P E N T A G A T E

náčelník vševojskového štábu generál Henry Shelton je „někde nad Atlantikem" a
nový náčelník generálního štábu generál Richard Meyers ujišťuje, ţe viděl atentáty
v televizi. Toho dne mnoho vojáků nebylo odpovědných.
To nemění nic na faktu, ţe zmizení letadla při letu 77 Američan Airiines
zůstává nevysvětleno, stejně jako vyslání řízené střely na Pentagon, delikty
iniciátorů před 11. 9., zhroucení věţe č. 7 v New Yorku a poţár přilehlé budovy
Bílého domu.
Abychom věděli co se stalo s letounem, jeho posádkou a cestujícími, jsme
nuceni věřit vojákům. Ale jejich vysvětleni stále vyvolává problém. Na kaţdou
otázku se ocitají v delikátním postavem a jsou nuceni odpovídat: technická
závada, problém koordinace, momentální nezpůsobilost, přesun odpovědnosti,
absence velení, atd. A na-konec pro vysvětlení fantomatický let 77, největší
armáda světa je nucena doznat, ţe je také nejvíce neschopná.
PENTAGATE
Thierry Meyssan
( Výňatky z knihy )
Epilog
Lţi Bushovy vlády o skutečné povaze atentátu spáchaného proti
Pentagonu tvoří váţné porušení americké demokracie a mezinárodního práva.
Manipulací svých spoluobčanů a zbytku světa usilují, aby spolknuli nelegitimní
rozhodnutí. Vyplývají z formy vládnutí, „státní zájem", který zakladatelé Spojených
států amerických chtěli vyvrátit vytvořením „Státu práva" garantovaného ústavou,
„Listinou práv".
Občané američtí jiţ cestou petice, jakoţ i poslanci a senátoři, bojují za
vytvoření parlamentní vyšetřovací komise k vyšetřeni atentátů zlí. září. Od
nynějška pouze kongres můţe objasnit tyto události a určit sankce proti osobám
civilním i vojenským, které jsou dotčeny.
Letadlo, nebo řízená střela
____________________________________________________________________
Vydala Obvodní rada KČP v Praze 10 pro vnitřní potřebu vlasteneckých organizací.
Překlad a redakce J. Řezníček, připravil ing. P. Rejf. Původní integraální text knihy byl sejmut s
internetu. Praha, únor, 2003.
1
16
Odhalení válečné lţi
Kniha Velký podvod si vzala za cíl odhalit slabá místa oficiální verze
atentátů z 11. 9. 2001 a poskytnout jiný názor na tyto události... „Velký podvod" se
spokojil zaznamenáním materiální nemoţnosti nárazu Boeingu 757 do budovy
Pentagonu aniţ by objasnil skutečnou povahu atentátu. Nevyvodil nijakou
politickou interpretaci z těchto skutečností. Aby vybídnul občany ke kritické četbě
pozdějších oficiálních deklarací, omezil se na zdůraznění, ţe vláda Spojených států
začala lhát jiţ od rána dne 11. září.
S pomocí našich čtenářů a některých kolegů novinářů, kteří nám poskytli
dokumenty a vlastní úvahy, jsme pokračovali v pátrání. Poznatky, které dnes
uvádíme, nejsou však pokračováním „Velkého podvodu", ale doplňkem pátrání o
atentátu na Pentagon a způsobu, jakým jsme byli klamáni informační sluţbou
ministertva obrany Spojených států.
Škody, které způsobila, nejsou v ničem srovnatelné s těmi, které způsobil
vzdušný útok. Letící objekt, který zasáhl ministerstvo obrany vyvolal velmi zvláštní
efekt. Některé řízené střely jsou koncipovány tak, aby měly velký průrazný účinek.
Tyto střely jsou opatřeny hlavicemi s tzv. „ochuzeným" uranem, kovem extrémně
hutným, který se zahřívá při sebemenším tření a tím zvyšuje průraznost. Tyto
střely jsou uţívány zvláště pro ničení bunkrů. Letoun narazí a bourá stěnu. Střela
tohoto typu proniká.
Vyhodnocení trosek umoţňuje tedy rozhodnout mezi dvěma hypotézami
střely nebo letounu. Budova nebyla pobořena, jak by tomu bylo při nárazu letounu,
ale proniknuta jakoby zásahem řízenou střelou. Aby byla potvrzena tato hypotéza,
je nutno nyní studovat charakteristiky exploze a poţáru, který následoval.
Úlomek navíc
Na trávníku před budovou Pentagonu byl nalezen úlomek z letounu Boeing
757-200 letu 77 Američan Airiines, ale noviny, které publikovaly fotografii úlomku
jako důkazu, neprovedly ani základní ověření. Zdá se skutečně, ţe nalezly úlomek,
o jehoţ existenci ani sám Pentagon nevěděl. Ostatně je velmi obtíţné definovat z
které části Boeingu ten kousek plechu můţe pocházet.
Úlomek má být z letadla „roztříštěného", „roztaveného", „zplynovaného".
...Fotografie úlomku pořídil Mark Farám, reportér agentury CNA a původně byla
pouţita v NAVY TIMES. Ve Francii byla prvně publikována deníkem LeMonde
21.3.2002.
Několik dalších novin ji převzalo v barvách na celé stránce...Úvodník
těchto novin uveřejněný téhoţ dne je ještě více kategorický v tom, co si redakce
myslí o snímku: „Svědkové viděli letoun předtím, neţ narazil do Penta-
gonu, fotografie dokonce ukazuje kousek trupu 100 m od objektu".
Časopis současně ujišťuje čtenáře, aniţ by se bál rozporu, překvapené
nedostatkem materiálních důkazů přítomnosti letounu: „Experti (anonymní)
vysvětlují, ţe letoun se rozpadl nárazem a navíc se roztavil. „Náraz extrémní
energií vyvolal rozprášení stroje, uvedl jeden z nich, a okamţité vzplanuti. Na
2
Aby armáda mohla pokračovat v obhajobě své verze atentátu je nucena
očerňovat sama sebe, svou nekompetenci. A kaţdý nový krok, kaţdá mová otázka,
činí její roli v průběhu událostí ještě závaţnější.
Je to kupodivu NORAD....kterému je v médiích přisuzována plná
odpovědnost za systém protivzdušné obrany dne 11.9. 2001. Avšak tato
organizace, vytvořená spolu s Kanadou k ochraně celého severoatlantického
vzdušného prostoru, provádí pouze rozhodnutí učiněné Pentagonem, národním
ústředím vojenského velení (NMCC).
Je to tedy NMCC a nikoli NORAD, který soustřeďuje všechny informace
týkající se únosů letadel a které řídí vojenské operace. Předpis je v otázkách
únosů velmi přesný..." . NMCC..je koordinační autoritou mezi ministerstvem
obrany, FAA a veliteli v terénu...Tyto sluţby, sjednocená velitelská stanoviště,
jakoţ i US součásti NORADu, jsou odpovědny za aplikaci nařízení, jakoţ i jiných
direktiv, zákona nebo mezinárodní legislativy týkající se vzdušného pirátství
(únosů letadel), nebo zbloudilých letících objektů".
Tato direktiva generálního stahuje dokonale plněna ze strany FAA, která
upřesňuje ve svém předpise: "Vojenská eskorta bude vyţadována Činitelem
oprávněným za situatuace únosu letadla, který pracuje v přímém kontaktu s
NMCC. Toho rána byl NMCC uţ při plné pozornosti, kdyţ byl Pentagon zasaţen
letícím objektem. Byl dokonce ve stavu největší pohotovosti a „Proces řízení
krizových situací" byl okamţitě aktivován", vysvětluje asistentka ministra obrany
Victoria Clarke. Někteří z nás ihned odešli do kanceláře ministra obrany
Rumsfelda, aby ho upozornili, ţe reţim řízení krizových situací byl zaveden. Tedy
někteří z nich odešli na druhou stranu haly, coţ je nazýváno National Military
Command Center".
Je to tedy na NMCC v srdci Pentagonu a nikoli na NORADu, kde jsou
koordinovány akce z 11. 9. Je to směrem k tomuto strategickému centru, kam FAA
předává všechny informace týkající se únosů letadel, nebo za takové
povaţovaných. Bylo to právě sem, kam byla předána informace, podle níţ letící
objekt směřoval k hlavímu městu. Přesto je NORAD v médiích uváděn jako jediný
odpovědný a NMCC není citován nikdy. Všechno se odehrává tak, jakoby NORAD
byl tavnou pojitkou, jakoby selhání operací z 11.9. mu měly být přičtena...(str. 120)
Na NMCC je nejvyěěí autoritou náčelník vševojskového štábu. 11.9. 2001
to byl ještě generál Hemy Shehon. Ale v době událostí byl na cestě do Evropy
„někde nad Atlantikem"...V jeho nepřítomnosti je to jeho zástupce, od února 2000
generál Richard Meyers od letectva. Ale není přítomen, trvá důrazně na své
nepřítomnosti během událostí a prohlásil, ţe se díval na atentáty v televizi Jak se
díváme na špatný film...". Bylo to aţ po událostech, kdy se generál dostavil do
NMCC.
Podle informací vydaných armádou 11. 9. 2001, jediným odpovědným byl
NORAD a jeho vrchní velitel Ralph Eberhart...
Mimochodem, zapomíná se, ţe NMCC v srdci Pentagonu je nervovám
centrem všech operací. Informační sluţba armády trvá na skutečnosti, ţe bývalý
15
neidentifikovaný letící objekt se řítil na Pentagon. 11. záň vskutku dokonale
fungovala komunikace mezi civilní leteckou konrolou a různými federálními úřady.
Tato kontrola nebyla v přímém kontaktu jen s Pentagonem, ale také s Bílým
domem. V 9,25 hod. kontrolní věţ letiště Dulles zpozorovala objekt letící k
hlavnímu městu. Washington Post napsal: „Vzdušná kontrola na Dullesu zjistila
letoun letí vysokou rychlosti přímo do zakázaného vzdušného prostoru nad Bílým
domem. Jedna z kontrolorek Danielle 0'Brien, svědčí o této události a upřesňuje:
"...dělali jsme odpočet. Deset mil západně, devět mil západně...Náš supervizor
zvedl telefon přímé linky do Bílého domu a začal je informovat jako, ţe
neidentifikovaný letoun letící velkou rychlosti do jejich prostoru a je jen 8 mil
západně...odpočítávání pokračovalo „šest, pět, čtyři, měla jsem na rtech „tň", kdyţ
se letoun prudce odchýlil. V místnosti zavládlo hmatetelné ulehčení. To můţe být
pouze stíhací letadlo. To musí být jeden z našich hochů v pohotovosti, který
patroluje ve vzduchu a chrání prezidenta a vydechli jsme s úlevou. Ztratili jsme
kontakt radaru s letounem a čekali jsme...A potom jsme slyšeli hlas letecké
kontroly Washingtonu Nadonal Airport v tlampačích našeho sálu, který nám říkal:
"Dulles, blokujte všechny přílety. Pentagon byl zasaţen". Armádní velení
Wahingtonu bylo okamţitě informováno ze strany FAA, dvanáct minut před
atentátem".
Ale armáda nečeká aţ ji FAA upozorní, ţe nějaký objekt letí na hlavní
město. Disponuje několika systémy radarů velmi sofistikovaných mimo jakékoli
srovnání s civilními radaiy. Např. systém PAVE PAWS, uţívaný zvláště k detekci a
sledování střel, které letí v malé výšce. Pave Paws neztratí nic z toho, co se děje v
severoamerickém vzdušném prostoru: „Systém radar je schopen zjistit a sledovat
velký počet pohyblivých cílů, coţ by byl případ v rámci masivního útoku
balistických raket vypuštěných z ponorek. Mimo tyto komunikační funkce, analýzy
a detekce, systém musí rychle rozlišit různé typy raket, kalkulovat místo vypuštění
a bod dopadu".
V rozporu s ujišťováním Pentagonu, armádě je dokonale známo, ţe
neidentifikovaný objekt směřuje k hlavnímu městu. Avšak armáda nereaguje a
protiraketové balené Pentagonu nefungují. Proč?
Protivzdušná obrana Pentagonu je koncipována ke zničení střel, které se
přibliţují. Raketa by normálně nemohla touto obranou proniknout. Velký Boeing by
neměl striktně ţádnou šanci.
Pokud se jedná o řízenou střelu, můţe být formulována hypotéza, kterou
by byla vysvětlena absence reakce systému obrany.
Kaţdý vojenský letoun je vybaven systémem vysílání identifikačního kódu,
daleko dokonalejším, neţ letouny civilní a umoţňuje zejména označit se svému
vlastníkovi jako „přítel" nebo „nepřítel" (Viz zvláště zařízení AN / APX 100 (V) ).
Tento systém je nezbytný ke sledování mnoha objektů v prostoru bojů, aby byly
ničeny pouze nepřátelské objekty. Protiraketová baterie nebude například reagovat
na průlet rakety přátelské. Není nemoţné, ţe se tak stalo 11. září 2001 v
Pentagonu.
rozdíl od vozidel, letadla jsou vyrobena především z hliníku, který se taví při 600°C
a struktury letounu se mohly roztavit...
Nato jiné noviny převzaly tento argument, který je však v rozporu s
předpokládaným snímkem úlomku: Co s chybějícími křídly? Experti na letectví
jsou kategoričtí: „Vyrobeny z hliníku, zcela jednoduše se roztavily v ohni". Proč
ne? Ale pak by muselo být nalezeno sto tun roztaveného kovu. To ovšem není
tento případ. Aby bylo objasněno toto tajemství, čtenáři jsou poučováni, ţe teplota
dosáhla bodu zplynování. „Intenzita tepla způsobeného nárazem můţe snadno
zplynovat stroj...při 3000°C se hliník mění v plyn!"
Čtenář ovšem neklade otázky týkající se následku takové hypotézy. Jestli
letoun hořel při více neţ 3000°C uvnitř budovy od přízemí do prvního patra, jak
potom věřit, ţe vyšší patra mohla odolávat teplotě tak vysoké? A jak mohly úřady
identifikovat oběti údajně nalezené v takové peci? Neboť jiný důkaz nárazu letadla
do Pentagonu, zdánlivě nepopiratelný, Libération svým čtenářům upřesňuje tak, ţe
jedna cestující „byla identifikována díky otiskům prstů!"
Jak věřit, ţe kov se roztěkal, „zplynoval" a lidská těla mohla být
identifikována?
Podle těchto novin byl letoun „rozprášen" předtím, neţ se „roztavil" a
„transformoval se v plyn". Přesto však byl kategoricky i identifikován úlomek,
který vůbec nehořel.
14
3
Pentagon tento úlomek neobjevil
Publikace, které uváděly tento úlomek popírají ve skutečnosti oficiální
verzi. Z tiskové konference v Pentagonu 12. a 15. září 2001 vyplynulo, ţe ţádný
větší úlomek letadla nalezen nebyl. Podle Státního departmentu obrany
(ministerstvo obrany) jediné předměty, které byly nalezeny dne 14. 9. 2001, byly
černé skřínky a reflektor...
Dne 12. 9. se jistý novinář zeptal Eda Plaughera, šéfa hasičů v Ariingtonu,
jestli zbylo něco z letadla. Jeho odpověď nenechává pochyby: „ Co se týče letadla,
jsou malé zbytky stroje uvnitř, v průběhu hašeni poţáru, o němţ jsem mluvil, ale
nikoliv velké kusy. Jinými slovy, nejsou tam zbytky trupu nebo toho druhu...".
Dne 14. 9. Department obrany oznamuje, ţe záchranáři našli 2 černé
skřínky ve 4 hodiny ráno. Potom jeden reflektor. Potom jiţ nic.Hledání bylo
ukonnčeno, kdyţ byly zahájeny destrukční a rekonstrukční práce. O
předpokládaném zbytku Boeingu fotografovaném Markem Fáraném nebyla v
oficiálních prohlášeních ani zmínka...
V prvních dnech po atentátu úřady připouštěly pouze existenci malých
kovových úlomků, které mohly pocházet z něčeho zcela jiného...Nikdo z hasičů,
architektů a úředníků Departmentu obrany neviděl ani nejmenší kousek trupu na
místě atentátu - s výjimkou sekretáře obrany (ministra - pozn. re.) Donalda
Rumsfelda. O šest měsíců později, francouzský tisk tedy nalezl úlomek letounu
zcela neznámý samotnému Pentagonu.
O šest měsíců později můţe FBI téměř identifikovat letoun.
Verze Departmentu obrany není jedinou oficiální verzí. O šest měsíců
později je vydána jiná verze průběhu věcí. V dubnu 2002, krátce po vydání knihy
Velký podvod, Valérie Labrousseová z agentury Digipresse se vrací do
Washingtonu. Kontaktuje tam úřady a ţádá, aby se o věci vyjádřily. Deklarace FBI
je zaráţející: jeho agenti měli shromáţdit velkou část zbytků, coţ téměř umoţnilo
úplnou rekonstrukci vraku Boeingu. Verze, kterou potvrdil Chris Murray, mluvčí
FBI ve Washingtonu, dotázaný redaktorem listu Libération: „Části letounu jsou
uloţeny ve skladu a jsou označeny sériovými čísly letu 77". Letoun tedy nebyl
roztříštěn na mnoţství malých kousků, jak ujištoval Pentagon v září 2001. Ani se
neroztavil, jak vysvětlovalo několik francouzských listů v březnu 2002, letoun můţe
být prakticky sestaven samotným FBI.
Za více neţ 6 měsíců po událostech se vrací paměť dokonce několika
svědkům. Ed. Plaugher, šéf hasičů v Ariingtonu, který v září 2001 svědčil, ţe
neviděl neţ malé zbytky letounu a nikoli „sekce" trupu, je tázán Valerií Labrousse.
Popírá svá vlastní prohlášení: Po příchodu na místo 35 aţ 40 minut po atentátu
upřesňuje co viděl: „...části trupu, křídla, podvozek, části motoru, sedadla. Mohu
vás ujistit, byl to letoun." Předtím, neţ ujistil: "Linkový letoun".
Tedy 35-40 minut po nárazu, zatímco oheň běsnil ve vnitřních prostorách
Pentagonu za teploty blízko 3000°C a spaloval kabinu a prostor cestujících, bylo
moţno přiblíţit se ohnisku a rozeznat sedadla Boeingu. Ed Plaugher uvádí, ţe
dokonce „viděl jednu z černých skřínek, která bude teprve nalezena aţ o tři dny
později. Černá skřínka oficiálně nepouţitelná, protoţe byla příliš dlouho vystavena
velmi vysoké teplotě!
Dne 30. března 2002 Libération zveřejňuje jiné svědectví ujišťující
přítomnost zbytků letounu. Podle Artura Santany, „záchranáři shrabovali všude
kusy letounu. Zbytky byly ukládány do pytlů z plastu hnědé barvy, které byly
označeny nápisem „Materiální důkazy" (anglicky „Evidence") a část této zóny byla
obehnána ţlutou stuhou. Velký kus letounu nadzvednutý dvěma
osobami umoţňoval spatřit písmeno „C" z nápisu Ameican Airiines". Deník uvádí
ostatně i jiné svědectví Mika Waltera: „Po explosi jsem Šel směrem k Pentagonu.
Byl jsem víc jak 100 m od místa nárazu, a kusy trupu byly všude. Několikrát jsem
musel překročit trosky. Vzpomínám si dokonce, ţe někdo kdo je sbíral, si nechal
udělat snímek s pozadím Pentagonu. Podle Libération, novinář tvrdí, ţe trosky
letounu nebyly velké. 11. dubna Jamie Mc Intyre, korespondent CNN v Pentagonu,
sdělil listu Paris-Matchjak proţil atentát ve své kanceláři v Pentagonu. „Okamţitě
jsem běţel na místo nárazu. Stovky úlomků letadla byly rozházeny po zemi, mezi
nimi kus trupu a část čelních skel kokpitu, které CNN předala k expertize".
Hovoří se nám nyní o velkých kusech neidentifikovatelných a dokonce o
fotografiích těchto kusů. Avšak ţádná z těchto fotografií (s výjimkou té od Marka
Fárána) nebyla zveřejněna, ani uchována tiskovými agenturami. Proč? A jak
Pentagon, který oficiálně našel reflektor a dvě Černé skřínky mohl nevzít v úvahu
všechny ty trosky a zbytky Boeingu na trávníku?
4
Tato verze přisuzuje plnou odpovědnost za atentát Federální letecké
správě (FAA)...Neboť, jestliţe některé civilní radary „nevidí" letouny, jejichţ
identifikační signál byl přerušen, neplatí to pro vojenské radary, které zjistí kaţdé
letadlo..
Proč posílat stihače ze základny v Langley ve Virginii a ne ze základny
Saint-Andrews? První je na 105 nul od Pentagonu a druhá pouze 10 mil.
Proč poslat stihače F-15 a nikoli F-16? První letí rychlosti 1500 mil/h,
druhý 1875 mil/h. Proč zvolili letouny pomalejší? Proč posílat spíše stihače neţ
raketu? Avšak půl hodiny před atentátem na Pentagon generál Ralph Eberhart,
vrchní velitel NORADu přesunout odpovědnost na FAA.
(North Američan Aerospace Defense Command) aktivoval plán SCATANA
a spustil kontrolu new-yorkského vzdušného prostoru stihači... NORAD moţná
zamýšlel Nazítří po publikaci této chronologie, se vice-prezident Dick Cheney
pokusil ospravedlnit neschopnost armády skutečností, ţe sestřelení civilního
letadla ,Je v pravomoci prezidenta". Naléhav na váţnost rozhodnutí implikující
smrt „amerických občanů". Disk Cheney dává na srozuměnou, ţe prezident je
nemohl učinit překotně a více trval na rizicích, která spočívala na samotném
prezidentovi, jehoţ letoun byl rovněţ cílem podle tajných sluţeb.
Kaţdý si můţe představit, ţe v tomto dni paniky a zmatku není nemoţné,
ţe rozhodnutí je poněkud opoţděno.
Avšak ujišťování viceprezidenta je falešné...Zákrok stihačů proti
podezřelému civilnímu letadlu nevyţaduje nijaké politické rozhodnutí...Toto
rozhodnutí náleţí do rámce odpovědnosti ministra obrany: "S výjimkou
naléhavých poţadavků vyţadujících okamţitou reakci a stanovených předpisem,
NMCC (National Mflitary Command Center - Národní vojenské velitelské středisko)
předává kaţdý poţadavek na vojenský zásah ministru obrany ke schválení".
Ministr obrany je tedy odpověden v této věci „aţ na výjimky". Těmito výjimkami se
rozumí záchrana lidských ţivotů bezprostředně ohroţených, aj. ...jedná se o
situaci, kdy kterýkoliv stupeň velení ..."poţaduje okamţitou odpověď" v případě,
kdy pouze okamţitá akce příslušníka ministerstva obrany, nebo vojenský velitel,
můţe zabránit ztrátě lidských ţivotů nebo těţkým materiálním škodám".
Jinak řečeno, rozhodnutí sestřelit let AA77 nespadalo do pravomoci
prezidenta Bushe, ani ministra obrany Donalda Rumsfdda. Toto rozhodnutí
náleţelo vojenským orgánům, v prvé řadě generálu Ralphu Eberhartovi, vrchnímu
veliteli NORADu....
Pentagon nereaguje
Pět protiraketových baterií extrémně sofistikovaných, chrání hlavní úřad
armády Spojených států před jakýmkoliv vzdušným útokem. Jak vysvětlit, ţe
protivzdušná obrana nebyla pouţita?
Podle mluvčího Pentagonu ppik. Vic Warzinského, vojáci nečekali takový
útok. „Nebyli jsme si vědomi, ţe toto letadlo min na nás", ujišťuje.
Toto vsvětlení není věrohodné: Pentagon patřičně věděl, ţe
13
Američan Airlines mizí s 64 osobami na palubě. O 42 minut později, v 9,37 hod. je
sídlo obrany Spojených států zasaţeno letícím objektem. Během dne jsou tyto dvě
události uváděny do spojitosti: Let č. 77 Američan Airiines se měl zřítit na
Pentagon.
Tato verze události se zdá logická. Avšak kdyţ zjišťujeme prameny těchto
různých „informací" šířených o těchto dvou událostech zjišťujeme, ţe spolu nijak
nesouvisejí. Ve skutečnosti, po ověření všech dostupných informací, nevyhnutelně
narazíme na jediný zdroj: armádu Spojených států.
Informace o unesení letadla americké společnosti spojující letště Dulles u
Washingtonu s letištěm v Los Angeles byla vysílána televizí ABC v 12,32 hoď, to je
hodinu po atentátu na Pentagon. Nikdo tehdy nepomyslel, ţe toto letadlo spadlo
na Pentagon. O deset minut později FOX ujistil, ţe ministerstvo obrany bylo
napadeno letounem US Air Porce. Bylo nutno čekat ještě jednu hodinu, neţ letecká
společnost potvrdila zmizení letounu 77.
Američan Airiines oznámila v 1138 hod., ţe postrádá 2 linková letadla se
156 osobami na palubě. Ve 13,10 hod. distribuuje seznamy cestujících a členů
posádky.
Civilní letecká kontrola soudí, ţe došlo k havárii letadla, které startovalo v
8,20 hod. V 8,50 hod. pilot uskutečnil poslední spojení s kontrolní věţí a v „9,09
hod., kdyţ se kontrolou v Indianopolis nemohli spojit s letounem, oznámili
moţnou haváii", uvedl Wahington Post. Teroristé, vysvětluje později viceprezident
Dick Cheney, zničili zařízení, které vysílá identifikační kód letadla. To je důvod, pro
který první informace mluvily o letounu, který se měl zřítit v Ohiu, coţ zajisté
nebyla pravda.".
12. září se dovídáme, ţe vysilač, který vysílá identifikační kód s paluby
letounu, byl vypnut v 8,55 hod., čímţ se letoun stal neviditelným pro civilní
leteckou kontrolu, která nedisponuje radary schopnými zachytit letoun v této
oblasti. Letoun tedy změnil kurz na Washington. Zdroj této informace je všeobecně
pokládán za civilní leteckou správu (Federal Aviation Administration - FAA)....
Od okamţiku, kdy let AA77 zmizel oficiálně v 8,55 hod., všechny informace
o něm pocházejí výlučně z vojenských zdrojů. FBI dokonce nařídila civilním
kontrolním úřadům nezveřejňovat informace týkající se letounu. Wahington Post
sdělil: „Ještě včera večer byly informace týkající se cestujících letu AA77, hodiny
startu a co se dělo na palubě, ţárlivé utajovány leteckou společnosti, letištními a
bezpečnostními orgány. Všichni uváděli jako důvod, ţe FBI poţádala nesdělovat
ţádné podrobnosti"....
Pro vojáky, v okamţiku, kdy zjistili zmizení letu AA77, se jiţ nejednalo o to,
zjistit, zda jde o prostou technickou závadu. Skutečnosti, které měli k dispozici,
byly pro ně dostatečné: Několik desítek minut po teroristických útocích s pouţitím
linkových letadel jako řízených střel, identifikační systém letounu je vyřazen, pilot
neodpovídá, letoun je odchýlen od své trasy a konečně směřuje velkou rychlostí k
hlavnímu městu. činnost vojáků nemůţe být zřejmější: Co nejdříve sestřelit
letouni... .Do vzduchu byla vyslána stíhací letadla.
Aniţ bychom zpochybnili spolehlivost těchto nových svědectví, vzniká
otázka jejich interpretace.
12
5
Problém fotografie
Argument, který umoţňuje udělat z tohoto neidentifikovaného úlomku část
trupu spočívá v podobnosti barev. Zdá se skutečně, ţe Červená na bílém podkladu
odpovídá barvám Američan airiines. Avšak první zaráţející detail - zdá se, ţe
úlomek nemá stříbřitou barvu charakteristickou pro letadla americké společnosti.
Navíc, při pozorném zkoumáni fotografií Boeingu 757-200 této společnosti, které
jsou k dispozici, se ukazuje, ţe je obtíţné identifikovat jediné místo, z něhoţ
pochází tento kousek trupu...
Bylo by nejisté ujišťovat, ţe úlomek deformovaný explozí, nemůţe
absolutně pocházet z Boeingu Američan Airiines. Ale je nejméně stejně nejisté, ţe
by se nutně jednalo o část kabiny. Nic není méně jisté. Co se týče barev, o nichţ se
nám říká, ţe jsou nutně barvy Američan Airiines, jsou to především barvy
Spojených států. Nalézáme je na velkém počtu vozidel a letounů oficiálních nebo
vojenských.
Vzpomínáme si, ţe podle několka svědků stál před fasádou Pentagonu
vrtulník těsně před explozí. Někteří udávají, ţe objekt, který zasáhl Pentagon
nejdříve narazil do vrtulníku předtím, neţ zasáhl fasádu, proč by tento úlomek
nemohl pocházet z něho?...
...Například, tento typ barev byl rovněţ pouţit na kabinu vrtulníku. Co tedy
umoţňuje tvrzení. Ţe úlomek pochází z Boeingu 757-200? Jak se vysvětluje, ţe byl
tak vzdálen od místa nárazu, proč jej americké úřady nenašly? Proč nebyly na
místě jiné zbytky? Je to proto, ţe se letoun rozpadl, roztavil a proměnil v plyn? Na
všechny tyto otázky nebyla dána odpověď... . Většina novinářů neprovedla ani
minimální ověření, tj. získáni vyjádření autora snímku a posudek experta.
Aby se vysvětlilo zmizení křídel letounu je uváděno: „Křídla se při nárazu
sloţila podél trupu a vše se zbytkem letounu proniklo dovnitř budovy a shořelo,
nebo se roztavilo...
Nepravdivá svědectví
Svědectví citovaná francouským tiskem jsou jednotná: Všichni svědkové
„...tisíce lidí, povaţují to zajisté - viděli Boeing 757-200 společnosti Američan
Airiines narazit do fasády Pentagonu a zmizet v budově. Avšak důslednou
analýzou těchto svědectví vyvstává ještě větší obezřetnost. Údaje odporující
oficiální verzi byly zcela prostě zamlčeny...
Původní svědectví
...Kirk Milbum, ředitel závodu Atlantis Co. Mluví o letadle, o létajících
troskách. Nikoli o Boeingu. Slyšel jsem letadlo. Viděl jsem je. Viděl jsem létat
trosky Viděl jsem, ţe zavadilo o kandelábry. Pak byl oheň a kouř a slyšel jsem
druhou explozi. Jeho sluchový vjem byl přesný: letoun dělal zvláštní hluk a byly
tam dvě exploze oddělené.
Druhý svědek Steve Peterson, grafik, 43 let, viděl stříbřit}7 stroj letět před
oknem svého bytu ve 14. poschodí budovy Pentagon City. Wahington Post přináší
jeho svědectví těmito slovy: „Letoun, který byl provázen ostrým zvukem stíhacího
letounu, letěl nízko nad Ariingtonským hřbitovem, tak nízko, ţe myslel, ţe přistane
na dálnici 139. Uvádí rovněţ, ţe letoun letěl tak rychle, ţe nemohl přečíst co bylo
uvedeno na jeho kabině. Ale jeho popis letícího objektu je nicméně přesný. „Zdálo
se, ţe v letounu mohlo být osm aţ dvanáct osob, letěl přímo k Pentagonu"... To, co
říká, odporuje oficiální verzi: nemluví o Boeingu, ale o malém letadle pro 8-12
osob, které vydávalo hluk stíhacího letounu...
Francois Grangier, expert na vyšetřování leteckých katastrof ..veřejně
prohlásil, ţe Boeing nemohl v ţádném případě zasáhnout fasádu: „To, co je jisté,
kdyţ se podíváme na foto...této fasády, která je nedotčena, je evidentní, ţe tudy
neprošel letoun. Je moţno si představit, ţe letoun těchto rozměrů nemůţe projít
oknem, aby rám zůstal stát. Ale je jisté, ţe kdyţ to byl letoun, ţe zasáhl v jiném
místě"...
Konečně Tom Seiberí, ing. sítí, který pracuje v Pentagonu, je posledním
svědkem tohoto prvního seznamu, říká : „Slyšeli jsme něco co dělalo hluk rakety,
potom jsme slyšeli silný výbuch"....
Jiný svědek Mike Walter, který seděl ve voze v době dopravní špičky na
na dálnici (ta probíhá v blízkosti Pentagonu - pozn. red.), kde vozy prakticky
popojíţděly. Při pohledu okénkem viděl přilétat letoun Američan Airiines. „Myslel
jsem, ţe něco neklape, je skutečné nízko. A viděl jsem ho. Chci říci, ţe to bylo jako
létající střela s křídly". To bylo 12. září 2001. Tázán v březnu 2002, Mike Walter
uvádí, ţe tehdy mluvil metaforicky. Coţ jsme si nikdy nepomysleli. Předmět
metafory je ovšem zvláštní. Tím víc pro něho, je to otázka principu: Nemůţe to být
střela, protoţe si nedovede představit moţnost kompletu nebo nějakou
odpovědnost generálního štábu nebo americké vlády v atentátech z 11. září.
Po svém prvním prohlášení v CNN, Mike Walter uvedl dvě nové verze
nárazu letícího stroje na Pentagon. 21. března 2002 na LCI ujišťuje, ţe letoun „se
sloţil jako harmonika" na fasádě. Několik dnů později ujišťuje na dotaz Digipresse,
ţe Boeing „pokračoval dovnitř Pentagonu, ale křídla nepronikla do budovy". Podle
tohoto novináře se „sloţila". Stroj se měl také „rozpadnout"...„Bylo moţno vidět
jeho četné zbytky".
Tato prohlášení jsou zavádějící vzhledem k jiným svědectvím. Jiní
svědkové hovoří zřetelně o dvou faktech: Jednak o stroji, který viděli nebo slyšeli,
jednak o explozi.
Pozorovaný typ exploze Pentagonu
Zvláštní zvuk a dráha letu
Zmizení letadla
Jestli mnozí svědkové říkají, ţe viděli Boeing Američan Airiines, četní z
6
Dne 8. března 2002, měsíc od začátku polemiky na intemetu a tři dny před
vydáním knihy „Velký podvod" , byly tři nové obrazy atentátu uveřejnény na CNN
(televize - pozn. red.). Jistá agentura je potom rozšířila v četných novinách po
celém světě. Tyto snímky pocházející z hlídací kamery nebyly zveřejněny
Pentagonem, který se spokojil s jejich autentizováním. Je na nich moţno
pozorovat šíření plamenů po nárazu do fasády Departmentu Obrany.
První obrázek ukazuje bílý oblak, který vypadá jako bílý kouř. Připomíná
neklamně vaporizad vody obsaţené v okolním vzduchu při počátku šířeni rázové
vlny detonující látky. Je vidět náznak rudého plamene chrakteristického pro
vysokou teplotu, kterou dosahuje vzduch pod tlakem prudké rázové vlny.
Co bije do očí je, ţe rázová vlna vychází z nitra budovy. Nad střechou je
vidět kulový oblak vystupující energie, ale ještě to není koule ohnivá. Je moţno
oprávněně soudit, ţe jde o detonaci silné výbušniny, ale v tomto okamţiku není
moţno určit, zda se jedná o výbušninu s řízeným účinkem či nikoliv. V úrovni
země na pravé straně snímku lze rozeznat směrem k bílému oblaku páry, bílý pruh
kouře. Je moţno s určitosti soudit, ţe vystupuje z trysky reaktoru letící střely. Na
rozdíl od kouře, který by vystupoval z obou turboreaktorů na kerosen Boeingu 757,
je tento bílý. Jiţ pohled na tento snímek vyvolá myšlenku letícího objektu s jedním
motorem daleko menších rozměru, neţ má linkové letadlo. Nikoli se dvěma
turboreaktory Generál Electric.
Na druhém snímku je vidět stále horizontální pruh kouře, ale je moţno
vidět vznik červeného plamene. Je zajímavé srovnat tento snímek nárazu na
Pentagon se snímkem nárazu letadla na druhou věţ Worid Trade Center. Jeho
barva je ţlutá, avědčící o niţší teplotě hoření. Je promísena s černým a těţkým
kouřem. V tomto případě se jedná o kerosen z letounu. Tento plamen postupuje
dosti pomalu z fasády, kterou letoun pronikl, a je unášen padajícím palivem.
Naopak plamen exploze Pentagonu vychází ţivě z nitra budovy a vynáší úlomky,
které jsou vidět v plamem červeném. Není tam jiţ bílý mrak páry vzniklý rázovou
vlnou, který na prvním snímku nárazu na Pentagon zakrývá plamen. Vysoká
teplota způsobila, ţe se vypařil. Coţ je, jak jsme viděli, charakteristické pro vysoce
účinné detonace výbušnin...Teprve potom se začaly jednotlivé ohně spojovat k
poţáru a objevil se silnější kouř, avšak nevypadal nikdy jako poţár letounu s jeho
zásobami kerosenu... Letící objekt, který zasáhl Department obrany, neměl jiţ na
první pohled, nic společného s linkovým letounem oficiální verze. Je však nutno
pokračovat ve vyhledáváni indicii, které nám umoţni určit povahu exploze, která
poškodila Pentagon.....
Vzhled perforace zdi připomíná neomylně účinky kumulativních náloţí
„antibeton" , které jsem spatřil na několika bojištích a nesených vzdušným
nosičem, řízenou střelou.
Ve středu 11. září 2001 v 8, 55 hod. ráno, linkové letadlo společnosti
11
videozáznamů a fotografie místa umoţňují zjištění, jakým typem střely byl atentát
uskutečněn. Odpovídá exploze té, která by mohla být způsobena skutečnou
výbušninou? Odpovídá poţár tomu, který je způsoben vznícením uhlovodíků nebo
to byl klasický oheň? Pierre-Henri Bunel, absolvent vojenské akademie Saint.Cyr,
bývalý důstojník dělostřelectva, je znám v následujících oborech: účinky výbušnin
na lidi a stavby, účinky zbraní dělostřelecká na lidi a stavby, boj proti poţáru
různých materiálů a hořlavin, trosky a zbytky letounů. Zúčastnil se zvláště války v
Golfu na straně generálů Schwarzkopfa a Roquejeofre.
Deflagracece nebo detonace ?
Nejdříveje nutno objasnit zásadní rozdíl mezi deflagraci a detonaci.
Spalování explozivních chemických materiálů, prachů, výbušnin nebo ropných
produktů uvolňuje energii a vytváří rázovou vlnu... Výbušniny vytvářejí rázovou
vlnu, jejíţ rychlost přesahuje hodnotu okolo 2000 m/sec. Říkáme, ţe detonují".
Explozivní materiály, jejichţ rychlost rázové vlny je niţší nedetonují. Říkáme, ţe
deflagrují. Jedná se např. o prachy nebo uhlovodíky...Kerosen je těţký olej
analogický s gasolem pro reaktivní motory, není to tedy v ţádném případě
výbušnina. Hoří za vývoje černých kotoučů těţkého dýmu.
Avšak pevné výbušniny nejsou pouhými chemickými kombinacemi. Je
moţno zvýšit jejich účinnost změnou jejich fyzické formy. Rázová vlna výbušniny
se šíří kolmo k povrchu výbušniny přivedené k reakci. Jestliţe upravíme formu
výbušniny, můţeme orientovat rázovou vlnu tak, ţe maximum energie působí v
ţádaném směru tak, jako usměrňujeme světlo reflektoru. Takto mohou existovat
náloţe sférické, jejichţ rázová vlna působí ve všech směrech, válcové náloţe
Šrapnelů, náloţe ploché, ale téţ duté náloţe. Tyto náloţe koncentrují rázovou vlnu
o vysoké teplotě a energii, schopnou proráţet beton nebo pancíř. Proti některým
opevněním velmi odolným jsou pouţívány dokonce zbraně s několika takovými
náloţemi. Soustředěná energie proráţí stěny jako průbojník. Vysoká teplota
vyvolaná detonaci duté náloţe způsobuje poţár všeho co je uvnitř hořlavé.
Střela
"...existují také střely s plochou dráhou letu, které mohou nést náloţe
proti opevněním
Střela s plochou dráhou letu nedávno nového typu má zpravidla tři fáze
letu. Start, při němţ dosahuje letovou rychlost, rozevírá křídla a směrové plochy.
Potom sestupuje na výšku přeletu k cíli. V této fázi letu často mění směr, stoupá a
klesá dosti nízko, aby unikla pokud moţno detekci. Muţe být tedy povaţována za
bojový letoun při taktickém letu. Tuto výšku udrţuje do okamţiku, kdy vstupuje do
konečné fáze. Tento bod je v určité vzdálenosti od cíle, dva aţ tri kilometry, podle
typu střely. Od tohoto bodu střela letí přímo k cíli a silně zrychluje svůj let, coţ jí
udělí maximální rychlost k zasaţení cíle nejvyšší průraznou silou. Často se stává,
ţe střela končí svůj let ostrou zatáčkou, coţ jí umoţní správné zamíření k cíli.
Svědek můţe spatřit, ţe střela sníţí hnací sílu a znovu „přidá plyn".
10
nich nicméně popisují dráhu a zvuk, které nemohly pocházet z takového letounu.
Tak mnozí potvrzují, ţe slyšeli ostrý zvuk: Omar Campo, který sekal
sekačkou trávu na druhé straně dálnice, hovoří o linkovém letadle Američan
Airiines, které mu prolétalo „s pronikavým zvukem" nad hlavou. Vzpomínáme na
Pattersona, který mluvil o „ostrém zvuku stíhacího letadla" . Joel Sucherman
hovořil rovněţ o ostrém zvuku, stejně jako Afework Hagos.
James Rván, 27 let, má verzi ještě přesnější a uvádí zajímavý detail:
Zatímco letoun prolétával nad ním, slyšel podivný zvuk, který popsal jako náhlé
ubrání plynu motoru. Zvedl tedy oči a pozoroval letoun v malé výšce, který ihned
identifikoval jako Boeing Američan Airiines. Upřesnil, ţe viděl značku společnosti,
ţe stroj je stříbřité barvy a ujišťuje, ţe viděl také okénka kabiny. ...Letoun přelétnul
jeho vůz. Vidí v tom okamţiku kolísání křídel jakoby letěl klouzavým letem a právě
se vyhnul radiové věţi ve snaze se stabilizovat. V tom okamţiku s ostrým zvukem
letoun akceleruje a letí přímo ve směru západního křídla Pentagonu.
Pohyb křídel je potvrzen několika svědky, i kdyţ jeho vysvětleni jsou
různá. Afework Hagos říká, ţe „letoun sklopil křídla shora dolů jakoby chtěl
obnovit svou polohu". Aydan Kizildrgli uvedl, ţe se letoun před nárazem lehce
chvěl. Mark Bright z bezpečnostní stráţe Pentagonu slyšel, stejně jako James
Ryan, ţe letoun jakoby přidal plyn předtím, neţ narazil do budovy.
Zeptali jsme se pilotů Boeingů 777 nebo 757 na jejich názor. Všem se
chování letounu popsané svědky jevilo jako podivné. Například je u Boeingů
moţné naklánět se kolem příčné osy křídel, aby upřesnil svou dráhu. Ale je
nemoţné, aby toto nakláněni bylo rychlé. Naklánět křídla shora dolů rychlým
pohybem, jak uvádí Afework Hagos je obtíţné pozorovat. Stejně tak je-li moţné
ubrat silně plyn a hned nato jej plně otevřít, aby vznikl dojem, ţe byl vypnut motor
a potom hned akcelerovat. Je to operace která Boeingů trvá nejméně deset vteřin.
Doba, kterou nedisponoval James Ryan....
Ve všech případech tato svědectví týkající se hluku a dráhy, odpovídají
dokonale způsobu letu řízené střely v poslední fázi letu těsně předtím, neţ zasáhne
cíl.Vyhodnocení všech svědectví a jejich rozporů umoţňuje závěr, ţe atentát byl
spáchán pouţitím létajícího stroje. Umoţňuje vyloučit hypotézy nástraţného
vozidla a vrtulníku. Charakter stroje, který narazil do Pentagonu však zůstává
velmi problematickým. Svědectví nedovolují vskutku určit, zda se jedná o letoun,
nebo řízenou střelu a ještě méně určit, zda se jedná o let 77 Američan Airiines.
Musíme nyní konfrontovat hypotézu řízené střely pomocí materiálních skutečností.
Hypotéza řízené střely
Ihned po útoku na Pentagon, New York Times přináší rozsah škod: Stroj
„se roztříštil o fasádu vnější budovy mezi přízemím a prvním patrem plnou silou",
upřesňuje M. Rumsfeld. Pronikl třemi z pěti koncentrických okruhů budov. Podle
fotografií rozšířených hlavně armádními místy skutečně konstatujeme, ţe stroj
prorazil otvor o průměru několika metrů do fasády. Vnikl do objektu aniţ by se
dotkl země, která je zcela nedotčena. Vylétl o tři budovy dále dokonale kruhovým
otvorem o průměru asi 2,3 m.
7
Jaký stroj mohl způsobit tuto spoušť? Boeing 757-200 nebo řízená střela?
Náraz
Stroj prorazil západní fasádu Pentagonu, před níţ se nachází přistávací
plocha pro vrtulníky. Půl hodiny po atentátu se tato fasáda zhroutila v šíři asi 19
metrů. Poţár se rozšířil do celého křídla budovy a způsobil rozsáhlé škody.
Největší škody však způsobila voda pouţitá k hašení, jak upřesnil šéf hasičů Ed
Plaugher a potom i šéf projektu renovací Lee Evey. Poté bylo učiněno rozhodnutí
demolovat celé křídlo - asi 100 metni - a znovu postavit.
Místo nárazu je však úzké. Fotografii pořídil v prvních minutách desátník
námořnictva Spojených států Jason Ingersoll. Můţeme na ní pozorovat fasádu,
která dosud není zhroucena a místo dopadu střely sahá od přízemí aţ k prvnímu
patru budovy (sedm - osm metrů). Jeho šířka odpovídá šířce 2 oken nad nim (pět šest metrů šířky). Zdá se však, ţe vnější stěna byla proraţena mezi podpůrnými
pilíři budovy a ţe otvor je asi širší neţ byl stroj, který ji prorazil. Stroj, který prošel
tímto otvorem měří tedy méně neţ 5-6 metrů v průměru. To by mohlo odpovídat
kabině Boeingu 757-200, která je 3,5 m. Ale toto letadlo má také křídla s rozpětím
38 m. Na těchto křídlech jsou dva proudové motory, které tvoří nejpevnější prvky
stroje. Konečně je vybaven velkými ocasními plochami. Kdyţ je zataţen podvozek,
Boeing měří něco přes 12 m do výšky. Na této fotografii pozorujeme, ţe zeď, která
je nad otvorem, je nedotčena. Nebyla tedy proraţena ocasními plochami letounu
Boeing 757-200.
Výstupní otvor, kterým stroj vylétl
Fotografie, pořízená Departmentem obrany ukazuje otvor, kterým střela
vylétla na konci své dráhy budovami.
Lee Evey, šéf projektu renovace Pentagonu, vysvětlil na tiskové
konferenci 15.9.: Okruhy (soustředné pětiúhelníkové budovy Pentagonu - pozn.
red.) jsou označeny E, D, C, B a A. Mezi B a C je okruţní vozovka. Nazýváme ji
cesta A - E. Letoun letěl přibliŢovacím úhlem přibliţně jako toto a nos stroje,
prošel vnitřní stěnou budovy C a skončil na cestě A - E. Můţeme tedy říci, ţe stroj
pronikl aţ tam.
Několik expertů upřesnilo oficiální verzi. Celá tato verze je značně
komplikovaná a zasluhuje pozorné studium.
- Absence zbytků Boeingu se vysvětluje skutečností, ţe letoun byl
roztříštěn kdyţ pronikal touto budovou, která byla zvláště resistentní. „Náraz se
uskutečnil extrémní energií, která vyvolala pulverizaci stroje1', vysvětlil anonymní
expert byv konzultován novinami le Monde.
- „Šok byl takový. Ţe letoun se rozpadl na prach", komentuje jiný
specialista, rovněţ anonymní, citovaný novinami Libération.
- Zmizení částí letounu zvláště odolných, jako jsou motory nebo brzdy,
vysvětluje skutečností, ţe letoun se totálně roztavil (avšak s výjimkou jednoho
reflektoru a černých skřínek, které byly nalezeny o tři dny později...). Na rozdíl od
8
vozidel, letouny jsou vyrobeny především z hliníku, který se taví při 600°C, a
struktury letounu se mohly roztavit", analyzuje Le Monde, coţ potvrzuje Libération:
"Mnoho úlomků letounu se rovněţ roztavilo intenzivní teplotou".
- Absence 100 tun roztaveného kovu se vysvětluje skutečností, ţe oheň
překročil 2 500°C, čímţ vyvolal odpaření materiálu letounu (avšak nikoli těch v
kabině, ani těch, ze kterých by reflektor a černé skřínky - (pozn aut.) „Podle toho
co způsobil, materiály, které ho Ţivily, vystavení kyslíku a jeho trvání, poţár tohoto
řádu můţe uvolnit teplotu l 700 - 2 500°C'\ říká jiný specialista. „Teplo uvolněné
poţárem 24 hodin umoţňuje pochopit, ţe větší část zbytků letadla byla zničena".
- Skutečnost posledního otvoru 2,30 m v průměru se vysvětluje
skutečností, ţe přes všechny překáţky, nos letounu pokračoval ve své šílené dráze
třemi budovami. To je závěr Šéfa projektu renovace Pentagonu. Podle oficiální
verze, zkáza tedy mohla být způsobena Boeingem 757-200. Podle ní se letoun mohl
roztříštit na fasádě Pentagonu, roztavit se uvnitř budovy, vypařit se při 2 500° C a
nicméně prorazit dvě další budovy podle díry asi 2m třicet v průměru.
Nos letounu?
Představme si na chvíli, ţe nám předtím navyprávěli, ţe se letoun
roztříštil, roztavil a vypařil. Je přesto moţné, ţe nos linkového letadla prorazí tři
budovy a ţe udělá při výstupu z poslední díru dokonale kruhovou o průměru
2,30 ?
Nos letounu, radiolokační báň, obsahuje systém elektronické navigace.
Aby bylo umoţněno pronikáni radiových vln přístrojů, není vyroben z kovu, ale z
uhlíkových vláken. Jeho tvar byl studován z hlediska aerodynamiky, ale není
odolný proti nárazům. Vnější obal, stejně jako jeho obsah, jsou tedy velmi křehké.
Při nárazu na překáţku se rozpadnou, ale nepronikají...
Hlava řízené střely?
Avšak hasiči říkají, ţe viděli něco, co povaţovali za nos letounu. Boeing
pronikl aţ do pětiúhelníku „C", vysvětlují. „Jedinou věc, kterou jsme viděli a mohli
říci, ţe se jednalo o letadlo uvnitř budovy, byly zbytky nosu letadla", vypráví
novinám NFPA Joumal kapitán Deíina. ... Proti křehkému nosu letadla, hlavice
některých řízených střel jsou extrémně odolné.
Jaké jsou přesně škody? Mezi dírou, kterou způsobila střela při nárazu a
tou, kterou způsobila na konci dráhy, tři budovy byly provrtány skrz naskrz. Je
nutno poznamenat, ţe tyto tři budovy nebyly probourány, ale proraţeny.
Nepozorujeme skutečně jiný účinek neţ jakýsi tunel a veliký poţár, který se rozšířil
do západního křídla Pentagonu. Kdyby se Boeing 757-200 zřítil na tyto budovy, byl
by je proboural.
Účinek kumulativní náloţe
Jaká je povaha exploze, k niţ došlo v Pentagonu 11. září 2001? Analýza
9