Článek v JL dne 8.11.2011

Děti se vydaly za zážitky do Německa
JAMNÉ - Školáci a učitelé z [amného se
v druhé plovině září vydali vlakem na
pět dni do 750 km vzdáleného německého Stralsundu. Vrátili se unavení, ale
plni nezapomenutelných zážitků.
Devět školáků, ředitelka školy Miluše
Marešová a vychovatelka Jitka Horáčková, ti všichni vyjeli do Německa na
pozvání Jany Michael, předsedkyně
mezinárodní organizace Jurte der Kulturen. Organizace se věnuje integraci
cizinců a stírání náboženských rozdílů, vede boj proti xenofobii a rasismu.
"Dcera paní Michael navštěvuje druhým rokem Základní školu v [amném,
kde se účastní vyučování, a na konci
roku koná zkoušku z českého jazyka,
neboť má trvalé bydliště v jamném, ale
bydlí v německém Stralsundu," vysvěluje ředitelka školy Marešová. Jak dodává, je Terezka v tamní škole velmi spokojená.
Po osmi hodinové cestě vlakem dorazila skupina z [arnného do Stralsundu, města velkého přibližně jako [ihlava. Díky tzv. cihlové gotice bylo v roce
2002 zapsáno na seznam UNESCO.
Ubytováni byli [arnenští v domě u paní
Michael.
Během pobytu skupina mj. navštívila město Barth a tamní evangelickou
základní školu. "Dítě je zde rozhodujícím prvkem vzdělávacího procesu, učitel je pouze doprovod. Dítě si určuje, co
bude dělat, ale musí svoji práci dokončit ... Pokud plán nezvládne, automatic-
MALÍ KORMIDELNf CIzjamného
při cestě do Německa na lodi Gorch Fock:
Foto: archiv Miluše Marešové
ky chodi na doučováni, které ale nevedou pouze učitelé, ale i někteří rodiče.
Toje specifikum německých škol- velké
zapojení rodičů do chodu školy," popisuje Marešová.
Podle poznatků ředitelky školy v
Jamném je ovšem v Německu už od
první třídy na děti kladena i poměrně
velká náročnost. V osmé třídě konají žáci závěrečný test, kterým dle slov
paní Michael neprojde až 14 % žáků znamená to, že nedokončí ani základní vzdělání a končí na pracovních úřadech.
Druhým specifikem je volnější výchova bez trestů. "Ct7em výchovy je sobeckost a sebevědoml, heslem je ničeho se
nebát. Drzost je považována za sociální
kompetenci ...," zní zjištění [arnenských
učitelek.
Toto vše se podle Marešové odrazilo i při návštěvě skupiny z [arnného ve
jmenované škole: "Byli jsme sice velmi
vřele přivítáni, ale německé děti se již
po prvních uvítacích slovech paní učitelky bavily, běhaly po třídě, tloukly se
mezi sebou a křičely. Paní Michael to
komentovala slovy - a to se dnes před
vámi velmi snaží."
O přestávce prý děti visely mezi dřevěnými nášlapy prudkého schodiště
za nohy, ruce, dokonce i hlavy prostrkovaly a nikdo si jich nevšímal: "Při
vystoupení jamenských dětí v učebně
hudební výchovy dokonce jeden žák 2.
třídy, poté, kdy ho jeho paní učitelka
napomenula, jí dal ránu loktem do břicha. V té chvíli jsem byla vděčná za své
trochu zloblvé školní děti ...," vzpomíná
Marešová.
Další zážitky už byly zcela jiného
rázu: např. velká street párty v rámci kulturního týdne na stadionu. Akci
pořádá až 40 sociálních organizací,
které prezentují svoji práci a prodávají
výrobky za účelem získat finance pro
sociálně potřebné.
Děti z [amného vystoupily na pódiu
s programem z pěveckého a tanečního
vystoupení a hry na flétnu. Měly velký
úspěch, byly dvakrát vyvolány znovu
na pódium. Obzvlášť latinskoamerické tance se německému publiku velmi
líbily. Děti potom zůstaly na jevišti a
hrály v mezinárodně obsazené pohádce Hrnečku vař společně s dětmi z Ruska, Egypta, Gruzie, Thajska, Turecka,
Německa a dokonce se dvěma Kurdy.
Další cesta vedla k moři do asi 50
km vzdáleného města Sellin na Rujaně. Tady [arnenští zažiJi podmořskou
prohlídku v potápěčské stanici, sledovali ryby, rostliny, kraby a medúzy.
Zážitkem byla i cesta zpět otevřeným
vozem parního vlaku. Poté skupina
navštivila stralsundské Oceánium se
žraloky, chobotnicemi,
langustami,
medúzami, mořskými koníky, tučňáky, modely velryb a jejich kostrami. Na
cyklotrenažérech si tu děti porovnávaly svoji rychlost s tuňákem, tuleněm či
delfínem.
Stejně zajímavá byla prohlídka v
Hamburku
postavené
plachetnice Gorch Fock 1 z roku 1933. Válečná loď byla v roce 1945 ve Stralsundu potopena, v roce 1947 vyzvednuta
a odvezena na Ukrajinu. V roce 1992
požádalo Německo o její navrácení a
po rekonstrukci byla vrácena na své
čestné místo.
Děti ještě zažily plavbu lodí kolem
města Altefáhr k obrovské stralsundské loděnici a užily si i koupání v Baltském moři.
Z materiálu
Miluše Marešové upravil: -ív-