Jakost vody povrchových toků v období 2000

Jakost vody
Zpracovalo Ekologické centrum Most
ˇ na základeˇ dat
pro Krušnohorí
ˇ státní podnik
od Povodí Ohre,
2000-2012
Obsah
1
Úvod ......................................................................................................................... 4
2
Voda a její ochrana .................................................................................................... 5
3
4
2.1
Ochrana vod v ČR .................................................................................................................... 7
2.2
Správa vodních toků v ČR ........................................................................................................ 8
2.3
Plány oblastí povodí ČR ........................................................................................................... 9
2.4
Povodí Ohře, státní podnik .................................................................................................... 10
Monitoring povrchových vod ................................................................................... 13
3.1
Síť sledování povrchových vod .............................................................................................. 13
3.2
Ukazatele jakosti vody ........................................................................................................... 14
3.3
Hodnocení jakosti vody ......................................................................................................... 14
Vodstvo na Mostecku .............................................................................................. 19
4.1
5
Řeka Bílina ............................................................................................................................. 19
Kvalita vody na vybraných profilech vodních toků.................................................... 23
5.1
Kvality vody na vybraných profilech řeky Bíliny .................................................................... 23
5.2
Sledované profily na řece Bílině ............................................................................................ 23
Profil 1031 – Bílina nad Mostem ................................................................................... 23
Profil 1030 – Bílina Chanov............................................................................................ 24
6
5.3
Rozšíření sledovaných profilů................................................................................................ 25
5.4
Sledované ukazatele jakosti vody na řece Bílině ................................................................... 25
Vyhodnocení vývoje kvality vody na profilech řeky Bíliny ......................................... 26
6.1
Teplota vody .......................................................................................................................... 26
6.2
Teplota vzduchu .................................................................................................................... 27
6.3
Rozpuštěný kyslík .................................................................................................................. 27
6.4
Biochemická spotřeba pětidenní BSK5 .................................................................................. 28
6.5
Chemická spotřeba kyslíku .................................................................................................... 29
CHSKCr ............................................................................................................................ 29
CHSKMn ........................................................................................................................... 30
6.6
pH .......................................................................................................................................... 31
6.7
Konduktivita .......................................................................................................................... 31
6.8
Rozpuštěné látky ................................................................................................................... 32
2
6.9
Nerozpuštěné látky ............................................................................................................... 33
6.10
Železo ................................................................................................................................ 33
6.11
Mangan.............................................................................................................................. 34
6.12
Amoniakální dusík ............................................................................................................. 35
6.13
Dusitanový dusík ............................................................................................................... 35
6.14
Dusičnanový dusík ............................................................................................................. 36
6.15
Celkový fosfor .................................................................................................................... 37
6.16
Chloridy ............................................................................................................................. 37
6.17
Sírany ................................................................................................................................. 38
6.18
Vápník ................................................................................................................................ 39
6.19
Hořčík................................................................................................................................. 39
6.20
Fosforečnany ..................................................................................................................... 40
6.21
Sodík .................................................................................................................................. 40
6.22
Draslík ................................................................................................................................ 41
6.23
Hydrogenuhličitany ........................................................................................................... 42
6.24
Fekální koliformní bakterie................................................................................................ 42
6.25
Koliformní bakterie ............................................................................................................ 43
7
Vyhodnocení ........................................................................................................... 44
8
Závěr ....................................................................................................................... 45
9
Zkratky .................................................................................................................... 46
10 Zdroje ..................................................................................................................... 47
11 Seznam grafů, obrázků a tabulek ............................................................................. 48
11.1
Seznam grafů ..................................................................................................................... 48
11.2
Seznam obrázků ................................................................................................................ 49
11.3
Seznam tabulek ................................................................................................................. 49
3
1
Úvod
„Principem všech věcí je voda, z vody je vše a vše se do vody vrací.“
Thálét z Milétu
Voda, neživá látka umožňující neobyčejný život na naší planetě. Voda, která denně proudí
v údolích i korytech, dokazuje plynutí času a energie. Voda zde funguje jako prostředí, v němž
vzniká život. Je zdrojem života také i pro ostatní organismy, které bezprostředně ve vodě nežijí,
například lidé, stromy nebo květiny. Čím je prostředí přirozenější a méně zasažené člověkem,
tím více má možnost zachovávat přirozené funkce ekosystému, svou samostatnost a potenciál
biodiverzity. Mezi nejvýznamnější hodnoty vodních toků jako je přirozenost toku nebo
prostředí biodiverzity se řadí i kvalita vody, která je bezpochyby také nositelem života. Kvalita
vody je ovlivňována přirozenými procesy (eroze, odpad listí) a antropogenními procesy
(vypouštění odpadních vod, kontaminace, havárie).
Voda a monitoring její jakosti patří mezi legislativní rámec ochrany vody nejen na úrovni
evropské, ale i mezinárodní. Kvalita vody a její monitoring má v České republice dlouholetou
tradici. Umožňuje dlouhodobé zjišťování vývoje úrovně znečištění ve vodních tocích, ale také
stanovení nápravných nebo dokonce revitalizačních opatření vedoucí ke snížení znečištění
vodních toků.
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří (ECM) bylo založeno v roce 2000 na základě „Dohody
o spolupráci při vzniku a provozování Ekologického centra Most pro Krušnohoří a o výměně
informací o životním prostředí“ (Listiny). Podporu svým podpisem vyjádřilo také Povodí Ohře,
státní podnik. Od roku 2000 tak ECM získává data o kvalitě vody na vybraných profilech řeky
Bíliny. Mimo dat jakosti vody z vybraných profilů řeky Bíliny jsou sledovány také průtoky
a srážky. V roce 2013 byla rozšířena spolupráce ECM s Povodí Ohře, státní podnik. Spolupráce
spočívá v aktualizaci a rozšíření profilů vodních toků, srážek a průtoků.
ECM získalo výjimečnou možnost sledovat ukazatele jakosti vody na vybraných profilech řeky
Bíliny, které postupuje veřejnosti na webových stránkách a přispívá tak ke zvýšenému
přehledu veřejnosti o vývoji kvality vody. ECM vzhledem k zájmu občanů o kvalitu vody
rozšířilo monitoring ukazatelů o další profily vodních toků jako je Bílý potok, Srpina, Loupnice
nebo Ohře.
4
2
Voda a její ochrana
Voda patří mezi základní složky životního prostředí, které je nutné chránit. Jedním
z nejvýznamnějších dokumentů v oblasti ochrany vodních zdrojů je tzv. Evropská vodní charta.
Charta byla vyhlášena Evropskou radou (Council of Europe) dne 6. května 1968 ve Štrasburku.
Její obsah vychází z Deklarace EHK o politice v oblasti ochrany vod před znečištěním
a mezinárodních norem pro pitnou vodu Světové zdravotnické organizace WHO.
Evropská vodní charta se skládá ze základních 12 tematických bodů vztahujících se k vodě,
které jsou uvedeny níže. Čtvrtý bod se týká právě zachování optimální jakosti vody.
I. Bez vody není života. Voda je drahocenná a pro člověka ničím nenahraditelná surovina.
Voda se dostává na Zemi z atmosféry ve formě srážek. Přes ledovce, potoky, řeky a jezera
odtéká do moří. Při koloběhu se zadrží část v půdě a v rostlinách. Vypařováním se vrací do
atmosféry. Voda je pro lidi, zvířata a rostliny životně důležitá, lidské tělo obsahuje 2/3 vody,
rostliny 9/10. Člověk potřebuje vodu jako potravinu, v domácnosti, v hospodářství jako zdroj
energie i jako dopravní prostředek. Dále slouží voda k zotavení, což moderní život stále více
a více vyžaduje.
II. Zásoby sladké vody nejsou nevyčerpatelné. Je proto nezbytné tyto udržovat, chránit
a podle možnosti rozhojňovat.
Stoupající potřeba vody pro obyvatelstvo, zemědělství a průmysl způsobuje stále větší
poptávku. Bude stále těžší uspokojovat tuto potřebu a zároveň zvyšovat životní úroveň, dokud
každý jednotlivec nebude zacházet s vodou šetrně jako s drahocenným zbožím.
III. Znečišťování vody způsobuje škody člověku a ostatním živým organismům závislým
na vodě.
Voda je životním prostředím četných organismů, které přispívají k udržení čistoty vody. Jestliže
jsou vody přespříliš znečištěny, je životní společenstvo tak rozrušeno, že jsou poškozeny
možnosti samočištění. Povrchové i podzemní vody musí být chráněny před znečištěním. Každé
snížení množství a jakosti tekoucí i stojaté vody přináší nebezpečí škodlivých následků pro lidi
i ostatní živočichy.
5
IV. Jakost vody musí odpovídat požadavkům pro různé způsoby jejího využití, zejména musí
odpovídat normám lidského zdraví.
Požadavky na vlastnosti vody mohou být rozličné, podle druhu použití (voda pitná,
pro domácnost, zemědělství, průmysl, rybářství, rekreaci). Proto je nutná péče k udržení vod
v jejich přírodním stavu, neboť všechen život ve své nekonečné rozmanitosti je závislý
na dobrém stavu vody.
V. Po vrácení použité vody do zdroje nesmí tato zabránit dalšímu jeho použití pro veřejné
i soukromé účely.
Znečištění je obecně taková změna jakosti vody způsobená člověkem, která nepříznivě
ovlivňuje další využití vody pro průmysl a zemědělství, rybářství, rekreaci i životní přírodní
podmínky. Odstraňování odpadků nebo odpadních vod, které způsobují fyzikální, chemické
nebo biologické znečištění vody, nesmí být zdravotnickou veřejností dovoleno a musí být
udržena schopnost samo čištění toků. Velký význam zde mají sociální a hospodářská hlediska.
VI. Pro zachování vodních zdrojů má zásadní význam rostlinstvo, především les.
Je nutné udržet rostlinstvo a zvláště les na potřebných plochách, a kde chybí, vysazovat
je co možno nejrychleji. Lesy hrají velkou roli ve vyrovnání odtoků. Stejně cenné jsou lesy
pro hospodářství a rekreaci.
VII. Vodní zdroje musí být zachovány.
Využitelné množství sladké vody je méně než 1 % celkového množství vody na Zemi. Mimoto
je voda velmi nerovnoměrně rozdělena. Je nezbytné znát zásoby podzemní a povrchové vody
ve vztahu ke koloběhu, jakosti a využití.
VIII. Příslušné orgány musí plánovat účelné hospodaření s vodními zdroji.
Voda je cenná. Správné hospodaření s vodou vyžaduje důkladné plánování, které musí
přihlížet i k potřebě ve vzdálené budoucnosti. To vyžaduje konstruktivní, vodohospodářskou
politiku, která musí řídit přísun vody, dbát o udržení jakosti a potřebného množství
a o vypouštění odpadních vod. Dále sledovat vývoj nových metod pro využití vody, její
opakované použití a čištění odpadních vod.
IX. Ochrana vody vyžaduje zintenzivnění vědeckého výzkumu, výchovu odborníků
a informování veřejnosti.
6
K výzkumu vod a především použitých vod je třeba všemi způsoby napomáhat. Informační
prostředky by měly být rozšířeny k ulehčení mezinárodního sdělování výsledků. Mimoto
je nutné další školení kvalifikovaných sil v technickém i biologickém směru.
X. Voda je společným majetkem, jehož hodnota musí být všemi uznávána. Povinností
každého je užívat vodu účelně a ekonomicky.
Každý člověk potřebuje a konzumuje vodu a musí proto brát ohled na ostatní uživatele.
Kdo s vodou bezmyšlenkovitě mrhá, zneužívá darů přírody a jedná proti společnosti.
XI. Hospodaření s vodními zdroji by se mělo provádět v rámci přirozených povodí
a ne v rámci politických a správních hranic.
Voda, která padá na zem, shromažďuje se v toky podle sklonu území. Řeku, která
je zásobována svými vedlejšími přítoky, je možno srovnat se silně rozvětveným stromem.
Uvnitř tohoto povodí jsou v těsné souvislosti všechna využití podzemních a povrchových vod.
Při všech vodo hospodářských cílech je třeba s touto skutečností počítat.
XII. Voda nezná hranic, jako společný zdroj vyžaduje mezinárodní spolupráci.
Mezinárodní problémy, které souvisejí s využíváním vody, musí být v zájmu udržení množství
a jakosti řešeny společně se sousedními státy. Voda nezná hranic, jako společný zdroj vyžaduje
mezinárodní spolupráci [1].
2.1
Ochrana vod v ČR
V ČR je ochrana vod prováděna na základě českého práva i práva EU. V roce 2000 byla přijata
tzv. rámcová směrnice pro vodní politiku (2000/60/ES z 23. října 2000), která představuje
základní právní předpis Evropského parlamentu a Rady ustavujícím rámec pro činnost
Společenství v oblasti vodní politiky členských států. Směrnice se zabývá komplexní ochranou
kvality i kvantity vod, prevencí zhoršování a dosažení tzv. dobrého stavu vod nejen
pro zajištění trvale udržitelného užívání vod, ale také zmírňování následků povodní a sucha.
Další významným dokumentem zejména pro plošné znečištění je směrnice Rady 91/676/EHS
(ze dne 19. prosince 1991) o ochraně vod před znečišťováním dusičnany ze zemědělských
zdrojů (tzv. nitrátová směrnice). Konkrétní cíle a programy opatření ke zlepšování jakosti vod
jsou stanoveny v Plánech povodí. Ochrana vodních zdrojů a začlenění rámcové směrnice
je v ČR řešena zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon).
7
Z hlediska ochrany vody se stala dalším významným dokumentem směrnice Evropského
parlamentu a Rady 2008/105/ES (ze dne 16. prosince 2008) o normách environmentální
kvality (NEK) v oblasti vodní politiky, jejichž dosažení je nutné splnit do roku 2015. Ukazatele
vyjadřující jakost vody, NEK a požadavky na užívání stanovuje nařízení vlády č. 23/2011 Sb.,
kterým se mění nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného
znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních
vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění nařízení vlády
č. 229/2007 Sb. [2].
O stavu vodního hospodářství v České republice předkládá Ministerstvo
životního prostřední (MŽP) společně s Ministerstvem zemědělství (MZe)
každý rok vládě zprávu, která popisuje a hodnotí stav jakosti a množství
povrchových a podzemních vod. Poslední zpráva je z roku 2011, tzv. modrá
zpráva je k dispozici zde.
2.2
Správa vodních toků v ČR
Správa vodních toků je zajišťována Státními podniky Povodí, které byly zřízeny zákonem
č. 305/2000 Sb., o povodích. Správa povodí je zahrnuta pod Ministerstvo zemědělství. Hlavním
předmětem činnosti Povodí je správa vodohospodářsky významných vodních toků, provoz
a údržba vodohospodářských děl ve vlastnictví státu. Kromě hlavní činnosti zajišťují podniky
vlastní podnikání a podmínky hospodaření. Řadí se sem například výroba elektřiny,
vnitrozemská doprava, ubytování, lesnictví a myslivost, zásobování vodou, nadlepšování
průtoků, povodňová ochrana, rekreace, vodní sporty, rybářství. Na území ČR je správa vodních
toků prováděna prostřednictvím 5 státních podniků Povodí (viz obrázek 1). Správa vodních
toků je rozčleněna na:
Povodí Labe, státní podnik - se sídlem v Hradci Králové,
Povodí Vltavy, státní podnik - se sídlem v Praze,
Povodí Ohře, státní podnik - se sídlem v Chomutově,
Povodí Moravy, státní podnik - se sídlem v Brně,
Povodí Odry, státní podnik - se sídlem v Ostravě.
Lesy České republiky, s. p.
8
Obrázek 1: Území ČR je z hlediska správy vodních toků rozděleno do pěti státních podniků Povodí
Zdroj: www.trasovnik.cz/k_ainfcr/vodopis/erby/spravnipovCR.gif
2.3
Plány oblastí povodí ČR
Cílené plánování v oblasti vodních zdrojů představuje soustavnou koncepční činnost, kterou
zajišťuje stát. Jsou zpracovávány tzv. Plány hlavních povodí České republiky a Plány oblastí
povodí, které obsahují programy opatření. Podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a vyhlášky
č. 142/2005 Sb., o plánování v oblasti vod, musí být zpřístupněn Časový plán a program prací
pro zpracování jednotlivých plánů oblasti povodí k připomínkám. Na webu ministerstva ŽP jsou
uvedeny odkazy na jednotlivé Plány oblasti povodí, kterých je v České republice celkem osm
(viz obrázek 2):
Plán oblasti povodí Horní Vltavy,
Plán oblasti povodí Berounky,
Plán oblasti povodí Dolní Vltavy,
Plán oblasti povodí Ohře a Dolního Labe,
Plán oblasti povodí Moravy,
Plán oblasti povodí Dyje,
Plán oblasti povodí Odry.
9
Obrázek 2: Území ČR je rozčleněno do osmi dílčích povodí
Zdroj: http://eagri.cz/public/web/file/134666/_10_povodi.jpg
Plán oblasti povodí Ohře a Dolního Labe, jehož pořizovatelem je Povodí Ohře, státní podnik
ve spolupráci s Krajským úřadem Ústeckého, Karlovarského, Libereckého, Středočeského,
Plzeňského kraje a ústředními vodoprávními úřady je k dispozici na webových stránkách
Povodí Ohře, státní podnik zde http://www.poh.cz/VHP/pop/index.html [3].
2.4
Povodí Ohře, státní podnik
Státní podnik Povodí Ohře vznikl k 1. 1. 2001 na základě zákona č. 305/2000 Sb., o povodích.
Je zapsán v obchodním rejstříku u Krajského soudu v Ústí nad Labem v oddílu A,
vložce č. 13052. Historie podniku Povodí Ohře však sahá už do roku 1966, kdy byl založen.
Povodí Ohře, státní podnik je státní podnik se sídlem v Chomutově, spravuje majetek na území
o rozloze více než 10 tis. km2, které zasahuje do správních obvodů 5 krajů a 29 obcí s rozšířenou
působností. Hlavní činností je správa významných vodních toků a další činnosti, které umožňují
zajišťovat hodnocení stavu povrchových a podzemních vod.
10
Územní působnost pokrývá oblast povodí Ohře, dále povodí ostatních přítoků Labe od jeho
soutoku s Vltavou a povodí Mandavy. Podnik je rozdělen na tři závody v Karlových Varech,
Chomutově a Terezíně. Základní údaje o povodí jsou uvedeny v tabulce 1.
Tabulka 1: Základní údaje o Povodí Ohře, státní podnik
Měrná
jednotka
Skutečnost
Délka vodních toků celkem
km
6 820,9
Délka vodních toků dle Vyhlášky č. 178/2012 Sb. a určených dle § 48 odst. 2
Vodního zákona
km
4 504,5
z toho - délka upravených toků
km
1 488,3
Délka vodních toků dle § 48 odst. 4 Vodního zákona
km
2 316,5
Délka ochranných hrází
km
4,6
Délka umělých kanálů a přivaděčů
km
182,8
Počet čerpacích a přečerpacích stanic
počet
7
Počet jezů celkem
počet
42
Počet velkých vodních nádrží
počet
22
Měrná veličina
3
Celkový objem nádrží
tis.m
Počet ostatních vodních nádrží
počet
57
km2
267,6
počet
21
Plocha stanovených záplavových území při Q100
Počet vlastních MVE
527 562
Údaje platné k 31.12.2012
Zdroj: Povodí Ohře, státní podnik http://www.poh.cz/profilfirmy/zakludajeopoh.htm
Obrázek 3: Rozčlenění území, které spravuje Povodí Ohře, státní podnik
Zdroj: Výroční zpráva Povodí Ohře, státní podnik 2011
http://www.poh.cz/profilfirmy/vyrocnizprava/Povodi_Ohre_vyrocni_zprava_2011_pro_web.pdf
11
Povodí Ohře, státní podnik zajišťuje ochranu a kontrolu jakosti povrchových a podzemních
vod, a to v souladu s platnou legislativou, ale také s Plánem hlavních povodí a s platným
Plánem oblasti povodí Ohře a dolního Labe.
Oddělení jakosti vod, odborné pracoviště Povodí Ohře, státní podnik zpracovává a poskytuje
data o kvalitě povrchových vod nejen pro potřeby podniku Povodí Ohře, ale i pro veřejnou
správu, samosprávu a pro jiné subjekty, jako jsou konzultační a projekční kanceláře. Jedním
z odběratelů dat o kvalitě vody je také Ekologické centrum Most pro Krušnohoří.
Celkové náklady státního podniku Povodí Ohře na monitoring povrchových vod za rok 2012
činily 25 782 116 Kč, v roce 2011 to bylo 24,789 mil. Kč. Celý monitoring byl hrazen pouze
z vlastních zdrojů státního podniku. V roce 2012 se prováděl pravidelný monitoring na 251
profilech tekoucích vod a na 33 profilech tekoucích vod převzatých od ZVHS (Zemědělská
vodohospodářská správa byla zrušena ke dni 30.6.2012). Na stojatých vodách se prováděl
monitoring na 17 vodních nádržích, monitorovalo se zde celkem 82 profilů. V roce 2012 bylo
ve vodohospodářských laboratořích zpracováno cca 7100 vzorků. Povodí Ohře, státní podnik
také zajišťuje spolu s dalšími složkami (např. HZS ČR) odstraňování následků havárií
ohrožujících kvalitu podzemních a povrchových vod. Speciální služby poskytuje v případě
vážných problémů společnost DEKONTA. Mezi časté příčiny havárií patří technické poruchy
zařízení, špatný technický stav zařízení a dopravních prostředků, dopravní nehody a selhání
lidského faktoru [4]. Vývoj počtu havárií je uveden v grafu 1.
40
havárie
z toho ropných
30
20
10
0
2007
2008
2009
2010
2011
Graf 1: Vývoj počtu havárií na území v působnosti Povodí Ohře, státní podnik v letech 2007–2012
Zdroj: Výroční zpráva Povodí Ohře, státní podnik 2011 a 2012 www.poh.cz
12
2012
3
Monitoring povrchových vod
Monitorování vývoje hydrosféry má na území České republiky dlouhou tradici, zejména
počátky kvantitativního sledování povrchových vod (vodní stavy a průtoky) se datují od 19.
století. Vzhledem k postupnému rozvoji a budování veřejných vodovodů začaly být sledovány
také podzemní vody. Jakost vody byla soustavně monitorována od 60. let 20. století, kdy
znečištění povrchových vod bylo již natolik vysoké, že byla ohrožena funkce vody jako složky
životního prostředí.
Monitorování hydrosféry zahrnuje:
množství a jakost povrchových vod,
množství a jakost podzemních vod,
množství jakost srážek, výparu, evapotranspirace a jiných faktorů ovlivněná
přirozeného původu,
umělé akumulace vody, odběru a převodů vody, vypouštění odpadních vod a jiných
faktorů umělého ovlivnění [5].
3.1
Síť sledování povrchových vod
Sledování jakosti vod se provádí v České republice od roku 1963. Monitorovací síť se v průběhu
let měnila v závislosti na poznání stavu povrchových vod nejen počtem a umístění profilů
(tzv. odběrných míst), ale také rozsahem sledovaných ukazatelů a četnosti sledování.
V původním monitorování bylo do sítě zařazeno celkem 150 profilů na významných vodních
tocích, na kterých byl prováděn odběr vzorků 4x ročně a postoupen k základnímu chemickému
rozboru. V současné době je monitorováno 12x až 24 ročně přes 250 profilů a zahrnuje
komplexní rozbor všech ukazatelů – chemické, biologické a mikrobiologické ukazatele, těžké
kovy a specifické organické látky. Český hydrometeorologický ústav jako správce státní sítě
sledování jakosti vody v tocích spravuje i další profily, u kterých je prováděn od roku 1966
rozbor radiochemických ukazatelů. Mimo celorepublikové sítě sledování provádějí monitoring
pro potřeby správy vodohospodářských vodních toků také státní podniky Povodí (například
Povodí Ohře, státní podnik) a v rámci výzkumné činnosti také Výzkumný ústav
vodohospodářský (VÚV TGM, v.v.i.) [5].
13
3.2
Ukazatele jakosti vody
Odebírání vzorků v rámci monitorovaní povrchové a podzemní vody nespočívá pouze v odběru
vody, pro komplexní analýzu jsou monitorovány i další složky říčních složek ekosystémů. Jedná
se o analýzu plavenin, sedimentu nebo biologických složek.
Při odběru vody z vodních toků je odebírán tzv. reprezentativní vzorek a to v proudnici
ve vhodném místě pro zajištění homogenity cca 50 cm pod hladinou cca 30 cm ode dna
do odběrné nádoby. Pro základní fyzikálně-chemický rozbor jsou vzorky přepravovány
a skladovány například v polyethylenových, polypropylenových, polykarbonátových nebo
skleněných vzorkovnicích v chladicí brašně. Vzorky jsou konzervovány dle metodik vždy podle
předepsaných norem, odebírány a analyzovány jsou cca 12x ročně. Některé parametry jsou
měřeny přímo na místě [5].
3.3
Hodnocení jakosti vody
Kvalita povrchových vod je hodnocena na základě normy ČSN 75 7221 „Klasifikace jakosti
povrchových vod“, která pro obecnou informaci vyjadřuje kvalitu vody pomocí tříd jakosti
vody. Norma je přizpůsobena současným potřebám a přibližuje se klasifikaci a kontrole
povrchových vod v EU. Základní ukazatele jakosti vody jsou zařazeny do skupin podle
charakteru, jedná se o:
Obecné, fyzikální a chemické ukazatel (teplota vody, vodivost, BSK5, chloridy),
Specifické organické látky (např. chlorbenzen, chlororofom, PCB),
Kov a metaloidy (např. chrom, rtuť, mangan, železo, kadmium),
Mikrobiologické a biologické ukazatele (např. saprobní index makrozoobentosu,
eneterokoky),
Radiologické ukazatele (např. celková objemová aktivita α, uran, tritium atd.) [5].
Na základě vyhodnocení jakosti vody, jsou sestavovány mapy jakosti vody podle souhrnného
hodnocení základních ukazatelů sledovaných dle ČSN 75 7221 kontinuálně již od období 1991–
1992. Na obrázku 4 je uvedeno porovnání kvality vody na území ČR v rámci dvouletí z období
1991-1992 a 2010-2011. Je patrné, že kvalita vody se v průběhu téměř 20 let významně zlepšila
na většině vodních toků v ČR. Většina hodnocených úseků je klasifikována I. až III. třídou
kvality. Stále se však vyskytuje několik úseků vodních toků, které jsou zařazeny do V. třídy.
14
Obrázek 4: Porovnání jakosti vody v tocích mezi dvouletími 1991–1992 a 2010–2011, ČR
1991–1992
2010–2011
Legenda:
Poznámka: Základní klasifikace je souhrnem hodnocení těchto ukazatelů: BSK5, CHSKCr, N-NH4+, N-NO3-, Pcelk. a saprobní index
makrozoobentosu.
Zdroj: VÚV T.G.M., v.v.i., dostupné na http://issar.cenia.cz/issar/page.php?id=1579
15
Zásadním právním předpisem, který navazuje na již uvedené předpisy včetně zákona o vodách
a evropských směrnic, je nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného
znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních
vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění nařízení vlády
č. 229/2007 Sb. a nařízení vlády č. 23/2011 Sb.
Jsou zde uvedeny požadavky na ochranu vod a povolování vypouštění odpadních a přípustné
znečištění povrchových vod.
Ukazatele vyjadřující stav vody ve vodním toku, normy environmentální kvality a požadavky
na užívání vod jsou uvedeny v Příloze č. 3 k nařízení vlády č. 61/2003 Sb. (viz tabulka 2).
V tabulce 2 jsou uvedeny normy environmentální kvality pro útvary povrchových vod
a požadavky na užívání vod pro vodárenské účely, koupání osob a lososové a kaprové vody,
které se vztahují k místu odběru vody pro úpravu na vodu pitnou, místu provozování koupání,
respektive k úseku vodního toku stanoveného jako lososová nebo kaprová voda.
Tabulka 2: Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 61/2003 Sb. – přípustné znečištění povrchový vod
Požadavky pro užívání vody (průměrná hodnota)B) C)
Ukazatel
Značka,
zkratka
nebo
číslo
CASA)
Jednotka
Všeobecné ukazatele J)
rozpuštěný kyslík
biochemická spotřeba kyslíku
chemická spotřeba kyslíku
celkový organický uhlík
celkový fosfor
celkový dusík
amoniakální dusík
dusitanový dusík
dusičnanový dusík
teplota vody
reakce vody
rozpuštěné látky sušené
rozpuštěné látky žíhané
nerozpuštěné látky
chloridy
sírany
Prioritní látky K) L)
O2
BSK5
CHSKCr
TOC
Pcelk.
Ncelk.
N-NH4+
N-NO2N-NO3t
pH
RL105
RL550
NL105
ClSO42-
mg/l
mg/l
mg/l
mg/l
mg/l
mg/l
mg/l
mg/l
mg/l
°C
mg/l
mg/l
mg/l
mg/l
mg/l
alachlor
anthracen*
atrazin
benzen
brómovaný difenylether 5) *
chlorované alkany*
chlorfenvinfos
chlorpyrifos
cyklodienové pesticidy *
aldrin *
1597260-8
120-12-7
1912-249
71-43-2
3253481-9
C10-C13
8553584-8
470-90-6
2921-882
309-00-2
vodárenské
účely (§ 31
zákona)D)
koupání
(§ 34
zákona)E)
lososové
vody (§
35
zákona)F)
kaprové
vody (§ 35
zákona)G)
2
8
0,05 l)
0,05 2)
0,03
0,09
0,16
0,14
Norma environmentální
kvalityC)
NEK-NPH
NEK-RP
(nejvyšší
(průměrná
přípustná
hodnota)B)H)
hodnota)I)
>9
3,8
26
10
0,15
6
0,23
5,4
29
6-94)
750
470
20
150
200
140
180
μg/l
0,3
0,7
μg/l
0,1
0,4
μg/l
0,6
2
10
50
μg/l
1,5
μg/l
0,0005
μg/l
0,4
1,4
μg/l
0,1
0,3
μg/l
0,03
0,1
∑=0,01
μg/l
16
endrin *
dieldrin *
isodrin *
DDT * 6)
p,p'-DDT *
1,2-dichlorethan
dichlormethan
di(2-ethylhexyl)ftalát
diuron
endosulfan* 7)
fluoranthen
hexachlorbenzen *
hexachlorbutadien*
hexachlorcyklohexan*
8)
isoproturon
naftalen
nonylfenol (4- nonylfenol)*
oktylfenol (4-(l,l',3,3'tetramethylbutyl)-fenol)
pentachlorbenzen *
pentachlorfenol *
polycyklické aromatické
uhlovodíky*:
benzo[a]pyren*
benzo[b] fluoranthen*
benzo [k] fluoranthen*
benzo[ghi]perylen*
indeno[l,2,3-cd]pyren*
simazin
tetrachlorethen *
tetrachlormethan *
1,1,2-trichlorethen
(trichlorethylen) *
tributylstannan kationt
(kationt tributylcínu)*
trichlorbenzeny * 9)
trichlormethan (chloroform)
*
trifluralin
kadmium a jeho sloučeniny*
-rozpuštěné
(v závislosti na třídách
tvrdosti vody)10)11))
nikl a jeho sloučeniny rozpuštěné 10)
olovo a jeho sloučeniny rozpuštěné 10)
rtuť a její sloučeniny * rozpuštěné 10)
Znečišťující organické látky
1,2-cis-dichlorethen
2,4-dichlorfenol
3,4-dichloranilin
anilín
adsorbovatelné organicky
vázané halogeny
bis(l,3 - dichlor-2prophyl)ether
bis(2,3 - dichlor-1prophyl)ether
1,3 - dichlor-2-prophyl (2,3dichlor-l-prophyl) ether
72-20-8
60-57-1
465-73-6
S-DDT
50-29-3
107-06-2
75-09-2
DEHP
117-81-7
330-54-1
115-29-7
206-44-0
HCB
118-74-1
HCBUT
87-68-3
608-73-1
3412359-6
91-20-3
104-40-5
μg/l
μg/l
μg/l
μg/l
μg/l
μg/l
μg/l
0,025
0,01
10
20
2
μg/l
1,3
μg/l
μg/l
μg/l
0,2
0,005
0,1
1,8
0,01
1
μg/l
0,01
0,05
μg/l
0,1
0,6
μg/l
0,02
0,04
μg/l
0,3
1
μg/l
μg/l
2,4
0,3
2
140-66-9
μg/l
0,1
608-93-5
PCP
87-86-5
μg/l
0,007
μg/l
0,4
1
50-32-8
205-99-2
207-08-9
191-24-2
193-39-5
122-34-9
PCE
(PER)
127-18-4
56-23-5
TCE (TRI)
79-01-6
3664328-4
234-4134
TCM 6766-3
1582-098
μg/l
μg/l
μg/l
μg/l
μg/l
μg/l
0,05
0,1
0,036
∑=0,03
∑=0,002
1
μg/l
10
μg/l
12
μg/l
10
μg/l
0,0002
μg/l
0,4
μg/l
2,5
μg/l
0,03
μg/l
≤ 0,08 (třída 1)
0,08 (třída 2)
0,09 (třída 3)
0,15 (třída 4)
0,25 (třída 5)
μg/l
20
μg/l
7,2
μg/l
0,05
156-59-2
120-83-2
95-76-1
62-53-3
μg/l
μg/l
μg/l
μg/l
1
5
0,2
5
AOX
μg/l
25
μg/l
0,1
μg/l
0,1
μg/l
0,1
Cd-rozp
7440-439
Ni-rozp
7440-020
Pb-rozp
7439-921
Hg-rozp
7439-976
6328380-7
7774-687
5944090-3
17
4
0,0015
≤ 0,45 (třída
1)
0,45 (třída 2)
0,6 (třída 3)
0,9 (třída 4)
1,5 (třída 5)
0,07
bisfenol A
ethylbenzen
fenantren
fluoridy
chlorbenzen
isopropylbenzen
kyanidy snadno uvolnitelné
kyanidy celkové
kyselina
ethylendiamintetraoctová
kyselina nitrilotrioctová
nitrobenzen
sulfan
suma dichlorbenzenů l2)
suma polycyklických
aromatických uhlovodíků 13)
suma polychlorovaných
bifenylů 14)
tenzidy aniontové
toluen
uhlovodíky C10-C40
vinylchlorid
Jednotlivé prvky K)
antimon
arsen
baryum
berylium
bor
cín
hliník
hořčík
chrom
kadmium
kobalt
mangan
měď ^
molybden
nikl
olovo
rtuť
selen
stříbro
uran
vanad
vápník
zinek li)
železo
Mikrobiologické ukazatele
escherichia coli
termotolerantní (fekální)
koliformní bakterie
intestinální (střevní)
enterokoky
Ukazatele radioaktivity
celková objemová aktivita
alfa
celková objemová aktivita
beta
celková objemová aktivita
beta opravená na 40K
radium 226
tritium
stroncium 90
cesium 137
80-05-7
100-41-4
85-01-8
F108-90-7
98-82-8
CNCNcelk.
EDTA
60-00-04
NTA
139-13-9
98-95-3
H2S
S-DCB
μg/l
μg/l
μg/l
mg/l
μg/l
μg/l
mg/l
mg/l
S-PAU
μg/l
0,035
1
0,03
0,8
1
0,7
0,005
0,3
0,02
μg/l
5
μg/l
5
μg/l
mg/l
μg/l
3
0,05
0,25
0,03
0,1
S-PCB
μg/l
0,007
MBAS
108-88-3
C10-C40
75-01-4
mg/l
μg/l
mg/l
μg/l
0,3
5
0,1
1
Sb
As
Ba
Be
B
Sn
AI
Mg
Cr
Cd
Co
Mn
Cu
Mo
Ni
Pb
Hg
Se
Ag
U
V
Ca
Zn
Fe
μg/l
μg/l
μg/l
μg/l
μg/l
μg/l
μg/l
mg/l
μg/l
μg/l
μg/l
mg/l
μg/l
μg/l
μg/l
μg/l
μg/l
μg/l
μg/l
μg/l
μg/l
mg/l
μg/l
mg/l
ECOLI
FC
ENT
KTJ/100
ml
KTJ/100
ml
KTJ/100
ml
cα
Bq/l
cβ
Bq/l
cβ-40K
Bq/l
226Ra
Bq/l
Bq/l
Bq/l
Bq/l
3H
90Sr
137Cs
0,5
10
5
250
11
180
0,5
300
25
1 000
120
18
0,3
3
0,3
14
18
20
7,2
0,05
2
3,5
24
18
190
92
1
450
15
9
0,55
100 16)
900 17)
2500 17) 18)
200 16)
200 16)
4000 17) 18)
330 17)
0,2 19)
0,5 19)
100 19)
2000 17) 18)
0,2
0,3 19)
0,5
1 19)
0,3
0,5 19)
0,1
700
0,2
0,1
0,3 19)
3 500
1
0,5
Zdroj: Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 61/2003 Sb. http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2003-61#prilohy
18
4
Vodstvo na Mostecku
Okres Most se nachází v Ústeckém kraji a se svojí rozlohou 467 km2 se řadí společně s okresy
Ústí nad Labem a Teplicemi mezi nejmenší okresy v kraji. Většina území Ústeckého kraje spadá
do povodí řeky Labe. Řeka Labe je největším vodním tokem na území kraje, který po opuštění
hranic teče do Německa, kde se následně vlévá do Severního moře. Mezi nejvýznamnější toky
kraje dále spadá řeka Ohře, vlévající se zleva do Labe u Litoměřic a pak Bílina, ústící do Labe
v Ústí nad Labem. Území Ústeckého kraje spadá pod správu Povodí Ohře, státní podnik
a Povodí Labe, státní podnik.
Nejvýznamnější znečišťovatelé kraje jsou průmyslové podniky, čistírny odpadních vod (ČOV)
a důlní vody.
Mostecko lze z hlediska množství srážek rozčlenit na dvě části, pro první severní (horskou) část
je charakteristické větší množství srážek, oblast je také prameništěm mnoha vodních toků.
Druhá část se nachází v srážkovém (dešťovém) stínu, typické zejména pro střední a jižní část
regionu.
Významné změny vodstva na Mostecku byly způsobeny povrchovou těžbou hnědého uhlí.
Toky byly regulovány, napřímeny a odkloněny z původního koryta. Příkladem je řeka Bílina,
jejíž směr byl změněn na několika místech.
Mezi nejvýznamnější vodní toky okresu Most lze zařadit Bílinu, Srpinu a Bílý potok.
Nejvodnatějším a nejdelším tokem Mostecka je řeka Bílina, která pramení na Chomutovsku,
její celková délka je cca 82 km, z toho na Mostecku 25 km [6,7].
4.1
Řeka Bílina
Řeka Bílina pramení na Chomutovsku v Krušných horách v nadmořské výšce 785 m n. m.
na jihovýchodních svazích Slepičí stepi. Název řeky pochází ze staročeského „Bielina“,
v překladu znamenající bílou, čistou vodu [8].
Řeka Bílina byla znečišťována již od druhé poloviny 19. století, kdy v Podkrušnohoří docházelo
k význačnému rozvoji průmyslu a těžby uhlí [9].
19
Povodí řeky Bíliny je v severní horské části charakteristické velkými srážkami a velkými
specifickými odtoky. Nízké srážky a nízké specifické odtoky jsou typické pro údolní jižní část,
která je značně ovlivněna průmyslovou a těžební činností [8, 10, 11].
Velmi intenzivně je ovlivněna povrchovou těžbou hnědého uhlí střední část toku Bíliny.
Přirozené odtoky byly zcela pozměněny, například se jedná o odvodnění předpolí lomů a vznik
přeložek vodotečí [10].
Na internetových stránkách www.krusnohorsky.cz se uvádí, že řeka Bílina splňuje požadavky
na kvalitu pitné vody pro kojence od pramene až do nádrže Jirkov. V tomto úseku je zachována
vysoká kvalita vody. Ke zhoršení jakosti vody v některých ukazatelích dochází u města Jirkov,
do řeky byl začleněn odtok z ČOV.
Pod nádrží Újezd v tzv. Ervěnickém koridoru je tok řeky Bíliny nejvíce pozměněn, voda
je zatrubněna do čtyř ocelových rour (4x DN – 1200 mm) v délce 3,5 km a dále protéká
Mosteckou pánví. Z potrubí vystupuje v prostoru lomu ČSA, pod komunikací KomořanyHorní Jiřetín a pokračuje k ústí Loupnice [10, 12].
V místě prostoru petrochemického komplexu (Unipetrol RPA v Záluží u Litvínova) je na řece
Bílině vybudován jez Jiřetín pro regulaci průtoku. Poté se řeka Bílina přibližuje k městům Most,
Bílina, Rtyně nad Bílinou až k Ústí nad Labem, kde se vlévá zleva do Labe v nadmořské výšce
132 m n. m. [8, 10, 13].
Bílina na svém toku přijímá také mnoho přítoků. Levostrannými přítoky jsou bystřinné toky se
značným spádem jako potoky: Kundratický, Vesnický, Šramnický, Albrechtický a Jiřetínský,
Loupnice, potok Bílý, Divoký, Radčický, Lomský a Loučenský. Délka toků je různá cca od 4 km
(Divoký potok) do 15 km (Bílý potok). Pravostrannými přítoky jsou málo vodnaté toky s malým
spádem jako potok Hutní, Srpina s přítoky (potok Blažimský, Počeradský, Bečovský, Zaječický
a Lužický) a potok Liběšický. Délky pravostranných přítoků se pohybují od 2 km (Blažimský
potok) do 25 km (Srpina, v mosteckém regionu necelých 22 km [6].
Mezi hlavní problémy znečištění Bíliny se řadí:
povrchová těžba hnědého uhlí,
vypouštění odpadních vod,
havárie průmyslových podniků (např. Unipetrol RPA v Litvínově),
staré ekologické zátěže (Unipetrol RPA a Spolchemie, a.s.) [9, 14].
Základní charakteristiky toku Bíliny a jeho povodí jsou znázorněny na obrázku 5 a 6.
20
Obrázek 5: Základní charakteristiky toku Bílina a jeho povodí
Zdroj: VÚV T.G.M., v.v.i. 2006
http://www.dibavod.cz/index.php?id=24&PHPSESSID=317dc483fa6409a82a07f8e4fbecfeac
21
Obrázek 6: Základní charakteristiky toku Bílina a jeho povodí - pokračování
Zdroj: VÚV T.G.M., v.v.i. 2006
http://www.dibavod.cz/index.php?id=24&PHPSESSID=317dc483fa6409a82a07f8e4fbecfeac
22
5
Kvalita vody na vybraných profilech vodních toků
ECM a Povodí Ohře, státní podnik společně na základě dohody zajišťují veřejnosti informace
nejen o kvalitě vody, ale i průtoků a srážek. Od roku 2000 má ECM možnost z poskytnutých
dat z profilů řeky Bíliny zpracovávat grafy a publikovat je na webových stránkách
www.ecmost.cz.
Profily pro sledování jakosti vody byly vybrány na řece Bíliny z důvodu významného znečištění.
Na základě spolupráce a poskytnutí dat s Povodí Ohře, státní podnik zahájilo ECM v roce 2013
sledování jakosti vody také na dolní části toku Bílého potoka, dále Srpiny, Loupnice a Ohře.
5.1
Kvality vody na vybraných profilech řeky Bíliny
Kvalita vody na vybraných profilech řeky Bíliny byla od roku 2000 hodnocena na základě
zasílání měsíčních dat od Povodí Ohře, státní podnik ze dvou profilů na řece Bílině. Z těchto
získaných dat byly průběžně vytvářeny grafy a publikovány na webu ECM.
5.2
Sledované profily na řece Bílině
Profily jakosti vody na řece Bílině, které ECM vyhodnocuje od roku 2000, jsou uvedeny
v tabulce 3. Z dostupných dat byly publikovány grafy vývoje jakostních ukazatelů na webu ECM
za každý rok, které zobrazovaly hodnoty jakostních ukazatelů za každý měsíc.
Tabulka 3: Sledované profily na řece Bílině od roku 2000 v ECM
Odběrné místo
Říční km
Název profilu
1031
61
Bílina nad Mostem
1030
46,9
Bílina Chanov
Zdroj: Povodí Ohře, státní podnik
Profil 1031 – Bílina nad Mostem
Místo odběru se nachází na řece Bílině, říční km 61,0, obec Komořany. Bod odběru je umístěn
10 m nad mostem přes řeku Bílinu na levém břehu. Na obrázku 7 je zobrazeno umístění
odběrného místa 1031 – Bílina nad Mostem.
23
Obrázek 7: Zakreslení odběrného místa 1031 – Bílina nad Mostem
Zdroj: Povodí Ohře, státní podnik
Profil 1030 – Bílina Chanov
Místo odběru se nachází na řece Bílině, říční km 46,9, obec Chanov. Bod odběru je 30 m nad
zdrží malé vodní elektrárny na levém břehu. Na obrázku 8 je odběrné místo 1030 – Bílina,
Chanov.
Obrázek 8: Zakreslení odběrného místa 1030 – Bílina Chanov
Zdroj: Povodí Ohře, státní podnik
24
5.3 Rozšíření sledovaných profilů
Od roku 2013 byla na základě aktualizace databáze profilů rozšířena odběrná místa o další
profily, které bude ECM v rámci poskytnutých dat od Povodí Ohře, státní podnik sledovat (viz
tabulka 4). Data jakosti vody v podobě grafů budou průběžně umisťována na webu ECM
www.ecmost.cz.
Tabulka 4: Rozšíření profilů, které od roku 2013 sleduje ECM
Odběrné místo
Profil
1007
Ohře Stranná
15306
Bílý potok
1083
Srpina Obrnice
1374
Loupnice Jiřetín
Zdroj: Povodí Ohře, státní podnik
5.4
Sledované ukazatele jakosti vody na řece Bílině
Ze získaných dat jsou hodnoceny fyzikální, fyzikálně-chemické i biologické ukazatele, od roku
2000 bylo na dvou profilech řeky Bíliny (1031 a 1030) sledováno 26 parametrů. V následující
tabulce č. 2 jsou uvedeny vybrané jakostní ukazatele a parametry stanovené normy
environmentální kvality NEK dle NV 61/2003.
Tabulka 5: Sledované ukazatele jakosti vody na řece Bílině
Ukazatel
teplota vzduchu
teplota vody
rozpuštěný kyslík
BSK5
CHSKMn
CHSKCr
reakce vody
RL při 105 st. C
Konduktivita
NL při 105 st. C
veškeré železo
veškerý mangan
amoniakální dusík
dusitanový dusík
dusičnanový dusík
celkový fosfor
chloridy
sírany
vápník
hořčík
fosforečnany
sodík
draslík
hydrogenuhličitany
koliformní baktérie
fekál. kolif. baktérie
měrná jednotka
°C
°C
mg/l
mg/l
mg/l
mg/l
/
mg/l
mS/m
mg/l
mg/l
mg/l
mg/l
mg/l
mg/l
mg/l
mg/l
mg/l
mg/l
mg/l
mg/l
mg/l
mg/l
mg/l
KTJ/ml
KTJ/ml
25
NEK dle NV 61/2003
29
>9
3,8
26
6-9
1
0,3
0,23
0,09 nebo 0,14 +
5,4
0,15
150
200
190
120
6
Vyhodnocení vývoje kvality vody na profilech řeky Bíliny
Na základě dat, která Ekologické centrum Most pro Krušnohoří získalo v průběhu 13 let
od Povodí Ohře, státní podnik, byly zpracovány grafy vývoje vybraných jakostních ukazatelů
ze dvou odběrných profilů 1031 Bílina nad Mostem a 1030 Bílina Chanov. Grafy znázorňují
roční průměrné koncentrace v letech 2000-2012, které byly získány v rámci roku převážně z 12
naměřených hodnot v průběhu každého roku. V některých letech nebyly dostupné vybrané
jakostní parametry, proto v určitých grafech hodnocení chybí. Pro vybrané jakostní ukazatele,
jsou uvedeny v grafech také jejich limity stanovené dle NV 61/2003 Sb.
6.1
Teplota vody
Teplota vody má vliv na kyslíkové poměry i rozklad organických látek. V grafu 2 jsou uvedeny
průměrné roční teploty vody v letech 2000-2012 na obou sledovaných profilech řeky Bíliny –
1030 Bílina Chanov a 1031 Bílina nad Mostem-Komořany. Limit pro nejvyšší teplotu vody
(29°C) dle NV 61/2013 byl ve všech letech na obou profilech splněn. Vyšší teplotu vody
vykazuje profil Bílina Chanov. Nejvyšší průměrné roční hodnoty na tomto profilu dosahovaly
k 15°C.
Průměrná roční teplota vody (v °C)
35
30
25
20
15
10
5
0
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
1031 Bílina nad Mostem - Komořany
1030 Bílina Chanov
NV 61/2003 NEK-NPH pro nejvyšší teplotu vody je 29°C
Graf 2: Vývoj teploty vody v letech 2000-2012
26
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Zdroj dat: Povodí Ohře, státní podnik
6.2
Teplota vzduchu
Na sledovaných profilech 1030 - Bílina Chanov a 1031 - Bílina nad Mostem-Komořany byla
měřena v letech 2000-2012 také teplota vzduchu (graf 3). Průměrné roční teploty vzduchu
byly hodnoceny z minimálně 12 hodnot v každém roce. Nejvyšší roční průměrné teploty
na obou profilech byly zjištěny v letech 2006 a 2008.
Průměrná roční teplota vzduchu (v °C)
18
16
14
12
10
8
6
4
2
0
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
1031 Bílina nad Mostem - Komořany
1030 Bílina Chanov
Zdroj dat: Povodí Ohře, státní podnik
Graf 3: Vývoj teploty vzduchu v letech 2000-2012
6.3
Rozpuštěný kyslík
Koncentrace rozpuštěného kyslíku je významným ukazatelem jakosti vody v daném vodním
prostředí. Plynný kyslík rozpuštěný ve vodě je životně důležitý pro většinu vodních organismů.
Průměrné roční koncentrace rozpuštěného kyslíku jsou uvedeny v grafu 4. Splnění limitu
průměrné roční hodnoty pro rozpuštěný kyslík (> 9 mg/l) bylo zjištěno ve všech sledovaných
letech na profilu 1031 Bílina nad Mostem-Komořany. Na profilu 1030 Bílina Chanov byl limit
splněn pouze v roce 2010, průměrná roční koncentrace kyslíku dosáhla 9,13 mg/l. V ostatních
letech nebyl na profilu 1030 Bílina Chanov limit pro ukazatel rozpuštěného kyslíku splněn.
27
Průměrné roční koncentrace rozpuštěného kyslíku (v mg/l)
14
12
10
8
6
4
2
0
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
1031 Bílina nad Mostem - Komořany
1030 Bílina Chanov
Zdroj dat: Povodí Ohře, státní podnik
NV 61/2003 NEK-RP pro rozpuštěný kyslík je >9 mg/l
Graf 4: Vývoj rozpuštěného kyslíku v letech 2000-2012
6.4
Biochemická spotřeba pětidenní BSK5
Biochemická spotřeba kyslíku (BSK) je důležitým ukazatele jakosti povrchových i odpadních
vod. BSK vyjadřuje množství kyslíku, které je spotřebováno mikroorganismy pro mineralizaci
organických látek. Obecně platí, že vyšší hodnoty BSK z hlediska rozpuštěných organických
látek vykazují vyšší znečištění. BSK5 se stanoví jako biochemická spotřeba kyslíku zřeďovací
metodou v průběhu pěti dnů, za aerobních podmínek a při teplotě 20°C. BSK5 postihuje pouze
znečištění biologicky rozložitelnými látkami.
V grafu 5 jsou uvedeny průměrné roční koncentrace BSK5 na obou profilech řeky Bíliny – 1030
Bílina Chanov a 1031 Bílina nad Mostem Komořany ve sledovaném obdob 2000-2012. Zde je
patrné, že k překračování průměrného ročního limitu pro BSK5 (3,8 mg/l) dochází na obou
profilech řeky Bíliny. Více zatížený profil z hlediska průměrné roční koncentrace je profil - 1030
Bílina Chanov, kde byl limit překročen ve všech sledovaných letech 2000-2012. Profil 1031
Bílina nad Mostem Komořany vykazuje nižší zatížení v ukazateli BSK5, pouze v letech 20052006 a 2008-2009 byl stanovený limit na tomto profilu překročen. Ve sledovaném období
2000-2012 byl tak limit na profilu 1031 Bílina nad Mostem Komořany 9x nepřekročen.
28
Průměrné roční koncentrace BSK 5 (v mg/l)
12
10
8
6
4
2
0
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
1031 Bílina nad Mostem - Komořany
1030 Bílina Chanov
NV 61/2003 NEK-RP pro BSK5 je 3,8 mg/l
2008
2009
2010
2011
2012
Zdroj dat: Povodí Ohře, státní podnik
Graf 5: Vývoj BSK5 v letech 2000-2012
6.5
Chemická spotřeba kyslíku
Chemická spotřeba kyslíku (CHSK) vyjadřuje množství kyslíku, které se za přesně definovaných
podmínek spotřebuje na oxidaci organických látek ve vodě se silným oxidačním činidlem.
Hodnota CHSK je mírou celkového obsahu organických látek ve vodě. Stanovení CHSK se
provádí pomocí manganistanové metody – CHSKMn (odměrným roztokem je KMnO4) nebo
dichromanovou metody CHSKCr (odměrným roztokem je K2Cr2O7). Organické látky pocházejí
z různých zdroj, ať už přírodních jako jsou huminové látky nebo antropogenních (splaškové
vody, průmyslové odpadní vody nebo ze zemědělství).
CHSKCr
CHSKCr vystihuje celkovou koncentraci organických látek ve vodě dichromanovou metodou,
která oxiduje mnohem větší počet organických látek než CHSKMn. V grafu 6 znázorňující
průměrnou roční koncentraci CHSKCr na profilech 1030 Bílina Chanov a 1031 Bílina nad
Mostem – Komořany, lze sledovat vyšší zatížení na profilu 1030 Bílina Chanov. V profilu 1031
Bílina nad Mostem-Komořany nebyl překročen limit pro CHSKCr v žádném roce sledovaného
období. U profilu 1030 Bílina Chanov nebyl překročen limitu pouze v roce 2007 a 2010.
29
Průměrné roční koncentrace CHSK Cr (v mg/l)
45
40
35
30
25
20
15
10
5
0
2000 2001 2002 2003 2004 2005
1031 Bílina nad Mostem - Komořany
1030 Bílina Chanov
NV 61/2003 NEK-RP pro CHSKCr je 26 mg/l
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Zdroj dat: Povodí Ohře, státní podnik
Graf 6: Vývoj CHSKCr v letech 2000-2012
CHSKMn
V grafu 7 jsou zobrazeny průměrné roční koncentrace CHSKMn. Průměrné roční koncentrace
jsou vyšší ve všech letech 2000-2012 v profilu 1030 Bílina Chanov.
Průměrné roční koncentrace CHSK Mn (v mg/l)
140
120
100
80
60
40
20
0
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
1031 Bílina nad Mostem - Komořany
1030 Bílina Chanov
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Zdroj dat: Povodí Ohře, státní podnik
Graf 7: Vývoj CHSKMn v letech 2000-2012
30
6.6
pH
Hodnota pH významně ovlivňuje většinu fyzikálně-chemických, chemických a biologických
procesů. pH je definován jako záporný dekadický logaritmus koncentrace (aktivity) vodíkových
iontů. Hodnoty pH jsou stanoveny v rozmezí 0-14, kde hodnota 7 vyjadřuje neutrální reakci.
Alkalické (zásadité) vody mají pH vyšší jak 7, kyselé vody naopak méně jak 7. V grafu 7 jsou
zobrazeny průměrné roční hodnoty pH na profilech 1030 Bílina Chanov a 1031 Bílina nad
Mostem – Komořany. Limit NEK dle NV 61/2003 je stanoven pro rozmezí pH 6-9. Graf 7
dokládá splnění limitu na obou profilech ve všech letech sledovaného období.
Roční průměrné hodnoty pH
10
9
8
7
6
5
4
3
2
1
0
2000 2001 2002 2003 2004 2005
1031 Bílina nad Mostem - Komořany
1030 Bílina Chanov
NV 61/2003 NEK-RP pro reakci vody je 6-9
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
neutrální pH = 7
Zdroj dat: Povodí Ohře, státní podnik
Graf 8: Vývoj pH v letech 2000-2012
6.7
Konduktivita
Konduktivita (měrná vodivost) je základní vlastností roztoků elektrolytů a je převrácenou
hodnotou odporu. Závisí nejen na koncentraci iontů, ale i iontové pohyblivosti a teplotě.
Konduktivita vyjadřuje množství rozpuštěných látek. Na základě vodivosti se také odhaduje
stupeň mineralizace vody. V grafu 9 je znázorněn vývoj průměrné roční konduktivity v letech
2000-2012 na profilech 1030 Bílina Chanov a 1031 Bílina nad Mostem – Komořany. Vyšší
průměrné roční hodnoty konduktivity vykazuje profil 1030 Bílina Chanov.
31
Průměrné roční hodnoty konduktivity (mS/m)
140
120
100
80
60
40
20
0
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
1031 Bílina nad Mostem - Komořany
1030 Bílina Chanov
2009
2010
2011
2012
Zdroj dat: Povodí Ohře, státní podnik
Graf 9: Vývoj konduktivity v letech 2000-2012
6.8
Rozpuštěné látky
Veškeré látky, které jsou obsaženy ve vodách, se dělí na látky rozpuštěné (RL) a nerozpuštěné
(NL). Látky rozpuštěné od nerozpuštěných se oddělují pomocí filtrace. Podle grafu 10, kde jsou
uvedeny průměrné roční koncentrace RL, byl splněn limit na obou profilech řeky Bíliny
ve všech letech sledovaného období.
Průměrné roční koncentrace rozpuštěných látek (v mg/l)
800
700
600
500
400
300
200
100
0
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
1031 Bílina nad Mostem - Komořany
1030 Bílina Chanov
NV 61/2003 NEK-RP pro rozpuštěné látky je 750 mg/l
Graf 10: Vývoj RL v letech 2000-2012
32
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Zdroj dat: Povodí Ohře, státní podnik
6.9
Nerozpuštěné látky
Nerozpuštěné látky jsou zachytávány pomocí speciálních filtrů o velikosti pórů 0,6 – 3 µm.
Graf 11 dokládá vývoj průměrných ročních koncentrací nerozpuštěných látek v letech 20002012. Překročení limitu dle NEK podle NV 61/2003 Sb., bylo zjištěno pouze v roce 2002
na profilu Bílina Chanov.
Průměrné roční koncentrace nerozpuštěných látek (v mg/l)
30
25
20
15
10
5
0
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
1031 Bílina nad Mostem - Komořany
1030 Bílina Chanov
NV 61/2003 NEK-RP pro nerozpuštěné látky je 20 mg/l
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Zdroj dat: Povodí Ohře, státní podnik
Graf 11: Vývoj NL v letech 2000-2012
6.10
Železo
Železo je běžnou součástí přírodních vod. Sloučeniny železa se vyskytují ve vodách
podzemních i povrchových. Zejména v podzemních vodách bývají koncentrace vyšší a je nutné
přistoupit k jejich odstranění. Od koncentrace 0,3 mg/l může železo negativně ovlivnit
vjemové pocity (svíravá chuť, žlutavá barva, rezavý sediment) a vyvolávat zákal vody.
Ve vodách se železo vyskytuje v oxidačním stupni II nebo III. Forma výskytu rozpuštěného
a nerozpuštěného železa závisí na hodnotě pH, oxidačně-redukčním potenciálu i složení vody.
Průměrné roční koncentrace železa na obou profilech řeky Bíliny lze sledovat v grafu 12.
Stanovený limit (1,0 mg/l) pro železo dle NEK NV 61/2003 Sb. byl překročen v profilu 1030
Bílina Chanov 2x v roce 2002 a 2011. U profilu 1031 Bílina nad Mostem – Komořany byl
zaznamenán nižší výskyt koncentrací železa. Průměrný roční limit pro železo byl na tomto
profilu splněn v každém roce sledovaného období.
33
Průměrné roční koncentrace železa (v mg/l)
1,4
1,2
1,0
0,8
0,6
0,4
0,2
0,0
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
1031 Bílina nad Mostem - Komořany
1030 Bílina Chanov
NV 61/2003 NEK-RP pro železo je 1 mg/l
2010
2011
2012
Zdroj dat: Povodí Ohře, státní podnik
Graf 12: Vývoj železa v letech 2000-2012
6.11
Mangan
Ve vodě se často společně s železem vyskytuje také mangan, a to v rozpuštěné i nerozpuštěné
formě, zejména v oxidačních stupních II, III a IV. V povrchových vodách se mangan může
vyskytovat jako nerozpustný oxid manganičitý MnO2. V grafu 13 je patrné významné
překročení limitu pro mangan pouze v roce 2002 v profilu 1031 Bílina nad Mostem –
Komořany. V ostatních letech byl na obou profilech limit splněn.
Průměrné roční koncentrace Mn (v mg/l)
7
6
5
4
3
2
1
0
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
1031 Bílina nad Mostem - Komořany
1030 Bílina Chanov
NV 61/2003 NEK-RP pro mangan je 0,3 mg/l
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Zdroj dat: Povodí Ohře, státní podnik
Graf 13: Vývoj manganu v letech 2000-2012
34
6.12
Amoniakální dusík
Ukazatel amoniakální dusík nejčastěji pochází z rozkladu organických látek a je jedním
z jakostních parametrů pro základní klasifikaci kvality vody dle jakostních tříd. V grafu 14 je
znázorněn vývoj amoniakálního dusíku, je zde patrné výrazně vyšší znečištění v profilu Bílina
Chanov a to v každém sledovaném roce. Od roku 2000 však dochází s několika výkyvy
k postupnému snižování průměrných ročních koncentrací. Nižší zatížení amoniakálním
dusíkem vykazuje profil Bílina nad Mostem, od roku 2010 také splňuje normu environmentální
kvality dle NV 61/2003.
Průměrné roční koncentrace amoniakálního dusíku (v mg/l)
10
9
8
7
6
5
4
3
2
1
0
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
1031 Bílina nad Mostem - Komořany
1030 Bílina Chanov
NV 61/2003 NEK-RP pro N-NH4+ je 0,23 mg/l
NV 61/2003 NEK-RP pro N-NH4+ (kaprové vody) je 0,16 mg/l
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Zdroj dat: Povodí Ohře, státní podnik
Graf 14: Vývoj amoniakálního dusíku v letech 2000-2012
6.13
Dusitanový dusík
Dusitany ve vodě vznikají jako meziprodukt biologických procesu nitrifikace a denitrifikace,
v menší míře i ze srážek z atmosféry. Koncentrace dusitanů jsou v povrchových i podzemních
vodách malé, setiny až desetiny N-NO2- mg/l, ale již setiny mohou být toxické pro ryby. Vývoj
průměrných ročních koncentrací dokládá graf 15, ve kterém lze sledovat vysoké koncentrace
v letech 2000-2001 v profilu Bílina Chanov. Na tomto profilu byly překročeny limity také
v letech 2002-2009. Naopak nízké koncentrace jsou zaznamenány v profilu Bílina nad Mostem.
35
Průměrné roční koncentrace dusitanového dusíku (v mg/l)
4
3
2
1
0
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
1031 Bílina nad Mostem - Komořany
1030 Bílina Chanov
NV 61/2003 NEK-RP pro N-NO2- (kaprové vody) je 0,14 mg/l
NV 61/2003 NEK-RP pro N-NO2- je 0,09 mg/l
2009
2010
2011
2012
Zdroj dat: Povodí Ohře, státní podnik
Graf 15: Vývoj dusitanového dusíku v letech 2000-2012
6.14
Dusičnanový dusík
Dusičnany vznikají jako konečný produkt rozkladu organicky vázaného dusíku. Větší množství
dusičnanů se do vody dostává ze zemědělství používáním hnojiv (především minerálních).
V povrchových vodách souvisí obsah dusičnanů se stupněm eutrofizace. V grafu 16 jsou
uvedeny průměrné roční koncentrace dusičnanového dusíku. V průběhu let 2000-2012 byly
průměrné roční koncentrace na obou profilech nižší, než je stanoveno NV 61/2003 s výjimkou
překročení limitu na profilu Bílina nad Mostem v roce 2005 a 2007.
Průměrné roční koncentrace dusičnanového dusíku (v mg/l)
8
7
6
5
4
3
2
1
0
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
1031 Bílina nad Mostem - Komořany
1030 Bílina Chanov
NV 61/2003 NEK-RP pro dusičnanový dusík je 5,4 mg/l
Graf 16: Vývoj dusičnanového dusíku v letech 2000-2012
36
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Zdroj dat: Povodí Ohře, státní podnik
6.15
Celkový fosfor
Celkový fosfor (TP) je dán množstvím anorganických orthofosforečnanů, polyfosforečnanů
a organicky vázaného fosforu. Do vod se fosfor dostává ve formě orthofosforečnanů
a polyfosforečnanů nejčastěji z hnojiv, pracích a chemických prostředků. Organicky vázaný
fosfor pochází z rozkladných produktů fauny a flóry, ze živočišných odpadů i chemických
přípravků používaných v zemědělství. Vývoj průměrných ročních koncentrací celkového
fosforu znázorňuje graf 17. Z dostupných dat byl překročen průměrný roční limit pro celkový
fosfor v letech 2000-2004 v profilu 1030 Bílina Chanov a v letech 2000-2003 a 20012 také
v profilu 1031 Bílina nad Mostem.
Průměrné roční koncentrace celkového fosforu (v mg/l)
0,50
0,45
0,40
0,35
0,30
0,25
0,20
0,15
0,10
0,05
0,00
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
1031 Bílina nad Mostem - Komořany
1030 Bílina Chanov
NV 61/2003 NEK-RP pro celkový fosfor je 0,15 mg/l
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Zdroj dat: Povodí Ohře, státní podnik
Graf 17: Vývoj celkového fosforu v letech 2000-2012
6.16
Chloridy
Chloridy se běžně nacházejí ve všech přírodních vodách a patří mezi nejčastěji se vyskytující
ionty. Vyšší koncentrace mohou poukazovat na fekální znečištění vod. Dalším zdrojem
znečištění jsou průmyslové odpadní vody. Chloridy nejsou hygienicky závadné, vyšší
koncentrace ovlivňují chuť vody. Graf 18 poukazuje na překročení průměrného ročního limitu
pro Cl- pouze v roce 2001 v profilu 1030 Bílina Chanov, v ostatních letech byl limit splněn.
37
Průměrné roční koncentrace chloridů (v mg/l)
200
180
160
140
120
100
80
60
40
20
0
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
1031 Bílina nad Mostem - Komořany
1030 Bílina Chanov
NV 61/2003 NEK-RP pro chloridy je 150 mg/l
2009
2010
2011
2012
Zdroj dat: Povodí Ohře, státní podnik
Graf 18: Vývoj chloridů v letech 2000-2012
6.17
Sírany
Sírany se vyskytují ve všech typech vod nejčastěji ve formě SO42- a patří mezi nejčastější
anionty. V běžných koncentracích nemají sírany zvláštní hygienický význam. Vyšší koncentrace
síranů ovlivňují zejména senzorické vlastnosti vody (např. chuť). V grafu 19 je patrné v letech
2000-2012 vyšší zatížení v tomto ukazateli v profilu 1030 Bílina Chanov. V profilu 1030 Bílina
Chanov došlo k překročení průměrného ročního limitu pro sírany 5x.
Průměrné roční koncentrace síranů (v mg/l)
300
250
200
150
100
50
0
2000 2001 2002 2003 2004 2005
1031 Bílina nad Mostem - Komořany
2006
1030 Bílina Chanov
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Zdroj dat: Povodí Ohře, státní podnik
Graf 19: Vývoj síranů v letech 2000-2012
38
6.18
Vápník
Vápník se běžně nachází v povrchových i podzemních vodách. Koncentrace vápníku jsou často
závislé množství rozpuštěného oxidu uhličitého. Společně s hořečnatými sloučeninami
způsobuje tvrdost vody. Průměrný roční limit pro vápník byl na obou profilech řeky Bíliny
splněn ve všech letech sledovaného období.
Průměrné roční koncentrace vápníku (v mg/l)
200
180
160
140
120
100
80
60
40
20
0
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
1031 Bílina nad Mostem - Komořany
1030 Bílina Chanov
Zdroj dat: Povodí Ohře, státní podnik
Graf 20: Vývoj vápníku v letech 2000-2012
6.19
Hořčík
Běžnou součástí vod je také hořčík. Ovlivňuje chuťové vlastnosti vody a určuje společně
s vápníkem stupeň tvrdosti vody. Průměrný roční limit pro hořčík byl na profilech 1030 Bílina
Chanov a 1031 Bílina nad Mostem – Komořany splněn ve všech letech sledovaného období.
Průměrné roční koncentrace hořčíku (v mg/l)
140
120
100
80
60
40
20
0
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
1031 Bílina nad Mostem - Komořany
1030 Bílina Chanov
NV 61/2003 NEK-RP pro hořčík je 120 mg/l
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Zdroj dat: Povodí Ohře, státní podnik
Graf 21: Vývoj hořčíku v letech 2000-2012
39
6.20
Fosforečnany
V přírodních a odpadních vodách se fosfor vyskytuje ve formě ortofosforečnanů (PO 43-),
polyfosforečnanů a organicky vázaného fosforu. Ve velkém množství způsobuje eutrofizaci
vod. Fosforečnany do vod dostávají z průmyslových hnojiv, z pracích a čisticích prostředků
obsahujících fosforečnany a z odpadních vod. Graf 22 dokládá vývoj průměrných ročních
koncentrací fosforečnanů na obou profilech řeky Bíliny. Vyšší koncentrace fosforečnanů
vykazuje profil 1030 Bílina Chanov, také nejvyšší průměrná roční koncentrace je zaznamenána
v tomto profilu v roce 2004.
Průměrné roční koncentrace fosforečnanů (mg/l)
1,2
1
0,8
0,6
0,4
0,2
0
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
1031 Bílina nad Mostem - Komořany
1030 Bílina Chanov
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Zdroj dat: Povodí Ohře, státní podnik
Graf 22: Vývoj fosforečnanů v letech 2000-2012
6.21
Sodík
Sodík se společně s draslíkem běžně vyskytuje v povrchových vodách, sodík většinou převládá.
Vyskytují se převážně jako kationty. Sodík a draslík nemají hygienický význam. Větší
koncentrace sodíku mohou ovlivňovat chuťové vlastnosti vody. V grafu 23 je znázorněn vývoj
průměrných ročních koncentrací sodíku v letech 2000-2012 v profilech 1030 Bílina Chanov a
1031 Bílina nad Mostem – Komořany. Vyšší koncentrace kromě roku 2008 jsou zaznamenány
v profilu 1030 Chanov. S několika výkyvy je vývoj u obou profilů pozorován jako klesající
v průběhu sledovaného období 2000-2012.
40
Průměrné roční koncentrace sodíku (v mg/l)
160
140
120
100
80
60
40
20
0
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
1031 Bílina nad Mostem - Komořany
1030 Bílina Chanov
2009
2010
2011
2012
Zdroj dat: Povodí Ohře, státní podnik
Graf 23: Vývoj sodíku v letech 2000-2012
6.22
Draslík
V grafu 24 je zaznamenán vývoj průměrných ročních koncentrací draslíku v letech 2000-2012
v profilech 1030 Bílina Chanov a 1031 Bílina nad Mostem – Komořany. Vyšší koncentrace
kromě roku 2008 jsou zaznamenány v profilu 1030 Chanov. Patrný pokles koncentrací draslíku
je sledován v profilu 1031 Bílina nad Mostem – Komořany od roku 2007. průměrné roční
koncentrace draslíku se naopak mírně zvyšují od roku 2009 v profilu 1030 Bílina Chanov.
Průměrné roční koncentrace draslíku (v mg/l)
16
14
12
10
8
6
4
2
0
2000 2001 2002 2003 2004
1031 Bílina nad Mostem - Komořany
1030 Bílina Chanov
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Zdroj dat: Povodí Ohře, státní podnik
Graf 24: Vývoj draslíku v letech 2000-2012
41
6.23
Hydrogenuhličitany
Koncentrace hydrogenuhličitanu ve vodách je na rozdíl od uhličitanu žádoucí. Spolu s CO2 a
CO3 významně ovlivňuje fyzikálně-chemické procesy, chemické procesy, složení a vlastnosti
vody jako je pH, neutralizační a tlumivou kapacitu vody. Příznivě ovlivňuj chuť vody. V grafu
25 jsou uvedeny průměrné roční koncentrace hydrogenuhličitanů v profilech 1030 Bílina
Chanov a 1031 Bílina nad Mostem-Komořany. Vyšší průměrné roční koncentrace vykazuje
profil 1030 Bílina Chanov ve sledovaném období 2000-2012.
Průměrné roční koncentrace hydrogenuhličitanů (v mg/l)
180
160
140
120
100
80
60
40
20
0
2000 2001 2002 2003 2004 2005
1031 Bílina nad Mostem - Komořany
1030 Bílina Chanov
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Zdroj dat: Povodí Ohře, státní podnik
Graf 25: Vývoj hydrogenuhličitanů v letech 2000-2012
6.24
Fekální koliformní bakterie
Fekální, koliformní a patogenní bakterie jsou běžným ukazatelem znečištění vody.
Mikroorganismy se přirozeně vyskytují ve vodním prostředí. Organismy, které se využívají jako
fekální indikátory, by měly splňovat požadavky: nebýt patogenní, být přítomny ve vysokém
počtu v exkrementech teplokrevných živočichů, nemnožit se ve vodě, být snadno stanovitelné,
přetrvávat ve vodě minimálně stejně dlouhou dobu jako patogeny a být rezistentní
k dezinfekčním činidlům a vlivům okolního prostředí podobně jako střevní patogeny.
Fekální (nebo přesněji termotolerantní) koliformní bakterie jsou koliformní bakterie, které
mají zachovány růstové a fermentační vlastnosti i ve 44 °C. Za typické zástupce koliformních a
zejména fekálních koliformních bakterií byly považovány příslušníci rodů Citrobacter,
42
Enterobacter, Escherichia a Klebsiella. V grafu 26 je uveden vývoj fekálních koliformních
bakterií. Vyšší zatížení vykazuje profil 1030 Bílina Chanov.
Průměrné roční hodnoty fekálních koliformních bakterií (KTJ/1ml)
1400
1200
1000
800
600
400
200
0
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
1031 Bílina nad Mostem - Komořany
1030 Bílina Chanov
Zdroj dat: Povodí Ohře, státní podnik
Graf 26: Vývoj ukazatele fekálních bakterií v letech 2000-2012
6.25
Koliformní bakterie
V následujícím grafu 27 jsou uvedeny také průměrné roční hodnoty koliformních bakterií.
Vyšší průměrné roční hodnoty ukazatele koliformních bakterií vykazuje na řece Bílině opět
profil 1030 Bílina Chanov.
Průměrné roční hodnoty koliformních bakterií (KTJ/1ml)
3000
2500
2000
1500
1000
500
0
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
1031 Bílina nad Mostem - Komořany
1030 Bílina Chanov
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Zdroj dat: Povodí Ohře, státní podnik
Graf 27: Vývoj ukazatele koliformních bakterií v letech 2000-2012
43
7
Vyhodnocení
Z celkového přehledu grafů v předchozí kapitole vyplývá, že ve sledovaném období v průběhu
13-ti let od roku 2000-2012 došlo ve většině ukazatelů k významnému poklesu koncentrací
na obou profilech řeky Bíliny – 1030 Bílina Chanov a 1031 Bílina nad Mostem - Komořany.
V některých ukazatelích (amoniakální dusík, dusičnanový dusík) však stále dochází
k překračování přípustných limitů normy environmentální kvality dle NV 61/2003 Sb. V tabulce
6 jsou uvedeny počty překročení průměrných ročních limitů dle NV 61/2003 Sb. z tabulky 6 lze
sledovat, že vyšší počty překračování průměrných ročních limitů v letech 2000-2012 vykazuje
profil 1030 Bílina Chanov a to v 10 ukazatelích. Profil 1031 Bílina nad Mostem – Komořany
překročil stanovený limit pouze v 6 jakostních ukazatelích.
Tabulka 6: Vyhodnocení sledovaných ukazatelů jakosti vody na řece Bílině a jejich překročení.
Sledované období 2000-2012
Ukazatel
teplota vzduchu
teplota vody
rozpuštěný kyslík
BSK5
CHSKMn
CHSKCr
reakce vody
RL při 105 st. C
konduktivita
NL při 105 st. C
veškeré železo
veškerý mangan
amoniakální dusík
dusitanový dusík
dusičnanový dusík
celkový fosfor
chloridy
sírany
vápník
hořčík
fosforečnany
sodík
draslík
hydrogenuhličitany
koliformní bakterie
fekál. kolif. bakterie
Počet překročení přípustných limitů NEK-RP dle NV/61/2003
Profil
Profil
1030 Bílina Chanov
1031 Bílina nad Mostem - Komořany
/
/
/
/
12
0
13
4
10
0
/
/
0
0
0
0
/
/
1
0
2
0
0
1
13
8
13
2
0
2
5
5
1
0
5
0
0
0
0
0
/
/
/
/
/
/
44
/
/
/
/
/
/
8
Závěr
Zpráva o vývoji kvality vody na vybraných profilech řeky Bíliny, kterou zpracovalo Ekologické
centrum Most pro Krušnohoří na základě spolupráce a poskytnutí dat od Povodí Ohře, státní
podnik, představuje ucelený přehled vývoje jakostních ukazatelů v hodnoceném období
13-let od roku 2000 do roku 2012.
Řeka Bílina patří již dlouhodobě mezi nejznečištěnější řeky v České republice, proto její stav je
dlouhodobě monitorován. Kvalita vody řeky Bíliny se v průběhu let 2000-2012 značně zlepšila
a pokles koncentrací je patrný jak na profilu 1030 Bílina Chanov, tak i na profilu 1031 Bílina
nad Mostem – Komořany. Stále jsou však na těchto profilech překračovány v některých
jakostních ukazatelích stanovené přípustné limity znečištění uložené NV 61/2003 Sb.
Při porovnání obou sledovaných odběrných profilů je prokazatelně vyšší zatížení v profilu 1030
Bílina Chanov. Na obou profilech jsou nejvíce překračovány jakostní ukazatele:

amoniakální dusík,

dusitanový dusík,

biochemická spotřeba kyslíku pětidenní.
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří v roce 2013 rozšířilo spolupráci s Povodí Ohře, státní
podnik o poskytování dat srážek i průtoků vody na vybraných profilech. Od roku 2013 je kvalita
vody sledována mimo uvedených profilů řeky Bíliny (1030 Bílina Chanov a 1031 Bílina nad
Mostem – Komořany) také na řece Ohři (1007 Ohře Stranná), Srpině (1083 Srpina Obrnice),
Loupnici (1374 Loupnice Jiřetín) a Bílém potoce (15306 Bílý potok ústí). Výstupní grafy jakosti
vody z těchto profilů jsou pravidelně publikovány na webu ECM.
45
9
Zkratky
ECM – Ekologické centrum Most pro Krušnohoří
HZS ČR – Hasičský záchranný sbor České republiky
NEK – norma environmentální kvality
NEK-RP – norma environmentální kvality vyjádřená jako celoroční průměrná hodnota
NEK-NPH – norma environmentální kvality vyjádřená jako nejvyšší přípustná hodnota (je
nepřekročitelná)
POh – Povodí Ohře, státní podnik
VÚV TGM, v.v.i. – VÝZKUMNÝ ÚSTAV VODOHOSPODÁŘSKÝ, T.G.MASARYKA, veřejně
výzkumná instituce
ZVHS – Zemědělská vodohospodářská správa
46
10 Zdroje
[1]
ŽIVÁ VODA. Evropská vodní charta [online]. 2013, poslední revize 04.07.2013 [cit. 2013-07-04].
Dostupné z WWW: <http://druidova.mysteria.cz/ZDRAVA_VYZIVA/VODA_ZIVA.htm>
[2]
ISSaR. JAKOST VODY V TOCÍCH – vyhodnocení indikátoru povodí [online]. 2013, poslední revize 04.07.2013 [cit. 201307-04]. Dostupné z WWW: <http://issar.cenia.cz/issar/page.php?id=1579>
[3]
MŽP. Plány oblasti povodí [online]. 2013, poslední revize 04.07.2013 [cit. 2013-07-04]. Dostupné z WWW:
<http://www.mzp.cz/cz/plany_oblasti_povodi>
[4]
Povodí Ohře, státní podnik. Výroční zpráva 2012 [online]. 2013, poslední revize 04.07.2013 [cit. 2013-07-04].
Dostupné z WWW: <http://poh.cz/profilfirmy/vyrocnizprava/Povodi_Ohre_vyrocni_zprava_2012_pro_web.pdf>
[5]
AGENTURA KONIKLEC. Živel voda. Praha : Agentura Koniklec. 2006. 302 s. ISBN 80-902606-5-9
[6]
Historie Litvínova a okolí. Příroda Mostecka [online]. 2011, poslední revize 1.7.2013 [cit. 2013-07-04]. Dostupné z
WWW: <http://litvinov.sator.eu/kategorie/krusnohori/krusnohori-priroda/priroda-mostecka>
[7]
Krajský úřad Ústeckého kraje. Ročenka životního prostředí Ústeckého kraje 2011 [online]. 2013, poslední revize
04.07.2013
[cit.
2013-07-04].
Dostupné
z
WWW:
<http://www.kr-
ustecky.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=450018&id=1671321&query=ro%C4%8Denka+%C5%BEivotn%C3%ADh
o+prost%C5%99ed%C3%AD&p1=84858>
[8]
NĚMEC, Jan a kol. Voda v České republice. Praha : Consult, 2006. 253 s. ISBN 80-903482-1-1
[9]
JIŘIČKA, Jan. Vzkříšení mrtvé řeky [online]. c 2006 - 2009, poslední revize 10. 05. 2008 [cit. 2013-06-30]. Dostupné z
WWW: <http://www.prateleprirody.cz/clanek-232>
[10]
MĚSTSKÝ ÚŘAD V LITVÍNOVĚ; ODBOR ŽP. Povodňový plán pro správní obvod ORP Litvínov [online]. 2012, poslední
revize 18. 04. 2012 [cit. 2013-06-26]. Dostupné z WWW:
<http://www.mulitvinov.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.aspx?id_org=8604&id_dokumenty=425903>
[11]
ŠILAR, Jiří. Hydrologie v životním prostředí. FŽP UJEP, Phare, sv.16, VŠB TU Ostrava, 1996. 136 s.
[12]
VALINA, Martin. Řeka Bílina, řeka s jedním neslavným primátem [online]. 2009, poslední revize 15.3.2009 [cit. 201307-02]. Dostupné z WWW: <http://www.krusnohorsky.cz/2009/03/15/reka-bilina-reka-s-jednim-neslavnymprimatem/>
[13]
BROŽA, Vojtěch a kol. Přehrady Čech, Moravy a Slezska. 1. vydání, Liberec : Knihy 555, 2005. 251 s. ISBN 80-8666011-7.
[14]
HULÁKOVÁ, Miroslava. Staré ekologické zátěže mizí, ale pomalu [online]. 2009, poslední revize 2.7.2013 [cit. 201302-07].
Dostupné
z
WWW:
<http://mostecky.denik.cz/zpravy_region/stare-ekologicke-zateze-mizi-ale-
pomalu20090530.html>
47
11 Seznam grafů, obrázků a tabulek
11.1
Seznam grafů
Graf 1: Vývoj počtu havárií na území v působnosti Povodí Ohře, státní podnik v letech 2007–2012 ................... 12
Graf 2: Vývoj teploty vody v letech 2000-2012 ..................................................................................................... 26
Graf 3: Vývoj teploty vzduchu v letech 2000-2012 ................................................................................................ 27
Graf 4: Vývoj rozpuštěného kyslíku v letech 2000-2012 ........................................................................................ 28
Graf 5: Vývoj BSK5 v letech 2000-2012 .................................................................................................................. 29
Graf 6: Vývoj CHSKCr v letech 2000-2012 ............................................................................................................... 30
Graf 7: Vývoj CHSKMn v letech 2000-2012 ............................................................................................................. 30
Graf 8: Vývoj pH v letech 2000-2012 ..................................................................................................................... 31
Graf 9: Vývoj konduktivity v letech 2000-2012 ..................................................................................................... 32
Graf 10: Vývoj RL v letech 2000-2012 ................................................................................................................... 32
Graf 11: Vývoj NL v letech 2000-2012 ................................................................................................................... 33
Graf 12: Vývoj železa v letech 2000-2012 ............................................................................................................. 34
Graf 13: Vývoj manganu v letech 2000-2012 ........................................................................................................ 34
Graf 14: Vývoj amoniakálního dusíku v letech 2000-2012 .................................................................................... 35
Graf 15: Vývoj dusitanového dusíku v letech 2000-2012 ...................................................................................... 36
Graf 16: Vývoj dusičnanového dusíku v letech 2000-2012 .................................................................................... 36
Graf 17: Vývoj celkového fosforu v letech 2000-2012 ........................................................................................... 37
Graf 18: Vývoj chloridů v letech 2000-2012 .......................................................................................................... 38
Graf 19: Vývoj síranů v letech 2000-2012 ............................................................................................................. 38
Graf 20: Vývoj vápníku v letech 2000-2012........................................................................................................... 39
Graf 21: Vývoj hořčíku v letech 2000-2012 ........................................................................................................... 39
Graf 22: Vývoj fosforečnanů v letech 2000-2012 .................................................................................................. 40
Graf 23: Vývoj sodíku v letech 2000-2012 ............................................................................................................. 41
Graf 24: Vývoj draslíku v letech 2000-2012........................................................................................................... 41
Graf 25: Vývoj hydrogenuhličitanů v letech 2000-2012 ........................................................................................ 42
Graf 26: Vývoj ukazatele fekálních bakterií v letech 2000-2012 ........................................................................... 43
Graf 27: Vývoj ukazatele koliformních bakterií v letech 2000-2012...................................................................... 43
48
11.2
Seznam obrázků
Obrázek 1: Území ČR je z hlediska správy vodních toků rozděleno do pěti státních podniků Povodí ...................... 9
Obrázek 2: Území ČR je dále rozčleněno do osmi dílčích povodí ........................................................................... 10
Obrázek 3: Rozčlenění území, které spravuje Povodí Ohře, státní podnik ............................................................. 11
Obrázek 4: Porovnání jakosti vody v tocích mezi dvouletími 1991–1992 a 2010–2011, ČR ................................. 15
Obrázek 5: Základní charakteristiky toku Bílina a jeho povodí ............................................................................. 21
Obrázek 6: Základní charakteristiky toku Bílina a jeho povodí - pokračování ....................................................... 22
Obrázek 7: Zakreslení odběrného místa 1031 – Bílina nad Mostem ..................................................................... 24
Obrázek 8: Zakreslení odběrného místa 1030 – Bílina Chanov ............................................................................. 24
11.3
Seznam tabulek
Tabulka 1: Základní údaje o Povodí Ohře, státní podnik ....................................................................................... 11
Tabulka 2: Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 61/2003 Sb. – přípustné znečištění povrchový vod.............................. 16
Tabulka 3: Sledované profily na řece Bílině od roku 2000 v ECM .......................................................................... 23
Tabulka 4: Rozšíření profilů, které od roku 2013 sleduje ECM .............................................................................. 25
Tabulka 5: Sledované ukazatele jakosti vody na řece Bílině ................................................................................. 25
49
50