BUDOU POTŘEBA MILIARDY NAVÍC

eny
založ
1883
14/2016
ročník 119
5. duben
učitelské noviny
týdeník pro učitele a přátele školy
BUDOU POTŘEBA
MILIARDY NAVÍC
Nová pravidla financování regionálního školství
by měla startovat 1. ledna 2018
7
8
13
18
JEDNOTNÉ
PŘIJÍMAČKY
DOSTANOU
VĚTŠÍ VÁHU
PREVENTIVNÍ
PROGRAM
NENÍ ZTRÁTA
ČASU
D. Švancarová:
VYKŘIKUJE,
JE DIVOKÝ,
NEPOŘÁDNÝ
PORTÁL
K VÝUCE
O MIGRAČNÍ
KRIZI
cena 39 Kč
www.ucitelskenoviny.cz
1-17 UN14.indd 1
01.04.16 16:34
Inzerce
2
Čtení 1 pro prvňáčky
Čtení 2 pro prvňáčky
(Miroslava Čížková)
Učebnice výuky čtení založená
na analyticko-syntetické metodě bez tvorby slabik svou jednoduchostí napomáhá k rychlému čtenářskému postupu.
Žáci se učí číst nejprve velká
tiskací písmena, která skládají
rovnou do smysluplných slov.
Metoda využívá sluchové a zrakové syntézy a analýzy, pro něž
je v učebnici mnoho podnětů.
(Miroslava Čížková)
Učebnice navazuje na Čtení 1
pro prvňáčky a je určena pro
druhé pololetí v první třídě.
Má sloužit k upevňování čtenářských dovedností. Obsahuje krátké texty a básně, které
respektují potřeby a zájmy
prvňáčků. Texty jsou doplněné
řadou úkolů podněcujících aktivitu žáků a rozvoj jejich myšlení.
Řada učebnic čtení a psaní pro prvňáčky
metodicky zpracovaná podle RVP ZV a opatřená schvalovací doložkou MŠMT
Moje první čtení
pro radost a poučení
Moje druhé čtení
pro radost a poučení
(Miloslava Matejová,
Jana Rohová)
Pracovní sešit vhodně doplňuje učebnici Čtení 1 pro prvňáčky. Přináší řadu praktických
a nových úkolů, které rozšiřují
metodický repertoár postupů
pro nácvik čtení a psaní analyticko-syntetickou metodou bez
tvorby slabik. Využití může ale
najít i zcela samostatně, a to při
práci ve škole nebo při domácí
přípravě.
(Miloslava Matejová,
Jana Rohová)
V tomto pracovním sešitě se
žáci seznamují s malými tiskacími písmeny, čtou slova a věty
těmito písmeny napsané – nejdříve věty krátké a jednoduché,
postupně delší a obtížnější.
V sešitě jsou zařazeny ukázky
známých autorů literatury pro
děti – pohádky, říkadla, básničky, hádanky. Dále také zábavné
hry se slovy a větami a další úkoly pro oživení výuky. Žáci sešit
sami dotvářejí – vybarvují, dopisují, kreslí apod.
Písanky 1–6
(Miroslava Čížková)
Sešity pro nácvik psaní jednotlivých písmen a slov, které jsou založené na aktivitě dětí – ty kromě psaní dotvářejí sešit
vlastními ilustracemi.
Cviky
C
ik pro uvolnění
l ě í ruky
k
(Miroslava Čížková)
Cviky zábavné – jednotažky
(Jiří Jošt)
Cviky pro nácvik písmen
(Miroslava Čížková)
Písmenkové pexeso
Pojďme si hrát
(Ludmila Kořenářová)
(kolektiv autorů)
Publikace motivuje děti k činnosti, rozvíjí slovní zásobu, motoriku, představivost,
postřeh, zručnost. Je vhodná i k samostatné práci. Pomáhá udržet pozornost,
umožňuje střídat různé metody práce.
Metodická příručka
1-17 UN14.indd 2
(Miroslava Čížková)
www.fortuna.cz
01.04.16 16:35
Úvodník
OBSAH
Šikana ve všech pádech
4–6
Když už se průšvih provalí, najednou je
kolem plno řečí. Do té doby bylo ticho
po pěšině. Školy sice nějaké signály vysílaly,
ale velice nesměle. Ono dostat cejch a ohrozit školu odchodem současných a možná
i potenciální žáků, a tím i příslušných normativů, není jen tak. A tak se často radši mete
pod koberec. Šikana zvolna dostává podobu
příkladu z učebnice. Teoreticky v pořádku,
jen uplatnitelnost v praxi se míjí s realitou.
Téma týdne
BUDOU POTŘEBA MILIARDY
NAVÍC
Nová pravidla financování
regionálního školství by měla
startovat 1. ledna 2018
7
Aktuálně
JEDNOTNÉ PŘIJÍMACÍ
ZKOUŠKY DOSTANOU
ZE ZÁKONA VĚTŠÍ VÁHU
8–9
Zeptali jsme se
PREVENTIVNÍ PROGRAM NENÍ
ZTRÁTA ČASU
Školy by se ho měly naučit správně
využívat
10–11
Profil
DĚTI ZE ZÁMKU
V Dolních Počernicích nabízejí lepší
start do života
12
Jak to vidí
Karel Dvořák:
ZMĚNA PŘÍSTUPU K UČILIŠTÍM
JE BĚH NA DLOUHOU TRAŤ
13
Odborníci radí
Daniela Švancarová:
VYKŘIKUJE, JE DIVOKÝ,
NEPOŘÁDNÝ
14–16
Reflexe
HEDVÁBNÁ STEZKA JAKO
MOST MEZI CIVILIZACEMI
Renesance nejdelší pozemní trasy
v dějinách
18–20
Sonda
PORTÁL K VÝUCE O MIGRAČNÍ
KRIZI, NEBO JEN SKLADIŠTĚ
DOKUMENTŮ?
Zasvěcení lidé chtějí školy
přesvědčovat o tom, že se nemají
čeho bát
21
Ministryně školství teď učitelům nadělila
(k Velikonocům, nebo k českému Dni učitelů?) nové instrukce, co si počít, když se ve škole šikana objeví. Odkazy na webové stránky,
kde je možné hledat pomoc odborníků, e-mailová adresa pro SOS na ministerstvu školství, v pohotovosti bude školní ombudsman,
inspekce bude sledovat a vyhodnocovat... Nic
proti ničemu. Když je ouvej, je každá rada,
každá pomocná ruka dobrá.
A najednou zásah do školy. Účelné využívání třídnických hodin a odpovědnost třídních
učitelů. Beru, určitě se v nich častěji řeší
organizační záležitosti než to, čím děti žijí.
Určitě by bylo dobré, aby si učitel našel kus
času na obyčejné lidské popovídání. Ale
sestupme do podpalubí.
Co všechno má třídní učitel stihnout?
Samozřejmě že děti jsou na prvním místě,
ale kdo mu odpustí – až přijde kontrola
– nedostatky v příslušné administrativě?
Nebude teď mít skoro každý kantor dost
práce s úpravou své oblasti v ŠVP? Připravuje se kariérní řád, a pokud se má, až přijde
čas, dobře rozběhnout, měli by se na něj
ředitelé se sborovnami zavčasu nachystat.
Nastudovat, co všechno je v něm skryto, co
by bylo záhodno v životě školy obměnit.
Přitom už v září se stane realitou společné
vzdělávání a navzdory proklamacím nikdo
nemůže na sto procent říci, jak všechno
dopadne. Jistě, v každé oblasti je schovaný
větší či menší kousek práce navíc. Když
se ale začnou sčítat, padá toho na učitele
docela dost.
3
ho roku patří výletům. Hrady, zámky, města. Zmrzlina, koupání, svoboda mimo školu.
Po loňských zkušenostech s námi letos
Vomáčka a Hrouda nepojedou – praví třídní. A malér je na světě. Rodiče si stěžují, že
jsou jejich výtečníci diskriminováni a metodika MŠMT jim dá za pravdu, protože „žáka
nelze vyloučit předem z účasti na školním
výletu“. Co tedy třídní udělá? Rozhodne,
že na výlet se nepojede. Dárečkové mají
navrch, protože ne že nepojedou oni, ale
nepojede nikdo. Třída nemá vztek ani tolik
na ně jako na kantora. Proč je nemohl vzít
s sebou? Byla by aspoň prča. To se pak úžasně navazuje vztah mezi učitelem a žákem!
Z odpovědnosti za třídu je rázem cár papíru
a odpovědnost ředitele jako šéfa celé školy,
který zodpovídá za všechno a za všechny, se
povážlivě kolíbe. A to ještě o šikaně nepadlo ani slovo.
Ačkoli – někdy mi připadá, že šikana
dopadá ze všeho nejvíc na pedagogy.
Stačí pouhý fakt, že kdo chce, vždycky si
na ně něco může najít. Vždycky je někde
poznamenáno, že to a to je odpovědností
pedagoga. Plná pusa poslání, ale ochrana
veškerá žádná.
Radši nezmiňuji šikanu fyzickou ani psychickou, kterou už se učí používat nejen někteří
rodiče, ale i žáci. Díky událostem poslední
doby se znovu začalo mluvit o tom, jestli
by pedagogové neměli získat status úřední
osoby. Jenže to je věc dvojsečná, která by je
mohla uvrhnout do ještě větší závislosti. Pokud totiž udělají chybu, mohou být stíháni
za zneužití pravomoci, což znamená tvrdší
sazbu. Zajímavější je zkušenost ze Slovenska, kde je učitel chráněnou osobou. I o tom
se nyní jedná, ovšem pouze v souvislosti
s aktuálním napadením. Co ale s tím nenápadným každodenním tlakem, kterému se
učitel upsal v momentě, když se rozhodl pro
svoji profesi?
Jaroslava Štefflová
Do toho si představte reálnou situaci, do níž
se může učitel dostat raz dva. Závěr školní-
Ohlasy
MIGRAČNÍ BRAINWASHING:
JDE O PROPAGANDU,
NEBO O REPORTÁŽ?
22
Ohlasy
PODPORUJI TROCHU
JINOU INKLUZI
23
Sonda
V BOSONOHÁCH VZNIKLO
CENTRUM STAVEBNÍCH ŘEMESEL
24–25
26–27
1-17 UN14.indd 3
Kaleidoskop
Dopisy
Kresba: Václav Hradecký
Učitelské noviny, týdeník pro učitele a přátele školy
Založeny Josefem Králem v Praze roku 1883
Uzávěrka čísla 1. 4. 2016
01.04.16 16:35
TEXT: RADMIL ŠVANCAR
FOTO: ANNA-ANTONIE KRČMÁŘOVÁ
Téma týdne
4
BUDOU POTŘEBA
MILIARDY NAVÍC
Nová pravidla financování regionálního školství by měla
startovat 1. ledna 2018
Reforma financování regionálního školství má přinést změnu.
Není nutné se jí obávat. Bude objektivnější a bude reagovat
na skutečné potřeby škol, které současný systém financování
na žáka zohlednit neumí. Aspoň to tvrdí ministerstvo školství.
V
dřívějších záměrech reforem
financování regionálního školství,
jak jsme je zaznamenali v roce
2012, 2013 i 2014, se vždycky ředitelé některých segmentů školství „našli“
a přepočtem zjistili, že pro jejich školy
bude reforma ohrožující nebo likvidační.
Náměstek ministryně školství pro řízení
sekce vzdělávání Václav Pícl tvrdí, že to
dneska nehrozí, čísla, na základě kterých
by si ředitelé mohli ekonomiku „svých“
škol spočítat, ale zatím známa nejsou. Podrobná pravidla by se měla objevit v novelách vyhlášek, které budou v souvislosti se
změnami v „ekonomických“ paragrafech
školského zákona připravovat a které by
měly být k dispozici, až je bude schvalovat
sněmovna.
Na rozsah vzdělání
„V současnosti dostane například střední
škola podle počtu žáků stanovený počet
pedagogických a nepedagogických
pracovníků a na něj je jí přidělen objem
finančních prostředků. Pokud tato škola
ale zaměstná míň lidí, než má v rozpisu,
zbude jí na jednoho učitele více peněz.
To už se ale v novém systému nestane.
Nebudeme platit zaměstnance, kteří
ve škole nejsou zaměstnáni,“ tvrdí V. Pícl.
Tedy školy, o kterých se dneska říká,
že dobře hospodaří a mohou tak lépe
Školy dostanou peníze
na počet zaměstnanců,
který odpovídá rozsahu
vzdělání, jež škola
poskytuje.
odměňovat své pracovníky, dostanou
méně, interpretuji jeho popis situace. To
ale odmítá – dostanou peníze na počet
zaměstnanců, který odpovídá rozsahu
vzdělání, jež škola poskytuje. Nemluví ale
pouze o tarifech, ale i o objemu nenárokových složek platu nebo nárokových
mimotarifních složkách platů. „I škola
s nejmenším možným počtem žáků bude
mít peníze na osobní ohodnocení nebo
odměny a ředitel bude dopředu vědět, že
s těmito penězi může počítat,“ prohlašuje
náměstek ministryně.
Když se ptám, které školy na reformě
vydělají, vysvětluje V. Pícl, že to budou
školy, které dnes dostávají peníze například na 21 učitelů, ačkoliv na odučení
všech předepsaných hodin stanovených
v RVP a ŠVP potřebují 23,5 úvazku. „Dnes
těch přebývajících 2,5 úvazku škola platila
z nenárokových složek platů ostatních
učitelů,“ vysvětluje V. Pícl.
Reforma počítá v plně organizovaných
základních školách s minimálním počtem
žáků na třídu, což je obrana proto tomu,
aby školy ze čtyřiceti žáků v ročníku
nevytvořily místo dvou tři nebo čtyři třídy
a pak s nataženou dlaní nechtěly peníze
na tři nebo čtyři učitele. Tím minimem,
na které taková škola dostane „plnou
sazbu“, bude průměrně sedmnáct žáků
ve třídě. V. Pícl vysvětluje, že to neznamená, že by ve třídě nemohlo být žáků
méně. Bude to ale rozhodnutím zřizovatele a ten pak bude povinen škole doplatit peníze do tohoto minimálního limitu.
Každá škola by tedy měla mít peníze
na třídnictví a na průměrné osobní ohodnocení, což dneska zvlášť v malých školách zdaleka neplatí. „I v současnosti byly
školám rozpočtovány finanční prostředky
včetně peněz na tyto položky, ovšem tato
částka, která není zcela zanedbatelná,
v základní škole jde průměrně zhruba
o 1950 korun měsíčně, byla kalkulována na třídu s 24 žáky. Pokud měla škola
nižší průměr, pak takové peníze prostě
nedostala,“ vysvětluje V. Pícl. Pak navíc
stačilo přijmout asistenta pedagoga nebo
učitele „nad limit“ a peníze na nenárokové složky platu byly vyčerpány na jejich
platy.
Školy v pásmech
Náměstek ministryně Václav Pícl
1-17 UN14.indd 4
Příklad sedmnácti žáků na třídu nebude
platit obecně, pro málotřídky se bude
toto číslo snižovat, naopak školy, které
budou naplňovat své třídy na vyšší počet
žáků, budou dostávat víc peněz (tedy
na více vyučovacích hodin), protože
ministerstvo školství chce respektovat
větší obtížnost práce pedagoga s větším kolektivem a chce na to reagovat
možností lépe učitele zaplatit. Změny
nebudou ale odvozeny od přesného
počtu žáků – V. Pícl říká, že učitel musí
odučit stejné penzum hodin, ať má ve tří-
01.04.16 16:35
Téma týdne
Ve stávajícím systému financování, ve kterém „jde“ z rozpočtu MŠMT do rozpočtu každého z krajů na 1 žáka základní školy shodný objem finančních prostředků, jsou kraje
s vyšším podílem „malých“ základních škol (jako Vysočina a Pardubický kraj, ale i Liberecký, Královéhradecký a Olomoucký kraj) znevýhodněny oproti krajům, jako je Praha,
ale i Ústecký či Moravskoslezský kraj.
dě 17, nebo 20 žáků. Dnes se ředitelé
hrozí toho, že jim odejde pár žáků a tím
dostanou výrazně méně peněz. To by
v novém systému platit nemělo, protože
školy budou zařazovány do tří pásem
podle počtu žáků. „Stanovujeme pásma
průměrného počtu žáků ve vzdělávacím
oboru (například na 1. stupni, na 2. stupni atd.) a podle toho bude stanoven
i rozsah vzdělání, na které budeme škole
garantovat zafinancování odpovídajících úvazků pedagogů. Tedy pro 17 až
20 žáků na 1. stupni 24 vyučovacích
hodin týdně, to odpovídá rámcovému
učebnímu plánu. Pro 21 až 24 žáků už
dostane škola peníze až na úvazky pedagogů odpovídající 28 hodinám výuky
v každé třídě a pro průměrný počet žáků
ve třídě 25 až 30 až na úvazky pedagogů
odpovídající 33 hodinám výuky v každé
třídě. Tak dostávají ředitelé možnost
rozhodovat o sestavení rozvrhu, o dělení
vyučovacích hodin apod.“
Toto nastavení jim podle MŠMT umožní
vyvážené rozhodování mezi pedagogickými a ekonomickými hledisky. Připomíná, že v současnosti je možné dělit třídy
například na hodiny jazyků až tehdy, kdy
je počet žáků 24 a více. Podle nových
pravidel se tato hranice posouvá v rámci
příkladu, o kterém mluví, na 21 žáků,
kdy škola dostává možnost zvýšit počet
hodin dělením tříd o čtyři na týden.
Peníze navíc
Z hlediska státního rozpočtu to nebude
pochopitelně zadarmo. Ono „pochopitelně“ asi není slovo na místě. Připomeňme,
že reformy v kariérním systému a ve fi-
1-17 UN14.indd 5
nancování regionálního školství už chtěl
dělat například kdysi ministr školství
J. Dobeš. Nejdřív dostal potřebné peníze
slíbeny, pak mu je ale ministr financí nedal a J. Dobeš právě nesplnění tohoto slibu ze strany vlády uváděl jako důvod své
abdikace. Konečně z formulace, že změny
nebudou mít dopad na státní rozpočet, se
postupem let stalo oblíbené ministerské
zaklínadlo, bez jehož použití byly veškeré
návrhy neprůchodné.
Dlužno podotknout, že v návrhu reformy financování regionálního školství
toto prohlášení nenajdete, V. Pícl hovoří
o tom, že podle jeho odhadu bude
potřeba ročně okolo 3,5 miliardy korun.
Upozorňuje ovšem na to, že je obtížné
porovnávat stav současný a stav budoucí.
„Těžko dneska spočítáme, zda bude mít
škola XY za dva roky, kdy se bude reforma
rozjíždět, stejný počet žáků jako dnes,
tedy jestli dostane peněz víc nebo míň
na víc či míň učitelů. Nicméně spočítali
jsme rozpočty modelových škol v jejich
současných číslech podle stávajícího rozpisu finančních prostředků formou krajských normativů a podle způsobu financování po reformě. Abychom napravili to,
že některé školy učí vyšší rozsah vzdělání
s nižším počtem učitelů, než na který by
měly mít nárok (právě na dorovnání této
nespravedlnosti půjde nejvíce peněz), potřebovali bychom mezi 2,5 až 5 miliardami
korun navíc,“ kalkuluje V. Pícl.
Připomeňme si, že na příští rok, rok
2017, chce ministryně školství vyjednat
třináctimiliardový růst rozpočtu regionálního školství s tím, že 9 miliard korun
by mělo jít rovnou do tarifů na jejich
desetiprocentní nárůst a zbytek by měl
být použit na snížení úvazků přímé práce
pro některé školské odborníky a na posílení osobního ohodnocení apod., jak se
zmínila ministryně školství na nedávném
semináři. V tom nejsou peníze na společné vzdělávání, to by měla být další
miliarda korun, ani na rozjezd kariérního
systému, což ovšem nebude v prvním roce
z hlediska rozpočtu nijak horentní částka.
V roce 2018 by tedy školství jen na zmíněné společné vzdělávání (1,5 miliardy
korun) a na nový způsob financování
regionálního školství mělo mít dalších
4 až 6,5 miliardy korun. Počkejme, než
uvěříme. Sám V. Pícl ovšem podotýká, že
aktuálně plánované nárůsty na příští rok
zvyšují odměňování v regionálním školství, neřeší ale nespravedlnosti související
se současným způsobem jeho financování,
ty že budou odstraněny až v roce dalším
pomocí oné kalkulované zhruba 3,5 miliardy korun.
Analýza rizik navrhovaného řešení:
Zdroj: MŠMT
Zdroj: MŠMT
Nerovnoměrný podíl „malých“ (a tedy jednotkově nákladnějších)
základních škol v jednotlivých krajích ve školním roce 2014/15
5
Nově navrhovaný systém financování RgŠ ÚSC je založen na financování skutečného počtu pedagogických pracovníků vybraných druhů škol a vybraných typů školských zařízení. Tento systém s sebou nese riziko toho, že dotčené školy a školská
zařízení budou v zájmu zvýšení svých finančních zdrojů ze státního rozpočtu zvyšovat počty svých pedagogických pracovníků, a to buď neúměrným zvyšováním
rozsahu vzdělávání (poskytovaných školských služeb) formou zvyšování dělených
hodin výuky ve stávajících třídách, nebo vytvářením vyššího počtu tříd (oddělení,
skupin) s nižším počtem žáků. Navrhovaný systém tak musí být doplněn mechanismem, který by tato rizika účinným způsobem eliminoval:
● Neodůvodněné dělení hodin výuky – eliminace rizika předpokládá návrh stanovením maximálního rozsahu vzdělávání a poskytování školských služeb financovaného ze státního rozpočtu.
● Umělé navyšování počtu tříd – eliminace rizika předpokládá navržení opravného koeficientu k normativu nenárokových složek platů pedagogů zohledňujícího naplněnost tříd a zejména pak úpravu stávajících právních předpisů o pravidlech pro počty dětí, žáků, studentů ve třídách (skupinách, odděleních).
01.04.16 16:35
Zdroj: MŠMT
Téma týdne
6
Současný systém normativního financování škol a školských zařízení ze státního
rozpočtu je založen na principu financování prostřednictvím tří typů normativů:
„V současnosti se ještě připravují návrhy
legislativních změn, ve kterých budou stanoveny například maximální počty hodin
pro jednotlivé obory vzdělání, projednáváme je se zástupci ředitelů škol a pedagogů – s asociací CZESHA i se sociálními
partnery. Ověřujeme si, zda jsou pro ně
přijatelné nastavené rozsahy, které připravil Národní ústav pro vzdělávání a které vycházejí jednak z rámcových vzdělávacích programů, jednak z podkladů, které
nám poskytly samotné školy. Šlo nám o to,
jak se dnes pracuje s dělením hodin, jak se
naplňují například pravidla daná pro laboratorní práce, kde třeba nesmí být více
než 10 žáků (z důvodu prostoru, z důvodu
bezpečnosti, kvůli pravidlům nastaveným
vládním nařízením…).“
Tarify, nároky i nenároky
Každá škola by měla dostat v novém
systému reálné peníze na tarifní platy
pedagogů a průměrnou výši nárokových
příplatků a nenárokových složek platu.
Skoro to vypadá, že zaniknou dohodovací řízení, kvůli kterým v současnosti
někteří ředitelé řeší nedostatek peněz
ze standardních krajských normativů.
Ani geniální systém ale nezaručí, že
v některých školách nemohou nastat
problémy. V. Pícl některé z nich vypočítává – odejde učitel, je nutné mu dát
tři platy navíc, nahradí ho jiný zařazený
do vyšší tarifní třídy a vyššího tarifního stupně, v září se změní počet tříd,
přibude asistent pedagoga, budou
přiznána nová podpůrná opatření atd.
Pokud by to nebylo jakkoliv zohledněno,
musela by to škola řešit odčerpáváním
nutných finančních prostředků z objemu
nenárokových složek platu. Podle V. Pícla
to nebude nezbytné, protože ředitel
požádá o potřebné peníze krajský úřad,
který mu je vyplatí z rezervy, kterou
bude vytvářet z finančních prostředků
poskytnutých ministerstvem školství.
A v dalším roce se už tyto změny stanou
součástí standardního rozpočtu.
● Krajské normativy stanoví krajský
úřad jako výši výdajů připadajících
na jednotku výkonu na kalendářní
rok; tyto krajské normativy slouží
k transferu prostředků státního rozpočtu z rozpočtu kraje do rozpočtů
jednotlivých škol a školských zařízení
zřizovaných krajem, obcí nebo svazkem obcí.
Současný systém financování škol a školských zařízení zřizovaných kraji, obcemi
a svazky obcí ze státního rozpočtu se
vyznačuje řadou problémů, jejichž důsledkem je nerovné postavení jednotlivých srovnatelných příjemců v rámci
České republiky.
● Normativy pro soukromé a církevní
školství stanoví ministerstvo a slouží
V tom změna není. Mění se ale rozhodovací kompetence. Pro pedagogické
pracovníky mateřských škol, základních
škol a školních družin, středních škol
a konzervatoří bude finanční prostředky
na tarifní platy, nárokové a nenárokové
složky platu pro každou školu stanovovat ministerstvo školství. Bude to objem
finančních prostředků odvozený od rozsahu vzdělání a počtu pedagogických
pracovníků. Pro VOŠ a ZUŠ stanoví MŠMT
oborový normativ. Takto spočítaný objem financí bude poslán krajům a krajský
úřad už nebude moci jednotlivým školám
rozpočet navyšovat, nebo ho ponižovat.
Pouze v rámci své rezervy bude podle
stanovených pravidel reagovat na změny,
Subjekty, kterých se
reforma financování
regionálního školství
dotkne
● Právnické osoby vykonávající
činnost škol a školských zařízení
zřizované kraji, obcemi a svazky obcí. V současné době jde
zhruba o 8600 právnických osob,
tj. o téměř 88,5 % ze všech 9732
právnických osob, které vykonávají činnost školy nebo školského
zařízení. Dotčené právnické osoby
v současné době zajišťují přes
216 000. pracovních míst (přepočtených na plně zaměstnané), tj.
cca 92,4 % všech pracovních míst
v RgŠ. Z celkového počtu pracovních míst v dotčených právnických
osobách tvoří zhruba 150 000
místa pedagogických pracovníků,
tj. učitelů a ostatních pedagogických pracovníků, což je opět
cca 92,2 % všech pracovních míst
pedagogických pracovníků v RgŠ.
● Obce s rozšířenou působností
Role krajů
● Krajské úřady
Role kraje se v systému rozdělování
finančních prostředků změní. „Peníze
půjdou z MŠMT krajům na zvláštní účet
a krajský úřad je rozepíše a pošle školám.
● Česká školní inspekce
1-17 UN14.indd 6
pro poskytování dotací jednotlivým
soukromým a církevním školám a školským zařízením.
● MŠMT
které v průběhu roku nastanou,“ vysvětluje V. Pícl.
Zdroj: MŠMT
● Republikové normativy stanoví ministerstvo jako výši výdajů připadajících
na vzdělávání a školské služby pro jedno dítě, žáka nebo studenta příslušné
věkové kategorie v oblasti předškolního vzdělávání, základního vzdělávání, středního vzdělávání a vyššího
odborného vzdělávání na kalendářní
rok; tyto republikové normativy slouží
pouze k transferu prostředků státního
rozpočtu z rozpočtu ministerstva
do rozpočtů jednotlivých krajů.
Rozpočet pro pedagogy školských poradenských zařízení, dětských domovů a domovů mládeže a školních klubů a pro zaměstnance školních jídelen bude vznikat
stejným způsobem jako dnes. Tedy MŠMT
stanoví republikový normativ, který bude
vynásoben počtem potenciálních klientů,
z toho vznikne objem peněz pro jednotlivé kraje, které vytvoří pro tato zařízení
své krajské normativy. „Tam nebudeme
moci ovlivnit nastavení průměrných platů
v jednotlivých krajích, ale aspoň určíme,
do které platové třídy mají být určité skupiny zařazeny. Nebo vytvoříme personální
standardy – například počty potenciálních
klientů pro jednoho pracovníka SPC nebo
PPP.“
Počet nepedagogických pracovníků pro
školu bude stanovován podle počtu
pracovišť a tříd mateřských škol, základních škol, středních škol, konzervatoří
a VOŠ a z toho se bude počítat potřebný
objem financí. „Pedagogové VOŠ sice
budou mít své oborové normativy, protože jde ale obvykle o školy existující při
školách středních, nechtěli jsme utvářet
dvojí pravidla pro nepedagogy, aby se
nemusely počítat jinak platy například
uklízečky SŠ a VOŠ, když je uklízí pořád
ten jeden člověk,“ vysvětluje V. Pícl. Pro
nepedagogy ZUŠ bude vytvořen oborový normativ na žáka podobně jako pro
pedagogy.
Změna se nedotkne soukromých a církevních škol. Jejich rozpočty budou pořád
tvořeny stejným způsobem jako dnes.
Tedy budou stanoveny normativy pro
jednotlivé obory vzdělání a rozpočty jednotlivých škol budou tvořeny násobkem
tohoto normativu a počtu žáků.
Do startu reformy financování regionálního školství zbývají necelé dva roky. Dva
roky vychytávání chyb a černých míst.
Uvidíme, co se záměrem udělají volby,
které nás v té době čekají, a jestli budou
nezbytné peníze, na jejichž nedostatku
předchozí pokusy zkrachovaly.
●
01.04.16 16:35
TEXT: PETR HUSNÍK
ILUSTRACE: VÁCLAV JOHANUS
Aktuálně
7
JEDNOTNÉ PŘIJÍMACÍ
ZKOUŠKY DOSTANOU
ZE ZÁKONA VĚTŠÍ VÁHU
Sněmovní administrativa minulý týden zpracovala finální znění
poslanci nedávno přijaté novely školského zákona včetně
řady pozměňovacích návrhů. Konečně je tedy jasné, co
bude ve školství jinak, posvětí-li předlohu Senát a prezident.
Například v oblasti přijímacích zkoušek překvapil paragraf,
který zvyšuje váhu jednotných testů z původně navrhovaných
nejméně 50 na 60 procent.
J
ako nebezpečný zásah do kompetencí ředitele, nebo jako zbytečné plácnutí do vody… Škála názorů ředitelů
středních škol na Sněmovnou schválené paragrafy novely školského zákona
týkající se přijímacího řízení do oborů
s maturitou je opravdu rozmanitá.
Téměř vše při starém
Před časem ředitelé zavedení jednotných
přijímacích zkoušek v podstatě uvítali.
Původně totiž měly být tyto testy navázány na nový model financování regionálního školství, který odstraní příčinu
honu za co největším počtem žáků. Teď
se situace změnila, protože start reformy
financování můžeme očekávat nejdřív
za dva roky.
Navíc jednotné zkoušky měly být objektivizovaným filtrem, podobně jako státní
maturita, na vstupu do střední školy. A to
také nejsou. Aspoň ne podle současné
novely. Suma sumárum předloha, která
nyní prochází zákonodárným procesem,
není nic, z čeho by měli mít respekt školy
i uchazeči. Jednotné testy sice poskytují
poměrně srovnatelné, objektivizované
kritérium pro přijímací řízení. Nicméně
zákon ponechává to nejdůležitější, tedy
nastavení laťky úspěšnosti jednotných testů, na rozhodnutí ředitelů, nikoli v rukou
státu. Fakticky tedy dojde spíš než k růstu
kvality vzdělávání k dalšímu rozbujení
administrativy.
Větší podíl testů
Pojďme se tedy podívat, co vlastně
poslanci schválili. První změnou oproti
původnímu vládnímu návrhu novely
je posunutí proporcí váhy jednotlivých
částí povinných přijímacích kritérií. Podíl
jednotné zkoušky na celkovém hodnocení
uchazeče (jeho součástí může být i školní
přijímací zkouška, naopak musí být výsledek vysvědčení ze základní školy) měl
1-17 UN14.indd 7
Velkou kritiku zejména školských asociací pak sklidila možnost, aby uchazeč absolvoval zkoušku hned dvakrát
(na první a pak druhé škole své volby
v prvním kole přijímacího řízení). Školy
tuto výhodu hodnotí vesměs jako pro
žáky nevýchovnou a pro sebe jako zbytečně administrativně náročnou. Navíc
uchazeč se přece testů, jak namítají,
příliš bát nemusí – laťka náročnosti je,
jak bylo řečeno, v rukách ředitele, nu
a v nejhorším případě může být uchazeč úspěšný v dalších kolech, v nichž
ředitel jednotnou zkoušku může, ale
také nemusí pro přijetí využít. A pozor,
uchazeč se dokonce může jednotným
zkouškám úplně vyhnout. Jak totiž praví
§ 60f, ředitel školy může v dalších kolech
zohlednit výsledky jednotné zkoušky,
„současně určí náhradní způsob hodnocení v případě uchazečů, kteří jednotnou
zkoušku nekonali“.
To nové
ředitel stanovit na minimálně 50 procent.
Podle schváleného znění je to však již
60 procent, respektive 40 procent pro
sportovní gymnázia. Avšak ředitel školy
může v rámci kritérií pro přijetí stanovit
hranici úspěšnosti v jednotné zkoušce,
které musí uchazeč dosáhnout jako nezbytnou podmínku pro přijetí. A ta může
být proklatě nízko.
Novela, pokud úspěšně projde schvalovacím procesem, kompletně mění znění
všech paragrafů, které se týkají přijímacího řízení, byť mnohé fakticky zůstává při
starém. Z toho, co je opravdu úplně nové,
jmenujme například ustanovení, které
ukládá řediteli školy ukončit hodnocení uchazeče do dvou kalendářních dnů
po zpřístupnění výsledků CERMATem,
v jehož péči je veškerá logistika jednotných zkoušek. CERMAT to musí udělat
do 28. dubna. Stejně tak musí být zveřejněn termín konání jednotných zkoušek.
Tuto povinnost má vždy do 30. září předchozího kalendářního roku ministerstvo
školství, a to formou umožňující dálkový
přístup.
●
Z aktuální novely školského zákona
(1) Přijímací zkoušky ověřují předpoklady uchazeče ke vzdělávání. Přijímací zkoušky v prvním kole přijímacího řízení se pro obory vzdělání s maturitní zkouškou
konají v pracovních dnech v období od 12. dubna do 28. dubna; pro ostatní obory
vzdělání se konají v pracovních dnech v období od 22. dubna do 30. dubna. Obsah
a forma přijímací zkoušky odpovídají rámcovému vzdělávacímu programu pro
základní vzdělávání.
(2) Jednotná zkouška se skládá z písemného testu ze vzdělávacího oboru Český
jazyk a literatura a písemného testu ze vzdělávacího oboru Matematika a její
aplikace. Způsob zadávání, délku trvání a kritéria hodnocení jednotné zkoušky
a podmínky organizace jednotné zkoušky stanoví prováděcí právní předpis.
01.04.16 16:35
TEXT: JAROSLAVA ŠTEFFLOVÁ
FOTO: JAROSLAV JIŘIČKA
Zeptali jsme se
8
PREVENTIVNÍ PROGRAM
NENÍ ZTRÁTA ČASU
Školy by se ho měly naučit správně využívat
Na prevenci šikany se v některých školách pořád ještě dívají
skrz prsty. Prý že takové hračičky stejně ničemu nezabrání.
Jsou, nebo nejsou tyto názory oprávněné? Pro odpověď jsme
zašli za JANOU ŠVECOVOU, psycholožkou, která získala Cenu
prof. Matějčka za vynikající práci v oblasti dětské psychologie.
Dnes se zabývá především individuální pomocí dětem. Osm let
však působila jako lektorka preventivních programů v základních
a středních školách. S pedagogy je neustále v kontaktu.
Setkala jste se někdy ve škole s odmítnutím preventivního programu?
S vyloženou nevolí ne, ostatně byli jsme
do školy pozváni. Do třídy jsme docházeli
dvakrát ročně, v každém pololetí jednou.
S jednou třídou jsem dokonce pracovala
od 4. po 9. ročník. Ale záleží vždy na přání
školy. Většina učitelů už měla s preventivním programem zkušenosti, ve škole
působili výchovní poradci. Ale je pravda,
že někdo v něm viděl spíš herní program,
o jehož účinnosti pochyboval. Vymezený
čas chápal jako úlevu žákům a pro sebe
práci navíc, protože pak bude muset
dohánět látku.
jim praktiky, jako je jízlivost, preference
některých žáků, stíhání jiných a podobně.
V začátek šikany se mohou zvrhnout i vyostřené vztahy žáků a učitelů. Třeba když
pedagog i nezáměrně navozuje ve třídě
nepřátelské klima.
Jak program vnímali žáci?
Zhruba do 6. třídy byli nadšení. V sedmičkách už se projevuje puberta. Když
zabrousíte na intimní téma, uzavírají se.
Musíte volit takové přístupy a techniky, aby
pro ně byla komunikace schůdná. Může se
stát, že když děti oslovíte, celá třída mlčí. Je
třeba prolomit nedůvěru, navodit otevřenou atmosféru. Její navození je téměř vždy
podmíněné nepřítomností učitele.
Přihodilo se, že dítě,
do kterého se učitelka neustále strefovala, se stalo
obětním beránkem spolužáků. Rozvinula se šikana.
A reakce učitelů?
Někdo to vnímá jako možnost vyřídit si
administrativu, na kterou neměl čas, jiný se
tváří skepticky. Co se asi bude za jeho nepřítomnosti ve třídě dít? Co když mne nebo
školu budou děti pomlouvat? Výjimečně se
stalo, že učitel protestoval a bylo nutné věc
řešit s vedením školy. Vždy jsme zdůrazňovali, že nepřítomnost učitele je pro preventivní program úspěšná strategie.
Byly někdy tyhle obavy oprávněné?
Poměrně často. Je to logické. Dáte-li prostor hlasu lidu, mnohé se dovíte.
Jestliže jsou žáci tak od šesté třídy výš
ve svých názorech upozadění a vy ťuknete
na téma, které je pálí, rozjedou se. Tady
ale musím říci, že bývají spravedliví.
Nestěžují si na jednání učitele, i když se
může zdát tvrdé, pokud je férový. Vadí
1-17 UN14.indd 8
Vzpomenete si na konkrétní příklad?
V pedagogické profesi je velmi těžké
pohlídat si výkyvy nálad. Třída, s níž jsem
pracovala, takovou učitelku měla. Při
špatné náladě trestala své neoblíbence
například tím, že je několikrát za hodinu vyvolávala a před třídou je slovně
ponižovala. Věřím, že nechtěla být na své
žáky prvoplánově nepříjemná, prostě
svoji náladu neuhlídala. Jenže to, co
v dospělém světě řešíme s nadhledem,
dítě citlivé na to, jak ho okolí vnímá, to
nemusí unést. Sarkastickou poznámku
učitelky přijímá hodně palčivě. Skutečně
se přihodilo, že dítě, do kterého se učitelka neustále strefovala, se stalo obětním
beránkem spolužáků. Rozvinula se šikana.
Měla jste možnost pohovořit na toto
téma s ředitelem, aniž byste ohrozila
žáky?
Pokud jsme zjistili u konkrétního dítěte
něco vyloženě alarmujícího, o čem by
dospělí měli vědět, pak ano. Anonymitu
žáků jsme však důsledně zachovávali.
V rámci dlouhodobého preventivního
programu jsme se do třídy vraceli, bylo
nutné udržet v dětech pocit bezpečí.
Když se objevilo téma, s nímž by bylo
dobré dál pracovat i mimo naše návštěvy,
zprostředkovali jsme je třídnímu učiteli,
výchovnému poradci, potažmo zástupci
vedení. Vždy ale neadresně. Žáky trápí to
a to, jako účinné by vnímali ty a ty zásahy
z vaší strany. Nezřídka byla třída připravena sama hledat řešení. Když jsme se jich
zeptali, začali přicházet s náměty, které
byly hodně kreativní. Dokázali vymyslet
účinná opatření. Například ve 4. třídě, kde
jsme s preventivním programem teprve
začínali, říkali: Bylo by fajn, kdybychom
mohli mluvit o tom, co nás trápí, v třídnických hodinách. Ale paní učitelka se nás
na to nikdy nezeptá. V mladším školním
věku mají děti ještě k autoritám velký
respekt. Nenapadlo je, že by se svým trápením mohly učitelku oslovit. Stala jsem
se vlastně jejich prostředníkem.
Kdy může pedagog s dětmi na podobné téma začít mluvit?
Bez problémů už s prvňáčky. Podstatné je,
jaké klima učitel ve třídě nastaví. Nedávno jsem mluvila s kolegou, který dochází
do základních škol jak na prevenci, tak
na tzv. selektivní programy včasné intervence, kdy ve třídě pomáhá cíleně řešit
konkrétní problém. Prozradil mi, že se
v poslední době často setkává se zvláštním jevem. Žáčci 1. stupně mívají se svou
učitelkou otevřený, leckdy až rodinný
vztah, bývají na ni pevně navázáni. Vztah
učitelů a žáků na 2. stupni bývá odlišný.
Pokud se nepodaří dobré předání dětí
třídnímu učiteli 6. třídy, vzniká komunikační propast. Žáci by si rádi klima třídy,
na které byli zvyklí, „přenesli“ – a ono
to najednou nejde. Přitom právě 6. třída
často znamená bod zlomu. Školní prostředí se buď kultivuje, nebo má šanci se
zvrhnout do něčeho špatného.
Co to pro školu znamená? Další
vzdělávání pro učitele 2. stupně, větší
kontakt mezi 1. a 2. stupněm...
Obojí. Je tu ale jeden zádrhel. Součástí
efektivní prevence ve třídách je dobře
oceněný pedagog. Jedině pak má kapacitu
na věnování se lidským přesahům. Ne že
až si odučím své penzum matematiky nebo
češtiny, opravím sešity, připravím písemky
a podobě, budu mít čas a síly na to, abych
si popovídal s žáky. O výši platu v této souvislosti radši ani nemluvím. Můžeme tohle
všechno chtít po člověku, který je frustrovaný, unavený a nedoceněný? Ve třídě má
na 30 žáků, po šesti hodinách před tabulí
se cítí vyždímaný, potřeboval by asistenta...
Dejme tomu, že ředitel učitele přesvědčí, že preventivní program mu
01.04.16 16:35
Zeptali jsme se
9
I na 1. stupni je obtížné s tzv. problémovým dítětem v přeplněné třídě
pracovat, ale co když se takový žák
objeví v některém z ročníků 2. stupně? Všechno mu je jasné, všichni jsou
hlupáci. Prostě prudí.
Tam bývá problém mnohovrstevnatý. Žák,
který se takhle výrazně projevuje, rád
provokuje autority, často jenom testuje
limity. Nabízí se otázka, jak to asi má
s limity a autoritami ve svém rodinném
prostředí. Jaká je u nich doma rodinná
kultura? Neděje se náhodou v rodině
něco, co klade na dítě větší zátěž, než je
schopno unést? Příčina může být třeba
i v tom, že je dítě obětí nějaké rodinné
nepřízně. Ale stejně tak to může být jen
rozdivočelá puberta. Ne každé tělo je
biologicky stejné, u někoho mohou hrát
hormonální výkyvy velkou a ne právě příznivou roli. Takovému dítěti je třeba v každém případě věnovat velkou pozornost,
třeba za přítomnosti školního psychologa.
Preventisti obvykle dokážou během několikahodinové návštěvy ve třídě vykódovat,
o jaký typ chování jde. Mohou dát podnět
třídnímu učiteli nebo školnímu psychologovi. Ideální je, pokud má školní psycholog kapacitu věnovat se dospívajícímu
v rámci terapeutického programu, který
ve škole běží. Jestliže takovou kapacitu
nemá, předá podnět dál. V každém případě rodičům. Existují terapeutické skupiny
pro náctileté, nabízí se také možnost individuálních konzultací, ať už poradenských
nebo psychoterapeutických. Při psychoterapiích jdeme do hloubky osobnosti
a pracujeme s jejím nastavením. Existuje
celá škála možností, jak problém zachytit.
pomůže zlepšit klima ve třídě. Za jak
dlouho může přijít změna?
Takhle to není možné říct. Ale díky zpětné
vazbě, kterou jsme od škol dostávali,
mohu konstatovat, že třídy, v nichž byl
tento způsob práce nastaven, byly méně
problémové. Kolektiv, který vstoupil
do preventivního programu třeba ve 4. třídě, se zdá učitelům v páté, šesté pořád
stejný. Pak jsou děti v osmičce – svérázní
dospívající – a učitelé si najednou uvědomují, že se s nimi úplně jinak pracuje.
Pokud se tam časem nějaký nevhodný jev
vyskytl, byl snáze zvládnutelný. Do dobře
fungujících kolektivů totiž bývají přesazeny obtížně zvladatelné děti. Z jiné třídy,
z jiné školy. V domnění, že se v sehraném
kolektivu změní. Bohužel, někdy právě
ony změní třídu. Přijdou například ze školy, kde byly zvyklé na jiný způsob práce.
S tím novým se nedokážou sžít, naopak
rozházejí dynamiku třídy a objeví se do té
doby nečekané problémy. Ale nemusí to
tak být vždycky. Jestliže je třída dostatečně silný, stabilní organismus, může zvládnout i takový zásah do svého složení.
Učitelé se teď obávají, že do škol
přijde víc dětí s poruchami chování
– a to je přesně ta situace, o které
mluvíte.
Ano, tohle může být problém. Žáci s poruchami chování často cestují po třídách
1-17 UN14.indd 9
a školách, protože se s nimi nepracuje
jinak než represivním způsobem. Možná
kdyby zůstali ve své původní škole a pracovalo by se s nimi intenzivně, možná
i terapeuticky, nemuseli by cestovat.
Tím se totiž jejich problém neřeší, ale
konzervuje. Žák ho přenese do jiné třídy
a i zdravý kolektiv má potíže se s tím vyrovnat. Podobně mohou působit v novém
kolektivu žáci, kteří sami mají nějakou
obtíž. Jsou nějak hendikepovaní, přicházejí z jiného etnika a nesou si s sebou jeho
kulturu odlišnou od naší. Děti vietnamské,
ruské, ukrajinské... Často se připojí jazyková bariéra. Taková třída by si zasloužila
asistenta, i kdyby v ní žádný problém
aktuálně nebyl.
Myslíte asistenta pro celou třídu?
Ano, s pozicí asistenta je třeba zacházet
obezřetně. Samozřejmě jsou kolektivy,
kde se daří dětem vysvětlit, že nový
spolužák s fyzickým hendikepem asistenta potřebuje. Děti vidí, že z toho Pepovi
žádné jiné výhody neplynou, asistent mu
prostě pomůže. Takový žák se terčem
šikany nestane. U dětí s „jinakostí“ nebo
s poruchami chování to je složitější. Bývá
zbytečné stigmatizovat: Jsi jiný, proto
potřebuješ asistenta. Některému dítěti to
dokonce může dát pocit exkluzivity. Proto
je lepší, když pomoc v podobě asistenta
dostane třída jako taková.
Někdy ale potřebuje včasnou podporu pedagog.
Ano, nemůže se vším zůstat sám. Zvlášť
když na takovou práci není dostatečně
vyzbrojen, když pro ni nemá odpovídající
podmínky. Můžeme se divit, že někdy nad
žákem zlomí hůl, dá mu dvojku z chování a žádá o jeho přeřazení do jiné třídy,
do jiné školy? Přitom by to mohl být právě
on, kdo jako první upozorní, že se s dítětem
něco děje. Třeba provokováním volá o pomoc. Testuje si na mně, co si může dovolit
ve škole, když doma není něco v pořádku.
Zásahy do rodinného millieu ale
rodiče příliš nevítají. Tady by mohli
učitelé také narazit.
To je pravda. Některé rodiny jsou velmi
uzavřené. Úzkostlivě si hlídají své pomyslné
hranice. A vůbec se tam nemusí dít něco
nekalého. Bývají to rodiny hodně tradiční,
až patriarchální, kde vládne otec. Někdy
se tak děje proto, že nechtějí dát najevo
své zvyklosti, nebo že se rodiče rozvádějí.
Můžou mít pocit, že kdyby se něco dostalo
navenek, například přes intervenci školy,
mohlo by to rodinu poškodit. Tady je
nutné našlapovat obzvlášť jemně. Když se
podaří nastavit při jednání s rodiči atmosféru otevřenosti – a jsou školy, které to
dokážou – pracuje se mnohem lépe.
●
01.04.16 16:35
Profil
10
TEXT A FOTO: RADMIL ŠVANCAR
DĚTI ZE ZÁMKU
V Dolních Počernicích nabízejí lepší start do života
Dětský domov v Dolních Počernicích existuje ve zdejším
zámku od dvacátých let minulého století. Tehdy majitel baron
Vojtěch Derczenyi, který byl zároveň zdejším starostou, daroval
jeho objekt Praze s podmínkou, že zde musí být zařízení pro
výchovu dětí.
Z
a ta léta si Dolní Počernice na jeho
existenci zvykly, generace místních
se s dětmi z domova potkávaly a už
dávno to není žádná zvláštnost.
Přesto ve zdejší škole, kam děti z dětského domova chodí, občas nějaké emoce
vybublají. Bývá to obvykle proto, že se
do dětského domova dostanou děti, které
by spíše patřily do výchovného ústavu
(tedy do dětského domova se školou, jak
se eufemisticky označuje bývalý dětský
výchovný ústav).
se nedaří, dítě je umístěno do dětského
domova.
Tento příběh je pochopitelně velmi
zjednodušující. V dětském domově žijí
děti obvykle od tří let, ale výjimečně se
tu objeví i mladší, až do osmnácti, taky
ale musíme dodat – obvykle. Pokud děti
studují, pokud si dokončují vzdělání,
mohou tu zůstat (a taky tu zůstávají) i dál,
maximálně ale do 26 let.
Rovnou od soudu
Dětský domov je tvořen rodinkami – výchovnými skupinami jednak v zámku, jednak v bytech na Černém Mostě. „Zámek
je nádherný, velký park okolo je obrovskou výhodou, ale kdyby nám magistrát
postavil novou, moderní budovu, okamžitě bych ho do ní přesunul,“ říká ředitel
dětského domova v Dolních Počernicích
Martin Lněnička. Byty na Černém Mostě
totiž podle něho vytvářejí pro děti standardnější rodinné prostředí, uvnitř skupiny jsou si blíž, s dětmi z ostatních skupin
se v podstatě neznají, je to bližší běžnému
životu. Na druhé straně to může být v případě eskalujícího konfliktu nevýhoda.
V zámku se může jít dítě vydýchat do parku, „schovat se“ u jiné skupiny… V bytě
se musí jít víc do hloubky problému, je to
pro vychovatele náročnější, ale z hlediska
budoucnosti dětí asi efektivnější. Provoz
bytů je navíc levnější. „Podle mě by bylo
ideální, kdyby hlavní váha byla na systému
bytů, kromě kterých by existovaly dvě
rodinné skupiny hlavně pro více problémové děti v hlavní budově, všechno pod
jedním vedením. Bylo by lepší, kdyby byty
byly rozprostřené po celé Praze, existovaly
by i v dalších městech, děti by mohly být
blíže svým biologickým rodičům, líp by se
s nimi pracovalo,“ uvažuje M. Lněnička.
Ředitel dětského domova vysvětluje, že
rozdíl mezi dětským domovem a výchovným ústavem je v režimu, který je nastaven. Dítě v tomto zařízení chodí do běžné
školy mimo dětský domov, nevyžaduje
Do dětského domova se
dostávají děti, které nemají
výraznější poruchy chování,
ale jejichž rodina ve svých
funkcích zásadně selhává.
žádný výrazně zvýšený dohled a speciální
režimová opatření. V rodinných skupinách
to funguje jako doma. Děti se starají více
méně samy o sebe. „Zrušili jsme třeba
zdejší jídelnu. Každá skupina má svůj rozpočet, s pomocí vychovatelek si děti vaří
samy, dohodnou se, co budou vařit. Dítě
dostane třeba tisíc korun, dojde nakoupit,
po návratu vyúčtuje nákup… Od nás není
problém utéct, ale obvykle se to nestává,
s našimi dětmi je většinou možné normálně mluvit, dohodnout se, jsou ochotné
akceptovat názory dospělých. Ve výchovných ústavech je komunikace náročnější,“
vysvětluje M. Lněnička. Shrnuto – do dětského domova se dostávají děti, které nemají výraznější poruchy chování, ale jejichž
rodina ve svých funkcích zásadně selhává.
Proti současnému systému výchovné
péče o tyto děti mimo rodinu stojí názor
reprezentovaný zejména ombudsmankou Annou Šabatovou, podle kterého by
i tyto děti měly zůstávat v (byť v podstatě
nefunkční) rodině. „Je otázka, co chceme.
Jestli nám vyhovuje trend postupného
vytváření ghett, ve kterých se pohybují
gangy mladých podpalující auta, nebo
jestli chceme, aby v případech selhání rodinné výchovy pomohl ohroženým dětem
stát. Pravda je, že druhá varianta je pro
řadu dětí velmi náročná. Mívají v jedenácti dvanácti letech zkušenosti s alkoholem,
s cigaretami, často i s trávou. Doma nikdo
neřešil, jestli se vrátily z ulice v devět
večer, nebo po půlnoci. To u nás nejde,
tady jsou nastavena pravidla obvyklá
ve funkční rodině, ale od toho jsme tady
my, abychom jim v takových případech
pomohli,“ konstatuje M. Lněnička.
Po přijetí novely občanského zákoníku
nepřicházejí ani do dětského domova děti
po šesti až osmitýdenním pobytu v diagnostickém ústavu, je na soudci, který
rozhoduje, kam je umístí. „Tři čtvrtiny
klientů přicházejí přímo od soudů nebo
na základě předběžného opatření, někdy
Cesta do domova
Pokud bychom hledali nejobvyklejší model cesty, která dovede děti do dětského
domova, vytvořil by se nám asi takovýhle
obraz: Desetileté dítě si uvědomuje, že
život není jen rodina a škola. Chce víc. Nejde do školy jednou, třikrát… Škola kontaktuje rodiče, ti nespolupracují. Obrací se
tedy na sociální pracovnici, která se snaží
zjistit, kde je problém. Rodiče se starat
o dítě nechtějí nebo neumějí. Záškoláctví se rozrůstá, sanace situace v rodině
1-17 UN14.indd 10
M. Lněnička ukazuje pohár, který připomíná jeden z úspěchů v soutěži sportovní všestrannosti Dětský domov cup. DD Dolní Počernice je spolupořadatelem této soutěže.
01.04.16 16:35
Profil
11
Jak je možné pomoci
DD dlouhodobě shání pro starší děti
(16+) brigády.
Potřebuje zajistit projekty:
● Dětský domov Cup – soutěž o nejvšestrannější sportovní dětský
domov,
● Lépe připraven do života – vzdělávací cyklus,
● Výtvarná dílna – nákup materiálu,
● Hudební dílna – dokoupení
nástrojů,
● volnočasové aktivity dětí,
● rodinkové zimní nebo letní pobyty.
Rádi by:
● zakoupili ještě jeden osobní vůz,
● nechali postavit dětské hřiště.
Rádi přijmou:
●
●
●
●
oblečení ve slušném stavu,
sportovní vybavení,
hry na PC,
hygienu.
www.domovpocernice.cz
mají zkušenost ze střediska výchovné
péče, zbytek prochází diagnostikou
odborníků v těchto zařízeních. Realitou
je, že dětem, které prošly diagnostickým
ústavem, pravidelnost programu a nastavení limitů nedělá obvykle problém,
přicházejí vlastně z přísnějšího prostředí
do volnějšího, na to se dobře zvyká a berou obvykle umístění jako určitý bonus.
Pokud přicházejí přímo od soudu, musí
si zvykat na přísnější režim, než zatím
byly zvyklé, a trvá často víc než rok, než
se ztotožní se zdejšími opatřeními, než
je začnou přijímat a chápat,“ říká ředitel
dětského domova.
Tety mi pomůžou
Práce s rodinou, která je pro stabilizaci
tohoto prostředí potřebná a díky které by
bylo možné děti vracet do původního prostředí častěji a časněji, zůstává ve zdejším
domově na vychovatelích. „Bohužel, speciálního pracovníka, který by měl pouze tuto
oblast na starosti, nemáme. Na Slovensku
to tak funguje, na deset dětí mají jednoho
odborníka, který pracuje s rodinami, to by
se mi taky líbilo,“ krčí rameny M. Lněnička.
Tady vychovatelé hovoří s rodiči při příležitosti předávání dítěte, když jde například
na víkend domů, organizují se případové
konference… „Nemáme pevně dané výjezdové víkendy. Jestliže se rodiče i dítě snaží
a fungují, jak je potřeba, může dítě jezdit
domů třeba každý víkend,“ poznamenává.
Lépe spolupracujícím rodičům to vyhovuje,
jsou ale rodiny, kde to nepomáhá. Jsou
rodiče, kteří prostě spolupracovat nebudou
ze zásady, a vychovatelé vědí, že když se
dítě vrátí z návštěvy doma, budou s ním výchovné problémy, že se rodiče o vychovatelích nijak pochvalně nevyjadřovali. A jak si
má kluk v pubertě vybrat, jestli je správné
to, co říká matka, nebo vychovatelka? „Čím
1-17 UN14.indd 11
Nákupy, úklid, vaření jsou vedle přípravy do školy standardními úkoly zdejších dětí.
Jako v rodině.
starší dítě je, obvykle bývá jeho náhled
objektivnější,“ říká M. Lněnička.
Jako všechno ve vztazích, ani toto tvrzení
neplatí stoprocentně. Ředitel vypráví
o patnáctileté dívce, které se do domova
vysloveně nechtělo. Měla strach, ale ne
o sebe, byla zvyklá starat se o své sourozence, protože matka byla psychicky nemocná a trávila hodně času v nemocnicích.
Po několikaměsíčním pobytu se situace
změnila. Matka je zase doma, děti by se
k ní měly vracet, a tohle děvče by radši zůstalo tady, na zámku. Nebylo by to poprvé,
kdy by se takto rozdělila sourozenecká
skupina. Stalo se, že ze tří sourozenců se
dva vrátili domů, prostřední dívka se ale
rozhodla zůstat. „Já vím, že když se vrátím,
zase se dostanu do problémů, nedodělám
školu. Když zůstanu tady, tak se vyučím,
tady mi tety pomůžou,“ vysvětlovala.
Když přijdou do dětského domova děti
před základní školou, daří se je podle
ředitele v průběhu prvního stupně udržet
na horní hranici jejich možností, není výjimečné, že mají jedničky, jen pár dvojek.
Na druhém stupni přicházejí i horší známky. Klasicky – kluci z jazyků, holky z matiky. Někdy se je podaří vrátit do rodiny
ještě před osmnácti lety, trend takový
je a vychovatelé se o to snaží. Z hlediska
dosaženého vzdělání to ale není vždy
optimální cesta. Pokud se to ale podaří,
pokud se třeba najde i nějaká náhradní
rodina, není výjimkou, že děti dokončují
střední vzdělání a mají tak usnadněnou
cestu do života. „Pokud bereme za úspěšnost dětí stav, kdy mají aspoň rok stálé
zaměstnání, stálé bydlení, pokud možno
stálého partnera, pak u kluků dosahujeme asi 40 % a u děvčat na 60 %,“ hodnotí
M. Lněnička s tím, že to špatné není.
Od státu i od sponzorů
Dětské domovy nejsou lacinou záležitostí,
to ale nikdo nečeká. Na přímé výdajích,
tedy v podstatě na platy, mají dostat letos
meziročně o tři miliony korun méně. „To
by byla katastrofa, to nejsou peníze, které
by bylo možné jen tak někde ušetřit,“ krčí
rameny ředitel. Na nočních službách? Tady
je u každé rodinky v noci vychovatel, což
jinde nebývá, ale to je podle M. Lněničky
chyba. Právě v noci dochází u dětí často
k vyplavení emocí a je nutné, aby u nich
byl člověk, kterému věří a který ví, jak se
v takové situaci zachovat.
Zámek navíc potřebuje i spoustu korun
na údržbu, opravy, modernizaci… Kromě
peněz od zřizovatele potřebují i pomoc
od donátorů, malých i velkých. Získávají tak finance na volnočasové aktivity,
na letní i zimní rekreace dětí, na sportovní
vybavení, na program Lépe připraven
do života. Jde o výjezdové víkendy,
na nichž se děti učí, jak uspět na trhu
práce, získávají nezbytné základy práva,
k pomoci je psycholožka… „Kdybychom
na to peníze nesehnali, museli bychom
počet výjezdů snížit, ale pro děti je to fakt
dobré,“ říká ředitel. Loni získali od jednoho sponzora i 80 000 korun, opravili za ně
svoje hřiště. Ještě by tam potřebovali
instalovat pružinová houpadla.
Na něco si rodinky ušetří samy ze svého
rozpočtu, děti se tak učí hospodařit, je ale
třeba jim k tomu ještě pomoci, motivovat
je, aby se snažily. S některými sponzory se
domlouvá za domov ředitel, jindy přijdou
z některé rodinky, že se jim podařilo
někoho najít… A se souhlasem vedení pak
dojednávají sponzorský dar sami. „Dneska
sponzoři slyší více na nemateriální plnění
– sladkosti, potraviny, hygiena, je to důležité, protože nám tak šetří peníze, které
bychom museli jinak vydat,“ vysvětluje
M. Lněnička. Ale získat finance je přece
jen operativnější. „Pár let zpátky to bylo
špatné. Program Lépe do života jsme
museli zrušit, vypadalo to, že ani na letní
tábor děti nevyjedou. Snad se nám letos
podaří najít někoho, kdo by pomohl,“
uzavírá rozhovor ředitel dětského domova v Dolních Počernicích M. Lněnička.
●
01.04.16 16:35
Jak to vidí
12
ZMĚNA PŘÍSTUPU
K UČILIŠTÍM
JE BĚH NA DLOUHOU TRAŤ
Bolavých témat, která učňovské školství trápí, je celá
řada, přestože některá z nich se již podařilo odstranit.
Ještě nedávno bylo například problémem nedostatečné
technologické a dílenské zázemí. Troufnu si tvrdit, že dnes již
máme vybavení – i ve vztahu k podnikové praxi – na docela
solidní úrovni. K posílení pozice našich škol to však nestačí.
K
těm nejpodstatnějším problémům učňovského školství ale
určitě patří nedostatek žáků,
respektive uchazečů. Mrzí
nás, že veřejnost a hlavně rodiče stále
vnímají řemesla jako něco podřadného,
dost často jako tu nejposlednější možnost v rozhodování o budoucím studiu
a povolání. A to je pro budoucnost žáků
i pro tento stát nevýhodné.
Všichni na gymnázium?
Kořeny tohoto stavu zasahují až
do transformační doby před čtvrt
stoletím. Tehdy byla například zřízena
víceletá gymnázia pro talentované
a výjimečné žáky, což bylo sice správné
rozhodnutí, nicméně nebylo dodrženo
jejich původní směřování – dnes se třeba
v Praze blíží podíl přijímaných na tyto
školy k téměř 27 procentům příslušné
žákovské populace. A další část populace pak míří po základní škole na čtyřletá
gymnázia. To, myslím, hovoří za vše.
Rodiče jsou velmi nekritičtí ke studijním
předpokladům svých potomků, kteří
mnohdy neumějí ani násobilku, přesto
si podávají přihlášku na gymnázium
nebo nějaký jiný maturitní obor. Pro
rodiče bývá nestravitelná představa, že
jejich syn by se měl živit rukama, že by
ho z práce občas mohla i bolet záda.
Odstranit tento problém by mohlo
i nové přijímací řízení, respektive
zavedení povinné přijímací zkoušky
na střední škole, jak se o to nyní pokouší právě projednávaná novela školského
zákona. Mohlo by, ale podle mě se tak
nestane. To by musela být nastavena
skutečně efektivní pravidla. Dva termíny
pro zkoušku, kdy platí ten, ve kterém
je uchazeč úspěšnější, a hlavně absence laťky úspěšnosti, jak to známe
u maturit, to jsou novelou navrhovaná
pravidla, která činí z povinné přijímací
zkoušky jakéhosi kočkopsa. Ředitel si
stejně může upravit podmínky pro přijetí tak, aby naplnil svou školu až po střechu. A je k tomu vlastně současným
způsobem financování regionálního
školství i nucen.
V našem sdružení máme zato, že ideální
by bylo oprášení myšlenky testování
žáků v 5. a 9. třídách a jeho využití pro
přijímací řízení. Když bude existovat
kontrola na výstupu také u nejdelšího
vzdělávání, kterým člověk v této zemi
prochází, bude to nejen systémové, ale
možná její výsledek přesvědčí rodiče
o tom, na co jejich děti skutečně mají
a na co ne.
Formální podpora
Je pravdou a jsme tomu rádi, že stát,
kraje i zástupci podnikové sféry hovoří
o odborném, respektive technickém
vzdělávání jako o své prioritě. Bohužel ale musím také konstatovat, že až
na výjimky – třeba krajská stipendia
pro žáky vybraných oborů nebo různé
soutěže a prezentace – tato slova
přetavená do nějaké hmatatelné formy
přímo až do života našich škol moc
nezasáhnou.
Absolvoval jsem v minulosti řadu jednání, jejichž výsledek měl být pro odborné
školství zásadní. Bohužel obvykle z nich
nic nebylo. Zástupci komor, svazů, ale
i představitelé hospodářských a ekonomických vládních rezortů neustále
hovoří o potřebách trhu práce a jejich
vazbě na rozvoj odborného, potažmo
učňovského školství. Výraznou konkrétní podporu z jejich strany však necítíme.
Jak je například možné, že stále trvá
absurdní situace, kdy se velmi často stává, že čerstvý absolvent oboru, který je
trhem práce poptáván a podnikatelskými svazy preferován, nedostane práci
jen proto, že mu chybí praxe. Anebo,
proč podniky říkají, že se u nich ucházejí
o práci absolventi, kteří nic neumějí,
protože se ve škole nic nenaučili? Vždyť
většina učňů v jejich provozech tráví
na odborném výcviku dlouhé měsíce, to
se tam opravdu nic nenaučili? Stejně tak
nám podniky mohou pomoci v náboru,
když uchazeči o studium uvidí, že jako
čerství absolventi budou odpovídajícím,
tedy atraktivnějším způsobem odměněni. Zkrátka nejde tedy jen o finanční
podporu pro učiliště, ale i systémovou
změnu přístupu. A to je podle mě běh
na dlouhou trať.
Kde brát odborníky
K zatím jen obtížně řešitelným problémům učňovského školství patří fakt, že
jen těžko a komplikovaně sháníme učitele odborných předmětů a praktického
výcviku. Většina z nich se blíží k důchodovému věku, nebo ho již překročili.
Jsou to páni Mistři. Své řemeslo mají
v malíčku a žákům ho úspěšně předávají. Noví ale nejsou. Postavit před žáky
mladého člověka, nedávného vyučence,
který si právě dodělal průmyslovku
a pedagogické vzdělání, je riskantní záležitost, která nemusí vyjít. A většinou
také nevyjde.
Učňovská zařízení, aby byla úspěšná,
musejí hledat a zaměstnávat skutečné
odborníky z praxe, kteří mají navíc i pedagogickou kvalifikaci. Jak je ale máme
získat? To základní, tedy odpovídající
plat, jim nabídnout nemůžeme. Kdo
umí řemeslo se všemi jeho finesami, obvykle velmi úspěšně a za mnohem vyšší
plat pracuje sám za sebe anebo ve firmách. Problém hledání vhodných učitelů ale má víc podob. Stejně usilovně
hledáme učitele matematiky, chemie,
fyziky, což se nakonec týká škol všech
stupňů. Jsem přesvědčen, že nic jiného
než opravdu razantní zvýšení platů
pedagogů personální problémy školství,
od nichž se samozřejmě odvíjejí i další
vážné problémy (kariérní řád, společné
vzdělávání), nevyřeší. Avizovaná řádově
procenta nebo i deset procent k platu
navíc prostě nestačí.
Karel Dvořák,
ředitel SOU v Praze 4
a předseda Sdružení
učňovských zařízení
Názory v této rubrice nemusejí vyjadřovat stanovisko redakce.
1-17 UN14.indd 12
01.04.16 16:35
Odborníci radí
13
VYKŘIKUJE,
JE DIVOKÝ, NEPOŘÁDNÝ
Jsem matka desetiletého chlapce. Už potřetí musel změnit
školu. V první se nic nenaučil, ve druhé ho učitelka
šikanovala, v současné době si škola stěžuje, že má asi velké
specifické poruchy učení, nejde mu prý kromě hudebky
a tělocviku nic. V PPP mu diagnostikovali obtíže s pozorností,
hloupý však není. Doma je zbrklý, odmítá přípravu do školy,
vše je s křikem. Do školy se loudá, často pak přijde pozdě…
Už nevím, jak mu mám pomoct, jsem vyčerpaná.
D
ěti, které vstupují do prvního
ročníku jako neklidné a nesoustředěné, mají oproti ostatním
dětem velký hendikep. Zatímco
ve školce si „jenom“ nedokázaly hrát
s ostatními, nevydržely si s paní učitelkou kreslit až do konce, stále vybíhaly
z místa a rušily ostatní, ve škole škodí
hlavně samy sobě. Nedokážou se soustředit na práci, nepamatují si, co učitel
říká, jak mají činnost zahájit, často ji
vzdávají nebo odbývají, protože se
nemohou dočkat konce, jsou brzy unavené. Proto mohla mít matka dojem,
že se dítě nic nenaučilo. Jeho znalosti
z prvního roku školy byly opravdu kusé,
těžko na ně dítě mohlo navazovat.
Represe je neúčinná
Ve druhé třídě asi učitelce ze všeho nejvíc vadil neklid a nepozornost. Někdy
mají učitelé pocit, že se všechny děti
dají zvládnout běžnými pedagogickými přístupy. Pokud dítě není schopno
se ovládat a soustředit, jsou někdy
přesvědčeni, že je to špatnou výchovou
z domova, příliš benevolentním, nebo
dokonce rozmazlujícím přístupem. Opak
je pravdou. Rodiče se na takové dítě
často zlobí, zkoušejí různé přístupy,
jejich snahy „po dobrém i po zlém“
selhávají. I dítě je však nešťastné, často
si myslí, že ho nikdo nemá rád a tvoří si
o sobě poměrně trvalý negativní obraz
– jsem zlobivý, nesnesitelný, nic nedokážu, není na mě spolehnutí…
Ve škole dostává jednu poznámku
za druhou (nedává pozor, vykřikuje, bez
dovolení chodí z místa, divoký o přestávkách, nepořádný, zapomnětlivý…),
ale nic to neřeší. Vše, co si až dosud
o sobě myslel, se nyní jen potvrzuje. Jak
pocit neúspěchu sílí, mohou se objevit další problémy – agresivita, odpor
k učení a ke škole, případně i neurotické
tiky nebo jiné psychosomatické projevy.
Chlapec potřebuje nyní pomoc všech
zúčastněných stran, represe je v těchto
případech zcela neúčinná.
1-17 UN14.indd 13
V současné škole má opět jinou učitelku,
tu pravděpodobně trápí hlavně jeho
nedostatky v učivu. Jeho projevy se snaží
akceptovat, nedramatizovat. Jak ale
může zajistit takovému žákovi aspoň občasný úspěch, když nemá zautomatizovány ani tvary písmen, počítá s chybami…?
Testy v PPP potvrdily poruchy pozornosti, neklid se zřejmě nyní již zmírnil.
Všichni by konečně uvítali pomoc při
rozmotávání tohoto propletence problémů. To, co učitelka považovala za specifické poruchy učení, jsou ve skutečnosti
obrovské propasti neznalostí a nezautomatizované dovednosti. Navíc výkyvy
pozornosti dosud trvají, takže ani
chytré dítě nemůže rychle dohnat ztrátu
z minulých let a navíc si vytváří z nového
učiva jen další neúplné vědomosti.
Nezbývá než začít uzel obtíží rozmotávat pomalu, s citem a najít všechny
konce pokud možno zároveň.
Hledání možností pomoci
Jedním koncem je obraz poruchy – neklid a impulzivita, porucha pozornosti. Je
to něco, co dítě nemůže samo regulovat.
Zde musí často nastoupit odborný lékař
– neurolog nebo psychiatr. Nastavením
správné léčby je možné do jisté míry
dítě zklidnit, případně i zmírnit vzniklou agresivitu, posílit nervovou činnost
k lepšímu vnímání, tedy i učení, nebo
jen dosáhnout toho, že se dítě dobře
vyspí a není pak tolik ovlivněno únavou.
Pomoct mohou i správné svačiny, zákaz
sladkostí, barvených limonád, koly apod.
Rodiče mohou zkusit i různé doplňky
stravy, alternativní služby, relaxace…
Podstatnou informací pro dítě je pojmenování obtíží a sdělení, že za svůj stav
nemůže, že za něj nemůže nikdo, ale
že všichni ze všech svých sil mu budou
pomáhat, aby tyto obtíže zvládl.
ve škole i doma nastavit proces učení
méně náročně – zejména umožnit dítěti
pracovat v krátkých úsecích. Odpočinek
by měl přijít dřív, než je dítě zcela vyčerpáno. Po nějakém čase se naučí samo
práci s odpočinkem střídat.
Dalším pevně svázaným dílem je přístup
rodičů a učitele. Ve chvíli, kdy se podaří
přimět dítě opět k práci, musí se zajistit
úspěch a následná pochvala. Pokud dítě
zažije opakovaně pocit vítězství, bude
ochotno bojovat dál. Nároky je nutné
zvyšovat postupně a opatrně. Je třeba
dítě ubezpečit, že jeho individuální
výukový plán bude pouze dočasný a že
ho jednoho dne už nebude potřebovat.
Někdy je nutná pomoc asistenta pedagoga nebo menší třída, zvlášť když žák
není schopen se v rámci kolektivu běžné
třídy učit.
Můžeme najít i nitku organizace výuky.
Ta není tak silná, moc se s ní dělat nedá,
aby se nepřetrhla úplně (pak hrozí dítěti
např. pobyt na psychiatrické klinice).
Takže hledáme možnosti dočasného
snížení počtu vyučovacích hodin – často
žák zvládne pracovat první tři hodiny
celkem dobře, pak ale další výuka pro
něj úplně ztrácí význam.
Význam včasného vyšetření
Chlapec měl smůlu, že musel projít tolika změnami. Střídat školy a třídy, nové
učitele a často i učebnice je pro děti
s touto diagnózou daleko obtížnější než
pro děti zcela zdravé. Žáci s poruchou
pozornosti a hyperaktivitou se totiž velmi těžko a pomalu přizpůsobují novým
podmínkám. Odborné vyšetření v tomto
případě mohlo proběhnout již v předškolním či raně školním věku, tomu by
se podřídilo i hledání vhodné školy,
třídy, zkušeného učitele…
Také rodiče by se lépe naučili žít s touto
poruchou v rodině, dozvěděli by se,
jak patrně vznikla, jak jí čelit, jak dítě
vychovávat. Znali by i prognózu – zpočátku velký neklid, impulzivita, nepozornost, později možná už jen trochu
„neuspořádaný“ život člověka, který se
naučil se svým malým problémem žít,
ovládat ho, netrpět jím.
Daniela Švancarová,
poradenská speciální
pedagožka
Jiným koncem problémů je vztah
k učení a mezery v něm. Je tedy třeba
01.04.16 16:35
Reflexe
14
TEXT: LUKÁŠ DOUBRAVA
HEDVÁBNÁ STEZKA JAKO
MOST MEZI CIVILIZACEMI
Renesance nejdelší pozemní trasy v dějinách
Karavana velbloudů kráčejících pouští či zástup koní klusajících
asijskou stepí. Obě skupiny vezou vzácný náklad. Ta první
drahocenné hedvábí z Číny, ta druhá naopak do Říše středu
nefrit. Na široké cestě však číhá řada nebezpečí, zejména
loupeživé hordy a nečekané zvraty počasí. I tak se vyplatí
riskovat. A to nejen kvůli bohatství…
Zdroj: Wikimedia Commons
tvoří moře. Čchang-an byl ale klíčovou
tepnou dálného Orientu, a to i proto, že
v různých obdobích čínských dějin plnil
úlohu hlavního města říše. (V blízkosti
této dnes již osmimilionové metropole
se také nachází snad neslavnější kulturní
památka země hned po Velké čínské zdi,
a to takzvaná terakotová armáda.)
Hedvábná stezka fungovala zhruba 1600 let.
Odborníci říkají, že hovořit o stezce je poněkud nepřesné, ba přímo zavádějící, a to
hned ze dvou příčin. V prvé řadě proto, že
přesnější označení (užívané navíc většinou
jazyků) je spíše cesta, nikoliv stezka.
Důvodem je jednoduše to, že na této
trase šlo zpravidla vždy o širokou cestu či
spíše silnici nebo koridor, po němž oběma
směry putovaly tisíce lidí i zvířat s povozy.
A dalším důvodem pro užívání přesnějšího termínu než stezka, respektive spíše
plurálu než singuláru, je fakt, že v historii
šlo vždy o několik tras, které se navíc
v čase z nejrůznějších příčin (politických,
ekonomických, přírodních) více či méně
měnily. Navíc v důsledku nelze hovořit jen
o cestě po souši, ale také o námořní trase
či trasách. Ale co stovky let přetrvalo, je
směr, tedy propojení dvou ještě před pár
desítkami let dopravně velice vzdálených
míst, a to Dálného východu s východem
Blízkým, respektive (v případě námořní
cesty) východu Číny se severem Afriky
1-17 UN14.indd 14
a Evropou. (My se ale budeme dále zabývat výlučně pozemními trasami.)
Hedvábná stezka v dobách svého největšího rozkvětu měřila zhruba osm až
devět tisíc kilometrů. Než jedna karavana
případně urazila celou trasu, trvalo to tři
roky! Ovšem stezkou od začátku do konce
procházel jen málokdo. Zpravidla obchodníci využívali jen nějakou její část, která
pochopitelně odpovídala jejich momentálním ekonomickým záměrům.
Ze Středomoří do Říše středu
Jedním ze dvou nejzazších bodů historické Hedvábné stezky bylo čínské město
Čchang-an (dnes Si-an). Ovšem i z tohoto
města pokračovaly přirozeně ještě další
trasy, a to až k východní hranici Číny, již
Odtud se karavany vydávaly přes Babylon
v Mezopotámii do perského města Rey
(v oblasti dnešního hlavního města Íránu
Teherán). Zde se napojovala linie vedoucí
z černomořského přístavu Trabzon (dnes
Turecko), dále přes perský Níšápúr (nyní
Írán) do významného oázového města
Merv ve střední Asii (dnešní Turkmenistán). A v tomto místě se legendární
stezka dělila na dvě větve, a to na takzvanou severní a na jižní.
Severní větev, jež byla využívána podstatně více, se vinula přes středoasijské
pouště Karakum a Kyzylkum, pokračovala
přes městské oázy Buchara a Samarkand
(dnešní Uzbekistán) – zde byla významná odbočka do Chivi (Uzbekistán), která
vedla až do Ruska – následovalo území
dnešního Tádžikistánu, dále hraniční
úrodná i na nerostné zdroje bohatá
Ferganská kotlina, poté města, která dnes
Zdroj: Wikimedia Commons
Z
ažité povědomí o Hedvábné stezce
je totiž takové, že šlo o trasu
určenou v zásadě jen pro obchodní výpravy. Ano, to jistě vždy
byl a bude hlavní důvod její existence.
Nicméně nebýt této starověké, potažmo
středověké cesty, kultura i věda nebo
technika v mnohých zemích by se do jisté
míry vyvíjela odlišně, minimálně se
zpožděním. A nebýt odvážných obchodníků, cestovatelů nebo státních úředníků, jednotlivé části světa by tak o sobě
ještě zbytečně dlouho prakticky vůbec
nevěděly.
Dalším nejzazším cílem poutníků na opačné straně této orientální dálnice bylo
syrské město Palmýra, kdysi jedno z nejvýznamnějších měst Blízkého východu
a vůbec Středomoří, které je dnes zdevastováno a vydrancováno bandami teroristů
z takzvaného Islámského státu. Stejně
jako v Číně i zde šlo přirozeně o klíčový
dopravní uzel.
Trasy Hedvábné stezky i s jejími odbočkami
01.04.16 16:35
Reflexe
Autor: Hongnian Zhang: Hedvábná stezka, zdroj: rompedas.blogspot.cz
15
Název Hedvábná stezka se začal používat až před sto padesáti lety v Evropě.
patří Uzbekistánu a Kyrgyzstánu, až přes
horské průsmyky Pamíru.
Jižní větev vedla do města Baktra (dnes
Balch v Afghánistánu), které bylo důležitým centrem středoasijské oblasti původně ovládaným Řeky, a to až do doby, než
ho vyplenili Mongolové. Z Baktry také
vedla významná cesta do Indie.
Historie Hedvábné stezky sahá ještě před
náš letopočet. Když v roce 138 př. n. l.
vyslal čínský císař Wu-ti (156–87 př. n. l.)
z dynastie Chan expedici přes Pamír, aby
prozkoumala tamní oblast a navázala
kontakty s lidmi žijícími na druhé straně
tohoto pohoří, jistě tehdy ještě netušil,
že právě učinil první krok k navázání
kontaktů se Západem. Když se po několika letech vyslanci konečně vrátili, císaře
už ani tak nezajímaly cizí „barbarské“
národy, ale skvělí koně z Ferganské
kotliny, na nichž jeho poddaní přiklusali
nazpět. Pro tak nádherná zvířata mu stálo
za to vypravit doslova celou armádu. Ta
pak porazila Mongoly, ovládla Tarimskou
pánev a na této základní části budoucí
Hedvábné stezky začalo proudit první
zboží. Kromě koňů to byl zejména vzácný
drahokam nefrit, v opačném směru z Říše
středu odvážely karavany komoditu, která
jednou dá rodící se kontinentální trase své
jméno – hedvábí.
Zhruba čtyři tisíce let stará technologie
výroby této tkaniny z vláken housenek
bource morušového byla možná nejvýznamnějším obchodním tajemstvím v celých dějinách Číny. Především jedinečnost
znalosti tohoto know-how totiž přiná-
šela Číně hlavní zdroje příjmu na dané
obchodní trase. Když hedvábí v 1. století
doputovalo až do právě expandující Římské říše, celá trasa Hedvábné stezky tak
byla obrazně řečeno vykolíkována.
Zúčastněné země brzy pochopily důležitost tohoto nového koridoru, proto se
rozhodly, že se i postarají o jeho větší
bezpečnost. Bylo totiž nutné čelit loupeživým kmenům a různým banditům, kteří
karavany průběžně přepadávali. To se ale
již zároveň blížil i konec prvního zlatého
období nejslavnější, nejdelší a nejdéle
fungující obchodní stezky všech dob.
Přestože historikové uvádějí řadu více či
méně fatálních příčin zániku Římské říše,
zdá se, že k jejímu pádu možná přispěla
i bezbřehá závislost právě na hedvábí.
Elity Říma jím byly doslova posedlé.
Nejenže šlo o bezkonkurenčně nejpohodlnější látku, jíž Římané ani jimi porobené
národy nedokázali vyrobit, ale zároveň se
jednalo o symbol luxusu. Příslušníci římské
aristokracie byli ochotni za tuto jemnou
tkaninu utratit podstatnou většinu svého
bohatství. A došlo to skutečně až tak
daleko, že impériu hrozil ekonomický
kolaps. Římské zlato se jednoduše přesouvalo do Číny.
Autor: Bernard Gagnon
Zdroj: Wikimedia Commons
Potom, co každá z větví překonala Pamír,
se opět spojily, a to na okraji Tarimské
pánve ve městě Kašgar, jednom z nevýznamnějších asijských obchodních měst
středověku. Toto kdysi nezávislé království
se dnes nachází na území Číny, kde žije její
největší národnostní menšina – muslimští
Ujgurové. Bezpochyby šlo o jedno z nejvýznamnějších center na Hedvábné stezce.
Pak následovala asi nejzrádnější etapa
stezky vedoucí přes rozsáhlou poušť Taklamakan. Cesta přes ni mohla trvat skoro
až rok! A řada karavan z ní už nikdy nevyšla… Svědčí o tom i původní význam názvu pouště, který se vykládá jako: Jakmile
vejdeš, není cesty zpět. Poušť smrti. Místo
bez návratu. A aby toho nebylo dost, pak
následovala ještě další poušť, Gobi, byť
již jen její jižní okraj. A to už bylo finále.
Na obzoru Velká čínská zeď a následně již
konečná: císařské město Čchang-an.
Hedvábí jako droga
Antické ruiny v Palmýře
1-17 UN14.indd 15
01.04.16 16:35
Reflexe
16
Autor: Abraham Cresques
Zdroj: www.piemont-cevenol-tourisme.com
Nové národy – nové možnosti.
Ale i omezení
Nedlouho poté, co zanikla západořímská
říše, bylo státní tajemství výroby hedvábí
vyzrazeno a Hedvábná stezka se otřásla
v základech i na druhém konci své trasy.
To se ale již také nacházíme v období,
kdy probíhá pověstné stěhování národů.
Do obchodu na Hedvábné stezce se proto
zapojují i nová etnika, která dříve byla
mimo její dosah, zejména turkické národy,
které migrovaly přes střední Asii na západ. Ovšem různé poplatky a mýta, jež
tito noví příchozí uvalili na obchodníky,
zákonitě musely vést ke zvýšení cen zboží.
Začíná proto být stále zajímavější již známá alternativa – cesta po moři.
Karavana na Hedvábné stezce v Katalánském atlasu (cca 1375)
Věž ve městě Si-an
než jen u hedvábí, a to zejména u papíru.
Obchodně Čína sice opět tratí, ovšem
na Západ se dostávají do té doby pro něj
neznámě vědecké poznatky. V tomto čase
také nabývají na velkém významu středoasijská města na Hedvábné stezce.
Expanze Mongolů do Číny i do Evropy
ve 13. století musela samozřejmě také výrazně ovlivnit další osud Hedvábné stezky.
Na první pohled by se tak mohlo zdát, že
obchod bude při tatarských nájezdech
značně omezen a stezka by se tak mohla
poměrně rychle rozpadnout. Opak byl
však pravdou. Mongolové totiž neviděli
žádný důvod, proč by měli tento proud,
po němž se přesouvalo obrovské bohatství, zlikvidovat. Dokonce se postarali
o jeho zkvalitnění, a to hned prostřednictvím několika klíčových opatření. Tím,
že padly mnohé hranice, byla zrušena
i cla. Dále byla vybudována řada nových
obchodních stanic. A v neposlední řadě se
Mongolové nijak nemazlili s bandity a jednoduše je systematicky likvidovali.
Do období tohoto třetího rozkvětu také
spadá příběh asi nejslavnějšího evropského poutníka, jenž se kdy po Hedvábné
stezce vydal. Benátčan Marco Polo (1254–
1324) se v roce 1271 spolu se svým otcem
1-17 UN14.indd 16
Rozpad mongolské říše předznamenal
i zánik Hedvábné stezky. Velkou část Asie,
zejména Persii a středoasijské státy, uchvátil turkický vojevůdce Tamerlán, známý též
jako Timur Veliký (1336–1405). Ten však
více plenil, než že by se na rozdíl od Kublajchána staral o další rozkvět Hedvábné
stezky. A když na scénu ještě vstoupili
Turci, stezka prakticky přestala existovat.
Když se totiž obchod v Osmanské říši
dostal pod jejich kontrolu, přestal být pro
ostatní národy ekonomicky zajímavý. Definitivní konec pevninské Hedvábné stezky
nastal ale až tehdy, když se Čína v 15. století před ostatním světem uzavřela…
Vlak – karavana velbloudů
21. století
Po více než půl tisíciletí se však Říše středu
do světa opět vrací, a to jako jeden z nejmocnějších hráčů na politické i obchodní
scéně. A obnovila také ideu Hedvábné
stezky, a to jak po souši, tak i po moři. Ta
pevninská se jednoduše nazývá Nová Hedvábná stezka, a do značné míry kopíruje
linii historické trasy, ta druhá, námořní se
pak jmenuje opět nezáludně – Námořní
Hedvábná stezka. Vodní cesta míří přes Vietnam, Indonésii, Indii nebo Írán do Jemenu, kde se dělí na dvě větve, a to do Evropy
a do Afriky. Celý projekt je pak označován
jako iniciativa Jednoho pásu, jedné stezky.
Čína si od toho grandiózního projektu slibuje, že jednak během pouhých deseti let
přes dané koridory ročně přepraví zboží
v hodnotě až dva a půl bilionu dolarů, jednak že díky rozvoji států ležících na obou
stezkách dojde ke změně nejen světového,
ale i politického prostředí. A až bude Nová
Hedvábná stezka dokončena, měla by
podle čínských odhadů dosáhnout hodnoty přes 21 bilionů dolarů. A peněz má
Čína na investice více než dost. Chce totiž
využít podstatnou část svých měnových
rezerv, jež činí čtyři biliony dolarů, tedy
skoro sto bilionů našich korun!
A proč vůbec renesance suchozemské
stezky, když mořská trasa se může na první pohled zdát jako efektivnější? Jednoduše proto, že námořní cesty jsou již předimenzované, respektive námořní uzlové
body už dávno překročily svou kapacitu
potřebnou pro plynulý provoz. Jinak řečeno, zvláště čínské přístavy jsou zahlcené
a průplavy i průlivy ucpané. Z těchto důvodů trvá přeprava zboží z Číny do Evropy
po moři zhruba čtyřicet dnů, což, jak
jistě uznáte, je na dnešní dobu skutečně
mnoho. Avšak Nová Hedvábná stezka by
tento čas měla zkrátit na pouhou čtvrtinu.
Nu a doprava letadly, která je samozřejmě nejrychlejší, zase vychází jako příliš
nákladná a navíc neekologická. Nejlepším
řešením je proto železnice. Už dnes je vlak
o polovinu rychlejší než loď a čtyřikrát
levnější než letadlo.
Jeden z konců novodobé Hedvábné stezky má být tentokrát až v Londýně. Avšak
protože se vloni k projektu připojila i naše
země, důležitým uzlem bude prý i Praha.
●
Zdroj: www.redasiainsurance.com
Autor: David Castor, zdroj: Wikimedia Commons
Dalším zlatým obdobím Hedvábné stezky
je 7. století, kdy do hry vstupují Arabové.
Islám postupně zachvacuje celý Blízký
východ a časem se dostává až na okraj
Číny. Dochází tak zároveň ke ztrátě
čínského monopolu i u jiných technologií
a strýcem, kteří již cestu do Číny před pár
lety jednou podnikli, vypravil k mongolskému chánovi Kublajovi (1215–1294)
do Pekingu. Jejich trasa vedla převážně
právě po Hedvábné stezce, a to i přesto,
že oba bratři původně uvažovali dostat
se do Číny tentokrát po moři. Nicméně nazpátek již skutečně pluli na lodi. Vrátili se
po třech letech. Kniha Milion (Il Milione,
1299), která jejího autora tak proslavila,
však není typickým cestopisem, ale spíše
jakousi cestovatelskou příručkou pro obchodníky putující po Hedvábné stezce.
V současné době spojuje Čínu a Evropu 21 železničních tras.
01.04.16 16:35
Inzerce
17
ŠKODA Muzeum a výrobní
závody ŠKODA AUTO
nvnj½r}ºžm~wjnt~{ƒr
|y{ËxmlnvmxUȗ~ƒnj
rmxÎ{xkwžlqy{xxƒËUȗȗÕ
xyºnmlqxƒžmxvu~•„vyºry{jžvn
y{xp{jvwjvž{~Õ
ŠKODAMuzeumֺՄlujjunvnw}jėĞęÖujm„Ȗxun|ujÖ
ıęėĕĘėěĝĘėĕĘĝÖv~ƒn~vû|txmjßj~}xÕlƒ
muzeum.skoda-auto.cz
1-17 UN14.indd 17
01.04.16 16:35
TEXT: LUKÁŠ DOUBRAVA
FOTO: KAROLÍNA VOTŘELOVÁ
Sonda
18
PORTÁL K VÝUCE
O MIGRAČNÍ KRIZI, NEBO JEN
SKLADIŠTĚ DOKUMENTŮ?
Zasvěcení lidé chtějí školy přesvědčovat o tom,
že se nemají čeho bát
Tématu vzdělávání o problematice migrační krize se v poslední
době naše noviny věnují poměrně často a obsáhle. Netušili jsme
ale, že tato naše snaha přispěje i k zorganizování kulatého stolu
na dané téma.
„K
e kulatému stolu mě vyprovokovaly také informace
z Učitelských novin. Jsem
vděčna, že se tomuto tématu
věnujete,“ uvedla již na dané akci poslankyně Evropského parlamentu Michaela
Šojdrová. Ceníme si tohoto jejího postoje,
a to tím spíše, že mnohé texty, které
publikujeme, nijak nezastírají kritický
vztah k současné politice EU, ale i k diskutabilním aktivitám některých subjektů
z takzvané občanské společnosti.
„V tuto chvíli bych chtěla otevřít debatu
o tom, zda je možné a vhodné, aby existovalo jedno informační místo především
pro ředitele a učitele škol, ale i žáky.
O Evropské unii se učí v občansko-vědních
disciplínách, o migraci, o demografii,
o bezpečnosti. A pedagogové potřebují
mít pravdivé aktuální informace,“ řekla
v úvodu kulatého stolu M. Šojdrová a zdůraznila: „Cílem iniciativy není, abychom
učitelům a ředitelům vnucovali nějaký
názor.“
Paní poslankyně ve spolupráci s místopředsedou školského výboru dolní
komory našeho parlamentu Jiřím Miholou
(oba za KDU-ČSL) uspořádali minulé úterý
na půdě Sněmovny seminář pod názvem:
Jak odpovídat ve školách na otázky o migrační krizi? Především pravdivě! S podtitulem: Fakta o současné migrační krizi
z pohledu EU a ČR.
Jinak řečeno, jde o iniciativu na vytvoření
informačního portálu, kde by se na jednom místě shromažďovaly relevantní
informace k danému tématu tak, aby
učitelé nemuseli dlouze hledat po všech
různých webech. Šlo by o nejrůznější
dokumenty faktografického i politického charakteru. Nu a svolaný kulatý stůl
měl být jakousi nabídkou prvních zdrojů,
které by mohly dát dohromady případný
základ uvažovaného portálu. (Někteří
pozvaní aktéři již vytvořili vlastní prezentace, které jsou k dispozici na webu paní
poslankyně. Adresa je uvedena v doprovodném informačním boxu, a pokud tedy
na některé z těchto dokumentů odkážeme, tak je tam i naleznete.)
Tomáš Haišman
18-27 UN14.indd 18
Než se ale pustíme do přiblížení některých postřehů z daného semináře, ještě
jedna poznámka: Když jsem na pozvánce
prošel seznam pozvaných hostů, již mají
vystoupit, našel jsem jen jména lidí, kteří
mají k uprchlické krizi buď relativně neutrální postoj (především státní úředníci),
nebo jde o osoby, které jsou obecně známy spíše jako ty, jež mají k migrantům či
uprchlíkům velice vstřícný vztah. Byl jsem
proto zvědav, jak se to odrazí na informačních zdrojích, které nabídnou, a zdali
z výroků některých z nich stejně nebude
nakonec patrné, jakým směrem by se
výuka ve školách měla vlastně ubírat…
MŠMT: Doložky dávat
nebudeme
Náměstek ministryně školství Václav Pícl
uvedl, že kromě závazných kurikulárních dokumentů MŠMT nabízí i metodické materiály: „Ministerstvo školství
ve spolupráci s NÚV (Národní ústav pro
vzdělávání) a Červeným křížem v roce
2012 vydalo metodické doporučení pro
výuku mezinárodního humanitárního
práva a na metodickém portálu RVP.CZ je
k dispozici otevřený e-learningový kurz
Migrace v Evropě: střetávání a prolínání
kultur. Samozřejmě také podporujeme
řadu aktivit neziskových organizací, které
jich na toto téma vytvořily mnoho.“
A nyní sledujte zajímavý moment. Jedné
z nejznámějších neziskových organizací,
kterou je bezpochyby Člověk v tísni (ČVT),
již nestačí jen čerpání z veřejných finančních zdrojů a verbální záštita od státu, ale
je tak přesvědčena o kvalitě a důležitosti
svých výukových materiálů, že na MŠMT
požádala i o oficiální schválení jednoho
svého výstupu jako učebního dokumentu.
Neúspěšně.
„Jakékoliv aktivity jsou vítány, nicméně
když nás nedávno oslovila organizace
ČVT, která teď vydala metodický materiál
Tváří v tvář migraci, tak jsem měl trochu
obavu… Samozřejmě je velká podpora
těmto aktivitám, nicméně ministerstvo
školství takovým materiálům nedává
doložky. Může pouze školám doporučit,
aby tyto aktivity využily. Takže oficiálně
(jak se knížkám dávají doložky) to asi
ministerstvo poskytovat nebude,“ sdělil
V. Pícl a zároveň vysvětlil, že vzbuzená
obava je reakcí na nedávno zveřejněný
kontroverzní komiks též zaměřený na výuku o migraci.
Náměstek Pícl zároveň upozornil i na aktivity Národního institutu dalšího vzdělávání jako ministerstvem přímo řízené
www.sojdrova.cz/zpravy/2016/03/
sojdrova-ucitelum-chybi-prehledny-informacni-zdroj-o-migracni-krizi
01.04.16 16:43
Sonda
19
přehledných map a grafů, které mohou
být při výuce dobře využitelné. Data jsou
ale jedna věc a jejich kontext je jiná záležitost. Zeptal jsem se proto O. Ditrycha, co
by měl učitel žákovi odpovědět na otázku,
proč nebyly USA, tato nejsilnější vojenská
velmoc světa, schopny již dávno situaci
v Sýrii vyřešit, tedy zejména zlikvidovat
něco tak zrůdného, jako je takzvaný Islámský stát. „Studentovi bych řekl, že složité
problémy nemají jednoduchá řešení. A nasazení vojenské síly v posledních patnácti
dvaceti letech jednoduchá řešení nikdy
nepřineslo,“ odvětil O. Ditrych.
Pokud jde o informační zdroje, I. Šrámek
upozornil zejména na Eurocentra, která
má pro oblast evropských záležitostí k dispozici Úřad vlády ČR. Tato centra působí
ve všech krajských městech, kde nabízejí
informační materiály a kde pořádají přednášky a semináře.
Ivo Šrámek
organizace, která k dané problematice
připravuje vzdělávací semináře nebo se
podílí na organizaci různých konferencí.
Je to daleko od nás!
Zájemci si mohou na avizovaném webu
najít prezentaci Migrace – základní fakta.
Jejím autorem je Tomáš Haišman, ředitel
oboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra. A protože jde o poměrně
rozsáhlý materiál plný nejrůznějších dat,
T. Haišman raději přidal několik komentářů: „V této chvíli nejde o to, jestli máme,
anebo nemáme na našem území uprchlíky a jestli jich tady budou jednotky,
desítky, stovky nebo tisíce. V této chvíli
budeme asi pravděpodobně potřebovat,
aby učitelé byli schopni ve škole vysvětlit,
proč nemít z této situace strach a jakým
způsobem se bránit xenofobním výrokům
a možná i některým politicky motivovaným aktům. To je naprostou prioritou.“
A máme tady první radu… Jednoznačně
nesouhlasím. Jednak si opravdu nemyslím, že je jedno, kolik uprchlíků se u nás
bude jednou (možná) nacházet, jednak
oblíbené klišé „xenofobní výrok“ je velice
neurčité. Takže nezajímat se o masy
potenciálních migrantů a hlavně nedávat
najevo svůj nesouhlas? Co mě ale skutečně dostalo, byl tento výrok T. Haišmana:
„Základní věc je, aby v této situaci učitelé
nepodléhali strachu z něčeho, co je buď
daleko od nás, anebo to vůbec není.“
Nevím, jestli obyvatelé v našem pohraničí
v sousedství Německa nebo Rakouska sdílejí podobný postoj. A pokud jde o opakované slovo strach, s tím se ještě nejednou
potkáme…
Ředitel Haišman si také posteskl, že
školy nereagují na osvětovou nabídku
regionálních integračních center Správy
uprchlických zařízení nebo nevládních
organizací. „Od minulého roku měli být
všichni ředitelé škol informováni těmito
integračními centry, že k nim kdykoliv
mohou dorazit na prezentaci svého
vidění současné situace,“ poznamenal
T. Haišman.
18-27 UN14.indd 19
Ty zapeklité kvóty
Také zástupce dalšího ministerstva,
tentokrát rezortu zahraničí, v podstatě
naznačil, jaká je politická pozice tohoto
úřadu. Náměstek pro řízení sekce evropské Ivo Šrámek totiž řekl, že s rozsahem krize není schopen se vyrovnat jen
jeden stát, ale musí se o to snažit celá
EU. „Musíme na sebe brát břemeno, aby
bylo rovnoměrněji rozděleno, než když
migranti proudí do jednotlivých členských
států a tam by zůstávali,“ řekl a dále ještě
doplnil: „Česká republika je připravena
tyto kvóty naplnit.“
Později poslanec Mihola ale také uvedl:
„Jsme součástí EU, kde se dospělo k závěru, že kvóty budou, přesto v ČR Poslanecká sněmovna kvóty i nadále odmítá.“
Na dotaz UN, jak to tedy vlastně s onou
závazností je, I. Šrámek odpověděl:
„Vláda respektuje rozhodnutí, která byla
přijata demokraticky, hlasováním – kvalifikovanou většinou. My jsme pro kvóty
nehlasovali, ale byli jsme přehlasováni.
A my ta rozhodnutí respektujeme.“
Informací je mnoho
Právnímu aspektu migrace se věnovala
Věra Honusková z Právnické fakulty UK,
která zdůraznila, že mezi migranty nemusejí být jen uprchlíci: „V proudu těchto
osob přicházejí i další osoby, které mají
obavy z pronásledování nebo vážné újmy,
která jim hrozí na jejich území, kupříkladu
je to obava z mučení. Sem trochu sporně
spadají i osoby, které odcházejí ze své
země z důvodu ozbrojených konfliktů.“
O nich pak lze uvažovat jako o nelegálních migrantech, a proto není přesné o celém proudu hovořit jako o uprchlících.
A V. Honusková přidala další nabídku
osvěty, které se zhostili studenti z její
fakulty: „Ti se v loňském roce (hlavně
v reakci na mediální situaci) rozhodli, že
navrhnou středním školám, gymnáziím, že
by mohli přijít a udělat krátkou prezentaci
o právních základech migrace.“
Jak je vidět, o zdroje informací na téma
migrace není nouze, a to ještě nejsme
zdaleka u konce.
Takže žáci si mohou udělat konkrétní
obrázek o tom, jak suverénní naše země
v EU je a v rámci jakého kontextu se
tento „demokratický diktát“ přijímá:
Když si Německo pozve milion migrantů
a Švédsko jim také otevře svoji náruč,
a navíc Brusel nezabezpečí vnější hranice
Schengenu, tak všechny ostatní země v EU
se pak o tyto hosty mají podělit.
Náměstek Šrámek ale také připustil, že
mezi migranty jsou i teroristé a že by se obraz migrační krize neměl nijak lakovat narůžovo. A dokud se nepodaří vyřešit situaci
v klíčových místech nestability na Blízkém
východě nebo v severní Africe, nemůžeme
vyřešení masové migrace očekávat.
A právě situaci na Blízkém východě se
ve své prezentaci (umístěné na zmíněném
webu) věnoval Ondřej Ditrych z Institutu
politologických studií Fakulty sociálních
věd UK. Jde jistě o zajímavý materiál plný
Věra Honusková
01.04.16 16:43
Sonda
20
„Naším problémem není to, že máme nedostatek informací, ale že jich máme příliš
mnoho. A to zejména pro středoškoláky
může být velmi matoucí, zvlášť s ohledem
na to, kdy je těžké rozlišit, jaké informace jsou klíčové, jaké jsou méně důležité
a kde je potom všechny najít,“ konstatoval
Radko Hokovský z nevládní organizace
Evropské hodnoty, takzvaného think-tanku. A přestože R. Hokovský po celou dobu
vystupoval politicky neutrálně a věcně,
o dané organizaci to rozhodně tvrdit nelze. Otevřel jsme si totiž posléze její webové stránky a čtu klíčové titulky: Prezident
Zeman se chová jako únosce, který uchvátil
náš stát, anebo přímo od předsedy iniciativy Petra Koláře: Zeman je bezkonkurenčně
nejhorší polistopadový prezident.
Podle R. Hokovského naši středoškoláci
potřebují v zásadě čtyři druhy informací: znát základní pojmy, základní vývoj
(odkud kam migranti jdou a proč), aktéry,
tedy ty, kdo rozhodují (jaký je rozdíl mezi
aktéry na národní a na evropské úrovni),
a nakonec vědět i o jejich rozhodnutích.
R. Hokovský také pro učitele vybral několik informačních zdrojů, z nichž zvláště
vypíchl jako objektivní ČTK, respektive její
zpravodajský server České noviny, a dokument Evropský program pro migraci,
který Evropská komise publikovala loni
v květnu a jenž je dostupný i v češtině.
Pět minut Židi, pět minut
Hitler?
O aktivitách takzvaných Občankářů (Asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd) na poli migrační krize jsme
již podrobně psali (viz UN 4/2016 a též
na našem webu www.ucitelskenoviny.cz).
Proto se nyní soustředíme jen na některé
komentáře předsedy této asociace Michala Řezáče: „Zaznamenal jsem i reakci
kolegů, kteří říkají, že s tímto tématem
do hodiny raději vůbec nechodí, protože
by si proti sobě postavili třídu, rodiče
a třeba i kolegy.“
A jak podle M. Řezáče k výuce daného
tématu nejlépe přistupovat? „Migranta-studenta do každé školy, protože to je
samozřejmě věc, která dokáže do určité míry předsudky nejlépe odbourat.“
Pochopil jsem to tak, že se jedná o vrstevnické vzdělávání, nikoliv o specifický
prvek inkluze. A výsledek? „Zpětná vazba
je u studentů až neuvěřitelně pozitivní –
k migrantům bychom tady měli být více
otevření a měli bychom více zvažovat,
jestli skutečně nejsou ve své zemi pronásledováni, a vidět to, že za sebou mají
neuvěřitelně strastiplnou cestu.“
Také Karel Strachota, ředitel programu
Jeden svět na školách, z ČVT potvrdil, že
učitelé to nemají při výuce problematiky migrace vůbec jednoduché. „Ředitel
nabídl pedagogovi, že pokud pozve
někoho z organizace, která se zabývá
migrací, tak by měl také pozvat někoho
z druhé strany a úplně vážně navrhl, aby
18-27 UN14.indd 20
strach z něčeho, co je naprosto vzdálené
od reality.“ Jaká je skutečná realita, to si
jistě laskavý čtenář rozhodne sám…
Berme vážně i úzkost
A v diskuzi se začaly objevovat i varovné
signály. „Mnozí učitelé mají vyhraněný
názor, a to nemusí být stejný názor, jako
mají občankáři nebo jako má ČVT,“ myslí
si poslankyně Nina Nováková (TOP 09)
s tím, že to samé platí i pro rodiče, kteří
jsou klienti škol.
Michal Řezáč
pedagožka pozvala někoho z hnutí Islám
v ČR nechceme. To je absurdní vyváženost
v praxi: pět minut Židi, pět minut Hitler,“
ilustroval K. Strachota a podotkl, že
někteří pedagogové prý dokonce zvažují
výpověď, protože kolektiv je vůči nim velmi negativně vymezen, třeba jim někteří
jejich kolegové posílají „hrozné maily“…
„Ze strany relevantních institucí, což je asi
na prvním místě ministerstvo školství, by
mělo zaznít, že o migraci se ve škole učit
musí, protože to je něco tak aktuálního,
že přece není možné se tomu tématu
vyhnout,“ vznesl svůj požadavek K. Strachota. Představoval by si to tak, aby vznikl
metodický pokyn podobný pokynu, který
je třeba k výuce moderních dějin.
A protože pan Strachota také hovořil
o strachu a hysterii, zeptal jsem se ho,
co přesně si mám pod tím představit.
Místo toho jsem dostal na veřejném fóru
odpověď: „Napsal jste otřesný článek!“
Pan Strachota totiž narážel na můj popis
jednoho z jejich nedávných seminářů (viz
UN 9/2016 a náš web). A o další reakci ČVT
na tento text si čtenář může přečíst na následující straně. Nyní ale zpět k mé otázce,
na kterou pan Strachota po mém naléhání
nakonec odpověděl: „Rozvíjet iracionální
Anebo Petr Uherka, ředitel Vyšší odborné
školy publicistiky v Praze: „Trochu chybí
to, vzít vážně úzkost, kterou trpí mnoho
našich občanů, možná my sami. Jenom
kromě pana prezidenta, bloku Islám v ČR
nechceme a kromě něčeho, co se případně
označuje extremismem, nevidím vlastně
moc nikoho, kdo by na to zvlášť reagoval.
Citlivě. Ne s tím, že my víme víc…“
A pointa? Paní poslankyni Šojdrové se dostalo opakovaného souhlasu s vytvořením
příslušného portálu. Ano, také si myslím,
že jde o dobrý nápad. Jenom si nejsem
jistý, že splní svůj univerzální či objektivizující účel. Zatím totiž nemám důvod
si myslet, že na něm budou jiné informace než politické dokumenty, vybraná
nekontroverzní data a didaktické tipy.
Dokud se ale na něm nebude shromažďovat i seriózní zpravodajství o kriminálním
a arogantním jednání migrantů v různých
zemích Evropy, svědectví místních původních obyvatel o nedobrovolném multikulturním „obohacení“ nebo se nebude zcela
vážně diskutovat i o myšlenkách řady lidí
nesmyslně onálepkovaných jako extremisté, půjde jen o skladiště polovičatých
dat. A třeba by tam mohl být i aktuální
proslov maďarského prezidenta Viktora
Orbána, jejž jsem si shodou okolností
pustil večer po tomto kulatém stole na internetu. V něm pan prezident mimo jiné
uvedl: „Je zakázáno poukázat na to, že
masy, které sem přicházejí z jiné civilizace,
ohrožují náš způsob života, naši kulturu,
naše zvyky a naše křesťanské tradice.“
●
Karel Strachota
01.04.16 16:43
Ohlasy
21
MIGRAČNÍ BRAINWASHING: JDE
O PROPAGANDU, NEBO O REPORTÁŽ?
Dovolte mi reagovat na článek pana Lukáše Doubravy v UN 9/2016 Migrační
brainwashing? Příznivci i odpůrci mas uprchlíků by spolu měli diskutovat.
B
yl jsem jedním z šesti odborných lektorů třídílného semináře Hovoříme
o migraci, který pro učitele připravila
společnost Člověk v tísni. Přednášel jsem
a diskutoval s přítomnými učiteli o historii
migrace na území České republiky od začátku dvacátého století více než hodinu.
Pan Doubrava, který přišel až po skončení mojí přednášky na jedinou z mnoha
aktivit seminářového cyklu, o tom zřejmě
nevěděl. Moje přednáška přitom byla
zásadně postavena na faktech a číslech
dostupných na našem území od počátku
dvacátého století.
o jeho osobní zaujatost. Pan Doubrava
viděl jediný z deseti bloků třídílné seminářové řady. Čtenářům Učitelských novin
upřel i tuto nejzákladnější faktografickou
informaci o obsahu a metodice seminářů.
Přesto napsal výrazně názorový text hodnotící celý projekt v jeho celosti.
Pokud názorový text vědomě či nevědomě upře čtenáři základní fakta, aby si on
sám mohl vytvořit vlastní názor, stává se
propagandou. Lhostejno, zda jde o důsledek neschopnosti autora zjistit si všechny
důležité informace a jejich kontext, nebo
Ani jeden z mých studentů novinářství
v minulých dvaceti letech by si nic tak
vzdáleného etice řemesla nemohl dovolit.
když jsme nuceni řešit stávající vážnou
situaci, která se dosavadním zkušenostem
značně vymyká.
a jednoznačně uvádím, že v daném případě šlo jen o jediný workshop. Pan Urban
odkazuje na svoji pedagogickou činnost
v oblasti žurnalistiky. Nechtěl bych být
jeho studentem! A to nejen proto, že pan
Urban nedokáže adekvátně a nezaujatě
pracovat s textem, ale i proto, že zjevně nezná žánrovou typologii. Skutečně
nebylo mým úmyslem napsat PR článek,
ani jen mechanicky popsat danou akci, ale
to, oč jsem se pokusil, tomu se odborně
říká reportáž. (V žargonu pana Urbana
propaganda.) Možná se mi z hlediska
tvůrčí kvality příliš nepovedla, takovou
kritiku plně akceptuji (setkal jsem se ovšem s opačnými reakcemi), avšak ohrazuji
se proti tomu, že jsem se jakkoliv provinil
proti profesní etice nebo dané formě.
Jan Urban, New York University,
Nositel Ceny Ferdinanda Peroutky
Ilustrační foto: pixabay.com
Nevím, jestli si pan Urban kritizovaný
text vůbec celý přečetl, a pokud ano,
tak pravděpodobně nikoliv dost pozorně. Anebo dostatečně nerozuměl
tomu, co je v něm uvedeno. Pojďme
se tedy na danou kritiku podívat
podrobněji.
Z
první poznámky má zřejmě vyplývat, že příspěvek pana Urbana byl
stěžejní a pravděpodobně nejdůležitější ze všech částí daného semináře.
Pokud tomu tak skutečně bylo, měl Člověk v tísni (ČVT) zdůraznit, že bez účasti
na vystoupení pana Urbana s názvem
Historie uprchlíků v ČR nemůže případný
návštěvník dostatečně porozumět prezentovanému tématu či ocenit celkovou
kvalitu. Skutečnost byla ale taková, že
naší redakci byla nabídnuta možnost
zúčastnit se libovolné dílčí části jakéhokoliv ze seminářů s tím, že na každou z nich
je nutné se akreditovat zvlášť. V prvním
celodenním semináři, který se konal
29. ledna, mne vzhledem k povaze našich
novin přirozeně nejvíce zaujal workshop
s názvem Mluvme o migraci s žáky. A jak
jsem již popsal ve svém textu (viz web
UN), k našemu údivu se ale už nenašlo ani
jedno volné místo… Proto jsem se přihlásil na druhý seminář 18. února, který se
však již netýkal odpovědí na dotazy žáků
o islámu a migrační krizi, ale věnoval se
práci s mediálním sdělením ve vztahu
k tématu celého projektu nazvaného
Mluvme o migraci.
To, že jsem si vybral pouze jeden
workshop, vycházelo i z toho, že jsem
chtěl našim čtenářům přiblížit co nejpodrobněji jen jednu část, než povrchně
zmapovat celodenní seminář, či dokonce
všechny tři. Navíc zrovna vystoupení pana
Urbana by bylo asi tím posledním, které
by mě vzhledem k okolnostem zajímalo.
Nepovažuji totiž zrovna za nejdůležitější
zabývat se historií uprchlictví v naší zemi,
18-27 UN14.indd 21
Pan Urban by však zjevně uvítal spíše
povšechnou reklamu na celý projekt.
Proč bych to ale dělal? Mě zajímal jen
jeden segment. Co je neetického nebo
neprofesionálního na tom, že jsem tuto
komplexní informaci o programu nepodal? A proč jsem tak neudělal? Nebylo to
vůbec z důvodu, že bych se nějak bránil
prezentovat úsilí ČVT v celé jeho šíři, ale
v kontextu zvolené novinářské formy jsem
danou informaci považoval za irelevantní
a odvádějící pozornost čtenáře od popisu
průběhu vybraného workshopu. Z kritiky pana Urbana to ale vypadá, že jsem
vytvořil dojem, že celý projekt byl jen
tímto jedním seminářem. Není to pravda.
Jasně píši o seminářích v množném čísle
Lukáš Doubrava,
zástupce šéfredaktora UN
01.04.16 16:43
Ohlasy
22
PODPORUJI TROCHU JINOU INKLUZI
Inkluze není jednorázový akt, ale proces, který se v praxi musí postupně naplňovat i tím, že budeme odstraňovat překážky, které jsou na cestě k její efektivní realizaci. Náměstek ministryně školství Stanislav Štech kritizuje, zpochybňuje,
poučuje, ale sám nenabízí nic pozitivního, dokonce ani žádné odpovědi na mé
podněty (viz UN 12, Ohlas na str. 23). Kdyby alespoň jeho polemika byla věcně
správná! Asi nemá velkou cenu příliš rozebírat všechna Štechova pochybení,
vůbec nic se nestane, když mu uvěříte vše, co píše. S faktickými problémy
naplňování inkluze má jeho polemika jen velmi málo společného.
ve 42 % případů). Pokud tito žáci mohli
pracovat na přiměřených úkolech (v 15 %
případů), vykazovali významně větší
zapojení do výuky a méně rušili, než když
pracovali na stejných úkolech jako intaktní žáci (85 %!). Obecnější poznatek vyvozovaný z tohoto výzkumu spočívá v tom,
že chování žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (ve skutečnosti všech) těsně
souvisí s konkrétními přístupy učitelů.
J
Co je kvalita života?
Zajímalo by mě, čím S. Štech naplňuje
psychologickou kategorii kvalita života.
Jestli může minout pracovní uplatnění,
samostatnou existenci, rodinný život
apod.? Co mu pak zůstane pro posouzení přínosu inkluze v dospělém životě?
Sledovat dlouhodobé efekty je mnohem
pracnější, nepouštějí se do toho ani
ve světě, ale jiná cesta nám nezbývá,
protože právě výsledky v dospělosti jsou
klíčové.
Proto jsem vyzýval k tomu, abychom dávali na stůl empirická data. Ne abychom
se přetlačovali, ale abychom hledali
podmínky, za kterých společné vzdělávání splňuje naše požadavky. Sám jsem
jich zatím moc nenašel a ta, která jsem
uvedl, opravdu nejsou nijak silná. Budu
hledat dál. Přestože se ministerstvo
i ústy pana náměstka brání pokusným
ověřováním, tak oba dobře víme, že jiná
medicína, psychologie a dnes již i vzdělávání než ty, které jsou založené na důkazech, nemají v budoucnosti velkou
šanci dokonce ani v českém vzdělávacím
systému.
Nebudu v této reakci upírat výzkumnou
i publikační prioritu studentům psychologie, kteří pomocí sociometrie zjišťovali
v sedmi třídách sociální začlenění jedinců
s autismem. S výjimkou jedné třídy, kde
autista byl vnímán i pozitivně, ostatní žáci
18-27 UN14.indd 22
Zdroj: www.pixabay.com
ednu námitku si však nemohu odpustit. Poruchy učení a specifické poruchy
učení nejsou totéž. Vždyť si také
Štech musí pomoci tím, že v první větě
správně uvede poruchy učení, o kterých
byl zmiňovaný výzkum, ale dále rozebírá
odlišný termín specifické poruchy učení,
o kterém výzkum rozhodně nebyl. To se
mu to pak polemizuje! Skutečně nemohu
za to, že v některých státech nepoužívají medicínskou terminologii pro popis
pedagogických problémů. Proto také
mild learning disability (v mém překladu
mírná porucha učení) a ne mild mental
retardation (dnes intellectual disability).
Naprosto rozumím tomu, že učitele zajímá míra dopadu jakékoli vnitřní a vnější
podmínky na edukaci žáka a ne samotná
podmínka. Navíc ani pro diagnostiku
specifických poruch učení už poměrně
dávno není předpokladem průměrná
inteligence.
se stejnou diagnózou nedostali od spolužáků ani jeden kladný hlas, pouze
negativní.
Role učitelů
Mnozí učitelé mají dnes problémy s integrací běžných dětí (rozuměj bez nálepky),
které se něčím odlišují v kterémkoli směru. Soudím, že většina žáků se speciálními
vzdělávacími potřebami svými požadavky
přesahuje běžného žáka. Navíc inkluze se
týká úplně každého žáka, tedy ke každému bychom měli přistupovat se zřetelem
k jeho jedinečnosti. I intaktní žáci jsou
jedineční, mají právo na kvalitní vzdělání
a měli bychom pro ně tedy vytvářet individuální vzdělávací plán!
Inkluzivní vzdělávání je proces, jehož
přínosy závisejí na každodenní praxi všech
učitelů. Věřím proto, že ministerstvo má
připravená praktická technická doporučení
učitelům, která budou upravovat management třídy i samotnou výuku ve třídách se
začleněnými žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, i nástroje, jak dobrou praxi
zabezpečit všem žákům. Poučení najdou
v novějších pedagogických výzkumech a ne,
při vší úctě, v misi Luriji do Uzbekistánu.
Dávám k dispozici jeden drobný poznatek
z Turecka. Pokud žáci s lehkými poruchami intelektu seděli v první lavici, dávali
více pozor a méně rušili, než když seděli
ve třídě v zadních řadách (bylo tomu tak
Jako PC bez elektřiny
Feuersteina i Kozulina znám a mé praxi
i způsobu uvažování jsou velmi blízcí. Jen
je poněkud pokrytecké argumentovat
s nimi v českém školství. Je to jako bychom
rozdávali úžasná PC ve vesnici, kde není
zavedena elektřina. Jak se myšlenky těchto a mnoha dalších autorů vyrovnávají
s jednotnými požadavky českého školství,
hodnocením známkami (tedy sumativním
hodnocením), plošným testováním apod.?
Ministři i jejich náměstci přicházejí a odcházejí. Následky jejich rozhodnutí však
často zůstávají a leckdy bez odpovídající
podpory pak ještě léta dopadají na děti
i na učitele. Tomu se učitelé podle mého
přesvědčení masově brání, ne samotné
inkluzi. Jenže bez všeobecné podpory
učitelů se nepodařila ještě žádná reforma.
A jestli někdo „hystericky“ práská dveřmi
při diskuzi nad inkluzí, tak to nejsou
kritičtí pánové Odehnal (ten už v devadesátých letech přivezl nepříliš povzbudivé
poznatky z praxe inkluze v USA – určitě
jsou na MŠMT k dispozici), Pilař, Bělecký
či brněnští rodiče, kteří podávají podnět
k Ústavnímu soudu, ale právě reprezentant ministerstva (viz UN 9/2016, s. 22).
A kdyby to nebylo z mých textů jasné, tak
já podporuji inkluzi. Pravda, v trochu jiné
podobě než pan náměstek.
Václav Mertin,
dětský psychlog
01.04.16 16:43
TEXT: PETR HUSNÍK
FOTO: ARCHIV ŠKOLY
Sonda
23
V BOSONOHÁCH
VZNIKLO CENTRUM
STAVEBNÍCH ŘEMESEL
Před Velikonocemi zažila brněnská Střední škola stavebních
řemesel událost, která ji zřejmě posune na absolutní
špičku ve svém oboru – v jejím areálu bylo otevřeno velké
vzdělávací centrum za zhruba 30 milionů korun, kam se z celé
země budou sjíždět nejen žáci jiných odborných škol, ale
i vysokoškoláci nebo odborníci z firem.
P
odle ředitele školy z brněnské čtvrti
Bosonohy Josefa Hypra budou mít
studenti a další návštěvníci centra možnost vyzkoušet si na místě
souvislosti jednotlivých profesí při stavbě
domu tak, aby stavba fungovala jako
celek.
„Aby nám doma sanitární technika správně fungovala, neznamená to namontovat
jen přítok a odtok k umyvadlu či vaně,
ale správně ukotvit jednotlivé prvky
ve zdi, precizní zednickou, instalatérskou
a obkladačskou práci. Každý řemeslník
potřebuje znát návaznosti své práce
na další profese, a to se těžko vysvětluje
od katedry,“ uvedl vedoucí nového areálu
Jiří Košťál.
tucemi a zaměstnavateli. Abychom mohli
připravovat opravdu zdatné řemeslníky,
musí se zaměstnavatelé podílet na tvorbě
vzdělávacích programů. I k tomu by nám
toto centrum mělo napomoci, protože
se do něj budou sjíždět i praktikující
profesionálové,“ podotkl J. Hypr a upozornil, že do čtyř let se projeví dlouhodobý nezájem žáků o učňovské obory v podobě kritického nedostatku řemeslníků.
Základ kooperace
Nový stavebnický svatostánek by měli
využívat nejen žáci z Brna. „Budou sem
jezdit na jednotlivé bloky výuky i žáci dalších středních škol a učilišť z celé republiky, počítá se také s bloky pro studenty
architektury a stavebních oborů vysokých škol. Centrum nebude zahálet ani
v odpoledních hodinách a o prázdninách.
Postupně se otevře i žákům základních
škol a také bude k dispozici profesním
spolkům a cechům pro další vzdělávání
nebo hasičským sborům k nácviku a simulaci možných krizových situací,“ informoval J. Košťál.
„Obzvlášť ve sféře stavebních řemesel je
nutná spolupráce mezi vzdělávacími insti-
„Už teď firmy ročně poptávají průměrně
pětkrát větší počet absolventů, než naši
školu dokončí,“ dodal ředitel.
Nic ale ještě není ztraceno. Podle generální ředitelky Asociace malých a středních
podniků a živnostníků Evy Svobodové,
která se otevření centra zúčastnila, průzkumy jasně ukazují, že zájem o řemeslné
obory mezi žáky základních škol po mnoha letech konečně začíná růst.
„Přesto je nutno stále ukazovat, že řemeslníci jsou v dnešní době žádaní a že se
jim otevírá kariéra s velkým potenciálem,“
uvedla E. Svobodová.
Technologie budoucnosti
A co ve vzdělávacím centru konkrétně
najdeme? Tak například jsou zde nainstalovány a vzájemně propojeny funkční systémy vytápění, spalinové cesty,
související rozvody plynu, vody, elektrické energie a řídicí systémy pro měření
a regulaci. A také celá řada cvičných panelů se vzorově zapojenými, zazděnými
a obloženými vanami a toaletami včetně
plynových zařízení. Tyto panely jsou
podle J. Košťála variabilní a mohou být
zapojeny tak, aby se maximálně přiblížily
skutečné stavbě.
Součástí centra je také specializovaná
učebna CNC dřevoobráběcím strojem
a přednášková aula pro 50 posluchačů.
„Centrum je rovněž vybaveno interaktivními panely, které simulují blízkou
budoucnost našich staveb. Již brzy budou
systémy vytápění podobné jako motory
u aut, to znamená, že budou vybavené
senzory a diagnostickými přístroji a řemeslníci budou moci kontrolovat záznamy
a snadno tak odhalí chyby systému,“
vysvětlil J. Košťál.
●
18-27 UN14.indd 23
01.04.16 16:43
Kaleidoskop
24
MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ
DÁ NA VÝBAVU STŘEDNÍCH ŠKOL
50 MILIONŮ KORUN
Střední odborné zemědělské nebo veterinární školy letos mohou žádat
o dotace na vybavení. Ministerstvo zemědělství na to dá v rámci nového
dotačního titulu 50 milionů korun. O nastavení programu by měla jednat vláda v dubnu, nyní je návrh v mezirezortním připomínkovém řízení.
Příjem žádostí o dotace by mohl začít během léta, řekl ministr zemědělství Marian Jurečka.
Ministerstvo podpoří podle něj
zhruba 20 odborných zemědělských
nebo veterinárních škol. „Je to takový
výkop,“ řekl ministr, podle kterého by
se o financování odborného vzdělávání měly starat hlavně krajské úřady.
Problémem zemědělského školství
jsou podle ministra i platy odborných
učitelů, ministerstvo proto nyní uvažuje o tvorbě grantů pro ně. „Jsem si
vědom, že tito lidé, když se zvednou
a půjdou dělat do firmy servisního
technika, tak budou mít lepší plat,“
dodal ministr.
Školy podle něj můžou žádat i o peníze z evropského programu rozvoje venkova, například na investice
ve školních statcích.
čtk
ČEZ HLEDÁ NA SEVERU ČECH
ZAMĚSTNANCE MEZI ABSOLVENTY
Zaměstnance mezi absolventy elektrotechnických oborů středních škol
a učilišť hledá v Ústeckém kraji Skupina ČEZ. Důvodem je generační
výměna na pracovištích, protože do důchodu se chystá v nejbližší době
několik desítek lidí. O náboru na školách informoval Ota Schnepp z ČEZu.
Oslovit studenty byla energetická
společnost na náborech v Chomutově,
Ústí nad Labem, Děčíně, Varnsdorfu
a Mostě. „Techniku jsme předváděli
letošním absolventům s výučním listem
v oboru elektrikář-silnoproud a v oboru elektrotechnik s maturitou. V rámci
celé republiky chceme získat pro provoz distribuční soustavy 52 lidí,“ uvedl
Schnepp.
Absolventi mohou ve firmě získat práci
a potřebnou kvalifikaci pro složení speciální zkoušky a pro samostatný výkon
činnosti. „S těmi, kteří úspěšně ukončí
celý adaptační program, počítáme dále
jako se stálými členy týmu našich elektromontérů a provozních elektrikářů,“
popsal manažer Pavel Puff. Náplň
práce ukazuje firma studentům přímo
na plně vybaveném vozidle, které denně využívají zaměstnanci.
Návštěvy jsou součástí programu
pro absolventy, který vznikl právě
kvůli náboru mladých lidí a obměně zaměstnanců, z nichž 200 až 300
může v nejbližších pěti letech odejít
do starobního důchodu. „Budoucnost
energetiky směřuje k decentralizaci výroby a revoluci ve fungování distribuč-
18-27 UN14.indd 24
ních sítí. Potřebujeme mladé schopné
lidi s inovativním myšlením, kterým
nabízíme nejen jistotu dlouhodobého
zaměstnání, ale i možnost být součástí
proměny evropské energetiky,“ uvedl
ředitel ČEZ Distribuční služby Karel
Kohout. Lákadlem mohou být mimo
jiné benefity, na které mají nárok
i zaučovaní lidé.
Výhodou programu je možnost nastoupit bez jakékoliv praxe. Absolvent
má přiděleného zkušeného kolegu,
který mu v průběhu programu pomáhá. Během jednoletého až dvouletého
zácviku se absolventi seznámí s podmínkami práce na distribučním zařízení, lokalitou a jednotlivými činnostmi,
které ČEZ Distribuční služby provádějí.
Prakticky na každé střední škole se
podle Schneppa našlo několik zájemců, kteří do připraveného formuláře
napsali své jméno a kontaktní údaje.
Kolik z nich nastoupí, je těžké podle
mluvčího odhadnout. Někteří totiž
nesloží závěrečné zkoušky, další si najdou něco jiného nebo se zapomenou
oficiálně zaregistrovat.
čtk
LIBEREC VYTVOŘIL
PŘEHLED
ZÁKLADNÍCH
ŠKOL PRO RODIČE
I RADNICI
Liberec poprvé vytvořil srovnávací
přehled svých základních škol, a to
podle 31 kritérií. Rodičům by měl
usnadnit orientaci v nabídce škol
a pro město je zase podkladem pro
stanovení cílů, které by měly školy
splňovat, řekl náměstek pro školství
Ivan Langr (Změna pro Liberec). Srovnání podle něj potvrdilo, že všechny
městské základní školy v Liberci jsou
kvalitní, žebříček ale město nesestavovalo.
Přehled má kromě pomoci rodičům také
dát radnici podklady pro určení cílů,
kterých chce město v jednotlivých školách
dosáhnout. „Budeme se snažit, aby školy
postupně k tomu cíli došly. Jakou cestu
si zvolí, to je jejich věc. Do toho je tlačit
nebudeme,“ řekl Langr. Veřejně dostupný přehled je souborem hodnocení v pěti
oblastech – pedagogický sbor, školní
klima, zázemí školy, vzdělávací proces
i financování. „Ze srovnání je vidět, že
některé školy dělají něco, co druhé ne,“
uvedl Langr. Třeba podmínky k udělení
certifikátu vstřícnosti k rodičům pod
názvem „Rodiče vítáni“ splňují jen čtyři
z 20 škol.
Z přehledu je také patrné, jak školy spolupracují s mateřskými a středními školami,
jaké nabízejí kroužky či jakou částkou
se rodiče podílejí na školních aktivitách
svých dětí. Nechybí ani informace o obsazenosti škol. Nejméně dětí, v průměru
18,4, je ve třídách na druhém stupni na ZŠ
Na Výběžku, a naopak nejvíce na prvním
stupni ZŠ Husova, kde je ve třídě v průměru 29,4 dítěte.
Kvalifikovanost učitelského sboru na takřka všech školách má nejvyšší stupeň A.
Nejstarší sbor je na ZŠ Dobiášova – 46,3
roku, a nejmladší na ZŠ Křižanská – 38,6
roku. Na této škole je ve sboru také
nejvíce mužů, celkem osm. Posuzovalo
se také, jak je zajištěno stravování dětí,
jaká je kapacita družiny či zda mají školy
sportoviště. To chybí u osmi škol. A jen
pět z 20 škol má bezbariérový přístup.
Stanovení jednoho žebříčku škol ale podle
Langra není možné. „Nejprve bychom
museli stanovit váhu kritérií. Neumíme si
s tím poradit. Pro někoho jsou důležité
hrazené aktivity, pro jiné komunikace,
aprobovanost,“ uvedl.
čtk
01.04.16 16:43
Kaleidoskop
MINISTRYNĚ VALACHOVÁ
OCENILA VYNIKAJÍCÍ UČITELE
Za vynikající či dlouhodobě vynikající práci předala minulý týden ministryně
školství Kateřina Valachová v Hlavním sále Valdštejnského paláce učitelkám
a učitelům z celé České republiky Medaile MŠMT prvního a druhého stupně.
„Jsem si vědoma, že učitelské povolání
je obzvláště obtížné a zodpovědné –
můžete zásadním způsobem pozitivně
ovlivňovat životy mnoha dětí a žáků,
nasměrovat je správným směrem, nejen
v jejich vzdělávací dráze, ale i v té životní. Vaše role je pro společnost klíčová,
a proto považuji za zásadní zlepšit podmínky pro Vaši práci,“řekla oceněným
pedagogům při slavnostním ceremoniálu
ministryně Valachová. Medaile MŠMT
je oceněním významné pedagogické,
výchovné, vědecké nebo umělecké práce,
dlouhodobého a vynikajícího působení v rezortu školství nebo mimořádně
záslužného činu při zajišťování a zlepšování podmínek pro výchovu a vzdělávání v České republice. Medaile uděluje
ministr školství, mládeže a tělovýchovy
každoročně u příležitosti Dne učitelů 28.
března. Medaile je nejvyšším rezortním
oceněním a uděluje se od roku 1997.
Seznam oceněných pedagogů Medailí
MŠMT v roce 2016 najdete na www.
msmt.cz.
mšmt
SOUTĚŽ SUSO POMÁHÁ
ZACHRÁNIT ČESKÁ ŘEMESLA
Postupové kolo Soutěžní přehlídky stavebních řemesel v Hradci Králové má
své vítěze i konkrétní výsledek. Studenti pro město vyrobili lavičku pro městský mobiliář, která najde své uplatnění například v parku u košatého stromu.
O prvenství tohoto kola se v hradeckém Kongresovém centru Aldis utkaly
týmy studentů středních odborných škol
a učilišť truhlářských a zednických oborů.
Zadání mladíci nedostávají nikterak jednoduchá, zároveň ale nejsou nad jejich
možnosti. „Soutěž si dělá nároky na kvalitu. Náročnost úkolů volíme tak, aby účast
na soutěži byla pro studenty motivační,“
řekl organizátor soutěže David Surmaj.
V kategorii truhlář v soutěžním klání
zvítězili Ondřej Růžička a Jan Tomášek ze
Střední školy umělecké a řemeslné Nový
Zlíchov, Praha 5. Mezi zedníky si vítězství
odnášejí Ladislav Luňáček a Jan Procházka z Masarykovy střední školy Letovice.
Konkurence je v soutěži SUSO přitom
poměrně velká. „Je to největší přehlídka
řemesel na jedné ploše v ČR a na Slovensku,“ říká k tomu David Surmaj. V Hradci Králové se účastnilo 40 řemeslníků
ve 14 družstvech truhlářů a 6 družstvech
zedníků z celkem 16 škol. Soutěž tak
v hale hradeckého Aldis centra svým
rozsahem nebyla k přehlédnutí. Kdo
tam přišel, uviděl zedníky stavějící zdi
z moderních materiálů a stolaře pracující
u ponků Ramia nebo na špičkových strojích, které tu byly k dispozici.
Studenty k účasti přitahuje mimo jiné
právě profesionální vybavení, se kterým
tu dostávají příležitost pracovat. Truhláři
tak měli k dispozici dřevoobráběcí stoje
Houfek. Pracovali s širokopásovou brus-
18-27 UN14.indd 25
kou BULDOG nebo dlabačkou. K výrobě
lavičky pro město Hradec Králové pak
použili pily Mafell. V rámci své disciplíny
studenti řezali s přímočarou a kotoučovou pilou. Lavičky pro město se povedly.
Brzy je prověří i veřejnost.
Soutěž SUSO pod hlavičkou společnosti
ABF je tu už přesně 20 let a její poslání je
čím dál aktuálnější. Že řemeslo má zlaté
dno, totiž v Česku možná brzy bude už
jen rčení. Řemeslníků ubývá a zedníci
prakticky mizí jako ohrožený druh. SUSO
si proto nadále klade za cíl motivovat
mladé lidi, aby se v řemeslech zdokonalovali a zajímali se o technologie, které
určují trend v řemeslech.
www.suso.cz
25
FILMY PRO
VZDĚLÁVÁNÍ
Také čeští učitelé budou moci
využívat evropské webové
platformy CinEd, jež ulehčuje filmové vzdělávání prostřednictvím
kvalitní sbírky filmů i výukových
materiálů.
Česká republika vstupuje, prostřednictvím Asociace českých filmových
klubů, do mezinárodního projektu
vedeného Francouzi s názvem CinEd.
Ten je zasvěcen filmovému vzdělávání s cílem odkrýt bohatství a různorodost evropských filmů mladému
publiku ve věku 6–19 let. Na projektu
se podílí sedm evropských zemí,
aktivně zapojených do filmového
vzdělávání.
CinEd si klade za cíl zprostředkovat
setkání co největšího počtu mladých
diváků s evropským filmem a umožnit jim objevit kulturní, jazykovou
a filmovou diverzitu. Snaží se také
o rozvoj schopnosti kritické analýzy,
stejně jako znalostí technických filmových procesů a jazyka i odborných
termínů kinematografie.
Díky svým bohatým a odborným
zkušenostem rozvíjejí partneři společnou inovativní metodiku k analýze filmů a vytvářejí pedagogické
materiály, které budou v roce 2016
k dispozici vyučujícím na platformě
CinEd v osmi jazycích včetně češtiny
a angličtiny. Materiály nabízejí
početnou škálu pracovních postupů
pro sblížení mladého publika s filmy,
ve školním či jiném prostředí, a to
ve věkových kategoriích od 1. stupně
základních škol přes stupeň druhý,
střední školy, gymnázia a univerzity.
CinEd nabízí na své webové platformě filmy současné, ale i filmy
kulturního dědictví, pocházející
z partnerských zemí v celé Evropě.
Snímky jsou vybírány společně členy
konsorcia tak, aby byla zaručena kvalita této evropské filmové sbírky.
Asociace českých filmových klubů bude od května 2016 zdarma
realizovat školení a workshopy pro
zájemce z řad nejen pedagogických
pracovníků, v nichž budou účastníci
seznámeni s prací na webové platformě CinEd (více informací o projektu
CinEd, o jeho spolupráci s Asociací
českých filmových klubů i termíny
a místa jednotlivých školení naleznete na stránkách www.acfk.cz/cined
a www.cined.eu).
Oficiální stránky Asociace českých
filmových klubů: www.acfk.cz.
01.04.16 16:43
Dopisy
26
DĚTSKÝ DOMOV VOLYNĚ OSLAVÍ 65 LET
V pátek 20. května 2016 oslaví Dětský
domov významné jubileum. Je to již 65 let
od jeho založení (1951). Původně byl umístěn ve Střele, zámečku nedaleko Strakonic,
až v roce 1985 se přesunul do Volyně. Dětský domov vznikl jako pomoc při výchově
a vzdělání sociálně slabším rodinám. Nejprve v něm bylo umístěno 37 dětí, ale díky
prostorové kapacitě se naplnil až na 80
dětí převážně z Jihočeského kraje a okolí.
Přestěhováním do Volyně se začíná psát
nová historie zařízení. Z původních 80
dětí bylo do zařízení umístěno 59 dětí,
které byly rozděleny do čtyř výchovných
skupin po 13–16 dětech. Výuka se organizovala ve čtyřech třídách pro 1.–9. postupný ročník. Další změny nastaly v roce
1996, kdy proběhla částečná rekonstrukce
objektu, která splňovala podmínky zařízení institucionální výchovy, a jeho kapacita
se ustálila na počtu 40 lůžek.
Ve své práci jsme navázali na dlouholeté
zkušenosti s výchovou a vzděláváním
jedinců, kteří to ve svém životě nemají
vždy jednoduché a nemohou vyrůstat
v biologické rodině. Zařízení bylo jako jedno z prvních v kraji vybráno jako Klinické
pracoviště ZSF JU Č. Budějovice (12. 1.
1999) a od 6. 5. 2003 pak jako pracoviště
PF JU České Budějovice. Od 15. listopadu
2014 je i klinickým pracovištěm VŠERS
České Budějovice.
V rámci krátkodobé i dlouhodobé praxe
se zde na svoji profesi učitele, vychovatele, sociálního pracovníka, pracovníka
pro volný čas připravují nejen posluchači
vysokých škol, ale i studenti středních
pedagogických a sociálněprávních škol
z celé republiky. Při jejich přípravě dbáme
na to, aby se pod vedením našich pracovníků připravili na svoji budoucí profesi co
nejlépe.
Od roku 2004 máme při zařízení tzv. startovací byty. Využívají je naši klienti, kteří
se po ukončení ústavní výchovy z různých
důvodů nemohou, nebo nechtějí vracet
do biologické rodiny a potřebují „pomocnou ruku“ při startu do života.
Od 15. července 2008 pracuje při dětském domově „Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc“, které vzniklo
na základě rozhodnutí Jihočeského KÚ
České Budějovice. K dispozici má pět
stabilních lůžek. Zařízení představuje
v systému sociálněprávní ochrany dětí
zajištění okamžité, krizové, krátkodobé
pomoci ohroženému dítěti, spočívající
v plném přímém zaopatření do doby, než
bude pro dítě nalezeno řešení dlouhodobějšího charakteru.
Dlouhodobá tradice a poctivá práce našich předchůdců nás, současné pracovníky
– pedagogy i provozní, zavazuje k udržení
vysokého standardu v péči a výchově nám
svěřených dětí.
Jiří Pán, ředitel školy a školského
zařízení pro výkon ústavní výchovy
a preventivně výchovné péče
LITERÁRNÍ BAR
NA PŘÍMCE SE OPĚT VYDAŘIL
Březen, měsíc knihy a čtenářů, si studenti na SOU a SOŠ SČMSD,
Znojmo, na Přímětické ulici připomínají každý rok tradičně
netradiční akcí – setkáním na baru. Nejde však o obyčejné
posezení. K dobré kávě nebo nápoji z čerstvého ovoce se totiž
přidává i zajímavá kniha! Nadšenci z řad studentů a češtinářů si 10. 3. 2016 vzájemně během dopoledne představili díla
klasická a moderní, prózu i poezii. Recitovaly se Erbenovy
balady, Máchův Máj a Seifertovy verše. V próze čtenáři začali
u renesančního Dekameronu a skončili u počítačových, upířích
a postapokalyptických světů. Opět se tedy potvrdilo, že čtenářský záběr může být opravdu široký. Někdo přinesl knihu značně
opotřebenou, protože ji četl desetkrát a jde z ruky do ruky
i mezi kamarády. Jinému se podařilo téměř dvacítku besedujících překvapit autorem, kterého neznal nikdo. Čas běžel opravdu rychle, a protože vymezené čtyři hodiny nestačily, poslední
,,knihomolové“ odcházeli až po jedné hodině odpolední.
,,Hlavním cílem dnešního setkání bylo najít pro každého něco
nového, zajímavého a přínosného mezi dostupnou knižní produkcí. A to se určitě povedlo,“ spokojeně konstatovala jedna
z přítomných učitelek. Pokud chcete posedět, pochutnat si
a k tomu se i trochu vzdělávat, víte, kam příště zamířit.
Pavla Novosadová
ZA ZDRAVÝM VZDUCHEM
V JIZERSKÝCH HORÁCH
Žáci 3. tříd ZŠ E. Krásnohorské v Ústí nad Labem se v první
polovině února zúčastnili ekologického ozdravného pobytu
v Lučanech v Jizerských horách. Tento pobyt se uskutečnil
v rámci výzvy ministerstva životního prostředí pro děti z oblastí
se zhoršenou kvalitou ovzduší. Ozdravný pobyt díky osobnímu
kontaktu s přírodou pozitivně ovlivnil vztah dětí k životnímu
prostředí. Program byl koncipován tak, aby se žáci dozvěděli
co nejvíce informací o lese, jeho funkci, jak ho člověk využívá,
ale také, jak se v něm orientovat, poznávat rostliny i zvířata,
přírodniny apod. Prostřednictvím zážitkové pedagogiky si děti
prohloubily estetické vnímání a cítění s přírodou a dále se aktivně účastnily na řešení problému ochrany životního prostředí.
Velká část programu byla situována přímo do venkovního
prostoru CHKO Jizerské hory, kde si děti vše při samostatné
činnosti vyzkoušely. Například celodenní aktivity ekologické
společnosti Čmelák, Divizna. Pozorovaly počasí, při besedě
s myslivcem také lesní zvěř. Navštívily místní kozí farmu, koně,
seznámily se s přírodními živly v IQ Landii, prohlédly si zoo
Liberec a nedaleký areál Pěnčín se sklárnou. Na základě všech
aktivit si vytvářely své portfolio přírody, kterým nové objevy
dokumentovaly a prezentovaly. Neméně důležitý byl i pohyb
na čerstvém vzduchu při hrátkách se sněhem. Všichni si tento
pobyt užili. Přijeli sice unavení, ale spokojení.
Za 3. A a 3. B Miroslava Veigendová
18-27 UN14.indd 26
01.04.16 16:43
Dopisy
27
MINISTRYNĚ ŠKOLSTVÍ
NAVŠTÍVILA ÚSTECKOU
STAVEBNÍ PRŮMYSLOVKU
Dne 23. března přijela na Střední průmyslovou školu stavební
a Střední odbornou školu stavební a technickou v Ústí nad
Labem ministryně školství Kateřina Valachová. Návštěvy se
zúčastnila i poslankyně Parlamentu ČR Zuzana Kailová a vedoucí Odboru školství, mládeže a tělovýchovy Ústeckého kraje
Dagmar Waicová.
Po prezentaci školy jednala ministryně školství s ředitelem
školy Vítězslavem Šteflem, který se stal členem jejího poradního týmu nad okruhy nejpalčivějších témat středního školství,
mimo jiné jde o oborovou strukturu vzdělávací nabídky,
problematiku směrných čísel, počty žáků ve třídách, postavení
učitele a ocenění jeho práce včetně platových podmínek, společné vzdělávání anebo obory E. „Paní ministryně se intenzívně
zajímala o řadu problematických otázek s tím, že diskutovala
i o námi navrhovaných možnostech řešení, což velice oceňujeme,“ uvedl ředitel školy Vítězslav Štefl s tím, že jednání bylo
velice příjemné a ukázalo ve velice příznivém světle zájem paní
ministryně o tento segment školství.
Adam Váchal
VÝCVIK DRAVCŮ
Pondělí 21. března – první jarní den – jsme oslavili poněkud
netradičně. V dopoledních hodinách jsme zažili setkání s dravci.
Pro děti to byly nezapomenutelné chvíle. Na louce nedaleko
školní budovy jsme měli možnost seznámit se s životem krkavce
(ten je prý ze všech ptáků nejchytřejší), dále sovy pálené,
výra velkého, ale i orla skalního. Kdo chtěl, mohl si i některé
opeřence osahat. Při ukázce výcviku dravců jsme se dozvěděli
spoustu zajímavých a poučných informací. Například, že orel je
schopný ulovit třeba i malou srnu, menšího divočáka či lišku.
Do výcviku se zapojili nejen vybraní žáci, ale i učitelky. Pod
odborným vedením jsme si nasadili ochranné rukavice a dravci
létali z jedné strany na druhou. Vždy byli odměněni kouskem
čerstvého masa. Bylo opravdu velice zajímavé, jak orel s roztaženými křídly přesně kopíruje terén.
Beseda a ukázka výcviku dravců se nám velice líbila a pan
sokolník nás následně obdaroval dárkem – CD s letovými ukázkami jeho svěřenců. Sokolnictví se Miroslav Vondruška věnuje
od svých šesti let a je to láska na celý život. Na naší škole se
již několik let věnujeme ochraně životního prostředí a máme
přírodovědný kroužek zaměřený na ornitologii.
Vyučující ZŠ a MŠ Žimutice
HASÍK V ZÁKLADCE
Výrazy jako prevence, plnění osvěty,
dotační programy, správně nastavené
kompetence a výstupy jsou zaplněny
stránky mnoha dokumentů. Tato slova
však bohužel často setrvávají nedotčena
jakýmkoli smysluplným skutkem.
O to více musím ocenit výborně připravenou vzdělávací akci, která byla uskutečněna v rámci projektu HASÍK – výchova
dětí v oblasti požární ochrany a ochrany
obyvatelstva. Instruktor Jan Tihelka s kolegyní Lucií Gérykovou oblastně spadající
pod Hasičský záchranný sbor v Novém Jičíně zavítali do naší Základní školy v Tiché
dokonce ve dvou termínech – 22. února
2016 a 2. března 2016. Jedna lekce trvala
60 minut a věřte, že žádné dítko se ani
okamžik nenudilo.
vali nebo zda prakticky dokážou probrané
modelové situace správně předvést. Snad
ani minutu žáci nezůstávali bez motivace obou instruktorů, kteří se navzájem
mistrovsky doplňovali. Problematiku
ochrany člověka ani trošku nezlehčovali.
Žáci odcházeli nadšeni a navíc s drobnými dárky. Pochopitelně ihned na učitele
přesvědčivě naléhaly, abychom nabídnutý
dárek v podobě exkurze přímo na HZS
v Novém Jičíně přijali.
Tímto příspěvkem bychom chtěli všem
školám zmíněnou akci HASÍK doporučit,
pokud by váhaly. Dále chci poděkovat
instruktorům a podpořit je v pokračování
podobných aktivit.
ZŠ a MŠ Tichá
Vzdělávací program byl zpracován pro
žáky druhé třídy a byl propracován vskutku precizně. Žáci byli nadšeni střídáním
aktivních, prožitkových a hlavně efektivních činností. Instruktoři neodbývali
zpětnou vazbu, kontrolovali, zda žáci porozuměli, zda si to podstatné zapamato-
18-27 UN14.indd 27
01.04.16 16:43
Inzerce
28
ýasopis je zamČĜen na systematické další vzdČlávání a nabízí podklady
k obsahové a metodické modernizaci výuky.
Téma: SPECIFIKA SEVERNÍ AMERIKY
ýtvrté þíslo Geogra¿ckých rozhledĤ je zamČĜeno na hlubší seznámení
se Severní Amerikou. Nabízí Ĝadu velmi kvalitních odborných statí, které
srozumitelnČ objasĖují nejen fyzickogeogra¿cká speci¿ka (blizard, snČhové
bouĜe, zalednČní, soudobý vliv lidské þinnosti na ekosystém), ale také pohled
sociální geogra¿e a demogra¿e na vybrané problémy dnešní spoleþnosti,
napĜíklad na hispánskou imigraci do USA.
Rubrika Geoinformatika a kartogra¿e seznamuje s využitím nových
technologií pro pĜesné stanovení výšek vrcholĤ v ýesku.
PotĜebám školy jsou vČnovány pĜedevším dva pĜíspČvky z moderní didaktiky
geogra¿e. První díl didakticky koncipovaného þlánku o využití historického
atlasu mČst ve výuce je orientován na þinnosti žákĤ stĜední školy s texty atlasu.
Druhý díl bude orientován na práci s mapami a plány mČst. Geologii jako
obor pĜibližuje þlánek o geologických mapových aplikacích se zajímavými
námČty þinností pro žáky.
Materiály pro výuku:
n
n
n
n
n
Využití historického atlasu mČst ve výuce I.
Geologické mapové aplikace ve výuce zemČpisu
Geogra¿cké kurikulum z druhého konce svČta
NadmoĜské výšky vrcholĤ v ýesku s využitím nových technologií
Hispánci jako nedílná souþást USA
Nakladatelství ýeské geogra¿cké spoleþnosti, s. r. o.,
Ostrovní 30, 110 00 Praha 1
PĜedplatné elektronicky:
www.geography.cz/geogra¿cke-rozhledy
e-mail: [email protected]
spolupráce:
[email protected]
telefon: 603 527 207
Pro tvĤrce školních vzdČlávacích programĤ je velmi zajímavý a podnČtný
þlánek pĜedstavující mexické geogra¿cké kurikulum.
PrávČ vychází 4. þíslo, již 66. roþníku þasopisu
ġNYÔWQD
7œ'(180Ó/(&.ˆ+2
9='Ó/€9€1Œ
$$0$7ˆ56.ˆ
7925%<
Ze zajímavého obsahu vybíráme:
Karel IV. a þeská literatura, (J. PeĜina)
TĜi setkání s Veleslavínem, (P. ýornej)
Kvalita mluveného projevu uþitele v literární výchovČ,
(V. Jindráþek)
Slova s pĜedponou pĜed(e)-, (I. Svobodová)
ýeská literatura v prvním desetiletí 3. tisíciletí, (B. Hoffmann)
koordinátor
njĄƓƟƚLJ
ŵĞĚŝĄůŶşƉĂƌƚŶĞƎŝ
ĞũƚĞŽƐŽďĢǀĢĚĢƚơŵ͕ǎĞƐĞƉƎŝŚůĄƐşƚĞ
na ǁǁǁ͘ĂŵĂƚĞƌƐŬĂƚǀŽƌďĂ͘Đnj.
WƎŝƉŽũƚĞƐĞŬŽŶĐĞƌƚLJ͕ĚŝǀĂĚĞůŶşŵŝƉƎĞĚƐƚĂǀĞŶşŵŝ͕
ǀljƐƚĂǀĂŵŝ͕ƵůŝēŶşŵŝƉĞƌĨŽƌŵĂŶĐĞŵŝ͕ƐĞŵŝŶĄƎŝ͕
ĚŶLJŽƚĞǀƎĞŶljĐŚĚǀĞƎşĂĚĂůƓşŵŝĂŬĐĞŵŝ͘
ýasopis ýeský jazyk a literatura je nepostradatelným pomocníkem všech uþitelĤ þeského jazyka,
kteĜí se chtČjí dále vzdČlávat a držet tak krok s vývojem svého oboru.
ČESKÝ 4
JAZYK
A
LITERATURA
2015– 2016
,ƌĂũĞƚĞĚŝǀĂĚůŽ͍ƉşǀĄƚĞ͍dĂŶēşƚĞ͍
dǀŽƎşƚĞŶĞďŽƵēşƚĞ? Hrajete (si)?
Malujete? FŽơƚĞ͕ĮůŵƵũĞƚĞ͍
EĂǀƓƚĢǀƵũĞƚĞnjĄŬůĂĚŶşƵŵĢůĞĐŬŽƵƓŬŽůƵ͍
WŽƎĄĚĄƚĞŬƵůƚƵƌŶşĂŬĐĞ͍
ƉĂƌƚŶĞƎŝ
amatérská
48 Kč
NezapomeĖte si zajistit pĜedplatné:
Na e-mailu:
[email protected], [email protected]
ýasopis vychází 5x roþnČ.
Roþní pĜedplatné 240 Kþ.
Portál pro amatérské a nezávislé divadlo
3ù,'(-7(6(.1€0
18-27 UN14.indd 28
SPN – pedagogické nakladatelství, a. s.,
Ostrovní 30, 110 00 Praha 1, www.spn.cz
01.04.16 16:43
29
ČTVRTÝ ROČNÍK TÝDNE
UMĚLECKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ
A AMATÉRSKÉ TVORBY
Pokud pořádáte v termínu 21.–29. května 2016 nějakou akci
neprofesionálního umění nebo uměleckého vzdělávání, můžete
se stát účastníky Týdne 2016. Na stránkách www.amaterskatvorba.cz vyplňte jednoduchý formulář a vaše akce se na mapě
aktivit připojí k dalším již přihlášeným akcím. Mapa ukazuje, jak
velké množství lidí věnuje svůj čas a energii amatérskému umění
a uměleckému vzdělávání. Za dva měsíce od vyhlášení se na webu
www.amaterskatvorba.cz zaregistrovalo 130 pořadatelů z celé
ČR. Každoročně se Týdne účastní kolem dvou stovek pořadatelů.
„Odpověď na otázku, proč se Týden těší každoročně takovému
zájmu, patrně není složitá. Obě části projektu, amatérské aktivity
i umělecké vzdělávání, jsou pevně zakotveny v české kultuře.
Početná síť základních uměleckých škol i množství amatérských
uměleckých aktivit ve všech oborech jsou českým fenoménem.
KONKURZY
NA ŘEDITELE…
l Arcibiskupství
pražské vyhlašuje výběrové
řízení na místo ředitele/
ředitelky školské právnické osoby Svatojánská
kolej – vyšší odborná
škola pedagogická, Svatý
Jan pod Skalou 1, 266 01
Beroun. Předpokládaný nástup od 1. 8. 2016. Přihlášky zasílejte do 26. 4. 2016
na adresu Arcibiskupství
pražské, Referát církevního
školství, Hradčanské nám.
56/16, 119 02 Praha 1. Více
informací na http://www.
apha.cz/reditelka-svatojanske-koleje.
Zn.: 261/16/Ř.
l Obec Dolní Újezd vyhlašuje konkurzní řízení na pozici ředitele/ředitelky Základní
školy Dolní Újezd, okres Přerov, na dobu určitou 6 let,
nástup 1. 8. 2016, přihlášení
do konkurzu do 18. 4. 2016.
Bližší informace na www.
dolni-ujezd.cz nebo na tel.
602514339, Ing. Rýček.
Zn.: 262/16/Ř.
VOLNÁ MÍSTA…
l ZŠ Horoměřice hledá učitele/ku 1. stupně. Nástup –
srpen 2016. CV zasílejte na zs.
[email protected] (tel.:
Zn.: 286/16/Ř.
220971331).
28-32 UN14.indd 29
l ZŠ a MŠ, Praha 8, Dolákova 1, přijme od září 2016
kvalifikované učitele na
1. st. a asistenta pedagoga.
Očekáváme vysoké pracovní
nasazení, kreativitu, pozitivní
přístup.
Nabízíme ubytování ve školním bytě.
Nabídky zasílejte na info@doZn.: 287/16/Ř.
lakova.cz.
l ZŠ v Praze 4 – Krči přijme
pro školní rok 16/17 kvalifikovaného učitele 1. stupně;
2. stupně TV, M, Inf a vychovatele do ŠD.
Kontakt: [email protected], tel.: 241713229.
Zn.: 236/16/Ř.
l ZUŠ Žatec, okres Louny,
přijme od září 2016 na částečný pracovní úvazek kvalifikovaného učitele hry na kytaru. Nabídky zasílejte na zus@
zuszatec.cz nebo volejte
Zn.: 288/16/Ř.
415740368.
l Základní škola, Praha 10,
U Roháčových kasáren 19,
přijme od 1. 7. 2016 školníka. Nabízíme školnický byt.
Životopis zasílejte na e-mail
re d i t e l @ z s ro h a c ov k y. c z .
Bližší informace na telefonu
Zn.: 289/16/Ř.
272089222.
l ZŠ Praha 7, Korunovační
8, přijme od 1. 9. 2016 učitelku/le na 1. stupeň a asistentku/ta pedagoga. Inovativní
výuka, Tvořivá škola, možnost
plné realizace. Kontakt: [email protected] a 731189723.
Zn.: 290/16/Ř.
l ZŠ Nad Přehradou, Praha 10 – Horní Měcholu-
I kdyby termín Týdne nekopíroval vyhlášení světové organizace UNESCO, jsem přesvědčena, že bychom vždy našli dostatek
zájemců. Přesto musím trvat na tom, že jde o pouhý vzorek
jednoho týdne, a teprve když ho násobíme počtem týdnů v roce,
můžeme tyto aktivity kvantifikovat,“ dodala ředitelka pořádající
organizace NIPOS Lenka Lázňovská.
Koordinátorem Týdne je Národní informační a poradenské středisko pro kulturu (NIPOS). Tváří Týdne 2016 se stala Sabina Laurinová. Záštitu poskytlo Ministerstvo kultury, Ministerstvo školství,
mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo pro místní rozvoj a Česká
komise pro UNESCO. Partnery jsou Národní ústav pro vzdělávání
a Akademie múzických umění.
www.amaterskatvorba.cz
py, přijme kvalifikovaného
vychovatele/vychovatelku
školní družiny na plný úvazek s nástupem od 1. 9. 2016.
Kontakt: 226806001, zsnpr@
Zn.: 291/16/Ř.
zsnpr.cz.
l ZŠ Nad Přehradou, Praha 10 – Horní Měcholupy, přijme učitelku (učitele)
1. st. na plný úvazek s nástupem od 1. 9. 2016. Kontakt:
226806001, [email protected].
Zn.: 292/16/Ř.
l ZŠ P4, Bítovská 1, u metra „C“ Budějovická, přijme
učitele/ku pro 1. stupeň.
Odborná kvalifikace, praxe vítána. Nástup 1. 8.
2016. Informace o škole na
www.zsbitovska.cz.
Tel.:
261261887, e-mail: skola@
zsbitovska.cz. Zn.: 293/16/Ř.
l ZŠ Spektrum, s. r. o.,
Praha – 9 Prosek, přijme
kvalifikovanou učitelku
angličtiny od srpna 2016.
Nabízíme přátelské pracovní prostředí, podporu
začínajícím učitelům, možnost profesního rozvoje,
kvalitně vybavené třídy,
dobré platové podmínky.
Dále máme volné místo
pro vychovatelku školní
družiny. Požadujeme laskavý a respektující přístup
k dětem. Osobní schůzku si
sjednejte na [email protected] a připojte svůj živoZn.: 294/16/Ř.
topis.
l 2. ZŠ a MŠ Beroun přijme
od září 2016 učitele/ku na
1. st. Dále učitele/ku na 2. st.
s aprobací matematika, fyzika, informatika. Podmínkou
je odpovídající VŠ vzdělání.
Dotazy – kontakt: 311622572,
[email protected].
Zn.: 295/16/Ř.
l ZŠ Křimická 314, Praha
10 – Horní Měcholupy, přijme kvalifikované učitele/ky
1. stupně.
Nástup 1. 9. 2016.
E-mail: [email protected], tel.:
274861974-5. Zn.: 296/16/Ř.
l Základní škola Tuchoměřice přijme od 1. 9. 2016 učitele/učitelku pro 1. stupeň.
Požadujeme vzdělání dle Zákona 563/2004 Sb. Nabídky
s životopisem prosím e-mailem: reditelka@zstuchomeriZn.: 297/16/Ř.
ce.cz.
l ZŠ Praha 9 – Čakovice
hledá kvalifikovaného pedagoga 1. stupně s AJ.
Nástup 1. září 2016.
Váš životopis zasílejte prosím
na e-mail: zscakovice@zscaZn.: 298/16/Ř.
kovice.cz.
l ZŠ Šestajovice přijme
učitele/učitelku pro 1. st. ZŠ
a učitele/učitelku M a F pro
2. stupeň ZŠ. Nástup 1. 9.
2016. Kontakt: 734245108, zs.
[email protected].
Zn.: 300/16/Ř.
l Učitele pro 1. stupeň
– kreativní, komunikativní
a empatické, kteří provedou
naše žáky nadšeně prvním
stupněm, hledá Fakultní základní škola PedF UK Mezi Školami 2322, Praha 5 – Nové Butovice (přímo na metru B). Rádi
01.04.16 16:44
30
přijmeme i absolventy, mimopražským zajistíme ubytování.
Učitele otevřené pedagogickým inovacím rádi podpoříme
v jejich dalším vzdělávání. Ředitel PhDr. Petr Vodsloň, kontakt: reditel@fzsmeziskolami.
cz, 251619150. Zn.: 299/16/Ř.
l ZŠ Praha 13, Janského
2189 (Stodůlky), přijme
učitele/ku s aprobací 1. st.
a kuchařku. Více informací na www.zs-janskeho.cz
nebo tel. 732930594.
Zn.: 301/16/Ř.
l Fakultní základní škola,
Umělecká 850/8, Praha 7,
přijme od šk. roku 2016/2017
učitelku (učitele) 1. stupně
na plný úvazek.
Kontakt:
[email protected], tel. 233378694,
Zn.: 302/16/Ř.
233374258.
l Základní škola s RVJ,
Praha 4, K Milíčovu 674,
přijme pro příští školní rok
učitele/učitelku s aprobací
1. stupeň a AJ. Nástup 1. 9.
2016, plat podle zápočtu
praxe. Nabídky zasílejte:
[email protected],
tel.:
226807221. Zn.: 303/16/Ř.
l ZŠ Klausova, Praha 13,
přijme ihned nebo dle dohody učit. 2. stupně – M, Fy,
Inf a od září 2016 učit. 1. stupně. Kontakt: p. Hanzlíková –
Zn.: 304/16/Ř.
602194501.
l ZŠ Školní, Praha 4 – Braník, přijme od září 2016
učitele TV. Životopis zasílejte na e-mail ředitele školy:
[email protected], tel.:
Zn.: 305/16/Ř.
776257985.
l ZŠ Roštín přijme od 1. 9.
2016 na částečný úvazek kvalifikovanou uč. 1. st. + částečný
úvazek vychovatelky ŠD. Jedná se o jedno pracovní místo.
Kontakt: [email protected],
tel. 731508171. Zn.: 309/16/Ř.
l ZŠ nám Curieových vypisuje pro školní rok 2016
/2017 výběrové řízení na
pozici zástupce/zástupkyně
ředitelky školy pro 2. stupeň, s nástupem k 1. 8. 2016.
Předpokládáme
splnění
předpokladů pro výkon činnosti pedagogického pracovníka vyplývajících z § 3
zákona č. 563/2004 Sb.,
o pedagogických pracovnících; chuť zapojit se do
všech aktivit školy a vysoké
pracovní tempo, schopnost
komunikace, řešení problémů, organizační schopnosti;
zodpovědnost, spolehlivost,
samostatnost.
28-32 UN14.indd 30
Nabízíme plný pracovní úvazek, požadujeme plnou odbornou kvalifikaci dle § 8 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovních a změně
některých zákonů; znalost
systému Bakaláři, zkušenosti
s administrací systému, tvorbou rozvrhu a suplování výhodou. Podmínky odměňování – dle platných platových
tarifů určených pro pedagogické pracovníky, nadtarifní
složky (příplatek za vedení,
osobní příplatek); své motivační dopisy a životopisy zasílejte na e-mail reditelka@
zscurie.cz do 15. 4. 2016.
Zn.: 310/16/Ř.
l ZŠ a MŠ Fryčovická, Praha 9 – Letňany, přijme pro
škol. rok 2016/2017 vychovatelku do školní družiny. Nabídky s životopisem zasílejte
na: [email protected].
Zn.: 195/16/Ř.
l ZŠ a MŠ logopedická,
Praha 10, Moskevská 29,
přijme vychovatelku s okamžitým nástupem. Nabídky
včetně životopisu zasílejte
na e-mail: [email protected]. Zn.: 266/16/Ř.
l ZŠ Křimická 314, Praha 10, přijme učitele AJ –
2. stupně – zástup za dlouhodobou nemoc.
Úvazek 14 hodin týdně – po,
st, st. Nástup ihned.
E-mail: [email protected], tel.:
Zn.: 268/16/Ř.
274861975.
l ZŠ a MŠ Pavlíkov, okres
Rakovník, přijme od školního roku 2016/2017 aprobovaného učitele 1. stupně ZŠ
(anglický jazyk vč.) na plný
úvazek, aprobovaného učitele 1. stupně ZŠ na zkrácený
úvazek.
Žádosti zasílejte na adresu:
ZŠ a MŠ Pavlíkov, okres Rakovník, Pavlíkov 77, 270 21;
či elektronicky na adresu:
[email protected].
Zn.: 270/16/Ř.
l Základní škola, Praha
10, Olešská 18/2222, hledá pro školní rok 2016/17
kvalifikované učitele/učitelky 1. stupně a kvalifikované
učitele/učitelky
2. stupně s aprobací Fy, M,
Ch, AJ. Očekáváme zájem
o práci, kreativní přístup
a pozitivní vztah k dětem.
Nabízíme práci ve vstřícném prostředí moderně
vybavené školy. Nabídky
zasílejte na e-mail: [email protected], www.zsZn.: 67/16/Ř.
-olesska.cz.
l ZŠP a ZŠS Mělník přijme
od 1. 9. 2016 kvalifikovaného
učitele/ku pro 1. stupeň ZŠ
nebo speciálního pedagoga
– učitele a kvalifikovaného
asistenta pedagoga.
Kontakt: reditel@zsp-melnik.
cz, 315622203 (202).
Zn.: 271/16/Ř.
l ZŠ Příbram – Březové
Hory přijme od 26. 8. 2016
kvalifikovaného učitele/učitelku pro 1. stupeň základní
školy (nejlépe i s kvalifikací
pro výuku anglického jazyka
na 1. stupni, popř. VV, HV).
Nabídky s profesním životopisem zasílejte na e-mail
[email protected].
Zn.: 273/16/Ř.
l Soukromá česko-anglická Montessori základní škola v Olomouci hledá učitele
1. stupně s otevřenou myslí,
respektujícím a laskavým
přístupem k dětem, zodpovědným přístupem k práci,
dobrou znalostí angličtiny a ochotou se intenzivně
vzdělávat v oblasti Montessori pedagogiky.
Nabízíme kvalitní materiální a personální zabezpečení
školy, odpovídající platové
ohodnocení, podporu při
dalším vzdělávání.
Motivační dopis a CV zasílejte
na [email protected] do 15. 4. 2016.
Zn.: 274/16/Ř.
l ZŠ Čachovice přijme od šk.
r. 2016/17 aprobovaného učitele/ku Ma – 2. stupeň (aprobace s VV, Fy, Ch, Vz) a dále
učitele/ku RJ. Tel.: 326307668,
e-mail: zscachovice@seznam.
Zn.: 279/16/Ř.
cz.
l Mateřská škola a Základní škola Hodonín, náměstí
B. Martinů, příspěvková organizace, přijme kvalifikovaného pracovníka do základní
školy speciální na pozici učitel. Nástup od školního roku
2016/2017, předpokládaný
úvazek 1,00. Žádosti a životopis zasílejte na e-mail:
[email protected]. Tel. kontakt: 518352895, 606241775.
Zn.: 281/16/Ř.
l ZŠ Veltrusy, příspěvková
organizace, přijme nejpozději od 1. 9. 2016 kvalifikované
pedagogy 1. stupně, přivítáme i absolventy, případně
studenty dokončující studium PF. Požadujeme aktivní
a kreativní přístup ke školní
i mimoškolní činnosti. Nabízíme příjemné pracovní prostředí, vstřícný přístup a dobrý pracovní kolektiv. Výborná
dopravní dostupnost ze
severního okraje Prahy. Kontakt: e-mail: skola.veltrusy@
seznam.cz, tel. 731617991.
Zn.: 282/16/Ř.
l Fakultní ZŠ, Praha 10,
Gutova (metro A, Strašnická) přijme pro školní rok
2016/2017 učitele/učitelku
1. stupně školy (5. ročník,
znalost AJ vítána). Plný
úvazek. Zástup za MD. Perspektiva získání trvalého
místa možná. Nabízíme
podporující kolektiv, rovné
jednání a moderně vybavenou školu. Žádáme plnou
kvalifikaci, zájem o žáky
a poctivou výuku. Zájemci
prosím zašlete motivační
dopis a strukturovaný životopis. Kontakt: www.zsgutova.cz, [email protected],
tel.: 274021921.
Zn.: 285/16/Ř.
l ZŠ Klíček, Praha 4, přijme
okamžitě nebo od září 2016
učitele/učitelku matematiky,
nejlépe v kombinaci s F, Ch.
Nabízíme práci v příjemném
pracovním prostředí s malým
počtem žáků ve třídě (max. 16
žáků). Více o škole na www.
klicek.cz. E-mail: [email protected], tel.: 724862176.
Zn.: 125/16/Ř.
l ZŠ Praha 5 – Košíře,
Nepomucká 1/139, přijme
kvalifikované učitele/učitelky 1. stupně a vychovatelky ŠD (částečný úvazek).
Kontakt: [email protected]; tel. 257210778.
Zn.: 148/16/Ř.
l Základní škola, Praha-Slivenec, přijme od 1. 9.
2016 učitelku 1. st. Nabízíme rodinné prostředí,
překrásný areál, dynamicky se rozvíjející školu, laskavé zacházení. Kontakt:
731119488 nebo irosova@
zsslivenec.cz. Zn.: 163/16/Ř.
l Základní škola Čelákovice, Kostelní 457, příspěvková
organizace, přijme od 1. září
2016 aprobované učitelky
pro 1. stupeň a pro 2. stupeň
s aprobací matematika, fyzika
a zeměpis. Dále přijmeme asistenty pedagoga. Nabízíme
práci ve stabilním kolektivu
a možnost dalšího vzdělávání.
Bližší informace na tel.
326990211, e-mail: skola@
kamenka-celakovice.cz.
Zn.: 214/16/Ř.
l FZŠ prof. O. Chlupa, Praha 13, www.fzs-chlupa.cz,
01.04.16 16:44
31
hledá z důvodů rozšíření
kapacity vyučující 1. stupně
(přednostně se zkušeností
s RWCT, činnostním učením,
písmem Comenia script, matematikou prof. Hejného,
nebo ochotou se dále vzdělávat) a dále AJ popřípadě
i dalších cizích jazyků (NJ, FJ,
ŠJ) a ICT. Nabídky a další informace na pavlina.blahova@
Zn.: 217/16/Ř.
fzs-chlupa.cz.
l ZŠ Velký Borek, o. Mělník, přijme od 1. 9. kvalifikovanou učitelku/le 1. stupně,
příp. učitelský pár. K dispozici krásný služební byt
3 + 1 se zahradou a garáží.
Kontakt:
zs.velkyborek@
seznam.cz, tel. 315624195.
Zn.: 196/16/Ř.
l Základní škola Mochov,
okres Praha-východ, přijme
od září na částečný úvazek
(9–10 hodin) kvalifikovanou
učitelku 1. stupně.
Telefon: 326992435, e-mail:
[email protected].
Zn.: 222/16/Ř.
l ZŠ Velké Přílepy přijme
od školního roku 2016/2017
kvalifikované pedagogy pro
1. stupeň a vychovatele do
ŠD. Nabízíme příjemné pracovní prostředí, velmi dobrou
dostupnost (20 min.) ze stanice metra Dejvická nebo Bořislavka, práci ve výborném
kolektivu. Životopis zasílejte
na zdenka.hlouskova@zsvelZn.: 240/16/Ř.
keprilepy.cz.
l ZŠ Praha-Radotín přijme
od 24. 8. 2016 kvalifikovaného učitele 2. stupně (NJ)
na částečný úvazek s případnou další aprobací (M, D, Př)
na plný úvazek.
Profesní životopis zasílejte
na adresu skola-radotin@seZn.: 235/16/Ř.
znam.cz.
l Gymnázium v Kralupech
n. Vlt. přijme od 25. 8. 2016
učitele AJ. Životopis zašlete
na [email protected].
Zn.: 223/16/Ř.
l ZŠ a MŠ Tusarova 21,
Praha 7, hledá pro šk. rok
2016/17 kvalifikované učitele/ky na 1. stupeň, vychovatele/ku do nově vznikajícího oddělení ŠD, učitele/ku
do MŠ a asistenta/ku pedagoga. Svůj životopis s motivačním dopisem zasílejte
na e-mail reditelka.tusarova@
seznam.cz.
Šternberku a okolí jako asistentka pedagoga ZŠ, MŠ
nebo jako vychovatelka ŠD,
DD. E-mail: krat.pa@centrum.
cz nebo tel.: 731476016.
Zn.: 307/16/Ř.
l Učitelka aprob. ZSV pro
SŠ na FF, 18 let praxe ve výuce AJ (st. zk.), studující rozš.
stud. pro učitele ČJ – ZŠ. Tel.:
Zn.: 284/16/Ř.
722128698.
Zn.: 228/16/Ř.
l MŠ Lipence, K Samoobsluze 211, Praha 5, 155 31,
přijme učitelku.
Požadujeme SPgŠ – obor
předškolní a mimoškolní pedagogika.
Zájemci zasílejte svůj životopis na: [email protected].
VZDĚLÁNÍ,
KURZY…
PRÁCI HLEDAJÍ…
l Katedra psychologie FF
UK v Praze bude opakovaně otevírat od podzimu
2016 akreditované kurzy
celoživotního vzdělávání,
které jsou určené pedagogickým pracovníkům:
1. Studium pro výchovné
poradce (ZŠ i SŠ),
2. Učitelství pro SŠ (tzv.
pedagogické minimum),
3. Učitelství pro SŠ – společenské,
ekonomické
a právní vědy (tzv. pedagogické minimum),
4. Jak na výchovné problémy v základní škole.
Kurz se zaměřuje na posilování profesních kompetencí v oblasti managementu třídy – poskytuje
učitelům podpůrná opatření pro prevenci a řešení problémů s chováním
žáků…
Podrobnější informace
včetně přihlášky najdete na webu http://kps.
ff.cuni.cz pod položkou
kurzy CŽV, dále Odborné
kurzy a kvalifikační kurzy.
l Aprobovaný učitel (AJ)
hledá práci na ZŠ od šk. r.
2016/17. Praha.
E-mail: [email protected].
ZDARMA
Zn.: 248/16/Ř.
l ZŠ Praha 8, Na Šutce 28,
přijme od září 2016 učitele/
ku s aprobací Fy, Ma na plný
úvazek. Kontakt: zssutka@
zssutka.cz, 724207623.
Zn.: 251/16/Ř.
l Základní škola Karla
Čapka v Praze 10 vypisuje výběrové řízení na místo
kvalifikovaného učitele/učitelky 1. stupně pro školní rok
2016/2017. Nabízíme tvůrčí
pracovní prostředí, vstřícný
kolektiv, podporu začínajícím
učitelům, možnost profesního rozvoje, kvalitně vybavené třídy. Požadujeme laskavý
a respektující přístup k dětem, otevřenost novým zkušenostem. Zájemci zasílejte
profesní životopis na adresu
[email protected].
Zn.: 260/16/Ř.
Zn.: 306/16/Ř.
l Od šk. roku 2016/2017
hledám práci v Olomouci či
Zn.: 308/16/Ř.
CESTOVÁNÍ…
l Chata Prim v Orl. h., ŠvP
od 265 Kč. Virtuální 3D prohlídky pokojů a chaty.
Tel.: 736772434, www.chaZn.: 258/16/Ř.
taprim.cz.
l Areál v Orl. h., ŠvP od
220 Kč, vlastní bus, „dotace“
pro učitele. 774624679, www.
chataradost.cz. Zn.: 55/16/Ř.
můžete oznámit životní jubilea
svá nebo svých kolegů, osobní sdělení, narození atd.
NE však oznámení o výročí školy. Rozsah je omezen osmi
tiskovými řádky (1 řádek má max. 30 znaků).
Inzerce UN – Ostrovní 30, 110 00 Praha 1, tel./fax: 224 932 233
[email protected], [email protected]
UČITELSKÉ NOVINY, týdeník pro učitele a přátele školy, Ostrovní 30, 110 00 Praha 1. www.ucitelskenoviny.cz
Šéfredaktor: Petr Husník. Zástupce šéfredaktora: Lukáš Doubrava. Sekretariát: Lenka Kučerová, tel./fax: 224 932 222. Redaktoři: Jaroslava Štefflová
(externistka), Radmil Švancar, Jiří Frey, tel./fax: 224 931 450. E-mail: [email protected], spojení na členy redakce – [email protected].
Inzerce: Petra Čepeláková, tel./fax: 224 932 233. E-mail: [email protected].
Grafická úprava a zlom: Michal Špatz. Foto na obálce: Anna-Antonie Krčmářová.
Vydavatel: GNOSIS, spol. s r. o., zastoupená jednatelem JUDr. Františkem Taliánem. Distribuce pro předplatitele: Česká pošta s. p. – oddělení periodického
tisku, Olšanská 38/9, 225 99 Praha 3, bezplatná telefonní linka: 800 300 302, fax: 267 196 287, e-mail: [email protected]. ADISERVIS, s. r. o., Na Nivách
18, 141 00 Praha 4, tel.: 241 484 521, fax: 241 483 924, e-mail: [email protected] (ADISERVIS, s. r. o., zajišt‘uje předplatné i telefonickou objednávkou
a dosílá starší výtisky). Distribuce pro volný prodej: PNS, a. s., Paceřická 1/2773, 193 00 Praha 9 – Horní Počernice. Tisk: Tiskárna Libertas, a. s., Drtinova
10, 150 00 Praha 5. Nevyžádané rukopisy a fotografie se nevracejí. Příspěvky zveřejněné v rubrice Dopisy, Zrcadlo praxe a Ohlasy se nehonorují. Společnost
GNOSIS, s. r. o., využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části
veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
ISSN 0139-5718.
Číslo registrace MK ČR 2967.
28-32 UN14.indd 31
01.04.16 16:44
Dovolená
na Šumavě
Ka
ŠPERK
š p e r s ké H o
šp
Hor y
Ka
ké
Pens
N ov
V
vic
e
Buči n
au
VY
TERMAN
LPSKÁ
ion
H
H
o
A
te l
é Hutě
OS
lta
K
N
dy
DK
vil
LÍ
Pe n si on P
O
Po l k a - H o r n
í
s
er
KL
L
KA
K HOT
EL
PA R
ry
Pen
si
on
KA
A
K n í že c í P l
án
LÍ
ě
t
W
án
m
t
r
Apa
N
ř
Fo
ov
na
KR
VY
ÁLE ŠUMA
Lipka
ov á L a d a
U
O
Bor
c
KA
Ú
Hotel N OVÉ
D
ol
é Úd í - Stož
e
y
N
ov
LIPKA
Pension HÁ
JE
AVY.CZ
M
U
YS
ERL
m
a
u
v
Š
y
y
l
r
Pe Jedna lepší nestžadčírusihjáe,n
.P
W
W
vybr
at...
28-32 UN14.indd 32
01.04.16 16:44