Absolventská práce Freeparty

Vyšší odborná škola sociálně právní,
Střední pedagogická škola a Obchodní akademie
Zd. Fibicha 2778, Most
Absolventská práce
Freeparty
Jméno:
Karla Šarközyová
Třída:
3. S
Obor:
Sociálně právní činnost
Datum:
15. dubna 2002
Prohlášení:
Prohlašuji, že jsem svou práci vypracovala samostatně a použila
jsem pouze pramenů uvedených v seznamu literatury. Souhlasím,
aby práce byla použita ke studijním účelům.
…………………………………….
PODĚKOVÁNÍ
Chtěla bych poděkovat lidem, kteří mi velice pomohli při zpracovávání mé absolventské práce a
bez nichž by tato práce nebyla v takovéto podobě.
V první řadě bych chtěla poděkovat panu Janu Šmídovi za poskytnutí informací a technických
prostředků k vypracování mé práce. Dále bych chtěla poděkovat paní Mgr. Věře Pucové a paní Mgr.
Marii Košťákové za odborné konzultace. V další řadě bych chtěla poděkovat slečně Daně Vacínové za
konzultace týkající se práce na PC.
Také děkuji panu kapitánu Václavu Sikytovi a nadstrážmistru Danielu
Janíčkovi za poskytnutí rozhovorů týkajících se právních postupů při pořádání
freeparty. A v neposlední řadě děkuji slečně Lucii Hendrychové, slečně Blance
Rusóové a Mgr. Zuzaně Habartové za rozhovory týkajících se projevů spojených s
freeparty.
Obsah:
1. Úvod ................................................................................................... 5
1.1 Stanovení hypotéz ............................................................................................... 7
2. Teoretická část .................................................................................... 8
2.1 Co je to freeparty ................................................................................................. 9
2.2 Historie, současnost............................................................................................. 11
2.3 Organizace freeparty ........................................................................................... 13
2.4 Rozdíly mezi freeparty, komerčními open air party a kluby............................... 14
2.5 Právní rámec freeparty ........................................................................................ 16
2.6 Projevy spojené s freeparty ................................................................................. 21
2.6.1 Životní styl ........................................................................................... 21
2.6.2 Hudba ................................................................................................... 21
2.6.3 Móda – oblečení, piercing, dready, rozhovor s taterkou ..................... 27
2.6.4 Drogy ................................................................................................... 28
3. Praktická část .................................................................................... 36
3.1 Charakteristika výzkumné metody ...............................................................................................37
3.2 Vyhodnocení dotazníku ...................................................................................... 38
3.3 Rozhovor – 1. policejní důstojník ................................................................................................52
2. policejní důstojník ....................................................................... 55
3.4 Rozhovor – 1. performerka ................................................................................. 59
2. performerka ................................................................................. 61
4. Závěr .................................................................................................. 63
5. Resumé ............................................................................................... 64
5.1 Seznam použité literatury ................................................................................... 66
5.2 Přílohy - 5.2.1 Dotazník
5.2.2 Články z internetu
5.2.3 Petice
5.2.4 Novinové články
5.2.5 Slovníček
5.2.6 Fotografie
5.2.7 CD
1. Úvod
“Proč jít do války, na konci které by nebyly žádné večírky, když můžeme zůstat v míru a
pořádat je?”
“… opravdu hodně ENERGIE na akcích přicházela z pocitu, že potkáváš lidi, kteří si
uvědomili prohnilost společnosti a byli připraveni s tím něco dělat.”
Téma této absolventské práce jsem si vybrala, neboť jsem aktivní účastnicí
těchto akcí.
Freeparty jsou v poslední době velice medializované. Poslední velkou akcí, kterou média
zveřejnila byl Czechtek. Je mi jasné, že mezi laickou veřejností vyvolala mnoho diskusí.
Touto prací bych chtěla seznámit širší veřejnost s životním stylem lidí, kteří navštěvují freeparty.
Podle mého názoru lidé, kteří freeparty navštěvují, mají svou určitou filozofii. Nebaví je
poslouchat hudbu, kterou jim podstrkávají média. Nebaví je chodit do přecpaných klubů, kde je jen málo
vzduchu, kde je více lidí než je povolená kapacita. Nebaví je platit vysoké vstupné. Nesouhlasí s majiteli
podniků, kteří ve většině případů pořádají House party a Techno party jen kvůli penězům,…
Negativní postoje širší společnosti vznikají, podle mého názoru, díky dezinformaci o freeparty.
Dezinformaci médií poukazuji na těchto dvou článcích pocházejících ze stejného rozhovoru.
Zemské noviny 06.08.1999
Decibely při technoparty přežili i syslové
Ralsko - Nápory decibelů při technoparty na letišti Hradčany v bývalém vojenském
prostoru Ralsko přežili nejen místní obyvatelé, ale i chráněný sysel obecný. Podle
odborného poradce OkÚ zoologa Zdeňka Vitáčka si mladí lidé pro svoji akci naštěstí
vybrali východní část letiště mimo vlastní lokalitu výskytu tohoto vzácného živočicha.
'Když jsem viděl tisíce lidí a slyšel ten hrozný rámus z obřích aparatur, bál jsme se, že
to syslové nepřežijí. Zdá se však, že jsou odolnější, než jsme si mysleli. Nicméně trvám
na tom, že je nevhodné pořádat takovou obrovskou a hlučnou akci v přírodě v těsné
blízkosti chráněného území. Celonoční hudba musela narušit biorytmus všech zvířat a
ptáků. A žijí zde například vzácní orel mořský, jeřáb popelavý nebo čáp černý,' říká
Vitáček. Dodává, že teprve závěrečná kontrola určí příští týden konečné poškození
zdejší fauny a flóry. Starosta Ralska Jindřich Šolc uvedl, že obecní úřad pravděpodobně
zahájí s organizátory správní řízení. Vadilo mu zejména to, že organizátoři nezajistili
základní hygienické ani bezpečnostní podmínky.
Mladá fronta DNES 04.08.1999
Zákon vzácným syslům na letišti nepomohl
R a l s k o - H r a d č a n y Nájezd tisíců lidí a několikadenní burácení desítek
mohutných aparatur ve stylu techna na chátrající letiště u Mimoně na Českolipsku
způsobil definitivní zkázu zdejších syslů obecných. "Do lokality s tak kriticky ohroženým
druhem, který požívá podle zákona této země nejvyššího stupně ochrany, se takový dav
nesmí dostat," prohlásil zoolog a ředitel Okresního vlastivědného muzea v České Lípě
Zdeněk Vitáček. "Nechápu, proč tomu státní moc nemohla zabránit." Podle něj byly
travnaté plochy mezi ranvejemi hradčanského letiště jedním ze dvou míst na
Českolipsku, kde sysel žil. "Bomba v podobě techno párty je tady zcela zlikviduje."
Prolomila tak pomyslnou hranici, kdy se ještě vymírající druh dokázal sám vzchopit.
Výzkum syslů žijících v areálu letiště bývalé sovětské armády ukázal, že jejich stav v
posledních třech letech rapidně poklesl. "Mizí z přírody a nevíme proč, ač populace
mívají své přirozené výkyvy, tohle se nám nelíbí," řekl Vitáček. Jak upřesnil, ještě v roce
1996 zde zjistili tři samostatné kolonie syslů a vloni je již nenalezli. "Práce člověka ani
letadla jim nevadila," tvrdil zoolog. "Velká koncentrace lidí i neutichajícího rámusu je
ničí." Odborníci si úbytek syslů vysvětlují několika možnými vlivy: Tráva přestala být
dostatečně vysekávána, zvýšila se hladina spodních vod, začaly převládat vlhkomilné
rostliny a syslové tak ztráceli možnost budovat své podzemní hrady. "Při své
komunikaci se syslové musí vidět, mají své postoje a pískot." Sysel obecný, kdysi
označený za škůdce, neboť žral úrodu, žil nejvíce ve středních a jižních Čechách. Jeho
stále nejdůležitějším sídlištěm je maďarská pusta. "Živí se semeny trav a rostlin." Do
zóny letiště, které je v blízkosti chráněného území Hradčanské rybníky, podle Vitáčka
nepatří vůbec žádné divoké akce, srazy motorkářů či obřích sound systémů. "Rozum
zůstává stát, když se tak děje," mínil Vitáček. Podle Hany Doubkové z českolipské
ochrany přírody tam žije kromě syslů i řada dalších chráněných živočichů a vzácných
ptáků jako orel mořský či jeřáb popelavý, jimž hluk, světla, nepořádek bezohledných
davů vážně narušil život. "Byli jsme naprosto jasně proti konání srazu. Fakt, že se i přes
zákaz uskutečnil, nás velmi znepokojil," konstatovala Doubková.
U druhého článku si můžeme všimnout, že osobní postoj novináře zasahuje do profesní stránky
jeho práce.
Těmto novinářům byl poskytnut jeden rozhovor týkající se problematiky freeparty a každý ho
veřejnosti poskytl v jiné formě.
Autor článku z MF Dnes ze dne 4. 8 . 1999 poukazuje spíše na problematiku fauny a ne na
problematiku freeparty.
Freeparty jsou většinou spojovány s drogami, proto jsem si ve své práci stanovila tyto hypotézy:
1.
Předpokládám, že ne všichni účastníci užívají na freeparty drogy.
2.
Předpokládám, že lidé, kteří užívají na freeparty drogy, je užívají jen na těchto akcích (ne v
“civilním životě”).
Účelem mé absolventské práce je pokusit se přiblížit lidem netradiční způsob zábavy tak, jak ho
vidí a prožívají ti, pro které alternativní taneční kultura znamená důležitou součást života, a ukázat, že
freeparty není jen to, co v poslední době často ukazují média.
Ve způsobu, jakým jsou tyto aktivity vnímány, je mnoho zbytečných nedorozumění a
nepochopení. Věřím, že je možné je odstranit, veškeré problémy vyřešit, a dosáhnout poklidného soužití
se společností, do které patříme, a kterou nechceme v žádném případě nijak ohrožovat – tak jako s ní
poklidně soužijí jiní lidé s alternativními zájmy.
2. Teoretická část
2.1 Co je to freeparty?
Freeparty jsou akce pořádané lidmi, kterým nevyhovuje prostředí velkých tanečních hal a s nimi
souvisejícího zábavního průmyslu, kteří chtějí tvořit a dělat radost sobě, svým přátelům a všem
návštěvníkům svých akcí – a nic víc, netouží stát se hvězdami. Proto si vytvořili vlastními prostředky
svou vlastní scénu. Je to krásný, ale náročný koníček financovaný z výsledků vlastní poctivé práce. Je až
neuvěřitelné, kolik příjemných, hlubokých zážitků dokáží lidé zprostředkovat ostatním jen čistou
svépomocí. Velké technivaly nejsou jen odpadky, které po sobě nutně zanechá velké množství lidí, ale
také nádherná barevná show, úžasná ukázka lidské vynalézavosti a samostatnosti mladých lidí, kteří si
dokázali v dnešním světě najít aktivní způsob seberealizace.
Pro návštěvníka přináší setkání s výsledky takovéto snahy a samotná party pod otevřeným
nebem, prostá jakýchkoli omezení daných podnikatelskými potřebami, naprosto nový zážitek, něco, co
nikde jinde nenajde.
Party je pro nás místem sounáležitosti, setkávání, poznávání nových přátel, svébytná komunita
dospělých účastníků technoparty je inspirativním prostředím, které dodává energii, elán a optimismus do
jiných oblastí života – jako je často studium či náročná zaměstnání v oblasti informačních technologií.
To je tvář techna, kterou média vzhledem k pochopitelnému neporozumění něčemu novému a
cizímu nevidí, jádro této neobvyklé kultury.
Samozřejmě nepopíráme existenci té druhé tváře – různých problémů daných celkovou
svobodou a volností na akcích v kombinaci s nabalováním méně zodpovědných elementů na původní
okruh nadšenců. Bohužel v poslední době je techno módou mezi dost vysokým počtem zvláště velmi
mladých, kteří jeho ideály, především otázky osobní zodpovědnosti, a respektu k lidem i přírodě,
nedokáží ctít. I nám to vadí, a intenzivně se snažíme nacházet řešení pořádáním akcí tak, aby na ně takoví
lidé nedorazili, posílením organizační stránky i snahami o výchovné působení.
Je ovšem třeba podotknout, že tento problém se netýká zdaleka jen techna, jde o problém dnešní
dospívající generace, který se projevuje všude tam, kde se adolescentní mládež schází. Je smutné, že
právě technařům je předhazováno něco, co vidíme všude kolem sebe, co souvisí se stavem rodiny a celé
společnosti.
Účastník technoparty musí vynaložit mnohem více námahy, aby se na místo akce dostal, a mnozí
se poté různými způsoby aktivně účastní programu. Techno je ve své podstatě opakem pasivního,
apatického přístupu k životu, který vede lidi k závislosti na tvrdých drogách.
Organizátoři techno party jsou v zájmu klidného průběhu svých akcí, aby si je mohli návštěvníci
plně a nerušeně užít, připraveni spolupracovat s místní samosprávou a dalšími orgány, udělat maximum
pro zajištění pořádku, nerušení obyvatel a zachování prostředí. Kladnou stránkou několika desítek hodin
zvýšeného ruchu a provozu je pro obce kupní síla návštěvníků technoparty, možnost mimořádného příjmu
pro místní obyvatele. Pokud jim společnost vyjde vstříc a umožní věnovat se ve volném čase jejich
zábavě na vhodných, nikým nepoužívaných místech, udělají, co budou moci, aby se předešlo jakýmkoli
problémům. Věří, že se i jejich kultura může stát součástí mnohotvárné reality této země.
Myslím, že definici freeparty dobře vystihuje tento článek, který jsem nalezla na
internetových stránkách.
Dojmy z akce Exodus
“O půlnoci jsme odjeli z "UK Tribal Gathering", výborně organizované akce, kde bylo dvacet
tisíc lidí, a zamířili na ilegální party, organizovanou sdružením Exodus. Na místě srazu, kterým byla
průmyslová oblast blízko Lutonu, jsme našli asi sedm set aut plných lidí, rozléhající se pulsující hudbu a
opodál stojící policejní dodávku. Potom jsme se všichni rozjeli za starým vojenským nákladním autem s
červenou hvězdou na kapotě, které vedlo celý konvoj, a jeli jsme asi hodinu na neznámé místo určení.
Jelikož místo určení bylo neznámé, policie nemohla konvoj aut zastavit - pokud by silnici zablokovala,
účastníci by si našli jinou cestu nebo třeba jiné místo. Dojeli jsme na pokraj obrovské jámy, pískového
dolu s rovným dnem, obklopeného starými stěnami a s cestou vedoucí ven. Zaparkovali jsme nahoře a
všech tři tisíce lidí hledalo, jak by se dostalo dolů, za naprosté tmy, kterou trochu narušovala pouze světla
nákladního auta, sjíždějícího po cestě do dolu, na jehož dně technici sestavili aparaturu. Začala hrát hudba
a my tancovali s hvězdami nad hlavou až do východu slunce, bylo vidět na okolních srázech siluety
tancujících postav a za lidmi, kteří tancovali na korbě vojenského nákladního auta s červenou hvězdou
stál chlapík v širokých monterkách a mával vlajkou komunity Exodus - připomínalo to sovětské plakáty
se šťastnými dělníky, oslavujícími vítězství nad svými utlačovateli - tato nádherná atmosféra trvala až do
poloviny následujícího dne. Přes veškerou organizaci, známé vystupující osobnosti a náklady půl miliónů
liber se "UK Tribal Gathering" nemohla rovnat této jednoduché party.”1
2.2 Historie, současnost v ČR
“Za místo vzniku zvláštního druhu samplované elektronické hudby, v které hrál
naprosto dominantní roli rytmus, je považován americký Detroit. V roce 1983 se z
tamních klubů začal linout první "house". Netrvalo dlouho a vykrystaloval v
industriálnější a rychlejší zvuk techna, jenž byl založen na samplovaných hlucích a
zvucích. Teprve v Anglii se tato hudba stala pojítkem skupin lidí označovaných jako
"ravers", kteří v opuštěných skladištích organizují první festivaly tohoto druhu. Za
dodnes asi nejznámější sound systém, který s tím vším začal, jsou považováni Spiral
Tribe. Jejich znakem je spirála a mystické číslo 23 a co se životního stylu týče, jsou
jeho členové v Británii považováni za jedny z nejdrsnějších.
První festival uskutečnili na oslavu letního slunovratu v okolí Stonehenge a od té
doby v malé dodávce nacpané aparaturou brázdili Británii křížem krážem. Svým
syrovým a nekompromisním zvukem obaleným hypnotickým rytmem si časem získali
pozornost mnoha podobně smýšlejících lidí. Byli si dobře vědomi také duchovního
rozměru své hudby, v které byla od počátku cítit přítomnost určité "fundamentální
energie". Vláda však pro akce, na kterých se podíleli, neměla zvláštní pochopení. V roce
1992 se na osmidenní festival v Castemonton Common sjelo na 20 000 lidí a po jeho
skončení bylo třináct členů Spiral Tribe zatčeno. Nakonec byli propuštěni na podmínku,
byla jim však zabavena všechna auta včetně zvukové aparatury a světel.
Podobných seskupení existuje či existovalo v Británii nespočet: Cirkus Warp vytvářející charakteristický mix avantgardního umění a rave hudby, Mutoid Waste
Company - kočovně squatující komunita sochařů a dalších umělců anebo DiY Sound
Systém, kolektiv asi 30 lidí vyznávajících filosofii "Do it Yourself - udělej si sám". Že
nejde o party narkomanů, děsících svými akcemi pokojné venkovské obyvatelstvo
ukázali DiY zorganizováním "festivalu bezdomovců pro bezdomovce". Šňůra
benefičních koncertů kolem Londýna s výstavou obrazů a soch, kejklíři a polykači ohně
1
www.freetekno.cz
i koutkem pro děti nejen dokázala, že jejich organizátorům nejde o finanční zisk, ale
vytvořila i společnou platformu pro všechny skupiny lidí bez domova, díky které si
veřejnost mohla uvědomit, co všechno bezdomovectví je a co znamená.”2
“Počátkem 90. let u nás začala pozvolna zapouštět kořeny taneční hudba a
zhruba v jejich polovině vznikají první sound systémy. Jde o skupiny lidí vybavených
vlastní zvukovou aparaturou, agregáty na elektrickou energii a dodávkami, kteří v
lecčems navazují na tradici britských "ravers". Své akce většinou pořádají pod širým
nebem, v sklepeních hradů, v opuštěných skladištích a továrních halách, někdy dokonce
i v kostele. Oproti komerčněji laděným párty se "slavnými" DJ a pompézní reklamou
jsou jejich akce často do poslední chvíle utajované.
Kdybychom chtěli ve zkratce popsat vývoj taneční hudby u nás, museli bychom
se vrátit do počátku devadesátých let. V té době měli naši první DJové k dispozici jen
pár vinylů a skromné párty, které byly záležitostí jen úzkého kruhu zasvěcených. O
místech chystaných akcí se většinou dozvídali ústně anebo po telefonu. Jedním z
prvních pražských tanečních klubů byl holešovický Mišmaš. Scházela se tam uzavřená
skupina pár desítek lidí a občas vyjížděli autobusem kousek za Prahu. Tam celou noc
tancovali a při zpáteční cestě se domluvili na další akci.
Časem se rostoucí popularity taneční hudby chytli promotéři, začaly vznikat taneční kluby typu
Radosti FX, ze zahraničí přijížděli první "hvězdní" DJové. S postupnou komercionalizací se začala naše
scéna více profesionalizovat a žánrově rozrůzňovat (jungle, house, drum n´base, atd.). Začal se vytrácet
specifický a lehce konspirativní duch těch prvotních, sice trochu amatérských, ale svým způsobem
undergroundových akcí, o kterých nevěděl každý. Ne, že bychom byli manifestačně proti něčemu, šlo o to
akci si užít bez ohledu na nějaký zisk, který v té době tyto párty spoluorganizoval. Jedni z prvních, kteří
zkusili tohoto ducha oživit, bylo v polovině devadesátých let mezinárodní seskupení Technical Support.
V té době s úspěchem proběhl již druhý festival v Hostomicích, kde si i přes nepřízeň počasí užívalo
tisíce lidí.
Zcela přirozeně vznikají další sound systémy: Cirkus Alien, Direct Drive, Mayapur, atd.
Undergroundově laděné párty lze dnes už navštívit nejen v mnoha starých
továrních halách, loukách či lomech, ale také na všech možných i nemožných místech
takřka po celé republice.”3
2.3 Organizace freeparty
2
3
www.freetekno.cz
www.techno.cz
Jedna z možností, jakým způsobem organizátoři upozorní na připravovanou
akci, je prostřednictvím internetu. Přibližně se 14denním předstihem se na vybraných
internetových stránkách objeví zpráva, která obsahuje sdělení o připravované akci ve
formě letáku, na němž se nachází pouze datum akce a popřípadě telefonní číslo, na
kterém bude možné získat bližší informace. Přesné místo konání ještě známo není, ale
organizátoři již mají zpravidla vytipováno vhodné místo.
V den konání se zprovozní telefonní linka, jejíž číslo bylo již zveřejněno. Zde se
však účastníci dozví jen přibližné místo konání. To znamená, že se podá například údaj:
“Jeďte směrem na Českou Lípu, další informace se dozvíte později”.
V pozdějších hodinách se tento údaj upřesní, popřípadě se již podají naprosto
přesné informace o místě konání. To už je v okolí velký počet lidí, převážně z řad
soundsystémů, kteří se ihned vydají směrem na místo určení. V době, kdy se policie
dostane na místo konání, některé soundsystémy již skládají své aparatury a v okolí jsou
již stovky účastníků. V této době je pro policii těžké jakkoliv zasahovat. Zpravidla
pouze zatarasí příjezdové cesty, což mladé lidi neodradí od účasti na party.
Zaujal mě příběh Colston-Haytera, o němž jsem se dočetla v knize Extáze a technoscéna:
“Mezi nadšeným davem navštěvujícím party byl i mladík jménem Tony
Colston-Hayter. Vynalézavý, podnikavý technokrat s odlehčeným přístupem k právním
formalitám, který provedl ve scéně zásadní převrat. Myslel ve velkém. Proč místo
využívání temných, nebezpečných skladů v londýnských docích, jež pojaly několik
málo stovek zúčastněných, neorganizovat party pro tisíce lidí ve velkých halách?
Způsob, jakým to dělal, ukazuje možnosti volného podnikání pomocí
technologického vývoje. Party upoutávaly pozornost policie, která okamžitě prováděla
razie a ukončovala je, jakmile zjistila místo konání, ledaže byla party již v plném
proudu, kdy raději, aby zabránila výtržnostem, pouze dovnitř nevpouštěla nově
příchozí. Colston-Hayter usoudil, že pokud se mu podaří dostat do místa konání velký
počet lidí ještě před příjezdem policie, nebude možno party ukončit. Použil systém,
kterému se říká TVAR ( Telephone Venue Address Releasing)
Systém fungoval následovně. Během dne připravil produkční tým místo konání,
kterým bylo veliké skladiště nebo třeba i letištní hangár. Pod absolutním utajením tu
byly instalovány generátory, zvukový systém, osvětlení, lasery, zátarasy, hasicí
přístroje, stánky pro prodej občerstvení, nealkoholických nápojů, a dokonce místnost
první pomoci.
Ve stanovený čas se Colston-Hayter prostřednictvím mobilního telefonu spojil
s počítačem, který digitálně zaznamenal jeho ústní pokyny ohledně místa srazu, jež bylo
obyčejně někde na trase okružní dálnice M25, která obíhá Londýn. Tento počítačový
systém byl napojen na stovky telefonních linek.
Dané telefonní číslo bylo vytištěno na vstupenkách a ve stanovenou hodinu na
ně začali volat všichni účastníci party (včetně policie), takže během několika minut byla
na cestě do místa srazu auta s tisíci volateli z celé jihovýchodní Anglie. Zprávy z místa
srazu mu podávali jeho společníci mobilními telefony. Jakmile se shromáždil
rozhodující počet lidí, což bývalo i kolem tisíce aut, Colston-Hayter zanesl do záznamu
novou zprávu, uvádějící místo konání. Zabránit konvoji svobodymilovných účastníků
v cestě na party znemožnila policii pouhá jeho velikost.”4
2.4 Rozdíly mezi freeparty, komerčními open air party a kluby
Komerční open air party:
Základním faktorem komerčních open air party je finanční zázemí. Organizátoři těchto akcí, za
pomoci velkých sponzorů (zpravidla firmy prodávající tabákové výrobky či energy drinky), získají
mnoho finančních prostředků na zajištění známých DJů, prostoru, vybavení a reklamy. Volba DJů je
velice důležitá, protože razantně ovlivňuje počet účastníků. U velkých akcí se organizátoři spoléhají na
osvědčené osobnosti, velmi často také ze zahraničí. Prostor novým tvářím se dává velice zřídka, protože
je zde zapotřebí, aby všechno bezchybně “šlapalo”. Základním hudebním stylem je techno, ale na své si
přijdou i příznivci jiných stylů, zpravidla junglu, drum‘n‘bassu a vystoupení live projektů, protože je
samozřejmostí více tanečních ploch. Přítomni jsou také prodejci různých oděvů, módních doplňků a
jiných suvenýrů. Chemické toalety bývají zajištěny na relativně dobré úrovni.
Všechny tyto faktory se odráží na výši vstupného a na cenách zboží, které se zde prodává. I
přesto se počet pohybuje v rozmezí 1000-5000 lidí a na některých opravdu velkých akcích i více.
Účastníci jsou převážně z řad mládeže ve věku 18-22 let, ovšem objevují se zde bohužel i mladší lidé.
Kluby:
4
Saunders N., Extáze a techno scéna, JOTA, 1996
Kluby mají ohromnou výhodu oproti open air party v tom, že akci nemůže v žádném případě
ohrozit počasí. Toalety jsou v klubech již instalovány, tudíž problém s obstaráváním chemických toalet
odpadá. Je ovšem s podivem, že organizátoři občas zavírají přívody pitné vody, aby účastníci byli
odkázáni pouze na mnohdy předražené nápoje v barech.
Výše vstupného v klubech se odvíjí od volby DJe, který je na party pozván jako hlavní host.
Ovšem oproti komerčním open air party jsou do klubů zváni i méně známé osobnosti, čímž mají možnost
ukázat své mixérské schopnosti. Z hudebních stylů v klubech převládá techno a house, ale samozřejmě i
ostatní styly taneční hudby najdou v klubech své uplatnění.
Kluby mají omezený prostor, z čehož vyplývá i omezení počtu návštěvníků. Pořadatelé však
často opomíjejí nejvyšší možnou kapacitu a v zájmu zisku vpustí do klubu mnohem více clubberů. Z toho
vyplývá mnoho problémů – vydýchaný vzduch, fronty u toalet, barů a šaten. Nedostatek míst k odpočinku
a v neposlední řadě i tanci.
Jedním z nejznámějších klubů v České republice, který se zabývá taneční hudbou je bezpochyby
klub Roxy v Praze. Chcete-li se zúčastnit takovéto party, velice často si musíte sáhnout hluboko do
peněženky, protože se vstupné může vyšplhat až do výše 400Kč.
Freeparty:
Pořadatelé freeparty mají pouze jediný cíl. Pobavit v první řadě účastníky, ale samozřejmě i
sebe. Nejde o zisk, nejde o popularitu, nejde o reklamu. Tyto akce se nepořádají stejným způsobem jako
komerční party. Jde o velice dlouho utajované informace o místu a datu konání.
Finanční prostředky získávají organizátoři v zimním období, kdy se snaží vydělat co nejvíce
peněz hraním v klubech. Dále pak při prodeji nápojů přímo na party. Veškerý výdělek je použit na
zajištění potřeb jako jsou: toalety, převoz aparatury, kontejnery, popřípadě dokoupení nových částí
aparatury.
Freeparty se pořádají na otevřeném prostoru nebo v neobydlených domech, v tzv. squatech. Toto
je jeden z důvodů, proč jsou tyto akce bezplatné.
DJové na těchto akcích nejsou známí, proto účastníci často neví, kdo momentálně hraje. Znají
pouze název soundsystému.
Základním hudebním stylem je freetekno, ale mezi oblíbené hudební styly patří i techno, jungle,
hardcore techno, drum´n´bass,…
Často dochází k tomu, že se spojí více soundsystémů a sestaví buďto mohutnou stěnu z
reprobeden nebo se jednotlivé soundsystémy postaví tak, aby vytvořily více tanečních ploch.
2.5 Právní rámec freeparty
“Technaři” nechtějí nikoho obtěžovat, ani nic ničit. Snaží se svým počínáním co nejméně rušit
okolí, proto pro své akce volí místa, jako jsou například opuštěné vojenské prostory. Po každé party se
uklízí, v neslavně proslulé Lipnici, přestože šlo o provizorně a bohužel ne zcela šťastně zvolenou lokalitu,
byla skutečnost poněkud jiná než prezentovala některá média – intenzivně se uklízelo a vybraly se značně
vysoké částky na přistavení kontejnerů. Výsledný stav nebyl zdaleka tak zlý, jako se veřejnosti tvrdilo.
Na to, že se vše děje na dobrovolné bázi, je uvádění prostředí do původního stavu na velmi vysoké
úrovni. Kdokoli může navštívit místa, na kterých se pro výhodné podmínky akce konají pravidelně, a
prohlédnout si je. Zcela jistě nenajde zničené prostředí, stop bude možná i méně než na místech, kde byly
pořádány velké komerční koncerty a taneční večery.
Názorný příklad řešení této problematiky v Anglii:
“Nová legislativní úprava má posílit policejní pravomoce při zastavování aut,
karavanů a konvojů kočovníků, zabavování zvukové aparatury. V případě, že je jich
pohromadě více než deset, může je donutit opustit území, na kterém se nelegální raveparty má odehrávat. Ve smyslu tohoto zákona může být i odmítnutí vyklidit místo
považováno za kriminální čin. V tom případě je možné zkonfiskovat vozidlo nebo
zařízení umožňující provoz rave-party. Pouhé odmítnutí opustit party může být chápáno
jako přečin.
Konečný hřebík do rakve svobody novodobých nomádů ovšem zatlouká
ministerstvo vnitra: squaty, zimní městská útočiště mnoha mladých kočovníků
(nemluvě o bezdomovcích), mají být též nezákonné. Podle průzkumů až 50 procent lidí,
kteří jsou na cestě, žilo nebo žije jako bezdomovci nebo ve squatech. Vláda ovšem
nehovoří o tom, co se stane s cikány, kočovníky a squatery, jakmile se podaří jejich
specifický způsob života kriminalizovat. List The Independent odhaduje, že v Británii je
asi 60 tisíc squaterů, 40 tisíc "New Age" kočovníků a neurčitý počet tisíců irských
nomádů a stále ještě kočujících Cikánů. Že by všem chtěla vláda zajistit hypotéku na
dům, pobyt v obecním útulku pro bezdomovce? Nebo jim chce podstrčit krabici od
bot? Je otázkou proč se vlastně vláda rozhodla kriminalizovat celé komunity? Někteří
se domnívají, že jde o další předvolební trik, tedy způsob, jak si zajistit lacinou
popularitu u většiny, která se proti hippies a raves, proti konvojům nomádů a vůbec
všem menšinám ozbrojuje nesnášenlivostí. To všechno pak vydatně podporuje hysterie
o "páchnoucích hippies" a "flákačích a příživnících" rozvířená provládním tiskem.
Policejní jednotky, v mnoha krajích vyzbrojené vysílačkami, faxy, modemy,
mapami a počítačovými terminály, si na popud shora budují mohutnou databázi, ve
které soustřeďují detailní informace o pohybu kočovníků a zvukových systémů, jejich
jména a kriminální záznamy i údaje o vozidlech. Operace "Snapshot" (snímek) byla
soustředěným úsilím, jak získat fotografie poznávacích značek a čísel dopravních
prostředků všech kočovníků nebo vozidel návštěvníků venkovských rave-party. Kromě
toho si policie zaznamenávala výrobní čísla elektrických generátorů a zesilovacích
aparatur, aby mohla monitorovat pohyby "vůdců" a organizátorů rave a free festivalů.
Organizace pro ochranu občanských práv Liberly se ovšem domnívá, že policie
v těchto případech evidentně překračuje svou pravomoc. "Tady jde o jasnou policejní
diskriminaci kočovníků," říká generální sekretář Liberty. "Policie by si rozhodně
neměla vést kartotéku lidí, kteří nespáchali žádný zločin."
Na Avon Free Festivalu v Castlemortonu, který byl čtyřdenním mejdanem pod
širým nebem, se sešly velké počty lidí z Peace Convoy i ravers z městské acid-house
scény. Nahlížen optikou bulvárního a pravicového tisku, Castlemorton samozřejmě
vypadal jako hedonistické shromáždění lidí žijících z drog a podpory, společenského
škraloupu, flákačů, kteří ve dne v noci tančili na hromadách výkalů, kupách injekčních
stříkaček a pytlích plných Extáze. "Castlemorton, to bylo poprvé, co si média i vláda
uvědomily velikost problému, se kterým mají co do činění," říká Harry z okruhu lidí
DiY Sound System. "Podle některých odhadů se tu sešlo 25 tisíc, možná až 50 tisíc lidí,
ve věku kolem dvaceti let. Všichni s trochu jiným pohledem na věc, než má
establishment. Sjeli se sem ze všech stran bez jakýchkoli informací v tisku, rádiu,
televizi, bez plakátů nebo letáků, jenom na základě ústního sdělení. Ani my s aparaturou
jsme ještě pár hodin před začátkem neznali místo konání akce. Všichni, co se tu sešli, si
tu na holé louce zřídili vlastní město, nezávislý stát uprostřed Calvernských kopců bezpolicejní zónu. Pro vládu, jejímž smyslem existence je ovládání lidí, to musel být
děsivý příklad toho, že si lidi řeknou 'jdeme pryč, dělat si věci tak, jak se nám to líbí'."
Kmen označující se DiY Sound System - kolektiv asi 30 lidí zapálených pro
věc, fungující bez jakéhokoli specifikovaného velení - je na své cestě svobody již
poměrně dlouho. Často doprovází takové party, jako jsou Tonka, Circus Warp nebo
Circus Irritant. Byl to vlastně jeden z prvních pojízdných zvukových systémů
acidhouse, který v rámci festivalové kultury začal fungovat. Harryho kolega z DiY,
diskžokej Woosh, dodává: "Kočující party věděly, jak na to - dokázaly najít místo.
Vyjet v těch dnech ven mezi ně s aparaturou a něco uspořádat bylo mnohem
bezpečnější, než dělat ve městě páru nad zemí, nebo se tam vlámat do opuštěnýho
obchod'áku." Tyhle nové mejdany pod širým nebem byly zároveň reakcí na pokračující
komercializaci městských rave a house klubů. Představovalo to nástup nové, pozitivní,
čerstvé a subverzivní energie. "Byla to alternativa vůči scéně čím dál víc omezované
bezpečnostní službou, vysokým vstupným, cenami pití atd. - tady nebylo potřeba platit
nic, neexistovala tu žádná zavírací hodina, žádná kapitalistická lačnost, která je schopná
otrhat tě až na kůži. Vdechli jsme do všeho zas trochu ducha svobody a štěstí, bez
kterých to jde do háje," říká Harry. "Objevily se ted' přinejmenším dvě velké skupiny
lidí - ti, co žili ve městech, a ti, co putovali po venkově. Obě skupiny se čas od času
vzájemně prolínaly a autority z toho začaly být trochu nervózní," říká Harry z DiY.
Odpověď autorit, o kterých hovoří Harry, perzekuce, na sebe nedala dlouho čekat. Lidi
z DiY popisují několik policejních přepadů konvojů nebo rave-party konaných na
venkově, při nichž si důstojníci překryli služební čísla na uniformách, aby mohli mlátit
lidi hlava nehlava.
Po létě 1992, které bylo na podobné perzekuce mimořádně bohaté, ubylo
velkých free festivalů a velkých acidhouse parties - přibylo však těch menších,
zabezpečených pozváním vlastníka půdy. Mejdany pro 50 i méně lidí, s menší a slabší
aparaturou (což mělo zabránit odhalení), se ukázaly jako jedno z možných nouzových
řešení. Příkladem, že free parties (neohlášené mejdany bez vstupného s živou acidhudbou) mohou fungovat a pokračovat dál i bez policejní intervence, se stala například
Sheffield Smoked screen party (Sheffieldská kouřová clona), konající se na jednom
kopci za Sheffieldem. Ochotný farmář, který pomohl, dva stany plné zvukové aparatury
pro house-sound a pořádně elektrifikovaná směs kočovníků, lidí z sheffieldských klubů
a příznivců free party v počtu jednoho tisíce lidí, dokázali udržet akci v plné pohodě.
Sid Rawle je jedním z veteránů festivalové kultury a jeho osobní vzpomínky
mohou překvapit ty, kteří její historii znají jenom z médií establishmentu, jakožto story
úspěchu; dokonce i obchodního úspěchu. Říká: "Pamatuje se třeba na mladou rodinu,
žijící i s dětmi pod celtou, se starou károu, která začala prodávat tyčinky Mars a tyhle
věci, a pak se pomalu vypracovávají až k malýmu pojízdnýmu občerstvení, než si
koupili autobus. No a za tři roky už byli dobře prosperující obchodující rodinou." Od
prvopočátečních free festivalů pro nějakých 40 lidí, co trvaly sedm dní, až k těm
dnešním, zaznamená Sid historii, která vlastně vypovídá o rozvoji alternativního trhu.
"Ty původní festivaly byly nejvíc o lásce, míru, svobodě, volné lásce, o pohodě mezi
lidma " připomíná Sid. "Vzpomínám si na ty debaty, které jsme vedli, když se první
člověk vrátil z Indie a přivezl s sebou dýmky na hašiš, které chtěl prodávat. Postupně se
i kuchyně s jídlem, které do té doby bylo zadarmo, proměnily v místo, kde si šálek čaje
můžete jenom koupit. Tímhle to začalo a relativně rychle odstartovala kultura malého
obchodování." Od počátku 80. let už festivalový okruh podporoval síť nejrůznějších
drobných řemeslníků, akrobatů, polykačů ohně, tanečníků, bylinkářů, léčitelů,
astrologů, kejklířů a kouzelníků, vedle vývařoven a občerstvení (se vším - od
vegetariánských burgrů po japonské nudle), bar-pultu, šperkařů, hrnčířů, keramiků,
importérů zboží z Asie, sochařů, malířů, showmanů, divadelníků, komediantů,
vydavatelů, prodavačů knih a časopisů, provazochodců, bavičů dětí, prodavačů
oblečení, svíčkařů, tetovačů nebo kapel, zvukových inženýrů, osvětlovačů, montérů a
mechaniků, kovářů... Prostě se rozvinula celá alternativní ekonomika, která byla tak
soběstačná, a zároveň tak izolovaná od středoproudých norem, že ti, kteří se s ní setkali
poprvé, byli její soudržností a organizací viditelně šokováni. "Koncem 80. let jsme se
dostali až k masovému trhu. Objevili se spekulanti; Před rokem 1975 to byl neznámý
pojem," říká Rawle. V tomto smyslu se rozdíly mezi komerčními festivaly jako
Glastonbury Fayre a menšími free festivaly staly zásadními. Sid srovnává 2001ibrový
nájem, který zaplatil za pozemek při svém posledním Forest Fayre Festivalu, s nájmem
ve výši 2000 liber za to, že si můžete v Glastonbury otevřít stánek s občerstvením.
S postupem doby se i scéna free festivalů stává čím dál pluralitnější a tedy i
rozmanitější ve svých projevech. Posílily ji skupiny jako Ozric Tentacles, Hawkwind
(spacerocková legenda britského undergroundu 70. let), Webcore, Another Green
World, The Levellers, Crass, Chumbawamba, Radical Danse Fraction, Back To The
Planet, Senser a Spiral Tribe. Bob Dog o této scéně hovoří jako o "pokusu nabídnout
lidem alternativu k platformě vnitřního města vytvořením dostatečně strukturovaného
prostředí venku, které by si udržovalo festivalovou vibraci". Právě Bobův Club Dog
nebo Whirl-Y-Gig v Londýně vytvořily styčnou plochu, kde bylo možno návštěvníkům
festivalů představit lidi jako Adrian Sherwood, African Headcharge Syndicate a nebo
později Aphex Twin, Orbital a nebo Psychick Warriors Of Gaia. Organizaci The Sonic
Relief pravidelně plakátující The Orb spolu s Hawkwind a Stevem Hillagem v London
Fridge patří dík za představení The Orb festivalovému publiku.
"Rave parties se konat nebudou"
Titulek z přední strany novin. Policie začala proti travelerům, provozujícím hudbu "New Age", a
organizátorům rave parties používat i tajnou službu. . . Jisté síly se rozhodly, že "rave parties se konat
nebudou - ani legálně, ani jinak". Evidují kolem
8 000 lidí, včetně jejich přezdívek a poznávacích
značek aut, mezi než se mají infiltrovat příslušníci tajné policie. "Obzvláštní pozornost je upřena na Spiral
Tribe, jednu z největších skupin, organizujících rave parties". Policie může požádat úředníky, mající na
starost požární bezpečnost, aby legální party zakázali z důvodu nedostatečné bezpečnosti prostoru. Jinou
policejní taktikou v souvislosti s meziměstskými parties je dosáhnout nepovolení akce místními úřady.”5
2.6 Projevy spojené s freeparty
2.6.1 Životní styl
Životní styl účastníků takovýchto party je velice těžké posoudit. Každý z těchto
lidí je jedinečná osobnost, což znamená, že si každý žije svůj vlastní život. Tudíž
životní styl můžeme označit s jistotou jen u lidí, kteří se na organizování těchto party
aktivně podílejí.
Tito lidé opovrhují standardním způsobem života, kdy lidé často přijdou z práce
a zasednou k televizi. Snaží se žít aktivním, zábavným životem, co nejvíce času strávit
s přáteli, poslouchat hudbu, kterou mají rádi. Jejich život je volný, svobodný, na těchto
akcích jim nikdo nic nezakazuje. Zároveň se tito lidé snaží akceptovat život okolní
společnosti. Respektují normy a zákony – pracují, platí daně, nájmy a ostatní poplatky.
Velice často bývají zaměstnáni v počítačovém průmyslu.
2.6.2 Hudba
V intencích dnes velmi módních esoterických nauk lze spekulovat, že rychlý tep
taneční hudby může povzbuzovat spojení levé a pravé mozkové hemisféry, což je v naší
kultuře, upřednostňující jednostranné myšlení, vzácné. "Otevřená" mysl tak umožňuje
tanečníkům naplno zažívat párty jako metaforickou a magickou událost, probíhající
"tady a teď". Pomalejší a temnější spodní rytmus udržuje tělo v pohybu, zatímco
rychlejší a v nepravidelných intervalech gradující vyšší rytmus spolu s vrstvenými
zvuky vstupuje do mysli.
Taneční hudba má nejrůznější formy, hlavní je ale tempo, které se pohybuje od
120 do 220 úderů za minutu. Přitom zjednodušeně lze říci, že 120 taktů představuje puls
srdce embrya v děloze matky.
5
www.freetekno.cz
Hlavní motivací účastníků takovýchto tanečních párty však není vědomě
prováděný pseudonáboženský rituál. Je jím radost a potěšení, které tato hudba a tanec v
jejím rytmu může přinášet. Určitou roli hraje i vědomí příslušnosti k určité skupině.
Klišé o vydělování z nudného světa tam venku a tancování "na protest" jsou,
myslím, zbytečná. Je ale škoda, když věci neznalá veřejnost je s těmito akcemi
seznámena jen v případě nějakého problému.
Rozhodla jsem se do své absolventské práce napsat nejčastější a nejznámější
hudební styly.
JUNGLE:
“Jungle charakterizuje nadměrně synkopovaný rytmus. Udává ho neobvyklý, téměř infrazvukový
basový buben, který tluče ve dvojitých úderech. Rytmus se pohybuje kolem 160 úderů za minutu, zatímco
basová linka a zpěv bývají pomalejší.
Stylové odnože jungle: Drum´n bass je obyčejně jenom těžký bicí rytmus a basová
linka. Basové linky lze těžko popsat, protože v současnosti se mění od producenta
k producentovi. Drum´n bass je nejminimalističtější odnoží jungle, v níž se používá
občas v malé míře i samplů (vokálů či něčeho jiného), které zvýrazňují rytmus. Ragga
jungle je založené na prvcích reggae, ovlivněných dance hall, má obyčejně lehčí rytmus
s dabovanějšími basovými linkami, je rytmicky velmi bohaté, s velmi členěným bicím
partem ( jako u stylu hip hop).
Označení jungle se začalo používat v roce 1990 až v 1991 pro oblíbený bicí
rytmus breakbeat jako protiklad k těžkému technu, které se v té době také již hrálo.
“Pozice scény v každý jednotlivý zemi záleží na tom, jak dlouho tam funguje. Scéna se
vyvíjí tak dlouho, dokud ji úplně neovládne hudební průmysl, vysaje veškerej život, a
scéna umírá. V Německu je celá scéna tak zkomercializovaná, že hitparády jsou plný
podřadnýho techna.
V Japonsku existuje ambient rádio St Giga, který vysílá dvacet čtyři hodin
v kuse ambientní muziku podle fází měsíce a odlivu. Ve Finsku je zase ambient
radiostanice, která vysílá z vysílače, na kterým, když se hraje muzika, bliká obrovský
světlo. Připravujou měsíční pořady nepřetržitý muziky, a na každým pořadu se podílí
sto dýdžejů. Švýcarsko má svojí “Love Parade” (festival v ulicích města, který se
zúčastnilo 30 tisíc lidí).
Nejvíc očekávaná je techno revoluce určitě v Japonsku, protože, konec konců,
pocházejí odtud elektronický hudební nástroje. Bez firem, jako je Roland nebo Yamaha,
by techno v téhle formě nemohlo existovat.”6
TECHNO:
Historie vývoje techno scény není podle Mixmastera Morrise
přesným
vyjádřením toho, jak to ve skutečnosti probíhalo: “Hodně parties se tu konalo už
v letech 1985 a 1986, jenže se na ně zapomnělo. Lidi v Londýně si rádi přisvojujou
zásluhy za objevení všeho, co už tady bylo předtím v undergroundové scéně, jenže na tu
se zapomíná, protože není dokumentovaná. Něco hodně podobnýho existovalo už
v sedmdesátých a na začátku osmdesátých let v Itálii, Švýcarsku, jižním Německu a
Rakousku pod názvem Cosmic music. Byla to zvláštní psychedelická hudba, u které se
fetovalo a při jejímž poslechu se scházelo až tisíc lidí. Na prvních house a techno parties
lidé poslouchali nahrávky nezávislejch gramofonovejch značek, který byly úplně mimo
kontrolu hudebního průmyslu. To je taky způsob, jakým se undergroundová muzika šíří,
a ne televizníma reklamama, videoklipama na MTV nebo obrovskýma billboardama.
Někdo si nahraje něco doma v ložnici, udělá toho 500 kopií, jedna z nich se dostane do
krámu s touhle muzikou, odkud si ji vezme dýdžej a hraje to na party, kde to uslyší zase
někdo jinej, kterej to doveze do svýho města atd. Je pořád těžší dělat to tímhle
způsobem, ale jestli tenhle způsob zanikne, tak zanikne taky techno, protože techno se
šíří právě takovýmhle způsobem.”7
“Techno vzniklo na počátku osmdesátých let v průmyslovém městě Detroitu
během osmdesátých a začátkem devadesátých let se dále rozvíjelo v Belgii a
Holandsku,” jak uvádí Emma Postlethwaiteová, pravidelná účastnice akce Voodoo
v Liverpoolu. Dále říká:
“Na rozdíl od jiných typů taneční hudby techno celkově neobsahuje samply a
obyčejně je novátorské a často minimalistické. Techno se skládá z celých melodických
vrstev bez nebo s basovou linkou. Tyto vrstvy jsou vytvářeny především analogovými
hudebními nástroji a syntetizátory.
6
Saunders, N., Extáze a technoscéna, Jota, 1996, strana 194
7
Saunders, N., Extáze a technoscéna, Jota, 1996, strana 192
Analogové syntetizátory umožňují plynulé změny a úpravy zvuku na rozdíl od
digitálních syntezátorů, které mají předem naprogramovaný určitý zvukový a efektový
rozsah. Výhoda předprogramování spočívá v dostupnosti mnoha zvuků pomocí
tlačítkového ovládání, ovšem tyto zvuky nelze tak plynule měnit.”8
Klubové techno je rychlejší než house music – v Británii většinou tak kolem sto
dvaceti úderů za minutu a v Německu, kde se rychlostí blíží našemu happy hardcore, i
víc než sto padesát. Pro techno je charakteristické, že nemá zpěvovou linku, a pokud
má, je minimální. Techno se říkalo také rave hudbě na začátku devadesátých let, ale
podle mého názoru to nebylo přesné označení, protože obsahovala samply. Je také
intelligent techno, které je pomalejší a které můžete v klidu poslouchat doma.
Dále máme trance, což je techno, které vrství sférické zvuky, gabba techno
s rychlostí přes dvě stě úderů za minutu – ve Skotsku se míchá s lehčím happy
hardcore, a vzniká tak hudba, které se tam říká tartan techno.”9
HAPPY HARDCORE, 4BEAT:
Happy hardcore se protlačilo do tanečních klubů na začátku devadesátých let a
v roce 1995 už mělo velmi dobrou pozici. Jelikož se vyvinulo z rave music, hraje se
nyní na stejných akcích jako jungle a hrají ho stejní dýdžejové, ačkoli hudba sama je
úplně jiná. Jungle obsahuje ženské vokály a jeho tempo je 160 úderů za minutu nebo i
víc. Obsahuje, spousty klavírních riffů a čtyř čtvrťový rytmus udává silný basový
buben.
Dýdžej Vibes o tom říká: “ Lidi si začali happy hardcore všímat na konci roku
1994, ale to už tu bylo tak dva nebo tři roky. Už v roce 1990 se začaly objevovat
skladby s dobrýma vokálama, dobrýma klavírníma motivama a pěknou melodií –
opravdová muzika. Ta se trochu zrychlila a vyvinula se z ní rave scéna. Zrychlit už se
ovšem nedá, protože pak by se na ni nedalo tancovat, nešlo by v ní zpívat a klavírní
motivy by nezněly dobře. Je to právě tak na hranici.
Happy hardcore znamená mnohem víc než jenom muziku. Pro lidi, kteří žijou
jednotvárným životem, je to totální osvobození – obrovskej náboj. V happy hardcorový
scéně můžete bejt sami sebou a lidi vás berou takový, jaký jste. Neznamená to jít balit
8
Saunders, N., Extáze a technoscéna, Jota, 1996, strana 195
9
Saunders, N., Extáze a technoscéna, Jota, 1996, strana 196,197
holky, a ani nezáleží na tom, jak vypadáte – máte prostě dobrej vnitřní pocit a muzika je
vám příjemná. Stejně to cítí i všichni ostatní, a to je to, co vytváří tu atmosféru.”
Happy hardcore si vysloužilo posměch od některých ze starší generace raverů,
kteří v lidech, nosících bílé rukavice a mávajících lehkými hůlkami, stejně jako v hudbě
samé, viděli ubohý pokus těžit ze zašlé slávy původní rave scény. Dýdžej Vibes má
pozitivnější názor:
“Happy hardcore představuje energii pro lidi, který energii mají, a proto ho
začíná poslouchat čím dál víc mladejch lidí. Happy hardcore je pro lidi, který se chtějí
v klubu bavit. Vytváří báječnou (happy) atmosféru. Celá scéna je o soudržnosti – vidět
lidi a mít kamarády. Tohle publikum se daleko víc zabejvá samotnou muzikou než
jakýkoli jiný publikum a všechny ty věci, který doprovázejí celou scénu – muzika,
oblečení, kamarádi, drogy jsou návykový. Pokud je to skutečně tak ubohý, proč je tolik
happy hardcorovejch klubů po celý zemi narvanejch lidma? Má spousty stoupenců,
kterejch je rok od roku víc.”10
Dýdžej Seduction už se touto hudbou zabývá pět let: “ Ta hudba vás dostane a
nutí vás smát se. Myslím, že tady bude napořád, protože se objevujou pořád nový a
nový děcka, jak vycházejí ze školy. Akorát se bude měnit.”11
DJ Seduction je přesvědčen, že vokály a klavír spojují happy hardcore s house
music: “House vedl k hardcore, který zase vedlo k drum‘n‘bass a 4beat.”
Za poslední rok se happy hardcore scéna obrovsky rozšířila, a jelikož se k této
happy atmosféře hlásí čím dál víc lidí, příští rok bude ještě silnější. Podle některých lidí
je image happy hardcore kýčovitá a bude mít krátké trvání, ale jelikož je tady už
dlouho, určitě přetrvá i díky své veselé nevázanosti stejně silné i do budoucna. Nová
označení, jako je třeba 4beat, která začínají používat velké gramofonové firmy, jsou
pokusem zbavit tuto hudbu zmíněné image, aby ji lidi začali vnímat takovou, jaká
skutečně je… Jako hudbu, která dělá lidi šťastnými. A je něco důležitějšího než právě
toto?
HOUSE, GARAGE:
10
Saunders, N., Extáze a technoscéna, Jota, 1996, strana 200, 201, 202
11
Saunders, N., Extáze a technoscéna, Jota, 1996, strana 202
House music vzniklo v chicagských undergroundových klubech v půlce
osmdesátých let. Má monotónní čtyřtaktový rytmus, výrazné mohutné basy a živý zpěv.
Podle britského dýdžeje Sashi je jednou z prvních ukázek mix First Choice od
Frankieho Knuckleho. “Vzal disco nahrávku a předělal ji na house tím, že prodloužil
určité úseky a daleko víc ji zdubboval.”
“Dýdžejové experimentovali s house na španělském prázdninovém ostrově Ibize
a zpátky do Británie výsledky těchto experimentů dovezli vracející se výletníci.
Koncem osmdesátých let se zrodil acid house. S použitím TB-303, který vytvářel
charakteristické mlaskavé zvuky, se acid house stal určitou školou a katalyzátorem celé
rodící se scény. Shoom v Londýně a Hacienda v Manchesteru byly mezi prvními kluby,
které začaly napodobovat atmosféru prázdninového ostrova, kde lidé tancovali na
propojované hudební mixy. Andy Jackson z klubu Hacienda je přesvědčen, že úspěch
klubu spočívá alespoň částečně v úpravě jeho interiéru. Jeho “strohé tovární prostředí”
navozuje atmosféru ilegálních skladištních parties, které se dostávaly pod stále rostoucí
tlak policie. Sasha, jeden z nejznámějších britských dýdžejů, začal house music pouštět
v roce 1988 v klubu Hacienda. Nebylo žádný jiný místo, kde by se něco podobnýho
pouštělo. Celá scéna se soustředila právě tady. Postupně se šířila, jak začalo dělat DJ
pořád víc a víc lidí a začalo bejt víc akcí. Úplnej začátek scény možná mohl vzniknout
v Londýně, ale celej první rok byl podle DJ Sashy ve znamení klubu Hacienda.”12
“Stejně jako ve zbytku scény i uvnitř
house se formuje vzrůstající počet
podžánrů, od těch extrémnějších po ty progresivní. Garage je pomalejší než house a
soustředí se na soulový zpěv a melodii. Prožila revival v roce 1993 jako jeden z extrémů
hudebního spektra scény, když začalo být populární jako druhý extrém happy hardcore
a jungle. Italian house pochází z klubů v Rimini a charakterizují ho klavírní riffy,
balearic house, a jeho sound vznikl na Ibize, hard house se charakterem blíží technu a
handbag house (kabelkový house) se stal pro svou přístupnost a chytlavé, komerční
melodie terčem posměchu hudebních snobů.”13
2.6.3
Móda – oblečení, piercing, tetování, dready, rusty
12
Saunders, N., Extáze a technoscéna, Jota, 1996, strana 204, 205
13
Saunders, N., Extáze a technoscéna, Jota, 1996, strana 207
Je velice těžké jednoznačně určit, jaká móda je pro freeparty příznačná. Při komerčních party
(open air party, kluby) je tato otázka možná jednodušší. Slečny nosí většinou oblečení z látek jako je
latex, chlupaté kožíšky,…Samozřejmě, že i mužská část populace již objevila tyto úžasné materiály a
hojně jich využívá.
Na akcích jako jsou freeparty se obléká každý tak, jak uzná za vhodné. Někomu
záleží na tom, jak vypadá, někomu na tom, aby mu nebyla v noci zima, někomu na
pohodlí,…Myslím si ale, že ve většině případů je oblečení účastníků volné, pohodlné
(jeepáky, maskáče), multifunkční (mnoho kapes, “ledvinky”,…). Je to zejména proto,
aby si nemuseli stále hlídat batohy a jiná zavazadla.
Dready, rusty a piercing mají již dlouholetou tradici. I když tradice zde nehraje
hlavní roli. To, že účastníci freeparty se zdobí tímto způsobem, vzniklo jistě proto, že se
snažili něčím odlišovat od ostatní veřejnosti. Lidé, kteří tvoří tyto účesy, využívají
mnoha barev a materiálů.
V poslední době však tento účel neplní svou funkci, protože všechny tyto
výstřelky se staly módním hitem a tetovat a česat se podle tohoto vzoru nechává
opravdu každý. Už to není životní styl, ale módní hit.
Rozhovor s taterkou o přístupu účastníků freeparty k tetování:
“Lidem, kteří navštěvují freeparty určitě záleží tak trochu i na tom, aby jejich “image” (styl)
byla rozpoznatelná a řadila je do komunity, ke které mají nejblíže. K této image patří i styl tetování.
Zřídka spatříte na kůži takového člověka motivy srdcí probodnutých dýkou, růži nebo lebky a podobné
obrázky, které si snad každý ze starší generace představí pod slovem tetování. Kůži účastníků freeparty
většinou zdobí ornamenty v černé barvě, různě propletené nebo psychedelické obrázky vyvedené i
v barvě, popřípadě jakékoliv jejich osobní vize převedené do dvou rozměrů.
Tito lidé se (z mé zkušenosti) nerozhodují v minutě způsobem: “Hele, tetovací
studio, tak si něco nechám vykérovat!” Rozmýšlí si to dlouho a většinou mají velice
konkrétní představu o tom, co na kůži chtějí. Protože to v jejich případě není o
chvilkovém rozmaru, ale o stylu, který určuje a ohlašuje jejich identitu.”
2.6.4 Drogy
Velmi často jsou obvinění proti techno kultuře založena na otázkách užívání drog. I zde se
domnívám, že jsme nespravedlivě stavěni na pranýř kvůli problému, který není záležitostí freetechna, ale
celé společnosti.
Na akcích se samozřejmě vyskytují lidé, kteří drogy užívají. Tak jako je dnes najdete v každé
škole, každém městě a téměř každé obci a pochopitelně všude, kde se schází mladí lidé za účelem zábavy.
Organizátoři akcí nemohou nikomu zabránit, aby přijel a požil své oblíbené substance.
Na freetechnu se však drogy přesto berou podstatně méně než na velkých komerčních tanečních
party, kde je většina lidí pod vlivem amfetaminů. A když už, pak často mnohem zodpovědněji – velmi
mnoho lidí užívá jen marihuanu, protože jsou si vědomi negativních následků pravidelného požívání
dalších látek.
Droga je látka, která svým chemickým složením mění strukturu nebo funkce
živé bytosti. Můžeme je rozdělit do několika skupin: Konopí – Marihuana, Hašiš.
Halucinogenní drogy - LSD, Psilocybin. Stimulační drogy – Kokain, Crack, Extáze,
PSP, Trifenidil. Těkavé látky – Toluen. Opiáty – Opium, Morfin, Kodein, Braun,
Heroin.
Nejužívanější nealkoholové drogy na freeparty jsou: Marihuana, Hašiš, Pervitin, Extáze, LSD.
Proto bych chtěla tyto drogy stručně popsat. Nevím, jestli se N2O dá považovat za drogu, ale v poslední
době se na party často objevuje, proto ji zde také uvádím.
KONOPÍ:
Konopí seté je jednolitá, dvoudomá bylina. Pochází z Indie. Je to nejstarší bylina
pěstovaná pro psychotropní účinky. Na počátku se užívala při náboženských rituálech.
Užívá se po celém světě. Marihuana i hašiš obsahují stejně účinné látky, je to jen jiná
forma konečného produktu. Patří mezi měkké drogy.
Účinky mohou být různé. Můžete být v euforii, smát se, …ale na druhé straně
můžete mít sucho v ústech, závratě,…
“Zejména v poslední době, po roce 1989, se kouření marihuany značně
rozmohlo a stalo se nejprve módou a pak vcelku běžným doprovodem různých
společenských akcí. Pěstování je v našich končinách tradiční, pouze se vždy zcela
neodůvodněně tvrdilo, že konopí vypěstované u nás neobsahuje “prakticky žádné”
množství THC, a je tedy jako droga neúčinné. Pěstitelé zřejmě vždy věděli svoje,
usmívali se naivitě rádobyodborníků a kolem marihuany byl vcelku klid. Semena
konopí byla volně prodejná v n.p. Sempra až do nedávné doby. Přesto byl již počátkem
osmdesátých let učiněn experiment, který srovnával kvalitu marihuany dovezené a
vypěstované na Moravě. Bylo zjištěno, že opak je pravda a že obsah THC byl vyšší ve
vzorku vypěstovaném u nás. Kolem roku 1991 se marihuana stala po dlouhých letech
faktického nezájmu veřejnosti reprezentantem všeho zlého, co je v drogách obsaženo.
Stalo se tak zejména díky tisku, který reprezentoval protidrogové aktivity naší policie
tím, že neustále publikoval výsledky zásahů proti drobným pěstitelům. I policie byla
zřejmě pyšná na fotografie svých příslušníků hrdě před fotoaparáty třímajících
poraženého strůjce zla – zde pokosené “kytky” konopí. Aktivity policie jsou v tomto
směru zcela pochopitelné. Náš trestní řád nerozlišuje mezi “tvrdostí” jednotlivých drog
a úspěchem je pokosená kytka stejně jako zadržený dealer s heroinem. Problém je ale
v tom, že vyjíždět na základě udání sklízet konopí je určitě snazší, než polapit leckdy
dobře organizované a nebezpečné drogové pašeráky a prodejce. Konopné úspěchy se
také lépe demonstrují veřejnosti. Takže volba je jasná. Menší rizika a vyšší úspěšnost.
Tak jsme se dostali do situace, kdy se zde prakticky bez povšimnutí, a to i jindy bdělých
hromadných sdělovacích prostředků, rozvíjel trh s tvrdými drogami – zatímco pozornost
byla upřena nesprávným směrem. Černý trh s marihuanou totiž nikdy téměř neexistoval
a neexistuje. Důvod je prostý. Přes všechny oslavované zásahy policie je zadržené
množství konopí, oproti tomu, které je sklizeno svými pěstiteli, zcela zanedbatelné.
Marihuany je všude dost, a proto se prodává spíše výjimečně. Příslušníci
policie
moravského regionu mi sdělili, že oni se marihuanou nezabývají, protože pak by jim
vůbec nezbyl čas na postih skutečných tvrdých drog. Zde je vidět záblesk reality a rodí
se to, čemu se ve světě říká “dekriminalizační přístupy”. Jde prostě o volbu priorit a
vědomí toho, že každé možnosti – i ty represivní - jsou vyčerpatelné, a je tedy lépe
zaměřovat se od počátku správným směrem.”14
Při vyčerpání všech démonizujících argumentů slyšíme od zarputilých (a
naivních) bojovníků protidrogové prevence, že hlavním rizikem tzv. lehkých drog, a
tedy i marihuany, je to, že jsou “vstupní branou” do světa drog tvrdých, že kouření
marihuany přímo vede k pervitinu, braunu či heroinu, protože zážitky jsou po určité
době nedostatečné a člověka to pak nutí sáhnout po něčem “tvrdším”. Tato tvrzení jsou
pak opět velmi naivně demonstrována tím, že prakticky všichni pacienti v léčbě drogové
závislosti jako první drogu uvádějí marihuanu. To je pravda. Marihuana je droga a i na
ní může vzniknout závislost. Tyto skutečnosti nelze podceňovat. Pouze nám z tohoto
14
Presl, J., Drogová závislost, Maxdorf, 1994, strana 33
obrazu jaksi vypadli všichni ti, kteří s marihuanou experimentovali nebo ji pravidelně
užívají a k tvrdým drogám nesáhli. Kdyby tomu totiž tak bylo a kuřáci marihuany
otvírali automaticky dveře do dalších drogových světů, pak bychom se nestačili divit.
Myslím, že nebude přehnaný odhad, že příležitostných kuřáků marihuany je jen v Praze
na desetitisíce. Dokonce by se dalo zjistit procento mládeže v určitém věku, které
s marihuanou přišlo do styku a okusilo ji. Toto procento jistě nebude malé. Přesto jen
nepatrný zlomek lidí vůbec kdy zkusí ještě něco jiného.”15
STIMULAČNÍ DROGY:
Jde stručně řečeno o drogy, jejichž základním efektem je celková stimulace,
povzbuzení.
“Pervitin: je zástupcem širší skupiny amfetaminových drog, respektive derivátů
základní stimulační látky – amfetaminu. Výroba není příliš
složitá. Jako vstupní
produkt slouží jiná stimulační látka, efedrin, který lze získat z různých kompozitních
léků. Po extrakci jej pak lze za pomoci louhu, červeného fosforu a dalších chemikálií
změnit na metamfetamin. Tato cesta není sice příliš složitá, ale ani tak jednoduchá, jak
by se zdálo právě ze sdělovacích prostředků. Je pravda, že potřebné chemikálie lze
poměrně snadno získat a že vybavení pro “var” se skládá z nejjednodušších pomůcek,
jako je teploměr či chladnička.
Historie se neomylně opakuje a šňupání “pika” je nyní poměrně oblíbenou
kratochvílí návštěvníků nejrůznějších klubů, diskoték a podobných akcí. Psychotropní
efekt pervitinu a ostatních amfetaminových derivátů je výrazný, příjemný, a proto
vysoce žádaný. To je ale jen jedna strana mince. Na jedné straně tedy dochází
k celkovému povzbuzení, odstranění únavy, pocitu zvýšení psychické i fyzické
výkonnosti, celkovému zrychlení psychiky a nabídky představ, euforizaci, zvýšené
empatii – ale na druhé straně i uvolnění zábran – což ovšem může být např. v oblasti
sexu i kýženým efektem.
Ale je nutno uvést i riziko stimulačních drog. Po určité, individuálně různě
dlouhé době, dochází prakticky u každého užívače pervitinu k zásadním proměnám
psychiky. Toxikomanické kruhy tento stav dobře znají a ve slangu má svůj výraz –
“stíha”. Situace většinou vypadá tak, že jedinec původně fascinovaný soudržností a
důvěryhodností drogové party získává postupně pocit, že se v jeho okolí děje cosi
divného. Začíná si všímat, že ostatní se k němu chovají jinak, všímá si pokusů ho
nejrůznějším způsobem “podrazit”, stává se nedůvěřivý a ostražitý. Jak dochází
k prohlubování psychické poruchy, příznaky se zvýrazňují. Postupně se přidružují
sluchové i zrakové halucinace, tedy šalebné vjemy tajemných výhružných stínů,
zvuků,…při pocitu akutního intenzivního ohrožení pak jedná toxikoman podle svého
naturelu – panickým útěkem či zdánlivě sebeobranným útokem.
Pervitin a stimulační drogy vůbec jsou sice jako tzv. rekreační drogy vysoce
žádané, ale těžko zvladatelné.”16
Extáze: “Další stimulační drogou, která je celosvětově na postupu je tzv. ecstasy
(MDMA). Zatímco pití alkoholu vede často k agresivním projevům, tak MDMA je
droga, která naopak agresivitu tlumí. Účinek extáze je nesporně zajímavý. Přivádí
člověka k tomu, co dnešní civilizace stále více postrádá, totiž schopnost vcítění se do
druhého, empatii. Jako každá droga má ale i ecstasy svá rizika. Asi půl hodiny po
polknutí dávky (tablety, nebo kapsle) se dostavuje pocit příjemného tělesného tepla
spolu s vědomím nástupu účinků – prohlubování vzájemného porozumění, solidarity a
euforizace. Poté se tento efekt asi dvě hodiny výrazně prosazuje ve fázi označované
jako “rush” (jízda). Pak nastupuje zklidnění s příjemným prožíváním, které trvá několik
hodin. Jako nežádoucí účinky jsou při intoxikaci popisovány pocity nervozity,
nespavosti po odeznění účinků a únava až pocity deprese druhý den po intoxikaci. Je
zřejmé, že účinky drogy záleží na zkušenosti příslušné osoby, jejím metabolismu, ale i
na její vstřícnosti vůči celému experimentu. Kromě rizik vycházejících z užívání často
nečistých chemikálií s potenciálně nejrůznějšími rizikovými příměsemi spočívá hlavní
riziko v poškození psychiky. Jako každá stimulační droga i ecstasy může časem vyvolat
vysoce nebezpečný stav toxické psychózy. Zde pak může dojít k naprosto
nepředvídatelným událostem, včetně ohrožení sebe či okolí. Ecstasy již patří do skupiny
drog označovaných jako “designer drugs” čili modifikované drogy, které jsou vyráběny
poloprofesionálně a tak i distribuovány. Smyslem výroby těchto drog v USA je neustálé
používání nových a nových chemických variací psychotropních látek, které ještě nejsou
na seznamech zakázaných drog a jejich výroba i distribuce je tudíž spojena s menším
rizikem. MDMA byl původně vyráběn v USA jako psychofarmakum a používán jako
15
Presl, J., Drogová závislost, Maxdorf, 1994, strana 34
lék v psychiatrii. Koncem osmdesátých let byla jeho výroba zastavena, podobně jako u
nás dříve výroba amfetaminu (Psychoton). Tablety a kapsle extáze mají různá označení
a často nápadný design oproti drogám vyráběným u nás (barevné či průhledné kapsle,
tablety s vlisy písmen či zvířat).
Můj první prožitek pod vlivem MDMA byl velmi hluboký, protože jsem díky němu za jedinou
noc pochopil v širších souvislostech význam věcí, jako je mužský pocit nadřazenosti, sobectví, pýcha,
snaha vypadat pěkně a hezky se oblíkat. Začnete vnímat prázdnotu těchto věcí a řádně to s vámi zamává.
Pro společnost, která své děti učí materialismu, je to nebezpečné - ohrožuje ji to. Nejde tu pouze o Extázi,
ale o něco hlubšího. Chtěli bychom společnost bez problémů a bez násilí, ovšem ona se cítí těmito pěti
milióny dětí, se kterými nedokáže nic udělat, ohrožena. Její obvyklé podfuky už na nás neplatí. Máme
prostředky, jak tancem slavit naši svobodu, a ona nemůže popřít, že to, co děláme, děláme s vědomím
vzájemné sounáležitosti, a to nejen o víkendech na rave parties - ale že se toto vědomí snažíme
promítnout i do našeho běžného života.”17
HALUCINOGENNÍ DROGY:
“Jedná se v zásadě o skupinu látek jednak přírodních, jednak syntetických, jejichž základním
efektem při požití je změna vnímání. Vnímání je porušeno do různé hloubky a intenzita změny může
vyvolat obraz toxické halucinatorní psychózy – závažného stavu srovnatelného s těžkými duševními
onemocněními.
Užití nízkých dávek halucinogenních drog může mít kvalitativně zcela odlišný
efekt od dávek plně účinných. Kromě toho hovořit zde o riziku závislosti je sporné.
Abstinenční syndrom se v této skupině nevyskytuje, nedochází k fyzickým poškozením
organismu a závislost ve své typické podobě se nevyskytuje.
LSD – lysergamid, derivát kyseliny lysergové je halucinogenní droga s poměrně
krátkou, ale v naší kultuře již bohatou historií. Byl objeven v roce 1943 švýcarským
chemikem A. Hofmannem. Po jistou dobu panoval názor, že možnost vyvolat
modelovou psychózu podobnou schizofrenii může odhalit tajemství příčin tohoto
onemocnění. Bylo také období, a to i u nás, kdy se lysergamid vyráběl průmyslově
(SPOFA) a experimentovalo se s jeho terapeutickým využitím. Tyto experimenty pak
do jisté míry vedly i k objevům jiných terapeutických postupů (holotropní dýchání,…).
Nevypočitatelnost účinků a také proklamované riziko vzniku tzv. latentní psychózy
vedlo nakonec k zastavení výroby a ukončení experimentů na poli oficiální psychiatrie.
16
Presl, J., Drogová závislost, Maxdorf, 1994, strana 15, 16
V USA byla situace složitější. Počátkem šedesátých let zde získala vlna experimentů
své věrozvěsty (T. Leary) a po jistou dobu byla droga společností široce tolerována. Její
užívání a hnutí “dětí květin” šedesátých let bylo markantně propojeno. Experimenty
s LSD ovlivňovaly hudbu i výtvarné umění. Přesto i zde celá věc neměla dlouhého
trvání. Nemyslím, že by to byla úspěšnost protidrogových bojovníků, která by dokázala
na téměř dvacet let prakticky odstranit LSD z drogového trhu. Pokud by byla poptávka,
byla by i nabídka. Vzhledem k výše popsaným rizikům ale poptávky zřejmě ubylo.
Důležitým faktorem je i to, že účinek drogy je nevypočitatelný nejen při prvním užití. I
po opakovaných zkušenostech může nastat stav zcela překvapivý – a to značně
nepříjemně. Kromě toho zde dochází k situacím označovaným jako “flash back” čili ke
stavům, kdy po déletrvající abstinenci od drogy náhle dochází k subjektivnímu prožitku
další intoxikace bez toho, že by se droga opět vzala. Tento poněkud záhadný prožitek je
vysvětlován tím, že nepatrná množství - nezjistitelná laboratorně – jsou uchována
v tkáních po velmi dlouhou dobu. U halucinogenů se hovoří i o celém roce. Za určité,
především zátěžové situace, se pak tato droga může uvolnit do oběhu a působit tak na
vysoce citlivé receptory CNS.”18
Po určité době se tato droga začala objevovat znovu. Ovšem v daleko menších
dávkách. “Dochází pouze ke změnám v emotivitě, k euforizaci, stimulaci, a pak
k prožitkům lehkých poruch vnímání – zostřenému vnímání zvuků a barev. Tento
prožitek je opět velmi individuální a i v takto nízké dávce může být velmi nepříjemný.
Doba účinku je 8 – 12 hodin, vzácně i déle. Tento způsob braní se velmi rozšířil a to
hlavně mezi mládeží “středních vrstev”, navštěvujících různé hudební kluby apod. Braní
této drogy je opět do určité míry ritualizováno. Existují určité kluby, okruhy lidí, hudba,
oblečení, které jsou s užíváním “tripů” spojeny. Podle informací holandského studenta
sociologie, který se v současné době zabývá srovnáváním “house” kultury v Praze a
v Amsterodamu, lze říci, že v tomto ohledu jsme na světové úrovni. Je překvapivé, jak
rychle se do Evropy i k nám tato “renesance” LSD dostala. Jde jen o další důkaz toho,
že bariéry tohoto světa padají a dochází ke stále rychlejšímu přenosu informací a
následně pak stylu života.”19
17
18
Presl, J., Drogová závislost, Maxdorf, 1994, strana 21
Presl, J., Drogová závislost, Maxdorf, 1994, strana 39, 40
N20:
Tato látka zatím není v odborné literatuře označena za drogu, ale na těchto
akcích je velmi často užívána, proto jí zde uvádím.
Balónky nahrazují drogy
“Velkým hitem letošního podzimu a zimy se stalo na tanečních technoparty užívání
oxidu dusného, známého jako rajský plyn. Účastníci tanečních akcí jej pro jeho mimořádné
účinky vdechují z balónků. Mnozí si ani neuvědomují, že tím riskují trvalé poškození zdraví.
Rajský plyn účinkuje po vdechnutí okamžitě. Způsobuje dočasnou ztrátu pohybové kontroly,
zpomaluje vnímání i postřeh, vyvolává snění a u některých uživatelů může způsobit také halucinace.
Účinky netrvají déle než minutu. Prodloužit je může opakované vdechování a
vydechování plynu z balónku. Zkušenější si účinky umocňují ještě tím, že plyn vdechují
vsedě a poté se prudce postaví. V kombinaci s oblíbenou taneční drogou extáze se
účinky rajského plynu ještě nebezpečně zesilují.
Největší riziko představují pro uživatele rajského plynu nekontrolovatelné pády
na zem a s nimi spojená těžká zranění, která již v několika případech v zahraničí vedla
k úmrtí. Dlouhodobější inhalování způsobuje otupělost, trvale poškozuje mozkové
buňky a hrozí i udušení. Fyzická závislost na plynu nebyla zjištěna, lékaři popisují
pouze psychickou závislost.
Na většině velkých tuzemských tanečních party v současné době nechybí ani stánek, kde si lze
bez jakéhokoliv rizika, zcela legálně a pod dohledem policie, za 20 až 30 Kč koupit veselý balónek
napuštěný rajským plynem. Průměrný uživatel spotřebuje kolem deseti i více balónků za jednu akci.
Existují ovšem i extremní případy, kdy do sebe napumpují plyn až z padesáti balónků.
Láhve plněné rajským plynem ovšem nejsou běžně dostupné. “V poslední době
se u nás pokoušelo více osob koupit láhve s oxidem dusným. Odešli však
s nepořízenou,” uvedla Dana Chmelířová z vnitřní služby plzeňské pobočky společnosti
Linde Technoplyn.”20
19
20
Presl, J., Drogová závislost, Maxdorf, 1994, strana 40
Beneš R.,Blesk,Balónky nahrazují drogy, 10. 12. 2001
3. Praktická část
3.1 Charakteristika výzkumné metody:
V praktické části své práce jsem použila :
1) Rozhovor s Dozorčím útvaru Obvodního oddělení Policie ČR
2) Rozhovor s policejním inspektorem
3) Rozhovor s performerkami
4) Dotazník
Rozhovory s policisty nprap. Danielem Janíčkem a kpt. Václavem Sikytou byly
uskutečněny písemnou formou bez osobního kontaktu.
První rozhovor, týkající se žonglování, jsem uskutečnila s Blankou Rusóovou
ústní formou. Druhá performerka Mgr. Zuzana Habartová je v současné době
v zahraničí, proto jsem jí otázky zaslala formou elektronické pošty.
Dotazník
byl
uveřejněn
na
webových
stránkách
jednoho
z českých
soundsystémů, protože jsem jako cílovou skupinu zvolila účastníky těchto akcí, kteří
tyto stránky navštěvují.
Dotazník obsahuje 13 otázek týkajících se pořádání freeparty, z nichž otázky 2,
3, 9, 10, 13 jsou otevřené, otázka 6 je uzavřená a otázky 1, 4, 5, 7, 8, 11 a 12 jsou
testovací. Cílovou skupinou byli respondenti ve věku 15 – 17, 18 – 20, 21 a více. Pro
vyhodnocení dotazníku jsem využila sloupcových grafů.
3.2 Vyhodnocení dotazníku:
Na dotazník celkem odpovědělo 60 respondentů, z nichž 12 respondentů je ve
věku 15 – 17 let, což je 20%, 21 ve věku 18 – 20 let, což je 35% a 27 respondentů je ve
věku 21 a více let, což je 45%.
Tabulka a graf číslo I:
Věk
Počet respondentů
15-17
12
18-20
21
21 a více
27
Věkové skupiny
27
30
21
25
20
15
12
10
5
0
15-17
18-20
21 a více
Tabulka a graf číslo II:
Pohlaví
Muž
Žena
Počet respondentů
47
13
Rozdělení respondentů podle pohlaví
47
50
45
40
35
30
25
20
15
10
5
0
13
Muž
Žena
Dotazníku se zúčastnilo 78% mužů a 22% žen.
Tabulka a graf číslo III:
1. Na jaké party chodíte?
a) freeparty
b) open air party
c) na obojí
15
1
44
1. Na jaké party chodíte?
44
45
40
35
30
25
20
15
15
10
1
5
0
a) freeparty
b) open air party
c) na obojí
15 respondentů odpovědělo, že se účastní výhradně freeparty, což představuje
25%, 1 respondent odpověděl, že se účastní pouze open air party, což jsou 2% a 44
respondentů odpovědělo, že se účastní jak freeparty, tak i open air party, což je 73%
z celkového počtu dotazovaných.
Tabulka a graf číslo IV:
2. Jaký vidíte rozdíl mezi freeparty a open air
party?
atmosféra a svoboda
18
peníze
17
uvolnění, kultura
9
lidi, přátelé
8
hudba
8
komerce
7
žadný
6
organizátoři
3
nevim
2
2. Jaký vidíte rozdíl mezi freeparty a open air party?
18
18
17
16
14
12
9
10
8
8
7
8
6
6
3
4
2
nevim
organizátoři
žadný
komerce
hudba
lidi, přátelé
uvolnění,
kultura
atmosféra a
svoboda
0
peníze
2
23% dotazovaných vidí největší rozdíl mezi freeparty a open air party
v atmosféře a svobodě, 22% odpovědělo, že rozdíl vidí zejména v penězích, 11,5%
v kultuře, 10% v hudbě, 10% v lidech a přátelích, 9% v komerci, 4% v organizátorech.
2,5% neví jaký je mezi těmito akcemi rozdíl a 8% respondentů odpovědělo, že mezi
freeparty a open air party není žádný rozdíl.
Tabulka a graf číslo V:
3. Proč tam chodíte?
hudba
zábava
přátelé
uvolnění
atmosféra
rád tam hraju
smysl života
vzduch
nevím
40
32
27
9
4
3
3
2
1
3. Proč tam chodíte?
40
40
32
35
27
30
25
20
15
2
1
nevím
3
vzduch
3
smysl života
4
rád tam hraju
uvolnění
přátelé
zábava
0
hudba
5
atmosféra
9
10
Na otázku, proč respondenti navštěvují tyto akce, odpovědělo 33% dotazovaných kvůli hudbě,
26% kvůli zábavě, 22% kvůli přátelům, 3% kvůli atmosféře. 8% dotazovaných se chodí na tyto akce
uvolnit, 2,5% tam produkují hudbu, další 2,5% respondentů považuje party za smysl svého života. 2%
respondentů odpovědělo, že tyto akce navštěvují kvůli čerstvému vzduchu. 1% respondentů odpovědělo,
že neví proč tam chodí.
Tabulka a graf číslo VI:
4. Myslíte si, že na freeparty se berou drogy
ve větším měřítku než na jiných zábavách
(diskotéky,…)?
a) ano
b) ne
28
32
4. Myslíte si, že na freeparty se berou drogy ve větším
měřítku než na jiných zábavách (diskotéky,...)?
32
32
31
30
28
29
28
27
26
a) ano
b) ne
47% dotazovaných si myslí, že se na freeparty se berou drogy ve větším měřítku
než na ostatních zábavách a 53% má opačný názor.
Tabulka a graf číslo VII:
5. Požil(a) jste někdy sám nějakou drogu na
freeparty nebo open air party?
a) ano
56
b) ne
4
5. Požil(a) jste někdy sám nějakou drogu na freeparty
nebo open air party?
56
60
50
40
30
20
4
10
0
a) ano
b) ne
93% dotazovaných uvedlo, že požili na freeparty nebo open air party nějakou drogu a 7%
uvedlo, že ji tam nikdy nepožili.
Tabulka a graf číslo VIII:
6. Pokud ano, jakou?
THC
LSD
MDMA
Pervitin
Ketamin
Lysohlávky
GHB
Kokain
56
50
43
19
15
11
7
5
N2O
Heroin
5
4
6. Pokud ano, jakou?
60
56
50
50
43
40
30
11
7
GHB
Lysohlávky
Ketamin
Pervitin
MDMA
LSD
0
THC
10
5
5
N2O
15
Koks
19
20
26% respondentů požilo na party THC, 23% LSD, 21% MDMA, 9% pervitin,
7% ketamin, 5% lysohlávky, 3,5% GHB, 2% N2O, další 2% požilo kokain a 1,5%
heroin.
Tabulka a graf číslo IX:
7. Považujete marihuanu za drogu?
a) ano
b) ne
7. Považujete marihuanu za drogu?
39
40
35
30
21
25
20
15
10
5
0
a) ano
b) ne
21
39
Zde vidíme, že 35% považuje marihuanu za drogu a 65% marihuanu nepovažuje za drogu.
Tabulka a graf číslo X:
8. Drogy užíváte jen na party
(ne v “civilním životě”)?
a) ano
b) ne
25
35
8. Drogy užíváte jen na parties (ne v "civilním životě")?
35
35
25
30
25
20
15
10
5
0
a) ano
b) ne
Jen na party užívá drogy 42% respondentů a 35% je užívá i v “civilním životě”.
Tabulka a graf číslo XI:
9. Jaké drogy se podle vašeho názoru užívají
na party nejčastěji?
Extáze
THC
LSD
Pervitin
Ketamin
N2O
Lysohlávky
Kokain
45
42
41
18
5
2
1
1
9.Jaké drogy se podle vašeho názoru užívají na party
nejčastěji?
45
42
41
18
2
1
Kokain
Lysohlávky
1
N2O
Ketamin
Pervitin
LSD
THC
5
Extáze
45
40
35
30
25
20
15
10
5
0
V tabulce číslo XI můžeme vidět, že 29% dotazovaných považuje za
nejužívanější drogu na party extázi, 27% THC, 26% LSD, 12% pervitin, 3% ketamin,
1% N2O, 1% lysohlávky a 1% kokain.
Tabulka a graf číslo XII:
10. Co
myslíte
o trestním
postihu
pořádání
freeparty?
10.siCo
si myslíte
o trestním
postihu
pořádání
freeparty?
50
45
40
35
30
25
20
15
10
5
0
Nesouhlasím
Když 46
je důvod, tak souhlasím
Zrušit postihy
Nevím
Preferuji ohlášené akce
46
8
3
2
1
8
3
Nesouhlasím Když je
důvod, tak
souhlasím
Zrušit
postihy
2
Nevím
1
Preferuji
ohlášené
akce
Z této tabulky vyplývá 77% dotazovaných s trestním postihem nesouhlasí, 13%
souhlasí, když je k tomu nějaký důvod, 5% dotazovaných by trestní postihy zrušili, 3%
neví, jak by tento problém řešili a 2% respondentů preferuje ohlášené akce.
Tabulka a graf číslo XIII:
11. Pokud souhlasíte s trestním postihem, tak
s jakým?
a) finanční postih
b) materiální (zabrání aparatur)
c) vězení
d) nesouhlasím s trestním postihem
15
0
0
45
11. Pokud souhlasíte s trestním postihem, tak s jakým?
45
45
40
35
30
25
0
d)
nesouhlasím
s trestním
postihem
0
c) vězení
b) materiální
(zabrání
aparatur)
5
0
15
a) finanční
postih
20
15
10
Finanční postih by zvolilo 25% dotazovaných a 75% s trestním postihem
nesouhlasí. S dalšími dvěma možnostmi respondenti nesouhlasili.
Tabulka a graf číslo XIV:
12. Měli by být postihováni:
a) všichni účastníci freeparty
b) jen organizátoři
c) systémy
d) nikdo
9
4
1
46
12. Měli by být postihováni:
50
45
40
35
30
25
20
15
10
5
0
46
9
a) všichni
účastníci
freeparty
4
b) jen
organizátoři
1
c) systémy
d) nikdo
V této otázce by 15% respondentů zvolilo trestní postih pro všechny účastníky
freeparty, 7% by zvolilo trestní postih organizátorů a 2% respondentů by zvolili trestní
postih pro majitele systémů. 76% nesouhlasí s trestním postihem.
V poslední otázce měli respondenti volný prostor k vyjádření svého názoru.
Některé odpovědi byly velice zajímavé, proto jsem se rozhodla některé odpovědi zde
uvést.
Žena, 27 let: “Problematika spočívá pouze v tom, že ne každý se na freeparty chová
civilizovaně, čímž mlží pohled na celkovou podstatu pořádání freeparty.”
Muž, 19 let: “…až někteří lidé dostanou rozum a začnou se chovat jako lidi a celková
organizace se vyladí, tak to celé haló utichne. Bohužel moc nevěřím, že někteří lidé
rozum dostanou, takže nezbývá nic jiného, než je odstranit z freeparty.”
Žena, 19 let: “…problém je v tom, že je pár ilegálních akcí, a pak se o tom samozřejmě
mluví spíš po té špatné stránce. Nebýt toho, nemusí se to tak moc řešit. A co se týče
drog, tak si myslím, že je to O.K. v porovnání s komerčními akcemi.”
Muž, 24 let: “Freeparty, aneb za málo peněz hodně muziky. To může vadit lidem, kteří
chtějí na všem něco vytřískat. Vzhledem ke zkušenostem z Anglie je pro státní aparát
nemožné, aby freeparty vyhladil, a to jsou tam o sto let dál, než česká policie. Jediným
řešením je dohoda a spolupráce, jinak se jedná o boj, který státní aparát nikdy nemůže
vyhrát, protože se snaží potlačit nikoliv hudbu, ale smýšlení lidí, kteří něco takového
dělají. Freeparty tu rozhodně nejsou kvůli užívání drog.”
Muž, 20 let: “Myslím si, že “dospělá” veřejnost by už konečně měla přestat tak
bezmezně věřit televizi, novinám a dalším podobným médiím a použít vlastní oči a
rozum.”
Muž, 19 let: “Zdůraznil bych, že na freeparty nefetujou 15ti leté smažky, dokonce bych
řekl, že většina lidí je plnoletých. A to se o komerčních techno-house party rozhodně
říct nedá. Je teda taky fakt, že jsem na mnoha komerčních party nebyl. Dál bych chtěl
říct, že mi vadí, že na free akcích většího rázu (např. Czechtek) je docela bujarý obchod
z drogami. Dealeři drogy nabízejí způsobem, který nejspíš okoukali z reklamy na
vložky Always a vůbec jejich svědomí nevadí, že droga například LSD nebo MDMA
může mít kromě příjemných prožitků také katastrofální následky. Za jediné východisko
z této situace vidím legalizaci THC, coffe shopy, částečnou legalizaci LSD a MDMA,
případně jiných měkkých drog. Problém není ve freeparty, ale ve světě, který je
obklopuje.”
Muž, 22 let: “Základ freeparty je zejména ve slově “free – svoboda”. Účastníci a
především organizátoři freeparty nechtějí škodit společnosti, ovšem společnost se staví
k těmto akcím dost razantně aniž by si ověřila o co vlastně na těchto akcích jde. Proto
jsou zatím neustálé konflikty především při konání rozsáhlejších akcí (viz Czechtek).
Myslím, že pokud si konečně společnost uvědomí, že freetechnaři nejsou žádní
vandalové a budou ochotni se domluvit na místě pořádání, nebude již tolik problémů.”
Muž, 25 let: “Nezávislá sféra taneční hudby, v mnoha pohledech srovnatelná
s undergroundem v 70-80tých letech.”
Muž, 25 let: “Myslím, že freeparty mohou být “legální”, pokud jsou úřady pozitivně
nakloněny zábavě mladých a přesvědčí se, že zde nejde o úmyslné ničení přírody a
braní drog… Ale o zábavu mladých lidí, kteří se v přeplněných a špinavých městech
nudí, nebo jim to zákony a vyhlášky (např. o rušení nočního klidu) znemožňují… A tak
hledají prostor jinde, nejlépe v lesích, kde nemohou nikoho rušit a kde nikomu nevadí
“podnapilá a zfetovaná banda výrostků”… Stačí se přesvědčit, že většina (samozřejmě
výjimky se najdou) soundsystémů vždy odveze odpadky, uklidí po sobě a snaží se o to,
aby mohli na tom samém místě pořádat takové “sešlosti” i jindy…”
3.2 Rozhovory s policisty
Rozhovor číslo 1:
Věk:
22 let
Pracovní pozice:Dozorčí útvaru na Obvodním oddělení Policie ČR
1)
Jak pohlíží naše trestní právo na organizování freeparty?
Trestní právo jako takové nepostihuje samotné organizování freeparty. Policie pracuje
v součinnosti s orgány státní samosprávy (magistráty, místní úřady), u kterýchžto má organizátor
takovýchto akcí ohlašovací povinnost, při neschválení takovéto akce a po požádání organizátora
o rozpuštění této akce pověřeným zástupcem orgánu státní samosprávy, v případě, že organizátor
či účastníci požadovanému nedostojí, teprve vzniká odůvodnění případného zásahu Policie ČR.
Náhrada případných škod, způsobených v souvislosti s pořádáním freeparty, není předmětem
trestního práva, ale občansko-právního řízení.
2)
Domníváte se, že by ilegální freeparty měly být trestně postižitelné?
Myslím si, že by neměla být trestně postižitelná samotná účast na ilegální
freeparty, postižitelný by měl být účastník, který se takovéto party účastní, ale na
výzvu tuto party odmítá opustit (tímto jednáním se dopouští přestupku proti
veřejnému pořádku dle § 47/1a) z. č. 200/1990 Sb.). Postih uvedeného jednání je
dle mého názoru dostatečný.
Dle mého názoru by však měl být postižitelný organizátor takovéto akce,
který nezajistí v dostatečné míře pořadatelskou službu, případně opomene jinou
jeho povinnost (nevhodné a nebezpečné umístění party apod.), v jejímž důsledku
je ohrožen život, zdraví, nebo majetek účastníků takovýchto party, popřípadě
jiných osob. Některé z těchto opomenutí může vést k trestní odpovědnosti
pořadatele (např. trestný čin ublížení na zdraví dle § 223, 224 trestního zákona,
trestný čin obecné ohrožení dle § 180 trestního zákona)
Daleko lépe by však měly být vypořádávány náhrady způsobených škod
a případného exekučního vymáhání těchto náhrad. Trestně postižitelné by mělo
být vyhýbání se povinnosti k náhradě škody, ale to obecně, ne jen v souvislosti
s pořádáním freeparty.
3)
Pokud ano, souhlasíte pouze s postihem organizátorů, nebo jste pro postih všech účastníků?
Viz. Otázka č. 2.
4)
Jak pohlíží trestní právo na účast cizinců (stejné postihy jako u občanů ČR
nebo jiné)?
Cizinci mají v trestním řízení stejné postavení jako občané ČR. V případě
cizinců může být navíc v trestním řízení vysloven zákaz pobytu na území ČR.
5)
Jaké pravomoci má Policie ČR při zásazích na nelegálních freeparty?
Činnost policie nastává až poté, co pověřený zástupce státní samosprávy
vyzve organizátora, popřípadě účastníky, aby opustili nedovolené veřejné
shromáždění, a tito neuposlechnou, čímž se dopouští přestupku proti veřejnému
pořádku dle § 47 z. č. 200/1990 Sb. Policie ČR má také oprávnění zakázat vstup
na určená místa dle § 20 zákona č. 283/1991 Sb. V těchto případech má policie
oprávnění i k užití donucovacích prostředků, pokud osoby, proti kterým
zasahuje, na výzvu svého jednání nereagují.
6)
Kdo je oprávněn tyto pravomoci udílet?
Tyto pravomoci jsou dány zákonem o policii (zákon č. 283/1991 Sb.),
další podmínky upravuje zákon o právu shromažďovacím. Samotné zákroky
policistů na místě pak vychází z rozkazů velitele zakročující jednotky, kterýžto
je za zákrok zodpovědný.
7)
Jak velkou pozornost věnuje Policie ČR odhalování příprav těchto nelegálních akcí?
V poslední době Policie ČR věnuje velkou pozornost veškerým veřejným
shromážděním, tedy i nelegálním freeparty.
8)
V případě zjištění, že některá z těchto akcí bude probíhat, má policie nějakou
možnost zasáhnout ještě před samotným začátkem akce?
Policie má pravomoc zakázat vstup na určená místa (viz. Otázka č. 5)
9)
Jaký je váš osobní názor na konání freeparty?
Proti pořádání freeparty nic nemám, pokud jsou tyto akce náležitě pořadatelsky
zajištěny, nehrozí ohrožení účastníků ani jiných lidí a je zřejmý organizátor, který nese
zodpovědnost za tuto freeparty a jí způsobené škody.
Rozhovor číslo 2:
Věk:
53
Pracovní pozice:
Policejní inspektor
1) Jak pohlíží naše trestní právo na organizování freeparty?
Trestní právo se nezabývá samotným organizováním freeparty. Tato akce jako každá jiná veřejná
akce podléhá ohlašovací povinnosti ve smyslu Zákona o právu shromažďovacím č. 84/1990 Sb. A z toho
vyplývají povinnosti zejména pro organizátory akce.
2) Domníváte se, že by ilegální freeparty měly být trestně postižitelné?
Zákon nezná pojem “ilegální” akce, používá termín neohlášená popř. nepovolená akce. V případě
konání akce, která nebyla řádně ohlášena a povolena je věcí příslušného orgánu státní správy, aby zasáhl.
Zástupce samosprávy (starosta,…)upozorní organizátory a účastníky, že uvedená akce nebyla povolena,
aby se rozešli. V případě neuposlechnutí jsou dány zákonné důvody k dalšímu postupu.
3) Pokud ano, souhlasíte pouze s postihem organizátorů, nebo jste pro postih všech účastníků?
Pokud se účastníci nepovolené akce po upozornění a výzvě rozejdou, není důvod k postihu
kohokoliv. V případě, že organizátoři nezajistí, aby se shromážděné osoby rozešly, vystavují se postihu
jak organizátoři tak osoby, které dále na místě setrvaly.
4) Jak pohlíží trestní právo na účast cizinců (stejné postihy jako u občanů ČR nebo
jiné)?
Trestní právo nerozlišuje z hlediska trestní odpovědnosti osoby na cizince nebo občany ČR.
5) Jaké pravomoci má Policie ČR při zásazích na nelegálních freeparty?
Těžko se dá o této problematice hovořit obecně, každý případ je nutné posuzovat podle konkrétní
situace, zejména pokud se jedná o naplnění skutkové podstaty konkrétního trestného činu, pokud se
takového skutku dopustila konkrétní osoba. Obecně lze říci, že v případě kdy se účastníci akce po výzvě
nerozejdou jsou dány zákonné důvody ve smyslu Zákona o Policii ČR č. 283/1991 Sb.
6) Kdo je oprávněn tyto pravomoci udílet?
Příslušné pravomoci jsou dány zákonnou normou, zákonem, který přijímají české zákonodárné
orgány.
4.
Jak velkou pozornost věnuje Policie ČR odhalování příprav těchto nelegálních
akcí?
Ve spolupráci s orgány samosprávy, monitorováním situace a za využití poznatků z dříve konaných
nebo připravovaných podobných akcí je snahou nejen policie zabránit konání akcí, které nebyly
povoleny.
8) V případě zjištění, že některá z těchto akcí bude probíhat, má policie nějakou
možnost zasáhnout ještě před samotným začátkem akce?
Záleží na konkrétní situaci. Je možné upozornit organizátory, že akce není povolena, upozorňovat
účastníky, kteří se na akci scházejí prostřednictvím médií, nebo na nádražích. Jinak potom další opatření
jako v bodě 3.
9) Jaký je váš osobní názor na konání freeparty?
Pokud se jedná o akce povolené a účastníci se na nich řádně chovají nemám nic proti konání akcí
s jakýmkoliv zaměřením. Bohužel často se stává, že různí účastníci využívají anonymity davu a na
veřejnosti projevují své sympatie k různým hnutím, které jsou v rozporu s trestním zákonem. Konání akcí
ve volné přírodě s sebou nese nebezpečí poškozování přírody a životního prostředí.
Policisté uvedli, že organizování freeparty jsou povinni ohlásit pořádání akce.
Podle mého názoru nemůžeme jednoznačně obvinit pouze organizátory těchto akcí.
Podle mých dosavadních zkušeností o organizování freeparty se domnívám, že
ohlašovací povinnost organizátorů nebyla dostatečně posouzena. Městské úřady jsou
pasivní v řešení této otázky.
Když připomenu freeparty v okrese Most, byla ohlašovací povinnost splněna, ale
Magistrát města Mostu na tuto povinnost nereagoval. Proto se freeparty na určeném
místě konala se souhlasem majitele pozemku.
Organizátoři se snaží o to, aby nedošlo k poškození majetku a životního prostředí tím, že zajistí
kontejnery na odpadky, chemické toalety a informace o zásadách správného chování na těchto akcích.
Proto by účastníci a organizátoři freeparty neměli byt napadáni za poškozování přírody a životního
prostředí.
Chtěla bych poukázat na to, že nejen účastníci a organizátoři těchto akcí poškozují životní
prostředí, ale také Policie ČR. Poukažme například na poslední medializovanou akci Czechtek v Ralsku
na Českolipsku. Aby policie znemožnila přístup na akci, poškodila životní prostředí tím, že pokácela
stromy a zatarasila jimi příjezdové cesty. Což je v rozporu se zákonem o poškozování přírody a životního
prostředí.
Myslím si, že dalším přestupkem Policie ČR bylo umístění značky “zákaz
vjezdu” na strom u příjezdové cesty.
3.3 Rozhovor s performerkami
Podle mého názoru patří k životnímu stylu lidí navštěvujících freeparty také zábavné atrakce,
jako je například žonglování – s řetězy, tyčemi, kužely, míčky, … Ty jsou pro umocnění atmosféry
zapáleny. K těmto atrakcím patří také plivání ohně (viz foto).
Proto jsem se rozhodla udělat rozhovor s performerkou, která se žonglováním zabývá.
K tomuto rozhovoru přikládám dvě fotografie týkající se tohoto tématu.
Rozhovor číslo 1:
1) Kdo nebo co Tě přivedlo k žonglování?
Poprvé jsem se s žonglováním setkala asi před šesti lety na své 1. Freeparty ve Staré Huti. Moc
mě to zaujalo . Podruhé jsem žonglování s ohněm viděla v televizi, a proto jsme se s kamarádkou
rozhodly zjistit podrobnější informace (co všechno k tomu potřebujeme, jaký materiál, …).
2) Jak dlouho se žonglováním zabýváš?
Asi dva roky.
3) Žongluješ jenom na freeparty nebo i na jiných akcích?
Nejen na freeparty, ale i na jiných akcích.
4) Pokud žongluješ i na jiných akcích, jaký v tom vidíš rozdíl?
Pokud žongluji na jiných akcích než na freeparty vidím rozdíl v tom, že zde
dostávám za žonglování peníze, na freeparty ne. Další rozdíl vidím v tom, že na
freeparty lidé žonglování znají, proto dokáží vytvořit jinou atmosféru. A v neposlední
řadě je rozdíl v hudbě, tím pádem jiný rytmus i v žonglování.
5) Dostáváš za žonglování nějaké peníze nebo žongluješ dobrovolně?
Jak kdy. Na freeparty za žonglování peníze nedostávám.
Rozhovor číslo 2:
1) Kdo nebo co Tě přivedlo k žonglování?
Já sama, když jsem to viděla na jedné party dělat nějaké lidi. Poptala jsem se
co a jak a bylo to.
2) Jak dlouho se žonglováním zabýváš?
No už to bude asi rok a půl…..
3) Žongluješ jenom na freeparty nebo i na jiných akcích?
Točím řetězy, když mám chuť a kde to jde. Třeba pro kamarády na zahradě.
4) Pokud žongluješ i na jiných akcích, jaký v tom vidíš rozdíl?
Rozdíl je zejména v lidech a v atmosféře. Na freeparty točím nejraději, přijde
mi, že to tam lidi baví více. Ale jinak i na jiných akcích, prostě když mám řetězy u sebe
a petrolej a mám chuť točit.
5) Dostáváš za žonglování nějaké peníze nebo žongluješ dobrovolně?
No v každém případě VŽDYCKY TOČÍM DOBROVOLNĚ! Peníze jsem zatím
dostala jen v jednou, když si mě objednala organizátorka rockového festivalu.
V takovém případě si ráda nechám zaplatit, protože vím, že na tuhle akci se platí
vstupné.
4. Závěr
V teoretické části této absolventské práce bylo nejvíce obtížné sehnat dostatečné množství
informací, neboť není mnoho odborné literatury týkající se této problematiky.
V dotazníku v otázkách 1, 4, 5 jsem respondentům nevhodně položila otázky,
proto výsledky dotazníku nejsou zcela objektivní.
Největším problémem při zadávání dotazníku bylo vyhledat vhodnou cílovou
skupinu na toto téma.
Nejvhodnějším řešením bylo, podle mého názoru, uveřejnit dotazník na
internetových stránkách, zabývajících se touto problematikou.
Hypotézy stanovené v úvodu absolventské práce se mi nepotvrdily. Účastníci
freeparty drogy užívají i v běžném životě, ale máme-li na mysli pouze drogy měkké,
jako je marihuana. I přesto se však domnívám, že účastníci freeparty nejsou závislí na
drogách a užívají drogy jen příležitostně.
V praktické části v dotazníku jsem zvolila sloupcové grafy proto, že v některých
otázkách respondenti mohli zvolit více odpovědí.
Doufám, že jsem touto prací dostatečně informovala širší veřejnost o
problematice freeparty a pokud poslouží ke studijním účelům, byl účel
splněn.
mé práce
5. SUMMARY
Freeparty
Topic of this thesis I have picked up because I am an active participant of these
actions.
Freeparties are actions arranged by people, which do not comply with
atmosphere of big dancing halls and with bearing show business, by people, that want to
create and make the cheer themselves, their friends and all attendants of these actions neither more nor less. Therefore they have created by own funds their own scene. It is a
very nice, but very sophisticated hobby sponsored from the result of their own fair
work. It is even unbelievable how many cheerful happening people can mediate to the
others only through clean self-help. Big technivals are not only garbage that is left by
big quantity of people but also a beautiful coloured show, wonderful exhibition of
human contrivance and independence of young people, which achieved to find active
form of their own realisation at present world.
American town Detroit is considered for the place of rising of this especial kind
of digitalized electronic music. The first "house" started to emanate from the Detroit´s
clubs in 1983. Not until in Great Britain this music have become a connecting link for
people identified like "ravers". These "ravers" organise the first fest of this kind in
abandoned stocks. The best-known sound system up to day is considered Spiral Tribe,
which started everything.
In the beginning of the 90ies dancing music started slowly to take roots and in
about the half of the 90ies the first sound systems were arising. These groups of people
are self – contained with sound plant, aggregates for electric power. They continuate in
many ways in tradition of British "ravers". Their actions are mostly organised under the
high sky - open air, in the vaults of the castles, in abandoned stocks and factory halls
and sometimes even in the churches. In contrast to commercial tuned parties with
"celebrated" DJs and pompose advertisement these actions are often classified up to the
last time. One from the possibilities how to drew the attention on a coming action is
through the Internet. Approximately 14 days ahead you can see the message on the
collected web pages which contains notice about oncoming action and as the case may
be telephone number on which you can receive more information. The telephone line
that had been advised becomes operational at the performance day.
The basic differences between clubs, open air parties and freeparties are money,
environment, music styles, fashion, organisers, etc.
Dancing music has all various forms, but the main is tempo, which is from 120
up to 220 beats per one minute. In contrast to different types of dancing music techno
does not totally contain samples and usually is innovating and often minimalising.
It is very difficult to definitely determine which fashion is characteristic for
freeparties. At commercial parties this question is maybe more simple. Young women
wear mostly clothes from material like latex, hairy jackets.
During the actions like freeparties the clothing of participants is very disparate.
Everybody is wearing what he or she likes.
People who attend freeparties certainly have in their image, to be recognised and
belong into the community, which is the nearest to them. To this image belongs tattoo,
rusty, dreads, piercing, etc.
The technivals are very often connected with drugs and because of it I decided to
write about some of them. I write only about drugs, which are taken on these actions.
Marihuana, Hash, LSD, Ecstasy, Pervitin, N2O, etc.
In practical part I have used method of question form. This question form
contained 13 questions (opened, closed and multiple choice). The target group were
participants of these actions. I have published the question form on web pages. Total, of
60 respondents have answered for the questions. For evaluation I have used column
graphs. Further I spoke to two policemen and two performers. I had two hypotheses:
1. I supposed, that not all participants of freeparties used drug on these parties.
2. I supposed if participants used drugs on the freeparties, they do not take them in
their civil life.
Neither had been confirmed.
5.1 Seznam použité literatury:
Odborná literatura:
Le Bon G. - Psychologie davu (KRA, Praha 1994)
Kozáková B. – Absolventská práce – House party (2000)
Presl J. – Drogová závislost (Maxdorf, Praha 1994)
Saunders N. - Extáze a technoscéna (Jota, Praha 1996)
Zdroje:
Internetové stránky: http://www.freetekno.cz
http://mw.freetekno.cz
http://www.rave.cz
http://www.techno.cz
http://www.nyx.cz
5.2 Přílohy
Příloha číslo 5.2.1
Dotazník
aneb Váš pohled na FREEPARTY
Jsem studentka Vyšší odborné školy sociálně právní a svou absolventskou práci
jsem se rozhodla napsat na téma FREEPARTY. Proto bych Vás chtěla požádat, abyste
vyplnili můj dotazník, a tím mi velice pomohli.
Předem Vám děkuji za vyplnění tohoto dotazníku.
Sama jsem aktivní účastnicí těchto party a mrzí mě pohled ostatní společnosti na
tento druh zábavy. Proto chci nastínit tuto problematiku širší veřejnosti.
Výsledky dotazníku jsou anonymní a budou použity jen pro tuto absolventskou
práci.
Vyplňujte, prosím, tento dotazník bez diakritiky.
(Pozn.: V tomto dotazníku se zabývám drogami ilegálními. Alkohol a cigarety
mezi ně nepatří.)
Věk:
Pohlaví:
1.
Chodíte na:
a) freeparty
b) open air party
c) na obojí
2. Jaký vidíte rozdíl mezi freeparty a open air party?
……………………………………………………………………………………………
……………………………………………………………………………………………
3. Proč tam chodíte?
………………………………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………
4. Myslíte si, že na freeparty se berou drogy ve větším měřítku než na jiných
zábavách (diskotéky,...)?
a) ano
b) ne
5. Požil(a) jste někdy sám nějakou drogu na freeparty nebo open air party?
a) ano
b) ne
6. Pokud ano, jakou?
THC
LSD
Extáze
Pervitin
Heroin
Ketamin
Koks
Jinou ………..
7. Považujete marihuanu za drogu?
a) ano
b) ne
8. Drogy užíváte jen na party (ne v "civilním životě")?
a) ano
b) ne
9. Jaké drogy se podle vašeho názoru užívají na party nejčastěji?
………………………………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………
10. Co si myslíte o trestním postihu pořádání freeparty?
………………………………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………
11. Pokud souhlasíte s trestním postihem, tak s jakým?
a) finanční postih
b) materiální postih (zabrání aparatur, ...)
c) vězení
12. Měli by být postihováni:
a) všichni účastníci freeparty
b) jen organizátoři
c) systémy
d) nikdo
13. Zde popřípadě napište svůj pohled na problematiku freeparty:
………………………………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………
Případné připomínky či otázky zasílejte, prosím, na tuto adresu .
Příloha číslo 5.2.2
Techno scéna
Nicholas Saunders
Evidentním pokrokem bylo spojení house parties s mobilním ozvučovacím
systémem po vzoru kočovných hudebních festivalů, které se v Británii konaly již od
šedesátých let. Léto 1992 se stalo jednou velkou společnou svatební cestou raverů s
travelery (novodobí nomádi, kteří cestují skupinově v dodávkových autech s přívěsy s
celými rodinami a zvukovou aparaturou a pořádají na různých místech open air parties
- pozn. překl.), a putování těchto festivalových raverů vyvrcholilo koncem května na
akci v Castlemortonu, kde byl počet zúčastněných podle odhadů 25 000 až 40 000. Pro
mnohé z nich, to však byla poslední party. Média popisovala událost jako bezmezné
plenění a pobouření veřejnosti, které dalo podnět ke schválení Criminal Justice Act v
roce 1994.
Zpřísnění zákona, namířené proti ilegálním parties, mělo tři hlavní důsledky.
Prvním byl fakt, že nová legislativa lidi úspěšně zahnala zpět na povolené akce a do
nočních klubů. Zákon měl podle vlády lidi chránit tím, že jim dovoloval tancovat pouze
v prostorách, které vyhovují bezpečnostním předpisům, ačkoli ve skutečnosti to byly
právě povolené prostory, kde umíralo nejvíce lidí.
"U nás v Bedfordshire zemřel člověk," říká Glenn Jenkins z organizačního týmu
Exodus. "Nezemřel na žádné z našich 72 neškodných tanečních parties, ale v klubu. Je
to jeden z těch klubů, které jsou pro pět set lidí, ale přitom se jich tam nacpe tisíc. Ten
kluk tam zkolaboval. Nemohl se dostat ven - jaké by to byly obchody, nechat lidi
odcházet. Kamarádi ho měli odvézt autem do nemocnice, ale na cestě zabloudili.
Zemřel, ale ne na Extázi. Měl dvě "psaníčka" speedu.
Říkají, že E zabíjí lidi na rave parties - při "tanci smrti". Já říkám, že kdyby
Extáze zabíjela, byly by už mrtvé milióny lidí. To, co lidi zabíjí, je horko a podmínky
prostředí - nemůžete z toho vinit Extázi. Víme, jaké nebezpečí je se scénou spojeno.
Potím se, i když se nehýbu. Nemusíte být odborníci, abyste poznali, že je to
nebezpečné."
Druhým důsledkem zpřísnění zákona byla emigrace zvukařů do zahraničí. Po
Castlemortonu bylo deset spolumajitelů ozvučovacího systému Spiral Tribe souzeno za
výtržnosti. Soud, jenž se konal v roce 1994, stál 4 milióny liber, a ačkoli byli obžalovaní
nakonec osvobozeni pro nedostatek důkazů, místní radní připustil, že jelikož byla na
případ upřena pozornost médií, měli dostat vysoké tresty jako odstrašující příklad.
Spiral Tribe a jiní provozovatelé ozvučovacích aparatur nalezli daleko větší pochopení
u úřadů v zahraničí, takže parties jsou ted' volně pořádány v mnoha zemích celého světa
- od Indie po San Francisco.
Třetí důsledek se začal projevovat ihned po přijetí zákona: Lidé byli tak
pobouřeni tímto drakonickým zásahem, který znemožňoval konání parties, že je to
naopak vedlo k odhodlání pořádat ještě větší a lepší akce. Došlo též ke zpolitizování
scény díky Advance Party a United Systems, které vznášely protesty proti danému
zákonu a spojovaly se s jinými postiženými skupinami lidí. Gail, který společně se
skupinou DIY Justice? (Spravedlnost?) organizuje v Brightonu ilegální parties,
popisuje, jaký na ně měl zákon vliv:
Protože díky Criminal Justice Act jsme rozhodnuti pořádat mnohem kvalitnější
parties, musíme dbát na jejich lepší organizaci. Je lež, že pouze povolené prostory jsou
bezpečné. Nejsme to my, kdo zavírá přívod vody - u nás je voda vždy přístupná
bezplatně či levně. Pořádáme parties v prostorném místě, dobře osvětleném a větraném
a lidé se mají vždy kde zchladit. Mohou volně přicházet i odcházet, pokud si chtějí
někde sednout a nadýchat se čerstvého vzduchu.
Parties možná mohou někomu připadat jako dezorganizované, ale máme vlastní
lidi, kteří dohlížejí na pořádek, zdravotní sestry a požárníky Vždy jsou přítomni lidé,
kteří si vědí rady, pokud je potřeba. Myslím, že parties bude pořád víc, ale nejsem si
jist, jestli je dobré dělat je tak obrovské, protože potom nemáte nad jejich průběhem
takovou kontrolu. Pravděpodobně využijeme i E, protože pod jejím vlivem jsou k sobě
lidé ohleduplnější.
Scéna DIY
Scéna DIY (Do It Yourself - Udělej si sám) nyní prožívá renesanci. Proč, to mi
vysvětlil Cosmo ze skupiny Justice?:
V osmdesátých letech začali být lidi zhnuseni tím, jak žijeme, nebo se prostě jenom
nudili, a tak zvedli zadky a začali s tím něco dělat. Vznikaly nezávislé festivaly,
"squaty" (neobydlené domy, nezákonně obsazené skupinou většinou mladých lidí pozn. překladatele), hnutí travelerů a později acid house parties. Všechny tyhle aktivity
jsou výsledkem snahy lidí, kteří se rozhodli, že právě ted' přišel čas vzít svůj osud do
vlastních rukou.
Stále víc lidí je otráveno svou bezmocností vůči politikům a tím, že je tito lidé,
kteří jsou nahoře, neposlouchají, a jejich frustrace přechází ve snahu jednat. Tohle bylo
aktuální především v době, kdy se Criminal Justice Act pokoušel kriminalizovat
projevy životního stylu, o kterých jsem mluvil.
Scéna DIY vznikla, když se lidé dali dohromady a uvědomili si, že jediná cesta
kupředu je spoléhat se sami na sebe, a ne na někoho jiného, at' už se to týká přímých
akcí proti stavbě silnice v místě vašeho bydliště, nebo kampaní za stejná práva pro
fyzicky či mentálně postižené lidi. Hlavní úlohu v ní hraje zdravý rozum a tvůrčí
myšlení.
Skupina Justice? vznikla z potřeby pravdivě veřejnost informovat o Criminal
Justice Act. Jedna z jejich prvních iniciativ byla obsadit neobydlenou soudní budovu a
vybudovat v ní prosperující společenské centrum. "Squat" byl otevřen jedné sobotní
noci a do pondělí začalo fungovat i informační centrum a místnost určená pro výstavy.
Pro zájemce zde začaly probíhat pravidelné kursy tai t'i, jógy a šiatsu, některé prostory
byly poskytnuty pro práci výtvarníkům, v některých byly zřízeny jesle, poradna pro
"squattery", příležitostné kadeřnictví, či zde byly pořádány koncerty Justice? odtud byla
sice nakonec soudně vystěhována, ale přesunula své společenské centrum do jiné
opuštěné budovy.
Filozofii DIY shrnoval soupis zásad, vyvěšený v soudní budově:
1. Tohle bude ohromné - to si uvědom. Nechej si narůst křídla, abys mohl létat.
2. Naslouchej novým lidem.
3. Sdílej zodpovědnost s druhými.
4. Sobectví znič v samém zárodku - nedopusť žádné boje o moc.
5. Komunikace brání nedorozumění - proto mluv s druhými.
6. Pokud se tu necítíš dobře, předej svou práci jinému a jdi pryč!
7. Nikdy se nesměj těm vypaseným sviním nahoře. Mnoho peněz na opravu staré soudní budovy
se vybralo právě prostřednictvím sbírek na parties. Gail mi vysvětlil proč:
Hlavním důvodem sblížení DIY a techno scény je Criminal Justice Act - koná se
hodně ilegálních parties, a to je právě to, proti čemu zákon míří. Scéna DIY jsou lidé,
kteří jsou současným systémem otrávení a chtějí být samostatní - at' už tím, že se budou
sami bavit, sami si vyrábět potraviny nebo energii. Prostě nečekat, až jim to všechno
někdo poskytne. Scéna DIY je založená na tom, že lidé dělají vše bezplatně. Fungujeme
podle zcela jiných pravidel - většina nemá za svou práci nic, kromě dobrého pocitu, že
dělají něco pro druhé. Nemusíte poslouchat jenom rave - jsou mezi námi třeba i básníci
a podobně. Setkávají se tu lidé s různými životními osudy, a to je právě to, o co tu jde.
Podobnou organizací je i Desert Storm v Glasgowě. Po celém Skotsku pořádali
parties na protest proti výstavbě pokračování silnice M77 přes Pollockský park a Nový
rok strávili ve válkou zničené Bosně, kterou přijeli pobavit tím, co jim bylo nejbližší.
Desert Storm získala dostatečné množství peněz, aby z nich mohla zaplatit celou cestu
a nové nákladní auto - jejich staré auto mělo vojenský maskující nátěr a oni měli strach
z možných problémů, jež by mohl způsobit.
Desert Storm a Full On Dance Squad z Nottinghamu byly společně s konvojem
aut s materiální pomocí na cestě celých třináct dní a po příjezdu ve Splitu zřídili
provizorní noční klub, v němž uspořádali vánoční party pro utečence, vojáky OSN a
pracovníky NGO. Hlasitost jejich novoroční party v Tuzle bosenské policii nevadila.
Byli nadšeni tím, jak je přijalo obyvatelstvo, od malých dětí po stařenky, které si přišly
v županech zatancovat, ačkoli pohybovat se venku s sebou neslo někdy poměrně velké
nebezpečí.
Příloha číslo 5.2.3
Petice proti dodatku MARIANI
Pane prezidente republiky,
Pane premiére,
Dámy a pánové ministři
Dámy a pánové poslanci parlamentu,
Dámy a pánové poslanci senátu,
Senát, na základě návrhu Národního Shromáždění (Parlamentu) ze dne 26. 4.
2001, na základě podnětu pana Marianiho a pana ministra vnitra, bude projednávat
návrh zákona, který má za cíl legalizaci zabavování materiálu potřebného k ozvučení
akcí techno (“fete techno”), jak na veřejné, tak na soukromé půdě.
Tím, že tímto zákonem chcete potlačit svobodné techno party a zóny dočasné
autonomie, které je provází, zaútočíte na jednu z kategorií francouzské mládeže, tu,
která je nejzajímavější a nejtvořivější, a proto protestujeme proti tomuto popření
jednoho z nejzákladnějších lidských práv, a to právo svobodného shromažďování.
Tímto zákonem se útočí na specifický životní styl, na styl umění a kultury. Ve
skutečnosti tito lidé svobodně vybrali prožívat své umění a šířit jej na místech
svobodných akcí, které jsou založeny na šlechetných principech bezplatnosti a svobody.
Pokud jim zabavíte jejich vybavení, zprovodíte ze světa jejich volbu životního
stylu a zakážete jim realizaci jejich umění, což je vážný útok na osobní svobodu a
zároveň arbitrární cenzura. Navíc je to opatření částečné, protože ačkoliv techno akcí se
zúčastňují tisíce lidí, tento zákon útočí na ty, kteří jsou nejvíce zranitelní, tedy ti, kteří
dali k dispozici svůj život a osobnost kolektivu. Je to tedy jejich svoboda, která bude
ukradena společně s jejich vybavením.
Navíc, aplikace tohoto zákona na soukromé půdě bez rozdílu otevře dveře všem
možným formám postihů: nechává totiž Prefektům (šéfům lokální policie) a silám
veřejného pořádku právo naprosto arbitrárně zasahovat do jakýchkoliv soukromých
oslav, jako je svatba nebo narozeniny.
Na závěr, zásadně odmítáme tento zákon, který jde zcela proti základním
hodnotám Francouzské republiky: svobodě, rovnosti a bratrství,
a v případě odsouhlasení zákona si vyhrazujeme právo se obrátit na Evropský
Soudní Dvůr pro Lidská Práva.
Ps: Nepřipadá Vám to už jako totální pokrytectví, nebo spíš jako ta pohádka o
císařovi co nemá šaty?
…a všichni mlčí …a drží krok…
Příloha číslo 5.2.4
Mladá fronta DNES 10.08.1999
Správce letiště se musí postarat o úklid po nepovolené párty
R a l s k o - H r a d č a n y - Přestože byla státní rozpočtová organizace Privum
rezolutně proti gigantické hudební akci na letišti u Mimoně, která skončila minulý
týden, nebylo jí to nic platné a bude se jako správce muset postarat o jeho úklid. "O
neorganizované akci předem věděli policejní ředitelé v Mladé Boleslavi a České Lípě a
rovněž armáda," prohlásil zástupce ředitele společnosti Privum Jiří Hostek. Podle něj
hradčanské letiště stále mají vzhledem k usnesení vlády střežit vojáci. "Na armádě bylo,
aby tam nevpustila účastníky tak živelné akce. Vůbec se to nestalo!" Svou odpovědnost
vojáci jednoznačně odmítají. "Za letiště armáda nezodpovídá, nemá s ním už nic
společného," sdělil Miroslav Šindelář z tiskové služby ministerstva obrany. Jak uvedl,
české ozbrojené síly prostor předaly již před třemi roky organizaci Privum. "Hlídáme
tam jen dvě nebo tři budovy," řekl Šindelář. "O tom, jak podobným nájezdům zabránit,
nerozhodneme sami, ale ve spolupráci s obcemi, okresem a armádou," řekl policejní
mluvčí na Českolipsku Josef Černý. "Do budoucna řešení a scénář najdeme." Pro pár
tisíc příznivců techna téměř anonymní svolavatelé akce nezajistili vůbec nic. Nebyly
odpovídající počty záchodů a umýváren, pořadatelská a zdravotní služba, úklid ani
odvoz odpadků. "Jednoho pražského žadatele o povolení akce známe, a tak vůči němu
zahájíme správní řízení," řekl starosta Ralska Jindřich Šolc. "Nájezd davů jsme zakázali
my, ochránci přírody, správce letiště i okolních hangárů. Organizátorům se akce
naprosto vymkla z rukou." Přes několik naplněných igelitových pytlů a hromad s
odpadky u betonové přistávací dráhy se ještě včera o uklizení děsivého nepořádku
samotnými účastníky techno párty nedalo mluvit. "Trochu uklízeli," řekl Šolc. "I tak se
obávám, co všechno tady po jejich divokém táboření zůstane." "Byl jsem na lepších
podobných akcích například v Turecku a Arménii, kam obří zvukové aparatury přivezli
až z Indie a Číny," tvrdil nezaměstnaný mladík Jan Grigor z Prahy, který se párty
zúčastnil. "Místní úřady tam akci podporovaly, policie nás nechala naprosto být."
Blesk 31.07.2001
Les hořel za zvuků techna
RALSKO - Po celý včerejšek vyhodnocovali policisté nepovolenou víkendovou
technoparty u Strážova v bývalém vojenském prostoru Ralsko na Českolipsku. Přírodní
taneční parket ozařovaly v noci divoké ohníčky, ale hasiči nakonec vyjeli jen k hořícímu
lesu ve vzdálených Domašicích. "Hořel asi hektar porostu a další rozšíření po zásahu už
nehrozilo," řekl jeden z hasičů. Dodal, že naštěstí nevypukl požár z ohňů na
technoparty, když byla část jejich jednotek vázaná hašením domašického lesa. Policie
včera zadržela čtyři cizince podezřelé ze spáchání přestupku proti zákonu o ochraně
přírody. Ještě dopoledne zůstalo u Strážova několik stovek lidí, ale policisté je
přemluvili k odchodu. Poslední stovka uklízela nepořádek do objednaných kontejnerů.
"Měli to dobře zajištěné, ale přesto neznáme organizátora," odtušil ředitel mimoňské
divize Vojenských lesů Petr Doubrava. Dodal, že účastníci zváleli louku o čtyřiceti
hektarech jako parní válec a koupáním narušili klid přírodní rezervace Břehyně
Pecopala. Tam jsou tradiční hnízdiště vzácných vodních ptáků včetně orla mořského.
Jiné škody zatím nezjistili.
Lidové noviny 30.07.2001
Kdo nezkusil, nechápe
"Víš co, odlož kameru, zajdi tam, zkus to," zareagoval na tázavý pohled reportéra jeden
z účastníků divoké techno party, rozprostřené nedaleko Ralska. Chtěl tím říct: Dokud
nezkusíte, co nás na tomto způsobu spalování životní energie baví, nepochopíte, proč to
děláme. Je to stejné jako s kouřením marihuany: dokud to nezkusíte, nevíte, o čem je
řeč. Jenomže kouření trávy je přece jen něco jiného. Kuřák marihuany se při slastném
nasávání uzavírá do světa svých fantazií a obvykle nijak neomezuje svobodu druhých.
V případě divoké techno party, svolané tajně přes internet, je tomu jinak. Tam je
svoboda ostatních dotčena prakticky vždy. Kdo by se pak starostům postižených obcí
divil, že se snaží přimět zapálené tanečníky k odjezdu, volají je k odpovědnosti a
nakonec v zoufalství sahají po pomocné ruce policie. Možná by to ale šlo i jinak. Třeba
dodatečnou legalizací celé akce. Pro milovníka divokých free party není nic horšího než
se dostat pod střechu organizace. Pro danou chvíli by to bylo nejlepší řešení. I když
divoké techno jízdy ani potom samozřejmě nezmizí. Proč? To pochopí jen ten, kdo to
někdy zkusil.
Mladá fronta DNES 03.08.2001
Obavy byly asi zbytečné
Ralsko - Obavy ochránců přírody z následků nepovolené technoparty v Ralsku na
Českolipsku se zatím nepotvrdily. Technoparty, kam se sjelo asi dvanáct tisíc lidí,
proběhla od páteční noci do pondělního rána na samé hranici chráněné přírodní
rezervace Břehyňsko-Pecopala a ekologové se báli především ohrožení vzácných druhů
rostlin a ptáků. "V pondělí jsme provedli obhlídku v terénu a na první pohled to vypadá,
že škody nejsou dramatické," konstatoval vedoucí agentury ochrany přírody a krajiny z
Ústí nad Labem Tomáš Stuchlík. Většina účastníků technoparty tábořila a tančila na
ploše ležící vně rezervace. "Hraniční pásmo rezervace používali sice tanečníci namísto
záchodů ale s tím si příroda poradí," doplnil Stuchlík. "Nejhorší dopad mohla mít party
na rostliny na březích Břehyňského rybníka, kam se chodili účastníci koupat. Velké
škody jsme ale zatím nezaznamenali. Jen nedokážeme odhadnout, jak působil velký
hluk na zde hnízdící vzácné ptáky - na orly mořské a jeřáby.
SUPER 31.07.2001
Čtyři cizinci chyceni v Ralsku
ZPRÁVY /RALSKO/ Čtyři cizince podezřelé ze spáchání přestupku proti zákonu o ochraně přírody
zadržela včera policie v místě nepovolené víkendové technoparty v bývalém vojenském prostoru Ralsko.
Uvedla to okresní policejní mluvčí Ivana Baláková. "Kolem 11.00 party oficiálně skončila, zůstalo tam
jen pár uklízejících lidí," dodala. Cizinci musejí podat na cizinecké policii vysvětlení. Podle Balákové je
možné, že s nimi bude zahájeno správní řízení, které by mohlo vést k jejich vyhoštění z České republiky.
Zástupce Vojenských lesů a statků uvedl, že účastníci party porušovali zákon rozděláváním ohňů,
tábořením v chráněných oblastech a nepovolenými vjezdy do lesa.
Příloha číslo 5.2.5
Slovníček:
Dekriminalizační přístupy
přístupy proti kriminalitě
Empatie
schopnost vcítění se
Esoterický
nezvyklý, tajemný, tajuplný
Euforie
pocit blaženosti
Freetekno
styl hudby, který vznikl z techna. Je však
v rychlejším a razantnějším tempu
House party
Určitý druh zábavy, kde se hraje především
hudební styl house, popřípadě, jungle,
drum‘n‘bass,…
Industriální
průmyslový
Infrazvukový
zvuk na velmi nízké frekvenci
Live projekt
živé vystoupení
Minimalistická hudba
hudba, převážně ve stylu techna, kde jsou
zvýrazněny zejména temné zvuky
Psychedelická hudba
Odnož hudebního stylu techna, která je
podkreslená
psychedelickými
zvuky.
Například bubláni vody, různé tříštivé
zvuky atd.
Ravers
účastníci technoparty
Samply
zvuky převedené do digitální formy
Sound systém
skupina lidí vlastnící zvukovou aparaturu
Squatující komunita
skupina lidí obydlující opuštěné domy
Technař
příznivec techna
Technival
festival techno hudby
Technoparty
druh zábavy, kde převažuje hudební styl
techno
Toxikoman
člověk užívající drogy
Underground
původní význam tohoto slova znamená
podzemí, od čehož se odvíjí životní styl
určité skupiny lidí
Zdubbovat
nepravidelný rytmus techno hudby
Establisment
společnost tvořící systém
Příloha číslo 5.2.6