Bez půjček není růst

REGULACE
REGULACE
SVĚTOVÉ BANKOVNICTVÍ
Bez půjček není růst
Spotřeba domácností a investice firem a států jsou motorem růstu ekonomiky.
Pokud se tok peněz zastaví, stroj se zadrhne a ekonomika v lepším případě stagnuje.
Ať se nám to líbí nebo ne, život na dluh umožňuje světu se vyvíjet.
S
oučasný svět se potýká s řadou ekonomických problémů. Utlumená
výroba a zastavené investice na donedávna rychle rostoucích trzích
způsobují slabou poptávku po zboží a komoditách. K tomu jim silný
dolar prodražuje import. Vlády se proto uchylují k různým stimulům vlastních ekonomik.
Nadhodnocené trhy, nízké úrokové sazby a současně nízké výnosy, spolu s velkým množství likvidity mohou vést ke kolapsu přehřátých ekonomik.
Čína přibrzdila
Nyní, když čínská ekonomika zpomaluje, hrubý domácí produkt v roce 2014 rostl „jen“
o 7,4 procenta a v letošním roce by měl být ještě nižší. Růst infrastruktury, stavebnictví, průmyslových podniků i služeb si v minulosti vyžádal obrovské investice, které zajišťoval rychle
rostoucí trh finančních služeb. Podle údajů centrální banky People’s Bank of China v zemi nyní
působí přes 3 700 bank, které ještě v loňském
roce měsíčně poskytovaly nové úvěry v hodnotě okolo 1 bilionu čínských yuanů (RMB).
Celkově je objem úvěrů v Číně na úrovni
230 % HDP, přičemž polovinu z toho jsou dluhy
domácností. Takový růst půjček s sebou nutně
nese riziko jejich nesplácení. Podle údajů čínské centrální banky představovaly v roce 1999
nesplácené půjčky astronomických 44 %. V té
době sáhla centrální banka k tvrdým opatřením a podmínky pro úvěrování zpřísnila. Přesto na konci loňského roku dosahovaly nesplácené úvěry komerčních bank hodnoty 493
miliard RMB a k tomu byly na trhu odprodány
pohledávky za více než 3 biliony. Dnes je situace
mnohem lepší, ale je těžko uvěřitelné, že se reálná hranice nesplácených úvěrů pohybuje pod
1,5 %, jak oficiálně uvádí čínský bankovní regulátor China Banking Regulatory Commission. Pro srovnání, v ČR v posledních letech uvádí ČNB stabilní číslo okolo 3 % nesplácených
hypoték a 12 % nesplácených spotřebitelských
úvěrů. Na čínských kreditních kartách je průměrný nesplácený dluh okolo 8 000 RMB, což
je více jak trojnásobek průměrného měsíčního
příjmu, který je oficiálně kolem 2 400 RMB (cca
7 600 Kč). Není proto divu, že na zvýšení úvěrových rizik spolu s nárůstem úvěrových aktivit nebankovního finančnictví reagovala loni
v dubnu agentura Fitch snížením ratingu dlouhodobých závazků v domácí měně o jeden stupeň na A+.
42 / BANKOVNICTVÍ 2015
SVĚTOVÉ BANKOVNICTVÍ
Prudce se zvyšující počet klientů bank vyžaduje dokonalé zvládnutí kreditních rizik
i funkční řízení vztahů se zákazníky. Jinak je jisté, že poroste podíl nesplácených úvěrů a dříve
nebo později finanční systém zkolabuje. Naše
zkušenosti potvrzují, že čínské finanční instituce neumí vždy efektivně eliminovat rizika spojená s úvěrovou expanzí. Navíc, místní
banky (a nejen ty státní) zatím příliš neřeší boj
a péči o klienty, jako je tomu například v Česku.
Do budoucna se to ale jistě změní a bankovní
domy se začnou o své klienty opravdu zajímat.
Při konzultacích klientům vysvětlujeme nutnost řešit Customer Relationship Management
i Credit Risk Management jako jeden celek.
Od vstupních analýz a scoringu, přes nastavení
a implementaci procesů řízení vztahů se zákazníky, až po efektivní správu a inkaso pohledávek. Jednotlivé kroky na sebe navazují, doplňují se a díky vzájemnému působení jsou neustále
zlepšovány. Jakmile se propojí kvalitní vstupní data s efektivní komunikací s klienty, dostaví se výsledek v podobě snížení nákladů na klienta, resp. zvýšení výnosů na klienta. Správně
užitá data o zákaznících se tak dají velmi efektivně použít jak k prodeji dalších produktů, tak
i v prevenci snižování rizik a ztrát z nesplácených úvěrů.
Indie naopak zrychluje
Na počet obyvatel jsou Indie a Čína srovnatelné
země. Hospodářství ale po roce 2010 pokleslo
z více jak 11% růstu HDP na 4%. Ovšem v letošním roce zase výrazně roste a očekávání je kolem 7,5 %, takže asi předstihne Čínu. Růst doprovází 8,5% inflace, která je vysoká hlavně
díky dražším dovozům v důsledku oslabení rupie vůči dolaru. Její ekonomika je sedmou největší na světě podle nominálního HDP (2,05 bil.
USD) a třetí největší podle parity kupní síly. Ačkoliv je střední třída v Indii stále málo početná
(okolo 2 % populace) tvořila vloni spotřeba domácností 59 % HDP.
jem bankovních úvěrů o 13 % a v letošním roce
by se měl pohybovat okolo 9,5 %. Úrokové sazby spotřebitelských úvěrů se pohybují od 10
do 14 %, hypotéky jsou dosažitelné od 9 %.
Domácnosti si nejčastěji půjčují na motorky,
auta nebo vybavení obchůdků či dílen. Takže to
není utrácení za zbytné věci, jako se děje na Západě. Dalším častým typem půjčky je financování zdravotní péče nebo zajištění starých rodičů, kteří si nebyli schopni vytvořit finanční
rezervy. Protože zdravotní a zejména sociální pojištění obyvatel v Indii prakticky neexistuje. Pro nás neobvyklou, ale pro Indy běžnou
půjčkou, je financování svatby. Jedná se o důležitý rituál a dodržení kulturní tradice tak představuje pro Indy vysoké náklady. Naproti tomu
právě silné rodinné vazby jim zajišťují vzájemnou podporu.
Před 7 lety se banky předháněly v nabídce finančních produktů a půjčily doslova každému,
kdo si řekl. Výsledkem byl růst počtu nesplácených úvěrů, který se v posledních třech letech
zdvojnásobil. Nárůst pohledávek na kreditních
kartách za první pololetí 2015 byl o neuvěřitelných 87 % z 12,4 mld. rupií na 26,6 mld.
Vymáhání pohledávek si banky a finančních
instituce ještě před několika lety řešily interně. Ale nárůst objemu pohledávek a obtížnost
jejich vymáhání dal prostor firmám specializovaným na tuto činnost. Základním problémem inkasa pohledávek v Indii je vůbec dlužníka kontaktovat. Nástroje používané v Evropě
jsou v Indii málo účinné. Doručitelnost pošty je na hranici 10 % a zavolat je možné pouze
na telefonní čísla, která dlužníci oznámili věřitelům. Banky jsou navíc kvůli reputačním rizikům a v obavě o ztrátu zákazníků velice mírné.
Odmítají se s dlužníky soudit a raději pohledávky odepisují.
Dnes v Indii obor credit risk managementu a správy problémových aktiv roste rychlým
tempem a v zemi působí řada nadnárodních
a domácích inkasních společností, které zajišťují profesionální správu pohledávek. Podle
Nástroje na vymáhání pohledávek, které známe
z Evropy jsou v Indii málo účinné. Doručitelnost
pošty je na hranici 10 % a zavolatje možné pouzena
telefonní čísla, která dlužníci oznámili věřitelům.
Indický finanční systém odpovídá velikosti země. Peníze poskytuje 26 státních a 20 soukromých domácích bank. K tomu v zemi působí 43 zahraničních bank, 56 regionálních
venkovských bank, 1 589 městských družstevních bank a 93 550 družstevních bank, přičemž
celých 80 procent trhu kontrolují státní banky.
Poptávka po úvěrech, jak korporátních, tak
retailových, je nižší než v předchozím roce.
Podle Standard & Poors narostl v roce 2014 ob-
fundovaných odhadů vydaly banky v roce 2014
na vymáhání dluhů více jak 1,1 mld. USD.
V rámci bouřlivého rozvoje finančního trhu
je třeba klást důraz na credit risk management.
Informace o dlužnících jsou v Indii centrálně
dostupné poměrně krátkou dobu. Teprve pět
let existuje CIBIL (Credit Information Bureau
India), který od všech významnějších finančních institucí eviduje záznamy o úvěrech jejich
zákazníků. Tyto informace pro scoring a risk
Roman Bartuška
Pracuje ve společnosti M.B.A. Finance
od září 2013. Nastoupil na pozici obchodního ředitele a o rok později se stal jejím CEO.
Předtím nasbíral bohaté zkušenosti v obchodu a marketingu velkých korporací, jako jsou
např. XEROX, Inbew, Roche a jako nezávislý
konzultant působil doma i v zahraničí. Společnost M.B.A. Finance s.r.o. působí na českém trhu od konce roku 2005. Je součástí
mezinárodní skupiny M.B.A. EMPIRE Ltd. se
sídlem v Londýně, která patří mezí významné firmy působící v oblasti poradenství,
CRM řešení a správy retailových problémových aktiv v regionu střední a východní
Evropy a Asie.
management však tamní banky nevyužívají optimálně, nemají nastaveny interní upomínací
procesy a nedokáží využít v plné míře všech externích instrumentů inkasa.
Úvěrovat s minimálními riziky
Jak se ukazuje, ekonomiky jako je Čína a Indie
představují velké příležitosti, ale také nemalé
kostlivce skryté ve skříni. Hrozby předluženosti
a vzniku bublin podobných té hypoteční, která
v roce 2008 odstartovala celosvětovou finanční
krizi. Proto by státy měly vždy dohlížet na vyváženost mezi zadlužením a růstem. Jelikož nezodpovědné jednání jak věřitelů, tak i dlužníků
může vést ke kolapsům celých ekonomik.
Text Roman Bartuška CEO M.B.A. Finance
www.bankovnictvionline.cz/Regulace
www.bankovnictvionline.cz / 43