Vesmírné abecedě.

Neil Alden Armstrong
Byl americký pilot, astronaut a univerzitní profesor. Byl prvním člověkem, který vstoupil na
povrch Měsíce. Neil Armstrong a Buzz Aldrin 20. července 1969 jako první lidé na Měsíci
přistáli. Armstrong 21. července vystoupil jako první člověk na Měsíc a získal tím světovou
proslulost.
Býk (souhvězdí)
Býk (symbol:
) (latinsky Taurus, gen. Tauri, zkr. Tau) je zvířetníkové souhvězdí na severní
obloze. Leží mezi souhvězdími Vozky, Persea, Berana, Velryby, Eridanu, Orionu a Blíženců.
Cefea (souhvězdí )
Cefeus (latinsky: Cepheus) je cirkumpolární souhvězdí severní oblohy. Leží mezi souhvězdími
Malého medvěda, Draka, Labutě, Ještěrky, Kasiopeji a Žirafy. Jasnější hvězdy Cefea
připomínají dům se špičatou střechou.
Černá díra
Černá díra je objekt natolik hmotný, že jeho gravitační pole je v jisté oblasti časoprostor
natolik silné, že žádný objekt včetně světla nemůže tuto oblast opustit.
Drak (Souhvězdí)
Drak (latinsky Draco, 2. p. Draconis) je souhvězdí na severní obloze. Je jedním
z 88 moderních souhvězdí a také jedním z 48 souhvězdí, která zavedl starořecký astronom
Ptolemaios. Leží mezi souhvězdími Malého medvěda, Žirafy, Velké medvědice, Pastýře,
Herkula, Lyry, Labutě a Cefea. Drak je cirkumpolární souhvězdí severní oblohy. V České
republice je vidět po celý rok. Nejlepší pozorovací podmínky nastávají v červnu a červenci.
2. června je v horní kulminaci (je nejvýše nad obzorem). V dolní kulminaci je 1. listopadu.
V listopadu a prosinci je v nejhorším pozorovacím postavení.
Fénix (souhvězdí)
Fénix je souhvězdí na jižní obloze, které bylo prvně popsáno dánskými mořeplavci Pieterem
Dirkszoon Keyserem a Frederickem de Houtmanem. Souhvězdí se skládá ze 13 hvězd, které
dosahují nejvýše 5. magnitudy. Souhvězdí je viditelné pouze z jižní polokoule a částečně
z rovníku. Souhvězdí je spojováno s meteorickým rojem Phoenicids, který se vyskytuje
5. prosince.
Jurij Alexejevič Gagarin
byl sovětský kosmonaut, první člověk, který vzlétl do vesmíru. Ke svému kosmickému letu odstartoval
12. dubna 1961 v lodi Vostok1 z kosmodromu Bajkonur. Obletěl Zemi a po 108 minutách přistál. Po
návratu z letu do vesmíru se stal hrdinou Sovětského svazu a oslavovanou světovou celebritou.
Značnou část následujících let jeho života zaujala setkání s lidmi v Sovětském svazu i ve světě. Přes
zátěž svých veřejných povinností od roku 1961 studoval na Žukovského akademii, současně stál v čele
oddílu kosmonautů. K dalšímu kosmickému letu se nedostal, byl pouze náhradníkem Vladimíra
Komarova pro let Sojuzu 1 v dubnu 1967. V březnu 1968 dokončil studium na akademii a vrátil se
k létání na letadlech, ale už 27. března 1968 při cvičném letu zahynul.
Hubbleův vesmírný dalekohled
Hubbleův vesmírný dalekohled (zkratka HST z Hubble Space Telescope, někdy také jen
krátce Hubble) je dalekohled, který na oběžnou dráhu Země do výše 600 kilometrů vynesl
v roce 1990 při letu STS-31 americký raketoplán Discovery. Dalekohled předává na Zemi
obrazy vesmíru neovlivněné zemskou atmosférou. Jeho umístění mimo zemskou atmosféru
umožňuje pořizovat velmi ostré snímky vesmírných těles. Od svého vypuštění se stal jedním
nejdůležitějších dalekohledů v historii astronomie a významně se zasloužil o prohloubení
poznatků o vesmíru. Přispěl k mnohým klíčovým objevům, které pomohly astronomům lépe
porozumět základním problémům astrofyziky. Velmi ceněné jsou například snímky tzv.
Hubbleových hlubokých polí (Hubble ultra deep fields) s nejvzdálenějšími objekty, které
zatím lidstvo bylo schopno ve vesmíru pozorovat.
Chameleon (souhvězdí)
Chameleon je souhvězdí na jižní obloze. Souhvězdí zavedli na oblohu holandští mořeplavci Pieter
Dirkszoon Keyser a Frederick de Houtman v 16. století. Představuje ještěra měnícího barvu kůže.
Souhvězdí neobsahuje žádné jasné hvězdy ani jiné objekty.
ISS - vesmírná stanice
Mezinárodní vesmírná stanice (International Space Station - ISS) je v současné době jediná
trvale obydlená vesmírná stanice. První díl stanice, modul Zarja, byl vynesen na oběžnou
dráhu 20. listopadu 1998. Od 2. listopadu 2000, kdy na stanici vstoupila první stálá posádka,
je trvale obydlena alespoň dvoučlennou posádkou, která se každých 6 měsíců obměňuje.
Stanice je umístěna na nízké oběžné dráze Země ve výšce kolem 350 km s periodou oběhu
92 minut a rychlostí okolo 7700 m/s (27 720 km/h).
Jupiter
Jupiter je největší planeta sluneční soustavy, v pořadí pátá od Slunce. Sluneční soustava je
někdy popisována jako dvojsystém skládající se ze Slunce a Jupiteru jako hlavních dvou členů
a dalších menších těles. Jupiter, Saturn, Uran a Neptun jsou označovány jako plynní obři či
planety jupiterského typu. Jupiter má hmotnost přibližně jedné tisíciny Slunce, což je okolo
dva a půl krát více než všechny ostatní planety sluneční soustavy dohromady.
Kometa
Kometa, zastarale vlasatice, je malý astronomický objekt podobný planetce složený
především z ledu a prachu a obíhající většinou po velice výstředné (excentrické) eliptické
trajektorii kolem Slunce. Komety jsou známé pro své nápadné ohony. Většina komet se po
většinu času zdržuje za oběžnou dráhou Pluta, odkud občas nějaká přilétne do vnitřních částí
sluneční soustavy. Velmi často jsou popisované jako „špinavé sněhové koule“ a z velké části
je tvoří zmrzlý oxid uhličitý, metan a voda smíchaná s prachem a různými nerostnými
látkami.
Kosmonaut, astronaut, tchajkonaut
Termín kosmonaut se začal používat v Sovětském svazu (rusky космонавт), jako složení
řeckých slov κοσμος (kosmos, vesmír) a ναύτης (nautes, námořník), ve stejném významu
začali současně ve Spojených státech amerických používat slovo astronaut z řeckého άστρον
(astron, hvězda) a ναύτης (nautes, námořník).
Lajka
Lajka byl pes, který se jako první živý tvor pocházející z planety Země dostal na oběžnou
dráhu. Stalo se tak 3. listopadu 1957 na palubě sovětské družice Sputnik 2. Vyslání zvířat do
vesmíru bylo proto nezbytným předpokladem letů lidí. Lajka byl potulný pes odchycen na
jedné z moskevských ulic.Pro let na Sputniku 2 byla cvičena s dalšími dvěma
psy.Technologie návratu kosmické lodi z oběžné dráhy na Zemi nebyly k dispozici, proto
nebyl Lajčin návrat na Zem plánován. Třebaže se očekávalo, že prožije na oběžné dráze jeden
týden, zemřela následkem stresu a přehřátí už zhruba 5 až 7 hodin po startu.
Meteor
Meteor je světelný efekt, vzniklý exitaci a ionizaci molekul atmosféry při průletu
meteoroidu atmosférou. Meteorické tělísko má zpravidla průměr od jednoho milimetru do
jednoho centimetru, pokud se jeho velikost blíží k deseti centimetrům, je meteor jasnější než
Venuše a nazýváme ho bolid.
Neptun
Neptun je osmá a od Slunce nejvzdálenější planeta sluneční soustavy; řadí se mezi plynné
obry. S rovníkovým průměrem okolo 50 000 km spadá mezi menší plynné obry sluneční
soustavy. Neptun obíhá Slunce ve střední vzdálenosti 4 498 252 900 km. Planeta se přibližuje
ke Slunci nejvíce na 4 459 631 496 km a vzdaluje na 4 536 874 325 km. Atmosféra Neptunu
má zelenomodrou barvu, zabírá nejspíše 5 až 10 % celkové hmotnosti planety a rozkládá se
do hloubky 10 až 20 % planetárního poloměru.
Orion (souhvězdí)
Orion je souhvězdí na nebeském rovníku (větší část na severní polokouli) a je viditelné téměř
z celého světa. Leží mezi souhvězdími Blíženců, Býka, Eridanu, Zajíce a Jednorožce. Patří mezi
48 souhvězdí, která zavedl řecký astronom Ptolemaios. Souhvězdí je proslulé kvůli Orionovu
pásu, Velké mlhovině v Orionu nebo mlhovině zvané Koňská hlava. Nejlepší pozorovací
podmínky jsou v prosinci a lednu, kdy je na obloze téměř celou noc. Naopak v květnu, červnu
a červenci není pozorovatelný vůbec. Orion je pozorovatelný od srpna, kdy je vidět krátce
před svítáním, do dubna.
Pluto
Pluto, oficiální označení (134340) Pluto, je druhou nejhmotnější známou trpasličí planetou
sluneční soustavy (po Eris) a desátým nejhmotnějším známým tělesem, které obíhá přímo
okolo Slunce. Roku 1930 ho objevil americký astronom Clyde Tombaugh. Toto kosmické
těleso astronomové původně řadili mezi planety, ovšem po změně definice pojmu „planeta“
na kongresu v roce 2006 byl zařazen mezi trpasličí planety a plutoidy.
Saturn
Saturn je v pořadí šestou planetou od Slunce, druhou největší. Saturn byl znám již od
prehistorických dob. Galileo byl prvním, kdo jej pozoroval dalekohledem (r. 1610).
Zaznamenal jeho zvláštní vzezření, ale byl jím zmaten. Saturnovy prstence byly ve známém
slunečním systému unikátem až do roku 1977, kdy byly velmi jemné prstence objeveny
u Urana a krátce nato i kolem Jupitera a Neptuna. Prvním návštěvníkem Saturna byla v roce
1979 sonda Pioneer 11, později pak sondy Voyager 1 a Voyager 2. Sonda Cassini, která je
nyní na cestě, k němu dorazí v roce 2004.
Souhvězdí Štíra
Toto souhvězdí představuje štíra, kterého poslala bohyně Artemis na lovce Oriona poté, co
na ni lovec zaútočil. Jiná pověst praví, že je to štír, kterého poslala matka Země na Oriona
poté, co prohlásil, že vybije všechna nadpřirozená zvířata.
Souhvězdí trojúhelníku
Trojúhelník je souhvězdí na severní oblohy. Souhvězdí Trojúhelníku je nevýrazné souhvězdí,
sestávající se ze tří hvězd. Jen jedna hvězda dosahuje třetí magnitudy. Souhvězdí
Trojúhelníku leží mezi souhvězdím Andromedy a souhvězdím Berana.Na jižní obloze se
nachází protějšek souhvězdí Trojúhelníku - Jižní Trojúhelník.
Venuše
Venuše je druhá planeta od Slunce ve sluneční soustavě. Je pojmenovaná po římské bohyni
lásky a krásy Venuši. Jedná se o jedinou planetu sluneční soustavy, která je pojmenována po
ženě. Venuše je zcela zakryta vrstvou husté oblačnosti, která nedovoluje spatřit její povrch
v oblasti viditelného světla. To vyvolalo velkou řadu spekulací o jejím povrchu,
přetrvávajících až do 20. století, kdy byl její povrch prozkoumán pomocí přistávacích modulů
a radarového mapování povrchu. Venuše má nejhustší atmosféru ze všech terestrických
planet, která je tvořena převážně z oxidu uhličitého.
ZEMĚ
Země je třetí planeta sluneční soustavy, zároveň největší terestrická planeta v soustavě
a jediné planetární těleso, na němž je dle současných vědeckých poznatků potvrzen život.
Země nejspíše vznikla před 4,6 miliardami let a krátce po svém vzniku získala svůj jediný
přirozený satelit – Měsíc. Země obíhá kolem Slunce po téměř kružnicové dráze s velmi malou
excentricitou. Země jako domovský svět lidstva má mnoho názvů v závislosti na národu, mezi
nejznámější patří název latinského původu Terra, Tellus či řecký název Gaia.
Žirafa (souhvězdí)
Žirafa je cirkumpolární souhvězdí na severní obloze. Nachází se mezi souhvězdími Draka,
Malého medvěda, Cefea, Kasiopeji, Persea, Vozky, Rysa a Velké medvědice. Na severní
oblohu ho zavedl holandský astronom Petrus Plancius roku 1613. Skládá se jen ze slabých
hvězd, nejjasnější hvězdy dosahují magnitudy 4. Nejlepší podmínky pro pozorování nastávají
v únoru. Je 18. největším souhvězdím oblohy.