Speed Index

Speed Index
Daniel Vlček a hosté
Jakub Krejčí, Jiří Rouš, Lucia Udvardyová, David Vrbík
13. 04.  04. 05. 2016
Šoférka: Karina Kottová
Zahájení: úterý 12. 04. v 18:00
úterý 03. 05. v 19:30 - improvizovaná performance vystavujících umělců
Instalace Daniela Vlčka je dále rozvedena v exteriérových projektech "Bílý nástěnka"
a "galerie Díra".
Autory experimentální hudby a světelných instalací spojuje zájem o proces převodu
povrchu malby, objektu a prostoru do zvukového média. Výstava představuje rozdílné přístupy k percepci prostoru i k metodám sonifikace povrchu. Jako základ pro
různé zvukové partitury slouží materiálové koláže a objekty Daniela Vlčka, který přizval
jako hosty několik dalších umělců. Koláže a objekty jsou vyrobeny z recyklovaných
polotovarů a pigmentů na výrobu pneumatik firmy Barum-Continental a navazují tak
na Vlčkovy výstavy Dál a výš v Kabinetu T ve Zlíně a Skrytá nastavení v Domě umění
v Českých Budějovicích.
David Vrbík používá laserový paprsek jako hudební nástroj a laserem skenuje prostor galerie včetně Vlčkových objektů. Digitalizovaný záznam skenu je pak použit jako
partitura a určuje sled tónů zvukového syntetizátoru Yamaha DX7. Mobilní skener
Jiřího Rauše snímá stěny galerie s Vlčkovou malbou a repetitivní kresbou, která odkazuje na grafiku Automobile Tire Print Roberta Rauschenberga a Johna Cage (1953),
ta vznikla jako stopa pneumatiky na bílém papíru. Získané data opět převádí do not
a posílá do syntetizátoru, klonu legendárního Roland TB303. Také Jakub Krejčí používá
skenování povrchu gumového materiálu, vytváří vlastní objekt, který nechává hořet,
z ohořelého vzorku konstruuje 3D skeny, nabraná data překládá do zvuku a dál rozvíjí
v multikanálové instalaci. Autorský text Lucie Udvardyové vyšel poprvé v roce 2002 na internetovém portálu techno.cz. Zabývá se historií a vlivy detroitského techna ve vztahu k automobilovému průmyslu (Motor City). Text vstupuje do obrazu jednotlivích projekcí a stává se
součástí audiovizuální instalace.
Autoři se pokusili o vzájemnou komunikaci mezi autonomními systémy, získané informace ze
čtení povrchu si navzájem posílají a dále určují chod a zvuk celkové instalace.
~
Jakub Krejčí studoval Vizuální komunikaci na FUA v Liberci, nyní pokračuje v oboru Audiovzuální Studia na FAMU v Praze. Absolvoval Akademi výtvarných umění v Praze a ve Wroclawi. Ve své práci se
zabývá různými prostředky, které reflektují ideu vlastního prostoru ve vztahu k obecnému. Důležitý
je pro něj neustálý proces, dlouhodobá návaznost a vývoj. Momentálně pracuje na audio vizuálních
performancích, využívá nabízejících možností se aktivně podílet, tvořit hudbu, vyjadřovat ji vlastním
způsobem. Jeho vlastní DIY zařízení představují pouhé meze v představě o větším systému, obrazu
dalšího světa.
Jiří Rouš absolvoval na FAMU obor Centrum audiovizuálních studií. Jeho autorská tvorba má těžiště
především v improvizovaných zvukových a obrazových performancích a interaktivních instalacích
využívajících různé elektromechanické principy. Jeho díla primárně vycházejí z východisek filozofie
DIY a freesoftware kultury, která je taktéž předmětem jeho teoretického bádání. Je členem volného
uskupení k-o-l-e-k-t-i-v, které se věnuje živému kódování. Dále je součástí audiovizuálních těles Lov
na Bogora, Inocens a dalších…
Lucia Udvardyová je hudební publicistka a organizátorka. V roce 2010, založila společně s Peterem Gondou, Eastern Daze, tato platforma si klade za cíl dokumentovat a propojit vznikající subkulturní hudební scény ve střední a východní Evropě. Pod hlavičkou labelu Baba Vanga
vydávají hudební projekty organizují koncerty a výstavy. Udvardyová mimo jiné spolupracuje
s Českým rozhlasem, Resonance FM, The Quietus, Electronic Beats, Ad hoc atd. V roce 2015 byla
spolukurátorkou bienále OFF v Budapešti. Také pracuje pro Shape (nová celoevropská iniciativa
a festival, který podporuje inovativní hudbu a audiovizuální umění).
Po absolutoriu ateliéru nových médií na pražské AVU byl Daniel Vlček dlouho vnímán jako člen
umělecké skupiny Guma guar. V roce 2011 založil s Matoušem Medílkem v prostorech Štěpánské
pasáže Galerii Ferdinanda Baumanna a společně s Richardem Bakešem multikulturní prostor Berlínskej Model. V současné době se kromě hudby stále více věnuje médiu malby, kterou strávil většinu
vysokoškolského studia. Svůj charakteristický rukopis odvozuje od tvarových, materiálových i symbolických aspektů gramofonových desek, ty pak používá jako šablony, které umožňují opakovaně nanášet
identický tvar. V roce 2013 se představil také jako kurátor skupinové výstavy 16-20,000 Hz v pražské
galerii MeetFactory, jenž se zabývala vizualizací a interpretací zvuku, na kterou navázala v roce 2014
výstava Na počátku bylo ticho v Galerii města Plzně.
Audiovizualní umělec David Vrbík spolupracoval od roku 1998 s mnoha subjekty české alternativní scény. Jeho spektakulární násroj Laserová struna byl poprvé uveden v roce 2008 v Bruselu. Pětice strun představovala olympijské kruhy během otevírání Českého Olympijského Domu
v Londýně na Olympiádě roku 2012. V roce 2004 založil s Vladimírem 518 projekt SPAM (Karel Gott
Prager 2009, SPAM BIT 2010, SPAM SMRT 2014)