Prezentace aplikace PowerPoint

Odpady a kontaminace
Cvičení č.7
Černé skládky kolem nás
„Vaše“ černá skládka
Staré ekologické zátěže
 Negativa černých skládek
 Zdroje informací o SEZ
Identifikace černé skládky - zadání
Katedra hydromeliorací a
krajinného inženýrství
Ing. Martin Dočkal, Ph.D.
Co jsou to staré ekologické zátěže
„Závažná kontaminace horninového prostředí, podzemních
nebo povrchových vod, ke které došlo nevhodným nakládáním
s nebezpečnými látkami v minulosti.
Kontaminaci považujeme za starou ekologickou zátěž pouze v
případě, že původce kontaminace neexistuje nebo není znám.“
Co řadíte Vy mezi ekologické zátěže?
 V ČR... evidováno cca
průzkum
sanace probíhá
sanace ukončena
8900 lokalit se SEZ
4000
746
166
Sanované lokality podle znečištění:
Znečištění - známé - území průmyslových a
chemických závodů, benzínová
čerpadla, havarijní úniky…
- neznámé - staré nezabezpečené skládky *
více typů kontaminantů, obtížná detekce
*  většina skládek (do 90. let) je i ve vyspělých zemích
zabezpečena proti průsaku nedostatečně!!!
- jednodruhové - snazší průzkum, výběr
sanačních metod, větší účinnost
- vícedruhové - většina neznámých znečištění
Cca 70% znečištění v prostředí představují ropné kontaminanty
K tomuto posouzení místně-specifických rizik a stanovení
sanačních limitů je nezbytné zpracovat Analýzu rizik…
RIZIKO
Důsledky
…komplexní popsání
existujících a reálních
rizik plynoucí z možného
ohrožení obyvatel anebo
životního prostředí pro
následné stanovení
nápravných opatření.
Pravděpodobnost
1
2
3
4
5
1
A
A
B
C
D
2
A
B
C
D
D
3
B
C
D
D
E
4
C
D
D
E
E
5
D
D
E
E
E
Analýza rizik Plzeňský kraj
Vliv SEZ na okolní prostředí?
Biosféra (vč.účinku na člověka)
fyziologický
psychologický
SEZ
Atmosféra
Klima
(lokální x globální)
Ekonomický
Hydrosféra
Krajina
Vlivy primární a sekundární
Určete vlivy…
 Vliv na atmosféru
 lokální
– úlet lehkých frakcí prach, zápach
 regionální – šíření emisí NOX, CH4 a dalších uhlovodíků,
 globální
– zvyšování koncentrací CO2, CH4 v atmosféře
Nejčastějším SEZ jsou černé (neoficiální) skládky
Vadí protože:
- nevíme, co tam je (…a mohlo by to škodit okolí) např. chemické
a ropné látky (+ munice na bývalých vojenských plochách)
- působí neesteticky
- většinou nejsou dobře zabezpečené
- snižují atraktivitu území
- blokují využití území
- komplikují prodej pozemků
Černá
skládka
 Vliv na krajinu (+působení na obyvatele)
Jak na nás černé skládky a znečištěná území působí…???
 působí negativně na naše vnímání okolí
 svádějí k dalšímu znečišťování
 snižují hodnotu/přitažlivost území
 řešení představuje i ekonomickou zátěž (obec/vlastník pozemku)
Ochrana prostředí před těmito vlivy
spočívá v: …
 …prevenci = 1) možnost řešit problém ekologicky
2) informovanost o neg.účinku
3) účinná legisl., její dodržování a vymahatelnost
 …zabránění přístupu transportního média ke kontaminantům
(včetně účinku erozních procesů) - IZOLACE
 …snížení reaktivity kontaminantů (např. solidifikace znečištění)
 …odstranění  odtěžit znečištění (viz dále), ale rovněž…
v časovém horizontu 101  103 let autodegradace = přirozený jev
Zvážit nebezpečnost a dobu přirozeného rozpadu znečištění…
Ne vždy automaticky volit technické řešení!!!
Někdy může být rychlost zásahu důležitější než max účinnost!
(nutná znalost problému)!
→ přehled (databáze) problematických lokalit
→ průzkum+přípravné práce (viz dále)
Konkrétní návrh sanace předpokládá znalosti:
 druhu, množství a formy kontaminantu
 původu (zdroje a stáří) znečištění
 závažnosti znečištění (vlivu na prostředí)
 velikosti zasažené plochy a jejího využití
 šíření kontaminace v prostředí a její perzistence
Návrh technologie sanace ...je sanace (např. černé skládky)
vůbec nutná???
 stabilizovaná situace
 kontaminanty s nižší
nebezpečností (inertní odpad)
 nehrozí kontaminace zdrojů =
ohrožení zdraví
 přírodní proces obnovy území
je odstartován
:
Proč toto SANOVAT… ?!?!
?
Příklad Buštěhradské haldy
od 50. do 80. let struska z POLDI, popílek,
kaly z ČOV, dle pamětníků také podezřelé
sudy, kaly s obsahem Cd, Zn, kyanidy...
→27Mt odpadu = „časovaná ekologická bomba“
ekologická likvidace cca 20 let, prašnost, hluk, odstranění vegetace a
stabilizovaného společenstva, převezení na zabezp. N skládku...?
 PROČ?! ...halda postupně zarůstá náletovou vegetací, je plná ptáků a
zvěře a popílky a Fe strusky vážou kontaminanty→pramenící voda je
nezávadná!
 stabilní ekosystém v krajině  blízké PP Vinařická hora (stepní spol.)
http://krajina.kr-stredocesky.cz/article.asp?id=28 (Václav Cílek)
Typický příklad pro „MNA“...
(Nečistit, netěžit, nechat a pouze sledovat)
Co tedy při zjištění ekologické zátěže dělat?
Průzkum a posouzení nebezpečnosti!
Pokud není zásah nutný,…
Řízené přirozené oslabení účinku kontaminantů
(MNA – Monitored Natural Attenuation).
„oslabení účinku kontaminantů (důsledek působení přírodních vlivů)
působících na znečišťující látky“
Monitoring nutný → negativní vývoj (zhoršení sledovaných hodnot)
 okamžitě jednat a zvolit účinnější metodu ochrany prostředí!!!
Využívá přirozených procesů v ŽP → ředění a odpařování
→ biorozklad
→ fotooxidace
→ srážení a akumulace
→ sorpce
Dva možné scénáře řešení SEZ:
1) Původce znečištění je známý  správní úřad kontroluje:
nakládání s kontaminanty
2) Původce znečištění není  řeší vlastník pozemku
znám či nehodlá stav řešit (vědomý nabyvatel → ekol. audit!)
jinak stát – nejsou prostředky → stav
zůstává 
Finance – FNM → od r. 1992-2007 vynaloženo přes 45 mld.Kč!
Ekologická smlouva mezi státem (FNM) a nabyvateli lokality...
→ finanční zdroje na:  průzkum
 analýza
 projekt
 realizace opatření
Odstraňování starých ekologických zátěží
…v ČR není samostatný zákon (řeší zákon o vodách, vyhlášky
MŽP o kvalitě vod a půdy a zejména Metodický pokyn MŽP 2011)
viz. přednáška Legislativa a dále metody…
První sanace v ČR cca 1960, rozvoj spíše v 90.letech
– privatizace...
– rekultivace po těžbě
– škody po Sovětské a Československé armádě
Větší část zmapovaných lokalit na sanaci stále čeká…
Za problematiku zodpovídá Odbor Ekologických Škod MŽP
(http://www.env.cz → ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ)
Průzkum + rešeršní činnost!!!
…nutné pro navržení efektivní metody sanace = odstranění znečištění
či pro prokázání, že aktivní sanace není třeba!
 kontaminanty – nutné rozbory (terénní i laboratorní)
půdní voda, půdní vzduch, pevná fáze
 množství (měření ale i archiv!!!)
 nebezpečnost pro jednotlivé složky prostředí
 přirozená degradabilita
 přírodní podmínky – ovlivňují transport i odbourávání znečištění
 klima (srážky, teplota…)
 hydrogeologické podmínky (směr, int. proudění
stratifikace zvodní)
 vrty x neinvazní metody průzkumu
Informační zdroje:
Vyhledání přesných informací je často levnější, rychlejší i přesnější
než provedení terénních zkoušek!!!
Materiály -  Písemné (výzkumné úkoly, projekty, diplomové
práce, stavební dokumentace…)
 Mapové – generálky 1:200 000, vysvětlivky
(geologická a hydrogeologická část)
účelové mapy 1:50 000
mapy geologie
hydrogeologie
kvality toků
pedologie
ložisek nerostných surovin
geofaktorů ŽP
:
Inženýrsko-geologické mapy 1:5 000 (pokrývají jen města a
významné lokality)
GIS - geoinformační databáze kontaminovaných území SESEZ
– (Systém pro Evidenci Starých Ekologických Zátěží)
od roku 1996 – obsahuje přes 3500 záznamů o SEZ
= systematická evidence údajů k lokalitám v ČR, které
nějakým způsobem negativně působí na ŽP.
 jednotná metodika posuz., objektivní inženýrský přístup
shromažďování dat
→ následné posouzení ekologické nebezpečnosti
znečištění, stanovení priorit sanace řeší se v rámci
Rizikové Analýzy
http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/cenia/portal/
Příklady využití databáze
Biosférické rezervace UNESCO
Chráněná ložisková území
Geologická mapa ČR
Lesní plochy a jejich změny
NATURA 2000
Provozovny ohlašovatelů do IRZ s IPPC 2006
Přírodní parky
Staré ekologické zátěže
Strategická hluková mapa železnic
Škody na vodách a pokuty ČIŽP
Zonace NP a CHKO
Další zdroje informací
 publikované informace (knihy, odborné časopisy…)
 nepublikované (diplomové práce, výzkumné úkoly, granty…)
 Geofond ČR (http://www.geofond.cz/) → archiv průzkumů
a zkoušek financovaných v minulosti státem (pokrytí území)
 archivy ČSAV, ČGÚ, Hydroprojekt, Metrostav…
Kalové jezero
po těžbě rud
I vy můžete přispět k řešení situace…
 nejprve musí být nepovolená skládka známa - včasné zjištění
skládky znamená nižší náklady na její odstranění!
 pomocí aplikace trashOut chytrých telefonů je nahlášena poloha
i char. skládky – informace na http://skladky.zmapujto.cz/
 integrovaná katastrální mapa, uživatelé mohou klikem zjistit
údaje o vlastníkovi parcely, kde se nelegální skládka nachází.
Černá skládka je nelegální uložení odpadů.
Z nezabezpečené černé skládky mohou unikat škodlivé či
jedovaté látky do ovzduší, půdy i vody – může tak vážně
poškozovat lokální ekosystém a ohrožovat např. zdroje
pitné vody pro místní obyvatelstvo. Na těchto skládkách
se někdy vyskytují hlodavci, kteří pak mohou přenášet
různá infekční onemocnění. Podle druhu „uskladněného“
materiálu může hrozit i nebezpečí vznícení a požáru
okolních hořlavých objektů (budov, lesa apod.).
Praktické zjištění černé skládky
Cíl – zjistit a popsat černou skládku v okolí*
 popis lokality (mapa území s označením)
 popis odpadu (co bylo nalezeno a kdy, nebezpečnost a
předpokládaný původ odpadu)
 historie skládky (podaří-li se vám ji zjistit – pokud ne,
alespoň odhadněte stáří), kdy vznikla a zda se mění
 fotodokumentace s popisem a datem pořízení
 na závěr připojte vlastní názor, kdo a proč černou skládku
založil, jak je vzdálený nejbližší sběrný dvůr, podniká v
této věci něco příslušný OÚ?
* bydliště či
jinde
Odevzdání – elektronicky, do vánoc 22.12.2015!
Dotazy – na přednášce, v konzultačních hodinách či na emailu.