1. Direkte Fragesatz: 2. Indirekte Fragesatz: Z přímé
Transkript
1. Direkte Fragesatz: 2. Indirekte Fragesatz: Z přímé
Hypotaxe – Formen der Redeanführung (Subjekt, Objekt, Attributivsatz) Stand: 30.10.2005 Mittelstufe DaF INDIREKTE FRAGESÄTZE (INTERROGATIVSÄTZE) – NEP ÍMÁ OTÁZKA 1. Direkte Fragesatz: 2. Indirekte Fragesatz: Z p ímé otázky se p i p evodu na nep ímou otázku stává v ta vedlejší: (a.) u p ímých otázek, které nejsou uvozeny tázacím zájmenem se u nep ímé otázky používá ob: (b.) u p ímých otázek bez tázacího zájmena se užívá shodné tázací zájmeno Nep ímá otázka má po ádek slov jako vedlejší v ta (Verbum Finititum am Satzende – ur ité sloveso na poslední pozici). Je uvozována: (a.) tázacím zájmenem, resp. zájmenným tázacím p íslovcem – dopl ovací nep ímá otázka – indirekte Ergänzungsfrage Wann kommt der Zug? Können Sie mir sagen, wann der Zug kommt? Tázací zájmena, nap . wo, wie lange, warum, tázací zájmenná p íslovce: wofür, wonach, worauf (b.) spojkou „ob“ – zjiš ovací nep ímá otázka – indirekte Entscheidungsfrage Darf man hier parken? Können Sie mir sagen, ob man hier parken darf? Ad a: w-Sätze/ w-Anschluss: Ve v t hlavní se nachází p edevším slovesa: akzeptieren, sich ärgern, beachten, begreifen, begründen, klagen, leugnen, staunen, verstehen, vorwerfen, übel nehmen, übersehen. Er versteht, warum sie arbeitet. x Er versteht, ob sie arbeitet. Ad b: ob-Sätze/ ob-Anschluss: Následuje p edevším po slovesech: erforschen, erproben, fragen, nachfragen, überlegen, vergleichen – td. po slovesech, která slouží pro zprost edkování informací, neudávají výpov vedlejší v ty jako danou a reálnou. Er fragt, ob sie kommt. Spojka ob: (1.) p ipouští alternativu, (2.) uvozuje v tu vedlejší, jestli si chceme vybrat ze 2 alternativ 1, (3.) používáme ji i tehdy, jestli chceme vyjád it n co rovnocenného (ale v záporu). V psaném jazyce se užívá p edevším v noviná ském stylu konjunktiv I: Der Direktor möchte wissen, ob der Gast zufrieden sei.