Role biblických překladů ve vývoji spisovné nizozemštiny

Role biblických překladů ve vývoji spisovné nizozemštiny

Role biblických překladů
ve vývoji spisovné nizozemštiny
Wilken Engelbrecht
Univerzita Palackého v Olomouci
&
Katolicki Uniwersytet Lubelski Jana Pawła II
KATOLICKI UNIWERSYTET LUBELSKI
JANA PAWŁA II
Cercle linguistique de Prague – 14. prosince 2015
Největší malý germánský jazyk
 Nizozemština je v současné době, co se týče počtu mateřských mluvčích,
třetím největším germánským jazykem
 Je úředním jazykem v Nizozemsku (17 mil. lidí), Belgii (6,5 mil. lidí ve Vlámsku a
Bruselsku), Surinamu (0,6 mil. lidí) a na antilských ostrovních státech Aruba,
Curaçao a Sv. Martín a v zámořských obcích Bonaire, Saba a Sv. Eustach
(celkem cca. 20 tis. lidí, většina obyvatelstva mluví jazykem papiamento)
 Dále jsou ještě menšiny ve Francouzských Flandrech (cca. 20 tis.), Německu
(156 tis. lidí) a Jihoafrické republice (pár tisíců).
 V Spojených státech, Kanadě, Austrálii a Novém Zélandu bydlí celkem kolem 1
milionu emigrantů, z kterých zhruba 250 tis. doma ještě mluví nizozemsky (v
USA a Kanadě existují v některých oblastech dokonce ještě nizozemské
obchody). Ti lidé ovšem postupně vymírají, mladší generace již mluví jen
anglicky.
 Afrikánština (6,5 mil. mateřských mluvčích, pro 15 mil. lidí „dopravní jazyk“) je
dceřiným jazykem nizozemštiny – lexikální a gramatická vzdálenost k
nizozemštině je menší než např. mezi standardní němčinou a švýcarskou
němčinou.
 Celkem má tedy nizozemština kolem 24,2 mil. mateřských mluvčích.
Periodizace
 Běžně rozlišujeme
 Starou nizozemštinu (cca. 650 – 1170). Z této doby nejsou téměř žádné
souvislé texty, jen fragmenty, glosy a pár církevních textů.
 Středonizozemštinu (cca. 1170-1477). Hned na začátku období je Legende
van Sunte Servaes trubadúra Henrica van Veldekeho (1170). Od r. 1250 je
poměrně velká a již „vyspělá“ literatura, zejména ve Flandrech.
 Ranou novonizozemštinu (1477-1797). První pokusy o standardizaci. Časté
debaty o pravopisu, mluvnici, prvenství určitých dialektů. Období psaní
mnohých gramatik. V té době již 65% mužů a 45% žen bylo gramotných.
Kolem r. 1500 měla nizozemská oblast zhruba 1,5 mil. obyvatel.
 Novou novonizozemštinu (1797-1900). Vznik nederlandistky jako oboru.
Postupný vznik jednotného spisovného jazyka a průnik
standardizovaného jazyka do širokých vrstev obyvatelstva. Kolem 1800
měla nizozemská oblast kolem 2,5 mil. obyvatel, kolem 1900 již kolem 10
mil. obyvatel.
 Moderní nizozemštinu (od r. 1900). Opuštění umělého spisovného jazyka
a přiblížení jazyka k mluvenému jazyku (a naopak).
 O jednotlivých mezních datech neexistuje mezi nizozemskými a vlámskými
jazykovědci opravdová shoda .
Nejstarší relikty
 Většina Nizozemců považuje v za nejstarší
nizozemštinu verš Hebban olla uogala nestas
higunnan hinase hic enda thu / uuat unbida uue nu z
Oxford, Bodleian 340, f. 169 (cca. 1100)
 Starší jsou ovšem slova dik (moderní: dijk, hráz) impetum aggerem terre, qui dik vulgo dicitur
(Kötzschke IX, 1912:36) a vada (moderní wad,
mělčina) – Sed et mare scrutantur, ac soli omnium
sucinum, quod ipsi glesum vocant, inter vada atque in
ipso litore legunt (Tacitus, Germania 45).
 Církevního původu jsou Utrechtský křestní slib
(kolem 780), Wachtendonkské žalmy (10. stol.) a
Leidenský Willeram (cca. 1100), parafráze Písně písní
na základě horní německého komentáře opata
Willirama z Ebersbergu (cca. 1060).
Nizozemí kol. 800
Rýmovaná bible Jacoba van Maerlanta
Nizozemí kol. 1200
 V r. 1236 vydávalo město Gent první známou listinu v
nizozemštině, stanovy městského leprosária. Mezi
1240 a 1310 přecházely naprosto všechny městské
úřady v Flandrech, Zélandu, Hollandu a Brabantu na
nizozemštinu.
 Vlám Jacob van Maerlant (±1235-±1300) byl
nejvšestrannějším středověkým nizozemským
spisovatelem.
 Napsal nejméně 20 spisů (4 rytířské romány, 1
encyklopedie, 2 hagiografie, 5 církevních strofických
básní, 1 historie světa, 1 historická bible, 2 menší básně
a 4 nezachované práce, z kterých známe jen názvy;
celkem kolem 230.000 veršů).
 Získal již ve středověku přezdívku De vader der
Dietschen dichtren algader (Otec všech nizozemských
básníků).
 Z jeho spisu Sinte Franciscus Leven (cca. 1280) víme, že
již tehdy se rozlišovalo pět hlavních dialektů.
 Jeho Rymbybel (1271) má 27.080 veršů a je parafráze
Historia scolastica Petra Comestora.
 Text je první parafrází bible v nizozemštině – Van
Maerlant měl pak problémy s církevními autoritami.
Hernská bible a Delftská bible
 V r. 1359 požádal bruselský patricij Jan Taye kartuziána Petra
Naghela (†1395) o překlad bible.
 Naghel přeložil mezi 1359 a 1383 Historia Scolastica v próze a
využil k tomu i překladu Van Maerlanta. Postupně přeložil ve
čtyřech velkých svazcích téměř celou bibli kromě listů
apoštolů.
 Jeho překlad se stal velice populárním – známe více než 45
rukopisů a mnoho adaptací jako např. Utrechtská bible
(Meermanno-Westrenianum MMW 10 A 18; ±1435).
 Hernská bible se stala podkladem prvního tištěného překladu
Bible, tzv. Delftské bible z r. 1477.
 Tiskaři měli zřejmě k dispozici jen první dva díly Hernské bible
a vydali jen Starý zákon. Nicméně vydání Nového zákona bylo
pravděpodobně přece plánováno, ale k tomu z finančních
důvodů již nedošlo.
 Dnes známá verze má celkem 1300 stran ve dvou dílech (beze
Žalmů). Z původních cca. 250 výtisků se zachovalo 61 kopií.
 Obsah není vždy přesně stejný, neboť z důvodu zajištění
lepšího odbytu se jednotlivé knihy Bible prodávaly zvlášť.
 On-line přístup: http://www.bijbelsdigitaal.nl/delftse-bijbel1477/
Liesveltská bible – první
protestantský překlad
 Nizozemci byli patrně první, kteří přeložili luterskou
bibli – a to hned v roce 1526 na základě Lutherova
vydání Nového zákona z r. 1522 a těch částí Starého
zákona, které Luther stihl zhotovit do r. 1523.
 Druhá edice z r. 1532 již obsahovala jen Lutherův
překlad. Přesto se tohle vydání i následující čtyři
tvářily, že měly povolení (cum gratia et privilegio)
autorit.
 Na základě posledních dvou (5. a 6.) vydání z r. 1542
byl Jacob van Liesvelt (±1498-1545) zatčen, odsouzen
kvůli kacířství a popraven.
 Ve stejné době vydali antverpští konkurenti Merten de
Keyser (1525) a Willem Vorsterman (1528) rovněž bible
v nizozemštině. De Keyser tiskl v r. 1536 anglickou
Tyndale Bible a některé francouzské protestantské
překlady, a Vorsterman v r. 1531 dánské luterské
překlady.
 Edice Liesveltovy bible z roku 1542 je digitalizována:
http://www.bijbelsdigitaal.nl/view/?bible=liesv1542.
Katolická odpověď – Lovaňská bible
 Katolická církevní vrchnost sice překlady Bible v
národních jazycích přímo nezakázala, ale neměla je
ráda, protože se bála nepovoleného, tzn. kacířského
výkladu.
 Přesto chápala, že neexistence katolického překladu
v nizozemštině pomohla protestantům.
 Proto přeložil lovaňský profesor Nicolaas van Winghe
(±1495-1552) kompletní bibli na základě latinské
vulgáty (1548).
 Tento překlad ovšem ještě neodpovídal pravidlům
Tridentského koncilu (1545-1563) a byl proto po
ukončení koncilu opraven – výsledek vyšel pak v roce
1599 jako tzv. Moerentorfbijbel (tiskař byl Jan
Moerentorf, lépe známý jako Johannes Moretus,
1543-1610, zeť Plantina).
 Tato Bible Moretova zůstala do roku 1911 standardním
nizozemským překladem pro katolíky.
 Jak uvidíme na dalším obrazu, důsledkem toho je
skutečnost, že existují odlišné verze Otčenáše (totéž
platí pro Desatero a Apoštolské vyznání víry).
Otčenáš v nizozemských verzích
Onze Vader Die in de Hemelen zijt,
Uw Naam worde geheiligd;
Uw Koninkrijk kome;
Uw wil geschiede,
gelijk in de Hemel als op de aarde.
Geef ons heden ons dagelijks brood;
en vergeef ons onze schulden,
gelijk ook wij vergeven onze
schuldenaren;
en leid ons niet in verzoeking,
maar verlos ons van de Boze.
Want van U is het Koninkrijk
en de kracht en de heerlijkheid
tot in eeuwigheid.
Amen.
Mt. 6:9-13 v Státním překladu
Onze Vader Die in de Hemel zijt,
Uw Naam worde geheiligd;
Uw Rijk kome;
Uw wil geschiede op aarde zoals in
de Hemel.
Geef ons heden ons dagelijks brood;
en vergeef ons onze schuld,
zoals ook wij aan anderen hun schuld
vergeven
en leid ons niet in bekoring,
maar verlos ons van het kwade.
[Want van U is het koninkrijk
en de macht en de heerlijkheid
in eeuwigheid].
Amen.
Mt. 6:9-13 v Lovaňské bibli
Bible Deux Aes
 V druhé polovině 16. století se silně změnilo podnebí k horšímu
– začala „malá doba ledová “. Tam, kde průměrná měsíční
teplota byla ve středověku kolem 6°C v zimě a kolem 20°C v
letě, klesla v té době na -1°C v zimě a 15°C v létě.
 Výsledkem byla častá špatná úroda a celkové zhoršení
ekonomické situace.
 Ani katolicismus, ani luteranismus nebyly schopné podat
odpověď – ale kalvinismus měl logické vysvětlení:
predestinace.
 Od 50. let 16. století se zejména průmyslové a obchodní regiony
Nizozemí rychle konvertovaly ke kalvinismu – a král stejně
rychle reagoval s masovým útlakem.
 Velká část protestantů utekla do ciziny a usadila se ve
Východním Frísku, Falci, Kolínsku a Anglii. Ve fríském Emdenu
sestavil Guido de Brès (1522-1567), Kalvinův žák, tzv. Confessio
Belgica.
 Kalvinisté pak chtěli i nový překlad Bible, přímo z původních
hebrejských a řeckých textů – v roce 1562 vznikla tzv. Deux Aes
bijbel (název je dle poznámky v knize Nehemjáš 3:5).
 Tato Bible se stala standardní kalvinistickou biblí do doby, kdy
vznikl Státní překlad.
 Znění mnoha nizozemských přísloví pocházejí z tohoto
překladu a z dalšího – Statenvertaling.
 Deux Aes bible je přístupná na
http://www.bijbelsdigitaal.nl/deux-aesbijbel-1562/
Nový standard – Státní překlad
 Velké množství všelijakých překladů různých protestantských
skupin, které existovaly (jen od Delftské bible vzniklo kolem 50
známých překladů!) vyvolalo pocit, že by měla vzniknout
nizozemská verze podobná King James Bible.
 V letech 1618-1619 se konala velká synoda nizozemské
kalvinistické církve v Dordrechtu (Dordtse Synode). Měla pro
nizozemské protestanty podobný význam , jako měl Tridentský
koncil pro katolíky.
 Na synodě se rozhodlo, že nizozemská církev nechá sestavit
normativní překlad přímo z hebrejštiny (Starý zákon) a z řečtiny
(Nový zákon).
 Vzhledem k požadavkům to byla velmi nákladná záležitost.
Církevní otcové se proto obrátili na Generální stavy.
 Ti na začátku požadavek odmítli, ale nakonec souhlasili v r. 1626.
Překlad byl hotový v roce 1635 a Generálními státy byl
autorizován v r. 1637.
 Tisk byl svěřen leidenskému univerzitnímu tiskaři Paulovi van
Ravensteynovi a Machteldě van Wouwové, vdově po
Hillebrandovi van Wouwovi. Získali monopol na 15 let, který byl
nakonec prodloužen do roku 1747, kdy byl monopol ukončen.
 Od té doby byl text v sice opravené, ale jinak nezměněné podobě
až do 1888, kdy komise teologů značně modernizovala jazyk.
Tato verze se tiskla poté u nakladatelství Jongbloed ve fríském
městě Heerenveen. Firma má prakticky dodnes monopol na
protestantské církevní literatuře.
Bible a jazykové normy







V působení překladu na jazyk obyvatelstva měly vliv dvě skutečnosti:
 - Požadavek synody a Generálních stavů, aby bible byla napsána v
nadregionálním jazyku – ten byl vytvořen na základě požadavku;
 - Zvyk protestantských rodin každý den po večeři číst některé kapitoly z bible.
Statenvertaling, jak se bible běžně jmenuje v Nizozemsku, se tak stala jedním z
hlavních norem jazyka a přispěla k vymytí dialektů ve velké části Nizozemska.
Není žádná náhoda, že regiony, kde dialekty dodnes ještě existují (Severní Brabant,
Limburg a Twente), jsou převážně katolické oblasti – na nich se příkaz použití
„správné“ bible nevztáhl.
Aby se zajistil opravdu nadregionální překlad, požádali presbyteři církve šest
překladatelů z různých regionů (Fríz Johannes Bogerman, Vlám Willem Baudartius a
Zélanďan Gerson Bucerus pro Starý zákon, a Holanďan Jacobus Rolandus, Vlám
Hermannus Faukelius a Západofríz Petrus Cornelisz pro Nový zákon – poslední dva
brzy zemřeli a byli nahrazeni Vlámem Antoniem de Waele a Frízem Festem
Hommiem).
Překladatele měli povinnost, aby napsali, proč zvolili určitý překlad. Jejich práce
byla pravidelně, vč. poznámek, kontrolována osmi revisory jménem jednotlivých
provincií (Bernardus Fullenius – Frísko; Franciscus Gomarus – Groningen; Jacobus
Revius – Overijssel; Antonius Thysius – Gelderland; Arnoldus Teeckmannus –
Utrecht; Johannes Polyander – Jižní Holandsko; Abdias Witmar – Severní
Holandsko; Joos van Laren – Zéland).
Překladatele nejdříve schůzovali v letě 1628 v Leidenu, aby se rozhodli o některých
normách – použití oslovení Boha (du, gij či gij lieden), Boží jméno (JHWH, God,
Heere), ale i pravopis dlouhých samohlásek, dvojhlásek apod.
Autografy (v latině) a komentáře revisor (v nizozemštině) se schovaly na leidenské
radnici ve zvlášť k tomu vyrobené truhle a jsou dnes v náboženském muzeu
Catharijneconvent v Utrechtu. (http://www.bijbelsdigitaal.nl/statenvertaling-1637/)
Bible ministra školství
 První vážný pokus o modernizaci Státního překladu byla
tzv. Palmbijbel z let 1822-1830.
 Teolog Johannes van der Palm (1763-1840), který byl v
letech 1799-1805 prvním nizozemským ministrem
školství, se snažil o moderní jazyk, který zároveň
zachoval původní překlad.
 Byl ministrem školství v anti-klerikální Batáfské republice,
která vznikla v r. 1795 jako loutkový stát ateistické
Francouzské republiky. Sám se aktivně podílel na
revoluci.
 Přesto tento stát nakonec nebyl protináboženský – první
profesor nizozemštiny Matthijs Siegenbeek v Leidenu a
první ministr školství Van der Palm byli oba protestantští
kazatelé.
 Ortodoxní kalvinisté ovšem překlad Van der Palma
odmítli, protože Van der Palm nebyl dogmatik.
 Větší úspěch měl se svou Biblí pro mládež (1811-1834 v 24
dílech; nové 4-dílné vydání 1854), která částečně
navazovala na populární Kleine Print-Bybel (1720).
Pokusy o katolický standard –
Profesorská bible a Canisiusbijbel
 Samozřejmě i jazyk Bible Moreta se stal časem
nesrozumitelným pro mladší generace.
 Proto se nizozemští profesoři velkého kněžského
semináře Rijsenburg u Leidenu v 1893 rozhodli k
sestavení nového překladu pro své studenty.
 Pod vlivem papeže Lva XIII biskupové souhlasili a v r.
1910 překlad byl hotový.
 Bible byla míněna hlavně jako studijní pomůcka pro
studenty a obsahovala proto jen Starý zákon.
 Bývalí studenti se pak po I. Světové válce rozhodli k
překladu pro obyčejný lid. Tenhle překlad provedli
profesoři mezitím (1927) založené katolické univerzity
v Nijmegenu.
 Tzv. Canisiův překlad vyšel v r. 1929 (Nový zákon) a v r.
1939 vyšel i Starý zákon. Hned po válce (1948) pak
mohli nizozemští katolíci koupit jednodílnou bibli.
 Bible byl pojmenována dle nizozemského jezuity Petra
Canisia (1521-1597), který byl ostatně i zakladatelem
jezuitské univerzity v Praze (Klementinum, původně v
r. 1556 zváno Canisium).
NBG a Willibrord
 Víceméně souběžně s katolickou prací na
Canisiusvertaling začali protestantští teologové
rovněž s biblí pro obyčejný lid.
 Válka a trvalé porovnání textu jak se Státním
překladem tak s původními texty v hebrejštině a
řečtině práci velice zpomalily. Překlad (NBG-vertaling)
byl hotový v roce 1951 a stal se normativní pro většinu
protestantů – jen přísnější „gereformeerden“
používali nadále Státního překladu.
 Katolíci zase museli řešit problém, že vlastně
neexistoval moderní překlad pro vlámské katolíky –
leckteré znění v Canisiusvertaling bylo pro Vlámy
„příliš holandský“ resp. „příliš protestantský“ (!).
 Proto zhotovily nizozemská Katholieke Bijbelstichting
a vlámská Vlaamse Bijbelstichting v r. 1975 společný
překlad Willibrordvertaling, který je standard v
nizozemské a vlámské liturgii.
 Od adventní doby 2016 bude platný jako výsledek
snah o sjednocení i nový překlad Otčenáše
(rámeček).
Onze Vader, die in de hemel zijt,
Uw Naam worde geheiligd;
Uw Rijk kome;
Uw wil geschiede op aarde zoals in
de Hemel.
Geef ons heden ons dagelijks brood;
en vergeef ons onze schulden,
zoals ook wij vergeven aan onze
schuldenaren
en leid ons niet in beproeving,
maar verlos ons van het kwade.
[Want van U is het koninkrijk
en de macht en de heerlijkheid
in eeuwigheid].
Amen.
NBV a BGT
 V rámci pokusů o modernizaci bible spojily své síly protestantská
společnost Nederlands Bijbelgenootschap a katolické společnosti
Katholieke Bijbelstichting a Vlaamse Bijbelstichting.
 V letech 1993-2004 vypracovaly nový ekumenický překlad Nieuwe
Bijvelvertaling (NBV), který vychází jednak z původního textu, jednak
se snaží o dobrou moderní nizozemštinu.
 Jediný rozdíl mezi katolickou a protestantskou verzí jsou tzv.
deuterokanonické knihy, které protestanti neuznávají.
 Vzhledem k tomu, že způsob překládání způsobil, že některé citace
Starého zákona v Novém zákonu již nemají stejné znění a např.
některé tradiční prvky vánočního příběhu se změnily – tak Ježíš již
neleží v kribbe (v jeslích), ale ve voederbak (v korytě), narazil překlad
na velký odpor.
 Masové protesty způsobily, že přinejmenším v katolické církvi se
nadále používá Willibrordvertaling.
 Zvláštní překlad je Bijbel in gewone taal (BGT), který rovněž nezískal
široké přijetí, protože některé překlady sice odpovídají lépe
hebrejskému originálu, ale nikoli pocitům věřících.
Bible a jazyk







Problémy, na které narazily zejména novější překlady, ukazují, jak hluboce jsou
některé frazeologismy zakotveny v paměti lidí.
Základem frazeologismů jsou oba hlavní normativní překlady ze 16. a 17. století
– Moerentorfbijbel a Statenvertaling.
Tak zná např. každý Nizozemec z Gn. 3:19 Gij zult werken in het zweet uws
aanschijns (V potu tváří svůj chléb dobývati budeš), NBV ovšem má Zweten zul je
voor je brood (Potit se budeš pro svůj chléb). O kapitolu dále říká Kain (Gn. 4:9) .
Ben ik soms mijns broeders hoeder? (Cožpak jsem strážcem svého bratra?) – NBV
má Moet ik soms waken over mijn broer? (Musím snad hlídat svého bratra?).
Protože během staletí mnoho výrazů a přísloví přešlo do běžného jazyka, lidé
jsou zvyklí na určitou jejich podobu – to vedlo k poměrně masovému odmítnutí
nových překladů.
To je ještě více zajímavé, protože dnešní nizozemská a vlámská společnost je v
praxi postkřesťanská. Sice je jakýmsi klišé, že ČR je „nejvíce ateistickou zemí
Evropy“, jenže skutečnost je poněkud jiná – v ČR chodí kolem 375 tis. věřících
(3,75% národa a plných 15% věřících) pravidelně (tj. v ČR každý týden) do kostela
– v „katolickém“ Vlámsku chodí „pravidelně“ (tj. jednou za měsíc) jen 182.000
(z 6,5 mil. Vlámů, tj. 2,8% národa a pouhých 3,5% oficiálně věřících), v Nizozemsku chodí v průměru 13% národa (2,2 mil. lidí; kolem 32% věřících) alespoň
jednou měsíčně do kostela.
Přes nízký počet aktivně věřících je Bible nadále nejlépe prodávanou knihou
(zajímavý detail: Bijbel voor ongelovigen – Bible pro nevěřící (!) patřila v
Nizozemsku v roce 2015 mezi 50 nejlépe prodávaných knih). To vysvětluje i
ostré reakce publika na nové překlady.
http://www.statenvertaling.net/uitdrukkingen.html
Rozdíly v základních modlitbách 2
Ik geloof in God de Vader, de Almachtige, Schepper
des hemels en der aarde.
En in Jezus Christus, Zijn eniggeboren Zoon, onze
Heere;
die ontvangen is van de Heilige Geest, geboren uit de
maagd Maria;
Die geleden heeft onder Pontius Pilatus, is gekruisigd,
gestorven en begraven, nedergedaald ter helle;
ten derde dage wederom opgestaan van de doden;
opgevaren ten hemel, zittende ter rechterhand Gods,
des almachtigen Vaders;
vanwaar Hij komen zal om te oordelen de levenden en
de doden.
Ik geloof in de Heilige Geest.
Ik geloof één heilige, algemene, christelijke kerk, de
gemeenschap der heiligen;
vergeving der zonden;
wederopstanding des vlezes;en een eeuwig leven.
Amen
Ik geloof in God, de almachtige Vader, Schepper
van hemel en aarde.
En in Jezus Christus, Zijn enige Zoon, onze Heer;
die ontvangen is van de Heilige Geest, geboren
uit de maagd Maria;
Die geleden heeft onder Pontius Pilatus, is
gekruisigd, gestorven en begraven,
Die nedergedaald is ter helle, de derde dag
verrezen uit de doden;
Die opgestegen is ten hemel, zit aan de
rechterhand van God, de almachtige Vader;
vandaar zal Hij komen oordelen de levenden en
de doden.
Ik geloof in de Heilige Geest.
De heilige katholieke kerk, de gemeenschap van
de heiligen;
De vergiffenis van de zonden;
De verrijzing van het lichaam;
Het eeuwig leven. Amen
Tale Kanaäns,
Protestants Nederlands a
Roomsche taal





Rozdíly v náboženských textech pocházejí z rozdílných
překladů.
Poznámka, že někdo mluví „kanaánským jazykem“ (Jes. 19:18 –
Toho dne bude v egyptské zemí pět měst, která budou mluvit
kanaánským jazykem a složí přísahu Jahvovi Sabaot), bude pro
většinu Čechů absolutně nesrozumitelná – ale každý Nizozemec
ví, co je tím myšleno: specifický reformované mluvě. Jedná se o
některé výrazy přímo ze Státního překladu, které působí na
ostatní Nizozemce archaicky, např. een klein weinig,
verstandelijk, zien is nog geen hebben atd.
V Nizozemsku to jde ještě dále – u starších generací lze
okamžitě slyšet, zda je někdo katolík, mírnější protestant či
přísnější protestant, a to na základě použitých předložek a
sloves.
Tak jdou katolíci op vakantie, kdežto protestanti met vakantie.
Katolický nebožtík is heengegaan op de leeftijd van x jaren,
kdežto protestant is in de Here ontslapen in de leeftijd van x jaar,
apod (člověk bez vyznání by řekl is gestorven op x-jarige leeftijd)
Protestanti to někdy cynicky vysvětlují tím, že katolíci holt méně
čtou (natož Bibli…) a jsou méně zvyklí na abstraktní pojmy.
K závěru
 Nizozemština patří k jazykům, v kterých již brzo (od 13. stol.) vznikly
překlady Bible, které se díky poměrně velké gramotnosti dostaly do
široké části obyvatelstva.
 Vznik a prosazení jednotného Státního překladu (1637) a jeho časté
použití vedly k určité „biblizaci“ nizozemského jazyka.
 Katolíci měli svůj vlastní překlad, ale četli jej daleko méně. Proto se v
katolických částech nizozemské jazykové oblasti dialekty zachovaly.
Přesto i katolická část má specifické výrazy, které pocházejí z vlastních
překladů bible.
 V moderní, sekularizované společnosti, kde jednotný spisovný jazyk
má z důvodu demokratizace stále slabší pozici, se jazykové rozdíly
mezi různými denominacemi postupně ztrácejí.
 Přesto je Bible nadále velmi populární knihou a proto narážejí moderní
překlady, které mění po staletí vžité, na velký odpor obyvatelstva.