english synopsis - Časopis stavebnictví

2012
Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě
Český svaz stavebních inženýrů
Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR
05/12
stavebnictví
MK ČR E 17014
časopis
Časopis stavebních inženýrů, techniků a podnikatelů • Journal of civil engineers, technicians and entrepreneurs
vybavení sídelních celků
reportáž: stabilizační systém druhého nejvyššího mrakodrapu světa
interview: Pavel Ševčík
cena 68 Kč
www.casopisstavebnictvi.cz
www.velux.cz tusen
Příběh zrodu restaurace Tusen
840 111 241 • Vzorkovna Praha a Brno
© 2012 VELUX GROUP ∏ VELUX A VELUX LOGO JSOU REGISTROVANÉ OCHRANNÉ ZNÁMKY POUŽÍVANÉ V LICENCI VELUX GROUP.
Vážení čtenáři,
celkem sympatické „pokoje
v krajině“, jakási netradiční odpočinková a informační místa pro
turisty křižující šumavské hvozdy,
vytvořil akademický architekt
Jan Šépka se svými kolegy. Fotografie jednoho „pokoje“ zdobí
titulní stranu květnového čísla
časopisu. Objekty, které získaly
prestižní ocenění od odborných
organizací, obdržely rovněž vysoké uznání z řad notorických
vandalů. Skleněná stěna nestačila uhnout kamenům a kovový
nábytek byl lehce přemístěn,
či dokonce, populárně řečeno,
odkloněn (fotograf musel pokoj
v podstatě znovu poskládat).
Český vandalizmus je vyhlášený
a hojně provozovaný v tuzemsku
i v zahraničí. Sociolog by asi celkem logicky konstatoval, že jsme
se za dvaadvacet let stále ještě
nenaučili úctě především k obecnímu majetku, který považujeme
za inventář státu. Stát nám pak
skrze informace ve sdělovacích
prostředcích reprezentuje tlupa
prapodivných existencí, takže
šup do vody s lavičkou.
A není se čemu divit. Pokud
se budeme zhlížet v respektu
k obecnímu, resp. státnímu majetku stejným způsobem, jakým
se k němu mají jeho nejvyšší
správci, nemá snad cenu ani
žádné pokoje v krajině stavět. Pak
si k posezení a odpočinku zasloužíme jen hodně špičatý kámen.
Květnové číslo časopisu Stavebnictví šlo do tisku předposlední
den Stavebních veletrhů Brno.
Redakce i přes tradiční dokončovací hektičnost stačila dát
dohromady zprávy o několika
podstatných událostech na tomto
veletrhu, jenž byl obdařen mimořádně příjemným počasím. Ne už
tak přízní vystavovatelů, kterým
v současné době zbývá jen velmi
málo prostředků na svou prezentaci. Je to škoda a nezbývá
než doufat v návrat momentálně
strádajících firem na tuto akci,
bude-li jednou lépe.
Stavební veletrhy Brno mají totiž
stále co nabídnout – například
v našich zeměpisných šířkách
stále unikátní poradenské centrum České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných
ve výstavbě. Doprovodný program nabídl například mimořádně
úspěšnou a kvalitní konferenci
Obnova církevních památek
a historických církevních staveb
a v předvečer této konference
byla pokřtěna velmi pěkná Stavební kniha 2012 s tematikou
církevní stavby, kterou vřele
doporučuji.
Na závěr bych rád upozornil na
rozhovor s inženýrem Michaelem
Trnkou, který naleznete na straně
24. Kromě toho, že je výraznou
osobností v oblasti navrhování
ocelových konstrukcí, je také
předsedou redakční rady časopisu Stavebnictví. A já doufám, že
jím ještě dlouho bude, protože
s člověkem, který dokáže konstruktivně spojit invenci s až pedantskou důsledností, se opravdu
velmi dobře spolupracuje.
inzerce
editorial
100
95
75
Hodně štěstí přeje
25
5
Jan Táborský
šéfredaktor
[email protected]
0
stavebnictví 05/12
3
obsah
14–17
20–22
Stabilizační systém tchajwanského mrakodrapu
Osobnost stavitelství: Václav Dašek
Město Tchaj-Pchej nepatří mezi místa, která by měla nouzi
o přírodní jevy typu zemětřesení či tajfun. Přesto má druhou
nejvyšší budovu na světě s unikátním stabilizačním systémem.
Další osobností českého stavitelství dvacátého století je profesor
Václav Dašek. Jeho výzkum v oblasti staticky neurčitých konstrukcí
byl uplatněn, mimo jiné, u staveb pražských mostů přes Vltavu.
24–27
54–57
Rozhovor s předním českým statikem
„Stromy” v střešní konstrukci montážní haly
Ing. Michael Trnka, CSc., se jako odborník v oblasti navrhování
ocelových konstrukcí řídí heslem: Dobře navržená konstrukce
nesmí postrádat nápad a vtip.
Filigránské řešení ocelové konstrukce montážní haly navrhli projektanti
z ateliéru Excon. Nosné prvky haly představují dvakrát se větvící ocelové stromy.
Příběh jedné dřevostavby: Lesovna
na Flekačkách – omluva a reakce
Omluva autorovi
Redakce se omlouvá autorovi článku Ing. arch. Josefu Smolovi,
v jehož CV byly uveřejněny staré údaje. Pan architekt již není členem, a tudíž ani předsedou stavovského soudu Komory architektů.
Reakce čtenáře
…já bych si dovolil navrhnout toto: Účastníky výstavby tohoto
„Proskleného žebřiňáku“ povolat bez výstrahy před odbornou
komisi, která by je přezkoušela ze stavitelství a ze znalostí stavebních norem. Těm, kteří osvědčí tak katastrofální neznalosti
jako při provádění stavby, ihned odebrat oprávnění, kulatá razítka
4
stavebnictví 05/12
a živnostenské listy, vyloučit je
z profesních komor a zabránit
tak tomu, aby diletanti páchali
další škody.
Na účastníky výstavby podat
žalobu k soudu za provedení
stavebního zmetku za 25 mil. Kč a prosadit vrácení peněz za
špatně provedené práce. Dle Vašeho (arch. Smoly, pozn. redakce)
odborného posudku jde o naprosto diletantskou stavbu, která je
zcela v rozporu s racionálním inženýrským úsudkem a technickými
normami, a jde o amatérskou konstrukci. Jak známo, amatérům
odměna nepřísluší…
Ing. Michal Fikejz
(redakčně kráceno)
inzerce
05/12 | květen
3 editorial
4 obsah
6 aktuality
10 Stavba Jihomoravského kraje
fasáda roku
12 Panelový dům na pražském Žižkově
vítězem soutěže Fasáda roku 2011
reportáž
14 Taipei 101 odolá zemetraseniam aj tajfúnom
18
24
interview
Stavařina je profese pro statečné
Dobře navržená stavební konstrukce
nesmí postrádat nápad a vtip
osobnost stavitelství
0 Václav Dašek
2
téma: vybavení sídelních celků
8 Ochrana Jablonce nad Nisou převodem
2
povodňových průtoků přes VD Mšeno
Ing. Jiří Švancara, Ing. Jiří Kocian
34 „Pokoj v krajině” šumavské Modravy
Ing. akad. arch. Jan Šépka
38 Hlavní zásady budování
improvizovaných úkrytů
Ing. Ján Pivovarník
42 Stroj na opravu výtluků asfaltových
vozovek s infrazářičovým ohřevem
Ing. Miroslav Kotrbatý
46 Posouzení vlivu seizmické zátěže
dopravy na vybrané stavební objekty
Ing. Miroslav Najdekr, CSc.
50 Simulace evakuace osob vlakové
soupravy v železničním tunelu
Ing. Isabela Bradáčová, Ing. Petr Kučera,
prof. Ing. Dr. Aleš Dudáček
navrhování staveb
54Ocelová konstrukce montážní haly
M13 v závodě Škoda Auto a.s.
58 právní předpisy
60 názory a komentáře
62 svět stavbařů
66 infoservis
72firemní blok
74 v příštím čísle
foto na titulní straně: Instalace „pokoj v krajině”, Tomáš Malý
stavebnictví 05/12
5
ak tuality
Projevy předsedy ČKAIT a prezidenta SPS v ČR
při slavnostním zahájení Stavebních veletrhů Brno
Ing. Pavel Křeček, předseda
České komory autorizovaných
inženýrů a techniků činných ve
výstavbě
Chci jménem více než 29 000
autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě pozdravit
všechny organizátory a vystavovatele Stavebních veletrhů Brno.
Dnešní slavnostní večer má ukázat,
že negativní zprávy ve sdělovacích
prostředcích v oblasti stavitelského
umění nejsou realitou.
Česká komora autorizovaných
inženýrů a techniků činných ve
výstavbě si letos připomíná dvacet
let obnovení své činnosti na území
Čech, Moravy a Slezska. Inženýrská komora však byla založena již
ve dvacátých letech minulého století a s kolegy z Rakouska si v roce
2013 společně připomeneme stoleté výročí jejího vzniku. Stavební
povolání a lidé, kteří jej řídili, náleželi
na počátku 20. století jak v rakousko-uherské monarchii, tak v první
Československé republice k elitě
národa. Byla dostavěna katedrála
sv. Víta, zdokonalovala se železniční
síť, byly postaveny budovy škol
a státních institucí, vznikla pokročilá
řešení mostů, byly navrženy první
velké přehrady a opevnění.
Nacizmus elity národa ničil, pokud
je nemohl využít pro své cíle. Nicméně míra devastace byla tehdy
podstatně nižší než za pozdější
komunistické byrokracie. Ta byla
ničivější proto, že působila zevnitř,
a přes dvě generace. Společnost
jako produkt tzv. socializmu ztratila vazby na kořeny z monarchie
a první republiky. Svou roli sehrálo
i rozbití soukromého vlastnictví
a humanitní filozofie, jež nebyla
nahrazena jinými adekvátními hodnotami.
Zcela ojedinělým počinem se stalo
obnovení Komory v letech 1989 až
1992, s cílem výkonu přenesené
působnosti v projektování a řízení
realizace staveb jako ochrany veřejného zájmu v době, kdy rozsáhlá,
ale problematická privatizace vytvořila elity nižších, až pochybných
kategorií. Své poslání, tedy ochranu
6
stavebnictví 05/12
veřejného zájmu a péči o svěřený
potenciál a kvalitu technické práce,
vykonávala Komora nezasažena
brutalitou privatizace. Přimkla se
k historickým kořenům, respektovala změny ve společnosti a nastavila korektní etická pravidla, kterým
se za celou dvacetiletou dobu své
činnosti nezpronevěřila.
Vystavené exponáty na stavebním
veletrhu ostatně dávají předpoklady
k mnoha dalším inovacím. Výrobci,
projektanti a stavitelé se v důsledku nedostatku kvalifikovaných
řemeslníků snaží o řešení, která by
zjednodušila dokončovací práce na
stavbách.
Spolupráce mezi BVV a ČKAIT je
již několik let na výborné úrovni.
Svědčí o tom i každoroční stánek
poradenského centra Komory
umístěný na významném místě
v pavilonu V, kam každý den přicházejí návštěvníci – jak laici, tak i odborníci, na konzultace. Odborníci
z řad autorizovaných osob po celou
dobu konání veletrhu zájemcům
radí například v oblasti snižování
energetické spotřeby budov nebo
bezbariérového užívání staveb, ale
i v mnoha dalších otázkách, které
jsou zodpovězeny buď přímo na
místě, anebo následně, po jejich
upřesnění. Každý rok se také před
zahájením Stavebních veletrhů
Brno vydává Stavební kniha. Ta
letošní byla věnována církevním
stavbám a jejich obnově.
Jsem rád, že Komora je vnímána
čím dál více jako apoštol šíření dobrých myšlenek stavitelského umění. Škoda, že politická generalita
není schopna si pro tak významné
odvětví tuzemského hospodářství
udělat čas. Nevadí. Stavaři jsou silní, vždyť to dokazujeme po tisíciletí
vlastní prací. Zatímco po politicích
většinou zůstává… (každý si může
výraz doplnit sám).
Závěrem chci nám všem popřát
dobrou práci, osvícené investory,
odpovídající honoráře a platby za
poctivou práci.
Komora si velmi váží spolupráce
s BVV a chce ji ocenit. Vážený pane
generální řediteli Kuliši, dovolte mi,
abych vám význam mnohaleté spolupráce mezi BVV a ČKAIT vyjádřil
předáním medaile k dvacetiletému
výročí obnovení ČKAIT.
Ing. Václav Matyáš, prezident
Svazu ve stavebnictví v ČR
Dovolte i mně, abych vás všechny
pozdravil jménem SPS i jménem
svým při příležitosti zahájení Stavebních veletrhů Brno 2012.
Když jsem v příspěvku do loňského
veletržního katalogu hovořil o tom,
že rok 2012 by mohl být rokem konsolidace českého stavebnictví, tak,
ač nerad, musím přiznat, že jsem se
mýlil. Potíže tohoto významného
odvětví českého průmyslu, žel
bohu, pokračují a současný vývoj
ani žádná zlepšení nesignalizuje.
Stavební produkce dále klesá, se
všemi doprovodnými negativy
odrážejícími se v ekonomice firem,
zaměstnanosti a státním rozpočtu,
zejména na jeho příjmovou stranu.
Optimizmus nepřináší ani výhled
na letošní rok, ve kterém si, s největší pravděpodobností, sáhneme
na dno. Hovořit proto o roce 2012
jako o roce konsolidace odvětví
stavebnictví by bylo nezodpovědné
a naivní.
Řada z vás se zúčastnila 6. března
2012 Fóra českého stavebnictví,
pro které jsme zvolili jako motto
slova Politická, ekonomická a právní
nejistota škodí podnikání. Nechci
široce hovořit o nejistotě politické.
Každý jsme občanem této země
a víme, že prohlubování politické
nestability má svůj odraz nejen
pro celou národní ekonomiku, ale
způsobuje i morální škody. Proto je
jakákoliv politická nejistota velkou
nezodpovědností těch, kteří ji
způsobují. Personální změny na ministerstvech, podřízených státních
organizacích, dlouhodobá nefunkčnost státní správy, nekompetentnost pracovníků, nečinnost nebo
pomalá činnost v oblasti legislativy
je někdy opravdu traumatizující.
Prohlubující se propad ekonomiky
řeší vláda radikálními škrty v rozpočtech, mimo jiné i veřejných
investic. Jednou z možností, jak
tuto alarmující situaci zmírnit, jak
obnovit dynamiku odvětví, je přijetí
tolik diskutovaných a očekávaných
prorůstových opatření vlády, která
musí konečně najít odvahu je začít
realizovat.
České stavebnictví prokázalo v minulosti, že je flexibilním oborem,
jenž dokáže zvládat problémy,
a věřím, že tomu nebude jinak ani
v současných nelehkých dobách
ekonomické krize.
Dovolte mi proto na závěr poděkovat všem firmám, které vystavují na
Stavebních veletrzích Brno a které
dokazují svými expozicemi, že
stavebnictví navzdory všem problémům žije.
Přeji všem účastníkům veletrhu,
aby v těchto jarních dnech, na
počátku stavební sezony, načerpali
tolik potřebnou energii a optimizmus pro letošní rok, který nebude
pro nás nikoho lehkým. ■
▼ Zleva: Václav Matyáš, prezident Svazu ve stavebnictví v ČR, Jiří Kuliš, generální
ředitel a.s. Veletrhy Brno, Pavel Křeček, předseda České komory autorizovaných
inženýrů a techniků činných ve výstavbě
Z tiskové konference SPS v ČR na IBF:
situace ve stavebnictví se nelepší
Prohlubující se propad ekonomiky řeší vláda
i nadále radikálními škrty, razantním omezením
veřejných investic s veškerými negativními dopady. Úpadek stavebnictví má nepříznivé důsledky
na ekonomiku státu, přestože oživení investic by
mělo bezprostřední vliv na postupnou obnovu
dynamiky.
Politika drastických výdajových restrikcí v oblasti veřejných investic
působí zcela protisměrně – snižuje
příjmovou stránku rozpočtu, zvyšuje
nezaměstnanost v oboru a působí
negativně i v řadě dalších oborů.
Počátek roku 2012 navazuje na
klesající trend předchozích období a nenaznačuje žádnou změnu
k lepšímu, naopak – dává téměř
jistou záruku ještě prudšího sestupu
stavební výroby.
Veřejná zakázka se pohybuje oproti
počátku roku 2011 na pouhých 63 %,
pozemní stavitelství má zakázky
o 17 % menší, inženýrské stavitelství
je pod polovinou (46,2 %) a z toho
dopravní infrastruktura je pouze na
čtvrtině (24,3 %). Nebyla zahájena
žádná nová dopravní stavba, bytů bylo
zahájeno o čtvrtinu méně. Situaci za
leden až únor 2012 charakterizují údaje
publikované ČSÚ. Stavební produkce
poklesla v únoru na 0,84; za první
dva měsíce na 0,89; k roku 2008 je
index pouhých 0,62. Dramatičtější je
orientační hodnota stavebních povolení – za únor činí 0,50; součtově za
leden a únor pak 0,69. Stavebnictví
jistě nečeká radostný rok.
Právní rámec
Požadavky Svazu podnikatelů ve
stavebnictví v ČR se dlouhodobě
zaměřují na zjednodušení administrativy při schvalovacích procesech pro
povolování staveb, při vzniku podnikatelské činnosti, vymahatelnosti práva
a v dalších právních postupech.
■ Novela zákona o veřejných zakázkách klade oprávněně vyšší nároky
na zadavatele a tím pro ně znamená
i vyšší rizika. Zákon platí od 1. dubna
2012, prováděcí vyhlášky nejsou
dosud vydány.
■ Novela stavebního zákona dosud
neprošla legislativním procesem,
jeho další projednání závisí na parlamentu. Nejproblematičtější bude
část týkající se vymezení účasti
dotčené veřejnosti při územním a stavebním řízení. V otázce pravomocí
občanských iniciativ jsme mnohem
benevolentnější než ostatní státy EU.
■ Zákon o vyvlastnění, který by zjednodušil, urychlil a zlevnil výstavbu,
především u dopravní infrastruktury,
je v současnosti před předáním do
parlamentu, kde narazí jistě na řadu
připomínek, jež zdrží jeho přijetí.
■ Zákon o zjednodušeném schvalovacím procesu není dosud v ČR
znám. Návrh SPS v ČR předpokládá
úpravu stavební legislativy umožňující v mimořádných případech u staveb zvláštního významu zúžit omezující podmínky výstavby a urychlit
fázi její přípravy.
Podpora investic
■ Oblast bytové výstavby by měla
pro příští období vycházet z Koncepce bydlení do roku 2020. Program
Nový Panel nedostal letos v rozpočtu
Státního fondu rozvoje bydlení žádné prostředky a prakticky skončil.
Program Zelená úsporám byl v roce
2010 pro administrativní nezvládnutí
ministerstvem zastaven.
Program Nový Panel má od roku
2013 nahradit nový úvěrový program Jessica s využitím evropských
peněz, pro který je však na příští rok
stanoven velmi nízký limit 580 mil. Kč.
Naděje, že podstatná část výnosu
z prodeje emisních povolenek půjde
na zateplování budov a snižování
energetické náročnosti, se rozplývá,
když je patrná snaha všechny získané
prostředky použít ve prospěch státního rozpočtu.
■ Dopravní infrastrukturu charakterizují výsledky analýzy World Economic Forum. Ta konstatuje, že Česká
republika se nachází mezi hodnocenými státy na 80. místě podle kvality
silnic a celkově podle kvality infrastruktury na 39. místě. Nedosahuje
evropské úrovně, je vnímána jako
jedna z hlavních překážek dosažení
vyššího tempa hospodářského růstu.
Ačkoli Národní program reforem vytyčuje jasný cíl: Dobudování páteřní
dopravní infrastruktury a napojení
regionů na české i evropské trasy je
nezbytnou podmínkou pro zlepšení
nepříznivé podnikatelské situace
a pro zlepšení konkurenceschopnosti, přístup vlády k jeho naplňování se
diametrálně odlišuje.
Téměř zastavená investorská příprava
dopravních staveb je osudovým vkladem pro budoucnost. Pro strategické
rozhodování o dobudování dopravní
infrastruktury je nutné mít jasno o prioritách, termínech a finančním zajištění.
Podmínkou je stabilizace rozpočtu
Státního fondu dopravní infrastruktury
pro nové programovací období EU
v období 2014–2020.
Bezprostředně aktuální je zajistit
100% vyčerpání Operačního programu Doprava 2007 – 2013, což je velmi
ohroženo. Je potřeba vyčlenit dostatečné prostředky pro obnovení investorské přípravy nových staveb, jejíž
pozastavení ohrožuje realizaci projektů
pro období 2014–2020. Dodavatelská
sféra již před rokem připravila Návrh
modelu alternativního financování
rozvoje dopravní infrastruktury, jenž
zůstal bohužel bez odezvy.
Projekty PPP by se měly stát dobrým
alternativním zdrojem financování,
a to nejen dopravní infrastruktury. Záleží na řadě faktorů od legislativního
procesu přes výběr projektů až po
rychlost jejich realizace a politickou
odvahu ke strategickému rozhodnutí.
Nerealizovat znamená znevěrohodnit
metody PPP jako aktuální způsob
financování.
Čerpání fondů EU
Čerpání evropských fondů je víc
než nedostatečné. Bylo předloženo
poměrně velké množství projektů,
mnohé z nich jsou již zahájeny, ale
certifikaci pro získání dotace obdrželo prozatím jen málo přes 17 %.
Pokud vláda nebude situaci věnovat
pozornost, Česká republika by mohla
přijít nejen o peníze, ale z národních
rozpočtů se budou muset dofinancovat projekty již zahájené.
Přístup k přípravě projektů na čerpání prostředků pro období 2014+
je prozatím velmi tristní. Na objekty
realizované od roku 2014 musí totiž
být v roce 2012 dokončena příprava
a v roce 2013 musí proběhnout výběrové řízení na dodavatele.
Závěr
Povinností SPS v ČR je jednat
o důsledcích neřešeného kritického
vývoje oboru, o zodpovědnosti za
ekonomický i sociální vývoj v zemi
a usilovat o obnovení dynamiky
v oblasti investic. Jde o přiblížení
České republiky vyspělé Evropě,
zvýšení konkurenceschopnosti
a její úrovně.
SPS v ČR byl iniciátorem mimořádného zasedání Poradního sboru
předsedy vlády pro sektor stavebního průmyslu, které se konalo
17. dubna 2012. SPS v ČR předložil
soubor opatření pro zmírnění dopadů současného ekonomického
vývoje stavebnictví. Poradní sbor se
s navrženými opatřeními ztotožnil.
Dokument bude předán premiérovi
s doporučením, aby se náměty
projednaly ve vládě a aby příslušní
ministři byli odpovědní za jejich
realizaci. ■
Autor: Ing. Václav Matyáš,
prezident Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR
stavebnictví 05/12
7
Z tiskové konference ČKAIT na IBF
„Paneláky spadnou,“ navrhnul
předseda České komory autorizovaných inženýrů a techniků
činných ve výstavbě Ing. Pavel
Křeček titulek článku novinářům,
hledajícím senzační témata, při
zahájení tradiční tiskové konference na Mezinárodním stavebním
veletrhu v Brně. Jeho komentář
byl, přes narážku na někdy příliš
zjednodušené a neinformované
zpravodajství o situaci v českém
stavebnictví v médiích, přesný.
Panelové domy z druhé poloviny
dvacátého století trpí často vážnými
statickými poruchami.
■ Prof. Ing. Alois Materna, MBA,
místopředseda ČKAIT, ve svém
vystoupení doložil tuto skutečnost,
kterou ČKAIT se znepokojením
sleduje. Jde o neodborné zásahy,
ke kterým po přechodu do soukromého vlastnictví bytů dochází,
zvláště v případech, kdy je zasahováno do nosných konstrukcí
domů. Tyto úpravy velmi často
posuzují inženýři, kteří s uvedenými budovami nemají zkušenosti
a nemají také potřebné projektové
podklady. Logicky se tak množí
případy chybného posuzování, kdy
zpracovatel posudku nezná principy vyztužování panelů, fungování
spojů nebo dokonce v extrémním
případě zaměňuje nenosné příčky
za nosné. „Komora chce v této
věci provést osvětu a postarat se
o nápravu nevyhovujícího stavu.
Proto v současnosti organizujeme
školení pro statiky v jednotlivých
krajích ve spolupráci s vysokými
školami,“ řekl profesor Materna.
■ Prof. Ing. Karel Kabele, CSc., člen
představenstva ČKAIT, pak seznámil přítomné s důsledky směrnice
Evropské komise 2010/31/EU
o energetické náročnosti budov.
Jedním z požadavků této směrnice je výstavba budov „s téměř
nulovou spotřebou energie”. Po
roce 2020 mají být všechny nové
budovy stavěny pouze v těchto parametrech a všechny nové budovy
užívané a vlastněné orgány veřejné
moci pak již po 31. prosince 2018.
Tento ambiciózní cíl bude řešen na
základě vnitrostátního plánu. V České republice řeší tuto problematiku
zákon č. 406/2000 Sb., který prošel jedenácti změnami. „V rámci
ČKAIT pracuje odborná skupina,
jejímž cílem v tomto období je aktivní spolupráce na tvorbě národních
předpisů a zajištění informovanosti
autorizovaných osob,“ řekl profesor
Kabele.
■ Novelu zákona o veřejných zakázkách z pohledu ČKAIT představila
Marie Báčová, poradkyně předsedy ČKAIT. Navrhovatel novely,
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR,
považuje tuto novelu za zásadní
protikorupční dokument, jenž má
posílit transparentnost zadávání
veřejných zakázek a minimalizovat
nedostatky dosud platného zákona
o veřejných zakázkách. Klíčovými
změnami, které novela přináší a jež
se přímo dotýkají členů ČKAIT, je
razantní snížení limitů veřejných
zakázek malého rozsahu u stavebních prací na 3 mil. Kč. Podle
novely bude dále zadavatel povinen odůvodnit účelnost zakázky,
zveřejňovat smlouvy i skutečně
uhrazené ceny. Všechny informace
a dokumenty (až na definované
výjimky) o zadávacím řízení budou
veřejně přístupné a dodavatel bude
mít povinnost rozkrýt subdodavatele zakázek. Novela, která nabyla
platnost od 1. dubna 2012, ukládá
MMR ČR povinnost vydat k zákonu nové prováděcí předpisy, jež
upraví veřejné zakázky na stavební
práce, se stejným datem platnosti.
O vypracování těchto vyhlášek
MMR ČR požádalo SIA ČR – Radu
výstavby, jejímž členem je i ČKAIT.
„Komora poskytla své odborníky.
Přestože návrhy byly ministerstvu včas předávány, nebyl text
vyhlášek následně konzultován
a ani předložen k připomínkám
a některé důležité pasáže tak
byly vypuštěny. Schválené řešení
nezajišťuje správné a jednoznačné
zpracování dokumentace stavby
a rozsahu stavebních prací, ani
zodpovědnost za úplnost dokumentace. Tím se vytváří prostor
pro kompetenční spory,“ řekla
Marie Báčová. ■
Autor:
Petr Zázvorka,
redakce
Stavba pasivního domu v přímém přenosu
Centrum pasivního domu připravilo pro návštěvníky dubnových
Stavebních veletrhů Brno zajímavý
doprovodný program. V době konání veletrhu byl totiž realizována
stavba mobilního pasivního domu,
jejímž prostřednictvím se zájemci
blíže seznámili s problematikou
pasivních domů.
„Příprava začala pár dní před veletrhem,“ popisoval průběh realizace
Jan Bárta, ředitel Centra pasivního
domu. „Na výstaviště byly dovezeny první panely a částečně se
smontovaly. Během veletrhu pak
došlo na vlastní montáž,“ vysvětloval Bárta.
U domu jsou použity standardní
pasivní prvky, běžně dostupné na
trhu. „Pouze v jedné věci je dům
unikátní. Je tvořen kombinací několika pasivních systémů,“ uvedl
Bárta.
8
stavebnictví 05/12
Od úterý 24. dubna do soboty
28. dubna se v pavilonu V kolem
malého mobilního domu hemžila
skupinka řemeslníků a před zraky
návštěvníků dávala tuto na prvního
pohled jednoduchou skládačku
dohromady. „Hlavním cílem bylo
ukázat technologické postupy –
osazování oken, dveří, zatěsnění,
fasádu atd. Zkrátka jsme demonstrovali standardní proces stavby
pasivního domu,“ vysvětloval účel
stavby Josef Mynář, produktový
specialista firmy, která dodala hlavní
nosné konstrukce.
Podlahu mobilního pasivního domu
tvoří dřevěný panel o tloušťce 240 mm
s vloženou izolací, stěnové panely
mají 84 mm, stropní desky 227 mm.
Pro osazení oken a dveří už potom
stačí do panelů vyříznout otvor.
„Původní myšlenkou byla stavba
většího domu, ale kvůli složité
přepravě jsme udělali kompromis a zvolili malý mobilní dům,“
objasnil Mynář. Právě kvůli své
skromné ploše nesplňuje dům
pasivní podmínky. Jak Mynář
upozornil, cílem byla ukázka
realizace pasivních technologií.
Celkový výsledek už nehrál důležitou roli.
▼ Výstavba pasivního domu v pavilonu V
Díky tomu, že se používala řada
pasivních materiálů, je hodnota
mobilního domu poměrně vysoká.
„Odhadem kolem 500 000 Kč.
Nicméně na podzimním veletrhu
ForArch půjde do dražby s vyhlašovací cenou 1 Kč. Do té doby je
mobilní dům k vidění ve Stavebním
centru Eden 3000,“ dodal Bárta. ■
Ouvertura Stavebních veletrhů Brno 2012
Stalo se již tradicí, že se v předvečer
Stavebních veletrhů Brno koná pod
názvem Ouvertura jejich slavnostní
zahájení, jež se vždy věnuje určitému aktuálnímu dění – ať již ve
stavebnictví samotném, nebo se
zaměřením na dochovaný stavební
fond a s tím související kulturní
i technické dědictví.
Součástí večera je také vždy křest
Stavební knihy, věnované vybranému tématu. Případně se představují
i publikace navazující na mezinárodní
spolupráci inženýrských komor zemí
Visegrádské čtyřky. Letošní zahájení
konané v pondělí 23. dubna 2012 se
neslo v symbolickém duchu – představení největšího tuzemského kulturního bohatství – církevních staveb.
V přednáškovém sále Administrativní
budovy BVV se sešlo na osmdesát
účastníků, kteří si po úvodním slově
předsedy ČKAIT Ing. Pavla Křečka
vyslechli přednášky předních odborníků z ČR i zahraničních hostů.
Nejprve seznámil přítomné s technickými problémy při opravách
a restaurování církevních památek
Ing. Václav Jandáček. Na něj navázal
Ing. Bohumil Rusek s představením
obnovy jedinečného dřevěného kostelíka sv. Jana Křtitele v Novém Hradci Králové. Opravu zvonů v Dómu
sv. Mikuláše v Trnavě prezentoval
člen SKSI Ing. Vladimír Kohút. Závěrem přednášel Ing. Michael Balík,
CSc., o problematice vysoušení zdiva
kaplí, kostelů a klášterů. Stejnému
tématu byl druhý den věnován druhý
blok přednášek s názvem Specifické
podmínky při opravách církevních
památek na zahajovací konferenci
Stavebních veletrhů Brno s názvem
Obnova památek a historických
církevních staveb.
Součástí večera bylo slavnostní
vyznamenání a předání medaile ke
20. výročí ČKAIT Luďku Štěpánovi,
zakladateli jednoho z nejúspěšnějších českých skanzenů – souboru
lidových staveb Vysočina. Luděk
Štěpán, jenž se dožívá v letošním
roce jubilea osmdesáti let, se od
šedesátých let 20. století soustavně
věnuje dokumentování a záchraně
lidových staveb a drobných předindustriálních staveb, především
mlýnů. Je autorem významných
publikací, z nichž je pro znalce neocenitelné Dílo a život mlynářů a se-
▲ Luděk Štěpán spolu s předsedou ČKAIT Ing. Pavlem Křečkem při slavnostním
projevu a předávání medaile k 20. výročí znovuobnovení ČKAIT
kerníků v Čechách, shrnující přehled
historického českého mlynářství.
Zasloužil se mimo jiné o zachování
a navázání na tradice sekernického
řemesla. Luďku Štěpánovi se podařilo vyhledat v sedmdesátých letech
20. století jednoho z posledních
žijících sekerníků a s jeho pomocí
předat znalosti sekernického řemesla dalším generacím. Svým aktivním
přístupem napomohl k záchraně
mnoha technických staveb a je činným spolupracovníkem Kolegia pro
technické památky ČKAIT a ČSSI.
Historické město roku 2011
Historické město roku, cena časopisu Moderní obec, Industriální
stopy – Den památek techniky
a průmyslového dědictví 2012,
Industriální topografie – Karlovarský kraj.
To vše bylo na programu 17. dubna
2012 ve Španělském sále Pražského hradu.
Toto setkání bylo společně organizováno Sdružením historických
sídel Čech, Moravy a Slezska,
Českým národním komitétem
ICOMOS, Ministerstvem kultury ČR,
Ministerstvem pro místní rozvoj
ČR, Kanceláří prezidenta republiky a Správou pražského hradu.
Je třeba podotknout, že Česká
komora autorizovaných inženýrů a techniků je jednou z osmi
přidružených organizací z celkového počtu 212 členů Sdružení
historických sídel Čech, Moravy
a Slezska.
■ Uherské Hradiště historickým
městem roku 2011
Městská památková zóna byla
v Uherském Hradišti vyhlášena
v roce 1990. Město se dlouhodobě a aktivně zapojuje do péče
o památky. Podle poroty je tato
péče patrná na první pohled.
Zvláštní uznání podle vyjádření
poroty zasluhuje i rychlost, s jakou
se město dokázalo vypořádat
s ničivými povodněmi, jež jej postihly v roce 1997. Po povodních
muselo město opětovně opravovat mnohé předtím již opravené
památky znovu, často doslova od
základů. Vyhlášením Uherského
Hradiště historickým městem roku
byla oceněna práce členů České
komory autorizovaných inženýrů
a techniků, a to jak projektantů,
tak stavbyvedoucích, kteří se na
obnově Uherského Hradiště podíleli a i nadále podílejí.
■ Cenu časopisu Moderní obec
získalo město Havlíčkův Brod
Město se v rámci programu regenerace stará o obnovu historického
jádra – za zmínku stojí jistě i fakt, že
v Havlíčkově Brodě došlo k historické události, kde město odkoupilo
panelový dům v centru města,
konkrétně mezi Havlíčkovým a Smetanovým náměstím, a zajistilo v roce
2011 jeho demolici.
■ Industriální stopy – Den památek techniky a průmyslového
dědictví 2012
Den památek techniky a průmyslového dědictví se uskuteční
15. září 2012 a organizují jej spolu se
Sdružením historických sídel Čech,
Moravy a Slezska jako partneři
Výzkumné centrum průmyslového
dědictví FA ČVUT v Praze, Národní
památkový ústav a Kolegium pro
technické památky ČKAIT & ČSSI.
Druhým vyznamenaným byl Ing.
Rudolf Böhm, ředitel Národního
stavebního centra Brno. Medaile oba
vyznamenaní převzali z rukou předsedy ČKAIT, Ing. Pavla Křečka, za vydatné pomoci moderátora celé akce
Ing. Svatopluka Zídka, předsedy oblastní kanceláře ČKAIT Karlovy Vary.
Na závěr večera byla pokřtěna
Stavební kniha, letos věnovaná příznačně církevním stavbám.
Autorka textu i fotografie:
Ing. arch. Eva Dvořáková
V uvedený den se návštěvníkům
otevřou brány pivovarů, mlýnů,
skláren, dolů i další poklady technické práce generací našich předchůdců – zdatných řemeslníků,
inženýrů a techniků.
■ Industriální topografie –
Karlovarský kraj
Novou publikaci, 2. svazek edice
Industriální topografie, tentokrát
věnovaný technickému dědictví
v Karlovarském kraji, představil veřejnosti dr. Benjamin Fragner (VCPD FA
ČVUT v Praze). Publikace, jež vznikla
na základě výsledků programu aplikovaného výzkumu NAKI Ministerstva
kultury a kterou k vydání připravilo
Výzkumné centrum průmyslového
dědictví FA ČVUT v Praze, byla
vydána ve spolupráci a s podporou
ČKAIT & ČSSI a Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska.
Autor:
Ing. Svatopluk Zídek,
předseda Kolegia pro technické
památky ČKAIT & ČSSI
stavebnictví 05/12
9
Stavba Jihomoravského kraje
text redakce | grafické podklady archiv JmSS
Stavba Jihomoravského kraje 2011
Již tradiční součástí Stavebních veletrhů Brno
bývá slavnostní vyhlášení výsledků soutěže Stavba Jihomoravského kraje. Soutěž o nejlepší stavby každoročně vyhlašuje Jihomoravské stavební
společenství při Svazu podnikatelů ve stavebnictví v České republice. O vítězích jubilejního
10. ročníku rozhodovala devítičlenná porota,
která posuzovala stavby podle funkce, typu architektury, míry začlenění do terénu, kvality provedených stavebních prací a použitých materiálů.
Výsledky
■ Stavby občanské vybavenosti
Masarykův onkologický ústav
Brno – blok chirurgické a intenzivní onkologie a onkologické
patologie – II. etapa
Přihlašovatel: IMOS Brno, a.s.
Investor: Masarykův onkologický
ústav
Zhotovitel: IMOS BRNO, a.s.
Projektant: architekt Aleš Burian,
Architektonická kancelář Burian –
Křivinka s.r.o. ve spolupráci
s ATELIÉR 2002, s.r.o.
Generální projektant: Sdružení
Arch.Design, s.r.o., a Projekční architektonická kancelář spol. s r.o. –
Ing. arch. Vlasta Steinhauserová
■ Bytové stavby
Výstavba rodinných domů
v Podolí u Brna
Přihlašovatel: KALÁB – stavební
firma, spol. s r.o.
Investor: KALÁB – BS, s.r.o.
Zhotovitel: KALÁB – stavební
firma, spol. s r.o.
Projektant: PROFISTAV TEAM,
s.r.o. – Ing. arch. Zdeněk Dvořák
■ Průmyslové stavby a technologické stavby
Sídlo společnosti Microtech
IVF, Brno
Přihlašovatel: KALÁB – stavební
firma, spol. s r.o.
Investor: Microtech IVF, s.r.o.
Zhotovitel: KALÁB – stavební
firma, spol. s r.o.
Projektant: Ing. arch. Jan Kratochvíl,
stavební řešení AP-atelier, s.r.o.
10
stavebnictví 05/12
■ Dopravní a inženýrské stavby
Komplexní regenerace historického jádra – ostatní komunikace, rekonstrukce ulice Joštova –
I. a II. etapa
Přihlašovatel: Statutární město
Brno
Investor: Statutární město Brno
Zhotovitel: Skanska a.s., Dopravní
stavby Brno, s.r.o., společná nabídka více dodavatelů
Projektant: Ing. Vlastislav Novák,
CSc., PK OSSENDORF s.r.o.
Projektant: agriKomp Bohemia
s.r.o., STAVOS Engineering, s.r.o.
■ Kategorie stavby mimo
území JMK
Povodně 2010 – Karviná – Most
ev. č. 59-008
Přihlašovatel: Ing. Antonín Pechal, CSc.
Investor: Ředitelství silnic a dálnic
ČR, správa Ostrava
Zhotovitel: FIRESTA–Fišer, rekonstrukce, stavby, a.s.
Projektant: DOPRAVOPROJEKT
Ostrava spol. s r.o., Ing. Antonín
Pechal, CSc.
Silnice I/67 Skřečoň – Bohumín,
obchvat 50 201.1 – most na silnici
I/67 v km 0,360 přes Bohumínskou stružku, trať ČD
Přihlašovatel: FIRESTA–Fišer,
rekonstrukce, stavby, a.s.
Investor: Ředitelství silnic a dálnic ČR
Zhotovitel: FIRESTA–Fišer, rekonstrukce, stavby, a.s.
Projektant: HBH Projekt spol.
s r.o., Stráský, Hustý a partneři
s.r.o.
■ Zvláštní cena
Oprava uliční fasády Dobrovského 1, 3, 5, 7, 9, 11, 13, 15, Brno
Přihlašovatel: Tocháček spol. s r.o.
Investor: Statutární město Brno,
MČ Brno – Královo Pole
Zhotovitel: Tocháček spol. s r.o.
Projektant: Atelier RAW s.r.o.
■ Cena časopisu Stavebnictví
Obec Žabčice, letní koupaliště
Přihlašovatel: IMOS Brno, a.s.
Investor: Obec Žabčice
Zhotovitel: IMOS Brno, a.s.
Projektant: Vodohospodářské
technologie Brno s.r.o.
■ Rekonstrukce staveb
a objektů
Přírodovědné exploratorium
Přihlašovatel: Statutární město
Brno
Investor: Statutární město Brno
Zhotovitel: Skanska a.s.,
Praha – Chodov
Projektant: RUDIŠ – RUDIŠ architekti s.r.o.
Komořany – přestavba staré
fary na víceúčelový objekt
Přihlašovatel: Tocháček spol. s r.o.
Investor: Obec Komořany, Rousínov u Vyškova
Zhotovitel: Tocháček spol. s r.o.
Projektant: PEEM, spol. s.r.o.
▲ Masarykův onkologický ústav Brno – blok chirurgické a intenzivní onkologie
a onkologické patologie – II. etapa
▼ Výstavba rodinných domů v Podolí u Brna
■ Vodohospodářské a ekologické stavby
Bioplynová stanice Bratčice
2009, Zemědělská BPS, kombinovaná výroba elektřiny a tepla,
skládka TKO Bratčice
Přihlašovatel: STAVOS Brno, a.s.
Investor: STAVOS Brno, a.s.
Zhotovitel: agriKomp Bohemia
s.r.o.
▲ Sídlo společnosti Microtech IVF, Brno
▲ Komplexní regenerace historického jádra – ostatní komunikace, rekonstrukce
ulice Joštova – I. a II. etapa
▲ Přírodovědné exploratorium
▲ Komořany – přestavba staré fary na víceúčelový objekt
inzerce
SCH
I
JE ŠTĚSTÍ M
Í
TRHU
NA
▼ Oprava uliční fasády Dobrovského 1, 3, 5, 7, 9, 11, 13, 15, Brno
T
LU
▲ Bioplynová stanice Bratčice
EL ABSO
D
E
ÍN
T
JLEPŠÍ KO
E
M
N
stavebnictví 05/12
11
fasáda roku
text redakce | foto archiv Baumit, spol. s r.o.
Panelový dům na pražském Žižkově
vítězem soutěže Fasáda roku 2011
Každoroční slavnostní vyhlášení výsledků soutěže
Fasáda roku 2011 proběhlo 19. dubna 2012 v Hudebním divadle Karlín. Toto prestižní klání, pořádané předním evropským výrobcem komplexních
fasádních systémů, společností Baumit, spol. s r.o.,
se letos dočkalo již dvanáctého ročníku.
Organizátoři oproti minulým letům
rozšířili počet soutěžních kategorií,
přičemž se v každé z nich určoval
pouze vítěz. Osm ocenění rozdělila
odborná porota, jedno zástupci
mediálních partnerů soutěže,
čestné uznání předal ředitel společnosti Baumit, spol. s r.o. Vavříny
absolutního vítězství si odnesla
rekonstrukce panelového domu
v Sudoměřské ulici v Praze 3 díky
citlivě řešené otevřené fasádě
s novým členěním okenních otvorů. Základními kritérii soutěže byly
již tradičně inovativnost fasády,
architektonické ztvárnění a kvalita
realizace.
O tom, že prestiž soutěže rok od
roku stoupá, svědčí i vzrůstající
počet soutěžících objektů. Do 12. ročníku Fasády roku bylo přihlášeno rekordních 256 prací z celé
České republiky. Struktura oceňování prošla letos zásadními změnami.
Zatímco Fasáda roku 2010 měla
pouze dvě hlavní kategorie a dvě
zvláštní ocenění, letos byly práce
posuzovány v kategoriích Rodinný
dům – novostavba, Rodinný dům –
rekonstrukce, Bytový dům – novostavba, Bytový dům – rekonstrukce,
Panelový dům, Veřejně prospěšná
stavba, Komerční stavba a Historický objekt. Dvě speciální ocenění,
tedy Cena mediálních partnerů
a Čestné uznání ředitele společnosti
Baumit, spol. s r.o., zůstala zachována. Úplnou novinkou pak bylo
vyhlášení absolutního vítěze, který
odborná porota vybrala z vítězů
jednotlivých soutěžních kategorií.
Soutěžní práce v osmi základních
kategoriích hodnotila odborná porota ve složení prof. Ing. Miroslav
12
stavebnictví 05/12
Pavlík, CSc., předseda poroty (prorektor ČVUT v Praze), doc. Pavel
Svoboda, CSc. (Stavební fakulta
ČVUT v Praze), Ing. arch. Iva Poslušná, Ph.D. (Fakulta architektury
VUT v Brně), Ing. Tomáš Chromý
(ČKAIT), Ing. Pavel Štěpán (ČSSI),
doc. Ing. arch. Václav Aulický (Fakulta architektury ČVUT v Praze)
a Ing. Pavel Med, jednatel společnosti Baumit, spol. s r.o.
O Ceně mediální poroty rozhodovali
Mgr. Jitka Korčeková (vydavatelství
Economia), Mgr. Antonín Gottwald
(vydavatelství BusinessMedia),
Mgr. Jan Táborský (společnost
EXPO DATA spol. s r.o.), Ing. arch.
Věra Konečná (portál bydleni-iq.cz)
a PhDr. Matěj Šišolák (společnost
Jaga Media).
■ 1. místo v kategorii Panelový
dům a Absolutní vítěz Fasády
roku 2011
Panelový dům Sudoměřská,
Praha 3
Architekt/projektant: A plus a.s.
Zhotovitel fasády: ARCUS Růžička, spol. s r.o.
Investor: Investiční a rozvojová
Praha 3 a.s.
Odborní porotci vyzdvihli u Panelového domu na Sudoměřské ulici
v Praze 3 především jednoduché
a střízlivé řešení, potvrzující komplexní koncepční přístup autora,
projektanta, dodavatele i investora
revitalizace. Inovativní a odvážné
řešení se projevilo hlavně v novém
členění okenních otvorů, zejména
prosklených lodžií. Zvolený rastr
dává objektu sympatický výraz
otevřené fasády.
■ 1. místo v kategorii Rodinný
dům – novostavba
RD Kudlov, Zlín – Kudlov
Architekt/projektant: Ateliér Europrojekta s.r.o., Ing. arch. Martin Kareš
Zhotovitel fasády: Libor Zapletal
Investor: soukromý
Porota ocenila rodinný dům ve
Zlíně – Kudlově. Zaujalo ji především hmotové řešení zdůrazněné
barevností fasády a jednoduchost
vzhledem k dramatickému svažitému terénu. Kompozice fasád
zvyšuje komfort uživatele při vstupu do domu, akcentuje a zároveň
respektuje atraktivitu lokality.
■ 1. místo v kategorii Rodinný
dům – rekonstrukce
Areál Rozhled v Jiřetíně pod
Jedlovou
Architekt/projektant:Ing.PetrDlouhý
Zhotovitel fasády: Ladislav Žítek
Investor: soukromý
Cenu v této kategorii přiřkla odborná porota rekonstrukci zemské
usedlosti v areálu Rozhled v Jiřetíně pod Jedlovou. Revitalizovaná
usedlost venkovského bydlení byla
na počátku rekonstrukčních prací
pouhou ruinou. Autor návrhu se
inspiroval regionální architekturou
včetně řešení doplňkových prvků
a kvalitního řemeslného zpracování
dvou materiálových technologií
ve fasádě. Rekonstrukce hlavní
budovy i doplňkových objektů
učinila z celého areálu harmonickou
součást hory Tolštejn, jíž vévodí
zřícenina stejnojmenného hradu.
■ 1. místo v kategorii Bytový
dům – novostavba
Obytný soubor Milíčovský háj,
Praha 4
Architekt/projektant: QARTA
ARCHITEKTURA s.r.o., Ing. arch.
Jakub Wyderka a kol.
Zhotovitel fasády: Skanska a.s.,
divize Pozemní stavitelství, závod
Rezidenční výstavba
Investor: Skanska a.s., divize Skanska Reality
Součástí obytného souboru Milíčovský háj v Praze 4 je komplex
energeticky efektivních staveb.
Stavba představuje velmi dobrý
příklad zvládnutí současných trendů
nízkoenergetického a pasivního
bydlení – byl na ní konkrétně použit
nejtenčí tepelně izolační systém na
trhu Baumit XS 022.
■ 1. místo v kategorii Bytový
dům – rekonstrukce
Bytový dům Kladenská 43,
Praha 6
Architekt/projektant: doc. Ing.
akad. arch. Jiří Mojžíš
Zhotovitel fasády: IPOT s.r.o.
Investor: SBD Kladenská 43
Porota na tomto bytovém domě
v Kladenské ulici v Praze 6 ocenila provedení fasády jako citlivé,
respektovalo totiž původní vzhled
i okolní zástavbu. Nově zakomponované fasádní prvky jsou přínosem
pro ukončení uliční fronty.
■ 1. místo v kategorii Veřejně
prospěšná stavba
Sloučené zařízení MŠ a jeslí
v Jablonci nad Nisou
Architekt/projektant: ATELIER 4
s.r.o., Ing. arch. Pavel Tauš
Zhotovitel fasády: ASTRA Mont,
spol. s r.o.
Investor: Město Jablonec nad
Nisou
Objekt sloučené mateřské školky
a jeslí při nemocnici v Jablonci nad
Nisou měl mít původně podobu
buněk na bázi montovaných plechových kontejnerů. Nakonec se nechal
investor přesvědčit k realizaci ambicióznější novostavby. Školka a jesle
jsou podle názoru odborné poroty
synonymem velmi zdařilé realizace
příznivého měřítka zejména v členění hmot, podtržených zvolenými
materiály a barevností fasád.
▲ Panelový dům Sudoměřská
▲ Areál Rozhled v Jiřetíně pod Jedlovou
▲ Bytový dům Kladenská
▲ Obytný soubor Milíčovský háj
▲ Sloučené zařízení MŠ a jeslí v Jablonci nad Nisou
▲ Rohlovský mlýn
■ 1. místo v kategorii Komerční
stavba
Administrativní budova EGÚ,
Brno – Medlánky
Architekt/projektant:
Knes+Kynčl s.r.o.
Zhotovitel fasády: PSK Group,
spol. s r.o.
Investor: EGÚ Brno, a.s.
i detaily. Celý areál působí velmi příjemně včetně komplexního řešení
vnějších úprav.
Stavební úpravy administrativní
budovy EGÚ v Brně – Medlánkách
byly primárně motivovány nevyhovujícími podmínkami pro práci
v interiérech, kde intenzivní sluneční
svit ztěžoval práci na počítačích. Nakonec byla revitalizace tak úspěšná,
že budova zastínila další nominované
komerční stavby a vyhrála celou
svou kategorii. Budovu charakterizuje razantní přístup k řešení fasády
a nahrazení pásových oken meziokenními vložkami a jednotlivými
okenními otvory. Podařilo se tak
vytvořit moderní budovu působící
jednoznačně svým jednoduchým
výrazem při současném zjemnění
hmotového měřítka.
■ 1. místo v kategorii Historický
objekt
Rohlovský mlýn, Praha 5 – Holyně
Architekt/projektant: Ing. arch.
Michal Ibl / Ing. Petr Sukdolák
Zhotovitel fasády: Rohlovský
mlýn s.r.o.
Investor: Rohlovský mlýn s.r.o.
Při konverzi Rohlovského mlýna
v Rohlovské ulici v Praze 5 – Holyni
na rodinné bydlení byly použity
některé netradiční a novátorské
postupy. Velmi zdařilá rekonstrukce
neruší charakter, výraz a strukturu
komplexu a velmi citlivě zachází se
zvolenými materiály, barevností
■ Cena mediálních partnerů
RD v Písku
Architekt/projektant: Projekční
kancelář PK projekt, Ing. Pavel
Kouba
Zhotovitel fasády:
Salvete, spol. s r. o.
Investor: soukromý
Novostavba rodinného domu v Písku
porotce přesvědčila kultivovaností,
jednoduchostí kompozice, vyvážeností kombinace materiálů i barev
a nadčasovým vzhledem budovy.
■ Čestné uznání ředitele společnosti Baumit
Panelový dům, Praha 3, Hrabákova 1974/1
Architekt/projektant: SKAREA,
s. r. o., Ateliér Dům a město,
akad. mal. I. Hanzlíková
Zhotovitel fasády: JUMAR, s. r. o.
I nve s to r: BD Hrabákova
1972–1973–1974
Oceněný bytový dům se odlišuje
od mnoha jiných domů na pražském Jižním Městě originálně
pojat ým grafick ým řešením
fasády. Strohou geometrii panelové stavby rozbíjí namalované
padající listí na slepém štítu
domu, graficky jsou akcentována
tradiční čísla popisná a je zachováno orientační značení zóny –
logo země. Motiv padajících javorových listů je promítnut také
na čelní fasádu. ■
Podrobnosti o soutěži naleznete na
www.fasadaroku.cz.
stavebnictví 05/12
13
repor táž
text Bc. Petronela Čapská | grafické podklady autorka
▲ Druhá najvyššia budova na svete Taipei 101
Taipei 101 odolá zemetraseniam aj tajfúnom
Pri vstupe do mesta Taipei na Taiwane nemožno
prehliadnuť jednu z najvyšších budov sveta, ktorá
sa týči nad prevažne nízkou zástavbou mesta.
Jedná sa o druhú najvyššiu budovu na svete
zvanú Taipei 101, formálne tiež Taipeiské svetové
finančné centrum. Tento mrakodrap bol od jeho
otvorenia v roku 2004 držiteľom prestížneho
titulu Najvyššia stavba na svete, pokiaľ ho v roku
2010 neprekonal mrakodrap v Dubaji.
14
stavebnictví 05/12
Spolu s týmto titulom získala
stavba v čase dokončenia ešte
niekoľko ďalších významných
(i bezvýznamných) rekordov, zapísaných aj v Guinessovej knihe.
Jedným z nich je aj najrýchlejší
výťah na svete, najväčšie odpočítavacie hodiny na svete či
prvá stavba, ktorá svojou výškou
prekonala viac ako pol kilometra.
Autorom tejto budovy je architektonický ateliér C. Y. Lee & Partners,
ktorý má pripísaných pod svojim
menom niekoľko stavieb v Číne
a na Taiwane. Už v roku 1997 sa
zišlo niekoľko najlepších elitných
jednotiek stavebného priemyslu
so zámerom vytvorenia doposiaľ
najväčšieho konštrukčno-stavebného projektu na Taiwane.
Koncept sa postupne rozvíjal
v úzkej spolupráci vlády a privátnych sektorov a z pôvodného
66poschodového návrhu vy-
kultúry tak budova získala podobu
postupne sa rozvíjajúceho bambusu, priaznivej čínske rastliny.
V reakcii na hlavnú tému finančné
centrum navrhnutého mrakodrapu
umiestnili architekti ako ozdobu
obrie staroveké mince na modernú, presklenú fasádu, čím znova
dosiahli koncepciu kombinujúcu
čínsku kultúru so západnými
technológiami.
Konštrukcia
rástol do výslednej podoby. Už
zo samotného názvu budovy je
možné odvodiť počet podlaží.
Taipei 101 má presne 101 podlaží
nad zemou.
Návrh a symbolizmus
Budova bola navrhnutá ako
symbol technologického vývoja
a ázijskej kultúry. Počet podlaží
evokuje binárnu číselnú sústavu
pozostávajúcu z dvoch symbolov
0 a 1, ktorá sa využíva v digitálnej
technológii. Číslo 100, ktoré
tradične predstavuje dokonalosť
samu, je v tomto prípade (pridaním čísla 1) vyšším stupňom
ideálu.
Za jednoduchou ideou návrhu
z hľadiska ázijskej kultúry stojí
použitie proporčného čísla 8.
Väčšia časť budovy je rozdelená
do ôsmich častí, pripomínajúcich
tradičné čínske pagody. Architekti
vytvorili túto obrovskú konštrukciu
použitím ôsmich po sebe nasledujúcich modulov formujúcich
rytmickú krásu. Číslo 8 predstavuje v čínskej kultúre hojnosť,
prosperitu a šťastie, každý modul pozostáva z ôsmich podlaží.
Začlenením klasickej orientálnej
Stavba si prisvojuje technológiu
v ysoko účinnej oceľovo - be tónovej nosnej konštrukcie,
ktorá zabezpečuje silnú stabilitu
i flexibilitu zároveň. Mrakodrapy
musia byť navrhnuté tak, aby boli
poddajné aj v silnom vetre a napriek tomu zostať dostatočne
tuhé, aby sa zabránilo bočným
odchýlkam.
Kým pružnosť konštrukcie zabraňuje poškodeniu, odolnosť
zaručuje bezpečnosť a komfort
pracovníkov a návštevníkov budovy, ochranu fasády a ďalších
prvkov. Väčšina návrhov do siahne potrebnú pevnosť najmä
zväčšením a zosilnením kritických konštrukčných pr vkov,
vystužením.
Vertikálnu podporu budovy Taipei 101
zabezpečujú stĺpy o celkovom
počte 36, vrátane symbolických
ôsmich stĺpov rozmiestnených
po obvode a doplnených vysoko-účinným betónom (70 MPa).
Masívne oceľové podporné väzníky sa rozpínajú medzi stĺpmi
na každom z ôsmich podlaží
a vytvárajú tak rámový systém.
Sila a pružnosť konštrukcie prispievajú k vytvoreniu kvalitnej budovy „silnej ako skala a ohybnej
ako bambus“.
Založenie stavby
Základy budovy sú podporené
380 pilótami razenými do hĺbky
80 m pod zemou a zasahujú
do skalného podložia do hĺbky
30 m, čo robí z Taipei 101 jednu
z najstabilnejších budov, aká kedy
bola navrhnutá. Každá pilota má
priemer 1500 mm a nosnosť
1100–1450 t.
Stabilizačný
systém budovy
Oceľovo-betónová konštrukcia je
veľmi pôsobivým výkonom v oblasti stavebného inžinierstva.
Budova musí niesť nielen vlastnú
kolosálnu váhu, ale zároveň musí
odolávať tajfúnom a zemetraseniam, ktoré sú pre túto krajinu
veľmi častým prírodným javom.
Preto je v budove navrhnutý
stabilizačný systém v podobe
obrovskej gule zavesenej ako
kyvadlo na 88. poschodí, medzi
reštauráciou a vyhliadkovou plošinou. Tlmič, alebo stabilizačný
systém, sa počas zemetrasenia
a silných nárazov ých vetrov
kýva, čím zabraňuje pohybom
pružnej oceľovej konštrukcie,
tlmí rezonancie a stabilizuje
budovu.
Stabilizačné jednotky vznikli
pôvodne v Japonsku, v krajine
s vysokou frekvenciou zemetrasení. Úplne prvá počiatočná
verzia tlmiča nebola nič viac než
len kamenné základy, na ktorých
budova bola postavená, a tlmič
pracoval ako izolácia budovy od
zeme, čím sa vytváral posun produkujúci protitlak. Tak sa efektívne
redukovala energia zemetrasenia.
Stabilizačné jednotky sa okrem
výškových budov objavujú tiež na
mostoch, vežiach a v high-tech zariadeniach. V súčasnosti existuje
mnoho možností, materiálových,
tvarových a konštrukčných variácií, pomocou ktorých sa dá takýto
tlmič navrhnúť. Preto sa každý
z nich líši od budovy k budove,
z hľadiska materiálov a celkovej
podoby. Niekde možno nájsť
obrovskú vodnú nádrž, veľký betónový blok či masu z pružného
elastického materiálu.
V Taipei 101 je tlmič sprístupnený
verejnosti a patrí k súčasti vyhliadkovej plošiny ako turistická atrakcia. Jeho rozmery sú skutočne
ohromujúce. S priemerom cca
5,5 m a váhou viac ako 660 t je
v špeciálnom priestore umiestnená najväčšia stabilizačná guľa
na svete, ktorá pozostáva zo
41 kruhových oceľových plechov
(každý s výškou 125 mm), pozváraných do výsledného tvaru
tlmiča.
stavebnictví 05/12
15
▲ Stabilizačný systém v podobe gule zavesenej ako kyvadlo na 88. poschodí budovy
Zvislý transport
Transport v rámci budovy sa od
počiatku považoval za základnú
otázku. Preto bolo navrhnutých
niekoľko vertikálnych zariadení
určených pre dopravu v budove,
ktoré sú schopné vyhovieť viac ako
10 tisícom zamestnancov. Taipei 101
je opatrená 50 výťahmi a ako jedna
z mála na svete je obsluhovaná poschodovými výťahmi (o celkovom
počet 34), časovo aj priestorovo
efektívnymi, ktorých kapacita je
48 pasažierov. Priemerný čas strávený čakaním na výťah je menej
než pol minúty. Najdlhšia vzdialenosť pohybu výťahu je 405,8 m
a najvyššie položená technická
miestnosť pre riadenie výťahu je
umiestnená na 94. podlaží.
Do celkového počtu prepravných
zariadení vnútri budovy sa radia
tiež dva najrýchlejšie výťahy na
svete, zapísané v Guinnessovej
knihe rekordov. Sú skonštruované a nainštalované japonskou firmou Toshiba Elevator and
Building Systems Corporation
(TELC). S rýchlosťou 17 m za
16
stavebnictví 05/12
sekundu (cca 60 km/h) dokáže
výťah previesť 24 pasažierov
z 5. nadzemného podlažia do
89. nadzemného podlažia. Najdlhšia vzdialenosť pohybu výťahu 382 m zaberie smiešnych
37 sekúnd. Ak výťah klesá, rýchlosť je „len“ 10 m za sekundu (cca
36 km/hod).
Tieto dva výťahy, vybavené najpokročilejšou technikou, nezískali svetový titul len kvôli svojej
rýchlosti. Pozoruhodná je tiež ich
technológia a funkcie ovládania
atmosférického tlaku, využitie
aerodynamického tunelu, poistný
tlakový brzdiaci systém či protiotrasová ochrana.
Na vyrovnávanie zmeny atmosférického tlaku v dôsledku rýchleho
stúpania a klesania sú použité
sacie a výtlačné ventilátory naspodku vzduchotesnej kabíny.
Tento systém redukuje nepríjemné praskanie a zaľahnutie v ušiach
pasažierov.
Bezpečnostné zariadenie je namontované blízko riadiaceho valca, umiestneného pod výťahovou
plošinou kabíny. Toto zariadenie
slúži k spoľahlivému uvedeniu
kabíny do pokoja v prípade, že by
nosné laná boli narušené a vozidlo
by padalo voľným pádom.
Vysoko účinná riadiaca kladka
je určená špeciálne pre plynulo
pojazdné kabíny. Dve kladky namontované v hornej a dolnej časti
kabíny sú upnuté ku koľajniciam
tromi smermi. Tie majú navyše
funkciu absorbovať vibrácie vzniknuté pohybom kabíny a tak zabezpečiť pohodlnú jazdu. V prípade
bočných vibrácií, spôsobených
priľahlými kabínami zároveň sa
míňajúcimi, začne pohonný motor
automaticky redukovať vibrácie
pohybom v opačnom smere protiotrasovou ochranou.
Technické
zariadenie budovy
Mechanizmus bezpečnostného
systému bol navrhnutý tak, aby
zaistil optimálne pracovné prostredie v každom smere a aktívne
zabraňoval možnému poškodeniu
na zdraví či majetku budovy.
Bezpečnostný systém kontroluje
vstup do budovy a zároveň monitoruje dianie a ochranu všetkých
zariadení a zamestnancov budovy
použitím 420 kamier a čítačiek
vstupných kariet v každom kľúčovom bode možného vniknutia
do budovy. Centrum pre návštevníkov vydáva každému dočasné
prístupové karty k povoleniu
návštevy budovy a uchováva
fotografické záznamy.
Systém klimatizačných jednotiek
VAV, rozmiestnených na každom
podlaží, umožňuje individuálne regulovanie teploty v každej kancelárii podľa potreby zamestnancov.
Budova má najkomplexnejší protipožiarny systém. Každé poschodie je rozdelené z hľadiska
protipožiarnej ochrany na niekoľko
požiarnych úsekov s dvomi protipožiarnymi únikovými cestami,
ktoré sú napojené priamo na
únikové schodisko. Cesta vedie
k vstupu do dvoch úkrytových
miestností, situovaných na každom technickom podlaží. Všetky
kancelárie a protipožiarne únikové
cesty sú chránené odsávačom
dymu a nehorľavé materiály sú
použité na základné stavebné
a pracovné vybavenie. Automatický hasiaci systém s rozstrekovačmi je napojený na vodné nádrže,
umiestnené v technických miestnostiach s využitím samospádu.
V prípade výpadku prúdu teda
nebude prerušený prívod vody.
101.NP
92–101.NP prostory pro televizní a rozhlasové
vysílání
91.NP venkovní vyhlídková terasa
88–89.NP chráněná vyhlídková terasa
85–86.NP chráněná vyhlídková terasa, restaurace
59–84.NP kanceláře v horní části budovy
Funkčné rozdelenie
Z hľadiska funkčného využitia sa
budova rozdeľuje na jednotlivé
časti vertikálnym smerom. V podzemných podlažiach je umiestnené parkovisko a v prvých dvoch
nadzemných podlažiach je hlavná
hala, do ktorej majú prístup všetci
návštevníci budovy. Ďalších päť
podlaží je určených pre nákupné
centrum (alebo tiež luxusný nákupný raj), z ktorého majú radosť
nielen domáci Taiwanci, ale na
svoje si prídu hlavne zahraniční
turisti. Neoddeliteľnou súčasťou
a takmer najnavštevovanejšou
časťou veže (pre turistov) je vnútorná vyhliadková plošina, ktorá
sa nachádza na 88. a 89. podlaží,
vonkajšia vyhliadka je na 91. podlaží.
Výhľad však vzhľadom na subtropické podnebie, ktorého vlhkosť prináša množstvo mrakov,
neposkytuje vždy široký rozhľad
do okolia. Pod vyhliadkou sú
priestory reštaurácie, tiež veľmi
obľúbená časť veže.
Na najvyššom podlaží je VIP
klub, určený len pre vstup povoleným osobám. Sedem podlaží
zaberá taiwanská burza cenných
papierov, kvôli ktorej celý projekt
vlastne vznikol. Zvyšok budovy
tvoria priestory kancelárií, rozdelené do troch zón podľa výškového usporiadania, konferenčné
centrum a niekoľko technických
podlaží.
Záver
Postaviť tak náročnú budovu nebolo jednoduché, vzhľadom k danej lokalite. V priebehu výstavby
v roku 2002 došlo k zemetraseniu
s magnitúdou 6,8; čo spôsobilo
smrť niekoľkých pracovníkov.
Kontrola však nepreukázala žiadne
poškodenie stavby, čím sa potvr-
59–60.NP přestup na výtah
35–58.NP kanceláře v centrální části budovy
36.NP konferenční centrum Taipei 101
35–36.NP přestup na výtah
35.NP společenské zázemí
9–34.NP kanceláře ve spodní části budovy
1–6.NP nákupní centrum
1–2.NP hlavní hala
2–5.PP podzemní parkoviště
▲ Funkčne rozdelenie budovy
dila vysoká stabilita navrhnutej
konštrukcie.
Táto prvotriedna budova je veľmi
kvalitným a detailne premysleným
produktom technológie, identity,
životného prostredia, ľudí, umenia
a inovácie.
Taipei 101 je viac než len mrakodrap. Umenie a kultúra sú rovné
prírodným pokladom i technickým
hodnotám. Pozvaním umelcov
z rôznych krajín sveta (Nemecko,
USA, Francúzsko, Kanada, Hong
Kong, Veľká Británia) sa docielilo
to, že budova je nielen ikonou
high-tech technológie, ale zároveň
tiež predstavuje dielo súčasného
umenia a ľudského dotyku. Pri
navrhovaní vytvorili architekti
a umelci úžasný vzťah skrz vzájomných interakcií. Mnoho umeleckých prác je vystavovaných
v interiéri aj na námestí Taipei City
Square 101 pred budovou.
Základné údaje o stavbe
(Uvedené informácie sú získané
zo zdrojov verejne prístupných
vo vnútri budovy.)
Názov: Taipei 101
Miesto:Xinyi District, Taipei,
Taiwan
Autor: C. Y. Lee & Partners
Projektant:
Thornton Tomasetti
Investor: Taipei Financial Center
Corporation
Hlavný zhotoviteľ:
KTRT Joint Venture,
Samsung C&T
Projektový management:
Urban Retail Properties Co.
Počet podlaží:
101 NP, 5 PP
Výška: 508 m
Doba výstavby:
1999–2004
Náklady: 58 mld. NT$
(37,12 mld. Kč)
Poznámka redakce:
Není stále ještě zcela obvyklé,
aby časopisy zabývající se oborem stavebnictví tiskly texty
a fotografie ze vzdálených míst
naší planety doslova on-line, právě tak, jako je to u tohoto článku.
Bc. Petronela Čapská (*1987,
Nitra) studuje v National Taipei
University of Technology (NTUT)
v 2. ročníku magisterského
studia. Jedná se o jednosemestrový výměnný pobyt v rámci
bilaterální dohody s Fakultou
architektury ČVUT v Praze, kde
ukončí svá studia v roce 2013.
Další fotografie z pobytu autorky na Tchaj-wanu naleznete na
www.casopisstavebnictvi.cz.
S postřehy, týkajícími se zejména dopravních staveb v oblasti
Dálného východu, seznámíme
čtenáře v dalších číslech časopisu Stavebnictví. ■
stavebnictví 05/12
17
interview
text Petr Zázvorka | foto archiv SPS v ČR
Stavařina je profese pro statečné
■ Nyní pracujete ve vedení
Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR na plný úvazek. Jak
k tomu došlo?
Celkem logicky. Pro svaz jsem
pracoval již posledních čtrnáct
let souběžně, z toho dvanáct let
v představenstvu a osm v exekutivě. Do 1. března letošního
roku byla pro mne tato práce
koníčkem, byla přínosná a zajímavá, zejména s ohledem na
moravsko-slezský region. Od
uvedeného data se z koníčka
stalo zaměstnání. Domnívám se,
že tento širší pohled z hlediska
činnosti SPS v ČR patří ke krásnému stavbařskému řemeslu.
■ Poslední roky stavebnictví
příliš nepřejí. Na základě odlišných stanovisek SPS v ČR
i stavebních firem často dochází ke konfliktním situacím
při jednání s orgány státu.
Jaké jsou vaše priority ve
funkci viceprezidenta a obchodně technického ředitele
SPS v ČR?
Rád bych využil zkušeností a informací, které jsem získal k tomu,
aby stavebnictví zlepšilo svoji
pozici ve vztahu k centrálním
orgánům. Znamená to i poskytovat dobrý servis pro členské
firmy, protože SPS v ČR je jedním
z center, které určují další vývoj
stavebnictví v ČR.
▲ Ing. Pavel Ševčík
Viceprezident a nový obchodně technický
ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR
Ing. Pavel Ševčík je špičkovým manažerem
a odborníkem. Celou profesní kariéru věnoval
především stavebnictví v severomoravském
regionu. Po dokončení studií v roce 1983
nastoupil do firmy Bytostav Poruba, od roku
1992 akciové společnosti, kde prošel v průběhu devětadvaceti let řadou pozic – od asistenta mistra na stavbě po funkci ředitele společnosti, kterou vykonával čtrnáct let.
18
stavebnictví 05/12
■ Můžete se konkrétně zmínit
o aktuálních aktivitách SPS
v ČR, týkajících se zmíněného
dialogu?
Obecně vidím tři oblasti, ve kterých je SPS v ČR nezastupitelný.
Za prvé, musíme poskytovat
členským stavebním firmám
kvalitní servis a informace, týkající se zejména trendů v oblasti zákonodárství a norem. Za
druhé, musíme být partnerem
pro jednání s vládou a dalšími
institucemi, jež mají na další vývoj
stavebnictví v ČR vliv, například
v tripartitě nebo v poradním
sboru předsedy vlády ČR pro
sektor stavebního průmyslu.
A za třetí, nesmíme zapomenout
na propagaci oboru stavebnictví
u odborné i laické veřejnosti,
např. prostřednictvím organizování Dnů stavitelství a architektury,
Dnů otevřených dveří na stavbách, oceňování významných
osobností stavebnictví a soutěží
o titul Stavba roku v celostátním
i regionálním měřítku.
■ Jaké jsou konkrétní výsledky jednání s vládou a ministerstvy?
Všichni sledujeme hektičnost
doby, které jsme součástí. Žádáme vládu a ministerstva, aby
ovlivňovaly současnou krizi zaváděním konkrétních prorůstových
a proinvestičních opatření, jež
mají vysokou návratnost pro
zaměstnanost, koupěschopnost
i výběr daní. Priority vlády jsou
ale, jak se zdá, jinde. Dalo by se
možná hovořit o osobních ambicích a udržení vysokých státních
funkcí v rámci jednotlivých stran,
o otázkách vlivu a moci zájmových skupin, namísto skutečného řešení problémů a nastolení
priorit při budování dopravní
infrastruktury státu, podpory
bydlení a snižování energetické
náročnosti budov.
■ SPS v ČR vypracoval strategii, kterou publikoval v materiálu, nazvaném Vývoj stavebnictví do roku 2012. V tomto
materiálu byly v souvislosti
s opatřeními vlády naznačeny
tři scénáře možného vývoje
stavebnictví ve vztahu k ekonomice. Jakému scénáři se ve
skutečnosti vývoj stavebnictví
v ČR blíží?
I když ve všech parametrech
nedosahujeme nejhoršího, restriktivního scénáře vývoje, domnívám se, že se mu, bohužel,
velmi blížíme. Je zajímavé, že
přesto nedosahuje pokles výroby
ve stavebnictví tak dramatických
čísel, jaké by bylo možné vzhledem ke stavu státních zakázek
očekávat. Nelze však pochybovat
o reálném předpokladu, že sta-
vebnictví v ČR čekají ještě další
obtížné roky a že setrvačnost stavebního trhu je větší, než se očekávalo. Podle analýz a průzkumů
nevládních organizací by mělo
dojít v letošním roce k dalšímu
poklesu objemu stavební výroby
v průměru o 9 %. Přikláníme
se k střízlivějšímu odhadu, jež
předpokládá meziroční pokles
mezi 4–6 %.
■ Zpracovává podobný materiál SPS v ČR i pro další roky?
I když nemá stavebnictví v orgánech vlády takové zastoupení,
jaké by si vzhledem ke svému
významu a pro multiplikační
efekty v ekonomice ČR zasloužilo (a SPS v ČR do jisté míry
supluje státní instituce), byla
vytvořena skupina, která podle rozhodnutí exekutivy svazu
zpracovává koncepční materiál.
Ten se zabývá aktuálním stavem
stavebnictví a jeho udržitelným
vývojem do roku 2020. Našimi
partnery jsou při vytváření této
koncepce další organizace, jako
například Deloitte Česká republika, ÚRS Praha, a.s., a ČVUT
v Praze. Spolupracujeme na ní
také s Ministerstvem průmyslu
a obchodu ČR. Kromě informací
pro členy svazu bychom chtěli
dát vládě určitá doporučení,
jak dopady negativního vývoje,
který zažíváme, zmírňovat a jak
předcházet dalšímu zhoršování
situace. Týká se to rovněž udržení odborných pracovníků ve
firmách, ať již jde o absolventy
vysokých a středních škol, nebo
učňovských zařízení.
■ V současné době vstupuje
v platnost nový zákon o zadávání veřejných zakázek.
Jaká je situace s dokončením
prováděcích vyhlášek?
Z hlediska legislativy je SPS v ČR
připomínkovým místem a velice
aktivně se ve spolupráci s MMR
ČR zapojil do přípravy a tvorby
těchto vyhlášek. V současnosti
probíhá vypořádání s připomínkami, v závěru dubna by mělo dojít
k ukončení tohoto řízení. Konkrétně máme za to, že poznatky
svazu týkající se pozice uchazeče budou po odborné stránce
posíleny. Týká se to především
obchodních podmínek (záruky,
splatnosti, sankce, apod.) a vypovídající schopnosti projektové
dokumentace (projekt pro provedení stavby). Expertní skupina
SPS v ČR odvedla v této oblasti
pro celou obec stavbařů obrovský kus práce. Z hlediska významu těchto vyhlášek je legislativní
proces docela složitý – podle
informací z MMR ČR by měly
vyhlášky vyjít až v červnu.
fondu pro rozvoj bydlení by měl
mít fond programu Nový Panel
v příštím roce k dispozici 600
milionů korun. Stále však usilujeme i o jeho naplnění již v roce
letošním.
U programu Zelená úsporám můžeme hovořit o administrativním
nezvládnutí a o upřednostnění
politiky před odborností. Spolu
se Státním fondem pro rozvoj
bydlení se vybudovala pora-
V současné době přesvědčujeme vládu, aby
se alespoň 50 % z výnosu povolenek stalo základem programů SFRB a SFŽP. Nechceme to
zakřiknout, ale zdá se, že vláda tyto argumenty
přijímá.
■ Můžete komentovat poslední vývoj programů Nový Panel
a Zelená úsporám? Budou
pokračovat?
Stav obou programů, bohužel,
souvisí s vládní koncepcí založené pouze na restrikcích, bez
ohledu na rozvoj této země.
Koncepce se zabývá pouze škrty
v dotačních programech, které
jsou ve skutečnosti pro stát
hospodářským přínosem. Proti
těmto názorům přesvědčivě argumentujeme, spolu s ekonomy
z NERV, i příklady ze sousedního
Německa a některých zemí EU.
Tam je situace zcela jiná a zkušenosti s prorůstovými opatřeními
jsou pozitivní. Ministr financí
Miroslav Kalousek má připravit na
základě jednání tripartity a poradního sboru premiéra do květnového zasedání vlády materiál, jenž
by tyto prorůstové programy opět
oživil. Domníváme se, že zejména program Nový Panel funguje
tak trochu jako perpetuum mobile
ekonomiky. Výnosy z daní a pojištění a pozitivní efekty ze zaměstnanosti pracovníků vysoce
převýší náklady na dotace. Proto
nesouhlasíme se zastavením finančních toků do programu Nový
Panel. Podle informací z posledních dnů by se měl tento program
přetransformovat na nízkoúvěrový a pomocí evropského fondu
Jessica sloužit ke komplexnímu
snížení energetické náročnosti
budov. Podle údajů Státního
denská střediska pro program
Nový Panel, která mohla zajistit
vyřizování dotací. Z politických
důvodů však bylo rozhodnuto,
že bude distribuce zajišťována
prostřednictvím Státního fondu
životního prostředí. Důsledkem
toho je situace, kdy dosud čeká
na vyřízení cca 77 tisíc žádostí.
Pokud jde o budoucnost fondu,
měly by se podle posledních
informací stát výnosy z dražby
emisních povolenek příjmem
státního rozpočtu, ze kterého
by se pak realizovaly ekologické
projekty, vedoucí ke snížení nákladů na energie. Je však třeba
dodat, že v tomto ohledu není
definitivně rozhodnuto. Není zcela jasné, jak budou ve skutečnosti
finanční toky probíhat, ani jaká
bude výsledná cena povolenek.
V současné době přesvědčujeme vládu, aby se alespoň 50 %
z výnosu povolenek stalo základem programů SFRB a SFŽP. Nechceme to zakřiknout, ale zdá se,
že vláda tyto argumenty přijímá.
■ Jedna z hlavních aktivit SPS
v ČR spočívá ve spolupráci
s regiony. Na co kladete hlavní
důraz?
Za velmi důležité považuji předávat informace, které získáváme
z centra do regionů. Stavební firmy i jednotliví členové se tak mohou včas připravovat a reagovat
na případné změny v nejrůznějších oblastech činnosti. Týká se
to například obou zmíněných programů ve vztahu zejména k malým a středním firmám, pro které
je i malá zakázka často otázkou
dalšího přežití. Zároveň je nutné
přenášet informace i na krajské
manažery a využít výsledků z jednání na úrovni krajských tripartit.
Totéž se týká i připravovaných
zákonů, norem a směrnic, jež
můžeme i na základě informací
z krajů připomínkovat. Chtěl bych
také upozornit na velmi kvalitní
webové stránky www.sps.cz,
jež se prakticky každý den doplňují novými informacemi. Rád
bych ještě jednou zdůraznil důležitost regionálních soutěží Stavba
roku, kde je možné prezentovat
řadu krásných staveb. Nejsou
jen ukázkou práce architektů,
ale i špičkové úrovně stavebních
prací.
■ Jak se rozvíjí spolupráce
se zahraničními svazy podnikatelů, která je také součástí
vašich aktivit?
SPS v ČR je členem mezinárodní
organizace FIEC. Ta jako zastřešující organizace zastupuje podnikatele ve stavebnictví z různých
zemí Evropy. Kromě práce v této
organizaci udržujeme bilaterální
kontakty s nejbližšími sousedy.
Chtěl bych se zmínit o společném květnovém zasedání, které
chystáme s nově zvolenými
orgány Zväzu stavebných podnikateľov Slovenska v Bratislavě.
Druhou akcí, kterou bych rád
připomenul, je konference s partnerskou organizací z Bavorska.
Připravujeme s ní na červen
letošního roku konferenci, jež se
bude týkat projektů PPP. Bavorská strana představí příklady realizací, ze strany svazu pak půjde
o přípravu velké dopravní stavby
– měl by jí být úsek dálnice D3.
Rád bych se ještě zmínil o spolupráci SPS s médii. Domnívám se,
že si obor stavebnictví publicitu
zaslouží, nelíbí se nám však, když
se problémy z roviny technické
posouvají do roviny šokujících
zpráv.
Na zlepšení obrazu stavebnictví
nám velmi záleží, neznám jiné
řemeslo, které by bylo tak tvůrčí
a kreativní, i když je to opravdu
někdy profese pro statečné. ■
stavebnictví 05/12
19
osobnost stavitelství
text Petr Zázvorka | grafické podklady archiv ČVUT v Praze
a rekonstrukce četných, do té doby
hlavně dřevěných mostů, jež byly
stále více nahrazovány železobetonovými nebo kamennými mosty,
zejména v souvislosti s výstavbou
nových silnic. Ve službách pro srbskou, později jugoslávskou vládu
pracoval mimo jiné jako inspektor
staveb až do roku 1924, kdy mu
byl na vlastní žádost umožněn
návrat do ČSR. V průběhu první
světové války, po obsazení Srbska,
se zdržoval v Ženevě, kde pomáhal Srbskému červenému kříži.
Byl vyznamenán řádem sv. Sávy
5. stupně, který převzal z rukou
krále Alexandra I.
Návrat do ČSR,
pedagogická činnost
▲ Profesor Václav Dašek, 1954
Václav Dašek
„Českou vysokou školu technickou, a to obor
stavebního inženýrství, absolvoval jsem v letech 1909–1910 a jak na střední, tak i na vysoké škole vykazoval jsem vždy skoro ze všech
předmětů výborný prospěch a rovněž obě státní zkoušky složil jsem s vyznamenáním, při
kteréžto poslední bylo mně přisouzeno vyznamenání ze stavitelství mostního a vodního,“
píše ve své autobiografii vynikající stavební
odborník, matematik a pedagog, akademik
Václav Dašek (18. února 1887 – 13. srpna 1971).
20
stavebnictví 05/12
Po absolvování vojenské služby byl
v březnu 1911 přijat inženýr Dašek
do Vodního družstva Jasená, kde
měl na starosti vedení melioračních
a regulačních prací, kterými se
družstvo zabývalo pod vedením
technické kanceláře Rady zemědělské. V roce 1912 přešel do firmy
B. Holman a spol. v Hradci Králové,
kde byl zaměstnán jako specialista
v oboru železobetonových staveb.
Působení v zahraničí
V roce 1913 byl přizván ke spolupráci v Srbsku, kde získal místo samosprávného inženýra v podrinské
oblasti v Šabaci. Podle svých slov
měl za úkol zejména projektování
Po návratu do vlasti se Václav
Dašek stal hlavním statikem a projektantem mostního oddělení
Stavebního úřadu hl. města Prahy. Ve druhé polovině dvacátých
let 20. století začala jeho dráha
pedagoga na Českém vysokém
učení technickém v Praze. V letech
1927–1928 a 1928–1929 suploval
statiku a dynamiku na vysoké škole
inženýrského stavitelství v rámci
ČVUT. V roce 1928 habilitoval ze
stavební mechaniky a v roce 1929
mu byla udělena mimořádná profesura pro statiku, dynamiku, stavební
mechaniku a betonové stavitelství.
Pro tyto obory byl v roce 1934
jmenován řádným profesorem.
V letech 1936–1937 a 1945–1946
zastával funkci děkana na obnovené
vysoké škole inženýrského stavitelství ČVUT, v letech 1949–1958 působil jako vedoucí katedry stavební
mechaniky.
Vědecká činnost
Profesor Dašek ve zmíněné autobiografii vyznává: Již jako žák reálky všechen volný čas věnoval jsem studiu
matematiky a mechaniky a rovněž
tak i na vysoké škole pokračoval
jsem pilně v studiu těchto nauk,
zvláště též stavebné mechaniky.
Praxe železobetonářská přivedla
mne k hlubšímu studiu theorie
staticky neurčitých rámových konstrukcí, z nichž jsem několik článků
uveřejnil v Technickém obzoru.
V tomto oboru snažil jsem především vyhledati nové způsoby i řešení
staticky neurčitých konstrukcí a za
tím účelem zavedl jsem používání
elips deformačních a lineárních
transformací, jež dají se v mnohých
případech prakticky použíti.
V roce 1924 obhájil dizertační práci
na téma Nové metody pro výpočet
neurčitých konstrukcí. Odborný výzkum, zaměřený na staticky neurčité
konstrukce a jejich metodické výpočty, profesor Dašek prakticky využil
při navrhování staveb pražských
mostů přes Vltavu (Jiráskův most,
Libeňský most, Trojský most atd.),
jejichž stavbu pak často navštěvoval.
Z dalších četných prací jmenujme
tři nejdůležitější. V roce 1930 publikoval profesor Dašek práci Výpočet
rámových konstrukcí pomocí tensorů a elips deformačních. Práce
byla vyvolána potřebou praxe, touto
metodou provedl profesor Dašek
sám výpočet pro stavbu Jiráskova
mostu a vyškolil v ní řadu inženýrů,
kteří ji uplatňovali na řadě dalších
mostních staveb.
Druhou dominantou Daškovy tvorby je jeho práce v oboru metody
▲ Profesoři, pozdější akademici – zleva vpředu Bedřich Hacar, Zdeněk Bažant, Jan Smetana a Václav Dašek před budovou
Hydrologického ústavu v Praze roku 1940
řešení rámových konstrukcí rozdělováním sil a momentů. Souhrn této
metody je podán ve spise Výpočet
rámových konstrukcí rozdělováním
sil a momentů, vydaném v roce
1943, podruhé pak v přepracovaném vydání v roce 1951.
Třetím vrcholem Daškovy tvorby je
jeho spis Řešení trámových roštů
metodou harmonického zatížení,
který byl vydán v Praze v roce
1953. Také tento spis vyšel z řešení konkrétního případu roštové
konstrukce. Podle názoru jeho následovníků se stejně jako v předešlých případech projevuje Daškův
smysl pro neobvyklost, originálnost
a praktickou použitelnost jeho teorií,
které je v mnoha ohledech možné
považovat za geniální.
Kromě odborných monografií a statí psal profesor Dašek také skripta,
například Dynamiku nebo dvoudílné skriptum Výpočty rámových
konstrukcí. Vydána byla v letech
1951 a 1952.
Všechny jeho vědecké spisy jsou
obsahově hluboce zaměřené, metodicky dokonalé a mají přesnou
logickou stavbou.
inzerce
NAŠÍM SPOLEČNÝM CÍLEM JE PŘEDEVŠÍM
VAŠE SPOKOJENOST!
Asociace českých betonářů bude vždy usilovat o to, aby záruky námi dané byly pro Vás tou pravou jistotou.
www.asociacebetonaru
asociacebetonaru.cz
asociacebetonaru
Z Á R U K A
KV AL ITY
SOLIDNOSTI
VÝHODNOSTI !
ASOCIACE
ČESKÝCH
BETONÁŘŮ
Není tak špatné být na dlažbě
185 x 125 + 5.indd 1
26.4.2012 12:50:50
stavebnictví 05/12
21
▲ Původní most na Pelc – Tyrolku (do roku 1946 Trojský most), dnes most Barikádníků, postavený v letech 1926–1928 (arch. Josef Chochol, Ing. František Mencl),
krátce po dokončení
Ocenění
Za úspěšnou vědeckou činnost získal profesor Dašek četná ocenění,
například v roce 1927 Šolínovu
cenu České matice technické nebo
Cenu Masarykovy akademie práce
(1928–1929). V roce 1954 byl odměněn Státní cenou I. stupně. Jeho
vědecké zásluhy byly oceněny i tím,
že se v roce 1952 po zřízení ČSAV
stal akademikem. V roce 1957 mu
byl udělen Řád republiky, v roce
1962 pak získal ocenění v podobě
Zlaté plakety ČSAV Za zásluhy
o vědu a lidstvo, v roce 1967 Zlatou
plaketu Františka Křižíka Za zásluhy
o rozvoj technických věd.
Byl členem řady odborných organizací, např. České matice technické
(ČMT), které v letech 1967–1968
předsedal, Mezinárodní společnosti
pro mosty a konstrukce (AIPC), komise Ministerstva školství a ČSAV
a Státního výboru pro udělování
vědeckých hodností.
22
stavebnictví 05/12
Pozůstalost
Písemnosti profesora Daška předal Archivu ČVUT v Praze bratr
zemřelého v roce 1970. Celá pozůstalost je torzem. Velmi zajímavý
je fascikl, vztahující se k Daškovu
pobytu v Srbsku a ve Švýcarsku
v letech 1913–1924, jenž obsahuje
vysvědčení hodnotící jeho tamější
působení a také originál dekretu
Řádu sv. Sávy. Důležité jsou rovněž
Daškovy autobiografie, jež sepsal
pro služební účely. Jedině tyto
dílčí údaje a seznamy prací poskytují obraz o rozsahu jeho vědecké
a odborné práce. Pozůstalost totiž
neobsahuje téměř žádné rukopisy
jeho publikovaných prací, ani publikace samotné, ale ani jiné podklady
k jeho vědecké a pedagogické
práci. Součástí pozůstalosti profesora Daška jsou rovněž fotografie,
zpřístupněné časopisu Stavebnictví
díky ochotě pracovníků Archivu
ČVUT v Praze. ■
▲ Stavba pilířů Jiráskova mostu (arch. Vlastislav Hofman, Ing. František Mencl),
stavěla jej firma Ing. Hlava a Dr. Kratochvíl v roce 1929
▼ Bednění a armování oblouků Trojského mostu
Optimalizujte přepravu!
Kontaktní databáze přeprav a volných vozů
Cihly, beton, trámy, nosníky, obklady, tvárnice – to vše
lze rychle přepravit pomocí služeb kontaktní databanky
RaalTrans.
relacích v rámci vnitro přeprav, ale i nabídky mezinárodní. Po vložení do databáze je do 60 minut zrealizováno 44 % nabídek.
RaalTrans: databáze přeprav a volných vozů s 20letou
tradicí spojuje 13 500 dopravců, speditérů, obchodníků a výrobců, kteří zadávají více než 100 000 nabídek
nákladů a volných vozů denně. I vaší nabídkou můžete
v jeden okamžik oslovit velké množství dopravců!
Vyzkoušejte možnost rychlého a bezproblémového zajištění dopravy. Všem novým zákazníkům nabízíme měsíční zkušební provoz plné verze programu RaalTrans
zcela zdarma.
Jako nabídku je možné zadat jak malý balík nebo paletu, tak i náklad pro celý návěs nebo soupravu v krátkých
Podrobné informace Vám rádi sdělíme na telefonním
čísle 495 217 281-2. Společně s ceníkem a objednávkovým formulářem je najdete také na www.raal.cz.
NAVŠTIVTE NĚKTERÉ Z NAŠICH BEZPLATNÝCH UKÁZKOVÝCH ŠKOLENÍ
17. 5. 2012 Pardubice Hotel EURO, Jiráskova 2781
Salónek
10.00 h
21. 5. 2012 Ostrava Kulturní zařízení Ostrava Jih, Dr. Martínka 1439/4
Modrý salónek
10.00 h
22. 5. 2012 Praha Hotel Adalbert Břevnovský klášter, Markétská 1
Opatský salónek
10.00 h
23. 5. 2012 Brno OREA Wellness Hotel Santon, Přístavní 38
Salónek Svratka 1
10.00 h
24. 5. 2012 Příbram Hotel a motorest u Milína, Milín 354
Školicí místnost
10.00 h
25. 5. 2012 Mladá Boleslav Hotel Helada, Dukelská 1416
Salónek
10.30 h
OSTATNÍ
TRANZIT
MYSLÍM
L E
LOGISTICKY
www.raal.cz
interview
text Hana Dušková | foto Tomáš Malý, Ing. M. Trnka, CSc., Ing. Ivan Lepš, Studio LAB
▲ Ing. Michael Trnka, CSc., v obnovené stavbě budovy Corso Karlín, foto: Tomáš Malý
Dobře navržená stavební konstrukce
nesmí postrádat nápad a vtip
Významné životní jubileum Ing. Michaela Trnky, CSc.,
který 27. dubna tohoto roku oslavil své sedmdesáté páté narozeniny, je příležitostí k rozhovoru, zaměřenému na jeho bohaté profesní
zkušenosti v oboru navrhování ocelových konstrukcí staveb.
■ V roce 1960 jste s červeným
diplomem ukončil vysokoškolské studium. Jak vás fakulta
připravila na další profesní
dráhu?
Jsem absolventem posledního
ukončeného studijního cyklu
Fakulty inženýrského stavitelství
ČVUT v Praze. Měl jsem štěstí
na řadu vynikajících profesorů,
jako byli např. akademik Hacar,
legendární profesor Kadeřávek,
24
stavebnictví 05/12
který seznámil studenty s taji
kamenořezu, profesoři Quido
Záruba, Alois Myslivec, Konrád
Jaroslav Hruban, František Faltus, Václav Tesař a tehdy ještě
docenti Karel Rektorys, Zdeněk
Vančura i charizmatický Ing. Dr.
Jaroslav Pachner a řada dalších
vynikajících učitelů. Počet studentů na fakultě byl takový, že
profesoři řadu z nás znali jménem
a část výuky tvořily rozpravy, jež
byly zdrojem cenných informací
a významnou formou předávání
odborných zkušenosti. Některé
cenné poznámky profesorů si
pamatuji dodnes. Jsou věci,
které se z internetu nikdo nedoví a které řekne profesor jen
tak mezi řečí, nebo v reakci na
dotaz studenta. Když se zpětně
zamyslím nad obdobím svého
studia, považuji v současnosti za
nešťastné, že se na technických
fakultách zrušilo čistě magisterské studium. Alespoň v oborech
vyžadujících výraznou teoretickou průpravu mělo zůstat.
Diplomovou práci, kterou jsem
obhájil na katedře ocelových konstrukcí u profesora Faltuse, jsem
už dokončoval na Fakultě stavební, která vznikla v létě roku 1960
sloučením Fakulty inženýrského
stavitelství a Fakulty architektury
a pozemního stavitelství.
Ještě jedno jsem si z fakulty
odnesl. Seznámil jsem se na
ní se svou ženou, spolužačkou
z vodohospodářského směru.
Brali jsme se den po promoci
a kupodivu se mnou vydržela až
do dnešních dnů. Neměla to se
mnou lehké.
■ Ocelové konstrukce provázejí celý váš další profesní život. Proč jste se zaměřil právě
na tento obor?
I když mě zajímaly i betonové
konstrukce, ve 4. ročníku jsem
využil možnosti přihlásit se jako
pomocná vědecká síla na katedře ocelových konstrukcí. Tím
se také předpokládalo, že budu
pracovat na diplomové práci
v oboru ocelových konstrukcí.
Tématem mé diplomové práce
byl železniční most přes Otavu
v Katovicích. O dva roky později
jsem měl to štěstí, že jsem se
na rekonstrukci tohoto krásného
mostního díla mezi Horažďovicemi a Strakonicemi osobně podílel
jako stavbyvedoucí.
■ Kam vedly vaše první profesní kroky po absolvování
studia?
Chtěl jsem do praxe. Nastoupil
jsem do Železničního stavitelství Praha, na stavby spojené
s rekonstrukcí železničního uzlu
Cheb. V době mého pobytu se
do tohoto pohraničního a válkou
těžce poškozeného města vracel
normální život, začalo se investovat, rekonstruoval se historický
střed, začalo se hrát divadlo,
stavěla se nová nádražní budova.
Jako geometr železničního svršku jsem vytyčoval nové úseky
tratě Cheb – Lipová. Byla to krásná a zajímavá práce. Zkušenosti
z mého působení v Chebu jsem
promítl do prvního odborného
článku Železniční přechodnice
zvláštního tvaru.
Po roce práce v Chebu a půl roce
vojenské služby v Plzni jsem byl
pověřen vedením rekonstrukce již
zmiňovaného ocelového železničního mostu v Katovicích. Jednalo
se o rekonstrukci opěr a náhradu osmdesát let staré mostní
konstrukce konstrukcí novou
o rozpětí 72 m. Zasunutí smontované konstrukce nad řeku,
výměna konstrukcí a vysunutí
a spuštění staré konstrukce na
břeh k rozřezání se uskutečnilo
v období kruté zimy 1962–63. To
nám paradoxně pomohlo, protože
jsme veškerou přepravu mezi
břehy mohli uskutečňovat po
ledě zamrzlé řeky, a to i jízdy autojeřábu, což nám ušetřilo mnoho
cest přes 3 km vzdálený silniční
most. Rekonstrukce mostu proběhla za deset měsíců. Jedná se
o poslední ocelovou nýtovanou
mostní konstrukci v síti ČD.
■ Proč jste se později zaměřil
na projektovou činnost? Jste
přesvědčen, že projektování
by měla předcházet praxe na
stavbě?
Práci na stavbě jsem si záměrně
zvolil jako přípravu pro následnou
projektovou činnost a nikdy jsem
této volby nelitoval. Po třech letech na stavbě jsem chtěl tuto praxi zúročit v projektování a mimo to
jsem již také chtěl být s rodinou.
Po úspěšné zatěžkávací zkoušce
mostu v Katovicích jsem 1. března
1963 nastoupil jako projektant do
oddělení ocelových konstrukcí
v Energoprojektu.
■ Na jakých projektech jste
jako začínající projektant pracoval?
V Energoprojektu jsem pracoval
např. na projektech ocelových
konstrukcí elektráren Ledvice,
Počerady nebo potrubního mostu
přes Malý Dunaj. Co se týče prohloubení konstrukčních znalostí
a přístupu k navrhování ocelových konstrukcí, vděčím za mnoho starším odborníkům, jako byl
například mimořádně erudovaný
Ing. František Wald, nebo vedoucí oddělení Ing. Jiří Holub. Když
jsem v roce 1967 pracoval na
ocelové nosné konstrukci kotelny elektrárny v Počeradech, byl
jsem architektem stavby Asenem
Gudevem a hlavním inženýrem
projektu Miloslavem Hotovým
vyzván, abych s nimi přestoupil
do podniku Škoda Praha a.s., kde
se výrazně rozšiřovalo projektové
středisko. Z příchozích jsem byl
nejmladším.
■ V té době jste však také
působil na Fakultě stavební
ČVUT v Praze.
Ano, v letech 1967–1971 jsem
byl externím asistentem na
katedře ocelových konstrukcí.
Když jsem potom v projekci
Škoda Praha a.s. v roce 1970
budoval oddělení ocelov ých
konstrukcí, př ivedl jsem do
Škodovky některé své vynikající
studenty a jednu asistentku.
Postupně se tak podařilo vybudovat devítičlenný pracovní
tým. V osmdesátých letech
jsem spolu s dalšími kolegy bojoval za soustředění stavebních
projektantů do jednoho střediska, což se po čase podařilo.
Vedení střediska jsem převzal
▲ Ocelové konstrukce potrubního mostu pro elektrárnu Soma B v Turecku,
foto: Ing. Ivan Lepš
v roce 1986. V roce 1990 jsem
byl jmenován vedoucím úseku
Projekty a.s. Škoda Praha.
■ Jaké zajímavé zakázky jste
tehdy získali?
Postupně to byly například projekty elektráren Guddu v Pákistánu, Mashad v Íránu, Skikda
v Alžírsku, Soma B v Turecku,
Kolubara v Jugoslavii, Kafr el
Dawar v Egyptě nebo elektrárna
Shen-Tou v Číně a po roce 1990
to byla rekonstrukce elektrárny
Hodonín, odsíření elektrárny
Prunéřov a další projekty.
■ Jaké bylo téma vaší kandidátské práce?
Kandidátskou práci v oboru Teorie a konstrukce inženýrských
staveb s názvem Základy točivých strojů jsem obhájil v roce
1977. Jednalo se o řešení problematiky přenosu budicích sil
z rotoru na ocelový základ turbosoustrojí.
■ Navrhoval jste kromě objektů elektráren také další typy
staveb? Kterého projektu si
nejvíce vážíte?
Vždy jsem se snažil, abychom
kromě staveb elektráren získali
také zakázky mimo tuto oblast.
Určitým způsobem mě ale obohatil každý projekt, na kterém
jsem se podílel. Co se týče nápadu, asi nejvíce si vážím návrhu
diagonálního vyztužení tahokovu
panelu mostovky užitého na lávce
přes Berounku v Berouně anebo
provizorní konstrukce umožňující
jednoduchou montáž a zajištění
svislosti osazovaných rámů fasádních panelů na budově českého
velvyslanectví v Berlíně. Velmi
zajímavou prací pro naše oddělení byla účast na rekonstrukci
Národního divadla, kdy jsme
zpracovávali návrh ocelových
a dřevěných střešních konstrukcí
pražského Prozatímního divadla
a Šulcova domu, tedy nejstarších
objektů Národního divadla. Obě
stavebnictví 05/12
25
▲ Ocelový most přes Otavu v Katovicích, foto Ing. Michael Trnka, CSc.
tyto střechy byly řešeny nad půdorysem tvaru nepravidelného
čtyřúhelníku. Rád také vzpomínám např. na projekt nosné
konstrukce Junior hotelu v Jasné
pod Chopkom. Všechny tyto akce
přinášely do oddělení ocelových
konstrukcí něco nového a byly
vítaným osvěžením. Mezi další
zajímavé projekty patřila např.
rekonstrukce Smíchovské tržnice
a jistě konstrukce šachty výtahu
ve věži Staroměstské radnice
podle architektonického návrhu
architekta Housky, která je čistě
technickým dílem s detaily z technologického hlediska nejčistšími,
a přesto – anebo právě proto,
působí elegantně. Projekt byl oceněn jak památkáři, tak architekty
cenou Interiér roku 2000.
Zastávám názor, že u každého
inženýrského díla by měl spolupracovat architekt. Nemám rád
současné spory, kdo je víc. Vždy
jsem měl štěstí na výbornou spolupráci s vynikajícími architekty,
a to jak v Energoprojektu a ve
Škodovce, tak i později. V rámci
spolupráce s ateliérem manželů
Machoninových jsem kromě
práce na velvyslanectví v Berlíně
řešil uchycení fasádních smaltovaných stěnových panelů domu
v Ječné ulici v Praze, které bylo
třeba antivibračně zajistit proti
účinkům tramvajové dopravy.
S architektkou Alenou Šrámkovou jsem později spolupracoval
26
stavebnictví 05/12
na systému uchycení kamenného
obkladu na budově ČKD v Praze
Na Můstku. Pracoval jsem rovněž
na projektech řady dalších administrativních budov, ale i několika
lávek pro pěší.
■ Jakými zásadami se v rámci
své profese řídíte?
Podklady, které mně jsou předloženy technologem nebo architektem, nikdy nepovažuji za neměnné, ale naopak jako začátek
k další možné diskuzi a hledání
nejvhodnějšího řešení. Vždy mi
například vadila řešení, kdy byla
vedle subtilní ocelové stropní
konstrukce umístěna mohutná
vzduchotechnická potrubí. Abych
tomu zabránil, dohodl jsem se při
návrhu střešních vazníků pro halu
Sparty v Praze se specialistou
vzduchotechniky, že propojíme
funkce obou prvků. Výsledkem
jsou ocelové střešní vazníky, jež
mají současně funkci vzduchotechnické komory. Samozřejmě
že návrh konstrukčních detailů
i výpočty byly složitější, ale byla
to cesta, kterou se podařilo daný
problém elegantně vyřešit. Na
elektrárně Soma 6x165 MW
v Turecku se zase podař ilo
s technology domluvit řešení,
kdy se umístěním uhelných mlýnů pod kotle ušetřilo devět metrů
šířky kotelny. Možnost diskutovat
s příslušnými specialisty, kteří
znají danou problematiku a jde
jim o stejný cíl, je k nezaplacení.
V dnešní době, kdy již bohužel
většinou neexistují komplexní
specializované projektové ústavy,
může snadno dojít k situaci, že
stavební část dané stavby (např.
elektrárny) zpracovává kancelář,
jež tento typ staveb nikdy neprojektovala, a má tedy velice
zúženou možnost do celkového
řešení zasahovat. Optimální
řešení celého problému pak lze
jen velmi obtížně nalézt.
Když rekapituluji svůj profesní
život, musím konstatovat, že jsem
měl vždy štěstí na své kolegy
a spolupracovníky, ale i na nadřízené, ať to byl vedoucí závodu
Cheb Železničního stavitelství
Jaroslav Sýkora, nebo při stavbě
mostu přes Otavu Ladislav Pekoč,
či již výše zmínění vedoucí v Energoprojektu i Ing. Miloslav Hotový
a Ing. Zdeněk Háša z pražské Škodovky. Na všechny jsem se vždy
mohl plně spolehnout, nikdy mne
nepodrazili a současně mi dali
dostatek volného prostoru k práci.
Všichni totiž byli stoprocentními
odborníky, kteří dovedli ocenit
práci svých podřízených.
■ V rámci své profesní činnosti jste byl aktivní také v oblasti
vývoje a výzkumu. Co vám
v tomto směru bylo inspirací?
U výzkumné práce mé aktivity
vždy vycházely z potřeby vyjasnit některé problémy spojené
s praxí. V rámci projektů ve společnosti Škoda Praha, jež oblast
vývoje velmi podporovala, jsem
od roku 1978 spolupracoval na
řešení státních úkolů Dynamické účinky strojů na stavební
konstrukce, Mimořádné účinky
na stavby a zařízení jaderných
elektráren, Dynamika poddajných
těles a Jaderně energetická zařízení s lehkovodními reaktory.
Experimentální výzkum z let
1983–1984 o vlivu dimenzí čelní
desky na únosnost šroubového
spoje namáhaného tahem byl vyvolán potřebou stanovit únosnost
přípojů nosníků při zatížení ocelové konstrukce kotelny elektrárny
Shen Tou seizmickými otřesy.
Poznání švédské školy navrhování ocelových konstrukcí během
spolupráce s finskou mostárnou
na realizaci ocelových konstrukcí
pro elektrárnu Kafr el Dawar
vedlo ke spolupráci s inženýrkou
Irenou Kárníkovou a profesorem
Miroslavem Škaloudem při řešení
úkolu Aplikace výzkumu štíhlých
stěn zatížených soustředěnými
tlaky na jeřábové dráhy.
A například v rámci výzkumného
úkolu Dvouplášťová ochranná
obálka pro jadernou elektrárnu
Temelín jsme navrhli alternativní
řešení k později realizovanému
návrhu předpjaté jednoplášťové
obálky stavby.
■ Celý život se věnujete také
odborné publikační činnosti.
Podnětem k této činnosti byla
zásada profesora Faltuse, který
nám radil: Navrhněte, realizujte
a publikujte. Výsledkem je více
než čtyřicet článků v odborných
časopisech, příspěvků na konferencích a zpráv o výsledcích
vývojových a výzkumných prací,
které jsem publikoval sám nebo
se spolupracovníky. Témata vycházela z aktuálních potřeb. Například k námětu Vybrané prvky
stavebních konstrukcí z pohledu
psychologa mě přivedla smutná
realita sebevražd na mostě přes
Nuselské údolí. Proč krásné
stavební dílo inspiruje k takovým
tragédiím? Oslovil jsem známého
psychologa; a článek ve výsledku
rozebírá danou problematiku jak
po stránce psychologické, tak po
stránce technického řešení.
■ V roce 1992 jste stál u znovuobnovení Če ské komo ry autorizovaných inženýrů
a techniků a od roku 1994,
s přerušením v létech 2001 až
2005, zastáváte funkci předsedy pražské pobočky ČKAIT.
Jste také předsedou redakční
rady časopisu Stavebnictví.
Máte čas ještě na další aktivity?
Po většinu doby své profesní činnosti jsem byl členem původního
i obnoveného Českého svazu
stavebních inženýrů a v mezičase
VTS. Od sedmdesátých let se
zúčastňuji obhajob diplomových
prací a později také doktorských
prací na Stavební fakultě ČVUT
v Praze.
Ve volném čase jsem třicet pět
let vedl oddíl starších žáků v Sokole Hanspaulka.
■ Působíte v současné době
jako samostatný projektant?
Ano. Z funkce vedoucího útvaru Projekty Škoda Praha jsem
odešel v roce 2003 do důchodu.
Od té doby projektuji dále samostatně, anebo jako člen kanceláře Malcon s.r.o. Na některých
zakázkách, například na obnově
budovy Corso Karlín, jsem spolupracoval s architektonickým
ateliérem Atrea a na projektu
zastřešení tribun fotbalového
stadionu Slavie, který získal cenu
Františka Faltuse 2010, jsme
spolupracovali s ateliérem arch.
Martina Kotíka
■ Jak se oblast navrhování
a výroby ocelových konstrukcí
za padesát let vaší profesní
praxe změnila? V čem spatřujete zásadní rozdíly?
Za dobu mé padesátileté profesní
dráhy neuvěřitelně pokročila
technika projektování. V šedesátých letech jsme při statických
výpočtech používali logaritmické
pravítko, maximálně mechanickou kalkulačku. První statický
výpočet, který jsme uskutečnili
pomocí počítače IBM (přes děrné
štítky), byla konstrukce strojovny
elektrárny Skikda v roce 1974.
Přibyly vysokopevnostní materiály, zlepšila se technologie
výroby, změnily se i postupy
posuzování konstrukcí. Dříve
jsme projektovali podle teorií
s využitím učebnic a normy vytvářely meze, které jsme nesměli
překročit. Vzorce, v současnosti
uvedené v Eurokódech, často
nejsou podloženy teorií, ale experimenty. Jedná se o křivky
a vzorce, které zobecňují určitou
oblast výsledků zkoušek. S rozvojem výpočetních programů
se zdánlivě snímá zodpovědnost
z projektantů za výsledky. Nové
programy umožňují velice rychle
posoudit konstrukce, jež byly
dříve zvládnutelné pouze velice
časově i matematicky náročnými
postupy. O to více je však zapotřebí zapojit rozum a například
z vykreslených deformací či
průběhu namáhání usoudit reálnost takové odezvy na zatížení.
Problém ovšem často nastává
u čerstvých absolventů, kteří
nastoupí do projektové kanceláře, kde jsou v daném oboru
jediní. Potom by se, v případě
pochybností, neměli st ydět
a požádat o radu své bývalé
učitele.
▲ Elektrárna Prunéřov, foto: Ing. Michael Trnka, CSc.
▼ Konstrukce šachty výtahu ve věži Staroměstské radnice v Praze. Projekt byl
oceněn v soutěži Interiér roku 2000, foto: Studio LAB.
■ Co byste tedy vy osobně
poradil studentům, kteří se
v budoucnu chtějí věnovat
oboru navrhování ocelových
konstrukcí?
Stále platí: Konstrukce se nechová podle toho, jak chceme my, ale
podle fyzikálních zákonů.
Konstrukce se nedá vypočítat,
musí se nejprve navrhnout a teprve potom posoudit – nelze
postupovat naopak. Projektant
také musí být schopen porovnat
v ýsledk y získané v ýpočtem
na PC s jednoduchým ručním
posouzením. Odpovědnost projektantů i stavbyvedoucích je obrovská – nejen za funkci díla, ale
také za lidské životy. Inženýr musí
ke své práci přistupovat s velkou
pokorou a opírat se o teoretické znalosti i o znalost řemesla.
Správně navržená konstrukce
nesmí postrádat nápad a vtip.
Jestliže je konstrukce technicky
správná, je i krásná. ■
Za celou redakci vám přeji
do dalších let stále hodně sil,
zdraví, energie a štěstí – nejen
na další krásné a zajímavé profesní podněty a příležitosti.
stavebnictví 05/12
27
vybavení sídelních celků
text Jiří Švancara, Jiří Kocian | grafické podklady Pöyry Environment a.s., Valbek, spol. s r. o., Metrostav a.s., Povodí Labe s.p.
Ochrana Jablonce nad Nisou převodem
povodňových průtoků přes VD Mšeno
Ing. Jiří Švancara
Vedoucí útvaru Hydrotechnika společnosti Pöyry Environment a.s. Vystudoval
Stavební fakultu VUT v Brně, obor vodní
hospodářství a vodní stavby. Působí
25 let jako projektant vodohospodářských staveb, postupně ve firmách
Hydroprojekt o.z. Brno, AQUATIS a.s.,
a Pöyry Environment a.s. Soudní znalec
v oboru vodohospodářských staveb.
E-mail: [email protected]
Ing. Jiří Kocian
Současný stavbyvedoucí firmy Metrostav a.s. vystudoval hornické inženýrství
na Hornicko-geologické fakultě
VŠB – TU Ostrava a geodézii a kartografii na Fakultě stavební ČVUT v Praze.
Má za sebou devět let praxe. Působil
například na projektu výstavby tunelového komplexu Blanka či prodloužení
trasy A pražského metra.
E-mail: [email protected]
V prosinci 2011 byla v Jablonci nad Nisou
zahájena výstavba systému protipovodňových
opatření, jehož podstatou je úprava historického protipovodňového systému odklánějící zvýšené průtoky do nádrže vodního díla
Mšeno. Jedná se o systém založený na převodu povodňových průtoků štolovými přivaděči, jenž je v podmínkách České republiky
do značné míry unikátní. Po letech koncepční
a projektové přípravy tak dojde k podstatnému zvýšení ochrany Jablonce Nad Nisou před
škodlivými účinky povodní.
Koncepce ochrany před povodněmi
Jablonecko v podhůří Jizerských hor je územím, které v minulosti
opakovaně zasáhly následky ničivých povodní. Nejhorší důsledky na
tomto území měla povodeň v roce 1897. V následujícím období se
v tomto území vystavěla řada přehradních nádrží, jež měly za úkol
snížit průtoky povodní na únosnou míru. Jednou z těchto nádrží bylo
i vodní dílo (VD) Mšeno realizované v letech 1909–1911.
VD Mšeno bylo vybudováno na Mšenském potoce, který protéká
Jabloncem nad Nisou a na jeho území se vlévá do Lužické Nisy. Gravitační hráz je zděná z lomového kamene a její půdorysné zakřivení
má poloměr 350 m. Nad základovou spárou se nachází hráz vysoká
28
stavebnictví 05/12
▲ Obr. 1. VD Mšeno – letecký pohled
▼ Obr. 2. Hráz VD Mšeno
▲ Obr. 4. Funkční schéma výpočtového modelu
▲ Obr. 3. Přehledná situace převodů vody
20 m, v koruně má délku 425,5 m a šířku 4,5 m. Hráz má dvě spodní
výpusti o celkové maximální kapacitě 7,84 m3/s a korunový přeliv
o čtyřech polích, každé o délce 5,15 m. Vývar je společný pro přeliv
i obě výpusti a ukončuje jej betonový měrný jízek. Maximální objem
nádrže činí 2 785 800 m3.
Přehradní hráz prošla v letech 1998–2000 obnovou, v rámci níž
byla v podloží vybudována injekční štola a zajištěna těsnost podloží.
Přehradní stavba je připravena bezpečně plnit své funkce v dalším
období.
VD Mšeno plní v současnosti následující funkce:
■ z mírnění velkých vod a částečná ochrana území ležícího pod nádrží
a v sousedních povodích (tj. Bílé a Lužické Nisy) před velkými vodami;
■ akumulace vody pro průmyslové účely a zlepšení odtokových poměrů;
■ energetické využití sanačního průtoku;
■ nadlepšení průtoků pod nádrží při havarijním znečištění vody;
■ individuální rekreace obyvatelstva, rybochov a sportovní rybaření.
V současné době slouží VD Mšeno jako hlavní protipovodňové opatření Jablonce nad Nisou. Součástí historického protipovodňového
systému jsou i přivaděče z Lužické a Bílé Nisy. Ty od vybudování
měly za úkol chránit Jablonec nad Nisou před povodněmi tím,
že odkláněly povodňové průtoky do přehradní nádrže. Součást
protipovodňového systému tedy představují i dvě hydrotechnické
štoly s rozdělovacími objekty na Lužické a Bílé Nise, odkud je však
v současnosti možné převádět do nádrže jen omezené části průtoků.
Využití existující nádrže VD Mšeno pro ochranu před povodněmi
je omezeno velikostí neškodného odtoku Mšenským potokem pod
nádrží, jenž má v průchodu zástavbou města jen omezenou kapacitu
(stejně jako Lužická i Bílá Nisa). Pro udržení neškodného odtoku
z nádrže je nutné přítok z Lužické a Bílé Nisy do nádrže prostřednictvím přivaděčů během povodní omezovat, a to v závislosti na stavu
hladiny vody v přehradní nádrži. Dodržením pravidel uvedených
v manipulačním řádu je za extrémních povodní také garantována
bezpečnost přehrady samotné.
Popis záměru
Realizovaný záměr řeší protipovodňovou ochranu města opět s využitím VD Mšeno. Zvýšení míry ochrany Jablonce nad Nisou před
povodněmi bude dosaženo zvýšením kapacity převodů z Lužické
a Bílé Nisy do nádrže, transformací povodní až do Q100 v nádrži a především vybudováním nové odpadní štoly z nádrže, jež bude odvádět
transformované průtoky bezpečně mimo hlavní zástavbu města.
Cílem změn je:
■ Dosáhnout příznivějšího dělení průtoků na rozdělovacích objektech
na Lužické a Bílé Nise. Pásmo účinnosti ochrany před povodněmi
má být rozšířeno do stoleté povodně na Lužické Nise a do padesátileté podvodně na Bílé Nise (podrobněji jsou pravidla dělení průtoků
popsána v částech zabývajících se koncepcí rozdělovacích objektů).
■ Dosáhnout efektivnějšího využití ochranného prostoru VD Mšeno.
■ Zlepšit možnosti operativního řízení odtoků z nádrže za povodní.
■ Realizovat nový kapacitní odtok z přehradní nádrže.
Vzhledem k tomu, že záměr ochrany před povodněmi u Jablonce
nad Nisou spočívá v převodu průtoků do přehradní nádrže Mšeno,
patří mezi řešené otázky i problematika bezpečnosti přehrady Mšeno
během povodní. Přehrada je umístěna nad zástavbou města a nelze
připustit zhoršení současné úrovně bezpečnosti, která podle posudku
pro současný stav odpovídá aktuálním standardům.
Vývoj koncepce
Záměr na zvýšení ochrany Jablonce nad Nisou převodem povodňových průtoků do nádrže VD Mšeno vychází z koncepce prověřované
ve studii zpracované společností AQUATIS a.s. (v současnosti Pöyry
Environment a.s.) v roce 2005 [1]. Funkce nádrže během povodní
a kapacity jednotlivých zařízení byly prověřovány unikátním simulačním bilančním modelem, jenž byl tzv. na míru sestaven pro tento
případ. Model (schéma – viz obr. 4) řešil souběhy povodní ve třech
dílčích povodích, transformaci v nádrži pro variantní parametry výpustných a pojistných zařízení i různé režimy manipulací. Specifikum
výpočtu spočívalo v ovlivnění kapacity nátoku do nádrže stavem
hladin na nátoku a vzdutím hladiny v nádrži a rovněž složitými neustálenými poměry průchodu průtoků přes nádrž dělenou na tři části
hrázemi s propustmi.
V rámci projektové přípravy byly návrhové parametry hlavních objektů
ověřeny hydraulickým výzkumem (LVV FAST VUT v Brně [4]).
Rozdělovací objekt Lužická Nisa
Na základě výsledků studijní přípravy bylo rozhodnuto, že poměr
dělení průtoků na rozdělovacím objektu na Lužické Nise bude vycházet z kapacity koryta Lužické Nisy pod objektem (neškodný průtok
1,9 m3/s) a že návrhový průtok pro tento objekt bude Q100 = 22,4 m3/s.
stavebnictví 05/12
29
▲ Obr. 6. Hydraulický výzkum vtokového objektu v LVV FAST VUT v Brně [4]
▲ Obr. 5. Příklad vzorového příčného profilu rekonstruované Pasecké štoly
Dělení průtoků bude probíhat podle následujícího schématu:
■ Při přítoku na Lužické Nise do velikosti 1,9 m3/s bude veškerý
průtok Qp pokračovat korytem Lužické Nisy.
■ Při přítoku na Lužické Nise velikosti od 1,9 m3/s do Q100 = 22,4 m3/s
bude korytem Lužické Nisy pokračovat průtok 1,9 m3/s a Paseckou
štolou bude odtékat zbývající průtok.
■ Při přítoku na Lužické Nise velikosti právě 22,4 m3/s bude korytem
Lužické Nisy pokračovat průtok 1,9 m3/s a Paseckou štolou bude
odtékat průtok 20,5 m3/s.
Přívodní Pasecká štola
Podle hydraulického výpočtu přívodní Pasecké štoly podle výsledků
studie je nutné zvětšit profil štoly. Nové návrhové parametry jsou
následující: profil má podkovovitý tvar, šířka ve dně činí 2,65 m,
v nejširším místě 3,1 m, výška profilu je 2,6 m. Podélný sklon je stejný
jako u současné štoly 0,5 %. Niveleta dna štoly se sníží o zvýšení
profilu nové štoly (0,5 m). Délka štoly činí 634,59 m.
Rozdělovací objekt Bílá Nisa
Podle výsledků jednání bylo rozhodnuto, že poměr dělení průtoků
v rozdělovacím objektu na Bílé Nise bude vycházet z kapacity Loučenské štoly odpovídající současnému stavu (kapacita do cca 15 m3/s).
Návrhový průtok pro tento objekt je Q50 = 29,8 m3/s. Po odklonění
části průtoků do nádrže při Q100 = 37 m3/s nad rozdělovacím objektem
zůstává průtok pod objektem velikosti cca Q 20. Případnou lokální
ochranu objektů dále po toku zajistí jiná technická opatření (ohrázování, úprava koryta). V případě, že průtoky nad rozdělovacím objektem
překročí hodnotu Q50, dochází k přelévání pravobřežní hrázky a rozdíl
mezi aktuálním průtokem a Q50 převádí obvodový kanál.
Vtokový objekt do nové odpadní štoly
Odvedení povodňových průtoků po transformaci zajistí nová štola. To
vyžaduje, aby se na počátku štoly na VD Mšeno vybudoval vtokový
objekt. Nátok do přívodních štol je sice vybaven uzávěry, ale s jejich
užitím za povodní se nepočítá. Vtokový objekt do nové štoly tedy
musí plnit následující základní požadavky:
■ V mezích návrhových parametrů nově koncipované ochrany před
povodněmi v případě Jablonce nad Nisou (ochrana na Q100) se nepřipouští, aby při přítocích odpovídajících souběžnému výskytu PV100
na obou Nisách i na Mšenském potoce odtok z nádrže Mšenským
30
stavebnictví 05/12
▲ Obr. 7. Hydraulický výzkum vtokového objektu v LVV FAST VUT v Brně [4]
potokem (tj. původním přelivem či původními výpustmi) přesáhl neškodný průtok pod hrází velikosti 2,6 m3/s. Pevné přelivy na přehradní
hrázi Mšeno mají korunu na kótě 512,00 m n.m., jedná se o čtyři pole
po 5,15 m délky. Uvedený požadavek znamená, že hladina v nádrži
za povodní při PV100 nesmí překročit kótu 512,18 m n.m.
■ Přehrada Mšeno je umístěna nad zástavbou města a nelze připustit
zhoršení současné úrovně bezpečnosti během povodní. Proto byla
vyloučena řešení, která by nevyhověla posouzení podle TNV 75 2935.
Mezní bezpečná hladina byla stanovena na kótě 512,95 m n.m.
Uvedená hladina nesmí být překročena při výskytu PV10 000.
Z výše uvedených zadávacích parametrů uvažoval projektant variantně o několika způsobech řešení – o šachtovém přelivu včetně nové
spodní výpusti, čelním přelivu, čelním hrazeném přelivu apod. [3].
Všechny tyto varianty se posuzovaly s ohledem na transformační
účinky, možné kapacity objektů a nutné velikosti navazující odpadní štoly, samozřejmě s podrobným ekonomickým zhodnocením.
Výsledným řešením se stala varianta s čelním hrazeným přelivem,
se dvěma segmentovými uzávěry. Ta byla následně prověřena na
fyzikálním modelu [4]. Na přeliv navazuje neprizmatický skluz za-
▲ Obr. 8. Schematický podélný řez vtokovým objektem
ústěný do přechodového úseku štoly. Stoletou povodeň je možné
transformovat tak, aby štolou odtékal ovladatelný odtok 20 m3/s.
Nová odpadní štola a výústní objekt
Odpadní štola slouží k odvádění průtoků od hrazeného bezpečnostního přelivu do výustního objektu a dále do Lužické Nisy. Hlavní
úsek odpadní štoly má délku cca 1255 m, příčný profil je navrhován
s ohledem na to, že se fakticky jedná o pojistné zařízení přehrady;
transformovaná kontrolní povodeň PV10 000 má být provedena při
hloubce do cca dvou třetin světlé výšky štoly. Výustní objekt se
nachází v morfologicky složitém terénu v prostoru soutoku Lužické
a Bílé Nisy a jeho koncepce je výsledkem prověřování řady variant
a optimalizace na fyzikálním modelu.
Organizace výstavby
Rozsah stavebních prací
Projekt zahrnuje šest hlavních stavebních objektů:
■ SO 01 Rozdělovací objekt Lužická Nisa;
■ SO 02 Přívodní štola;
■ SO 03 Rozdělovací objekt Bílá Nisa;
■ SO 04 Vtokový objekt;
■ SO 05 Nová odpadní štola;
■ SO 06 Výústní objekt.
Z hlediska realizace lze tyto objekty sdružit na tři pracoviště: úprava
rozdělovacího objektu Lužická Nisa a přeražba Pasecké štoly (SO 01
a SO 02), úprava rozdělovacího objektu Bílá Nisa (SO 03) a výstavba
nové odpadní štoly s bezprostředně navazujícími objekty (SO 04,
SO 05, SO 06). Loučenská štola, jež přivádí vodu do VD Mšeno z Bílé
Nisy, plně vyhovuje potřebám nového protipovodňového systému,
a proto se k její rekonstrukci nepřistoupilo. Přeložky inženýrských sítí,
úpravy komunikací a přípojky na veřejný rozvod elektrické energie
pak představují vedlejší stavební objekty související se stavbou.
Nová rakouská tunelová metoda
Základní částí projektu je ražba nové odpadní štoly (SO 05) a přeražba
původní přívodní štoly (SO 02). V obou případech byla zvolena Nová
rakouská tunelovací metoda (NRTM), převažující metoda konvenčního tunelování v České republice a jedna ze stěžejních technologií
společnosti Metrostav a.s. Koncepce NRTM spočívá v aktivování
nosného prstence a vytváření nosného prvku z horninového masivu
za minimální aplikace výstroje [6].
Volba technologie vychází z inženýrsko-geologického průzkumu
budoucího podzemního díla v Jablonci nad Nisou a operativně se
bude upravovat na základě skutečných geotechnických podmínek
zjištěných v průběhu realizace projektu. Provedené vrty a geofyzikální
průzkum potvrdily výskyt liberecké žuly v různém stupni zvětrání. Pro
tento typ žuly v této oblasti je typická změna z téměř nezvětralých
horninových bloků do silně zvětralého masivu bez zjevné předpokládané hranice.
Volba rozpojování horniny při ražbě bude záviset právě na zastižené
geologii na čelbě štoly. Vhledem k očekávání lepších vystrojovacích
tříd budou pro rozpojení horniny převážně použity trhací práce.
V místech s horšími geotechnickými podmínkami nastane strojní
rozpojování. Protože se na nejkritičtějších místech očekává skoková
změna geologie, lze předpokládat operativní změny ve vystrojení
i v rámci jednoho záběru. Z hlediska technologických tříd ražby poukázal průzkum na dominanci 2. a 3. vystrojovacích tříd. Horší třídy
by měly být zastiženy maximálně v 10–15 %.
Během celého období ražeb bude probíhat standardní geotechnický
monitoring zahrnující konvergenční měření a pravidelné prohlídky
čelby geologem. Konvergenční měření nebude prováděno trigonometricky, ale budou se sledovat posuny stabilizovaných bodů. Jedná
se o relativní metodu, jež spočívá ve sledování změn délky měřicí
základny. Trigonometrické měření konvergencí bude probíhat pouze
ve stavebních jamách.
Pro potřeby vyhodnocení geomonitoringu je nutno stanovit chování
podzemní konstrukce a okolního horninového masivu – jde o varovné
stavy, po jejichž překročení je nutno přijmout určitá opatření. Varovné stavy se odvozují ze statického výpočtu. Další důležité opatření
u ražeb pod městskou zástavbou spočívá v rozsáhlé pasportizaci
dotčených objektů na povrchu.
Stroje, trhací práce a větrání
Výstavba nové odpadní štoly bude probíhat současně z obou stran:
od vtokového objektu u VD Mšeno i od výústního objektu nedaleko
soutoku Lužické a Bílé Nisy. Metoda ražby se bude lišit od běžné
NRTM, prováděné na velkých tunelech, především stísněnými pracovními podmínkami. Malá plocha výrubu, omezený přístup těžní
a revizní šachtou, jenž bude fungovat jako jediný přístup na pracoviště
a zároveň jako dopravní uzel, a svislá doprava si vynutily nasazení
malé kolové vrtačky Tamrock, smykového nakladače LOCUST 752
a důlního dopravníku Paus Universa. K dovrtání a přistřelování pak připadají v úvahu ještě vrtací kladiva řady VK pro ruční vrtání. Úzký profil
štoly však skýtá i jednu výhodu: výrub totiž nebude nutné členit jako
při budování velkých tunelů, ale počítá se s ražbou v plném profilu.
Geologické podmínky Jablonce nad Nisou nabádají k aplikaci tzv.
presplittingu, tj. prioritního odpalování náloží v obrysových vrtech.
Díky tomuto principu se nejprve ve skále oddělí obrys čelby a až poté
přichází na řadu zálom a přibírkové vrty [7]. V závislosti na aktuální geologii se budou používat tři druhy trhaviny s neelektrickým roznětem:
plastická trhavina dynamitového typu v náložkách, trhavina emulzního
typu v náložkách a obrysová trhavina na presplitting. Kvůli blízkosti
městské zástavby nebudou trhací práce probíhat v nočních hodinách.
Délka záběru se bude opět odvíjet od tříd ražnosti. V nejlepším případě dosáhne jeden krok až dvoumetrové délky, v nejhorším pouze
800 mm. Předpokládá se, že na každé čelbě bude možné realizovat
dva záběry denně. Ve spodní příportálové části SO 05 s kvalitním
horninovým prostředím umožní krátké dopravní vzdálenosti až tři
záběry denně.
Koncepce větrání při ražbách na SO 02 a SO 05 bude výrazně rozdílná. Zatímco z nové odpadní štoly odvede mdlé větry separátní
foukací větrání realizované pomocí flexibilního lutnového tahu, z přívodní štoly je dostane ventilátor instalovaný na jejím konci a bude se
využívat průchozí větrný proud. Původně se uvažovalo o samovolné
ventilaci, při měření vzdušných proudů se však zjistilo, že v místě
nefunguje komínový efekt a vzduch proudí naopak směrem dolů
po proudu vody.
stavebnictví 05/12
31
▲ Obr. 10. Příklad vzorového příčného profilu nové odpadní štoly
▲ Obr. 9. Těžební a revizní šachta u VD Mšeno – zakládání
Ostění
Primární ostění obou štol bude stejné jako u velkých tunelů. První
vrstvu vytvoří ocelové sítě s výztužným rámem. Podrobnější specifikace pak bude záležet na třídě ražby. Zatímco v nejlepší třídě postačí
jedna síť se 100 mm stříkaného betonu a svorníkovou výztuží, v nejhorší třídě bude nutné použít vyztuž TH, pažnice Union a 150 mm
stříkaného betonu s jednou vrstvou kari sítě. Mikropilotový deštník
se uplatní pouze na dolním portálu SO 05. Na horním portálu SO 05
u přechodu k objektu SO 04 se vzhledem k možnému průniku vody
použijí injektáže. Pokud jde o způsob transportu stříkaného betonu
na čelbu tunelu, nástřik suchou prefabrikovanou směsí z betonových
sil provede až do vzdálenosti 200–250 m dopravní stroj Aliva 262
a při vyšších vzdálenostech tlaková sila.
Protože primární ostění se neprojektuje na celou životnost štoly,
nejde o definitivní ostění. Zadávací dokumentace vyžaduje, aby
vnitřní plášť tvořilo sekundární ostění o tloušťce 400 mm. Realizace
se podobná ražbě velkých tunelů, až na absenci izolace. Jde o vodní
dílo, proto průniku vody zamezuje pouze středový těsnicí pás na
dilatačních spárách.
Patrně velmi rozmanitá práce čeká tým firmy Metrostav a.s. při přeražbě na SO 02. Ve sto let staré přívodní štole se totiž může nalézat
poměrně nevyzpytatelný prostor za ostěním. Vzhledem k tomu, jak
▼ Obr. 11. SO 01 – Rozdělovací objekt Lužická Nisa, stav při zahájení prací
32
stavebnictví 05/12
velkým vývojem za tu dobu prošla technologie betonáže, lze očekávat
kaverny či sypkou hmotu. Beton bude nutné navíc kvůli absenci armování rozstřelit či rozpikovat. Veškeré nadvýlomy bude samozřejmě
nutné v souladu s báňskou legislativou zasanovat.
Rozdělovací objekty a další součásti projektu
Před začátkem úprav obou rozdělovacích objektů je nezbytné odklonit vodní toky ze stavenišť. Kolem stavidel se proto vytvoří obtoky
koryta. Protože projekt vyžaduje zachování architektonického rázu
původních zařízení z počátku 20. století, po adaptaci rozdělovacích
objektů na nové povodňové parametry budou žulové kameny z obložení navráceny na svá místa. Rozdělovací objekty by se tedy měly
změnit pouze z hlediska funkčnosti, nikoliv z hlediska designu.
▼ Obr. 12. Přívodní štola – hloubený úsek
Specifické součásti stavebních objektů se nacházejí na rozhraní štol.
Na spodním portálu přerážené přívodní štoly SO 02 u VD Mšeno
vznikne zvláštní pracoviště, jehož úkolem bude výškově přeprofilovat výústní koryto. Dno přeražené štoly do něj totiž vstoupí v nižší
poloze. Na spodním portálu nové odpadní štoly bude zase potřeba
upravit koryto tak, aby voda nevtekla do řeky v příliš prudkém proudu.
Hloubený úsek při ústí o délce 25 m bude sloužit jako tlumicí trať.
Systém kontroly kvality prováděných prací
S ohledem na význam budovaného díla má investor nastaven i odpovídající systém nezávislé kontroly kvality.
Specifickou činností je pro toto dílo, prováděné z velké části hornickým
způsobem, výkon geotechnického monitoringu, který zajišťuje firma
Arcadis Geotechnika a.s. Sledují se reakce horninového prostředí na
ražbu, účinky v oblasti dotčené stavbou a následné korekce postupu
prací podle zjištěných výsledků. Sledují se předepsaná geodetická,
seizmická, akustická, inklinometrická a hydrogeologická měření a odborný inženýrsko-geologický dozor i geoelektrická a korozní měření.
Výkonem technického dozoru objednatele je pověřena společnost
Vodohospodářský rozvoj a výstavba, a.s., firma s mnohaletou tradicí
a zkušenostmi v oblasti přípravy a realizace významných vodohospodářských staveb. Kromě vlastní kontroly kvantitativních i kvalitativních
parametrů budovaného díla zajišťuje v úzké spolupráci s pověřeným
pracovníkem objednatele organizaci a řízení pravidelných kontrolních
dnů stavby, koordinaci monitorovacích prací jednotlivých dodavatelů
a účastní se pravidelných zasedání Rady monitoringu.
Samostatná kontrolní měření vykonává na prováděném díle i firma
VD-TBD, a.s. – je pověřena výkonem technickobezpečnostního
dohledu na tomto vodním díle II. kategorie. Výsledky těchto měření
budou sloužit jako výchozí data pro budoucí sledování bezpečnosti
vodního díla ve fázi jeho provozování.
Spolu se zajištěním účasti projektanta při výstavbě v rámci výkonu
autorského dozoru je systém kontroly kvality nastaven tak, aby
výsledek odpovídal efektivně vynaloženým investičním nákladům
a významu této veřejně prospěšné stavby.
SO 02 Přívodní štola
Délka
celkem
ražená část
hloubená část
Plocha výrubu
Podélný sklon
SO 05 Nová odpadní štola
Délka
celkem
ražená část
hloubená část
Plocha výrubu
Podélný sklon
632,09 m
591,46 m
40,63 m
11,1–14,45 m2
0,5 %
1258,54 m
1253,54 m
5,00 m
12,65–16,55 m2
1,97 %
Tab. 1. Technické parametry přívodní a nové odpadní štoly
Závěr
V roce 2007 bylo vydáno na celou akci územní rozhodnutí a byla
uzavřena problematika EIA. V roce 2011 byly vypořádány všechny
úkony související s povolením stavby. Ukončení stavby se plánuje
na červen 2013. ■
Projekt je spolufinancován z programu Ministerstva zemědělství
České republiky 129 120 Podpora prevence před povodněmi II.
Základní údaje o stavbě
Název: Lužická Nisa, Jablonec nad Nisou,
Zvýšení ochrany města převodem
povodňových průtoků přes VD Mšeno
Investor: Povodí Labe, s.p.
Projektant: Sdružení Pöyry Environment a.s. – Valbek, spol. s r.o. – AZ Consult, spol. s r.o.
Zhotovitel: Sdružení Metrostav a.s. a SYNER, s.r.o.
Stavbyvedoucí: Ing. Jiří Kocian
Stavební dozor: VRV a.s.
Náklady: 393,5 mil. Kč
Doba výstavby: 12/2011–06/2013
Použitá literatura:
[1]Lužická Nisa – Jablonec nad Nisou, zvýšení ochrany města převodem povodňových průtoků přes VD Mšeno. Technická studie.
AQUATIS a.s. 11/2005.
[2] Lužická Nisa – Jablonec nad Nisou, zvýšení ochrany města převodem povodňových průtoků přes VD Mšeno. DUR, 01/2006,
Valbek, spol. s r.o.
[3] Lužická Nisa – Jablonec nad Nisou, zvýšení ochrany města převodem povodňových průtoků přes VD Mšeno. Variantní studie.
Pöyry Environment a.s. 03/2007.
[4] Hydraulický modelový výzkum nových funkčních objektů vodního
díla Mšeno. LVV FAST VUT v Brně, 12/2008.
[5] Lužická Nisa – Jablonec nad Nisou, zvýšení ochrany města převodem povodňových průtoků přes VD Mšeno. Dokumentace
pro stavební povolení. Sdružení Pöyry Environment a.s. – Valbek,
spol. s r.o. – AZ Consult, 11/2010.
[6] Zásady a principy NRTM jako převažující metody konvenčního
tunelování v ČR. In: Dokumenty ČTuK ITA/AITES. Praha: Český
tunelářský komitét ITA/AITES, Pracovní skupina pro konvenční
tunelování, 2006, 43 s.
[7]Pre-splitting. Ramamurthy, T.: Engineering In Rocks For Slopes,
Foundations and Tunnels. New Delhi: PHI Learning Private Limited,
2007, s. 581–582.
english synopsis
Jablonec nad Nisou Protection by Diverting Flood
Flows to Mšeno Dam
A building phase of the flood-protective system in the City of
Jablonec nad Nisou has been commenced during the December
2011. An enhancement of the historical flood protective scheme
represents the core of this project using flood diversion into the
retention storage of the Mšeno Dam. The concept based on
diversion tunnels is rather unique in the Czech Republic. The
execution of the works is challenging due to both mining in very
limited space and a sudden changing rock environment. The
tailored design of the diversion structures according to their original
historical architectural concept should be mentioned as well.
klíčová slova:
ochrana před povodněmi, zděná přehrada, konvenční ražba,
NRTM, geotechnický monitoring
keywords:
flood protection, masonry dam, conventional excavation, NATM
(New Austrian Tunnelling Method), geotechnical monitoring
stavebnictví 05/12
33
v ybavení sídelních celků
text Jan Šépka | foto Ester Havlová
▲ Odpočinkové místo s informacemi pro turisty na Šumavě. První „pokoj v krajině” je situován při soutoku Modravského a Roklanského potoka.
„Pokoj v krajině” šumavské Modravy
Ing. akad. arch. Jan Šépka
Vystudoval Fakultu architektury ČVUT
v Praze (1995) a Školu architektury AVU
v Praze (1997). V roce 1994 založil spolu
s Michalem Kuzemenským spolek
Nová česká práce. V letech 1998–2009
byl společníkem ateliéru HŠH architekti.
Od roku 2004 působí jako pedagog
na Fakultě architektury ČVUT v Praze.
V roce 2009 založil architektonickou
kancelář Šépka architekti
(www.sepka-architekti.cz).
E-mail: [email protected]
Vymezení prostoru v krajině coby „pokoje“
reaguje na zadání obce Modravy a Správy
Národního parku Šumava, které počítalo
s vytvořením několika odpočinkových míst
s informacemi pro turisty na Šumavě. První
pokoj je situován při soutoku Modravského
a Roklanského potoka, z nichž vzniká řeka Vydra. Mimořádná krajina Modravy byla výzvou
k netradičnímu přístupu v práci na návrzích
v těchto turisticky atraktivních místech.
34
stavebnictví 05/12
Koncepce
V roce 2009 byla kancelář Šépka architekti pověřena Správou Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava společně s obcí
Modrava vytvořením studie, která by řešila odpočinková místa na
cestě směrem z Modravy na Březník. Byla stanovena čtyři klidová
místa – na přístupové cestě v Modravě, v Březníku a ve dvou dalších
místech, zhruba v polovině trasy na Březník (ve všech pozicích se
jedná o výměnu současného posezení). Dále se uvažovalo i o několika místech přímo v Modravě. V roce 2010 bylo proto na soutoku
Modravského a Roklanského potoka umístěno první odpočinkové
místo. Jedná se o představu zpevněné pochozí platformy inspirované
rostlinnou formou listu, na které jsou umístěna křesla a stolky. Tento
prvek vytváří dojem „obytného pokoje“.
▼ Situace
▲ Situace s vyznačením navrhovaných odpočinkových míst v Modravě
▲ Zpevněná pochozí platforma inspirovaná rostlinnou formou listu, na které jsou
umístěna křesla a stolky. Studie.
▲ Nepravidelnost terénu je vyrovnána devíti samostatnými opěrami, umožňujícími
rektifikovatelnost
▲ První ze dvou částí platformy
▲ Výsledná platforma byla svařena do dvou kusů
▼ Celá sestava se člení do dvou čtverců a devíti trojúhelníků
▼ Po obvodu listu se nacházejí dvě průhledné skleněné desky, které slouží jako
informační panely
stavebnictví 05/12
35
▲ Konstrukční řešení. Trojúhelníková forma vytváří statickou tuhost, jež nepotřebuje další zavětrování.
▼ Nepravidelnost terénu je vyrovnána devíti samostatnými opěrami, umožňujícími rektifikovatelnost
▲ Proroštové díly sestavy
▼ Pohled na konstrukci jedné ze samostatných opěr
▲ Na pochozí pororoštové ploše stojí křesla a stolky, jež dotvářejí společně s tvarem listu dojem obytného pokoje
Konstrukční a architektonické řešení
Pokoj v krajině v klidovém místě představuje pochozí platformu inspirovanou rostlinnou formou – listem. Trojúhelníková forma vytváří
statickou tuhost, jež nepotřebuje další zavětrování. Celá sestava
se člení do dvou čtverců a devíti trojúhelníků tak, aby jednotlivé
díly bylo možné vyrobit ze standardně prodávaných pororoštových
dílů o rozměrech 2 x 3 m. List není nijak kotven do terénu, je na něj
pouze položen, přičemž nepravidelnost terénu je vyrovnána devíti
samostatnými opěrami, umožňujícími rektifikovatelnost.
Po obvodu listu se nacházejí dvě průhledné skleněné desky, které
slouží jako informační panely. Na pochozí pororoštové ploše stojí
křesla a stolky, jež dotvářejí společně s tvarem listu dojem obytného
pokoje.
Pokoj v krajině je jakýmsi zamyšlením nad tím, kde končí, anebo
začíná krajina, a naopak, kde si člověk pro sebe vymezuje svoje teritorium. Díky tomu, že se nejedná o standardní vymezení prostoru,
není hranice záměrně jasně vytyčena. Cítíme, že vstupujeme do
jiného místa, ale přitom jsme stále obklopeni okolím. Ani skleněné
desky netvoří výraznou bariéru mezi člověkem a přírodou. Člověk
je tak vystaven pocitu, který by měl simulovat komfort obývacího
pokoje, jenž je však součástí krajiny.
Celý projekt byl od počátku navrhován v úzké spolupráci s dodavatelem a statikem. Díky tomu, že se jedná o prvky vyrobené v dílně,
bylo možné přivézt na místo pouze jednotlivé dílce a následně je
smontovat k sobě během jednoho dne. Výsledná platforma byla
svařena do dvou kusů jednak kvůli možnosti transportu, ale také
kvůli zinkování. ■
Pokoj v krajině získal letos dvě ocenění:
■ Czech and Slovak Galvanizing Award 2012, čímž je nominován za
Českou republiku na European Galvanizing Award;
■ Bronzovou medaili na A´ Design Award.
Základní údaje o stavbě
Autor: Ing. akad. arch. Jan Šépka, architektonická kancelář Šépka architekti
Místo stavby: obec Modrava
Investor: obec Modrava zastoupená starostou
Antonínem Schubertem
Dodavatel: Jaroslav Prošek, umělecké kovářství
Studie: 2009
Realizace:
2010
english synopsis
Room in the Landscape
The demarcation of space in the landscape in the form of a ‘room’
reacts to the request of the municipality of Modrava and the
Administration of the Šumava National Park which anticipates
the creation of several rest places with information for tourists
in Šumava. The first room is located at the confluence of the
Modravský and Roklanský Streams, from which the Vydra River
is created. The exceptional landscape of Modrava is an invitation
to a non-traditional approach to work on these places attractive
to tourists.
klíčová slova:
obec Modrava, Správa Národního parku Šumava, odpočinková
místa pro turisty
keywords:
municipality of Modrava, the Administration of the Šumava
National Park, rest areas for tourists
stavebnictví 05/12
37
v ybavení sídelních celků
text Ján Pivovarník
Hlavní zásady budování
improvizovaných úkrytů
Ing. Ján Pivovarník
Pracuje v Institutu ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč, kde se
zabývá především problematikou
staveb civilní ochrany. Na podporu
uvedené problematiky zpracoval
celou řadu materiálů, například
ČSN 73 9050:2004 Údržba
stálých úkrytů civilní ochrany
a ČSN 73 9010:2005 Navrhování
a výstavba staveb civilní ochrany.
E-mail: [email protected]
Příspěvek poskytuje informace o možnosti
ukrytí obyvatelstva při vzniku mimořádných
událostí v tzv. improvizovaných úkrytech.
Uvádí základní doporučení pro výběr vhodných prostorů a základní zásady pro budování
vhodných improvizovaných úkrytů.
V posledním období se na Institut ochrany obyvatelstva v Lázních
Bohdaneč stále častěji obracejí zástupci různých projektových a stavebních společnosti a žádají o poskytnutí podrobnějších informací
k budování improvizovaných úkrytů. Tento článek by měl poskytnout
odpověď na nejčastěji kladené dotazy a nastínit základní zásady pro
budování těchto objektů.
Obecně a velmi zjednodušeně lze říci, že ochrana obyvatelstva představuje komplex opatření, majících za cíl zabránit ničivým účinkům
různých mimořádných události na obyvatelstvo, nebo co nejvíce
snížit jejich působení. Jednou z možností, jak uchránit obyvatelstvo
před uvedenými účinky, je poskytnout mu ukrytí.
Ukrytím obyvatelstva se rozumí využití úkrytů civilní ochrany a jiných vhodných prostorů, jež se stavebními a jinými doplňkovými
úpravami přizpůsobují k ochraně obyvatelstva. K tomuto účelu
se využívají stálé úkryty civilní ochrany a dodatečně budované
improvizované úkryty.
V minulosti se ukrytí obyvatelstva zabezpečovalo především ve stálých úkrytech civilní ochrany. Jedná se o ochranné stavby trvalého
charakteru, budované investičním způsobem převážně jako stavby
využívané dvouúčelově (tj. stavby využívané v běžném životě jako
kina, prodejny, kavárny, šatny, garáže, sklady apod., které v případě
vzniku mimořádné události slouží k ukrytí obyvatelstva). Tvoří je
trvalé, ochranné prostory v podzemních částech staveb nebo stavby samostatně stojící. Byly budovány v letech 1950–1990 (období
studené války) ve velkých městech a na územích, jež představovala
předpokládaný cíl možného napadení zbraněmi hromadného ničení.
Z tohoto důvodu je jejich rozmístění v ČR nerovnoměrné.
Jejich výstavba se musí realizovat v souladu s ČSN 9010 73
Navrhování a výstavba staveb civilní ochrany a jejích údržba se
provádí v souladu s ČSN 9050 73 Údržba stálých úkrytů civilní
ochrany.
38
stavebnictví 05/12
Kategorie stálých úkrytů
Do této kategorie patří především:
■ stále tlakově neodolné úkryty civilní ochrany, které zabezpečují
ochranu ukrývaných osob proti účinkům světelného a tepelného
záření, pronikavé radiace a kontaminace radioaktivním prachem;
■ stálé tlakově odolné úkryty civilní ochrany (STOÚ) zabezpečující
ochranu ukrývaných osob proti všem známým účinkům zbraní
hromadného ničení, tj. proti předpokládaným účinkům tlakové
vlny po jaderném výbuchu, pronikavé radiace, kontaminace radioaktivního prachu (radioaktivního zamoření), světelného záření
a tepelnému účinku při požáru a dále proti účinkům otravných látek
a bojových biologických (bakteriologických) prostředků, některé
byly zabezpečeny i proti elektromagnetickému impulzu;
■ další typy stálých úkrytů civilní ochrany – jedná se o speciální
úkryty, jako například úkryty pro ochranu obsluh nepřetržitých
provozů, chráněná řídicí pracoviště apod.
O stálých úkrytech civilní ochrany lze říci, že byly vybudovány a jsou
předurčeny k ochraně obyvatelstva při vojenském ohrožení před účinky zbraní hromadného ničení, a proto se využívají pouze v případech
stavu ohrožení státu a válečného stavu.
Ochranné systémy podzemních
dopravních staveb
Samostatnou kategorii ochranných staveb představují ochranné
systémy podzemních dopravních staveb. Jejich ochranné vlastnosti
jsou stejné (ale např. při ochraně proti tlakové vlně, pronikavé radiaci, světelným a tepelným účinkům zpravidla mnohem lepší) jako
u STOÚ. Využívají se v případě stavu ohrožení státu, válečného stavu
a při mimořádných událostech.
Do této kategorie patří:
■ Ochranný systém pražského metra;
■ Ochranný systém Strahovského tunelu.
V současné koncepci ochrany obyvatelstva se uvádí, že k ukrytí
při mimořádných událostech s rizikem kontaminace nebezpečnými
látkami a účinky pronikavé radiace se občanům doporučuje využívat
přirozené ochranné vlastnosti staveb s doporučením úprav zamezujících jejich proniknutí. S využitím výše uvedených stálých úkrytů civilní
ochrany nelze při mimořádných událostech a krizových situacích
nevojenského charakteru počítat. Hlavní důvodem je dlouhá doba
potřebná pro jejich uvedení do provozu (zvláštní podmínky využití jsou
stanoveny pro ochranné systémy podzemních dopravních staveb)
a jejich nerovnoměrné rozmístění.
Související právní předpisy
V souvislosti s ukrytím obyvatelstva je nutno připomenout, že
tato problematika se řeší i v některých předpisech. K nejdůleži-
tějším patří zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném
systému a o změně některých zákonů, který např. orgánům obcí
ukládá povinnost zajišťovat ukrytí osob před hrozícím nebezpečím
(viz § 15 odst. 1 a § 15 odst. 2 písmene c). Velmi významná pro
tuto oblast je také vyhláška MV č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, jež mj. řeší zásady postupu při
poskytování úkrytů, způsob a rozsah kolektivní ochrany obyvatelstva
a stanovuje, ve kterých případech lze jednotlivé typy úkrytů použít
pro ukrytí obyvatelstva (viz § 15 a § 16).
Dodatečně budované improvizované úkryty
Z výše uvedeného vyplývá, že v praxi bude ukrytí obyvatelstva
realizováno především v dodatečně budovaných úkrytech, jež se
označují jako improvizované úkryty. Improvizovaný úkryt je předem
vybraný nebo předem stavebně a technicky připravený, optimálně
vyhovující prostor ve vhodných částech bytů, obytných domů, provozních a výrobních objektů, který bude upravován (před vznikem
mimořádných situací nebo bezprostředně po jejich vzniku) fyzickými
a právnickými osobami pro jejich ochranu a pro ochranu jejich zaměstnanců před účinky mimořádných událostí, s využitím vlastních
materiálních a finančních zdrojů.
Při realizaci improvizovaného ukrytí může v praxi dojít ke dvěma
variantám.
■ Improvizovaný úkryt je budován ve stávajícím stavebním
objektu
Vybraný prostor ve stavebním objektu je optimální pro vybudování
improvizovaného úkrytu, ale nesplňuje všechny požadavky kladené
na improvizované úkryty, a proto se musí dodatečně před vznikem
mimořádné události nebo bezprostředně po jejím vzniku provádět
různé stavební a technické úpravy – nejlépe podle předem připravené jednoduché projektové dokumentace z předem připraveného
materiálu, případně je předem alespoň vytipován zdroj potřebného
materiálu.
■ Improvizovaný úkryt je budován v nově navrhovaném stavebním objektu
Hlavní požadavky na improvizovaný úkryt se zapracují do projektové
dokumentace a stavební objekt po jeho výstavbě splňuje všechny
požadavky kladené na improvizované úkryty. Při použití tohoto
objektu k ukrytí obyvatelstva se provede pouze jeho zpohotovění
a dovybavení (např. nábytkem k sezení a ležení, materiálem nutným
k přežití, filtroventilačním zařízením apod.).
V současné době není k dispozici žádný předpis, technická norma
či jiný závazný materiál, který by problematiku budování improvizovaných úkrytů komplexně řešil. Obecně doporučujeme řídit se
technickou normou ČSN 73 9010 Navrhování a výstavba staveb
civilní ochrany a podle konkrétních podmínek se snažit co nejvíce
přiblížit požadavkům na stálé úkryty civilní ochrany. Přitom je nutné
brát v úvahu předpokládané účinky možných mimořádných událostí
a na základě tohoto zvolit vhodný typ prostoru pro improvizovaný
úkryt nebo vhodnou kombinaci těchto prostorů.
Typy vhodných prostorů
pro improvizované úkryty
Vhodné prostory pro improvizované úkryty se volí vzhledem ke
škodlivým účinkům, jež vznikají po výbuchu jaderných zbraní nebo
při haváriích jaderných zařízení a na základě fyzikálních a chemických
vlastností škodlivin, proti kterým mají chránit. Jedná se zejména o to,
zda jsou tyto škodliviny lehčí nebo těžší než vzduch.
Pro přehlednost dělíme prostory pro improvizované úkryty podle
jejich ochranných vlastností proti jednotlivým rizikovým situacím,
na tři následující typy:
■ Typ prostoru I
– Umístění prostoru: suterénní nebo sklepní prostory budov.
– Použití prostoru: je vhodný k ochraně proti nebezpečí z vnějšího
a případně i vnitřního ozáření osob (vdechnutím radioaktivního prachu) po radioaktivním spadu.
Proti vnějšímu ozáření je vhodný prostor ve středním traktu (vnitřní
části budovy), co nejvíce zapuštěný v okolním terénu. Nejlépe vyhovují prostory v objektech se silnými obvodovými zdmi a co nejmenší
plochou okenních a jiných stavebních otvorů.
Rozhodujícím ochranným faktorem proti vnějšímu ozáření ukrývaných osob je plošná hmotnost zdiva obvodového pláště a dalších
zdí, příček a stropů oddělujících prostor improvizovaného úkrytu od
vnějšího zamořeného prostoru. Nezapuštěné obvodní zdi prostoru
umístěného v suterénu musí mít minimální tloušťku zděné cihelné
konstrukce 450 mm, kamenné konstrukce 350 mm nebo betonové
konstrukce 300 mm. Vstup do prostoru improvizovaného úkrytu je
vždy výhodnější z budovy než přímo z vnějšího prostoru.
Při výběru prostoru typu I je rovněž velmi důležité mít na zřeteli
i budoucí nutné úpravy pro improvizovaný úkryt. Ty spočívají i v zajištění dostatečné plošné hmotnosti u okenních a všech dalších
stavebních otvorů alespoň na úroveň obvodového zdiva. Nejlépe
se proto hodí prostory s malou plochou stavebních otvorů, nebo
nejlépe bez nich. To vyhovuje i dalšímu požadavku na dodatečné
zajištění potřebné plynotěsnosti prostoru improvizovaného úkrytu.
Čím méně je okenních a jiných otvorů, tím bude při úpravách pro
improvizovaný úkryt méně práce.
■ Typ prostoru II
– Umístění prostoru: suterénní nebo sklepní prostory budov.
– Použití prostoru: pro ochranu obyvatelstva před účinky průmyslových škodlivin lehčích než vzduch.
Tento typ prostoru je podobný typu I tím, že se rovněž jedná o suterénní nebo sklepní prostor. V tomto případě však není důležitá
plošná hmotnost obvodového pláště prostoru a objektu, ale pouze
jeho dostatečná plynotěsnost. Celkovou plynotěsnost prostoru lze
ještě zvýšit dodatečnými plynotěsnými úpravami stavebních otvorů
a zdí. Stejně jako u typu I zde platí zásada, že čím méně je stavebních
otvorů, tím bude méně práce s jejich pozdějším utěsňováním při
dalších úpravách pro improvizovaný úkryt.
■ Typ prostoru III
– Umístění prostoru: vyšší patra budov.
– Použití prostoru: je vhodný proti účinkům úniku průmyslových
škodlivin těžších než vzduch a k ochraně před otravnými látkami,
bakteriologickými (biologickými) prostředky.
Průmyslové škodliviny těžší než vzduch představují většinu běžně
skladovaných nebezpečných látek, používaných v průmyslové výrobě. Pro případ nenadálého útoku teroristů na chemické provozy
je možné tento prostor okamžitě využít pro ochranu obyvatel i bez
dodatečných úprav alespoň na určitou dobu, než poklesne intenzita
nebezpečí (pokles koncentrace na přípustnou mez), nebo než bude
organizována evakuace obyvatelstva ze zasaženého území.
stavebnictví 05/12
39
Zásady výběru vhodných prostor
a budování improvizovaných úkrytů
Improvizovaný úkryt má být vybírán v blízkosti místa pobytu osob,
které se do něj musí v případě ohrožení včas dostat. Doporučená
doběhová vzdálenost činí 500 až 800 m. Umístění improvizovaného
úkrytu musí umožňovat i jeho rychlé opuštění, popř. vyproštění ukrývaných osob při poškození nebo zavalení improvizovaného úkrytu.
Prostory pro improvizovaný úkryt se nedoporučují zřizovat:
■ v budovách se složitým půdorysem a rozsáhlým instalačním
zařízením;
■ v částech budov, v nichž jsou v horních podlažích (nad improvizovaným úkrytem) uloženy předměty a zařízení, jejichž hmotnost
přesahuje 1000 kg/m2 podlahové plochy;
■ pod výrobními nebo skladovými prostory, ve kterých jsou umístěny
nádrže s nebezpečnými látkami;
■b
líže než 100 m od zásobníků průmyslových škodlivin v případě,
že by porušení těchto zásobníků mohlo ohrozit bezpečnost ukrývaných osob;
■ blíže než 50 m od provozů a skladů s nebezpečím výbuchu a od
skladů s lehce zápalnými látkami, přičemž jsou-li pro větší množství
skladovaných hořlavých nebo jiných nebezpečných látek požárními
nebo jinými bezpečnostními předpisy stanoveny větší vzdálenosti,
platí pro zřizování těchto prostorů tyto větší vzdálenosti;
■ v místech, kde by pod prostorem procházelo vedení vysokotlaké
páry, vysokého elektrického napětí, stlačeného vzduchu apod.;
■ v místech, kde by úroveň podlahy prostoru sahala pod úroveň hladiny spodní vody a v místech dosahu ničivých účinků průlomové
vlny a povodní;
■ v prostorech, kde stabilní zařízení zaujímá více než 40 % celkové
podlahové plochy.
Celkové umístění prostoru pro improvizovaný úkryt je nejvhodnější
vždy na odvrácené straně od zdroje nebezpečí, ve středním traktu
nebo co nejvíce ve středu budovy.
Podlahová plocha pro ukrývanou osobu se určuje v závislosti na
způsobu větrání improvizovaného úkrytu. Činí 3 m2 u úkrytu s nuceným větráním a 3–5 m2 u úkrytu bez větracího zařízení. Světlá výška
improvizovaného úkrytu (od podlahy ke stropu) má být minimálně
2,3 m při minimální podchodné výšce 1,9 m (výška od podlahy
k nejnižší části stropu, nebo instalace vedené pod stropem úkrytu).
Kapacita improvizovaného úkrytu je dána potřebnou podlahovou
plochou na jednu ukrývanou osobu. Omezena je pouze způsobem
větrání a výkonností uvažovaného větracího zařízení. Doporučuje
se, aby improvizovaný úkryt měl kapacitu do 50 ukrývaných osob.
Nejvýše přípustné parametry vnitřního mikroklimatu:
■ nejvyšší teplota vlhkého teploměru tefmax = 28 °C;
■ nejvyšší koncentrace oxidu uhličitého CO2 je 2 %;
■ nejmenší koncentrace kyslíku je 17 %.
Koncentrace CO2 vyšší než 2 % ve vzduchu způsobuje menší zdravotní potíže (CO2 má slabý narkotický účinek). Dalším zvyšováním
jeho koncentrace se zvyšuje hloubka i frekvence dechu, stoupá tep
i krevní tlak a snižují se sluchové schopnosti člověka. Při 5% koncentraci dochází k problémům s dýcháním, zvracení, dezorientaci a až
k bezvědomí postižené osoby. Koncentrace CO2 nad 10 % vede až
k úmrtí. Přežije-li postižený otravu oxidem uhličitým, zotaví se rychle
i po těžkém stavu obvykle bez trvalých následků. Citlivost jednotlivců
na CO2 je velmi rozdílná.
40
stavebnictví 05/12
Při výpočtu možné doby pobytu ukrývaných osob v uzavřeném
improvizovaném úkrytu bez filtroventilačního zařízení (bez větrání)
lze využit následující vztah:
t=
CCO2 . V
100 . mCO2 . n
[1]
Kde:
t
délka pobytu ukrývaných osob v hodinách;
V
objem vnitřního prostoru improvizovaného úkrytu v m3 ;
n
počet ukrývaných osob;
mCO2množství oxidu uhličitého (CO2) v m3 vydýchaného jednou
osobou za hodinu, (mCO = 0,02 m3·h -1);
CCO2dovolené zvýšení obsahu CO2 v ovzduší (je stanoveno na
nejvyšší hodnotu koncentrace CO2 – 2 %).
2
V případě, že v improvizovaném úkrytu využíváme filtroventilační
zařízení, je výhodné, aby byl ve vnitřním prostoru vytvářen přetlak
v rozsahu 30–50 Pa.
Závěr
Při výběru jednotlivých typů prostorů pro improvizovaný úkryt je nutno vzít v úvahu vhodnost jejich umístění, charakter stavby, celkovou
zachovalost stavby a její požární odolnost. ■
Použitá literatura:
[1]Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému
a o změně některých zákonů.
[2]Vyhláška MV č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů
ochrany obyvatelstva.
[3]Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do
roku 2020, MV – GŘ HZS ČR, Praha 2008.
[4]ČSN 9010 73 Navrhování a výstavba staveb civilní ochrany,
ÚNMZ, Praha 2010.
[5]Prouza, R., Pivovarník, J.: Metodika výběru a postupných úprav
prostorů vhodných k improvizované ochraně obyvatelstva proti
radioaktivnímu prachu, průmyslovým škodlivinám a otravným
látkám, MV – GŘ HZS ČR – IOO, Lázně Bohdaneč 2008.
english synopsis
Main Principles for the Building of Improvised Shelters
The article gives information about shelters available to the population
in the case of an extraordinary event as ”improvised shelters“.
Premises suitable for improvised shelters are chosen in view
of the harmful effects of extraordinary events. The article gives some
fundamental recommendations for the selection of premises suitable
for improvised shelters of the population and basic principles
for the building thereof.
klíčová slova:
Institut ochrany obyvatelstva v Lázních Bohdaneč, ukrytí obyvatelstva,
stálé úkryty civilní ochrany, improvizované úkryty
keywords:
Institute for the Protection of Population in Lázně Bohdaneč,
permanent civil protection shelters, improvised shelters
Vypisovatelé:
KRAJSKÝ ÚŘAD STŘEDOČESKÉHO KRAJE, NADACE PRO ROZVOJ ARCHITEKTURY A STAVITELSTVÍ, ČKAIT OBLAST PRAHA A STŘEDOČESKÝ KRAJ, ČSSI OBLAST PRAHA
A STŘEDOČESKÝ KRAJ, ČESKÁ KOMORA ARCHITEKTŮ, REGIONÁLNÍ STAVEBNÍ SPOLEČNOST SPS PRO PRAHU A STŘEDNÍ ČECHY, OBEC ARCHITEKTŮ, KRAJSKÁ HOSPODÁŘSKÁ
KOMORA STŘEDNÍ ČECHY
Soutěž je vypsána pod záštitou: Hejtmana Středočeského kraje
HLASUJTE!
Stavby nominované na Titul Stavba roku Středočeského kraje 2012
Revitalizace historického jádra města Slaný
Lávka přes řeku Berounku v Berouně
Oblastní nemocnice Příbram, a. s. – Modernizace a dostavba
– 1. etapa
Nová radnice Milovice
PIVOTEL MMX
Rekonstrukce železničního mostu Kolín
Obnova rybniční soustavy Černý kříž
Rekonstrukce ulic a dlažeb historického jádra
města Kutná Hora
Muzeum Dobrovice
Modernizase dopravního terminálu AN Příbram
Hlasujte o Cenu veřejnosti
hlasovat můžete na všech přihlášených stavbách
www.stavbaroku.cz
Najdete nás také na Facebooku!
Hlavní mediální partner:
Mediální partneři:
VIDEOFILMSTUDIO
KUTNÁ HORA
INTERNETOVÁ TELEVIZE - ITV
ybavení sídelních
sídelních celků
celků
vvybavení
text Miroslav Kotrbatý | grafické podkladytext
KOTRBATÝ
A | grafické
VMZpodklady
spol. s r.o.
a
▲ Stroj na opravu výtluků asfaltových vozovek s infrazářičovým ohřevem
Stroj na opravu výtluků asfaltových
vozovek s infrazářičovým ohřevem
Ing. Miroslav Kotrbatý
Profesně je zaměřen na projektování
otopných soustav v průmyslových
závodech. Věnuje se vývoji sálavých
a infrazářičových soustav a typizaci
předávacích stanic tepla. To se stalo
i hlavní náplní soukromé projektové
firmy, kterou v roce 1990 založil v Praze, a později i výrobního závodu, který
založil se synem a dcerou v Pelhřimově. Je autorizovaným inženýrem ČKAIT
v oboru technologická zařízení budov.
E-mail: [email protected],
[email protected]
Článek představuje technické veřejnosti
zařízení SILKOT, vyvinuté specialisty v oboru
sálavého a infrazářičového vytápění průmys-
42
stavebnictví 05/12
lových hal. Dosavadní zkušenosti ukazují,
že toto zařízení na opravu výtluků vozovek v plné
míře umožňuje velice kvalitně a hlavně levně
uvést poškozenou vozovku do provozuschopného stavu tak, aby měla dlouhou životnost.
Během přibližně čtyřletého vývoje stroje na opravu výtluků asfaltových vozovek se ukázalo, že největším problémem není samotný
infrazářičový ohřev, ale technické řešení ohřevu recyklované směsi,
používané pro opravu vozovky, a následná homologizace jak v rámci
ČR, tak pro zahraničí.
Technologický proces opravy
Opravy vyčištěného výtluku jsou možné až do venkovní teploty
te = –5 ºC. Nelze je provádět do mokrého povrchu. Mírná vlhkost
však nevadí – voda se odpaří. Nahřívací infrazářičové čelo se
▲ SILKOT 10 – nástavba na nákladní automobil 12 t, s elektro-hydraulickou rukou
na nakládání válce
▲ Nahřívací čelo z nerezavějící oceli s 12 ks infrazářičů
▲ SILKOT 10 – pohled na zadní čelo v přepravní poloze
▲ Významná výhoda stroje – kvalitní oprava i v zimním období
▲ SILKOT 70–80, varianta na přívěs, max. rychlost 40 km/h, respektive
80 km/h
▲ SILKOT při práci – nahřátí okolí výtluků
sklopí pod úhel 45º a pomocí ručního propan-butanového hořáku
se zapálí jedna polovina nebo celá skupina speciálních trubicových zářičů podle velikosti výtluku. Povrchová teplota zářičů je
cca 1000 ºC. Po zapálení se nahřívací čelo sklopí do vodorovné
polohy cca 100 mm nad vozovku. Nahřívá se jak výtluk, tak jeho
okolí obsahující kapilárové trhliny – budoucí možné příčiny dalších
výtluků. Doba ohřevu činí v létě 8÷10 min, v zimě 10÷15 min.
Poté se nahřívací čelo odklopí do svislé polohy a vozidlo odjede
od místa opravy. Následně se hrabičkami rozruší vozovka v okolí
výtluku do vzdálenosti cca 200÷250 mm. Do kolečka se z dvou-
stavebnictví 05/12
43
▲ Další výhoda – obsluha stroje pouze 2–3 lidé
▲ Nahřátá směs. Recyklát se odebírá z izolovaného, vytápěného zásobníku.
▲ Konečná fáze opravy – zaválcování povrchu – SILKOT v zimě
▲ Konečná fáze opravy – zaválcování povrchu – SILKOT v létě
▲ SILKOT 10 – nástavba na nákladní automobil 10 t – kratší verze, bez ruky a válce
dílného zásobníku naloží potřebné množství nahřátého recyklátu,
zaveze se do výtluku a celá plocha se lehce pohrabe do roviny.
Zbylý recyklát promísený s materiálem rozhrabaným ze stávající
vozovky se pak vrství do výše 30 mm nad povrch vozovky a takto
zavezená plocha se dvakrát zaválcuje. Celá oprava trvá celkem
přibližně 25 až 30 min.
44
stavebnictví 05/12
▲ Opravená plocha po jednom roce provozu
Součásti stroje
Stroj SILKOT na opravu výtluků asfaltových vozovek tvoří:
■ Nahřívací infrazářičové čelo s trubicovými zářiči rozdělenými do
dvou polovičních skupin.
■ Pět, respektive šest zásobníků plynu umístěných na podvozku stroje. Doplňování plynu se děje buď z vlastní čerpací stanice, nebo ze sítě čerpacích
stanic. Zásobníky jsou zakryty a pro zimní provoz se tento prostor vytápí.
■ Dvoudílný zásobník asfaltovací směsi (recyklátu) s ohřevem. Obě
poloviny zásobníku lze provozovat odděleně, podle aktuálního režimu
provozu stroje. Ohřev recyklátu se provádí tzv. šachtovým ohřevem,
kde jsou vedle sebe umístěny komory se směsí a proudícími spalinami o teplotě 500 °C. Směs dosahuje teploty 170 °C, přestože je
ve své podstatě izolantem.
■ Elektrická baterie s dobíjením.
■ Ovládací zařízení pro provoz stroje.
■ Na objednávku: válec, hydraulická ruka a další zařízení.
■ Kolečko, hrabičky a další potřebné ruční nářadí.
Výhody technologie oprav výtluků
s infrazářičovým ohřevem
■ Je zajištěna kvalita opravy.
■ Nová i stará část vozovky se spojí beze spár. Likvidují se také
vlásečnicové spáry ve stávající vozovce.
■ Je vytvořen kontinuální přechod mezi oběma částmi vozovky.
■ Daná technologie umožní realizovat opravy až do venkovní teploty
te = –5 °C.
■ Časová úspora proti stávající technologii činí minimálně 50 %.
■ Cena opravy.
■ Rychlost opravy – 15 min po realizované opravě je již možný
pojezd vozidel.
■ Využití recyklované směsi.
Sortiment
Proti původním předpokladům, kdy se počítalo s výrobou stroje
umístěného na vleku za traktorem, si praxe vynutila výrobu v daleko
širším sortimentu:
■ stroj umístěný na vleku za traktorem, s maximální rychlostí pojezdu
40 km/hod;
■ stroj umístěný na vleku za traktor nebo auto s maximální rychlostí
pojezdu 80 km/hod;
■ stroj umístěný na šasi staršího nákladního automobilu 12 t – podle
výběru zákazníka;
■ stroj umístěný na šasi nového nákladního automobilu 12 t – podle
výběru zákazníka.
Kromě těchto základních variant je možné instalovat další prvky, jako
např. hydraulickou ruku apod.
Výroba
Stroj SILKOT 70–80 získal zlatou medaili IBF na Stavebních veletrzích Brno
2009. Zájem o uvedenou technologii oprav projevili zejména starostové
měst a obcí, a to nejen v České republice, ale například také na Slovensku,
v Chorvatsku nebo v Německu. ■
Základní údaje
Objednatel, prodejce: firma SILTEK s.r.o
Vývoj, výroba, servis: firma KOTRBATÝ VMZ spol. s r.o.
Použitá literatura:
[1] www.siltek.cz
[2] www.kotrbaty.cz
english synopsis
Infra-red Heating Equipment for the Repair
of Potholes in Asphalt Roads
The article presents SILKOT, a machine developed by specialists in the
field of radiant and infra-red heating of industrial halls. This equipment
fully enables to put the damaged road back into good condition in top
quality, with long duration and above all cost effectively.
klíčová slova:
zařízení SILKOT, výtluky asfaltových vozovek, infrazářičový ohřev
keywords:
SILKOT equipment, asphalt road potholes, infra-red heating
inzerce
SUSO se snaží nabídnout vždy něco navíc
V letošním roce probíhá již 16. ročník
Soutěžní přehlídky stavebních řemesel
SUSO, která představuje pro žáky stavebních oborů příležitost, jak mohou porovnat své schopnosti a vědomosti. Ná-
vštěvníci všech soutěžních kol mají díky
tomu možnost prohlédnout si řemeslo
„naživo“. Organizátoři soutěže se však
snaží účastníkům výstavy nabídnout
i další podnětné prezentace stavebních
a jim příbuzných oborů. V Lysé nad Labem a v Litoměřicích tak bylo k vidění
projektování modelů zahrad v podání
studentek z VOŠ a SŠ zemědělské školy Benešov. „Spojení SUSO s ukázkami
studentských návrhů zahrad má velký
přínos pro poznání návaznosti všech řemesel,“ uvádí zahradní projektantka Bc.
Veronika Petrová, pod jejímž vedením
byla exhibice připravena. Stejně jako se
vyvíjejí a inovují materiály používané ve
stavebnictví, mění se totiž i technologie
v oboru zahradní architektury. „Soutěžní
přehlídka řemesel SUSO tak všem zájemcům prezentuje vývoj stavebnictví
a zahradní architektury v celé své komplexnosti,“ říká David Surmaj ze společnosti ABF, organizátora soutěže.
Více informací naleznete na
www.suso.cz.
stavebnictví 05/12
45
v ybavení sídelních celků
text Miroslav Najdekr | grafické podklady Ecological Consulting, a.s.
Posouzení vlivu seizmické zátěže
dopravy na vybrané stavební objekty
Ing. Miroslav Najdekr, CSc.
Studoval na Stavební fakultě SVŠT
Bratislava obor inženýrské konstrukce
a dopravní stavby, specializaci ocelové a dřevěné konstrukce. Působil
jako vedoucí projektové kanceláře
a technického rozvoje v Olomouci
jako vedoucí stavebního úřadu Magistrátu města Olomouc a od roku 1995
má soukromou stavební kancelář,
zabývající se expertní a znaleckou
činností.
E-mail: [email protected]
Spoluautor:
RNDr. Jaroslav Bosák, MBA,
předseda představenstva Ecological
Consulting, a.s.
E-mail: [email protected]
▲ Obr. 1. Přehledná situace zájmové lokality – ulice 8. května, Olomouc
V říjnu roku 2011 došlo ke zřícení části domu
v ulici 8. května, situované v centru Olomouce.
Zřícenou část stavby tvořilo obvodové zdivo nejvyššího podlaží domu.
Důsledkem této destrukce nosné části stavby byl úraz, který skončil
úmrtím. Znalecký posudek, jenž byl v době události zpracováván pro
potřeby vyšetřovacího orgánu policie, označil, jak uvedla MF Dnes
2. února 2012, za hlavní viníky neštěstí otřesy od tramvají, pnutí od
jejich troleje, která byla uchycena ve zdi domu, a také pláty železa,
jež od 19. století zeď, která později spadla, držely.
Technické služby města Olomouce jsou správcem tramvajové tratě
a tím odpovídají za její provozní a technický stav se všemi souvisejícími
náležitostmi, tedy včetně trolejí a příslušejících kotevních prvků. Z tohoto
důvodu muselo město Olomouc provést ověření závěrů uvedeného
znaleckého posudku, neboť v případě potvrzení uvedených závěrů by
bylo přímo odpovědným subjektem, jenž nešťastnou událost zavinil.
Město objednalo u renomované kanceláře Ecological Consulting, a.s.,
Olomouc, která se obecně zabývá problémy souvisejícími s vibracemi ve
vztahu k lidskému zdraví a s měřením vibrací má dlouholeté zkušenosti,
provedení kontroly závěrů znaleckého posudku. Firma navrhla postup
řešení daného problému podle zásad ČSN 73 00 40 Zatížení stavebních
objektů technickou seizmicitou a jejich odezva [1]. Stanovuje jako hodnoticí kriterium rychlost kmitání dynamické odezvy vyšetřovaného objektu
a naměřenou rychlost vyhodnocuje ve vztahu k možnému vzniku poruch
na stavebních konstrukcích. Získané výsledky měření a jejich vyhodnocení
byly předloženy objednateli, tj. městu.
Umístění měřicích míst
Před zahájením vlastního měření bylo vybráno osm domů, jež byly
podrobeny měření. Bylo nutné respektovat, že se jedná o památkově
46
stavebnictví 05/12
▲ Obr. 2. Posuzovaný úsek tramvajové tratě na ulici 8. května, Olomouc s vyznačením lokalizace míst měření
chráněné objekty v regulované památkově chráněné zóně. Rovněž se
bral ohled na stavebně technický stav domu z hlediska stability. Více
se přihlíželo ke skutečnosti, zda je dům narušen poruchami statického
charakteru, či nikoliv. Pro měření byly vybrány domy se statickými
poruchami (třída odolnosti A podle ČSN 73 00 40 [1] – viz tab. 3; třída
významu objektu II podle ČSN 730031 [2] – v současnosti již neplatné –
viz tab. 2). Důvodem bylo zjistit chování smykových a tahových trhlin
při působení účinků technické seizmicity, provozu tramvají a nákladního
automobilu. Tramvajové koleje jsou osazeny do vozovky z žulové dlažby.
Klasifikace základové půdy byla uvažována jako b, c, podle členění 5.5.3.
ČSN 73 00 40 [1] – viz tab. 4.
Obr. 2. Přehledná situace umístění míst měření
Použitá měřicí souprava
Pro měření rychlostí vibrací byla použita měřicí aparatura Brüel & Kjaer.
Skládala se z těchto součástí:
■ spektrální modul PULSE B&K typ 3050-A-060;
■ akcelerometr B&K 4524 – B;
■ notebook Toshiba U400 (včetně softwaru Labshop 12);
■ etalonový kalibrátor vibrací B&K 4294;
■ tříkanálový kabel B&K AO 0526 (5 m).
▲ Graf 1. Záznam venkovních klimatických podmínek
f 1. Záznam venkovních klimatických podmínek
Jako pomocná měřidla sloužila digitální meteostanice pro záznam klimatických podmínek, měřicí pásmo (20 m) a svinovací metr. Uvedená měřicí
pis měření
sestava B&K byla ověřena v Českém meteorologickém institutu v Praze
a má platné ověřovací listy.
ení rychlostí vibrací od pojezdů tramvajových souprav na vybraných místech v ulici
větna v Olomouci bylo provedeno za účelem zjištění vlivu na obytnou zástavbu
orických budov). Měřicí body byly umístěny podle možností v obytných budovách, jež
považovány za referenční pro posouzení okolní zástavby.
Metoda a podmínky měření Měření rychlostí vibrací bylo provedeno v souladu s požadavky norem
ily se jednotlivé průjezdy tramvajových souprav a nákladního vozidla. Pro potřeby
ČSN ISO v2631-2
Hodnocení
expozice
člověka
celkovým
vibracím [3]
odnocení se zaznamenal
každém bodě
průjezd šesti
tramvajových
souprav
a jednoho
a ČSN
73 0040
[1]. U kolejové
jsou dominantní
adního vozidla.
U každé
posuzované
budovy byldopravy
snímač umístěn
vně budovy vfrekvence
blízkosti otřesů
adové spáry podloží
(na nosnéve
zdivšech
v blízkosti
úrovněod
chodníku)
následně vzpravidla
patře podle
možností
směrech
kolejovéa dopravy
v oboru
10–50 Hz.
vnější fasáděMěření
či případně
na
okenním
parapetu).
proto probíhalo v rozmezí frekvenčního pásma od 1–80 Hz.
měření
splňovaly
požadavky
měřicího
zařízení.
Záznam
ěné hodnotyPodmínky
rychlosti vibrací
byly následně
uloženy
na záznamové
zařízení
a
odnoceny podle
normyklimatických
ČSN 73 0040 [1].
Výsledné je
hodnoty
představují
kovních
podmínek
uveden
v grafuefektivní
1.
losti vibrací pro jednotlivé průjezdy tramvajových souprav a nákladního vozidla ve třech
ovaných osách. Dále je ve výsledcích uváděn frekvenční rozsah pásem, v nichž byly
yceny nejvyšší hodnoty rychlosti vibrací.
ven-
Popis měření
Zjištěné hodnoty rychlosti vibrací byly následně uloženy na záznamové
zařízení a vyhodnoceny podle normy ČSN 73 0040 [1]. Výsledné hodnoty
představují efektivní rychlosti vibrací pro jednotlivé průjezdy tramvajových
souprav a nákladního vozidla ve třech sledovaných osách. Dále je ve
výsledcích uváděn frekvenční rozsah pásem, v nichž byly zachyceny
nejvyšší hodnoty rychlosti vibrací.
Z naměřených hodnot se vyloučily vibrace produkované zdroji nesouvisejícími
s dopravou na tramvajové trati (na ulici 8. května). Cílem měření bylo zjistit
seizmické zatížení sledovaných objektů od provozu na stávající tramvajové
trati, kontrolně změřit účinky vibrací od nákladního automobilu a výsledky
porovnat s mezními hodnotami stanovenými ČSN 73 0040 [1]. Vibrace se
snímaly ve třech osách (obr. 3).
Údaje o hmotnosti zátěžových souprav
■ T3, jeden vůz:
– prázdná (16 000 kg);
– počet náprav: 4, plně obsazená (max. 27 500 kg);
– pohotovostní (21 700 kg).
■ T3M, jeden vůz:
– prázdná (17 000 kg);
– počet náprav: 4, plně obsazená (max. 28 500 kg)
■ Vario LF, jeden vůz:
– pohotovostní (21 200 kg).
Popis měřicích míst a výsledky měření měřených hodnot se vyloučily vibrace produkované zdroji nesouvisejícími s dopravou na
vajové trati (na ulici 8. května). Cílem měření bylo zjistit seizmické zatížení sledovaných
Měření rychlostí vibrací od pojezdů tramvajových souprav na vybraných
ktů od provozu na stávající tramvajové trati, kontrolně změřit účinky vibrací od
místech
v ulici 8. května
v Olomouci
bylostanovenými
provedenoČSN
za účelem
adního automobilu
a výsledky
porovnat s mezními
hodnotami
73 0040 zjištění
vlivu na
zástavbu
Vibrace se snímaly
veobytnou
třech osách
(obr. 3). (historických budov). Měřicí body byly umístěny
Měření bylo provedeno u osmi budov. Měřeny byly vždy hodnoty v blízkosti základové spáry a v patře. Pro zjištění míry šíření vibrací vzhledem
k vzdálenosti došlo před měřicím místem M3 k měření na chodníku
a v jízdním pruhu komunikace 8. května.
podle možností v obytných budovách, jež byly považovány za referenční
pro posouzení okolní zástavby.
Měřily se jednotlivé průjezdy tramvajových souprav a nákladního vozidla.
Pro potřeby vyhodnocení se zaznamenal v každém bodě průjezd šesti
tramvajových souprav a jednoho nákladního vozidla. U každé posuzované
budovy byl snímač umístěn vně budovy v blízkosti základové spáry (na
nosné zdi v blízkosti úrovně chodníku) a následně v patře podle možností
(na vnější fasádě či případně na okenním parapetu).
Měřicí místo č. 1
Vybraná budova je čtyřpodlažní bytový dům na nám. Národních hrdinů
447/1. Obvodový plášť stavby se nachází ve vzdálenosti 5,6 m od osy
krajní koleje. Měřicí aparatura byla umístěna nejprve na obvodovém plášti
(parapetu výkladní skříně) ve výšce 0,25 m nad úrovní chodníku. Druhé
místo bylo zvoleno ve 3.NP, a to 1,3 m nad úrovní podlahy. Snímač byl
upevněn na fasádě objektu.
Měřicí místo č. 2
Jedná se o třípodlažní bytový dům v ulici 8. května 451/10. Obvodový
plášť objektu je ve vzdálenosti 5,6 m od osy krajní koleje. Měřicí aparatura byla umístěna nejprve na obvodovém plášti (domovní podezdívce)
ve výšce 0,4 m nad úrovní chodníku. Jako druhé místo bylo zvoleno
2.NP, konkrétně 1,4 m nad úrovní podlahy. Snímač byl upevněn na
fasádě domu.
▲ Obr. 3. Orientace tří os měření seizmického zatížení sledovaných budov od
provozu na stávající tramvajové trati na ulici 8. května, Olomouc
Měřicí místo č. 3
Jako měřicí místo posloužil v tomto případě třípodlažní bytový dům v ulici
8. května 456/20. Obvodový plášť objektu se nachází ve vzdálenosti
8,6 m od osy krajní koleje. Měřicí aparatura byla nejprve situována na
obvodovém plášti (parapetu sklepního okna) ve výšce 0,2 m nad úrovní
chodníku. Druhým místem se stalo 2.NP, a to 1,3 m nad úrovní podlahy.
Snímač se upevnil na fasádu.
▼ Tab. 1. Stupně poškození objektů – podle ČSN 73 00 40 Zatížení stavebních objektů technickou seizmicitou a jejich odezva [1]
Popis poškození (tabulka 13 podle platné ČSN)
Stupně poškození
Bez poškození. Nevznikají žádná viditelná poškození. Funkce objektů, jako např. vodotěsnost nádrží apod., jsou plně zachovány.
0
První známky poškození. Trhlinky šířky do 1 mm na styku stavebních prvků (ve stropních fabionech).
1
Lehká rozrušení s malými škodami. Trhlinky šířky do 5 mm v omítce, příčkách, komínovém zdivu, opadávání omítky, uvolnění krytiny.
2
Střední rozrušení s vážnými škodami. Stabilita není ohrožena. Trhliny širší než 5 mm v příčkách a nosných zdech. Opadávání
3
krytiny a částí komínů.
Značné rozrušený s nebezpečnými škodami. Trhliny v nosných zdech a překladech, ohrožující jejich statickou funkci. Zřícení
4
příček, výplňového zdiva a komínů. Trhliny v prostém betonu. Porušení stability.
47
Úplné rozrušení a destrukce. Zřícení cihelných staveb nebo jejich částí s hlavními nosnými prvky. Trhliny i v železobetonu. stavebnictví 05/12
5
Druhy základové půdy
Kategorie a Horniny všech tříd při tabulkové výpočtové únosnosti Rdt ≤ 0,15 MPa a jestliže je hladina podzemní vody trvale ve hloubce rozsahu
1–3 m pod základovou spárou.
Kategorie b Horniny všech tříd při tabulkové výpočtové únosnosti Rdt ≤ 0,15 MPa a jestliže je hladina podzemní vody trvale ve hloubce větší než
3 m. Patří sem také horniny všech tříd při tabulkové výpočtové únosnosti Rdt ≤ 0,15 MPa a jestliže je hladina podzemní vody trvale
ve hloubce rozsahu 1–3 m pod základovou spárou.
Kategorie c Horniny všech tříd při tabulkové výpočtové únosnosti Rdt ≤ 0,15 MPa a jestliže je hladina podzemní vody trvale ve hloubce větší než
3 m pod základovou spárou. Patří sem i skalní horniny při tabulkové výpočtové únosnosti Rdt ≤ 0,6 MPa a pokud hladina podzemní
vody je trvale ve hloubce větší než 1 m.
▲ Tab. 2. Druhy základové půdy – podle členění 5.5.3. ČSN 73 00 40 [1]
Pro zjištění šíření vibrací a míry poklesu rychlostí vibrací v závislosti na
vzdálenosti od zdroje se měřilo před domem, ve vzdálenosti 6,5 m od
osy krajní koleje (na chodníku) a 1,7 m od osy krajní koleje (v ose silničního
jízdního pruhu).
Měřicí místo č. 4
Vybrán byl třípodlažní bytový dům v ulici 8. května 500/31. Obvodový
plášť domu se nachází ve vzdálenosti 9,1 m od osy krajní koleje. Měřicí
aparatura byla dána nejprve na obvodový plášť (domovní podezdívku)
ve výšce 0,45 m nad úrovní chodníku. Druhým místem se stalo 3.NP,
konkrétně 0,95 m nad úrovní podlahy. Snímač byl situován na dřevěném
parapetu okna (důvodem byl požadavek majitele, aby se během měření
neotevíralo okno).
Měřicí místo č. 5
Zvolen byl třípodlažní bytový dům v ulici 8. května 503/27. Obvodový plášť
domu je vzdálen 7,5 m od osy krajní koleje. Jako místo pro měřicí aparaturu byl vybrán obvodový plášť (parapet výkladní skříně) ve výšce 0,5 m
nad úrovní chodníku. Druhé místo je pak ve 3.NP, a to 0,9 m nad úrovní
podlahy. Snímač byl umístěn na dřevěném parapetu okna (majitel požadoval, aby během měření nebylo otevíráno okno z důvodu úniku tepla).
Měřicí místo č. 6
Nacházelo se na pětipodlažním bytovém domě v ulici 8. května 464/21.
Obvodový plášť domu se nachází ve vzdálenosti 7,7 m od osy krajní koleje.
Měřicí aparatura byla umístěna nejprve na obvodovém plášti (výklenek
v podezdívce objektu) ve výšce 0,1 m nad úrovní chodníku. K měření
v patře nedošlo, nepodařilo se zkontaktovat majitele či správce objektu.
Měřicí místo č. 7
Vybraný objekt je třípodlažní bytový dům v ulici 8. května 519/11. Obvodový plášť domu je ve vzdálenosti 5,5 m od osy krajní koleje. Obvodový
plášť (domovní podezdívka) posloužila jako první místo pro umístění
měřicí aparatury, a to ve výšce 0,85 m nad úrovní chodníku. Druhým
místem bylo 2.NP, ve výšce 0,95 m nad úrovní podlahy. Snímač byl
upevněn na fasádě.
Měřicí místo č. 8
Byl zvolen třípodlažní bytový dům v ulici 8. května 522/5. Obvodový plášť
objektu se nachází ve vzdálenosti 7,0 m od osy krajní koleje. Nejprve se
umístila měřicí aparatura na obvodový plášť (na práh vjezdu do dvora),
ve výšce 0,2 m nad úrovní chodníku. Druhým místem se stalo 2.NP, ve
výšce 0,45 m nad úrovní podlahy. Snímač byl situován na dřevěný parapet okna (okno podle provozovatele fittness centra není možné otevřít).
Výsledky měření
Z výsledků měření efektivních rychlostí kmitání vibrací je zřejmé, že
nejvyšší zjištěná hodnota odpovídá vef = 3,26 mm/s a byla zjištěna
▼ Tab. 3. Třídy odolnosti objektů podle ČSN 73 00 40 Zatížení stavebních objektů technickou seizmicitou a jejich odezva [1]
Třídy odolnosti objektů
Třída Objekty bytové, občanské, průmyslové
a zemědělské
A
chatrné stavby, neodpovídající stavebním
předpisům, zříceniny, hist. budovy z neopracovaného kamene nebo cihel s klenutými
překlady, průvlaky a plošnými klenbami nad
místnostmi v přízemí a suterénu, kamenné
a zděné pomníky a kašny, budovy s rozsáhlou plastickou výzdobou, budovy ve zláštní
památkové péči, archeologické objekty
B
běžné cihelné stavby, izolované nebo
řadové domky s půdorysnou plochou do
200 m2, nejvýše o třech podlažích
C
veliké budovy z cihel a tvárnic, dobře ztužené stavby panelové a montované z betonových prvků, zdivo na cementovou maltu
D
E
budovy ze skeletu ocelového nebo betonového, dřevěné a hrázděné stavby s dobrým
ztužením, prostý beton
železobetonové a ocelové konstrukce,
výrobní a provozní objekty, železobetonová
sila a zásobníky
F
48
stavebnictví 05/12
Objekty inženýrské
Objekty podzemní
Objekty inženýrské sítě
a kabely
kamenné mosty (sochy a ozdoby), opěrné
a ochranné zdi z kamene
a cihel, zděné vodojemy
opěry mostů z opracovaného kamene, monolitické vodojemy
železobetonové inženýrské stavby, ocelové
stožáry
keramické a kamenné obklady a dlažby potrubí osinkocementov podzemních objektech metra, v pod- vé, kameninové, kabelové
chodech
spojky, Pupinovy skříně na
sdělovacích kabelech
cihelné, kamenné a tvárnicové vyzdívky potrubí litinové, betonové,
v podzemních objektech
potrubí z umělých hmot
betonové monolitické konstrukce podzem- kabely žilové a koaxiální
ních objektů, vyzdívané a monolitické štoly sdělovací kabely
kruhového a vějčitého tvaru, stoky a technologické tunely z dílců a trub o průměru
větším než 800 mm, podzemní železobetonové stěny, kotvení – kořeny kotev
železobetonové a ocelové ostění tunelů potrubí ocelové
metra a kolektorů, úkryty CO
Objekt měření
1. nám. Nár. hrdinů 447/1
2. 8. května 451/10
3. 8. května 456/20
4. 8. května 500/31
5. 8. května 503/27
6. 8. května 464/21
7. 8. května 519/11
8. 8. května 522/5
Čas
09:09
10:07
10:56
12:44
13:15
14:15
14:31
15:40
Vozidlo/typ
Tram/T3
Tram/T3
Tram/T3
Tram/T3
Tram/T3
Tram/T3
Tram/T3
Tram/T3
Směr jízdy
ulice Pekařská
nám. Nár. hrdinů
nám. Nár. hrdinů
ulice Pekařská
nám.Nár. hrdinů
ulice Pekařská
nám. Nár. hrdinů
nám. Nár. hrdinů
Frekvenční
pásmo
31,5–40 Hz
31,5–50 Hz
40– 50 Hz
31,5–40 Hz
40–60 Hz
40–50 Hz
31,5–50 Hz
31,5–80 Hz
X
1,84
2,39
1,57
1,12
1,07
0,97
1,19
1,65
Osa (vef , mm/s)
Y
2,27
2,54
2,11
3,03
2,34
2,29
2,36
1,82
Z
2,30
2,76
3,26
1,65
2,45
2,71
2,31
2,35
▲ Tab. 4. Vybraná maxima hodnot rychlosti kmitání vef dle ČSN 73 00 40 Zatížení stavebních objektů technickou seizmicitou a jejich odezva [1]. Z vybraných maxim
měření na referenčním stanovišti dosahuje nejvyšší hodnoty efektivní rychlosti kmitání stavební objekt bytového a komerčního domu v ulici 8. května 456/20 (M3).
u budovy v ul. 8. května 456/20 (M3), na parapetu sklepního okna 0,2 m
nad úrovní chodníku. Ostatní hodnoty u posuzovaných objektů se
pohybují v rozmezí hodnot 0,72–2,83 mm/s a hlavními osami projevu
vibrací jsou osy Y a Z.
Z výsledků je dále patrné, že dominantním zdrojem vibrací od dopravy
na komunikaci 8. května jsou pojezdy tramvajových souprav. Nákladní
vozidlo se vždy projevilo nižšími rychlostmi vibrací.
Z frekvenční analýzy je možné stanovit, že dominantní frekvenční
pásmo se pohybuje v rozsahu 31,5–50 Hz. V tomto frekvenčním
pásmu se odehrává většina zachycených událostí. Výsledky měření
slouží jako podklad pro celkové zhodnocení rychlostí vibrací provedené statikem podle normy dle ČSN 73 0040 [1].
Vyhodnocení výsledků měření
Kritéria pro hodnocení dynamické odezvy vyšetřovaných objektů podle normy [1]
Při posuzování účinků technických otřesů podle výše uvedené normy je měřítkem rychlost kmitání. Ta je charakterizována amplitudou
a frekvencí, ve vztahu k účinkům vibrací. Další vstupující parametry
představují:
■ stupeň poškození budovy (podle ČSN 73 00 40 [1] – viz tab. 1);
■ t řídy odolnosti vyšetřovaných stavebních objektů (podle
ČSN 73 00 40 [1] – viz tab. 3);
■ druhy základové půdy – podle členění 5.5.3. ČSN 73 00 40 [1] – viz tab. 2.
Vyhodnocení zjištěných výsledků
■ Zatřídění vyšetřovaných objektů:
– Třída odolnosti objektu podle ČSN 73 00 40 [1] – viz tab. 3: A (budovy ve zvláštní památkové péči);
– Třída významu objektu podle ČSN 73 00 31 [2], v současnosti již
neplatné;
– Klasifikace základové půdy podle členění 5.5.3. ČSN 73 00 40 [1]
(viz tab. 2: b, c).
■ Kategorizace odezvy konstrukce podle efektivní rychlosti
pohybu vef mm/s:
Pro budovy definované parametry třídy odolnosti a významu platí
hodnoty mezní rychlosti pohybu kmitání podle normy [1] (viz tab. 4):
– vef = 0,8 mm/s;
– vef = 2,2 mm/s.
V případě hodnoty vef = 0,8 mm/s není třeba dynamický výpočet a dynamickou odezvu způsobenou technickou seizmicitou
dále analyzovat. V případě hodnoty vef = 2,2 mm/s je třeba
dynamického výpočtu, požaduje se tedy dynamický výpočet
odezvy objektu na zatížení technickou seismicitou. Podle výsledků měření je tato hodnota překročena (viz vef = 3,26 mm/s),
nedosahuje však hodnoty vef = 4,5 mm/s, která znamená možnost vzniku poruch, způsobených zatížením od účinků otřesů
tramvajové dopravy.
Závěry a doporučení
Předložené posouzení dynamické odezvy vyšetřovaných stavebních
objektů působením účinků tramvajové dopravy a dopravy nákladním
automobilem v ulici 8. května v Olomouci bylo provedeno podle zásad
platné normy [1]. V rámci měření dynamické odezvy na účinky technické
seismicity byly všechny vyšetřované objekty zhodnoceny z hlediska aktuálního stavebně technického stavu. Z výsledků měření a vypočtených
hodnot efektivních rychlostí pohybu kmitání vyplývají tři zjištění.
Za prvé, největší hodnota byla naměřena na domu v ulici 8. května č.p./č.o.
456/20, a to vef,z = 3,26 mm/s. Tato hodnota překračuje přípustnou hodnotu podle normy [1] 3,26 mm/s > 2,2 mm/s < 4,5 mm/s, ale nedosahuje
hodnoty, jež by znamenala možnost vzniku poruch.
Za druhé, nejvyšší hodnota efektivní rychlosti kmitání od zátěžového
automobilu byla naměřena na budově č. 4, v ulici 8. května 500/31, a to
2,19 mm/s < 2,20 mm/s, což je těsně pod hranicí přípustné hodnoty
efektivní rychlosti kmitání podle normy [1].
Za třetí, na základě výše uvedených výsledků autoři znaleckého posudku konstatovali, že účinky technické seizmicity způsobené dopravním
zatížením od provozu tramvaje městské dráhy a zátěžového nákladního
automobilu nepoškozuje vyšetřované objekty. ■
Použitá literatura:
[1]ČSN 73 00 40 Zatížení stavebních objektů technickou seizmicitou
a jejich odezva.
[2] ČSN 730031 Spolehlivost stavebních konstrukcí a základových půd.
Základní ustanovení pro výpočet.
[3] ČSN ISO 2631-2 Hodnocení expozice člověka celkovým vibracím.
english synopsis
Assessment of the Effect of Seismic Load
of Transport on Selected Building Sites
In October last year a part of the house located at the 8. května
street in the centre of Olomouc fell down. The Technical Services
of the City of Olomouc, as the authority responsible for the
tramway track had an assessment made regarding the conclusions
of an expert report which concluded that the principal of the
accidents was the pounding of trams, stress caused by the trolley
fixed in the wall of the house, and likewise the iron plate supporting
the collapsed wall since the 19th century.
klíčová slova:
seizmická zátěž dopravy, destrukce nosné stavby
keywords:
seismic load of transport, destruction of the supporting building
odborné posouzení článku:
Ing. Michael Trnka, CSc.,
autorizovaný inženýr v oboru statika a dynamika staveb
a mosty a inženýrské konstrukce
stavebnictví 05/12
49
v ybavení sídelních celků
text Isabela Bradáčová, Petr Kučera, Aleš Dudáček | grafické podklady archiv Fakulty bezp. inženýrství VŠB – TU Ostrava
Simulace evakuace osob vlakové
soupravy v železničním tunelu
Ing. Isabela Bradáčová, CSc.
Působí na katedře požární ochrany
a ochrany obyvatelstva na Fakultě
bezpečnostního inženýrství VŠB – TU
Ostrava. Je autorizovanou inženýrkou
v oboru požární bezpečnost staveb.
E-mail: [email protected] Ing. Petr Kučera, Ph.D.
Vedoucí katedry požární ochrany
a ochrany obyvatelstva na Fakultě
bezpečnostního inženýrství VŠB – TU
Ostrava. Působí v oblasti požární
bezpečnost staveb.
E-mail: [email protected]
Spoluautor:
prof. Ing. Dr. Aleš Dudáček,
Proděkan Fakulty bezpečnostního
inženýrství, VŠB – TU Ostrava.
E-mail: [email protected]
Rozvíjející se transevropská silniční a železniční dopravní síť s dopadem na regionální dopravní tratě si stále častěji vynucuje výstavbu
tunelů jak v extravilánu, tak i v zastavěných
územích. U železničních tunelů souvisí jejich
výstavba s modernizací železničních koridorů. Důvodů pro návrh a realizaci tunelových
staveb je celá řada a souvisejí s nutností
vedení dopravní trasy složitým geografickým
územím, průchodem pod sídelními celky nebo
vodními toky. Tunely umožňují zkrátit dopravní cesty a zrychlit dopravu. Poskytují ochranu
životnímu prostředí především omezením
hluku a usměrněním exhalací.
K negativním stránkám těchto staveb je však nutno kromě časové
a finanční náročnosti stavby a jejího vybavení především přičíst rizikové faktory projevující se při provozování dopravních tunelů (přeprava
nebezpečných látek a nákladů, překračování projektované intenzity
nebo rychlosti dopravy). Ty vedou za určitých okolností až ke vzniku
mimořádné události v tunelu (srážka vozidel, požár, výbuch, závažná
technická porucha aj.).
Následky vzniklé mimořádné události v tunelu jako prvku kritické
infrastruktury jsou pak s přihlédnutím ke specifickým rysům tunelové
stavby obvykle větší než při nehodách na otevřené dopravní cestě.
Dochází k ohrožení lidských životů a životního prostředí, materiálním
škodám na dopravních prostředcích i přepravovaných nákladech,
50
stavebnictví 05/12
poškození konstrukce tunelu, technického a zabezpečovacího zařízení a k přerušení dopravy s dopadem na širší okolí a další subjekty.
Požární bezpečnost železničních tunelů
Požární bezpečnost každé stavby spočívá ve vytvoření podmínek
pro rychlou a bezpečnou evakuaci osob, v omezení šíření požáru
a jeho produktů ve stavbě a jejím okolí a ve vytvoření podmínek
pro rychlou, účinnou a bezpečnou činnost zasahujících záchranných
jednotek.
A právě evakuaci osob z tunelu při mimořádné události ovlivňuje
řada faktorů závislých na vlastnostech a fyzických i duševních
schopnostech jedinců. Reakce lidí jsou při požáru v tunelu ovlivněny
panikou, špatnou viditelností v důsledku šířícího se kouře a neznalostí prostředí. Evakuace se posuzuje pro vznik tzv. studené události
bez souvisejícího požáru anebo pro horkou událost s přímo vzniklým či následným požárem. Srovnáním pravděpodobnosti vzniku
požáru a pravděpodobnosti ohrožení osob v silničních a železničních tunelech lze učinit závěr, že pravděpodobnost vzniku požáru
je u silničních tunelů řádově vyšší než u železničních, avšak míra
ohrožení osob a následky požáru jsou vyšší v železničních tunelech
při požáru osobního vlaku. Při hodnocení statistických dat je třeba
vzít v úvahu, že provozovaných železničních tunelů je na území
České republiky poměrně málo a sledování událostí v tunelech se
provádí po relativně krátkou dobu.
Proti tvrzení, že díky systémovému zabezpečení dopravy v železničních tunelech a menšímu vlivu chybného jednání člověka při
průjezdu vlakové soupravy tunelem není nutno připustit selhání
systému dopravy, vypovídají některé události, jež se v železničních
tunelech přihodily.
Nejtragičtější nehoda vlaku ICE se stala v červnu 1998 poblíž města
Eschede. Rychlovlak jedoucí z Mnichova do Hamburku v místě vykolejil v rychlosti 200 km/h a při nehodě zahynulo 101 lidí, osm desítek
lidí se navíc zranilo. Do mostu u trati tehdy narazilo čtrnáct vagónů
soupravy. Příčinou byl zlomený rám kola vlaku. Třetí generace rychlovlaku ICE může dosáhnout až třísetkilometrové rychlosti v hodině.
Vlak nejezdí pouze po německém území, ale také do Curychu, Vídně,
Bruselu, Amsterodamu nebo například do Paříže.
Německý vysokorychlostní rychlík ICE vykolejil v roce 2008
poblíž města Fulda, když při výjezdu z tunelu narazil do stáda
ovcí v plné rychlosti. Deset z dvanácti vagonů přitom vykolejilo.
Zranění utrpělo dvacet tři lidí, tři z nich těžká. V rychlíku na lince
Hamburk – Mnichov cestovalo v době nehody sto sedmdesát
lidí. Nehoda se stala před výjezdem soupravy z jedenáctikilometrového landrückenského tunelu, jenž je nejdelším železničním
tunelem v Německu.
V České republice se v roce 2012 stalo, že vlak, který vjel do pražského tunelu po koleji, na níž už stál jiný vlak, zastavily minimálně dvě
brzdy. Kromě generálního stopu od výpravčího se snažil soupravu
ve stejném okamžiku zastavit zatáhnutím za brzdu i jeden z cestujících. Vlaky se sice nesrazily, byla však poškozena jedna výhybka na
severním zhlaví hlavního nádraží v Praze a kvůli incidentu v místě
vznikla železniční výluka.
▲ Obr. 1. Zjednodušený profil obousměrné tunelové trouby
▲ Obr. 2. Geometrie vlakové soupravy
Osobní vlaková souprava má technické parametry uvedené v tab. 1.
Podrobné posouzení evakuace
osob z železničních tunelů
Záměrem podrobného posouzení evakuace je identifikovat kritická
místa evakuace v jakémkoliv železničním tunelu a ověřit, že navržené
evakuační cesty (únikové chodníky) umožní v dostatečně krátkém
čase prostor tunelové trouby zasažené požárem opustit přes portály,
propojky nebo únikové šachty. Oproti normovému řešení je možné
využít některý ze simulačních modelů (např. program FDS+Evac),
ve kterém je evakuace propojena s modelem šíření požáru a kouře,
a tím prokázat reálnou evakuaci daného počtu osob v konkrétním
železničním tunelu.
Doba evakuace ovlivňuje požadavek na zajištění podmínek požární
bezpečnosti v prostoru tunelové trouby. Požaduje se, aby osoby
stačily tunel opustit dříve, než dojde k zakouření únikových cest,
a současně se eliminovalo nebezpečí ohrožení sálavým teplem.
První úlohou při podrobném posouzení je modelování šíření požáru
a zplodin hoření, následně se přistoupí k posouzení evakuace za
podmínek, jež odpovídají danému tunelu.
Modelování šíření požáru a zplodin hoření
Analýza šíření požáru a zplodin hoření v železničním tunelu byla provedena prostřednictvím modelu požáru a slouží k ověření podmínek
pro evakuaci osob z hořícího vlaku (požár lokomotivy) do bezpečného
prostoru – v prezentovaném příkladu jsou k dispozici pouze východy
přes tunelové portály na volné prostranství. Pro vlastní analýzu šíření kouře byl použit program FDS (Fire Dynamics Simulator), který
využívá pro modelování dynamiky proudění horkých plynů a zplodin
hoření metody CFD.
Příklad pro modelování požáru
Jako příklad pro modelování požáru byl zvolen obousměrný železniční
tunel o délce 700 m, s vnitřními rozměry o šířce 12,2 m a světlé
výšce 8 m. Tunel je dvoukolejný, s obousměrným provozem. Zjednodušený profil tunelového ostění je znázorněn na obr. 1. Model
pracuje se stojící vlakovou soupravou v blízkosti výjezdového portálu,
v místě, které je zároveň výškově nejníže a jehož vzdálenost k druhému portálu je nejdelší. Únik osob je veden po obou chodnících.
Jako místu vzniku požáru trvajícího 20 minut byla zvolena lokomotiva,
od níž bude v případě požáru pohyb zplodin díky mírnému spádu
v podélném směru (cca 5 ‰) podpořen komínových efektem. Další
vstupní parametry předpokládaného požárního scénáře jsou rychlost
proudění v tunelu 1 m/s a počáteční teplota 10 °C.
Vlaková souprava
Délka vlakové soupravy
Vnější šířka vozů
Výška (se spuštěnými sběrači)
Materiál skříně
8 vozů + lokomotiva
225 m (1 vůz » 25 m)
2,8 m
4,3 m
ocelová svařovaná skříň
▲ Tab. 1. Technické parametry osobní vlakové soupravy
Tvar vlakové soupravy je v modelu zjednodušen na jeden protáhlý
obdélník, který se dělí na lokomotivu a osm osobních vozů, vzájemně
předělených přepážkami (obr. 2). V bočních stěnách osobních vozů
jsou rovnoměrně rozmístěny okenní otvory. Čelo vlaku (lokomotiva)
je umístěno ve vzdálenosti 15 m od výjezdového portálu.
Požár nastane v prostoru lokomotivy a je definován pomocí tepla
uvolněného rychlostí – pro elektrické či dieselové lokomotivy stanovené na základě experimentálně určených hodnot. Tyto hodnoty
jsou pro oba typy lokomotiv srovnatelné a ve 20. minutě trvání požáru odpovídají výkonu 12 MW. Pro výpočet rozvoje požáru se tedy
předpokládá požár elektrické lokomotivy, jenž vznikne ve výškové
úrovni 1,5 m nad úrovní chodníku a bude trvat 20 minut.
Výsledky výpočtu programu FDS mohou zahrnovat širokou škálu
sledovaných hodnot (teplotu, tepelný tok, rychlost proudění, viditelnost apod.). V tomto případě byly zaznamenány zejména teploty ve
výškách 2 a 2,5 m nad úrovní únikového chodníku, výšková úroveň
rozhraní mezi horní horkou a dolní chladnější vrstvou či zakouření
prostoru tunelu během rozvoje požáru. Na obr. 3 a 4 jsou znázorněny
vybrané křivky izolinií a pohyb kouřové vrstvy v tunelu při rychlosti
proudění uvnitř tunelu 1 m/s pomocí vizualizačního programu Smokeview.
Simulace evakuace železničního tunelu
V rámci následující vzorové situace má být simulována evakuace
osob z vlakové soupravy stojící v blízkosti výjezdového portálu,
odkud je pohyb zplodin hoření kvůli stoupání tunelu v podélném
směru podpořen komínovým efektem. Unikající osoby tak mohou
být přímo vystaveny zplodinám hoření. Osoby z vlakové soupravy
budou unikat pouze únikovými chodníky, jež vedou k východu přes
tunelové portály. Pro tuto variantu se zároveň předpokládá znemožnění úniku osob po chodníku v bezprostřední blízkosti lokomotivy
zasažené požárem.
Pro modelování lze využít přídavný modul programu FDS+Evac, pomocí kterého je možné při evakuaci zohlednit nejen projevy působení
stavebnictví 05/12
51
▲ Obr. 3. Křivky izolinií těsně za vlakovou soupravou ve 20. minutě při teplotách
v prostorách tunelu 40 °C (fialová), 50 °C (šedá) a 60 °C (zelená). Tyto limitní
teploty neklesnou pod výšku 2,5 m na únikovém chodníku a nijak neohrozí
unikající osoby.
▲ Obr. 4. Zakouření prostoru tunelu v blízkosti lokomotivy ve 20. minutě
▲ Obr. 5. Schéma průběhu evakuace v programu FDS+Evac
požáru, ale i nastavit rozmístění a fyzický stav jednotlivých unikajících
osob. Každý jedinec je v tomto modelu považován za samostatnou
jednotku a jeho pohyb se řídí vlastní pohybovou rovnicí. Na rychlost
pohybu unikajících osob má zásadní vliv z hlediska orientace a viditelnosti působení kouře.
Vstupní údaje pro simulaci evakuace osob:
■ vzdálenost mezi portály je 700 m (délka tunelu);
■ vzdálenost od výjezdového portálu k čelu lokomotivy činí 15 m;
■ vzdálenost od 1. vozu k vjezdovému portálu je 660 m;
■ únikový chodník má šířku 1,5 m;
■ délka vlakové soupravy je 225 m (délka 1 vozu cca 25 m + lokomotiva);
■ počet osob ve vlakové soupravě (8 osobních vozů) činí 8 × 80 osob
= 640 osob.
V každém osobním voze je poměr zastoupení osob podle věku shodný, a sice: 85 % dospělých, 15 % dětí, tzn. 68 dospělých a 12 dětí.
Rozmístění osob v jednotlivých osobních vozech je rovnoměrné.
Prostor se dělí na čtvrtiny, z nichž každá má svůj vlastní výstup z vozu,
což usnadňuje řízení evakuace. Rychlost pohybu osob vychází z poměrného zastoupení dospělých a dětí v každém voze a je proměnná.
Únik osob z vlakové soupravy
Únik osob z vlakové soupravy probíhá oběma směry, proto se průběh
evakuace v programu FDS+Evac navrhuje podle schématu znázorněného na obr. 5, tedy takto:
52
stavebnictví 05/12
■ východ A – menší část cestujících z pravé poloviny vlakové soupravy (120 osob) se evakuuje směrem k bližšímu (výjezdovému)
portálu po vzdálenějším únikovém chodníku, aby se vyvarovala
účinků tepelného působení z hořící lokomotivy;
■ východ B – větší část cestujících z pravé poloviny vlakové soupravy
(200 osob) se evakuuje směrem ke vzdálenějšímu (vjezdovému)
portálu po vzdálenějším únikovém chodníku;
■ východ C – všichni cestující z levé poloviny vlakové soupravy
(320 osob) se evakuují pouze směrem ke vzdálenějšímu (vjezdovému) portálu po únikovém chodníku bližším k vlakové soupravě.
Únik k bližšímu (výjezdovému) portálu od počátku znemožňuje
hořící lokomotiva.
Před zahájením samotné evakuace osob je stanovena prodleva
v délce trvání 110 až 120 sekund, která charakterizuje jak dobu potřebnou k tomu, aby vlaková četa oznámila potřebu opustit vlak, tak
dobu následující, kdy osoby začnou na vyhlášení poplachu reagovat.
Do této prodlevy se částečně započítává doba nezbytná pro sestup
po schůdcích vozu. Použitý program bohužel nedokáže tuto činnost
lépe simulovat.
Reakce osob na toxicitu se v programu FDS+Evac určuje pomocí
konceptu zlomkové efektivní dávky, tzv. FED. Ta pro výpočet celkové
FED využívá pouze koncentrace CO, CO2 a O2. S koncentrací CO2
se zde počítá výhradně kvůli zrychlenému dýchání (hypoventilaci).
Nepředpokládá se však, že by byla koncentrace CO2 tak vysoká, aby
byl tento plyn nedýchatelný a způsobil v organizmu acidózu.
▲ Graf 1. Výsledná časová závislost průběhu evakuace osob všemi východy
(A, B a C)
Výsledky simulace evakuace podle časové závislosti průběhu evakuace osob jednotlivými východy jsou: východem A – 5,04 minut,
východem B – 16,44 minut a východem C – 18,32 minut. Výsledná
časová závislost průběhu evakuace osob všemi východy je znázorněna na grafu 1.
Zhodnocení průběhu simulace
evakuace zvoleného železničního tunelu
Evakuace probíhala dvěma směry – po navržených únikových
chodnících přes portálové východy, které byly dle schématu na
obr. 5 pojmenovány jako východy A, B a C. Díky nerovnoměrnému
rozdělení osob a rozdílným vzdálenostem k únikovým východům
z tunelu byl průběh evakuace jednotlivými směry výrazně odlišný.
Evakuace části osob k bližšímu východu A (pravá část výjezdového
tunelu) trvala pouze cca 5 minut, kdežto evakuace ke vzdálenějším
východům B a C vzdálenějšího vjezdového portálu trvala déle
a byla rozhodujícím faktorem pro určení celkové doby evakuace –
18,32 minut (graf 1). Příčinou delšího času byla zejména vzdálenost,
kterou musely osoby na nechráněné únikové cestě překonat. Tento
návrh únikové varianty je možno označit za nejnepříznivější.
Na základě simulace programem FDS pro zvolený scénář požáru (výkon
12 MW ve 20. minutě při proudění 1 m/s) je však i pro zvolenou nejnepříznivější variantu evakuace možno konstatovat, že izolinie teploty 40 °C pod
horní horkou vrstvou neklesne v průběhu evakuace pod výšku 2,5 m nad
únikovým chodníkem. Izolinie 40 °C byla zvolena jako přijatelná teplota
pro krátkodobý pobyt osob během evakuace v zasažené tunelové troubě.
Toxické zplodiny hoření se soustředily především v horní horké
vrstvě. Z údajů získaných modulem FDS+Evac lze konstatovat, že
během evakuace nebyl zaznamenán žádný vliv toxicity zplodin požáru na unikající osoby. Vzhledem k postupnému nárůstu intenzity
uvažovaného požáru a rozměrům tunelu došlo k většímu zakouření
sledovaných částí únikových cest až po úniku všech osob.
Programem FDS byla také ověřena viditelnost. Mezní přijatelná hodnota viditelnosti činí 10 m. Během simulace kolísala viditelnost ve
výšce 2 m nad úrovní únikového chodníku minimálně. Počáteční hodnota viditelnosti 30 m byla snížena pouze na konci simulace požáru
při rychlosti proudění v tunelu 1 m/s, a to na hodnoty přibližně 25 m.
Mezní hodnota viditelnosti na únikové cestě tak nebyla překročena.
Získané údaje o průběhu evakuace byly bezprostředně konfrontovány s průběhem požáru a zjistilo se, že po celou dobu evakuace
nebyly překročeny žádné z kritických podmínek pro evakuaci, při
kterých by byla snížena schopnost osob uniknout z tunelu (např.
▲ Obr. 6. Grafické znázornění průběhu evakuace u vzdálenějšího portálu
v 10. minutě. (Postavy modré barvy označují dospělé, postavy bílé barvy
představují děti).
teplotní působení na osoby, snížená viditelnost, působení toxických
zplodin hoření).
Závěr
Prokázání bezpečnosti únikových cest simulací umožňuje zohlednit
více faktorů – geometrii tunelu, šířky únikových cest, počty osob
a jejich fyzickou nebo duševní schopnost, tepelný výkon a rozvoj
požáru, teplotní působení na osoby, tvorbu kouře, působení toxických
zplodin hoření a podmínky pro zachování viditelnosti. Lze poměrně
rychle řešit různé varianty a optimalizovat navržené řešení. ■
Použitá literatura:
[1]McGrattan, K., et al. Fire Dynamics Simulator (Version 5)
User´s Guide. Washington: U.S. Government Printing Office,
2007. NIST, Special Publication 1019-5.
[2]Hostikka, S., et al. Development and validation of FDS+Evac
for evacuation simulations: Project summary report. Finland:
VTT Technical research Centre of Finland, 2007. ISBN 978-95138-6982-3.
[3]Korhonen, T.; Hostikka, S. Fire Dynamics Simulator with Evacuation: FDS+Evac: Technical Reference and User´s Guide.
VTT Technical research Centre of Finland, 2009. ISBN 978-95138-7180-2.
english synopsis
Simulation of Evacuation of Persons in a Railway
Tunnel
The article presents different possibilities how to solve situations
that require evacuating persons in railway tunnels proving the
corresponding safety rate of the solution which divides the tunnel
into fire sections.
klíčová slova:
železniční tunel, evakuace osob, požární bezpečnost
keywords:
railway tunnel, evacuation of persons, fire safety
odborné posouzení článku:
Ing. Jiří Zápařka,
expert v oboru větrání silničních tunelů
stavebnictví 05/12
53
navrhování staveb
text Pavel Háša | grafické podklady Excon, a.s.
Ocelová konstrukce montážní haly
M13 v závodě Škoda Auto a.s.
Ing. Pavel Háša
Stavební fakultu ČVUT v Praze, obor
pozemní stavby absolvoval v roce 1975.
V letech 1975–1980 působil v KPÚ
Praha, v letech 1980–1990 jako projektant ocelových konstrukcí v Hutním
projektu Praha. Od roku 1991 doposud
pracuje ve firmě Excon, a.s. Věnuje se
převážně návrhu ocelových technologických staveb. Je předsedou Technické
normalizační komise č. 35 pro ocelové
konstrukce.
E-mail: [email protected]
Příspěvek představuje návrh ocelové konstrukce stavby Montážní haly M13, která byla
postavena v závodě Škoda Auto Mladá Boleslav v letech 1995–1996. Objekt slouží ke
kompletaci a montáži osobních vozů Škoda,
v současné době typu Škoda Octavia.
Konstrukční řešení stavby
Stavbu haly o rozměrech 219,6 x 188,6 m tvoří dva základní typy
nosných konstrukcí.
Pro centrální část o půdorysných rozměrech 219,6 x 41 m (informační
zónu) byla zvolena tzv. stromová konstrukce, inspirovaná přírodními
prvky (obr. 2). V areálu závodu vzniklo následně několik konstrukcí
s podobným konceptem řešení [2].
Pro přilehlé části pomocných provozů (fraktály) byla užita konstrukce
prostorového předpínaného vzpínadla. Střední část objektu (informační zóna) je o 3,5 m vyšší než část fraktálová a tvoří tak výraznou
dominantu celého objektu.
▼ Obr. 1. Štítová stěna s procházejícími „větvemi“
54
stavebnictví 05/12
Centrální část haly
Hlavní nosný prvek střední části představuje dvojice „stromů“ ve
vzájemné vzdálenosti 9 m ve směru příčném a 18 m ve směru
podélném. Celková výška stromů činí 14,5 m. Tyto stromy se
postupně větví – nejprve se kmen stromu rozvětví ve čtveřici
hlavních větví, které se pak opět rozvětví ve čtveřici sekundárních
větví, podporujících již klasickou střešní konstrukci s podélným
modulem 4,5 m.
Celý půdorys obsahuje třináct dvojic takových stromů, krajní dvojice
se nacházejí již ve štítové stěně budovy (obr. 1).
Hlavní kmen stromu tvoří do základů vetknutá trubka, vetknutí zajišťuje i stabilitu stavby. Trubka kmene se větví prostřednictvím odlitku
(obr. 3) na čtveřici hlavních trubkových větví, dále se postupně rozdělujících opět prostřednictvím odlitků na čtveřici sekundárních větví.
Na stromovou konstrukci se připojuje střešní konstrukce. Vzhledem k deformacím stromové struktury a nerovnoměrnosti zatížení
je střešní konstrukce připojena kloubově, s užitím všesměrných
kloubů (obr. 6).
Hlavním nosným prvkem střešní konstrukce jsou plnostěnné vazníky
z profilu HEA 340. Vazníky jsou podporovány sekundárními větvemi
stromu. Vazníky podporují plnostěnné spojité vaznice z profilu IPE,
HEA s rozpětím 4,5 m a vzájemnou vzdáleností cca 3,3 m, střešní
plášť je pak podporován trapézovým plechem. Střešní konstrukce
je v podélném směru dilatována. Dilatace je řešena posuvným uložením v konstrukci.
V podélné stěně střední části, navazující na konstrukci fraktálů, je
mohutný příhradový nosník o rozpětí 18 m (obr. 7), využívající výškový
rozdíl 3,5 m mezi střechou střední části a střechou tzv. fraktálové
části (obr. 8). Tyto příhradové nosníky v příčném směru působí jako
kyvné pruty a umožňují tak příčnou dilataci objektu.
Fraktálová pole obslužných provozů
Po obou stranách hlavní centrální informační zóny se nacházejí tzv.
fraktálová pole, s druhým typem konstrukčního řešení. Jejich základní
půdorysný modul je 18 x 18 m, výška 8,25 m. Tato pole slouží pro
umístění obslužných provozů.
▼ Obr. 2. Stromová konstrukce centrální části haly
▼ Obr. 3. Hlavní kmen „stromu” tvoří trubka vetknutá
do základů kmene. Větví se prostřednictvím odlitku
na čtveřici hlavních trubkových větví, dále se postupně rozdělujících opět prostřednictvím odlitků
na čtveřici sekundárních větví.
▲ Obr. 4. Příčný řez konstrukcí centrální části haly
půdorys střechy
půdorys stromu
▲ Obr. 5. Půdorys střechy a stropu centrální části haly
Ocelová střešní konstrukce je pojata jako kombinace prostorového vzpínadla a rovinných vzpínadel (obr. 8). Je podporována
v modulu 18 x 18 m železobetonovými obousměrně vetknutými
sloupy, ke sloupům je pak připojena kloubově. Železobetonové
sloupy jsou obousměrně vetknuty do základů a zajišťují stabilitu
stavby. „Fraktálová“ pole jsou v podélném směru jedenkrát dilatována. Dilatace je řešena zdvojením ocelové střešní konstrukce
a jejím uložením prostřednictvím posuvného ložiska na společný
železobetonový sloup.
Šikmá táhla vzpínadel a vodorovná táhla spodního pasu jsou
k hornímu pasu a trubkové vzpěře připojena čepovým spojem
přes šroubovanou, rektifikovatelnou koncovku. Celá konstrukce
je předpjatá. Předpětí se realizovalo opačnou deformací konstrukce pomocí hydraulických lisů a postupným dotahováním
stavebnictví 05/12
55
▲ Obr. 6. Kloubový přípoj s užitím všesměrných kloubů
▲ Obr. 7. Návaznost střední lodi na tzv. fraktálová pole
▼ Obr. 9. Příhradová konstrukce strojovny
56
stavebnictví 05/12
▲ Obr. 8. Fraktálové pole s prostorovými a rovinnými vzpínadly
rektifikovatelných koncovek. Předpětím konstrukce se dosáhlo příznivého průběhu ohybových momentů v hlavních i sekundárních nosnících.
V některých čtvercích fraktálových polí byly umístěny strojovny vzduchotechniky – penthousy. Tato pole s vysokým užitným zatížením byla
navržena odlišně. Jejich nosnou konstrukci tvoří prostorový trubkový
příhradový rošt, podepřený v rozích pole o rozměrech 18 x 18 m (obr. 9).
Rošt je spřažen s železobetonovou deskou podlahy strojovny. Nad
strojovnami je pak situována běžná střešní konstrukce s příhradovými
vazníky o rozpětí 18 m.
Závěr
Použitá literatura:
[1]Pačes, A.: New Design Concept and Installation Process Applied
to the Steel Structure of a New Industrial Hall in Škoda a.s. in
1995–1996. Sborník 2nd World Conference on Steel in Construction, San Sebastian, 1998.
[2]Lávka v Mladé Boleslavi, Lenner Roman a kol., Stavební obzor 4/2003.
english synopsis
Steel Structure of the Assembly Hall M13 in Škoda
Auto a.s. Plant
Oba typy konstrukcí svojí ekonomičností dokazují, že konstrukce
používané ve vzhledově náročných prostorech (haly letišť apod.)
mohou najít úspěšné uplatnění i v průmyslových konstrukcích. Původní konstrukce byla nedávno rozšířena a v současné době probíhá
projektová příprava na další rozšíření objektu. ■
The article presents the design of the steel structure of the assembly
hall M13 built in the Škoda Auto Mladá Boleslav plant in 1995–1996. The
hall is used to finish and assemble Škoda cars, currently Škoda Octavia.
The types of the structures designed and their cost effectiveness prove
that the structures placed in aesthetically discerning areas (airport halls,
etc.) can be used successfully in industrial applications, too.
Základní údaje o stavbě
Investor: Škoda Auto a.s.
Architektonický návrh: Henn Architekten
Spolupráce na řešení nosné konstrukce objektu:
Schlaich, Bergerman und Partner
Generální projektant: Tebodin Czech Republic, s.r.o., Praha
Realizační a dílenská dokumentace ocelové konstrukce:
Excon, a.s.
Výroba a montáž ocelové konstrukce:
Hutní montáže
Realizace: 1995–1996
klíčová slova:
ocelová konstrukce montážní haly M13, plnostěnné vazníky,
spojité vaznice z profilu IPE, HEA, profily IPE, profily HEA
keywords:
steel structure of the assembly hall M13, plain girders, continuous
purlins of IPE and/or HEA profiles, IPE profiles, HEA profiles
odborné posouzení článku:
Ing. Michael Trnka, CSc.,
autorizovaný inženýr v oborech statika a dynamika staveb,
mosty a inženýrské konstrukce
inzerce
SHS CMS inz 185x125 01.indd 1
4/20/12 6:10:07 AM
stavebnictví 05/12
57
právní předpisy
text Ing. Petr Vrbka, předseda dozorčí komise RTS, a.s.
Novela zákona o veřejných zakázkách
Novela zákona o veřejných zakázkách nabyla
účinnosti dne 1. dubna 2012. Jako jedna z mála
změn právních předpisů se dotkla kromě nově
zahajovaných zadávacích řízení i veřejných
zakázek, u nichž dojde po 1. dubnu 2012 k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku nebo ke
splnění veřejné zakázky.
Na stránkách Ministerstva pro
místní rozvoj (MMR) bylo a je
publikováno výkladové stanovisko, podle kterého jsou veřejní
zadavatelé povinni uveřejnit text
smlouvy s vybraným dodavatelem, pokud k uzavření smlouvy
dojde po 1. dubnu 2012, a stejně
tak jsou zadavatelé povinni uveřejnit skutečně uhrazenou cenu
veřejné zakázky a seznam subdodavatelů u veřejných zakázek,
u nichž dojde k jejich splnění po
1. dubnu 2012.
Výkladovému stanovisku MMR
nelze z právního hlediska nic
vytknout, snad kromě přílišné
přísnosti vůči zadavatelům, ale
splnění povinností zadavatelů
a dodavatelů v souvislosti s uveřejňováním požadovaných dokumentů přináší některá úskalí,
která zákon neřeší, a ponechává
na zadavatelích a dodavatelích,
aby si s nimi poradili podle svého. Takový postup však může
přinést při následných kontrolách
řadu negací ze strany kontrolních
orgánů, protože jejich kontrola
proběhne již v době, kdy sporné
otázky budou najisto vyřešeny
buď rozhodnutím ÚOHS, nebo
výkladovým stanoviskem MMR
a žádnou kontrolu nikdy nezajímal
stav vědomí a znalostí v dobách
počátku aplikace zákona.
Uveřejnění
uzavřené smlouvy
Zákon v ustanovení § 147a v odstavci 2 nově stanoví povinnost
veřejného zadavatele uveřejnit
na profilu zadavatele celé znění
smlouvy nebo rámcové smlouvy
do patnácti dnů od jejího uzavře-
58
stavebnictví 05/12
ní. Tato povinnost se vztahuje i na
veřejné zakázky malého rozsahu,
jejichž cena přesáhne 500 000 Kč
bez DPH. Má-li veřejný zadavatel
naplnit svoji zákonnou povinnost,
části zákona týkající se textové
části zadávací dokumentace se
k uveřejnění stávají povinnými pouze textové dokumenty,
tedy nikoliv projektová (resp.
příslušná) dokumentace. Bylo
by zcela nesystémové v jedné
části zákona projektovou dokumentaci z uveřejnění vyjmout,
a to v části, kde by její uveřejnění
bylo zcela logické, a v druhé části ji povinně uveřejňovat, i když
v té době je již její informační
potenciál zcela nulový. Ustanovení nařizující uveřejnit celé
Existuje poměrně velké riziko, že názor zadavatele na to, co je a co není textová část zadávací
dokumentace, může být zcela jiný než názor
zástupce následné kontroly.
musí vzít na vědomí, že celé znění smlouvy je znění včetně všech
příloh nebo nedílných součástí
smlouvy, tedy včetně projektové dokumentace, je-li přílohou
smlouvy, a včetně položkových
rozpočtů vybraného dodavatele.
Kromě nároků na kapacitu profilu
zadavatele může nastat problém
s položkovými rozpočty, kde
vybraný dodavatel chtě nechtě
odhalí svoji cenovou strategii. Je
tedy nutné, aby zadavatel pamatoval na to, že uveřejnit musí celé
znění smlouvy a nezapomněl na
znění smlouvy však lze těžko
vykládat jinak než včetně všech
jejích součástí.
Nezbývá, než vyčkat na další výkladové stanovisko buď
MMR nebo Úřadu pro ochranu
hospodářské soutěže, aby se
rozsah a způsob uveřejňování
smlouvy a textové části zadávací
dokumentace ujednotil a nebyl
v budoucnu příčinou možného
porušení zákona. Přitom zadavatel musí v zájmu své právní jistoty
uveřejnit v současné době raději
více než méně.
Pro dodavatele výkladové stanovisko MMR přináší povinnost předložit veřejnému zadavateli seznam subdodavatelů. Stále však chybí prováděcí
právní předpis, jenž by definoval obsah a formu
seznamu subdodavatelů.
některou z jejích příloh, protože
správním deliktem zadavatele
je nesplnění povinnosti uveřejnění stanovené zákonem, nebo
nedodržení způsobu uveřejnění
stanoveného zákonem. Je však
otázkou, zda takto uveřejnění
smlouvy na veřejnou zakázku zákonodárce myslel, protože v jiné
Ani pojem textová část zadávací
dokumentace zákon nijak blíže
nespecifikuje a ponechává na
zadavateli, aby si jej vyložil sám.
Existuje poměrně velké riziko,
že názor zadavatele na to, co je
a co není textová část zadávací
dokumentace, může být zcela
jiný než názor zástupce následné
kontroly. I v tomto případě platí,
že v rámci právní jistoty zadavatele by měl zadavatel na profilu
uveřejňovat nejen požadavky
na zpracování nabídky, ale i obchodní podmínky, soupisy stavebních prací, dodávek a služeb.
(Není jasné, zda jejich listinnou,
nebo elektronickou podobu,
má-li však zadavatel ze zákona
zveřejňovat textovou část, pak
zřejmě jejich listinnou podobu.)
Velmi opatrný zadavatel by měl
uveřejnit i technické a průvodní
zprávy z projektové dokumentace, protože i ty mají charakter či
formu textů.
Seznam
subdodavatelů
Pro dodavatele výkladové stanovisko MMR přináší povinnost
(což platí pro veřejné zakázky
splněné po 1. dubnu 2012)
předložit veřejnému zadavateli
seznam subdodavatelů. V něm
uvede subdodavatele, jimž za plnění subdodávky uhradil více než
10 %, nebo v případě významné
veřejné zakázky více než 5 %
z celkové ceny veřejné zakázky, nebo z části ceny veřejné
zakázky uhrazené veřejným zadavatelem v jednom kalendářním roce, pokud doba plnění
veřejné zakázky přesahuje jeden
rok. Povinností dodavatele je
předložit seznam subdodavatelů nejpozději do šedesáti dnů
od splnění smlouvy, nebo do
28. února následujícího ka lendářního roku v případě, že
plnění smlouvy přesahuje jeden
rok. Má-li subdodavatel formu
akciové společnosti, je přílohou
seznamu i seznam vlastníků
akcií, jejichž souhrnná jmenovitá
hodnota přesahuje 10 % základního kapitálu. Seznam musí být
vyhotovený ve lhůtě devadesáti
dnů před dnem předložení seznamu subdodavatelů.
Nemá smysl polemizovat o předkládání seznamu subdodavatelů,
kter ým dodavatel již uhradil
určitou část veřejné zakázky,
protože smyslem zákona je
zabezpečit transparentnost a informovanost o zadávacím řízení.
Skutečnost, zda v době pořizování a předkládání seznamu
subdodavatelů byly, či nebyly
skutečně prostředky uhrazeny,
není pro splnění povinnosti
předložit seznam subdodavatelů významná (málokterý dodavatel uhradí subdodavateli jeho
cenu dříve než šedesát dnů od
splnění veřejné zakázky). Podstatnější je, že stále chybí (alespoň v době vzniku tohoto článku) prováděcí právní předpis,
jenž by definoval obsah a formu
seznamu subdodavatelů. Nelze
tak vyvodit, jaké důsledky může
mít uveřejněný seznam subdodavatelů na budoucí kontroly,
respektive jak bude posuzována
vazba mezi původní nabídkou
a seznamem skutečných subdodavatelů. Pokud tedy dodavatel
v původní nabídce prokázal část
své kvalifikace prostřednictvím
subdodavatele (v mnoha případech jde o účelové prokazování
kvalifikace) a takový subdodavatel nebude následně po splnění
veřejné zakázky uveden v seznamu subdodavatelů, bude mít
tato skutečnost vliv na případné
přiznání nebo vrácení dotace?
Pokud by subdodavatel, který
prokazoval dodavateli část kvalifikace, v seznamu nebyl, pak
by to nasvědčovalo stavu, kdy
veřejnou zakázku splnil nekvalifikovaný dodavatel. Nakonec
by se nejednalo jen o problém
dodavatele, ale i zadavatele,
jenž měl plnění veřejné zakázky
řádně kontrolovat. Stejně tomu
bude v situaci, kdy v nabídce
existoval určitý seznam sub dodavatelů a v seznamu po
splnění veřejné zakázky je v pozici subdodavatelů identifikace
zcela jiných osob. Tento stav
může nastat zcela záměrně, ale
i vlivem naprosto objektivních
okolností (insolvence subdodavatele apod.). Nikdo však
nyní nedokáže odhadnout, jaký
vliv může mít takový rozpor na
konečné posouzení splnění
povinností dodavatele nebo
zadavatele. Z toho se dá vyvodit
jediné – zadavatelé by měli výrazně omezit své požadavky na
uvádění subdodavatelů v nabídkách, protože i jim by to mohlo
v budoucnu přinést nečekané
problémy.
Pro dodavatele přináší povinnost
předkládat seznam subdodavatelů nutnost sledovat plnění
realizovaných veřejných zakázek,
protože předložení seznamu je
zákonná povinnost, na kterou již
nemusí být dodavatel zadavatelem upozorňován. Nepředložení
seznamu subdodavatelů ve
stanovené lhůtě je pak správním
deliktem dodavatele.
Jasno není zcela ani v zákonem
stanovených lhůtách. U smluv,
jejichž doba plnění přesahuje jeden rok (tedy u poměrně mnoha
veřejných zakázek na stavební
práce), se seznam subdodavatelů předkládá průběžně, vždy do
28. února následujícího roku. Do
seznamu subdodavatelů se přitom zapisuje ten subdodavatel,
jehož výše plnění se poměřuje
k ceně uhrazené zadavatelem
v příslušném kalendářním roce.
To samozřejmě může vyvolat
vytvoření zcela jiného seznamu,
než by tomu bylo v případě, kdy
by smlouva na veřejnou zakázku
netrvala déle než jeden rok.
Zcela jasno není ani v situaci,
kdy veřejná zakázka na stavební
práce, jejíž plnění trvalo déle než
jeden rok, skončí v květnu. Musí
být seznam subdodavatelů předložen k 28. únoru kalendářního
roku a následně opět v únoru
dalšího roku, nebo do šedesáti
dnů ode dne splnění veřejné zakázky (tedy přibližně v červenci
téhož roku)?
I v této fázi uveřejňování by bylo
vhodné vyčkat na prováděcí
právní předpis a na výkladovou
praxi, ale povinnost předkládat
a uveřejňovat seznam subdodavatelů v zákonných lhůtách
vzniká již v současnosti a splnění
této povinnosti nepočká. ■
Autor:
Ing. Petr Vrbka,
předseda dozorčí komise
RTS, a.s.
inzerce
Řízení
stavebních
zakázek
součást eRP systému InFOpower
efektivní příprava zakázky, včetně nabídkového řízení
Plánování zdrojů a kapacit
Průběžné sledování plánovaných a skutečných nákladů
vyhodnocení stavební zakázky
Svět stavebnictví na dotek
RTS, a. s., Lazaretní 13, Brno 615 00, www.rts.cz
e: [email protected], t: +420 545 120 211, f: +420 545 120 210
stavebnictví 05/12
59
názory a komentáře
Spotřebitel, nebo dodavatel? Jsme banánová republika?
Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
na základě požadavku firmy VELUX
Česká republika, s.r.o. (skupina Velux) nařídilo Úřadu pro normalizaci
a měření změnit ČSN 73 0540-2
Tepelná ochrana budov – Část 2:
Požadavky. Důvodem tohoto nařízení je požadavek normy na nejnižší
teplotu na vnitřním líci obvodového
pláště budov. Ministerstvu tento
požadavek nevadí např. u zdí, ale
vadí mu u oken. Jak je to obvyklé,
vysvětlují úředníci své nařízení předpisy EU. Podle jejich výkladu nesmí
být v normě pro návrh stavby uveden žádný požadavek, který není
uveden v evropských výrobkových
normách. Bránilo by to prý volnému
pohybu výrobků na trhu.
Nejde jen o výše zmíněnou normu,
jde především o princip. Účelem
požadavku, jenž je pro ministerstvo
kontroverzní, je omezit vznik plísní
a rosení oken. Jde o zásah do návrhu stavby. V dalším kole by se mohl
objevit ministerský požadavek, že při
návrhu stavby není možné od již zabudovaného výrobku požadovat nic
jiného, než je pro dotyčný výrobek
deklarováno. Pro názornost – např.
požadavky na cement a cement zabudovaný do stavby (beton) se dosti
liší. Požadavek, aby se okno nerosilo,
je ve vztahu k výrobku nesmyslný.
Bohužel to není apríl...
Na základě žádosti MPO ČR
z února 2012 vyhlásil a v dubnu
2012 vydal Úřad pro technickou
normalizaci, metrologii a státní
zkušebnictví v Praze (ÚNMZ)
problematickou Změnu Z1 ČSN
73 0540-2 Tepelná ochrana budov
– Část 2: Požadavky. Vydání změny bylo oznámeno ve Věstníku
ÚNMZ č. 4/2012, počátek platnosti této změny je od 1. května 2012.
V této změně normy, zpracované
pracovníky ÚNMZ, se podařilo
na základě žádosti společnosti
VELUX Česká republika, s.r.o.,
respektive skupiny VELUX, přesunout problematiku nejnižší
povrchové teploty výplní otvorů
do Informativní přílohy normy D.
Podmínky uváděné pro omezení
kondenzace na vnitřním povrchu
výplní otvorů (tj. zejména zabu-
dovaných oken a dveří) je podle
výkladu ÚNMZ možné použít pouze
na základě dohody smluvních stran.
ÚNMZ na svých webových stránkách výslovně uvádí v komentáři
k této změně, že Parametr nejnižší
povrchové teploty výplní otvorů nelze
požadovat s odkazem na vyhlášku
č. 268/2009 Sb.
Je třeba širší odborné veřejnosti
poskytnout informaci, že s tímto
zásahem do ryze technického požadavku, jenž podstatně ovlivňuje
kvalitu staveb, opakovaně a marně
vyjadřovali nesouhlas:
■ pracovníci Ministerstva pro místní
rozvoj ČR odpovědní za vyhlášku
MMR č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby,
ve znění vyhlášky č. 20/2012 Sb.;
■ členové věcně příslušné technické normalizační komise TNK 43
Požadavek na to, aby se okna nerosila v domě, je však zcela legitimní.
Není to bohužel jediný případ, kdy
požadavek spotřebitele má menší
váhu než požadavek výrobce.
České normy připravuje příslušná
Technická normalizační komise
na základě technického vývoje
a zkušeností z hotových staveb. Za
návrh stavby odpovídá autorizovaný
projektant. Při postupu přesně
podle normy se předpokládá, že
jsou splněny požadavky stavebního zákona na stavbu. Vyhláška
č. 268/2009 Sb. však umožňuje
podle normy nepostupovat a plnit
požadavky stavebního zákona jiným
způsobem. Za návrh však odpovídá
projektant. Ani přesný postup podle
norem z něj nesnímá odpovědnost,
protože normy kromě výjimek nejsou závazné.
V této době nedostatku peněz
mě napadá úsporné řešení. Zrušit
všechny technické normalizační
komise. Úředníci by si pozvali vybrané výrobce výrobků pro stavby
a společně by rozhodli o tom, co
v normách má být a co ne. A potom
vzhůru ke světlým zítřkům.
Stavební tepelná technika, včetně řešitelů ČSN 73 0540-2:2011;
■ odpovědní zástupci ČKAIT, která
je hlavním uživatelem stavebních
technických norem.
Je třeba zmínit i zdravotní rizika.
Změna normy je v rozporu se základním hygienickým požadavkem
na stavby – jedná se o požadavek
na vyloučení vlhkosti a plísní na
vnitřním povrchu všech konstrukcí
směrem do místností, samozřejmě bez výjimky pro výplně otvorů.
Lze konstatovat, že v tomto případě selhaly běžné způsoby
vzájemného dorozumění. Prosadil
se jednostranný obchodní zájem,
který reálně snižuje ochranu veřejného zájmu na kvalitě staveb. Tím
je omezena veřejná ochrana uživatelů staveb před zabudováním
nevhodných výrobků do staveb.
Nepatřičnou změnu normy je
však možné včas zrušit...
Věcné technické či právní argumenty zástupců těchto významných
skupin nebyly odpovědným způsobem projednány ani vypořádány. A to nemluvíme o uživatelích
staveb, kteří nedostali šanci k vyjádření, zda chtějí žít či pracovat v budovách s trvale orosenými okny
a dveřmi – což uvedená změna
normy umožňuje. Kdo to nezažil, tak
těžko chápe, jak skličující je výhled
přes příliš často orosená okna, jak
nepříjemná je nutnost denního
opakovaného stírání vody z oken,
někdy i včetně plísní. Nehledě na
zkrácení životnosti povrchových
úprav i vlastních konstrukcí zabudovaných oken a přilehlých stěn či
šikmých střech.
Autor:
Ing. Václav Mach,
čestný předseda ČKAIT
Text vyšel jako úvodník v časopisu
Tepelná ochrana budov č. 2/2012.
Autor:
Ing. Jiří Šála, CSc.
inzerce
Na přípravě konference spolupracují:
TECHNICKÝ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV STAVEBNÍ PRAHA, s.p.; Výzkumný ústav pozemních staveb Certifikační společnost, s.r.o. Praha;
Česká komora autorizovaných inženýrů; Státní fond rozvoje bydlení a další
VII. ročník celostátního odborného semináře
OTVOROVÉ VÝPLNĚ STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ
okna (včetně střešních), meziokenní vložky, lodžiové stěny, dveře, požární uzávěry a vratové systémy
Hradec Králové, 16.–17. října 2012
MEDIÁLNÍ PARTNEŘI
INTERNETOVÉ PORTÁLY
Informace, přihláška na www.stavokonzult.cz
60
stavebnictví 05/12
inzerce
Když hluk škodí...
dálnic, železnic, průmyslových areálů
apod.
Absorbér je tvořen soustavou plastových a kovových prvků.
V září 2011 proběhla instalace hlukového absorbéru ve firmě NAVOS a.s., Kroměříž – zadání bylo
snížení hlučnosti provozu sušičky
krmiv. Výška sušičky zrniv 30 m + 3 m
(boční výstup nad stěny).
Vyjádření manažera a hlavního projektanta Ing. Miroslava Vaňka ze společnosti NAVOS a.s., Kroměříž:
„Naše společnost NAVOS a.s. hledala efektivní způsob odhlučnění
provozu nově postavené sušičky
zrní. Areál firmy sousedí s občanskou
výstavbou, která by byla vystavena
monotónnímu hluku ze sušičky.”
Naše požadavky lze shrnout do
3 bodů:
■
lehká protihluková stěna s vysokou pohltivou účinností a malou
výškou;
■ odolná na nárazový vítr ve výšce
až 30 m;
■ snadný transport do výšky a lehká
montáž.
Společnost MATEICIUC a.s. předložila řešení, které splňovalo výše uvedené požadavky.
Plastová protihluková stěna má výšku 1 m a je ukončena hlukovým absorbérem HAM o výšce 0,378 m.
Jen horní ukončovací prvek zvyšuje
účinnost odhlučnění o 3dB, samotná
protihluková stěna má zvukovou pohltivost DLa 20dB. Celkový efekt po
úspěšně dokončené montáži je velice
dobrý. Naši hlavní stěžovatelé, obyvatelé z blízké rodinné zástavby, si na
průmyslový hluk z ventilátorů již nestěžují. Hosté naší firmy rovněž chválí barevné a estetické provedení protihlukové stěny a hlukového absorbéru na
nově postavené sušičce zrní.
Hlukový absorbér MATEICIUC
(HAM) je prvek, který je montován
jako horní, zakončovaní díl stěny
z protihlukových panelů (HAMPPEP
B13 z produkce MATEICIUC a.s.
nebo na jiné vhodné protihlukové
panely/stěny). Je určen k izolování
nebo snižování přenosu dopravního
hluku z frekventovaných komunikací,
Základem absorbéru jsou nosné
profily systému HAMPPEP se základními rozměry 125 x 90 mm, po
stranách opatřené „zámky“, které
slouží k vzájemnému spojení profilů.
Nosné profily jsou variantně doplněny krycími tlumicími lištami lichoběžníkového tvaru nebo standardního tvaru (dle systému HAMPPEP)
s pohltivou výplní.
Pevnost sestavy HAM je zajištěna
kovovými prvky – kovovou výztuhou uvnitř spodního nosného profilu, kovovými zpevňujícími objímkami
a bočnicemi.
Veškeré kovové díly jsou opatřeny
antikorozní povrchovou úpravou.
Hlukový absorbér částečně nahrazuje
výšku stěny v místech, kde není možné z různých důvodů postavit vysokou stěnu, např. požadavek na nižší
hmotnost protihlukového opatření.
Účinnost absorbérů je potvrzena odborným měřením v reálném prostředí
a ne v laboratorních podmínkách.
HAM se montují do předem osazených ocelových sloupů HEA nebo
HEB obdobně jako panely vlastní
protihlukové stěny. Spáry mezi přírubou sloupu a panely se těsní pryžovými profily.
Barevné provedení je možné dle
dohody se zákazníkem v odstínech
dle RAL a imitace dřeva.
Vzhledem ke konstrukčnímu řešení
je možné absorbér (obdobně jako
vlastní protihlukové panely HAMPPEP) využít jako systém typu „zelená
stěna“.
MATEICIUC a.s.
Ke Koupališti 370/15, 742 35 Odry
Tel.: 556 312 411, Fax: 556 730 417
E-mail: [email protected]
www.mat-plasty.cz
stavebnictví 05/12
61
svět stavbařů
text a foto redakce
Setkání představitelů ČSSI s řediteli
SPŠ a VOŠ stavebního zaměření
Koncem března tohoto roku se ve
velké zasedací místnosti budovy
ČKAIT v Sokolské ulici konala
úvodní koordinační schůzka zástupců středních průmyslových
škol a vyšších odborných škol
stavebního zaměření se členy
exekutivy a prezidia Českého
svazu stavebních inženýrů (ČSSI).
Smyslem jednání je zejména
navázat oboustrannou spolupráci
mířící k pozdvižení prestiže i úrovně stavebního oboru.
Český svaz stavebních inženýrů,
jako profesní organizace stavbařů,
má zájem navázat užší spolupráci
se středními a vyššími odbornými
školami zaměřenými na oblast
stavebnictví. Snahou je především
na republikové úrovni sjednotit
a prohloubit dosavadní spolupráci,
s cílem co nejvíce propagovat
stavebnictví mezi studenty těchto
škol. ČSSI má také zájem o větší
zapojení vyučujících odborných
předmětů na jednotlivých školách
do činnosti formou řádného
a přidruženého členství. „Věříme,
že se společnými silami podaří
zatraktivnit stavařské povolání
pro nastupující generace tak,
aby mladí lidé zůstali v oboru
a pokračovali v dobré tradici
českých stavebních inženýrů,“
uvedl setkání Ing. Pavel Štěpán,
prezident ČSSI. ■
▲ Koordinační schůzka zástupců středních průmyslových škol a vyšších odborných škol stavebního zaměření se členy exekutivy
a prezidia Českého svazu stavebních inženýrů (ČSSI)
EUROVIA CS versus ŘSD ČR – spor pokračuje
Společnost EUROVIA CS, a.s.,
opakovaně žádá Ředitelství silnic
a dálnic ČR o spolupráci na zjištění
skutečných příčin zvlnění dálnice
D 47 a stanovení způsobu opravy,
včetně jeho odsouhlasení. Společnost v minulosti několikrát deklarovala svoji vůli urychleně spustit
další etapu oprav a až poté řešit,
kdo je zaplatí. ŘSD ČR na tento
návrh nereaguje. Místo toho vymýšlí další obvinění, jež se následně
ukazují jako nepravdivá. Do této
kategorie patří i podnět k prošetření
Krajskému státnímu zastupitelství
v Ostravě, podle něhož údajně
došlo k uvedení ŘSD ČR v omyl
a k následnému obohacení zhotovitele, tedy společnosti EUROVIA CS, a.s.
„Je to pro nás téměř úsměvná záležitost. V minulých týdnech došlo
k podobnému trestnímu oznámení
62
stavebnictví 05/12
ze strany Tomáše Jarolíma, v uvedené době místopředsedy strany
Věci veřejné. Téměř každý týden
na nás vymýšlí ŘSD ČR nové
útoky a obvinění, které se posléze
ukážou být zcela neopodstatněné.
Je otázkou, zda se tímto aktuálním
počinem nesnaží šéf ŘSD ČR René
Poruba získat politické body pro
postup na křeslo ministra dopravy,“
komentuje situaci Petra Kučerová,
tisková mluvčí společnosti EUROVIA CS, a.s.
Společnost odmítá, že by v souvislosti s fakturací dodávek práce
došlo k jakémukoliv pochybení.
Veškeré částky či jejich výpočty
jsou dokladované a se zhotovitelem
odsouhlasené. „Je s podivem, že
jsme se nejprve podle pana Poruby
měli obohatit o půl miliardy, nyní
dospěl k částce 120 miliónů. Jakým
způsobem tak učinil, opět není
jasné – půjde zřejmě o další pokus
ukázat médiím a veřejnosti nějaké
zajímavé číslo,“ doplňuje Kučerová.
ŘSD ČR provedlo na inkriminovaném úseku kopané sondy – mají
podle něj potvrdit, že dálniční těleso údajně obsahuje jiný materiál,
než ten, který objednalo. „ŘSD již
dopředu ví, co sondy ukážou. Není
nám jasné, kde berou takovou
jistotu. My takové nadpozemské
schopnosti nemáme,“ komentuje
Kučerová.
Více informací o kauze lze nalézt na
www.pravdaod47.cz.
▼ Dálnice D 47, stavba 4707 Bílovec – Ostrava (Rudná), ilustrační fotografie
Stavební inžinieri oslávili
20. výročie obnovenia Komory
Inžinieri včera, dnes a zajtra a ich
dôležitá úloha v spoločnosti – to
bolo témou Inžinierskeho dňa, ktorý
Slovenská komora stavebných inžinierov (SKSI) zorganizovala 16. marca 2012 v Bratislave. „Stavebníctvo
na Slovensku dosiahlo v posledných
rokoch veľký pokrok, na čom má
nemalú zásluhu aj Slovenská komora
stavebných inžinierov,“ povedala v úvode podujatia prvá dáma
Slovenskej republiky pani Silvia
Gašparovičová, manželka prezidenta
Slovenskej republiky, pod ktorej
záštitou sa Inžiniersky deň konal.
Podujatia sa zúčastnilo vyše
250 účastníkov, vrátane najvyšších predstaviteľov a odborníkov
Európskej rady inžinierskych
komôr ECEC a Európskej rady
stavebných inžinierov ECCE
a inžinierskych komôr a zväzov
Nemecka, Bavorska, Saska, Rakúska, Česka, Poľska, Maďarska,
Slovinska, Chorvátska, Bulharska,
Grécka a Čiernej Hory.
▼ Záštitu nad Inžinierskym dňom prevzala prvá dáma Slovenskej republiky, pani
Silvia Gašparovičová. Zľava: profesor Karl Kling, zakladateľ a čestný prezident
Bavorskej inžinierskej komory, Silvia Gašparovičová, Dušan Majdúch, predseda
SKSI, Vladimír Benko, 1. podpredseda SKSI. Foto: Miroslav Miklas, archív SKSI.
Vladimír Benko zvolený za predsedu SKSI
Autorizovaní stavební inžinieri si zvolili Vladimíra Benka za
predsedu Slovenskej komory
stavebných inžinierov na Valnom
zhromaždení SKSI, ktoré sa konalo 14. apríla 2012 v Bratislave.
Vladimír Benko nahradí vo funkcii
odchádzajúceho predsedu Komory Dušana Majdúcha. V krátkom
príhovore po zvolení za predsedu
SKSI Vladimír Benko povedal:
„Budem naďalej podporovať
predovšetkým zviditeľňovanie
technickej, a najmä inžinierskej
inteligencie v spoločnosti. Pre
Slovensko je dôležité zabezpečiť
zvýšenie kvality a spoľahlivosti
stavieb – ako v projektovaní, tak
v kontrole a realizácii. Produkty
s návrhovou životnosťou niekoľko
generácií nedokážu byť riadené
dopytom a ponukou na voľnom
európskom trhu. Pre Slovensko
je najdôležitejšie odísť od minimálnych cien k ekonomicky najvýhodnejším ponukám, v ktorých
budú zahrnuté nielen investičné,
ale aj prevádzkové náklady, ak
chceme predísť veľkým škodám v stavebníctve. V oblasti
projektovania všetkých kategórií
stavieb je pre krajinu dôležité, aby
všetky stavby a všetky úrovne
projektovej dokumentácie robili
odborníci – autorizovaní inžinieri
a autorizovaní architekti, ktorí
ak majú odviesť kvalitnú prácu,
potrebujú primeraný čas a primeraný honorár.“
Doc. Dipl.-Ing. Dr. Vladimír Benko,
PhD., je prodekanom Stavebnej
fakulty Slovenskej technickej
univerzity v Bratislave, prednáša na Technickej univerzite
vo Viedni a je jedným z konateľov
spoločnosti pre projektovanie
a inžinierske činnosti v stavebníctve Betoning & Partner. Od roku
1991 má odbornú spôsobilosť
v oblasti projektovania stavieb,
od roku 2002 je autorizovaným
inžinierom, a od roku 2004 pôsobil v SKSI ako 1. podpredseda
Komory.
inzerce
O GIE
TECHNOL
Í PRO
A ŘEŠEN
19. VELETRH ZABEZPEČOVACÍ TECHNIKY, SYSTÉMŮ A SLUŽEB
ČNOST
BEZPE&
ÚSPORY
PRAGOSEC
POŽÁRNÍ OCHRANA A ZÁCHRANNÁ ZAŘÍZENÍ
PRAGOSMART
SYSTÉMY INTELIGENTNÍCH BUDOV
5. - 7. 6. 2012
www.pragoalarm.cz
www.pragosmart.cz
Pod záštitou ministra vnitra
Generální partner
Odborní partneři
stavebnictví 05/12
63
svět stavbařů
text Tomáš Majtner
Sektorová rada pro stavebnictví
Situace na trhu práce se dynamicky mění a dochází k rychlému pokroku v mnoha oborech
a profesích. Současně s tím narůstá potřeba
tyto změny komplexně monitorovat a poskytovat jejich informace směrem k uchazečům
o zaměstnávání, k lektorům, zaměstnavatelům, Úřadu práce ČR apod.
Dlouho však v tuzemsku chyběl
ucelený systém, který by sledoval
vývoj, klasifikoval jednotlivá povolání a tyto informace zprostředkovával všem zúčastněným. Tuto
mezeru vyplňují systémy Národní
soustava povolání (NSP) a Národní
soustava kvalifikací (NSK), jež vznikají díky aktivitě zaměstnavatelů
sdružených v sektorových radách.
V řadě průmyslových sektorů se
objevují podněty k řešení z hlediska
rozvoje lidských zdrojů. Upozorňují
na problematiku počátečního a dalšího vzdělávání v souvislosti s technickými obory. Jedná se především
o rozdílnou kvalitu i kvantitu počtu
absolventů jednotlivých forem
vzdělávání. Ani v současné době
probíhající optimalizace sítě škol
a nabídka absolventů na trhu práce
neodpovídají požadavkům podnikatelských subjektů. Chybí rovněž
podpora technického vzdělávání ze
strany vlády a zřizovatelů. Technické obory jsou i nedostatečně propagovány médii. Řešením by mohl
být systém celoživotního učení,
jehož podstatnou součástí je implementace zákona č. 179/2006 Sb.
v podobě NSK, úzce provázané
s NSP.
Národní soustava povolání
a Národní soustava kvalifikací
Do tvorby systémů NSP a NSK
je již v současnosti zapojena řada
zaměstnavatelů. Účastní se jich
buď jako členové sektorových rad
(reprezentanti daného sektoru),
autorizované osoby, které přezkušují zájemce o kvalifikaci, nebo jako
stvrzovatelé, jež posuzují obsah popsaných kvalifikací a povolání. „Požadavky zaměstnavatelů a jejich organizací poměrně přesně vystihují
potřeby trhu práce, proto společně
64
stavebnictví 05/12
s Ministerstvem práce a sociálních
věcí ČR a Ministerstvem školství,
mládeže a tělovýchovy ČR aktivně hledají východiska a řešení za
účelem vytváření celostátního
zadání pro vzdělavatele a aktéry
trhu práce obecně,“ říká generální
ředitel Svazu průmyslu a dopravy
ČR Zdeněk Liška.
Sektorové rady jsou tvořeny zaměstnavateli a jejich úkolem je
průběžně mapovat nejaktuálnější
potřeby trhu práce a tyto skutečnosti přenášet do systémů NSP
a NSK. Sektorové rady sdružují
významné reprezentanty zaměstnavatelů, profesních organizací,
odborů, lektorů a další odborníky
na lidské zdroje v daném sektoru
či odvětví. Chtějí se stát mluvčím
sektoru v otázkách rozvoje lidských
zdrojů a nástrojem zaměstnavatelů
při prosazování zájmů sektoru
v oblasti lidských zdrojů ve vztahu
ke státní správě a vzdělávacím
institucím. Síť sektorových rad tvoří
29 sektorových rad ze všech sektorů národního hospodářství.
Sektorová rada pro stavebnictví
Sektorová rada pro stavebnictví
pracuje na naplnění soustav NSP
a NSK od svého ustavení na počátku roku 2011 a má momentálně
deset členů. Předsedou sektorové
rady je Tomáš Majtner, ředitel Institutu vzdělávání Svazu podnikatelů
ve stavebnictví v ČR. Její činnost
koordinuje Zdeněk Vršník.
Sektorová rada pro stavebnictví
byla znovuustavena jako jedna
z posledních. Pracovala již na veřejné zakázce NSP I, ovšem s jiným
polem působnosti, tedy v odlišném
složení. Hned po ustavení sektorové rady pro veřejnou zakázku
NSP II bylo tudíž nutné určit hranici
a působnost rámců kvalifikací mezi
Sektorovou radou pro řemesla
a umělecká řemesla a Sektorovou
radou pro stavebnictví.
Práce sektorové rady začíná většinou popisem aktuálních povolání
na trhu práce. Za pomoci desítek
dalších expertů, zapojených do pracovních skupin, sektorová rada prozkoumá, co dělají a jaké kompetence
mají mít kvalifikovaní zaměstnanci
v daném oboru a dané profesi.
Pozice v katalogu povolání
Sektorová rada pro stavebnictví
v současnosti spravuje již 71 hotových pozic, které najdete v katalogu povolání NSP na stránkách
www.nsp.cz. Jedná se např. o pozice Architekt, Interiérový architekt,
Stavební inženýr projektant, Samostatný stavební technik, Stavbyvedoucí, Betonář, Kamnář, Malíř,
Montér zdicích systémů, Podlahář,
Pokrývač, Truhlář. Pro další období
své činnosti plánuje Sektorová
rada pro stavebnictví revidovat cca
devatenáct popisů dalších pozic dle
poptávky na trhu práce (kupříkladu
Kartograf, Geograf, Geodet, Znalec
v oboru stavebnictví, Zeměměřič,
atd.) a zpracovat pozici Správce
majetku a budov.
Kvalifikace pro výkon pracovních činností
Ve druhé fázi práce sektorové rady
se definují kvalifikace – kompetence
nezbytné pro výkon pracovních činností v těch oblastech. V katalogu
NSK (www.narodni-kvalifikace.cz)
již v současnosti můžete najít řadu
kvalifikací z oboru stavebnictví,
které jsou velmi využívány při
rekvalifikacích, a zkoušky z nich absolvovalo již mnoho zájemců. Jsou
to např. kvalifikace Instalatér, Kameník, Kominík, Podlahář, Sklenář,
Tesař, Vodař, Zedník nebo Kamnář.
Jedna z nejfrekventovanějších kvalifikací pro přezkušování je profesní
kvalifikace Kominík – revizní technik
spalinových cest; ke konci roku
2011 získalo osvědčení o této kva-
lifikaci 129 zájemců. Významným
úkolem Sektorové rady pro stavebnictví bude mimo jiné v budoucnu
také definovat požadavky a popis
povolání pro obsluhu jednotlivých
stavebních strojů a popis povolání
strojníků různého zaměření v oblasti stavebnictví.
Problémové oblasti trhu
Završením práce sektorové rady
je identifikování nejproblémovějších oblastí trhu práce – například
nejnedostatkovějších kvalifikací
v příštích několika letech. Zaměstnatelé využívají podklady od nezávislých výzkumníků a následně
vedou jednání s dalšími klíčovými
hráči – vzdělavateli, regionálními
politiky, ministerstvy – a snaží se
sjednotit vzájemné tlaky a aktivity
tak, aby vedly k co nejefektivnějšímu a nejrychlejšímu řešení daného
problému.
Činnost členů sektorové rady
Práce členů sektorové rady i jejích
pracovních skupin je z velké části
výsledkem nadšení a ochoty ovlivňovat situaci na českém trhu práce
nad rámec svých každodenních
povinností a za to jim patří velké
poděkování. Zdaleka to však není
uzavřený kruh odborníků, do tvorby
NSP a NSK se může zapojit kdokoliv a přispět svými zkušenostmi
a podněty.
Informace shromážděné v NSP
i NSK se stávají jasným zadáním pro
lektory v oblasti dalšího vzdělávání,
ale i zaměstnavatele a personalisty.
Mohou tak čerpat ty nejaktuálnější
informace přímo z terénu. Podrobnosti lze nalézt na: www.nsp.cz,
www.narodni-kvalifikace.cz,
www.vzdelavaniaprace.cz,
www.nuov.cz/nsk2,
www.nskonline.cz. ■
Autor:
Tomáš Majtner,
ředitel Institutu v zdělávání
SPS v ČR, předseda Sektorové
rady pro stavebnictví
inzerce
inzerce
Krb i v nízkoenergetických domech díky komínu Schiedel
F_THERM+5_12_185x125.indd 1
Posezení u rozpáleného krbu patří k nejkrásnějším okamžikům, které si mohou
majitelé rodinných domů dopřávat. Majitelé nízkoenergetických a pasivních
domů si však dosud mohli o siestě v záři
plamenů nechat pouze zdát, neboť neexistoval speciální komín pro tyto druhy
staveb. Teprve největší světový výrobce komínů, společnost Schiedel, přišel
s unikátním řešením pro odvod spalin
v energeticky efektních stavbách a vyvinul prémiový komín Schiedel Absolut.
Nízkonenergetické a pasivní domy
vyžadují specifický typ komínových
systémů. Naprostá většina komínů je
závislá na zadním odvětrávání, které
odvádí vlhkost z izolace komínového
▼ Univerzální komínový systém Schiedel Absolut pracuje
v protiproudém provozu a je vhodný i do nízkoenergetických a pasivních staveb.
13.4.12 11:09
průduchu. Proudění vzduchu však vyvolává vysoké energetické ztráty, proto
je klasický komín v nízkoenergetických
objektech prakticky nepoužitelný. Specialistům společnosti Schiedel se podařilo vyvinout komínový systém Absolut,
pracující v protiproudém provozu.
Termoizolační tvárnice brání tepelným ztrátám
Komínový systém Schiedel Absolut
disponuje tenkostěnnou keramickou
vložkou délky 1330 mm, která odvádí
spaliny, zatímco volným prostorem mezi
vložkou a tepelně izolovanou tvárnicí je
přiváděn spalovací vzduch. Ten je cestou předehříván teplem odváděných
spalin. Komín Absolut je vybaven také
unikátní termoizolační předělovou tvárnicí, kterou z jedné třetiny tvoří vložka
z pěnového skla, umístěná na středu
nosné části tvárnice. Osazením této
tvárnice do místa průchodu tělesa tepelně izolační vrstvou je účinným způ-
sobem přerušen nežádoucí tepelný
most a jsou minimalizovány tepelné
ztráty. Termotvárnice je použitelná při
založení komína, při průchodu stropní
konstrukcí mezi nevytápěným a vytápěným prostorem nebo ve střeše.
Univerzální komín napojíte na všechny typy spotřebičů
Na komínový systém Schiedel Absolut lze napojit všechny typy spotřebičů
včetně kondenzačních kotlů, s nízkou
i vysokou teplotou spalin, a je použitelný
pro veškerá běžná paliva. Je výjimečně
odolný vůči vlhkosti a vyhoření. O vynikajících kvalitách komína Schiedel Absolut svědčí plejáda prestižních ocenění
z posledních let: Grand Prix For Arch
2005, Zlatá medaile Aqua-therm 2005,
Zlatá medaile IBF 2006 a Topenářská
značka kvality 2006. Pořídíte jej u všech
dobrých obchodníků se stavebninami.
Více informací naleznete na webu výrobce www.schiedel.cz.
stavebnictví 05/12
65
infoservis
Odborné semináře
a konference
E-mail:
[email protected]
www.stavebnicentrum.cz
14.–16. 5. 2012
AutoCAD Civil 3D 2012
Základní školení
Brno, CAD Studio a.s.,
Sochorova 23
E-mail: [email protected]
18.–19. 5. 2012
Soutěžní přehlídka stavebních
řemesel SUSO
Řemeslná soutěž
České Budějovice,
Výstaviště České Budějovice,
E-mail: [email protected]
www.suso.cz
15.–17. 5. 2012
AutoCAD/LT 2012
Základní školení
Plzeň, CAD Studio a.s.,
Teslova 3
E-mail: [email protected]
16. 5. 2012
Architektura a požární bezpečnost
Odborný seminář
Praha 9,
Lisabonská 2394/4
E-mail: [email protected]
www.studioaxis.cz
17. 5. 2012
Security & Safety 2012
2. ročník národního kongresu
o bezpečnosti
Praha 9, Clarion Congress Hotel
Prague, Freyova 33
E-mail: [email protected]
www.conventia.cz
18. 5. 2012
Vodní zákon a čistírny
odpadních vod
Odborný seminář
Brno, Národní stavební
centrum s.r.o.
Bauerova 10
21.–23. 5. 2012
AutoCAD Plant 3D 2012
Základní školení
Brno, CAD Studio a.s.,
Sochorova 23
E-mail: [email protected]
24. 5. 2012
Krásná obec 2012
Strategická konference k urbánní
problematice a významu veřejných
prostranství
Jindřichův Hradec,
Muzeum Jindřichhradecka –
konferenční sál, Štítného ulice 124/1
E-mail: [email protected]
Odborný seminář
Brno, Národní stavební
centrum s.r.o.
Bauerova 10
E-mail:
[email protected]
www.stavebnicentrum.cz
Bauerova 10
E-mail:
[email protected]
www.stavebnicentrum.cz
31. 5. 2012
Závady historických budov
Odborný seminář
Praha 9,
Lisabonská 2394/4
E-mail: [email protected]
www.studioaxis.cz
29.–31. 5. 2012
Revit_Architecture 2012
Základní školení
Plzeň, CAD Studio a.s.,
Teslova 3
E-mail: [email protected]
30. 5. 2012
Vyvlastňování a odnímání půdy
ze zemědělského půdního fondu včetně odvodů
Odborný seminář
Brno, Národní stavební
centrum s.r.o.,
24. 5. 2012
Stavební zákon – územní řízení
a stavební řád
Odborný seminář
Praha 9, Lisabonská 2394/4
E-mail: [email protected]
www.studioaxis.cz
25. 5. 2012
Revitalizace památkově chráněných budov
31. 5. 2012
Srubové domy a roubenky
Odborný seminář
Brno, Národní stavební
centrum s.r.o.,
Bauerova 10
E-mail:
[email protected]
www.stavebnicentrum.cz
Česká stavební akademie – semináře
Česká stavební akademie pořádá
v květnu a červnu následující
semináře.
■ 10. 5. 2012: Dozory při provádění staveb
■ 15. 5. 2012: Právní úprava
a praxe v oblasti požární bezpečnosti staveb
■ 15. 5. 2012: Celoživotní vzdělávání koordinátorů BOZP
■ 16. 5. 2012: Bezbariérové
užívání staveb a základní principy
přístupnosti
■ 17. 5. 2012: Exkurze na pasivní
domy
■ 29. 5. 2012: Směřování energetické náročnosti budov
■ 30. 5. 2012: Právní úprava a praxe v oblasti posuzování vlivů na
životní prostředí (EIA/SEA)
■ 30. 5. 2012: Ochrana veřejných
budov a prostranství
■ 31. 5. 2012: Nízkoenergetické
budovy
■ 4. 6. 2012: Zakládání staveb
■ 5. 6. 2012: Školení pro technický dozor stavebníka při zateplování budov
■ 12. 6. 2012: Příprava a realizace
staveb podle nového občanského
zákoníku
■ 14. 6. 2012: Jak získat zakázku
Další informace a přihlášky:
www.stavebniakademie.cz.
inzerce
pořádají:
Regionální stavební sdružení
Karlovy Vary
Česká komora autorizovaných inženýrů
a techniků, oblastní kancelář Karlovy Vary
Český svaz stavebních inženýrů
oblastní pobočka Karlovy Vary
Svaz podnikatelů ve stavebnictví
Karlovarská oblast
Krajská rada výstavby
Karlovarského kraje
STAVBY KARLOVARSKÉHO
KRAJE 2012
nenechte si ujít veřejné hlasování ve 12. ročníku soutěže
www.stavbykarlovarska.cz
» Nejlepší stavby
Karlovarského
kraje
» Ohrožené památky
na webu » informace • hlasování • doprovodné akce • soutěž o hodnotné ceny
podporují:
VSF Fanta
Karlovarska
vodohospodářská stavební
firma Karlovy Vary
» Dny stavitelství
a architektury
Karlovarského
kraje 2012
T U V E J P
66
stavebnictví 05/12
energetiCky
soběstačné
budovy
První český titul zaměřený
na výstavbu a provoz budov
s nízkou energetickou náročností
číslo 02/2012 vychází 21. května!
Z obsahu 02/2012
> jak se schvalovala novela zákona o hospodaření energií
> realizace nulového domu na Vysočině
> EPBD II a nákladově optimální požadavky
Co?
Titul Energeticky soběstačné budovy sbírá a dává do kontextu dílčí informace na téma výstavba
a provoz budov s nízkou energetickou náročností, a to tak, aby v něm investoři, projektanti,
dodavatelé i uživatelé staveb mohli mít praktického průvodce pojednávajícího o nejbližším
i vzdálenějším vývoji stavebnictví.
Jak?
Čtvrtletník Energeticky soběstačné budovy je unikátní svou mediální univerzálností, díky níž
oslovuje více než 50 000 zástupců odborné stavební veřejnosti. Ke svým čtenářům se bude v prvním
řádném ročníku 2012 dostávat jako:
> elektronický interaktivní magazín
> tištěný časopis
> aplikace na „chytré“ telefony a tablety
Pro koho?
Pro veškerou odbornou stavební veřejnost:
> investoři
> architekti
> projektanti
> stavební firmy
> výrobci stavebních materiálů a technologií
> uživatelé staveb
www.esb-magazin.cz
infoservis
Konference VODA FÓRUM 2012
Mezinárodní bienální konference VODA FÓRUM
2012, která se uskuteční od 29. do 30. května 2012 v pražském hotelu Clarion Congress
Hotel, se bude věnovat aktuálním tématům
z oboru vodního hospodářství.
Do centra pozornosti se dostane jak
nová legislativa, možnosti financování ve vodním hospodářství, tak
i problematika nakládání se srážkovými či odpadními vodami. Mezi
prezentovanými tématy této významné dvoudenní vodohospodářské akce, jejímž pořadatelem a odborným garantem je SOVAK ČR,
zazní kromě jiných níže uvedené
přednášky.
Právní úprava hospodaření se
srážkovými vodami
Požadavky na hospodaření se
srážkovými vodami jsou zakotveny
v platné legislativě České republiky. Stavební zákon č. 183/2006
v platném znění a zákon o vodách
č. 254/2001 Sb. v novelizovaném
vydání z roku 2010 určil rámec hospodaření se srážkovou vodou především pro novou výstavbu, a také
nově vymezil vztah srážkových vod
k odpadním vodám. Aplikace v praxi vyžaduje úzkou spolupráci mezi
vodohospodářskými odborníky,
státní správou a investory.
Vliv novely zákona o vodách na
stavebníky
Velká novela vodního zákona obsahuje také obecnou povinnost pro
stavebníky zajistit vsakování nebo
zadržování a odvádění srážkových
vod v souladu se stavebním zákonem. Ten stanovuje kritéria pro
vymezení stavebního pozemku tak,
aby bylo vyřešeno vsakování nebo
odvádění srážkových vod ze zastavěných nebo zpevněných ploch,
pokud se neplánuje jejich jiné užití.
Nové plány povodí budou zdrojem zakázek pro stavebnictví
„Plánování v oblasti vod je koncepční činnost zajišťovaná státem. První plány povodí byly
schváleny v roce 2009 a do roku
2015 mají být přijaty aktualizované plány pro druhé období let
2015–2021. Pro toto období je
nutné přijmout také plány pro
zvládání povodňových rizik,“
uvádí Miroslav Král, ředitel odboru vodohospodářské politiky
z Ministerstva zemědělství. Nové
plány, respektive jejich následná
realizace, bude zdrojem nových
zakázek pro stavebnictví.
Zásadní změny novely zákona
o veřejných zakázkách
O tom, co přinesla novela zákona o veřejných zakázkách
č. 137/2006 sbírky, jaké jsou
konkrétní dopady pro veřejné zadavatele, tedy pro města a obce,
vlastníky vodohospodářské infrastruktury i pro realizátory staveb, informovala Ing. Miloslava
Melounová, ředitelka kanceláře
SOVAK ČR. „Jedná se především o snížení limitu u zakázek
malého rozsahu na tři miliony
korun u stavebních prací a limit
jednoho milionu korun u ostatních
zakázek. Dále pak zrušení institutu
omezování počtu zájemců z řad
dodavatelů či povinné zrušení
zadávacího řízení v případech, kdy
zadavatel obdržel jen jednu nabídku. Nesmíme opomenout ani
povinné uveřejnění smluv zadavatele s dodavatelem včetně všech
dodatků, výši skutečně uhrazené
ceny a seznamu subdodavatelů,“
vypočítává Melounová.
Modernizace úpraven vod a zajímavá technická řešení
Kvalita pitné vody a modernizace stávajících úpraven vod
je dalším zásadním tématem,
jemuž se bude věnovat jedna
sekce na konferenci. Zazní v ní
zkušenosti projektantů a investorů z realizovaných staveb, kde
proběhla modernizace a rekonstrukce úpraven vod s cílem
zvýšení kvality vyráběné pitné
vody. Seznámit se bude možné
i s trendy a technologiemi na
úpravu pitné vody. Účastníci
jednání budou mít možnost se
seznámit s technickým řešením
nové linky na čistírně odpadních
vod v Praze včetně zkušeností
s investiční přípravou této významné stavby.
Odborné konference i architektonické skvosty
Na závěr 1. mezinárodní bienální
konference VODA FÓRUM 2012
jsou pro zájemce připraveny
zajímavé tematické exkurze,
například návštěva památkově
chráněného areálu Staré čistírny
odpadních vod (Ekotechnické
muzeum), který patří mezi významné objekty české průmyslové architektury. Další možností
je navštívit úpravnu vody v Podolí a vodárenské muzeum.
Podrobný program konference
a více informací lze nalézt na
www.voda-forum.cz. ■
inzerce
1. mezinárodní bienální konference
29.–30. 5. 2012
V O D A
Záštita
68
stavebnictví 05/12
F Ó R U M
Clarion Congress Hotel Praha
Pořadatel a odborný garant konference
Organizátor
Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR
Novotného lávka 5, 116 68 Praha 1
E-mail: [email protected]
www.sovak.cz
Exponex, s. r. o.
Pražákova 60, 619 00 Brno
E-mail: [email protected]
www.exponex.cz
inzerce
Technologie a řešení pro bezpečnost a úspory
Pražské Výstaviště v Holešovicích se
ve dnech 5.–7. června stane místem
pro business a setkávání odborníků
a podnikatelů nejen ze stavebnictví.
Na veletrhu PRAGOALARM / PRAGOSEC věnovaném zabezpečení,
požární ochraně staveb a inteligentním technologiím budov proběhne
řada konferencí a seminářů, jejichž
společným jmenovatelem je hledání
úspor v oblasti bezpečnosti a zabezpečení ve firmách, v průmyslových a kancelářských budovách
nebo na úřadech či v bytových domech.
Doprovodný program se zaměřuje
především na nové trendy v řešení bezpečnosti, nevynechá však ani
téma korupce a efektivních úspor při
zadávání výběrových řízení nebo využití ICT ve fyzické bezpečnosti. V jednom z přednáškových sálů proběhne i debata odborníků nad aktuálními
trendy v oblasti protipožární ochrany
budov či řešením naléhavé otázky
týkající se zabezpečení bytových
domů. Pracovníci krizových orgánů
měst a obcí mohou získat zajímavé
tipy pro efektivní zajištění bezpečnosti a ochrany obyvatel a bezpečnostní
manažeři firem se mohou zúčastnit
kritické debaty o spolehlivosti a účinnosti bezpečnostních systémů.
Konference „Pragosmart – chytré
bydlení“ zase nabídne bezpečnost
a úspory prostřednictvím využití inteligentních technologií.
Na veletrhu PRAGOALARM /
PRAGOSEC se pod společným
mottem „BEZPEČNOST VÁM
UŠETŘÍ“ představí řada vystavovatelů, kteří jsou připraveni nabídnout návštěvníkům komplexní služby a efektivní řešení pro bezpečnost
a úspory. Nebudou chybět lídři oboru –
firmy SIEMENS, JABLOTRON, ATIS
GROUP, ABB, ASSA ABLOY, EATON,
HAIDY, KOJA, ZAHAS, VIAKOM,
VARIANT, NAM SYSTÉM a mnoho
dalších. Více informací a registraci
odborných návštěvníků naleznete na
www.pragoalarm.cz.
inzerce
Konstrukční deska RigiStabil umožní provádět
nové konstrukce nejen v dřevostavbách
Komplexní systémy stavebních prvků
Rigips pro montované dřevostavby jsou
na trhu rozšířeny o novou speciální sádrokartonovou konstrukční desku RigiStabil.
Nová konstrukční deska je použitelná
ze statického hlediska v dřevostavbách.
Jedinečný stavební materiál lze však
všestranně upotřebit i na ostatních stavbách v interiérech. Za určitých podmí▼ Opláštění vnitřní příčky konstrukční deskou RigiStabil.
Tvrdost povrchu desky, vysoká ohybová pevnost, zdravotní nezávadnost, odolnost proti vlhku a velmi malé
délkové a objemové změny předurčují desku k použití
do dřevostaveb, a nejen tam.
nek je možné desku použít i ve vnějším
prostředí v chráněné expozici (podbití
přesahu střechy, průjezdy atd.).
Ke konstrukcím ze sádrovláknitých
desek Rigidur a sádrokartonových
desek přibyly nyní nové možnosti
skladeb příček, předstěn, podhledů
a podkroví na dřevěných latích i kovových profilech.
S deskou RigiStabil je možné řešit konstrukce se zvýšenými požadavky na
mechanickou a protipožární odolnost
i v prostředí se zvýšenou vlhkostí. V zavěšování těžších předmětů se RigiStabil
zcela vyrovná sádrovláknitým deskám,
neboť spolehlivě unese konzolově až
80 kg při použití vhodných kotevních
prostředků pro dutinové konstrukce.
Tvrdost povrchu desky a vysoká ohybová pevnost předurčuje její použití
v místech se zvýšeným rizikem nárazu
a náročným mechanickým namáháním.
Realizátoři i investoři ocení nižší
hmotnost desky a také ekonomickou výhodnost.
Desky v tloušťce 12,5 mm jsou k dispozici
v rozměrech 1250 x 2650 (2750) mm.
Zpracování a montáž desek RigiStabil jsou snadné a vychází z pravidel pro montáž sádrovláknitých
a sádrokartonových desek.
Centrum technické podpory Rigips
Tel.: 724 600 800, e-mail: [email protected],
www.rigips.cz
stavebnictví 05/12
69
inzerce
Zdivo Liapor našlo uplatnění na prestižních stavbách
Administrativní budova Main Point
Karlin
Čeští architekti slaví úspěch. Kancelářská budova Main Point Karlin se stala
nejlepší administrativní stavbou loňského
roku. Mezi více než stovkou projektů ze
47 zemí světa získala v architektonické
soutěži MIPIM Awards v Cannes první
místo. Kancelářská budova loni rovněž
získala ocenění v evropské realitní soutěži International Property Awards, pořádané ve spolupráci s Google, The New
York Times a Bloomberg Television.
Main Point Karlin je technologicky vybavená administrativní budova o pronajímatelné ploše 22 000 m2. Mezi architektonické zajímavosti patří výrazné
fasádní pilíře, které fungují jako slunolamy, nebo chlazení budovy pomocí říční
vody z Vltavy. Třináctipodlažní budova
včetně několikapatrových podzemních
garáží s vysokým standardem, příjemným pracovním prostředím a zároveň
nepřehlédnutelná originální stavba těží
ze svého umístění. Objekt je situován
v atraktivní lokalitě s výbornou dopravní
dostupností a zároveň prakticky v centru Prahy s přímým napojením na severojižní magistrálu, v sousedství hotelu Hilton. Je nám potěšením, že jsme
se mohli podílet dodávkami zdicích
materiálů Liapor.
70
stavebnictví 05/12
Víceúčelové centrum Galerie Harfa
v Praze
Víceúčelové centrum je společným
dílem investora C&R Developments,
hlavního architekta Moshe Tzur Architects, generálního projektanta a lokálního architekta HELIKA a generálního
dodavatele stavby, sdružení dodavatelů Metrostav a Porr. Cílem projektu
bylo primárně nabídnout obyvatelům
této části Prahy víceúčelové obchodní
centrum a současně je propojit se stávající sportovní halou na straně jedné
a starší zástavbou na straně druhé.
Na obchodní centrum, nabízející více
než 160 obchodů ve třech podlažích
o celkové výměře 49 000 m2, navazuje
administrativní část tvořená 13podlaž-
ní budovou nabízející přes 20 000 m2
kancelářské plochy.
Stavba centra je navržena s trojúhelníkovým půdorysem, jehož kontury jsou
uplatněny jak u vnějšího, tak u vnitřního
uspořádání. Vlastní konstrukce je tvořena železobetonovým monolitickým
skeletem doplněným průvlaky a železobetonovými ztužujícími stěnami. Dominantním prvkem architektonického
konceptu jsou prosklené fasády, na
kterých byla použita forma digitálního
potisku s motivem stromů.
U vnitřních konstrukcí centra byly použity sádrokartonové systémy, ale ve velké míře také zdivo z Liaporu, převážně
o síle 175 mm. Celkem bylo na stavbě centra použito více než 28 000 m2
tohoto materiálu. Příčky z Liaporu našly uplatnění jednak v suterénu, strojovnách a technických místnostech,
jednak vymezily z hlediska požárního
i prostor garáží. V nadzemních patrech byly příčky z Liaporu použity
zejména na vymezení zásobovacích
a únikových koridorů. Předností takto navržených příček jsou vynikající
akustické vlastnosti. Index zvukové
neprůzvučnosti je výrazně vyšší než
u jiných materiálů o stejné plošné
hmotnosti. Velkou výhodu byla rovněž povrchová úprava tvárnic Liapor.
Příčky jsou ve většině případů opatřeny pouze finální malbou a nikoliv
dalšími dodatečnými omítkami, čímž
se stavba zrychlila a samozřejmě
i zlevnila, neboť již nebylo třeba dalších mokrých procesů.
Novinky pro rok 2012
Nosná tvarovka LIAPOR M 200
pro vnější a vnitřní zdivo
Sortiment zdiva Liapor je od začátku
letošního roku rozšířen o tvarovku Liapor M 200, kterou společnost Lias Vintířov vyrábí v pevnostech 6 a 12 MPa.
Záměrem je nabídnout na trh „levnou“ variantu pro obvodové zdivo
s dostatečnou akumulací, aby i následné provozní náklady byly co nejmenší. Pro tento typ použití je určena
tvarovka v pevnostní třídě 6 MPa.
Pro splnění požadavků normy na
tepelně izolační vlastnosti se zdivo
zatepluje přídavnou tepelnou izolací.
Naopak v pevnostní třídě 12 MPa
je tvarovka určena pro vnitřní nosné
zdivo, kde v tloušťce 200 mm vyniká velmi dobrými akustickými vlastnostmi, laboratorní vzduchová neprůzvučnost tvarovky Rw = 54 dB.
Tvarovka se vyrábí v rozměrech
425 x 200 x 240 mm pro klasické
zdění na maltové lože 8–12 mm
a pro zdění na tenké maltové lože
(lepidlo) v rozměrech 425 x 200 x
248, což představuje 9,4 ks/m2. Další velkou předností je požární odolnost, v pevnosti 6 MPa je EI 180 DP1
a v pevnosti 12 MPa je EI 240 DP1.
Samozřejmostí jsou i překlady PS
200 x 240 z lehkého Liaporbetonu
třídy LC 8/9 D 1,2 o objemové hmotnosti 1100 kg.m-3 do světlosti stavebního otvoru 2000 mm.
Další zlepšení zvukové neprůzvučnosti tvarovek Liapor M 240
V loňském roce jsme na trhu představili novou tvarovku Liapor M 240
PLUS, nyní sortiment AKU zdiva doplňujeme o tvarovku Liapor M 240 RW.
Neprůzvučností stavební konstrukce
se rozumí schopnost konstrukce
přenášet zvukovou energii v zeslabené míře. Pro snížení míry šíření hluku z venkovního prostředí do vnitřních prostorů stavebních konstrukcí
(i naopak) a dále pro omezení šíření
hluku mezi vnitřními chráněnými prostorami je nutné, aby tyto konstrukce
splňovaly základní zvukoizolační požadavky. Tyto požadavky jsou sta-
noveny v ČSN 73 0532 „Akustika –
Ochrana proti hluku v budovách
a související akustické vlastnosti stavebních výrobků – Požadavky“,
a to s ohledem na funkci
místností a hlučnost
sousedního prostředí. V případě
svislých zděných
konstrukcí se jedná o požadavek
minimální hodnoty
vážené stavební
neprůzvučnosti R´w
(nebo
váženého
normalizovaného rozdílu hladin DnT,w). Vážená
stavební neprůzvučnost R´w se
dále stanoví jako rozdíl laboratorní
neprůzvučnosti Rw (ta je stanovena
laboratorně na fragmentu zdiva) a korekce C (faktor přizpůsobení spektru), která je většinou rovna u jednovrstvých homogenních konstrukcí
2 dB. V loňském roce byla na stavbě
Obytný soubor Milíčovský háj v Praze ověřena hodnota stavební vzduchové neprůzvučnosti a výsledky
byly nadmíru uspokojivé. U tvarovky
Liapor M 240 PLUS byly u dělicích
stěn obývacích pokojů (mezibytové
stěny) naměřeny hodnoty R´w = 56
a 57 dB. Následně byla ve státní zkušebně TZÚS v Teplicích provedena
výpočtová predikce zvukové neprůzvučnosti a byla stanovena na
hodnotu Rw = 58 dB,
což je v tloušťce
240 mm špička na
trhu zdicích tvarovek.
Další novinkou v letošním roce, kterou
společnost nabídne
na trh od 15. května,
je tvarovka Liapor
M 240 RW, u níž
deklarujeme
laboratorní vzduchovou neprůzvučnost Rw = 57 dB. Zároveň součinitel prostupu tepla
tvarovky U = 1,25 W.m-2.K-1
s oboustrannou vápenocementovou
omítkou 15 mm. Celou řadu AKU
tvarovek Liapor v tloušťce 240 mm
uzavírá na trhu velmi oblíbená a pro
mezibytové stěny hojně používaná tvarovka Liapor M 240/12 MPa
s laboratorní vzduchovou neprůzvučností Rw = 56 dB.
Jan Štefánik
Lias Vintířov, lehký stavební materiál k.s.
stavebnictví 05/12
71
firemní blok
Twinson O-Wall získal ocenění v soutěži
Stavební výrobek – technologie roku 2011
Společnost Inoutic / Deceuninck, dodavatel prémiových okenních profilů a stavebních materiálů,
získala za svůj kompozitní obkladový materiál
Twinson O-Wall bronzovou medaili v soutěži Stavební výrobek – technologie roku 2011, vyhlašované každoročně Nadací pro rozvoj architektury
a stavitelství od roku 2008.
„Ocenění v podobě bronzo vé medaile bereme jako další
potvrzení kvality našeho obkladového odvětrávaného systému vnějších stěn Twinson
O-Wall a jsme za něj velmi rádi,“
uvedl Radek Slabák, generální
ředitel společnosti Inoutic /
Deceuninck a dodal: „Dokladem kvality našich výrobků je
i návaznost na loňský ročník, kdy
jsme získali stříbrnou medaili pro
náš okenní profil Eforte, který
splňuje náročná kritéria pro nízkoenergetické a pasivní domy.“
▼ Systém stěn Twinson O-Wall
Twinson O-Wall získal bronzovou
medaili za unikátní řešení obkladového systému vnějších stěn.
Na český trh byl uveden na jaře
loňského roku a setkal se s velkým
zájmem investorů a zákazníků.
Kompozitní materiál Twinson představuje cestu ve vývoji stavebních
materiálů budoucnosti, které mají
mnohem delší trvanlivost než ryze
přírodní materiály a navíc jsou plně
recyklovatelné, takže minimálně
zatěžují životní prostředí. Twinson
O-Wall je k dostání v široké síti
prodejců, jejich kontaktní údaje
naleznete na webových stánkách
www.deceuninck.cz.
O soutěži
Veřejnou soutěž Stavební výrobek –
technologie roku vyhlašuje od roku
2008 Česká stavební akademie,
a to pod záštitou Ministerstva pro
místní rozvoj, Ministerstva dopravy,
Ministerstva průmyslu a obchodu
a Ministerstva životního prostředí
ČR. Posláním soutěže je především
podpora a urychlení uvádění nových
výrobků a technologií z výzkumu
a vývoje do výroby a jejich využití
v realizaci staveb. Soutěž přispívá
ke zvyšování znalostí o kvalitě
a způsobu využití špičkových a inovovaných výrobků a technologií
a významně tak ovlivňuje výsledky
stavitelského umění. Přihlašovatelem může být výrobce, dovozce
nebo prodejce, pracoviště výzkumu
a vývoje nebo realizátor stavby
(investor, projektant, dodavatel) či
její uživatel.
Co je Twinson O-Wall
Obkladový systém vnějších stěn
Twinson O-Wall představuje odvětrávaný fasádní systém, který
umožňuje instalaci v uzavřeném
i otevřeném systému. Komůrkové obkladové desky jsou pevné,
robustní a s minimálními nároky
na údržbu. Twinson O-Wall je
výborným řešením pro elegantní
zakrytí zateplené venkovní fasády
a vyznačuje se také jednoduchou
instalací a zlepšeným systémem
uchycení desek pomocí plastových
montážních klipů, které lépe absorbují přirozené rozpínání materiálu.
Hlavní předností nového systému
Twinson O-Wall je snadná možnost
kombinace se zateplovacími materiály. Jedná se také o architektonicky
zajímavý prvek, který je navíc
recyklovatelný.
Twinson O-Wall je vhodný nejen
pro obložení venkovních stěn,
ukončení štítu, ale i k obložení
arkýřových a střešních oken či
okapů. Široká škála ukončovacích
profilů nabízí řešení pro každou
budovu.
Obkladový systém Twinson
O-Wall přináší svým uživatelům
celou řadu výhod:
■ integrovaný systém ventilace;
72
stavebnictví 05/12
■ možnost kombinace s izolací
minerální vlnou i polystyrenem;
■ rychlá a jednoduchá instalace
■ snadná manipulace – pro instalaci stačí běžné nářadí;
■ trvanlivost materiálu až 25 let;
■ v ýběr ze 3 barev (lékořicová,
kůrová, rašelinová), které jsou
ošetřeny proti vzniku plísní
a minerálních usazenin;
■ s ystém je robustní, nepraská,
podkladové rošty jsou z kvalitního eloxovaného hliníku
s vysokou odolností.
Co je Twinson
Twinson je vyroben ze dřeva (50 %)
a PVC (50 %). Spojením výhod
obou složek v jediném materiálu
poskytuje Twinson to nejlepší
z obou – přírodní vzhled, hřejivý
pocit ze dřeva a trvanlivost PVC
s minimální údržbou. Twinson
má certifikát PEFC a je 100%
recyklovatelný. Představuje
alternativu k tvrdému tropickému dřevu, šetrnou k životnímu
prostředí. Zatímco tvrdé tropické
dřevo je dostupné pouze v ohrožených deštných pralesích,
Twinson obsahuje dřevo, které
rychle roste ve stále obnovovaných lesích.
Výhody materiálu Twinson:
■ přirozený vzhled;
■ nenáročná údržba;
■ trvanlivost;
■ voděodolný;
■ odolnost proti hmyzu;
■ nepraská;
■ š etrný k životnímu prostředí
(100% recyklovatelný);
■ bez třísek;
■ certifikát PEFC.
Více informací o materiálu Twinson a dalších produktech společnosti Inoutic / Deceuninck
naleznete na www.inoutic.cz.
Nejvyšší dřevěná budova
v Německu už měří 25 metrů
V prostorách bývalé americké letecké základny
vzniká město budoucnosti: v Bad Aiblingu u Mnichova realizuje místní investor (B&O Gruppe) na
pozemku o rozloze přibližně 70 ha město s nulovými energetickými požadavky.
Koncepci energeticky efektivního
města s místem pro bydlení, živnosti, kanceláře, turistiku a zdravotnické služby dlouhodobě podporuje
Spolkové ministerstvo hospodářství
a technologie (Bundesministerium
für Wirtschaft und Technologie –
BMWi).
Osmipodlažní dřevěná stavba ve
čtvrti nulových emisí
Původní budovy vojenské základny budou buď odstraněny, nebo
modernizovány podle nejnovějších
standardů. Současně se doplní
novostavbami, které budou realizovány inovativním systémem
dřevěných konstrukcí. Dva nové
objekty už v současnosti v areálu
stojí – stavěné jsou inovativním způsobem z konstrukcí na bázi dřeva.
Tyto výškové dřevostavby nastavují
ve smyslu komfortu bydlení, hospodárnosti a stavební fyziky v Německu nová měřítka. Výstavba nové
osmipodlažní budovy probíhala od
dubna do září 2011. Dřevostavbu realizovala podle projektu mnichovské
firmy SCHANKULA Architekten
společnost Huber & Sohn GmbH
▼ Nejvyšší dřevostavba v Německu má osm pater a měří 25 m, foto: Peter Šovčík
& Co.KG Bachmehring a učinné
protipožární opláštění navrhla a dodala společnost Fermacell GmbH,
Duisburg. Celá nosná konstrukce
budovy je dřevěná, pouze schodišťové jádro je z důvodu ochrany
proti požáru provedeno z betonu.
Také opláštění fasády tvoří z velké
části dřevo, místy jej doplňují omítnuté plochy. Dřevo je i součástí
interiéru – ve vnitřním prostoru jsou
částečně viditelné dřevěné stropy
a stěny tak, aby mohl být vnímán
základní stavební materiál budovy.
Systém dřevěné stavby vyvinutý firmou Huber & Sohn GmbH
& Co. KG je ideální i z pohledu
dodatečného umístění nového
objektu v hustých aglomeracích.
Díky štíhlé konstrukci je k dispozici
obytná plocha navíc a díky vysokému stupni prefabrikace byla budova
postavena ve vysoké kvalitě a ve
velmi krátkém čase. Stěnové prvky
přicházely na staveniště již se zabudovanými okny a hotovou fasádou,
takže vybudování osmi podlaží bylo
možné v průběhu třech a půl týdnů. V důsledku vysokého stupně
prefabrikace se navíc na minimum
snížilo obtěžování sousedů velkými
stavebními stroji.
V obou spodních podlažích budou
kanceláře, ve zbývajících šesti podlažích byty o různých velikostech
a půdorysech – od jednopokojového bytu přes dvou- až třípokojové
byty až k velkorysému penthouse
se střešní terasou. Při pouze malém
počtu vnitřních nosných stěn je
půdorysné členění maximálně flexibilní a v budově se nacházejí i byty
vyhovující vozíčkářům. Všechna
podlaží jsou přístupná po betonovém schodišti a výtahem. Otevřená pavlač, jež spojuje schodiště
s byty, eliminuje zaplnění schodiště
kouřem a optimalizována je i úniková cesta v případě požáru. Každý
byt má k dispozici volné plochy ve
formě ocelových balkonů, které
jsou kotveny do podlažních stropů –
barevná zábradlí balkonů navíc vy-
tvářejí podstatnou charakteristiku
vzhledu budovy. Budovu zásobuje
energií elektrárna na štěpky, která
byla v areálu nově postavena. Spotřebou tepla k vytápění na úrovni
pouhých 17,2 kWh/m2a dosahuje
budova téměř standard pasivního
domu.
Izolace nehořlavými deskami
Vzhledem k tomu, že všechny
nosné součásti osmipodlažní budovy musely být provedeny podle
protipožární koncepce F 90+K260,
bylo navrženo protipožárně účinné
opláštění z nehořlavých stavebních
a izolačních materiálů. Nosné prvky
fasády vznikaly nejprve jako prefabrikáty u firmy Huber & Sohn GmbH
& Co.KG Bachmehring. Základem je
dřevěná masivní stěna z vlastního
vývoje, oboustranně vyztužená
opláštěním ze sádrovláknitých
desek Fermacell. K izolaci prvků se
použily nehořlavé desky z minerální
vlny Rockwool s bodem tavení
> 1000 °C. Ty poskytují vynikající tepelnou ochranu, jsou upraveny tak,
aby odpuzovaly vodu a jsou zvláště
tvarově stabilní. Sádrovláknité desky
Fermacell v kombinaci s izolantem
chrání bezpečně nosnou konstrukci
proti požáru.
Účinná protipožární ochrana
V místnostech bylo z hlediska protipožární ochrany účinné obložení provedeno ve dvou vrstvách
opláštění ze sádrovláknitých desek
Fermacell. Použité desky zaručují
podle konstrukce požární ochranu
F 120 a jsou podle EN 13501 klasifikovány jako nehořlavý stavební
materiál třídy A2. Kromě toho splnil
Fermacell všeobecné atesty stavebního dozoru ke kritériu zapouzdření
K 60 u vícepodlažních dřevěných
staveb a u nástaveb. V rámci vývoje
a optimalizace nových stavebních
dílů pro vícepodlažní dřevěnou
stavbu provedli tři partneři – společnosti Huber & Sohn, Fermacell
a Rockwool – zkoušky stavebních
dílů, jež dokumentují a ilustrují účinnost systémů a jež umožňují jejich
používání. ■
Dipl.-ing.(FH) Jaroslav Benák,
vedoucí technického oddělení České republiky, Slovenské republiky
a Polské republiky
Fermacell GmbH, o.s., Praha
stavebnictví 05/12
73
v příštím čísle
06–07/12 | červen–červenec
Téma letního dvojčísla časopisu
je věnováno tématu Příprava,
realizace a provozování staveb.
Články jsou v souhrnu zaměřeny na veškeré etapy životního
cyklu staveb, včetně jejich
provozní i likvidační fáze, s důrazem na jejich energetickou,
ekonomickou a technologickou
náročnost.
Ročník VI
Číslo: 05/2012
Cena: 68 Kč vč. DPH
Vydává: EXPO DATA spol. s r.o.
Výstaviště 1, CZ-648 03 Brno
IČ: 44960751
Redakce: Sokolská 15, 120 00 Praha 2
Tel.: +420 227 090 500
Fax: +420 227 090 614
E-mail: [email protected]
www.casopisstavebnictvi.cz
Číslo 06–07/12 vychází 7. června
ediční plán 2012
předplatné
Celoroční předplatné (sleva 20 %):
544 Kč včetně DPH, balného
a poštovného
Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě
Český svaz stavebních inženýrů
Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR
časopis
■
ediční plán 2012
www.casopisstavebnictvi.cz
pozice na trhu
Objednávky předplatného
zasílejte prosím na adresu:
EXPO DATA spol. s r.o.
Výstaviště 1, 648 03 Brno
(IČO: 44960751,
DIČ: CZ44960751,
OR: Krajský soud v Brně,
odd. C, vl. 3809,
bankovní spojení: ČSOB Brno,
číslo účtu: 377345383/0300)
Věra Pichová
Tel.: +420 541 159 373
Fax: +420 541 153 049
E-mail: [email protected]
Předplatné můžete objednat
také prostřednictvím formuláře
na www.casopisstavebnictvi.cz.
Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě
Český svaz stavebních inženýrů
Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR
časopis
Šéfredaktor: Mgr. Jan Táborský
Tel.: +420 602 542 402
E-mail: [email protected]
Redaktor: Petr Zázvorka
Tel.: +420 728 867 448
E-mail: [email protected]
Redaktorka odborné části:
Ing. Hana Dušková
Tel.: +420 227 090 500
Mobil: +420 725 560 166
E-mail: [email protected]
Inzertní oddělení:
Manažeři obchodu:
Daniel Doležal
Tel.: +420 602 233 475
E-mail: [email protected]
Igor Palásek
Tel.: +420 725 444 048
E-mail: [email protected]
Redakční rada: Ing. Rudolf Borýsek,
doc. Ing. Štefan Gramblička, Ph.D.,
Ing. Václav Matyáš, Ing. Jana Táborská,
Ing. Michael Trnka, CSc. (předseda),
Ing. Svatopluk Zídek, Ing. Lenka Zimová
Odpovědný grafik: Petr Gabzdyl
Tel.: +420 541 159 374
E-mail: [email protected]
Předplatné: Věra Pichová
Tel.: +420 541 159 373
Fax: +420 541 153 049
E-mail: [email protected]
Tisk: EUROPRINT a.s.
pozice na trhu
časopis
Stavebnictví je členem
Seznamu recenzovaných
periodik vydávaných
v České republice*
*seznam zřizuje
Rada pro výzkum a vývoj vlády ČR
www.casopisstavebnictvi.cz
Kontakt pro zaslání edičního plánu 2012 a pozice na trhu v tištěné nebo elektronické podobě:
Věra Pichová
tel.: +420 541 159 373, fax: +420 541 153 049, e-mail: [email protected]
74
stavebnictví 05/12
Náklad: 32 300 výtisků
Povoleno: MK ČR E 17014
ISSN 1802-2030
EAN 977180220300505
Rozšiřuje: Mediaprint & Kapa
© Stavebnictví
All rights reserved
EXPO DATA spol. s r.o.
Odborné posouzení
Teoretické články uveřejněné v časopise Stavebnictví
podléhají od vzniku časopisu odbornému posouzení.
O tom, které články budou odborně posouzeny,
rozhoduje redakční rada časopisu Stavebnictví. Recenzenty (nezávislé odborníky v daném oboru) rovněž
určuje redakční rada časopisu Stavebnictví. Autoři
recenzovaných článků jsou povinni zohlednit ve svých
příspěvcích posudky recenzentů.
Obsah časopisu Stavebnictví je chráněn autorským zákonem. Kopírování a šíření obsahu časopisu v jakékoli podobě
bez písemného souhlasu vydavatele je nezákonné. Redakce
neodpovídá za obsah placené inzerce, za obsah textů externích autorů a za obsah zveřejněných dopisů.
DECEUNINCK SE MĚNÍ NA INOUTIC
BUDOUCNOST SE OTEVÍRÁ
Inoutic – společně vstříc budoucnosti
Německá společnost Inoutic, člen Deceuninck Group, se již více než padesát
let věnuje vývoji energeticky účinných řešení, jejichž výsledkem jsou vysoce
inovativní výrobky a služby. Inoutic nastavuje standardy kvality v oblasti
funkčnosti, spolehlivosti a maximální preciznosti. Abychom upevnili naši pozici
předního evropského výrobce plastových okenních a dveřních profilů, budeme
nadále naše know-how poskytovat pod jednou značkou:
Deceuninck se mění na Inoutic.
Uf = 0
,9
W/m 2 5
K
Otevřete okna do svojí budoucnosti a staňte se našimi partnery.
www.inoutic.cz/budoucnost
Life
Nová kolekce
fasádních barev
Všechny barvy
vašeho života
Nejrozsáhlejší kolekce fasádních barev
Baumit vám přináší novou paletu 888 fasádních barev Life pro váš dům.
Hledáte-li pro fasádu vašeho domu moderní, energické, pohodové či jemné nebo
ebo tradiční barvy, v kolekci Life naleznete
na
vše
v široké škále odstínů. Kromě toho si můžete vybrat z 36 nových trendových mozaikových omítek pro zvýraznění detailů. Díky
vybranému odstínu z nejširší dostupné škály fasádních barev na trhu tak získá vaše fasáda originální a stylový vzhled.
Váš dům. Vaše barvy. Váš život.