journal 1/2010

Transkript

journal 1/2010
JOURNAL
LAFARGE CEMENT
1/2010
obsah
str. 4–5
str. 14–15
str. 16–17
LAFARGE CEMENT JOURNAL
číslo 1/2010, ročník 7
vychází 4x ročně, toto číslo
vychází 31. 03. 2010
vydavatel: Lafarge Cement, a. s.,
411 12 Čížkovice čp. 27
IČ: 14867494
tel.: 416 577 111
fax: 416 577 600
www.lafarge.cz
evidenční číslo: MK ČR E 16461
redakční rada: Ing. Michal Liška,
Mgr. Milena Hucanová
šéfredaktorka: Blanka Stehlíková – C.N.A.
fotografie cementárny na titulu: Jan Hodač
fotografie uvnitř časopisu: Archiv Lafarge
Cement, Centrum pro rodinu Terezín, o. s.,
Ing. Michala Hubertová, Ph.D, fototéka
Skupiny Lafarge, Ing. Vlastimil Trefil,
Skanska a. s., divize Betonové konstrukce,
Jan Ferenc, ECM Finance, a. s., Jana
Kleinová, archiv Blanky Stehlíkové, Ing.
Vlastimil Šrůma, CSc., MBA, Česká
betonářská společnost, SIMPLY CINEMA
design: Luděk Dolejší
Tento časopis je neprodejný,
distribuci zajišťuje vydavatel
str. 6–9
str. 10–11
Aktuality
Lafarge aktuálně
1–3
Téma
Komplexní pomoc náhradním rodinám
4–5
Technologie
Možnosti využití nanotechnologie v betonu
6–9
Materiály
Vápenec pro odsíření
10–11
Referenční stavba
Most přes Rychnovský potok
12–13
Zajímavá stavba
Pankrácký mrakodrap
14–15
Ekologie
Dvanáct měsíců ochrany biodiverzity
16–17
Stavebnictví a EU
Peníze z EU zklidní dopravu v obcích
18–19
Konstrukce mostů
Beton a ocel – souboj i spolupráce, 20. a 30. léta
20. století v mostním stavitelství
20–21
Stopy architektury
Vznik mrakodrapů
22–23
Betonové unikáty
Burj Khalifa: nejvyšší budova světa
24–27
Pozvánka do kina
Jan Kaplický a jeho projekt národní knihovny
28–29
Summary
str. 20–21
29
úvodník
Vážení přátelé,
právě se vám dostává do rukou náš časopis ve zbrusu novém „kabátě“.
Jedná se o poměrně radikální změnu, ke které jsme nicméně přistupovali
nejprve s trochou váhání. Návrh designu vychází z obecných pravidel
pro tiskoviny Skupiny, a teprve konkrétnější podoba nového čísla nás
přesvědčila, že je to krok kvalitativně dále. Důležité grafické prvky jsme
zachovali, takže například každé ze čtyř vydání bude laděno i nadále do
vlastní barvy. Určující vizuální složka časopisu, fotografie, bude obohacena,
tak aby posunula jeho kvalitu a atraktivitu na vyšší úroveň. Doufám, že se
vám výsledek zalíbí.
Jak víte z mnoha předchozích čísel, využíváme každé příležitosti
k finanční podpoře vybraných sociálních a ekologických projektů v našem
regionu.
Jmenovitě v čísle minulém jsme vás informovali o naší spolupráci s obcí
Chotěšov na projektu „Územní systém ekologické stability Chotěšov“,
jehož cílem je přispět k ekologické stabilitě území, které bude v budoucnu
sousedit s naším lomem Úpohlavy. Často zmiňujeme naši dnes již pětiletou
spolupráci s Centrem pro rodinu v Litoměřicích, které se zaměřuje na
komplexní péči o rodiny s dětmi v náhradní rodinné péči. V současnosti
se aktivity Centra rozšířily na většinu území kraje a počet typů služeb
se vyhoupl z původních čtyř na úctyhodné číslo patnáct. Více najdete na
stránkách 4–5.
Řada z vás také zaregistrovala, že se podílíme na uvádění filmů
o významných světových architektech do kin. Chceme tím mimo jiné
ukázat, že i nejvýznamnější světoví architekti při realizaci svých projektů
používají beton, tedy cement.
Na konci minulého roku jsme se rozhodli jít o krok dál a stát se
koproducenty celovečerního dokumentu o významném českém architektovi
Janu Kaplickém, který především svým velmi originálním projektem
národní knihovny na Letenské pláni v Praze rozpoutal vášnivé diskuse
o moderní architektuře.
A na závěr telegraficky něco z běžného denního života.
V těchto dnech jsme registrovali 700 dnů bez úrazu.
Kolem Vánoc začaly, tak jako každoročně, zimní opravy. Letos byly obzvlášť
náročné, protože probíhala velmi ojedinělá výměna obou čel kulového
mlýna cementu. Těší nás, že všechny práce byly bezpečně a včas ukončeny
a cementárna „najela“ podle plánu v polovině března.
Letošní zima byla skutečně zimou. Vidíme to na i prodejích. Ve srovnání
s předchozím rokem jsme na tuzemský trh dodali nezanedbatelně méně.
Doufáme, že se jedná jen o „zimní spánek“ a že s teplejšími dny půjdou
dodávky znatelně nahoru.
Přejeme tedy i vám stále více slunečných dnů a úspěšný start do nové
stavební sezóny.
Ing. Ivan Mareš,
generální ředitel a předseda představenstva
2010 | LC JOURNAL | 1
aktuality Lafarge
Lafarge Environmental Audit
V průběhu měsíce září a října loňského roku proběhl v Lafarge Cement, a. s.
tzv. Lafarge Environmental Audit neboli
interní audit zaměřený na cementárnu
z pohledu ochrany životního prostředí
a plnění legislativních povinností v dané
oblasti. Ve dnech 15.–17. 9. 2009 byl
proveden audit v samotné cementárně
a následně pak ve dnech 7.–8. 10. 2009
v lomu Úpohlavy.
Provádění interních environmentálních
auditů je jedním z cílů Lafarge v oblasti ochrany životního prostředí. Každá
cementárna je podrobena uvedenému
auditu pravidelně jednou za 4–5 let. Předcházející environmentální audit proběhl
v Čížkovicích v roce 2004.
Auditorský tým tvořili zástupci externí
auditorské společnosti Atkins Ltd. z Velké Británie – Guy Mercer, technického
centra (ETC) ve Vídni – Layse Harada
a Karl Stadlober a cementárny ze srbského Beocinu – Vesna Radanovic a Slavica
Radovanovic.
Cílem vlastního auditu je nalezení potenciálních rizik a „slabších míst“ cementárny v oblasti ochrany životního prostředí
a stanovení doporučení ke zlepšení stávajícího stavu. Výsledky z auditu jsou
potom zpracovány do souhrnné závěreč-
né zprávy, kde jsou již navržena nápravná opatření či doporučení ke zlepšení.
Auditované činnosti byly rozděleny do
deseti tematických oblastí. Každá oblast
byla hodnocena samostatně a byly jí přiřazeny body 0–5 (5 splněno, 0 nesplněno). Cílem bylo dosáhnout min. 4,25 bodu
v každé hodnocené oblasti.
Následující tabulka znázorňuje přehled
auditovaných oblastí a dosažené bodové ohodnocení. Pro srovnání jsou zde
uvedeny výsledky auditu z roku 2009
i z roku 2004.
Z hodnocení vyplývá, že společnost cel-
kově dosáhla velmi dobrých výsledků.
Nejslabším místem čížkovické cementárny je však oblast skladování a vzhled /
pořádek v areálu. Nicméně je nutné říci,
že i v uvedených oblastech jsou činěny
pokroky a realizována opatření ke zlepšení. V současné době probíhá např. výstavba nové skladovací haly nebo investice
do popílkového hospodářství.
Na základě vyhodnocení výsledků auditu
byl sestaven akční plán, kde byla stanovena opatření ke zlepšení včetně zodpovědností a časového rámce. Plnění akčního plánu bude pravidelně kontrolováno
a vyhodnocováno.
Tematická oblast
1. environmentální politika
rok 2009
rok 2004
body
body
4,6
4,5
2. soulad s legislativními požadavky a požadavky Lafarge
4,6
4,3
3. plánování (modifikace a investice)
4,6
5,0
4. externí komunikace
4,4
4,0
5. organizace (struktura)
4,6
4,7
6. postupy (kontroly, preventivní a nápravná opatření)
4,4
4,7
7. skladování
3,2
3,2
8. vzhled / pořádek
3,4
3,6
9. vliv lomové činnosti na životní prostředí
4,5
4,5
4,5
4,3
10. vliv cementárny na životní prostředí
Finanční výsledky Lafarge Cement, a. s. za rok 2009
Pro Lafarge Cement, a. s. byl, podobně
jako pro celou Skupinu, rok 2009 rokem
nesmírně náročným. Dnešní hospodářská
krize, která se na trhu stavebních materiálů projevila již ve 4. čtvrtletí roku 2008,
v průběhu loňského roku výrazně zesílila a bohužel trvá dodnes. Z dostupných
statistik roku 2009 usuzujeme na celkový meziroční pokles tuzemské výroby
cementu o cca 23 %.
Prodané objemy cementu se v kontextu
výše uvedeného vrátily na průměr let
2005–2007, což se projevilo v celkových
tržbách společnosti poklesem o cca 20 %.
Tento trend se promítl i do klesajícího
využití pecní linky. Při provozování pece
bylo dosaženo nižších hodnot využití
a spolehlivosti než v předcházejících
dvou letech, která byla v této oblasti
mimořádně úspěšná. Dalším negativním
faktorem bylo zvýšení průměrných jednicových nákladů výroby způsobený především růstem jedné z nejvýznamnějších
2 | LC JOURNAL | 2010
složek nákladů – ceny elektrické energie
(o cca 10 %) a ostatních surovin. Utlumení
tohoto efektu nepřineslo ani dlouhodobě
vysoké procento využívání sekundárních
paliv. Provozní hospodářský výsledek tak
v důsledku zmiňovaných příčin poklesl
meziročně o necelých 17 %.
Na druhou stranu je nutno poukázat i na
úspěch, který ve výkazu zisků a ztrát nelze spatřit. Klíčovým pracovníkům z řad
mechanické údržby a skladu se podařilo
za podpory oddělení financí dosáhnout
snížení hodnoty skladu náhradních dílů
o 20 % (!). Věřím, že to je signál, který
dokládá naše společné chápání významu pojmu „pracovní kapitál“, a tak
dokážeme optimalizovat jeho zmiňované složky.
Podtrženo, sečteno – celkový, k datu zveřejnění tohoto článku ovšem dosud neauditovaný, výsledek hospodaření Lafarge
Cement, a. s. poklesl oproti předcházejícímu účetnímu období o cca 21 %, což je
naprosto v relaci s poklesem poptávky
na trhu (viz výše). Tento momentální stav
může působit vrásky na čele akcionáře,
nicméně určitě neohrožuje dlouhodobou
perspektivu a vizi naší společnosti.
aktuality Lafarge
Zimní opravy dvacetiletí
úspěšně dokončeny
s pracemi na cementovém mlýně probíhala i údržba ostatních součástí výrobního
zařízení. Novou vyzdívkou bylo opatřeno
50 m rotační pece, jedna z kladek, které
umožňují pohyb pece, byla vyměněna.
Pracovalo se i na drtiči v lomu, pásových
dopravnících suroviny i na třídicí lince
mletí, kde byla nainstalována nová váha
vratné krupice. Přestože balicí a paletizační linka expedice je poměrně nová,
i zde musel být odveden díl práce. A zda
se podařilo spolu s dodavatelem pytlů
najít optimální druh ventilu, aby balička
splňovala očekávané parametry, prověří
zkouška časem. Instalace dvou nových
přístrojů emisního monitoringu má zajistit ještě vyšší spolehlivost nepřetržitého
měření.
Letošní opravy byly rekordně dlouhé.
Cementový mlýn na pojízdné konstrukci
– pohled na vstupní čelo cementového mlýna
před výměnou. Foto Pavel Bartejs.
Od poloviny ledna do poloviny března
probíhaly v cementárně zimní opravy.
Jejich hlavním, ne však jediným, tématem byla již avizovaná výměna obou čel
cementového mlýna.
Rozhodnutí pustit se do této náročné
opravy padlo již v polovině minulého roku, kdy se na čele mlýna objevily
praskliny, které sice bylo možné opravit,
ale nedalo se spoléhat na to, že vydrží
dlouhodobější provoz zařízení. Výroba
nových dílů začala s několikaměsíčním
předstihem před vlastní instalací. Technologický postup výměny čel byl limitovaný hned několika faktory. Hmotnost
každého z čel dosahovala přibližně 40
tun a kvůli stísněnému prostoru mlýnice nebylo možné použít pro jakoukoliv
manipulaci s čely jeřáb. „Celý 366tunový cementový mlýn jsme tedy museli
demontovat a spustit na speciální vozík
na kolejové dráze, jenž byl pro tento účel
vyroben a sloužil pro manipulaci s čely,“
uvedl Jan Munčinský, technický ředitel.
Opravu stejně jako před 17 lety realizovala firma Montáže Přerov a. s. Paralelně
Přejme si, aby poctivě provedená údržba
zajistila celoroční provoz bez vážnějších
výkyvů.
Na zimních opravách se podílely desítky
firem a stovky pracovníků, kteří na zařízeních odvedli velmi náročné úkony vyžadující přesnou manipulaci. Jim všem patří
veliký dík za to, že svoji práci prováděli
bezpečně a zasloužili se tak o bezúrazový
průběh zimních oprav. Je potěšitelné, že
právě v době zimních oprav zaznamenala
cementárna úctyhodných 700 dní bez pracovního úrazu.
Výsledky Skupiny
k 31. prosinci 2009
Navzdory celosvětovému ekonomickému
zpomalení Skupina tvoří volné finanční
prostředky. Lafarge překročila cíle svého akčního plánu a zredukovala dluh
o 3,1 milionu eur. Rostoucí poptávka po
cementu na nově vznikajících trzích přináší Skupině Lafarge benefity.
Klíčové údaje pro rok 2009:
Pokles prodejů o 17 procent na 15,884
milionu eur (-14 procent při nezměněném rozsahu aktivit). Současný operační
příjem se snížil o 30 procent na 2,447
milionu eur (-26 procent při nezměněném rozsahu aktivit). Současný operační
příjem se snížil o 300 základních bodů
na 15,6 procenta. Zvýšení cash flow o 34
procent na 2,834 milionu. Snížení dluhu
o 3,089 milionu eur na konci roku. Dividendy 2 eura z akcie.
Lafarge posiluje své
postavení v Brazílii
Skupina Lafarge získává aktiva firmy Brazilian Cement výměnou za prodej svého
17,28procentního podílu v Portugalské
Cimpor Group společnosti Votorantim
(3. února 2010).
S touto akvizicí se Skupina stane jednou
ze tří nejdůležitějších brazilských cementářských firem (roční produkce sedm milionů tun) na trhu, který průměrně roste
o 5 procent ročně. Skupina Lafarge nyní
v Brazílii operuje čtyřmi továrnami a jedním lomem, a tak bude schopna zaujmout
nové postavení na rychle rostoucích regionálních trzích severovýchodu a středozápadu. Zároveň posílí svou přítomnost
v okolí Ria de Janeira, které se z pohledu
upotřebitelnosti cementu může chlubit
skvělou vyhlídkou na přípravu světového fotbalového šampionátu v roce 2014
a olympijských her v roce 2016.
Zaostřeno na klienty
Cementový mlýn na pojízdné konstrukci
Spolupráce mezi cementárnami v zóně
střední a východní Evropy se zlepšuje.
Továrny spolupracují za účelem optimalizace servisu a dodávek zákazníkům. Projekt, který se jmenuje „Symfonie“, vznikl
již v roce 2007 jako regionální zásobovací
řetězec. Tento projekt umožňuje rychlé
a nenákladné řešení pomoci komukoliv,
kdo je součástí sítě, a kdykoliv je potřeba.
To se projevilo např. v loňském létě, kdy
nastaly technické problémy v Německu,
Polsku a na Ukrajině a bylo nutné zajistit náhradní dodávky slínku během hlavní
sezóny ve velmi krátkém čase. Díky síti
a spolupráci cementáren bylo rychleji
nalezeno řešení, které uspokojilo klienty.
Tento ambiciózní projekt si žádá zapojení
všech složek cementárny: výroby, marketingu, obchodního i logistického týmu.
2010 | LC JOURNAL | 3
téma
Záběr z terapeutickorelaxačního víkendu,
který vedou speciální
pedagogové
a terapeuti vyškolení
na rodinnou terapii
Komplexní pomoc
náhradním rodinám
Ucelený systém pomoci, odbornost a nadšení, tak by se dala stručně
charakterizovat péče o náhradní rodiny, na kterou se zaměřilo Centrum pro rodinu Terezín, o. s. ve své
Poradně pro náhradní rodinnou péči v Litoměřicích. Od roku 2005, kdy Centrum vzniklo, narostl počet
služeb z původních čtyř na patnáct. Enormní je i přírůstek „aktivních“ rodin s dětmi v náhradní rodinné
péči, v roce 2009 se do činností Centra zainteresovalo 45 rodinných skupin.
Úskalí náhradního rodičovství
Během víkendových
setkání rodin mohou
děti navázat nová
přátelství
4 | LC JOURNAL | 2010
Přijetí dítěte do náhradní rodiny představuje zcela zásadní změnu jak pro
rodiče, tak pro dítě. „Dítě vychovává
především partnerský vztah, pozitivní
ovzduší v rodině, schopnost důvěřovat,
navzájem se respektovat a odpouštět si.
Jádrem péče je rodina jako celek, i když
se věnujeme individuálním problémům
a osobnímu poradenství,“ říká Margita
Šantavá. Během tří let činnosti poradna vypracovala unikátní soubor služeb
představující systém komplexní péče
o děti a rodiče. Z nadšenců se postupně
staly uznávané odbornice, které si získaly respekt v odborných kruzích a hlavně
důvěru klientů. „Náš program odborné
pomoci náhradním rodinám představuje
dlouhodobou, komplexní a systematickou pomoc, která nekončí přijetím dítě do
rodinné péče, ale provází rodinu se všemi
dětmi až do jejich dospělosti.“
Činnost se neustále rozšiřuje díky sponzorským darům. Akciová společnost
Lafarge Cement podporuje Centrum od
samého počátku, tedy již od roku 2005.
Poradna rozšířila i svoji teritoriální
působnost a nyní realizuje svoje programy ve čtyřech městech kraje: Litoměřice,
Rumburk, Česká Lípa a Děčín. Náhradním rodinám nabízí nejen přednášky
a semináře, ale hlavně skupinová setkání.
Skupiny pro rodiče se scházejí jednou
za měsíc, na práci ve skupině navazuje
odborné poradenství a individuální konzultace. Velmi oblíbená jsou víkendová
setkání pro rodiny.
Doprovázení rodin
Terénní služba nazvaná „doprovázení
rodin“ vznikla v litoměřické Poradně pro
náhradní rodinnou péči jako odpověď na
konkrétní potřeby náhradních rodin, které
postrádaly průběžnou pomoc sociálních
pracovníků nebo třeba speciálních pedagogů. „Doprovázení je novinka i v českých poměrech, jako služba pro náhradní
rodiny vzniklo v občanském sdružení
téma
Rozum a cit a my jsme její metodiku
mohli převzít,“ vysvětluje Marie Hodková, koordinátorka služby doprovázení
v Centru pro rodinu Terezín. Základem
metodiky je individuální podpora rodiny
jako systému, kdy se „průvodce“, zkušený odborník, věnuje dlouhodobě jedné
rodině, kam pravidelně dochází. Rodiče
se pak mohou v atmosféře důvěry daleko účinněji radit o problémech přijatých
dětí i o problémech vlastních. Průvodce
tráví v rodině dvakrát měsíčně 4–6 hodin,
aby děti mohl sledovat při běžných činnostech a pak sestavit rodině individuální plán s cílem zlepšit vzájemnou
komunikaci. Pomoc rodině vychází jak ze
stanoveného plánu, tak z momentálních
potřeb dětí i jejich rodičů.
obavy učitelek o jejich autoritu nakonec
přijaly tuto aktivitu pozitivně. Množství
specifických problémů se zvládáním
školního učiva vyplývá u dětí v náhradní
rodinné péči z poruch pozornosti, chování, nezřídka je na vině hyperaktivita.
Takové dítě vyžaduje zvýšenou pozornost a péči ze stany vyučujícího, ale
ten nemůže mít v běžných podmínkách
českých škol čas. A právě tuto intenzivní
potřebu individuální péče saturuje asistent z Centra pro rodinu Terezín.
Neobyčejně obyčejný výlet
V letních měsících se asi všem rodičům
vznáší nad hlavou otázka: „Kam s těmi
dětmi?“ Na ni odpověděl projekt dobrovolníků, kteří spolupracují s Centrem pro
Foto ze semináře pro
rodiče v dubnu 2009
motivace, postoje, schopnosti, odolnost
vůči zátěžovým situacím a řada dalších.
Vybraní zájemci pro tuto činnost jsou
vyškoleni ve spolupráci s Dobrovolnickým centrem, o. s., v Ústí nad Labem. „Projekt dobrovolnictví jsme začali realizovat
v roce 2009, abychom mohli zajistit asistenci náhradním rodinám na jednorázové
akce nebo doprovod menším dětem, když
nikdo z rodiny nemá čas. Dítě má dobrovolníka – staršího kamaráda – jen pro
sebe a to si cení,“ říká Margita Šantavá.
Spolupráce rodin s dobrovolníky obvykle
začíná při neformální akci, kterou organizuje poradna. Tak se mohou aktéři volně
seznámit, praxe totiž ukázala, že rodiny nepřijmou každého. Dobrovolníci si
musejí nejprve získat důvěru a respekt.
Záběr z akce zaměřené
na dětské účastníky
víkendového setkání rodin
Nejoblíbenější je doučování
Nejoblíbenější službou Centra pro rodinu Terezín je doučování, proto se akční
rádius této aktivity neustále rozšiřuje
a nyní už pokrývá více míst v Ústeckém
kraji. Největší potřebu mají děti školou
povinné, které většinou doučují studenti Střední pedagogické školy J. H. Pestalozziho v Litoměřicích. Středoškolákům
a učňům pomáhají studenti Pedagogické
fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad
Labem. Na jedno dítě připadá jeden student a doučuje, co je právě třeba. Společným úkolem všech „doučovatelů“ je zmírnit výukové problémy dětí, stabilizovat
jejich školní výkony a naučit je samostatné přípravě do školy.
Asistence při vyučování
Tato nová služba vyrostla ze zkušeností
rodičů, jejichž děti využívají doučování.
Nejprve poradna experimentálně vyzkoušela zapojení asistenta pedagoga pro
chlapce ve čtvrté třídě. Přes počáteční
Spolupráce rodin
s dobrovolníky
obvykle začíná při
neformální akci,
kterou organizuje
poradna
rodinu Terezín – „Neobyčejně obyčejný
výlet“. Zajímavý den s poutavým cílem
pro desítku dětí ve věku šest až sedmnáct v doprovodu starších kamarádů
je pro děti z náhradních rodin zdarma.
Akce byly pro děti atraktivní také tím, že
se jich neúčastnili rodiče, kteří si mohli
naopak chvíli oddechnout. O výlety a další aktivity, které vedou v poradně dobrovolníci začlenění do projektu dobrovolnictví, je v rodinách zájem a budou podle
finančních možností poradny pokračovat.
Adepti pro dobrovolnictví jsou velmi pečlivě vybíráni, prozkoumány jsou jejich
Jejich pomoc rodinám, zejména těm,
které žijí ve vzdálenějších obcích a jsou
početnější, je opravdu vítaná.
Náhradní rodičovství přináší spoustu
těžkostí i zranění, ale na druhou stranu
velké obohacení, které by bez života s přijatými dětmi rodiče nepoznali. Odmítnutým dětem přináší největší dar: vědomí,
že je milováno. To jsou hlavní zkušenosti
Centra pro rodinu Terezín, které pomáhá,
podporuje i vede. Více informací o Centru pro rodinu Terezín naleznete na adrese www.cpr-terezin.cz.
2010 | LC JOURNAL | 5
technologie
Možnosti využití
nanotechnologie
v betonu
Nanotechnologie není nová věda, jedná se spíše o posun ve vědě
a technologiích zabývajících se zabudováním velmi jemných částic, který odstartoval před mnoha
lety. Využití velmi jemných částic do klasických materiálů umožňuje vytvářet nové kompozice a otevírá
zajímavé možnosti pro stavebnictví.
Nanotechnologie
otevírá cestu k využití
nově objevených
a definovaných
vlastností materiálů,
jak v mikroměřítku
tak v makroměřítku
Velikost částic je velmi důležitá, protože
vlastnosti materiálů o velikosti v řádech
nanometrů (10–9 m) mohou být odlišné
od materiálů na stejné bázi s větší velikostí částic. Přesné rozměry, u kterých
se projevují změny ve vlastnostech, se
u jednotlivých materiálů mění, ale jsou
obvykle v řádu 100 nm nebo méně. Například základní struktura C-S-H gelu, který
výrazně ovlivňuje mechanické a fyzikální
vlastnosti cementové pasty včetně objemových změn, porozity, či permeability,
může být upravena tak, aby byla získána
výrazně nižší porozita.
Nanoměřítko
Nanometr je miliardtina metru a v této
velikosti přechází klasická každodenní mechanika do kvantové mechaniky
nanosvěta. Nanotechnologie nabízejí
lákavější vyhlídku na pořízení nových
makro-materiálů a produktů. Stavebnic-
6 | LC JOURNAL | 2010
tví nevyhnutelně je a bude příjemcem
této technologie. V současnosti o nanotechnologii ve stavebnictví hovoříme
v souvislosti s technologií betonu, oceli
či skla. Zvyšování pevnosti a trvanlivosti
cementových kompozitů je součástí úsilí o snižování ekologické zátěže vlivem
stavebnictví, zejména v oblasti efektivnějšího využívání potenciálů současných
klasických pojiv.
Dva typy nanočástic vystupují v technologii stavebních materiálů do popředí.
Jedná se o oxid titaničitý (TiO2) a uhlíkové nanotrubice (carbon nanotubes CNT).
První z nich je využíván díky schopnosti
odstraňovat nečistoty a odbourávat NOx
a druhý je používán pro výrazné zvyšování zejména tahových pevností betonu.
Vysoké náklady a relativně malý počet
praktických aplikací v současnosti brzdí
vývoj v této oblasti. [1]
Nanotechnologie a beton
Beton je nejrozšířenějším materiálem ve
stavebnictví, proto je výrazným příjemcem výsledků výzkumu a vývoje v oblasti nanotechnologií. Následující text popisuje některá z nejslibnějších využití
nanotechnologií v oblasti betonu, která
se v současné době vyvíjejí nebo jsou již
k dispozici. Na úrovni základního výzkumu je analýza v nanoúrovni velmi důležitá, protože je nutné pochopit strukturu
a chování betonu na základní úrovni.
Oxid křemičitý (SiO2) je základní součást
konvenčního betonu. Nicméně, jeden
z výsledků provedených studií mikrostruktury betonu je, že pomocí částic
nano-křemene (tzv. nano-silika) lze výrazně zlepšit jeho mechanické vlastnosti.
Přidáním nano-křemene do materiálů na
bázi cementu lze také ovládat degradaci
cementové matrice (reakce CSH způsobená vyluhováním vápníku úzce související
s penetrací vody do struktury betonu)
a tudíž i trvanlivost betonu. Díky využití materiálů na bázi nanočástic v betonu
dochází k lepšímu utěsnění pórů makroi mikrostruktury cementového kamene,
díky čemuž můžeme dosáhnout třikrát
až šestkrát vyšší pevnosti v tlaku (v různém stáří betonu). Srovnání velikosti částic křemičitého úletu a nano–SiO2 jsou
znázorněny na obr. 1.
Obr 1: a) Křemičitý úlet; b) nano-SiO2
Výsledky vývoje
na poli nauky
o materiálu
s využitím
nanotechnologií
ovlivní všechny
odvětví včetně
stavebnictví
2010 | LC JOURNAL | 7
technologie
Nanotechnologie
se zabývá tvorbou
a využíváním
technologií v měřítku
řádově nanometrů
(obvykle cca
1–100 nm),
tzn. 10−9 m
Použití jakýchkoliv dalších obvyklých či
méně obvyklých příměsí do betonu, které vykazují svou velikost částic v nanooblasti, výrazně zlepšuje odolnost betonu, pevnosti a, což je důležité pro
udržitelnost výstavby, snižuje množství
cementu. Na druhou stranu ale může
být proces zrání betonu zpomalen (např.
v případě použití elektrárenských popílků). Kamenivo je také předmětem výzkumu v oblasti nanotechnologií. Jedná se
v podstatě o nano-filer, který lze také přidat ke složkám betonu za účelem zvýšení
hutnosti betonové struktury.
Urychlení rozkladu polutantů
Dalším typem materiálu ve formě nanočástic vhodným pro výrobu betonu pro
zlepšení jeho vlastností je oxid titaničitý
(TiO2). TiO2 je široce používán jako bílý
pigment kvůli svému jasu.
TiO2 v cementové matrici je schopen
katalytického odbourávání znečišťujících látek, které se v mnoha evropských
městech stávají zásadním problémem
ovlivňujícím kvalitu života jejich obyvatel. Vedle tolik diskutovaného mikropra-
8 | LC JOURNAL | 2010
chu (PMx) jsou hlavními znečisťujícími
látkami městského ovzduší především
oxidy dusíku (NOx) a těkavé organické
látky (VOC). Hlavním zdrojem uvedených
polutantů je v městských aglomeracích
automobilová doprava. Působením světla,
konkrétně UV-A záření, dochází k rozkladu mnoha látek včetně vzdušných polutantů. Tento přirozený proces nazývaný
fotolýza probíhá za běžných podmínek
velmi pomalu, avšak použitím fotokatalyzátoru (TiO2) lze rychlost reakce významně urychlit. Na povrchu takového fotokatalyzátoru dochází díky polovodičovému
efektu k tvorbě velmi reaktivních částic,
které jsou následně schopny rozkládat
některé organické a anorganické látky
včetně plynných oxidů dusíku. Mimo
tuto výjimečnou vlastnost má výsledný
beton jasně bílou barvu, kterou si zachovává velmi účinně díky své „samočisticí“
schopnosti. [2]
Uhlíkové nanotrubice
Další typ nanočástic, které mají pozoruhodné vlastnosti, jsou uhlíkové
nanotrubice (carbon nanotubes – CNT)
– viz obr. č. 2. CNT byly poprvé objeveny
v roce 1952 v Rusku (a převážně ignorovány). V roce 1990 pak byly znovuobjeveny v Japonsku. CNT jsou válcovitého
tvaru, mohou mít několik milimetrů na
délku a mohou mít jednu „vrstvu“ stěny
nebo více vrstev (multi walled nanotubes
– MWCNT). Pozoruhodné vlastnosti CNT
jsou příčinou intenzivního výzkumu po
celém světě. Například mají pětkrát větší
modul pružnosti a až osmkrát větší pevnost než ocel (teoreticky až stokrát) současně s velmi nízkou hustotou (1/6 hustoty oceli). Přidáním malého množství CNT
(1 % hmotnosti) můžeme výrazně zlepšit
mechanické vlastnosti betonu. V oblasti
konvenčních betonů můžeme zlepšit pevnost v tlaku až o 25 MPa a pevnost v ohybu až o 8 MPa ve srovnání s referenčními vzorky (bez výztuže). Důvodem je
zejména velmi důkladné spojení cementové matrice s nanotrubicemi, o kterém
můžeme hovořit již jako o kompozitním
materiálu. Nicméně existuje problém
s používáním CNT. U CNT (stejně jako
u jiných typů vláken) existuje tendence
shlukování během dávkování a míchá-
Nanotechnologie
představuje nové
přístupy k výzkumu
a vývoji, jejichž
cílem je ovládnout
strukturální podstatu
a chování hmoty
na úrovni atomů
a molekul
Obr 2: uhlíkové
nanotrubice [1, 3]
ní betonu, čímž může dojít k výrazným
nehomogenitám betonové směsi. Dalším
problémem jsou vysoké výrobní náklady.
Nanobudoucnost
Je neuvěřitelné sledovat, co všechno
bylo v rámci různých výzkumů přidáno
do betonu ve snaze o výrobu ekologicky
efektivního betonu s výbornými fyzikálně mechanickými výsledky. Nanotechnologie spočívající ve studiu základních
složek betonu může vést ke skutečnému pochopení betonových konstrukcí
a jejich trvanlivosti na základě určených
materiálových vlastností. Toto studium
má významný vztah ke studii životnosti,
prostřednictvím víceúrovňového modelování (zahrnující vícedimenzionální
měřítka, například od nm k m). Zajímavým příkladem může být výsledek experimentů, kdy se ukázalo, že anaerobní
mikroorganismus (ten, který nevyžaduje
kyslík) přimíchaný do mísící vody má za
následek 25% nárůst 28denních pevností
betonu. Mikroorganismus Shewanella byl
používán v koncentraci 105 buněk/ml
a pozorováním bylo zjištěno, že došlo
k uložení cementové matrice na jeho
povrchu, což vedlo k důkladnému utěsnění hmoty betonu. Dále např. výzkumné
práce na South Dakota School of Mines
and Technology vedou k pokusům vytvořit biotmel ve formě uhličitanu vápenatého vylučovaného v genetickém inženýrství z běžného půdního mikroorganismu.
Očekává se, že tato metoda by mohla být
použita k utěsnění nebo léčení trhlin
v betonu. Výsledky ukazují, že se rané
pevnosti v tlaku betonu výrazně zvyšují
s rostoucí koncentrací mikroorganismů
buněk. To má významné důsledky pro
životnost betonu. [1]
má výrazný vliv především jeho mikrostruktura. Díky používání velmi jemných
práškových příměsí dochází k modifikaci
mikrostruktury, která je hutnější, obsahuje méně pórů a méně vody. To vede
ke zlepšení vlastností betonu, jako například zvýšené vodotěsnosti, odolnosti
proti působení chemických vlivů (chloridům a síranům) nebo ke zvýšení pevnosti
betonu v tlaku. Z ekologického hlediska
je použití těchto surovin velmi výhodné, protože se většinou jedná o druhotné suroviny, které však mají velmi dobré
užitné vlastnosti.
Ing. Michala Hubertová, Ph.D.,
Lias Vintířov, lehký stavební materiál k.s.
[email protected]
Vysoké učení technické v Brně, Fakulta
stavební, Ústav technologie stavebních
hmot a dílců
Zvyšování kvality betonu
[email protected]
V dnešní době je stále ve větší míře
požadována kvalita a dlouhodobá stálost
betonů. Na betonové stavby jsou kladeny
často i extrémní nároky, které by běžný
beton nemohl splnit. Na kvalitu betonu
Doc. Ing. Rudolf, Hela, CSc.,
Vysoké učení technické v Brně, Fakulta
stavební, Ústav technologie stavebních
hmot a dílců
[email protected]
Poděkování
Tento příspěvek byl zpracován za
podpory projektu MPO FI-IM5/016
„Vývoj lehkých vysokohodnotných
betonů pro monolitické konstrukce
a prefabrikované dílce“ a za přispění
Výzkumného centra CIDEAS „Centrum
integrovaného navrhování progresivních
stavebních konstrukcí“ (1M6840770001)
financovaného MŠMT ČR.
Literatura:
[1] Surinder Mann, Nanotechnology and
construction – nanoforum report, Institute
of Nanotechnology, Nanoforum or. –
European Nanotechnology Gateway, 2006.
[2] Hubertová, M.; Matějka, O.
Protihlukové stěny Liadur a jejich
schopnost snižovat znečištění ovzduší
pomocí fotokatalýzy. Beton TKS, 2009
2009(4). s. 70-73. ISSN 1213-3116.
[3] Zhi Ge, Zhili Gao, Applications of
nanotechnology and nanomaterials
in constructions, 1st International
conference on constrution in developing
countries, Pakistan 2008.
2010 | LC JOURNAL | 9
materiály
Nový test účinnosti
čížkovického vápence
pro odsiřování
Suchá vápencová metoda odsiřování je jedním z technicky
i ekonomicky výhodných procesů ke snižování emisí oxidu siřičitého. Tento způsob využívá poměrně
levného vápencového aditiva a v případě fluidních kotlů nabízí jedinečnou možnost spojit spalování
a odsiřování v jedinou operaci.
do výkonu 320 t/h), výstupní tlak páry
9,42 MPa a teplota přehřátí páry 505 °C.
Dávkování odsiřovacího vápence je
zajišťováno rotačními podavači z provozního zásobníku. Otáčky rotačních podavačů jsou řízené frekvenčním měničem. Do
fluidního ohniště je vápenec dopravován
pneumaticky. Každý spalovací prostor
je vybaven čtyřmi dávkovacími místy.
Množství dávkovaného vápence je kontrolováno řídicím systémem v závislosti
na obsahu oxidu siřičitého ve spalinách.
Průběh testu
Uhelná elektrárna
Tisová
Cílem testu bylo zjištění účinnosti odsiřování s čížkovickým vápencem (CaCO3
~ 75 % hm.) a porovnání jeho odsiřovací schopnosti se standardně užívaným
vápencem vysokoprocentním (CaCO3 ~
98 % hm.).
Popis zařízení
Vápenec pro odsíření
z Lafarge Cement, a. s.
10 | LC JOURNAL | 2010
Pro ověření účinnosti odsiřování byla
dohodnuta zkouška s ČEZ, a. s., Elektrárna Tisová. Zkoušky proběhly na fluidním
kotli K12, vyrobeném v SES a. s., Tlmače
v roce 1997.
Kotel je atmosférický s cirkulující fluidní
vrstvou. Spalovací komora je ve spodní
části rozdělena klínem na dva spalovací prostory, kotel má dvě trysková dna.
Tepelný výkon kotle je 262 MW, kapacita
výroby páry 350 t/h (běžně provozován
Zkouška proběhla v červenci roku 2009,
čížkovický vápenec byl testován nepřetržitě po dobu čtyř dní. Vápenec pro test
byl dodán ve standardní výrobní granulometrii, tj. zůstatek na sítě 0,075 mm
minimálně 95 % a zůstatek na sítě 2 mm
maximálně 5 %.
Kotel byl provozován dle dispečerského
řízení do cca 320 t/h páry při bezpečném
dodržení stávajícího emisního limitu
oxidu siřičitého 400 mg/Nm3 v přepočtu
na 6 % kyslíku a suchý plyn. Teplota ve
fluidní vrstvě se pohybovala v rozmezí
cca 810–840 °C.
Průběžně byly zajištěny odběry a analýzy vzorků spalovaného uhlí (celodenní
sesyp), ložového a filtračního popela (jednou za 8 hodin) a odsiřovacího vápence
(jednou za 8 hodin).
Průměrná hodnota výhřevnosti hnědého
uhlí po dobu testu byla 11,8 GJ/t, průměrný obsah síry v původním vzorku byl
1,1 % hm. Během zkoušek byla spoluspa-
lována biomasa v množství 5 % z celkově
přivedeného tepla, což bylo zohledněno
v bilanci.
Množství vápence dopravovaného do
kotle v jednotlivých dnech zkoušky bylo
bilancováno ze stavu hladiny v provozním zásobníku a dodávek vápence auto
cisternami. Místní měření hladiny v provozním sile bylo několikrát ověřeno ručním přeměřením.
Pro vyhodnocení provozu kotle byly sledovány další relevantní provozní parametry zařízení a údaje emisního měření.
Výsledky
Z provozních dat získaných v průběhu
zkoušky a z laboratorních analýz byl
vypočten ukazatel efektivity odsiřovacího procesu – molární poměr celkově
přivedeného vápníku k celkově přivedené síře pro dodržení emisního limitu SO2
400 mg/Nm3.
Během dávkování čížkovického vápence
byla dosažena hodnota molárního poměru Ca/S = 4,1. Účinnost odsíření byla plně
srovnatelná či mírně vyšší ve srovnání
se standardně dávkovanými vysokoprocentními vápenci (průměrná hodnota za
01–06/2008 = 4,2; průměrná hodnota za
06/2009 = 4,9).
Důležitým
ukazatelem
odsiřovacích
schopností vápence je též množství
volného vápna, tj. nevázaného CaO, které odchází z kotle. Jeho množství bylo
stanoveno analytickými rozbory vzorků
ložového a filtrového popela.
Průměrný obsah volného vápna ve filtračním popelu během testu s čížkovickým
vápencem byl 13,8 %, což je méně než
v době dávkování standardně užívaných
vysokoprocentních vápenců (průměrná
hodnota za 01– 06/2008 = 16,3 %; průměrná hodnota za 06/2009 = 15,5 %).
Výrazný pokles volného vápna byl v době
dávkování čížkovického vápence pozorován u ložového popela – průměrná
hodnota 17,8 %. Průměrná hodnota volného vápna v době dávkování standardních vysokoprocentních vápenců byla
v 01–06/2008 = 27,9 %; průměrná hodnota za 06/2009 = 26,6 %.
Závěr
Test na fluidním kotli K12 v ČEZ, a. s.,
Elektrárna Tisová prokázal, že odsiřovací
schopnost čížkovického vápence je plně
srovnatelná či dokonce vyšší v porovnání
s odsiřovací schopností vápenců vysokoprocentních, což dokládá dosažení
nižšího molárního poměru Ca/S a nižšího obsahu volného vápna ve filtračním
a ložovém popelu.
Ing. Martin Kadlec,
výrobní ředitel
Vápenec
pro odsiřování
Technické parametry:
Použití:
ƒ pro odsíření kouřových plynů při fluidním spalování
Vlastnosti:
ƒ zvolená granulometrie a vysoká reaktivita vápence zaručuje
minimální obsah volného vápna v popelu a tímto maximální
využití účinné složky pro odsiřovací proces
ƒ vápenec je již při teplotě 760 °C zcela dekarbonizován,
tj. veškerý oxid vápenatý je připraven pro sulfatační reakci
Chemické složení
CaO
SiO2
Al2O3
Fe2O3
MgO
Vlhkost
Granulometrie
Zůstatek na sítě 2 mm
Zůstatek na sítě 0,075 mm
Min. [%]
Max. [%]
38,0
13,0
23,0
3,5
7,0
1,3
2,5
0,4
1,2
2,0
Min. [%]
Max. [%]
5,0
95,0
2010 | LC JOURNAL | 11
Lafarge Cement, a. s., 411 12 Čížkovice čp. 27, tel.: 416 577 111, www.lafarge.cz
referenční stavba
Osazení nosníků
na stavbě
Most přes
Rychnovský potok
Silniční most o jednom poli překlenující Rychnovský potok je součástí
budovaného obchvatu Sokolov–Tisová na R6. Nosnou konstrukci tvoří prefabrikované betonové nosníky,
které z cementů z Lafarge Cement, a. s., vyrobila Skanska Štětí. Nosníky ve tvaru písmene „T“ jsou
spřaženy železobetonovou deskou mostovky.
Záběr na nosníky
odspodu
Založení stavby
Geotechnické podmínky určily způsob
založení stavby tak, že opěry mostu
jsou založeny hlubinně na vrtaných pilotách průměru 1200 mm. Opěra každého mostu je založena na pilotách délky
22,0 m ev. 20,0 m, rozmístěných ve dvou
řadách o 5 + 4 ks, vzdálených od sebe
2850–3000 mm (2500 mm šikmo). Piloty
opěr se vrtaly z upravené pracovní plošiny, která vznikla v průběhu těžení základové jámy. Výkop pro opěry mostu byl
proveden po zřízení dočasné přeložky
potoka. Při hloubení základové jámy
bylo nutno počítat s přítokem spodní
vody ze svahu. Stavbaři odvedli vodu
přirozenou cestou do koryta potoka.
Hloubení probíhalo po částech tak, aby
hladina podzemní vody klesala pozvolně. Základové jámy odvodnily odvodňovací rýhy. Podkladní betony byly provedeny z betonu pevnostní třídy C-/13,5
s průměrnou tloušťkou 150 mm. Svahy
12 | LC JOURNAL | 2010
Nosník ve tvaru
písmene „T“
základové jámy jsou navrženy ve sklonu
1:1,5–1:2. Nosná konstrukce mostu je
uložena na opěrách na sedm všesměrných
elastomerových ložisek 250x400x52 mm.
Pro osazení ložisek jsou na povrchu prahu vybudovány ložiskové bloky.
Betony
Beton všech pilot byl dle IG průzkumu
navržen s odolností proti agresivitě XA2.
S ohledem na chemicky agresivní prostředí XA2 v souladu s ČSN EN 206-1 Změna
Z3 zvolil projektant u pilot beton třídy
C25/30. Betonáž pilot musela respektovat
dvě podmínky: zahájení práce nejpozději
do 1 hodiny po vyčištění vrtu a dále bylo
nutno uchovat vrt suchý. Hlavy pilot se
nacházejí 800 až 1500 mm pod terénem,
proto se počítalo s přebetonováním kóty
čistého betonu pilot (dle technologického
předpisu zhotovitele pilotového založení).
Po vybetonování podkladních betonů byla
znehodnocená vrstva odstraněna.
„Podkladní betony byly provedeny z betonu C12/15-X0 v tl. 150 mm. Základy opěr
jsou z betonu C25/30-XA1, dříky jsou
navrženy z betonu C25/30-XF2, úložné prahy, křídla a ložiskové bloky jsou
navrženy z betonu C30/37-XF4. Povrch
prahů je proveden ve sklonu 5 % směrem
k závěrné zídce. U zídky je proveden ve
sklonu úložného prahu žlábek otiskem
trubky o průměru 80 mm. Na nižší straně prahů je žlábek vyveden mimo úložný
práh,“ informoval odpovědný projektant
Ing. Jan Komanec ze společnosti Pontex.
Nosníky ve tvaru písmene „T“
Nosná konstrukce mostu o jednom
poli s rozpětím 23 000 m a šikmosti
100 000 gr. byla navržena jako spřažená
betonová s využitím dodatečně předpjatých nosníků tvaru širokopřírubového
„T“. Nosníky pro tuto stavbu byly individuálně navrženy a vyrobeny ve Skansce
a.s., závod Prefa, provozovna Štětí. V poli
Transport nosníku
na stavbu
Údaje o stavbě
Název stavby: Most přes
Rychnovský potok v km 5,146 na
R6 Sokolov–Tisová, SO 206
Investor: ŘSD ČR, správa Karlovy Vary
Hlavní inženýr projektu:
Ing. Petr Hradil, SUDOP, a. s.
Odpovědný projektant objektu:
Ing. Jan Komanec, Pontex, s. r. o.
Zhotovitel SU: SWIETELSKY
stavební s. r. o. , pobočka Louny
Délka přemostění: 22,10 m
Délka mostu: 34,74 m
Šířka mezi svodidly: Levý most
11,25 m, pravý most 11,75 m
Spotřeba cementu do nosníků:
100 tun cementu CEM II/A-S
42,5 R Lafarge Cement, a. s.
Objem betonu do nosníků: 217 m3
je na levém mostě použito 6 nosníků, na
pravém mostě 7 nosníků. Vnitřní nosníky
mají šířku 2332 a 1920 mm, krajní nosníky proměnnou šířku od 1260 mm do
1800 mm s tím, že vnější konzoly mají
proměnnou šířku, která sleduje směrový oblouk komunikace. Výška nosníků je
950 mm, šířka žebra 600 mm. Bylo vyrobeno celkem 13 ks takovýchto nosníků
s označením: V1 – 4 ks, V2 – 5 ks, K1, K2,
K3 a K4 - 1 ks. „Celkový objem betonu
činil 217 m3 na který bylo spotřebováno
přibližně 100 t CEM II/A-S 42,5 R Lafarge cement, a. s. Byl použit částečně provzdušněný beton třídy C 55/67 a pro
stupeň vlivu prostředí XF2. Konzistence
betonu odpovídala stupni F5 s rozlitím
560 až 620 mm. Čerstvý beton byl zhutňován ponornými vibrátory. Dosáhli jsme
tak kvalitního povrchu, že i pracovníci
kontrolního úřadu pro ŘSD ČR z místní
TDS v Lovosicích byli mile překvapeni,“ uvedl Ing. Jan Tichý ze společnosti
Skanska.
Realizace nosníků
Aby bylo možno využít všech předností
jak vysokopevnostního betonu, tak i účinného kotevního systému, bylo zapotřebí
upravit postup napínání a postup montáže nosníků.
Nosníky jsou napínány třemi kabely.
Kabely K1 a K2 byly napnuty ve výrobně.
Kabely jsou napínány ve výrobně ve dvou
etapách. Tento postup byl zvolen kvůli
zvýšení obrátkovosti formy a urychlení
výrobního postupu. Kabely K1 a K2 byly
montážně napnuty ve formě při dosažení
70 % krychelné pevnosti betonu 42 MPa,
poté byl nosník přesunut na skládku, aby
mohl dozrávat beton. Při krychelné pevnosti 48 MPa a cca týden před odvozem
nosníků na stavbu, kdy jejich stáří dosáhlo 21 dní, byly kabely K1 a K2 ve výrobně
dopnuty na plnou sílu. Poté mohly být
zainjektovány kabelové kanálky. Povrchové úpravy nosníků byly navrženy
v kategorii C1d s cílem dosáhnout perfektní kvality, aby nebyly nutné dodatečné úpravy.
2010 | LC JOURNAL | 13
zajímavá stavba
Pankrácký mrakodrap
Kontroverzní pláň v Praze na Pankráci postupně dostává novou tvář.
Dominantou projektu nového administrativně obchodního a rezidenčního centra, které vzniká v prostoru
tzv. „Pankráckého Pentagonu“, je bezesporu štíhlý, proskleně nablýskaný hranol výškové administrativní
stavby nazvané City Tower.
Budova City Point
u paty City Tower
Snímek dokumentující
stav před rekonstrukcí,
kdy nevábná podoba
torza z roku 1985
hyzdila celé okolí
City Tower, se svými 109 m nejvyšší budova v České republice, má pohnutou historii. Vznikla z nedokončeného torza stavby, která byla v 80. letech připravována
pro účely tehdejšího Československého
rozhlasu. Budova byla původně projektována jako celý komplex s nahrávacími
studii a hudebními sály. První návrh od
architektů Šmolíka a Císaře pocházel
z roku 1962, poté doznal řadu úprav.
Budova pro Československý
rozhlas
Výstavba budovy s 27 nadzemními a třemi podzemními podlažími, jejíž nosná
konstrukce vrchní stavby byla navržena
z prefabrikovaného železobetonového
skeletu, byla zahájena až v roce 1985.
Po roce 1989 a zejména po rozdělení
Československa, přestal být projekt pro
následně vzniklý Český rozhlas vhodný,
investor proto od záměru ustoupil. V roce
1992 došlo k zastavení stavby, která od té
doby bez využití chátrala.
14 | LC JOURNAL | 2010
Teprve v roce 1999 v obchodní soutěži na
koupi rozestavěného areálu a souvisejících pozemků zvítězila developerská firma ECM a začala s projektovou přípravou.
Ke spolupráci si přizvala renomovaného
amerického architekta Richarda Meiera,
nositele Pritzkerovy ceny za architekturu, a jako generálního projektanta ve
výběrovém řízení vybrala SPOJPROJEKT
PRAHA a. s. Meierovo architektonické
studio ve spolupráci se Spojprojektem
stálo rovněž za celkovou architektonicko-urbanistickou studií projektu dostavby pankrácké pláně.
„Dnešní podoba City Tower je dílem
Richarda Meiera. Zůstává ve stejné výšce jako původní rozhlasová budova, má
však upraveny hmotové proporce a především se změnilo její opláštění ve prospěch značného odlehčení výrazu, kde
dominují prosklené plochy z transparentního skla zásadně vždy na celou výšku podlaží,“ říká Ing. arch. Václav Aulický
ze Spojprojektu.
Rekonstrukce
Nový majitel hodlal bývalý rozhlas přebudovat na moderní administrativní
budovu. K tomuto účelu musela být již
stojící stavba tvarově upravena a optimalizována. Musely být například provedeny i zkoušky ve větrném tunelu. Zvýšené zatížení v horní části konstrukce si
vynutilo sanace nadpraží dveřních otvorů, v podzemí i některých stěn a všech
stropů základové skříně a zesílení příčných nadzemních ztužujících stěn v místě vetknutí do základové skříně. Většina
sanací železobetonových konstrukcí byla
provedena karbonovými pásy a tkaninami, v některých případech šlo o zesílení železářskou výztuží v přibetonávce.
Náročné řešení představoval také fasádní
Dostavba pankrácké pláně
City Tower spolu s budovou City Point
u její paty a připravovaný navazující
objekt City Court (rovněž dílo Richarda
Meiera ve spolupráci s pražským ateliérem CUBOID) je součástí komplexu
nazývaného Pankrác City, kam patří ješ-
City Tower
má stejnou výšku jako
původně plánovaná
rozhlasová budova
Údaje o stavbě
Název: City Tower
Charakter stavby: Rekonstrukce a dostavba
Investor: ECM Finance a. s.
Architekt: Richard Meier & Partners,
New York, USA
Spolupráce: Ing. arch. Václav Aulický,
Ing.arch. Aleš Papp
Generální projektant:
SPOJPROJEKT PRAHA, a. s.
Hlavní inženýr projektu: Ing. Pavel Meloun
Generální dodavatel stavby: Sdružení City
Tower – Metrostav a PSJ Holding
Subdodavatelé:
Fasádní plášť: SIPRAL, a. s.
Klimatizace: Ekoklima, s. r. o.
Výtahy: Kone Lifts a.s.
Zahájení stavby: září 2006
Dokončení: prosinec 2007
Řez nynějšího řešení
City Tower
Vizualizace
urbanistického komplexu
nazývaného Pankrác City
plášť, který musí kromě jiného odolat jak
namáhání slunečním zářením, tak větrem
a zvládnout i veškeré projevy chování
konstrukce budovy. Celý plášť je řešen
jako soustava prefabrikovaných elementů
3 x 3,75 m zavěšovaných nezávisle na kotvách rektifikovatelných ve třech směrech.
V rekonstruované budově se nachází 40 tisíc m2 administrativních ploch,
550 m2 obchodních ploch, 808 parkovacích stání a 18 rychlovýtahů, z nichž 12
je vybaveno nejmodernějším „adresným“
systémem provozu. V posledním patře
je vyhlídková restaurace, která nabízí
neobyčejný panoramatický pohled na
Prahu. I když ve srovnání se světem je
City Tower spíš trpaslík, zůstává se svými
109 m nejvyšší budovou u nás.
tě výšková administrativní budova City
Empiria, která je jen o pět metrů nižší
než City Tower. Je to objekt bývalého PZO
Motokov, který byl spolu s podnoží nazývanou City Forum obsahující restaurační
zařízení a konferenční centrum rekonstruován v letech 2005–2006. Do této
akce, jejímž autorem je architekt Aulický
a jeho spolupracovníci, patří také objekty
City Deco s centrem rekreačních a rehabilitačních služeb. Výstavba City Deco
byla již zahájena a připravuje se administrativní budova s obchody nazývaná City
Element. Před dvěma lety zde byla také
dokončena na podkladě koncepce Richarda Meiera a podle projektu Spojprojektu
i výstavba rozsáhlého obchodního a společenského centra Arkády Pankrác.
2010 | LC JOURNAL | 15
ekologie
Dvanáct měsíců
ochrany biodiverzity
Ačkoli vlády přislíbily, že zredukují rychlost úbytku živočišných
a rostlinných druhů do roku 2010, není pochyb o tom, že se jim nepodařilo závazek dodržet. Hlavními
důvody jsou expanze měst, zemědělství a rozvoj infrastruktury. Na postupné mizení biologických druhů
upozorňuje Organizace spojených národů, která rok 2010 vyhlásila Mezinárodním rokem biodiverzity.
V popředí nejvyšší
hora Českého
středohoří Milešovka
s observatoří
16 | LC JOURNAL | 2010
Úmluva o biologické rozmanitosti vznikla
v roce 1992 na konferenci v Riu de Janeiru. Doposud ji podepsalo 193 zemí. Ujednání zmiňuje mimo jiné i nutnost ochrany
nejen biologických druhů, ale i genetické
rozmanitosti a různorodosti ekosystémů.
Mezi nejvážnější problémy české přírody
patří urbanizace, fragmentace a unifikace. Přibývá zastavěného území, výstavbou silnic se krajina drobí na menší plochy, v důsledku toho se zmenšuje prostor
pro život a migraci živočichů a rostlin.
Krajina hůř odolává přívalovým dešťům
a zvyšuje se riziko povodní. Území států,
a to nejen České republiky, se sjednocuje,
ubývá pestrosti a různorodosti. Červený
seznam IUCN (Světový svaz pro ochranu přírody) eviduje celosvětově téměř
17 tisíc druhů ohrožených vyhynutím.
V rámci živočichů je to 21 % savců, 12 %
ptáků, 31 % plazů, 30 % obojživelníků
a 37 % ryb. V rostlinné říši zaznamenává
celkem 74 % ohrožených vyšších rostlin.
Jen v Evropě je ohroženo bezprostředním vyhynutím 23 % obojživelníků, 19 %
plazů, 15 % savců a 13 % ptáků.
Biodiverzita je život
Ochrana přírodní rozmanitosti patří
k dlouhodobým prioritám také ve Skupině Lafarge. Ve spolupráci se Světovým
fondem pro přírodu vyvinula a zavedla
Zpráva o stavu přírody
a krajiny v České republice
mj. uvádí:
Na území ČR je v současnosti znám
výskyt 80 tisíc druhů (3500 cévnatých
rostlin, 886 mechorostů, 40 tisíc druhů
hub, 24 tisíc druhů hmyzu, 8000
ostatních bezobratlých, 711 obratlovců).
Třetina z nich je podle kritérií
Světového svazu pro ochranu přírody
hodnocena jako ohrožená. Polovina
druhů cévnatých rostlin na území ČR
náleží do některého stupně ohrožení.
Vyhynuly některé druhy orchidejí, různé
druhy plevelů. Z původních 267 druhů
kriticky ohrožených rostlin v r. 1979 se
jejich počet v r. 2000 zvýšil na 476.
Vyhynulo 19 druhů našich motýlů a více
než polovina zbytku je ohrožená (88 druhů). Vyhubení hrozí více než 50 % druhů
obojživelníků a plazů ČR.
komplexní systém řízení biodiverzity,
který zahrnuje specifickou metodologii,
nástroje pro hodnocení vážných problémů lokality a programy pro udržování
a zlepšení přírodní rozmanitosti. Jádrem programů je rekultivace lomů. Pro
hodnocení ochrany biodiverzity Skupina stanovila tzv. index biodiverzity,
aby mohla sledovat ekologické změny
v lomech a závodech. Ochrana biodiverzity je ve Skupině Lafarge v letošním roce
ještě důležitější, a tak souznívá s mottem letošního roku „Biodiverzita je život
– Biodiverzita je náš život“.
CHKO České středohoří
K Mezinárodnímu roku biodiverzity se
připojilo i české ministerstvo životního
prostředí, které každý měsíc představuje
některé z ohrožených druhů. Na duben byly
vybrány druhy rorýs obecný a lípa jako
zástupce dřevin našich měst.
Chráněná krajinná oblast České středohoří, na jejímž okraji se rozprostírají
výrobní jednotky Lafarge Cement, a. s.,
se nachází na severu Čech, po obou březích dolního toku české části Labe. Svou
rozlohou 1063 km2 je druhou největší chráněnou krajinnou oblastí v České
republice. Lesnatost území je menší než
30 %‚ přičemž porosty bývají mozaikovitě
rozdrobeny do menších ploch. Velké lesní komplexy chybějí. V původním složení
převažovaly dubohabrové háje, květnaté
bučiny a doubravy. „Dnešní porosty si zachovaly do jisté míry přirozenou druhovou skladbu, která uchránila středohorské
lesy před zničujícím účinkem donedávna
působícího imisního zatížení,“ vyplývá
z informací ústecké agentury přírody
a krajiny. V tzv. bylinném patře se uchovala řada zvlášť chráněných a ohrožených
druhů rostlin (lilie zlatohlávek, medovník velkokvětý, áron plamatý a pod.).
Živočišstvo odpovídá druhovou rozmanitostí širokému spektru přirozených stano-
višť, kterými je České středohoří známé.
Nejzajímavější zástupce bychom našli
mezi bezobratlými, zvláště mezi hmyzem
a měkkýši, ale za pozornost stojí i někteří obratlovci, např. ještěrka zelená, vydra
říční, čáp černý, bobr evropský a mihule
potoční. Více než 160 druhů živočichů
patří mezi zvlášť chráněné; z toho je 39
kriticky a 66 silně ohrožených. V rámci chráněné krajinné oblasti je vyhlášeno 43 chráněných území s přísnějším
režimem ochrany (5 národních přírodních
rezervací, 8 národních přírodních památek, 12 přírodních rezervací a 18 přírodních památek). Vyhlášení několika dalších
je v různých stupních přípravy.
Budování biokoridorů
V regionech, které pod vlivem socialistické zemědělské výroby zcela změnily
svoji původní vyváženou strukturu, je
obnova a budování biokoridorů a biocenter životně důležitá. Biokoridory, remízky
a zelené pásy obnovují původní rovnováhu ekosystému. I když jsou projekty na
jejich budování poměrně finančně i časově náročné, podporuje je stát i výrobní
firmy. Mezi velké regionální projekty
patří také „Územní systém ekologické
stability Chotěšov“, na jehož financování se podílejí Ministerstvo životního
prostředí obec a také akciová společnost
Lafarge Cement. Během tří let plánované biocentrum na okraji obce Chotěšov
pojme celkem 51 870 sazenic stromů
a 11 538 sazenic keřů.
2010 | LC JOURNAL | 17
stavebnictví a EU
Přeložka R7 obchází
obec Sulec zprava
Peníze z EU zklidní
dopravu v obcích
Nejviditelnějšími dopravními stavbami, které jsou v Česku
financovány z evropských fondů, jsou bezesporu dálnice a železniční koridory. Velký význam pro
odlehčení dopravních průtahů vedoucích přes česká města a obce mají ale také obchvaty. V závěru
loňského roku byl zprovozněn obchvat obce Sulec, součást rychlostní komunikace R7. Také tato stavba
je spolufinancována ze zdrojů Evropské unie.
Sulec byl poslední obcí na silnici I/7
v Ústeckém kraji, kde projížděla vozidla
dopravně nevyhovujícím průtahem přes
zastavěné území. Stávající silnice I/7 sice
umožňuje rychlý průjezd obcí, přilehlá
zástavba však má vjezdy na pozemky
přímo napojeny na tuto silnici. Ta je navíc
v obci úrovňově křížena silnicí III/23739
z Toužetína do Bedřichovic. Cílem
obchvatu tedy bylo vymístění dopravy
mimo zastavěné území Sulce.
Stavba R7 Sulec obchvat je součástí souboru staveb zvyšujících kapacitu stávající dvoupruhové silnice I/7 na čtyřpruhovou rychlostní silnici R7. Ta je zahrnuta
do výhledové sítě dálnic a rychlostních
komunikací v ČR. Hlavní silniční tah R7
Praha–Chomutov–hranice se SRN umožní po přestavbě rychlé a hlavně kapacitní spojení českého vnitrozemí s oblastí
18 | LC JOURNAL | 2010
Chemnitz ve Svobodném státu Sasko
a návazně se státy EU.
Popis stavby
Obchvat Sulce je postaven jako rychlostní komunikace v kategorii R25,5/100, ale
dopravně bude zatím značena jako silnice v kategorii S. Po zprovoznění navazujících úseků bude silnice přeznačena na
rychlostní. Délka úseku je 2520 metrů.
Na východě navazuje na připravovanou
stavbu R7 Panenský Týnec, na západě
na připravovanou stavbu R7 Chlumčany.
V počátečním úseku vede komunikace
nejprve v mírném, dále ve vyšším násypu
(6–7 metrů) a v km 2,030 přechází mostním objektem přes Debeřský potok.
Přeložka R7 obchází obec Sulec zprava,
a to v hlubokém zářezu (zhruba 10 m).
Silnice III/23739 směrem na Bedřichovice
je přeložena a vedena po mostním objektu přes zářez. Aby nedošlo ke kolizi tělesa komunikace s vedením VVN 110 kV, je
v zářezu od km 2,975–3,010 vybudována
zárubní zeď z drátokošů, která zmenší
zábor. Za obcí se přeložka komunikace přiklání zpět ke stávající silnici I/7.
Napojení na stávající silnici I/7 je řešeno
přejezdem přes střední dělicí pás a provizorním dopravním značením, stejně
jako na začátku stavby.
Stavba byla zahájena v dubnu 2008, uvedena do provozu byla v listopadu 2009.
Termín úplného dokončení stavby je stanoven na červenec roku 2010.
Evropské peníze
Na právě probíhající programové období
2007–2013 má ČR z evropských fondů
k dispozici 26,69 miliard eur. Z toho na
Souhrnný stav čerpání dotací
K 7. 1. 2010, EU a národní zdroje, 1 EUR = 26,40
Zdroj: MMR ČR
Celková alokace
2007–2013
Podané
projekty
Schválené
projekty
Proplacené
projekty
814,8 mld. Kč
763,5 mld. Kč
255,3 mld. Kč
70,3 mld. Kč
1000
800
600
400
200
0
Nový obchvat, který odvádí
dopravu mimo obec Sulec,
2 520 metrů
Silnice směrem na
Bedřichovice je vedena po
mostním objektu přes zářez
dopravu je pro vyčleněno 5,77 mld. eur
(asi 150 mld. Kč), což činí přibližně 21,6 %
veškerých prostředků, které jsou pro Českou republiku k dispozici. Pro srovnání,
Slovensko bude v letech 2007 až 2013
čerpat z fondů EU 11,36 miliardy eur.
Nejvíce, 3,2 miliardy eur, což představuje 28,2 %, dostane slovenská dopravní
infrastruktura, prioritami jsou železniční
doprava a výstavba dálnic.
Údaje o stavbě
Cena stavby dle smlouvy
bez daně: 549 490 851 Kč
Projekt schválen v rámci prioritní osy:
4 – Modernizace silnic
I. třídy mimo TEN-T
Oblast podpory: 4.1 – Rekonstrukce
a modernizace na silnicích
I. třídy mimo TEN-T
Příspěvek EU: 580 565 258 Kč
Celkové náklady projektu:
715 198 950 Kč
Zahájení stavby: 04/2008
Uvedení do provozu: 11/2009
hu roku 2009. Do konce roku 2009 bylo
v České republice finančně ukončeno
2416 projektů. Na tyto projekty bylo
vynaloženo z fondů EU více než 9,5 miliardy korun.
Pro sektor dopravy plynou prostředky
Evropské unie zejména z Operačního
programu Doprava (OPD). Ten je financován ze dvou fondů: Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) a Fondu
soudržnosti (FS).
Schváleno přes 14 tisíc projektů
V České republice bylo do konce roku
2009 prozatím evidováno 30 766 žádostí o dotace v celkové výši 763,5 miliardy
korun. Řídící orgány operačních programů dosud schválily 14 071 projektů. Tyto
projekty tak dostanou finanční dotaci,
která celkem činí 255,3 miliardy korun.
V prosinci se konečným příjemcům vyplatilo téměř 14 miliard korun a od začátku
roku 2007 tak již bylo českým příjemcům
poskytnuto 70,3 miliardy korun. Většina
z těchto peněz byla vyplacena v průbě-
Program doprava
Operační program Doprava je zaměřen
na zkvalitnění infrastruktury a vzájemné propojenosti železniční, silniční
a říční dopravy v rámci tzv. transevropských dopravních sítí (TEN-T). Jedná
se tedy o infrastrukturu celostátního
významu, v případě silniční infrastruktury jde o dálnice, rychlostní komunikace a silnice I. třídy. Z programu je
také podporován rozvoj a modernizace
pražského metra.
2010 | LC JOURNAL | 19
konstrukce mostů
Beton a ocel
– souboj i spolupráce
aneb 20. a 30. léta 20. století v mostním stavitelství
Ve dvacátých a třicátých letech 20. století se při výstavbě mostů za
použití nových technologií uplatnily ocelové konstrukce stejně jako železobetonové. Při stavbě ocelových
mostů se stále ve větší míře používalo svařovaných spojů oproti tradičním nýtovaným.
Most Dr. Edvarda
Beneše v Ústí nad
Labem. Zatěžkávací
zkouška mostu
proběhla umístěním
8 motorových
tramvajových vozů,
8 nákladních
vlečných vozů,
kropicího vozu
a jednoho
desetitunového
a jednoho
osmnáctitunového
parního válce.
V srpnu roku 1936
byl most Dr. Edvarda
Beneše slavnostně
předán ústecké
veřejnosti.
Ve třicátých letech v Německu a během
druhé světové války ve Francii se začal
v betonovém mostním stavitelství uplatňovat předpjatý beton. Rozpětí mostních
oblouků i vzdálenosti pilířů u zavěšených
mostů se stále zvětšovalo. Českoslovenští konstruktéři drželi krok se světovým
vývojem a na evropském kontinentu měli
dokonce několik prvenství.
Mosty na českém území
Z železobetonových mostů tohoto období
se do tváře české krajiny a českých měst
zapsaly Libeňský most roku 1928 od
architekta Pavla Janáka, silniční a železniční most přes Lužnici v Bechyni z let
1926–28 či silniční obloukový most se
20 | LC JOURNAL | 2010
spolupůsobící mostovkou přes Lužnici
v Táboře z let 1934–35. Kvalitní architektonické i technické řešení představoval
i Jiráskův most v Praze tvořený žebrovými
železobetonovými oblouky se spolupůsobící mostovkou z let 1929–1932. Největší
rozpětí železobetonového oblouku u nás
i v Evropě měl ve své době most přes Vltavu v Podolsku (rozpětí hlavního oblouku
150 m, vzepětí 47,8 m). Na tyto stavby se
náš seriál o mostech zaměřil v minulém
roce. Z ocelových mostů vynikl most přes
Labe v Děčíně o rozpětí 30,5 m + 118 m
+ 30,5 m, jehož hlavní pole je navrženo
jako Langerův trám, tj. tuhý plnostěnný trám vyztužený netuhým obloukem
z roku 1933, dále pak celosvařovaný
most o čtyřech polích o rozpětí 62,3 až
63,0 m přes Vltavu u Mělníka z roku 1938.
Na jeho stavbu byla poprvé použita konstrukční ocel o vyšší pevnosti řady 52.
Most Dr. Edvarda Beneše
v Ústí nad Labem
Posledním dílem propagátora železobetonových obloukových konstrukcí, profesora pražské německé techniky Josefa Melana (1853–1941), se stal most přes Labe
v Ústí nad Labem. O výstavbě druhého
mostu přes Labe se v Ústí začalo uvažovat už v prvních desetiletích 20. století, jeho realizaci však bránil nedostatek
finančních prostředků. V roce 1926 se
konalo ustavující zasedání výboru pro
Ocelový most přes
Labe v Děčíně
Tyršův most v Plzni
Tyršův most přes
Radbuzu v Plzni
byl prvním úplně
svařovaným
obloukovým mostem
na světě. Pohled na
mostní oblouk. Stav
v roce 2006.
Letecký snímek
mostu Dr. Edvarda
Beneše v Ústí nad
Labem
výstavbu mostu. Zpracováním detailního
projektu byl pověřen Josef Melan. Komise složená ze zástupců Ústí nad Labem
a Střekova, jejímiž odbornými členy byli
prof. Melan z Prahy a prof. Beyer z Drážďan, se musela rozhodnout mezi železobetonovou a ocelovou konstrukcí. Ačkoli
železobetonová konstrukce by byla levnější o tři miliony korun, dostala vzhledem k nepříznivým místním podmínkám
přednost konstrukce ocelová. Po druhé
veřejné soutěži zadala komise stavbu
základů společenství Pittel & Brausewetter a Köhler & spol., konstrukce Vítkovické
důlní a železářské společnosti, firmě bratři Prášilové & spol. a akciové společnosti
Georg Schicht. V březnu 1934 začala stavba na střekovské straně. Nedaleko od břehů řeky byly vystavěny dva pilíře pomocí
kesonů. Rozpětí mostu činilo 30,3 m +
123,6 m +30,3 m. Hlavní pole bylo tvořeno tuhým plnostěnným obloukem s táhlem a mělo největší rozpětí v tehdejším
Československu. Z důvodu značně kyselé
reakce labské vody se musely pilíře betonovat železoportlandským a vysokopecním cementem. Hmotnost ocelové mostní
konstrukce činila 1 760 tun.
Významným úspěchem československých
konstruktérů se stal dvoukloubový ocelový plnostěnný obloukový most přes
Radbuzu v Plzni (Tyršův most) postavený
v letech 1932–33. V té době probíhal jakýsi konkurenční boj mezi betonem a ocelí a z něj vyplynulo i konstrukční řešení
mostu – betonové pilíře oddělovaly subtilní ocelové oblouky od betonových předpolí. Koncepci, technologii i detaily zpracování ocelové konstrukce navrhl pozdější
profesor pražské techniky František Faltus
(1901–1989), jenž v té době působil jako
vedoucí Poradny pro svařované konstrukce Škodových závodů. Dodavatelem stavby
mostu byly Škodovy závody. Dva plnostěnné oblouky průřezu I, konstantní výšky
stěny 900 mm, měly rozpětí 50,6 m, vzepětí 10,4 m a nesly na sloupcích svařovaného průřezu I příčníky. Vzdálenost dvou
plnostěnných dvoukloubových oblouků
byla 6,3 m. Celková hmotnost konstrukce
z oceli 37 byla 111 tun, obdobná nýtovaná
konstrukce by měla hmotnost 135,4 tuny,
tedy o 22 % více. Konstrukční výška byla
dostatečná, proto probíhaly podélníky
spojitě přes příčníky, monolitická betonová deska tvořila zavětrování mostovky
a přenášela vodorovné reakce od větru
jednak do vrcholu oblouku, jednak přímo
do betonových pilířů. Celková šířka mostu
se dvěma asfaltovými chodníky po 1,5 m
byla 9 m. Svařování ocelové konstrukce
probíhalo v dílně i na staveništi z velké
části holými elektrodami s duší (Böhler
B-Elite KVA), které se tehdy používaly na
nejdůležitější svary. Pouze důležité tupé
styky byly svařovány obalenými elektrodami, jež se v té době používaly jen ojediněle. Do provozu byl most uveden na
podzim 1933. Dodnes slouží svému účelu
a 23. listopadu 1995 byl zapsán do Ústředního seznamu kulturních památek ČR.
V letech 1994–96 proběhla rekonstrukce
mostu, jejíž kvalita a způsob provedení
byly hodnoceny různě.
2010 | LC JOURNAL | 21
stopy architektury
Obchodní budova firmy Sears
byla postavena podle projektu
William Le Baron Jenney
v Chicagu v letech 1889–90
Vznik mrakodrapů
Ačkoli žádné jiné město na světě nemá srovnatelný počet slohově tak
rozmanitých mrakodrapů jako New York, kolébkou mrakodrapů se stalo Chicago. V roce 1871 zachvátil
město zničující požár, který sice proměnil centrum města ve spáleniště, ale uvolnil prostor pro stavební
boom.
Architekti, kteří přišli zachránit Chicago,
museli vyřešit specifické požadavky jako
bylo zasazení velkých komplexů budov
do stávající struktury města, nutnost
použít žáruvzdorné konstrukce a vytvořit nové architektonické formy odpovídající smíšenému účelu stavebních objektů.
Revoluční obrat v historii architektury by
ovšem nebyl uskutečnitelný bez předchozího technologického pokroku. Pro vznik
mrakodrapu nazrála doba. Svět již znal
železobeton, který si nechal patentovat
v roce 1867 Francouz Josef Monier. Stavby bylo možné odlehčit a zpevnit.
Výtahy
Budova Reliance Building
je považována za jednu
z nejvýznamnějších staveb Chicagské
školy. Plášť tvoří sklo a terakota světlé
barvy s opakováním posuvných oken
a ozdobných pruhů.
Další podmínkou pro stavbu výškových
budov byl vynález výtahu. Do té doby
nemělo smysl plánovat šestiposchoďový
nebo víceposchoďový dům, protože se
obyvatelé nemohli dopravovat nahoru
a dolů dost rychle a pohodlně. V provozu sice byly už nákladní výtahy, avšak
první výtahové konstrukce neposkytovaly dostatečnou bezpečnost, protože
se lana někdy přetrhávala. Potíže vyřešil
Elisha Gates Otis, který vyvinul metodu,
jak zabezpečit výtah ve výtahové šachtě, i když se lano přetrhne. Svůj vynález
předvedl v New Yorku v roce 1854.
Vyrůst výš
Dosud nevídaný typ stavby – mrakodrap navrhl jako první architekt William
Le Baron Jenney. Devítipodlažní Home
Insurance Building s ocelovým skeletem
vyrostl v Chicagu 13 let po požáru. Stavba s vysokou kapacitou exponenciálně
zvýšila využití drahé stavení parcely.
22 | LC JOURNAL | 2010
Půdorysné řešení bylo v podstatě stejné
jako u dnešních výškových budov – vertikální průběžný blok s komunikacemi
a instalacemi a celá podlaží volná, libovolně dělitelná, výhodná také pro obchod
administrativu. Nejvyšší podlaží bylo
určeno pro technické zařízení a strojovny výtahů. Bohužel již není k vidění, byl
určen k demolici v roce 1929 a na jeho
místě byl otevřen v roce 1934 dvaadvacetipodlažní Field Building.
Chicagská architektonická škola
V roce 1885 je dokončena jedenáctipodlažní budova Studebaker Building v čelní
frontě domů na Michigan Avenue v Chicagu. Zanedlouho (1885–88) následuje mnohem slavnější, taktéž jedenáctipodlažní
Rockery od architektů Roota a Burnhama.
Začíná vznikat to, co se později nazývá
„The Chicago School style of architecture“
– Chicagská architektonická škola. V rychlém sledu vzniká mnoho krásných výškových budov, převážně od mladých architektů (Louis H. Sullivan, William Holabrid,
Daniel H. Burnham a Martin Roch), kteří
pracují pro architektonický ateliér William Le Baron Jenney. Do konce století
spatří světlo světa ještě Manhattan Building (16 p., 1889–91), Monadnock Building (15 p., 1891), Pontiac Building (14 p.,
1889–91), Old Colony Building (17 p.,
1893–4), Marquette Building (17p. 1893–
95), Reliance Building (14 p., 1890–91). Ze
spolupracovníků architekta Jenneyho se
nejvíc proslavil Louis H. Sullivan, který je
kromě početných realizací i autorem teoretických studií podstatně ovlivňujících
architekturu 20. století. Během prvních
dvou desetiletí 20. století bylo v Chicagu postaveno jen několik významných
mrakodrapů. Chicago Building (15 p.,
1903–04), Fulton House (16 p., 1908), People Gas Company Building (22 p., 1911),
Monroe Building (16 p., 1912) a Conway
Building (21 p., 1912–13).
New York
Na počátku 20. století přichází do New
Yorku chicagský architekt Daniel H. Burnham, který městu dopomůže k první
věžové stavbě s průčelím řešeným podle
vzoru renesančních paláců. Ve své době
byl s 20 patry a 95 m považován za nejvyšší dům. V roce 1903 zde dokončí svůj
projekt trojúhelníkového mrakodrapu,
který se tehdy stal novým symbolem New
Yorku. Podle svého majitele nese název
Fuller Building, ale svým hovorovým přízviskem Flatiron Building („budova-žehlička“) přešel i do literatury. Jedenadvacetipodlažní mrakodrap na Manhattanu
s výškou skoro 300 stop (95 m) se stal
nejvyšším na světě, a tak New York přebral pomyslnou taktovku ve výškových
rekordech až do dokončení chicagského
věžáku John Hancock Center, přezdívaného „Big John“.
Empire State Building
Empire State Building
byl nejvyšší stavbou
světa v letech 1931–72
Asi nejmilovanějším mrakodrapem se
stal Empire State Building, který je nejvyšší stavbou v New Yorku od architektů: Richmonda Shreveho, Williama Lamba
a Artura Hormona. Projekt byl veřejnosti
poprvé představen 30. srpna 1929. Tempo, jakým dům rostl, bylo neuvěřitelné
– každý týden byl totiž vyšší o čtyři podlaží, celá výstavba trvala 410 dnů a byla
o devět milionů dolarů levnější, než plánoval rozpočet (50 mil. USD). Rychlost
a cenu stavby ovlivnil jednoduchý tvar
mrakodrapu a také snížení cen materiálů a mezd dělníků v důsledku světové
krize. Měřil 361 m a stal se tak nejvyšší
stavbou světa do konce 60. let 20. století.
Na 102., tedy poslední poschodí se bylo
možné dostat jak výtahem, tak po schodech, které měly 1860 stupňů. Mrakodrapy neodmyslitelně patří ke Spojeným
státům, hlavní ulice některých velkých
měst působí skoro jako propasti, které
se vřezávají hluboko mezi mrakodrapy
a zakrývají nebe až na malý proužek, který je vidět docela nahoře.
2010 | LC JOURNAL | 23
betonové unikáty
Burj Khalifa:
nejvyšší budova světa
Hned na počátku letošního roku zaznamenalo stavebnictví
převratnou událost. 4. ledna po 1325 dnech od zahájení prací otevřeli ve Spojených arabských emirátech
megavěž Burj Khalifa, která dosáhla dechberoucích 818 m. Mrakodrap je ústředním prvkem nově
budovaného dubajského centra. Celkově Down Town přijde zhruba na 20 miliard dolarů (351 miliard
korun) a jeho součástí je i největší nákupní středisko a 30 tisíc bytů.
Ustupující čela křídel
budovy limitující
rychlost postupu
výstavby
Exponované bednění
stropů v čelech křídel
budovy ve výšce
410 m
Mrakodrap má 200 pater, z nich zhruba
165 je obyvatelných. Celková výška budovy není jediným rekordem mrakodrapu.
Budova má rovněž nejvíce pater, nejvýše
položené obydlené patro, bazén, restauraci a fontánu a nejvyšší výtah a také nejvýše položenou vyhlídkovou pozorovací
plošinu, která se nachází na 124. poschodí. Je rovněž nejvyšší stavbou vůbec, když
překonala i televizní stožár v Severní
Dakotě v USA, který s výškou 628 m držel
rekord od roku 1991. Na stavbě se podílelo v období jejího vrcholu až 12 tisíc lidí.
Celkem bylo na ní odpracováno 22 milionů „člověkohodin“. V mrakodrapu se
nachází 57 výtahů a osm eskalátorů. Na
stavbě se podílely i české výtahy pardubické firmy Pega Hoist. Podlahová plocha
činí 334 tisíc metrů čtverečních.
Kolik mrakodrap stál?
Náklady na stavbu se vyšplhaly na 1,5
miliardy USD (zhruba 27,4 miliardy Kč).
Otevření však přišlo ve svízelných časech
24 | LC JOURNAL | 2010
pro dubajskou ekonomiku (emirát Dubaj
je součástí federace Spojené arabské
emiráty). Ceny realit v novějších částech
emirátu klesly za poslední rok o téměř
polovinu a dubajskému emirátu musel
pomoci sousední emirát Abú Zabí sérií
půjček v celkovém objemu 25 miliard
USD, protože některé státní firmy začaly
mít problémy se splácením svých závazků. Investorem stavby byla společnost
Emaar Properties. Původně se věž jmenovala Burj Dubaj (burj znamená v arabštině věž), ale během slavnostního ceremoniálu oznámili její přejmenování na Burj
Khalifa (Burdž Chalífa) podle prezidenta
Spojených arabských emirátů šejcha Chalífy bin Zajda Nahajána.
Architektura
Hlavním architektem budovy se stal americký architekt Adrian Smith z chicagské
firmy Skidmore, Owings & Merrill, který
zvolil půdorys ve tvaru písmene „Y“. Toto
půdorysné řešení ve tvaru Y je podle
Adriana Smitha ideální pro hotely a obytné budovy, protože zajišťuje maximum
přirozeného světla pro všechny křídla
budovy a současně nabízí okouzlující
výhled na Perský záliv. Prohlásil také,
že se inspiroval květinou Hymenocallis,
jejíž členitý květ připomíná orchidej.
Podle názoru některých architektů budova připomíná formu mrakodrapu Willis
Tower, která byla prohlášena za „svazek
trubek“. Jiní nalézají v Burj Khalifa reminiscence na Wrightovu „vizi pro Illinois“,
což byl nerealizovaný návrh mrakodrapu
pro Chicago. Podle Marshalla Strabala,
architekta, který pracoval na konstrukci,
byl objekt navržen na základě spojení tří
73patrových paláců. Podobné obytné věže
lze spatřit v jihokorejském Soulu. Není
pochyb o tom, že architektura je odvozena od základních vzorců obsažených
v islámském stavitelství. Projekt zahrnuje regionální kulturní a historické prvky.
Během samotného designování stavební
inženýři otočili budovu o 120 stupňů
oproti původnímu návrhu, aby lépe odolávala větrům. V návaznosti na původní
návrh Skidmore, Owings & Merrill, investor stavby Emaar Properties vybral pro
stavební dozor společnost Hyder Consulting, která působí jako mezinárodní
nezávislý konzultační orgán pro ověřování a testování betonu a oceli.
Ani stavbě megavěže
v Dubaji se
nevyhnuly technické
problémy, které
nakonec zpozdily
zprovoznění o čtyři
měsíce
2010 2010
| LAFARGE
| LC JOURNAL
CEMENT | 25
betonové unikáty
vlevo
Horní pracovní
plošina
samošplhacího
bednění Doka
jádra budovy
Tuhá ocelová
výztuž vkládaná
do betonu stěn jádra
v exponovaných
úsecích
110 000 tun betonu do základů
Nejvyšší stavby světa
Za mrakodrap byly v 80. letech
19. století v USA považovány domy
o deseti až dvaceti patrech. S rozvojem
stavebních technologií však nároky na
zařazení do této prestižní kategorie rostly
a nejvyšší mrakodrapy nyní mají přes
sto pater. Do roku 1972 byl za nejvyšší
budovu světa považován Empire State
Building, poté převzalo na dva roky
žezlo Světové obchodní středisko (WTC)
v New Yorku. V letech 1974–98 kraloval
chicagský mrakodrap Sears Tower (nyní
Věž Willis) a v letech 1998–2004 věže
Petronas v Malajsii. Před více než pěti
lety, 31. prosince 2004, se na špičku
žebříčku vyhoupl 509 metrů vysoký
mrakodrap Tchaj-pej 101 na Tchaj-wanu.
Vyšších rozměrů než budovy donedávna
dosahovaly různé telekomunikační
stožáry. Polský vysílač Konstantynów,
vysoký 646 metrů, byl nejvyšší volně
stojící stavbou od roku 1974, kdy
byl vztyčen. Po jeho zhroucení před
18 lety se nejvyšší konstrukcí stal
televizní vysílač u města Blanchard
v americkém státě Severní Dakota, který
měří 628 metrů. Letos všechny pokořil
s 818 metry mrakodrap Burj Khalifa.
Empire State Building
New York / USA
381 m
Světové obchodní
středisko (WTC)
New York / USA
417 m
Pozemní práce odstartovaly v září 2004,
základy stavby se nacházejí v hloubce
50 metrů. Do železobetonové základové konstrukce padlo 45 000 m3 betonu
o hmotnosti více než 110 000 tun. Beton
se vyznačuje vysokou hustotou a nízkou
propustností. Masivní základovou desku
ze samozhutnitelného betonu, která má
tloušťku 3,7 m, svazuje rošt složený ze
192 pilotů. Ty mají průměr 1,5 m, průměrnou délku 43 m a návrhovou únosnost
minimálně 3000 tun. Před účinky korozivních chemických látek obsažených
v tamních pozemních vodách chrání síť
pilot speciální katodová ochrana. Betonáž
desky byla rozdělena do čtyř fází, tři křídla a střední jádro, i tak ale trvala betonáž každé ze sekcí více než 24 hodin.
Konstrukce
Základním konstrukčním systémem Burj
Khalifa je železobeton. Návrh vychází
Sears Tower
Chicago / USA
442 m
z rozsáhlých geotechnických a seismických studií. „Základním nosným prvkem
věže je tuhé šestiboké železobetonové
jádro průměru cca 45 m probíhající celou
výškou budovy. Jádro je dále podporováno tuhými křídly budovy, jejichž osové
a příčné nosné stěny vytvářejí provázaný
systém stojin a přírub. Projektanti podřídili geometrii stavby přísnému řádu. Křídla po směru hodinových ručiček postupně odskakují k jádru, věž se tak s výškou
spirálovitě zeštíhluje. Beton nosných
stěn je třídy C80 (číslice vyjadřuje krychlovou pevnost betonu v tlaku), používal
se portlandský cement a létající popílek,“
informoval Ing. Vlastimil Šrůma, CSc.,
MBA, z České betonářské společnosti.
Vrcholovou část stavby tvoří ocelová špiče s výškou 232 m. Na výstavbu věže se
spotřebovalo 330 tisíc kubických metrů
betonu a 39 tisíc tun oceli. Budova stojí
poblíž tektonického zlomu, takže musí
odolat i zemětřesením, která často posti-
Burj Khalifa
Dubaj / SAE
818 m
Věže Petronas
Kuala Lumpur / Malajsie
452 m
Šanghajské světové
finanční středisko
Šanghaj / Čína
492 m
Tchaj-pej 101
Tchaj-pej / Tchaj-wan
509 m
Eiffelova věž
Paříž / Francie
300 m
City Tower,
nejvyšší
budova ČR
Praha / ČR
109 m
26 | LC JOURNAL | 2010
Část čelní stěny
betonovaná
do samostatného
samošplhacího
bednění
Zelená kůra pro mrakodrapy
hují nedaleký Írán. Vnější plášť se skládá z reflexního skla, hliníku, ocelových
panelů a trubkovitých žeber.
Rekord v čerpání betonu
V května 2008, kdy byl beton čerpán do
výšky 606 m na 156. patře, překonal Burj
Kkalifa dosavadní rekord v čerpání betonu na jakýkoli projekt (tedy nejen obytné
stavby). Od roku 1994 držela v této kategorii prvenství stavba vodní elektrárny
Riva del Garda v Itálii, kdy byl beton čerpán do výšky 532 m. Této výšky dosáhal
Burj Khalifa v srpnu 2007. Pro čerpání byly
speciálně upraveny pumpy Putzmeister,
které umožnily čerpat pod tlakem 350
barů. Posun čtyř čerpadel betonu s 32 m
dlouhými výložníky nezávisle na jeřábu
zajistilo použití samošplhacího bednění
Doka. Pro extrémně vysokou stavbu byla
podstatná konzistence použitých betonů. Návrhy betonových směsí musely
také respektovat vysoké teploty v Perském zálivu dosahující až 50 °C. Proto se
muselo betonovat v noci, když je vzduch
chladnější a vlhkost vyšší. V letních
měsících se pro výrobu betonů používalo
ledové vody na hranici mrznutí.
Šplhací automaty
Na stavbě se osvědčily šplhací automaty
Doka SKE 100, které umožnily nasazení
rychlého tempa výstavby. V průběhu realizace současně v provozu až dvě stě dvacet šest šplhacích automatů vysouvajících po pracovních záběrech asi 5 000 m2
systémového bednění. Zhotovení 600 m
vysoké železobetonové konstrukce jádra budovy (včetně podzemních podlaží)
si vyžádalo celkem sto osmdesát betonářských záběrů, přičemž se pracovalo
v třídenním taktu. Hrubá stavba postupovala tempem dvě podlaží týdně. Šplhací
automaty byly rozčleněny do šesti sekcí:
tři sekce pro jádro budovy a tři pro křídla. Bednění vnějších ztužujících stěn
v oblasti „obslužných“ poschodí 19–21
a 41–43 muselo být velmi přizpůsobivé,
aby umožnilo vytvoření doplňků k systému běžných podlaží. Šplhací systémy pro
stěny křídel budovy bylo zapotřebí koncipovat tak, aby umožnily posunout bednění dozadu od vybetonovaných konstrukcí
a vytvořit tak prostor pro přípravu bednění k dalšímu výškovému přemístění.
Využití nejvyšší budovy
Plány na využití velkolepé dubajské věže
zkomplikovala světová hospodářská krize, na veřejnost se dostaly zprávy prozrazující, že obsazování některých částí
se zpomalilo. V době před krizí se některé apartmány v nejvyšších patrech prodávaly za více než 1900 USD za čtvereční
stopu (0,09 metru čtverečního), nyní však
může být cena až poloviční. Mrakodrap
je mimo jiné sídlem šestihvězdičkového
Armani Hotelu předního italského módního návrháře Giorgia Armaniho (39. patro).
V budově jsou rovněž luxusní soukromé
byty a kanceláře. V nejnižších patrech je
umístěno obrovské nákupní centrum.
Hlavním dodavatelem stavebních prací
byl jihokorejský konglomerát Samsung
Engineering & Construction, který se
podílel také na Petronas Twin Towers
a Tchaj-pej 101.
Skupina Lafarge, jež se zavázala
podporovat ekologická stavební řešení,
se spojila s architektem Jacquesem
Ferrierem, aby společně vytvořili
koncept zeleného mrakodrapu s názvem
Hypergreen. Projekt vidí mrakodrap,
navzdory vžitému názoru, jako nástroj
trvale udržitelného rozvoje měst, který
lze snadno zakomponovat do existujícího
města, aby přispěl ke zlepšení celkového
vzhledu. Materiály použité pro Hypergreen
vybrali jeho tvůrci s ohledem na dopad
věže na okolní prostředí a na jeho
životnost. Plášťová síťovina, která funguje
jako sluneční štít z jihu a optimalizuje
ventilaci v budově, je perforována
tak, aby umožnila naopak proniknout
slunečním paprskům ze severu. Nejenže
zajišťuje horizontální stabilitu, ale
splňuje i další funkce, podporuje různé
systémy obnovitelných zdrojů energie
jako větrné turbíny a fotočlánky. Ty pak
umožní Hypergreenu vytvářet velkou
část vlastní energie. Pod síťovinou se
ukrývá nosná konstrukce vyrobená ze
samozhutnitelného betonu Agilia®.
Prefabrikované komponenty, které tvoří
věž, jsou montovány přímo na místě,
což umožňuje bezpečnější a rychlejší
práci na staveništi a eliminaci prachu.
Podle: www.burjdubaiskyscraper.com
www.burjkhalifa.ae
Vizualizace Hypegreenu
v městské zástavbě 2010 | LC JOURNAL | 27
pozvánka do kina
Dokument
o národní knihovně,
která mohla být naše
Nový dokumentární snímek režisérky Olgy Špátové zachycuje poslední dva
roky života světového architekta českého původu Jana Kaplického. Středobodem filmu je architektův
nadčasový projekt národní knihovny – Oka nad Prahou – pro Letenskou pláň, kolem něhož se soustřeďují
výpovědi, názory a svědectví protagonistů, jak je viděla hledáčkem kamery Olga Špátová.
Premiéra: 14. 4. 2010
78 min | 35 mm
Dolby Digital | 1,85:1
Režie a kamera: Olga Špátová
Producent:
Eliška Kaplický Fuchsová
SIMPLY CINEMA
Koproducenti:
ČESKÁ TELEVIZE
LAFARGE CEMENT, a. s.
Účinkují:
Jan Kaplický
Václav Havel
Eva Jiřičná
Vlastimil Ježek
Pavel Bém
Pavel Bobek
Milan Knížák
Eliška Kaplický Fuchsová
Zdeněk Lukeš
Norman Foster
a další
28 | LC JOURNAL | 2010
english summary
Seldom reconstruction was completed –
exchange of both cement mill‘s heads
was experted during this year‘s winter
turn around. Manufacturing of new parts
started several months in advance before
installation. Technological process of
exchange was limited by several factors; the
weight of each head reached approximately
40 tons, and due to narrow space of the
grinding room was impossible to use a crane.
Whole 366-ton-mill had to be dismantled
and displaced by special cart on tracks,
which was made Paralelly with working
on the cement mill, the maintenance of
other parts of production was successfully
proceeded.
p. 2–3
Hledání objektivního pohledu na tento
kulturní stánek podtrhují dobové zpravodajské vstupy z českých televizních
studií. Práce na filmu trvaly více než dva
roky. Dokument začíná 2. března 2007,
kdy byly vyhlášeny výsledky mezinárodní soutěže o novou budovu Národní
knihovny v Praze a kdy se jako autor
vítězného návrhu představili Jan Kaplický a jeho studio Future Systems. Když pár
měsíců nato projekt začal kritizovat prezident Václav Klaus, rozhořela se urputná
diskuse o knihovně, moderní architektuře
a o Letné, která odkryla rozporuplný stav
české společnosti. Ve sporu se angažovala celá řada známých osobnosti, které ve
filmu dostávají prostor.
Osobnost Jana Kaplického
Dějově se boj o projekt Chobotnice prolíná s další rovinou příběhu, která se točí
kolem osobnosti Jana Kaplického. Divák
uslyší osobní výpovědi jeho kolegů a přátel. Norman Foster, Eva Jiřičná i Zdeněk
Lukeš poukázali na Kaplického odvahu,
novátorství, pracovitost a pokoru. Seznamuje s jeho inspiračními zdroji a jeho
nejvlastnějším tvůrčím postupem. Divák
může nahlédnout i do jeho soukromí.
Další vrstvu filmové kroniky tvoří příběh
zralé lásky světového architekta a půvab-
né filmové producentky Elišky Fuchsové,
který završuje narození dcery Johanky
14. ledna 2009 a náhlá smrt Jana Kaplického.
Architektura pro rodné město
„Natáčení filmu bylo od začátku velké
dobrodružství. Původně jsem chtěla jen
sledovat, jak vzniká na Letné moderní
stavba. Poměrně záhy se ale scénář filmu
proměnil ve společenské a politické drama. Točila jsem více než dva roky, měla
jsem mnoho různorodého materiálu.
A nejtěžší bylo vybudovat z něj napínavý
a pravdivý příběh se všemi peripetiemi,
které jsem zaznamenala. Ale to je právě
na dokumentárním filmu nejvíc vzrušující – vytvořit z beztvaré hmoty drama.
Nechtěla jsem, aby film vyzněl jen jako
stížnost na účelové jednání mocných.
Chtěla jsem vyjádřit také touhu Jana Kaplického dát rodné Praze krásnou architekturu, moderní knihovnu. To, že nerovné
klání architekta a politiků skončilo smutně a předčasně Janovou smrtí a zatím
vyznělo v neprospěch jeho originálního
díla, je v naší zemi tradicí už od 19. století,“ říká Olga Špátová.
Oko nad Prahou vstupuje do kin letos
v dubnu a bude také otevírat známý festival Febiofest.
Joint-stock company Lafarge Cement
sponzors the regional social oriented and
environmental projects in long term. One
of the most important is the Family Care
Program for abandoned children, which is
provided by the Centre for for substitutive
families in Terezín. Since 2005, when
social center was established, the amount
of services increased from original four to
fifteen. Nowadays the centre supports 45
substitutive families. Special assistance
program presents long-term, complex and
systematic help, which is not only about
just acceptance of the baby by the new
family members, but guides family with
all adopted children through life until their
adulthood.
p. 4–5
Nanotechnolgies open up a new possibilities
and utilizations of material qualities in
building industry. Particle size is crucial,
because
nanometer
sized
material
characteristics may differ from material
on the same basis but containing larger
particles. Exact proportions of qualitative
change are different by substance, but
usually around 100 nanometers and under.
For example fundamental structure of C-S-H
gel, which markedly affects mechanical
a physical properties of cement paste
(including voluminous changes, porozity
and permeability), may be modified for
acquiring lower porozity.
p. 6–9
The dry lime method of desulphurization
is one of the technically and economically
viable processes for reducing emissions
of sulphur dioxide. This method uses
a relatively inexpensive lime additive and
in the case of fluid boilers offers a unique
possibility of combining combustion and
desulphurization in a single operation. The
article describes desulphurization test with
Čížkovice lime (CaCO3 ~ 75 % hm.) in a fluid
boiler within the Tisová power station of joint
stock company ČEZ, a.s. and a comparison
of its desulphurization properties with the
high percentage lime (CaCO3 ~ 98 % hm.)
which is used as standard.
p. 10–11
One way road bridge, that traverses stream
in Rychnov, is part of build up by-pass
road Sokolov–Tisová. Supporting structure
is designed as a combined concrete girder
with usage of additionally restrained
T-shape girders. Prefabricated concrete
girders were made individually for every
object separately (processed exactly by
realization documentation) from Lafarge
cements. Life span of the structure will
be extended above all by the high quality
concrete girders.
p. 12–13
2010 | LC JOURNAL | 29
Podporujeme
sociální
projekty
v regionu
Lafarge Cement, a. s.
411 12 Čížkovice čp. 27
tel.: 416 577 111
www.lafarge.cz

Podobné dokumenty

journal 1/2006

journal 1/2006 ačkoli Česká republika přestoupila koncem února letošního roku z kategorie rozvojových států mezi rozvinuté země, neznamená to, že bychom snad nyní mohli spát na vavřínech. Naopak dobrá zpráva o ry...

Více

Úvod do nanovědy a nanotechnologií

Úvod do nanovědy a nanotechnologií setkáváme s novými a rychlejšími technologiemi, které se většinou ještě nedostaly do učebnic středoškolské fyziky. Mezi tyto nové technologie patří i nanotechnologie. Nanotechnologie jsou dnes pova...

Více

Podzim 2015 - Pohledy AMB

Podzim 2015 - Pohledy AMB v nevídaném sledu a i ti největší pochybovači o vlivu člověka na globální oteplování začali nakupovat klimatizace, větráky a další vychytávky, které člověku pomáhají přežít dobu, kdy i mouchy přest...

Více

Author index

Author index Šimka, Zdeněk . . . . . . . . . . . . Vol. 1 page 505 Šimonek, Jiřı́ . . . . . . . . . . . . . . Vol. 1 page 723 Sládek, Ivo . . . . . . . . . . . . . . . . Vol. 1 page 731 Smı́šek, Michal . ...

Více

journal 2/2007

journal 2/2007 vydavatel: Lafarge Cement, a.s., 411 12 Čížkovice čp.27, IČ: 14867494 tel.: 416 577 111 fax: 416 577 600 www.lafarge.cz evidenční číslo: MK ČR E 16461 redakční rada: Ing. Michal Liška, Lucie Franko...

Více

KOLBEN CUBE, Praha 9 Vysočany

KOLBEN CUBE, Praha 9 Vysočany centrum (cca 15 000 m2), které přímo naváže na vestibul metra a  budoucí pěší zónu protínající celé území. „Shopping centrum má o  něco delší časový horizont, neboť je životaschopné až při dostavbě...

Více