zde ke stažení

Křivsoudovský
Zpravodaj
ŽIVOTNÍ
V Ý R O Č Í
Leden:
pí. Marie Zelenková
pí. Marie Vacíková
p. Josef Brixí
80 let
75 let
75 let
Únor:
pí. Marie Krátká
75
pí. Olga Melkusová
60
pí. Marie Zelenková
60
p. Josef Klement
95
p. Vladislav Vodný
70
pí. Hanelore Zelenková 65
Březen:
pí. Marie Krýzová
let
let
let
let
let
let
Plán o v an é
kulturní akce
Noví občánci na rok 2015
v roce 2014 7.21.3.3. Dětský
karneval
Sraz důchodců
pí. Olga Horáčková
p. Antonín Pinsner
pí. Marie Limburská
65 let
75 let
83 let
Jan Souček
10. 1.
Anna Děkanovská 11. 1.
Terri Chmelířová
17. 1.
Natálie Bušková
26. 3.
Matěj Novák
30. 3.
Jan Červený
3. 7.
Vladimíra Zachárová 8. 8.
Běta Kovaříková
25. 8.
Matyáš Vlček
19. 10.
60 let
2014
2014
2014
2014
2014
2014
2014
2014
2014
ÚM Křivsoudov
→
Den české historie
čtěte na straně 4
V roce 2014 zemřeli
pí. Bejčková Jana, Křivsoudov
pí. Laňková Antonie, Alberovice
pí. Krillová Bohumila, Křivsoudov
pí. Mendlová Valerie, Křivsoudov
p. Mendl Jiří, Křivsoudov
pí. Karlová Františka, Křivsoudov
Brixová Valerie, Křivsoudov
Hořejšová Antonie, Křivsoudov
Celkem 8 lidí – průměrný věk: 80 let
Velikonoční dílničky
Čarodějnice
Dětský den
Jarmark
Strašidelná stezka
Drakiáda
Lampionový průvod
Rozsvěcení stromku
Vánoční koncert
Silvestrovský pochod
do Lhotky
Centrum české historie vás
srdečně zve na
Tříkrálová
s b í r k a
14. 3.
3. 5.
9. 6.
9. 7.
28. 10.
26. 11.
19. 12.
31. 12.
4. 4.
30. 4.
13. 6.
6. 9.
18. 9.
3. 10.
24. 10.
28. 11.
20. 12.
31. 12.
ÚM Křivsoudov
Tip na výlet
čtěte na straně 8
AKTUALITY
Vydává Úřad městyse Křivsoudova vydání březen 2015
89 roků
84 roků
64 roků
91 roků
61 roků
93 roků
69 roků
88 roků
Marie Limburská
v sobotu 25. dubna 2015 od 13
hodin v sokolovně městyse Křivsoudov
Bohatý program pro děti i dospělé
☞ Vojenská historická technika
kluby vojenské historie, ukázky výzbroje a výstroje
☞ Výstava 1945 – rok svobody
☞ Promítání filmů, dětské atrakce a soutěže
☞ Koncert – skupina TAXMENI
a jejich host MARTIN MAXA
VSTUP ZDARMA
Jindra Svitáková
Pokračování
článku Číhošť
– čtěte na s. 6
1
2
INFO
Tip na zajímavý výlet: Muzea Podblanicka
někdejšího ženského premonstrátského kláštera
z poloviny 12. století, který byl vypleněn husitskými vojsky v roce 1420. Zajímavé jsou také exponáty a informace o pokladu mincí, nalezeném na
úpatí Velkého Blaníku v roce 1962.
MUZEUM ve VLAŠIMI sídlí od roku 1988
v zámku. Návštěvníci zde mohou zhlédnout stálé expozice: „Zámecké parky“, „Historie zámku
ve Vlašimi“, „Příroda Podblanicka“, „S přesnou
muškou“, která je věnována vývoji loveckého
a sportovního střelectví, dějinám firmy Sellier
– Bellot s doplňujícími trofeji exotických zvířat,
„Zrcadlo minulosti“ a „Město pod věží“, aneb
Vlašim na dlani, která je umístěna v nejvyšších
patrech zámecké věže. Zpřístupněno je i zámecké sklepení s expozicí „Tajemství sklepení.“ Zajímavostí je vyhlídka ze zámecké věže. Celkový
zážitek z návštěvy tohoto zámku ještě umocní
zámecké interiéry, kaple, freskové a štukové
výzdoby sálů a také velké množství vystavených
starožitných přírodních a technických exponátů. Muzeum v zámku pořádá koncerty komorní
hudby, přednášky a výstavy galerijního typu.
FARNÍ MUZEUM v KONDRACI, které je zpřístupněno veřejnosti, vzniklo v roce 2010 z bývalé
fary. Tato farní expozice je na území Česka zcela
ojedinělá. Mimo ukázek různých domácích prací je
v tomto muzeu řemeslnická dílna, kde si návštěvníci mohou vyrobit například svíčky ze včelího
vosku, batikové šátky z gázy, ruční papír, nebo
mýdlo z přírodního glycerinu. V tomto muzeu
mají návštěvníci možnost získat ucelený přehled
o životě na faře na přelomu 19. a 20. století. Je zde
i výstava o historii místního kostela. Na farské
zahradě je bylinková zahrádka, která zdůrazňuje symbolický význam místa pro odpočinek. Pro
děti je zde i hřiště se skluzavkou, houpačkami,
minigolfem.
Barokní zámek RŮŽKOVY LHOTICE byl postaven na místě původní tvrze Oneše Tluksy ze Lhotic
ze 14. století a dodnes tvoří dominantu malební
vísky. Rodiče Bedřicha Smetany žili na tomto zámku v letech 1835 – 1844. Smetanova rodina předtím žila ve městě. Změnu venkovského prostředí
z celé rodiny nejvíce pocítil právě Bedřich, který
jako pražský student sem jezdíval na prázdniny.
Zde načerpal některé náměty pro svá budoucí
hudební díla. Toto místo si velmi oblíbil a zvláště
rád pořádal na zámku své koncerty. Zdejší expozice s názvem Hudební tradice Podblanicka byla
zpřístupněna veřejnosti v roce 1984. Tato expozice
je především věnována tvorbě Bedřicha Smetany,
ale připomíná i další významné hudební skladatele, kteří byli rodáky ze zdejšího kraje, nebo zde
pobývali – Jana Dismase Zelenku, Josefa Leopolda
Dukáta, Richarda Wagnera, Josefa Suka, Zdeňka
Fibicha. Jsou zde zastoupena i díla předních českých malířů, zdůrazňující krásu Podblanicka.
MUZEUM LOUŇOVICE pod Blaníkem sídlí
v barokním zámku ze 17. století, který od roku
1924 náleží Tělocvičné jednotě Sokol Louňovice. V
současnosti zde sídlí informační centrum s veřejně přístupným internetovým místem, muzeum s
expozicí „Nejstarších dějin Louňovic“. Expozice
včelařství byly z tohoto zámku přestěhovány do
nově rekonstruovaného domku, kde kdysi bydlel
zámecký zahradník. Mezi největší atrakce zde
patří prohlížecí úl se živými včelami. Za pozornost
zdejšího zámku stojí nálezy středověké keramiky
s gotickými nápisy z archeologických výzkumů
TIPY – INFO
Kraj blanických rytířů oplývá bohatou historií a
řadou památek. Tentokrát bych Vás chtěla provést
po některých muzeích našeho krásného kraje pod
Blaníkem a doporučit Vám jejich návštěvu.
MUZEUM ŠTĚPÁNOVSKA sídlí od roku 2004
nedaleko kostela v jedné z nejstarších budov ze
16. století. Dům koupil OÚ Trhového Štěpánova a
provedl jeho rekonstrukci. V přízemí domu jsou
ukázky interiérů předků Štěpánova (například
kuchyně, ložnice, či stolování). Jsou zde vystaveny
různé předměty, které byly darovány místními
občany (například strojek na pražení kávy, zabijačkové, mlynářské či ševcovské náčiní, sbírky
hodin, ruční pračky). V poschodí tohoto domu jsou
vždy několikrát do roka instalovány krátkodobé
tématické výstavy.
MUZEUM KAMBERK je umístěno v bývalé
škole a v kampeličce. Obsahuje mnoho exponátů,
které dokládají život na venkově v minulých dvou
stoletích. Lze si zde prohlédnout selskou jizbu s
dobovým stoletým zařízením, školní třídu s původním vybavením, pamětní síň s mnoha exponáty ze
života v Kamberku, zemědělské stroje a nářadí.
DOMACÍ MUZEUM V MILOVANICÍCH vystavuje předměty z Benešovska, nejvíce z Milovanic,
Postupic a blízkého okolí. Je zde představena zařízená venkovská světnice s kuchyňským koutem a
náčiním, různá nářadí a nástroje ke zpracování
zemědělských produktů, také dílna s nářadím
různých řemesel, mnoho zemědělského nářadí a
strojů a jsou zde i některé kuriozity. Vystavené
předměty se vztahují k životu na venkově v první
polovině 20. století.
Tak příjemné zážitky!
Ila Sůrová
3
Křivsoudov a soudnictví v historii – závěr
vždy na tyto „paragrafy“ více dopláceli ti chudší
a tresty hrůzostrašně působící dodnes jako např.
useknutí ruky či uříznutí ucha, vypálení „cejchu
pro potulku“, nebo vymrskání z obce či ze země
byly tím mírnějším trestem, hrdelní tresty za vraždy a loupeže, nebo zahrabání za živa a probodnutí
srdce kůlem „padlým ženám“ byly děsivé. Že zdejší
kat to asi dobře ovládal svědčí zápis z Benešova z
r. 1708, kdy za zabití novorozeněte byla k podobnému trestu odsouzena Kateřina Stodolová. Ortel
vykonal kat Jan Joanides, pozvaný z Křivsoudova.
Dostal za to 10 zlatých, což byla úctyhodná suma
o jaké se sedlákům vůbec nesnilo.
Pozdější vrchní soudy rozhodovaly o každém
hrdelním trestu, takže katovské práce pozvolna
ubývalo – mrtvé nahradili padlí ve válkách. Také
20. století mělo své oběti z řad „Křivsoudováků“
a „Lhoťáků“.
V první světové válce 1914 – 1918 padlo za
Rakousko-Uherskou říši a mocnáře 17 zdejších
občanů: A. Dubina, A. Gronát, A. Jeřábek, K. Krucký, A. Kyp, F. Matoušek, Č. Jeřábek, K. Petrides, R.
Ptáček, J. Šaněk, F. Toula, A. Toula, Boh. Tulach,
F. Veselý, J. Zelenka, F. Zelenka, R. Zíka. Jejich
těla odpočívají někde v neznámu na světových
bojištích, zůstaly jen truchlící rodiny.
Také 2. světová válka se Křivsoudovu nevyhnula. Za odbojovou činnost byla nacisty v Mauthausenu umučena zdejší rodačka Bož. Marešová,
provdaná Vicherková, v koncentračním táboře
zachynuly také Berta Grünová a Růžena Fuchsová. Tyto stanné soudy nacistů probíhaly bez procesů, nepohodlné osoby byly odeslány k likvidaci
s určením „návrat nežádoucí“, tak Němci a jejich
čeští pomahači řešili otázku likvidace nepřátel a
židovské rasy.
Souzení obstrarávaly okresní a krajské soudy,
také v padesátých letech se zejména krajský soud
v Jihlavě podílel na udělování trestů lidem nepohodlným novému režimu. V létech 1945 – 1955
byli z Křivsoudova souzeni a k pokutám, vězení a
ztrátě majetku odsouzeni občané Fr. Novotný, Ant.
Mareš, M. Váňová a další, vězněn byl po dva roky
pekař Em. Vošický, někteří se museli z obce vystěhovat. Jejich vyvlastnění a „znárodnění majetku“
bylo podkladem k socializaci v naší obci. Spravedlnost tehdy a často i dnes zůstala „slepá“.
Antonín Toula /červen 2000/
Tříkrálová sbírka 2015
ří jakýmkoli finančním darem přispěli na letošní sbírku, jejíž výtěžek byl ve farnosti Čechtice
zase vyšší než v předchozích letech. A samozřejmě
velké poděkování patří dětským koledníkům i s
jejich doprovodem. Doufám, že i letošní koledování přinese mnoho dobrého do vašich domovů
a do domácností lidí, kterým je určena následná
pomoc.
Koordinátora Marie Marhanová
KŘIVSOUDOV & SOUDNICTVÍ
Také následné časy byly jak uvádí kronikář pro
Křivsoudov a jeho obyvatele obtížné pro války
vedené císařovnou Marií Terezií v létech 1742,
1756 – 1763, 1777. Ustupující vojska byla znovu
parazitující přítěží, kromě toho, že byli mladí zdraví muži odváděni na vojnu a často tam zahynuli,
poddaní vždy znovu museli „přispět“ na válku
dalšími „berněmi.“ Poslední poznámka se týká
dalšího století, kdy Křivsoudovem prošlo roku
1813 jedno „oddělení Rusů“ po vítězství nad Napoleonem u Chlumce. Tehdy „prý obyvatelstvu nic
zlého nečinili, jen všechnu vodku v místní vinopalně vypili.“ Sami už víme, že Křivsoudov takto
navštívila Ruská vojska ještě dvakrát – v r. 1945
a 1968 a naštěstí se opět nic horšího nestalo. Pro
český národ to však mělo vždy dlouhodobé důsledky. Rusové nám zde žádné padlé nezanechali, na
hranicích katastrů však zůstali pohřbeni Němci
– zemřelý voják u silnice do Alberovic a žena s
dítětem pohřbené v lese Vrcha z květnových dnů
r. 1945.
Zajímavá poznámka kronikáře o křivsoudovském právu se týká vrchu Hraběšína. Do roku
1782 zde stával kostelík „Rozeslání sv. Apoštolů“
- zrušen byl patrně na základě nařízení Josefa II.
Hlásili se k němu osadníci z Křivsoudova, Lhotky, Děkanovic a tehdejších „Arbelovic.“ Kronikář
popisuje událost související s poutí konanou na
tento svátek 15. července. „Roku 1660 o pouti
arbelovští svobodníci jednomu žoldnéři z Křivsoudova pořádně natloukli, za což se všichni dostali
před právo křivsoudovského rychtáře. Svědkové
byli tito: poustevník u chrámu Páně na Hraběšíně,
Václav Sedlák ze vsi Michovic, šenkýř Jan Musil ze
Lhotky a farář Hanz Jiřík Navrátil z Křivsoudova.
Rozsudek vyzněl na pokutu za bolestné, šatlava
ve hradním vězení. Rvačky se prý zúčastnilo více
lidí.“ / Po zrušení kostelíka přestaly poutě, v hospodě více nešenkovali/ Nyní ho připomíná jen ve
Lhotce používaný název polní trati „Na kostelíku.“
Kde přesně stál nevíme!
Otázkou zůstává také důvod postavení „Smírčího kamene“ v lese „U VITULKY.“ Neštěstí či zločin
pro něž mohl být postaven nejsou nikde zapsány
– (tento kamenný kříž není datován).
Křivsoudovské „obecní soudnictví“ skončilo
před dávnými lety a po něm zbylé záznamy jsou
připomínkou krutosti těch uplynulých časů. Jako
Tříkrálová sbírka je dobročinná akce, kterou již
patnáctým rokem pořádá Charita České republiky. Úspěch celé sbírky závisí na aktivitě tisíců lidí
ve všech koutech republiky. Tříkrálová sbírka je
tak největší dobrovolnickou akcí u nás.
Chtěla bych touto cestou poděkovat všem, kte4
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Kč
11 526,–
4 482,–
7 490,–
7 482,–
2 690,–
3 960,–
2 555,–
2 270,–
850,–
10 497,–
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
4 400,–
3 576,–
3 514,–
3 610,–
3 727,–
3 892,–
4 609,–
5 414,–
1 510,–
6 340,–
94 394,–
Vesnice
Mnichovice
Kuňovice
Horní Lhota, Palčice, Zhoř
Chmelná
Práchňany, Čáslavsko, Jelenov
Práchňany, Čáslavsko, Jelenov
Jeníkov, Nakvasovice, Dobříkovice
Jeníkov, Nakvasovice, Dobříkovice
Lhota Bubeneč
Křivsoudov
Děkanovice
Strojetice
Otročice, Borovnice
Otročice, Borovnice
Čechtice
Čechtice
Čechtice
Čechtice
Alberovice
Černičí, M.Paseka, Růžkovy Lhotice,
Sudislavice
Usnesení č. 10
Zastupitelstva městyse Křivsoudov ze dne: 16.12.2014
Zastupitelstvo:
a) Schvaluje:
1) Členy kulturní komise pí. Danu
Jetelovou a pí. Marii Děkanovskou
2) Členy komise ŽP a veřejného
pořádku p. Jaroslava Červeného
a p. Josefa Koubu
3) Starostu p. Jana Červeného ke
změnám rozpočtového opatření
do výše Kč 100 000,–
4) Návrh na zhotovení projekt.
dokumentace chodníků a komunikace od p. Ing. M. Zelenky
5) Vyrovnaný rozpočet na r. 2015
6) Návrh ÚP č.3 Křivsoudov a
vypracováním arch. části ÚP
p Ing. arch. Maryšku
7) Koupi dřevěného rumpálu na
studnu ve Lhotě Bubeneč a darovací smlouvy od p. M. Děkanovského a p. Ladislava Říhy
8) Koupi žulového památníku na
místní hřbitov
9) Rozpočtové opatření č.10
10) Nákup a montáž poměrových
měřidel tepla v budově čp. 97
Křivsoudov
11) Finanční příspěvek pro Římskokatolickou farnost Čechtice
Vedoucí skupinek
Lichtenberg
Paťha
Slunečková
Follerová
Foller
Foller
Foller
Foller
Děkanovská D.
Jetelová, Děkanovská,
M. Svobodová, Kucharčíková
Získalová, Říhová
Kletečková, Blažková
Halešová, Keroušová P.
Halešová, Keroušová P.
Kos M.
Brixí L.
Šindelář M., Kasper J.
Veselý Z.
Moravcová M.
Marhanová
USNESENÍ
Tříkrálová sbírka 2015 – tabulka
10
Kč 5000,–, pro OSZP ve Vlašimi
Kč 2000,– a pro Fond ohrožených
dětí Kč 2000,–
12) Smlouvu na prodloužení převodu
práv k užívání programu ZEIS na
r. 2015
13) Přerušení provozu v MŠ Křivsoudov od 22. 12. 2014 do
2. 1. 2015
14) Finanční příspěvek pro Pečovatelskou službu okresu Benešov
na r. 2015
15) Smlouvu s TS Vlašim s.r.o. na
svoz odpadu pro r. 2015
16) cenu popelnic na r. 2015: velký
paušál bytový Kč 1800,–, malý
paušál bytový Kč 1600,–, velký
paušál podnikatelský Kč 2050,–
malý paušál podnikatelský
Kč 1850,–, kupón Kč 30,–, kontejner Lhota Bubeneč Kč 1450,–,
sleva pro důchodce Kč 400,–
17) Přílohu č.22 a 23 k dodatku č. 6
ke Smlouvě s Vodakem Humpolec s.r.o.
18) Pachtovní smlouvu na pozemky
p. č. 2700, 406, 409 s p. M. Děkanovským
19) Pachtovní smlouvu na pozemky
p. č. 467, 2709, 2710, 2711 s ZES
Křivsoudov s.r.o.
20)Pachtovní smlouvu na pozemky
p. č. 2389/7, 2635/28 s ZES Křivsoudov s.r.o.
21) Rozpočtový výhled na r. 2016
b) Pověřuje p. starostu:
1) ke změnám rozpočtového opatření do výše Kč 100 000,–
2) podpisem smlouvy s p Ing. M.Zelenkou na projekt. dokumentaci
chodníků a kanalizace
3) jednáním s pořizovatelem ÚP
dokumentace-Odbor ÚP Vlašim
-ÚP č.3 Křivsoudov
4) podpisem všech smluv týkajících
se pořízení změny ÚP č. 3 Křivsoudov
5) podpisem darovacích smluv s
p. Děkanovským a p. Říhou
6) podpisem smlouvy na prodloužení převodu práv ZEIS na r. 2015
7) podpisem smlouvy s TS Vlašim
s.r.o. na svoz odpadu na r.2015
8) podpisem přílohy č. 22 a 23 dodatku č. 6 ke Smlouvě s Vodakem
Humpolec s.r.o.
9) podpisem pachtovní smlouvy s
p. M. Děkanovským
10) podpisem dvou pachtovních
smluv s ZES Křivsoudov s.r.o.
11) podpisem smluv týkajících se
akce „Obnova zeleně v Křivsoudově“
c) Bere na vědomí:
1) Kontrolu zápisu ze dne 9. 12. 2014
Ověrovatelé zápisu: pí. Hrabalová
pí. Vacková
Zapisovatel: pí. Pěnkavová
Starosta p. Červený
5
Pokračování článku Číhošť
HISTORIE
V lednu 1950 se návštěvy číhošťského kostela
týden po týdnu zvyšovaly. V neděli 15. ledna
1959 si do rodinné kroniky Václav Trtík /syn
varhaníka/ zapisuje.“Již od ranních hodin se
lidé scházejí do našeho kostela. Auta jezdí jedno
za druhým. Na mši je tolik lidí, že se do kostela
vůbec nevešli. Od
9,00 do 10,30hod.
přijelo 48 aut z
Prahy, Sedlčan,
Českého Brodu,
Čáslavi, Kolína,
Kutné Hory, Havl.
Brodu, Želiva a
odjinud.“
V týdnu mezi
8. a 15. lednem
navštívil v diplomatickém autě
Číhošť tajemník
pražské nunciatury Ottavio de Liva v doprovodu svého sekretáře a tlumočníka salesiána
P. Václava Mrtvého /P. Toufar jej ve výslechovém protokolu nazývá Stuchlým/ a komorníka
Jos. Schwambergera. Když je P. Toufar dovedl
do kostela, nejprve se dlouhou dobu modlili a
potom Ottavio de Liva vystoupil na stupátko,
sundal svatý křížek ze svatostánku a vroucně
ho políbil. Tato návštěva se stala jedním z motivů komunistických propagandistických útoků a
vedla k brzkému vyhoštění vatikánského diplomata z Československa. Z výpovědi P. Toufara
ve Valdicích: „Bylo to k večeru, kdy přijelo auto
označené červenými písmeny „CD“. Když auto
přijelo byl jsem v kuchyni na faře. /.../ V kostele již byl jistý salesián, který se mi představil
jako doktor Stuchlý. Že však to byl příslušník
salesiánského řádu, je pravdou, protože na můj
dotaz, zná-li salesiána Oldřicha Meda mi odpověděl, že ano a dodal, že bratr Oldřicha Meda
je salesiánem v Indii, což skutečně je pravda.
/.../ Dále tam byl neznámý člověk, který mně
bez jakékoliv řeči podal ruku, aniž by se mně
představil. Z řeči jsem později vystihl, že je to
cizinec a že mluví italsky. Začal jsem vyprávět
událost s křížem, při čemž jsem vypodobňoval,
jak se jev stal. Potom jsem přinesl stoličku ze
sakristie a vybídnul jsem dr. Stuchlého, aby se
nahoru podíval. Protože byl malý, na stoličku
si nestoupl, což však učinil onen neznámý Ital.
Ten vzal do ruky kříž, políbil jej a prohlížel.
Mezi tím jsem se ptal potichu dr. Stuchlého,
kdo to je... On mi odpověděl, že je z nunciatury.
/..../ Ital na mě mluvil latinsky, čemuž jsem já
nerozumněl, protože mluvil příliš rychle. Proto
jsem se obrátil na dr. Stuchlého, aby mi to řekl
6
česky. Dr. Stuchlý mi řekl, že mě upozorňuje,
nebyl-li to zrakový klam, anebo světelné paprsky, případně nepracuje-li dřevo ve Svatostánku. Já jsem mu odpověděl, že nic takového se
nestalo. Dále mi dr. Stuchlý poradil, má-li to
být zázrak, abych kříž dal na původní místo
a přibil jej hřebíkem, anebo jej přišrouboval.
Přes dr. Stuchlého jsem požádal nuncia, aby
kříž postavil na původní místo a do té samé
polohy, než si jej vzal. Tito návštěvníci si ještě
chvilku prohlíželi kostel ve vnitř i venku a šli
pomalu k autu.
Dne 24. ledna 1950 přijel na druhou návštěvu
opat Vít Tajovský v doprovodu katechetky Věry
Převorové a děkana z Nové Cerekve. Páter
Toufar vypovídal ve Valdicích: „Za několik dní
mě opět navštívil Želivský opat Vít Tajovský
ve společnosti děkana z Nové Cerekve, jehož
jméno neznám. V této době jsem byl na faře
a když oba přišli ke mně a oznámili mi, že se
jdou podívat na ten kříž. Šel jsem s nimi do
kostela, kde jsem jim dal pohoštění. Mluvili
jsme o biřmování a já jsem litoval, že pan opat
nemůže u nás tento akt provádět. Dále jsme
mluvili o různých všeobecných záležitostech.
Celková návštěva trvala nejdéle půl hodiny,
když potom zase odjeli.“
Opat Tajovský na druhou návštěvu Číhoště
vzpomíná: „Pan farář Toufar nám sdělil, co
se v Číhošti děje, že je tady stále více lidí. Že
nechal zhotovit několik set fotografií, a ty rozdávali. Každý chce mít na Číhošť památku.“
Říkám mu: „Josefe, prosím Tě, neblázni, vždyť
tě ještě zavřou. Za tohle tě mohou chytnout.
Víš, že dnes bez povolení tisknout nic nejde.
Tak to dál, prosím tě, nedělej!“ „Ale, co mám
tedy dělat, když je budou chtít?“ „Tak jim raději
řekni, že už žádné nejsou!“
Pokračování příště Václav Brixí
FOTO
„Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Číhošti“ od JirkaSv – Vlastní dílo. Licencováno pod Volné dílo via Wikimedia Commons
7
Tip na výlet
TIP
Jak to tak vypadá, zima už to letos
zabalila a jaro klepe na dveře. A
to ten nejlepší čas udělat si delší procházku. Co takhle kopec
Kramolín? Vyrazíte-li středem
zemědělské společnosti k Jenišovicím, pak dále cestou kolem
lesa, dojdete až na Krčmy. Tam, u
bývalé hájenky, se vydáte směrem
na Chyšnou. Po asfaltce se dostanete ke křižovatce na silnici mezi
Čechticemi a Pelhřimovem. Pak
jen seběhnete z kopečka a kolem
Červova mlýna zase do kopečka.
Odměnou vám bude krásný výhled
do okolí. A nejen to. Ocitnete se ve
výšce 535 m n.m. – na místě, kde
se kromě stanice ČHMÚ nachází
také unikátní Atmosférická stanice - národní monitorovací bod
výskytu a dálkového přenosu
skleníkových plynů, vybraných
znečišťujících látek a základních
meteorologických charakteristik.
Stanice je součástí sítě atmosférických stanic evropské výzkumné infrastruktury ICOS.
Marcela Kratochvílová,
kronikářka obce
Zpravodaj v ydává a inzerci př ijímá Úřad měst yse K ř ivsoudov,
tel.: 317 854 424. Povoleno OkÚ Benešov pod č. j.: 299/99.
Odpovědná redaktorka pí. Jana Bímová. Redakce neručí za obsah
textů. Toto číslo v yšlo: 18. 3. 2015. Př íspěvk y: pí. Ila Sůrová,
p. A ntonín Toula, p. Václav Br ixí, pí. Marcela K ratochvílová,
pí. Marie Limburská, pí. Jindra Svitáková, ÚM K ř ivsoudov.
8