Princ dánský Název inscenace: Hamlet Autor: William Shakespeare

Princ dánský
Název inscenace: Hamlet
Autor: William Shakespeare
Překlad: Jiří Josek
Hudba: Petr Wajsar
Scéna: Iva Němcová
Režie: Daniel Špinar
Hrají: Patrik Děrgel (Hamlet), Zuzana Onufráková (Ofelie), Kamil Halbich (Claudius), Klára
Cibulková (Gertruda), Miroslav Hruška (Polonius), Marek Pospíchal (Horacio)
Přestože jde o známý příběh dánského prince, autoři inscenace děj posunuli tak, aby vynikl
především příběh chlapce, který ztratí otce, a vlastně i matku, jež se hned po smrti manžela
znovu provdá. Když Hamlet zjistí, že jeho otec byl zavražděn svým vlastním bratrem, naoko
se zblázní. V jeho šílenství je ale, jak říká královský komoří, metoda. Stane se strůjcem
pomsty.
Tvůrci sáhli po moderním překladu Jiřího Joska, který je svým jazykovým pojetím
dnešnímu mladému divákovi sympatický. Tomu také odpovídá výběr herců, zejména Patrik
Děrgel a Zuzana Onufráková jsou mladému publiku věkem i chováním blízcí. Také
představitelé dalších rolí působili věrohodně, jen místy trochu rušila „ukřičenost“ královny
Gertrudy. Zaujala nás scéna zápasu Hamleta s Laertem u Ofeliina hrobu, jako zpestření celé
inscenace – celá se totiž odehrála ve zpomaleném tempu. Zajímavé kostýmy tvořily s dialogy
jednotu, ovšem neodpovídaly Shakespearově době.
Také scéna byla nevšední. Po vytažení opony se divák ocitne uprostřed zámku, ovšem díky
používaným rekvizitám máme pocit, že jsme spíš účastníky prohlídky v muzeu – včetně
natažené šňůry a osvětlených prosklených vitrín. Scéna prochází během představení určitým
vývojem, celá se jakoby rozpadá, například padající obrazy ze stěny. A konečně hudební
doprovod – ten svým chladem odpovídá postmodernímu pojetí celé inscenace.
Inscenace si jistě našla své příznivce i odpůrce. Na nás udělala dobrý dojem, i přes
modernizaci klasického tématu si zachovala svůj půvab a napětí.
KVINTA