Mikrofadeometr

Mikrofadeometr - nástroj pro
hodnocení světelné stálosti fotografií
v roce 1999 vyvinul Paul Whitmore z Carnegie Mellon University,
zdokonalil Jim Druzik z Getty Conservation Institute
Mikrofadeometr
- nový nástroj pro hodnocení světelné stálosti
fotografií vyvinutý v Getty Conservation Institute
Ing. Petra Vávrová, Ph.D.
Národní knihovna ČR
Jim Druzik, GCI senior scientist, and Dale Kronkright head of conservation at the Georgia O'Keeffe Museum, carrying out
microfading assessments on O'Keeffe watercolors, with the assistance of GCI consultant Christel Pesme. Photo: Dennis Keeley
Přístroj mikrofadeometr
Reflektanční
spektrometr
Notebook se
softwarem
Filtrace a ostření
Regulátor
ozáření
Světelný zdroj
a kryt
Mikrofadeometr – princip měření
Zdroj energie
Ovladač lampy
Radiometr
Držák měřící hlavice a
analyzátoru vzorku
Optické vlákno – 1 ze 2 setů
Výhody metody mikrofadeometrie
je technika využívající ozáření malé plochy sledovaného materiálu velmi intenzivním
světleným zářením – měříme barevné změny plochy spektrometricky (reflexní) a
srovnáváme tyto hodnoty s tzv. ISO Blue WoolStandard (BWS) - Standardy modré vlny,
doba měření – několik sekund až několik hodin – dle světlocitlivosti materiálu,
ne- (mikro-) destruktivní hodnocení světelné stability barevných uměleckých děl
(jednotlivých barevných oblastí),
přístroj poskytuje během krátké doby měření
informace o světelné stabilitě řady materiálů
kulturního dědictví,
výjimkou jsou vosky – může dojít k jejich tání
(teplota může dosáhnout v místě ozáření až 50 °C),
nástroj pro rozvoj šetrnější strategie vystavování
a zachování uměleckých děl pro další generace.
Ukázky měření výtvarných děl
Oproti standardním testům světelné stability má
tento přístroj řadu výhod:
nízké provozní náklady,
měření a získání výsledků v reálném čase,
zachycení kinetiky degradačních reakcí,
poškození díla lze zabránit sledováním počátku
poškození a zastavením měření – informaci o
stabilitě ale získáme,
široká škála možných studovaných materiálů,
jednoduchý pomocník pro přípravu výstav velmi
citlivých materiálů a objektů citlivých ke světlu,
…
1
Průzkum světlené stability fotografií
Referenční sbírka fotografií v GCI – kolorované a tónované
fotografie (reálné i vzorky)
Světelná stabilita fotografií
„Photosynthesis printing“
Rosemary Horn’s Photosynthesis Arum lily leaf print.
Měření světelné stability fotografie
Výsledky experimentů
pokles hodnoty souřadnice b* – bělení ligninu ve viditelné oblasti
lze pozorovat blednutí materiálu s vysokým obsahem ligninu, které je v
tomto případě způsobeno nižším nebo žádným UV zářením světleného
zdroje (xenonová výbojka).
Rosemary’s leaf under the glass fiber probe of the microfader.
Výsledky experimentů
One of graphs helping to predict the long term light stability of the Photosynthesis print
Závěry vyplývající z měření
fotografie jsou velmi citlivé ke světlu,
konkrétně zde „photosynthesis print“ může být vystaven
pouze při nízké úrovni a intenzitě světla po krátkou dobu,
jinak by měl být print uložen ve tmě,
mikrofadeometr se v praxi osvědčuje jako vhodná a
dostupná metoda pro odhad chování a stability
světlocitlivých materiálů a děl např. při výstavách či jiném
vystavení na světle.
2
Instituce používající mikrofadeometr
Carnegie Mellon University v Pittsburghu,
Library of Congress,
National Gallery of Art v Washingtonu, DC,
Museum of Modern Art v New Yorku,
Canadian Conservation Institute v Ottawě,
Los Angeles County Museum of Art,
Art Conservation Department at Buffalo State
College in New York,
Tate v Londýně,
Netherlands Institute of Cultural Heritage v
Amsterdamu,
Centre de recherche sur la conservation des
collections v Paříži.
Děkuji kolegům za cenné informace
a vám děkuji za pozornost.
3