Příjem, překlad, propuštění nemocného z nemocnice

Transkript

Pacient a nemocniční
prostředí
Osnova prezentace:
1. Příjem nemocného k hospitalizaci
příjem dospělého k hospitalizaci
zvláštnosti příjmu dítěte k hospitalizaci
adaptace nemocného na nemocniční
prostředí
specifika hospitalizace národnostních menšin
2. Překlad nemocného
3. Propuštění nemocného do domácího
ošetřování
4. Nozokomiální infekce a jejich prevence
1. Příjem nemocného k hospitalizaci
u hospitalizace
– přijetí nemocného do
nemocnice
u účel hospitalizace – diagnostický,
terapeutický, sociální
Druhy příjmu
u plánovaný
příjem nemocného se děje na
základě doporučení obvodního lékaře,
nemocný je k hospitalizaci předem
objednaný, nezbytná vyšetření nemocného
se dějí v ambulantní části, tak aby se doba
hospitalizace zkrátila na minimum
u akutní příjem nemocného se děje bez
doporučení obvodního lékaře (např. úraz,
náhlé bezvědomí atd.)
Příjem nemocného na
příjmovém oddělení nemocnice
u centrální
příjem – funguje pro celou nemocnici
a po vyšetření je nemocný poslán na
příslušné oddělení
(např. FN Bohunice, pracoviště medicíny
dětského věku)
u příjmová ambulance příslušného oddělení
(např. interního, chirurgického, očního atd.)
Vybavení příjmového oddělení
nebo příjmové ambulance
u pracují
zde lékaři a sestry, jejichž
vystupování a chování vůči nemocným má
být vstřícné, laskavé, chápající
u čekárna – má působit klidným dojmem, má
dostatek pohodlných sedadel, lavic, stěny
jsou vymalovány pastelovými barvami a
vhodná je výzdoba stěn obrázky
u důvody dlouhého čekání je vhodné
nemocným vysvětlit
Vyšetření lékařem na příjmové
ambulanci
u základní
fyzikální vyšetření (poslechem,
pohledem, poklepem, pohmatem)
u sledování fyziologických funkcí
u podle potřeby doplnění dalších vyšetření
(EKG, rentgenologické, sonografické
vyšetření, odběr biologického materiálu na
vyšetření atd.)
u anamnéza nemocného
Dokumentace nemocného na
příjmové ambulanci
u občanský
průkaz
u průkaz pojištěnce
u vypsání Potvrzení o přijetí nemocného
(základní identifikační údaje, slouží k
vyplnění chorobopisu)
u Průkaz práce neschopného pojištěnce
(vyplňuje se u pracujících na příjmové
ambulanci nebo s již vyplněným průkazem
přijde nemocný od obvodního lékaře)
Chorobopis
u vyplňuje
se v centrálním příjmovém oddělení
nebo v přijímací kanceláři
u v chorobopisu jsou zaznamenány údaje
identifikační a statistické, anamnestické,
údaje týkající se fyzikálního vyšetření
nemocného při přijetí, stanovení lékařské
diagnózy při přijetí
Chorobopis
u při
propuštění nemocného ošetřující lékař
zapíše do chorobopisu zprávu o průběhu
hospitalizace nemocného, včetně
pokračování terapie – Zpráva ošetřujícímu
lékaři
u součástí chorobopisu se v průběhu
hospitalizace stávají – dekurz (zpráva o
denním stavu nemocného), ordinace lékaře,
teplotní tabulky, výsledky vyšetření atd...
Průkaz práce neschopného
pojištěnce
u má
čtyři části, které se vyplňují průpisem
u průkaz se vydává nemocným, kteří pracují
u vystavuje jej obvodní lékař nebo lékař na
příjmové ambulanci
u každý průkaz je přesně evidován a má své
identifikační číslo
I. Legitimace práce
neschopného pojištěnce
První část zůstává
nemocnému, předkládá
ji při návštěvě lékaře
nebo slouží ke kontrole
pracovníků pojišťovny,
kteří mají právo
nemocného v domácím
ošetření kontrolovat,
zda a jak dodržuje
léčebný režim.
II.Hlášení o ukončení pracovní
neschopnosti
Po dobu léčení
zůstává založena
v chorobopisu
a po ukončení
pracovní
neschopnosti ji
nemocný odevzdá
zaměstnavateli.
III.Hlášení o počátku pracovní
neschopnosti
Tato část je poslána
zaměstnavateli a u
osob samostatně
výdělečně činných
okresní správě
sociálního
zabezpečení.
IV. Hlášení okresní správě
sociálního zabezpečení
Slouží jako podklad
pro výpočet úhrady
za léčení.
ošetřovací jednotce
u zdravotnický
asistent nemocného pozdraví,
představí se, podá ruku
u převezme od nemocného veškerou
dokumentaci (OP, kartičku pojišťovny,
chorobopis, vyplněné štítky, výsledky
vyšetření atd.)
u uvede nemocného na pokoj, ukáže mu jeho
lůžko, vybavení pokoje, seznámí s ostatními
spolupacienty
u nemocný
se převleče do nočního prádla
svého nebo ústavního, nemá-li vlastní ručník,
žínku a župan, poskytneme mu ústavní prádlo
u sanitární filtr je prováděn jen tam, kde je to
nutné (bezdomovci, staří zanedbaní nemocní,
děti...)
u osobní svršky nemocných jsou uschovány
v centrální šatně, šatní skříni na pokoji
nemocných, ošetřující personál vyplní
Potvrzení o úschově věcí
u cenné
věci nemocných jsou ukloženy do
ústavního trezoru proti podpisu (šperky, větší
obnosy peněz, vkladní knížky, notebooky,
mobilní telefony atd.). Je vhodné poučit
nemocné, aby cenné věci do nemocnice
nenosili nebo je poslali domů.
u seznámení nemocného s vybavením
ošetřovací jednotky, s domácím řádem, právy
a povinnostmi nemocných
Příjem nemocného na ošetřovací
jednotce
u sledování
fyziologických funkcí při přijetí
(tělesná teplota, tep, dech, krevní tlak)
u odebrání ošetřovatelské anamnézy (zajistit
nemocným soukromí, nedílnou součástí je
zjištění alergie a dietních opatření, která
nemocný dodržuje...)
u vyšetření nemocného lékařem na ošetřovací
jednotce (odebrání lékařské anamnézy,
stanovení potřebných ordinací atd.)
Příjem nemocného na ošetřovací
jednotce
u zajištění
potřebných ordinací sestrou ve
spolupráci se zdravotnickým asistentem
(terapie, odběry biologického materiálu,
objednání ordinovaných vyšetření, objednání
ordinované diety, zajištění ordinované polohy
nemocného atd.)
u Všechny výše vyjmenované úkony se mění
dle zvláštností pracoviště a hlavně dle
aktuálního stavu nemocného!!!
Dokumentace nemocného
vedená na ošetřovací jednotce
u dokumentace
nemocných může být vedena
přes počítačovou databázi nebo na klasických
formulářích, záleží na vybavení a zvyklostech
daných pracovišť
u nemocný si z příjmové kanceláře nebo
centrálního příjmu přinese kompletní
Chorobopis vyplněný identifikačními a
statistickými údaji (jeho součástí je zpráva
ošetřujícímu lékaři a hlášení hospitalizace)
u Chorobopis
dále vypisuje lékař na ošetřovací
jednotce, sestře a zdravotnickému asistentovi
slouží jako zdroj informací o nemocném
u teplotní tabulka
u dekurz
u nemocný je evidován v Knize příjmů a
odchodů na ošetřovací jednotce
u Hlášení
o počtu nemocných
u písemnou formou je pro nemocného
objednána dieta dle ordinace lékaře
u jméno a příjmení nemocného je uvedeno na
informační tabuli na chodbě a na ošetřovně
u informace o přijmu nemocných je součástí
hlášení sester
u sesterská dokumentace
u Souhlas
nemocného se zdravotnickými
výkony a s nahlížením do jeho osobní
dokumentace, poučení provádí lékař,
podpisem stvrzuje nemocný nebo jeho
zákonný zástupce a lékař
u Odmítnutí zdravotnických výkonů - podepisuje
se jen při odmítnutí zdravotnického výkonu,
postup je obdobný jako při podpisu Souhlasu
se zdravotnickými výkony
Urgentní příjem
u specializovaná
pracoviště v areálu
nemocnice, kde se přijímají všichni nemocní v
akutním ohrožení života (nemocné přiveze
RZP)
u nebere se ohled na příčinu postižení
nemocného
Zvláštnosti příjmu dítěte
k hospitalizaci
u dokumentace
při příjmu dětí je stejná jako při
příjmu dospělých s tím rozdílem, že všechny
souhlasy s vyšetřením, léčbou, operací nebo
odmítnutí zdravotnických výkonů dává
zákonný zástupce dítěte až do 18 let věku
dítěte (rodič, prarodiče...)
u dítě je k hospitalizaci doprovázeno zákonným
zástupcem
k hospitalizaci
u od
rodičů zjistit – zvyky a návyky, zejména
u malých dětí (hygienické návyky a jejich
úroveň, vyprazdňování, spánkové návyky,
stravovací návyky....)
u zajistit dítěti oblíbenou hračku pro pobyt
v nemocnici
u zjistit, jak dítě doma oslovují, jaké má
povahové vlastnosti (veselé, přátelské,
uzavřené...), jak se chová k ostatním dětem,
zda bylo v nemocnici a jak pobyt snášelo
k hospitalizaci
uu
dětí školou povinných zjistit, do které třídy
chodí a zajistit pokračování školní docházky
ve spolupráci s učiteli v nemocnici
u sanitární filtr – u dětí se provádí důkladná
kontrola stavu kůže a vlasů dítěte, do
dokumentace se zapíše přesný popis všech
nálezů (modřiny, pohmožděniny, vyrážky atd.)
a nechat podepsat zákonným zástupcem
k hospitalizaci
u svršky
dítěte si odnáší rodiče domů
u rodiče jsou poučeni o návštěvních hodinách,
dostanou jméno a telefonní číslo ošetřujícího
lékaře
u v zájmu dítěte je žádoucí společná
hospitalizace s matkou (kojenci, batolata, děti
předškolního věku)
u exkurze po ošetřovací jednotce
Adaptace nemocného na
hospitalizaci
u faktory
adaptace : věk, délka hospitalizace,
sociální situace, psychické vlastnosti
nemocného
Vliv nemocničního prostředí na
hospitalizaci
u anonymita
nemocného
u nedostatek informací podávaných
nemocnému
u nemocniční prostředí (pachy, ruch...)
u pobyt mezi těžce nemocnými
u izolace od běžného života
u porucha soběstačnosti
Povinnosti ošetřujícího personálu
u oslovovat
nemocného pane – paní a příjmením
u podat nemocnému dostatek informací v jemu
srozumitelné formě (o léčebném a domácím
řádu, dietě, vyšetřeních...)
u najít si dostatek času na rozhovor s nemocným
u zajistit si spolupráci nemocného a jeho rodiny
během hospitalizace
Fáze adaptace (adaptační
syndrom):
u období
náhlé změny životního stylu (období
hledání nových jistot a bezpečí, zpravidla
u zdravotnického personálu, velmi bouřlivá
bývá u dětí a starých nemocných –
netečnost, deprese, úzkost, pláč...)
u období aktivní adaptace nemocného
(uklidnění, nalezení duševní rovnováhy,
zájem o uzdravení, aktivní spolupráce
s ošetřujícím personálem)
Fáze adaptace (adaptační
syndrom):
u období
psychického selhání nemocného
(maladaptace nemocného, ztráta víry
v uzdravení, přecitlivělost, nesnášenlivost,
vyvolávání konfliktů se spolupacienty,
s ošetřujícím personálem...)
u období rezignace (psychické selhání
nemocného, nemocný je pasivní, nebojuje
o své zdraví, nespolupracuje, ztrácí smysl
života...)
Hospitalismus
u jde
o maladaptaci, která vzniká důsledkem
silné negativní reakce na pobyt v nemocnici
u častěji se vyskytuje u dětí, méně často pak
u dospělých nemocných
Formy hospitalismu u dětí
u regrese
(projevuje se v oblasti hygienických
návyků, pomočování, stravovacích návyků,
stereotypní pohyby v postýlce, vydávání
neartikulovaných zvuků...)
u negativismus (dítě provádí pravý opak toho co
po něm požadujeme...)
u uzavřenost ( nemluví, nehraje si, odmítá
sociální kontakty...)
u agrese
u poživačnost (lenošení, vyhýbání se
povinnostem...)
Prevence hospitalismu u dětí
u stimulující
nemocniční prostředí
u tělesná i duševní aktivita dítěte
u zapojení dítěte do práce herních terapeutů,
učitelů MŠ a ZŠ
u dostatek času ošetřujícího personálu na
komunikaci s dítětem
u výběr vhodných výchovných zaměstnání
u pro malé děti je vhodná hospitalizace s
rodičem
Specifika hospitalizace
národnostních menšin
u etnicita
– znalost etnické příslušnosti
(utečenec, přistěhovalec, člen integrované
menšiny...)
u jazyk – rodný jazyk nemocného ( v případě
stresu, nemoci, horečky může používat rodný
jazyk)
u náboženské a duchovní potřeby – pochopení
víry nemocného a s tím související potřeby
u model rodiny (patriarchální uspořádání
rodiny...)
Specifika hospitalizace
národnostních menšin
u jídlo
a způsoby stravování (ošeřující personál
má vědět jaká jídla pacientova kultura
zakazuje...)
u názory na zdraví a zdravotní praktiky – jde o
poznání názorů nemocného na příčinu jeho
nemoci (špatný životní styl, choroboplodné
zárodky, nemoc je trestem, kletbou...), vede
ke spolupráci s nemocným
Specifika romské menšiny
u hodnotový
systém – láska, rodina, zdraví
u rodina – důležitější než práce, má funkci
ochrannou a vzdělávací, patriarchální
uspořádání v rodině, rodina si navzájem
pomáhá a podporuje, žena zabezpečuje
chod rodiny a vychovává děti, muž je hlavou
rodiny, milují své děti a své rodiče (v tradiční
rodině se děti neodkládají do dětského
domova a staří rodiče do domova důchodců)
u většina
Romů je věřících a hlásí se k římsko
katolické víře
u žijí v současnosti (teď a nyní), na budoucnost
příliš nemyslí
u komunikace – mají velmi dobře vyvinutý
smysl pro získávání neverbálních informací,
emocionalita převažuje nad racionálním
jednáním a chováním
u stravování
– pokrmy se připravují v
nádobách, které se nesmí používat k jiným
účelům, nespotřebované jídlo se vyhazuje
(věří, že zbytky mohou přinést nemoc)
u zdraví a nemoc – během nemoci mají slabší
vůli, vytrvalost, trpělivost, bez kontaktu
s rodinou jsou nesamostatní, trpí strachem,
méněcenností, mohou být agresivní, nechtějí
spolupracovat se zdravotníky
uk
ošetřujícímu personálu jsou nedůvěřiví,
mají strach ze smrti a bolesti, nahlas sténají
a naříkají, léky užívají a léčebná opatření
dodržují často do pominutí příznaků nemoci,
obtížná bývá komunikace s rodinou
nemocného (navázat komunikaci s hlavou
rodiny)
u ošetřující personál při edukaci a vysvětlování
musí používat takové výrazy, kterým bude
romský nemocný rozumět !!!
Rady pro komunikaci s romským
nemocným
u nespěchat,
trpělivost
u vnímat neverbální komunikaci
u předávat informace řečí těla
u nekritizovat nemocného před ostatními
u nebát se dotyku a blízkosti nemocného
u nebát se emocí nemocného
u mluvit jasně, stručně, konkrétně
Rady pro komunikaci s romským
nemocným
u přistupovat
k nemocným individuálně
u používat zpětnou vazbu při komunikaci
u respektovat hodnotový systém romské
menšin
Specifika při ošetřování Ukrajinců
u do
České republiky přicházejí hlavně za prací
a vzhledem k neutěšeným sociálním
poměrům, velmi špatné zdravotnické péči
u jako pacienti jsou velmi ukáznění, nemají
speciální požadavky, jsou ochotní
spolupracovat a přizpůsobit se léčebnému
režimu, je potřeba dávat pozor na komunikaci
vzhledem k neznalosti jazyka, bývá problém
se zdravotním pojištěním
Specifika při ošetřování Vietnamců
u rodina
– patriarchální struktura rodiny,
respektuje se prvorozenectví, děti se učí být
úspěšné a nezávislé (vzdělané), úcta k
rodičům a starším lidem
u komunikace – respekt k pravidlům slušného
chování, úsměv a smích mohou znamenat
nejistotu, nepříjemnou situaci, neporozumění,
při rozhovoru je pro ně nepříjemný přímý
pohled do očí (znamená povýšenost,
domýšlivost)
u zdraví
a nemoc – síly jing a jang ovlivňují
rovnováhu mezi zdravím a nemocí, při
nemoci vyhledávají pomoc tradiční medicíny
(léčitelé, bylinky, spirituální obřady),
informace podávat jednoduše a přesně,
přikývnutí neznamená souhlas a porozumění,
jsou stydliví a skromní, při osobní hygieně
pomáhá člen rodiny stejného pohlaví, při
bolesti nepožádají o léky (strach z návyku)
u vietnamské
ženy se v domácí péči o
nemocného postarají
u stravování – jedí 3x denně, pravidelnou
součástí jídla je rýže, mají rádi listnatou
zeleninu a ovoce, nepřijímají studené nápoje
a jídla, hojně pijí hlavně čaje (bez cukru a
citronu)
2. Překlad nemocného
u překlad
nemocného z jedné ošetřovací
jednotky na jinou v rámci jedné kliniky
(oddělení) – o překladu nemocného
rozhoduje a domlouvá jej lékař,vypíše do
dekurzu stručné shrnutí o dosavadní léčbě,
zdravotnický asistent ve spolupráci se
sestrou vyplní sesterskou dokumentaci
nemocného, přichystá všechny osobní věci
nemocného a zkompletuje jeho dokumentaci,
doprovodí jej na novou ošetřovací jednotku,
kde je pro nemocného připravené lůžko.
Překlad nemocného
u přeložení
nemocného na jiné oddělení
(kliniku) v rámci jedné nemocnice –
o překladu rozhoduje a domlouvá jej lékař,
vypíše nemocnému lékařskou zprávu, sestra
ve spolupráci se zdravotnickým asistentem
vypíše sesterskou překladovou zprávu, zajistí
přichystání osobních věcí a šatů nemocného,
překlad je možný jen na připravené volné
lůžko za doprovodu ošetřujícího personálu.
Dokumentace se archivuje. Nemocný je
veden na novém oddělení pod stejným
číslem chorobopisu.
Překlad nemocného
u přeložení
nemocného do jiného ústavu
(nemocnice) – se děje po telefonické
domluvě lékaře a provádí se jako propuštění
nemocného do domácího ošetřování.
Nemocný je lékařem poučen z jakých důvodů
k překladu dochází. Příbuzní mají být
upozorněni na možnost překladu.
3. Propuštění nemocného
u plánované
propuštění nemocného –
uvědomit příbuzné, zvláště rodiče dětí na
možnost propuštění, zjistit sociální podmínky
(u starých a chronicky nemocných)
u revers – odchod nemocného na vlastní
žádost, nemocný po podrobném poučení
lékařem, k jakým komplikacím může
předčasné propuštění vést, podepisuje za
přítomnosti svědků formulář, který se nazývá
odmítnutí zdravotnického výkonu
Poučení nemocného před
propuštěním
u poučení
nemocného provádí lékař ve
spolupráci se sestrou – životospráva, dieta,
léčebný režim
u kontrola u obvodního lékaře do 3 dnů, kde
předá lékařskou zprávu z nemocnice
u nemocný dostane léky na 3 dny nebo recept
na léky k vyzvednutí v lékárně
Poučení nemocného před
propuštěním
u pokud
jsou plánována další vyšetření
ambulantně, předat nemocnému všechny
formuláře v obálce a s pokyny
u pracující nemocný dostane Průkaz o trvání
pracovní neschopnosti (tzv. lístek na peníze)
a Průkaz práce neschopného pojištěnce
u velmi důležitá je zpětná kontrola informací
podaných nemocnému!
u lékař
vypíše lékařskou zprávu
u chorobopis, dekurzy, teplotní tabulky, výsledky
vyšetření, sesterská dokumentace se
kompletují a archivují
u žádanku na převoz sanitním vozem –
nemocný má nárok na převoz do domácího
ošetřování sanitním vozem, pokud si odvoz
nedomluví s rodinnými příslušníky
u sestra
ve spolupráci se zdravotnickým
asistentem odepíše nemocného v hlášení
sester, v hlášení o počtu nemocných, v knize
příchodů a odchodů, odhlásí stravu, odstraní
jméno z informačních tabulí na sesterně,
chodbě...
u veškerá dokumentace nemocného se skládá
a archivuje
Úprava lůžka
u lůžko
po odchodu nemocného svléknout,
vydezinfikovat, obléknout do čistého nebo
lůžko odeslat do centrální úpravny lůžek
u věci z nočního stolku nemocnému pomoci
sbalit a také dezinfikovat
u lůžko a jeho okolí připravit na příchod dalšího
nemocného
4. Nozokomiální infekce
u nozokomiální
(nemocniční) infekce – jde o
lokální nebo systémové infekční onemocnění,
které vzniká v souvislosti s diagnostickoterapeutickými postupy během pobytu
nemocného ve zdravotnickém zařízení
(lůžkovém i ambulantním). Nemocniční infekcí
bývá postiženo průměrně 6-8% nemocných.
Epidemiologické hledisko dělení
u specifické
nákazy – vznikají v odpovídající
inkubační době po provedení rizikového
ošetřovatelského postupu (např. cévkování,
převaz operační rány...)
u nespecifické nákazy – nesouvisí s
ošetřovatelskými postupy, závisí na aktuální
epidemiologické situaci v příslušné oblasti
(např. akutní respirační onemocnění...)
Epidemiologické hledisko dělení
u exogenní
nákazy – vznikají při nedodržení
aseptických a protiepidemiologických postupů
u endogenní nákazy – jsou vyvolány vlastní
mikroflórou nemocného při oslabení
organismu z fyziologicky nesterilní dutiny
(např. dutina ústní)
Riziko vzniku nozokomiálních nákaz
u věk
(novorozenci, starší osoby)
u oslabení organismu v důsledku onemocnění
u diagnostické a terapeutické invazivní zákroky
(katetrizace, intubace...)
u terapie (radioterapie, chemoterapie,
antibiotika...)
u dlouhodobé ležení, stáza moče, nedostatečná
ventilace plic....
Zdroj nozokomiálních nákaz
u ošetřující
personál (hygiena rukou,
neaseptické postupy...)
u pacient
u návštěva
Druhy nozokomiálních nákaz
u infekce
močového ústrojí (30-45%) – vznikají
v souvislosti invazivními diagnostickými a
terapeutickými výkony(cévkování,cystoskopie,
výplachy a proplach močového měchýře...)
u infekce chirurgických ran (15-25%) – vznikají
při nedodržení aseptických postupů během
operace nebo převazu operační rány
Druhy nozokomiálních nákaz
u infekce
dýchacích cest (15 - 25%) – vznikají v
důsledku dlouhodobého ležení v lůžku,
přenos infekce akutních respiračních
onemocnění od personálu a návštěv
u parenterální infekce – zanesení infekce přímo
do krve ( hepatitidy typu B, AIDS...)
u gastrointestinální infekce – nejčastěji
průjmová onemocnění přenášená špatně
tepelně zpracovanou nebo potravou
kontaminovanou během přípravy
Prevence nozokomiálních nákaz
u dodržování
protiepidemiologického režimu:
používání ochranných pracovních pomůcek,
hygiena rukou (mechanické, hygienické
a chirurgické mytí rukou), individualizace
pomůcek (teploměry, podložní mísy...),
používání sterilních pomůcek a aseptických
postupů, chránit nemocné před kapénkovou
infekcí používáním ústenky
Prevence nozokomiálních nákaz
u dodržování
dekontaminačních postupů:
pravidelný úklid, větrání, výměna prádla,
manipulace se špinavým prádlem, třídění a
pravidelné odstraňování odpadu, dezinfekce,
sterilizace
Použité zdroje informací
Internetové stránky:
u www.atlas.cz (obrázky z různých zdrojů)
u www.seznam.cz (obrázky z různých zdrojů)
Literatura:
u Rozsypalová, M., Šafránková, A. Ošetřovatelství I.
Informatorium, Praha, 2002
u Ivanová,K., Špirudová, L., Kutnohorská,
J.,Multikulturní ošetřovatelství I.Grada Publishing,
Praha, 2005
Jiné zdroje:
u dokumentace a fotografie z ošetřovací jednotky byly
použity s laskavým dovolením FN U svaté Anny v
Brně
zpět
zpět
zpět
zpět
zpět
zpět
zpět
zpět
zpět
zpět
zpět
zpět
zpět
zpět
zpět
zpět
zpět
zpět
zpět
ic
š ko l a
S t ře d ní
votn
ká
ra
d
z
Konec prezentace
Ošetřování nemocného s bolestí
Osnova prezentace
definice bolesti
význam bolesti
vnímání bolesti
typy bolesti
posuzování bolesti
reakce organizmu na bolest
terapie bolesti
psychická bolest
ošetřování nemocného s bolestí – zásady
pracoviště léčby bolesti
ošetřovatelská diagnóza
plán ošetřovatelské péče
BOLEST
„Člověk se rodí v bolestech, v průběhu
svého života způsobí bolest řadě lidem
a nakonec umírá v bolesti. Navíc si člověk
vše dovede představit a to je zdrojem jeho
dalšího utrpení“
(C. S. Lewis)
BOLEST
„Bolest je cokoli,
co pacient za bolest označí,
existuje vždy, když si
pacient na ni stěžuje“
( Mc Caffery)
Bolest
− je způsobena fyzikálním, chemickým nebo
bakteriálním podrážděním periferních zakončení
nervových vláken citlivých na bolest
(nociceptor)
− při podráždění dochází ve tkáni k biochemické
reakci
− z postižené tkáně je vzruch veden senzitivními
nervovými vlákny do talamu a odtud do mozkové
kůry
− zde dojde ke zpracování podnětu a eferentními
vlákny je vedena odpověď z mozku k
příslušnému orgánu = uvědomování si bolesti
Význam bolesti
☺☺
Je účelná:
Je neúčelná:
varovný signál poškození nebo
ohrožení organismu
chrání před dalším
poškozením
(např. při popálení)
poskytuje informaci,
který orgán je postižen
(např. appendicitis…)
vede k účelnému jednání
- (vyhledání lékaře, zastavení
činnosti, zabraňuje dalšímu
poškození např. u stenokardie)
když narušuje schopnost
klienta vykonávat běžné
aktivity
stává se nesnesitelnou, vede
k utrpení a vyčerpání pacienta
(nádorová bolest)
Vnímání bolesti
Bolest je subjektivní příznak, je pociťována
a prožívána velmi individuálně
Vnímání bolesti je dáno mnoha činiteli:
3
3
3
3
3
3
3
vrozený typ nervové soustavy
pohlaví, věk člověka
výchova a zkušenosti jedince
aktuální psychický stav, nedostatek spánku, nepohodlí
psychické faktory – hlavně strach
denní doba (v nočních hodinách je nemocný mnohem vnímavější)
filozofie, náboženství, příslušnost k určité etnické skupině
Typy bolesti
1.
dle místa vzniku
2.
z hlediska průběhu
3.
podle postižených
orgánů a charakteru
Posuzování bolesti
Umístění bolesti
Charakteristika bolesti (popis)
Intenzita bolesti
Časové určení bolesti
Umístění bolesti
Na lokalizaci bolesti
se ptáme ústně „ Kde
vás to bolí?“ nebo
můžeme použít tzv.
mapu bolesti +
označí i intenzitu
bolesti
zpět
Charakteristika bolesti
Bolest může být:
bodavá
putující
řezavá
silná
křečovitá
dráždivá
pálivá
záchvatovitá
vystřelující
svědivá
škubavá
ostrá
vyčerpávající
a mnoho dalších
zpět
Intenzita bolesti
Slabá – celkem snesitelná,
vliv na organismus je nepatrný
Střední – snáší se hůře,
zvlášť trvá-li dlouho, objevuje se
celková odezva organismu
Silná – snáší jako krajní
nepříjemnost, pacient hledá
úlevovou polohu, změny FF,
pocení, pláč…
Nesnesitelná – tato bolest
ruší psychické zábrany a
společenské konvence, někdy
se může rozvinout až obraz
šoku, může vést i ke zkratovému
jednání (pokus o sebevraždu)
Určování intenzity bolesti
Analogové stupnice intenzity bolesti
Mapa bolesti
Verbální metody diagnostikování intenzity
bolesti
Metody používané u dětí
Srovnávací metody – tourniquetové
vyšetření
Metody používané u dětí
Další metody hodnocení bolesti u dětí
(novorozenec, kojenec, batole)
zpět
Časové určení bolesti
po námaze (námahová bolest)
v klidu (klidová bolest)
v noci
ve dne
při změně polohy
po požití potravy
při změně počasí
atd.
Reakce organizmu na bolest
změny FF (tachykardie, zvýšený systolický
tlak, tachypnoe, nebo naopak bradykardie,
snížený systolický tlak)
pocení, bledost, nauzea, zvracení, zvýšený
svalový tonus
změny chování – neklid, pláč, křik, sténání,
strach, úzkost, zlost, deprese, únava,
vyčerpání…
Terapie bolesti
TRADIČNÍ TERAPIE
NETRADIČNÍ TERAPIE
Psychická bolest
Æ
Doposud jsme se
zabývali bolestí fyzickou,
bolestí těla, ale pozor
existuje i bolest
psychická, bolest duše.
Tato bolest je vyvolána
ztrátou citu, důvěry,
nadějí. Ztrátou lidí, které
máme rádi, ztrátou věcí,
jichž si ceníme. Na to,
že tato bolest existuje
a může pacienta trápit
a ovlivnit tím i léčebný
proces, bychom při svém
povolání neměli
zapomínat!!!
Ošetřování nemocného s bolestí – zásady
respektujeme individuální citlivost klienta na bolest
klidné prostředí
kvalitní a šetrná ošetřovatelská péče!!!
sledovat neverbální projevy klienta
nikdy neříkat „To vás nemůže bolet“
empatie!!!
dostatek komunikace – odstranění úzkosti, strachu
dostatek informací, získání důvěry!!!
dle ordinace lékaře podávat analgetika, další způsoby
léčby bolesti (teplo, chlad, úlevová poloha)
Pracoviště léčby bolesti
Ambulance léčby bolesti
Centra léčby bolesti
na těchto pracovištích se
provádějí výkony jako např.
zavádění epidurálního
katetru, aplikace lineárních
dávkovačů, akupunktura,
fyzikální metody léčby
bolesti …
Ošetřovatelská diagnóza
Akutní bolest z důvodu…
Chronická bolest z důvodu …
Omezená pohyblivost v souvislosti
s bolestí
Narušení spánku vzhledem ke zvýšenému
pociťování bolesti v noci
Strach vzhledem k očekávání bolesti
další – Taxonomie NANDA
Plán ošetřovatelské péče – příklad
Ošetřovatelská
diagnóza
velká bolest
levého kolene
v souvislosti
s aktivitou dolní
končetiny
(sport)
Cíl
Plán péče
zmírnění bolesti rozhovor s klientem
při činnosti
o bolesti
být bez bolesti
v klidové
poloze
průběžné
vyhodnocování
bolesti během
celého dne
zajistit úlevovou
polohu levé DK
aplikace analgetik
dle ordinace lékaře
Hodnocení
10. 10. 2006
v klidové poloze
nebolestivé, při
pohybu bolest
mnohem menší
intenzity
Internetové stránky
www.atlas.cz (obrázky z různých zdrojů)
Literatura
Mikšová, Z., Fraňková, M., Hernová, R., Zajíčková, M.
Kapitoly z ošetřovatelské péče I. Grada Publishing,
2006.
Staňková, M. České ošetřovatelství 6. IDV PZ Brno,
2001
Šamánková, M. a kol. Základy ošetřovatelství.
Karolinum, Praha, 2006
Vučková, J. Ošetřovatelství – II. Fortuna, Praha, 1995
ic
š ko l a
S t ře d ní
votn
ká
ra
d
z
Konec prezentace
Péče o spánek a odpočinek
Osnova prezentace
z
z
z
z
z
z
z
z
z
z
z
z
z
z
z
z
z
z
spánek
zajímavosti o spánku
délka spánku
faktory ovlivňující spánek
fyziologie spánku
fáze spánku
spánková hygiena
zásady pro dobrý spánek
poruchy spánku
nespavost
aktivity zdravotnického asistenta
– zajištění kvalitního spánku
hypnotika
stařecká nespavost
odpočinek
ošetřovatelská diagnóza
plán ošetřovatelské péče
www odkazy
specializovaná pracoviště
Spánek
¾
¾
spánek a odpočinek
jsou nezbytnou
podmínkou lidského
zdraví
člověk potřebuje spát
a odpočívat,
aby načerpal novou
tělesnou a psychickou
sílu
Zajímavosti o spánku
z
Hypnos byl v dobách antiky pro Řeky a Římany
bohem spánku a spánek sám. Byl synem
bohyně noci Nykty a bratrem boha smrti
Thanata. Se svou matkou přicházel každé noci
na svět a na všechno živé sesílal spánek.
Lidem posílal sny a zbavoval je tak útrap
a starostí. Nikdo nemohl odolat jeho moci,
dokázal uspat i samotného boha Dia.
Zajímavosti o spánku
z
Zobrazován byl Hypnos různě. Antičtí umělci si
ho představovali jako malého chlapce, mladíka
nebo starce, často s orlími nebo motýlími křídly.
V rukou míval berlu nebo makovici, kterou se
dotýkal lidských spánků, někdy měl roh,
ze kterého omamný spánek vyléval. Jméno
tohoto boha se zachovalo například ve slově
hypnóza, které označuje stav podobný spánku,
v němž uspaný zčásti podléhá vlivu jiné osoby.
Délka spánku
¾
novorozenec: 20 – 22 hodin
¾
kojenec: 14 – 16 hodin
¾
šestileté dítě: 10 – 12 hodin
¾
dospělý člověk: 7 – 8 hodin
¾
ve stáří: 6 – 7 hodin
Faktory ovlivňující spánek
biologicko – fyziologické: věk, nemoc, bolest,
pohyb a aktivita, jídlo, tekutiny
¬ psychicko – duchovní: nejistota, stres, strach,
úzkost, ztráta někoho, něčeho
¬ sociálně kulturní: pracovní problémy, finanční
potíže, narušené mezilidské vztahy
¬ faktory prostředí: světlo, hluk, teplota,
nevhodné prostředí
¬
Fyziologie spánku
¾
¾
¾

Spánek je děj aktivní a cyklický, je řízen dvěma
specializovanými oblastmi mozkového kmene.
Je charakterizován minimální fyzickou aktivitou,
změnami fyziologických funkcí (snížení TK, P,
bazálního metabolismu, rozšíření periferních
cév…).
Máme dva hlavní druhy spánku:
REM (rapid eye movement)
NON – REM (non rapid eye movement)
Fáze spánku
z
REM fáze:
z
NON REM fáze:
Æ
vývojově starší, řízena
noradrenalinem
aktivní sny, snížený
svalový tonus, svalové
záškuby
nepravidelná frekvence
dýchání a srdeční
činnosti
rychlé pohyby očních
bulbů
slouží k regeneraci
psychických funkcí
Æ
vývojově mladší, řízena
serotoninem
má čtyři stádia
nejdůležitější 4. stádium
tj. hluboký spánek,
dochází k úplné svalové
relaxaci, nastává za 30
– 40 minut po usnutí,
slouží k regeneraci
fyzických sil
Æ
Æ
Æ
Æ
Æ
Æ
Æ
Spánková hygiena
z
Spánková hygiena je
přehled obecných
doporučení jedincům,
kteří mají problémy
s nedostatečným
a nekvalitním spánkem
(usínáním, opakovaným
probouzením a časným
buzením). Pravidla platí
pro ty, u kterých bylo
vyloučeno onemocnění,
které nespavost může
způsobovat a kdy je
nutno léčit jeho příčinu.
* Zásady pro dobrý spánek
z
z
z
z
z
z
z
z
z
z
z
ložnice by měla být klidná a bezpečná; lůžko pohodlné
před spánkem ložnici větráme, teplota maximálně do 21 °C
ticho a dostatečné zatemnění
cvičení ráno i přes den
neužívat alkohol k navození spánku - riziko vzniku návyku!
kofein, silný černý čaj – poslední šálek po obědě, max.ve 14-15 hod.
dostatečný přívod tekutin (nesycené minerální vody, mléko
s medem, kakao)
v průběhu noci nekouřit, v případě, že nikotin kuřáka zklidňuje,
je vhodné hledat jiný způsob
ve večerních nebo i pozdních odpoledních hodinách jíst lehce
stravitelná jídla.
zajistit barevně, esteticky a ergonomicky příjemnou ložnici a lůžko,
vyhnout se alergickým materiálům
při poruše zejména usínání potlačit negativní myšlenky rušící
spánek
Poruchy spánku
¾
Insomnie (hyposomnie) – nedostatek nebo
snížená kvalita spánku (nespavost)
¾
Hypersomnie – nadměrné spaní
Spánková inverze – obrácený rytmus spánku,
ve dne spí, v noci je pacient čilý
Narkolepsie – náhlé upadnutí do spánku
Parasomnie – náměsíčnost (somnabulismus),
mluvení ze spánku, skřípání zubů, noční děsy,
noční pomočování u dětí (enuresis nocturna)
¾
¾
¾
Projevy nespavosti
porucha usínání – nemocný těžce
a dlouho usíná
± mělký noční spánek – spí povrchně,
snadno se probudí
± časné probuzení – usíná dobře, spánek
je kvalitní, ale krátký, probouzí se časně
a nedokáže už usnout
±
Příčiny nespavosti
z
z
z
z
psychické faktory – strach z onemocnění,
z operace, z vyšetření, starosti o rodinu, obava
ze ztráty zaměstnání, atd.
příčiny vyplývající z onemocnění – bolest,
svědění, zvracení, průjem, poloha vynucená
nemocí, atd.
prostředí nemocnice – změna režimu dne,
nedostatek soukromí, chlad, teplo v pokoji,
spolupacienti, atd.
nevhodné chování zdravotnického personálu
– špatná organizace práce, hlasitý hovor, hluk,
atd.
Aktivity zdravotnického asistenta
– zajištění kvalitního spánku
z
z
z
z
z
z
z
minimalizovat rušivý vliv nemocničního prostředí
zabezpečit psychickou pohodu a klid
zajistit spánkové návyky (u dětí - pohádka na
dobrou noc, oblíbená hračka…)
zmírnění projevů nemoci (bolest, svědění,
dušnost…)
zajistit pohodlné noční oblečení, vyprázdnění
před spánkem
zajistit vhodnou polohu, správnou úpravu lůžka
dle ordinace podávat léky na spaní - hypnotika
Podávání léků podporujících spánek
- HYPNOTIKA
z
z
z
hypnotika – léky
podporující spánek
měla by být podána
až tehdy,
když vyčerpáme
všechny možnosti,
které jsme uvedli
při podávání hypnotik
dodržujeme důležité
zásady!!!
* Zásady při podávání hypnotik
nesmí být podána bez ordinace lékaře!!!
z hypnotika musí být podávána ve vhodnou
dobu, obvykle 1/2 až 3/4 hodiny před
usínáním
z každé podané hypnotikum musí být
zaznamenáno v pacientově dokumentaci
(teplotní tabulka, dekurs)
z
Stařecká nespavost
z
z
z
Staří nemocní trpí nespavostí častěji než ostatní.
Spánek není již tak kvalitní, starý člověk spí
i doma povrchně, často se v noci budí.
Častou poruchou spánku u starých pacientů je
obrácený rytmus spánku tzv. spánková inverze
– pospává během dne, v noci ožije, vyvíjí
nějakou aktivitu, což se neobejde bez hluku.
Chceme-li tyto poruchy zmírnit, snažíme se
pacienta během dne udržovat aktivního, je-li to
možné zajistit dostatek pohybu, snažíme se,
aby neměl mnoho příležitostí spát během dne.
Odpočinek
z
z
z
z
z
klidová relaxace bez
stresu, emocí, uvolnění
napětí
probíhá v prostředí
příjemném pro člověka
navozuje klid, pohodu,
spokojenost
může být aktivní a pasivní
navozuje kladné citové
ladění
Ošetřovatelská diagnóza
z
z
z
z
z
z
z
Porucha spánku v souvislosti se změnou
prostředí
Porucha spánku v souvislosti s obavami,
trápením
Porucha spánku v souvislosti s bolestí
Snížená kvalita spánku v souvislosti se
zvýšenou hlučností na oddělení
Únava v souvislosti z nedostatkem spánku
Riziko úrazu z důvodu somnabulismu
další diagnózy – Taxonomie NANDA
Plán ošetřovatelské péče - příklad
Ošetřovatelská
diagnóza
Porucha spánku
ve vztahu
k nemocničnímu
prostředí
Cíl
pacient
bude mít
kvalitní
spánek
po
probuzení
bude
odpočinutý,
spánek
hodnotí jako
kvalitní
a
dostatečný

Plán péče
zajistit klid
na oddělení
po 21.00 hod.
zajistit
pacientovi jeho
spánkové
rituály
- meduňkový
čaj,
osprchování ve
20.00 hod.
zajistit aktivitu
během dne

Hodnocení
pacient spí
celou noc
ráno
verbalizuje
spánek jako
dobrý

WWW odkazy zabývající se
problematikou spánku
z
Česká společnost pro
výzkum spánku a
spánkovou medicínu
www.sleep-society.cz
z
Centrum pro poruchy
spánku a bdění
www.neuro.lf1.cuni.cz
z
www.nespavost.cz
z
www.zdravyspanek.cz
Specializovaná pracoviště zabývající se
problematikou spánku
¾
¾
¾
¾
¾
¾
¾
¾
¾
¾
Klinika TRN, FN Plzeň
Centrum pro poruchy spánku a bdění VFN a 1. LF UK,
Praha 2
prim. MUDr. J. Beránek, Csc., poliklinika Hviezdova ul.
Praha 4
PCP, Praha 8 Bohnice
Plicní klinika FN Hradec Králové
ORL klinika, FN Hradec Králové
Psychiatrická klinika FN Hradec Králové
Neurologická klinika FN Brno – Bohunice
Oddělení TRN, nemocnice Břeclav
Českobudějovická laboratoř pro poruchy spánku a
bdění
¾ www.atlas.cz
(obrázky z různých zdrojů)
z Literatura
z
¾
¾
¾
Mikšová, Z., Fraňková, M., Hernová, R., Zajíčková, M.
Kapitoly z ošetřovatelské péče I. Grada Publishing,
2006.
Vučková, J. Ošetřovatelství – II. Fortuna, Praha, 1995
ic
š ko l a
S t ře d ní
votn
ká
ra
d
z
Konec prezentace
VÝŽIVA
NEMOCNÝCH
Osnova prezentace
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
Význam příjmu potravy
Potrava a její složky
Faktory ovlivňující výživu
Patologické stavy výživy
Zajištění stravování ve zdravotnickém zařízení
Dietní systém
Objednávání, dodání, příprava stravy
Podávání stravy dospělým
Alternativní způsoby příjmu potravy
Pitný režim, bilance tekutin
Výživa dětí
Ošetřovatelský proces
Příjem potravy
NUTRIČNÍ SCREENIG
hodnocení stavu výživy nemocného
(součást dokumentace)

příklad
VYROVNANÁ ENERGETICKÁ BILANCE
příjem = výdej
POZITIVNÍ ENERGETICKÁ BILANCE (OBEZITA)
příjem > výdej
NEGATIVNÍ ENERGETICKÁ BILANCE
příjem< výdej
Výživa

kompletní s obsahem potřebných živin ve správném poměru
(přizpůsobeno tělesné hmotnosti, věku, fyziologickému stavu
a druhu páce)
Složky potravy

živiny – bílkoviny, tuky, cukry
vitaminy
- vitaminy rozpustné v tucích – A, D, E, K
- vitaminy rozpustné ve vodě – skupiny B, C
minerály – v těle asi 78 prvků, 21 nejdůležitějších
voda tvoří 70-75% našeho těla, denní příjem 2,5–3l, výdej:
močí, stolicí, kůží, dechem
Faktory ovlivňující výživu
Biologické
věk, zdravotní stav,
užívání léků aj.
Psychické
osobnostní
vlastnosti, stres aj.
Sociální
kultura, zvyky, víra, reklama, životní styl aj.
Patologické stavy výživy

Nechutenství – ztráta chuti k jídlu

Kachexie – chorobná vyhublost

Dysfagie – porucha polykání

Dyspepsie – souhrn příznaků, které se vyskytují při
poruchách trávícího ústrojí (říhání, nevolnost, pálení žáhy,
zvracení aj.)

Mentální anorexie – porucha příjmu potravy, úmyslné
snižování tělesné hmotnosti, člověk nechce jíst

Mentální bulimie – porucha příjmu potravy s opakujícími
se záchvaty přejídání a přehnanou kontrolou tělesné
hmotnosti (zvracení, zneužívání projímadel, cvičení)
Strava s léčebným vlivem
LÉČEBNÁ DIETA
Nutričně vyvážená strava
pro různá onemocnění
s různým poměrem
základních živin,
naordinovaná individuálně
pro každého nemocného.
Dietní systém
je dokument, podle kterého se řídí
příprava léčené výživy v nemocnici
Základní přehled diet:
Ö diety základní
1
2
Ö speciální
Ö standardizované
Varianty diet
Objednávání stravy
Stravu objednává:

staniční sestra

pověřená či službu konající sestra
Způsob objednávání se různí:

pomocí počítačového objednávkového systému

pomocí žádanky k objednání stravy

obojího
Žádanky k objednání stravy
Předpis stravy pro odd. XY
na den 20.10 (dvojmo)
Dodatečné hlášen
změn počtu diet (dvojmo)
každá dieta má svou
kolonku (píšeme počet diet)
- kolonky pro mimořádné
přídavky (čaj, lemon, bujón,
piškoty, II. večeře…)
-
-
v případě přijetí
nemocného během dne
- přihlášení nových diet
a odhlášení diet propuštěných
nemocných
Dodání stravy na ošetřovací jednotku
Z centrální kuchyně se strava rozváží na
ošetřovací jednotku Ö TABLETOVÝ SYSTÉM
9
9
9
jednotlivé porce jídla jsou připraveny do
speciálních podnosů, které jsou přepraveny
kontejnery na ošetřovací jednotku
jídlo se nemusí ohřívat ani jinak upravovat
každý podnos je označen číslem diety
Zásady při podávání jídla
Nemocný dostává:
9
9
9
9
jen předepsanou dietu
jídlo dostatečně teplé, vhodně upravené
pravidelně:
snídaně – svačina – oběd – svačina – večeře – 2 večeře
dostatek tekutin
Personál při podávání jídla:
9 je vhodně úpraven
(ochranná zástěra)
9 umyté ruce
„Co může nemocnému bránit v tom,
aby se sám najedl?“
Podávání jídla dle stupně soběstačnosti

chodící nemocní (jídelna)

ležící nemocní, kteří se mohou sami najíst (jídelní
stolek, stolek na pokoji)

ležící nemocní, které je třeba krmit
Alternativní způsoby příjmu potravy
Výživa pomocí nazogastrické sondy
Výživa přes PEG
(perkutální endoskopická gastrostomie)
Parenterální výživa
Pitný režim
BT = příjem + výdej tekutin / za 12 či 24h
zaznamenáme všechny přijaté tekutiny
Pozitivní BT = větší příjem jak výdej
Negativní BT = větší výdej jak příjem
Příjem:
9 per-os: káva, čaj, polévka, ovocné šťávy…,
9 i.v: infúze
Výdej: moč, zvracení, pocení, stolice, ascites
Výživa
Vý
živa ddětí
ětí
PŘIROZENÁ
UMĚLÁ
MATEŘSKÉ MLÉKO (KOJENÍ)
v případě, že dítě
nemůže být kojeno
dáváme přednost
nejlépe odpovídá energetické
a biologické potřebě kojence
plně saturuje výživové
požadavky dítěte do 6. měsíce
života
preparáty umělé výživy,
které musí odpovídat
věku a zdravotnímu
stavu dítěte
Přirozená výživa
Mateřské mléko
pozitivně ovlivňuje trávení,
podporuje imunitní systém,
vyzrávání nervové soustavy,
nevyvolává alergii
kojené děti v průměru lépe
prospívají, jsou méně obézní
kojení má pozitivní
psychologický význam ve
vztahu matka – dítě
Druhy mateřského mléka

mlezivo – kolostrum:
tvoří se první dny po
porodu
přechodné mateřské
mléko: tvoří se od
5 – 14 dne po porodu
zralé mateřské mléko:
tvoří se od 14 dne po
porodu
Schéma přirozené výživy
Umělá výživa

sušené kravské mléko
podáváme v případě,
že dítě nemůže být
kojeno
musí odpovídat věku
a zdravotnímu stavu
dítěte
produkty umělé mléčné
výživy
Schéma umělé výživy
Období výživy kojence

Období výlučně mléčné stravy 0. - 4. měsíc
(kojení,umělá výživa – sušené mléko)
Období nemléčných přídavků 5. - 7. měsíc
(postupné zavádění masozeleninových,
ovocně mléčných přídavků ve formě jemně
až středně kašovité)
Období plné kojenecké stravy 8. - 12. měsíc
(hrubší konzistence stravy)
Postupné zavádění
nemléčné stravy
do 6. měsíce plně kojit
od 2. měsíce podávat postupně ovocné šťávy
od ukončeného 6. měsíce zeleninové polévky
(rozmixovaná, nesolená zelenina)
od 7. měsíce postupná zátěž trávícího ústrojí
(2 x týdně maso, polovinu vařeného vejce,
svačina – ovoce, nízkotučný jogurt, tvaroh)
od ukončeného 7. měsíce na noc kaši, přidat
piškoty

Krmení kojenců - postup
Zásady při krmení savičkou nebo lžičkou:

přebalit dítě
zajistit, aby mělo prázdné nosní průduchy
umýt si ruce
ukázat láhev, optimistický slovní doprovod
zkontrolovat teplotu mléka (kápnout na hřbet ruky), údaje na láhvi,
stupnici
kojence držet na klíně, ve zvýšené poloze, pod krk dát bryndáček
u dětí, které musí ležet, hlavičku a hrudník mírně podložit
láhev držet ve sklonu, tak aby hrdlo bylo stále plné
do jídla dítě nenutit, jemně povzbuzovat
odříhnutí ve svislé poloze (jinak je dítě ohroženo aspirací)
otření úst a uložení do postýlky
zápis do dokumentace (dekurzu)
Alternativní způsoby krmení

Krmení lžičkou
Krmení kapátkem či stříkačkou
Krmení stříkačkou po prstu
Krmení z kádinky či hrníčku
Krmení pomocí cévky po prsu
Mléčná kuchyňka

součást dětských nebo novorozeneckých oddělení
nebo organizovaná centrálně (nemocnice, kojenecký
ústav…)
zabezpečuje přípravu a distribuci mléčné a smíšené
stravy pro novorozence a kojence
vstup má povolen jen personál kuchyně a kontrola,
ostatní personál smí pouze do místnosti k převzetí
stravy
zaměstnanci musí dodržovat přísná hygienická
pravidla (mytí a dezinfekce rukou, ochranný oděv,
rouška), pravidelně je kontrolován jejich zdravotní
stav
Mléčná kuchyňka – prostorové členění
-
foto
ČÁST ČISTÁ
příprava, vaření,
chlazení, porcování
mléčných dávek, čajů
-
-
-
konečná úprava smíšené
stravy
součástí mléčné
kuchyňky je prokládací
sterilizátor
foto
-
foto
ČÁST NEČISTÁ
čištění ovoce, zeleniny,
jiných surovin před tepelnou
úpravou
mytí a příprava kojeneckých
lahví před sterilizací
je zde chladnička pro
uschování vzorků – pro
zpětnou kontrolu na 48h,
příp. vznik infekčního
onemocnění
Ošetřovatelská
Ošetřovatelská
anamnéza
anamnéza
Hodnocení
Hodnocení
Ošetřovatelský
Ošetřovatelský
proces:
proces:
Realizace
Realizace
Ošetřovatelská
Ošetřovatelská
diagnóza
diagnóza
Plánování
Plánování

www.seznam.cz
www.google.com
www.centrum.cz
Literatura:
Mikšová, Z., Froňková, M., Zajíčková, M.: Kapitoly z
ošetřovatelské péče I. Praha: Grada, 2006
Šamánková, M. a kol.: Základy ošetřovatelství. Praha:
Karolinum, 2006.
Rozsypalová, M., Haladová, E., Šafránková, A.:
Ošetřovatelství II., Praha: Informatorium, 2002.
ic
š ko l a
S t ře d ní
votn
ká
ra
d
z
Konec prezentace
VIZITA
Osnova prezentace
¾
¾
¾
¾
¾
¾
¾
¾
vizita
formy vizity
příprava vizity
pomůcky k vizitě
úkoly zdravotnického asistenta při vizitě
lékařské vyšetření při vizitě
zápis ordinací
organizace práce po vizitě
VIZITA

pravidelná návštěva
hospitalizovaného
nemocného lékařem
a ostatními
pracovníky
zdravotnického
týmu
Formy vizity
¾

¾
¾
vizita u lůžka nemocného
malá vizita – ošetřující lékař
a sestra, 1x nebo 2 x denně
velká vizita – přednosta
kliniky, lékaři, sestry,
zdravotničtí asistenti
vizita na ambulanci
– odborné vyšetření
(ORL, oční, kožní,
gynekologické pracoviště)
vizita skupinová
– psychiatrické léčebny
Příprava vizity
1.
2.
3.
4.
příprava
nemocných
příprava a úklid
pokojů
příprava
dokumentace
pacientů
pomůcky k vizitě
Pomůcky k vizitě
¾
¾
¾
¾
¾
¾
tonometr, fonendoskop
ústní lopatky, baterka
gumové rukavice,
vazelína
emitní miska
ručník
případně další pomůcky
dle zvyklosti
a zaměření oddělení
Úkoly zdravotnického asistenta při vizitě
¾
¾
¾
¾
¾
¾
připraví nemocného k vyšetření
zajistí správnou polohu k danému vyšetření
asistuje při převazech, drobných lékařských
výkonech
předkládá dokumentaci nemocného a uklízí ji
zapisuje ordinace a pokyny lékaře z vizity
poskytuje informace o nemocném, které jsou
důležité pro zdravotní stav (dodržování diety,
užívání léků, léčebného režimu atd.)
Lékařské vyšetření při vizitě
vyšetření úst a krku
vyšetření hrudníku
vyšetření břicha
vyšetření ledvin
vyšetření dolních
končetin
vyšetření konečníku
(per rectum)
Zápis ordinací

do zvláštního sešitu
formy zápisu mohou být různé, dle zaměření
oddělení, organizace práce atd.
vždy musí být záruka, že vše, co je u vizity
naordinováno, bude skutečně provedeno
lékař svým podpisem potvrdí správnost zápisu
Organizace práce po vizitě

staniční sestra stanoví program plnění ordinací
staniční sestra určí naléhavost úkolů a pořadí
na plnění ordinací se podílí celý ošetřovatelský tým
každý úkol musí být plněn zodpovědně – důvěra
klienta
¾ www.atlas.cz (obrázky z různých zdrojů)

Literatura
¾
Vučková, J. Ošetřovatelství – II. Fortuna, Praha,
1995
¾
ic
š ko l a
S t ře d ní
votn
ká
ra
d
z
Konec prezentace
ASISTENCE
PŘI TRANSFUZI
Osnova prezentace
prezentace
Osnova
1. Krev a její funkce
2. Organizace transfuzní služby v ČR
3. Definice transfuze, indikace k podání transfuze
4. Druhy transfuzních přípravků
5. Autotrasfuze
6. Základní transfuzní přípravky, krevní deriváty
7. Aplikace transfuze, kompetence ZA
8. Dokumentace
9. Potransfuzní reakce, komplikace
10. Ošetřovatelský proces
11. Opakování
Krev aa jej
jejíí funkce
funkce
Krev
1. Transportní funkce
a) přenos dýchacích plynů
b) rozvod živin a z plodin metabolizmu
c) rozvod tepla po těla
d) účast na látkovém řízení organizmu
2. Specifické funkce
a) udržování stálosti vnitřního prostředí
b) obranné funkce
c) schopnost srážení krve
Složení
krve
Slo
žení krve
Erytrocyty
Leukocyty
Trombocyty
Plazma
Krevníí skupiny
skupiny
Krevn
Skupina
Antigen
Protilátka
Frekvence
A
A
anti B
41%
B
B
anti A
14%
0
__
antiA, antiB
38%
AB
A, B
__
7%
Úkoly transfuzní služby

odběry krve nebo jejich složek
vyšetření krve, jako prevence přenosu
infekčních chorob
zpracování krve – výroba transfuzních
přípravků a krevních derivátů
skladování a distribuce krve
foto
Zařízení transfuzní služby
Transfuzní stanice,
krevní banka (sklady)
Dárcovství
krve
D
árcovství krve

předpoklady dárcovství
dotazník pro dárce
oceňování bezpříspěvkových dárců krve
Definice transfuze
transfuze
Definice

převod transfuzních přípravků a krevních
derivátů od dárce do organismu druhého
člověka – příjemce
podání plné krve nebo jejich komponentů do
venózní cirkulace (žilního oběhu)
Indikace kk pod
podání
Indikace
ání
transfuze
transfuze
Vitální
Zdravotní
při ztrátách
velkého množství
krve (při úrazech,
operacích,
krvácení do GIT)
při krevních chorobách
(poruchy srážení krve,
anémie, hypoxie)
Druhy transfuzí
přímá
nepřímá
exsangvinační
autotransfuze
Transportníí nnádoby
krevníí vaky
vaky
Transportn
ádoby == krevn

uzavřený systém odběru
oddělení plazmy uzavřeným způsobem – dvojvaky
delší expirační doba (35–42 dní)
jednorázové použití
nesmáčivý povrch, nerozbitné, nižší hmotnost
nehrozí nebezpečí vzduchové embolie
Označení
krevního
vaku
Ozna
čení krevn
ího vaku

název přípravku
KS + Rh faktor
datum odběru
datum exspirace
výrobní číslo
označení výrobce
Transfuzníí ppřípravky
(TP)
Transfuzn
řípravky (TP)
vyrábějí se na transfuzním oddělení,
z krve dárců
ERYTROCYTOVÉ PŘÍPRAVKY:
erytrocytový koncentrát (EK)
EK resuspendovaný (EKR)
EK deleukotizovaný
EK promytý…aj.
TROMBOCYTOVÉ PŘÍPRAVKY:
TROMB. koncentrát
TROMB. deleukotizované
ČERSTVĚ MRAŽENÁ PLAZMA
Krevní deriváty (KD)
vyrábějí se továrně

lidský albumin 5 %, 20 %

lidský fibrinogen

koagulační faktory

imunoglobuliny
Přetlaková
transfuze
P
řetlaková transfuze

podání krevního přípravku,
krevního derivátu pod tlakem
při velkých krevních ztrátách

krevní ztráta:

15 % = tolerovatelná
15–20% = krystaloidy
20–25% = koloidy
25 % a více = krevní deriváty
krevní vak se zasune do
přetlakové manžety – plní se
vzduchem do 100 mmHg
nemocného intenzivně
sledujeme

Kompetence kk aplikaci
aplikaci
Kompetence
transfuze
transfuze
Zdravotnický asistent (ZA) není oprávněn k aplikaci
transfuze!!!
ZA pouze asistuje (příprava pomůcek, nemocného,
asistence u aplikace transfuze)

transfuzi indikuje a aplikuje zásadně lékař
(event. sestra za přítomnosti lékaře)

lékař odpovídá za technicky správné provedení
transfuze a ověření krevní skupiny dárce a příjemce
před zahájením transfúze
Povinnosti ppřed
transfuzíí
Povinnosti
řed transfuz
1.
odběr vzorku krve na izoserologické vyšetření
(žádanka o izoserologické vyšetření musí být
důkladně vyplněná – podpis odebírající sestry,
počet konzerv)
odeslat na krevní banku
3.
kontrola přinesené krevní konzervy (označení,
exspirace, krevní skupina, makroskopický vzhled)
4.
příprava nemocného
5.
dokumentace
6.
příprava pomůcek k aplikaci transfuze
Vlastníí aplikace
aplikace transfuze
transfuze
Vlastn
příprava krevní konzervy – zavedení převodové
soupravy do krevního vaku
Při aplikaci více transfuzí – každý vak aplikujeme novou
převodovou soupravou.

příprava ostatních pomůcek k lůžku

příprava nemocného k aplikaci
asistence lékaři (kontrola dokumentace, nabodnutí
žíly, kontrola KS pomocí testovacích sér...)

Kompatibilita KS
KS ppříjemce
Kompatibilita
říjemce aa ddárce
árce
Testovací
kartička
zpět
Biologická zkouška

20 ml krve (300 kapek) pustíme proudem, poté
snížíme frekvenci kapek na minimum na dobu 3–5
minut
Ö opakujeme 2x
u dětí pustíme 3 ml krve a na 5 minut, pak se
převod přeruší, po tuto dobu se vpouští do žíly
infuzní roztok
Pokud se během biologické zkoušky neobjeví
žádná nežádoucí reakce, transfúze pokračuje
normální rychlostí, tj. 60–80 kapek /min. Převod
by neměl trvat déle než 1,5–2 hodiny.
Povinnosti bběhem
aplikace
Povinnosti
ěhem aplikace
transfuze
transfuze
Kontrolujeme:
celkový stav a vzhled klienta (třesavka, kopřivka,
dušnost), příp. subjektivní potíže (nauzea, tlak na
prsou…aj.) – v pravidelných intervalech (10minut)
místo vpichu (zarudnutí, otok)
rychlost transfúze
v případě výskytu komplikací: okamžitě přerušit
transfuzi, monitorovat FF, léky d.o, ohlásit reakci
transfuznímu oddělení, zajistit vyšetření moče
chemicky
Povinnosti po
po ukon
ukončení
transfuze
Povinnosti
čení transfuze
Transfuze nemá trvat více jak 1,5 – 2 h!!!

měříme fyziologické funkce (TK, P, TT), zajistíme
vzorek moči (vyšetření na bílkovinu)

sledujeme celkový stav a vzhled nemocného,
jeho subjektivní potíže

vak se zbytkem krve označíme (datum a hodina
ukončení převodu) a uložíme na 24 hodin
do lednice

pokud nedojde do 24h k žádné nežádoucí reakci,
vak likvidujeme jako infekční odpad

také testovací karta se likviduje 24 hodin
po ukončení transfuze
Dokumentace transfuze
Zaznamenaváme do „transfuzního razítka“
nebo zvláštního listu v dekurzu:

hodnoty TK, P, TT před a po transfúzi
datum provedení transfuze
začátek a konec transfuze – čas
druh podávaného přípravku (KS + Rh faktor,
množství, číslo vaku, exspirace)
KS + Rh příjemce
ověření KS u lůžka + biologický pokus
* vše podepisuje sestra i lékař
Potransfuzní reakce, komplikace

hemolytická (nejzávažnější)
alergická
febrilní (pyretická)
bakteriální (septická)
oběhové přetížení (hypervolemie)
přenos infekce (hepatitidy A,B,C, HIV)
příznaky jednotlivých
reakcí
základní ošetření
jednotlivých reakcí
Ošetřovatelská
Ošetřovatelská
anamnéza
anamnéza
Hodnocení
Hodnocení
Ošetřovatelský
Ošetřovatelský
proces:
proces:
Realizace
Realizace
Ošetřovatelská
Ošetřovatelská
diagnóza
diagnóza
Plánování
Plánování
Opakování
Jaké jsou indikace k podávání transfuze?
Co jsou transfuzní přípravky?
Definuj pojem transfuze.
Co je nutné kontrolovat u nemocného
v průběhu aplikace transfuze?
Vyjmenuj možné potransfuzní reakce.

www.seznam.cz
www.google.com
www.centrum.cz
Literatura:

Mikšová, Z., Froňková, M., Zajíčková, M.: Kapitoly
z ošetřovatelské péče I. Praha: Grada, 2006
Šamánková, M. a kol.: Základy ošetřovatelství.
Praha: Karolinum, 2006.
Rozsypalová, M., Haladová, E., Šafránková, A.:
Ošetřovatelství II., Praha: Informatorium, 2002.
ic
š ko l a
S t ře d ní
votn
ká
ra
d
z
Konec prezentace