2. Zahraniční i tuzemské souvislosti pro konverzi budovy pivovaru

Transkript

2. Zahraniční i tuzemské souvislosti pro
konverzi budovy pivovaru Světovar v Plzni pro
účely
moderního
polyfunkčního
kulturního
centra
Přílohy studie Cultural factory SVĚTOVAR
1
Analytická studie pro účely kandidatury Plzně na EHMK 2015
Zadavatel: ÚKEP Plzeň
Zastoupený: RNDr. Milan Svoboda
Zpracovatelka: PhDr. Alexandra Brabcová
Datum: 17. května 2010
OBSAH
1. ÚVOD
2. HISTORICKÉ DĚDICTVÍ
2.1.
Kulturní dědictví
2.1.
Definice pojmu industriální dědictví
2.1.1. Vznik tématu industriálního dědictví
2.2.2. Charta industriálního dědictví
2.2.2.1. Definice industriálního dědictví dle Charty
2.2.2.2. Východiska Charty
2.3. Industriální dědictví a regionální identita
2.3.1. Industriální dědictví a současná evropská kulturní identita
2.3.2. Industriální dědictví a regionální kulturní identita
2.4.
Nová využití industriálního dědictví
2.4.1. Industriální památky jako kulturní centra
2.4.2. Industriální památky a umělci
2.4.2.1. Artist-in-Residence
2.4.2.2. Site specific
2.4.2.3. Light Lab
2.4.2.4. Industriální památky jako muzea průmyslu
2
2.5. Industriální dědictví, jeho architektonická interpretace a
památková ochrana
2.6. Průmyslové dědictví a industriální turismus
2.6.1. Industriální turismus
2.6.2. Firemní turistika
2.7.
2.7.1.
Evropská stezka industriálního dědictví – ERIH
Heineken Experience, Amsterdam
3. PIVOVARY JAKO SOUČÁST INDUSTRIÁLNÍHO DĚDICTVÍ A
JEJICH KONVERZE
Analýza konkurence a spolupráce pro potenciální využití fenoménu
plzeňských pivovarů v rámci kandidatury města na EHMK 2015
3.1.
3.1.
3.1.1.
3.1.2.
3.1.3.
3.1.4.
3.1.5.
3.1.6.
Konverze pivovarů v zahraničí
Evropská kulturní centra ve starých pivovarech
Německo
Švýcarsko
Británie
Belgie
Slovensko
Polsko – systémový přístup ke konverzi industriálního
dědictví v postkomunistické zemi
3.2. Pivovary v České republice
3.2.1. Funkční pivovary - rekonstruované budovy sloužící
původnímu účelu
3.2.2. Rekonstruované pivovary pro účely jiného využití
3.3.2.1. Kulturní a vzdělávací funkce
3.3.2.2. Jiné konverze pivovarů na území ČR
3.2.3. Principy konverze budov pivovarů v ČR
3.2.3.1. Principy konverze pro Zámecký pivovar v Litomyšli,
navržené atelierem AP Josefa Pleskota
4. SOUVISLOSTI PRO PIVOVARY V PLZNI
4.1.
Současná situace pivovarnictví v České republice
4.2. Historie plzeňského piva – jedno ze zrcadel Evropy
4.2.1. Vlastní (plzeňská) receptura pivo
4.3. Plzeňské pivovary – pivovar jako součást identity města a
symbol jeho proměny
4.3.1. Historie plzeňských pivovarů
4.3.2. Příležitosti pro koverzi Světovaru pro účely moderního
polyfunkčního kulturního centra
4.3.3. Příležitost
konverze
Světovaru
v programové
linii
přihlášky do kandidatury na EHMK 2015
3
1. ÚVOD
Konverze industriálního dědictví odráží stejně jako řada jiných témat
dynamickou politickou, společenskou a hospodářskou proměnu, kterou
prochází sjednocená Evropa.
Přibližně 80 % obyvatel Evropy žije ve městech1, která jsou místy k životu
a práci. Jsou také centry ekonomických, hospodářských a administrativních
aktivit, stejně jako kultury, vzdělání, zábavy a sportu. Neustále se měnící
města odrážejí rozmanité a bohaté dědictví Evropy, včetně jejích kulturních
tradic a hospodářských inovací.
S útlumem národních států se města stávají centry regionů, ohnisky
inovací s novou infrastrukturou orientovanou na rodící se nová
hospodářská odvětví současnosti – služby, turistický ruch, zdraví a
vzdělávání. Evropa regionů nemá jedno centrum. Důraz se naopak
přesouvá k vytváření originálních a osobitých lokalit, reflektujících své
tradice a schopných budoucích transferů lidských zdrojů, zboží a služeb.
Průmyslová historie Evropy se stává minulostí, která je chráněna jako zdroj
její společné identity a kontinuity. Úspěšná konverze průmyslového
dědictví představuje konkurenční výhodu - úspěšnou komoditu, která závisí
na tom, jak se podaří rozlišit a zužitkovat identitu místa v očích obyvatel i
současných globálních turistů, kteří mohou být vzápětí následováni
realitním trhem2. Neúspěšná konverze může vést ke ztrátě identifikace
místních obyvatel s vlastním dědictvím a k nedostatečné úspěšnosti
ekonomické regenerace oblasti. Důležitým faktorem, který tuto konverzi
ovlivňuje, je postupná proměna Evropy v informační společnost, která
hledá společnou identitu – mj. ve své průmyslové minulosti.
Východiskem pro zpracování této studie se stalo téma konverze
industriálního kulturního dědictví, zejména v oblasti pivovarů v České
republice i v Evropě, a to zejména:
-
-
revitalizace dosud funkčních provozů a jejich částečné zpřístupnění
pro účely turistického ruchu,
konverze již nevyužívaných objektů pro účely kulturních center.
Plzeň jako sídelní město jedné z nejznámějších světových značek disponuje
možnostmi pro oba existující evropské trendy. Zpřístupnění Prazdroje a
jeho aktivity pro veřejnost spadají do oblasti pokročilé evropské industriální
turistiky. Na druhé straně možná konverze již opuštěného Světovaru pro
účely moderního uměleckého a komunitního centra, schopného zapojení do
mezinárodních kulturních sítí, představuje další příležitost pro město, jak se
http://europa.eu.int.comm/research/rtdinf21/en/key/18.html (23.11.2001)
Fragner, Benjamin: Rozklad impulzem rozvoje. Industriální turistika Manchesteru. In: Vesmír
84, 300, 2005/5 viz http://www.vesmir.cz/clanekT.php3 (26.6.2007)
1
2
4
vypořádat se svou slavnou průmyslovou minulostí a učinit ji promyšleně
součástí své identity a marketingu.
Jakékoliv počiny v tomto směru budou zahraničními návštěvníky i
poučenou
českou
veřejností
posuzovány
v současném
kontextu
historického dědictví, pro které se v evropském prostoru v uplynulých
desetiletích ustavily systémové mechanismy a normy.
2.
HISTORICKÉ DĚDICTVÍ
Definice pojmu dědictví3
Myšlenka spojit péči o ochranu přírodních a kulturních památek lidstva,
tedy jakéhosi světového dědictví, byla poprvé diskutována na konferenci
OSN v roce 1972. Vychází z toho, že člověk a příroda se vzájemně
ovlivňují, a proto je nezbytná jak ochrana přírody, tak ochrana
nejdůležitějších výtvorů lidské činnosti ve vzájemné jednotě.
Úmluva o ochraně světového kulturního dědictví
Na generální konferenci UNESCO4 byla v tomtéž roce (16. 11. 1972)
schválena Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního
dědictví (The Convention concerning the Protection of World Cultural and
Natural Heritage)5, která vstoupila v platnost v roce 1975. Úmluva
sdružuje 178 států. Jejím hlavním posláním je povinnost smluvního
státu zabezpečit označení, ochranu, zachování a předávání
kulturního a přírodního dědictví budoucím generacím. Stát to zajistí
při maximálním využití svých vlastních zdrojů, případně s mezinárodní
pomocí a spoluprací. Na našem území se Úmluva stala závaznou od roku
1991.
Podstata konceptu dědictví
Podstatou konceptu dědictví na rozdíl od památky je nedílně jak jeho
ochrana, tak jeho využití pro současné i budoucí generace. V tomto
smyslu pojem odráží postupnou proměnu kritérií kulturních hodnot včetně
parametrů atraktivity pro investice a turistický ruch.
Hlavní parametry dědictví z hlediska jeho turistické přitažlivosti:
- autenticita, jedinečnost a originalita.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Sv%C4%9Btov%C3%A9_d%C4%9Bdictv%C3%AD
UNESCO 20 let existující odborná instituce, která chrání nejvýznamnější kulturní památky.
V současné době se jedná o téměř osm set památek, které chrání 178 států světa. Odborná
instituce UNESCO byla zřízena Organizací spojených národů v roce 1946, ČSSR byla jednou ze
zakládajících zemí. . V roce 1972 byla na zasedání generální konference přijata konvence
s Úmluvou o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví. Tato konvence s názvem
„WORD HERITAGE“ sdružuje 178 států. Naše republika, tehdy ještě československá, se
k těmto státům přidala v roce 1991, kdy se podepsaná smlouva ze dne 15.11.1990 stala
závaznou.39) V seznamu bylo od té doby zapsáno 12 lokalit nacházejících se na území ČR.
5
Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví viz:
http://www.ochranaprirody.cz/res/data/067/009778.pdf (10.9.2007)
3
4
5
Hlavní parametry památkové péče o dědictví:
- autenticita, celistvost, technický stav a stav právní ochrany.
Z toho vyplývá, že v parametrech původnosti a jedinečnosti se zájmy
cestovního ruchu se zájmy památkové péče setkávají6. Současným
největším problémem revitalizace většiny kulturně historického dědictví
České republiky je funkční využití objektů, aniž by došlo k nevratnému
snížení jejich památkové podstaty či naopak k jejich chátrání z důvodů
nepružnosti systému památkové péče ČR, který je namnoze v rozporu
s realitou
moderní
společnosti.
Mezi
velká
rizika
nedostatečně
celospolečensky řízeného a koordinovaného procesu patří mimo
nedostatečné finanční zdroje i
nebezpečí inscenování autenticity neodborným a historicky
nehodnověrným způsobem (včetně vytváření falešného genia
loci), které nejsou v souladu s důstojným kulturním využitím
kulturně historického dědictví na jedné straně – komercializace
památek,
důsledné a neživotné zmrazování památek do určitého
zakonzervovaného období, ochrana i nepodstatných detailů a
vytváření plošného skanzenu kulturně historického dědictví, který
neodpovídá výrazu současné společnosti.
Kulturní dědictví jako fenomén městské regenerace a turistického
ruchu je s otázkou kultivovaného a funkčního využití objektu
neoddělitelně propojeno do sebemenších detailů. Autenticita prostředí je
klíčovým indikátorem kulturního i udržitelného turismu. Místo viditelně
vytvořené pro turisty nebo znehodnocené nevhodnými developerskými
zásahy ztrácí část klientely, a to v zásadě tu nejkvalitnější a nejvzdělanější
vrstvu evropské populace, která v zásadě hledá stejné parametry
pro místo svého života i na cestách. Mimo to koncept společného
evropského kulturního dědictví přinesl nový fenomén – cestování jako
holistickou zkušenost poučených a samostatných cestovatelů, kteří
se orientují ve standardech kulturní nabídky a hledají zážitek, jehož
podstatou je neopakovatelnost.
2.1. Kulturní dědictví
Definice pojmu kulturní dědictví
Kulturní dědictví je hmotným nebo duchovním dokladem, přírodním
nebo uměle vytvořeným, jemuž je přikládán estetický, historický,
vědecký nebo duchovní význam.
Za kulturní dědictví jsou podle Úmluvy považovány:
• památníky (architektonická díla, díla monumentálního sochařství a
malířství, prvky či struktury archeologické povahy, nápisy, jeskynní
Pásková, Martina: Dědictví pro turismus nebo turismus pro dědictví. Veřejná správa, č. 31,
18, 2002. viz: http://www.mvcr.cz/casopisy/s/2002/0031/pril_2.html
6
6
obydlí a kombinace prvků, jež mají výjimečnou světovou hodnotu z
hlediska dějin, umění či vědy)
skupiny budov (skupiny oddělených či spojených budov, které
mají z důvodu své architektury, stejnorodosti či umístění v krajině
výjimečnou hodnotu z hlediska dějin, umění či vědy);
• lokality (výtvory člověka či kombinovaná díla přírody a člověka a
oblasti zahrnující místa archeologických nálezů mající výjimečnou
světovou hodnotu z dějinného, estetického, etnologického či
antropologického hlediska)
V rámci kategorie kulturního dědictví se nachází industriální dědictví jako
výtvor lidské činnosti.
•
2.2
Definice pojmu industriální dědictví
Industriální dědictví je definováno Chartou industriálního dědictví:
Industriální dědictví je tvořeno pozůstatky industriální kultury, které mají
historickou, technologickou, sociální, architektonickou nebo vědeckou
hodnotu. Jsou to různé stavby a strojní zařízení, dílny, továrny, mlýny,
skladiště, obchody, doly, místa, kde se zpracovávají a čistí suroviny a
objekty, kde se vyrábí, přenáší a využívá energie. Patří sem i dopravní
stavby a veškerá infrastruktura, místa mající vztah k průmyslu, včetně
objektů sloužících k bydlení, bohoslužbě a vzdělávání.
Specifickou součástí evropského industriálního dědictví jsou historické
doklady potravinářství, to znamená mimo jiné objekty bývalých i
současných pivovarů, jejich zařízení, zachovalé technologie výroby,
veškerá materiální i nemateriální kultura výroby a konzumace piva.
Vzhledem k historické tradici vaření piva v Evropě se jedná o významnou
součást její identity. Do současnosti jsou dochovány stovky až tisíce budov
původních pivovarů, které neodmyslitelně patřily k tvářnosti evropských
měst.
2.1.1. Vznik tématu industriálního dědictví
Vznik tématu industriálního dědictví a pozornost, která je mu
v současné době věnována, vyplývají z radikální transformace evropské
společnosti z průmyslové ekonomiky do ekonomiky služeb. Zhruba
od 60. let 20. století začalo docházet k útlumu jednotlivých evropských
průmyslů. Další vlnu představuje nástup globalizace spolu s centralizací
jednotlivých průmyslů do několika velkých nadnárodních společností.
Opuštěné a nevyužívané budovy a zařízení začínají velice rychle chátrat a
podléhat zkáze a zániku, což dává impuls ke vzniku nové oblasti evropské
kulturní historie – industriálního dědictví.
Průmyslové stavby a jejich zařízení tak následovaly své předchůdce hrady, zámky a monumentální kláštery jako důležité hmotné doklady a
milníky evropské historie, společenským konsensem určené k zachování
a nalezení jejich nového využití.
7
Celá tato dynamická transformace se odehrává již v etapě rozvinuté
národní a nadnárodní evropské spolupráce. Záchrana a nové využití
industriálního dědictví se děje na základě koordinace a mnohostranné
spolupráce a jednotlivé místní památky jsou studovány a nahlíženy
z mezinárodní perspektivy.
2.2.2. Charta industriálního dědictví7
Charta industriálního dědictví vznikla v roce 2003 v době trvání
kongresu Mezinárodního výboru pro obnovu industriálního dědictví
(TICCIH)8 v Nižním Tagilu u Moskvy. Dokument stručně definuje
podstatu industriálního dědictví, upozorňuje na jeho celospolečenské
hodnoty a zároveň definuje hlavní priority a způsoby, jak tuto nedílnou
součást kulturního dědictví chránit a napomoci jejímu zachování. Vychází
se zde z toho, že průmyslová revoluce s sebou přinesla tak rozsáhlé
inovace, že hmotné doklady těchto změn mají pro lidstvo univerzální
hodnotu, proto je třeba uznat důležitost jejich studia a zachování. Jedná se
zejména o stavby a konstrukce postavené pro výrobní účely,
technologie a nástroje, města a krajiny, v nichž se nacházejí, a jejich
další hmotné i nehmotné projevy.
2.2.2.1. Definice industriálního dědictví dle Charty
Industriální dědictví je tvořeno pozůstatky industriální kultury, které mají
historickou, technologickou, sociální, architektonickou nebo vědeckou
hodnotu. Jsou to různé stavby a strojní zařízení; dílny; továrny; výrobny a
mlýny; skladiště; obchody; doly; místa, kde se zpracovávají a čistí
suroviny a objekty, kde se vyrábí, přenáší a využívá energie. Patří sem i
dopravní stavby a veškerá infrastruktura; místa, mající vztah k průmyslu,
včetně objektů sloužících k bydlení, bohoslužbě a vzdělávání.
2.2.2.2. Východiska Charty
Charta industriálního dědictví vychází především z toho, že průmyslové
dědictví:
-
-
7
vypovídá o činnostech, které měly a stále mají hluboké
historické důsledky,
má společenskou hodnotu, neboť je součástí dokumentace života
obyčejných lidí a jako takové poskytuje významný pocit identity a
dále hodnoty vědecké, technické i případně estetické, které se váží
k dané
lokalitě
a
dodávají
jí
jedinečnost
v dochování
technologických postupů a typologie míst a krajiny.
http://vcpd.cvut.cz/print.php?menuID=40
TICCIH je světová organizace, zabývající se industriálním dědictvím (založená 1975). j
Originální text Charty industriálního dědictví v angličtině a francouzštině je zveřejněn na
webových stránkách organizace viz www.mnactec.com/ticcih/
8
8
Proto by měl být charakter těchto lokalit chráněn, měla by být zachována
jejich funkční celistvost, hodnota a autenticita – prioritou je
uchování objektů in situ. Charta doporučuje, aby nové využití
respektovalo významné charakteristiky, udrželo originální schéma provozu
a činnosti a co nejvíce se přiblížilo původnímu převládajícímu využití.
Doporučuje vymezit prostor, kde by bylo původní využití vysvětleno.
2.3. Industriální dědictví a regionální identita
Průmyslové dědictví je vždy zásadně zvažováno v souvislosti s otázkami
identity. Klíčovou otázkou je zde to, zda místní identita byla
industrializací oslabena, či posílena a zda ji konverze průmyslového
dědictví může v současnosti nějak významně posílit.
2.3.1. Industriální dědictví a současná evropská kulturní
identita
Vytváření kulturní identity je v zásadě podporováno politikami Evropské
unie. Za jeden z jejích pilířů je chápáno sdílení kulturního dědictví
v nejširším měřítku9. Protože vznik samotné unie byl ovlivněn spíše
ekonomickými důvody než pocity společné kulturní jednoty, nabývá nyní
otázka evropské identity mimořádného významu.
Této skutečnosti využila řada zemí a učinila z tématu průmyslového
dědictví svůj rozvojový potenciál v rámci konceptu sdílené evropské
identity. Celé oblasti Velké Británie a řady dalších evropských zemí
vytvořily
v posledních
desetiletích
strategii
těsného
spojení
průmyslového dědictví a regionální identity. Využily silné živé místní
historie a pocitu nejistoty, provázející procesy radikální transformace
evropské společnosti a celosvětové globalizace - a byly v tom většinou
úspěšné. Z postkomunistických zemí se modelovým způsobem chová
k průmyslovému dědictví jako součásti své identity Polsko, jak je dále
dokladováno na konkrétních příkladech v oddíle 3.2.6.
2.3.2. Industriální dědictví a regionální kulturní identita
Dalším významným tématem, které se ke konverzi industriálního
dědictví pro účely turistického ruchu a rozvoje regionů pojí, je jeho
vnímání běžnou populací a místními obyvateli. Část z nich spojuje
průmysl s těžkou, špinavou a námezdní prací, dále se zničením
krajiny a vznikem městských slumů. Útlum nebo zánik místního
průmyslu je dále spojován s jinými těžkými tématy nezaměstnanosti,
úpadku lokality a ekonomickou depresí. Na druhé straně však může
reflektovat i místní proměnu společnosti, jejích ekonomických a životních
podmínek a technologického vývoje. Tato jemně nostalgicky podbarvená
Wintle, Michael (ed.): Culture and Identity in Europe. Recenze knihy viz
http://www.ejil.org/journal/Vol18/No3/br5.html
9
9
tradice se může stát základem nové, nevídané dynamické prosperity
lokality pro 21. století, jako např. velkorysá rekonverze severního Porýní –
Vestfálska a Porúří.
Dvěma základními důsledky deindustrializace západní Evropy jsou:
a) vytváření a ochrana průmyslových památek, zejména vytváření
industriálních muzeí,
b) proměna vnímání mizející nebo zaniklé kultury ve zdroj
místní identity a hrdosti.
Obě tato témata jsou obvykle včleněna do regionálních strategických
rozvojových dokumentů.
2.4. Nová využití industriálního dědictví
Originální využití starých průmyslových objektů může zásadním způsobem
přispět ke zvýšení přidané hodnoty původně zanedbaného území,
protože potenciální hodnota uvolněných území je vysoká. S étosem
moderní evropské společnosti se pojí alternativní formy využití těchto
lokalit ke kulturním účelům, zejména v oblasti současného divadla, hudby a
výtvarného umění, pro muzea průmyslu a dále pro účely vzdělávání,
rekreace a sportu.
2.4.1. Industriální památky jako kulturní centra
Experimentální a multimediální scény oslovují zejména mladou generaci, a
to jak již tvůrce, tak diváky. Např. Fabrik-theatre Avignon je divadlem
založeným v devadesátých letech 20. stol. v bývalé tovární hale pro opravy
automobilů. Tato elektronická divadelní „továrna“ nabízí experimentální
prezentace v oblasti multimédií, internetu, syntézy obrazů, projekce videa
a živé elektronické hudby. V německé Postupimi vzniklo v tovární
strojírenské hale taneční divadlo Fabrik Potsdam, které patří mezi
uznávaná divadla moderního tance a sídlí zde mezinárodní taneční
společnost, která pořádá Mezinárodní postupimské dny za účasti
předních světových choreografů a tanečních skupin. Rotten Fabrik
Curych, která sídlí v architektonicky ceněné průmyslové budově bývalé
tkalcovny hedvábí, nyní slouží jako Centrum pro volný čas, kulturu a
vzdělávací aktivity. Podobným kulturním a komunikačním centrem
disponuje Altona Hamburg v budově bývalé strojírenské továrny.
Konkrétní příklady konverze objektů pivovarů pro účely kulturních center
v ČR i v Evropě jsou dále rozpracovány v oddíle 3.2.
2.4.2. Industriální památky a umělci
2.4.2.1. Artist-in-Residence
Artist-in-Residence10 programy nabízejí příležitost uměleckých pobytů
– residenčního pobytu pro uměleckou tvorbu. Většinou nabízejí pobyty
10
http://en.wikipedia.org/wiki/artist-in-residence (10.9.2007)
10
k tvorbě v oblasti výtvarného umění, literatury, hudby, performing
arts, divadla, architektury, designu a tance. Délka pobytu se liší od
dvou týdnů do půl roku, výjimečně je to rok. Pobyt končí výstavami prací
nebo uměleckými akcemi, které vznikly v období pobytu umělce. Umělci
v západoevropských zemích získávají na tyto pobyty granty.
Programy Artist in Residence se uskutečňují v zásadě již od 20. let 20.
století. Jejich institucionální podoba vznikla v šedesátých letech a v 90.
letech zaznamenaly skutečnou renesanci, protože globalizace podpořila
„nomádské tendence“ umělců. Mezinárodní umělecká výměna vždy patřila
k nejlepším tradicím evropské kultury a v podobě rezidenčních pobytů
umělců našla svou sofistikovanou podobu. Industriální architektura a
památky jsou častou destinací rezidenčních umělců, ať již jako objekt
umělecké tvorby, anebo fyzicky díky vzniku rezidenčních ubytovacích
kapacit.
2.4.2.2. Site specific
„Site specific”11(místu na míru) je pojem, který v češtině nemá
ekvivalent, ani pro něj neexistuje oficiální český překlad. Označuje
převážně divadelní aktivity, které svým zaměřením na autentický
prostor (veřejná místa, průmyslové objekty, opuštěné sakrální prostory
nebo rurální prostředí) upoutávají pozornost všech aktérů stejně jako
diváků k autentické situaci. Jsou založeny na důkladném teoretickém i
fyzickém průzkumu místa, kde se projekt odehrává.
Site specific pracuje s geniem loci – příběhem místa, okolní krajiny a
společenství –, s oživením vědomí sounáležitosti s místem prostřednictvím
společného prožití uměleckého zážitku. Při tomto typu projektu, který
má interdisciplinární charakter, se mohou setkat studenti i odborníci
různých disciplín – např. antropologie, divadelní antropologie, filozofie,
historie a sociologie – s hudebníky, výtvarníky, tanečníky nebo light
designery.
Námětem site specific dílny může být dopad historických událostí na
současný život komunity jako podnět pro uměleckou akci. Site specific
projekty práci s místní komunitou v různé míře obsahují, snaží se do
projektu zapojit důležité místní aktéry a věnovat pozornost problémům, s
nimiž se místní komunita potýká.
2.4.2.3. Light Lab
Light Lab (Světelná laboratoř)
Mimo site specific projektů se v souvislosti s industriálním dědictvím
objevují také Light Lab projekty. Light Lab je umělecká světelná
laboratoř, jejímž smyslem je sloužit jako mobilní prostor pro vizuální druh
komunikace, založený na originálním společném prožitku. Jedná se o
11
Brána muzea otevřená. Alexandra Brabcová (ed). Nakladatelství JUKO 2002., s. 416
11
využití světelných a osvětlovacích technik za účelem vytvoření
svébytného uměleckého díla, které využívá dané prostředí a může být
kombinováno s dalšími uměleckými žánry – se zvukem, obrazem a
pohybem. Např. v malém městě Unna v Porúří vzniklo zatím jediné
muzeum světelného designu na světě v původním objektu pivovaru Linden.
Jeho aktivity jsou součástí programu Porúří jako EHMK 2010.
2.4.2.4. Industriální památky jako muzea průmyslu
Konverze původního objektu pro účely muzea je jednou
z nejrozšířenějších nových funkcí.
Jedním z měst, které prožívalo rozmach v době průmyslové revoluce, je
Barcelona. Cílem projektu mNACTEC12 je snaha vytvořit v okolí Barcelony
industriální stezku – síť muzeí vědy, techniky a průmyslu, která by
návštěvníkům osvětlovala vývoj průmyslových odvětví v jejich přirozeném
prostředí a prostorách bývalých průmyslových objektů a areálů. Důraz je
kladen i na specifika historie regionu a tradiční místní výroby.
V současnosti je možno navštívit již 14 muzeí, pro 6 dalších
vytipovaných lokalit je revitalizace plánována. Dalším příkladem
podobného typu je např. současná konverze osmi průmyslových objektů
pro účely muzeí ve Varšavě.
2.5. Industriální dědictví, jeho architektonická interpretace a
památková ochrana
Současné
pojetí
architektonické
konverze
průmyslového
dědictví
zdůrazňuje přístup využitelnosti budov se zohledněním jejich kulturní
hodnoty. Od 80. let 20. století se objevuje i vzrůstající estetické ocenění
průmyslových budov a jejich osobitého půvabu. Zvláště technická
architektura se těší z proměny standardů architektonické krásy.
V každém případě jsou tyto budovy chápány v souvislosti s kulturními
hodnotami průmyslového dědictví a jako nedílná součást genia loci
místa. Nové využití industriálního dědictví prochází např. ve Velké Británii
nyní standardním přístupem územního plánování, který s přihlédnutím
k historické hodnotě objektu nebo lokality hledá jejich vhodné využití.
Nový design a efektivní využití industriálního dědictví, které by citlivě
respektovaly jeho historickou hodnotu, předpokládají jistou dosaženou
úroveň společenského konsensu o povaze a významu tohoto dědictví,
která zatím v České republice plošně schází (viz diskuze nad rekonstrukcí
památkově nepříliš významných Sovových mlýnů v Praze). Konverze
historických hospodářských, technických a průmyslových budov je
prestižní zakázkou pro evropské architekty, jak dokazují četné
příklady ze zahraničí. Pro konverzi jakékoliv části industriálního dědictví je
třeba sladit oprávněné nároky památkové péče se soudobým
architektonickým a estetickým diskurzem.
12
http://vcpd.cvut.cz/index.php?aktualitaID=104 (11.9.2007)
12
2.6. Průmyslové dědictví a industriální turismus
2.6.1. Industriální turismus
Industriální turismus je specificky novým fenoménem, který se objevuje
v souvislosti s využitím průmyslového dědictví pro účely turistického ruchu.
Jedná se jak o využití průmyslového dědictví konvertovaného
k nejrůznějším účelům - industriální památkový turismus (Industrial
Heritage Tourism), tak o (bezpečné a s primárním účelem sladěné)
turistické zpřístupnění existujících výrobních provozů, které je v západní
Evropě čím dál oblíbenější – industriální/firemní turistika (Industrial
Tourism)13.
Primárním účelem industriálního památkového turismu je nabídnout
návštěvníkům pohled na region z hlediska jeho průmyslového
vývoje. Mnohé industriální památky jsou díly špičkové průmyslové
architektury známých architektů, jejichž historická, architektonická,
umělecká, estetická a technická hodnota je nesporná. Fenomén
industriálního turismu se nedílně pojí se zážitkovou turistikou.
Industriální turismus se řadí do kategorie kulturního turismu, jehož cílem je
poskytovat zábavu i vzdělání prostřednictvím autentické zkušenosti
s historií a kulturními tradicemi.
Principem kulturního turismu je to, že obyčejné se stává
neobyčejným. Tím má současnému turistovi mnoho co nabídnout, protože
kulturní dědictví není pouhou historií, ale prezentuje dějiny způsobem,
který je ušit na míru současným potřebám a preferencím veřejnosti.
Vyhovuje moderní vášni pro individuální zážitek a nabízí nalezení
nového potěšení z objevení génia loci míst a jejich identity.
Investice do infrastruktury pro kulturní turismus předpokládají na rozdíl od
tradičního turismu rozvoj jiného typu zázemí pro návštěvníky. Je zde
zvýšená potřeba stylového řešení, a to jak v ubytovacích, tak ve
stravovacích zařízeních. Objevuje se také mnohem ultimativnější
požadavek, aby tato zařízení nebyla v rozporu s citlivým přístupem
k památkám a historickému dědictví.
2.6.2. Firemní turistika
Další velice prosperující odnoží v rámci industriálního turismu se stala
rovněž firemní turistika v činných provozech. Pionýrem v této oblasti se
stala firma Peugeot, která otevřela dveře návštěvníkům již v roce 1930,
následována pivovarem Kronenbourg ve Strasbourgu. Skutečný trh pro
firemní turistiku
se
rozvinul
až
v uplynulém
desetiletí,
kdy
13
V zásadě se ale oba pojmy používají nedůsledně a pod pojmem industrial tourism se často
uvádějí i aktivity a produkty, které se týkají památkového turismu. Proto je i nadále v tomto
textu používán tento termín.
13
nejdynamičtější firmy začaly chápat tuto oblast jako součást firemní
komunikace s veřejností. Tyto návštěvy, zpravidla bezplatné, přitahují
dle výzkumů všechny vrstvy populace a všechny generace –
studenty, stejně jako důchodce, turisty, rodiny s dětmi a zejména příbuzné
a přátele zaměstnanců. Pro firmy představují nezanedbatelný přínos
v získávání nových zákazníků a udržení loajality stávajících, podporu
značky a nezanedbatelný příjem z firemních obchodů. Např. ve Francii
v roce 2004 vygenerovalo 48 zpřístupněných podniků v regionu Loiry 8
milionů návštěvníků a samotné produkční centrum Peugeot Citroen
dosahuje každoročně 70 000 návštěvníků14.
2.7. Evropská stezka industriálního dědictví – ERIH15
Pro mnoho oblastí severní a západní Evropy jsou období a průběh
uplynulých dvou století svázány s přítomností průmyslu. Průmyslové stavby
jsou svědectvím ekonomického a sociálního rozvoje oblastí, stejně jako
vyjádřením regionální identity. Jejich záchrana a konverze pro současné
účely napomáhá tomu, aby si evropská společnost byla vědoma důležitého
aspektu své minulosti, mimoto mají potenciál pro nový ekonomický a
regionální rozvoj lokalit. Nejdůležitějším nástrojem jejich regenerace napříč
Evropou je ERIH - European Route of Industrial Heritage (Evropská
stezka industriálního dědictví). Je považována za hlavní příspěvek
k trvalému rozvoji evropské kultury, společnosti a prostředí
v oblasti průmyslového dědictví. Představuje a organizačně i nabízí
marketing společné historie, je stimulátorem ekonomického růstu regionů a
zdrojem nové hrdosti obyvatel.
ERIH je sofistikovaným evropským projektem, který vznikl již na základě
vysoce rozvinuté mezinárodní spolupráce zemí G7. Jedná se o promyšlenou
a funkční strukturu tvořenou několika úrovněmi, z nichž nejvyšší příčku
představují tzv. národní kotviště (anchor points) - klíčové průmyslové
památky, které jsou nejtypičtějšími reprezentanty celého spektra
průmyslové minulosti jednotlivých zúčastněných zemí a daných lokalit.
Dalšími úrovněmi jsou regionální sítě, tematické a regionální stezky.
V České republice má statut kotviště právě Plzeňský Prazdroj, který je
významnou destinací industriální a firemní turistiky.
Z 850 industriálních památek na listině ERIH v 32 evropských
zemích má statut kotviště (Anchor Point) 72 památek, které
vytvářejí hlavní evropskou stezku. Mezi kotvišti je možno nalézt
pivovary Heineken v Holadnsku, Zywiec v Polsku a plzeňský
Prazdroj, který je jediným kotvištěm stezky v České republice.
Z celkového počtu evidovaných objektů je 225 pivovarů.
14
A boom in industrial tourism viz http://www.psa-peugeot
citroen.com/en/magazine/magazine_doss_c2.php?id=260 (16.8.2007)
15
http://www.erih.net/index.php
2.7.1.
14
Heineken Experience, Amsterdam16
Jedním z kotvišť ERIH je muzeum Heineken v Amsterdamu. Původní
pivovar vznikl v roce 1867 a produkoval pivo světoznámé značky do roku
1988. Po přesunu výroby do nových budov byla v roce 1991 budova
rekonstruována a nově otevřena jako muzeum a společenské centrum pro
firmy. Pro úspěch bylo muzeum přebudováno v roce 2001 a další masivní
přeměna turistické destinace se odehrála v roce 2008. Poslední
transformace nabízí návštěvníkům 4 patra interaktivních výstav s využitím
nejnovějších high-tech multimédií, zacílených zejména na YouTube
generaci. Záměrem projektu bylo poučit publikum o procesu vaření piva,
stejně jako propagovat značku a pobavit návštěvníky. V rámci Experience
Heineken se návštěvníci seznámí také s historií dynastie Heineken.
Součástí prohlídky jsou stáje s tradičním plemenem koní, kteří rozváželi
pivo, a dva pivní bary. Do vstupného jsou započítány dvě lahve piva,
návštěvníci si také mohou vytvořit vlastní design láhve Heineken. Každé
prohlídky se může zúčastnit na cca 650 osob. Zájemci se mohou dopravit
do muzea člunem. Muzeum je na listině Evropské stezky industriálního
dědictví se statutem kotviště. V současné podobě se jedná o jeden
z nejatraktivnějších a nejnavštěvovanějších turistických cílů v Amsterdamu.
3.
PIVOVARY JAKO SOUČÁST INDUSTRIÁLNÍHO DĚDICTVÍ
A JEJICH KONVERZE
Analýza konkurence a spolupráce pro potenciální využití
fenoménu plzeňských pivovarů v rámci kandidatury města na
EHMK 2015
3.1. Konverze pivovarů v zahraničí
Konverze industriálního dědictví se v ekonomice služeb a znalostí
západoevropských zemí stala v uplynulých desetiletích významným
společenským, kulturním a historickým problémem. Obnova průmyslových
budov a jejich opětovné začlenění do okolí je řešeno v souvislosti s otázkou
jejich nového využití. Původní budovy pivovarů jsou v tomto kontextu
chápány jako jeden z významných prvků identity měst, které udržují živou
spojnici mezi jeho minulostí, přítomností a budoucností. Na evropském
kontinentu je tradice pití piva udržována od keltského, slovanského a
germánského období, proto je chápána jako významná součást evropské
historie. Většina dochovaných pivovarů pochází, stejně jako v případě
Plzně, z industriálního období a značná část z nich hledá nové využití.
Spolu s kandidaturou Belgie na EHMK 2015 se zde nabízí srovnání
s úspěšnou konverzí dvou belgických pivovarů - Wiels v Bruselu a Lamot
v Mechelen, které jsou považovány za reprezentativní příklady
http://en.wikipedia.org/wiki/Heineken_Experience,
http://amsterdamtraveller.org/2009/04/28/the-heineken-brewery-in-amsterdam/,
http://www.amsterdamsights.com/attractions/heineken.html
16
15
transformace a nového využití industriálního dědictví. Pivovar Wiels
v Bruselu byl adaptován pro účely kulturního centra. Pivovar Lamot je
využíván pro účely konferenčního a památkového centra, kde jsou
komerční a nekomerční funkce smíšeny. Obě budovy se staly předmětem
citlivé a kvalifikované architektonické obnovy s cílem vysoce zvýšit jejich
novou využitelnost. Zkušenosti z jejich konverze mohou sloužit jako příklad
pro Světovar, zejména v hledání pokojné koexistence mezi funkcí a
udržitelností, které není založeno na standardních přístupech, ale
originálním řešení obou projektů.
3.2. Evropská kulturní centra ve starých pivovarech17
Vytváření kulturních a uměleckých center ve starých pivovarech je
současným evropským trendem, který je možno nalézt nejvíce v Německu
a ve Švýcarsku. Jedná se mj. o Bavaria Bohemia Center v německém
Schönsee, KulturBrauerei komplex v Berlíně, pivovar Löwenbrau v Zürichu,
Warteck v Bazileji, Dortmunder Union nebo muzeum světelného designu
v pivovaru Linden v Uně.
3.2.1.
NĚMECKO
Centrum Bavaria Bohemia ( CeBB ), Schönsee18
Bývalý obecní pivovar města Schönsee patří k nejvýznamnějším stavebním
památkám regionu. Budova se západním křídlem (sladovna – 19. století),
východním křídlem (ležácký sklep – pravděpodobně 17. - 18. stol.) a
středovou stavbou (dřívější sladovnický hvozd) sloužila právovárečným
obyvatelům města Schönsee do začátku 50. let minulého století jako
pivovar. Po ukončení tradice pivovarnictví prodalo město budovu do
soukromého vlastnictví. V roce 1988 získalo město budovu zpět a řešilo její
veřejné využití. První nápad na zřízení turistického centra "Hornofalcký les/
Oberpfälzer Wald" ztroskotal. Naopak nápad bývalého starosty Hanse
Eibauera z roku 1997/98 na zřízení "bavorsko-českého kulturního centra"
dostal po dlouhých a složitých jednáních v roce 2004 zelenou. Podle plánů
architektonické kanceláře "Brückner & Brückner", Tirschenreuth byla
budova ve vlastnictví města sanována a rozšířena pro využití Centrem
Bavaria Bohemia (CeBB). Projekt rekonstrukce získal vysoké ocenění Best
architects Award 2008. V německých i mezinárodních časopisech o
architektuře o něm vyšlo mnoho podrobných článků a fotografických
příspěvků. Hlavním záměrem Centra Bavaria Bohemia je budování
kulturního života českého a bavorského sousedního regionu od vztahu
"vedle sebe" ke vztahu "spolu". Spolek Bavaria Bohemia se od svého
založení v březnu 2006 snaží o vybudování koordinační a kulturní točny
17
Většina informací o konvertovaných pivovarech německé oblasti pochází z:
http://www.artinfo.com/news/story/29775/new-cultural-centers-on-tap-in-europe/
18
http://www.google.cz/#hl=cs&source=hp&q=bavaria+bohemia+center+sch%C3%B6nsee&b
tnG=Vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD+Google&lr=&aq=f&aqi=&aql=&oq=bavaria+bohe
mia+center+sch%C3%B6nsee&gs_rfai=&fp=51c0de3ee27b473d
16
mezi Bavorskem a Českem, v současné době pod hlavičkou projektu
"Kultur ohne Grenzen | Kultura bez hranic".
V centru se mj. konala 19. dubna 2010 přeshraniční konference českých a
německých muzeí, na níž se sešli zástupci čtyřiceti muzeí z české a
bavorské strany. Do projektu je zapojeno také Muzeum Chodska v
Domažlicích. V roce 2009 byla v CeBB představena nejlepší kolekce
z Biennale kresby v Plzni z předešlého roku.
KulturBrauerei, Berlin19
Ve čtvrti Prenzlauer Berg
v Berlíně se nachází centrum
KulturBrauerei,
které
je
umístěno
v pivovaru
Schultheiss, jenž patřil kolem
roku
1920
k největším
světovým pivovarům. V roce
1967 byl uzavřen a k jeho
revitalizaci došlo v roce 1998.
Podobně jako v případě centra
Stary Browar v Poznani se
jedná
o
symbiózu
administrativního
a
komerčního
komplexu
s kulturním
centrem.
Jeho
smyslem je poskytnout zázemí kreativnímu byznysu a vytvořit intenzivní
pracovní atmosféru ve spojitosti s kulturní nabídkou. Záměrem je vytvořit
místo, kde mohou být sdíleny informace, vytvářeny sítě a které pulzuje
čilým životem i po pracovních hodinách. Bývalý pivovar se nachází
v oblasti, jež je charakteristická množstvím restaurací, kaváren, malých
obchodů s designem a módou. Místní obyvatelé docházejí do budovy za
nákupy, navštěvují kurzy jógy, tance, fitness centrum, hudební kurzy či
internetové kavárny. KulturBrauerei je do této atmosféry plně integrováno
jako důležitá platforma mezinárodní kulturní výměny. Centrum
charakterizuje samo sebe jako tavicí kotlík kulturní scény, který se nachází
v unikátní historické budově. Uvádí návštěvnost milionu osob ročně, které
se zúčastňují pořádaných akcí nebo jen přijdou nasát atmosféru místa.
KulturBrauerei poskytuje kulturní nabídku 365 dní do roka. Je platformou
pro hudební scénu všech možných směrů, místem, kde se objevují nové
talenty a vznikají nové trendy. V budově se nacházejí tři divadelní scény se
stálým ansámblem. Je využívána berlínskou literární scénou, stejně jako
pořadateli tanečních a klubových akcí. V průběhu roku se zde uskuteční na
2 500 koncertů, výstav, čtení, divadelních představení, párty a festivalů.
Každý den je v provozu 8 kin. KulturBrauerei je také hostitelem
Francouzského festivalu a Berlínského festivalu poezie. Vnitřní atria slouží
např. k pořádání Klasického léta pod otevřeným nebem.
19
http://kulturbrauerei-berlin.de
17
Dortmunder Union
Budova
pivovaru
Dortmunder
Union sloužila městu jako jeho
symbol do roku 1927. V celé
oblasti Porúří, kterému jinak
dominovaly
ocelárny
a
doly
Bernda a Hilly Becherových, bylo
pivovarnictví
třetím
nejrozšířenějším
průmyslem.
Všechna
tato
odvětví
se
nacházela po desetiletí v těžkém
úpadku, Dortmunder U byla
uzavřena v roce 1984. Od té
doby nebyla památkově chráněná
budova, nazývaná také U-Věž,
povětšinou využívána. V současné době pro ni nalezlo město Dortmund
nové využití. Stala se tak obnoveným symbolem města, které je zasvěceno
umění a kreativitě, které dávají postindustriálnímu regionu nový účel. Ve
své nové roli hostí Dortmunder U městskou sbírku umění 20. - 21. století,
Hartware Media Art Association, Institute for Studies of the Moving Image a
pobočku inovativního Ars Electronica Center z Lince. Transformace
Dortmunder U byla důležitým faktorem v získání kandidatury Porúří na
EHMK 2010, v tomto roce má být centrum otevřeno. V návrhu se počítalo
s 15 000 m2 prostorů pro výstavní a vzdělávací účely, nacházejících se
v celkem 7 poschodích a s vyhlídkovou terasou na město.
Linden Brewery – Center for International Light Art, Unna
Center for International Light
Art
je
jediné
muzeum
světelného designu na světě.
Bylo otevřeno v roce 2001.
Sídlí v malém městě Unna
v Porúří,
které
bylo
jinak
tradičně
svázáno
s těžkým
průmyslem. Záměrem projektu
muzea bylo se zaměřit na
světelný design jako jeden
z nejvíce inovativních druhů
umění. Svá díla zde vystavuje
12
světově
nejznámějších
světelných designérů. Labyrint místností v suterénu umožňuje každému
z nich mít k dispozici pro svá díla vlastní místnost. Myšlenka byla přitažlivá
i pro světelné umělce typu Jamese Turrella a Josepha Kosutha. I když je
muzeum vyhledávaným cílem pro ctitele světelného designu, většina
návštěvníků jsou místní obyvatelé, což bylo i cílem organizátorů. Center for
International Light je zařazeno do programu Porúří EHMK 2010.
3.2.2.
18
ŠVÝCARSKO
Löwenbräuareal Zurich
Města Curych a Dortmund jsou
v současné době realizátory
patrně
nejambicióznějších
projektů konverze pivovarů
jako budov pro „kvašení“
kultury.
Rekonstruovaná budova již
nefunkčního
pivovaru
Löwenbrau v Curychu se nyní
stala
módní
destinací
na
severu města, v samotném
jádru formující se umělecké
čtvrti. Po více než desetiletí již
zde sídlí Kunsthalle Zurich, Migros Museum, Daros Latinamericana a vlivné
soukromé galerie jako Hauser&Wirth nebo Peter Kilchman. Všechny tyto
instituce měly výhodné, avšak dočasné smlouvy o pronájmu, jejichž
účelem bylo zabydlet budovu do té doby, než bude přeměna na
administrativní a obytnou budovu. V průběhu času se však kolem samotné
budovy usídlila řada dalších uměleckých organizací a původně upadající
městská čtvrť nabyla - k potěšení městské správy i majitele budovy (PPS
SWISS Property) – živý charakter, který se jim nechtělo zničit.
Bylo nalezeno nové řešení. Město Curych koupilo část budovy od
soukromého vlastníka pro umělecké instituce, zatímco architekti
Gigon/Guyer a Atelier WW navrhli nový projekt, který se bude realizovat do
roku 2011. Některé galerijní prostory v někdejší budově pivovaru zůstanou
v přibližně stejné podobě, zatímco jiné se budou těšit z rozšíření prostoru
(celkově téměř o 5 000 m2). K budově bude přistavěna nová věž pro
rezidenční bydlení jako připomínka vysokých průmyslových sil.
3.2.3.
BRITÁNIE
Beaufort Brewery – Arts Centre Project
Oblast
North
Wiltshire
postrádá podle mínění všech
zainteresovaných
dostatek
kulturních
a
uměleckých
zařízení.
Rada
oblasti
identifikovala devět klíčových
uměleckých sdružení, kterým
schází
zázemí
pro
jejich
činnost.
Developerská
společnost Kings Oak věnovala městu budovu bývalého pivovaru za účelem
vybudování uměleckého centra. Záměrem je, aby centrum v pivovaru
sloužilo především místní komunitě. Jeho idea byla prezentována místním
školám, lokálním politikům i podnikatelům, umělecké komunitě i veřejnosti.
19
Všichni byli vyzváni k připomínkám a doporučením. Projekt byl také
publikován v místních novinách. Sami místní obyvatelé projekt velmi
podporovali a požadovali po veřejné správě jeho realizaci. V rámci centra
by měly vzniknout divadlo/kino spolu s přilehlým venkovním amfiteátrem
pro 240 osob, malé zkušebny a sálky pro hudbu a tanec, výstavní sály,
zvukové studio v souvislosti s divadlem, vzdělávací prostory, umělecká
studia a dílny, keramická pec a kavárna.
3.2.4.
BELGIE
Wiels Center for Contemporary Arts, Brusel20
Centrum bylo otevřeno v roce 2007 v budově původního WielemansCeuppens pivovaru se záměrem vytvořit platformu pro současné umění
v Bruselu. Pivovar, který je významnou belgickou industriální památkou, se
nachází na okraji Bruselu. Na konci 20. století pozbyl své původní funkce a
diskuze o jeho opětovném využití byla motivována tím, že pivovarnictví je
významnou belgickou tradicí. Wiels v současném pojetí není ani muzeem či
uměleckou galerií. Je novým typem instituce, která integruje funkce jako
prezentace, dílny a umělecké vzdělávání v rámci jedné organizační
struktury. Centrum chce vytvořit otevřený a dynamický prostor, v němž je
možné objevovat moderní umění a porozumět mu.
Tři podlaží o celkové ploše 1 800 m2 mohou ročně hostit 6 velkých
výstavních projektů. V zadním křídle jsou umístěny prostory pro 9
uměleckých rezidencí pro belgické i zahraniční tvůrce, dále pro vzdělávání a
komunitní programy. Společenský závazek sdílet současné umění
s nejširším publikem je naplňován v inovativních programech mediace,
tréninků a profesionálního rozvoje. Spojení s místní komunitou je
zajišťováno sociálně kulturními programy a poskytnutím možnosti
pracovních míst. Mezi další doplňkové aktivity ve Wielsu patří filmové
projekce, konference, festivaly a koncerty. Přízemí slouží jako místo pro
setkávání, dílny a umělecké vzdělávání. Jsou zde umístěny kavárna,
čítárna, dětská dílna, konferenční prostor, auditorium a knihkupectví, které
http://www.wiels.org/wiels03_batiment_historique.php,
http://www.ilovebelgium.be/blog/save-wiels/
20
20
jsou přístupné jako veřejný prostor. Ze střešní terasy je panoramatický
pohled na Brusel.
Cíle Wiels Center jsou následující:
−
šířit, informovat, analyzovat a sdílet, a to účastí v probíhající
debatě o současném umění spolu s programem dynamických
průběžných výstav,
−
inovovat, zkoumat, rozvíjet a tvořit spolu s programem
uměleckých rezidencí,
−
větvit a revitalizovat spolu se skupinou doprovodných aktivit:
projekcemi, koncerty, přednáškami, semináři a dílnami,
−
školit a připravovat pro budoucnost rozvíjením dílen pro mladé
lidi, vzdělávacích projektů, školení, mediací a seminářů,
−
rozvíjet a chránit architektonické dědictví zpřístupněním
památkově chráněné budovy veřejnosti.
Wiels je svého druhu jedinečnou institucí, soustředěnou na současné
mezinárodní umění. V tomto smyslu je laboratoří pro tvorbu a šíření
současného umění. Jeho ohniskem je výtvarné umění, ale zvláštní
pozornost je věnována i jeho průsečíkům a interakcím s ostatními
uměleckými disciplínami. Snahou centra je prezentovat současné umění
v jeho rozmanitosti a nabízet trvalý dialog v souvislosti s aktuálně
probíhajícími debatami v uměleckém světě, a to v místním, regionálním,
národním i mezinárodním měřítku. V tomto smyslu centrum usiluje o to
být křižovatkou umělecké praxe, estetické reflexe a publika. Určitá
pozornost centra je věnována i rozvíjení partnerství s různými
organizacemi v oblasti výtvarného umění v Bruselu.
Pivovar Lamot, Mechelen
Pivovar Lamot se stal součástí
projektu revitalizace belgického
města Mechelen. Je jednou
z největších
průmyslových
památek
města
a
hrál
významnou
roli
v jeho
ekonomickém a společenském
životě. Pivovar je pro místní lidi
důležitou
součástí
jejich
identity.
Budova
neměla
památkovou
ochranu,
proto
byly některé starší části zničeny
a
nahrazeny
novějšími
budovami. Nové smíšené komerční a nekomerční využití zdůraznilo původní
průmyslovou funkci pivovaru a přidalo novou hodnotu kulturního centra.
3.2.5.
SLOVENSKO
Nová městská zóna v Nitře
21
Vítězem soutěže na přestavbu
historického pivovaru Corgoň
v Nitře se stalo slovenskorakouské
konsorcium
architektů. Řešené území se
nachází na okraji historického
centra města na ploše 50 000
m2
původního
historického
areálu
pivovaru.
Návrh
komplexu Multi Development
Nová Nitra počítá s výstavbou
400
bytů,
18 000
m2
kancelářských ploch, 13 000
m2
nákupních
prostor,
hotelem, fitness centrem, kulturním centrem a letním kinem. Východiskem
návrhu je maximální zachování historické podoby pivovaru (včetně
detailů), který je považován za jeden z nejdůležitějších identifikačních
znaků města. Součástí komplexu budou dvě nová náměstí pro obyvatele.
Pro zónu kulturních aktivit navrhují architekti konverzi bývalé kotelny
pivovaru, ve které by měla vzniknout tři podlaží pro pořádání kulturních
akcí (výstavy, koncerty).
3.2.6.
POLSKO
–
systémový
přístup
ke
konverzi
industriálního dědictví v postkomunistické zemi
Stary Browar Poznan
Stary Browar v Poznani je
nejznámějším
polyfunkčním
střediskem
v Poznani.
Je
jedním z polských nákupních
středisek, které nalezly svoje
umístění
v
původních
industriálních budovách, na
místě původního Huggerova
pivovaru. V původním projektu
zde měl stát pouze výstavní a
kancelářský objekt s nevelkou
obchodní
částí.
Objekty
pivovaru
měly
být
rekonstruovány
a
doplněny
novými
stavbami
estetiky
kontrastující
s historickou
podobou. Nakonec zvítězil z ekonomických důvodů komerční projekt.
V realizované podobě se jedná o kombinaci komerčního a kulturního využití
ve dvou budovách. Samotné kulturní centrum v komplexu se nazývá
Dziedziniec Sztuki.
22
Jeho cílem je poskytovat široké spektrum kulturních programů v oblasti
hudby, filmu, divadla, výtvarného umění, tance a literatury. Je zde na
výběr z mnoha možností avantgardních a experimentálních filmových
přehlídek,
improvizovaných
hudebních
experimentů,
mladých
mezinárodních divadelních přehlídek a výstav moderního umění. Nákupní
centrum denně navštíví 30 000 lidí. Od svého otevření v roce 2003 je Stary
Browar jedním z hlavních kulturních a uměleckých center Polska. Centrum
bylo dokončeno ve 2. fázi v roce 2007. Za architektonické řešení získala
budova řadu cen, mj. Jan Baptysta Quadro Municicipal Award za nejlepší
architektonický design. Přesto nelze ve výsledném tvaru hovořit o
rekonstrukci budovy. V její celkové hmotě zbylo z původní zástavby jen
malé torzo.
Mimoto se Polsko systematicky stará o začleňování industriálních
památek do života a jejich konverzi pro účely místního rozvoje a
turistického ruchu. V tomto smyslu může být pro město Plzeň
inspirativní vzhledem k podobným prvkům (revitalizace Prazdroje,
umístnění Techmanie v areálu Škodových závodů, činnost centra
pro kulturní a sociální projekty JOHAN na starém nádraží Plzeň –
Jižní Předměstí apod.).
Krakov21
Město Krakow se rozhodlo vytvořit městskou stezku průmyslového dědictví,
jejímiž hlavními zastávkami jsou nejdůležitější industriální objekty v centru
města a jeho blízkém okolí. Zahrnuje 16 objektů, které byly postaveny na
základě návrhů významných dobových architektů. Mimo nádraží, některé
mosty, požární stanici, elektrárnu a Schindlerovu továrnu mezi ně patří i
objekt pivovaru rodiny Götz, původně postavený v roce 1840.
Varšava22
Kvalitu industriálního dědictví v Polsku a jeho význam pro místní rozvoj je
možno dokladovat na přístupu Varšavy. Projekt revitalizace průmyslových
objektů, které nyní slouží jako turistické, rekreační a kulturní cíle, zahrnuje
9 konvertovaných budov.
Názevz
Stará
elektrárna
městskou
dopravu
(tramvaje)
21
Datum vzniku
1904-8
pro
Nová funkce
Muzeum
varšavského
povstání (2005)
Doplňkové funkce
Koncerty, kurzy pro
školy, konference,
suvenýrový
obchod, kavárna
http://www.krakow.pl/en/turystyka/kst.php
Pawlikowska-Piechotka, Anna: Industrial Heritage Tourism: A Regional Perspectvie (Warsaw.
Physical Culture and Sport Studies and Research. 2008/2009. Volume XLVI., s. 276- 287.
22
Stará papírna
Kolem 1879
Původní Jungův
pivovar
1854
Městská
vodárna
1864
Starý městský
plynojem
1870
Metalurgický
závod Norblin
1851
Staré
nádraží
1931
hlavní
Nákupní
centrum (2004)
Numismatická
galerie (2002)
Muzeum
městské
infrastruktury
(2000)
Muzeum
plynárenství
(2000)
Muzeum vědy a
technologie
(1980)
Muzeum
železnic (1970)
23
Umělecká galerie,
kulturní centrum
Mincovna,
umělecká
galerie,
restaurace
Vodárna
Konference
semináře, koncerty
Divadlo, koncerty,
umělecká
galerie,
kavárna
Muzeum,
konference, kurzy
pro školy, dílny
Ve zbývajících dvou památkách (textilní továrny) se nacházejí kulturní klub
CDQ a galerie umění a také nákupní centrum. Varšava vychází z toho, že
revitalizované průmyslové dědictví přispívá k atraktivitě a autenticitě
městského prostředí ve všech oblastech – sociální, historické, estetické i
ekonomické – a získává tím novou identitu.
Slezsko23
Slezsko je polským regionem s největší koncentrací průmyslových
památek, které se vztahují ke slavné minulosti oblasti a daly jí její kulturní
identitu. Jejich unikátnost a autenticita je zařazuje jako integrální součást
evropského kulturního dědictví. Jedná se zejména o hornictví a metalurgii,
ale ochrana se vztahuje i na celou řadu pivovarů, z nichž některé jsou stále
činné. Nejstarší je zámecký pivovar v Raciborzi, zmiňovaný od 16. století,
největším je funkční pivovar s muzeem v Tychách. Další součástí
industriálního dědictví jsou např. pivovary ve městech Cieszyn, Zywiec a
Mokrski pivovar v Katovicích.
Pivovar Tychy
Pivovar v Tychách na jihu Polska funguje nepřetržitě od 17. století. Celý
areál se stal v průběhu vývoje městem ve městě. V současné době patří do
skupiny druhých největších výrobců piva na světě Sabmiler, stejně jako
pivovar v Plzni, Radegast nebo Velké Popovice. V Tychách se rovněž vaří
„plzeňské“. Prosperující pivovar investuje značné částky do modernizace a
výstavby, stejně jako do uchování historicky cenných objektů nebo jejich
částí. V bývalé sušárně mláta je vybudováno Regionální muzeum, je
23
http://www.silesia-region.pl/szt/en/historia.html
24
zrekonstruována stará varna s původními keramickými obklady a
nejzajímavější rekonstrukcí je přestavba bývalé tovární evangelické kaple
na Muzeum pivovarnictví, která má se sousedním Reginálním muzeem
společnou prosklenou vstupní halu. Muzeum slouží k podpoře značky
Tyskie. Rekonstrukce obou muzeí je považována za zdařilou, je velmi
puristická a založena na myšlence napětí mezi dvěma epochami –
industriální (průmyslová architektura z počátku minulého století) a
postprůmyslovou (současné digitální možnosti prezentace). Záměrem
investora bylo přiblížit bohaté dějiny vaření piva ve Slezsku v kontextu
bohaté historie této země. Architekti Muzea pivovarnictví v Tychách získali
za tento projekt cenu slezského vojvody za nejlepší interiér v rámci
soutěže Architektura roku 2004 a dále ocenění za Nejlepší veřejný prostor
regionu.
Pivovar Zywiec
Pivovarské muzeum ve městě Zywiec v jižním Polsku má, stejně jako
plzeňský Prazdroj, statut kotviště ERIH jako jedna z nejdůležitějších
průmyslových památek v Evropě. Pivovar byl založen jedním z Habsburků
v polovině 19. století a nyní patří společnosti Heineken. Muzeum bylo
otevřeno na rozloze 1 600 m2 a jeho expozice představují minulost i
současnost výroby nejznámějšího polského piva.
3.3.
Pivovary v České republice24
Historicky se odhaduje, že v 16. století bylo v Čechách na 3 000
městských, klášterních a šlechtických pivovárků. V polovině 19. století
vzniklo s rozvojem průmyslového podnikání 1 052 větších pivovarů.
Koncentrace výroby postupně snižovala počty pivovarů na 666 (rok 1912),
526 (po první světové válce), 260 (rok 1946) a 71 (rok 1989). Z množství
starých pivovarů a sladoven na území České republiky zůstává funkčních
již pouze malá část. V současné době vaří pivo v ČR třicet osm společností
ve 48 průmyslových pivovarech. Mimoto existuje 70 restauračních
minipivovarů podobného typu jako pražský pivovar U Fleků (1499). V Plzni
je to restaurace a minipivovar U rytíře Lochoty.
Značná část původních pivovarů, které již neslouží původnímu účelu, je
prázdná, v různém stádiu chátrání. Některé pivovary mají velkou
historickou hodnotu a jsou součástí historického jádra měst nebo leží na
jeho okraji. Nejstarší stavby pocházejí z období renesance a baroka. Pro
řadu českých měst je také typická silueta budovy pivovaru jedním ze
symbolů města a jeho vývoje. Z hlediska analýzy příležitosti pro Plzeň je
důležité srovnání dvou významných pivovarů ve městě – funkčního
Prazdroje a opuštěného Světovaru s celkovou situací v této oblasti v České
republice.
24
Industriální stavby – Pivovary. I. Rekonstrukce a konverze pivovarů. Speciální příloha ke
stavebním titulům Střechy, Fasády, Izolace, revue Fasády, Interiér veřejných budov.
Nakladatelství Mise.
3.3.1.
25
Funkční pivovary (rekonstruované budovy sloužící
původnímu účelu)
Plzeňský Prazdroj, a. s.
Plzeňský Prazdroj je předním výrobcem piva v České republice a největším
exportérem českého piva, s renomé mezinárodní značky, do zahraničí. Jeho
produkce představuje 10,7 milionu hektolitrů (2006), vyvážených do 50
zemí světa. Celý areál spolu s muzeem představuje kvalitní evropskou
úroveň spojení funkce moderního průmyslového podniku s jeho částečným
zpřístupněním pro návštěvníky a turisty.
Současný areál pivovaru Plzeňského Prazdroje a Pivovarské muzeum mají
úctyhodnou roční návštěvnost v průměru cca 180 000 turistů, z čehož
1/3 jsou domácí návštěvníci. Nejzajímavějším místem v Plzni je pivovar pro
46 % obyvatel Plzně a 43 % obyvatel České republiky. Návštěvnická trasa
v Plzeňském pivovaru splňuje charakteristiky pro evropskou industriální a
firemní turistiku. Její součástí je Hala slávy, kde se návštěvníci mohou
seznámit s historií Plzeňského Prazdroje, nově otevřená nejmodernější
stáčírna ve střední Evropě, kam návštěvníky vozí speciální pivovarský
autobus, a návštěvnické centrum. Pivovarské muzeum je umístěno do
jednoho z nejstarších plzeňských domů s unikátně zachovaným podzemím.
Velká část nabídky zahrnuje možnost zpřístupnění pro handicapované
návštěvníky. Součástí komplexu muzea je i stylová restaurace - šenk Na
Parkáně. Součástí komplexu Prazdroje je i konferenční a společenské
centrum Secese, restaurace Na Spilce a dárkové prodejny.
Plzeňský Prazdroj je jedinou industriální památkou v České republice, která
má statut tzv. národního kotviště (anchor point) Stezky evropského
industriálního dědictví (ERIH). Kotviště představují památky, které jsou
nejtypičtějšími reprezentanty průmyslové minulosti jednotlivých zemí,
které mají vrcholný turistický potenciál a jsou dobře zakotveny v celkové
turistické infrastruktuře lokality. Stejný statut mají pivovary Heineken
v Holandsku a Zywiec v Polsku.
Pivovar Velké Popovice
Původní budova panského pivovaru Velké Popovice se nachází v chráněné
přírodní oblasti na jihovýchod od Prahy. Prostor Varny III. a jeho původní
vybavení inspirovalo nové vedení pivovaru k realizaci myšlenky ukázky
historie velkopopovického pivovaru s původními prvky a přiblížení
osobnosti jeho zakladatele barona Františka Rinfhoffera. V letech 20022006 byly postupně obnoveny historické fasády původní stavby. Varna III.
je po rekonstrukci prvním bodem návštěvnické trasy pivovaru a slouží
rovněž jako degustační místnost pro návštěvníky. Při architektonických
úpravách varny byl kladen důraz na zachování autentických prvků. Na
hlavní nádvoří byly umístěny přesné napodobeniny původního osvětlení
z roku 1938, zaznamenaného na dobových fotografiích.
26
Starobrno, a. s., Brno
Pivovar Starobrno, a. s. zahájil v roce 2007 radikální a nákladnou
rekonstrukci varny jako nejstarší části rozlehlého historického areálu
pivovaru. Z hlediska architektonického řešení bylo podmínkou zachovat
exteriér v původní podobě, protože budova varny se nachází v těsném
sousedství památkově chráněného historického centra Brna. Rekonstrukce
nabídla prostorovou hru scénicky nasvětleného technologického zařízení a
do nového interiéru byla umístěna socha nestora českých sládků Ondřeje
Poupěte. V nové varně je umístěna špičková technologie, která umožnila
modernizaci pivovaru na jedno z nejprogresivnějších evropských zařízení.
Širší veřejnost má možnost se s provozem seznámit o dnech otevřených
dveří, konaných tradičně v září.
Pivovar Nová Paka, a. s.
Pivovar
Nová
Paka
patří
spolu
s velkopopovickým
pivovarem
k průmyslovým stavbám z poslední čtvrtiny 19. století. Novogotická
budova, která se dochovala v původním vzhledu, je architektonickou
chloubou města. V posledních letech prochází náročnou rekonstrukcí a
modernizací v duchu původní architektury. V rámci úprav se - mimo
celkových funkčních úprav provozů - proměnil nevyužívaný vestibul
v útulnou restauraci, byl přistavěn prodejní stánek a rozšířeno parkoviště
pro návštěvníky.
Pivovar Třeboň
Třeboň patří k městům s dlouhou pivovarnickou tradicí, která se zde datuje
již od 14. století. Současný majitel odstranil řadu necitlivých přístaveb
z 20. století a otevřel některé prostory návštěvníkům a společenským
aktivitám města. Principem obnovy bylo navrátit objektu původní vzhled.
V rámci rekonstrukce vznikl především sál z bývalé sladovny, kde je možno
pořádat koncerty, různé oslavy a slavnosti. Má kapacitu 250 osob, takže
v případě nepříznivého počasí se sem mohou přemístit např. účastníci
pivních slavností. Vedle Schwarzenberské pivnice a terasy bylo otevřeno i
posezení v pivovarském sklepě.
Pivovarské muzeum ve staré varně pivovaru Ostravar
Pivovar Ostravar patří v současné době do skupiny Pivovarů Staropramen.
Stará varna původně Českého akciového pivovaru v Moravské Ostravě
sloužila svému účelu od založení až do roku 1987. V roce 2000 se vedení
společnosti rozhodlo nechat část starého objektu zrekonstruovat na
zasedací a degustační místnosti a pivovarské muzeum. Obnovené prostory
mají za cíl sloužit ke zvýšení propagace pivovaru, k posezení se zákazníky,
jako prostory pro tiskové konference, školení a firemní večírky. Mimoto zde
bylo vybudováno pivovarské muzeum.
27
Mimo uvedené jsou stále v provozu např. pivovary Broumov - Olivětín,
Černá Hora, Český Krumlov, Hanušovice, Jablonec - Vrkoslavice, Liberec –
Vratislavice nad Nisou, Náchod, Nová Paka, Pelhřimov25.
3.3.2.
Rekonstruované pivovary pro účely jiného využití
3.3.2.1.
Kulturní a vzdělávací funkce
Centrum ilustrace v písecké sladovně
Sladovna v Písku je další budovou, která je zapsána v ústředním seznamu
kulturních památek. Objekt přestal sloužit svému účelu v roce 1973, od
této doby nebyl systematicky udržován ani využíván. V roce 1995 se
budova vrátila zpět do majetku města, které vypsalo výběrové řízení na
zhotovení návrhu rekonstrukce pro účely využití okresním archívem.
Zpracovaná studie prokázala, že pro účely využití archívem postačuje cca
40-50 % ploch, které jsou k dispozici. Pro město bylo prioritou celkové
využívání objektu, proto bylo rozhodnuto řešit v budově další samostatné
funkční celky (divadelní sál, galerii – lapidárium, rozšíření prostoru
Prácheňského muzea, archív města a expozici sladovnictví, která by na
dochovaném technologickém zařízení dokumentovala tehdejší úroveň
výroby sladu a pivovarnictví). V roce 2001 schválilo zastupitelstvo města
změnu využití funkčního celku na okresní archív a Centrum dětské ilustrace
Písek. Rekonstrukce zahrnovala několik etap. Pro třetí etapu zažádalo
město o prostředky ze strukturálních fondů EU na projekt Regenerace
historického jádra města Písek na břehu řeky Otavy mezi Kamenným
mostem a Putimskou branou, v jehož rámci byla rekonstruována další část
sladovny. V páté etapě byly provedeny úpravy prostor pro část expozic
Prácheňského muzea. Investorem celé stavby bylo město Písek.
Evropské školící centrum YMCA v pivovaru v Litomyšli
Pivovar v Litomyšli je původní renesanční budovou, která má jako součást
zámeckého areálu, v jehož sousedství se nachází, od roku 1999 statut
památky UNESCO. Město Litomyšl založilo spolu s EAY, která je
České a moravské pivovary. Stavební dědictví tradičního výrobního odvětví. Kolektiv autorů.
Brno 2007.
25
28
mezinárodní střešní organizací pro křesťanské hnutí YMCA, obecně
prospěšnou společnost. Jejím účelem je provozování evropského školicího
centra s cílem prohlubování mezinárodní i místní spolupráce. Pro činnost
YMCA byly vytvořeny multifunkční sály (seminární sál, výstavní sál,
ekumenická kaple, knihovna, počítačová místnost, ubytovací prostory a
malá administrativa). Evropské školicí centrum bylo budováno postupně.
V roce 2001 proběhla první část rekonstrukce (knihovna, počítačová
učebna, kancelář se zázemím). Další etapa proběhla v letech 2003-4
(vstupní hala s průhledem do dvorku, ekumenická kaple, seminární
místnost a sociální zařízení). Nejnákladnější a stavebně nejnáročnější etapa
začala v roce 2005. V jejím průběhu byly realizovány zbývající prostory
(víceúčelový sál, pobytová chodba, fitness se zázemím a saunou a
ubytovací zařízení). Součástí objektu je informační kancelář pro
návštěvníky Litomyšle.
Společenské centrum a menza pro studenty, Brno
Objekty bývalého královopolského pivovaru jsou nyní součástí nového
areálu Fakulty informačních technologií Vysokého učení technického
v Brně, který vznikl rekonstrukcí budov bývalého kartuziánského kláštera,
dostavbou dalších budov na pozemcích bývalého klášterního velkostatku a
konverzí objektů starého pivovaru. Budovy pivovaru byly značně zchátralé
a investor uvažoval o jejich demolici. Později však převážil názor, že by
bylo možné objekty zachránit a situovat sem společensko-kulturní zázemí
nové fakulty. V nižším severním křídle jsou nyní stravovací provozy –
restaurace v přízemí, menza v patře a v podkroví se nachází ubytování. Ve
střední části jsou mimo dalšího ubytování i výstavní prostory, studentský
klub a malý divadelní sál s vestavěnou galerií. Část vybavení byla
realizována ze strukturálních fondů, zejména řešení prostorní optimalizace
a energetické úspornosti objektu. Investor, kterým je Vysoké učení
technické, věří, že se starý pivovar stane významným kulturním centrem
Králova Pole. Příslibem je skutečnost, že studentský klub Starý pivovar
vstoupil jen několik týdnů po zahájení provozu do brněnského povědomí
pořádáním koncertů a divadelních představení klubové scény.
Regiocentrum v Novém pivovaru v Hradci Králové
Regiocentrum Nový pivovar je nový veřejný prostor s multifunkčními
budovami, vzniklý modernizací a dostavbou bývalého městského pivovaru
v centru Hradce Králové. Vlastní komplex budov pivovaru se rozprostírá na
ploše jednoho hektaru, provoz zde byl zastaven na konci 20. století.
29
Přestavba pivovaru na sídlo krajského úřadu se odehrávala v letech 20052007. Všechny zajímavé části areálu byly zachovány a s ohledem na nové
využití renovovány. Některé z budov byly zařazeny na listinu státem
chráněných památek, jiné bezcenné přístavby byly zbourány. Mimo
krajského úřadu zde získala prostory i univerzita. Součástí areálu je
výstavní galerie, malý pivovar s restaurací, komerční prostory, pošta a
banka. Do stavby byly včleněny archeologické nálezy.
Panský pivovar v Jilemnici
Současná podoba objektu pochází z první poloviny 19. století. Prováděné
rekonstrukce se zatím soustředily na vnější fasády. Dispoziční rozvržení
objektu je zachováno v historicky původní podobě, bez výraznějších
modernizačních zásahů. Investor, kterým je město Jilemnice, počítá s tím,
že po rekonstrukci budou některé sály vyčleněny pro pořádání kulturních a
společenských akcí nebo se stanou výstavními síněmi a tržnicí lidových
řemesel.
Zámecký pivovar v Toužimi
Toužimský zámecký pivovar vznikl na počátku 16. století přestavbou dvou
měšťanských domů. Městu se podařilo získat prostředky na opravu
chátrající památky až v roce 2004. Komplexní rekonstrukce, jejímž
záměrem bylo zachovat historický charakter objektu, byla provedena
v roce 2006. V revitalizovaném objektu vzniká kulturní a společenské
centrum města s obřadní místností, zasedacími místnostmi, víceúčelovým
sálem, expozicí pivovarnictví a knihovnou s čítárnou. Výstavní prostory
mají sloužit zároveň jako společenské prostory k pořádání různých akcí.
V areálu se bude nacházet i nová restaurace a ubytovna.
3.3.2.2.
Jiné konverze pivovarů na území ČR
Ubytování a stravování
V posledních letech bylo v České republice také rekonstruováno několik
pivovarů pro účely ubytování a stravování. Patří mezi ně např. budovy
táborského pivovaru, Městského pivovaru s restaurací ve Štramberku,
zámek v Ostravě – Starém Zábřehu.
Táborský pivovar patří k rozsáhlému historickému komplexu, který je
postupně revitalizován soukromou firmou. Z tzv. nové varny pivovaru byl
vybudován čtyřhvězdičkový kongresový hotel. Nové funkci byly
přizpůsobeny všechny prostory budovy.
Městský pivovar ve Štramberku je součástí historické zástavby na náměstí.
Objekt byl v minulém režimu nevhodnými zásahy značně poškozen a již
nesloužil původnímu účelu. Současný majitel se rozhodl původní měšťanský
dům opravit a nalézt pro něj nová využití. Po rekonstrukci se v přízemí
nachází stylová Pivovarská restaurace a výčep s měděnými varnami,
v gotických sklepeních je Kamenný šenk a v patře sport&dance bar Apollo
Burn Club.
30
Zchátralý zámek v Ostravě – Starém Zábřehu byl zrekonstruován před
demoličním výměrem do své podoby ze 17. – 18. století. Byl v něm
vybudován hotel a pivovar, který v něm původně sídlil.
Další funkční využití pivovarů, smíšené funkce
Mezi nová sportovní zařízení, která vznikla díky revitalizačním projektům
v pivovarech, patří např. rozsáhlá rekonstrukce bývalého panského
pivovaru na Bělidle na Českokrumlovsku. Je rozdělena do několika etap,
v nichž postupně vznikne šatna místního sportovního klubu, zázemí pro
turisty a konferenční prostory.
Nová městská čtvrť v Lanškrouně
Jiným příkladem je Knížecí pivovar v Lanškrouně, který původně pocházel
ze začátku 18. století. Budovu zakoupilo po ukončení výroby v roce 1999
město a po neúspěšných snahách o obnovu výroby zadalo studii
k architektonickému řešení celé lokality. Pivovar se nachází v těsném
sousedství historického centra města. Architektonicko-urbanistická studie
vychází z představ autorů o přirozené tvorbě klasických městských
struktur, které by byly ovlivněny ponechanými budovami, dopravními
vazbami a požadavky, ale především ideou města, které je utvářeno
ulicemi, náměstími, bloky, zahradami a nábřežími. Město by tak mělo být
obohaceno o třetí náměstí, trojici nových ulic, nábřeží, novou městskou
zahradu, pasáž, schody a další prvky s jasně definovanými charaktery
v lidském měřítku.
Celý koncept byl založen na myšlence negenerovat jeden veliký projekt, ale
rozdělit lokalitu na parcely a části budov, které budou moci získat jednotliví
investoři, kteří postupně různým charakterem zástavby vytvoří nově
vznikající městskou čtvrť. Postupně tak vznikla administrativní budova
společnosti Spektrum CZ, bytový dům s 27 městskými byty, sportovní a
zábavní komplex bowlingu, squashe a fitness. Vedle těchto budov vznikla
řada dalších, architektonicky méně zdařilých, které dotvořily vznikající
náměstí. Dále se připravuje výstavba prodejny Omega Tech, Spolkového
domu města Lanškroun, rekonstrukce původní budovy sladovny na
minipivovar a dalších. Připravuje se výstavba hotelu. Nedílnou součástí
projektu je vytvoření Pivovarské zahrady.
Z architektonického hlediska jsou zdařilé budovy, které vznikly na ploše
bývalého pivovaru: budova společnosti Spektrum CZ, nástavba bytového
domu na klenutých prostorách původní sladovny, vytvoření přístupových
komunikací, parkoviště, shromažďovací plochy a chodníků Pivovarského
náměstí a přilehlých ulic. Tento projekt půdorysně respektuje prostorové
uspořádání původního pivovaru, včetně zapojení původního vjezdu do
areálu pivovaru. V projektu se počítá i s přestavbou varny na sportovní a
zábavní komplex. Jedná se o nejstarší a nejhodnotnější část areálu, proto
byla podél původní budovy navržena obchodní pasáž, která bude částečně
procházet původními prostorami.
31
Developerské projekty
−
areál Korunní dvůr Praha, který je tvořen historickými budovami
bývalého Měšťanského pivovaru v Praze na Vinohradech a novými
budovami pro rezidenční bydlení;
−
projekt A7 Aréna Holešovický pivovar - Multifunkční městské
centrum, jehož součástí je rekonverze bývalého prvního
měšťanského pivovaru na moderní administrativně obytný komplex
se spoluautorstvím architektů Franka O. Gehryho (Tančící dům) a
Jeana Nouvela (komplex Zlatý Anděl na Smíchově);
−
výstavba bytového souboru u řeky Berounky s částečnou
konverzí bývalého berounského pivovaru;
−
přestavba Colloredo-Mannsfeldského pivovaru v Dobříši,
v jejímž rámci vznikne 122 bytových jednotek v původních
prostorách a novostavbách.
Mimo uvedené projekty jsou dále nová využití např. v pivovarech Dalšice,
Děčín – Podmokly, Chýše, Kostelec nad Černými lesy, Kout na Šumavě,
Mladá Boleslav, Nové Hrady – Údolí, Polná, Postoloprty26.
Iniciátory rekonstrukcí funkčních pivovarů, případně zachování nebo
obnovení jejich funkce, jsou většinou podnikatelé nebo noví majitelé (Nová
Paka, Třeboň, Štramberk).
3.3.3.
-
-
-
Principy konverze budov pivovarů v ČR
odstranění necitlivých přístaveb, spolupráce s památkovou péčí na
obnově areálu;
zachování celé památky nebo její části jako charakteristické
dominanty města a významné součásti jeho průmyslového vývoje;
zpřístupnění části budovy pro obyvatele města nebo jeho
návštěvníky, hledání nových funkcí již nevyužívaných objektů,
zejména v oblasti kultury a trávení volného času.
3.3.3.1.
-
-
-
-
-
26
Principy konverze pro Zámecký pivovar v Litomyšli,
navržené atelierem AP Josefa Pleskota
nezničit intaktnost působení památkového objektu (památky
průmyslové architektury), k tomu využít všechny dochované
konstrukce a jejich zbytky;
novými architektonickými prvky nenásilně deklarovat novou funkci a
nové využití objektu;
zabránit homogenizaci historických odkazů a nových zásahů –
udržet správnou proporci mezi starým a novým;
na úkor architektonicko-výtvarných a památkářských předsudků
neoslabovat možnosti nového smysluplného funkčního využívání;
kvalitativní proměnou objektu posílit a ovlivnit kvalitu přiléhajícího
městského prostředí.
České a moravské pivovary. Stavební dědictví tradičního výrobního odvětví. Kolektiv autorů.
Brno 2007.
4.
32
SOUVISLOSTI PRO PIVOVARY V PLZNI
4.1. Současná situace pivovarnictví v České republice
České pivovary vyprodukovaly v roce 2008 celkem necelých 20 milionů
hektolitrů piva, z čehož se 16 milionů spotřebovalo v České republice.
Pivovarnictví je rovněž ekonomicky velmi stabilním segmentem trhu –
ekonomické problémy světové a domácí ekonomiky na něj nemají
výraznější vliv. Na exportu piva z ČR má nejvýznamnější podíl
Plzeňský Prazdroj (23,8 % - údaj z roku 2008), dále Heineken Czech,
Pivovary Staropramen, Budějovický Budvar, zbytek se podílí 17,9 %.
České pivo se konzumuje ve více než 60 zemích všech světadílů,
největší objem vývozu je do SRN a na Slovensko (dále Rusko, Anglie, USA,
Švédsko). Celkově se v ČR vyrábí přes 400 druhů piv, jejich počet roste a
nejvýrazněji se zvyšuje obliba nealkoholických a speciálních piv.
Nejpopulárnější druh obalu v ČR je plechovka. V roce 2008 získalo po
šestiletém jednání s orgány EU „české pivo“ ochranu evropského
zeměpisného označení. To umožňuje chránit české pivo, technologii jeho
výroby i kvalitu a zamezit existenci napodobenin, které by se za něj
vydávaly. Tuto ochranu umožnily závěry výzkumů Výzkumného ústavu
pivovarského a sladařského v Praze, které dokázaly, že se české pivo liší
od všech zahraničních piv, a to především proto, že je stále vyráběno
převážně tradičními technologiemi.
4.2.
Historie plzeňského piva – jedno ze zrcadel Evropy
Historie plzeňského piva odráží měnivou industriální historii Evropy a je
jejím zrcadlem. Industrializace a s ní související rozvoj dopravy v 19. století
napomohl rozšíření piva. V roce 1853 se točilo v 35 pražských hostincích,
v roce 1856 se dostalo do Vídně a v roce 1862 jej bylo možné pít v Paříži.
První ochranná známka byla registrována v roce 1859. Od 70. let 19.
století začala do výroby piva zasahovat technologie a vaření piva se stalo
přísně sledovaným chemickým procesem. Z konce 19. století je známa
řada pokusů o plagiáty plzeňského piva (ochranná známka Plzeňský
Prazdroj – Pilsner Urquell, 1898), které vyvrcholily soudními spory. V roce
1913 měl pivovar zastoupení v 34 zemích, přestože 1. světová válka
pivovarnictví těžce poznamenala tím, že sládci odešli do zákopů a
pivovarští koně na frontu. Během 2. světové války naopak došlo ke zvýšení
produkce piva, v posledních dnech války byl však americkým náletem
téměř zničen pivovar Gambrinus. V roce 1946 byly po komunistickém
převratu všechny plzeňské pivovary znárodněny. V roce 2002 vznikla, pro
změnu pod tlakem globalizace, akciová společnost Plzeňský Prazdroj (na
základě fúze se společnostmi Pivovar RADEGAST, a. s. a Pivovar Velké
Popovice). Od roku 1999 je Plzeňský Prazdroj součástí South African
Breweries plc – třetí největší pivovarské společnosti na světě.
33
4.2.1. Vlastní (plzeňská) receptura pivo
Pivo „plzeňského typu“27
Pivo plzeňského typu (Pilsener) je vařeno dle plzeňské receptury. Když
v roce 1839 rozhodla plzeňská městská rada o založení pivovaru, počítalo
se s tím, že se v něm bude vařit pivo bavorského typu. Specifika místních
surovin (měkká plzeňská voda, žatecký chmel a světlejší slad) však
vytvořila pivo zcela originální, které sklidilo velký úspěch, a receptura se
rychle ujala. Má dodnes vysokou popularitu a vaří se prakticky po celém
světě. Pivovarnická asociace nyní rozlišuje 3 typy plzeňského piva
(Plzeňské německého stylu – velmi hořké, Plzeňské českého stylu –
středně hořké, Plzeňské evropského stylu - sladké). V současné době je
Plzeň hlavním městem dvou pivních velkoznaček Pilsner Urquell a
Gambrinus.
4.3.
Plzeňské pivovary – pivovar jako součást identity města a
symbol jeho proměny
4.3.1. Historie plzeňských pivovarů
Ve městě se začalo vařit pivo okamžitě spolu s jeho založením. V roce 1295
udělil král Václav II. právo várečné 260 plzeňským měšťanům. Toto
privilegium dovolovalo držiteli prodávat pivo v jeho domě a bylo dědičné –
později se vztahovalo i na domy a jejich pozemky. Již od počátku 14.
století se začaly ve městě stavět pivovary.
Za zlom ve stavbě pivovarů je považován rok 1842, kdy byl uveden do
provozu první průmyslový pivovar – Měšťanský pivovar v Plzni
(Prazdroj).
Podnětem k jeho postavení byl apel na zlepšení kvality plzeňského piva.
Další pivovary byly postaveny posléze: První akciový pivovar (1869,
dnes známý jako Gambrinus), Plzeňský společenský pivovar Prior
(1893), Světovar - Český plzeňský pivovar akciové společnosti
v Plzni vznikl v roce 1910 a produkoval stejnojmennou značku (Pilsner
Weltbräu) až do roku 1932, kdy splynul s pivovarem Gambrinus. Všechny
pivovary se posléze v různých etapách sloučily do Plzeňských akciových
pivovarů. Po znárodnění vznikl podnik Západočeské pivovary, který
fungoval až do roku 1992.
4.3.2. Příležitosti
pro
konverzi
Světovaru
pro
moderního polyfunkčního kulturního centra
účely
Konverze budovy nevyužívaného Světovaru do moderního polyfunkčního
kulturního centra a společný marketing projektu s Plzeňským Prazdrojem
mohou sloužit jako příklad spojnice mezi dvěma dominantami města Plzně
– úspěšná modernizace funkčního pivovaru a úspěšná konverze památky
27
zdroj: Wikipedie
34
industriálního dědictví pro účely kulturního centra jako symbolu nových
evropských kulturních průmyslů. Na tři desítky konvertovaných pivovarů
v České republice a velké množství v dalších evropských zemích nastavuje
pro diskuzi o konverzi Světovaru velmi profesionální mantinely.
Pro účely konverze Světovaru z architektonického hlediska je žádoucí
přijmout principy navržené ateliérem arch. Pleskota pro účely přestavby
Zámeckého pivovaru v Litomyšli, které odrážejí nejvíce profesionální
současné evropské trendy v oblasti revitalizace industriálního dědictví.
V mnoha případech se ukazuje jako nutné souběžné využití širšího území
pro developerské a kulturní účely. V tom případě je však nezbytné, aby
okolní nová zástavba citlivě respektovala původní stavby a byla s nimi
v souladu. V případě úspěšné konverze tohoto svědka slavné etapy
minulosti města se Plzeň může zařadit k těm evropským i českým
příkladům, kde se i v současné době pivovarnictví stalo významnou
součástí identity města.
4.3.3. Příležitost konverze Světovaru v programové
přihlášky do kandidatury na EHMK 2015
linii
V rámci kandidatury města Plzně na Evropské hlavní město kultury nelze
opominout skutečnost, že Plzeň už jedním hlavním městem je, a to jednou
z hlavních světových metropolí piva – mekkou pro jeho milovníky.
V kandidatuře města by proto byla škoda se tomuto tématu vyhnout,
naopak je žádoucí postavit se k němu čelem a jeho prizmatem zkoumat
naše češství i evropanství, postoj k věcem veřejným i životní styl. „Pivo
plzeňského typu“ a historie jeho vzniku tvoří skvělou paralelu k tématu
kandidatury Plzně pro Evropu – „kultura plzeňského typu“ jako specifický
způsob pojímání kultury, jako reflexe společenskopolitických témat,
participace na věcech veřejných a vytváření místní komunity. „Plzeňské“ je
rodinným stříbrem města, kde se pivovarnictví traduje již od konce 13.
století. Je však třeba se podívat na to, kde je už trochu zašlé a nabízí šanci
jej kandidaturou města poněkud vycídit… Také historicky kolísavá kvalita
tohoto originálního českého piva je inspirací pro reflexi kolísající kvality
kultury v Čechách. Např. v roce 1838 bylo na náměstí před radnicí vylito
36 sudů, které nebyly uznány k pití…). Oproti tomu na změnu technologie
staletého procesu kvašení a dokvašování, který se v roce 1993 přestěhoval
ze sklepů a dřevěných kádí a sudů do moderních velkokapacitních tanků,
dohlížel po celý rok tým penzistů – bývalých sládků, kteří po celý rok
degustovali pivo ze sklepů i nových tanků za účelem udržení jeho kvality a
specifické chuti… A to otevírá témata: jak jsme na tom v kultuře? Co jsme
vylili a nač jsme dohlídli…?
Nad linií pivovarnictví by mohl mít patronaci Plzeňský Prazdroj, a to
zejména pro mladé lidi, kteří nejsou kmenovou konzumentskou skupinou.
V souvislosti s pivem je možno v celé programové linii zařadit debaty o
politické kultuře a veřejném prostoru (Plzeň jako jedna velká hospoda)
s otázkou – je českým veřejným politickým prostorem hospoda? Dále je
možno uspořádat mezinárodní konferenci o architektonické konverzi
industriálního dědictví/budov pivovarů ve spolupráci
evropskou zemí s významnou pivovarnickou tradicí.
s Belgií
–
35
další
Použité zdroje:
Mimo pod čarou uvedených citací byly v texty použity tyto další zdroje:
Kosař, Karel: České pivo – historie a současnost. Výzkumný ústav
pivovarský a sladařský.
Pivní kultura v České republice podle hodnocení veřejnosti v roce 2009.
Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR. Tisková
zpráva OR91216c
Leus, Maria: Unloved Industrial Heritage as a MotorUrban Regeneration.
Dpt. Of Design Sciences, Artesis Hogeschool and University Antwerp,
Belgium
Wikipedie
Webové stránky Plzeňského Prazdroje, a. s. a statutárního města Plzeň
www.breweryage.com
http://en.wikipedia.org/wiki/Heineken_Experience
http://amsterdamtraveller.org/2009/04/28/the-heineken-brewery-inamsterdam/
http://www.amsterdamsights.com/attractions/heineken.html
http://www.krakow.pl/en/turystyka/kst.php
http://www.silesia-region.pl/szt/en/historia.html
http://versita.metapress.com/content/n03543135r766825/
http://www.zg-ib.org/docs/PROJECT_INFO.pdf
http://www.thenews.pl/business/artykul123875_zywiec-breweryeuropean-heritage-site.html
http://www.prazdroj.cz/en/for-media/news/630
http://books.google.cz/books?id=YT_uqD4G94sC&pg=PA96&lpg=PA96&dq
=industrial+heritage+breweries&source=bl&ots=FzG2VHbnPo&sig=sCX9F
meXinu5iUb7cRS-meMAcQ0&hl=cs&ei=Q3bNS4bkJ8LOIeyrdMP&sa=X&oi=book_result&ct=result&resnum=6&ved=0CCQQ6AEw
BTgo#v=onepage&q=industrial%20heritage%20breweries&f=false
http://www.e-faith.org/WE200701/WE0701PAPERS.htm
http://www.wiels.org/wiels03_batiment_historique.php
http://www.ilovebelgium.be/blog/save-wiels/
http://www.poznan-online.net/69,Old_Brewery_Business_and_Art_Ce.htm
http://www.artinfo.com/news/story/29775/new-cultural-centers-on-tap-ineurope/
http://www.nonconform.at/d/d/media/daten_neu/Service/presse/nitra_pre
ss_release.pdf
http://www.freewebs.com/beaufortvision/
http://www.werkraumwarteckpp.ch/
http://www.waymarking.com/waymarks/WM6PE4_Warteck_Basel_Switzerl
and
http://www.dw-world.de/dw/article/0,,4827267,00.html

2. Zahraniční i tuzemské souvislosti pro konverzi budovy pivovaru

Transkript

Podobné dokumenty

141 - Matrix

celou práci Ivety Černé.

LAUREÁTI EVROPSKÉ CENY TREBBIA ZA TVŮRČÍ ČINNOST (V

Souhrnné rozpočty - Útvar koordinace evropských projektů města

ochrana práv pacientů

odešel renomovaný vyznavatel architektonických vizí

Jiří Skála - hunt kastner

PDF, 1.5 MB

Zjevné zločiny českých soudů a jejich důsledky na úseku rodinného

scorecard - Kickbox klub Kosagym

ZDE

univerzita karlova v praze filozofická fakulta

Exp.analýza týmu č.30

zde - Věda kolem nás

WM Marston, otec Wonder Woman

zde - Falzum.cz