2015 Filipíny - růžencová revoluce v r. 1986

2015 Filipíny - růžencová revoluce v r. 1986

Měsíčník farnosti sv. Bartoloměje
2
2015
Filipíny - růžencová revoluce v r. 1986
V posledních týdnech navštívil PP František Filipíny. Připomeňme si,
co se tam odehrálo před 29 lety.
20 let vládl Filipínám diktátor, který
byl původně demokraticky zvolen. Po
svém zvolení však prezident F. Marcos zapomněl na demokracii, právo
bylo jeho vazalem. Tak to dopadá,
když se svoboda nebrání. Fantasticky
zbohatlo pár lidí, kteří to s povedeným
prezidentem táhli. I církev byla zotročena. Jed-noho dne se diktátor rozhodl, že si ve volbách nechá svůj mandát
potvrdit. Před volbami navštívil také
kardinála a vyjádřil před ním obdiv, jak
rychle mají v USA hlasy voličů spočítané. Kardinál mu odpověděl se sarkasmem: „Pane prezidente, vy to máte zorganizováno lépe. Vy znáte
výsledek už před volbami!“ Volby dopadly pro prezidenta špatně, ale
podvod se měl proměnit ve skutečnost. Ohlásil, že byl zvolen. Jenže
církev si spočítala hlasy věřících, (těch je tam asi 82%), a po bohoslužbě ohlásil arcibiskup: „ Sestra Aquinová, která je mezi námi v kostele,
byla právoplatně zvolena prezidentkou!“
Do ulic vyjely tanky, obrněné transportéry, pěchota se samopaly. Ale
z klášterů vyšly řeholní sestry, ze seminářů bohoslovci, kněží. Obě
fronty se blížily. Ta druhá měla v čele bohoslovce, řeholnice v druhé
řadě, držely se za ruce a v rukou růžence. Zazněly povely, kulomety
zvedly hlavně, ale místo střelby seskákali vojáci z vozů a přidali se
k věřícím. „Růžencová revoluce“ byla na světě! Prezident Marcos utekl
a na jeho účtu zůstalo 150 miliard.
Jak napsal P. Alois Pekárek: „To nebyla jen lidská šikovnost, jen
dobře volená taktika. To bylo vanutí a působení Ducha svatého: Přijď
Duchu svatý a obnovíš tvář země.“
Použito textů z knihy Hořící srdce, cyklus B, P. Alois Pekárek
Také křesťanství potřebuje obhájce. K tomu, abych mohl křesťanství
obhajovat, musím žít jako křesťan. Někdy se takovému životnímu
stylu říká žít v pravdě. Každé moje pochybení vytváří překážku
ostatním, aby si křesťanství vážili, nebo dokonce víru v Krista přijali.
UDÁLOSTI VE FARNOSTI
BUDE SE DÍT
PLÁNOVANÁ SETKÁNÍ
4. 2.
Biblická hodina – 1. středa v měsíci
8. 2.
neděle od 14.00 hod.: Setkání mladomanželů. Tentokrát se
setkání mladomanželů posouvá na 2. neděli v měsíci a koná
se v Oáze na Č.Mostě.
12. 2.
čtvrtek od 18 hod. EKUMENICKÉ MODLITEBNÍ SETKÁNÍ
S CÍRKVÍ BRATRSKOU v rámci týdne modliteb za jednotu
křesťanů (v Katolické Oáze na Černém Mostě).
13. 2.
Pravidelné setkání žen a maminek - každý 2. pátek v měsíci
na faře po mši sv. asi od 19: 30.
14. 2.
sobota. Farní karneval – letos se uskuteční na faře.
Od 16:00 hod. pro malé děti,
od 19:30 hod. pro dospělé.
18. 2.
Popeleční středa – začátek postní doby.
PRAVIDELNÁ SETKÁNÍ
Náboženství ve farnosti se koná pravidelně podle rozvrhu.
2
Nedělní setkání se koná na faře v Kyjích po každé mši sv.
PŘIPOMÍNÁME SI
2. 2. 1948 Pražský arcibiskup Josef
Beran vydal pastýřský list, v němž reagoval na dobovou situaci, necelé 3 roky po
tom, co se vrátil z koncentráku. Ministerstvo
vnitra ovládané komunisty za přečtení tohoto - jimi zakázaného- pastýřského listu trestalo kněze, kteří List přečetli z kazatelny, i
vězením. Týkalo se to mj. i P. Jana Buly
(podmíněný trest vězení byl následně milostí prezidenta zrušen). O tři roky později však
dostal trest smrti za „velezradu“ (za údajnou
účast ve vykonstruovaném babickém případu). Tehdy už milost nedostal a byl popraven.
P. Jan Bula
STALO SE
Tříkrálová sbírka v Kyjích a na Černém Mostě v lednu 2015
Tříkrálová sbírka 2015 se letos uskutečnila od neděle 4. do 11.
ledna. Farní charita Praha 14 měla k dispozici patnáct kasiček. Celkově
všichni koledníci vybrali skoro 19 tisíc korun. Všem pomocníkům,
koledníkům, organizátorům, doprovázečům i těm, kteří na nás mysleli
v modlitbě, velice děkuji. A také velice děkuji všem, kteří svým darem
přispěli do kasiček a zasloužili se tak o krásný výsledek sbírky.
Soupis kasiček a částky, které se do nich nashromáždily:
č. 1
č. 2
č. 3
č. 4
č. 5
č. 6
č. 7
č. 8
1 287 Kč
4 413 Kč
836 Kč
1 212 Kč
690 Kč
241 Kč
755 Kč
1 091 Kč
č. 9
č. 10
č. 11
č. 12
č. 13
č. 14
č. 15
935 Kč
1 085 Kč
972 Kč
4 303 Kč
456 Kč
540 Kč
133 Kč
CELKEM: 18 948 Kč
3
Hned v neděli si kasičky 1 – 3 vyzvedla jedna milá farnice u kostela
sv. Bartoloměje. Jak jsem se později dozvěděl, byla se svými koledníky
koledovat na Hlavním nádraží. Jedna z těchto kasiček – myslím, že č.
2, se také účastnila 11. ledna koledování před hlavní nedělní
bohoslužbou u kostela sv. Bartoloměje. Zde se sešla s kasičkou č. 12,
která do té doby byla téměř prázdná. Z výsledků v tabulce je vidět, že
farníci opět přispěli značným dílem.
Nejvíc koledníků se sešlo ve středu, a odpoledne ke stanici metra
Černý Most vyrazili hned s pěti kasičkami (č. 4 – 8). Ke zpěvu
tříkrálové kolední písně jsme měli k dispozici hudební doprovod
v podobě flétny a klarinetu a koledování se docela dařilo. Horší již to
bylo v pátek, kdy jsme s koledníky opět vyrazili k metru s kasičkami č.
9, 11 a 12. Bez hudby a ve veliké zimě jsme neměli již takové šance.
Lidé si mysleli, že sbírka skončila již po Třech králích.
Smutný osud potkal kasičku č. 10, kterou si také jedna kolednice
odnesla od kostela již první neděli, ale hned i s celou rodinou ulehli
nemocní a nemohli koledovat. Proto jsem tuto prázdnou desítku svěřil
ochotným farníkům před večerní bohoslužbou v Oáze a také zde se
vybralo příjemné množství korunek.
S kasičkami č. 13 – 15 jsme letos podnikli experiment: zkusili jsme si
hodinovou koledu v sobotu 10. ledna stylem ´byt od bytu´ v činžácích
blízko Oázy na Černém Mostě. Za hodinu před polednem jsme obešli
jen tři domy – z toho jeden „náš vlastní“.
Koledování tváří v tvář obyvatelům bytu nebo domu je, myslím, tím
hlavním, proč se Tříkrálová sbírka vlastně pořádá. Tahle zkušenost mě
přesvědčila, že hlavním důvodem není výběr peněz, i když to je
samozřejmě vítaný bonus. Hlavním smyslem je opravdu přinést lidem
tříkrálový pokoj a požehnání.
Když jsme zvonili na zvonky u vchodu do domu, nikdo nás nechtěl
pustit dál. Obyvatelé Černého Mostu mají špatné zkušenosti
s Jehovisty a také s podomními prodejci čehokoli. Nakonec jsme se do
4
domu dostali tak, že šel někdo dovnitř anebo ven. Ale když už jsme byli
uvnitř a zvonili u bytových dveří, jen jednou se nám stalo, že někdo
otevřel a hned zase zabouchl. Všichni, kdo otevřeli, jakoby vlastně na
koledníky čekali.
Často jsme odpovídali na otázku, zda je křída opravdu posvěcená.
Myslím, že i lidé nevěřící si uvědomují sílu jednoduchého symbolu,
kterým je požehná-ní v podobě písmen K + M + B 2015. Vícekrát jsme
se dali s lidmi do řeči. Děti zpívaly, dospělí odpovídali na otázky.
Dvakrát jsme se, poté co se zavřely dveře, hned modlili za obyvatele
toho bytu, protože v tom okamžiku nám to přišlo jako důležitá služba.
Popravdě řečeno, chození po bytech mi připadá jako docela
dobrodružná činnost a myslím, že by to nebylo pro malé děti. Nejen, že
na nás několikrát vyběhli různí psi a jednou otevřela polonahá dáma,
ale také jsme nahlédli do lidské bolesti a samoty. Na druhou stranu
jsme mnohokrát pocítili, že spolu s písní koledy přinášíme opravdu
lidem pokoj a trochu radosti. Podobnou zkušenost má také moje
kamarádka Marcela z Dolních Počernic, kde tradičně koledují domek
od domku. Její příspěvek je v Natanaelovi dále.
Moc bych si přál, kdybychom příští rok uskutečnili více tohoto
osobního koledování. Ještě jednou děkuji všem, kdo jakkoli
pomohli a slibuji, že peníze, které dostaneme ve Farní charitě
Praha 14 z Tříkrálové sbírky zpět, užijeme k dobré pomoci
potřebným lidem.
Tomáš Kubal
5
REFLEXE
INSPIRACE: Jak jsme u nás koledovali
aneb Tříkrálová sbírka
Už je to nejméně 7 let, kdy jsme poprvé v Dolních Počernicích
zavedli tradici tříkrálového koledování. Počátky byly nesmělé a
rozpačité, ale za sedmileté působení tu vznikla velmi pěkná tradice.
Těší se na ni jak sami malí koledníci, tak hlavně lidé, které přijdeme
navštívit a popřát jim v novém roce. Výběr peněz je, pokud to tak mohu
říct, až na posledním místě, protože setkání, která zažijeme - milá a
vřelá přijetí, nás velmi obohatí. Někdy se stane, že nám někdo dát
peníze nechce, nebo že je nepříjemný, ale to je asi pět lidí ze šedesáti.
Velkým povzbuzením a motorem k této činnosti je, že vidíte, jakou
radost z koledníků mají lidé, které navštívíte, a to vám dodá odvahu
pokračovat v této bohulibé činnosti.
Koledujeme po rodinných domech, ale také v bytových domech. Je
povzbuzující vidět rozzářené tváře malých dětí a starých lidí.
Starouškové se na nás netrpělivě těší, mají připravené peníze a někdy i
sladkosti pro malé koledníky. Ti, kteří nás vidí poprvé, jsou potěšeni, že
se s námi setkali i v Počernicích a nejen ve zprávách v televizi, kde
jsou o Tříkrálové sbírce zmínky, že někdo někde koledoval. Samy děti,
které chodí koledovat, se těší, že budou psát tříkrálové požehnání,
rozdávat cukry a kalendáře a také, že si mohou cukříky vzít za odměnu
domů.
A tak chodíme dům od domu, zvoníme na zvonky, zpíváme a
přejeme do nového roku - a vše ostatní přijde samo, včetně peněz.
Hodně krásných zážitků při příští Tříkrálové sbírce přeje
Marcela Krňávková, farnost Dolní Počernice.
6
CO S NARŮSTAJÍCÍ XENOFOBIÍ VE SVĚTĚ I U NÁS.
Myslím, že my křesťané máme větší šanci ubránit se vymývání mozků
a příklonu k mylným a špatným postojům:
Můžeme přemýšlet o tom, co by různým návrhům na řešení
společenských problémů řekl náš Pán. Co by před ním obstálo? Zasmál by
se karikaturám zesměšňujícím náboženství a jeho představitele? Co by
řekl našemu strachu z přílivu emigrantů? Souhlasil by s našimi názory na
to, jak „napravit“ sociálně problematické a „nepřizpůsobivé“? Zkusme přemýšlet, před jakým nebezpečím by nás varoval On… Možná je to až opovážlivé uvažovat takto o našem Spasiteli… Tak obraťme svou pozornost
na jeho náměstka, vezměme v potaz, jak on tyhle věci vidí. K současnému
dění se vyjadřuje velice často, jen se k jeho výrokům dopracovat. Můžu si
vybrat, na koho a na co při utváření vlastního názoru dám: Na své (dost
omezené a těžko říct, do jaké míry zmanipulované) vnímání reality, na proslovy představitelů různých politických stran a hnutí, do jejichž zákulisí nemám moc možností proniknout? Nebo muže, jehož si – jak věříme – prostřednictvím volby kardinálů vybral Ježíš jako svého zástupce na Zemi?
Obávám se, že to, co slýchávám od některých katolíků např. na adresu
muslimů, je v příkrém rozporu s tím, co hlásá papež František. On problémy chudých a „odepsaných“, problémy spojené se soužitím různých etnik
zná z vlastní zkušenosti určitě lépe než většina z nás.
Jako křesťané máme i další možnost čelit hrozbám, před nimiž nás varují některé „jasnozřivé autority“. Což nemáme všechno v modlitbách předkládat Pánu? Bůh jistě slyší každou naši střelnou modlitbu – tak což se na
Něho obrátit dřív, než se pustíme do zuřivé debaty o zlu, jež nás děsí,
nebo v němž se zoufale zmítáme? Kéž bychom vždycky dokázali Boha
upřímně poprosit o milost, abychom se varovali zbytečných slov, abychom
nemluvili z touhy předvést, jak „tomu“ rozumíme, abychom se nenechali
unést emocemi plynoucími z našeho pocitu ohrožení ani z našich možná
špatných zážitků a zkušeností atd., abychom nešířili strach nebo dokonce
nenávist…
Přiznávám, že někdy také podlehnu pokušení suverénně se vyjadřovat
o problémech, jejichž řešení není v mých silách. A pak se najednou vytratí
má falešná sebejistota, s níž někoho o svém pohledu přesvědčuji, a říkám
si: když ses s takovým zápalem pustila do lidí jiného názoru, co bys k napravení aspoň nějakého zla obětovala ze svého pohodlí, z toho, co nutně
nepotřebuješ? Vzpomenu si na lidi, kteří nedebatují a konají: kteří se neštítí pomáhat bezdomovcům, slouží bezmocným, někdy dokonce riskují zdraví i životy pro dobro druhých, pro porozumění mezi lidmi. A je mi stydno.
Ze Zpráv od sv Prokopa ze Stodůlek vybrala Marta.
Plné znění: http://www.centrumbutovice.cz/a…/zpravy-od-jakuba-a-prokopa/
7
FARNÍ KNIHOVNA
BARTOLOMĚJKA
České srdce pro JANA PAVLA II.
Myšlenka uspořádat sborník vzpomínek na Jana
Pavla II se zrodila záhy po jeho odchodu z tohoto světa. Prostřednictvím Katolického týdeníku a
rádia Proglas redakce Karmelitánského nakladatelství oslovila širokou veřejnost a požádala ji o
zaslání zážitků souvisejících s pontifikátem prvního slovanského papeže.
Na setkání se Svatým Otcem vzpomínají např.:
Václav Havel ,Jan Graubner, František Lobkowicz, Václav Malý, Miloslav Vlk, Monika Höferová, Tomáš Halík, a mnoho dalších.
Václav Havel --- Mám v živé paměti okamžik, kdy jsme se s přáteli v roce
1978 dozvěděli, že konkláve zvolilo kardinála Karola Wojtylu papežem.
Nesmírně jsme se tehdy radovali, ba myslím, že jsme dokonce radostí T A
N Č I L I. Cítili jsme totiž nejen to, že na papežský stolec dosedá vskutku
skvělý člověk s velkým charismatem, který otevře dveře k nevídané
renesanci křesťanství a skrze ni lidské duchovnosti vůbec, ale který
zásadním způsobem ovlivní i budoucí osud a politický řád dnešního
světa.......
Tomáš Halík ----- Největší dojem? Vidět ho zblízka při osobní modlitbě a
při liturgii. Večeře zpravidla začínaly a končily modlitbou v papežově kapli
a jednou jsem, celý rozechvělý, stál po jeho levici u oltáře, když jsme
česky koncelebrovali mši pro skupinu našich studentů: papež se nořil do
modlitby, jako když kámen klesá do hloubky , a měl jsem téměř fyzický
pocit, že do té hloubky bere i své okolí. Pak jeho schopnost naslouchat,
jeho fenomenální paměť a neskrývané sympatie k těm, kteří mu přinášeli
ne dekvótní úklony, jichž byl syt, nýbrž podněty k zamyšlení. V jeho
soukromé kapli jsem měl jednou intenzivní zážitek, že je to místo, kde
tento muž podává problémy celého světa přímo do otevřeného Kristova
srdce.
Byl to velký papež, opravdu jsem ho miloval.
Srdečně Vás všechny zdraví a hezké počtení přeje
Věra Tůmová.
Natanael vychází vždy první neděli v měsíci. Náklad 60ks. Za příspěvek na pokrytí nákladů děkujeme. Své
příspěvky do příštího čísla posílejte na e-mail [email protected] do 22.2.2015. Technicky zajišťují:
P.Fiala, J.Höfer a H.Rošická.
●
Další informace o farnosti na www.farnostkyje.cz.