Časopis PLANET 05/2015

Komentáře

Transkript

Časopis PLANET 05/2015
PLANET
#květen 2015
Rozvoj pro všechny
Diskusní fórum
Všeobecné právo
na vodu
Austrálie
Sádky vyhřívané
z odpadu
Francie
Sedif pomáhá
s přístupem k vodě
Burundi
Mikroúvěry: zdroj
nezávislosti žen
STALO SE
19. listopadu
Antoine Frérot
prezident a předseda
představenstva
společnosti Veolia
byla v Barceloně
podepsána smlouva o partnerské spolupráci
s fi rmou IBM, jejímž cílem je uplatňování
inteligentních technologií.
Když se řekne město, znamená to celou řadu
toků, které je třeba řídit v nepřetržitém režimu
ve dne i v noci, ať již jde o vodu, odpad, suroviny,
energii, vzduch, městskou hromadnou dopravu
atd. Na první pohled to vypadá jednoduše, ale
v městských aglomeracích, které jsou stále
hustěji obydlené, to až tak jednoduché není.
Proto jsme se rozhodli zvládat tuto neobyčejně
složitou problematiku pomocí inteligentních
digitálních a intuitivních technologií.
V Lyonu (Francie) a v Tidworthu (Anglie) již
provozujeme automatizované systémy, které
patří k nejdokonalejším na trhu. Cílem nedávno
uzavřené partnerské smlouvy se společností
IBM je rozvoj těchto technologií v celosvětovém
měřítku, protože umožňují zjišťování trendů
poptávky, nepřetržitý celkový přehled o sítích
a o jejich výkonnosti a následné zlepšování
strategií uplatňovaných v městském prostředí,
snižování ekologické stopy měst, lepší
kontrolu nákladů a nabízení nových služeb
městskému obyvatelstvu. To, co jsme započali
v oblasti vodárenských sítí, nyní zavádíme
i do energetiky a odpadového hospodářství.
Vyšší uplatnění inteligentních řešení v rámci
měst je možné díky moderním informačním
a komunikačním technologiím. Posunutí
hranice urbanistického plánování a realizace
projektů inteligentního města nabízí městům
možnosti inovace a zkvalitnění života jejich
obyvatel. Společnost Veolia se přímo podílí na
těchto revolučních změnách, díky nimž bude
zajišťování potřeb měst plynulejší, efektivnější
a udržitelnější v dlouhodobém časovém
horizontu.
26. ledna byl v Kuvajtu uveden do
provozu závod na odsolování mořské vody.
Závod, který jsme vybudovali v Az Zour South
a jehož provoz budeme zajišťovat po dobu pěti
let, odsolí denně 136 000 metrů kubických
mořské vody. Díky této zpracovatelské kapacitě
bude Kuvajt disponovat doplňkovými objemy
vody, které zemi umožní čelit nedostatku
této životadárné kapaliny. Nově zprovozněné
odsolovací zařízení se vyznačuje jedinečným
specifikem: vodu určenou ke zpracování nečerpá z moře, ale z chladicího okruhu sousední
elektrárny. Jinými slovy voda přicházející do
odsolovacího závodu je horká (v letním období
má teplotu až 40 °C), což má za důsledek nižší
spotřebu elektrické energie potřebné pro fungování reverzního osmózního systému. Díky kombinaci tepelných a membránových procesů tento
závod funguje jako hybridní zařízení. Můžeme být
právem hrdí nejen na výkonnost našich technologií, které se těší uznání u nejnáročnějších klientů,
ale i na to, že se podílíme na zlepšování kuvajtské
infrastruktury, ekonomickém rozvoji této země
a zvyšování její nezávislosti v oblasti vodohospodářství, protože nabízíme konkrétní řešení pro
zajišťování potřeb rychle rostoucí místní populace.
2. února
oslavil kampus
v Jouy-le-Moutier 20. výročí své existence.
Slavnostního zasedání u příležitosti této
významné události se zúčastnil i francouzský
předseda vlády Manuel Valls, který navštívil
náš kampus v Jouy-le-Moutier, kde promluvil
k 450 absolventům z let 2013 a 2014. Přítomnost
francouzského premiéra svědčí o zájmu
nejvyšších politických činitelů země o odborné
vzdělávání Veolie. Čemu naše skupina vděčí
za tento zájem? Důvodem je to, že naše politika
v oblasti odborného vzdělávání je zaměřená
především na učňovské školství. V době, kdy
jsme otevřeli náš první kampus v Jouy-le-Moutier, aby se zde vzdělávali mladí lidé s nízkou
nebo nulovou kvalifikací, jsme byli tak trochu
„za podivíny“. Naše odhodlání však přineslo
kýžené plody. Za dvacet let existence prošlo
našimi kampusy na 13 000 studentů v rámci
vzdělávacího procesu, který spojuje teoretickou
výuku s praktickým výcvikem, a 80 % absolventů
studia se rozhodlo pro práci u Veolie. Naše
vzdělávací střediska nabízejí možnost získání
některého z 21 osvědčení a diplomů, které jsou
potřebné pro výkon profesí u Veolie, výučním
listem počínaje a získáním magisterského titulu
konče. Dosažení tohoto úspěchu bylo možné
jen díky společnému úsilí všech zúčastněných
stran, a to jak studentů, tak i Veolie, která do
svého vzdělávacího procesu zapojila kvalitní
pedagogické pracovníky, partnerské organizace
z řad institucí, profesních sdružení, politického
života apod. Za dobu dvacetileté existence
našich středisek odborného vzdělávání se
podařilo vybudovat atmosféru vzájemné důvěry
mezi mládeží, naší společností a partnerskými
organizacemi, která nikdy nezklamala. Ukazuje
se, že sázka na důvěru bylo více než správné
rozhodnutí!
Květen 2015 PL ANET
Martina Bacigalupo
REDAKCE
Italská fotografka
Po studiích literatury v Itálii a fotografie na
London College of Printing odjela Martina v roce
2007 do Burundi jako dokumentární fotografka
v rámci mírové mise OSN. Tato země jí naprosto
učarovala, a proto se přestěhovala do Bujumbury,
kde žije dodnes.
Justin Houghton
Generální ředitel závodů v Clyde a Woodlawnu, Veolia Austrálie a Nový Zéland
4/5
Jeho nadšení pro problematiku valorizace
zdrojů jej před devíti lety zavedlo do Veolie
Austrálie a Nový Zéland, kde v současnosti
působí ve funkci manažera všech zařízení na
zpracování zkvasitelných odpadů v Novém
Jižním Walesu. Justinovi velmi leží na srdci
vše, co souvisí s otázkami trvale udržitelného
vývoje, a proto uvítal úspěšné zprovoznění
energeticky úsporného zařízení realizovaného
v rámci ekologického projektu ve Woodlawnu,
což je první počin svého druhu na jižní
polokouli.
Šéfredaktorka
Eva Kučerová
Ředitelka komunikace a marketingu
pro střední a východní Evropu
Jsem opravdu velmi ráda, že jsem se stala šéfredaktorkou časopisu
Planeta, který je věnován problematice sociální a solidární ekonomiky, a to tím spíše, že Veolia jako sociálně odpovědný podnik
přispívá díky svému každodennímu úsilí ke zlepšování životních
podmínek lidí v nezáviděníhodné sociální situaci.
Ve světě, kde se propast mezi bohatými a chudými neustále
prohlubuje a kde polovina obyvatel naší planety přežívá s méně
než 6 dolary na den a často bez přístupu ke zboží základní potřeby
a k základním službám, se nabízí otázka, jak těmto lidem dopomoci
ke kvalitnějšímu životu?
Na stránkách našeho časopisu představujeme čtenářům nové
modely společensky prospěšného podnikání, které jsou určeny
nejchudším skupinám obyvatelstva. Zaměřujeme se především
na inovace v oblasti sociálního podnikání a budoucí výzvy tohoto
tržního segmentu. Proto například v Bangladéši vyvíjí společný
podnik Veolie a banky Grameen Grameen – Veolia Water placenou
službu dodávek pitné vody, založenou na principu solidarity.
Doufám, že při čtení informací o našich prvních úspěších v této
oblasti budou vaše emoce stejně silné jako ty, které jsem zažívala
já. V neposlední řadě přeji příjemné chvíle strávené nad stránkami
našeho časopisu čtenářům z České republiky, protože časopis
Planeta vychází poprvé i v české verzi s regionální přílohou.
Stefan Geibel
Generální ředitel Veolie Německo
Stefan nastoupil v roce 2012 do Veolie
Umweltservice Wertstoffmanagement GmbH, kde
uplatňuje své dlouholeté zkušenosti z německého
papírenského průmyslu ve službách Skupiny, a podílí
se tak na upevňování jejích vedoucích pozic. Během
své třicetileté profesní kariéry nejprve pracoval
ve funkci manažera distribuce se speciálním
zaměřením na Střední východ a následně působil
ve funkci výkonného viceprezidenta u prestižních
firem, jako je například Schneidersöhne či Elof
Hansson Germany Ltd.
Maggie White
Generální sekretářka nevládních
organizací SIE a SEE
Maggie pracuje ve vodárenském sektoru již
patnáct let. Její bohaté pracovní zkušenosti,
které postupně získala jako pověřenkyně
pro mezinárodní partnerskou spolupráci
v rámci nevládní organizace Živá voda (Eau
Vive), zakladatelka hnutí Koalice pro vodu
(La Coalition eau) a vedoucí útvaru externí
komunikace pařížské vodárenské společnosti
Eau de Paris, zajišťující veřejnou správu
vodárenství ve francouzské metropoli, ji
zavedly do Mezinárodního sekretariátu pro
vodu (Secrétariat international de l’eau, SIE)
a Evropské solidarity pro vodu (Solidarité Eau
Europe, SEE). Tyto dvě nevládní organizace
bojují za právo rovného a spravedlivého
přístupu k vodě a hygieně pro všechny.
Publikace společnosti Veolia (38, avenue Kléber – 75116 Paříž – Francie)
Ředitel publikace: Laurent Obadia. Ředitelka redakce: Marine Boulot. Redakce: Anne Béchiri, Étienne Collomb, Renée Kaplan. Šéfredaktorka: Eva Kučerová.  Obrazové zpracování a infografika: Laure
Duquesne, Gilles Hureau.  Na vydání tohoto čísla se podíleli: Renee Fry, Rachel Jay, Sandrine Khaznadji, Matthias Kolbeck, Philippe Langenieux-Villard, Nicolas Lecuy, Mathilde Nithart, Marie-Dorothée
Riet-Hucheloup.  Odevzdání povinného výtisku: duben 2015. Číslo ISSN: 1761-4996.  Fotoarchiv společnosti Veolia.
Grafické zpracování a realizace: Bords de Loir  Umělecký ředitel: Jean-Jacques Farré. Redaktoři: Ashleigh Baines, Victor Branquart, Guillaume Frolet, Andreas Jensvold, Hubert
Kerneďs. Infografika a ilustrace: Mariette Guigal. Koordinátorka: Sylvie Roussel. Vedoucí výroby: Caroline Lagaillarde.  Tisk: Tiskařské závody Stipa certifikované podle norem PEFC Balení a distribuce: Staci.
PL ANET Květen 2015
10-31-1222
Událost
20.-21. kvetna, unesco, ParíZ
BUSINESS & CLIMATE SUMMIT
EN ROUTE TO COP21
setkání svetovych odborníku
k problematice snizování uhlíkové stopy
pod zástitou organizace spojených národu
www.worldwaterforum7.org
Beauduc, mořský ráj na Zemi
A je to! 450 hektarů oáz přímořské pevniny s panenskou flórou
protkaných vodními plochami, které se nachází v zálivu
Beauduc na jihu Francie, se změnilo na přírodní rezervaci se
zákazem rybolovu. Cílem tohoto opatření je podpora biodiverzity a obnovení mořského dna, k čemuž má mimo jiné napomoci i zákaz rybolovu pomocí vlečných sítí a nevodů a zákaz
kotvení lodí bez řádného povolení. Vyhlášení této mořské
rezervace předcházelo desetileté vyjednávání za účasti rybářů, vědců, místních územních celků, obcí, veřejných institucí
a Nadace Veolie, díky čemuž mohl Regionální přírodní park
Camargue v listopadu 2014 prohlásit tuto oblast za chráněné
území. Do zálivu bude uměle vysazován rybí potěr a na
okolním pobřeží budou moci nerušeně hnízdit kolonie rybáka
malého.
6/7
NOVINKY
Stop igelitovým sáčkům!
Globální mobilizace světové veřejnosti proti igelitovým sáčkům a taškám je v plném proudu. Stát
Kalifornie zahájil v říjnu roku 2014 křížové tažení proti
jejich dalšímu používání. Předložený návrh zákona
požaduje, aby od července 2015 supermarkety distribuovaly pouze sáčky z recyklovatelných materiálů.
Toto opatření, které se nevztahuje na oddělení s ovocem, zeleninou, masem a rybami, již přijala celá řada
měst a regionů na pobřeží Spojených států. Evropská
unie v březnu roku 2014 předběžně schválila návrh
zákona, který členským zemím EU napříště ukládá
povinnost snížit používání igelitových sáčků a tašek
v první etapě (do roku 2017) o 50 %, přičemž do roku
2019 by měla jejich distribuce klesnout o 80 %. Tento
návrh však mezitím prošel úpravami a do roku 2025
by mělo být množství igelitových sáčků na jedno použití sníženo o tři čtvrtiny. V tomto ohledu představuje
Austrálie se svými 34 218 km pobřeží příklad hodný
následování. Na konci roku 2008 australský ministr
životního prostředí oznámil své pevné rozhodnutí
zbavit se igelitových sáčků jednou provždy. Pro prosazení svého záměru neváhal použít systém sankcí
i daňových výhod a tuto dobrovolnou iniciativu
podpořil řadou rozsáhlých informačních kampaní pro
zvyšování obecného povědomí o rizicích spojených
s používáním igelitových sáčků.
Senegal
Energie z jatek
Společnost Thecogas Senegal testuje výrobu elektrické energie
a bioplynu z jatečního odpadu městské aglomerace hlavního města
Dakaru. Společnost Thecogas chce omezit znečišťování moře odpadem
z porážek jatečních zvířat, a proto tento odpad využívá pro výrobu
50 % energie potřebné pro provoz pilotního závodu v Pikine na
dakarském předměstí. V blízké budoucnosti bude toto zařízení schopno
zužitkovat 1500 tun odpadu, který jatka každý den vyprodukují,
z čehož 60 % připadá na zkvasitelný odpad. Závod se již nyní snaží
rozšiřovat své výrobní kapacity a pomocí svých zavedených technologií
zpracovávat zkvasitelné složky všech druhů komunálního odpadu.
Nezávadná voda, kterou lze pít přímo z lahve
Tým švýcarských výzkumných pracovníků vyvinul filtr
na čištění vody, který je schopen zajistit potřebu pitné vody
jednoho člověka po dobu jednoho roku. Tato inovace je o to
cennější, že 800 milionů obyvatel naší planety stále nemá
zajištěný přístup k pitné vodě. Filtr Drinkpure, který se šroubuje
přímo na lahev s vodou, váží méně než 100 gramů a zachycuje
částice, bakterie a chemikálie až do velikosti 90 nanometrů.
Díky společnému financování tohoto projektu se vědecký tým
chystá tento filtr distribuovat v subsaharské Africe za pomoci
místních partnerských subjektů.
Více informací najdete na webu: www.drinkpure-waterfilter.com
PL ANET Květen 2015
Hong Won Paper
Manufacturing, čtvrtý
největší papírenský podnik
v Jižní Koreji, pověřil Veolii
dodávkami tepelné energie
pro svá výrobní zařízení.
Smlouva za 150 milionů eur
byla uzavřena na dobu 10 let,
přičemž se jedná o první
kontrakt Veolie na dodávky
energetických služeb v této
zemi.
Nedávná akvizice jedinečné
spalovny ve Španělsku,
kde probíhá zpracování
specifického odpadu,
doplnila evropskou
platformu Veolie zaměřenou
na likvidaci a valorizaci
specifického odpadu,
kterou tvoří 64 závodů
v 9 zemích, a zvýšila tak
recyklační kapacitu skupiny
na 1 100 000 tun ročně,
což potvrzuje vedoucí
pozici Veolie v tomto oboru
činnosti.
USA
Návštěvníci Eiffelovy
věže mohou
kráčet po skleněné
podlaze, která jim
odkrývá jedinečný
pohled do hlubin
z výšky 57 metrů.
Neopakovatelné
zážitky zaručeny!
83 %
Třídění odpadu dosáhlo dalšího maxima
Vybudování Eiffelovy věže, jejíž výstavba započala v roce 1888, trvalo dva a půl roku. Stejnou dobu si
vyžádala i rekonstrukce jejího prvního patra. Během rekonstrukce vzniklo více než 250 tun odpadu, který
Veolia z 83 % recyklovala pro další využití. Aby se snížil environmentální dopad této operace, třídění odpadu
probíhalo přímo na místě. Díky tomuto novátorskému počinu bylo možno ve výšce 57 metrů nainstalovat
pozoruhodnou skleněnou podlahu přístupnou veřejnosti, která návštěvníkům Eiffelovky nabízí zcela
jedinečný pohled.
nemají dostatečné
kapacity na zpracování
průmyslového odpadu
Ve Spojených státech již 15 let
zpracovává 40 milionů tun
vyprodukovaného nebezpečného
odpadu pouze 21 skládek, jejichž
kapacity jsou však nedostatečné
vzhledem k tomu, že množství
nebezpečného průmyslového odpadu,
který je třeba zlikvidovat, již pět let
po sobě každoročně narůstá o dalších
5 milionů tun. Podle finančního
poradenského blogu Seeking Alpha
je saturace amerických infrastruktur
v kombinaci s kampaněmi typu
„Not In My Back Yard!“ (Ne na mém
dvorku!), které podporují postoje lidí
odmítajících obecně prospěšné, či
dokonce nezbytné stavby v blízkosti
jejich domovů, předzvěstí potřeby
tuto situaci řešit a potažmo
vzniku nových možností uplatnění
na tomto trhu.
Zemědělství Méně hnojiv, vyšší výnosy
Společná zemědělská politika (SZP), která vstoupila v platnost v lednu roku 2015, by měla být příznivě nakloněna výsledkům
ekologického projektu pěstování kukuřice a pšenice s použitím hnojiv vyrobených z komunálního odpadu a čistírenských kalů,
který již patnáct let realizují společnými silami společnosti Inra a Veolia ve francouzském departementu Yvelines. Tato metoda je
v současnosti testována na 40 pozemcích o celkové rozloze 6 hektarů, přičemž výsledky ukazují, že využívání tohoto typu hnojiv
snižuje potřebu dodávky chemických směsí pro zúrodňování zemědělské půdy. Nicméně bude třeba ještě 5 let výzkumu, aby bylo
možno vyhodnotit zdravotní nezávadnost tohoto postupu a jeho vlivu na rostliny a lidské zdraví.
Květen 2015 PL ANET
NOVINKY
První oborový projekt
na zpracování dřevěného
odpadu v Evropě
8/9
Vzácný prach
Z městského polétavého prachu
je nyní možno extrahovat vzácné
kovy. Zahájením provozu na
zpracovatelském závodě v Ling
Hallu dokazuje Veolia efektivitu
svého procesu separace, který
umožňuje extrahovat několik
kilogramů paladia, rhodia a platiny
z městského polétavého prachu. Tyto
vzácné kovy, které jsou rozptýlené
v 165 000 tunách silničního odpadu
ve Velké Británii, představují roční
hodnotu odhadovanou na 1 milion
liber šterlinků. K tomu je třeba ještě
připočíst snížení množství odpadu
sváženého na skládky. 90 % inertního,
organického a recyklovatelného
materiálu tak najde další využití
v jiných odvětvích ekonomiky, jako je
stavebnictví, zemědělství nebo výroba
obalových materiálů.
Spojené arabské emiráty
Rekordní rozpočet pro
vodárenské aktivity
Vzhledem k tomu, že se podle údajů
ministerstva životního prostředí SAE
spotřeba vody v této zemi během
15 nejbližších let zdvojnásobí a do
roku 2030 dosáhne objemu 8,8 miliardy m3, zaznamenal vodárenský
rozpočet Spojených arabských
emirátů pro rok 2015 zvýšení z 20,5
na 22,8 milionu dirhamů. V současné
době činí průměrná spotřeba vody
připadající na jednoho obyvatele SAE
550 litrů denně, což je v porovnání
s Evropou trojnásobek.
Intel dodává kvalitu
Excelence jako cíl. Právě tak zní
motto severoamerického specialisty
na výrobu polovodičů, společnosti
Intel Corporation, v jehož duchu
se neslo slavnostní předávání
cen PQS (preferovaný dodavatel
kvality) pro nejlepší dodavatele
této společnosti v roce 2014. Veolia
jako jedna z devatenácti oceněných
firem pomohla společnosti Intel stát
se lídrem v environmentální oblasti
(zvýšení podílu recyklace chemických
odpadů atd.), aniž by se to jakkoliv
dotklo udržitelného růstu nebo
čelného postavení této společnosti na
poli nových technologií.
Frankfurt se zaměřil
na 100% obnovitelné zdroje
Frankfurt a 75 okolních obcí této městské
aglomerace, která představuje ekonomické
plíce Německa, vyhlásily boj proti globálnímu
oteplování a klimatickým změnám. Do roku
2050 plánují na svém území snížit emise CO2
o 95 % (oproti roku 1990) díky výrobě energie
ze 100% obnovitelných zdrojů. Klíčovými
aktéry jsou německé domácnosti, průmyslová
výroba, nemovitostní sektor a doprava. Opatření
již přinášejí výsledky, protože se podařilo
snížit množství emisí CO2 na obyvatele o 15 %,
zatímco ekonomika vykazuje za stejné období
50% nárůst a počet kancelářských ploch se
v mezidobí zvýšil o 80 %. 400 000 podniků
v regionu podléhá speciálnímu režimu, jehož
součástí je i bezplatný program odborné podpory
jejich environmentálního a klimatického
managementu. Z tohoto opatření, které se stalo
skutečným tahounem růstu ekonomiky, profituje
již celá řada podniků, přičemž některé z nich zde
našly nové ekonomické příležitosti.
Průzkum
ekologického povědomí
Klimatické změny se staly hlavním tématem při
posuzování výzev souvisejících se zhoršujícím
se životním prostředím. Následuje znečištění
a kontaminace ekosystémů, ohrožení biodiverzity
a špatné hospodaření s přírodními zdroji a s vodou.
To jsou výsledky 23. průzkumu zaměřeného
na problematiku životního prostředí a přežití
lidstva, který od roku 1992 fi nancuje světový
leader v oblasti sklářského průmyslu Asahi Glass
Company a který realizuje nadace této společnosti.
Cílem tohoto průzkumu je vyhodnocení povědomí
a informovanosti veřejných činitelů o globální krizi
životního prostředí. Průzkum provedený v roce
2014 dospěl k novému zajímavému zjištění: názory
respondentů ze všech 9 světových regionů, kde
průzkum proběhl, se shodují. Polovinu
z 2343 vyplněných a odeslaných dotazníků
vyplnily vysoké školy a nevládní organizace
z regionu Asie. Další poučení: světová veřejnost
více než kdy jindy očekává rozhodnutí ze strany
kompetentních orgánů veřejné správy.
Více informací najdete na webu: www.af-info.or.jp/en/
PL ANET Květen 2015
V roce 2011 zahájila Francie ve spolupráci
s Německem a Finskem projekt Demowood
zaměřený na zjištění hlavních zdrojů dřevěného odpadu a nalezení řešení pro jeho
následné další využití. Koordinaci projektu
Carewood, který nahradil původní iniciativu, zajišťuje Mnichovská univerzita LMU
a na jeho realizaci se podílí 17 partnerských
organizací z pěti evropských zemí. Tento
společný projekt umožnil identifikovat
v Evropě 30 milionů tun dřeva, které je potenciálně vhodné pro recyklaci. Byly otestovány
nové technologie umožňující kvalitnější
separaci lepidel, rozpouštědel, omítek a
těžkých kovů z recyklovaného dřeva, což je
nezbytná podmínka pro trvalý rozvoj tohoto
oboru činnosti. Demowood nyní musí jednotlivé možnosti, které se nabízejí, přezkoumat,
aby bylo možno sladit všechny sektory,
které se na recyklaci budou podílet (výroba
dřevěných panelů, papírenský a nábytkářský
průmysl), a harmonizovat předpisy, které se
v jednotlivých zemích liší.
0,69 °C
Rekordně teplý rok 2014
S průměrnou teplotou, která byla o 0,69 °C vyšší než
průměr zaznamenaný ve 20. století, překonal rok 2014
rekordní hodnoty roku 2005 a 2010. Je to doposud
nejteplejší rok od 80. let 19. století a od začátku vedení
meteorologických statistik. Za zmínku rovněž stojí,
že třináct z patnácti nejteplejších let, které kdy byly
zaznamenány, spadá do našeho tisíciletí!
Nadace Veolia
partnerem organizace Lékaři bez hranic
Humanitární organizace Lékaři bez hranic
a Nadace Veolia podepsaly v březnu
víceletou dohodu o partnerské spolupráci
v oblasti výzkumu a inovace. Prvním cílem
této dohody je optimalizace a snížení
energetické stopy humanitárních akcí této
nevládní organizace. Druhý cíl sleduje
zvýšení nezávislosti zařízení této organizace
nasazených v terénu na základě využívání
obnovitelných zdrojů energie, a to především
solární. Jako první příklad této záslužné
spolupráce můžeme uvést instalaci solárních
panelů v Moissale (Čad), které budou
zajišťovat nezávislé a spolehlivé dodávky
elektrické energie pro misi Lékařů bez hranic,
zaměřenou na boj s malárií v této zemi.
„Společensky prospěšné
podnikání je model, který je nutno
prosazovat, protože spojuje
filantropické cíle a podnikatelské
aktivity. […] Tento koncept je
využitelný v celosvětovém měřítku,
na severní i jižní polokouli, protože
všude na světě se lidé potýkají
s problémy zaměstnanosti,
bydlení…“
Muhammad Yunus, interview pro časopis L’Expansion, 1. července 2014
Květen 2015 PL ANET
NOVINKY
0,25 dolaru
každý den!
V době, kdy 805 milionů lidí uléhá
každý večer s prázdným žaludkem,
Světový potravinový program (WFP)
připomíná, že existují řešení pro
vymýcení hladomoru během jediné
generace. Díky dosažené úrovni
znalostí a moderním nástrojům stačí
k tomu, aby se jeden člověk na světě
každý den najedl, částka 0,25 dolaru.
Kampaň
Veolia zahájila další
komunikační kampaň, která
tentokrát probíhá ve zcela
novém duchu. Od ledna
2015 Veolia zviditelňuje své
obory činnosti v tištěných
i digitálních sdělovacích
prostředcích. Pět ilustrací
z autorské dílny dvou britských
kreslířů, kteří vystupují
pod pseudonymem Rude,
znázorňuje kreativním stylem
výrazně orientovaným na
městské prostředí město jako
hravý prostor, kde se příroda
harmonicky snoubí s lidskou
činností a průmyslem… Tyto
kresby ilustrují historii nové
Veolie a tři hlavní obory jejího
podnikání – vodárenství,
odpadové hospodářství
a energetiku. Hlavními
tématy této kampaně jsou
vizuály zaměřené například
na přeměnu kávové sedliny
na energii v Nizozemsku,
likvidaci nepotřebných
plavidel v Bordeaux (Francie)
a recyklaci takto získaných
materiálů nebo zásobování
velkého průmyslového
komplexu v Singapuru pomocí
uzavřeného okruhu téměř
donekonečna recyklujícího
použitou vodu.
Světová banka
pomáhá ostrovním
státům
Klima
Čína a USA konečně podepsaly novou
klimatickou dohodu
V rámci 22. summitu Asijsko-pacifického hospodářského
společenství (APEC), který se konal v listopadu 2014 v Pekingu,
otevřeli vrcholní představitelé USA a Číny cestu k nové
klimatické dohodě. USA oznámily, že do roku 2025 sníží emise
skleníkových plynů o 26 % až 28 % (v porovnání s rokem 2005),
což je výsledek zakotvený v oficiálním dokumentu. Čína se
zavázala snížit množství emisí do roku 2030. Tyto dvě velmoci,
které jsou největšími znečišťovateli na světě, poprvé v historii
uznaly, že globální oteplování je skutečně celosvětový problém,
na němž se jejich země podílejí, a jsou ochotny podniknout
nezbytné kroky k nápravě. Centrální orgány čínské státní moci
se rozhodly zpřísnit legislativu a přepracovat zákon o ochraně
životního prostředí z roku 1989, který by měl být uplatňován
od roku 2015. V rámci dohody byla přijata významná opatření:
ochrana životního prostředí se stala oficiálně státní prioritou
ČLR, byl zrušen strop použitelných finančních sankcí, nevládní
organizace mají právo pohnat znečišťovatele před soud
a environmentální výkonnost se stala jedním z hodnoticích
kritérií členů Čínské komunistické strany.
15 %
mezinárodních patentů „inteligentních
měst” původem z Francie
– Illustration : RUDE.
10/11
„Pečujeme o světové zdroje“
Podle Lotrinského národního polytechnického institutu (INPL) bylo
15 % mezinárodních patentů „inteligentního města“ přihlášeno ve Francii. Podle
francouzského Státního úřadu průmyslového vlastnictví (INPI) se na tomto
konceptu výrazně podílejí subjekty ze soukromého sektoru. Toto zjištění
dokládá skutečnost, že v rámci posledního hodnocení 15 nejinovativnějších
měst na světě, které provedla nezisková organizace Intelligent Community
Forum, patří 5. místo světového žebříčku městu Grenoble.
Veolia develops access to resources, preserves them and renews them on five continents. We devise
and implement water, waste and energy management solutions to help develop the circular economy.
Find out how at veolia.com
Resourcing the world
PL ANET Květen 2015
Více informací najdete na webu: www.intelligentcommunity.org/
Aby bylo možno lépe čelit
přírodním katastrofám,
zajistit rychlejší přístup k obnovitelným zdrojům energie
a zlepšit akceschopnost při
řešení krizových situací,
zvýšila Světová banka svoji
každoroční finanční pomoc
malým ostrovním rozvojovým státům (SIDS) ze 140 na
190 milionů USD. Tyto malé
územní celky, které jsou
výrazně vystavené dopadům globálního oteplování
a zvláště citlivé na vnější
zvraty (ať již klimatické,
ekonomické, či energetické
povahy), se pomalu potápějí. Představitelé malých
ostrovních rozvojových
států v září roku 2014 zasedli
z iniciativy OSN ke společnému stolu v Samoi, kde znovu
potvrdili, že není v jejich
silách reagovat na zvyšující
se hladinu moří a oceánů
a atmosférické abnormality, které ukrajují pevninu
z jejich pobřeží a způsobují,
že půda není vhodná pro
pěstování plodin.
C ROWDFUN DI NG
Ú VOD D O C E L O S V Ě T OV É HO F E NOM É N U
4 typy
CROWDFUNDINGU
ČÍSELNÉ ÚDAJE
Finance, které se podařilo
nashromáždit v celosvětovém měřítku
2010
2011
Počet světových
PLATFOREM
Vývoj v letech 2008 až 2011
2
11 mld. $
2012
2013
59%
2014
2012
ZÍSKANÉ PROSTŘEDKY
vyjádřeno v % a v USD, údaje za rok 2012
v roce 2012
méně než
10 000
62
více než
100 000
30 %
Ostatní
50 001 až
100 000
26 %
7 501
až
10 000
PŮJČKA
21
20
12 %
Kinematografie a živé
umění
10 %
méně
než
2 500
35 %
5001
až
7 500
18 %
Hudba a audio/video
nosiče
2011
více než 10 000
9%
7%
10
6
4
1
25 001
až
50 000
16 %
28 %
17 %
INVESTICE
10 %
42 %
Podniková sféra
4
6%
10 001
až
25 000
Sociální a humanitární
pomoc
DAR
KOMPENZOVANÝ
ODMĚNOU
40
3
Evropa
a
35%
%
2020
Hlavní
PODPOROVANÉ
SEKTORY
DAR
2008
1
Severní Amerika
5.1 mld. $
1.5 mld $
2009
1.7 mld $
0.85 mld $
(v mld.USD)
0.53 mld $
Od roku 2008, kdy byly uvedeny do provozu
první platformy participativního financování
(crowdfundingu), jejichž úkolem je získávání peněz na financování různých projektů nikoli cestou oslovování velkých investorů, ale hromadné mobilizace široké veřejnosti, tento fenomén
zaznamenává stále větší rozmach. V roce 2013
se touto cestou podařilo nashromáždit 5 miliard
USD. O rok později to byl již více než dvojnásobek
(11 miliard USD) a podle časopisu Forbes by takto
nashromážděná částka měla v roce 2020 činit
řádově 1000 miliard USD! V současné době má
sice 90 % prostředků původ především v Evropě
a v Severní Americe, ale Asie a zvláště pak Čína
ještě zdaleka neřekly své poslední slovo…
1,000
mld. $
2 501
až
5 000
28%
6%
Energetika a životní prostředí
Půjčky a investice
Dary a odměny
Crowdfunding se organizuje
Aby se zabránilo možnosti zneužití nashromážděných fi nančních prostředků a zvýšila se transparentnost participativního fi nancování, začínají
státy zavádět standardní opatrnostní předpisy
nápadně připomínající legislativu, které podléhá
bankovní sektor. V USA byl v roce 2012 přijat zákon JOBS (Jumpstart Our Business Startups Act),
který podporuje investice do nových podniků. Ve
Spojeném království je státní podpora podnikání
poskytována prostřednictvím ministerstva , které zprostředkovalo malým a středním podnikům
státní úvěry v celkové výši 110 milionů liber šterlinků. Francie v roce 2014 vytvořila právní rámec
zavedením institutu poradce pro investory a institutu zprostředkovatele pro soukromé osoby, které
si přejí podílet se na fi nancování projektů formou
úročených či bezúročných půjček.
PŮJČKY
INVESTICE
SEVERNÍ AMERIKA
SEVERNÍ AMERIKA
EVROPA
EVROPA
Upravené předpisy
Nespecifikované
Aktuálně čerpané
Neexistující
Zdroje: www.statista.com/topics/1283/crowdfunding/ a www.goodmorningcrowdfunding.com a Institut Massolution (Zpráva o crowdfundingu za rok 2013)
Květen 2015 PL ANET
FÓRUM
Jak zaručit všeobecné
právo na vodu?
12/13
Dnes diskutují Maggie
White a Pierre
Victoria.
Jaké jsou hlavní úkoly zemí s rozvinutou ekonomikou
v oblasti všeobecného práva na vodu?
Maggie White
generální sekretářka
Mezinárodního sekretariátu
pro vodu (SIE) a Evropské
solidarity pro vodu (SEE)
„Tato otázka je aktuální ve
všech zemích bez ohledu na to,
zda jsou ekonomicky rozvinuté,
rozvojové nebo s přechodovou
ekonomikou. Cílem je
dodržování hlavních zásad
tohoto práva, tedy rovnost,
spoluúčast, transparentnost,
přístup k informacím, a kritérií
jeho provádění, jako je
dostupnost, kvalita, trvalý
charakter a disponibilita
zdroje.“
PL ANET Květen 2015
Pierre Victoria
ředitel trvale udržitelného
rozvoje skupiny Veolia
„Především je potřeba
pomáhat nejchudším
domácnostem s poplatky
za vodu, a to pomocí
nejrůznějších podpůrných
mechanismů, jako jsou
například sociálně zvýhodněné
sazby. Předpokladem je rovněž
oddělení všeobecného práva
na vodu od práva na bydlení…“
Pro občany, vlády, územní samosprávné celky, obce a průmyslové podniky je všeobecné právo na vodu uznané OSN
spojeno s otázkou jeho provádění a jeho kompatibility s ekonomickými požadavky tohoto sektoru. Jaká řešení a jaké
strategie je třeba uplatňovat v oblasti cenové politiky a osvěty, aby bylo možno s tímto zdrojem trvale hospodařit? Našim
čtenářům předkládáme názory dvou odborníků.
V roce 2012 se 130 zemí u příležitosti
Světového vodárenského fóra v Marseille
zavázalo, že urychlí proces zavedení
všeobecného práva na vodu. Jaký
význam přikládáte této diskusi?
Pierre Victoria / Všeobecné právo na přístup
k vodě a hygieně uznala Organizace spojených
národů v roce 2010 jako základní lidské právo.
Je nedílnou součástí Rozvojových cílů tisíciletí
a Cílů udržitelného rozvoje, které budou v září
2015 projednávány na zasedání Valného
shromáždění OSN. V zemích s rozvinutou
ekonomikou, jako je Francie, představují
poplatky za vodu v průměru 0,8 % rodinného
rozpočtu. Jenomže dle našeho odhadu existují
dva miliony francouzských domácností,
kde cena vodného a stočného překračuje
3 % disponibilního příjmu, což je podíl, který
Organizace pro hospodářskou soutěž a rozvoj
(OECD) pokládá za přemrštěný. Předpokladem
prosazení všeobecného práva na vodu je i to,
že nesmí být napříště spojováno s právem na
bydlení, jak tomu doposud je v řadě případů,
aby bylo možno zaručit ochranu práv
bezdomovců a lidí s velmi špatnými bytovými
podmínkami, kterých je jenom ve Francii
150 000.
Maggie White / Zařazením práva na vodu
a hygienu mezi základní lidská práva
byl vytvořen operační rámec s jasně
stanovenými ukazateli, aby mohl proces
udržitelného rozvoje probíhat inkluzivnějším
a participativním způsobem, kdy budou
jasně stanoveny povinnosti jednotlivých
aktérů. Otázka dostupnosti vody pro všechny
musí hrát hlavní úlohu při stanovení všech
směrů dalšího rozvoje tohoto sektoru včetně
případů, kdy přístup k vodě může být ohrožen
faktory globálního charakteru, jako jsou
například změny klimatu. Pařížská klimatická
konference COP21, která proběhne letos
v prosinci, se musí těmito otázkami zabývat.
Jakým způsobem je možno sladit uznání
tohoto práva s ekonomickými imperativy
výroby?
P. V. / Úvahy o otázce výrazně sociálního
charakteru, jako je dostupnost vody, nelze
oddělit od problematiky financování a trvalé
udržitelnosti vodárenských služeb. Jakákoliv
„Úvahy o otázce
výrazně
sociálního
charakteru, jako
je dostupnost
vody, nelze
oddělit od
problematiky
financování
a trvalé
udržitelnosti
vodárenských
služeb.“
Pierre Victoria
„Vodárenství je
vektor veškerého
rozvoje, a proto
musí být
vnímáno jako
dlouhodobá
investice.“
Maggie White
změna tarifního systému vodného a stočného
může totiž mít za důsledek narušení
ekonomické rovnováhy. Proto je nutné
hledat nové možnosti, jak udržet rovnováhu
mezi schopností investovat a sociálním
a environmentálním rozměrem těchto
služeb. Z ekonomického hlediska stojíme
před nejpalčivější otázkou budoucnosti:
Jak se vyrovnat se stárnutím vodovodních
sítí pitné vody, kdy je třeba vodovodní řady
rozvodné sítě rekonstruovat ve velkém,
a to v podmínkách snižující se spotřeby
způsobené útlumem výroby a demografickým
poklesem, tedy v podmínkách, kdy klesají
výnosy z veřejných vodárenských služeb?
M. W. / Výroba pitné vody něco stojí a právo
na vodu nemusí nutně znamenat, že voda
bude zdarma. Je to především otázka reálné
a spravedlivé ceny v závislosti na spotřebě
a míře znečišťování ze strany jednotlivých
odběratelů. Vodárenství je vektor veškerého
rozvoje, a proto musí být vnímáno jako
dlouhodobá investice. Většina studií
dokládá, že nejchudší obyvatelé často platí za
dostupnost vody vyšší ceny, protože například
nejsou připojeni k rozvodné síti a jsou nuceni
kupovat balenou vodu v lahvích. Velká část
odběratelů je schopná platit cenu služby, její
správu, provozování a náklady na údržbu
a rekonstrukci zařízení a infrastruktur. Jakmile
je ale vstupní cena za výstavbu infrastruktury
zahrnuta do uplatňovaných tarifů, poplatky
jsou příliš vysoké. Proč tedy za stávajících
podmínek nutit odběratele z rozvojových zemí
k plnému pokrytí nákladů na vybudovaná
zařízení a infrastrukturu v rámci systému „full
cost recovery“, jak to často požaduje, nebo
dokonce ukládá MMF nebo Světová banka?
Jaké vhodné strategie by tedy měly být
uplatňovány?
P. V. / Neexistují dobrá ani špatná řešení.
Nejčastěji se jedná o kombinaci pragmatických
řešení, která vyhovují konkrétním
podmínkám, jako je typ bydlení, vodní zdroje
či sociální situace. Pokud jde o progresivní
tarify, tento systém je vhodný v případě,
že jde o nedostatkový zdroj, kterým je
nutno šetřit, například v létě v pobřežních
pásmech. Ale toto řešení může být v jiných •••
Květen 2015 PL ANET
•••
14/15
podmínkách kontraproduktivní, či dokonce
asociální, protože znevýhodňuje především
chudé početné rodiny. Příliš progresivní
systém poplatků za vodu může rovněž vést
největší odběratele k uplatňování úhybných
nebo náhradních strategií, což má následně
dramatické důsledky pro finanční rovnováhu.
M. W. / To, co platí pro energetiku, platí
i v případě vodárenství: Nejlepší voda je
ta, kterou nespotřebujeme nebo kterou
neplýtváme. Plýtvání vodou nebo
neopravování úniků v rozvodných sítích
zvedá náklady na výrobu, vodné i stočné.
Rovněž je nutno si uvědomit, že největšími
odběrateli, plýtvači a znečišťovateli nejsou
domácnosti, ale zemědělci, průmyslové
podniky, územní samosprávné celky, obce
a provozovatelé jejich vodárenských systémů,
ať již jde o státní nebo soukromé subjekty, které
vykazují často velmi vysoká procenta úniku
vody ze svých vodovodních sítí.
Nebylo by tedy lepší zvolit cestu
preventivních opatření na vstupu,
například v podobě osvěty a výchovy
k rozumné spotřebě vody, a identifikovat
vhodné nástroje a prostředky, jak snížit
a zkvalitnit spotřebu?
M. W. / Spíše bych hovořil o vodárenské
osvětě. Zvyšování povědomí občanů je
velmi důležité, ale máme tendenci volit
spíše cestu kulpabilizace spotřeby, zatímco
by bylo lepší zvolit holističtější přístup tím,
že budeme zdůrazňovat důležitost vody
a správného hospodaření s tímto zdrojem
pro náš přirozený ekosystém a světovou
ekonomickou a geopolitickou rovnováhu. Tím,
že budeme zdůrazňovat důležitost přístupu
k vodě a k hygieně jako zdroje udržitelného
rozvoje, můžeme zmobilizovat veřejné mínění
a vlády, aby více podporovaly investice. Díky
tomu byla úspěšná například iniciativa Právo
na vodu (Right to Water), která zmobilizovala
více než dva miliony obyvatel Evropy a jejíž
doporučení brala v potaz Evropská unie.
V Africe, Asii, Jižní Americe a v Evropě
realizují nevládní organizace a agentury pro
rozvoj celou řadu projektů. Díky zvyšování
povědomí o správném hospodaření s vodou
a zdůrazňování vztahu mezi vodou, kanalizací
a hygienou pomáhají zlepšovat životní
podmínky místního obyvatelstva a životní
prostředí a snižovat úmrtnost a nemocnost.
P. V. / Cesta k nižší a rozumnější spotřebě
vede přes mobilizaci zúčastněných stran
na všech úrovních. Preventivní opatření na
úrovni článků předcházejících vlastnímu
vodárenskému řetězci, tj. na vstupu,
znamená omezit plýtvání vodou díky údržbě
infrastruktur a kvalitnější osvětě obyvatelstva.
Pokud jde o opatření na výstupu, současným
trendem je odměňování provozovatele nikoliv
pouze na základě prodaných objemů vody, ale
i realizovaných úspor, tj. množství vody, které
svým odběratelům pomáhá ušetřit. Tímto
způsobem Veolia podporuje například úsilí New
York City v rámci výkonnostního programu,
jehož cílem je roční úspora ve výši 100 až 200
milionů dolarů. Nicméně zásadní význam má
i nadále osvěta a znalost spotřebních zvyklostíí.
Prosazování všeobecného práva na vodu
> Mezinárodní sekretariát pro vodu (Secrétariat international de l’eau, SIE) se sídlem v Montrealu a pobočka této organizace Evropská solidarita pro vodu
(Solidarité Eau Europe, SEE) se sídlem ve Štrasburku jsou nevládní organizace, které bojují za přístup k vodě a hygieně pro všechny. Tři hlavní oblasti jejich
působnosti – prosazování cílů/zvyšování povědomí, práce s mládeží a realizace konkrétních projektů v terénu – jsou zaměřeny na společné řízení iniciativ,
jako je například mezinárodní koalice Efekt motýlího křídla (Effet papillon), prosazování decentralizovaného a solidárního financování, Parlamenty mládeže pro
vodu, mezinárodní setkání „Voda a kinematografie“, projekt naučně populární literatury „Modré knihy“ (Livres bleus), iniciativa „Modrý pas“ (Passeport bleu)
a řada dalších. Společnost Veolia se na tomto procesu podílí tím, že v zemích s rozvinutou ekonomikou zavádí systém podpor pro placení účtů za vodu, a to
jak formou nápravných opatření v podobě úhrady dlužných částek, tak i formou preventivních opatření v podobě zavádění poukázek na vodu. Skupina Veolia
rovněž testuje systém modulace sazeb, přičemž zohledňuje nejen objemy spotřeby, ale i sociální kritéria.
PL ANET Květen 2015
Květen 2015 PL ANET
ZAOSTŘENO
Poznejte
zaměstnance Veolie
z celého světa
16/17
Zaměřeno na dva ambasadory odborných znalostí
a zkušeností skupiny Veolia. Seznamte se s Giovanou,
která jako skutečná průkopnice ve svém oboru
budovala krok za krokem pozitivní image Veolie
v Rumunsku, a s Valentinem, který absolvoval
odbornou pracovní stáž v Chile v rámci programu
V.I.E, který je líhní mladých talentů, jimž je vlastní
nadšení pro inovace…
Valentin Hervouet
Absolvent odborné podnikové stáže
v rámci programu VIE,
Eco Environnement Ingénierie (2EI)
Santiago de Chile, Chile
PANGEO
M
PROGRA
Valentinovi je 25 let. Ztělesňuje generaci „Z“*, jíž nechybí nadšení, kreativita
a která má adaptabilitu v genech. Valentin absolvoval program Pangeo společnosti Veolia,
který absolventům vysokých škol nabízí odborné stáže ve firemních organizacích v rámci
programu V.I.E. Jako referent společnosti 2EI, což je projekční a poradenská kancelář
Veolie pro otázky trvale udržitelného územního plánování, odjel na stáž do Chile, aby se
zde podílel na realizaci inovačního projektu vytvoření 3D simulátoru města s udržitelným
rozvojem. Ihned po nástupu do funkce musel opustit „svoji zónu pohodlí“. Valentin, který
se doposud raději věnoval psaní, teoretickým studiím a analýzám, si musel vysloužit
ostruhy při pořádání seminářů a při jednáních v prostředí neznámého města s veškerými
úskalími s tím spojenými. Rovněž se musel naučit vystupovat a mluvit před představiteli
místních zastupitelství a vrcholovými manažery chilských podniků. „Musel jsem být
přesvědčivý a přitom synteticky uvažovat a porozumět kulturním rozdílům mezi Evropou
a Latinskou Amerikou.“ Protože Francie leží v jiném časovém pásmu, Valentin se musel
naučit vytěžit maximum ze čtyř hodin, které měl každý den k dispozici pro spolupráci
s inženýry Veolie ve Francii, aby s nimi efektivně sdílel zjištěné údaje a informace. „Valentin
si uměl poradit v prostředí, jehož politické a ekonomické potřeby jsou složitější, než by se
dalo očekávat. Díky své bystrosti a proaktivnímu přístupu se mu podařilo nastolit trvalý
dialog mezi francouzským multidisciplinárním týmem, chilskými zainteresovanými stranami
z řad soukromých i státních subjektů a institucí a místními sdruženími,“ potvrzuje Éric
Hestin, pověřený ředitel společnosti 2EI. „Jeho přesné analytické uvažování a neúnavné
úsilí při hledání originálních řešení za účelem zkvalitnění řízení projektu svědčí o jeho
skutečné manažerské vyzrálosti.“ Valentin v této náročné zkoušce ohněm obstál na
výbornou, protože do projektu vnesl svoji zvídavost, laskavost a dobrou náladu. Mladý
stážista původem z Nantes, jenž si užil i kulturního života, který Santiago de Chile nabízí, je
„naprosto nadšený svou první dlouhodobou pracovní zkušeností“. 
www.pangeo.veolia.com
Vzdělání
Absolvent Vysoké školy systémového inženýrství a technických inovací (ENSGSI) v Nancy,
absolvent magisterského studia na Univerzitě Paříž 1 Panthéon-Sorbonne (Mezinárodní
spolupráce a humanitární a politické rozvojové iniciativy)
*označení pro skupinu lidí narozených po roce 1990
PL ANET Květen 2015
Květen 2015 PL ANET
18/19
ZAOSTŘENO
PL ANET Květen 2015
Giovana Soare
Náměstkyně generálního
ředitele pro provozní
záležitosti,
Veolia-Apa Nova Bucuresti
Bukurešť, Rumunsko
Přemýšlet, podílet se, předávat dál, to jsou mantry Giovany Soare, nesmírně vitální
padesátnice, která je nevyčerpatelným zdrojem energie. V rámci útvaru koncesních služeb správy
vodního zdroje v Bukurešti se naplno věnuje vytváření pozitivní image společnosti Veolia v Rumunsku
tím, že v praxi neúnavně dokazuje jedinečné odborné know-how skupiny. Ochota sdílet a komunikovat
s okolním světem zavedla Giovanu a její týmy do ulic. „Naší povinností je dohlížet na služby, k jejichž
poskytování jsme se zavázali. Miluji přímý kontakt s našimi klienty a odběrateli,“ tvrdí Giovana,
původním povoláním jaderná fyzička. „Deset let jsem působila v jaderné elektrárně v Pitesti, kde jsem
až do 90. let minulého století úzce spolupracovala s kanadskými jadernými experty. Otevření Rumunska
světu jsem uvítala s nadšením, protože jsem se mohla začít naplno věnovat své největší zálibě, kterou
je komunikace s okolním světem.“ Její vášní je již téměř 20 let „pozoruhodný obor lidské činnosti,
jakým je management vodárenství“. V roce 1997 byla první rumunskou zaměstnankyní Veolie v oboru
vodárenství a od té doby se neúnavně věnuje problematice zlepšení přístupu k „tomuto univerzálnímu
zdroji bez hranic“ v zemi s přechodovou ekonomikou, která po 50 letech komunistického režimu
přechází na tržní hospodářství. Tato jedinečná velvyslankyně značky Veolia nejprve vedla útvar pro
rozvoj a komunikaci společnosti Apa Nova Bucuresti a následně zastávala funkci ředitelky lidských
zdrojů. Jaký úkol byl pro ni nejnáročnější? „Změna myšlení zaměstnanců. Po desítkách let života
v izolaci od zbytku světa bylo třeba lidem vštípit nový přístup a nový způsob uvažování odpovídající
podmínkám tržní ekonomiky a požadavkům soukromého subjektu. A nám se to podařilo!“ Schopnost
zvládat několik činností najednou a řešit nejrůznější odpovědné úkoly je povahový rys, který je Giovaně
vlastní a který požaduje i po svých spolupracovnících. Její občanská angažovanost v otázkách
souvisejících s vodou nezná hranic, o čemž ostatně svědčí i její činnost v rámci Klubu pro biodiverzitu,
který působí pod záštitou UNESCO a vyvíjí vysoce záslužnou činnost pro záchranu dunajské delty,
která je jedním z nejrozsáhlejších vodních ekosystémů na světě. 
Květen 2015 PL ANET
20/21
ZKUŠENOSTI
Francie
„Voda pro všechny“
novinka v oblasti rovného přístupu k vodě
SEDIF je prvním vodárenským podnikem ve Francii, který na svém území
zavedl rozsáhlý program pomoci odběratelům, kteří mají potíže s placením
vodného a stočného. Tento sociální projekt, realizovaný ve spolupráci
s koncesionářskou společností Veolia Eau d’Île-de-France (VEDIF), má název
„Voda pro všechny“. Disponuje fondem určeným pro zákazníky ve finanční
tísni, jehož využití kontrolují zastupitelské orgány.
Účinný, jednoduchý,
spolehlivý…
Tak charakterizují program „Voda pro
všechny“ po čtyřech letech existence
ti, kdo jsou do něj zapojeni: obecní
centra sociální pomoci, generální rady
departementů, sociální pracovníci
i samotní příjemci. Program byl zahájen
v roce 2011 u příležitosti prodloužení
PL ANET Květen 2015
koncesní smlouvy mezi VEDIF (Veolia
Eau d’Île-de-France) a SEDIF (Vodárenský podnik Île-de-France) do roku 2022.
Disponuje fondem ve výši přes dva
miliony eur ročně (1 % příjmů z prodeje
vody), určeným pro zákazníky v tísni
a kontrolovaným zastupitelskými
orgány. Program, který lze shrnout
slovy „potřeba, pomoc, prevence“,
pomohl za čtyři roky téměř
22 000 domácnostem.
Řešení v nouzi
První z cest, jak pomoci osobám
v nouzi, je „příspěvek na vodu pro
všechny“. Příjemcem se může stát
každá domácnost, která přímo
odebírá vodu od SEDIF, tj. dostává
vyúčtování vystavená pod touto
hlavičkou. „VEDIF dá příslušnému
obecnímu centru sociální pomoci •••
Sdružení, která se programu účastní jako partneři, provádějí preventivní akce, v jejichž rámci pomáhají občanům lépe hospodařit s vodou a starat se o vodní zařízení.
O co jde
Cíl
Veolia řešení
> Historicky první opatření pro rovný přístup
k vodě ve Francii, zavedené na území Vodárenského podniku Île-de-France (SEDIF). Právo
všech obyvatel na vodu stanoví zákony z roku
2006 a 2011*.
> Prohloubit sociální aspekty nabídky podané
v rámci výběrového řízení na prodloužení
koncesní smlouvy o poskytování veřejných
vodárenských služeb (2011–2022), vypsaného
v roce 2009 podnikem SEDIF.
> Zavedení nových sociálních a společenských nástrojů: program „Voda pro všechny“ pro rovný přístup
k vodě, sociálně vyvážené sazby, systém příspěvků,
dialog se zúčastněnými stranami a program pro
regulaci spotřeby.
* Zákon o vodě a vodním prostředí (zákon „LEMA“) z roku 2006 stanoví ve svém článku 1: „Voda náleží všem. Každá fyzická osoba má pro svou výživu a hygienu
právo na přístup k pitné vodě za podmínek, které jsou pro ni ekonomicky přijatelné.“ Další právní úpravou v této oblasti byl zákon o solidaritě v oblasti zásobování
vodou a kanalizačních služeb, který vstoupil v platnost 1. ledna 2012. Tento zákon, jenž nese jméno C. Cambona – senátora, starosty obce Saint-Maurice (departement Val-de-Marne) a prvního viceprezidenta SEDIF –, umožňuje vodárenským a kanalizačním podnikům odvádět 0,5 % svých příjmů do fondu solidarity pro
bydlení v příslušném departementu.
„Příspěvek na vodu pro všechny“ pro obyvatele bez individuální smlouvy
„Příspěvek na vodu pro všechny“ je vyhrazen občanům, kteří bydlí v rodinném domě nebo v bytě s vlastním vodoměrem, a hradí
tak vodné a stočné přímo. Není proto dosažitelný pro zhruba 75 % obyvatel Île-de-France, kteří bydlí v nájemních domech a poplatky
hradí zároveň s nájmem. Pro ně byl v lednu 2015 zahájen na zkušební dobu jednoho roku program, jehož se účastní patnáct obcí
a dobrovolná centra sociální pomoci. VEDIF se společně s poskytovateli sociálního bydlení snaží o to, aby příspěvek reálně snížil
poplatky odváděné každým nájemníkem. Po vyhodnocení by bylo možné program v roce 2016 rozšířit na všechny obce, v nichž
SEDIF zajišťuje dodávku vody.
Květen 2015 PL ANET
ZKUŠENOSTI
22/23
•••
k dispozici rozpočet a zároveň mu
umožní rozhodnout o výši příspěvku. – Právě to je silná stránka projektu:
pomoc je velmi rychlá a lze ji snadno
přiznat,“ zdůrazňuje Marie-Caroline
Muller, vedoucí projektu „Voda pro
všechny“ ve VEDIF. Pro přidělování
příspěvků však platí doporučení:
výše ročního vyúčtování za vodu
pro danou domácnost musí být vyšší
než 3 % jejích příjmů a dotace nesmí
překročit 50 % fakturované částky.
Pokud rodina bydlí v nájemním
domě a nemá zvláštní smlouvu
(vodné a stočné je zahrnuto do nájemného), může požádat o příspěvek
z fondu solidarity pro bydlení,
spolufinancovaného VEDIF a spravovaného generální radou departementu. „V přidělování ‚příspěvku na vodu
pro všechny‘ hrají rozhodující roli
radnice, které jsou obyvatelům nejblíže. Jde o jednoduchou a účinnou
sociální pomoc.“
Na pomoc
společenstvím
vlastníků
Program zahrnuje také řešení pro
společenství vlastníků, která se
octla ve finančních potížích nebo
čelí nevyhovujícímu technickému
stavu nemovitosti. Patří mezi ně
například dotační fond pro rekonstrukce vnitřních rozvodů nebo
možnost instalace individuálního
vodoměru. „Spolupracujeme rovněž
se soudními orgány a zamýšlíme se
nad splácením dluhů na vodném
a stočném, které bývají pro společenství vlastníků velkou zátěží. Je
to často první položka, kterou
společenství přestane platit.“
Důležitost
prevence
„Voda pro všechny“ zahrnuje také
celou řadu preventivních opatření,
jež mají obyvatele vést k lepšímu
hospodaření s rodinným rozpočtem.
•••
Tuto náročnou terénní práci má
PL ANET Květen 2015
Anne Charpy
Zakladatelka a ředitelka sdružení
„Chytrý soused“
Co nového přináší „Chytrý
soused“?
Pomáháme obyvatelům chudších
čtvrtí, aby se o sebe dokázali
lépe postarat: využíváme jejich
„chytrých sousedů“, kteří obcházejí
domácnosti v pěším dosahu
15 minut od svého bydliště. Jsou
to dobrovolníci ve věku od 19 do
65 let, kteří snadno navazují kontakt
a chtějí být užiteční ostatním. Jejich
úkolem je poskytovat informace
o třídění odpadu, spotřebě vody
a elektřiny, způsobech likvidace
štěnic atd. Jsou mezi nimi studenti,
ale také matky rodin nebo důchodci.
Díky různorodému složení našeho
týmu jsme schopni pracovat
v každou denní dobu, což je
důležité pro to, abychom obyvatele
zastihli doma. V roce 2012 jsme
navázali v obci Aulnay-sous-Bois
(departement Seine-Saint-Denis)
partnerství s programem „Voda pro
všechny“…
Jak přistupujete k tématu vody?
Voda je základní komunální
službou. Většina osob, s nimiž jsme
v kontaktu, ji vnímá jako přirozenou součást života a nevědí, kolik jí
spotřebují ani kolik za ni platí. Voda
je důležitá pro zdraví a hygienu,
avšak může se stát i ekonomickou
zátěží, pokud obyvatelé kupují
balenou vodu, protože nevědí,
že voda z kohoutku je pitná. Tak
je tomu u 35 % osob, s nimiž jsme
mluvili v Aulnay-sous-Bois! Proto
je naším úkolem podávat konkrétní informace o všem, co s vodou
souvisí: o její úpravě a distribuci,
o likvidaci odpadních vod a souvisejících nákladech. Zajímáme se také
o každodenní život obyvatel – jejich
finanční výdaje, vztahy s pronajímateli atd. – a snažíme se podporovat
kontakty mezi nájemníky na jedné
straně a správci budov, zástupci
vodárenského podniku a sociálními
pracovníky na straně druhé.
Jaký užitek má Veolia z vaší terénní práce?
Chodíme za obyvateli k nim domů
– a ti nám v osmi případech z deseti
otevřou! Kromě nás se do těchto
domů nikdo jiný nedostane, protože
důvěryhodně působí jen místní člověk. Lidé nám věří, protože vědí, že
„chytří sousedé“ mají stejné problémy
jako oni. Naši pracovníci přesvědčují
obyvatele o tom, že voda z vodovodu
je kvalitní. Kromě toho fungují jako
spojka mezi odběrateli a poskytovatelem služeb – shromažďují velké
množství údajů o jejich poměrech,
životním stylu a problémech. Tyto
informace jsou pro Veolii velice
cenné. Nelze zapomenout ani na to,
že jako lokálně působící sdružení
zprostředkováváme komunikaci
mezi Veolií a radnicí, poskytovateli
sociálního bydlení a dalšími místními sdruženími…
http://www.voisin-malin.fr/
SEDIF v číslech
Vodárenský podnik Île-de-France (SEDIF), založený v roce 1923, zajišťuje dodávku pitné vody
pro 149 obcí v sedmi departementech regionu Île-de-France kromě Paříže, což představuje
více než čtyři miliony odběratelů. Jeho rozpočet je 575 milionů eur. Díky denní distribuci
vody dosahující 700 000 m3 je největším veřejným dodavatelem vody ve Francii a jedním
z největších v Evropě. Voda, jejíž spotřeba v roce 2013 dosáhla téměř 236 miliard litrů, je
rozváděna v síti dlouhé 8387 kilometrů.
•••
u VEDIF na starosti zvláštní tým
devíti zaměstnanců, avšak nemůže
ji zvládnout bez další pomoci. „Aby
byla prevence účinná, musíme
být nablízku obyvatelům – proto
spolupracujeme se sdruženími.
Díky jejich odborným znalostem,
autoritě a komunikačním schopnostem dokážeme lépe odpovídat
na potřeby obyvatel.“ Tyto první
terénní iniciativy se jmenují „Chytrý
soused“ (viz rozhovor), „Stavební
pomocníci“ (viz rámeček), „Společně
pro sídliště“ či „Občané a úřady“.
VEDIF pravidelně sleduje jejich
činnost s cílem pomáhat domácnostem s platbami, spotřebou vody
i údržbou rozvodů. „Učíme tyto
rodiny pít vodu z kohoutku, což má
nejen ekonomický, ale i ekologický
dopad. Pro sdružení není hlavním
cílem snížit účet za vodu, ale pomoci
domácnostem při zvyšování rodinného rozpočtu a předat jim hodnoty
udržitelného rozvoje. Posilujeme tak
jejich schopnost postarat se o sebe
(tzv. empowerment).“ Od roku 2011
se preventivní činnost dostává více
do popředí, protože se do programu
zapojují nová sdružení. „Díky tomuto programu je VEDIF v současnosti
pro zastupitele i místní orgány
uznávaným sociálním partnerem
zaměřeným na terénní práci.“ 
Olivier Horvais
Ředitel sdružení „Stavební
pomocníci Île-de-France“
Problematika bydlení zahrnuje
také otázky spojené s vodou
– může jít o škody způsobené
únikem vody, vlhké prostory,
ale také o hrazení nákladů na
vodu… V 80 % domácností,
které navštívíme, zjišťujeme
problém způsobený vodou,
který déle než jeden rok
nikdo neřeší. Naším úkolem je
v takovém případě poskytnout
rodině radu a pomoc. Dáváme
přednost takovým formám
pomoci, při nichž se od nás
členové domácnosti něco
naučí: nejprve společně
s nájemníky vyhodnotíme
stav jejich kuchyně a sanity,
což je příležitostí pro
podrobné vysvětlení mnoha
bodů. Dále následuje rozpis
potřebných prací a způsobu
jejich provedení (s naší
pomocí, na základě smlouvy
o údržbě, ve spolupráci
s pronajímatelem apod.).
V každé fázi samozřejmě dojde
také na fi nanční otázky, mezi
nimiž jsou i ceny vodného
a stočného. Vysvětlujeme
občanům vztah mezi
spotřebou a výší úhrady, rozdíl
v ceně studené a teplé vody
apod. Své rady se snažíme
přizpůsobit potřebám každé
konkrétní domácnosti – a při
každé návštěvě jsme vždy
o něco chytřejší.
http://www.
compagnonsbatisseurs.org/
index.php?lg=fr&id=111
Květen 2015 PL ANET
24/25
ZKUŠENOSTI
Německo
Přeborník v třídění
papíru
Německo se může pochlubit mimořádně vysokým podílem
recyklovaných materiálů – je to především díky domácnostem, které ve
valné většině třídí odpad. Více než polovina komunálního odpadu končí
v recyklačních kontejnerech, přičemž nejvíce připadá na papír, jehož
se ročně nasbírá 5,8 milionu tun. Přidáme-li k tomu odpad z průmyslu
a obchodu, dospějeme k objemu 15 milionů tun. Veolia je v Německu
předním zpracovatelem recyklovaného papíru a zároveň důležitým
dodavatelem této suroviny pro papírenský průmysl.
PL ANET Květen 2015
Po slisování tvoří jednotlivé typy papíru balíky o velikosti přibližně jednoho krychlového metru a hmotnosti téměř 900 kg.
O co jde
Cíl
Veolia řešení
> Přispět k tomu, aby Německo zůstalo mezi zeměmi s nejkvalitnějším
zpracováním papírového odpadu.
> Rozvoj kruhové ekonomiky s papírem (až 5násobná
recyklace), které přináší úspory, je ekologicky i ekonomicky výhodné a vytváří pracovní místa.
> Inovace v oblasti stále komplexnějších technologií třídění a recyklace, koordinace mezi výrobci,
uživateli a třídírnami.
Květen 2015 PL ANET
ZKUŠENOSTI
26/27
Historie
výroby papíru
v Německu je dlouhá již téměř 625 let
a v současnosti se ve 165 německých
papírnách ročně vyrobí 22,4 milionu
tun papíru. Toto hospodářské odvětví
je názorným příkladem výhod, které
přináší kruhová ekonomika. Díky
špičkovým recyklačním technologiím,
které byly v průběhu let vyvinuty, je
dnes Německo předním hráčem na
světovém trhu s papírem: v Evropě je
největším výrobcem této suroviny a ve
světovém žebříčku je na čtvrtém místě
po Číně, USA a Japonsku.
V Evropě se
recykluje 72 %
Podle Konfederace evropského
papírenského průmyslu (CEPI) je využití
recyklovaných surovin pro výrobu
papíru a lepenky v Evropě v posledních
dvou letech stabilní (47,5 milionu tun).
Protože nové zdroje papírenské
vlákniny již nestačí uspokojovat rostoucí
poptávku papírenského průmyslu,
stoupá význam druhotné suroviny.
Vytříděný papírový odpad se vykupuje
za více než 100 eur za tunu, přičemž
jeho cena závisí na kvalitě a je velmi
nestálá. Zatímco v 60. letech se v Evropě
recyklovalo zhruba 45 % papíru, dnes je
to 72 %, což představuje nový světový
rekord.
V Německu Veolia recykluje mnoho
různých druhů papírového odpadu,
který odebírá od svých klientů
z průmyslu, od obcí a domácností –
směsný papírový odpad, neprodané
PL ANET Květen 2015
noviny, časopisy a knihy, kancelářský
papír, různé druhy tiskového papíru,
obaly z papíru a lepenky… Nic přitom
nepřijde nazmar. Veolia svým
zákazníkům nabízí globální řešení na
míru pro sběr, třídění i zpracování jejich
papírového odpadu. Podle konkrétních
potřeb jim poskytuje kontejnery, lisy
a personál přímo v provozu. Dále
Veolia zajišťuje logistiku a zpracování
shromážděného papíru v některé
ze svých devíti třídíren. Výsledkem
je několik druhů recyklovatelného
materiálu, jenž odpovídá přísným
normám papírenského průmyslu.
Vytříděný papír pak míří na světový trh.
Zatímco
v 60. letech
se v Evropě
recyklovalo
zhruba 45 %,
dnes je to 72 %,
což představuje
nový světový
rekord.
Klíčová data 2014
Tiskový versus
obalový materiál
Za svůj úspěch vděčí recyklace také
možnosti opakovaného zhodnocování
papíru: statistiky ukazují, že se v Evropě
každé vlákno papíru použije v průměru
3,5krát. I proces recyklace však má své
limity: při každém cyklu se vlákna celulózy zkracují, což snižuje soudržnost
papíroviny. Pevnost recyklovaného
papíru a jeho odolnost proti roztržení
postupně klesá, a s ním i záruka, že
výsledný produkt bude kvalitní. Proto
se v roce 2014 snížilo množství recyklovaného materiálu používaného pro
výrobu tiskového papíru (novinového,
kancelářského apod.), zatímco jeho podíl při výrobě jiných produktů z papíru
a lepenky dále stoupá. Podle Stefana
Geibela, generálního ředitele •••
9 německých třídíren papíru
270 zaměstnanců
31 zaměstnanců VUS WSM v Hamburku
obrat €134 M
1,21 milionu tun
zpracovaného materiálu
(obchodní hodnota bez přímého marketingu)
Podíly podle druhů papíru
43 % – odpad z obchodních domů
tvořený papírem, vlnitou lepenkou
a balicím papírem
26 % – smíšený papír a lepenka
bez nepoužitelných látek
15 % – směs novin a časopisů
z komunálního odpadu
12 % – tříděný smíšený papír
a lepenka
4 % – zvláštní druhy
V Evropě se papírová vláknina recykluje průměrně 3,5krát.
Recyklovaný papír, úspora dřeva
Společnost AP Concept GmbH & Co. KG z německého Glückstadtu je jedním z mnoha zákazníků Veolie. Každoročně dodává skupina
této firmě 43 000 tun recyklovaného papíru, který po zpracování míří do jednotlivých papíren skupiny Steinbeis Holding GmbH.
Marcel März, vedoucí zásobování v německé Veolii, vysvětluje, jaký význam má tato spolupráce: „V roce 2014 Veolia odebrala
17 milionů listů kancelářského papíru Steinbeis TrendWhite pro svá administrativní oddělení v Berlíně, Hamburku, Lipsku
a Braunschweigu. Od roku 2013 nakupujeme pouze 100% recyklovaný kancelářský papír – pro skupinu, jakou je ta naše, je to přímo
povinností! A protože Steinbeis je zároveň klientem Veolie, pomyslný kruh zpracování surovin se tak uzavřel.“
Každoročně spotřebují kanceláře Veolie celkem asi 85 tun papíru. Díky využití recyklovaného papíru pomáhá skupina chránit zdroje
dřeva – konkrétně jde o 255 tun dřeva z nově pokácených stromů, které by jinak bylo třeba dodat do papíren. Opatření má příznivý
dopad i na další přírodní zdroje: je to jednak voda, jíž se oproti výrobě papíru z čerstvé papírenské vlákniny ušetří zhruba 83 %
(tj. 2 699 000 litrů), jednak energie, jejíž celková úspora dosahuje 72 % (tj. 554 200 kWh). „V roce 2014 jsme za ekologický papír utratili
75 000 €. Snížili jsme tak uhlíkovou stopu, ale také uspořili odhadem 5000 € oproti papíru, který jsme objednávali předtím,“ říká
s uspokojením Marcel März. A to ještě není všechno: „Mým cílem je prosadit toto řešení ve všech složkách Veolie v mezinárodní síti.“
Květen 2015 PL ANET
ZKUŠENOSTI
28/29
•••
Veolia Umweltservice Wertstoffmanagement GmbH, je tento vývoj v souladu
s obecnějším trendem: „Výroba tiskového papíru, například novinového, klesá
a ustaluje se na úrovni, jež je nižší než
v současnosti. Tento pokles je kompenzován větší výrobou obalového papíru, avšak
jen částečně.“
Ačkoli celkový objem odpadu i intenzita
třídění stoupají, využití recyklovaného
materiálu při výrobě papíru zaznamenává
průběžný pokles. Navíc se Stefan Geibel
obává zvýšení dovozu ze zemí, jakými
jsou USA nebo Brazílie, kde se v současné
době pro výrobu tiskového papíru používá
až 60 % nové, nerecyklované papírenské
vlákniny.
Znečištění překážkou
v recyklaci
Recyklace starého papíru je složitý proces,
který vyžaduje použití čistých surovin.
Papír vyhozený společně s komunálním
papírem je znečištěný, a proto jej nelze
použít k výrobě papírových či kartonových
obalů pro potravinářství. I řádně separovaný
papírový odpad však obsahuje nepoužitelné
látky, jakými jsou plastová okénka obálek,
sponky či vzorky kosmetických přípravků
v časopisech. Jejich odstranění představuje
pro třídírny náročný úkol, neboť ani ta
nejúčinnější současná třídicí technika
nedokáže zcela oddělit všechny nežádoucí
příměsi. Dalším problémem je stále větší
podíl papíru nevhodného k recyklaci,
jako jsou některé složité papírové obaly
používané v marketingu, samolepicí štítky
či vícevrstvý lepený papír. Zpracování
těchto materiálů je složitější a ekonomicky
náročnější.
Neustálé zpřísňování norem a velký
konkurenční tlak však zároveň ženou
recyklační průmysl k hledání stále
účinnějších řešení. Například novelizovaná
norma EN 643 vymezuje přísnější •••
PL ANET Květen 2015
Sandro Viviani
Ředitel třídírny Veolia v Hamburku
Jak funguje vaše třídírna?
Tady v Hamburku vytřídila Veolia
v roce 2014 celkem 53 746 tun
papíru a lepenky. Kapacita této
technicky vyspělé třídírny
umožňuje denně zpracovat
a připravit k prodeji devět tun
papíru. Sběr probíhá v Hamburku
a okolí; navíc nakupujeme
recyklovatelný materiál na trhu
se sběrovým papírem. Pokud jde
o dopravní logistiku, jsme jednou
z mála třídíren v Německu, která
má kromě ramp pro kamiony
také železniční přípojku – to
představuje značnou konkurenční
výhodu. Dodávka papíru do
závodu Steinbeis v Glückstadtu
(Šlesvicko-Holštýnsko) tak probíhá
jak silniční, tak železniční cestou
a dodávka do závodu Stora Enso
v Eilenburgu (Sasko) pouze po
železnici.
Odpad získaný od našich
průmyslových klientů, například
odřezky nebo tiskařské korektury,
je prakticky vždy jednodruhový,
zatímco odpad z kontejnerů
určených pro obyvatele obsahuje
nejen různé druhy papíru, ale
bohužel také nepoužitelné látky
a nečistoty.
Jakých postupů využívá Veolia
při recyklaci?
Nejprve separujeme nepoužitelné
látky a nečistoty, zvláště plasto-
vé fólie – jejich denní objem činí
přes 3,5 tuny. Je však třeba říci, že
například neotevřené katalogy
zabalené v plastové fólii nepředstavují žádný větší problém. Při
samotném třídění využíváme
několika postupů: patří mezi ně
vzduchový separátor, který oddělí
jednotlivé druhy papíru podle
hmotnosti, bubnové síto, které je
oddělí podle velikosti, a skener
s blízkým infračerveným zářením,
který izoluje lepenku od novin
a časopisů na základě spektrální
analýzy. Separovaný papír se pak
lisuje ve stroji, jehož výkon se blíží
80 tunám – výsledkem jsou balíky
o objemu kolem jednoho kubického metru, z nichž každý váží téměř
900 kg.
Jaké druhotné suroviny vaše
třídírna produkuje a k čemu se
používají?
Třídíme sběrový papír do několika
kategorií: 64,18 % tvoří tříděný
novinový a časopisový papír
z komunálního odpadu (druh 1.11),
24,52 % smíšený papír a lepenka
bez nepoužitelných látek (druh
1.01), 11,12 % odpad z obchodních
domů tvořený papírem, vlnitou
lepenkou a balicím papírem (druh
1.04). Zbytek představují nepoužitelné látky a různé druhy plastů.
Pro čistotu jednotlivých druhů
papírového odpadu platí přísné
normy: například u smíšeného novinového a časopisového papíru
(1.11) tolerují papírny maximálně
2,5% příměs lepenky. Tento materiál se používá pro výrobu kancelářského, novinového, balicího
či technického papíru a dále pro
výrobu hygienických produktů,
jakými jsou jednorázové papírové
kapesníky a toaletní papír.
Hamburská třídírna je jedním z devíti třídicích center, která Veolia provozuje v Německu. V roce 2014 se zde zpracovalo téměř 54 000 tun papíru a lepenky.
•••
kvalitativní standardy, zejména
v podobě nižších tolerovaných hodnot
pro nepapírové složky
v recyklovaném papírovém materiálu.
Pro dosažení odpovídající kvality je
tak nutné využívat stále dokonalejších
třídicích a recyklačních technologií
a klást větší důraz na koordinaci mezi
výrobci, uživateli a třídírnami. Veolia si
tyto požadavky plně uvědomuje a vyvíjí
ve spolupráci s průmyslovými podniky
vlastní recyklační programy.
Papír nevychází
z módy
I přes tyto překážky neztratil papír
ani 625 let poté, co byla v Norimberku
zahájena jeho průmyslová výroba,
nic ze svého potenciálu. Je těžké
představit si, že by byl papír jako nosič
informací jednoho dne zcela nahrazen
smartphony a e-mailovou komunikací
– je praktický, snadno distribuovatelný
a zcela nezávislý na technologických
a softwarových omezeních. Ani
pro toaletní papír a papírové obaly
v současné době nemáme alternativu.
Protože stoupá objem zboží prodaného
na internetu, zvyšuje se také spotřeba
obalů z papíru a kartonu. Papír nás bude
doprovázet i nadále, pouze jeho výroba
bude založena na stále dokonalejším
využití recyklovaných surovin. 
Květen 2015 PL ANET
30/31
ZKUŠENOSTI
Canberra
Austrálie/Nový Zéland
Odpad si hledá místo v potravinovém cyklu
Komunální odpad a kvalitní ryby dodávané do restaurací –
na první pohled nemají tyto dvě skutečnosti nic společného.
Australská Veolia je však dokázala propojit, když navrhla systém
pro využití energie z odpadu pro chov okouna barramundi – druhu,
který je v canberrských restauracích ceněnou pochoutkou.
Realizace nebyla
snadná, svědčí však o tom, že
Veolia jako přední světová společnost
specializovaná na ekologické služby
investicím do chovu ryb věří. „U Veolie
se neptáme ‚proč?‘, ale spíše ‚proč ne?‘, “
vysvětluje Doug Dean, generální ředitel
australské a novozélandské Veolie.
„V Austrálii spotřeba mořských produktů
převyšuje domácí nabídku, a tento rozdíl
se navíc povážlivě zvětšuje. Aby bylo
PL ANET Květen 2015
možné místní gastronomickou tradici
zachovat, musel se trh otevřít alternativním
metodám, mezi něž patří i chov ryb.
Investice do této oblasti je pro nás zajímavá
také proto, že je v souladu se zásadami
kruhové ekonomiky. Provozujeme již
bioreaktor, v němž se z udržitelných zdrojů
vyrábí tepelná energie. Co kdybychom
využili jeho zbytkového tepla, a zároveň
tím snížili napětí mezi nabídkou
a poptávkou panující v potravinářském
průmyslu?“
Okoun barramundi
– kruh se uzavírá
Rybí farma Veolie představuje jen
malý střípek v historii ekologického
projektu Woodlawn. Nejprve byl
v roce 2005 spuštěn bioreaktor, který
přinesl netradiční řešení pro likvidaci
fermentovatelného odpadu v Novém
Jižním Walesu, nejlidnatějším státě
Austrálie (do závodu Woodlawn míří
mimo jiné 20 % komunálního odpadu •••
Barramundi, tropický bratranec našeho okouna, prospívá ve vodě o teplotě 28 °C.
O co jde
Cíle
Veolia řešení
> Výroba elektřiny je silně regulovaným odvětvím, pro
něž je rozhodující souhlas úřadu pro ochranu životního
prostředí EPA (Environment Protection Authority).
S ním je spojena přísná kontrola výroby plynu a odběru
vody (podzemní i povrchové) a požadavky na účinné
řízení.
> Udržet dobré vztahy s obyvatelstvem v okolí provozu.
> Revitalizovat pozemek bývalého povrchového
dolu o rozloze 500 hektarů.
> Vybudovat a zprovoznit největší australský
bioreaktor na výrobu bioplynu.
> Produkovat kvalitní ryby, které budou splňovat
australské potravinářské normy, a dodávat je do
restaurací.
> Veolia založila rybí farmu, k jejímuž výhřevu
slouží teplo vyráběné v bioreaktoru. Farma se
zaměřuje na chov ryby zvané barramundi –
tropického příbuzného našeho okouna. Veškerá
produkce, jež ročně dosahuje 2,5 tuny, je určena
pro místní trh v Canbeře.
Květen 2015 PL ANET
ZKUŠENOSTI
32/33
•••
z města Sydney). Dnes je toto zařízení
schopno zpracovat až 500 000 tun
odpadu ročně. Metan, který se uvolňuje při
rozkladu hmoty, se zachycuje a využívá
k výrobě elektřiny. Ta postačuje k ročnímu
zásobování zhruba 7000 domácností.
V roce 2009 se Veolia rozhodla doplnit
bioreaktor experimentálním chovem ryb
kombinovaným s akvaponií. Pěstování
rostlin v symbióze s chovem ryb je unikátní
projekt, jehož cílem je zavést v závodu
Woodlawn další prvky udržitelného
rozvoje. Tepelné přebytky z bioreaktoru
jsou využívány k ohřevu nádrží, v nichž
se chovají okouni barramundi. Tento druh
nejlépe prospívá ve vodě teplé 28 °C, což jsou
zároveň ideální podmínky pro akvakulturu.
Po čtyřech letech testovacího provozu
produkuje farma téměř 2,5 tuny okounů
barramundi ročně. Toto množství sice
nelze srovnat s objemem rybolovu, avšak
z hlediska celkové produkce ryb v Austrálii
není zanedbatelné. Ekologický areál
Woodlawn rovněž zahrnuje zemědělský
a zahradnický provoz a dále větrnou
elektrárnu. K nim v dohledné době přibude
ještě mechanobiologická třídírna biologicky
rozložitelného odpadu.
Pro trvale udržitelný
potravinový cyklus
Urbanizace, konzumní způsob života,
demografický růst, boj o přírodní zdroje
a zhoršování životního prostředí – všechny
tyto faktory představují v Austrálii
rizika pro produkci a spotřebu potravin.
Výrobní kapacita a přístup ke zdrojům
nestačí pokrývat stále rostoucí potřeby
obyvatelstva. Australský projekt chovu ryb
má pozitivní dopad nejen na potravinářský
průmysl, ale také na koncové spotřebitele
– ti mají příležitost uvědomit si hodnotu
zdrojů, které konzumují, a dát přednost
alternativním způsobům produkce
a spotřeby. 
PL ANET Květen 2015
Bylo by možné toto řešení
využít i v jiných opuštěných
povrchových dolech, když
nyní v Austrálii pominula
„důlní horečka“?
Justin Houghton
Generální ředitel
provozů Clyde a Woodlawn
Woodlawn je největším bioreaktorem
svého druhu na jižní polokouli. Jaké
zkušenosti získal váš tým při zavádění
technologie v takto velkém měřítku?
Provoz Veolia Woodlawn je jedinečný.
Vzhledem k jeho velikosti se náš tým
inspiroval dalšími projekty, místními
i zahraničními. Naše zkušenosti pramení
zejména z budování rozsáhlé metanizační
jednotky v poměrně náročném prostředí
a z řešení problémů se zpracováním
výluhů.
Jaké důležité úkoly jsou spojeny s vaší
funkcí?
Poloha a velikost provozu Woodlawn
vyžaduje plné nasazení od všech
25 technických pracovníků i ode mě.
Vrstva odpadu je vysoká téměř 80 metrů
a na produkci plynu má vliv také místní
klima. V těchto podmínkách musí náš
tým neustále předvídat budoucí vývoj,
abychom co nejvíce omezili dopad těchto
vnějších faktorů. Protože je tento provoz
navíc prvním svého druhu, nemůžeme se
opřít o předchozí zkušenost. Veškeré nové
postupy je proto třeba pečlivě naplánovat
a otestovat, mají-li být úspěšné.
Technologie bioreaktoru
je samozřejmě schůdným
řešením, avšak jeho úspěch
závisí na okolních podmínkách.
Veolia přijala integrovaný
plán pro rušení a revitalizaci
povrchových dolů a v několika
případech byl již projekt zahájen.
Nachází-li se nevyužívaný
důl ve vhodné lokalitě
a existuje-li podpora místních
obyvatel, snažíme se provést
studii případného zavedení
obnovitelné technologie, která
ekologicky uzavře životní
cyklus dolu.
Jaké plány máte na rozšíření
provozu Woodlawn?
Ekologický projekt Woodlawn
vznikl v koordinaci s místními
obyvateli; Veolia pro jeho
realizaci vybudovala solidní
infrastrukturu s cílem zajistit
jeho maximální nezávislost
a udržitelnost. Při dalším
rozvoji se hodláme soustředit
především na chov ryb
a zahradnictví. Výhledově
chceme realizovat také
mechanobiologický provoz,
jenž bude zpracovávat odpad
a přeměňovat jej na kompost.
Ten pak použijeme na
revitalizaci dolu.
Ochutnal jste okouna
barramundi?
Ano – je to vynikající ryba,
která se těší velké oblibě. Celou
místní produkci prodáváme
provozovatelům canberrských
restaurací, kteří jsou ohromeni
kvalitou našich ryb.
Doug Dean
generální ředitel australské
a novozélandské Veolie
Jaké vztahy má Veolia
s obyvateli Woodlawnu?
Bioreaktor, instalovaný
v opuštěném zinkovém dole,
je schopen ročně „pozřít“
500 000 tun komunálního odpadu pocházejícího
z aglomerace města Sydney.
Rybí farma vyprodukuje
každoročně 2,5 tuny okounů
barramundi, kteří se prodávají
do restaurací v Canbeře.
Klíčová data 2014
520 000 tun
odpadu dodaného do
provozu Woodlawn
19 200 000 m3
vyrobeného metanu
nižší emise CO2
–272 640 tun
energetický potenciál
33 000 MWh
Chceme-li si udržet povolení
EPA dlouhodobě, musíme
rozvíjet aktivní spolupráci
s místním obyvatelstvem.
Máme to štěstí, že naše
vztahy s partnery v okolí
provozu jsou výborné. Veolia
založila v roce 2004 nadaci
„Mulwaree Trust“ s cílem
podpořit místní iniciativy:
za deset let bylo z tohoto
fondu vyplaceno přes čtyři
miliony dolarů. Občané jsou
plnohodnotnými partnery
našeho projektu – spolu
s námi jim jde o neustálou
optimalizaci postupů a trvale
udržitelná řešení.
Jaký prospěch má Veolia
z investic do chovu ryb?
Propojení mezi chovem ryb
a energetickým zpracováním
odpadu je dosti neobvyklé.
Užitek, který z něj plyne, je
především společenský: jde
o oboustranně výhodný
vztah, který je pro místní
obyvatele důkazem toho, že
Veolia dodržuje své závazky
v oblasti zhodnocování
odpadu.
7 300
zásobovaných domácností
2,5 tuny
odchovaných
okounů barramundi
Květen 2015 PL ANET
34/35
Fanny, Zizine a Albertine
mohly i nadále tiše trpět a žít
v naprosté izolaci. Ale místo
bití, znásilňování, živoření v bídě
či prostituce se tyto mladé
Burunďanky s pohnutými osudy
rozhodly zapojit do programu
mikroúvěrů Ishaka, aby získaly
finanční nezávislost. Přidaly se
ke skupině fungující na zásadách
solidarity v jejich vesnici či
čtvrti, do níž přispívaly v rámci
svých finančních možností, aby
následně získaly prostředky,
které jim umožnily postavit se
na vlastní nohy, vychovávat své
děti, podporovat rodinu, začít
studovat a v každém případě
žít důstojným způsobem života.
Dynamický systém drobných
půjček jim otevřel nejen
možnosti lepšího života, ale
byl impulsem nového způsobu
uvažování v zemi, kde touha po
emancipaci a osamostatnění
naráží na stále ještě velmi
patriarchální struktury místních
komunit. Poté, co nevládní
organizace Care zahájila
realizaci programu mikropůjček,
se italská fotografka Martina
Bacigalupo v roce 2009 setkala
s několika mladými ženami,
kterým byla poskytnuta finanční
pomoc v rámci projektu Ishaka.
Martina se rozhodla doplnit
své fotografie jejich písemnými
vzkazy a kresbami, aby se s námi
podělila o odvahu a odhodlání
těchto statečných průkopnic, jež
vzaly osud do svých rukou.
Minimální investice,
maximální efektivita
Bur
undi
GALERIE
„Odvaha pro budoucnost“, to je význam slova Ishaka v jazyce kirundi. V letech 2008 až 2011 se do stejnojmenného programu zapojilo na 12 000 burundských žen žijících
na okraji společnosti. Kromě přístupu k úvěrům program Ishaka podporuje plánované rodičovství a osvětovou činnost v rámci mužské populace, zaměřenou na rovnost mužů a žen.
GALERIE
36/37
Podnikatelka Po smrti rodičů se Fanny musela živit prostitucí. V 15 letech otěhotněla a živořila v bídě. Poskytnutý mikroúvěr jí umožnil, aby se začala věnovat obchodování
s kukuřicí, chovatelství dobytka, prodeji uhlí… Nyní žije s otcem svého dítěte a její rodina se rozrostla.
GALERIE
38/39
Dobrovolnice Díky první půjčce mohla Zizine (21 let) začít prodávat vejce a odkládat stranou potřebné prostředky, aby mohla studovat práva. Ve 24 letech založila Albertine
(viz následující strana) z vlastní iniciativy skupinu solidarity Ishaka ve své vesnici. Albertine a její syn nyní žijí z prostředků vydělaných z chovu domácího zvířectva.
GALERIE
40/41
Martina s oblibou tvrdí, že si ji
Burundi samo vybralo. V roce
2007 se rozhodla do této
země přesídlit nadobro a od
té doby se snaží představit
Afriku v jiném světle, než je
drsná realita tohoto světa,
kterou vnímá nezúčastněný
pozorovatel. Martina se raději
zaměřuje na každodenní
realitu než na násilí a válečné
útrapy, které často stojí za
objednávkami jejích fotografi í.
„Svými pracemi chci nechat
Martina Bacigalupo,
Afrika piano, pianissimo
promluvit nejzranitelnější
a nejohroženější společenství,“
říká Martina. Často jsou to ženy
jako Francine, mladá vdova,
která přišla o obě ruce, nebo
Filda Adoch, která přežila hrůzy
občanské války, v nichž Martina
objevila silné osobnosti,
které nemají nic společného
s bezmocnými oběťmi, protože
v tomto případě první dojem
skutečně klame. Martina se
rovněž zaměřila na etnické
menšiny, jako jsou například
Acholiové žijící na severu
Ugandy, o nichž podává
překvapivou výpověď v podobě
fotoseriálu vzniklého na základě
portrétů, které nafotila ve svém
fotografickém ateliéru. Martina
se snaží při každé příležitosti
upřednostňovat výměnu názorů
a uchopit danou problematiku
do hloubky. To je také důvod,
proč zvolila právě Burundi,
které stojí tak trochu stranou
zájmu sdělovacích prostředků.
„Nic mě nenutí začít hned
fotografovat, fotoaparát
vytáhnu teprve na druhé nebo
třetí schůzce,“ říká fotografka,
která se snaží podat skutečný
a pravdivý obraz země, která
vede neustálý boj za svoji
obrodu.
Martina Bacigalupo se narodila
v roce 1978 v Janově. Po studiu
filozofie a literatury se zaměřila
na fotožurnalistiku. Nejprve
pracovala pro OSN a následně
spolupracovala s nevládními
a humanitárními organizacemi
Human Rights Watch, Handicap
International a Lékaři bez hranic
působícími v Africe a v Asii. Její
fotografie otiskly New York Times,
Le Monde Magazine, The Sunday
Times Magazine, Libération
a Vanity Fair. Je členkou agentury
VU’ a v roce 2010 získala prestižní
ocenění Prix Canon, což je cena
udělovaná každoročně nejlepší
autorce novinářských fotografi í.
V současné době je možno se
seznámit s její tvorbou v londýnské
galerii fotografi í Grimaldi Gavin.
Životopis
jako výzva
42
Fair trade
V rozvíjejících zemích představuje
problematika zajištění přístupu nejchudších
skupin obyvatelstva k trhu výrobků
a služeb významný zdroj podnikatelských
příležitostí 1 . V těchto podmínkách, které
vyžadují rozvoj nových strategií, je
ekonomická výkonnost úzce spjata s tím,
jak vnímá sociální přínos dotčená populace.
V oblasti distribuce je nutno vyřešit
především otázky týkající se „distribuce na
posledním kilometru“ (Last Mile Delivery).
Pro překonání této kritické vzdálenosti
představují inovace a spolupráce s místními
subjekty klíč k úspěchu.
ODPOVĚDNOST
Benoit Ringot
ředitel projektů Veolia Innove
„Je nutné oddělit propagaci od
vlastního prodeje“
Nivní půdy v Bangladéši, které jsou přirozeně
kontaminované arzenem, jsou zdravotně velmi závadné.
Proto se společný podnik Grameen – Veolia Water
rozhodl otestovat nový model distribuce pitné vody
ve venkovském prostředí. O tomto velmi poučném
pilotním projektu sociálně prospěšného podnikání nás
informoval Benoit Ringot.
Co bylo nutné pochopit v oblasti místních sociálně-kulturních mechanismů, aby bylo možno rozvíjet
zásobování pitnou vodou jako placenou službu,
k níž se příjemci zpočátku stavěli odmítavě?
V Bangladéši všichni vědí, že voda obsahující
arzen způsobuje rakovinu, ale celá řada kulturních a náboženských faktorů činí z konzumace kontaminované vody tabuizované téma.
Zpočátku zajišťovaly prodej vody obchodnice
s vodou (water dealers), tedy venkovské ženy,
jejichž úlohou byla kromě prodeje vody
i propagace této služby. Tento přístup však
neměl valný úspěch. Proto jsme se obrátili
na antropologa, díky němuž jsme pochopili,
že v podmínkách vznikajícího trhu je nutná
jedna věc: čím složitější je produkt či služba,
tím nutnější je oddělit prodej od propagace.
Proto jsme proškolili pomocný personál,
jehož úkolem bylo zvýšit povědomí o této
službě v nejbližším okolí pomocí vhodně
zvolených prostředků. Od té doby vnímá
místní populace přidanou hodnotu této
služby daleko lépe.
Tuto službu jste začali poskytovat v roce 2009.
V současnosti zahrnuje úpravnu pitné vody
a 100 jímek na dešťovou vodu, které zásobují
vodou 7000 domácností. Jak hodláte docílit
ekonomické rovnováhy?
Prahové spotřeby, která je nutná pro pokrytí
nákladů, ještě nebylo dosaženo, a proto jsme
v městech zavedli prodej balené vody v PET lahvích. Tato služba s vyšší marží nám umožní rozvoj
služeb v dalších venkovských oblastech. Účelem
našeho modelu není generování zisku, ale protože
dokáže fungovat zcela samostatně, může mít velmi pozitivní dopad na lidské zdraví a dlouhodobý přínos, protože
obyvatelstvo, které je méně ohrožené na zdraví, se bude
déle podílet na rozvoji místního ekonomického prostředí.
Květen 2015 PL ANET
ODPOVĚDNOST
44/45
Již dvacet let
některé alternativní
podnikatelské modely
zásadně ovlivňují standardní
ekonomická a dobročinná
schémata (z nichž první sledují
pouze zisk, zatímco v druhém
jde o sponzorství a pomoc
sociálně slabým). Ať již se
odvolávají na společensky
prospěšné podnikání (social
business), nebo vycházejí
ze strategií BoP2 , tyto nové
způsoby podnikání jsou zcela
v souladu se společenskou
odpovědností firem. Celá řada
podniků řeší otázku, jak plnit
ekonomické cíle a přitom
sehrávat pozitivní roli při
řešení sociálních problémů
zásadního významu, s nimiž
se potýká velká část lidstva.
Jinými slovy řečeno, je třeba
se zamyslet nad tím, jaké
prostředky zvolit pro zlepšení
životních podmínek 4 miliard
lidí, kteří žijí z 5 nebo 6 dolarů
na den… Musíme si uvědomit,
že v rozvíjejících se zemích
je přístup ke zboží základní
potřeby a k základním službám
(voda, elektřina, zdravotní péče,
vzdělání atd.) ztížený z důvodu
neexistujících nebo neúplných
infrastruktur, a proto je třeba
hledat nová řešení. Je nutno
vyřešit „poslední kilometr“
dělící podnik od koncového
spotřebitele, což je kritická
etapa distribuce, a proto
podniky musí přehodnotit
způsob svého fungování a přijít
s konkrétními projekty, které
budou přínosné pro všechny
zúčastněné strany.
4 miliardy
lidí přežívají s méně než 5 až 6 USD na den
Inovuj, abys
mohl dodávat
Výzva spočívá ve schopnosti
vyvíjet a podporovat činnosti,
které jsou ekonomicky
a sociálně prospěšné pro
cílové skupiny obyvatelstva
(z hlediska životní úrovně,
hygieny, zdravotní péče, ale
i zaměstnanosti, nezávislosti
atd.). „Pokud se chce podnik
prosadit na určitém trhu,
musí nutně spolupracovat
s místními zainteresovanými
stranami,“ tvrdí David Ménascé,
46 % do 50 let
takový je odhad Světové banky, pokud jde o budoucí podíl Indie a Číny
na světovém HDP
ředitel a společník poradenské
firmy Azao. Nepochybně má
pravdu, protože celá řada
nadnárodních společností
dosti draze zaplatila za
zkušenost, že pokud se
podnik nepřiblíží koncovému
spotřebiteli a nepochopí jeho
potřeby, jen málo řešení osloví
spotřebitele či odběratele na
konci hodnotového řetězce.
Díky své schopnosti zapojit do
procesu distribuce příjemce
na cílovém tržním segmentu
se „inkluzivní“ modely jeví jako
nejvhodnější pro nastolení
dynamických partnerských
vztahů. Jak tvrdí Sanjeev Rao,
společník a ředitel společnosti
Sattva (viz text v rámečku na
str. 45), „je nutné vyhledávat
‚místní talenty‘ v řadách
místní populace, kterou
nesmíme vnímat pouze jako
potenciální zdroj spotřebitelů,
ale především jako síť místních
partnerů a zdroj odborných
kompetencí uplatnitelných
na místním trhu. Tito partneři
podniků, ať již působí jako
distributoři, nebo dodavatelé,
zvyšují šance firem uspět
a rozšířit svůj trh.“
•••
POKRAČOVÁNÍ NA STRANĚ 46
Etapa LAST MILE DELIVERY: klíč k úspěchu na nových tvrzích
Potřeby
Cíle
Zvyklosti
Místní
kultura
Spodní strana pyramidy
Společenství
Privátní
zainteresovaná
strana
sti
(podnik,
nadace,
sdružení)
alo
Zn
Pochopit
VÝROBKY
SLUŽBY
Mikropodnikatelé
Mikrofranšízing…
Inovovat
PARTNEŘI
(„místní talenty”)
DISTRIBUCE
NA POSLEDNÍM
KILOMETRU
Spoluzakládat
SPOTŘEBITELÉ
ra
vě t
Dů nos
r
Vě
Poradenské firmy
Agentura pro podporu
a rozvoj podnikání
Nevládní organizace
Vlády, orgány státní moci
PŘÍLEŽITOSTI
BOJ PROTI CHIUDOBĚ
• Konkurenční výhody (proniknutí na trh v širším měřítku)
• Přístup k základnímu zboží a službám
• Nové nástroje růstu
• Snížení dopadů chudoby
• Motivace (hledání smyslu)
• Vytváření nových pracovních míst, vyšší samostatnost a nezávislost
• Posílení pozitivního image
• Osvětová činnost, zvyšování povědomí, schopnost lépe formulovat své potřeby
ETAPA LAST MILE DELIVERY: klíč k úspěchu na nových tvrzích
PL ANET Květen 2015
OUTFRONT
ODPOVĚDNOST
„V Indii, kde nejsou
zajištěny ani základní
služby, je v oběhu
miliarda mobilních
telefonů.“
Sanjeev Rao
Zakladatel společnosti Gateway 2 India
„Je nejvyšší čas přehodnotit potřeby 4 miliard spotřebitelů“
Společnost Sattva (což
v sanskrtu znamená
„Rovnováha“) poskytuje
poradenské služby a podpůrné
nástroje podnikům, které
se chtějí prosadit na trzích
rozvíjejících se zemí,
a nevládním organizacím,
jež nechtějí omezit svoji
činnost pouze na poskytování
finančních prostředků v rámci
dotací. Sanjeev Rao, průkopník
experimentálního přístupu,
podnikatel a pedagog indicko-francouzského původu, který
prosazuje nutnost vytváření
ekonomických modelů
inkluzivnějšího charakteru, se
s námi podělil o své názory.
specifické limity. Nejde až tak
o vytvoření nového paradigmatu, jako spíše o rozšíření úloh
a zdrojů stávajících modelů.
Tento ekonomický model
proto musí být inkluzivní,
protože jeho úkolem je řešit
problémy lidí. Dále musí být
udržitelný, aby poskytl záruky
investorům. A konečně musí
být opakovatelný a sdružovat
několik partnerů: úspěšné
podniky budou ty, které do
svého projektu zapojí i nevládní
organizace, místní společenství
a jiné firmy.
Jak byste popsal model
společensky prospěšného
podnikání, který podporujete
v rámci svých aktivit?
Jaké priority je třeba
zohlednit u nízkopříjmových
skupin obyvatelstva?
Jako třetí možnost a střední
cestu mezi dvěma modely, kde
na jedné straně stojí sponsoring
a charitativní činnost a na
druhé straně standardní
podnikání, které však v oblasti
boje proti chudobě vykazují
Ze všeho nejdůležitější je
najít způsob, jak zvýšit jejich
existenční prostředky tím,
že budeme podporovat jejich
zapojení formou vytváření
pracovních míst či podpory
jejich podnikatelských
aktivit. Příliš často
zapomínáme, že kromě
základních potřeb, které je
pochopitelně třeba zajistit,
mají tito lidé i své osobní
ambice a svobodu volby.
Důkazem je skutečnost, že
v Indii, kde nejsou zajištěny
ani ty nejzákladnější
služby, je v oběhu miliarda
mobilních telefonů… To
znamená, že téměř stejný
počet obyvatel je trvale ve
spojení se světem, přičemž
tito lidé nejsou příliš ochotní
kupovat výrobky „pro
chudé“, které se jim snaží
vnucovat firmy fungující
na základě překonaného
ekonomického modelu.
Nikdo přece nechce být
chudý! Podle mého názoru
je nejvyšší čas přehodnotit
jejich potřeby, protože dříve
či později se budou čtyři
miliardy spotřebitelů na
celém světě snažit najít možnosti, jak tyto potřeby uspokojit.
Jak kromě poradenství
pomáháte svým klientům,
aby se prosadili na nově
vznikajících trzích?
Doporučujeme jim, aby se
učili přímo v terénu a zkusili
to nejprve v malém. Jsme
přesvědčeni, že jakákoliv
konkrétní zkušenost,
i když třeba není spojená
s úspěchem, je užitečná.
Indie je jedinečná v tom,
že dynamika sociálních
inovací nemá nikde ve
světě obdoby. Pokud chcete
využít možností, které tento
experimentální prostor nabízí,
nesmíte se bát vyjít nad rámec
standardních analytických
schémat. To je úkolem Action
Lab, což je možnost, kterou
nabízíme předkladatelům
projektu, kteří chtějí otestovat
svá, jinak obtížně ověřitelná,
ekonomická řešení.
Květen 2015 PL ANET
ODPOVĚDNOST
46/47
•••
V přímé návaznosti
na potřeby místního
obyvatelstva představují
zástupci zúčastněných stran
a občanské společnosti,
političtí činitelé a místní
aktéři s rozhodovacími
pravomocemi legitimní
články a hlavní kontaktní
osoby, s nimiž je nutno
spolupracovat přímo
v terénu. Na základě
systému mikropodnikání,
mikrofranšízingu či
mikrofinancování tak
mohou vznikat nové
distribuční systémy tam,
kde podmínky izolovaného
venkova a neoficiální
struktury v příměstských
oblastech umožňují přístup
k oficiálnímu trhu pouze
ve velmi omezené nebo
nulové míře.
Přístup k trhu
jako odrazový
můstek
Proto se výrobce sýrů Bel
rozhodl spojit s pouličními
prodavači ovoce a zeleniny,
aby mohl rozvíjet prodej
své produkce v okrajových
částech Ho Či Minova Města.
Poté, co se této společnosti
podařilo prorazit ve Vietnamu
se svým nejprodávanějším
výrobkem, úspěšně
otestovala nový nástroj růstu
v souvislosti s projektem
Sharing Cities (Sdílená
města), do něhož zapojila
partnerské subjekty (nevládní
organizace, pojišťovny),
které se postaraly o získání
a udržení zprostředkovatelů
z řad místního obyvatelstva.
Výměnou za zařazení
výrobku firmy Bel do své
nabídky získali pouliční
prodavači možnosti školení,
marketingové nástroje,
mikropojištění, administrativní
podporu atd. Pro stovky
drobných podnikatelů je to
ale odrazový můstek a jediná
možnost, jak proniknout
na oficiální trh a postoupit
na sociálním žebříčku.
V Bangladéši založila nevládní
organizace Care ve spolupráci
se svými partnery sociální
podnik JITA, což byla původně
distribuční platforma, která
dala příležitost ženám na
okraji společnosti. Svěřila jim
podomní a pouliční prodej
smíšeného zboží, přičemž
v jejich prodejním koši byly
zastoupeny výrobky místní
provenience i značkové
výrobky. „Tento společensky
prospěšný systém prodeje
je rovněž nástrojem
modernizace a pokroku,“ tvrdí
David Ménascé. „V současné
Rozvoj podnikatelské gramotnosti
Evropský institut pro spolupráci a rozvoj (IECD) je sdružení, které působí v Africe, v Asii a na Blízkém
východě v oblasti odborného vzdělávání, podpory malých podniků, přístupu ke vzdělání a zdravotní
péči. Tato organizace rovněž pomáhá velkým podnikům při realizaci projektů zaměřených na místní
rozvoj a poskytuje odborné vzdělání zprostředkovatelům podnikatelské činnosti. „Naše činnost
je žádaná, protože působíme přímo na místě, kde je naší pomoci zapotřebí,“ toliko slova Thomase
Behaghela, ředitele vzdělávacích programů. „Naším úkolem je příprava odborníků, které podniky
potřebují, aby překonaly poslední kilometr a dostaly se ke spotřebitelům, jejichž zvyklosti, kulturu
ani jazyk neznají.“ Naši pomoc si vyžádala například firma Total v rámci projektu zpřístupnění solární
energie (Awango by Total), který zahájila v roce 2011 v Kamerunu. Tento projekt zaměřený na prodej
solárních lamp je realizován ve spolupráci se zaměstnanci čerpacích stanic a sítí maloobchodníků
a podomních prodejců. V případě všech distribučních kanálů je prodej zajišťován mikropodnikateli,
kteří absolvovali školení základů řízení, jež pro IECD zajistily partnerské nevládní organizace působící
v tomto regionu. Prodejci se naučili, jak vést peněžní deník, jak vypočítat pořizovací cenu, získali
znalosti z oblasti daňového systému a práva a rovněž se poučili, jak spořit. „Tato školení aktérů
působících mimo oficiální trh jsou velmi důležitá pro jejich další rozvoj,“ říká závěrem Thomas
Behaghel, „protože místo aby přežívali ze dne na den, mají možnost vnímat své podnikání v širších
souvislostech a rozvíjet svůj osobní potenciál.“
době se tyto Aparajitas3
těší velké vážnosti, což jim
umožňuje mluvit s ostatními
ženami o antikoncepci
a prodávat v rámci své osvětové
činnosti prezervativy. Tato
zkušenost dokazuje, že všude
tam, kde jsou zavedené tržní
mechanismy, funguje i dialog
a osvěta.“ Je to další způsob, jak
dokázat, že ekonomické zájmy
a sociálně prospěšná činnost,
které jsou zdánlivě neslučitelné,
mohou koexistovat a přinášet
užitek všem zúčastněným
stranám. 
1 - Podle prognóz Světové banky může
podíl Číny a Indie na světovém HDP
dosáhnout během 50 let 46 %.
2 - „Žádné ztráty, žádné dividendy“ – model
společensky prospěšného podnikání, který
propaguje Muhammad Yunus, průkopník
mikropůjček a zakladatel bankovního domu
Grameen Bank. Strategie dna pyramidy
(Bottom of the Pyramid, BoP), kterou
popsal indický ekonom a teoretik C. K.
Prahalad, vychází z myšlenky, že v rámci
boje proti chudobě existují příležitosti růstu,
a proto je nutno oslovit s vhodnou nabídkou
nejchudší vrstvy obyvatelstva.
3 - V hindštině „Neporažené“.
„Je nutné
vyhledávat
lokální talenty
v řadách místního
obyvatelstva,
které nemůžeme
vnímat pouze
jako potenciální
zdroj spotřebitelů,
ale spíše jako
zdroj místních
odborných
kompetencí.“
SANJEEV RAO
ZAKLADATEL SPOLEČNOSTI
GATEWAY 2 INDIA
PL ANET Květen 2015
Komunita
Nedaleko od vnitřního Londýna se nachází městská čtvrť Southwark, kde působí
sdružení The Conservation Volunteers (TCV), které chrání místní zeleň a vytváří
přírodní oázy klidu a odpočinku. Veolia se podílí na jednom ze stěžejních programů
této organizace, kterým je opětovné využití použitého zahradnického nářadí.
Vyzpovídali jsme koordinátora tohoto záslužného projektu.
The
Conservation
Volunteers
v číslech
Pečujte o svoji zahrádku
M
ěstský přírodní park Stave Hill
je pestrá mozaika luk, lesíků,
houští, křovisek a mokřin
o celkové rozloze 2,2 hektaru,
která se nachází v severní části
Southwarku a funguje jako přírodní rezervace,
vzdělávací a výzkumný prostor a rekreační
areál v jednom. Je to rovněž místo, kde působí
dobrovolníci ze sdružení The Conservation
Volunteers (TCV). V průběhu roku se více než
500 nadšenců chopilo zahradnického nářadí,
aby prováděli údržbu tohoto zeleného ostrůvku
s řadou hřišť a rekreačních prostorů. Potřebné
nářadí získává TCV v nedalekém třídicím
středisku Veolie. „Dobrovolníci mají zájem
o všechny typy nářadí, které se dostane do
naší recyklační stanice. Nářadí vyčistí, opraví,
naostří, namažou. Zrenovované nářadí pak
používají pracovníci, kteří provádějí údržbu
parku Stave Hill,“ vysvětluje Ian McGeough,
vedoucí programu za Veolii. V rámci svého
úkolu zvyšovat povědomí občanské veřejnosti
o důležitosti odpadu uzavřela Veolia s TCV
smlouvu o partnerské spolupráci ohledně
opětovného využití nářadí, přičemž Ian
zajišťuje koordinaci projektu. „Tento projekt
je zvláště prospěšný pro mládež, kterou
konzumní společnost naučila poškozené věci
vyhazovat. To, co se zde naučí, se jim bude
hodit po celý zbytek života,“ říká Ian. Veolia
rovněž využívá členy TCV, aby prováděli
monitoring biodiverzity v třídicím středisku
a budovali přístřeší pro ptáky, ježky, netopýry
a různé druhy hmyzu. „Z odměny za tuto službu
financujeme různá školení a kurzy, které síť
TCV pořádá pro dobrovolníky. Témata jsou
velmi různorodá, jako například zakládání
zahrady, práce s dřevem, ošetřování stromů,
sbírky finančních prostředků, pořádání brigád
nebo kurzů manažerských dovedností,“
dodává Ian. To ostatně není nic překvapivého,
pokud známe slogan, který již více než 50 let
charakterizuje činnost tohoto sdružení:
„Pečovat o zeleň rovněž znamená pečovat
o lidi.“
Parky a rekreační plochy
ve Spojeném království,
které přežily masivní rozprodej
městských pozemků v letech 1980
až 2000, nepodléhají žádnému
specifickému systému ochrany.
Podle TCV je ohrožena jedna
třetina zeleně tohoto typu.
TCV je síť 2000 organizací
sdružujících několik set tisíc
lidí z celé Velké Británie.
Ve Stave Hillu odvedli dobrovolníci v roce 2014 práci,
která se v přepočtu rovná 2533
pracovním dnům.
VÍTE, ŽE…
Move2Chem,
zrod nového oboru
Zdroje ze zemědělské výroby
48/49
Prostřednictvím svého výzkumně-vývojového
projektu Move2Chem se Veolia zaměřuje na
možnosti přechodu od klasického zpracování
odpadů k jejich opětovnému využití. Jaký
způsob zvolila? Rozhodla se vdechnout nový
život molekulám pocházejícím ze zemědělské
výroby a potravinářského průmyslu. Podrobnější
informace najdete v našem článku.
V
ýzkumný
program
Move2Chem
získal cenu
Světové soutěže
inovací 2030, kterou pořádá
od roku 2013 francouzský stát.
Garantem tohoto projektu
zaměřeného na rostlinnou
chemii je společnost Veolia,
projekt realizuje útvar Veolie
pro výzkum a inovace
(konkrétně pak pracovníci
oboru aplikovaných
biotechnologií). Cílem
programu je valorizovat
v rámci komplexního
oboru vedlejší produkty
a jiné odpady pocházející
ze zemědělské výroby
a potravinářského průmyslu.
Na základě transformace
vedlejších produktů
a odpadů na chemické
molekuly přírodního
původu přináší program
Move2Chem možnost
uplatnění pro doposud
neprávem opomíjený zdroj,
a nabízí tak řešení podnikům
chemického průmyslu, které
hledají alternativu fosilních
zdrojů. Move2Chem se
PL ANET Květen 2015
tedy neomezuje na pouhé
zpracování odpadů, ale
hledá možnosti vytvoření
modelu, v němž je organický,
biologicky odbouratelný
uhlík opětovně použit pro
výrobu nových materiálů
a výrobků (rozpouštědla,
polymery, maziva atd.).
Tímto způsobem je
dosaženo zachování
omezených fosilních zdrojů
a snížení emisí CO 2 . Projekt
Move2Chem, který je plně
v souladu s koncepcí kruhové
ekonomiky, jež je jednou
z priorit skupiny Veolia, má
již potenciální zájemce ze
všech oborů zemědělsko-potravinářského sektoru
(především pak z řad
pěstitelů a zpracovatelů
bílkovinných olejnatých
plodin). Zainteresované
strany z tohoto oboru činnosti
se zajímají o technologické
postupy, jejichž vývoj umožní
nové způsoby valorizace
a opětovného využití odpadu,
jež by měly doplnit stávající
metody recyklace v oblasti
biopaliv a zelené chemie. 
MOVE2CHEM – NOVÝ MODEL
Cílem projektu Move2Chem je transformace molekul
chemického původu, které budou následně využity
pro výrobu nových materiálů a výrobků, jako jsou
barviva, rozpouštědla, polymery atd. Tento model,
který využívá organický, biologicky rozložitelný uhlík,
chrání fosilní zdroje a snižuje emise CO2.
PARTNEŘI NOVÝCH OBORŮ ČINNOSTI
V roce 2011 se Veolia zapojila po boku skupiny Avril
a ostatních partnerů z průmyslového sektoru,
jako je Tereos, Solvay, Total či Chimexest,
do projektu ITE P. I. V. E. R. T. (Pikardský institut
energetického přechodu pro rostlinné inovace,
technologický výzkum a vzdělávání / Institut de
transition énergétique Picardie Innovations Végétales
Enseignements et Recherches Technologiques).
Cílem tohoto programu je rozvoj samostatného
konkurenceschopného oboru v oblasti rostlinné
chemie.
STĚŽEJNÍ PROJEKT FRANCOUZSKÉ
EKONOMIKY
Move2Chem je součástí programu „Chemie rostlin,
rostlinné proteiny“ Světové soutěže inovací 2030.
Tato soutěž se zaměřila na nejinovativnější projekty,
které mohou stát u zrodu budoucích vysoce
perspektivních oborů francouzské ekonomiky
v sedmi sektorech, které Francie identifikovala
jako strategické pro svůj další hospodářský rozvoj.
Francouzský stát tak hodlá touto cestou přilákat
talenty z celého světa, aby jim pomohl rozvíjet jejich
projekty ve Francii.
Opětovné využití odpadů
ze z
zemědělské výroby a podpora
zelené chemie
SVĚTOVÁ SOUTĚŽ
INOVACÍ
Komise pro Inovace 2030 vznikla
v dubnu roku 2013 z iniciativy
francouzského prezidenta.
Stanovila nejdůležitější úkoly,
které budou stát před světem
v roce 2030, a identifikovala
omezený počet nejvýznamnějších
příležitostí se zvláště vysokým
potenciálem pro francouzskou
ekonomiku. Na základě práce
této komise bylo stanoveno 7 cílů,
které by mohly představovat
7 základních směrů dalšího
rozvoje, jež Francii zajistí
prosperitu a zaměstnanost
v dlouhodobém časovém
horizontu. Tyto ekonomické
perspektivy stály u zrodu Světové
soutěže inovací vyhlášené
francouzským státem.
Spotřební předměty
Průmyslová výroba
Odpady/Vedlejší produkty
ch
em
ie
Spotřebitelé
hn
ec
ot
Bi
Ze
len
á
Spotřební předměty
gie
olo
DŮLEŽITÁ ÚLOHA
VÝROBNÍCH PODNIKŮ
Nástroje
Chemický průmysl
Molekuly/Platforma
Hlavní přínos tohoto projektu pro
velké chemické podniky je ten,
že budou na vstupu disponovat
molekulami (se zaručenou stabilní
kvalitou a pevně stanovenými
náklady) nepocházejícími
z petrochemického průmyslu,
čímž vznikne kruhový uhlíkový
řetězec. Projekt Move2Chem je
ře
tak součástí nového procesu, kde
průmyslové podniky koordinují
svou činnost během celého
hodnotového řetězce, do něhož
vstupují v úzké spolupráci
biotechnologie a chemie.
Květen 2015 PL ANET
50/51
Vize budoucnosti
kickTrike®, koncentrovaná mobilita
Tato tříkolka se protáhne úplně
všude. Pokud se vydáte o víkendu
na nákup, nehrozí, že byste
uvízli v zácpě. Ve složeném
stavu s vámi může cestovat
v městské hromadné dopravě,
aniž by zabírala místo. Při jízdě
městem kickTrike® nic nezastaví!
Tato elektrická tříkolka si hravě
poradí i v pěší zóně, kam nesmí
žádné dopravní prostředky,
protože jednoduše vypnete motor
a pojedete na ní jako na koloběžce.
Toto „žihadlo“ je výsledkem práce
vývojářů berlínské společnosti
Constin GmbH. „Chtěli jsme, aby
naše vozítko bylo dostatečně
kompaktní a vešlo se do
zavazadlového prostoru osobního
automobilu,“ říká duchovní otec
kickTrik® Hans-Peter Constin.
Tento nový hybridní mezičlánek
v dopravě splňuje veškeré na něj
kladené požadavky. V přední části
je umístěn důmyslný košík, díky
čemuž je kickTrike® vynikajícím
spojením vozidla osobní dopravy
(s dojezdem až 50 km), nákladní
dopravy (může převážet až
50 kg nákladu) nebo dopravního
prostředku pro mládež (v rámci
opční výbavy je nabízeno
i provedení se sedadlem). Prototyp
výrobku vzbudil velký zájem a zdá
se, že kickTrike® má před sebou
slibnou budoucnost. „V oblasti
pečovatelských služeb seniorům
je vnímán jako vhodný dopravní
prostředek pro pečovatelský
personál, který dojede až ke
dveřím klienta, aniž by byl nucen
pracně hledat místo na parkovišti,“
uvádí jako příklad návrhář tříkolky.
Dvacet zkušebních modelů
by mělo sloužit jako inspirace
pro možnosti uplatnění tohoto
elektrického vozítka, které jsou
v podstatě nevyčerpatelné,
protože je vhodné do městského
provozu i pro vnitropodnikovou
dopravu a zcela jistě pro ně najdou
uplatnění i obce.
elektrický pohon (jako „čerpací
stanice“ by fungovaly automaty
na výměnu baterií) a ostatních
kompatibilních zařízení (sekaček
na trávu, vysavačů). Hans-Peter
Constin ale jedním dechem dodává,
že se jedná o systém, „jehož
úkolem je dodávat zelenou energii
domácnostem“. Při kaskádovém
zapojení ve speciálním bateriovém
prostoru se mohou baterie
GreenPack® nejen dobíjet, ale
současně i kumulovat a skladovat
solární a větrnou energii pro
následné využití v domácnostech.
O toto řešení „open source“ již
projevili zájem někteří aktéři,
kteří se zajímají o nové možnosti
skladování elektrické energie.
Baterie GreenPack® jezdí opravdu pouze na zelenou energii
Zajímá vás, odkud bere kickTrike®
energii? Jeho zelená elektrická
„palivová nádrž“ je také převratná
novinka. Technologie GreenPack®
by se tak rovněž mohla prosadit
jako nový standard v oblasti
palivových článků budoucnosti.
Baterie GreenPack® je totiž
především vyměnitelný akumulátor
určený pro napájení vozidel na
PL ANET Květen 2015
CZ PLANET
#květen 2015
Pomáháme původním druhům ryb
EKO
logické
nomické
Mariánské Lázně
SOKOLOV
testuje vodárenský
systém budoucnosti
Opětovné využití
elektroodpadu
jako vstřícné gesto
Spojení energie
pro pomoc potřebným
a přírodě
2/3
EKOlogické
&
nomické
Mariánské Lázně
Náhradou dovozového fosilního
paliva lokální biomasou
ze Slavkovského lesa se
v Mariánských Lázních podařilo
nejen uspořit náklady, a tedy snížit
cenu pro konečné zákazníky, ale
také výrazně omezit celkovou
produkci CO2 . Mariánské Lázně
jsou tak dalším z řady projektů
skupiny Veolia Energie ČR, které
oceňují nejen zákazníci, odborná
veřejnost, ale také ekologové.
PL ANET Květen 2015
Skupina Veolia Energie ČR působí v druhém
nejznámějším lázeňském městě České republiky od
poloviny roku 2008. Mariánské Lázně jsou nejmladší
z proslulého trojúhelníku západočeských lázeňských
měst, ve kterém žije více než 13 000 obyvatel.
Mariánské Lázně však nejsou poklidným malým
městečkem – ročně známé lázně navštíví téměř
250 000 zahraničních i lokálních hostů. Město se
nachází v údolí jižně od chráněné krajinné oblasti
Slavkovský les, která je známá pro své mokřadní louky,
zachovalé bučiny i kaňony se skalními útvary v údolích řek Teplá a Ohře. Město Mariánské Lázně velmi
dbá na ochranu životního prostředí a tomu odpovídá
i nabídka skupiny Veolia Energie ČR.
ZKUŠENOSTI
Představení
Cíle
Veolia řešení
> Veolia Energie Mariánské Lázně je
členem skupiny Veolia Energie ČR.
> Náhrada původního kotle
na spalování fosilních paliv
za nové ekologické řešení.
> V Mariánských Lázních byl uveden
do provozu nový biozdroj pro kombinovanou
výrobu elektrické energie a tepla z obnovitelných zdrojů energie. Původně dovážená fosilní
paliva byla v rámci nového projektu nahrazena
ekologičtější a současně levnější místní
biomasou. V rámci tohoto biozdroje byl
instalován kotel spalující biomasu (9,3 MWt)
a protitlaká turbína (1 MWe).
> Společnost vyrábí a dodává teplo
pro domácnosti a řadu klientů
z lázeňského, zdravotnického
a hotelového sektoru v regionu.
> Vedle výroby a distribuce tepla
se společnost zabývá rovněž
výrobou elektrické energie
v kogeneračním cyklu.
> Snížení celkové produkce
CO2 a výroba zelené elektrické
energie.
> Zvýšení spolehlivosti
a bezpečnosti dodávek
koncovým zákazníkům.
> Snížení nákladů na vstupy
a snížení ceny pro klienty.
> Zavedením nové technologie došlo
ke snížení vstupních nákladů, ceny
pro konečné zákazníky i snížení celkové
produkce CO2 v objemu 14 300 t/rok.
Květen 2015 PL ANET
ZKUŠENOSTI
Veolia Energie Mariánské Lázně provozuje
v Mariánských Lázních centrální tepelný
zdroj, který dodává do soustavy centrálního zásobování tepelnou energii v podobě
páry. U části klientů je tato tepelná energie
dále transformována do teplé vody.
Vysokoúčinným způsobem v kogeneraci
společnost rovněž vyrábí elektrickou energii, která je použita pro vlastní spotřebu,
přebytky jsou dodávány do veřejné sítě.
4/5
V Mariánských Lázních společnost Veolia
Energie Mariánské Lázně vyrábí a distribuuje tepelnou energii nejen do domácností (40 %), ale také lázeňských domů,
zdravotnických zařízení a hotelů (60 %).
Specifikem dodávek tepelné energie v této
oblasti je požadavek hotelů na provoz
s minimálním přerušením dodávek tepla
v průběhu roku, který je dán nutností celoročního provozu lázeňských center.
Ing. Rostislav
Krempaský, Ph.D.
Výrobní náměstek,
Veolia Energie ČR, a.s.
Jak hodnotíte instalaci
nového kotle na biomasu
v Mariánských Lázních?
Nové řešení je přínosné jak
pro naše klienty – náhradou
dovozového fosilního paliva
biomasou z místních zdrojů
šetříme palivové náklady, což
nám umožnilo snížit ceny –, tak
pro životní prostředí. Nová
instalace totiž umožňuje
významný nárůst výroby
tzv. zelené elektrické energie.
Jak projekt hodnotí
odborná veřejnost?
V rámci Dnů teplárenství
a energetiky v Hradci Králové
byl projekt Zelená energie pro
Mariánské Lázně oceněn
titulem Projekt roku 2013
v kategorii Rozvoj a využití
obnovitelných zdrojů energie.
PL ANET Květen 2015
Biokotel splňuje
přísná kritéria
Do roku 2013 byl v Mariánských Lázních
pro výrobu tepelné a elektrické energie
využíván buď zemní plyn, nebo těžký
topný olej. Původně byly v provozu 3 kotle
o celkovém výkonu 60 MWt.
„Spalování biomasy ve formě zbytkové
hmoty z těžby dřeva z blízkého Slavkovského lesa se tedy jevilo jako ideální
řešení pro náhradu těchto dvou fosilních
paliv. Zvolené technické řešení počítá
také s efektivním využitím biopaliva při
kombinované výrobě elektřiny a tepla,
tzv. kogeneraci,“ vysvětluje Ing. Rostislav
Krempaský, Ph.D., výrobní náměstek společnosti Veolia Energie ČR.
Toto řešení je dostatečně šetrné k lázeňskému prostředí a současně již nemusí být
palivo dováženo ze vzdálených oblastí.
Výstavba nového zdroje na biomasu byla
zahájena v druhé polovině dubna 2013
a v prosinci téhož roku byla nová výrobna
uvedena do provozu. Projekt byl financován z vlastních zdrojů.
Nové řešení
přináší řadu
výhod
Spalování biomasy se chová
neutrálně z pohledu emisí CO2.
Změnou technologie ze spalování
zemního plynu a těžkého topného
oleje na biomasu tedy dochází
k razantnímu snížení původních
emisí. Využívání domácího paliva
ve formě zbytkové hmoty z těžby
dřeva z blízkého Slavkovského lesa
vytváří navíc v regionu prostor
pro zvýšení zaměstnanosti při
přípravě biomasy a další pracovní
místa vznikla v samotné teplárně
v souvislosti s obsluhou a řízením
provozu této nové technologie.
Spalováním biomasy v objemu
32 000 t/rok dojde k náhradě fosilních paliv, a tím ke snížení produkce CO2 v objemu 14 300 t/rok.
„Novým kotlem na biomasu došlo
k nahrazení nejstaršího z původních tří kotlů. Změnou jsme dosáhli
snížení celkového tepelného instalovaného výkonu na 49,3 MWt
a nárůstu instalovaného elektrického výkonu z původních 0,25 na
1,25 MWe,“ doplňuje Ing. Rostislav
Krempaský, Ph.D., výrobní náměstek společnosti Veolia Energie ČR.
Nejdůležitějšími přínosy pro
koncové zákazníky jsou zvýšení
spolehlivosti a bezpečnosti
dodávek (v podobě více alternativ
zdrojů paliv) a snížení ceny tepla
klientům o více než 5 %.
Základní
technická data
Kotel na biomasu K7
Jmenovitý výkon
12 t/h páry – 9,3 MWt
Výstupní parametry páry
400 °C, 3,25 MPa (abs)
Další „zelené“ investice následují
Veolia Energie ČR v Mariánských Lázních v nastoleném trendu i nadále pokračuje.
V rámci původního zařízení byl v roce 2014 u kotle na spalování zemního plynu
a těžkého topného oleje instalován nový nízkoemisní plynový hořák. Tento hořák
svými parametry již splňuje požadavky na nové emisní limity platné od roku 2018.
Druhý kotel bude obdobným hořákem vybaven v roce 2017. Obě investice výrazným
způsobem přispějí k dalšímu snižování vlivu na životní prostředí ve městě,
a to zejména v oblasti produkce emisí NOx.
Porovnání produkce emisí před
a po realizaci projektu
změna emisí (t/rok)
(–) snížení emisí
(+) nárůst emisí
Emise TZL
0,2
Emise SO2
−35,1
Emise NOx
7,5
Emise CO
51,5
Emise CO2
−14 300,0
Palivo
317 000 GJ/rok – zbytková
hmota z těžby dřeva
(případně do 20 % podílu
rostlinné peletky)
Dodávka zelené tepelné energie
240 000 GJ/rok
(70 % celkového objemu ročních
dodávek do tepelné soustavy
v Mariánských Lázních)
Protitlaká turbína TG1
Jmenovitý elektrický výkon
1 MWe
Parametry páry na vstupu
395 °C, 3,15 MPa (abs)
Dodávka zelené
elektrické energie
5500 MWhe /rok
Květen 2015 PL ANET
6/7
ZKUŠENOSTI
Veolia Energie ČR
v roce 2014
Energetická divize skupiny Veolie ČR:
Obrat: 10,8 miliardy Kč
Počet zaměstnanců: 2247
Prodej elektřiny: 3109 GWh
Prodej tepla: 12 585 TJ
Prodej chladu: 212 TJ
Instalovaný tepelný výkon:
3454 MWt
Instalovaný elektrický
výkon: 404 MWe
Délka primárních sítí:
511 km
Délka sekundárních sítí:
323 km
PL ANET Květen 2015
Uspořeno 15 000
železničních vozů uhlí
Veolia Energie v České republice aktivně přispívá ke zlepšování životního
prostředí. Na českém energetickém trhu je jedničkou v ekologicky šetrné
kogeneraci a k výrobě využívá obnovitelné zdroje. V posledních letech
významně investovala do modernizace svých zařízení za účelem snížení
produkce emisí. Široká škála a kvalita nabízených služeb ji řadí mezi nejvýznamnější hráče na českém energetickém trhu. Ve spolupráci s městy a obcemi nabízí Veolia Energie ČR řešení, která jsou komfortní pro občany, ohleduplná k životnímu prostředí a umožňují zákazníkům náklady na energie držet
pod kontrolou.
Cílem Veolia Energie ČR je co nejvíce
využívat obnovitelné zdroje energie. Jedná
se zejména o biomasu v podobě dřevní
štěpky, kůry a pilin, popř. různých druhů
extrahovaných potravin. Společnost v České
republice provozuje biokotle, které spalují
pouze biomasu. Jedním z nich je například
popisovaný kotel v Mariánských Lázních,
kde dochází současně k výrobě v kogeneraci.
Spolu s uhlím pak je biomasa využívána dále
například v Olomouci, Karviné, Kolíně
a Novém Jičíně.
Nově realizované projekty přinášejí skupině Veolia i jejím zákazníkům úspory a současně jsou velmi šetrné k životnímu prostředí.
Také díky tomu je Veolia Energie ČR úspěšná v získávání prostředků
z fondů Evropské unie. Příkladem ekologicky šetrného projektu
dle evropských principů Politiky udržitelného rozvoje je například
biokotel v krnovské teplárně zahrnující výhradní spalování biomasy i kogeneraci nebo nová turbína TG4 v teplárně Olomouc, která
umožnila zvýšit kombinovanou výrobu tepla a elektřiny.
Kombinovaná výroba elektrické
energie a tepla, tzv. kogenerace, je
ve srovnání s oddělenou výrobou
mnohem ohleduplnější k životnímu
prostředí. Umožňuje zvýšit účinnost
zařízení a ušetřit až 40 % paliva.
Ročně se tímto řešením eliminuje
produkce 17 000 tun CO2.
Jaké jsou celkové úspory?
Od roku 2003 Veolia Energie v ČR
pro výrobu tepla a elektřiny využila
993 000 tun biomasy, které nahradily více než 1 000 000 tun CO2.
Toto množství biomasy představuje
úsporu téměř 15 000 vagonů uhlí.
Souhrn snížení emise CO2 ve skupině Veolia Energia v ČR vlivem spalování biomasy
200 000
Spotřeba biomasy [t]
180 000
160 000
140 000
120 000
100 000
Snížení CO2 [t]
80 000
60 000
40 000
20 000
0
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
* Údaje za rok 2014
Květen 2015 PL ANET
8/9
ZKUŠENOSTI
Sokolov
testuje vodárenský systém
budoucnosti
VOSS Sokolov, člen skupiny Veolia, je první českou vodohospodářskou společností,
ve které byl ve spolupráci se společností DHI
instalován on-line hydraulický model vodárenské sítě. V zahraničí dnes na obdobném
projektu po vzoru Sokolova pracují například
ve švýcarském Curychu. Sokolovští odborníci ale neusínají na vavřínech… a pracují
na dalším rozšíření o samořídicí prvky.
Ve zkušebním provozu je již jedna větev
regionální sítě, kde byl samořídicí princip
implementován.
PL ANET Květen 2015
Základním
prvkem unikátního řešení
je matematický model systému skupinového vodovodu Horka, který zásobuje pitnou
vodou města a obce na území okresu Sokolov a z menší části také Cheb a Karlovy Vary.
Model potrubního systému o délce 120 km vyhodnocuje zásobování vodou z úpravny vody
Horka do 38 vodojemů. Na trase je 9 čerpacích
stanic, odkud se voda čerpá celkem 23 čerpadly do příslušných vodojemů.
Představení
Cíle
Veolia řešení
> Vodohospodářská společnost Sokolov,
s.r.o., (VOSS) zajišťuje komplexní provozování vodohospodářského majetku
měst a obcí v oblasti Sokolovska a Rokycanska. VOSS je členem skupiny Veolia
v České republice.
> Zefektivnit provozování vodárenské sítě.
> Unikátní on-line hydraulický model
implementovaný ve spolupráci se společností DHI, a.s.
> Snížit ztráty vody v síti.
> Rychlejší reakce na havárie
a problémové stavy.
Květen 2015 PL ANET
ZKUŠENOSTI
VOSS poskytuje služby 108 000 obyvatelům, provozuje 4 úpravny vody, 34 čistíren
odpadních vod a přes 380 km kanalizační
sítě. Skupinový vodovod patří na Sokolovsku mezi středně rozsáhlé. Nespornou
výhodou je osazení velkým počtem měření, díky kterému je ideálním místem pro
zavedení hydraulického systému řízení
nové generace.
Každých 10 minut
aktuální data
10/11
Ing. Petr Pösinger, Ph.D.
Ředitel VOSS
Co bylo v rámci
implementace klíčové?
Nejdůležitější je zapojení projektového týmu a jejich ochota
dělat něco navíc. Implementace podobného systému se
nedá dělat bez nadšení, lidé
k tomu musí mít vztah a chtít
dělat něco navíc. Důležité bylo
také umět přesvědčit pracovníky provozu, že je pro ně systém
přínosný. V tom okamžiku byl
cíl projektu splněn.
Prosím, uveďte praktický
příklad využití systému
v praxi.
Systém pomohl například
v obci, kde docházelo ke ztrátě
tlaku v síti, a tedy nedostatečnému zásobování obyvatel
vodou. Bez modelu bylo velmi
obtížné identifikovat problémové místo, protože síť je
v dané obci poměrně rozlehlá.
S využitím hydraulického modelu je možné okamžitě určit
problémovou oblast a usnadnit
provoznímu oddělení nalézt
konkrétní závadu.
PL ANET Květen 2015
Většina velkých společností dnes využívá
hydraulický model ve stavu off-line. V praxi tedy vytvoří topologii, provedou měření,
hydraulický model naplní získanými daty
a systém spočítá výsledky a ukáže problémové oblasti sítě. Systém je přínosný, ale
má jednu velkou nevýhodu – odpovídá
jenom okamžiku, kdy došlo k měření,
a vytvoření modelu v čase ztrácí rychle
aktuálnost.
„V Sokolově máme unikátní hydraulický
model v režimu on-line. Díky systému tak
vždy vidíme reálnou situaci v síti a můžeme okamžitě reagovat,“ vysvětluje Ing. Petr
Pösinger, ředitel VOSS.
V plně automatickém on-line režimu se
v periodě 10 minut průběžně počítají
výsledky hydraulických charakteristik
– průtok, tlak, atd. –, které jsou následně
prezentovány přímo v horizontálním
plánu potrubního systému na centrálním
dispečinku. Režim off-line je pak v Sokolově zaměřen na předpovědi v řádu dnů
či týdnů. Vychází ze stavu režimu on-line
a nastavených pravidel řízení jednotlivých objektů potrubní sítě. Hydraulickým modelem lze simulovat parametry
vodovodní sítě, kvalitativní parametry,
ale také simulovat předpovědi chování
sítě pomocí přednastavených scénářů.
Predikce vychází ze získaných provozních
informací, na základě kterých je systém
schopný modelovat budoucí stav.
S myšlenkou na zavedení podobného
systému přišel před 3 lety dnešní projektový manažer Jan Širmer. Téma zpracoval
v rámci diplomové práce na Českém
vysokém učení technickém v Praze. Jeho
výstup se stal základem pro pozdější
implementaci a uspořil firmě nemalé
náklady. V roce 2013 byl systém
uveden do zkušebního provozu
a od té doby se neustále rozšiřuje.
Praktických přínosů hydraulického
modelu je řada. Systém umožňuje
například identifikaci konkrétních problémových armatur při
poruchách, snadnou analýzu problematických míst sítě či predikci
spotřeby vody.
Výhled
do budoucna
V současné době je v Sokolově
plně funkční část modelu on-line
systém a on-line monitor spolu
s jednotlivými scénáři, tedy modely minulosti, přítomnosti a budoucnosti. Rozpracovaný je pak modul
zpětných hydraulických rázů
a modul úniků vody. Další funkcionality jako monitoring kvality vody,
monitoring transportu sedimentů,
identifikace skrytých úniků a výpočet zpětného hydraulického rázu
jsou ve vývoji a předpoklad jejich
zprovoznění je do konce roku 2015.
Cílem implementace je, aby systém
byl uživatelsky přátelský nejen pro
projektového manažera, ale také
pro pracovníky provozu.
Jan Š irmer
Projektový manažer VOSS
Praktické výhody on-line
hydraulického modelu
Expertní systém řízení pro predikci spotřeby vody
Oldřich Kolovrat
Head of Expert Group, DHI
V čem je hydraulický model
v Sokolově unikátní?
Systém Mike Urban on-line je nástroj,
který dokáže komunikovat s většinou datových zdrojů. Příkladem jsou
naměřená data z dispečinku, zákaznický informační systém ZIS, topologie
a objekty v systému GIS, data z územních plánů rozvoje – jde o propojení
prakticky všech dostupných dat, která
jsou systematicky ukládána v databázi
nebo geodatabázi.
Velkou výhodou je otevřenost systému. Vyhnuli jsme se tak plné závislosti
na věčně přetížených a drahých programátorech. Systém je dnes možné
naučit cokoliv na základě znalostí
hydrauliky, práce s aplikacemi MIKE
URBAN, ArcGIS, MS Office a VBA.
Jak hydraulický model pracuje
se vstupními daty?
Expertní systém jako nástroj inteligentního řízení vodárenské soustavy
implementoval kromě standardních modulů dva inovativní, a to on-line
hydraulický model a modul predikce spotřeby vody, který je exaktně
navázán na hlavní přírodní vlivy spotřeby vody – teplota vzduchu, sluneční svit – a na definici typu dne (pracovní den, den volna, roční období,
poloha, typ spotřebiště, intravilán, extravilán atd.). Cílem je optimalizovat
veškeré činnosti při výrobě, distribuci pitné vody k odběrným místům se
základním požadavkem na minimalizaci provozních nákladů a maximalizaci spolehlivosti dodávky vody. Tento samořídicí systém byl implementován na části sítě obsluhující významného firemního klienta (Sokolovská
uhelná). V současné době je systém ve zkušebním provozu.
Přesná identifikace armatur při poruchách
Provozovatel potřebuje průběžně řešit otázku tlakových poměrů v síti
při poruchách nebo jiných nestandardních manipulacích na řadech v kritických uzlech. Výsledky simulace vyvrátí či potvrdí odhady pracovníků
provozu a umožní lepší přípravu provozních opatření – vhodné přepojení
tlakových pásem, nutnost nouzového zásobení vodou a jeho dobu trvání,
výměnu sekčních armatur, případně jejich doplnění apod.
Identifikace armatur přímo sousedících s místem poruchy je zásadním
přínosem, který nalezne uplatnění po začlenění městských sítí do hydraulického modelu. Pokud jsou všechny prvky hydraulického modelu
zaneseny dokonale, pak je schopnost identifikovat armaturu velmi
významnou pomocí.
Data systém dokáže kontrolovat již na
vstupu a provádět nad nimi automatické opravy podle zadaných pravidel,
respektive limitů. To se odehrává ještě
před vstupem do hlavního výpočtu
hydraulického posouzení. V zásadě
je možné vkládat procedury jak před
hydraulickou analýzou (příkladem je
nastavení systému na základě databáze poruch – právě rekonstruovaných
řadů na potrubní síti), tak procedury
zaměřené na zpracování dat (například
vyhodnocení alarmů při překročení
limitních hodnot rychlosti – vliv zákalu
apod.). Když si k tomu představíme, že
systém takto pracuje nad velkými objemy dat v časovém kroku 10 minut…
Květen 2015 PL ANET
ZKUŠENOSTI
Provozní zásahy na síti (odkalení)
Snadná analýza problematických míst
12/13
Analýza problematických míst systému pomáhá porozumět výsledkům
simulací, analyzovat možné problémy,
anomálie, kritická místa a podobně.
K dispozici jsou předdefinované tematické mapy – například jednotkových
ztrát k určení skrytých úniků, mapa
pro analýzu problémů s kvalitou vody
(zákal) při nutnosti otočit směr proudění vody nebo nutnosti zvýšení rychlostí proudění, mapa tlakových poměrů,
mapa průtoků, rychlostí a jiných.
Poradce identifikuje parametry kapacity sítě, tlakové a rychlostní poměry,
včetně parametrů fluktuací. Význam
tohoto nástroje roste se zvyšující se
složitostí sítě – například umožňuje
rychle ověřit správnost parametrů
nově připojovaných oblastí.
Výpočet zpětného rázu
Na základě malé empirie pracovníků
provozu s regulací armatur na skupinovém řadu došlo v návaznosti na
vysokou rychlost uzavírání šoupěte
k vyvolání zpětného hydraulického
rázu, jehož následkem byl vznik poruchy, která se projevila 1,5 km proti toku
vody.
Hydraulický model je možné v tomto
případě využít k výpočtu zpětného
rázu pro stanovení nejvyšší přípustné
rychlosti sekvenčního uzavírání armatury. Tato hodnota je implementována
do monitorovacího a řídicího systému
jako nepřekročitelný limit. Výsledky
jsou zaneseny rovněž do základních
provozních evidencí konkrétního regionálního řadu pro tzv. řízení „na ruku“
– místní ovládání.
PL ANET Květen 2015
Hydraulický model bude možné výhledově využít také pro stanovení průtočného množství vody, a tím i času potřebného k odkalení určité části řadu
s ohledem na kvalitu vody. Kvalitu odkalené vody pak určuje míra NTU na
zákaloměrech, které jsou rovnoměrně osazeny po celém skupinovém vodovodu. Výsledky simulace umožní se na tuto situaci lépe připravit. Určí se
množství a doba nutná k vytvoření rezervního objemu vody v příslušných
vodojemech tak, aby nedošlo ke zhoršení kvality vody v přivaděčích. Výsledky budou sloužit také jako podklad pro rozhodování při výrobě vody.
Obdobně lze stanovit maximální možné průtočné množství vody potřebné
pro doplnění po poruše řadu tak, aby nedošlo k ohrožení kvality vody v soustavě opět s návazností na výrobu vody.
Identifikace skrytých úniků
Další možností vstupu do hydraulického modelu je import dat ze systému
SCADA, kde je vyhodnocováno mimo jiné i noční minimum. Porovnáním
naměřeného nočního minima s jednotkovými úniky lze snadno identifikovat lokality se skrytými úniky. Další možností je okamžité srovnání hydrodynamických tlakových čar vypočtených modelem a skutečně naměřených
mezi definovanými uzly sítě.
Monitoring transportu sedimentů
Na skupinovém vodovodu jsou osazeny zákaloměry v jeho základních
uzlech, které trvale monitorují pohyb nerozpuštěných látek v distribučních
trasách včetně obsahu Cl-. Pro jednotlivé úseky celé soustavy byly modelem
definovány kritické rychlosti proudění pro vznos zákalových mraků, které
následně přejímá řídicí systém. Tyto informace jsou nezbytné pro řešení
havarijních situací, kdy je třeba například zvýšit rychlosti proudění, nebo při
odkalování.
Monitoring kvality vody
Vzhledem k osazeným zákaloměrům se sdruženou funkcí měření Cl- je
možné také kontinuálně vyhodnocovat bakteriologické znečištění vody.
Model vyhodnocuje doby zdržení v síti a jednotlivých vodojemech soustavy
a následně navrhuje změny ve výrobě a distribuci vody. Tyto hodnoty pak
vstupují do okrajových a řídicích podmínek dispečerského systému.
Tvorba mapových výstupů
Nová verze systému je vybavena prvky programu ArcMap (GIS), čímž je zjednodušena tvorba vysoce kvalitních a vypovídajících mapových podkladů,
které pak beze zbytku splňují jak náročné požadavky provozovatele, tak
přehledové požadavky vlastníka. Výstupy lze interpretovat na fotogrammetrických snímcích nebo na různých mapových podkladech. Volitelnost
doplnění map dalšími doprovodnými podrobnostmi z GIS (ArcMap) je samozřejmostí. Mapové výstupy přispívají k rychlejšímu zpracování a pochopení
výsledků simulace a k identifikaci chyb.
Opětovné využití
elektroodpadu jako vstřícné gesto
vůči životnímu prostředí
a společnosti
Proč likvidovat něco, co se dá znovu zhodnotit?
Lumír Baum
Vedoucí útvaru ISŘ
(Integrovaný systém řízení)
Energie Ostrava, Česká republika
Tuto otázku si položil Lumír Baum, když se zamýšlel nad
zdánlivě bezcenným elektroodpadem, jehož osudem bývá
likvidace ve sběrných dvorech, i když často obsahuje
cenné komponenty.
Tak se zrodila myšlenka, jak nepotřebné elektrozařízení
opětovně zhodnotit, zároveň podpořit zaměstnanost osob
se zdravotním postižením, a navíc přinést úspory společnosti.
Stačil k tomu podpis smlouvy s neziskovou organizací, která
se zabývá tříděním a separací odpadů.
„Dohoda podepsaná s chráněnou dílnou na odběr vyřazeného
a nepotřebného elektrozařízení k jeho ekologicky šetrné likvidaci a opětovnému zhodnocení je dalším vstřícným gestem
vůči životnímu prostředí a zároveň vůči společnosti. Čím více
elektroodpadu nasbíráme, tím více vznikne pracovních míst
pro osoby zdravotně či sociálně znevýhodněné. Naší společnosti přitom vznikají úspory, neboť služba je poskytovaná
bezplatně.“
Podle něj nezisková organizace disponuje potřebnými
technologiemi k separování hodnotných částí z rozličných
typů elektrických a elektronických zařízení. Ty se pak prodávají k dalšímu zpracování, čímž dílna získává prostředky na
svůj provoz. V dílně aktuálně pracuje 21 osob se zdravotním
postižením.
„Nepřevezmou od nás jen nefunkční počítače, běžnou
elektroniku a spotřebiče, ale také vyřazená zařízení z provozů
jako jističe, vypínače, rozvaděče, části kabelů apod.“
Květen 2015 PL ANET
14/15
Spojení energie
pro pomoc potřebným a přírodě
V souladu s celosvětovou integrací všech aktivit a společností pod jednotnou hlavičku skupiny Veolia probíhá i spojení existujících
nadačních fondů. V České republice tak dojde ke sloučení Nadačního fondu Dalkia a Nadačního fondu Veolia. Ten se stane nástupnickým subjektem, který bude nejen pokračovat se všemi významnými programy obou předchozích fondů, ale bude v souladu
s filozofií skupiny Veolia rozvíjet i projekty nové.
Mgr. Vendula
Valentová
Co pro vás znamená
fúze nadačních fondů?
Jakou jste zvolili strategii
nadačního fondu?
Ředitelka Nadačního
fondu Veolia
Pokračování činnosti
obou nadačních fondů
pod společnou vlajkou
je velká příležitost.
Díky spojení vznikne
významnější nezisková
organizace, která bude
přinášet pomoc a řešení
problémů naší doby,
jakými jsou znečištěné
životní prostředí, vysoká
nezaměstnanost nebo
rychlé stárnutí populace.
Realizujeme zejména vlastní
programy a projekty zaměřené v sociální oblasti na pomoc
slabým a sociálně, fyzicky
i mentálně znevýhodněným
a v environmentální oblasti na
podporu biodiverzity a osvětu
v oblasti ochrany životního
prostředí. Pracujeme na
regionálním principu a svou
nabídku přizpůsobujeme místním potřebám. Chceme být
dlouhodobým a spolehlivým
partnerem všude tam, kde
naše skupina nabízí
své služby.
Na čem aktuálně pracujete?
Právě sbíráme žádosti o MiNiGRANTY VEOLIA od našich
zaměstnanců a neziskových
organizací, kteří zde pomáhají
v rámci svého volného času.
Zároveň je v plném proudu
nový program na podporu
aktivního života seniorů
Stále s úsměvem. Ve spolupráci s oslovenými neziskovými
subjekty dáváme dohromady
pestrou mozaiku projektů,
které podpoříme v pilotním
ročníku. Po celý rok také
běží program na podporu
vzniku dlouhodobých
pracovních míst.
NADAČNÍ FOND VEOLIA
Poslání: Snažíme se být dobrým sousedem ve všech
regionech, kde skupina Veolia poskytuje své služby,
ať už v oblasti vodárenství, nebo energetiky.
Podporujeme sociální a environmentální projekty a veřejně
prospěšné projekty s prvkem dobrovolnictví.
Usilujeme o šíření informací a osvěty u dětí a mládeže
i široké veřejnosti na téma ochrany
životního prostředí.
Dary 2000–2014: více než 148 mil. Kč
Hlavní programy NF Veolia:
MiNiGRANTY VEOLIA,
Podpora vzniku nových pracovních míst,
Voda pro Afriku, Cesta pstruha,
Ukliďme svět!
MiNiGRANTY VEOLIA
Finančně podporujeme volnočasové dobrovolnictví našich
zaměstnanců.
V rámci programu MiNiGRANTY jsme přispěli na uskutečnění
736 projektů s volnočasovým dobrovolnictvím našich zaměstnanců,
mezi které jsme v letech 2008–2014
rozdělili na 19 milionů korun. Řada
podpořených projektů je zaměřena
na pomoc handicapovaným, zkvalitnění výuky a prostředí ve státních
školách a školkách, podporu náhradní rodinné péče, zlepšení podmínek
dobrovolných hasičů a záchranářů,
na volnočasové aktivity dětí a mládeže nebo péči o seniory.
www.minigranty.cz
Vracíme přírodě,
co jí patří
Podpora vzniku nových
pracovních míst
Pomáháme původním druhům
ryb navracet se do volné přírody.
Chcete začít podnikat, přijímáte nového
zaměstnance? Jsme tu pro vás, pomáháme na svět dobrým nápadům!
Od roku 2015 pomáháme
původním druhům ryb navracet
se do českých řek. Ve spolupráci
s Českým rybářským svazem
jsme podporovali vysazování
úhořů a lososů, od roku 2011
pokračuje program ve spojení
s Jakubem Vágnerem pod
názvem Cesta pstruha.
Za dobu jeho konání (2011–2015)
bylo do horního toku Labe
a západočeské řeky Střely
vypuštěno asi 8 tun
lososovitých ryb.
www.cestapstruha.cz
Již od roku 2000 finančně podporujeme začínající malé a drobné podnikatele, a pomáháme tak snižovat
nezaměstnanost v Moravskoslezském
a Olomouckém kraji. Za 15 let činnosti
jsme prostřednictvím 1121 projektů
pomohli vytvořit 1884 nových dlouhodobých pracovních míst, z toho 257 pro
osoby se zdravotním postižením. Na
nadačních příspěvcích jsme rozdělili
více než 88 milionů korun. Nadační fond
podporuje tradiční a netradiční řemesla
a výroby, infrastrukturní služby, projekty
se sociálním zaměřením či projekty
zlepšující životní prostředí.
Květen 2015 PL ANET
NADAČNÍ FOND VEOLIA
Ukliďme svět!
Seniorem s úsměvem
Voda pro Afriku
Jako generální partner dlouhodobě
podporujeme kampaň zaměřenou
na čištění životního prostředí
a osvětu.
Aktivně po celý život
Prostřednictvím benefičního
prodeje karaf na vodu získáváme
finance na budování a opravy
vodních vrtů v Etiopii.
Kampaň Ukliďme svět! má v ČR tradici od roku 1998. Organizuje ji Český
svaz ochránců přírody (ČSOP) a od
roku 2008 podporuje Nadační fond
Veolia, který je zároveň generálním
partnerem projektu. Finanční prostředky NF Veolia slouží na koordinaci kampaně a zajištění materiální
podpory pořadatelům akcí (pytle,
rukavice). Každoročně se do úklidů
veřejných prostranství a přírody
zapojí tisíce účastníků v celé ČR.
www.uklidmesvet.cz
Vybudovali jsme 38 pétanquových
hřišť na podporu pohybových aktivit
seniorů a mezigeneračního setkávání. Seniorům a seniorsky zaměřeným organizacím pomáháme
i v rámci firemního dobrovolnictví.
Stále více si uvědomujeme, že česká
společnost dluží svým seniorům
mnohé. Chceme programově napomáhat tomu, aby se seniorům u nás
žilo lépe… V roce 2015 spouštíme
nový program na podporu aktivního
života seniorů v komunitním životě
Seniorem s úsměvem. V pilotním
ročníku rozdělíme v rámci uzavřeného výběrového řízení mezi vybrané
projekty 1 milion korun.
Od roku 2010 prodáváme v předvánočním čase vždy limitovanou edici
křišťálových karaf na vodu.
100% výtěžek prodeje věnujeme na
sbírku Skutečná pomoc organizovanou společností Člověk v tísni, která
za tyto prostředky buduje a opravuje
vodní zdroje pro obyvatele chudého
etiopského venkova. Za 5 let konání
projektu jsme na tyto účely darovali
celkem 2,5 milionu korun.
www.vodaproafriku.cz
Publikace skupiny Veolia
CZ Planet  Časopis skupiny Veolia  Vydává: Veolia Česká republika, a.s., Recepce D, Na Florenci 15, 110 00 Praha 1.
Redakce: Eva Kučerová, Marcela Dvořáková, Vendula Valentová a Antonín Balnar. Fotografie: archiv Veolia, Jana Bábíková.
Realizace: text Jana Bábíková, grafika a sazba Bára Augustová.
Uzávěrka tohoto čísla: 11. 5. 2015
PL ANET Květen 2015
www.nfveolia.cz
– Illustration : RUDE.
Po
celémdevelops
světě Veolia
pečuje
přírodní zdroje
a umožňuje
takand
lidem,
aby jethem
mohli on
využívat
ve svůj prospěch.
Veolia
access
tooresources,
preserves
them
renews
five continents.
We devise
Tyto
je všakwater,
třeba nejen
chránit,
ale takémanagement
obnovovat, protože
nejsoutonevyčerpatelné.
K tomu
Veolia
navrhuje
andzdroje
implement
waste
and energy
solutions
help develop the
circular
economy.
out
how
at veolia.com
aFind
zavádí
nová
řešení,
a to jak ve vodohospodářství, energetice, tak v odpadových službách. Jak to konkrétně děláme,
zjistíte na veolia.cz
PEČUJEME O SVĚTOVÉ ZDROJE
Resourcing the world

Podobné dokumenty