pohořelice (bývalého střediska osídlení místního významu), uvádíme proto údaje
za celé toto spádové území.Pro úplnost je sem zařazena i bývalá obec Mušov i obec Ivaň, neboť po vy-
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 58
budování vodních nádrží Nové Mlýny se obyvatelé Mušova odstěhovali především do Pasohlávek, dále
do Pohořelic a částečně i do Ivaně.
Tab. č.1: Vývoj počtu obyvatel ve spádovém území obce Pohořelice a obcí Mušov a Ivaň v období
1850 – 2001:
SÍDLO
Pohořelice
Cvrčovice
Nová Ves
Pasohlávky
Mušov
Ivaň
Vlasatice
KATEGORIE
SOMV
NST
NST
NST
.
NST/Vranovice
NST
spádové území celkem
1850
2479
588
442
814
532
624
1586
1880
3626
709
544
840
667
644
2060
1900
3880
727
554
959
665
797
1907
1930
3680
725
545
1021
730
849
1926
7065
9090
9489
9476
Počet obyvatel k roku
1950
1961
1970
3265
3524
3777
591
653
567
269
312
308
282
381
351
559
601
533
709
748
743
988
974
963
6663
7193
7242
1980
5125
.
.
595
.
768
947
1991
4378
565
.
672
.
702
870
2001
4393
560
.
738
.
700
808
7435
7187
7199
Pramen: Retrospektivní lexikon obcí, SLDB 2001
10000
9000
8000
Vlasatice
7000
Ivaň
6000
5000
Mušov
Pasohlávky
4000
Nová Ves
Cvrčovice
3000
Pohořelice
2000
1000
0
1850
1880
PROJEKT, s.r.o.
1900
1930
1950
1961
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
1970
1980
1991
2001
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 59
Pasohlávky
1200
1000
800
600
400
200
0
1840
1860
1880
1900
1920
1940
1960
1980
2000
2020
Z grafu je zřejmé, že počet obyvatel v oblasti vykazuje nárůst až do II. světové války, rychlý pokles po odsunu německých obyvatel, potom následuje opět mírný růst do roku 1980 a dále mírný pokles. Jsou zde i patrné důsledky sloučení Pohořelic se Cvrčovicemi a Novou Vsí i rozdělení obyvatel
Mušova do jednotlivých obcí.
Obec Pasohlávky má poněkud komplikovanější vývoj. Nejvíce obyvatel ve sledovaném období
měla obec v roce 1930. Z retrospektivního přehledu obyvatel je patrný prudký pokles počtu obyvatel po
roce 1945. Poté následuje stálý rychlý nárůst počtu obyvatel (dosídlení, příchod obyvatel Mušova a nyní
zřejmě kvalitní životní prostředí s možností rekreace u vody a současně velice dobrá dopravní dostupnost – Brno cca 30 minut autem). V samostatném grafu pro obec Pasohlávky, který zohledňuje i délku
časových úseků mezi jednotlivými sčítáními a zahrnuje aktuální počet obyvatel v Pasohlávkách (v srpnu
2001 741 obyvatel), je toto velice dobře patrné.
Tab. č.2: Věkové složení obyvatelstva v obci Pasohlávky (2001)
Věkové složení obyvatelstva
rok
0-14 let
produktivní věk
poproduktivní věk
Pasohlávky
1991
abs.
182
415
75
%
27.1%
61.8%
11.2%
2001
abs.
167
483
88
%
22.6%
65.4%
11.9%
Okres celkem
1991
2001
%
%
25.6% 16.8%
55.4% 66.3%
19.0% 16.9%
Věkový index (předproduktivní věk/ poproduktivní věk × 100) je v Pasohlávkách 189,77.
Pro hodnocení dalšího vývoje obyvatelstva se často používá ukazatele "Index stáří". Hodnota vyšší než 100 signalizuje, že v dalším vývoji nastane v takovýchto obcích úbytek obyvatelstva přirozenou
měnou (úmrtím). V tomto směru je situace v obci Pasohlávky velice příznivá, lepší než celkově v okrese
Břeclav, a podstatně příznivější než v celé České republice. Celkově však je vývoj velice nepříznivý,
zvláště při srovnání údajů z posledního sčítání lidu, domů a bytů a sčítání z roku 1991. Jedná se o velice
výrazný trend ve stárnutí obyvatelstva a to přes skutečnost, že poslední sčítání uvažuje jako poproduk-
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 60
tivní věk vyšší než 60 let u všech obyvatel, kdežto při minulém sčítání byl počítán poproduktivní věk žen
vyšší než 55 let.
Index stáří = (poproduktivní obyv./předproduktivní obyv.)*100 [%]
rok
Česká republika
okres Břeclav
obec Pasohlávky
1991
95,0
74,2
41,2
2001
113,6
100,9
52,7
Je zřejmé, že tento ukazatel je v případě Pasohlávek podstatně lepší než celkově v České republice
i lepší než v okrese Břeclav.
Vývoj počtu obyvatel ČR do roku 2020: v roce 1994 se narodilo v ČR nejméně dětí od roku
1785, poprvé se také narodilo méně lidí (107.000) než jich zemřelo (117.000). Tento negativní trend pokračuje i v dalších letech. Podle údajů ČSÚ se v roce 1996 narodilo pouze 90.000 dětí, zemřelo přes
110.000 lidí.
Problém nízké porodnosti se vyskytuje ve většině zemí Evropy. Má velmi negativní dopad na národní hospodářství a stabilitu důchodového systému.
Odhady budoucího vývoje jsou velmi obtížné. Někteří odborníci očekávají pokračování uvedeného trendu, jiní naopak doufají, že snížení porodnosti je jen dočasné a že počátkem 3. tisíciletí by mohl
nastat „baby-boom“. Statistický úřad však ve svých prognózách s růstem porodnosti nepočítá.
Prognóza vývoje počtu obyvatel podle ČSÚ (1995):
Počet obyvatel v tis. / Rok
optimistická varianta
pesimistická varianta
1995
10322
10322
2000
10278
10266
2005
10208
10165
2010
10107
10001
2015
9989
9781
2020
9851
9505
11000
10800
10600
10400 10322
10278
10200 10322
10000
10266
10208
10107
9989
10165
9851
10001
9800
9600
9781
9400
9505
9200
9000
1995
2000
2005
2010
2015
2020
optimistická varianta
pesimistická varianta
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 61
Při posledním sčítání lidu, domů a bytů měla Česká republika celkem 10 294 822 obyvatel. Pokles
obyvatelstva je tedy ještě menší než předpokládá „optimistická varianta“. Jedná se o příznivý údaj, jehož
význam však bude nutno posoudit i z hlediska dalších skutečností, zejména velmi nepříznivého věkového složení obyvatelstva. Bez podrobnějšího rozboru všech údajů ze sčítání tedy není možné určit, které
z variant je pravděpodobnější.
Tendence vývoje počtu obyvatelstva na venkově
Přirozený přírůstek obyvatelstva (rozdíl mezi počtem narozených a zemřelých) býval na venkově
vždy nižší než ve městech. Přesto i na venkově míval až do konce 70. let kladné hodnoty, tj. obyvatelstva
přibývalo přirozenou měrou. Od té doby nastalo v naší zemi období s přirozeným úbytkem obyvatelstva
v obcích do 2 tisíc obyvatel (hodnota přirozeného přírůstku v roce 1975 byla ještě +4,45 na 1000 obyv.,
pro rok 1990 už byla –2,53).
Od začátku 70. let se udržovala nižší míra přistěhování na venkov (rel. na 1000 obyv.), a i když se
od konce 80. let tento ukazatel poněkud zvýšil, ani zdaleka nedosahuje úrovně ze 60. let. Přibližně od
téže doby (začátek 70. let) však venkov méně ztrácí vystěhováním. Stěhování z venkova do měst a míra
stěhování z měst na venkov se navzájem přiblížily.
V současné době probíhá jisté oživování venkova kolem velkých měst související s touhou obyvatelstva po klidnějším a z hlediska přírodních podmínek příznivějším prostředím pro bydlení. Kontakt
s městem si přesto nadále uchovávají. K masivnímu „útěku z měst“ však nedochází a v nejbližší budoucnosti zřejmě ani nedojde.
Při prognózování dalšího vývoje počtu obyvatel v řešené obci vycházíme z výše uvedeného dosavadního demografického vývoje, a také z územně technických podmínek sídla a urbanistických sídelních vazeb. Přihlíží se i k současným rostoucím problémům se získáváním bytu či jiného druhu bydlení
ve městech, což zbrzdí trend stěhování do měst a vylidňování venkova. Naopak lze očekávat růst zájmu
o bydlení v příměstských oblastech, zejména v obcích s dobrým dopravním spojením do města, kvalitním životním prostředím a v těch obcích, které mohou nabídnout obyvatelům komfort bydlení srovnatelný s městem.
Na základě všech uvedených skutečností (velikost obce, značná rekreační atraktivita i reálné předpoklady lázeňského rozvoje obce, výborná dopravní dosažitelnost a přijatelná dopravní obslužnost
v obci) a s ohledem na předpokládaný vývoj obyvatelstva (Projekce obyvatelstva ČR do roku 2020,
ČSÚ 1993, 1995) lze očekávat, že počet trvale bydlících obyvatel obce bude nějakou dobu stále narůstat:
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 62
předpoklad vývoje obyvatelstva v Pasohlávkách do roku 2020
900
850
800
750
700
650
600
550
500
1980
1990
2000
2010
2020
v roce 2010 očekáváme 800 osob
ve výhledu v roce 2020 předpokládáme 860 obyvatel
V územním plánu bylo třeba navrhnout území pro bydlení v rodinných domech nejméně
v rozsahu uspokojení potřeb výše uvedených počtů obyvatel.
7. NÁVRH URBANISTICKÉ KONCEPCE
Pasohlávky jsou obec s převažující sídelní a rekreační funkcí, další funkcí je zemědělská výroba.
Obec má rekreační, ale i sadařský a vinařský a zelinářský charakter. Část obyvatelstva je zaměstnána
v místě bydliště (v zemědělství, místních drobných firmách, rekreačních zařízeních a obchodech), převážná část vyjíždí za prací do blízkých i vzdálenějších měst (Břeclav, Hustopeče, Brno, okolní obce).
Výchozím hlediskem koncepčního přístupu k řešení územního plánu a rozvojové urbanizace obce
je zajištění optimálního životního a pracovního prostředí pro obyvatelstvo, úměrné usměrnění rozvoje
zařízení pro sport, rekreaci a cestovní ruch, bez násilného narušení historických i stávajících urbanistických struktur a architektonických hodnot a především bez narušení kulturních, památkově chráněných
hodnot, zanechaných předchozími generacemi.
Prostorové uspořádání
Při formování urbanistické koncepce rozvoje je zohledněno původní prostorově – funkční uspořádání obce, jehož hlavní kompoziční osu tvoří státní silnice III. třídy. V centru obce kolem kostela jsou
situovány původní zemědělské usedlosti s bydlením u silnice. Převažující orientace domů do ulice byla
štítová a u původní zástavby zůstává zachována. Z centra obce pokračuje zástavba třemi směry. Západně
a severovýchodně podél státní silnice, od zátoky na vodní nádrži Nové Mlýny I až k areálu Vinofruktu, a
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 63
také jihovýchodně kolem potoka k Yacht clubu. Severovýchodně od centra obce bylo v době budování
vodních nádrží postaveno velké sídliště rodinných domů pro obyvatele rušené obce Mušov. Na západním okraji obec ukončuje řada vinných sklepů s malou sezónní restaurací. V oblasti mezi centrem obce a
nádrží jsou staré i nově postavené vinné sklepy prostřídány obytnou a rekreační výstavbou. Severovýchodní větev obytné výstavby je sevřena mezi dva výrobní areály, funkční areál Vinofruktu a nevyužívaný areál bývalého státního statku.
Zastavěné území obce (intravilán) je obklopeno intenzivně obdělávanou zemědělskou půdou (poli, sady a vinicemi).
Na katastrálním území Mušova je mezi státní silnicí I/52 a vodní nádrží rekreační areál s restaurací
a apartmány, který dále pokračuje obecním kempem ATC Merkur podél Velké a Malé Laguny. V pásu o
šířce cca 50 m kolem vodních ploch jsou umístěny pláže. Lemují břeh nádrže a lagun od hráze až po Pobřežní háj - biocentrum místního významu. Nad nimi v témž úseku se nachází území pro krátkodobou
letní rekreaci – tzn. ubytování na kempovacích plochách a v bungalovech doplněné vybaveností a plochami pro sport. Hranici území pro sezónní rekreaci tvoří stávající obslužná komunikace, která probíhá
podél pobřeží ve vzdálenosti cca 100-150 m od břehu lagun.
Při řešení návrhu územního plánu byly respektovány současné stabilní přírodní a umělé prvky:
• konfigurace terénu
• stávající zástavba
• umístění silnic
• vodní toky a plochy
• chráněná zemědělská půda
Návrh změny č. 1 územního plánu vychází ze tří základních požadavků na územní rozvoj
v řešeném území:
• vytvoření vhodných podmínek pro život občanů Pasohlávek
• vytvoření podmínek pro vznik a rozvoj lázeňství v obci
• vytvoření podmínek pro rekreaci na severním břehu vodní nádrže Nové Mlýny I
• udržení a odpovídající rozvoj tradiční zemědělské výroby (sadařství, vinařství a zelinářství) a její
začlenění do nových podmínek v převážně rekreačním a lázeňském území
Změna územního plánu se týká zastavěného území obce a oblasti podél vodní nádrže Nové
Mlýny I mezi obcí Pasohlávky a silnicí I/52. Snahou je podpořit rozvoj rekreace tak, aby nekomplikovala život stávající obce, ale naopak byla pro ni přínosem.
V současné době je obec a rekreační oblast oddělena především dopravně. Rekreační část území je
dopravně napojena ze silnice I/52, obec je napojena silnicí III/39614 od Brna.
Program, který je v lokalitě navrhován, vychází z přírodních podmínek v této oblasti. Jsou to
zejména ideální podmínky pro rekreaci podél vodní nádrže
Kromě koupání zde bude možné provozovat také vodní sporty, rybolov, pěší turistiku, cykloturistiku, myslivost, jezdectví. Vhodné prostory jsou zde pro vybudování sportovních zařízení jako je např.
tenisový klub. Je zde proslulé vinařství a návštěva vinných sklepů patří k významným atraktivitám území.
Vyhodnocení dvou termálních vrtů, provedených v řešeném území, přináší do této oblasti další
aktivitu, a tou je lázeňství.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 64
Základní koncepce urbanistického návrhu je založena na organizaci území určených pro rekreaci,
lázeňství, služby a bydlení v provozně čistých a urbanisticky logických vazbách. Návrh je chápán jako
maximalistický, tzn. že prověřuje možnost využití všech ploch bez ohledu na současně vlastnické vztahy,
avšak s respektováním všech limitů využití území.
Rekreačně-lázeňský komplex je navrhován podle následujících principů:
Beze změn jsou v maximální míře ponechávána stávající stabilizované funkce území. Týká se
to především kempu Merkur, ale i stávajících funkčních území v obci.
V klidném území ve východní části poloostrova nad Pobřežním hájem je (v souladu
s požadavky ČILZ) navrženo umístění plochy pro rozvoj léčebného lázeňství. Důvody a výhody tohoto umístění jsou uvedeny v kapitole Lázeňství.
Území pro individuální rekreaci je navrženo dle již zpracované urbanistické studie se zohledněním vyprojektované a schválené trasy kanalizace.
Území mezi východním okrajem obce a lázeňským územím je určeno pro rozvoj undividuální
rekreace podél vodní nádrže a ve vzdálenější poloze jsou navrhovány plochy pro umístění
bydlení v rodinných domech s doplňkovým rekreačním ubytováním.
Území mezi lázeňským územím a silnicí I/52, severně od stávajícího kempu, je navrhováno
pro hlavní rozvoj rekreace. Od lázeňského území je odděleno plochami zeleně.
Východně od lázeňského území je opět území klidné rekreace v apartmánech, doplněné plochami pro umístění restaurací a sportovními plochami. Severně od něho je velká plocha pro
umisťování sportovních aktivit s většími požadavky na rozlohu území. Plochami zeleně je toto
území klidné rekreace odděleno nejen od lázeňského území, ale i od velké sportovní plochy,
od území kempu a hlavně od území občanské vybavenosti které leží východním směrem.
V území občanské vybavenosti je s využitím vhodné terénní konfigurace navržen amfiteátr
pro kulturní akce. Poblíž je pak navrženo umístění většího nákupního střediska. Záchytné
parkoviště v této oblasti bude sloužit oběma zařízením, neboť se dá předpokládat, že provozní
doba a největší zájem zákazníků nákupního střediska bude během dne a naopak provoz amfiteátru bude především ve večerních a nočních hodinách.
Na severním okraji stávajícího kempu je, východně od občanské vybavenosti, nejprve plocha
pro umístění hotelů a penzionů, plochy pro rekreaci v apartmánech a dále, až ke stávajícímu
areálu „U jezera“ sportovní plocha, určená pro umístění aquaparku.
Na severním okraji navrhovaného aquaparku je opět plocha pro umístění hotelů a penzionů.
Území hotelů, penzionů a apartmánů je na severním okraji lemováno plochami pro rozvoj
bydlení v rodinných domech s doplňkovým rekreačním ubytováním.
V nejsevernější poloze, poblíž archeologické lokality je navržena plocha občanské vybavenosti, určená pro pro prezentaci archeologických nálezů a dalších kulturních zajímavostí v oblasti.
V zastavěném území obce je situováno smíšené lázeňské území u geotermálního vrtu označeného jako Pasohlávky-2G, v prostoru bývalého státního statku. Hlavní pozornost je přitom
kladena na klidovou polohu, dostatek parkovacích ploch na okraji a ploch pro relaxaci (zeleň).
Ve stávajícím rekreačním areálu je navrženo menší území pro lázeňské využití u geotermálního vrtu označeného jako Mušov-3G, poblíž silnice I/52. Navrhované lázeňské území je od této
silnice odděleno smíšeným rekreačním územím.
Hlavní dopravní osu území tvoří sběrná komunikace, vedoucí po severním okraji navrhovaného
území. Je napojena na komunikační síť v obci okružní křižovatkou u hřbitova a vede k další okružní kři-
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 65
žovatce umístěné asi 350 m severně od Malé Laguny. Hlavní sběrná komunikace dále prochází
k severovýchodu zhruba středem navrhovaného rekreačního území. U stávajícího záchytného parkoviště
je napojena na stávající pobřežní komunikaci a dále pak na silnici I/52.
Na okružní křižovatku (severně od Malé Laguny) je napojena i další komunikace, vedoucí sem od
obce od křižovatky u hřbitova. Vzhledem k tomu, že tato komunikace prochází lázeňským územím, je v
prostoru lázní přerušena, resp. navržena jako dopravně zklidněná a tato koncepce je podporována i jejím
směrovým vedením.
Také pobřežní komunikace je, vyjma úseku přímo u silnice I/52, navrhována jako zklidněná.
V zastavěném území obce je situován lázeňský komplex u geotermálního vrtu označeného jako
Pasohlávky-2G, v prostoru bývalého státního statku. Hlavní pozornost je přitom kladena na klidovou
polohu, dostatek parkovacích ploch na okraji a ploch pro relaxaci (zeleň).
Ve stávajícím rekreačním areálu je navrženo menší území pro lázeňské využití u geotermálního vrtu označeného jako Mušov-3G, poblíž silnice I/52. Navrhované lázeňské území je od této silnice odděleno smíšeným rekreačním územím.
8. ČLENĚNÍ ÚZEMÍ OBCE NA JEDNOTLIVÁ FUNKČNÍ ÚZEMÍ, PODMÍNKY JEJICH VYUŽITÍ
8.1. BYDLENÍ
8.1.1.
Bydlení trvalé
K okamžiku sčítání v roce 2001 bylo v obci Pasohlávky 175 trvale obydlených domů, z toho 172
rodinných domů, tj. 98,3 %. V obci nebyla evidována žádná nevyčleněná rekreační chalupa.
Trvale obydlených bytů bylo v obci při posledním statistickém sčítání 208, z toho 197 v rodinných
domech a 11 ve třech bytových domech. 7 bytů (v rodinných domech) je neobydleno. Na jeden trvale
obydlený byt v Pasohlávkách připadá tedy průměrně 3,67 osob, 66,6 m2 obytné plochy a 3,55 obytných
místností.
Domovní fond oproti předchozím sčítáním stabilně roste – v roce 1980 zde bylo 140 trvale obydlených domů, v roce 1991 172 trvale obydlených domů a v roce 2001 175 trvale obydlených domů s 201
obydlenými byty.
Je relativně velký zájem o výstavbu, v posledních letech bylo postaveno několik nových rodinných domů a velké množství domů prošlo rekonstrukcí.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 66
Tab. č.1: Vývoj počtu trvale obydlených domů v Pasohlávkách v období 1869-2001
Rok
Počet domů v
Pasohlávkách
1869
1880
1900
141
144
174
Vývoj počtu domů v Pasohlávkách
1930 1950 1961 1970 1980
223
84
74
75
Stav bytového fondu v obci Pasohlávky (2001)
Počet domů celkem
Z toho trvale obydlených
Počet bytů celkem
Z toho trvale obydlených
Neobydlených
Z toho v nevyčleněných chalupách
Stáří bytového fondu:
do roku 1899
1900 – 1945
1945 – 1970
1971 – 1990
později
Na jeden obydlený byt:
140
1991
2001
172
175
186
175
208
201
7
0
1
20
36
109
8
Celkem
Průměrný počet:
trvale žijících osob
m2 obytné plochy
Obytných místností nad 8 m2
m2 obyt. plochy na 1 osobu
3,67
66,6
3,55
18,2
Vybavení trvale obydlených bytů:
počet bytů vybavených
- vodovodem
- koupelnou
- spl. záchodem
- etáž. topením
200
200
199
153
Rozvojové předpoklady a záměry:
Obec má výborné předpoklady pro další územní rozvoj. Velmi dobré podmínky pro rekreaci u
vodní nádrže, existence termálních pramenů i poloha v dosahu významného silničního tahu vytvářejí
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 67
ideální podmínky pro rozvoj rekreace a lázeňství a tím i pro rozvoj občanské vybavenosti a pracovních
příležitostí v obci a obecně pro růst počtu obyvatel.
Návrh výstavby nových rodinných domů do r. 2010
Pro stanovení celkové potřeby počtu nových rodinných domů je třeba vzít v úvahu stáří a kvalitu
stávajícího bytového fondu, velikost censové domácnosti, předpoklad asanací rodinných domů a další
aspekty.
PROGNÓZA BYTOVÉ VÝSTAVBY
pokrytí přírůstku počtu obyvatel (3,00 ob./byt v r. 2010, 2,80 ob/byt v r. 2020)
snížení obložnosti byt. fondu na 3,00 ob./byt v r.2010 a 2,80 ob/byt v r. 2020
odpad byt. fondu z důvodu stavebního stavu
z důvodu urbanistického řešení
celkem bytů
celkem domů (5% dvoubytových)
na původ. dříve zastavěných parcelách (po demolici) a ve
stávajících plochách bydlení (zástavba zahrad)
z toho
využití části neobydlených bytů
zbývá
+ rezerva 10 %
celková potřeba nových stavebních parcel
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
návrh
výhled
do r. 2010 po r. 2010
21
23
45
18
0
1
0
0
66
41
62
39
4
1
57
6
63
6
2
31
3
35
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 68
Přehled a hodnocení navrhovaných lokalit obytné výstavby:
Ozn.
B1
B2
B3
B4
B5
OrientačDoporuTyp zástavby, max.
Hodnocení lokality, technická
čené
ní počet
podlažnost
připravenost
období
RD
izolované RD,
zainvestované
území
u
stávající výstavby
prodloužení stávající ulice
2
1.etapa
dvojdomy
komunikace, jsou zde všechny sítě
proluka ve stávající
izolované RD,
zainvestované
území
u
stávající
2
1.etapa
zástavbě
dvojdomy
plocha zahrad u rodinních domů, změna pouze v souvislosti s návrhem zastavitelného území obce, výstavba
nového rodinného domu se nepředpokládá
nových rodinných domů se nepředpokládá
zainvestované území u stávající
proluka ve stávající
izolované RD,
2
komunikace v současně zastavěném
1.etapa
zástavbě
dvojdomy
území obce, jsou zde všechny sítě
Umístění lokality
izolované RD,
dvojdomy
B6
B7
1
izolovaný RD
Zástavba nevyužité
plochy, pokračování
eventuelní výstavby na
stávající ploše pro bydlení
v rodinných domech
1
izolovaný RD
B8
B9
8
nezainvestované území, nutno prodloužit
všechny inženýrské sítě a komunikaci
1.etapa
inženýrské sítě a zpevnit stávající
1.etapa
komunikaci
nových rodinných domů se nepředpokládá
inženýrské sítě a zpevnit stávající
komunikaci
1.etapa
zainvestované
území
u
stávající
1.etapa
B11 nových rodinných domů se nepředpokládá
B10 prodloužení stávající ulice
1
izolovaný RD
28
izolované RD,
dvojdomy
nezainvestované území, nutno vybudovat
všechny inženýrské sítě a komunikace
2. a 3.
etapa
14
izolované RD,
dvojdomy
všechny inzenýrské síte a komunikaci
4.etapa
B14 B14
22
izolované RD,
dvojdomy
3. a 4.
etapa
B15 druhá část ulice Na Dolině
16
izolované RD,
dvojdomy
4.etapa
nová výstavba
B12 jihovýchodně od hřbitova
nová výstavba na severním
B13 okraji zastavitelného
území pod vodojemem
nová výstavba jižně od
V rekreačních a smíšených plochách předpokládáme výstavbu dalších asi 15 bytů.
CELKEM
112
stavebních pozemků
Potřeby bydlení budou uspokojovány v rodinných domech venkovského typu, zájem o výstavbu
malých rodinných zemědělských farem s obytnou částí ani bytových domů se neočekává a ani by
v daném území nebyl vhodný, stejně jako výstavba bytových domů.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 69
Při výběru a návrhu území pro novou výstavbu byly zvažovány požadavky a nároky obce i předpokládaných budoucích stavebníků. Ty se budou pravděpodobně dosti lišit od dřívějších požadavků.
V řešeném území lze předpokládat i specifický požadavek na bydlení, a to možnost rekreačního ubytování v rodinném domě, případně vybudování minikempu na pozemku kolem rodinného domu.
Předpokládá se, že bude zájem o RD volně stojící, dvojdomy, v omezené míře i o řadové domy.
Nezbytné podmínky pro umožnění výstavby:
- technická připravenost, tj. zejména zabezpečení zásobování vodou a odkanalizování území a čištění odpadních vod,
- ujasnění majetkoprávních vztahů k pozemkům a vytvoření legislativních a finančních (daňových) podmínek pro převod pozemků.
Vlastní zastavěné území je dnes v centru poměrně souvisle zastavěno rodinnými domy, s několika
prolukami a volnými zainvestovanými pozemky vhodnými pro výstavbu.. Značně kompaktní charakter
zástavby současně zastavěného území obce vyvolal nutnost hledat pro novou obytnou výstavbu i vhodné pozemky mimo současně zastavěné území obce.
Navržena jsou menší území pro výstavbu rodinných domů v bezprostřední blízkosti obce a dále
rozsáhlá území navazující na navrhovanou rekreaci. Předpokládáme, že v závislosti na zástavbu rekreačních a lázeňských územích bude stoupat i zájem o výstavbu rodinných domů a rekreačně zajímavém
území s možností vybudování ubytovacích kapacit v soukromí. Současně propojení trvalého a přechodného bydlení má kladný vliv na bezpečnost, využívání a stav infrastruktury a údržbu jinak sezónně využívaných území I takto lze částečně dosáhnout prodloužení rekreační sezóny do delšího období.
Lokality navrhované k výstavbě s poměrně velkou rezervou (78 %) pokryjí předpokládanou potřebu obce do roku 2010 a se 14 % rezervou i předpokládanou potřebu po roce 2010 do r. 2020. Rezerva
je však nutná, neboť lze předpokládat, že s ohledem na majetkoprávní vztahy nebudou všechny pozemky zastavitelné v určené době.
8.1.2.
Bydlení přechodné, rekreace, cestovní ruch
Současný stav:
U vodní nádrže Nové Mlýny I je rekreační areál pláží a lagun u Pasohlávek o velikosti 42 ha budován postupně od r.1978. Zájem rekreantů je mimořádný a přesahuje prostorově a kapacitní možnosti.
V řešeném území je velký rekreační areál podél obou lagun. V obci je rekreace soustředěna
v několika větších rekreačních zařízeních (Yacht club, Turist Slavík, MRS Pálava, RZ Laguna) a také ve
velkém množství drobných penzionů a minikempů.
Je zřejmé, že kapacita rekreačních zařízení není dostačující. V sezóně jsou přeplněna a jejich vybavení není vždy optimální – to se týká především drobných minikempů.
Rekreace mimo hlavní sezónu je minimální. Jedná se především o rybáře.
Další rekreační příležitostí jsou vinné sklepy v Pasohlávkách i v katastrálním území Mušova.
V obci je také několik sportovních hřišť.
Současná kapacita rekreačních zařízení v k.ú. Pasohlávky a Mušov
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 70
Hlavní rekreační zóna v řešeném území se rozkládá na severním (levém) břehu vodní nádrže Nové
mlýny I od silnice I/52 až cca 300 m za Malou Lagunu. V tomto území se nachází především
z toho:
Autokemp Merkur
Penzion Talafa
Areál U jezera
Kemp u jezera
Ubytování Povodí Moravy
Rekrea Mušov Kučák
Celkem
3500 rekreantů
bungalovy
chaty
karavanové boxy
stany
350 rekreantů
200 rekreantů
1200 rekreantů
1750 rekreantů
70 rekreantů
200 rekreantů
12 rekreantů
60 rekreantů
24 rekreantů
3866 rekreantů
Kapacita rekreačních zařízení v zastavěném území obce je v současně době následující:
Laguna Pasohlávky
Penzion Arpos
MRS Pálava
Ubytovna Turist
Yacht club
ostatní ubytovací zařízení
soukromé kempy v obci
Celkem
82 rekreanti
12 rekreantů
31 rekreant
95 rekreantů
130 rekreantů
75 rekreantů
150 rekreantů
575 rekreantů
Rozvojové předpoklady a záměry:
Jak již bylo uvedeno, obec má ideální podmínky pro rozvoj rekreace a lázeňství. Pro stanovení
potřeby ubytovacích kapacit v území musíme vycházet z celkového rekreačního zatížení území. Je zřejmé, že limitem pro rekreační využití území u vodní nádrže je kapacita vodních ploch a pláží.
Podle Zásad a pravidel územního plánování (VÚVA Brno) je kapacita rekreace závislá na kategorii intenzity rekreačního zatížení krajiny, lesů a vodních ploch.
A. Velikost a kapacita pláže u vodní nádrže:
délka pláže vhodné pro vstup do vody 2000 m
plocha pláže
8 ha
Kapacita návštěvnosti je závislá na velikosti vodní plochy, která v daném území nebude limitující,
a na využitelné délce pobřeží a rozsahu rekreačních ploch.
a) Kapacita ve vztahu k délce pobřeží:
Délka části obvodu využitelná pro vstup do vody: 2000 m
Ukazatel vstupu do vody: v = 7,5 cm/1 osobu
Kapacita návštěvnosti Kv = Dv : v = 20000:7,5 = 150000
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 71
b) Kapacita ve vztahu k ploše pláže:
Vycházíme z maximální hustoty návštěvníků 400 osob/ha na neupravených nábřežích
a až 1 000 osob/ha na plážích upravených a na plážových plochách (dle ukazatelů VÚVA):
uvažujeme částečně upravenou pláž (700 osob/ha)
Plocha pláže v kempu: 8 ha
Pv = 8 * 700 = 5600 rekreantů, což je maximální kapacita pláže
Na pláži předpokládáme také umístění hygienického vybavení pláže a občerstvení.
B. Velikost a kapacita pláže v navrhovaném Aquaparku – předpokládáme asi 600 míst
(za předpokladu, že pláž bude tvořit asi 12,5 % (osminu) plochy aquaparku:
plocha pláže
0,6 ha
Kapacita návštěvnosti je závislá na využitelné délce pobřeží a rozsahu rekreačních ploch.
Kapacita ve vztahu k ploše pláže: vycházíme z maximální hustoty návštěvníků 1 000
osob/ha na plážích upravených a na plážových plochách (dle ukazatelů VÚVA):
Plocha pláže v aquaparku: 0,6 ha
Pv = 0,6 * 1000 = 600 rekreantů
Limitním faktorem pro rekreační zatížení v území je tedy kapacita pláží.
Celkem se může v k.ú. Pasohlávky a Mušov rekreovat u vody současně 6200 rekreantů.
Přehled a hodnocení navrhovaných lokalit rekreačního ubytování: viz následující strana
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 72
počet zařízení * Orientač-ní počet
Typ zástavby, max.
jednotková
podlažnost
kapacita
rekreantů
Ozn.
Umístění lokality
R1
východně od
zastavěného území obce
u Yacht clubu
53*4
R4
Přibližně ve středu
řešeného území, na
svahu pod páteřní
komunikací
R6
Přibližně ve středu
řešeného území, na
svahu pod páteřní
komunikací
Hodnocení lokality, technická
připravenost
Doporučené
období
výstavby
212
individuální
rekreační chaty
nezainvestované území, nutno
vybudovat všechny inženýrské sítě a
komunikace. Existuje urbanistická
studie pro toto uzemí.
35*8
280
apartmány
komunikace
3.etapa
35*8
280
apartmány
komunikace
3.etapa
R7
Přibližně v 1/3
navrhovaného území od
silnice, pod páteřní
komunikací
500
hotel, depandence a
apartmány
komunikace
2.etapa
R8
Přibližně v 1/3
silnice, pod páteřní
komunikací
150
hotel, depandence a
apartmány
komunikace
1.etapa
25*12
300
apartmány a
bungalovy
komunikace, obecní pozemek
2.etapa
25*12
300
apartmány a
bungalovy
komunikace
2.etapa
360
hotel, penziony,
depandence
Na poloostrově nad
Pobřežním hájem
270
lázně
V obci na místě
bývalého statku
150
smíšené lázeňské
území
stávající území rekreace
mezi nádrží a silnicí,
jedná se pouze o
rozšíření a doplnení
dalších funkcí
30
smíšené lázeňské
území
R9
R10
R11
F1-F2
S3
S
Přibližně v 1/3
silnice, východně od
R12, pod páteřní
komunikací
Přibližně v 1/3
silnice, východně od
R12, pod páteřní
komunikací
Poblíž silnice, výše na
svahu nad páteřní
komunikaci
komunikace
komunikace
komunikace
zainvestované území
1.etapa
3.etapa
3.etapa
1. a 3.
etapa
1.etapa
V ostatních smíšených plochách a v plochách bydlení předpokládáme navýšení o dalších asi 500 rekreačních lůžek
CELKEM
3332
lůžek
Označení lokalit dle zemědělské přílohy. Nečíslované lokality nevyvolávají zábor zemědělského půdního fondu.
Ve změně územního plánu je uvažováno navýšení o cca 212 rekreačních míst v individuálních rekreačních objektech, 1160 míst v apartmánech a bungalovech, 1010 míst v hotelích, penzionech a depandencích, 450 lázeňských míst a dalších 500 lůžek v rodinných domech a objektech s jinou hlavní
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 73
funkcí než rekreační. Stávající kapacity jsou 4441. Celková kapacita rekreačního a lázeňského ubytování
tedy bude asi 7773 rekreačních a lázeňských lůžek.
Z hlediska druhu ubytování převažují místa v kempech, o jejichž výstavbu bude z ekonomických
důvodů největší zájem - investice na výstavbu kempů jsou v porovnání s investicemi do jiných druhů
ubytování nižší a relativně rychle návratné, o ubytování v kempech je trvale velký zájem, tento druh
ubytování také nejvíce odpovídá sezónnímu charakteru rekreační zóny.
Posouzení z hlediska rekreační kapacity území, která je limitovaná kapacitou pláží:
• ubytovaných: při špičkovém vytížení ubytovacích kapacit předpokládáme 90% obsazenost, tj.
6996 rekreantů, z toho ve špičkách na pláži bude cca 50 %, tj. 3498 rekreantů
• na jednodenní návštěvníky (včetně obyvatel okolních obcí) zbývá: 6200 – 3498 = 2702 míst
na pláži. Ze zkušenosti provozovatele kempu však vyplývá, že počet jednodenních návštěvníků dosahuje v hlavní sezóně 1000, výjimečně až 2000 návštěvníků. Nepředpokládáme, že by
jejich počet mohl být vyšší, neboť bezprostředně souvisí s počtem obyvatel ve vzdálenosti dosažitelné pro jednodenní rekreaci.
Rekreační kapacita území tedy odpovídá předpokládanému využití.
8.2. OBČANSKÁ VYBAVENOST, KULTURNÍ A SPORTOVNÍ VYŽITÍ
OBYVATEL
Obec je vybavena těmito typy zařízení občanské vybavenosti:
Správa: obecní úřad
pošta
Školství: v obci je pouze mateřská škola. Žáci ZŠ dojíždějí do Drnholce.
V obci je pokryta potřeba předškolních zařízení (30 míst) a 1. a 2.třídy ZŠ. Do vyšších tříd budou děti nadále dojíždět do Drnholce. Doprava autobusová - vyhovuje.
Zdravotnictví: Pasohlávky patří do obvodu zdravotního střediska v Pohořelicích, v sezóně je zabezpečována 1. pomoc i v rekreačním areálu na Mušově.
Kultura: kulturní a osvětová zařízení - knihovna a kulturní dům vyhovují potřebám obyvatel a do jisté
míry i rekreantům, v centru obce je i nové turistické informační středisko.
Prodejny:
prodejna smíšeného zboží
večerka
2x prodejna textilu
V rekreačním areálu Mušov je větší množství drobných.převážně mobilních distribučních zařízení, provozovaných pouze v rekreační sezóně.
Stravovací objekty:
restaurace u vinných sklepů na západním okraji obce
vinárna U Zápeců
restaurace v RZ Laguna
restaurace Poseidon
restaurace U lasa
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 74
jídelna Vinofruktu
restaurace U jezera
větší množství restaurací a stánků občerstvení v ATC Merkur
Ubytovací objekty jsou uvedeny v předchozí kapitole
Sport:
hřiště a obecní pláž u RZ Laguna
dětské hřiště západně od centra obce
sportovní areál mezi silnicí a bývalým obecním rybníkem
hřiště v ATC Merkur
Požární zbrojnice: chybí, v územním plánu je navrženo umístění v blízkosti hřbitova
Čerpací stanice pohonných hmot:
na křižovatce silnic I/52 a III/39614
Kostel, hřbitov: v obci Kostel sv. Anny, fara u kostela
Hřbitov na východním okraji obce.
Služby:
stolařství
kopírování
(požadavky na umístění samostatných funkčních území pro služby nebyly vzneseny, proto nebyly v tomto směru prováděny doplňující průzkumy)
NÁVRH:
Vzhledem k předpokládanému výraznému nárůstu počtu rekreantů i lázeňských hostů v obci, je
nezbytně nutné určit i území pro výstavbu odpovídající občanské vybavenosti.
Správa: území pro umístění policejní stanice je poblíž Yacht clubu
Zdravotnictví: v lázeňských územích budou umístěna zařízení zdravotní péče dle aktuální potřeby.
Kultura: navrhujeme dvě větší území určená pro kulturu. Jedná se o území pro umístění víceúčelového
amfiteátru, umožňující provozovat letní kino, divadelní představení, koncerty diskotéky a další
kulturní akce. Další území je určeno pro prezentaci archeologických nálezů a dalších kulturních
zajímavostí v oblasti.
Prodejny: V sousedství lázeňského areálu v obci navrhujeme území pro umístění občanské vybavenosti,
prodejen a služeb, určených především lázeňským hostům a obyvatelům Pasohlávek. Ve středu
obce je navržena malá plocha pro drobný prodej.
V rekreačním areálu navrhujeme plochu pro umístění občanské vybavenosti a služeb (malé a středně
velké obchody) zhruba uprostřed tohoto areálu.
Stravovací objekty: V rekreačním areálu navrhujeme dvě území pro umístění restaurací, restaurace budou i součástí hotelů a lázeňských území.
Návrh ubytovacích objektů je uveden v následující kapitole
Sport:
Návrh rozšíření stávajícího sportovního areálu
Návrh dvou menších území pro sport u apartmánů.
Návrh velkého sportoviště v horní části poloostrova.
Návrh aquaparku ve východní části rekreačního areálu.
Požární zbrojnice navržena u hřbitova
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 75
Hospodářská budova obce: pro tuto funkci je určena jedna z budov bývalého statku.
Další požadavky na umístění rozsáhlejších území občanské vybavenosti, které by bylo nutno řešit
samostatným funkčním vymezením, nebyly vzneseny.
Mimo území, funkčně vymezená pro občanskou vybavenost, bude možno umisťovat objekty a
provozy občanské vybavenosti a služby i do stávajících a navržených území smíšených, obytné výstavby
a některých dalších, v souladu s navrženými a schválenými regulativy, platnými pro příslušná funkční
území.
8.3. LÁZEŇSTVÍ
Předpoklady pro vznik lázeňství
Řadu let byly zkoumány reálné možnosti využití hydrogeotermálních zdrojů v regionu jižní Moravy.
V roce 1990 a 1995 byly v oblasti objeveny dva hydrogeotermální zdroje. Firma Geologické inženýrství a.s., Brno provedla v r.1990 první vrt Mušov-3G s vydatností 17 l/s termální, slabě mineralizované vody o teplotě na ústí vrtu 46 °C. Vrt je situován na dnešním parkovišti u odbočky z hlavní komunikace I/52 Brno-Mikulov.
V roce 1995 byl dokončen druhý vrt o kapacitě 51 l/s téže mineralizované vody o teplotě na ústí
vrtu 40 °C. Vrt je situován v obci Pasohlávky v místě bývalého státního statku a má označení Pasohlávky-2G.
Vzdušnou čarou je vzdálenost obou vrtů od sebe kolem 2500 m.
Voda je Ministerstvem zdravotnictví - ČILZ předběžně označena za vodu léčivou, v podmínkách
ČR zatím unikátní, s předpokladem vybudování lázeňského zařízení. Termální vody v oblasti Pasohlávky-Mušov obsahují při teplotě 46–48°C 9–10 mg H2S v litru vody. Obsahem sirovodíku dosahují kvality
v České republice ojedinělé. Je proto žádoucí, aby byla využívány lázeňsky. Vysoká vydatnost zdrojů
(ve vrtu Mušov-3G ověřeno 17 l/s) umožňuje vedle lázeňského využití zdrojů i využití pro rekreaci Tepelnou energii lze také využívat alternativním způsobem k vytápění apod.. Toto využití však musí týt
ověřeno Českým inspektorátem lázní a zřídel, neboť dosud změřená vydatnost zdrojů nemusí prokázat
dlouhodobě platné hodnoty.
Vyhláškou Ministerstva zdravotnictví ČR č. 290/1998 Sb. ze dne 26. listopadu 1998, Ministerstvo
zdravotnictví prohlásilo za přírodní léčivý zdroj podle § 47 a 49 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví
lidu, ve znění zákona č. 161/1993 Sb. pramen 3G nacházející se na pozemkové parcele č. 3164/50 katastrálního území Mušov, okres Břeclav. Přírodní léčivý zdroj je přírodní slabě mineralizovaná sirná minerální voda chlorido-sodného typu, se zvýšeným obsahem fluoridů, termální, hypotonická.
Podmínky pro budování přírodních léčebných lázní jsou stanoveny zákonem č. 164/2001 Sb. a
vyhláškou Ministerstva zdravotnictví ČR č. 423/2001 Sb.
Hlavní důraz vyhláška klade na:
− respektování bioklimatické bonity území,
− vymezení optimální velikosti přírodních léčebných lázní v závislosti na charakteru terénu a kapacitě
přírodního léčivého zdroje,
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 76
−
zvyšování hodnoty zeleně výběrem vhodných porostů v souladu s krajinnými podmínkami a léčebnými požadavky, a harmonickým sepětím architektonických a urbanistických řešení s okolní krajinou.
Zdravotnická a jiná zařízení sloužící k poskytování lázeňské péče musí být v rozumně možné míře
oddělena od ostatních částí obce, vymístěny zdroje znečišťující ovzduší a vyvolávající hluk. Plošná výměra zeleně ve vnitřním území lázeňského místa musí být nejméně 4 ha na 100 lůžek určených pro pacienty a návštěvníky přírodních léčebných lázní, s navazujícími dalšími minimálně 4 ha zeleně na 100 lůžek za hranicí tohoto území.
Ovzduší klimatických lázní nesmí být znečišťováno ani dočasně výfukovými plyny, průmyslovými exhalacemi a kouřem z místních topenišť.
Součástí přírodních léčebných lázní jsou s ohledem na jejich charakter vedle zdravotnických zařízení poskytujících lázeňskou péči zejména:
a) zařízení sloužící k léčebnému využití přírodních léčivých zdrojů nezačleněná do zdravotnického zařízení lázeňské péče (pitné pavilony, kolonády),
b) zařízení umožňující využití lázeňského prostředí a okolní krajiny pro terénní a klimatickou léčbu
(parky a lesoparky se značenými cestami pro terénní kúry, venkovní lehárny s polohami na slunci a
ve stínu),
c) zařízení sloužící ubytování a stravování (včetně dietního) osob využívajících lázeňskou péči a dalších
návštěvníků přírodních léčebných lázní, která nejsou zdravotnickými zařízeními nebo jejich součástí
(například lázeňské hotely a penziony),
d) zařízení pro využívání volného času (například klubovny, čítárny, společenské sály, sportoviště),
e) zařízení veřejné dopravy bez negativního vlivu na životní prostředí (například trolejbusy, elektromobily),
f) parkovací domy a záchytná parkoviště navazující na stanice veřejné hromadné dopravy na okraji
vnitřního území lázeňského místa,
g) zařízení sloužící ke sledování klimatických podmínek ve vnitřním území lázeňského místa.
Využití tohoto přírodního zdroje umožní získat trvalé zaměstnání v počátku od cca 100 osob až po
několik set při ukončení rozvoje tohoto komplexu.
Tento unikátní přírodní hydrogeotermální zdroj je proto třeba považovat za určující fenomén dalšího rozvoje oblasti a velkorysého vybudování lázeňsko-rekreačního komplexu s celoročním provozem
v této části jižní Moravy.
Kolem obou vrtů bylo stanoveno užší prozatímní ochranné pásmo o poloměru 50 m.
Návrh rozvoje lázeňství
Návrh rozvoje lázeňství vychází z předpokladu využití termálního vrtu Pasohlávky-2G s jeho propojením na vrt Mušov-3G.
Pro umístění lázní se nabízely tři vhodné lokality: v blízkosti prvního vrtu Mušov-3G,
v ekologicky výhodném prostředí nad Pobřežním hájem na hranici k.ú. Pasohlávky a Mušov a v místě
druhého vrtu Pasohlávky-2G na volné ploše po bývalém státním statku.
S přihlédnutím k požadavku ČILZ bylo jako optimální pro zřízení léčebných lázní vybráno území
na poloostrově nad Pobřežním hájem. Na severovýchodním okraji obce Pasohlávky v okolí vrtu Pasohlávky-2G a v blízkosti prvního vrtu Mušov-3G jsou navržena smíšená lázeňská území.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 77
Hlavní lázeňské území, označené jako specifická plocha Fl – léčebné lázně, je navrženo na poloostrově nad Pobřežním hájem. Pro toto umístění hovoří následující přednosti:
klidová poloha v ekologicky příznivém prostředí
dostatečně rozsáhlé území, vhodné pro realizaci uceleného lázeňského komplexu se všemi
náležitostmi, včetně zeleně
možnost využití léčebných zařízení obyvateli a rekreanty ubytovanými v Pasohlávkách –
prodloužení turistické sezóny.
Lázeňské území na poloostrově se skládá ze 3 lokalit o výměře 3,2 ha, 4,9 ha a 9,5 ha, celkem tedy
17.6 ha. Lokality jsou odděleny veřejným prostranstvím, v němž budou umisťovány hlavní komunikace
pro motorovou dopravu (zklidněné komunikace) i hlavní komunikace pro pěší dopravu a sítě technické
infrastruktury. Doporučujeme ozelenění tohoto prostoru. Hranice lázeňského území jsou na severu vymezeny sběrnou komunikací, na západě, jihu a východě zelení územního systému ekologické stability.
Na navržené léčebné lázně navazuje cca 6,7 ha stávající a navržené krajinné zeleně. U území, určeném pro lázeňské využití, počítáme na 100 lázeňských hostů s plochou cca 9 ha, přičemž cca 1 ha bude
zastavěné území a zbylých 8 ha by mělo být využito pro zelenění.
Předpokládaná kapacita lázeňského území na poloostrově tedy bude činit:
− plocha lázeňského území 17,6 ha
− plocha navazující krajinné a sídelní zeleně 6,7 ha
− celkem cca 24,3 ha
− na 100 lázeňských hostů předpokládáme 1 ha zastavěných ploch, 4 ha zeleně
v lázeňském území a 4 ha zeleně navazující na toto území, celkem 9 ha/100 hostů
− kapacita lázeňského území na poloostrově tedy bude činit 24,3 / 9 = 270 míst
Motorová doprava je řešena po obvodu lázní a ve vymezených komunikačních prostorech s tím,
že ve vnitřním lázeňském území se předpokládá realizace pouze dopravně zklidněných komunikací kategorie D1, jejichž polohu nutno upřesnit v regulačním plánu nebo zastavovací studii. Vjezd do vnitřního
lázeňského území mimo vymezené komunikační prostory by byl umožněn pouze dopravní obsluze (personál, ubytovaní lázeňští hosté, zásobování), ostatní návštěvníci lázní by parkovali na odstavných pruzích komunikací, navržených podél komunikace na východním okraji lázeňského území, a na záchytných parkovištích v rekreačním území i na východním okraji obce. Snahou bylo vytvořit co nejvhodnější podmínky pro dosažení klidného lázeňského prostředí. Proto ani není ve vnitřním lázeňském území
uvažována výstavba sportovních zařízení, ale doporučuje se využití navrhovaného blízkého sportovního
severovýchodně od lázeňského území.
Druhá plocha, určená pro lázeňské využití, je smíšené lázeňské území, navržené na severovýchodním okraji obce Pasohlávky v okolí vrtu Pasohlávky-2G. Pro toto umístění hovoří následující přednosti:
možnost výhodného využití stávající i výhledové občanské vybavenosti obce a naopak i
možnost využití budoucí občanské vybavenosti uvažované na okraji lázeňského území
obyvateli a návštěvníky Pasohlávek,
dosažitelnost technické infrastruktury,
ekonomicky méně nákladné řešení,
podmínky pro relativně brzkou realizaci,
možnost využití léčebných zařízení obyvateli a rekreanty ubytovanými v Pasohlávkách –
prodloužení turistické sezóny.
Smíšení lázeňské území na okraji obce Pasohlávky se skládá ze 2 lokalit o výměře 2,8 ha a 3,2 ha.
Předpokládáme zde kombinaci lázeňského a kulturního využití. Páteř mezi těmito lázeňskými lokalitami
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 78
tvoří navržený park, kterým jsou vedeny hlavní pěší komunikace propojující lázeňské území s centrem
obce. Další lesopark je navržen na východním okraji lázeňského území. Jeho účelem je jednak dostatečně odclonit lázně od území drobné výroby za silnicí III/39614 (přestože v regulativech jsou pro toto
území stanoveny přísné podmínky z hlediska dopadů na životní prostředí, které by neměly negativně
ovlivnit ani nejbližší okolí), jednak i vytvoření podmínek pro využití přírodního prostředí pro terénní a
klimatickou léčbu. Obdobný účel budou mít i stávající větrolamy po obvodě lázní, které by měly být
obnoveny ve vhodné dřevinné skladbě a výhledově i rozšířeny.
Předpokládaná kapacita lázeňského území u obce Pasohlávky činí cca 150 míst.
Motorová doprava je řešena pouze po obvodu lázní s tím, že ve vnitřním lázeňském území se
předpokládá realizace pouze dopravně zklidněných komunikací kategorie D1, jejichž polohu nutno
upřesnit v regulačním plánu nebo zastavovací studii. Vjezd do vnitřního lázeňského území by byl umožněn pouze dopravní obsluze (personál, ubytovaní lázeňští hosté, zásobování), ostatní návštěvníci lázní by
parkovali na navržených záchytných parkovištích v centru obce a na odstavných pruzích komunikací
navržených po obvodu lázní. i zde bylo snahou vytvořit co nejvhodnější podmínky pro dosažení klidného lázeňského prostředí a ve vnitřním lázeňském území není uvažována výstavba sportovních zařízení.
Doporučuje se využití blízkého sportovního areálu obce, který je v přijatelné docházkové vzdálenosti.
Třetí drobná plocha, určená pro lázeňské využití, je navržena na žádost majitelů rekreačního areálu, nacházejícího se v blízkosti prvního vrtu Mušov-3G. Jedná se opět o smíšené lázeňské území. Pro
umístění této plochy hovoří následující přednosti:
vybudovaná technická infrastruktura
ekonomicky nejméně nákladné řešení,
podmínky pro relativně brzkou realizaci,
Nevýhodou je:
příliš malá velikost tohoto území,
blízkost silně zatížené státní silnice (hluk, exhalace)
umístění u frekventovaného nástupu do rekreační oblasti (dopady na životní prostředí)
Smíšení lázeňské území v blízkosti prvního vrtu Mušov-3G má rozlohu 1,38 ha. Od komunikace
I/52 je odcloněno navrhovaným smíšeným rekreačním územím. Pro tuto lokalitu je možnost využití zeleně mimo zde řešené území za silnicí I/52, kde se nacházejí rozsáhlé plochy lužních lesů. Přechod silnice
I/52 by byl zjednodušen vybudováním lávky pro cyklisty, která by byly využitelná i pro pěší.
Předpokládaná kapacita lázeňského území u vrtu Mušov-3G činí cca 30 míst.
Vzhledem k malé rozloze území i blízkosti stávajícího záchytného parkoviště není řešena doprava
pro toto území. Pro sportovní vyžití může sloužit navrhovaný aquapark.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 79
8.4. ZEMĚDĚLSKÁ A PRŮMYSLOVÁ VÝROBA
8.4.1.
Zemědělská velkovýroba
V katastrálním území obce hospodaří Vinofrukt, a.s., Dolní Dunajovice. Předmětem činnosti je
pouze rostlinná výroba.
Družstvo zaměstnává 43 zaměstnanců, z toho 34 místních. Dále 8 osob z Pasohlávek pracuje na
středisku Vinice Dolní Dunajovice.
Rozloha obhospodařované zemědělské půdy v katastrálních územích Pasohlávek a Mušova:
orná půda
sady
zemědělská půda celkem
Pasohlávky
566 ha
81 ha
647 ha
Mušov
87 ha
111 ha
198 ha
Na orné půdě jsou pěstovány obiloviny, řepka, pícniny a konzervárenský hrášek. Sady jsou pouze
broskvoňové.
Vinofrukt je vlastníkem i uživatelem závlahy „Jevišovka – Šakvice 1. stavba“ v obou katastrálních
územních – tj. potrubní sítě, trafostanice a budovy čerpací stanice.
Živočišná výroba v obci není.
Napojení na infrastrukturu:
• Pitná i užitková voda – veřejný vodovod, vlastní studny se neužívají
• Elektrická energie – zásobování střediska je zajištěno vlastní trafostanicí s kapacitou
160 kVA, ostatní objekty v obci jsou zásobovány z veřejné sítě. Závlahová čerpací stanice
má dvě vlastní trafostanice o kapacitě 630 kVA.
Hospodaření s odpady:
• komunální odpad – odvoz a likvidaci zajišťuje firma Rethman – Jeřala s.r.o. Třebíč a TKO
s.r.o. Mikulov
• odpady čistícího materiálu, filtry, znečistěné papírové obaly, agrochemický odpad, plastový
odpad – odvoz a likvidaci zajišťuje firma ADC služby Brno
• kal ze septiků a žump – vlastní odvoz na pole a do kompostů
• akumulátory s kyselinou – odváží firma Jan Horák, Strachotice
• oleje – odváží firma Baufeld s.r.o., ekologické služby Střelice
• demontované stroje a ostatní železný odpad – Kovošrot s.r.o. Mikulov
Rozvojové záměry: Vinofrukt bude pokračovat ve stávající výrobě a dále předpokládá využití viničních tratí k rozšíření vinohradnické výroby.
NÁVRH:
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 80
zemědělská výroba zůstane orientována výhradně na výrobu rostlinnou. s ohledem na záměr vytvoření lázeňské obce není v Pasohlávkách přípustný rozvoj zemědělské živočišné výroby. Z rostlinné
výroby by bylo optimální preferovat zelinářství a ovocnářství, s možností uplatnění části produkce
v návaznosti na cestovní ruch v místě.
8.4.2.
Zemědělská malovýroba, soukromá zemědělská hospodářství
V řešeném území působí pouze jeden větší soukromý zemědělec, a to pan Dušan Ferby. Soustřeďuje se především na pěstování ovoce a zeleniny. Jinak jsou zde jen malé soukromé zemědělské pozemky a záhumenky.
Intenzivní hospodaření v současně zastavěném a zastavitelném území obce, až již ve stávajících
selských usedlostech, resp. jejich hospodářských budovách (pokud zůstaly funkční a nebyly v průběhu
minulých let adaptovány pro jiné účely, jako např. garáže, dílny, prádelny či bydlení), tak v případných
nově vybudovaných stájích v hospodářském zázemí rod. domů, není reálné. Jednak proto, že ne všichni
obyvatelé mají tyto předpoklady vytvořeny (stavebně, prostorově, finančně) a mnozí nebudou mít ani
zájem, zejména však proto, že je třeba respektovat požadavky na kvalitu a úroveň bydlení a životního
prostředí. Také předpokládáme, že podstatně větší zájem bude o podnikání v oblasti cestovního ruchu.
Závěr:
V obci nelze podporovat podnikání v živočišné výrobě, neboť tato by podstatně zhoršovala podmínky pro vznik a rozvoj lázeňství v obci. Nelze ji však ani striktně zakázat. Především nutno omezit
popř. úplně vyloučit živočišnou výrobu z okolí budoucího lázeňského území.
Bude nutno vytvořit předpoklady pro to, aby každá investice do zemědělské, především do živočišné výroby byla v obci projednána nejen s nejbližšími sousedy, ale i s odborníky na danou problematiku, aby nebyly promrhány investiční prostředky investorů, zdevastovány či ohroženy životní podmínky
obce, narušeny sousedské vztahy, kvalita bydlení a kvalita rekreačního prostředí. Ve většině případů bude také nutné vyžádat si vydání stavebního povolení pro výstavbu či adaptaci stájí a dalších zařízení. Zda
příslušný stavební záměr podléhá pouze ohlášení nebo zda je nezbytné vydat stavební povolení posoudí
stavební úřad. Při projektovém řešení i územním a stavební řízení je nutno řešit i přísun a uskladnění
krmiva a způsob likvidace fekálií (hnojné hospodářství) - zejména s ohledem na kvalitu životního prostředí.
V případě zavedení chovu hospodářských zvířat typu „rodinná farma“, musí být tento chov
z hlediska imisí škodlivin projednán s věcně a místně příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví, tj.
s okresním hygienikem, ještě před jeho zřízením. Páchnoucí látky z chovu hospodářských zvířat nesmí
být ve vystupující vzdušině obsaženy v koncentracích obtěžujících obyvatelstvo. (Na základě § 13 zákona č. 258/2000 Sb.).
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 81
8.4.3.
Viniční trati
Viniční trati byly schváleny dne 18.1.1999 Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským Brno na jednání v obci Pasohlávky. Schéma schválených viničních tratí je přílohou textové části
dokumentace. Čárkovaně je vyznačen odhad, neboť chybělo zakreslení viničních tratí na mapovém listu
„Pohořelice 1-5“ státní mapy 1:5000 - odvozené.
lokalita
I
II
III
IV
V
8.4.4.
název
Ovčárna
Noveská silnice
Mušovský kopec (Hradisko, Římský vrch)
U akátového lesa
celkem
přibližná
výměra
111 ha
108 ha
asi 69 ha
51 ha
15 ha
354 ha
Průmyslová výroba, drobná výroba, výrobní služby
V Pasohlávkách působí pouze několik soukromých firem. Jedná se o provozovny služeb, uvedené
v kapitole Občanská_vybavenost.
Návrh územního plánu vychází z předpokladu, že obec by měla podporovat především rozvoj rekreace a lázeňství. Umístění průmyslových provozů v obci by mohlo zhoršit prostředí pro tyto prioritní
funkce.
Územní plán nenavrhuje žádná území pro průmyslovou výrobu. Naopak pro drobnou výrobu
jsou dvě území navržena. Na severovýchodním okraji obce se jedná o území pro rozvoj drobné výroby,
které může sloužit pro eventuelní rozšíření areálu Vinofruktu. Další území pro drobnou výrobu je umístěno na severozápadním okraji obce. Zde bude možno umisťovat ty aktivity, které by v jiné části lázeňské obce působily rušivým dojmem. Ačkoliv klidná atmosféra lázeňské obce bude pro její rozvoj nejdůležitější, její obyvatelé, rekreanti i lázeňští hosté budou také požadovat služby: oprava automobilů, sportovního nářadí, apod. Může se zde uplatnit rovněž např. výroba potravin (pekárna) a další.
Nevýrobní služby bez negativního ovlivnění okolí je možno umisťovat i v obytné zóně, popř.
v rekonstruovaných rodinných domech, a také ve smíšených územích v souladu s regulativy, závaznými
pro dané území.
8.5. VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ A ZELEŇ
Zeleň
Obec leží v převážně zemědělské krajině. Nejvýznamnějším prvkem krajiny je uměle vytvořená
velká vodní plocha vodní nádrže Nové Mlýny I.
Poměrně kvalitní krajinná zeleň se vyskytuje mimo řešené území v západní části katastrálního
území Pasohlávek a také v severní části katastrálního území Mušov, východně od silnice I/52. Na okraji
zastavěného území obce jsou v jižní části břehové porosty vodní nádrže, ze severní strany větrolamy. Vě-
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 82
trolamy v krajině jsou funkční, pouze ty, které bezprostředně navazují na zastavěné území, jsou ve velmi
špatném stavu.
Stav zeleně v obci, která je intenzivně zastavěna, se zlepšuje. Hezký park je v centru obce u autobusové zastávky a u turistického informačního střediska. Ozeleněné je i okolí hřiště naproti RZ Laguna.
Je založeno stromořadí u cesty před hřbitovem. Park je i na ulici k Yacht clubu mezi komunikací a nádrží. Problémové jsou zato plochy v okolí rekreačních chat na západním okraji obce, travnaté (případně
zaplevelené) plochy v okolí fotbalového hřiště, některé pobřežní porosty nádrže a téměř veškerá zeleň na
okraji obce.
Většinou na dobré úrovni je péče obyvatel o okrasné předzahrádky rodinných domků. Zde doporučujeme použití zeleně, vhodné pro vesnickou zástavbu. Nepoužívat lesní a barevně olistěné keře a
stromy. Vhodné jsou jak pouze travnaté plochy se stromy (vysokokmeny) okrasnými a u méně frekventovaných komunikací ovocnými, tak i výsadba letniček a trvalek. Velmi vhodné je rovněž využití okenních truhlíků pro pěstování okrasných rostlin, případně využití popínavých dřevin (i vinné révy)
k ozelenění nevzhledných zákoutí, holých štítů budov, zděných i jiných plotů a také fasád rodinných
domů.
Dostatek kvalitní zeleně je nezbytný tím spíše, že se jedná se o obec se značnou intenzitou rekreace
a výhledovým rozvojem lázeňství.
Navrhované lázeňské území je ohraničeno zelení, která je i součástí územního systému ekologické
stability. Většinu této zeleně bude nutno založit, nebo alespoň výrazně obnovit. V této části se vyskytuje
vzrostlá, kvalitní zeleň pouze v lokalitě Pobřežní háj, která je biocentrem s napojením přes biokoridor
směrem severním až k Hradisku. I zde je však třeba posilovat přirozenou skladbu vegetace podle STG a
zabránit šíření akátu. Samotné lázeňské území by mělo být z 50% ozeleněno. Jedná se však o velmi specifické potřeby a proto doporučujeme celé lázeňské území na poloostrově včetně zeleně řešit samostatnou zastavovací studií nebo regulačním plánem.
Realizace smíšeného lázeňského území v obci předpokládá i realizaci lázeňského parku, navrhovaného podél potoka. Výsadba nízké, středně vysoké a vysoké zeleně by měla ve svém důsledku propojit stávající plochy zeleně v severní části obce.přes park a kolonádu, centrální část obce se sportovními
plochami až k zeleni podél vodní nádrže. Revitalizační opatření navržená ve studii z roku 1996 nejsou
v rozporu s návrhem lázeňské zóny ve změně č. 1 územního plánu a mohou být realizovány, samozřejmě
po vhodné korekci s ohledem na změnu využití území. Další lesopark je navržen na východním okraji
smíšeného lázeňského území. Vytváří podmínky pro využití přírodního prostředí pro terénní a klimatickou léčbu a odcloňuje lázeňské území od území drobné výroby. Obdobný účel budou mít i stávající větrolamy po obvodě lázní, které by měly být obnoveny ve vhodné dřevinné skladbě a výhledově i rozšířeny.
Pro plochy zeleně v lázeňském území i ve smíšených lázeňských územích je vhodné použití místně
obvyklé zeleně, včetně ovocných stromů a vinné révy. Nezbytně nutné je posuzování zeleně z hlediska
jejího vlivu na alergiky.
Zeleň v rekreační oblasti
Plochy rekreační zóny trpí velkým nedostatkem vzrostlé zeleně, která se nachází jen v malých seskupeních v prostoru autokempu.
Proto jsou ve východním rekreačním areálu navrhovány poměrně velké plochy sídelní i krajinné
zeleně. Měly by získat charakter upravených parkových ploch s cestičkami pro pěší, případně i pro cyklisty, s drobnými hřišti a vhodným vybavením drobným mobiliářem (lavičky, odpadkové koše, stojany
na kola, drobné přístřešky jako ochrana před sluncem i deštěm).
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 83
Je třeba věnovat velkou pozornost výsadbě alejí podél hlavních obslužných komunikací a kolem
komunikační páteře ve směru V-Z se souběžnou cyklistickou komunikací.
Zeleň musí sehrát důležitou roli také kolem záchytných parkovišť. Je žádoucí omezená výsadba
zeleně na vyčleněných plochách těchto parkovišť.
Důležitá je také funkce areálové zeleně, která bude realizována v rámci jednotlivých investorských
záměrů. Musí být správně koordinována, co s týče použitých druhů i časové návaznosti na realizaci inženýrských sítí. Celá rekreační zóna musí mít takový systém ozelenění, který je možné budovat po etapách a který ve svém důsledku vytvoří harmonické prostředí v souladu s krajinným rázem celé oblasti.
Velmi důležitá je rovněž funkce zeleně v kempech, kde vytváří stinná zákoutí a nízká zeleň vyčleňuje a opticky izoluje buď skupiny, nebo i jednotlivá místa pro kempování.
Použití ovocných stromů, případně vinné révy, jako místně obvyklých dřevin, je nutno zvážit
s ohledem na jejich možné poškozování rekreanty.
Územní plán doporučuje propojení vnitrosídelní a krajinné zeleně. K tomu budou sloužit především navrhovaný územní systém ekologické stability (viz kapitola Charakteristika_ÚSES) a navržené interakční prvky (jedná se především o stromořadí kolem komunikací a břehové porosty vodní nádrže).
Vzhledem k tomu, že lázeňská léčba předpokládá i využití lázeňského prostředí a okolní krajiny pro terénní a klimatickou léčbu, doporučujeme rychlou realizaci místního územního systému ekologické stability, výsadbu interakčních prvků i osázení dalších účelových komunikací v krajině stromořadími, případně další vhodnou výsadbu zeleně, například na již neobdělávaných zemědělských pozemcích.
Velmi důležitá bude také výsadba navrženého interakčního prvku podél břehu vodní nádrže.
Kromě estetického hlediska bude jeho důležitou funkcí zpevnění břehů a jejich ochrana před erozí.
s přihlédnutím k oběma těmto funkcím bude nutno navrhovat i skladbu dřevin pro tento interakční
prvek.
Při úpravách a dosadbách zeleně je nutno klást důraz na použití původních domácích druhů dřevin. Vhodnými dřevinami jsou listnaté stromy a keře, lesní i okrasné. Doporučujeme nepoužívat stromy
jehličnaté, které nepůsobí v současně zastavěném území venkovských sídel příliš estetickým dojmem,
stejně jako exotické dřeviny (s barevným olistěním apod.). Zásadně nevysazovat stromy s nepříznivými
účinky na alergiky (topoly, břízy).
Důležitá je koordinace postupu ozeleňování s harmonogramem budování inženýrských sítí a výstavby parkovišť a komunikací.
Zvláštní důraz je nutno klást na péči o zeleň.
Veřejné prostory, zpevněné plochy
Výsledný dojem je značně ovlivněn úpravností veřejných prostorů, zvláště v centru obce a při
hlavních komunikacích. I přes výrazné zlepšení zde existuje řada nedostatků, ať už se jedná o nesourodost architektonického výrazu staveb, nízkou úroveň péče o parter (komunikace pro motorovou dopravu i pro pěší, některé plochy zeleně, reklamy a výkladce občanské vybavenosti) nebo absenci kvalitních
prvků architektury (lavičky, stojany na kola atd.).
Vznik a rozvoj lázeňství je vždy podmíněn také vytvořením kvalitního prostředí, jak
v bezprostředním okolí lázeňských budov, tak i v jeho zázemí.
Veřejné prostory v centru obce budou řešeny ve vazbě na parkoviště, komunikace pro pěší a veřejnou zeleň tak, aby nově vzniklý parter vytvářet kvalitní životní prostředí s estetickými hodnotami.
Zpevněné plochy jsou uvažovány z barevné zámkové dlažby (červená, bílá, hnědá) a budou vybavený parkovými stožáry veřejného osvětlení s lavičkami, odpadkovými koši, stojany na kola, atd. Stejná
pozornost bude věnována také zpevněným plochám v rekreačně-lázeňské zóně.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 84
Zvláštní pozornost je třeba věnovat realizaci veřejného osvětlení podél promenádních komunikací
vedoucích po nábřeží (nábřežní komunikace i komunikace pro pěší za Velkou Lagunou) a vybavení
těchto komunikací odpadkovými koši, lavečkami apod.
9. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ, ZÁPLAVOVÁ ÚZEMÍ
9.1. OCHRANNÁ PÁSMA
9.1.1.
Ochranná pásma vyplývající ze zákona
A) ochranná pásma elektrických vedení a zařízení
Ochranná pásma platná pro zařízení zrealizovaná do 31.12.1994 upravuje vládní nařízení
č. 80/1957
• ochranné pásmo venkovního vedení je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách
vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí:
1. u venkovního vedení vysokého napětí od krajního vodiče na každou stranu – 10 m
2. u trafostanic VN/NN
– 10 m
3. u kabelových vedení všech druhů napětí (včetně ovládacích, signálních a sdělovacích) od
krajního kabelu na každou stranu
–1m
4. - OP venkovních vedení NN se nestanovuje
Ochranná pásma platná pro zařízení zrealizovaná od 1.1.1995 do 31.12.2000 dle zákona 222/1994
Sb.
• ochranné pásmo venkovního vedení je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách
vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na
každou stranu
1. u napětí od 1 kV do 35 kV včetně
7 m (dtto trafostanice VN/NN)
2. OP venkovních vedení NN se nestanovuje
Ochranná pásma platná pro zařízení zrealizovaná od 1.1.2001 dle zákona č. 458/2000 Sb.
• ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po
obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany
1. u napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně a) pro vodiče bez izolace
7m
b) pro vodiče s izolací základní 2 m
c) pro závěsná kabelová vedení 1 m
2. OP venkovních vedení NN se nestanovuje
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 85
3. u zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence činí Op
1m
• ochranné pásmo podzemního vedení elektrizační soustavy do 110 kV včetně a vedení řídící, měřící
a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou stranách krajního kabelu, nad 110 kV činí 3 m po obou
stranách krajního kabelu
• ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti
1. u stožárových elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než
52 kV na úroveň nízkého napětí 7 m
4. u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší
než 52 kV na úroveň nízkého napětí 2 m
2. u vestavěných elektrických stanic 1 m od obestavění
• ochranné pásmo výrobny elektřiny je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 20 m kolmo na oplocení nebo na vnější líc obvodového zdiva elektrické stanice.
B) Ochranná a bezpečnostní pásma produktovodů a plynovodů
B1) Ochranná pásma plynovodů jsou dle zákona č. 222/1994 Sb. vymezena ve vodorovné vzdálenosti
měřené po obou stranách kolmo na plynovod nebo plynovodní přípojku. Jejich šíře činí na každou stranu:
- u plynovodů a přípojek do průměru 200 mm včetně
4m
- u plynovodů a přípojek 200-500 mm
8m
- u plynovodů a přípojek nad 500 mm
12 m
- u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a přípojek, jimiž se rozvádějí plyny v zastavěném
území obce
1m
- u technologických objektů
4m
Stavební činnost a úpravy terénu v ochranném pásmu lze provádět pouze s předchozím písemným souhlasem provozovatele příslušného plynárenského zařízení.
B2) Bezpečnostní pásma jsou určena k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií a k ochraně
života, zdraví a majetku osob. VVTL plynovody ale řešeným územím nevedou.
B3) Ochranná pásma vrtů jsou 20 m
B4) Bezpečnostní pásma vrtů s předpokládaným výskytem ropy nebo zemního plynu jsou dle vyhl.
OBÚ č. 239/98 Sb. 150 m od souvislé obytné zástavby a objektů živočišné výroby a krajního vodiče
vzdušného elektrického vedení . V určitých případech lze tato BP snížit až na 50 m.
C) Ochranná pásma vodovodů jsou dle zák. č. 274/2001 Sb. 1,5 m od okraje potrubí na obě strany při průměru potrubí do 500 mm, 2,5 m při průměru potrubí nad 500 mm
D) Ochranná pásma kanalizace jsou dle zák. č. 274/2001 Sb. 1,5 m od okraje potrubí na obě strany při průměru potrubí do 500 mm, 2,5 m při průměru potrubí nad 500 mm
F) Ochranná pásma silniční
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 86
Silniční ochranná pásma se zřizují podle zákona o pozemních komunikacích ze dne 23.1.1997 při všech
dálnicích, silnicích a místních komunikacích I. a II. třídy mimo území zastavěná nebo k souvislému zastavění určená. Hranice silničních ochranných pásem je určena svislými plochami vedenými po obou
stranách komunikace ve vzdálenosti:
-
od osy přilehlého jízdního pásu dálnice a rychlostní silnice 1. třídy nebo
rychlostní místní komunikace
od osy vozovky nebo přilehlého jízdního pásu ostatních silnic I. třídy a
ostatních místních komunikací I. třídy
od osy vozovky silnic II. a III. třídy (viz výkres)
100 m
50 m
15 m
V řešeném území se vyskytují OP silnic I. a III. třídy.
V silničních ochranných pásmech lze jen na základě povolení silničního správního úřadu a za podmínek
v povolení uvedených:
• provádět stavby, které vyžadují povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu
• provádět terénní úpravy.
Povolení se nevyžaduje pro stavby čekáren linkové osobní dopravy, telekomunikačních a energetických
vedení a pro stavby související s úpravou odtokových poměrů.
V silničních ochranných pásmech lze povolit zřizování a provozování reklamních poutačů, propagačních
a jiných zařízení, světelných zdrojů, barevných ploch jen pokud nemohou být zaměněny s dopravními
značkami nebo dopravními zařízeními nebo pokud nemohou oslnit uživatele komunikace. Povolení vydává příslušný silniční správní úřad.
V silničním ochranném pásmu na vnitřní straně oblouku silnice a místní komunikace I. nebo II. třídy o
poloměru 500 m a menším a v rozhledových trojúhelnících prostorů úrovňových křižovatek těchto pozemních komunikací se nesmí zřizovat a provozovat jakékoliv objekty, vysazovat stromy nebo vysoké
keře a pěstovat takové kultury, které by svým vzrůstem rušily rozhled potřebný pro bezpečnost silničního provozu. Tato podmínka neplatí pro lesní porosty.
Rozhledové trojúhelníky křižovatek mimo zastavěné území obce: strany rozhledových trojúhelníků se
stanovují 100 na silnici hlavní a 55 m na silnici označené jako vedlejší. V zastavěném území obce závisí
velikost rozhledových trojúhelníků na návrhové rychlosti. Rozhledové trojúhelníky jsou zakresleny ve
výkrese dopravy.
G) Ochranná pásma železnic činí dle zákona 60 m od osy krajní koleje, řešeným územím však
žádná železnice neprochází.
H) Ochranná pásma podzemních dálkových kabelů jsou 2 m po celé délce kabelové trasy.
Hloubka OP je 3 m a rovněž do výšky činí 3 m (měřeno od úrovně půdy). V OP je zakázáno zřizovat
stavby, skládky materiálu a provozovat činnosti, které by mohly znesnadnit přístup ke kabelům nebo
hrozit plynulost a bezpečnost jejich provozu. Dále je zakázáno provádět bez souhlasu zodpovědné organizace zemní práce (výkopy, sondy).
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 87
I) Manipulační pásma vodních toků: podle § 49 zákona o vodách a o změně některých zákonů
č. 254/2001 Sb. mohou správci vodních toků při výkonu správy vodního toku užívat pozemků sousedících s korytem vodního toku:
a) u vodních toků, které jsou vodními cestami dopravně významnými, nejvýše v šířce do 10 m
od břehové čáry,
b) u ostatních významných vodních toků jiných než pod písmenem a) nejvýše v šířce do 8 m od
břehové čáry,
c) u drobných vodních toků nejvýše v šířce do 6 m od břehové čáry.
J) Ochranná pásma lesů činí dle zákona č. 289/95 Sb. 50 m od okraje lesní parcely.
K) OP hřbitova je dle zákona o pohřebnictví 100 m.
9.1.2.
Ochranná pásma vyhlašovaná
A) Ochranná pásma vodních zdrojů: do řešeného území nezasahují
B) Ochranná pásma zdrojů termálních vod:
Ministerstvo zdravotnictví – Český inspektorát lázní a zřídel na základě ustanovení § 46 odst. 2 a § 48
odst. 3 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu (úplné znění se změnami a doplňky) a § 21 a § 27 vyhlášky ministerstva zdravotnictví ČSR č. 26/1972 Sb., o ochraně přírodních léčebných lázní a přírodních
léčivých zdrojů stanovilo toto nezbytné prozatímní ochranné opatření:
Užší prozatímní ochranné pásmo je vymezeno kruhem okolo zdrojů Pasohlávky-2G a Mušov-3G o poloměru 50 m. Stejný rozsah pásma bude stanoven pro případné další jímací vrty. s ohledem na hloubku
jímané zvodně lze na základě hydrogeologického posudku a úpravy terénu rozsah pásma zmenšit až na
plochu nezbytnou pro provádění technických prací spojených s využíváním zdroje. Úprava a rozsah
pásma podléhá schválení Českého inspektorátu lázní a zřídel. Užší prozatímní pásmo je pásmem hygienické ochrany bezprostředního okolí výstupní cesty zdroje. Z území ochranného pásma se odstraní příčiny možného znečištění zdroje a provedou se potřebné úpravy území. V pásmu jsou zakázány všechny
činnosti s výjimkou těch, které jsou nutné v zájmu ochrany, zabezpečení nebo využití zdroje. Zejména
jsou zakázány činnosti, které mohou negativně ovlivnit chemické, fyzikální a mikrobiologické vlastnosti
zdroje.
Širší prozatímní ochranné pásmo zasahuje celé řešené území. Část jeho hranice u komunikace I/52 je zakreslena ve výkresové dokumentaci. Toto pásmo vymezuje strukturu termálních vod v jurských karbonátech a bazálním klastickém souvrství jury. Vrtné práce do jurských sedimentů podléhají schválení
Českým inspektorátem lázní a zřídel, vrty do nadložního miocénu lze provádět bez omezení. Žádné omezení není stanoveno ani pro činnost na povrchu širšího ochranného pásma. Další odběry vody
z jurských sedimentů jsou zakázány. Odběr ze stávajících zdrojů termálních vod bude limitován plánem
využití, schváleným Českým inspektorátem lázní a zřídel, který rovněž stanoví podíl termálních vod,
které mohou být užity pro jiné než léčebné účely. Eventuální jímání zemního plynu se neomezuje, vrtné
práce v pásmu však musí být projednány s ČILZ.
C) OP čistírny odpadních vod má poloměr 100 metrů, který se nezmění ani po její úpravě. Nedotýká se
stávající ani navrhované zástavby.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 88
D) OP objektů živočišné výroby: v obci není žádný větší chov, pro který by bylo třeba navrhnout
ochranné pásmo.
E) OP ostatních výrobních areálů: v územním plánu není stávající ani navrhovaná průmyslová výroba, ani zemědělská výroba s chovem zvířat. Pro drobnou výrobu platí, že její negativní účinky nesmí
přesahovat hranice výrobního areál.
F) OP radioreléové trasy RS Děvín – RS Klučovská hora prochází ve výšce cca 495 m n. m. Pro RR
trasu RS Děvín – RS Klučovská hora nejsou podrobnější údaje k dispozici. Podrobněji viz kapitola
Přenos informací.
9.2. ZÁPLAVOVÁ ÚZEMÍ
Záplavová území jsou dle § 66 vodního zákona administrativně určená území, která mohou být při
výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a
předložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí.
Záplavové území Jihlavy a Svratky leží mimo řešené území, nezasahuje ani stávající, ani navrhovanou výstavbu.
Záplavové území Dyje v oblasti vodních nádrží Nové Mlýny zůstává v březích nádrží. Je zakresleno ve výkresové změny části územního plánu.
9.3. OSTATNÍ LIMITY
Území archeologického zájmu
Vzhledem k velkému množství archeologických nálezů a k mimořádné intenzitě pravěkého osídlení a předpokladu existence dalších pozůstatků pravěkého i středověkého osídlení je třeba celé katastrální území Pasohlávek i Mušova považovat za území archeologického zájmu. Z tohoto faktu vyplývá
povinnost stavebníka již v době přípravy stavby oznámit stavební záměr Archeologickému ústavu AV
ČR v Brně a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum. Obdobně se postupuje, má-li se na daném území provádět jiná činnost, kterou by mohlo
být ohroženo provádění archeologických výzkumů (§ 22, odst. 2 zák. č. 20/1987 Sb. O státní památkové
péči ve znění pozdějších předpisů).
Lokality archeologických nálezů jsou zakresleny ve výkresové části změny územního plánu.
Nemovité kulturní památky v k.ú. Pasohlávky
o Filiální kostel sv. Anny, poř. č. 1608
o Socha sv. Jana Nepomuckého, poř. č. 1609
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 89
o Dům č. 7, poř. č. 1611
Nemovité kulturní památky v k.ú. Mušov
o Farní kostel sv. Linharta, poř. č 1576 (mimo řešené území)
o Kaple, poř. č. 1577
o Boží muka, poř. č. 1580
o Archeologická lokalita na vrchu Burgstall, poř. č. 1582
Poddolovaná území, sesuvy
V katastrálních územích Pasohlávky a Mušov nebyly dle sdělení Geofondu České republiky zaznamenány žádné zvláštní podmínky geologické stavby (poddolovaná území, sesuvy, prognózy výskytu
ložisek nerostných surovin).
Ochrana ložisek nerostných surovin
V katastrálních územích Pasohlávky a Mušov nebyla vyhodnocena žádná výhradní ložiska nerostů, nebo jejich prognózní zdroj a nejsou zde stanovena chráněná ložisková území.
V JZ části katastrálního území Pasohlávky se nachází nevyhrazené ložisko stabilizačních materiálů
Pasohlávky (číslo ložiska – 5129300). Ložisko je tvořeno vápnitými jíly a písky. Toto ložisko leží mimo
řešené území.
V řešeném území se nacházejí vrty geotermálních vod. Jejich ochranná pásma jsou popsána
v kapitole Ochranná pásma vyhlašovaná.
Chráněná území přírody
V řešeném území se nevyskytují žádná zvláště chráněná území přírody. V blízkosti řešeného území
– východně – leží PR Věstonická nádrž, PP Betlém a PP Dolní Mušovský luh.
10. DOPRAVA, TECHNICKÁ VYBAVENOST, ODPADY
10.1. DOPRAVA
Území je v současně době dopravně napojeno v rekreační části ze silnice I/ Brno – Pohořelice –
Mikulov – st. hranice, obec je napojena silnici III/39614 od Brna. Toto základní napojení státními silnicemi zůstává beze změny i v návrhu.
Z hlediska širších dopravních vztahů je napojení řešeného areálu zcela vyhovující, a to jak za současného stavu, tak i ve výhledovém časovém horizontu.
Nově jsou navrženy místní komunikace zajišťující dopravní obsluhu v rekreační a lázeňské části a
propojení s obcí Pasohlávky.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 90
10.1.1.
Doprava motorová, silniční síť, obslužné komunikace
Katastrálními územími Pasohlávek a Mušova procházejí tyto státní silnice
I/52
III/39613
III/39614
III/39615
III/41621
Brno – Pohořelice – Mikulov – st. hranice
Nová Ves – Drnholec (mimo řešené území)
Pasohlávky – Drnholec
Pasohlávky – Brod nad Dyjí – Drnholec (mimo řešené území)
Žabčice – Vranovice – Pasohlávky (mimo řešené území)
Silnice I/52 (směr Brno – Pohořelice – Mikulov – st. hranice) vede po hranici řešeného území. Je
zařazena do vybrané evropské sítě jako tah E7, st.hranice s A-Mikulov-Brno-Olomouc-Hranice-Český
Těšín-st.hranice s PL. Ve výhledu se sleduje vybudování rychlostní komunikace R-52 až ke státní hranici. V současnosti posuzované varianty dle studie firmy HBH projekt Brno vedou mimo řešené území
(nejbližší cca 500 m západně od řešeného území).
Trasa silnice I/52 se v Brně napojuje na dálniční tah D1, který tvoří dopravní páteř silniční sítě
ČR. Propojením na Brno zajišťuje silnice I/52 napojení lokality na významné uzly železniční a letecké
dopravy.
V současné době je trasa silnice I/52 (R-52) od Brna po Pohořelice řešena jako rychlostní komunikace (dělený čtyřpruh), dále po Mikulov jako nedělený dvoupruh. Trasa je rekonstruována a stabilizována. s jejími dalšími podstatnými úpravami se neuvažuje. V delším časovém horizontu výhledu se sleduje vybudování rychlostní komunikace R-52 až ke státní hranici. V současnosti posuzované varianty
dle studie firmy HBH projekt Brno vedou mimo řešené území (nejbližší cca 500 m západně od řešeného
území).
Řešeným územím prochází silnice č. III/39614, která slouží jako spojnice silnice č. I/52 a silnice
č. II/414 (směr Mikulov – Drnholec). Silnice prochází zastavěným územím obce Pasohlávky, kde zabezpečuje přímou obsluhu přilehlých objektů.
Silnice III/39614 je směrově stabilizována a s výjimkou rozšíření na požadovanou kategorii se
s jejími úpravami neuvažuje.
Rekreační charakter obce a s ním související nepravidelné střídání slabé a velmi silné dopravní zátěže v obci působí negativně na bezpečnost silničního provozu a ohrožuje především děti, které na tyto
rychlé změny nestačí včas reagovat. Proto na silnici III/39614, procházející obcí, navrhujeme výstavbu
zpomalovacích ostrůvků před obcí, které mohou výrazně napomoci bezpečnosti silničního provozu
v obci.
Podle vyjádření ŘSD ČR – závodu Brno, budou uvedené silnice v řešeném území mimo zastavěné
území upravovány v souladu s ČSN 73 6101 v těchto kategoriích:
I/52
III/39614
10.1.2.
S 11,5/80
S 7,5/60
Objekty dopravní vybavenosti
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 91
V katastrálním území obce je u křižovatky silnic I/52, III/39614 a III/42621 (do Ivaně) čerpací stanice pohonných hmot. Žádné další objekty dopravní vybavenosti nenavrhujeme.
10.1.3.
Veřejná doprava, zastávky hromadné dopravy
Veřejná doprava je v obci zajišťována autobusy.
Zastávky autobusů jsou umístěny:
v centru obce
u rozcestí silnic I/52, III/39614 a III/41621 směrem na Ivaň
u vjezdu do rekreačního areálu u přehrady
Pasohlávky, obecní úřad
Pasohlávky, rozcestí Ivaň
Pasohlávky, přehrada
Obcí projíždějí následující linky:
720170
Brno-Pohořelice-Mikulov
720175
Brno-Pohořelice-Mikulov
740210
Drnholec-Mikulov
740211
Drnholec-Pasohlávky-Ivaň-Vranovice
740350
Břeclav-Lednice-Pohořelice-Brno
740380
Mikulov-Drnholec-Pohořelice-Brno
740390
Mikulov-Pohořelice-Brno
Počet spojů v pracovní dny
linka
720170
720175
740210
740211
740350
740380
740390
celkem
zastávka
22
22
8
5
2
4
6
2
4
34
6
6
17
4
41
Počet spojů o víkendu
linka
zastávka
720170
720175
740210
13
1
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 92
740211
740350
740380
740390
celkem
1
1
15
18
1
5
Z těchto údajů je zřejmé, že dopravní obslužnost obce je velmi dobrá.
Kromě pravidelné dopravy je třeba uvažovat i se silnou sezónní dopravou rekreační. Tato doprava
bude podchycována na záchytných parkovištích navržených jak u silnice 1/52, tak i v centru obce Pasohlávky (lokalita vedle hřbitova).
Na parkovišti na okraji rekreačního areálu u silnice I/52 jsou velmi časté zastávky dálkových autobusů, směřujících s rekreanty na jih Evropy (a vracejících se odtud). Navrhujeme proto zřídit na tomto
parkovišti hygienické zařízení, případně občerstvení, prodej tiskovin apod.
10.1.4.
Místní komunikace, obytné ulice
OBEC
Ve vlastní obci Pasohlávky plní funkci dopravní páteře průtah silnice III/39614, která uvnitř obce
zabezpečuje přímou obsluhu přilehlých objektů. Na ni jsou napojeny všechny obslužné komunikace
v obci. Trasa silnice je územně stabilizována a výhledové úpravy se budou týkat zlepšení technických
parametrů stávajících trasy. Také místní komunikace přímo v obci Pasohlávky jsou stabilizovány, navrhujeme zde pouze komunikace pro obsluhu nově navrhovaných lokalit výstavby.
Funkce silnice III/39614 je sběrná i obslužná, z čehož vyplývá její funkční třída B2 (dle ČSN 7361
10). Doporučujeme na ní u příjezdu do obce vhodnou úpravu tak, aby bylo dosaženo zpomalení dopravy procházející obcí a tím zvýšení bezpečnosti silničního provozu v obci.
Pro ostatní komunikace jsou navrhovány funkční třídy C2 a C3, případně D1 pro dopravně zklidněné komunikace. Trasy komunikací v navrhovaném smíšeném lázeňském území nutno upřesnit
podrobnější územně plánovací dokumentací nebo urbanistickou studií.
REKREAČNÍ LÁZEŇSKÝ AREÁL
Stav
Stávající rekreační oblast u nádrže je dopravně zcela oddělena od obce. Je obsluhována komunikací vedoucí od silnice I/52 kempem Merkur podél břehu nádrže až za západní okraj kempu.
V území mezi obcí a silnicí I/52, s převážně rekreační funkcí (stávající i navrhovanou), bylo nutno
vyřešit a navrhnout celý dopravní skelet lokality. Jeho úkolem bude zajistit obsluhu všech objektů
v území a současně vhodně propojit rekreační areál s obcí Pasohlávky.
Návrh
Hlavní dopravní osu území bude tvořit místní komunikace kategorie B2 (dle ČSN 73 6110), propojující silnici 1/52 s průtahem silnice III/39614 v obci. Tato silnice je tvořena dvěma částmi. První je
napojena na komunikační síť v obci okružní křižovatkou u hřbitova vede po severním okraji navrhovaného území k okružní křižovatce umístěné asi 350 m severně od Malé Laguny. Dále prochází
k severovýchodu zhruba středem navrhovaného rekreačního území. U stávajícího záchytného parkoviště
je napojena na stávající pobřežní komunikaci a dále pak na silnici I/52. Komunikace se napojuje na silnici I/52 nově rekonstruovaným příjezdem ke stávajícímu rekreačnímu zařízení. Vlastní napojení zůstane
beze změny, bude však zrušeno napojení areálu vinných sklepů využívající části původní silnice I/52 a
sklepy budou napojeny novou komunikací zajištující i obsluhu areálu, napojenou na hlavní příjezd cca
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 93
50 m od silnice I/52. Důvodem je skutečnost, že stávající úsporné řešení by s nárůstem dopravy, vyvolaném výstavbou areálu, již kapacitně nevyhovovalo a mohlo by být zdrojem havarijních situací.
Do doby výstavby uvedené sběrné komunikace zůstane hlavní dopravní osou v rekreační oblasti
stávající místní komunikace vedená po severním okraji kempu. Tato komunikace je zatříděna mezi obslužné komunikace funkční třídy C2.
Z křižovatky severně od Malé Laguny je obsluhováno území občanské vybavenosti a je na ni napojena i komunikace kategorie C3 (mimo lázeňské území a D1 (v lázeňském území), vedoucí sem od
obce od křižovatky u hřbitova. Koncepce dopravně zklidněné komunikace v lázeňském území je podporována i jejím směrovým vedením.
Důležitou funkci v dopravním systému lokality bude mít i komunikace vedená přímo podél břehu
vodní nádrže. Z prostorových, funkčních i technických důvodů bylo upuštěno od propojení této komunikace s obcí Pasohlávky podél pobřeží. Toto dopravní propojení by zbytečně přitahovalo veškerou dopravu do dolní části rekreační oblasti a k vodní nádrži a také narušovalo cenné biocentrum. Proto tato
komunikace bude propojena s obcí výše uvedenou severní komunikací a její západní okraj zůstane u biocentra zaslepen a využíván pouze pro pěší a cyklistickou dopravu. Funkční třída komunikace bude
v úseku, kde předpokládáme velkou frekvenci dopravy C2, slepý konec komunikace pak C3. Směrem
do obce Pasohlávky pak pokračuje již jen komunikace kategorie D2, tedy samostatná cyklistická komunikace.
Ostatní komunikační síť je napojena na tento základní komunikační skelet území. Některé komunikace této sítě mají funkční třídu C2, tj.zajišťují dopravní obsluhu větších celků a doplňují významným
způsobem základní skelet. Ostatní komunikace mají funkční třídu C3 a zajišťují již pouze přímou dopravní obsluhu jednotlivých okrsků nebo jen objektů.
Některé obslužné komunikace zařazujeme mezi dopravně zklidněné komunikace třídy D1.
Všechny křižovatky na základním dopravním skeletu (B2, C2 a C3) jsou navrženy s optimálními
parametry, tj. s respektováním rozhledových trojúhelníků pro uvažovanou návrhovou rychlost. Pro napojení významných komunikací ostatní silniční sítě jsou navrženy moderní rondelové křižovatky plnící i
funkci retardéru snižujícího vhodně rychlost dopravního proudu při zachování jeho plné plynulosti. Napojovací oblouky na všech křižovatkách umožní běžný provoz lehkých nákladních vozidel a občasný
průjezd i vozidel těžších.
Smyslem dopravně zklidněných komunikací s funkční třídou D1 (obytných ulic) je dopravní
zklidnění ulice (která má dopravní význam jen v místním měřítku) a vytvoření podmínek pro zkvalitnění
životního prostředí.
Obytné ulice (dopravně zklidněné komunikace) se již řadu let hojně užívají v Holandsku, Belgii,
Švédsku, Finsku, SRN, Francii a dalších zemích. Jsou založeny na principu zvýhodnění pěší dopravy,
rekreačních a obytných funkcí na úkor dopravy motorové. V obytné ulici smějí chodci užívat silnici
v celé její šířce (komunikace pro pěší se pak nezřizují), je na ní povolena hra dětí. Do obytné ulice je povolen vjezd všech vozidel, jejichž celková hmotnost nepřesahuje 6000 kg. Maximální rychlost je omezena na 20 km/hod., přičemž řidiči musí dbát zvýšené ohleduplnosti vůči chodcům, které nesmí ohrozit.
Chodci naopak nesmí svévolně znemožňovat jízdu vozidel.
Snížení rychlosti vozidel až na 20 km/hod. je dosahováno nejen dopravní značkou, ale i fyzickými
stavebními prvky :
A - zpomalovacími prahy
B - malou šířkou komunikace (4.00-5.00 m)
C - směrovým vedením komunikace, osami křižovatek, řešením dopravy v klidu
D - umístěním stromů, kamenných patníků, veřejného osvětlení apod.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 94
Z estetických důvodů navrhujeme všechny nové obytné ulice s povrchem z barevné betonové
dlažby, event. s krajnicemi ze zatravňovacích dlaždic.
Funkční třída D2 je určena pro samostatné cyklistické komunikace.
Dočasné komunikace
Vzhledem k majetkoprávním vztahům k jednotlivým pozemkům a nutnosti rychlého dopravního
propojení obce a rekreační zóny je navržena dočasná komunikace, spojující stávající pobřežní komunikaci a navrhovanou severní obslužnou komunikaci. Její trasování není z dopravního hlediska optimální,
ale je vedena po obecních pozemcích, což výrazně zjednodušuje její realizaci. Po dostavbě severní komunikace v její definitivní trase bude toto propojení využito jako samostatná cyklistická komunikace a
odvede cyklistickou dopravu mimo dopravně rušné propojení nejvýznamnějších komunikací v areálu.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 95
10.1.5.
Doprava v klidu (odstavná stání)
Zajištění odpovídajícího počtu odstavných a parkovacích stání je jednou z klíčových úloh řešení
dopravy v lokalitě. Stanovení počtu odstavných stání je komplikované skutečností, že u většiny objektů
občanské vybavenosti je obtížně stanovit výchozí parametr pro výpočet (např. prodejní a užitkovou plechu).
Odstavování a parkování vozidel v obci
Posouzení potřeb ploch pro odstavné a parkovací plochy a garáže v obci je řešeno pro výhledový
stupeň motorizace 1:3.5 dle ČSN 73 6110 a upraven podle místních podmínek (poloha vůči bydlišti, význam zařízení - místní, nadmístní apod.).
Výhledová potřeba odstavných stání v intravilánu Pasohlávek pro trvale bydlící obyvatele je následující:
No = Oo × Ka =
N
No
Oo
Ka
800 _ osob
× 1,0 = 229 _ míst
3,5
..... celkový počet odstavných stání
..... výpočtový počet odstavných stání
..... základní počet stání
..... součinitel odpov. stupni motorizace
Hodnota 3,5 stupně motorizace se zdá pro výpočet potřeby odstavných stání v obci nejvhodnější.
Mnoho starších obyvatel auto nevlastní a podle hodnoty obložnosti, která je v Pasohlávkách 3,6 obyvatel
na 1 byt se dá předpokládat i obdobný počet obyvatel na 1 automobil. Pro výpočet potřeby parkovacích
stání pro rekreanty byl již použit součinitel odpovídající stupni motorizace 1:2,5.
K odstavování vozidel obyvatel slouží garáže v rodinných domech nebo volně stojící garáže, výjimečně auta parkují i na ulicích před domem.
Rostoucí nároky na krytá stání je třeba řešit dostavbou individuálních garáží u starých rodinných
domů, u nových se předpokládá 100 % odstavení v objektu domu. Vedle toho je v obci několik řadových garáží.
Vzhledem k tomu, že potřeba parkovacích míst v obci byla již posuzována v návrhu neschválené
Změny č. 1 územního plánu sídelního útvaru Pasohlávky a návrh parkovišť v obci byl projednán bez
námitek a připomínek, přebíráme tento návrh beze změny do této nyní zpracovávané Změny č. 1 územního plánu sídelního útvaru Pasohlávky.
Odstavování vozidel u navrhovaných rodinných domů je řešeno přímo v rodinných domech,
parkování krátkodobých rekreantů (pronájem bytů a pokojů v rodinných domech) bude řešeno na soukromých parkovištích na vlastních pozemcích
Odstavování a parkování vozidel ve specifickém lázeňském území na hranici katastrů Pasohlávky a Mušov:
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 96
Kapacitu parkování v lázeňském území na poloostrově je nutno omezit na místa pro ubytované lázeňské hosty a nouzová stání pro personál. Je nutno ctít pravidlo, že všichni krátkodobí návštěvníci budou mít vjezd do lázeňského území zakázán.
Při předpokládané maximální kapacitě lázní do 270 lůžek činí celková potřebná kapacita 108 parkovacích míst pro ubytované a dalších cca 72 míst pro personál. Polohu parkovišť v lázeňském území
pro dlouhodobé (ubytované) lázeňské hosty a personál nutno řešit v podrobnější územně plánovací dokumentaci nebo zastavovací studii. Záchytná parkoviště pro krátkodobé návštěvníky lázní jsou umístěna:
u komunikace kategorie C3 navržených na východním po obvodu lázeňského území jako
podélná, popřípadě podle místní potřeby i šikmá stání. Kapacita 140 míst a až 200 míst
v případě šikmých stání.
Viz též kapitola Lázeňství.
Odstavování a parkování vozidel v navrženém smíšeném lázeňském území v obci
Kapacitu parkování ve smíšeném lázeňském území u obce Pasohlávky je nutno omezit na místa
pro ubytované lázeňské hosty a nouzová stání pro personál. Je nutno ctít pravidlo, že všichni krátkodobí
návštěvníci budou mít vjezd do lázeňského území zakázán.
Při předpokládané maximální kapacitě lázní do 150 lůžek činí celková potřebná kapacita 60 parkovacích míst pro ubytované a dalších cca 40 míst pro personál. Polohu parkovišť v lázeňském území
pro dlouhodobé (ubytované) lázeňské hosty a personál nutno řešit v podrobnější územně plánovací dokumentaci nebo zastavovací studii. Záchytná parkoviště pro krátkodobé návštěvníky lázní jsou umístěna:
v centru obce (návrh) – víceúčelová parkoviště u sportovního areálu Kapacita 54 míst.
u komunikací kategorie C2 a C3 navržených po obvodu lázeňského území jako podélná, popřípadě podle místní potřeby i šikmá stání. Kapacita 90 míst a až 120 míst v případě šikmých
stání.
Viz též kapitola Lázeňství.
Odstavování a parkování vozidel v navrženém smíšeném lázeňském území u vrtu Mušov 3G nebylo pro jeho malou rozlohu a blízkost stávajícího záchytného parkoviště řešeno samostatně. Je zahrnuto
v kapitole Odstavování a parkování vozidel v rekreačním území východně od lázní
Odstavování a parkování vozidel v rekreační oblasti
Abychom se co nejvíce přiblížili skutečným potřebným hodnotám, vycházíme při výpočtu potřeby
parkovacích míst z následujících předpokladů:
veškerá ubytovací zařízení budou mít vyřešena parkování na vlastním pozemku (je stanoveno i závaznými regulativy pro příslušná funkční území.
přibližně 30 % dlouhodobých (ubytovaných nebo ubytovávaných) rekreantů bude parkovat mimo
plochy svého ubytování (před kempem, u restaurace, u sportoviště)
Asi 10 % krátkodobých rekreantů použije jiný druh dopravy než auto - autobus, kolo pěšky)
Pro výpočet potřeby parkovacích stání pro rekreanty bude použit součinitel odpovídající stupni motorizace 1:2,5.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 97
U všech nových objektů občanské vybavenosti, objektů ubytovacích a lázeňských musí být pamatováno na výstavbu parkovacích stání v kapacitách odpovídajících počtu zaměstnanců a návštěvníků
těchto zařízení, při motorizaci 1:2,5. Parkoviště je nutno řešit přímo na pozemcích daných objektů, zpravidla jako samostatná parkoviště, výjimečně je lze řešit jako stání podél obslužných komunikací, pokud
to územní plán a územně technické podmínky připouštějí.
Záchytná parkoviště pro krátkodobé návštěvníky: záchytná parkoviště jsou soustředěna na okrajích rekreační oblasti, při příjezdných komunikacích.
Vzhledem k umístění lázeňského území je nutno řešit samostatně lokalitu mezi obcí a poloostrovem (rekreační území západně od lázní) a lokalitu mezi poloostrovem a silnicí I/52 (rekreační území východně od lázní).
Předpokládáme že většina (1800) krátkodobých návštěvníků bude navštěvovat větší, východní
území a jen malá část (200) krátkodobých návštěvníků bude navštěvovat menší, západní území.
Odstavování a parkování vozidel v rekreačním území západně od lázní
Potřeba:
maximální počet krátkodobých návštěvníků
přijíždějících automobily (300 * 90 %)
potřeba míst (2,5 návštěvníka/1 automobil)
maximální počet dlouhodobých návštěvníků
parkujících mimo ubytovací plochy (8855 * 30 %)
celková potřeba míst (2,5 návštěvníka/1 automobil)
200
180
72
787
236
95
167
Navrženo:
Označení umístění
P4
u hřbitova
celková kapacita
počet míst
osobní automobily
170
206
autobusy
0
Počty míst na jednotlivých stávajících i navrhovaných parkovištích jsou uvedeny ve výkresech
Počet navržených parkovacích stání odpovídá vypočtené potřebě.
Všechny objekty a areály výrobní, skladovací a ubytovací (chaty, penziony apod.) musí mít vyřešeno parkování na vlastním pozemku.
Parkovací plochy budou provedeny tak, aby byly nepropustné a odolné proti působení ropných
látek. Tyto plochy musí být odkanalizovány přes účinný lapač ropných látek.
Odstavování a parkování vozidel v rekreačním území západně od lázní
Potřeba:
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 98
maximální počet krátkodobých návštěvníků
přijíždějících automobily (2000 * 90 %)
maximální počet dlouhodobých návštěvníků
parkujících mimo ubytovací plochy (8855 * 30 %)
celková potřeba míst (2,5 návštěvníka/1 automobil)
1800
1620
648
7016
2105
842
1490
Navrženo:
počet míst
Označení umístění
stávající parkoviště u silnice I/52
P5
u restaurace R10
P6
u pobřežní komunikace
P7
u území občanské vybavenosti - obchodů a
služeb
P8
u amfiteátru
P9
u příjezdu do areálu
P10
nad aquaparkem
P11
u aquaparku
celková kapacita
osobní automobily
202
36
36
300
120
263
460
187
1604
autobusy
15
15
30
Počty míst na jednotlivých stávajících i navrhovaných parkovištích jsou uvedeny ve výkresech
Počet navržených parkovacích stání mírně převyšuje vypočtenou potřebu (o cca 7%.).
Všechny objekty a areály výrobní, skladovací a ubytovací (penziony apod.) musí mít vyřešeno
parkování na vlastním pozemku.
Parkovací plochy budou provedeny tak, aby byly nepropustné a odolné proti působení ropných
látek. Tyto plochy musí být odkanalizovány přes účinný lapač ropných látek.
10.1.6.
Cyklistická a pěší doprava
V Pasohlávkách jsou komunikace pro pěší vybudovány kolem velké části zpevněných komunikací.
V návrhu jsou základní propojovací pěší komunikace vedeny podél všech sběrných a významnějších obslužných komunikací. U komunikací, na nichž předpokládáme větší frekvenci dopravy, doporučujeme oddělení komunikací pro pěší od komunikací pro motorovou dopravu zelenými pásy tak, aby ke
křížení pěšího a automobilového provozu docházelo pouze v prostoru křižovatek a vyznačených přechodů.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 99
Uvnitř jednotlivých okrsků lokality již není separace pěšího a automobilového provozu tak nutná,
komunikace pro pěší zde mohou být vedeny v přímé návaznosti na komunikace vozidlové a k prolínání
všech druhů dopravy bude docházet zcela libovolně.
Tyto základní pěší tahy jsou doplněny sítí dalších pěších komunikací zajišťujících jednak přístup
ke všem objektům v lokalitě a také, s ohledem na rekreační charakter využití území, plní i významnou
funkci rekreační.
Tuto funkci přejímají hlavně komunikace pro pěší v místech parkových úprav a dále samostatně
trasované pěší komunikace. Na komunikacích funkční třídy D1 bude dopravním značením zajištěna plná
nadřazenost pěší dopravy. Před objekty občanské vybavenosti a služeb jsou potřebné odpovídající nástupové a rozptylové plochy, plnící zároveň i společensko-rekreační funkci.
Řešeným územím neprocházejí žádné značené turistické trasy. Nejbližší turistická trasa (modrá)
vede od autobusové zastávky u nádrže Nové Mlýny I do Pouzdřan (Pouzdřanská step). Tato trasa je zakreslena pouze ve schématu v textové části.
Řešeným územím procházejí cyklistické trasy “Jantarová stezka“ a „Mikulovská vinařská stezka“.
“Jantarová stezka“ vede od hraničního přechodu Hať s Polskou republikou celou Moravou a končí v Novém Přerově, kde navazuje na cyklistickou trasu „Greenways Praha – Wien“ V řešeném území
vede v celé trase po silnici III/39614.
„Mikulovská vinařská stezka“ je součástí vinařských cyklistických stezek, jejichž základním tahem
je Moravská vinná stezka. Na ni „Mikulovská vinařská stezka“ navazuje mezi obcemi Novosedly a Brod
nad Dyjí a Drnholec. Vede po silnici III/39614 v souběhu s Jantarovou stezkou až do Pasohlávek. Na severním okraji obce se od ní odděluje a pokračuje po účelových komunikacích, kolem archeologické lokality Hradisko, k silnici I/52 a dál po levém břehu vodní nádrže Nové Mlýny II do Strachotína. Tady
opět navazuje na Moravskou vinnou stezku, po hrázi mezi vodními nádržemi Nové Mlýny II a Nové
Mlýny III přejde na pravý břeh Dyje .Zde propojuje delší trasou (přes Lednici, Hlohovec a Valtice) Pavlov a Mikulov na Moravské vinné trase.
Obec již má navrženy také vlastní místní cyklotrasy. Základem cyklistické dopravy v lokalitě bude
cyklistická trasa, vedená rekreačně-lázeňským areálem od obce k silnici I/52. Pro ni navrhujeme vybudování samostatné cyklistické komunikace, vedené severním okrajem rekreačního území v souběhu
s komunikací kategorie B2. V samostatné trase pak přejde k pobřežní komunikaci a podél ní povede až
na okraj řešeného území u silnice I/52. Silnici I/52 bude křížit mimoúrovňovým nadjezdem a naváže na
stávající trasu kolem nádrže Nové Mlýny II. Pro nadjezd silnice je již vypracována studie.
Z obce k této cyklistické komunikace podél vodní nádrže bude vedena po obslužných komunikacích a částečně i po samostatné cyklistické komunikaci další navrhovaná místní cyklistická trasa, která
naváže na výše uvedenou.
Třetí navrhovanou cyklistickou trasou je trasa vedená kolem smíšeného lázeňského území v obci a
po účelových komunikacích severozápadním okrajem obce.
Kromě těchto stávajících a navrhovaných cyklistických tras se předpokládá intenzivní cyklistický
provoz i po ostatních komunikacích.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 100
10.1.7.
Ochranná pásma silnic, požadavky civilní obrany
Silniční ochranná pásma se zřizují při všech dálnicích, silnicích a místních komunikacích I. a II.
třídy mimo území zastavěná nebo k souvislému zastavění určená.
Řešeným územím takové silnice nevedou.
10.1.8.
Hluk ze silniční dopravy
V zastavěném území obcí je nutno respektovat požadavky Nařízení vlády č. 502/2000 Sb., jež stanovují nejvyšší přípustné hodnoty hluku ve stavbách výrobních, ve stavbách pro bydlení a ve stavbách
občanské vybavenosti a ve venkovním prostoru.
Hodnoty hluku ve venkovním prostoru se vyjadřují ekvivalentní hladinou akustického tlaku ALA.
V
denní době (06-22 hod) se stanoví pro osm nejhlučnějších hodin, v noční době (22-06 hod) pro
eq,T
nejhlučnější hodinu. Pro hluk z dopravy na veřejných komunikacích a pro hluk z leteckého provozu se
stanoví pro celou denní a noční dobu. Pro účely územního plánování se vyjadřuje 24hodinovou dlouhodobou ekvivalentní hladinou Ldvn a noční dlouhodobou ekvivalentní hladinou Ln.
Nejvyšší přípustné dlouhodobé ekvivalentní hladiny Ldvn a Ln se číselně rovnají nejvyšším přípustným ekvivalentním hladinám akustického tlaku LAeq,T.
Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve venkovním prostoru (s výjimkou
hluku z leteckého provozu) se stanoví součtem:
• základní hladiny hluku LAeq,T = 50 dB
• a korekcí pro denní a noční dobu, které činí:
a) denní doba
o nemocnice (objekty)
0 dB
o stavby pro bydlení, nemocnice – území, lázně, školy
základní korekce
+ 5 dB
korekce pro hluk z provozoven (továrny, dílny, prádelny, stravovací a kulturní
zařízení)
- 5 dB
v okolí hlavních komunikací a v ochranném pásmu drah se použije další korekce
+ 5 dB
v případě hluku z dopravy způsobeného „starou zátěží“ z pozemní dopravy je
možné použít další korekci + 12 dB
o
výrobní zóny bez bydlení
+ 20 dB
b) noční doba: stejné korekce jako ad a) a dále
o pro hluk ze železnice použije další korekce
- 5 dB
o u ostatních zdrojů hluku se pro noční dobu použije korekce
- 10 dB
Po východním okraji řešeného území vede státní silnice I. třídy č. 52, na které je umístěno sčítací
stanoviště č. 6-2170 (u křižovatky se silnicí III/39614 – odbočky do obce Pasohlávky). Hluk z dopravy
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 101
z této silnice se dotýká rekreační oblasti Mušov, tj. oblasti u hráze mezi vodními nádržemi Nové Mlýny I
a Nové Mlýny II.
Obcí prochází jako páteřní komunikace silnice č. III/39615, která slouží jako spojnice silnice
č. I/52 (směr Brno – Pohořelice – Mikulov) a silnice č. II/414 (směr Mikulov – Drnholec). Na této silnici
nebylo sčítací stanoviště dopravy umístěno. Žádná další měření na silnici procházející sídlem nebyla
prováděna.
Vychází se z předpokladu, že dopravní zátěž je konstantní pro celý úsek silnice v zastavěném území sídla.
Podle hygienických předpisů lze k základní hladině hluku LAeq,T = 50 dB použít následující korekce:
• základní hladina hluku LAeq,T = 50 dB
• korekce pro denní a noční dobu, které činí:
a) denní doba (dB)
základní korekce pro stavby pro bydlení
+5 dB
v okolí hlavních komunikací a v OP drah
+5 dB
korekce celkem
+10 dB
přípustná hodnota hluku v denní době CELKEM
60 dB
Poznámka: pro hluk z dopravy způsobený starou zátěží by bylo možné použít ještě korekci + 12 dB
b) noční doba: ostatní zdroje hluku (dB)
základní korekce pro stavby pro bydlení
+5 dB
korekce pro noční dobu
- 10 dB
v okolí hlavních komunikací a v OP drah
+5 dB
korekce celkem
+0 dB
přípustná hodnota hluku v noční době CELKEM
50 dB
Poznámka: pro hluk z dopravy způsobený starou zátěží by bylo možné použít ještě korekci + 12 dB
Výpočet je proveden podle přílohy Zpravodaje Ministerstva životního prostředí ČR číslo 3/1996,
tj. podle novely metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy (ing. Jan Kozák, Csc., RNDr. Miloš Liberko).
Hlukové izofony silnice I třídy:
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 102
Číslo státní silnice:
Sčítací stanoviště:
I/52
6-2170
- těžká vozidla
- osobní automobily
- motocykly
CELKEM vozidel
T=
O=
M=
S=
u křižovatky se silnicemi na Pasohlávky a Ivaň
Stav
1728
5039
35
6802
návrh k r. 2010
výhled k r. 2020
2696
3300
7861
9624
55
67
10611
12992
(koef. 1,56 sil. I.tř.) (koef. 1,91 sil. I.tř.)
Výpočet hladiny hluku:
a) denní doba (06-22 hod.):
- průměrná denní intenzita dopravy Sd
10186,68
- průměrná denní hodinová intenzita nd
636,67
- procentuelní podíl nákl.automobilů a autobusů (%)
To=
25,40
- poměr procent.podílů nákl.automobilů k osob. automobilům Nn=xNd; x=
0,6000
- průměrná denní intenzita osobních automobilů
7557 Hodinová intenzita (nOAd)=
472,296
- průměrná denní intenzita nákladních automobilů
2630 Hodinová intenzita (nNAd)=
164,371
- nejvyšší dovolená rychlost na komunikaci
50,00
- výpočtová rychlost vd
45 km/hod
- funkce závislosti ekvivalentní hladiny akust.tlaku osob.vozidel na rychlosti (FvoA)
0,0007545
- funkce závislosti ekvivalentní hladiny akust.tlaku nákl.vozidel na rychlosti (FvNA)
0,0022361
- hladina akust.tlaku A osobních vozidel k návrhovému období územního plánu (LoA)
74,1
- hladina akust.tlaku A nákladních vozidel k návrhovému období územního plánu (LnA)
80,2
F1 =
47646250,95 (F1=noAd x FvoA x 10exp LoA/10 + nNAd x FvNA x 10exp LNA/10)
- faktory
F2 = dle tabulky
1,21 (pro sklon 3-4%)
F3 = dle tabulky
1 (1-živičný povrch, 1,2-cementový kryt,
2,0-drobná dlažba, 4,0-hrubá dlažba)
x = F1*F2*F3
57651963,65
y = 10log x -10,1 =
67,51 dB (A)
Izofona 60 dB(A) je při pohltivém terénu a zanedbání vlivu přilehlé zástavby v následující vzdálenosti
od osy komunikace:
potřebný útlum na 60 dB(A): U=
7,51
10 umocněno U/8,78
7,16
pro výšku H =
2 m
Vzdálenost izofony 60 dB(A) d =
25,02 m
a) noční doba (22-06 hod.):
- průměrná noční intenzita dopravy Sn
424,44
- průměrná noční hodinová intenzita nn
53,06
- průměrná noční intenzita osobních automobilů
358,70 Hodinová intenzita (nOAn)=
44,837
- průměrná noční intenzita nákladních automobilů F40
65,75 Hodinová intenzita (nNAn)=
8,219
- výpočtová rychlost vn
50 km/hod.
- funkce závislosti ekvivalentní hladiny akust.tlaku osob.vozidel na rychlosti (FvoA)
0,0008209
- funkce závislosti ekvivalentní hladiny akust.tlaku nákl.vozidel na rychlosti (FvNA)
0,0021213
- faktory (dle grafu)
F1 =
2771615,388
F2 = dle tabulky
1,21 (pro sklon 3-4% - z grafu)
F3 = dle tabulky
1 (1-živičný povrch, 1,2-cementový kryt,
2,0-drobná dlažba, 4,0-hrubá dlažba)
x = F1*F2*F3
3353654,62
y = 10log x -10,1 =
55,16 dB (A)
Izofona 50 dB(A) - noc - je při pohltivém terénu a zanedbání vlivu přilehlé zástavby v následující vzdálenosti
od osy komunikace:
potřebný útlum na 50 dB(A):
5,16
10 umocněno U/8,78
3,87
Vzdálenost izofony 50 dB(A) d =
18,59 m
Závěr:
Vypočtené izofony nezasahují stávající ani navrhovanou zástavbu.
Hlukové izofony jsou zakresleny v grafické části územního plánu, ve výkrese dopravy.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 103
10.1.9.
Zemědělská doprava
Zemědělská doprava využívá stávající síť účelových komunikací a státních silnic II. a III. třídy.
Za významné považujeme ponechání všech stávajících komunikací v krajině. Mají funkce nejen
jako zemědělské účelové komunikace, ale mají i význam pro turistiku a cykloturistiku.
Vzhledem k tomu, že lázeňská léčba předpokládá i využití lázeňského prostředí a okolní krajiny
pro terénní a klimatickou léčbu, doporučujeme podél většiny účelových komunikací vysázet stromořadí,
popřípadě větrolamy. Jedná se o interakční prvky, které budou mít především význam estetický (zobytnění krajiny), ale i ekologický (snížení větrné a vodní eroze).
Vzhledem k zamýšlenému lázeňskému využití, doporučujeme bedlivě zvážit použití jednotlivých
druhů stromů a keřů a vysazovat pouze ty druhy, které nemají nepříznivé účinky na alergiky, nevydávají
nepříjemný pach a působí na své okolí příznivým estetickým dojmem.
10.1.10.
Ostatní druhy dopravy
Železniční doprava se v řešeném území nevyskytuje, nejbližší železniční zastávka je ve Vranovicích.
Civilní letectví v řešeném území nemá žádné zájmy.
Rovněž zájmy vodní dopravy nejsou dotčeny, dle vyjádření Státní plavební správy řešeným územím nevedou žádné sledované vodní cesty.
Samostatnou specifickou kapitolou hromadné dopravy představuje pravidelná rekreační lodní doprava, provozující vyhlídkové jízdy po vodní nádrži. Pro tuto dopravu jsou navržena odpovídající přístaviště.
Pro menší plavidla lze po dohodě se státní plavební správou zřizovat přístaviště a kotviště u břehu
nádrže i mimo tyto již navržené plochy.
10.2. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA, NAKLÁDÁNÍ S ODPADY
10.2.1. Zásobování vodou
SOUČASNÝ STAV:
Do řešeného území nezasahuje žádné ochranné pásmo vodních zdrojů.
Celé řešené území leží v širším prozatímním ochranném pásmu zdrojů termálních vod – viz kapitola LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ, ZÁPLAVOVÁ ÚZEMÍ.
V obci Pasohlávky je vybudován veřejný vodovod, který je napojen na skupinový vodovod Hustopeče. Veřejný vodovod je ve správě VaK Břeclav. Zdrojem vody pro skupinu obcí - Pasohlávky, Ivaň,
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 104
Vlasatice a Nová Ves, napojených na tento skupinový vodovod, je prameniště v Nové Vsi. Kapacita
prameniště je cca 25 l/s. Uvedená skupina obcí odebírá z tohoto zdroje maximálně v době sezóny 10 - 12
l/s. Zbývající kapacita zdroje je využívána pro další obce napojené na skupinový vodovod Hustopeče:
Pouzdřany, Strachotín, část Vranovic, Přibice, Popice a průmyslovou oblast u Šakvic. Zbývající množství vody je z ČS Šakvice čerpáno do vodojemu Hustopeče a odtud dále distribuováno sítí skupinového
vodovodu Hustopeče.
Z prameniště v Nové Vsi je voda čerpána do vodojemu Pasohlávky o objemu 2 x 900 m3 s kótami
hladin 219 / 213,50 m n.m. Tento vodojem je řídícím vodojemem skupinového vodovodu Hustopeče. Z
vodojemu jsou gravitačně zásobeny obce Pasohlávky, Ivaň, Vlasatice, Nová Ves - cca 10-12 l/s a čerpací
stanice Ivaň -12 l/s s akumulací, odkud jsou zásobeny další obce a vodojem Pouzdřany 600 m3,
Z vodojemu 2 x 900 m3 je do Pasohlávek dopravována voda gravitačně pomocí zásobovacího řadu DN 250, který je ukončen v centru obce. Dále pokračuje do západní části obce řad DN 200, DN 150 a
do ostatních části pak řady DN 100.
Stávající rekreační areál je zásobován pomocí samostatné přípojky DN 150 z vodojemu Pasohlávky. Za vstupem do areálu je vybudována vodoměrná šachta.
Výpočet potřeby vody:
Potřeba vody je stanovena s přihlédnutím k předpokládanému počtu obyvatel, rekreantů a lázeňských hostů v návrhovém období územního plánu. Podle přílohy č. 12 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. činí
směrná roční potřeba vody na 1 obyvatele bytu:
- je-li v bytě výtok, WC a koupelna s kamny na tuhá paliva 41 m3/rok, tj. 112 l/os/den,
- je-li v bytě výtok, WC a koupelna s průtokovým ohřívačem nebo el. bojlerem 46 m3/rok, tj.
126 l/os/den,
- je-li v bytě výtok, WC a centrální příprava teplé vody 56 m3/rok, tj. 153 l/os/den.
Dále uvádí příloha č. 12 vyhlášky č. 428/2001 Sb. směrnou roční potřebu vody pro:
- veřejné budovy
- hotely, penziony a ubytovny
- zdravotnická a sociální zařízení
- kulturní a osvětové podniky
- provozovny, prodejny a výrobky
- hospodářská zvířata a drůbež
- různé
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 105
Rekapitulace uvažovaných specifických potřeb vody (směrné číslo roční potřeby vody dle přílohy
č. 12 k vzhlášce č. 428/2001 Sb.]
Potřeba vody
jednotka
obyvatelé rodinných domů (jen malá část v
oblasti s rozvody užitkové vody)
ubytovaní v rodinných domech
lázeňští hosté
ubytovaní v hotelích
ubytovaní v penzionech
ubytovaní v apartmánech, depandencích,
bungalovech a chatkách
ubytovaní v kempech
rekreanti v individuálních rekreačních
chatách
restaurace
sportovní zařízení
aquapark
kulturní zařízení
jednodenní rekreanti
m3/jednotku/rok
l/jednotku/den
obyvatel
rekreant
host
lůžko
lůžko
46
160
200
200
160
126,03
438,36
547,95
547,95
438,36
lůžko
rekreant
160
20
438,36
54,79
rekreant
zaměstnanec
výčep
místo
místo
místo
rekreant
4,66
80
450
0
0
10
0
12,77
219,18
1232,88
100,00
20,00
27,40
20,00
POTŘEBA UŽITKOVÉ VODY
V průběhu projednávání návrhu ,,Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky - rekreační oblast“ vyvstal požadavek, aby bylo v dokumentaci navrženo zřízení užitkového vodovodu pro splachování WC u sociálních zařízení objektů s nižším standardem vybavení a pro údržbu venkovních ploch - zalévání a postřik
(plochy zeleně, golfové hřiště, tenisový areál). Níže uvedená potřeba pitné vody je snížena o potřebu
užitkové vody pro splachování sociálního zařízení, která je uvažována pro apartmány, chatky, depandence a bungalovy a autocamping ve výši 20 l/os.d., pro hotely, penziony a sanatoria 30 l/os.d.
V obci je vybudován užitkový vodovod (v ulici u Yacht clubu). Jako zdroj slouží přilehlá vodní
nádrž Nové Mlýny I, respektive obecní rybník, který v daném místě splynul s nádrží. Zajišťuje užitkovou vodu pro údržbu obecní veřejné zeleně.
Je navržena další čerpací stanice a úpravna užitkové vody ve stávajícím kempu a rozvody užitkové
vody v obci i v nově navržených funkčních územích. Rozvodné řady, vycházející z obou čerpacích stanic – stávající i navržené – budou propojeny. Kromě využívání povrchové vody z nádrží je možné do
rozvodů přivádět i vodu z četných podzemních zdrojů v oblasti.
Užitkový vodovod bude využíván k postřiku travnatých ploch a k zalévání zeleně, okrasných a
užitkových zahrad, stříkání a umývání osobních automobilů a případně také pro splachování WC u sociálních zařízení rekreačních objektů s nižším standardem vybavení. Nepředpokládáme, že bude užitková
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 106
voda využívána pro stávající rodinné domy, v nichž by se nákladně musely rekonstruovat vnitřní instalace.
Možnosti použití užitkové vody:
doba
Směrná potřeba
Počet jednotek
Zařízení
provozu [l/účel.jedn/de 3
návrh
stav
celkem
[m /den] [m3/rok]
[dny]
navýšení
n]
A. NAHRAZENÍ ČÁSTI PITNÉ VODY UŽITKOVOU
sanatoria, lázeňské domy
lůžko
0
450
450
365
30
13,50
4928
hotely
lůžko
0
485
485
300
30
14,55
4365
penziony
lůžko
290
235
525
120
30
15,75
1890
apartmány, depandence,
bungalovy, chatky
lůžko
922
1490
2412
120
20
48,24
5789
autokempingy
lůžko
2229
0
2229
120
20
44,58
5350
Účelová
jednotka
individuální rekreační chaty
jednodenní návštěvníci
CELKEM Qd
B. OSTATNÍ
zálivka veřejné zeleně *)
- hotely
- chatová lokalita
- parky, veřejná zeleň
- lázně
- smíšené lázeňské území
- apartmánové území
- sportovní plochy
osobní automobily - mytí *)
CELKEM
lůžko
návštěvník
102
1500
212
0
314
1500
100
90
20
10
6,28
15,00
158
[m3/úč.jedn./r
[m3/den]
ok]
ha
ha
ha
ha
ha
ha
ha
automobily
6,9
3,7
11,5
19,8
11
5,8
4,9
229
6,9
3,7
11,5
19,8
11
5,8
4,9
229
1600
1600
1600
1600
1600
1600
1600
2
30,24658
16,21918
50,41096
86,79452
48,21918
25,42466
21,47945
1,254795
280
628
1350
24299
[m3/rok]
11040
5920
18400
31680
17600
9280
7840
458
102218
*) Směrné číslo roční potřeby vody dle přílohy č. 12 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
**) uvažovány jen automobily trvale bydlících obyvatel
Z výše uvedeného je zřejmé, že pro zálivku bude používáno 280 m3 denně a 158 m3 /den pro splachování hygienických zařízení. Tento údaj je potřebný především pro výpočet produkce splaškových
vod.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 107
Potřeba pitné vody ke konci návrhového období územního plánu:
Směrná potřeba
doba
Soudobost
m3/jedn./rok
provozu
návrh
m3/jedn./rok dle
využití *)
celkem
dle doby
[dny]
navýšení
vyhl.428/01 Sb.
provozu **)
62
800
365
0,95
46
43,70
Vypočtená potřeba
Počet jednotek
Účelová
jednotka
Zařízení
obyvatelstvo
rekreační ubytování v
rodinných domech
hotely
penziony
bungalovy, chatky
autokempingy
obyvatel
stav
738
3
[m /rok]
celkem
[m3/den]
celkem
[l/s]
celkem
34960
96
1,11
rekreant
host
lůžko
lůžko
75
0
0
290
500
450
485
235
575
450
485
525
120
365
300
120
0,70
0,90
0,80
0,90
160
200
200
160
36,82
180,00
131,51
47,34
21173
81000
63781
24855
176
222
213
207
2,04
2,57
2,46
2,40
lůžko
rekreant
922
2229
1490
0
2412
2229
120
120
0,75
1,00
160
20
39,45
6,58
95158
14656
793
122
9,18
1,41
lůžko
restaurace
zaměstn.
výčep
sportovní areály
místo
aquapark
místo
místo
jednodenní návštěvníci
rekreant
102
80
18
75
1500
212
120
22
900
600
1000
0
314
200
40
975
600
1000
1000
100
365
365
120
120
120
90
0,80
1,00
1,00
1,00
1,00
1,00
1,00
31,5
80
450
30
50
10
3
6,90
80,00
450,00
9,86
16,44
3,29
0,74
2168
16000
18000
9616
9863
3288
740
22
44
49
80
82
27
8
0,25
0,51
0,57
0,93
0,95
0,32
0,10
Odpočet užitkové vody (viz předch. tabulka)
-57670
-158
-1,83
Celkem Qd
337588
1984
22,96
Maximální denní potřeba
Hodinové maximum
Qm = Qd*1,3
Qh = Qm*1,8
438864,1
29,85
53,73
*) koeficient udávající soudobost využití, tj. předpokládanou obsazenost jednotlivých zařízení
**) protože lze u většiny ubytovacích a rekreačních zařízení předpokládat silně sezónní provoz, je celková roční potřeba dle přílohy č. 12 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. upravena s přihlédnutím k předpokládané
době provozu jednotlivých zařízení.
NÁVRH
Zdroje vody
Vodní zdroj se navrhuje na maximální denní potřebu vody, její potřeba činí pro obec Pasohlávky
a rekreační zónu v návrhu 30,06 l/s.
Kapacita stávajícího prameniště v Nové Vsi (25 l/s) je dle sdělení správce v současně době prakticky vyčerpána a je proto nutné pro tento nárůst najít nový zdroj vody.
Řešení tohoto problému překračuje rámec změny územního plánu sídelního útvaru, neboť si vyžádá koncepční posouzení možností zásobování vodou velké části okresu Břeclav. Doporučuje se proto
v návaznosti na schválený územní plán vypracování studie zásobování širšího území, která bude mimo
jiné obsahovat:
- posouzení využití stávajících vodních zdrojů (Nová Ves, Ivaň) a možnosti jejich rozšíření a následné úpravy vody,
- posouzení možnosti využití nového vodního zdroje (např. Dolní luh jižně od Ivaně) – prověření
kvality a vydatnosti zdroje. V září 1985 byl na toto prameniště zpracován Geotestem Brno
podrobný hydrogeologický průzkum, jehož cílem bylo ověření mocnosti a míry zvodnění kvar-
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 108
-
térních fluviálních sedimentů pro skupinový vodovod Hustopeče. Bylo zde vyhloubeno 5 hydrogeologických a 10 pozorovacích hydraulických úplných vrtů, jimiž byly ověřeny geologické a
hydrogeologické poměry kvartérního fluviálního kolektoru údolní nivy. Na základě dlouhodobé
čerpací zkoušky, která byla uskutečněna v lednu až květnu 1985, a modelového posouzení doporučil projektant hydrogeologického průzkumu k dlouhodobému odběru 17,5 l/s podzemní
vody. Lze předpokládat, že vodu nebude možné v surovém stavu používat k vodárenským účelům a bude nutné ji upravovat,
posouzení vyvolaných změn systému zásobování vodou v oblasti, včetně dopadů na SV Hustopeče a SV Břeclav,
posouzení možnosti využití Vírského oblastního vodovodu.
Vodovodní přívod
Vodovodní přívod nelze v rámci předložené ÚPD posoudit, protože není znám způsob a režim zásobování řešené oblasti vodou v závislosti na zdrojích vody. Zda bude nutné vybudovat nový vodovodní přívod z prameniště do vodojemu Pasohlávky upřesní studie zásobování širšího území, která by měla
být v návaznosti na schválenou změnu územního plánu vypracována.
Akumulace
Objem akumulace dle ČSN 73 6650 Vodojemy má činit 60 – 100 % Qm.
Potřebný objem provozní zásoby ve vodojemu je závislý na nerovnoměrnosti přítoku vody do
vodojemu a na průběhu potřeby vody během dne.
Objem stávající akumulace 2 x 900 m3 ve vodojemu Pasohlávky nelze posoudit v rámci řešené
ÚPD. Vodojem neslouží pouze k zásobování řešené oblasti, ale je řídícím vodojemem v rámci celé oblasti skupinového vodovodu Hustopeče.
Posouzení akumulace nutno provést v rámci zpracování studie zásobování širšího území vodou,
se zřetelem k funkci, kterou bude VDJ Pasohlávky výhledově mít.
Zásobovací řady
Zásobovací řady budou dimenzovány na maximální hodinovou potřebu. Ta činí pro výhled Pasohlávek + rekr. a lázeňské zóny Qh = 54,10 l/s. Z vodojemu jsou do řešené oblasti vedeny 2 zásobovací
řady. Do obce Pasohlávky je přiveden řad DN 250, do stávajícího rekreačního areálu řad DN 150.
Stávající vodovodní přívod DN 250 zůstane zachován, přípojka DN 150 pro stávající rekreační
areál bude výhledově rekonstruována.
Zásobovací vodovodní řady jsou dle možnosti zaokruhovány.
Tlakové poměry
Max. kóta hladiny VDJ
219,00 m.n.m.
Min. kóta hladiny VDJ
213,50 m.n.m.
Max. kóta zástavby
198 m.n.m.
Min. kóta zástavby
171 m.n.m.
Max. hydrostatický tlak v síti
0,480 MPa
Min. hydrostatický tlak v síti
0,155 MPa
Nejvýše umístěná zástavba je umístěna na hranici dostatečného tlaku vodojemu, neboť předpokládáme, že přímo pod vodojemem nebude rozdíl mezi hydrostatickým a hydrodynamickým tlakem pří-
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 109
liš velký. Dle vyhl. 428/2001 Sb. je min. přetlak pro tento typ zástavby 0,15 MPa. V případě nedostatečného tlaku je uvažováno s individuálním zvýšením tlaku vody pomocí domácích vodáren.
POŽÁRNÍ VODOVOD
Navržený vodovodní systém musí vyhovovat ČSN 73 0873 „Zásobování požární vodou“. Uvedená norma udává m.j. nejmenší dimenze potrubí, vzdálenosti hydrantů a stanovuje hodnoty odběru vody a obsahu požární nádrže. Dimenze vodovodního potrubí DN 80 vyhoví jako zdroj požární vody u rodinných domů a nevýrobních objektů do plochy 120 m2. Dimenze DN 100 vyhoví jako zdroj požární
vody pro nevýrobní objekty o ploše 120-1500 m2 a výrobní objekty a sklady do plochy 500 m2. Dimenze
DN 150 vyhoví pro výrobní objekty, sklady a otevřená technologická zařízení o ploše nad 1500 m2.
Potřeba požární vody:
ryze obytná území: vodovody by měly být dimenzovány na položku č. 2 tabulky výše uvedené ČSN,
tj. na nevýrobní objekty o ploše 120-1500 m2. Odběr pro v=0,8 m/s činí Q=6 l/s, pro v=1,5 m/s (s
požárním čerpadlem) je Q=12 l/s, obsah nádrže požární vody min. 22 m3.
výrobní areály včetně přívodních vodovodních řadů k těmto areálům na položku č. 3 tabulky č. 2
výše uvedené ČSN, tj. na nevýrobní objekty o ploše nad do 1500 m2 a výrobní objekty o ploše 5001500 m2 a otevřená technologická zařízení o ploše do 1500 m2. Odběr pro v=0,8 m/s činí Q=9,5 l/s,
pro v=1,5 m/s (s požárním čerpadlem) je Q=18 l/s, obsah nádrže požární vody min. 35 m3. Výrobní
areály se stavbami o zastavěné ploše přesahující 1500 m2 by měly být vybaveny vlastní požární nádrží.
K požárním účelům bude sloužit v kombinaci vodovod (pitné vody) a vodní nádrž Nové Mlýny I.
Vodovodní řad DN 150 pokryje potřebu požární vody ve výši 14 l/s, řad DN 100 pak 6 l/s.
Zdrojem požární vody budou hydranty umístěné na veřejném vodovodu pro pitnou vodu. (Vodovod s užitkovou vodou nebude mít patřičný objem akumulace vody.) V současné době je v obci a
v kempu instalováno několik funkčních hydrantů. Tyto jsou zakresleny v grafické části územního plánu.
Ve změně č. 1 územního plánu navrhujeme osazení dalších hydrantů ve vzdálenosti nepřesahující 120 m.
Při vzdálenosti vodní nádrže od místa požáru 300 m je zajištěn požární odběr 9,5 l/s, při vzdálenosti 400 m a objemu 22 m3 - 6 l/s. Pro zástavbu rodinnými domky postačuje vzdálenost vodní nádrže
od objektů 600 m.
V kempu jsou navržena dvě místa pro odběr požární vody. Jsou vyznačena ve výkrese č. 3
„Technická infrastruktura - vodní hospodářství“.
10.2.2. Využití zdrojů termálních vod
Jedním z důvodů pořízení změny č. 1 územního plánu jsou možnosti založení a rozvoje lázeňství
v řešeném území vyplývající ze zjištění existence termální vody o vysokém obsahu sirovodíku.
V roce 1990 a 1995 byly v oblasti objeveny dva hydrogeotermální zdroje. Firma Geologické inženýrství a.s. Brno provedla v r.1990 první vrt Mušov-3G s vydatností 17 l/s mineralizované vody o teplotě na ústí vrtu 46 °C. Vrt je situován na dnešním parkovišti u odbočky z hlavní komunikace I/52 BrnoMikulov.
V roce 1995 byl dokončen druhý vrt o kapacitě 51 l/s téže mineralizované vody o teplotě na ústí
vrtu 40 °C. Vrt je situován v obci Pasohlávky v místě bývalého státního statku a má označení Pasohlávky–2G.
Vzdušnou čarou je vzdálenost obou vrtů od sebe kolem 2500 m.
Voda je Ministerstvem zdravotnictví - ČILZ předběžně označována za vodu léčivou,
v podmínkách ČR zatím unikátní.s předpokladem vybudování lázeňského zařízení. Vysoká vydatnost
zdrojů (ve vrtu Mušov-3G ověřeno 17 l/s) umožňuje vedle lázeňského využití zdrojů i využití pro rekre-
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 110
aci. Tepelnou energii lze také využívat alternativním způsobem k vytápění apod.. Toto využití však musí
týt ověřeno Českým inspektorátem lázní a zřídel, neboť dosud změřená vydatnost zdrojů nemusí prokázat dlouhodobě platné hodnoty.
Navrhujeme propojení obou vrtů, potrubí bude vedeno v trasách navrhovaných komunikací.
Kolem obou vrtů bylo stanoveno užší prozatímní ochranné pásmo o poloměru 50 m. Širší prozatímní ochranné pásmo zasahuje celé řešené území (více viz kapitola Ochranná pásma).
Likvidace využitých geotermálních vod
Likvidaci využitých geotermálních vod bude nutno řešit v jednotlivých lokalitách, ve kterých bude geotermálních vod využíváno pro balneoprovozy, k rekreačním účelům nebo pouze tepelně. Dle charakteru jejich využití se bude lišit i způsob jejich likvidace, proto budou tyto odpadní vody likvidovány
nebo utráceny lokálně.
Obvyklé možnosti likvidace těchto odpadních geotermálních vod jsou:
reinjektáž (likvidace geotermálních vod využívaných pouze tepelně)
reinjektáž po předchozím vyčištění
chemická úprava (taková, aby mohly být vypouštěny do vodní nádrže při splnění ukazatelů vládního
nařízení 82/1999)
nařeďování před vypouštěním do vodní nádrže, za předpokladu splnění ukazatelů vládního nařízení
82/1999
Možnosti této likvidace nebo utrácení je nutné jednotlivými investory, po upřesnění investičních
záměrů v řešených lokalitách, podrobit technickým, technologickým a zejména ekonomickým rozborům, na jejichž základě bude stanoveno výsledné efektivní řešení. Toto řešení musí být schváleno příslušným vodoprávním úřadem.
10.2.3. Odkanalizování a čištění odpadních vod
ODKANALIZOVÁNÍ – STAV
V obci Pasohlávky je vybudována dešťová kanalizace. Splaškové vody jsou z jednotlivých nemovitostí odvedeny do jímek na vyvážení, septiků nebo jsou přímo napojeny do dešťové kanalizace. Tato
kanalizace je vyústěna do vodní nádrže Nové Mlýny I. Vzhledem k tomu, že likvidace splašků v obci
není v souladu s hygienickými předpisy a jejich vypouštění s nařízením vlády č.171/92 je nutno tuto situaci urychleně řešit s ohledem na současné i budoucí rekreační využívání vodní nádrže.
Ve stávajícím rekreačním areálu je vybudována splašková kanalizace, situovaná podél nádrže, s
vyústěním na čistírnu odpadních vod umístěnou pod státní silnicí I/52 Bmo - Mikulov mezi vodní nádrží
Nové Mlýny I a vodní nádrží Nové Mlýny II. Recipientem odpadních vod je místní vodoteč, která je přítokem vodní nádrže Nové Mlýny II. Jedná se o mechanicko-biologickou čistírnu, kde biologickou část
tvoří jednotka typu Chepos - VÚCHZ Bmo pro 1000 EO. V současné době je v sezóně čistírna přetížena,
mimo sezónu prakticky nefunguje. ČOV je spuštěna vždy na začátku sezóny a po jejím ukončení je
funkce na zimní období ukončena.
Prostor mezi vlastní obcí a rekreačním areálem je v nynější době nevyužitý, není zde žádná kanalizace vybudována.
Obec má již vypracovánu dokumentaci pro stavební povolení na výstavbu čistírny odpadních vod
a kanalizaci. (Čistírna odpadních vod a kanalizace Pasohlávky – VEGAspol, v.o.s. Brno, 2000)
Projekt řeší vybudování oddílné kanalizace, její propojení se stávající kanalizací ATC Merkur a
rozšíření stávající čistírny odpadních vod na kapacitu 4000 EO. Kanalizační síť v obci bude doplněna o
gravitační splaškovou stoku, pro přečerpávání odpadních vod je navrženo 5 čerpacích stanic – 3
v intravilánu obce a 2 v extravilánu mezi obcí a ATC Merkur. ČOV je navržena jako mechanicko-
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 111
biologická, s oběhovou aktivací, nitrifikací a denitrifikací. Čistírna bude obsahovat 2 aktivační nádrže
nestejné velikosti – s kapacitou 1000 a 3000 EO.
Dne 8.8.2001 vydal vodoprávní orgán, RŽP OkÚ Břeclav pod č.j. 2235/01-231.2 Sch rozhodnutí o
povolení k nakládání s vodami o povolení stavby vodohospodářského díla „Pasohlávky – ČOV a kanalizace“.
Uvedeným rozhodnutím bylo povoleno nakládání s vodami spočívající ve vypouštění předčištěných odpadních vod z ČOV Pasohlávky do melioračního kanálu VN Nové Mlýny II v tomto rozsahu:
Q24
= 6,7 l/s, 576,2 m3/den, 112.384 m3/rok
Qhmax = 66,9 m3/h
Qdmax = 803,6 m3/d
Qmax = 26.7 l/s
Rozhodnutí dále stanovilo požadavky na znečištění odpadních vod při vypouštění odpadních vod
z ČOV do recipientu:
BSK5
Velikost
NL
N-NH4
Nanorg
Pc
CHSK-Cr
zdroje znemg/l
mg/l
mg/l
mg/l
mg/l
mg/l
čištění (EO)
p
m
p
m
p
m
p
m
p
m
P
m
4000
70
100
20
30
20
30
15
25
30
40
5
8
Vysvětlivky:
p
přípustná hodnota koncentrací pro rozbory směsných vzorků vypouštěných odpadních vod
m
maximálně přípustná koncentrací pro rozbory prostých vzorků odp. vod
Nanorg
celkový anorganický dusík
EO
ekvivalentní obyvatel, definován produkcí znečištění 60 g BSK5 za 1 den
*)
ukazatele a jejich hodnoty stanoví vodohospodářský orgán na základě technického řešení
čištění odpadních vod, maximálně do úrovně těchto hodnot stanovených pro velikosti zdroje znečištění 501-5000 EO
Výstavba kanalizace a ČOV je v současné době v realizaci.
VÝPOČET MNOŽSTVÍ ODPADNÍCH VOD A PRODUKCE ZNEČISTĚNÍ
Hydrotechnické údaje:
Pro potřeby bilancí v územním plánu byly specifické produkce odpadních vod a znečištění stanoveny následovně:
produkce znečištění
BSK5
60 g /EO/d
NL
55 g /EO/d
CHSK
110 g /EO/d
Ncelk.
8 g /EO/d
N- mNH4
5 g /EO/d
N-NO3
3 g /EO/d
Pcelk
2 g /os./d
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 112
Pasohlávky - množství odpadních vod a produkce znečištění (část údajů převzata z výpočtu potřeby vody obsaženého v předchozí kapitole):
produkce
jednotka
2010
Produkce odp.vod m3/den:
m3/den
- pitná voda
- užitková voda
Celkem
1984,0
3
158,0
3
2121,0
3
m /den
m /den
odpadní vody balastní (10%)
m /den
212,1
CELKEM přítok na ČOV (m3/den)
CELKEM přítok na ČOV (l/s)
m3/den
l/s
2333,1
27,00
Počet EO
Bilance znečištění odpadních vod na přítoku na čistírnu odp. vod:
- BSK5
0,06/ob.
kg/den
- NL
0,055/ob.
kg/den
- CHSK
0,110/ob.
kg/den
14140,00
848,40
777,70
1555,40
NÁVRH SPLAŠKOVÉ KANALIZACE:
V již vypracované dokumentaci pro stavební povolení na rozšíření čistírny odpadních vod a kanalizaci. (Čistírna odpadních vod a kanalizace Pasohlávky – VEGAspol Brno, v.o.s., 2000) je řešena splašková kanalizace v obci Pasohlávky, včetně kanalizace přivádějící tyto odpadní splaškové vody do stávající splaškové kanalizace vybudované v areálu autokempu Merkur. Touto kanalizací budou splaškové
odpadní vody odtékat na kapacitně rozšířenou čistírnu odpadních vod, situovanou za státní silnici Pohořelice – Mikulov. Stávající kanalizace v obci bude využita jako dešťová.
Konfigurace terénu v obci Pasohlávky a terénu mezi obcí a autokempem nedovoluje odvádět odpadní vody gravitačně. Z toho důvodu bylo třeba navrhnout soustavu čerpacích stanic splaškových odpadních vod, aby bylo možné napojit splaškové odpadní vody na stávající kanalizaci v Autokempu.. Je
potřeba důsledně oddělit z každé nemovitosti vody splaškové od ostatních (dešťových) vod, aby nedocházelo k přetěžování čerpacích stanic a tím k větší potřebě el. energie., popř. k havárii na čerpacích stanicích splaškových odpadních vod.
V obci je soustředěná zástavba a Změna č. 1 územního plánu navrhuje zastavění severního břehu
vodní nádrže Nové Mlýny I (Mušovské) v prostoru mezi obcí a autokempem převážně rekreačními objekty. V celé rekreační oblasti je proto nutné v plném rozsahu vést kanalizaci gravitační, aby bylo možno
všechny objekty na ni napojit. Navržené čerpací stanice proto ve stejném místě zvednou odpadní vody
na potřebnou výšku a dále budou odtékat gravitační kanalizací.
Kanalizace v obci Pasohlávky je navržena tak, aby na ni bylo možno napojit všechny nemovitosti
v obci a aby co možná nejkratším směrem sváděla odpadní splaškové vody do čerpacích stanic, které
jsou v obci tři. Trasy kanalizace jsou vedeny v převážné míře po obecních pozemcích, v menší míře po
soukromých. Pokud možno jsou stoky navrženy v nezpevněných pruzích kolem komunikací, jinak budou vedeny v komunikacích. Trasa kanalizace mimo obec je navržena v souběhu s plánovanou komunikací, spojující obec s autokempem, a jsou na ní navrženy další dvě čerpací stanice.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 113
Kanalizace gravitační je navržena z trub pro splaškovou kanalizaci, vyhovující materiál je kamenina, plast nebo sklolaminát. Výtlaky jsou navrženy z trub tlakových, vyhovující materiál je PE, PVC nebo
litina.
Trasy odkanalizování jednotlivých navrhovaných funkčních území jsou zakresleny ve výkresové
části změny č. 1 územního plánu sídelního útvaru Pasohlávky. Jsou napojeny na navrhovanou nebo stávající kanalizaci v kempu a odvedeny na čistírnu odpadních vod.
Protože však předpokládáme postupnou výstavbu rekreačního areálu a také jeho provoz mimo
hlavní rekreační sezónu bude minimální, navrhujeme oproti dříve zpracované projektové dokumentaci
zkrácené odvedení splaškových vod do stávající splaškové kanalizace v kempu a odtud na čistírnu odpadních vod.
Splašky budou vedeny v trase sběrné komunikace severním okrajem navrhovaného rekreačního
areálu. Budou čerpány čerpací stanicí, umístěnou u hřbitova, do nejvyššího bodu na trase a odtud budou
gravitačně odtékat do stávající kanalizace v kempu a na čistírnu odpadních vod.
ČISTÍRNA ODPADNÍCH VOD:
Veškeré splaškové odpadní vody z řešené oblasti budou likvidovány na ČOV umístěné na břehu
vodní nádrže Nové Mlýny II. Tato ČOV by mohla sloužit i pro likvidaci splaškových vod z obce Ivaň,
přivedených samostatným kanalizačním sběračem.
V současné době probíhá výstavba kanalizace a ČOV podle projektu VEGAspol Brno, v.o.s., Čistírna odpadních vod je navržena jako mechanicko – biologická, se systémem oběhové aktivace
s nitrifikací a simultánní denitrifikací. Aktivace je nízkozátěžová s dlouhou dobou zdržení a aerobní stabilizací kalu. Velká výhoda tohoto systému je nízká energetická náročnost, především ve fázi denitrifikace.
Všechny technologické linky ČOV budou řízeny tak, aby byl splněn automatický provoz.
Navrhované řešení počítá s provozem menší aktivace mimo období rekreace, tj. v období od října
do konce dubna. V tomto období se nepředpokládá výrazné obsazení rekreačního střediska. Tato část
aktivace (technologicky platí i pro druhou část) může být bez problému krátkodobě přetížena o cca 40
%, obráceně může krátkodobě pracovat i na 40 % výpočtového zatížení. Nejvyšší zatížení ČOV se předpokládá v letních měsících červenci a srpnu, kdy ba měly být v provozu obě aktivace, při zhoršeném
počasí jedna větší. Zaběhnutí nádrží se předpokládá jednak možností přečerpání obsahu jedné nádrže a
jednak využitím a přečerpáním z uskladňovací nádrže kalu, jejíž provoz musí být striktně aerobní, a neustálým provzdušňováním, potom bude využita její zásoba kalu, která musí být provozovatelem dostatečně připravena. Protože tata čistírna bude mít kapacitu 4000 EO, bude nutno v budoucnu počítat
s potřebou jejího dalšího rozšíření.
DEŠŤOVÉ VODY:
Vzhledem k situování obce i rekreační zóny na břehu nádrže zde nejsou problémy s odtokem dešťových vod. V části obce je rovněž vybudována dešťová kanalizace.
Nakládání s dešťovými vodami v celém řešeném území obecně doporučuje územní plán řešit při
dodržování následujících principů:
• co největší objem dešťových vod je třeba zadržet přímo v území vsakováním a současně
zpomalit odtok vody. Základním požadavkem je vodu plošně rozptýlit, zadržet a hospodářsky využít, nikoliv ji co nejrychleji bez užitku odvést.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 114
•
•
•
omezit negativní důsledky vodní eroze: eroze snižuje úrodnost půdy, rostlinnou produkci, způsobuje vyplavování živin (hnojiv), narušuje vlhkostní a teplotní režim půdy, zanáší koryta vodních toků, poškozuje komunikace, znečišťuje povrchové vody, ohrožuje
zdroje a kvalitu pitné vody.
návrh protierozních opatření koordinovat s návrhem územního systému ekologické stability (polyfunkční využití biokoridorů apod.)
odtokové poměry nově urbanizovaných území by neměly být výrazně horší než před
výstavbou. Doporučuje se proto omezit zpevněné plochy na minimum a řešit zpevnění
ploch v co největší míře zatravňovacími dlažbami.
Koncepce odvedení dešťových vod sice předpokládá minimalizaci rozsahu nepropustných ploch,
propustnou úpravou zpevněných ploch a vyčlenění části ploch pro vsakování zadržené dešťové vody,
avšak odvedení dešťových vod dešťovou kanalizací bude přesto nezbytně nutné.
Jednou z možností řešení odtoku dešťových vod je využití v maximální míře řízený povrchový
odtok a pouze v nezbytných případech budovat krátké úseky dešťové kanalizace.
Navrhujeme doplnění dešťové kanalizace v obci, a to v lokalitách, které dosud nejsou odkanalizovány a také v lokalitách navrhované výstavby. Dešťové vody z těchto navrhovaných větví jsou odvedeny převážně do bezejmenného potoka (drenážního odpadu), který protéká od SZ k JV obcí a vlévá se do
vodní nádrže Nové Mlýny I v prostoru bývalého obecního rybníka.
V rekreačním areálu je dešťová kanalizace navrhována podél komunikací. Dešťové vody jsou zde
odváděny, obvykle v souběhu s komunikacemi, nejkratší cestou do lagun a do vodní nádrže Nové
Mlýny I.
Jak v obci, tak v rekreačním areálu je možná náhrada navrhované dešťové kanalizace povrchovým odtokem vody v otevřených příkopech. Je však nutno zvažovat každý konkrétní případ podle typu
přilehlé zástavby, velikosti a intenzity zpevnění odvodňovaného terénu a prostorových možností pro odvodnění.
Samostatným problémem je odvod dešťových vod z parkovišť. Všechny parkovací plochy budou
provedeny tak, aby byly nepropustné a odolné proti působení ropných látek a tyto plochy musí být odkanalizovány přes účinný lapač ropných látek. Pro odvedení dešťových vod z rozsáhlejších parkovišť
doporučujeme zpracovat samostatný projekt.
10.2.4.
Zásobování elektrickou energií
STAV
V řešeném území neleží žádné výrobny elektrické energie ani vedení VVN.
Území je zásobováno elektrickou energií venkovním vedením VN 832 o provozním napětí 22 kV
z rozvodny Hustopeče, která napájí jednotlivé trafostanice v obci i u rekreačního areálu. Toto vedení je
v dobrém stavu a má dostatečnou přenosovou kapacitu. V rozvodně VVN/VN je dostatečná výkonová
rezerva pro další rozvoj oblasti a pokrytí nových požadavků budoucích odběratelů.
Východním okrajem řešeného území prochází VN č. 90, které je v prostoru hráze kabelizováno.
Z tohoto vedení je napájena trafostanice TSB Vinárna Hubert, která je však již mimo řešené území.
Distribuční síť NN je provedena v převážné míře jako venkovní na betonových stožárech, stav sítě
je po mechanické i elektrické stránce uspokojivý.
Obec je napájena z těchto trafostanic:
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 115
název trafostanice
TSB Areál
TSB Vinárna Hubert
TSB Vodojem
TSB Okály
TSB Jednota
TSB Sídliště
TSB Sklepy
výkon kVA/osazení kVA
250/250
250/100
Využití
distribuční
distribuční
250/100
400/400
distribuční
distribuční
400/400
24/630/630
630/630
distribuční
distribuční
distribuční
Poznámka
pro provoz ČOV
mimo řešené území
na VN č. 90
pro provoz vodojemu
návrh změny na kobkovou
Dále jsou v obci ještě trafostanice odběratelské:
název trafostanice
TS Merkur I
TS Merkur II
výkon kVA/osazení kVA
400/400
400/400
Využití
odběratelská
odběratelská
TS Kravín
TS Podávací stanice 3II
odběratelská
odběratelská
TS Podávací stanice 3I
odběratelská
TS Závlaha
odběratelská
Poznámka
slouží pro Vinofrukt
slouží pro čerpací stanici vody
slouží pro čerpací stanici vody
slouží pro závlahy
NÁVRH:
Vzhledem k intenzivní zástavbě celého navrhovaného území je nutné přeložení stávajícího elektrického vedeni VN č. 832 z oblasti kempu a navrhované výstavby. Navrhujeme zrušení úseku vedoucího jižně od odbočky k vodojemu až po odbočku severně od staré vodárny. Tato část vedení bude přeložena do nové trasy, vedoucí severně od navrhovaného areálu.
Zásobování nově navržených trafostanic bude většinou kabelem VN, vedeným podél komunikací,
středem rekreačně-lázeňské zóny a po okraji smíšeného lázeňského území v obci.
Také vedení NN navrhujeme zásadně jako kabelové, aby nenarušovala kvalitu životního prostředí
v obci a rekreační a lázeňské zóně. Vzhledem k lázeňskému a rekreačnímu charakteru obce je kabelizace
nezbytně nutná především z estetického hlediska.
PŘEDPOKLÁDANÝ ODBĚR K ROKU 2010:
výpočet je proveden podle směrnice č. 13/98, kterou vydaly JME, a.s. Směrnice slouží pro vypracování technických návrhů distribučních sítí NN a návrhů distribučních sítí na úrovni vstupních studií
pro územní plánování. Určuje orientační zatížení bytových odběrů dle stupně elektrifikace domácností a
charakteru zástavby. Dále umožňuje určit orientační hodnoty zatížení základních nebytových odběrů.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 116
Stupeň elektrizace bytů:
Sazba
BBS
B
Odpovídající
stupeň elektrizace
A
BN
BV
B1
B2
C1
BP
C2
BH
C3
Maximální zatížení
Druh odběru elektrické energie
základní (osvětlení, drobné spotřebiče, bez
vytápění )
dtto A + příprava pokrmů elektricky
osvětlení, vaření a ohřev TUV
akumulační vytápění
dtto B2 + přímotopné vytápění elektrickou
energií
Smíšené
Pmaxb (kW) doba
0,7
dopoledne
1,5
3
15
dopoledne
v noci
v noci
15
dopoledne
7,5
v noci
Vzhledem k místním podmínkám a k tomu, že navrhovaná plynofikace obce se neustále oddaluje,
uvažujeme se stupněm elektrifikace “B1” u 40 % objektů a “B2” rovněž u 60 % objektů. Je sice pravděpodobné, že některé objekty budou vytápěny elektrickou energií, ale vzhledem k podstatně nižšímu rekreačnímu zatížení v topné sezóně bude potřeba elektrické energie pro vytápění pokryta energií uspořenou v rekreačních zařízeních, v té době nevyužitých. Průměr tedy činí 2,40 kW.
Pro trvale bydlící obyvatele obce počítáme spotřebu podle navrhovaného počtu bytů.
Pro rekreanty ubytované v rodinných domech, apartmánech, depandencích, bungalovech, chatkách i individuálních chatách počítáme na osobu 30 % předpokládané spotřeby pro byt.
Pro sanatoria, hotely a penziony počítáme na osobu 40 % předpokládané spotřeby pro byt.
Pro rekreanty ubytované v kempech počítáme na osobu 12 % předpokládané spotřeby pro byt.
Pro restaurace počítáme spotřebu na 1 místo ve výši 50 % předpokládané spotřeby pro byt.
Pro sportovní a kulturní zařízení počítáme spotřebu na 1 místo ve výši 10 % předpokládané spotřeby pro byt.
Pro aquapark počítáme spotřebu na 1 místo ve výši 60 % předpokládané spotřeby pro byt.
Nepočítáme spotřebu jednodenních návštěvníků, neboť ta bude minimální.
Orientační výpočet celkového potřebného příkonu v roce 2010 a 2020 pro obec a rekreačnělázeňskou zónu:
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 117
Zásobované objekty
rodinné a bytové domy
ubytování v rodinných domech
hotely
penziony
bungalovy, chatky
autocampingy
restaurace
sportovní areály
aquapark
ostatní obč.vybavenost
Uvažovaný Příkon
koeficient Příkon celkem do
příkon na celkem
nerovn.
r. 2010
jednotku
(kW)
2.4
650.4
0.8
520.3
0.72
414.0
0.8
331.2
0.96
432.0
0.6
259.2
0.96
417.6
0.6
250.6
0.96
504.0
0.6
302.4
Jednotka
Počet
jednotek
byt
lůžko
lůžko
lůžko
lůžko
271
575
450
435
525
lůžko
2412
0.72
1736.6
0.8
1389.3
místo
lůžko
místo
návštěvník
místo
místo
2229
314
4000
975
600
1000
0.29
0.72
1.20
0.24
1.20
0.24
642.0
226.1
4800.0
234.0
720.0
240.0
1000.0
1
0.8
0.5
0.8
0.5
1
0.8
642.0
180.9
2400.0
187.2
360.0
240.0
800.0
CELKEM
12017
7863
Orientační návrh počtu transformačních stanic:
Předpokládáme, že i ve výhledu bude přenos požadovaného výkonu zajišťován z venkovního vedení VN 832 z rozvodny Hustopeče.
Označení a umístění navrhovaných trafostanic, orientační výkon:
Ozn. Na výkrese Typ trafostanice
Orientační výkon (kW)
Umístění
T1
TSB
630
Na severovýchodním okraji lázeňské zóny
v obci.
T2
TSB
630
Na severozápadním okraji lázeňské zóny
v obci.
T3
TSB
630
Na severozápadním okraji lázeňské zóny
v obci, nahrazuje TSB Sídliště.
T4
kobková
630
V obci. Od silnice III/39614 směrem k nádrži.
T5
kobková
630
V obci u bývalého obecního rybníka.
T6
kobková
630
Mezi obcí a navrhovaným rekreačním areálem. (U hřbitova.)
T7
kobková
630
V jižní části lázeňského území, v ploše F6 (dle
výkresu ZPF).
T8
kobková
630
V navrhovaném rekreačním areálu, v ploše
O4 (dle výkresu ZPF).
T9
kobková
630
P7 (dle výkresu ZPF).
T10
kobková
630
Z9 (dle výkresu ZPF).
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 118
T11
kobková
630
R12 (dle výkresu ZPF).
T12
kobková
630
R12 (dle výkresu ZPF).
T13
kobková
630
V severovýchodní části řešeného území (pod
Hradiskem), k zásobování navrhovaných rodinných domů.
T14
kobková
630
V rekreační zóně
k lázenského území.
CELKOVÝ VÝKON
8820
v blízkosti
zátoky,
(kVA)
Stávající výkon distribučních trafostanic je 2060 kW, při započítání i obou trafostanic v ATC
Merkur, jejich nahrazení trafostanicemi kobkovými, nahrazení trafostanice TSB Okály kobkovou a při
maximálním osazení všech těchto trafostanic by mohl dosáhnout až 3550 kW. Výkon navrhovaných trafostanic je 8820 kW. Vzhledem k předpokládanému nahrazení jedné ze stávajících trafostanic trafostanicí
o stejném výkonu, bude nárůst výkonu všech trafostanic o 8190 kW. Maximální dosažitelný výkon po
výstavbě všech navrhovaných trafostanic bude tedy 11740 kW, což překračuje asi o 49 % vypočítanou
potřebu. Tato rezerva odpovídá tomu, že dosud není rozhodnuto o plynofikaci obce. V případě plynofikace bude možné od výstavby některých trafostanic upustit, nebo změnit trafostanice na typy o menších
výkonech (400 kVA).
10.2.5.
Zásobování plynem
Katastrální území nezasahuje do zájmových oblastí plynovodů ve správě o.z. Transgas Praha.
V katastrálním území obce se nenachází žádné ochranné pásmo tranzitní soustavy VVTL plynu.
Obec není plynofikována. Územní plán podle požadavku obce navrhuje plynofikaci Pasohlávek i
navrhované rekreačně-lázeňské zóny.
Nejbližší možné napojení na odběr plynu je z VVTL plynovodu Dolní Dunajovice-Velké Němčice,
a to ze stávající regulační stanice v Prosiměřicích, jejíž kapacita není plně využita. Předpokládáme přívod
přes obec Ivaň a pak podél státní silnice III/41621 a silnice III/39614 do obce.
Další možností je napojení na VTL plynovod v Pohořelicích. V tomto případě je možnost přívodu
VTL plynovodu z Pohořelic ke státní silnici I/52 a dále opět podél státní silnice III/39614 do obce.
Trasa VTL plynovodu v řešeném území je v obou případech podél státní silnice III/39614. Zde je
ne okraji obce navržena regulační stanice VTL/STL. V zastavěném i zastavitelném území obce jsou navrženy středotlaké rozvody plynu tak, aby bylo možné napojení všech stávajících i navrhovaných objektů.
Vzhledem k zatím hypotetické možnosti plynofikace obce a k tomu, že ze strany plynárenských
organizací nebyly připomínky k neschválené Změně č. 1 územního plánu sídelního útvaru Pasohlávky
(S projekt plus a.s., 1999), která slouží jako koncept nyní zpracovávané Změny č. 1 územního plánu sídelního útvaru Pasohlávky, přebíráme hodnotu vypočítané spotřeby plynu, která činí 1 500 000 m3/rok,
beze změny.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 119
Navrhovaný VTL přívod plynu, regulační stanice i STL rozvody plynu jsou zakresleny v grafické
části této dokumentace.
10.2.6.
Zásobování teplem
Většina objektů v obci je vytápěna lokálními topidly včetně ústředního vytápění, k vytápění se
používají pevná paliva, v omezeném rozsahu i elektrická energie.
V návrhu předpokládáme vytápění v celé zóně obce Pasohlávky v objektech s celoročním využíváním, to znamená v obytných domech, lázeňských zařízeních a části ubytovací kapacity.
Zásobování teplem je navrhováno přívodem zemního plynu v kombinaci s využitím elektrické
energie. Plynofikace obce a volba způsobu vytápění jednotlivých objektů však bude záviset především
na finančních možnostech. V územích, určených pro novou výstavbu, také na postupu výstavby, účelnosti a výhodnosti napojení na energie. Pro lázeňské účely, a z části i pro vytápění, se uvažuje
s využíváním tepla, získaného z minerální vody. Tato problematiky však dosud nebyla projekčně a ekonomicky podrobněji prověřována, jeví se ale jako velmi zajímavá a velmi perspektivní.
Protože vybudování rozvodu plynu a jeho přivedení do lokality si vyžádá značné investiční náklady, bude nutno zpracovat samostatnou studii plynofikace pro obec Pasohlávky a celou rekreačnělázeňskou zónu. Teprve podle výsledku takové studie bude možno projednat se správcem plynovodů,
zda bude pro něj plynofikace území ekonomicky zajímavé a v jakých etapách výstavby.
10.2.7.
Alternativní (netradiční) zdroje energie
Vzhledem k poloze, podmínkám a charakteru řešeného území lze uvažovat rovněž s využitím netradičních zdrojů elektrické energie.
Přehled možností využití netradičních a obnovitelných zdrojů energie:
- Energie větru: v lokalitě jsou vhodné povětrnostní podmínky pro využití větrných elektráren. Přípustné jsou jak nejmenší typy větrných elektráren o výkonu 5000 W, které jsou určeny pro rodinné
domy a apartmány jako doplňkový zdroj elektrické energie k ohřevu teplé užitkové vody, osvětlení,
temperování místností a pro napájení elektromotorů, tak i větší typy o výkonu 15 kVA, které mohou
sloužit pro hotely a penziony, s možností dodávky přebytků i do veřejné sítě. Zajímavým případem
využití tohoto zdroje elektřiny je ohřev vody v bazénech. Omezujícími faktory však budou zejména
architektonická hlediska, která bude vždy nutno individuelně posoudit.
- Solární energie: velmi rychle se rozvíjející obor. Využití se nabízí především u hotelových bazénů
k dohřívání vody a prodloužení sezóny, ale také k ohřevu teplé užitkové vody u objektů v kempech
a ohřevu TUV u bytových objektů a rekreačních objektů.
- Tepelná čerpadla: jedná se o zařízení, která čerpají teplo z okolního prostředí (vody, vzduchu, země,
ale také odpadní teplo) a transformují tuto nízkopotenciální tepelnou energii na energii vysokopotenciální. Vzhledem k vysokým pořizovacím nákladům se však tento zdroj u nás dosud na rozdíl od
vyspělých západních zemí v masovějším měřítku neprosadil. s růstem cen energií lze předpokládat
větší zájem o tepelná čerpadla. Již dnes by měla být tepelná čerpadla zvažována jako reálná alternativa vytápění v těch oblastech, kde není zaveden zemní plyn nebo CZT. Význam však mají pouze u
nových objektů, neboť tomuto způsobu vytápění musí být podřízeno i řešení celé topné soustavy.
V Pasohlávkách je perspektivní především využití energie termální vody.
- Využití energie biomasy spalováním a zplynováním: v poslední době se stává oblíbeným zdrojem
energie pro vytápění zemědělských objektů, rodinných domů a bytových domů, prosazuje se do-
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 120
konce jako zdroj i pro méně rozsáhlé systémy CZT. Výhodou je snadná regulace výkonu, nižší emise, vysoká účinnost. Tento zdroj má v řešeném území rovněž určité předpoklady pro širší využití.
Poznámka: využití energetického potenciálu území Pasohlávek, zejména tepelné energie termální vody,
je nutno považovat také za cestu ke zvýšení soběstačnosti, zaměstnanosti a tedy i životní
úrovně obyvatel.
10.2.8.
Veřejné osvětlení
Sběrné komunikace, komunikace vedoucí po pobřeží a komunikace pro pěší ve veřejných parcích
budou vybavený parkovými stožáry a výbojkovými svítidly napojenými na kabelový rozvod veřejného
osvětlení.
Ostatní komunikace a prostranství před jednotlivými objekty budou vybavený svítidly, které si
dodají jednotliví investoři a budou napojeny na vnitřní rozvody stavebních objektů.
Kvalita životního prostředí nebude narušována provozem elektrických zařízení. Všechny rozvody
budou uloženy v zemi.
10.2.9.
Přenos informací
Stávající stav
Řešeným územím procházejí radioreléové trasy RS Děvín – RS Klučovská hora a RS Děvín –
TVP Dobřínsko. Ochranné pásmo trasy RS Děvín – RS Klučovská hora prochází ve výšce cca 495 m n.
m. Pro RR trasu RS Děvín – RS Klučovská hora nejsou podrobnější údaje k dispozici.
Obcí prochází dálkový optický kabel Drnholec – Pohořelice. Je zakreslen ve výkrese technické infrastruktury. Kabel je veden podél státní silnice.
Jako přípolož k tomuto kabelu je položen sdělovací kabel.
V obci Pasohlávky byla uvedena do provozu nová digitální telefonní ústředna.
Místní telefonní síť je částečně ve vzdušném, částečně v kabelovém provedení a umožňuje 100 %
napojení bytových telefonních stanic i podnikatelských stanic.
K vodojemu vedou privátní sdělovací kabely. Jsou zakresleny ve výkrese technické infrastruktury.
Distribuce televizního signálu je zajišťována TV vysílačem Mikulov-Děvín pracujícím na 26 kanále (ČT 1), vysílačem Hodonín-Babí lom pracujícím na 33 kanále (ČT 1) a 50. kanále (Prima) a BrnoKojál pracujícím na 9. kanále (NOVA), 29. kanále (ČT 1), a 46. kanále (ČT 2).
NÁVRH ŘEŠENÍ
Navrhujeme kabelizaci stávající telefonní sítě a rozvod sdělovacích kabelů k územím navrhované
výstavby. Doporučujeme zkoordinovat kabelizaci telefonní sítě s vybudování kabelové datové (televizní
a internetové) sítě.
10.2.10.
Ropovody a produktovody
V řešeném území ani v jeho blízkosti neprochází žádný dálkový produktovod nebo ropovod.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 121
10.2.11.
Odpadové hospodářství
Od 1.ledna 1998 vstoupil v platnost nový zákon č. 125/1997 o odpadech, ve znění novely
č.37/2000 Sb. Obec je podle zákona původcem odpadů produkovaných obyvateli obce a odpadů vznikajících při činnosti organizací, jejichž je provozovatelem. Nový zákon zrušil zpracování Programů odpadového hospodářství. Zákon ukládá obcím tyto hlavní povinnosti:
odděleně podchycovat nebezpečné složky komunálního odpadu
snižovat množství směsného odpadu ukládaného na skládky a odděleným sběrem získávat více využitelných složek
Obec Pasohlávky je společníkem skládky Drnholec společnosti STU Mikulov. Systém nakládání
s komunálním, ale i stavebním odpadem na území obce obec ve své samostatné působnosti stanovila
Obecně závaznou vyhláškou č. 2/98. Vyhláška stanovila systém sběru, třídění, využití a zneškodňování
komunálních odpadů vznikající na území obce.
Pro třídění odpadů jsou trvale umístěny kontejnery u obchodu a na sídlišti. Nebezpečný odpad je
shromažďován 4 x ročně mobilním sběrem.
Odvoz odpadů provádí pověřená osoba na základě smlouvy.
Kaly z čistírny odpadních vod se likvidují přes společnost ASA, a.s.
Zahraboviště:
Vzhledem k tomu, že v obci není žádný větší chov zvířat, není zde zahraboviště navrhováno.
Návrh:
Odvoz odpadů z rekreačních i lázeňských území bude řešen jednotlivě, zpravidla prostřednictvím
obce na základě smlouvy, nebo si mohou jednotlivé podnikatelé zajistit odvoz sami prostřednictvím
oprávněné osoby. Obec bude v těchto případech povinna nezávadné nakládání s odpady kontrolovat.
11. LOŽISKA SUROVIN
11.1. OCHRANA LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN
Podle významu a stupně osvojení se územní ochrana zdrojů nerostných surovin realizuje v těchto
formách:
Dobývací prostor se stanoví na základě výsledků průzkumu ložiska se zřetelem na jeho
zásoby a úložní poměry tak, aby ložisko mohlo být hospodárně vydobyto. Stanovení dobývacího prostoru má charakter rozhodnutí o využití ve smyslu stavebního zákona.
Chráněné ložiskové území se stanovuje proti znemožnění nebo ztížení dobývání ložiska.
Vyhlášení CHLÚ má charakter rozhodnutí o chráněném území.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 122
Dle sdělení MŽP ČR nejsou v katastrálním území obcí Pasohlávky a Mušov vyhodnocena žádná
výhradní ložiska nerostů a není zde stanoveno chráněné ložiskové území.
Také Obvodní ho Báňský úřad v Brně neeviduje v katastrálních územích Pasohlávky a Mušov
žádný dobývací prostor.
V k.ú. Pasohlávek a Mušova se nachází zdroj přírodních minerálních vod.
Ministerstvo zdravotnictví – Český inspektorát lázní a zřídel zde stanovilo užší prozatímní ochranné pásmo, vymezené kruhem okolo zdrojů Pasohlávky–2G a Mušov–3G o poloměru 50 m. Stejný rozsah pásma bude stanoven pro případné další jímací vrty. Dále stanovilo širší prozatímní ochranné pásmo, které zasahuje celé řešené území. Podrobnější popis je v kapitole Ochranná pásma vyhlašovaná.
11.2. VYMEZENÍ PLOCH PRO DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTŮ A
PLOCH PRO JEHO TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ
OBÚ v Brně neeviduje podle ustanovení § 29 odst.3 zákona č. 44/1988 ve znění zákona
č. 542/1991 Sb. v řešeném území žádné dobývací prostory pro organizace, které provádějí hornickou
činnost na lokalitách výhradních ložisek nerostných surovin.
V návrhovém období územního plánu není s žádnou těžbou v k.ú. Pasohlávky a Mušov uvažováno.
12. OBRAZ VESNICE
12.1. OBRAZ VESNICE
Obraz vesnice, tj. výsledný dojem, jež vesnice zanechá ve vědomí návštěvníka, se vytváří prostřednictvím zejména zrakových vjemů. Rozhodující jsou přitom ty prostory, kde dochází k větší koncentraci lidí, tj. prostory frekventované (návsi, průtahy státních silnic, místa soustředění občanské vybavenosti) a objekty nápadné svou architekturou (ať už zdařilou či nezdařilou), nebo svou polohou (kupř.
umístěné v osách komunikací, na vrcholu kopce apod.).
Centrální prostor obce:
Za centrální prostor obce lze považovat oblast od restaurace U lasa po kostel a autobusovou zastávku. Jedná se o zhruba obdélníkovou náves, v jejímž středu jsou umístěny významné objekty občanské vybavenosti (autobusová zastávka, kostel, fara, restaurace, obecní úřad, pošta, kulturní dům a informační středisko obce). Budova obecního úřadu je opravena a v loňském roce byl velice hezky opraven i kostel. Bohužel fara, která s ním vytvářela jeden architektonický celek, je stále ve velmi špatném
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 123
stavu. Zástavba uprostřed návsi je zasazena do velice pěkně upravené parkové zeleně, u obecního úřadu
jsou nové chodníky a parkoviště. Severní strana návsi je tvořena rodinné domy, z nichž jeden je nemovitou kulturní památkou. Na východě severní strany návsi je vstup pro pěší do ubytovny Turist, restaurace Poseidon a areál bývalého statku. Celý areál bývalého statku je velice zchátralý a nevzhledný, avšak
po vhodné úpravě může tvořit zajímavou dominantu obce, ilustrující její historický vývoj. Mezi restaurací Poseidon a statkem je sad, kudy navrhujeme pěší propojení navrhované lázeňské zóny a obce. Jižní
strana návsi je rovněž tvořena obytnými domy, na jejím východním okraji je prodejna a za ní škola a
školka. Východní strana návsi je za potokem zakončena nevzhlednou budovou prodejny textilu a restaurací U lasa. Na západní straně zakončují náves dva bytové domy. Na nevyužitou plochu před mimi navrhujeme umístit drobné objekty občanské vybavenosti.
Bydlení
Původní zástavba, nebo alespoň její původní rozmístění, je zřejmě dochována na návsi částečně
podél silnice III/39614. Převažující orientace domů do ulice byla štítová a u původní zástavby zůstává
zachována. Z centra obce pokračuje zástavba třemi směry. Severovýchodně podél státní silnice k areálu
Vinofruktu je vpravo řadová zástavba rodinných domů zřejmě pro zaměstnance bývalého statku, vlevo
jsou převážně dvojdomy. Západním směrem k zátoce na vodní nádrži Nové Mlýny I je výstavba rodinných domů z posledního období. Jihovýchodně kolem ulice k Yacht clubu je (převážně na straně vzdálenější potoku řada rodinných domů. Severovýchodně od centra obce bylo v době budování vodních
nádrží postaveno velké sídliště rodinných domů pro obyvatele rušené obce Mušov. V oblasti mezi centrem obce a nádrží jsou rodinné domy (staré i nově postavené) prostřídány vinnými sklepy.
Objekty stávajícího bydlení jsou samostatně stojící, dvojdomy i řadové. Starší výstavba zachovává
svůj venkovský charakter se dvorem a malým domácím hospodářstvím, pokračujícím užitkovými zahradami. Zástavba z doby stěhování Mušova je tvořena převážně typovými řadovými domy. I zde jsou
plochy za domy využívány pro drobné venkovské hospodaření. Obdobná je kupodivu i situace u bytových domů, za nimiž je plocha zahrádek, příslušných k jednotlivým bytům s drobnými objekty, budovanými původně pro chov domácího zvířectva a sloužících nyní převážně jako kolny. Místy se vyskytují
drobné provozovny a služby, nerušící funkci bydlení.
Negativním a pro Pasohlávky bohužel typickým jevem je využívání zahrádek jako provizorních
minikempů. Existence minikempů sama o sobě je logickým výsledkem velkého zájmu o rekreaci
v oblasti. Tyto prostory jsou však obvykle nevzhledné a pravděpodobně mnohé z nich neodpovídají hygienickým předpisům. Je nezbytně nutné při zřizování a provozování minikempů dodržovat všechny zákonné právní a hygienické předpisy a snažit se i o zlepšování estetického vzhledu těchto ploch. Nelze
předpokládat, že tento problém je možno vyřešit zákazy a restrikcí. Pouze výstavba na nových, lépe vybavených územích pro rekreaci donutí majitele minikempů nedostatky ve vlastním zájmu řešit.
Výroba, služby a vinné sklepy
Výroba je situována do okrajových částí obce. Na severovýchodním okraji obce je velký areál
Vinofruktu. Na severozápadním okraji za ulicí rodinných domů navrhujeme území pro drobnou výrobu
a výrobní služby. Jako smíšené živnostenské území je navržen i areál bývalého statku. Zde bude potřeba
pečlivě zvažovat umístění jakékoliv aktivity, především z hlediska jejího vlivu na sousední lázeňský areál.
Vinné sklepy jsou rozmístěny podél břehu nádrže a na západním okraji obce. Představují výrazné
zpestření urbanistického a architektonického výrazu obce a jsou vítaným prvkem pro rekreanty.
Rekreace
V současné době je část rekreace situována poblíž hráze vodní nádrže Nové Mlýny I. Další část
rekreačních aktivit je roztroušena v celém zastavěném území obce Pasohlávky. Pro velký zájem o rekre-
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 124
aci v obci Pasohlávky bylo nutno navrhnout rozsáhlá funkční území pro uspokojení všech rekreačních
požadavků.
Zde jsou umístěna území pro rekreaci v různých typech ubytovacích zařízení s komplexním doplněním o území příslušné občanské vybavenosti a území určená pro sportovní vyžití. Vzhledem
k optimálnímu využití území jsou na severním okraji navrhovaného rekreačního areálu navržena i území
pro bydlení v rodinných domech s možností ubytovávání rekreantů v soukromí.
Lázeňství
Pro lázeňské využití jsou navržena tři území. Čistě lázeňské území je umístěno na poloostrově nad
lokalitou Pobřežní háj. Větší smíšené lázeňské území je na severním okraji obce v místě bývalého zemědělského areálu, menší smíšené lázeňské území ve stávajícím rekreačním areálu u hráze.
Z hlediska urbanistické struktury je třeba zachovat charakter a proporce stávajících prostorů, ulic,
návsi i ploch tradičních vinných sklepů v obci. Nově budované stavební útvary související bezprostředně s obcí je nutné vhodně začlenit do jejího původního urbanistického charakteru.
Z hlediska objemově prostorové struktury je nutné ctít původní charakter historicky vzniklého
prostředí. Závazné jsou uliční čáry (ve stávajícím stavu dané, pro novou výstavbu navržené), výšková
hladina navržené stavby a šikmý tvar střech.
Rekonstrukce a modernizace je nutno provádět v duchu stávajícího prostředí a místního tvarosloví
Zvýšenou pozornost je třeba věnovat památkově chráněným objektům, drobné architektuře (sakrální a
civilní skulptury) a barevnému řešení fasád. Z hlediska životního prostředí – viz předchozí část původní
zprávy.
Významnými objekty v obci, typickými pro její obraz a utvářející její charakter jsou především
Farní kostel sv. Anny. Kostel se uplatňuje v dálkových pohledech jako významná dominanta obce. Je
proto třeba zachovat měřítko a siluetu obce s dominantou kostela nad hladinou nádrže.
V případě rekonstrukce, dostavby či nové výstavby je nutné zachovat proporce a charakter odpovídající místnímu tvarosloví.
Velmi nedobře působí na vesnici ploché střechy, ať už se jedná o občanskou vybavenost nebo o
rodinné domy.
Samostatným problémem jsou velká území nově navržené výstavby, ať už obytné, výrobní, rekreační, nebo lázeňské. Zde není možné a ani žádoucí napodobovat typickou vesnickou architekturu. Ukazuje se, že formální napodobeniny architektury historických staveb bez ohledu na jejich odlišnou funkci
bývají obvykle velmi problematické i z hlediska estetického. Bude tedy třeba přiznat i výrazově funkci
stavby při respektování jejího začlenění do krajiny a místního klimatu (nepříliš vysoké stavby se sedlovou střechou a přiměřenými okenními otvory). Stavby s významem pro širší okolí, které by na sebe měly upozorňovat, mohou být i výraznější (restaurace, větší hotely).
Zástavba plochy o celkové výměře asi 100 ha je velkým zásahem do krajiny. Bude proto nutno
každé zastavované území v rekreační a lázeňské zóně prověřit podrobnější územně plánovací dokumentací nebo alespoň urbanistickou zastavovací studií.
Ve změně č. 1 územního plánu byly vymezeny architektonické regulativy pro novou výstavbu i
přestavbu a rekonstrukce stávajících objektů.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 125
12.2. ARCHITEKTONICKÉ A REGULAČNÍ ZÁSADY
Základní architektonické a regulační zásady pro obec jsou stanoveny ve výkrese Hlavní výkres
1:2000. Pro rekreačně-lázeňskou zónu mezi obcí a silnicí I/52 by měla být zpracována podrobnější
územně plánovací dokumentace nebo alespoň urbanistická zastavovací studie.
Základní regulační zásady: ty požadavky, které rozhodující měrou ovlivňují architektonický výraz jednotlivých staveb, urbanistických prostorů (ulic, návsí) i celého sídla. Jde především o :
Novostavby, přestavby, dostavby a úpravy stávajících objektů musí proporcemi a tvarem domů,
střech, oken a dveří, fasádami a použitými materiály navazovat na historickou urbanistickou
strukturu a zástavbu obce a na charakteristické hodnotné formy místního lidového stavitelství,
výšky objektů (maximální podlažnost): obecně platí, že stavby nesmí narušovat siluetu obce, ale
musí s ní vytvářet vzájemný soulad. Výška proto nesmí překročit 2 nadzemní podlaží, přípustné
je obytné či jinak využité podkroví. U staveb halových (výrobních apod.) nesmí výška objektů
v hřebeni střechy překročit 12 m,
stanovení druhu zastřešení (tvaru střechy): v jednotlivých částech obce jsou přípustné sedlové
střechy s okapem rovnoběžným s ulicí nebo výjimečně kolmým k ulici. U přístaveb a vedlejších
staveb se připouští i střecha pultová. Použití jiného druhu zastřešení je výjimečně přípustné za
podmínky dokladování začlenění nového objektu do uliční fronty resp. okolní zástavby (zákresy
do fotografií, digitální modely).
Vedle toho se dále stanovují tyto doplňkové regulační zásady:
-
-
Upřednostňovat stavby se zapuštěným podlažím, popř. s úrovní více než 1,7 m pod úrovní okolního
terénu za účelem možného využití jako úkrytů budovaných svépomocí za mimořádných opatření
výška osazení objektů: úroveň podlahy 1.NP (+-0,00) by se měla pohybovat v rozmezí 0,3-0,9 m
oproti okolnímu upravenému terénu
sklon střech: by se měl pohybovat v rozmezí 40-47°. U menších přístaveb může být i menší než 40°.
materiál a barva střešní krytiny: doporučuje se krytina keramická pálená nebo betonová v barvě červené či odstínech hnědé.
výplně otvorů se doporučuje volit pravoúhlé. Celosvětovým trendem je ústup od velkých okenních
otvorů a prosklených stěn, které zapříčiňují v zimě značné tepelné ztráty a v létě přehřívání bytů.
Vhodnými materiály pro okna i dveře je dřevo a nyní i plastické hmoty, v suterénu jsou možná i
ocelová okna. Zcela nevhodná jsou okna a dveře z hliníku - týká se i výkladců obchodů.
Architektonicky nevyhovující jsou i plechová vrata garáží, průjezdů a plotů. Rozšířila se díky svým
užitným vlastnostem a cenové dostupnosti, vesnickou zástavbu však nekrášlí. Doporučujeme proto
jejich postupnou náhradu vraty dřevěnými.
Barva objektů a jejich povrchová úprava: nutné je dodržovat následující 2 principy:
a) jedná-li se o skupinu nebo řadu stejných nebo téměř stejných domů, je možné je BARVOU ODLIŠIT. Použité materiály, tj. druhy omítek, obkladů, střešních krytin atd. by však měly být podobné.
V rámci jednoho objektu není vhodné příliš hýřit barvami a materiály na fasádě - nepoužívat více
než 1 druh obkladu a 1 barvu omítky. Vhodné jsou barvy bílá, zemité odstíny (písková, béžová,
okrová, hnědá) a žlutá, pro přízemní objekty i světle modrá a zelená. Břízolitové omítky se na vesnici příliš nehodí, nejvýše snad v bílé barvě a bez lesklých slídových příměsí. Lépe je však použít klasické štukové omítky, nebo trvanlivější nástřikové umělé omítky.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 126
-
-
b) domy postrádající jednotný architektonický výraz (což je převládající stav) nutno BARVOU
SJEDNOTIT.
Výběr vhodných barev je obdobný jako předchozím odstavci. Barvu okenních rámů a dveří: bílá,
hnědá, popř. i pastelové barvy (žlutá, červená - nutno však posoudit a sladit s barvou vnějších povrchů).
Barva a materiál oplocení předzahrádek:
- Ploty je nutno chápat jako doplněk staveb, který má oddělit předzahrádky od veřejného pozemku. Zpravidla se doporučuje neoplocovat pozemky vůbec, nebo použít jen nízký symbolický plot, neboť vysoké ploty jsou obvykle nevzhledné a před zloději stejně neochrání.
Plot by měl být nepříliš nápadný, neměl by konkurovat stavbám, jež oplocuje a měl by být
materiálově i barevně sjednocen se stavbou i s ploty v sousedství. Jestliže tedy má soused kovový plot, nebývá vhodné stavět plot dřevěný atd. To se týká i barvy. Ploty ba měly být zásadně jednobarevné, natřít např. kovový plot dvěma barvami je zcela nevhodné!
a) Ploty kovové: vhodné jsou s nízkou betonovou podezdívkou a s vlastním plotem tvořeným:
o drátěným pletivem v rámech, celková výška plotu max. 140 cm
o kovovými svislými sloupky v rámech, jednoduchých tvarů, bez ozdob, v celkové
výšce do 110 cm. Barva: zelená, bílá, černá - přizpůsobit sousedovi nebo barvě oken
či zábradlí balkónů.
b) Ploty dřevěné: svislé latě s nízkou betonovou nebo kamennou podezdívkou. Jednoduché
tvary, ne vyřezávané ap. Barva: bezbarvý lak, hnědý lak (Luxol), bílá
c) Živé ploty: vhodné jsou všechny druhy s výjimkou plotů stříhaných na pravidelné tvary.
Může se jednat o keře nebo popínavé dřeviny na konstrukcích.
d) Ploty zděné: jsou vhodné pouze tam, kde mají nahradit stavební čáru (tj. kde mají vymezit
ulici). Nejsou příliš vhodné bílé cihly, přijatelnější je omítnutá zídka s pilířky a nejlépe
s malou stříškou ze střešních tašek.
Zeleň: při vegetačních úpravách používat pouze domácích druhů dřevin.
13. NÁVRH VYMEZENÍ PLOCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH
STAVEB A ASANAČNÍCH ÚPRAV
13.1. VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY
Vymezení ploch pro nově navrhované veřejně prospěšné stavby je podkladem pro případné vyvlastnění pozemků nebo staveb podle § 108 odst. 2 písm. a) stavebního zákona, pokud nebude možno
řešení majetkoprávních vztahů dosáhnout dohodou nebo jiným způsobem.
Za veřejně prospěšné stavby jsou považovány tyto investice :
-
veřejná prostranství s komunikacemi a sítěmi technické infrastruktury (technického vybavení)
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 127
-
nové (navrhované) místní a účelové komunikace
nové komunikace pro pěší (chodníky) a nové samostatné cyklistické komunikace
stavby (trasy) veřejného technického vybavení ve stávající i nové zástavbě (kanalizace, rigoly na
dešťovou vodu, vodovody včetně rozvodu geotermální vody, elektrická vedení, veřejné osvětlení,
plynovody, sdělovací kabely) a stavby doprovodných technických zařízení (čerpacích stanic kanalizace, požárních hydrantů, trafostanic, úpraven vody atd.)
Plošné veřejně prospěšné stavby v katastrálním území Pasohlávky:
1) hasičská zbrojnice na p. č. 5004/5
2) služebna obecní policie na p. č. 5026
3) regulační stanice plynu VTL/STL na p. č. 4796
4) čerpací stanice odpadních vod na p. č. 5073/10
5) čerpací stanice odpadních vod na p. č. 5069/10
6) čerpací stanice odpadních vod na p. č. 5041/1 a 5041/2
7) čerpací stanice odpadních vod na p. č. 4565/2 a 5008
10) parkoviště na p. č. 4667/2
14) parkoviště na p. č. 9932
17) parkoviště na p. č. 5043, 5054/2 a 5046/1
18) parkoviště na p. č. 5041/1 a 5041/2
19) parkoviště na p. č. 4565/2 a 5004/5
20) parkoviště na p. č. 4573/2, 4566/2, 5009/1, 5010, 5011, 5012, 5014/1, 5015/1 a 5016/1
Plošné veřejně prospěšné stavby v katastrálním území Mušov:
8) čerpací stanice odpadních vod na p. č. 3163/85, 3163/87 a 3164/110
9) čerpací stanice a úpravna užitkové vody na p. č. 3163/88
21) parkoviště na p. č. 2253/6, 3664/2 a 3164/54
Čísla veřejně prospěšných staveb odpovídají označení ve výkresové části územního plánu.
13.2. ASANAČNÍ ÚPRAVY
Z řešení územního plánu nevyplývají žádné asanační úpravy. Připouští se demolice starých objektů ve špatném stavebním stavu.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 128
13.3. STAVEBNÍ UZÁVĚRY
V řešeném území není vyhlášena žádná stavební uzávěra. Změna Územního plánu nevymezuje
žádná území k vyhlášení stavební uzávěry.
14. NÁVRH ŘEŠENÍ POŽADAVKŮ CIVILNÍ OCHRANY
14.1.1.
Vymezení záplavových, ohrožených a ochranných oblastí
Záplavové území Dyje zůstává v březích vodní nádrže Nové Mlýny I. Je zakresleno ve výkresové
části změny územního plánu.
14.1.2.
Objekty skladující nebezpečné látky
Skladování nebezpečných látek lze předpokládat v areále Vinofruktu (hnojiva, pesticidy), případně mimo řečené území v čerpací stanici pohonných hmot (hořlavé látky).
14.1.3.
Zásobování obyvatelstva vodou a el. energií za krizových situací
Obec Pasohlávky je zásobována vodou ze skupinového vodovodu Hustopeče, správcem vodovodu je VAK a.s., Břeclav. V případě mimořádné události lze využít stávajících studní, které byly
v minulosti u rodinných domů vybudovány a dnes slouží zpravidla jako zdroj užitkové vody. Doplňkově by obyvatelstvo bylo zásobováno pitnou vodou z mobilních cisteren.
Dlouhodobý plošný výpadek elektrické energie je málo pravděpodobný. V obci nejsou umístěny
žádné provozy (nemocnice apod.) vyžadující nepřetržitou dodávku elektrické energie, u nichž by bylo
nutno řešit krizovou situaci náhradním zdrojem. V případě lázeňského provozu bude již ve stadiu projektové přípravy nutno posoudit potřebu náhradních zdrojů elektrické energie pro lékařské účely a další
nezbytné funkce (výtah pro nepohyblivé osoby apod.).
14.1.4.
Systém varování a vyrozumění, řešení evakuace, náhradní ubytování
Varování předpokládáme obecním rozhlasem. Evakuace bude řešena obecním úřadem.
V obci lze potenciálně uvažovat veškeré neobsazené rekreační objekty, popřípadě i objekty občanské vybavenosti, a to stávající i navrhované.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 129
15. DŮSLEDKY NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ŽIVOTNÍ
PROSTŘEDÍ
15.1. OCHRANA A TVORBA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
Problematika zlepšení životního prostředí je řešena či zohledněna ve většině předchozích problémových okruhů. Jedná se především o:
- zlepšení obytných a rekreačních hodnot sídla (ozelenění, zklidnění a zpřehlednění dopravy
apod.)
- snížení prašnosti, zejména z důvodů větrné eroze z pozemků (větrolamy, interakční prvky, protierozní opatření přímo na zemědělských pozemcích)
- opatření k omezení vodní eroze
- kladení důrazu na odborné posouzení a projednání všech podnikatelských záměrů na úseku rozšíření rekreačních lokalit, lázeňství, drobné výroby a výrobních služeb a jejich vzájemného působení.
- respektování všech ochranných pásem
- dle možností minimalizace záborů kvalitního zemědělského půdního fondu
- bezpečná a účinná likvidace všech druhů odpadů
15.1.1.
Celková hygienická situace, zdravotní stav obyvatelstva
Pasohlávky jsou situovány v území, které není v rozsáhlejším měřítku postihovaného znečištěným
ovzduším jako hlavním negativním faktorem při posuzování celkové situace ŽP. Naopak přírodní kvality okolí zajišťují obci relativně dobrou kvalitu ŽP. Negativním faktorem je znečistění ovzduší výfukovými plyny z dopravy ze silnice I/52, které se může projevovat za nepříznivé meteorologické situace. Dále také znečistění ovzduší v obci spalinami z lokálních topenišť, protože vytápění v obci je převážně na
pevná paliva.
Hygienickými problémy v oblasti je znečisťování vodní nádrže u obce (navrhujeme důsledné odkanalizování všech stávajících i navrhovaných území) a komáří kalamity (nelze řešit v územním plánu).
Zdravotní stav obyvatelstva není systematicky sledován, obec se nenachází v oblasti významných
zdrojů znečištění.
15.1.2.
Ovzduší
Nejvýznamnějším zdrojem znečistění ovzduší jsou lokální topeniště v obci. Předpokládáme, že
plynofikace obce by významnou měrou mohla přispět ke zlepšení čistoty ovzduší Zájem o plynofikaci
však podstatně snižují vysoké ceny plynu. Dalším perspektivním řešením je využití termální vody a jiných alternativních zdrojů energie – viz kapitola Technická infrastruktura, likvidace TKO.
Poblíž frekventované silnice I/52 lze předpokládat za nepříznivých povětrnostních podmínek znečištění výfukovými plyny, především oxidy dusíku.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 130
15.1.3.
Voda
Obec je zásobena pitnou vodou z veřejného vodovodu. Hlavní zdroj vody, využívaný pro Pasohlávky, se nachází mimo katastrální území obce. Obcí neprotéká žádný vodárenský vodní tok. Ochranné
pásmo hlavního vodního zdroje nezasahuje do řešeného území.
Důsledným odkanalizováním obce a rekonstrukcí ČOV budou odstraněny zdroje znečištění půdy
a především vodní nádrže.
15.1.4.
Hluk
Hluk z dopravy na silnici I/52 nezasahuje stávající ani navrhovanou výstavbu. Tato problematika
je rozvedena podrobně v kapitole doprava.
Problémy však může způsobovat i přílišný hluk z restaurací a dalších rekreačních zařízení. Proto
také Změna č. 1 územního plánu v maximální dosažitelné míře odděluje klasickou rekreaci od lázeňství.
15.1.5.
Radon
V pobytové místnosti nemá ekvivalentní objemová aktivita radonu v průměru za rok přestoupit
100 Bq.m-3. Tento požadavek je možno považovat za splněný, je-li budova postavena na území s nízkým
radonovým rizikem, ze stavebních materiálů s hmotnostní aktivitou Ra 226 menší než 120 Bq.kg-1 a je-li
zásobována vodou s objemovou aktivitou radonu menší než 50 Bq.m-3.
Doporučuje se v návaznosti na zpracovanou změnu č. 1 územního plánu sídelního útvaru Pasohlávky provést průzkum lokalit navrhovaných k nové výstavbě.
16. DŮSLEDKY NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND
16.1. TEXTOVÁ ČÁST
16.1.1.
Úvod
Zemědělská příloha byla zpracována jako součást územního plánu se zřetelem k zákonu ČNR
č. 334/92 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu, podle vyhlášky č. 13/1994 Sb. a podle Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy Ministerstva životního prostředí České republiky ze dne
1.10.1996 k odnímání půdy ze ZPF podle zákona ČNR č 334/1992 Sb. Zemědělská příloha obsahuje textovou část, tabulkovou část a grafickou část v měřítku 1:2000 s vyznačením jednotlivých lokalit odnětí
ZPF. Lokality nové výstavby, které nevyvolávají nutnost záboru ZPF (tj. které leží na nezemědělské půdě), byly rovněž na výkrese zakresleny a vyhodnoceny v tabulkové části.
16.1.2.
-
Výchozí podklady
Digitální mapové podklady a zaměření:
digitalizovaná katastrální mapa 1:2 000 poskytnutá RRR OkÚ Břeclav
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 131
-
Bonitace zemědělských půd a směr jejich využití, III. díl (MZVŽ, 1989)
Generel ÚSES k.ú. Mušov (VH atelier, spol. s r. o. Brno, 1994)
Generel ÚSES k.ú. Pasohlávky (VH atelier, spol. s r. o. Brno, 1994)
Mapa evidence nemovitostí obce se zakreslením hranice zastavěného území obce
Metodický pokyn odboru ochrany lesa a půdy Ministerstva životního prostředí České republiky ze
dne 1.10.1996 k odnímání půdy ze ZPF podle zákona ČNR č 334/1992 Sb., s účinností od 1.1.1997
Plán péče pro chráněná území podle § 38 zákona č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny na období 1996-2005
Schválený územní plán okresu Břeclav (URBION Bratislava, schválen 1981, změny a doplňky
schváleny v r. 1988) a rozpracovaný územní plán velkého územního celku Pálava.
vyhláška č. 13/1994 Sb.
Zákon č. 334/92 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění zákona č. 10/1993 Sb.
Zákres schválených viničních tratí v Pasohlávkách
Změna ÚPN SÚ Pasohlávky –rekreační oblast – aktualizace (S projekt plus a.s. Zlín, 1999)
16.1.3.
Charakteristika katastrálního území
Obec Pasohlávky leží v okrese Břeclav. Skládá se z katastrálních území Pasohlávky a Mušov.
Údaje o využití katastrálních území:
orná půda
vinice
sady
zahrady
louky
pastviny
les
vodní plochy
zástavba
ostatní plochy
36,4 %
2,5 %
18,1 %
0,3 %
1,6 %
1,0 %
11,5 %
20,9 %
0,7 %
7,0 %
zemědělská půda
59,9 %
les
11,5 %
nezemědělská půda
28,6 %
Řešené území leží prakticky celé v oblasti Dyjskosvratecké nivy.
Dyjskosvratecký úval je sosioregion, který patří mezi nejteplejší a nejsušší oblasti ČR., s vegetační
dobou delší než 180 dní a srážkami 500 – 650 mm za rok. Dle užívané Quittovy mezoklimatické regionalizace republiky náleží území do teplé klimatické oblasti T4, která proniká do regionu od Jihovýchodu
z Panonské pánve. Je charakterizována velmi dlouhým, velmi teplým a velmi suchým létem, přechodná
období jsou velmi krátká, jaro a podzim jsou teplé a zima je krátká, mírně teplá a suchá až velmi suchá
s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Charakteristika oblasti je uvedena v následujícím grafu:
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 132
25.0
70
60
50
15.0
40
30
5.0
20
průměrné měsíční srážky
(mm)
průměrné měsíční teploty
(°C)
10
X
X
I
X
II
V
V
I
V
II
V
III
IX
IV
II
III
-5.0
I
0
Klimaticky se jedná o nejteplejší oblast státu, charakteristickou dlouhým vegetačním obdobím,
mírnou zimou a malými srážkami.
16.1.4.
Zemědělská výroba v řešeném území
V katastrálním území obce hospodaří Vinofrukt, a.s., Dolní Dunajovice. Předmětem činnosti je
pouze rostlinná výroba.
Družstvo zaměstnává 43 zaměstnanců, z toho 34 místních. Dále 8 osob z Pasohlávek pracuje na
středisku Vinice Dolní Dunajovice.
Rozloha obhospodařované zemědělské půdy v katastrálních územích Pasohlávek a Mušova:
orná půda
sady
zemědělská půda celkem
Pasohlávky
566 ha
81 ha
647 ha
Mušov
87 ha
111 ha
198 ha
Na orné půdě jsou pěstovány obiloviny, řepka, pícniny a konzervárenský hrášek. Sady jsou pouze
broskvoňové.
Vinofrukt je vlastníkem i uživatelem závlahy „Jevišovka – Šakvice 1. stavba“ v obou katastrálních
územních – tj. potrubní sítě, trafostanice a budovy čerpací stanice.
Živočišná výroba v obci není.
V řešeném území je pouze jeden větší soukromý zemědělec a to pan Dušan Ferby. soustřeďuje se
především na pěstování ovoce a zeleniny. Jinak jsou zde jen malé soukromé zemědělské pozemky a záhumenky.
16.1.5.
Uspořádání ZPF v území, hydrologické a odtokové poměry
Území náleží geomorfologickému celku Dyjsko - svrateckého úvalu.což je sníženina s plochým
reliéfem měkkých tvarů na neogenních a kvartérních sedimentech. Řešené povodí leží v podcelku
Dmholecká pahorkatina. Je to plochá nížinná pahorkatina se střední výškou 215,5 m a středním sklonem
svahu 1°23´.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 133
Reliéf v řešeném území můžeme označit jako akumulační. Kromě mírných svahů na neogenních
uloženinách jsou v území vyvinuty rozsáhlé říční akumulační terasy Dyje. Důležité jsou i sprašové pokryvy v západní části území. Významné jsou antropogenní tvary – násypy cest, zářezy a prohlubně různých příkopů, hráze podél nádrží, zemědělské terasy, navážky aj. Nejvyšším bodem povodí je hřbet
v trati Hády ve výšce cca 212 m n.m., nejnižším bodem pak je ústí potoka do vodní nádrže Nové
Mlýny I o kótě přibližně 171 m.n.m.
Nejvýznamnějším hydrologickým útvarem v území jsou vodní nádrže Nové Mlýny. Obec Pasohlávky leží na levém břehu vodní nádrže Nové Mlýny I.
Severní část katastrálního území Pasohlávek je odvodňována do Svratky většinou umělými rýhami. Většina katastrálního území Pasohlávek i Mušova náleží přímo do povodí Dyje, avšak i zde jde o
převážně umělé vodoteče se sezónní průtokem. Území je součástí povodí Dunaje. Hlavní vodotečí
v území je řeka Dyje, na níž zde leží vodní nádrž Nové Mlýny I. V sousedním katastrálním území Ivaň se
vlévají do nádrže řeky Jihlava a Svratka.
Obcí Pasohlávky protéká bezejmenný tok (drenážní odpad) s protáhlým povodím ve směru SZJV. Povodí potoka v Pasohlávkách náleží povodí Dyje od Jevišovky po Svratku, číslo hydrologického
povodí je 4-14-13-072. Potok pramení severně od obce Pasohlávky v místě bývalého plotu mezi zastavěnou části obce a bývalými sady. Hlavní zdrojnicí vody pro pramen jsou s velkou pravděpodobností
drenáže. Potok protéká přibližně jihovýchodním směrem a vlévá se zleva do vodní nádrže Nové
Mlýny I. Celé povodí je charakterizováno velmi malou vodností, což ukazuje nízký specifický odtok (03 l/s.km). Silně je rozkolísaný odtok.což je dáno mimo jiné malou retenční schopností povodí. Značně
převažuje výpar nad odtokem, takže je velmi nízký koeficient odtoku.
V řešeném území se nachází zemědělská půda těchto bonitních půdně ekologických jednotek:
HPJ 01 – černozemě (typické i karbonátové) na spraši, středně těžké, s převážně příznivým vodním režimem
HPJ 04 – Černozemě nebo drnové půdy černozemní na píscích, mělké (do 30 cm) překryvy spraše na
píscích, lehké, velmi výsušné půdy
HPJ 05 – Černozemě vytvořené na středně (30-70 cm) mocné vrstvě spraší uložené na píscích. popř. i
nivní půdy na nivní uloženině s podložím písku, lehčí, středně výsušné půdy
HPJ 06 – černozemě typické, karbonátové a lužní na slinitých a jílovitých substrátech, těžké půdy,
avšak s lehčí ornicí a těžkou spodinou, občasně převlhčené
HPJ 08 – černozemě, hnědozemě i slabě oglejené, vždy však erodované, převážně na spraších, zpravidla ve vyšší svažitosti, středně těžké
HPJ 21 – Hnědé půdy a drnové půdy (regosoly), rendziny a ojediněle i nivní půdy na píscích, velmi
lehké a silně výsušné
HPJ 62 – lužní půdy glejové na nivních uloženinách a spraši, těžké až velmi těžké, obvykle dočasně
zamokřené podzemní vodou v hloubce 0,5 – 1 m
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 134
rozložení půd v řešeném území dle stupně jejich ochrany
IV
10.8%
V
1.0%
I
29.9%
II
0.4%
III
58.0%
V obci a jejím okolí se nacházejí výhradně velmi kvalitní zemědělské půdy. více než polovina půd
má třetí třídu ochrany, asi třetina první a 10 % čtvrtou. Půdy druhé a páté třídy ochrany se vyskytují jen
výjimečně.
Bonitu půdy je třeba považovat za dynamickou veličinu, která vyjadřuje přirozenou i antropicky
ovlivněnou půdní úrodnost, projevující se určitým produkčním potenciálem. Při jejím stanovení vycházíme z soustavy bonitních půdně ekologických jednotek (BPEJ), které byly vyčleněny na základě
podrobného hodnocení vlastností klimatu, morfogenetických vlastností půd, charakteristických půdotvorných substrátů a jejich skupin, svažitosti pozemků, jejich expozice ke světovým stranám, skeletovitosti a hloubky půdního profilu aj.
Konkrétní vlastnosti bonitních půdně ekologických jednotek jsou vyjádřeny pětimístným číselným kódem. První číslo kódu BPEJ vyjadřuje příslušnost ke klimatickému regionu, druhé a třetí místo
stanoví příslušnost k určité půdní jednotce. Následující čtvrté místo je kombinací sklonitosti a expozice
vůči světovým stranám a páté místo představuje kombinaci hloubky půdy a skeletovitosti.
16.1.6.
Investice do půdy
V katastrálním území Pasohlávek a Mušova se nachází závlahová soustava „Jevišovka – Šakvice –
1. stavba“, která je ve vlastnictví a užívání Vinofruktu a.s., Dolní Dunajovice. Menší odvodněná plocha
je v SZ části řešeného území. Voda je z ní odváděna melioračním odpadem do vodní nádrže Nové
Mlýny I.
16.1.7.
Zdůvodně ní navrhovaného odně tí země dě lské půdy
Největší požadavky na zábor zemědělského půdního fondu jsou vyvolány návrhem rozvoje rekreace a lázeňství, pro jejichž rozvoj jsou v obci ideální výhodné podmínky.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 135
S rekreací s lázeňstvím souvisí i návrhy území občanské vybavenosti, sportovních území, území
zeleně a parkovišť.
V případě dalšího rozvoje rekreace a zejména v případě rozvoje lázeňství lze předpokládat, že poroste rychleji než dosud počet obyvatel obce. Obec má v současnosti 738 obyvatel, počet obyvatel stále
mírně stoupá.. Očekává se nárůst požadavků na trvalé bydlení, neboť rozvoj rekreace a lázeňství podpoří v obci rozvoj pracovních příležitostí. Nárůst požadavků na bydlení však bude vyvoláván nejen nárůstem počtu obyvatel ale i snižováním obložnosti bytů (v současnosti 3,67 ob./byt) a využíváním části bytů
pro rekreační ubytování.
Potřeby bydlení budou uspokojovány v rodinných domech venkovského typu převážně
s možností rekreačního ubytování v soukromí, zájem o výstavbu malých rodinných zemědělských farem
s obytnou částí ani obytných domů se neočekává.
Obec má také zájem na návrhu alespoň minimálního množství výrobních území, neboť již nyní je
pociťován jejich výrazný nedostatek.
16.1.8.
Zdůvodnění, proč je navrhované řešení nejvýhodnější
Při zpracování územního plánu bylo projektantem v souladu s ustanovením § 5 zákona č. 334/92
Sb. alternativně posuzováno uspokojení rozvojových potřeb sídla. Hledáno bylo řešení, které by bylo
nejvýhodnější jak z hlediska ochrany ZPF, tak i z hlediska ostatních obecných zájmů.
Při zpracování územního plánu byly k zástavbě přednostně navrhovány plochy nezemědělské půdy, proluky v zástavbě a plochy v zastavěném území sídla, vzhledem k velkému rozsahu území navrhovaném pro novou výstavbu však bylo nutno navrhnout i velké zábory zemědělské půdy.
Zábory zemědělského půdního fondu jsou navrženy téměř ve stejném rozsahu, jak byly již projednány a odsouhlaseny orgánem ochrany zemědělského půdního fondu v neschválené Změně č, 1 územního plánu sídelního útvaru Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999) a jsou sem zahrnuty i zábory
z platného územního plánu sídelního útvaru Pasohlávky (Arpos, spol. s r. o., Brno, 1993).
Zdůvodnění odnětí zemědělské půdy:
většina dále uvedených lokalit byla z hlediska záboru ZPF již odsouhlasena orgánem ochrany
zemědělského půdního fondu, ať už při projednání platného územního plánu v roce 1993, nebo při
projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999). V některých
případech jsou ale v této změně územního plánu navrženy funkční změny oproti dokumentaci z roku
1999. Všechny nové zábory ZPF jsou v dalším textu uvedeny tučně.
Bydlení:
Ozn.
B1
Zdůvodnění záborů
Prodloužení stávající ulice, bez nároků na technickou infrastrukturu (zainvestované území).
44 % záboru je nezemědělská půda, 56 % zemědělské pozemky I. třídy ochrany. Schváleno
v platném ÚPN SÚ Pasohlávky (Arpos, spol. s r. o., Brno, 1993). Odsouhlaseno při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999).
B2
Proluka ve stávající zástavbě, bez nároků na technickou infrastrukturu (zainvestované území). Zábor zemědělských pozemků I. třídy ochrany. Schváleno v platném ÚPN SÚ Pasohlávky (Arpos, spol. s r. o., Brno, 1993). Odsouhlaseno při projednání neschválené Změny
č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999).
B3, B4 Plocha zahrad u rodinných domů, změna pouze v souvislosti s návrhem zastavitelného
území obce, výstavba nového rodinného domu se zde nepředpokládá. Zábor zemědělských
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 136
B5
B6
B7
B8
B9
B10
B11
B12
B13
B14
B15
pozemků I. třídy ochrany.
Proluka ve stávající zástavbě, bez nároků na technickou infrastrukturu (zainvestované území). Zábor zemědělských pozemků I. třídy ochrany. Schváleno v platném ÚPN SÚ Pasohlávky (Arpos, spol. s r. o., Brno, 1993). Odsouhlaseno v obdobném rozsahu při projednání
neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999).
Prodloužení stávající ulice, výhodná poloha z hlediska dostupnosti inženýrských sítí, zpevněné komunikace na hranici lokality. Zábor zemědělských pozemků I. třídy ochrany.
Schváleno v platném ÚPN SÚ Pasohlávky (Arpos, spol. s r. o., Brno, 1993).
Prodloužení stávající ulice, s minimálními nároky na technickou infrastrukturu (pouze
zpevnění komunikace před domem). Zábor zemědělských pozemků I. třídy ochrany. Schváleno v platném ÚPN SÚ Pasohlávky (Arpos, spol. s r. o., Brno, 1993).
Plocha zahrad u rodinných domů, změna pouze v souvislosti s návrhem zastavitelného
území obce, výstavba nového rodinného domu se zde nepředpokládá. 10 % záboru je nezemědělská půda, 90 % zemědělské pozemky I. třídy ochrany.
Zábor nezemědělské půdy, nezainvestované území, nutno prodloužit inženýrské sítě a zpevnit stávající komunikaci. Schváleno v platném ÚPN SÚ Pasohlávky (Arpos, spol. s r. o.,
Brno, 1993).
Prodloužení stávající ulice, bez nároků na technickou infrastrukturu (zainvestované území).
32 % záboru je nezemědělská půda, 68 % zemědělské pozemky III. třídy ochrany. Zábor
k jiným účelům odsouhlasen při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky
(S projekt plus a.s., Zlín, 1999).
Plocha zahrad u rodinných domů, změna pouze v souvislosti s návrhem zastavitelného
území obce, výstavba nového rodinného domu se zde nepředpokládá. Zábor zemědělských
pozemků I. třídy ochrany.
Založení nové obytné lokality. Nezainvestované území, nutno vybudovat všechny inženýrské sítě a komunikaci. Zábor zemědělských pozemků I. třídy ochrany (60 %) a III. třídy
ochrany (40 %). Součást uceleného rekreačně-lázeňského areálu. Odsouhlaseno při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999).
Založení nové obytné lokality. Nezainvestované území, nutno vybudovat všechny inženýrské sítě a komunikaci. . Zábor zemědělských pozemků I. třídy ochrany (5 %) a III. třídy
ochrany (95 %). Součást uceleného rekreačně-lázeňského areálu. Odsouhlaseno při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999).
Založení nové obytné lokality. Zábor zemědělských pozemků I. třídy ochrany (58 %) a III.
třídy ochrany (42 %). Nezainvestované území, nutno vybudovat všechny inženýrské sítě a
komunikaci. Součást uceleného rekreačně-lázeňského areálu. Odsouhlaseno při projednání
Založení nové obytné lokality. Zábor zemědělských pozemků III. třídy ochrany. Nezainvestované území, nutno vybudovat všechny inženýrské sítě a komunikaci. Součást uceleného
rekreačně-lázeňského areálu. Odsouhlaseno při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN
SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999).
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 137
Občanská vybavenost:
Ozn.
O1
O2
O3
O4
O5
O6
Obchody a služby pro obec a navrhované smíšené lázeňské území. Nezainvestované území,
nutno vybudovat všechny inženýrské sítě a komunikaci. 88 % záboru je nezemědělská půda 12 % zemědělská půda I. třídy ochrany. Součást uceleného lázeňského areálu na okraji
obce. Schváleno pro jiné funkční využití v platném ÚPN SÚ Pasohlávky (Arpos, spol. s r.
o., Brno, 1993). Odsouhlaseno s poněkud odlišným uspořádáním funkčních území při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999).
Obchody a služby pro obec a navrhovaný rekreačně-lázeňský areál. Nezainvestované území, nutno vybudovat všechny inženýrské sítě a komunikaci. Zábor zemědělských pozemků
I. třídy ochrany (80 %) a III. třídy ochrany (20 %). Součást uceleného rekreačně-lázeňského
areálu. Odsouhlaseno při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999).
Území pro umístění restaurace. Nezainvestované území, nutno vybudovat všechny inženýrské sítě a komunikaci. Zábor zemědělských pozemků III. třídy ochrany. Součást uceleného
Území pro umístění restaurace. Nezainvestované území, nutno vybudovat všechny inženýrské sítě a komunikaci. Zábor zemědělských pozemků IV. třídy ochrany. Součást uceleného
Venkovní kulturní areál (amfiteátr) v uceleném rekreačně-lázeňském areálu. Nezainvestované území, nutno vybudovat všechny inženýrské sítě a komunikaci. Zábor zemědělských
pozemků III. třídy ochrany. Součást uceleného rekreačně-lázeňského areálu. Odsouhlaseno
při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín,
1999).
Území pro umístění archeologické expozice. Významná investice z hlediska popularizace
archeologických nálezů v území a rozvoje cestovního ruchu. Zábor zemědělských pozemků
III. třídy ochrany. Součást uceleného rekreačně-lázeňského areálu. Odsouhlaseno při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999).
Smíšená území
Ozn.
S1
S2
S3
Rozšíření stávající lokality vinných sklepů. Zábor zemědělských pozemků I. třídy ochrany.
Nutno prodloužit inženýrské sítě a stávající komunikaci.
Návrh smíšeného území, sloužícího rekreaci a cestovnímu ruchu, bez nároků na technickou
infrastrukturu (zainvestované území). 62 % záboru je nezemědělská půda 38 % zemědělská
půda I. třídy ochrany. Část schválena v platném ÚPN SÚ Pasohlávky (Arpos, spol. s r. o.,
Brno, 1993). Celý zábor odsouhlasen při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999).
Smíšené lázeňské území, umožní využití unikátního přírodního hydrogeotermální zdroje.
Nezainvestované území, nutno vybudovat všechny inženýrské sítě a komunikaci. 20 % záboru je nezemědělská půda, 45 % zemědělské pozemky I. třídy ochrany a 35 % zemědělské
pozemky III. třídy ochrany. Schváleno pro jiné funkční využití v platném ÚPN SÚ Pasohlávky (Arpos, spol. s r. o., Brno, 1993). Odsouhlaseno s poněkud odlišným uspořádáním
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 138
S4
S5
funkčních území při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt
plus a.s., Zlín, 1999).
Návrh centrálního smíšeného území, pro občanskou vybavenost a bydlení, bez nároků na
technickou infrastrukturu. V současně zastavěném území obce. 1 % záboru je zemědělská
půda I. třídy ochrany, 99 % zemědělská půda III. třídy ochrany.
Návrh smíšeného území, sloužícího rekreaci a cestovnímu ruchu, bez nároků na technickou
infrastrukturu (zainvestované území). 29 % záboru je v současně zastavěném území obce. 63
% záboru je zemědělská půda I. třídy ochrany, 37 % zemědělská půda III. třídy ochrany.
Výroba:
Ozn.
V1
V2
Území pro rozvoj drobné výroby. Zde bude možno umisťovat ty aktivity, které by v jiné
části lázeňské obce působily rušivým dojmem. Bez nároků na technickou infrastrukturu (zainvestované území). Zemědělské pozemky I. třídy ochrany. Navazuje na současně zastavěné
území obce. Výhodná poloha z hlediska dopravní dostupnosti a především životního prostředí.
Území pro rozvoj drobné výroby, která má sloužit pro eventuelní rozšíření areálu Vinofruktu. Bez nároků na technickou infrastrukturu (zainvestované území). Zemědělské pozemky
III. třídy ochrany. Navazuje na současně zastavěné území obce. Schváleno v platném ÚPN
SÚ Pasohlávky (Arpos, spol. s r. o., Brno, 1993).
Rekreace a sport:
Ozn.
R1
R2
R3
R4
R5
R6
Území určená pro výstavbu individuálních rekreačních chat. Nezainvestované území, nutno
vybudovat všechny inženýrské sítě i komunikaci. Zemědělské pozemky I. třídy ochrany
(92,1 %), III třídy ochrany (7,6 %) a V. třídy ochrany (0,3 %). Navazuje na současně zastavěné území obce. Je vypracována studie pro zástavbu tohoto území. Odsouhlaseno při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999).
Území pro velké sportoviště. Zábor zemědělských pozemků III. třídy ochrany (1 %) a IV.
třídy ochrany (99 %). Součást uceleného rekreačně-lázeňského areálu. Odsouhlaseno při
projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999).
Území pro hřiště. Zábor zemědělských pozemků III. třídy ochrany. Součást uceleného rekreačně-lázeňského areálu. Odsouhlaseno při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ
Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999).
Území pro rekreační ubytování apartmánového typu. Nezainvestované území, nutno vybudovat všechny inženýrské sítě a komunikaci. Zábor zemědělských pozemků III. třídy
ochrany (77 %) a IV. třídy ochrany (23 %). Součást uceleného rekreačně-lázeňského areálu.
Odsouhlaseno při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus
a.s., Zlín, 1999).
Území pro hřiště. Zábor zemědělských pozemků III. třídy ochrany. Součást uceleného rekreačně-lázeňského areálu. Odsouhlaseno k jiným účelům při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999).
Území pro rekreační ubytování apartmánového typu. Nezainvestované území, nutno vybudovat všechny inženýrské sítě a komunikaci. Zábor zemědělských pozemků IV. třídy
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 139
ochrany. Součást uceleného rekreačně-lázeňského areálu. Odsouhlaseno při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999).
R7, R8 Území pro rekreační ubytování hotelového typu. Nezainvestované území, nutno vybudovat
všechny inženýrské sítě a komunikaci. Zábor zemědělských pozemků I. třídy ochrany
(63 %) a III. třídy ochrany (37 %). Součást uceleného rekreačního areálu. Rozdělení na dvě
plochy z důvodu záborů do dvou etap výstavby. Odsouhlaseno při projednání neschválené
Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999).
R9
Území pro rekreační ubytování apartmánového typu. Nezainvestované území, nutno vybudovat všechny inženýrské sítě a komunikaci. Zábor zemědělských pozemků I. třídy ochrany
(47 %) a III. třídy ochrany (53 %). Součást uceleného rekreačně-lázeňského areálu. Odsouhlaseno při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s.,
Zlín, 1999).
R10
Území pro rekreační ubytování apartmánového typu. Nezainvestované území, nutno vybudovat všechny inženýrské sítě a komunikaci. Zábor zemědělských pozemků I. třídy ochrany
(4 %) a III. třídy ochrany (96 %). Součást uceleného rekreačně-lázeňského areálu. Odsouhlaseno při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s.,
Zlín, 1999).
R11
Území pro rekreační ubytování hotelového typu. Nezainvestované území, nutno vybudovat
všechny inženýrské sítě a komunikaci. Zábor zemědělských pozemků III. třídy ochrany.
Součást uceleného rekreačně-lázeňského areálu. Odsouhlaseno při projednání neschválené
R12
Území pro aquapark. Zábor zemědělských pozemků III. třídy ochrany. Součást uceleného
rekreačně-lázeňského areálu. Nezainvestované území, nutno vybudovat všechny inženýrské
sítě. Odsouhlaseno při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt
Specifická území
Ozn.
F1, F2 Specifická plocha pro umístění léčebných lázní, umožní optimální využití unikátního přírodního hydrogeotermální zdroje. Nezainvestované území, nutno vybudovat všechny inženýrské sítě a komunikaci. Zábor zemědělských pozemků III. třídy ochrany (95,5 %), IV.
třídy ochrany (4 %) a V. třídy ochrany (0,5 %). Součást uceleného rekreačního areálu. Odsouhlaseno při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus
a.s., Zlín, 1999).
Doprava:
Ozn.
D1
D2
Drobné území určené pro vybudování komunikace pro pěší, umožňující přístup k vodní
nádrži. Zábor zemědělských pozemků I. třídy ochrany. Schváleno v platném ÚPN SÚ
Pasohlávky (Arpos, spol. s r. o., Brno, 1993). Odsouhlaseno k jinému funkčnímu využití
1999).
Návrh veřejného prostranství s komunikací a inženýrskými sítěmi, umožňující obsluhu
smíšeného lázeňského území, území občanské vybavenosti (obchodů a služeb) a hospodářské budovy obce. Zábor zemědělských pozemků I. třídy ochrany. Schváleno
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 140
D3
D4
D5
D6
D7
D8, D9
D10
D11
D12
k jinému funkčnímu využití v platném ÚPN SÚ Pasohlávky (Arpos, spol. s r. o., Brno,
1993). Odsouhlaseno v odlišné trase při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ
Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999).
Území zabírané pro komunikaci v navrhovaném rekreačním areálu, vedenou v trase stávající nezpevněné komunikace. Umožňuje příjezd do středu rekreačního areálu jeho severním okrajem. 44 % záboru je nezemědělská půda, 12 % zemědělské pozemky I. třídy
ochrany a 44 % zemědělské pozemky III. třídy ochrany. Součást uceleného rekreačního
areálu. Odsouhlaseno při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S
projekt plus a.s., Zlín, 1999).
navrhované lokality individuální rekreace a lokality bydlení a také příjezd od obce k lázním. 10 % záboru je nezemědělská půda, 42 % zemědělské pozemky I. třídy ochrany a
48 % zemědělské pozemky III. třídy ochrany. Součást uceleného rekreačního areálu. Odsouhlaseno při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus
a.s., Zlín, 1999).
Území zabírané pro komunikaci v navrhovaném rekreačním areálu. Umožňuje příjezd do
středu rekreačního areálu jeho severním okrajem. Zábor zemědělských pozemků I. třídy
ochrany (2 %), III. třídy ochrany (74 %) a IV. třídy ochrany (24 %). Součást uceleného
rekreačního areálu. Odsouhlaseno při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999).
navrhovaných území pro rekreační ubytování a sportoviště a příjezd k lázním od rekreačního areálu u hráze. Zábor zemědělských pozemků III. třídy ochrany (14 %) a IV. třídy
ochrany (86 %). Součást uceleného rekreačního areálu. Odsouhlaseno při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999).
navrhovaných území pro rekreační ubytování, restaurace a sportoviště. Zábor zemědělských pozemků III. třídy ochrany (19 %) a IV. třídy ochrany (81 %). Součást uceleného
rekreačního areálu. Odsouhlaseno při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999).
Navržená cyklistická komunikace s trasou kanalizace. Zábor zemědělských pozemků III.
třídy ochrany (8 %) a IV. třídy ochrany (92 %). Rozdělení do dvou částí z důvodu křížení trasy s komunikací pro motorová vozidla (D6). Součást uceleného rekreačního areálu.
Odsouhlaseno pro odlišné funkční využití při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN
Návrh rozšíření veřejného prostranství s komunikací a inženýrskými sítěmi, umožňující
obsluhu navrhovaných území pro rekreační ubytování a území občanské vybavenosti.
Zábor zemědělských pozemků I. třídy ochrany (30 %) a III. třídy ochrany (70 %). Součást uceleného rekreačního areálu. Odsouhlaseno při projednání neschválené Změny č. 1
ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999).
navrhovaných území pro rekreační ubytování. Zábor zemědělských pozemků I. třídy
ochrany (51 %) a III. třídy ochrany (49 %). Součást uceleného rekreačního areálu. Odsouhlaseno v nepatrně odlišné trase při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999).
Návrh veřejného prostranství s komunikací, propojující obec k silnice I/52, a inženýrskými sítěmi, umožňující obsluhu navrhovaných území bydlení s doplňkovým rekreačním ubytováním a území pro rekreační ubytování. Zábor zemědělských pozemků I. třídy
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 141
D13
D14
D15
D16
D17
D18
P1
P2
P3
P4
ochrany (56 %) a III. třídy ochrany (44 %). Součást uceleného rekreačního areálu. Odsouhlaseno v nepatrně odlišné trase při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999).
navrhovaných území bydlení s doplňkovým rekreačním ubytováním. Zábor zemědělských pozemků I. třídy ochrany (64 %) a III. třídy ochrany (36 %). Součást uceleného
rekreačního areálu. Odsouhlaseno v nepatrně odlišné trase při projednání neschválené
Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999). Odsouhlaseno při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999).
navrhovaných území bydlení s doplňkovým rekreačním ubytováním, území rekreačního
ubytování a aquaparku. Zábor zemědělských pozemků III. třídy ochrany. Součást uceleného rekreačního areálu.
navrhovaných území bydlení s doplňkovým rekreačním ubytováním a navrhovaného
území archeologické expozice. Zábor zemědělských pozemků III. třídy ochrany. Součást
uceleného rekreačního areálu. Odsouhlaseno v nepatrně odlišné trase při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999).
navrhovaných území bydlení s doplňkovým rekreačním ubytováním a území pro rekreační ubytování. Zábor zemědělských pozemků III. třídy ochrany. Součást uceleného rekreačního areálu. Odsouhlaseno v nepatrně odlišné trase při projednání neschválené
Návrh veřejného prostranství s komunikací, propojující obec k silnice I/52, a inženýrskými sítěmi, umožňující obsluhu navrhovaných území aquaparku a parkoviště. Zábor
zemědělských pozemků III. třídy ochrany. Součást uceleného rekreačního areálu. Odsouhlaseno v nepatrně odlišné trase při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999).
Návrh území pro propojení komunikací na východním okraji rekreačního areálu a obsluhu přilehlého parkoviště. Zábor zemědělských pozemků III. třídy ochrany. Součást
uceleného rekreačního areálu. Odsouhlaseno při projednání neschválené Změny č. 1
Návrh parkoviště na západním okraji obce. Umožňuje parkování aut pro rybáře, kteří
v současné době parkují podél státní silnice, případně i na zemědělských a lesních pozemcích. Zábor zemědělských pozemků I. třídy ochrany.
Návrh parkoviště v současně zastavěném území obce. 33 % záboru je nezemědělská půda, 10 % zemědělské pozemky I. třídy ochrany a 57 % zemědělské pozemky III. třídy
ochrany. Odsouhlaseno při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S
Návrh parkoviště v bezprostřední blízkosti současně zastavěného území obce. Zábor zemědělské půdy III. třídy ochrany. Součást uceleného rekreačního areálu. Odsouhlaseno
1999). Odsouhlaseno při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S
Návrh parkoviště v současně zastavěném území obce. 62 % záboru je nezemědělská půda, 38 % zemědělské pozemky III. třídy ochrany. Součást uceleného rekreačního areálu.
Odsouhlaseno při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 142
P5
P6
P7
P8
P9
P10
P11
Návrh parkoviště pro restauraci a sportoviště. Zábor zemědělských pozemků III. třídy
ochrany (25 %) a IV. třídy ochrany (75 %). Součást uceleného rekreačního areálu. Odsouhlaseno s drobným posunem při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999).
Návrh parkoviště pro rekreační ubytování a sportoviště. Zábor zemědělské půdy IV. třídy ochrany. Součást uceleného rekreačního areálu. Odsouhlaseno pro jiné funkční využití při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s.,
Zlín, 1999).
Návrh parkoviště pro venkovní kulturní areál a pro území určené pro obchody a služby.
Zábor zemědělských pozemků I. třídy ochrany (14 %) a III. třídy ochrany (86 %). Součást uceleného rekreačního areálu. Odsouhlaseno pro jiné funkční využití při projednání
Návrh parkoviště pro venkovní kulturní areál a pro území určené pro obchody a služby.
Zábor zemědělských pozemků I. třídy ochrany (2 %) a III. třídy ochrany (98 %). Součást
uceleného rekreačního areálu. Odsouhlaseno pro jiné funkční využití při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999).
Návrh záchytného parkoviště. 3 % záboru jsou nezemědělská půda 97 % zemědělská půda III. třídy ochrany. Součást uceleného lázeňského areálu na okraji obce. Odsouhlaseno
1999).
Návrh záchytného parkoviště u příjezdu do areálu a aquaparku. Zábor zemědělských pozemků III. třídy ochrany. Součást uceleného rekreačního areálu. Odsouhlaseno při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999).
Návrh záchytného parkoviště u aquaparku. Zábor zemědělských pozemků III. třídy
ochrany. Součást uceleného rekreačního areálu. Odsouhlaseno pro jiné funkční využití
1999).
Technická vybavenost:
Ozn.
T1
Návrh hasičské zbrojnice. U stávající komunikace, bez nároků na technickou infrastrukturu (zainvestované území). Zábor zemědělských pozemků III. třídy ochrany
v návaznosti na současně zastavěné území obce Schváleno pro jiné funkční využití
v platném ÚPN SÚ Pasohlávky (Arpos, spol. s r. o., Brno, 1993). Odsouhlaseno při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999).
Zeleň mimo ÚSES:
Ozn.
Z1
Zatravněná plocha před hřbitovem s alejí kolem cesty ke hřbitovu a úzký pruh kolem
hřbitova. V evidenci nemovitostí vedená jako louka. Vzhledem k návrhu zastavitelného
území obce navrhujeme formální změnu na sídelní zeleň - park. Zábor zemědělských pozemků III. třídy ochrany. Schváleno v platném ÚPN SÚ Pasohlávky (Arpos, spol. s r.
o., Brno, 1993). Odsouhlaseno při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Paso-
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 143
Z2
Z3
Z4
Z5
Z6
Z7
Z8
Z9
hlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999).
Sídelní zeleň mezi území bydlení a územím léčebného lázeňství, podél stávajícího potoka. 5 % záboru je nezemědělská půda, 10 % zemědělské pozemky I. třídy ochrany a 85 %
zemědělské pozemky III. třídy ochrany. Odsouhlaseno při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999).
Ozelenění svahu mezi vodní plochou a územím rekreačního ubytování hotelového typu.
Zábor zemědělských pozemků III. třídy ochrany. Odsouhlaseno při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999).
Sídelní zeleň – park v rekreačním areálu. Zábor zemědělských pozemků III. třídy ochrany (55 %) a IV. třídy ochrany (45 %). Odsouhlaseno při projednání neschválené Změny
Sídelní zeleň – park v rekreačním areálu. Zábor zemědělských pozemků IV. třídy ochrany. Odsouhlaseno při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999).
Sídelní zeleň – park v rekreačním areálu. Zábor zemědělských pozemků III. třídy ochrany (14 %) a IV. třídy ochrany (86 %). Odsouhlaseno při projednání neschválené Změny
Sídelní zeleň – park v rekreačním areálu. Zábor zemědělských pozemků III. třídy ochrany (98 %) a IV. třídy ochrany (2 %). Odsouhlaseno při projednání neschválené Změny č.
1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999).
Sídelní zeleň – park v rekreačním areálu. Zábor zemědělských pozemků III. třídy ochrany. Odsouhlaseno při projednání neschválené Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (S projekt plus a.s., Zlín, 1999).
Sídelní zeleň – park v rekreačním areálu. Zábor zemědělských pozemků I. třídy ochrany
(96 %) a III. třídy ochrany (4 %). Odsouhlaseno při projednání neschválené Změny č. 1
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 144
16.2. TABULKOVÁ ČÁST
V YH O D N O C E N Í ZÁ B O R Ů ZP F V N Á V R H O V É M O B D O B Í
Legenda použitých kódů (ve sloupci KULTURA):
2
4
5
6
7
8
10
11
13
14
PROJEKT, s.r.o.
orná půda
vinice
zahrady
ovocné sady
louky
pastviny
lesy
ost. vodní plochy
zastavěné plochy
ostatní plochy
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 145
17. DŮSLEDKY NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE
LESA
Návrh změny č. 1 územního plánu sídelního útvaru Pasohlávky nevyvolává nároky na zábor pozemků určených k plnění funkce lesa.
18. NÁVRH LHŮT AKTUALIZACE ÚZEMNÍHO PLÁNU
Územní plán doporučujeme aktualizovat v následujících intervalech:
-
aktualizace 3 roky po schválení územního plánu
další aktualizace v dvouletých intervalech
Aktualizaci by mělo předcházet posouzení, do jaké míry územní plán uspokojuje požadavky na
územní rozvoj. Součástí aktualizace bude zapracování nových legislativních předpisů do územního plánu.
19. NÁVRH ETAPIZACE VÝSTAVBY
Doporučená etapizace výstavby vychází především ze stupně zainvestování jednotlivých stavebních pozemků a z kvality zemědělského půdního fondu. Jedná se tedy o víceméně ideální postup zástavby, který však bude v praxi značně ovlivněn ochotou majitelů pozemků tyto pozemky odprodat nebo na
nich sami stavět.
Návrh etapizace je proveden ve vloženém schématu.
Souběžně se zástavbou jednotlivých lokalit bude nutné provádět i výstavbu podmiňující technické
infrastruktury.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 146
Značnou komplikací bude nedostatečná kapacita vodních zdrojů, neboť řešené území již dnes dosáhlo prahové situace v oblasti potřeby vody v letní sezóně. Rozsah rozvojových záměrů bude mít značné dopady na koncepci zásobování vodou celé oblasti Pohořelicka, Hustopečska a možná i Břeclavska.
Realizace vyvolá potřebu hledání nových vodních zdrojů, nebo využití vodních zdrojů dosud nevyužívaných (Ivaň), popřípadě přivedení vody z větší vzdálenosti (Vírský oblastní vodovod) a změn
v systému zásobování. V návaznosti na schválenou změnu územního plánu proto doporučujeme usilovat
o vypracování studie nebo plánu rozvoje vodovodů, nejlépe celého okresu Břeclav.
Do doby dořešení otázky vodních zdrojů je nutno počítat s tím, že bude možné realizovat jen
I. etapu výstavby a všechny další etapy, tj. jakákoliv kapacitnější výstavba, která bude mít větší nároky
na zásobování vodou, nebude možná.
20. VYMEZENÍ ZÁVAZNÝCH ČÁSTÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU REGULATIVY
Závazné části Změny č. 1 územního plánu sídelního útvaru Pasohlávky jsou uvedeny v samostatné
příloze plánu - obecně závazné vyhlášce ke změně č. 1 územního plánu sídelního útvaru Pasohlávky.
Směrná část změny č. 1 územního plánu sídelního útvaru je vymezena v příloze č. 1 obecně závazné vyhlášky ke změně č. 1 územního plánu sídelního útvaru Pasohlávky.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 147
21. DOKLADOVÁ ČÁST
1. Zadání změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky, schválené 7.3.2002 zastupitelstvem obce
2. Vyjádření nadřízeného orgánu územního plánování k návrhu zadání změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky
3. Usnesení č. 1/2002 z jednání zastupitelstva obce Pasohlávky ze dne 7.3.2002
4. Vyjádření Ministerstva zdravotnictví ČR, Českého inspektorátu lázní a zřídel, z 28.5.2002
5. Zápis z konzultace k rozpracovaným změnám územních plánů sídelních útvarů … Pasohlávky
…, která se konala 24.1.2002 na OkÚ Břeclav
6. Zápis z jednání ve věci připomínek ke zveřejněnému pracovnímu konceptu Změny č. 1 ÚPN
SÚ Pasohlávky, konaného dne 2.5.2002 na OÚ Pasohlávky
7. Pracovní koncept Změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky (vyhláška o projednání)
8. Intenzity dopravy v roce 2000 na silnici I/52 – podklad ŘSD ČR
9. Veřejná vyhláška obce Pasohlávky ze dne 16.7.2002 o projednání změny č. 1 ÚPN SÚ Pasohlávky
10. Zápis ze společného jednání zástupců obce Pasohlávky s Českým inspektorátem lázní a zřídel
28.8.2002
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 148
22. FOTODOKUMENTACE
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 545 217 035
Tel: 545 217 004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 149

PASOHLÁVKY

Transkript

Podobné dokumenty

\`Cc: Stnnovislio odboru péEe O prostiedi UME jnko dotteného

Zde - čkait

Textová a tabulková část

ÚZEMNÍ PLÁN Pasohlávky

Kulturní centrum Beseda

Buček A., Maděra P., Packová P.

Pasohlávský obecní zpravodaj (listopad 2015)

územní plán

Rozvodná zařízení Garant předmětu

textová část - průvodní zpráva

POZVÁNKA Orientační časový harmonogram jízdy ve směru od

A. Rozbor udržitelného rozvoje území

Naše města a evropské peníze

textová část

stavební hmoty a výrobky

Priorita 05/2013

Znovuzrození zámeckého parku ve Vlašimi