Dějiny fyziky – Starověk

.
.
Dějiny fyziky – Starověk
Lukáš Richterek
Katedra experimentální fyziky PF UP, 17. listopadu 1192/12, 771 46 Olomouc
[email protected]
Podklad k předmětu KEF/DF: Dějiny fyziky
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
1 / 76
. Osnova
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
Fyzika
Mezopotámie
Slunce v životě dávných civilizací
Egypt
Indie a Čína
Řecko
Řecko: ionská přírodní filozofie
Pythagorejci
Eleaté a atomisté
Helénistický svět a Řím
Arabský svět
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
2 / 76
. Fyzika
Fyzika (z řeckého φυσικός (physikos): přírodní, ze základu φύσις
(physis): příroda, archaicky též silozpyt)
v dnešním smyslu od 19. století, fyzikus = lékař (hygienik), angl.
physicist×physician
zákonitosti společné všem oblastem přírodních jevů
věda – souhrn poznatků, způsob a proces poznávání světa; nutné
přesvědčení, že je poznatelný (Einstein); nekončící dobrodružství
(Einstein, Infeld)
poznání – „ob(d)raz světa“ v naší mysli, platí nějaké zákony =⇒
schopnost předvídat
jiný odraz – umění, věda je součástí naší kultury, potřebuje i
intuici i fantazii, údiv, zvídavost
mytologie, pseudověda
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
3 / 76
. Fyzika
Sir Karl Raimund Popper (28. července 1902
Vídeň – 17. září 1994 Londýn): falzifikace
možná definice
.
Věda je historický proces soustavného poznávání
světa, vytváření jeho vědeckého obrazu. Ověřuje své
poznatky, sama sebe opravuje, připravena připustit
.omyl nebo nepřesnost svého poznání
zkušenost (hod oštěpem), spojeno s technikou
(techné – řemeslo, lest, úskok; snažíme se nad
přírodou vyzrát?)
systematické pozorování =⇒ hypotézy =⇒
předpovědi =⇒ experiment =⇒ více
experimentů
Thomas Samuel Kuhn (18. července 1922 –
17. června 1996): Struktura vědeckých revolucí
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
4 / 76
. Fyzika
.
Fyzika
.
Základní věda o nejobecnějších vlastnostech přírodních objektů a
zákonitostech přírodních jevů, která vychází z pozorování, zkušeností,
experimentů, jejich výsledky matematicky zpracovává, výpočty
systematicky
ověřuje. Výsledky slouží lidstvu, z praxe čerpá podněty.
.
stará (předklasická) fyzika: před rokem 1600
klasická fyzika: (1600 – asi 1900)
moderní fyzika (relativistická, kvantová) (relativní pojem!)
Zpracování kovů: 8 000 př.n.l., od 4 000 př.n.l. doba historická, těžké
určit, co znali (bezdrátová telegrafie???)
v nánosech Tigridu nádobka, Fe tyč, Cu váleček, zalito asfaltem
(článek?), čočky v Nivie (?)
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
6 / 76
. Mezopotámie
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
7 / 76
. Mezopotámie
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
8 / 76
. Mezopotámie
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
8 / 76
. Mezopotámie
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
8 / 76
. Mezopotámie
civilizace žijící v povodí řek Eufrat a Tigris vobdobí 4. až 3.
tisíciletí př.n.l. – písemné doklady
60 soustava („šiklu“ → šekel, kopa – ještě Magdalena Dobromila
Rettigová (1785-1845), loket („kúš“ ≈ 50 cm)
hráze – objemy krychle, kvádru, hranolu, válce, tabulky x2 , x3 ,
√
2 na 5 des. míst
měření času
gnómon („ten, který ví“) – svislá tyč, sluneční hodiny
vodní, přesýpací hodiny, hoření svíce („uteklo mnoho vody“,
„dohořívá svíce života“)
sumerský den = 12 dvouhodin, 12 znamení zvěrokruhu
lunární kalendář (synodický měsíc ≈ 29, 5 dne), měsíce 29 a 30 dní,
rok začínal o jarní rovnodennosti a měl 355 dní (čas od času měsíc
navíc; Chammurabi – daně)
lunární kalendář i další semitské národy, muslimské státy (korán
zakazuje dodatečný měsíc, poslední měsíc 29 nebo 30 dní, podle
toho, kdy beduíni zahlédnou srpek nového měsíce)
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
9 / 76
. Mezopotámie (pokračování)
astronomie
znali saros T = 6 585 dnů 7 h 42 min (18 let 10 – 11 dnů) = 223
synodických měsíců =⇒ Slunce, Měsíc a uzly jeho dráhy ve stejné
poloze; zahrnuje 41 zatmění Slunce a 29 zatmění Měsíce a protože
počet dní není celý, neopakují se zatmění na stejném =⇒ zatmění
Slunce posunuta o 115° na západ
výhoda znalosti zatmění (Claudius 1.8. 45 n.l., v den jeho
narozenin; Kolumbus na 4. výpravě předpověď zatmění Měsíce
29.2.1504)
Stonehenge (2000 př.n.l.?)
Chaldejci: seznamy hvězd, komet, synodický měsíc na 1 s
sedmidenní týden (≈ fáze Měsíce), 7 „světel“ na obloze, která se
pohybují (S, M, 5 planet =⇒ 7 Bohů)
neděle = den zlata a Slunce – Utu, Helios, Sol v Římě
pátek jako jediný ženské bohyni – Ištar, Ester, Afrodita, Venuše,
germánská Freya
země – polokulovitá slupka obklopená vodou (zakřivení?)
voda – vše prostupující substance
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
10 / 76
. Gnómon
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
11 / 76
. Gnómon
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
11 / 76
. Slunce měřilo čas
Měsíc se od Země vzdaluje o 4 cm za rok, den
se prodlužuje asi o 1,7 ms/100 let
zemětřesení v JV Asii 2004 – zrychlení o 3 µs
přestupná sekunda
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
12 / 76
. Analemma
© Anthony Ayiomamitis
http://www.perseus.gr
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
13 / 76
. Analemma
© Anthony Ayiomamitis
http://www.perseus.gr
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
13 / 76
. Slunce v životě dávných civilizací
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
14 / 76
. Slunce v životě dávných civilizací
Stonehenge ≈ 2 000 př.n.l.
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
14 / 76
. Slunce v životě dávných civilizací
Jeskyně v údolí Plakánek (Kost) –
„sluneční kámen“ osvětlen večer v den
rovnodennosti
Klobuky u Kladna ≈ 3. stol. př.n.l
(„Zkamenělý pastýř“ 3 m, 5 t)
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
14 / 76
. Slunce v životě dávných civilizací
první předpověď: Thalés z Míletu 585 př.n.l.
Císař Claudius (10 – 54 n.l.) 1.8. 45 n.l. (v den jeho narozenin)
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
14 / 76
. Slunce v životě dávných civilizací
Kolumbus na 4. výpravě: předpověď zatmění Měsíce 29.2.1504, Jamajka
(Lodě poškozené bouřemi a neschopné plavby v zátoce Svaté Anny, dva
námořníci ve člunu na Hispaniolu, zbytek na Jamaice více než rok;
domorodcům se zajídalo chování námořníků, odmítali zásobovat; před zraky
užaslých náčelníků krátce po západu Slunce „nechal zmizet z oblohy Měsíc“)
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
15 / 76
. Slunce v životě dávných civilizací
.
Saros
.
T = 6 585 dnů 7 h 42 min (18 let 10 – 11 dnů) =
223 synodických měsíců =⇒ Slunce, Měsíc a
uzly jeho dráhy ve stejné poloze
.zahrnuje 41 zatmění Slunce a 29 zatmění Měsíce
Protože počet dní není celý, neopakují se
zatmění na stejném místě =⇒ zatmění
Slunce posunuta o 115° na západ
Babylóňané 2. tis. př.n.l., označení Chaldejci
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
15 / 76
. Egypt
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
16 / 76
. Egypt
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
17 / 76
. Egypt
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
17 / 76
. Egypt
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
18 / 76
. Egypt
od 3. tisíciletí př.n.l., papyrus, hieroglyfické
písmo, Rosettská deska (Napoleon, Jean F.
Champolion, první znaky Thomas Young
1819)
Rhindův papyrus (1500 př.n.l.) – řešení mat.
úlohy (Britské muzeum), nepoziční desítková
soustava
obsah kruhu = obsah čtverce o straně 8/9
průměru (p ≈ 3,16)
orientace pyramid podle světových stran,
nivelizace vodním kanálem
pravé úhly △ 3:4:5
objemy kvádru, hranolu, válce, komolého
jehlanu (pyramidy, sýpky); (ne obecné
vzorce)
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
18 / 76
. Egypt – solární kalendář
výpočty kolik chlebů apod. z určitého množství
ječmene (příděly dělníkům, česnek)
2 lokty (45 cm a „královský“ 53 cm – daně),
rovnoramenné váhy
12 měsíců po 30 dnech + 5 dní zasvěcených bohům
období záplav, růstu a žní (heliaktický východ Síria
– okolo letního slunovratu mizí na 70 dní pod
obzorem) =⇒ rozlévání Nilu
238 př.n.l. – opožďování, myšlenka přestupného
roku; Sosigenes (1. stol. př.n.l.) navrhl juliánský
kalendář, další reforma až 1582; prosadil Caesar
merchet k pozorování hvězd, ne záznamy;
„Polárkou“ Thuban v souhvězdí Draka
Thowt, bůh Měsíce, moudrosti, písma, matematiky,
astronomie a alchymie s hlavou ptáka Ibise,
ztotožňovaný s řeckým Hermem (hermetické nauky,
uzávěry)
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
Nabta Playa
(5000 př. n. l.?)
19 / 76
. Indie
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
20 / 76
. Indie
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
21 / 76
. Indie
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
21 / 76
. Indie
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
21 / 76
. Indie
povodí Indu v dnešním Pákistánu (Harappo, Mohendžodaro, 3. tisíciletí
př.n.l., objeveno 1924), asi kontakty se Sumery
Arjové (1500 př.n.l.) – hinduismu, převtělování, kasty
6. stol. př.n.l. – budhismus, zaměření na vnitřní život
Brahma – abstraktní podstata světa, Átman („dech“) ztělesnění duše, v
jednotě, člověk součástí vesmírného ducha (viz gaia)
z raného období veršované védy, souhrn vědění, zaznamenány 7.–5. stol.
př.n.l., představa o kosmické řádu „rta“
později příspěvek k matematice – desítkový poziční systém, používání 0
(876, možná od Číňanů, znali i Mayové); „šúnja“ = prázdný, arabsky
„sifr“ (cifra); záporná čísla, trigonometrické funkce
Árjabhata (5. – 6. stol.): Pythagorova věta, p ≈ 3,141 6, lineární
rovnice, sinus („ardhá-dřiva“) a kosinus, otáčení Země, příčiny zatmění
Brahmagupta (6.–7. stol.) poprvé myšlenka o přitahování vesmírných
těles (gravitaci)
Bháskara (1114 – 1185) encyklopedie „Siddhánta širómani“ (asi
„Diadém nauky“, soubor traktátů)
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
22 / 76
. Čína
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
23 / 76
. Čína
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
24 / 76
. Čína
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
24 / 76
. Čína
jedna z nejstarších kultur (3. tisíciletí př.n.l.), písmo
asi nejstarší nepřetržitě užívané, historické záznamy
knihtisk, svitky hedvábí, papír (105 n.l.)
úkazy na obloze, oznamování císaři (2137 př.n.l.
astronom popraven, neupozornil na zatmění Slunce)
lunární kalendář, Metonův cyklus (Meton z Athén,
432 př.n.l.): 19 tropických roků = 235 synodických
měsíců; nutno vložit někdy 13. měsíc (i Slované měli
„hruden“)
ne mytologie, ale abstraktní filozofie: „jang“ a „jing“
(protikladné principy), oživované kosmickou energií
„čchi“; jang kladný, světlý, aktivní, mužský; jing
záporný, temný, pasivní, ženský; nemohou být jeden
bez druhého (dualismus?, Bohr symbol na erb po
vyznamenání řádem Slona)
Konfucius (551 – 479 př.n.l.); morálka, výchova;
současník Sokrata;
Lao-c’ („Starý mistr“) – Kniha o tao a ctnosti, „tao“
(cesta), ne jedna podstata
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
25 / 76
. Čína
básník, malíř, filosof, matematik, astronom a
kartograf Čang Cheng (78–139)
složení vesmíru (měsíc má tvar koule a je
osvětlován Sluncem)
dvorním historikem, za povinnost zapisovat
astronomická pozorování, povodně, zemětřesení
=⇒ přístroj, který by signalizoval otřesy půdy
při zemětřesení („seismoskop“, jinak 19. stol. –
velká nádoba, těžký výkyvný bronzový válec
spojený soustavou osmi pák s tlamami osmi
draků na obvodu nádoby, v tlamě draka byla v
labilní poloze umístěna kovová kulička a pod ní
bylo osm bronzových žab s rozevřenými
tlamami; když se válec zachvěl vlivem chvění
půdy, pohnula se čelist draka v příslušném
směru, kulička vypadla z dračí tlamy a spadla
do žabí tlamy; záchvěvy půdy až na vzdálenost
několika set kilometrů)
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
25 / 76
. Čína
vlhkost vzduchu pomocí ptačích per, od počátku
letopočtu magnetická střelka k námořní navigaci,
objevili magnetickou deklinaci, elektrické jevy
vznikající třením pryskyřice, od prvního století
střelný prach (rakety u ohňostrojů, později vojenství)
2. stol. př.n.l.: Traktát o měřické holi, Matematika v
devíti knihách; úlohy a návody na jejich řešení
(zlomky, počítání úměr, řešení lineárních rovnic,
použití Pythagorovy věty, počítání obsahů rovinných
obrazců a objemů těles, výpočty druhých odmocnin
a třetích odmocnin a na ekonomické a účetnické
výpočty), záporná čísla
3. stol.: desítková soustava a způsob zápisu
desetinných zlomků (předstihli Evropu o zhruba 1000
let)
Lou Chuej zpřesňuje hodnotu čísla p pomocí
96úhelníku a 3072úhelníku vepsaného do kružnice
1303: Ču-š´ Tie – Jaspisové zrcadlo čtyř prvků –
Pascalův trojúhelník s binomickými koeficienty
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
25 / 76
. Čína
Liou Čou (≈ 600 n. l.),interpolace numerických
hodnot, myšlenka Eratostenova měření poledníkové
kružnice (Nan Kung Šao roku 725)
katalog asi 800 hvězd (4. století př. n. l., cca 200 let
před Hipparchem)
„ukazatel jihu“ (okolo 1160 př. n. l. věnuje císař
Čching Wang vyslanci z Tonkinu, dnes Vietnam)
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
25 / 76
. Divy světa
Egyptské pyramidy
(2550 př. n. l.)
Visuté zahrady Semiramidiny
(600 př. n. l.)
Feidiův Zeus v Olympii
(435 př. n. l.)
Artemidin chrám v Efesu
(550 př. n. l.)
Mauzoleum v Halikarnassu
(351 př. n. l.)
Rhódský kolos
(292–280 př. n. l.)
Maják na ostrově Faru
(3. století př. n. l.)
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
26 / 76
. Divy světa
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
26 / 76
. Řecko
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
27 / 76
. Řecko: počátky
velké stěhování z euroasijských stepí (pastevci, kočovníci),
počátek 2. tisíciletí př. n.l̇.
kmeny: Achájové (početní, Peloponés, Mykény, Tirunth), Ionové
(Attika – Athény, ostrov Euboi), Aiolové (Théby, Delfy); bronzové
zbraně, hrnčířský kruh, přišli i s koňmi (báje o Kentaurech)
vliv krétské kultury (okolo 1500 př. n. l. asi výbuch sopky,
Tsunami), první písmo
okolo 1200 př. n. l. vpád „mořských národů“, zánik chetitské říše,
do Řecka Dórové (železo, Poloponés, Kréta, jih Egejského moře –
Rhodos, Sparta), Ionové expandují do Malé Asie (Milétos,
Efesos), osady podél Středozemního moře =⇒ kontakt s
kulturami blízkého východu
upravují fénickou abecedu (ta bez samohlásek), základ azbuky a
latinky
8. stol. př. n. l. Iliada a Odysea, později divadlo, architektura, ...
„řecký zázrak“; nová společenská organizace pollis, vždy je možné
někam se odstěhovat
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
28 / 76
. Řecko: počátky
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
28 / 76
. Řecko: počátky
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
28 / 76
. Řecko: počátky
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
28 / 76
. Řecko: počátky
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
28 / 76
. Řecko: počátky
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
28 / 76
. Řecko: počátky
.
Hésiodos (7. stol. př. n. l.):
.
„cenou velkého díla (poznání) je lopota, a bohové stanovili, že se musí
platit
předem …“
.
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
28 / 76
. Řecko: počátky
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
28 / 76
. Řecko: ionská přírodní filozofie
počátek hledání podstaty světa, díla před Platonem se nedochovala
Thales z Milétu (625 – 547 př. n. l.)
znal saros, předpověď zatmění Slunce 28. 5. 585 př. n. l. v předvečer
bitvy mezi Médy a Lýdy
sklon ekliptiky, vysvětlení zatmění
pralátkou voda, Země plovoucí kruhová deska na nekonečném
oceánu, vlnění a bouře ⇒ zemětřesení (tektonické desky...)
geometrie, podobnost △ – výška pyramid, vzdálenost lodí, vodní
hodiny, jantar (řecky elektron), kámen z města Magnesia
(magnetovec) musí mít duši
pád do studny a příhoda se služkou
Anaximandros (610 – 546 př. n. l.); žák a přítel Thaletův
pralátkou apeiron, princip vznikání a zanikání (tao), pohybem a
kombinací se utvářejí 4 živly (stoicheia): země (studené + suché),
voda (studené + vlhké), vzduch (teplé + vlhké), oheň (teplé +
suché)
spis o přírodě (?) – vítr, déšť, blesk, zatmění, mapa zemí, sluneční
hodiny; Země válec, vznáší se ve středu světa, nepadá, neboť
stejně vzdálen od krajů (symetrie?), v neustálém pohybu, úlomky
ohnivé kúry Slunce, hvězdy; člověk z živočichů jiného druhu
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
29 / 76
. Řecko: ionská přírodní filozofie
Anaximenes (585 – 527 př. n. l.), žák Anaxomandra
pralátkou a podstatou vzduch (pneuma), přináší teplo od SLunce
hvězdy nehřejí pro velkou vzdálenost
zhušťováním vzduchu vítr, kapaliny, pevné látky
Země plochá okrouhlá deska v prostoru
Herakleitos (540 – 480 př. n. l.); žák a přítel Thaletův
pralátkou oheň (symbol pohybu, změny), jeho „směnou je veškero
a oheň je směnou veškera“ (energie?)
dialektika jednoty a boje protikladů („pantha rhei“)
„tento svět nestvořil žádný z bohů“, trvá věčně
prý dílo o přírodě, kritizoval řadu současníků, v ústraní
Anaxagoras (500 – 428 př. n. l.)
z Klazomén u Efezu, přišel do Athén, obvině z bezbožnosti,
uvězněn a vyhnán, Malá Asie v rukou Peršanů, zemřel v Lampsaku
základem nekonečné množství malých částeček (homoimeroi –
„semena věcí“), původně smíchána v chaos; připomínají dnešní
molekuly (už mají nějaké vlastnosti)
„žádná věc nevzniká a nezaniká, nýbrž se směšuje a rozlučuje“
spis o přírodě: smyslové poznání klamné, rozhodující rozum, Země
plochá deska ve vzduchu, Slunce a Měsíc žhavé kameny
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
29 / 76
. Pythagorejci
pokračování ionské školy
Pythagoras ze Samu (580 – 500 př. n. l.)
otec rytcem kamene na dvoře Polykrata, podporoval aristokracii,
po lidovém povstání uprchl (Egypt, Babylonie, Kréta, Kroton na
jihu Itálie)
škola (sekta), 600 žáků, přednášel zásadně v noci, členové
odevzdávají jmění, stejný oděv, denní rozvrh (sebezpytování, čtení
básní, gymnastika); chléb, med, voda
řada pověr: nevracet se pod odchodu, nezvedat upadlé věci,
nedotýkat se bílého kohouta, ...
důkaz známé věty, fascinace vztahy mezi malými přirozenými čísly
harmonie přírody (vyprávění o souzvuku kladiv a strun;√s
hmotnostmi a poměrem přirozených čísle není pravda m!), pro
délky platí (1:2 oktáva, 2:3 kvinta apod.)
číslo symbol harmonie a základ přírody
Země kulový (dokonalý) tvar (stín při zatmění Měsíce), obíhá
kolem centrálního ohně (nevidíme, jsme k němu zády, odraz Slunce,
Měsíc), ideální počet těles 10 = 1 + 2 + 3 + 4; vliv ještě u Keplera
spisy?
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
30 / 76
. Pythagorejci
Hippasos z Metapontu (okolo 450 př. n. l.): iracionální čísla (úhlopříčka
čtverce, poměr úseček nemusí být dán poměrem přirozených čísel),
„potrestán“ v moři Poseidónem, odklon ke geometrii
Empedokles (493 – 433 př. n. l.), žák Pythagora z Akragantu na Sicílii
filozof, řečník, básník, lékař, skok do Etny
obhájce demokracie
základ 4 živly, zápas lásky a sváru
Filolaos (500 – 428 př. n. l.): „O přírodě“, důkaz pěti pravidelných
mnohostěnů; pátý nadměsíční živel éter, každý živel mnohostěn (4-stěn
oheň, ...); vliv na Platona a Aristotela
Euxodos (408 – 355 př. n. l.)
tělesa vesmíru na dutých soustředných sférách, harmonické
vzdálenosti („hudba sfér“), celkem 27 (pohyb planet – na každou
4, po třech Měsíc a Slunce, stálice) ⇒ Hipparchos, Ptolemaios
„integrace“ (exhaustivní metoda), využil Archimedes
Herakleides (388 – 315 př. n. l.): otáčení Země, Merkur a Venuše okolo
Slunce
Archytas z Tarentu (428 – 365 př. n. l.): význam matematického důkazu,
kladky, šroub, kolo na hřídeli
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
30 / 76
Hekataios z Milétu, 500 BC
nejstarší dochovaná
mapa světa
(vzorem mapa
Anaximandra z Milétu 6. stol. BC
a babylónské mapy)
Indická představa světa
J. Bajer, UP Olomouc 2010
3
Herodotos z Helikarnasu, 450 BC
(otec dějepisu)
zapsal vzdálenosti mezi antickými městy
J. Bajer, UP Olomouc 2010
4
. Pythagorejci
katoptrika – geometrická optika, hlavně odraz
světla, představa paprsku a přímočaré šíření
Kepler: dioptrika se zabývá lomem; k zákonu
potřeba goniometrických funkcí (17. století)
problém vidění: „zrakové paprsky“, podobně
jako netopýr; problém proč to nefunguje v noci;
atomisté tvrdili, že ze svítících předmětů se
odlupují slupky, přenášejí tvar a barvu předmětů
(eidóla)
=⇒ Ideál krásy a harmonie – je příroda taková?
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
33 / 76
. Eleaté a atomisté
geometrie – statika, geometrická optika, problém
pochopení pohybu
eleaté – Elea (Velia) (I)
Zenon (490–430 př. n. l.): aporie, snaha dokázat
neexistenci pohybu, zkušenost není důkaz! podobně
Kantovy antinomie
základem světa jedno neměnné věčně existující
jsoucno
sofisté – Gorgias (483-380 př. n. l.), Sicílie; „O
nejsoucím čili o přírodě“
nic není
i kdyby něco bylo, nedalo by se to poznat
i kdybychom to poznali, nemohli bychom to
sdělit (nemělo by to smysl)
paradoxy nekonečných mnižin až do 19. stol.
(např. Bolzano), pohyb analýza
paradox Kréťana – jak rozhodnout, zda lže nebo ne
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
34 / 76
. Atomisté
Leukipos (490–420 př. n. l.)
dělení končí u atomů, ty dále nedělitelné,
neustálý pohyb, důležitý tvar, uspořádání,
poloha
„kvantování“ prostoru – amery
atomy se musí mít kde pohybovat =⇒ vakuum
Demokritos (asi 460–370 př. n. l.) z Abdér
(řecký „Kocourkov“)
zámožná rodina, hodně cestoval, chaldejští
mágové (s Peršany)
70 spisů, ateista, Platon ničil (?); mechanický
obraz přírody, věčná, neomezená v prostoru,
neustálý deterministický pohyb
atomy nekonečně tvrdé – nelze rozbít (dnes
kvarky?), spojování pomocí „háčků“ ⇒
struktury, v různých částech vesmíru se opakují
Mléčná dráha z hustě uspořádaných hvězd (až
Galileo s dalekohledem!)
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
35 / 76
. Atomisté
Leukipos (490–420 př. n. l.)
dělení končí u atomů, ty dále nedělitelné,
neustálý pohyb, důležitý tvar, uspořádání,
poloha
„kvantování“ prostoru – amery
atomy se musí mít kde pohybovat =⇒ vakuum
Demokritos (asi 460–370 př. n. l.) z Abdér
(řecký „Kocourkov“)
„…světy jsou nesčíslné a liší se velikostí …někde
vznikají, někde zanikají …Některé světy jsou bez
živočichů, rostlin a veškeré vlhkosti“ ⇒ Země
není ojedinělá, někde možná život
vše výsledkem spekulací
botanika, stavitelství (klenba?), politika,
výchova, morálka
magnetismus – podobné atomy
objem kužele a jehlanu (bez důkazu)
asi největší polyhistor před Aristotelem
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
35 / 76
. Epikuros
Epikuros (341–270 př. n. l.) na ostrově Samu
syn vesnického učitele, občan Athén, škola
Kepos (zahrada)
hodně žáků, mají ho rádi, filozofie – spokojit se
s málem
zdravotní problémy, poznání přírody ⇒ klid,
pocit blaženosti
proti skeptikům, astrologie „nicota“, bohové se
nesmí obtěžovat, se smrtí se „míjíme“, 300
svitků (většinou se nedochovaly)
atomy – nelze nekonečně dělit, připouští i
náhodný pohyb (srážky), rychlost atomu stejná
jako myšlenky :)
některé jevy nelze beze zbytku vysvětlit jen
úvahami (bouřka), vnímáme smysly
Titus Lucretius Carus (97–95 př. n. l.)
římský básník, často nemocen, sebevražda
De rerum natura – O přírodě
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
36 / 76
. Řecko
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
37 / 76
. Platón
Sokrates (469–399 př. n. l.)
„Poznej sebe sama“, „Vím, že nic nevím“ – k
pravdě sebepoznáním
odmítá autority, hlas svědomí božského původu
– odsouzen k smrti (odmítl záchranu)
žádné spisy, vliv přes žáky (sokratická metoda)
Platon (Aristokles, 427–347 př. n. l.)
Whitehead: „celá západní filosofie je jen
komentář k Platónovi“
8 let se Sokratem, po S. smrti cestuje,
opakovaně v Syrakusách (chce realizovat
představy o ideálním státu), do otroctví, přátelé
vykoupili
Akademia zrušena 529 n. l.Justiniánem (viz
novověké společnosti)
Obrana Sokratova, Ústava, Zákony, 34 dialogů
(viz Galileo – prezentace riskantních názorů)
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
38 / 76
. Platón
Sokrates (469–399 př. n. l.)
Platon (Aristokles, 427–347 př. n. l.)
náš svět pomíjivý a nedokonalý, vliv
pythagorejské mystiky
ideje – dokonalé a věčné (trojúhelník),
předměty světa ne
Nevstupuj, kdo neznáš geometrii
zpráva o zániku Atlantidy
jediný a jednorozený vesmír je největší, nejlepší,
nejkrásnější a nejdokonalejší
žáci Akademie např. Euxodos, Herakleides
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
38 / 76
. Řecko
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
39 / 76
. Aristotelés
Aristoteles (384–322 př. n. l.) za Stageiry
(poloostrov Chalkidiké)
tvůrce formální logiky
pozorování, experimenty (nasávání vody, šíření
zvuku)
první „fyzik“, ale hlavně spekulativní, Fysika až
do 18. stol. (latinský překlad)
meteorolog, zoolog, anatom, botanik × v
mnoha závěrech se mýlil
vyrůstal v Pelle (otec lékař makedonských
králů), pěstoun Proxen
v 17 letech – na 20 let do Platonovy Akademie
z jeho podání informace o jiných pramenech
po Platonově smrti do Assu (M. Asii), tyran
spolužák Hermeias, žení se s jeho neteří
Pythiadou, před Peršany utíká na Lesbos
342 př. n. l.učitelem Alexandra Makedonského
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
40 / 76
. Aristotelés
Aristoteles (384–322 př. n. l.) za Stageiry
(poloostrov Chalkidiké)
335 př. n. l.(Alexandrovo tažení) v Athénách
Lykeion (lyceum), peripató=procházet se –
peripatetická škola
velká knihovna, poznání z východu
protimakedonské nálady – zemřel v Chalkidy
(ostrov Euboia)
nepřejal Platonův idealismus (proto nevedl
Akademii) – „zlatá střední cesta“, umírněný
kompromisní postoj
logika: Organon (pojmy, definice, sylogismy)
základem látka (hylé) a materiál a tvar
(morfé), bytí jednota látky a tvaru
účel uvádí do pohybu – teleologie, 4 pozemské
živly a jeden nebeský
Metafysika („za fyziku“, 14 traktátů uspořádal
Andronikos Rhodský)
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
40 / 76
. Aristotelés
Aristoteles (384–322 př. n. l.) za Stageiry
(poloostrov Chalkidiké)
rozměry Země zhruba správně, odhad stálic
nereálný (9krát dále než ⊙)
Země nehybná koule (tělesa při svislém vrhu se
vrací)
rozpracoval Eudoxův model sfér (59), hybatel;
„přenechávám, kdo mají v tomto oboru
pevnější znalosti“, dogma z něj udělali později
Fysika, O nebi, O vzniku a zániku,
Meteorologika (světlo a zvuk v atmosféře,
bouře, halové jevy)
mořská voda více nadlehčuje, zvuk zhuštění a
zředění vzduchu, ozvěna, teplejší vzduch řidší;
ústřední problém přírodních věd: pohyb a
změna
horror vacui – nasávání vody
každé těleso přirozené místo (lehčí vzhůru), tó
próton kinún – prvotní hybatel
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
40 / 76
. Aristotelés
Aristoteles (384–322 př. n. l.) za Stageiry
(poloostrov Chalkidiké)
kinematika: 2 pohyby, věčný a dokonalý po
kružnici, přímočarý (je omezen, „strach z ∞“)
volný pád: ve vakuu vše stejně rychlé, to je
nemožné (!)
setrvačnost: „buď bude v klidu, nebo se bude v
prostoru pohybovat do neomezena, nebude-li
něco silnějšího překážet“, opět nemožné
při pohybu prostředím víry, ty pohánějí dále
pohyb: jakákoli přeměna, vznik a zánik,
uskutečňování toho, co jest možností (variační
princip?)
čas jest počtem pohybu, existuje jen přítomný
okamžik (nýn)
přes arabský svět do Evropy, nejprve pohanský
filozof, od 13. stol. na univerzitách
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
40 / 76
. Aristotelés
Aristoteles (384–322 př. n. l.) za Stageiry
(poloostrov Chalkidiké)
Hlavní omyly („zdravý rozum“):
sublunární (4 živly) a supralunární oblast (éter),
různé zákony; ideální kruhové pohyby
nehybná Země, výjimečné postavení
přirozené a násilné pohyby (hybatel)
zrychlení volného pádu
žádný tlak vzduchu na zemský povrch (lehčí
živly vzhůru)
komety, meteory, Mléčná dráha – hoření
mastných par v horních vrstvách atmosféry
strach z vakua, dělení pohybů (viz výše)
rychlost zvuku závisí na výšce tónu, světla
nekonečná
lékař Galenos, astronom Klaudios Ptolemaios,
spor o povahu vědy (platonovci – čistá,
peripatetikové i užitečná)
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
40 / 76
. Helenistický svět – Múseion v Alexandrii
323 př. n. l.– smrt Alexandra Makedonského,
rozpad říše
Ptolemaios I (vojevůdce A.) nová dynastie v
Egyptě, centrum Alexandria, vliv Aristotela
Euklides (360–290 př. n. l.), Základy (Stoicheia)
Múseion (Chrám múz), první vědecké středisko
s podporou státu, funguje 600 let
700 000 knih (svitků), knihovník nejvyšší, sály,
zahrady, pitevny, studovny, observatoře
inspirace pro další (Pergam), každé lodi
zabaveny knihy
vyhořela při dobytí Antoniem (dar Kleopatře z
Pergamu), 4. stol. n. l.fanatizovaní křesťané,
643 dobytí Araby (Amr Ibn al Ás)
dnes obnovena, vliv islámských duchovních (?)
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
41 / 76
. Helenistický svět – Theofrastos a Straton
Theofastos (373–288 př. n. l.) – botanik, dějiny
přírodní filozofie, vede Lykeium po Aristotelovi
(2000 žáků)
oheň neexistuje samostatně, spíše druh pohybu
než živel
zpochybnil teleologii (účel přílivu?)
Metafysika: „musíme zásadně postupovat tak,
že vycházíme z řemeslné praxe a hledáme
obdoby mezi přírodními a umělými procesy“
Straton z Lampsaku (320–268 př. n. l.),
vychovatel Ptolemaia II., vliv na budování
Múseia
spojení Arist. učení s atomismem, mezi atomy
„malá vakua“ (stlačitelnost, šíření zvuku),
diamant bez vakua
zájem o termiku, všechny živly ke středu světa
pantheismus (dle Cicera): „všechna božská moc
v přírodě a příroda, která je mocnou bytostí bez
tvaru a bez schopnosti cítění obsahuje v sobě
KEF/DF, PřF UP, všechny
5. listopadu 2013
příčiny vznikání, růstu a zániku“
(University of Athens)
42 / 76
. Helenistický svět – Archimedes
Archimedes (287–212 př. n. l.), zabit římským
vojákem („Neruš…“)
před ním (3/4. stol. př. n. l.): „Mechanické
problémy“, 36 kapitol, aplikace jednoduchých
strojů (kladka, klín, váhy, kormidlo, prak,
louskáček,…), válečné stroje, spíše kinematické
než geometrické úvahy
Syrakusy na Sicílii (735 př. n. l.osadníky z
Korintu), Hieron II. dohoda s Římany, po jeho
smrti porušena, po 2 letech roku
212 př. n. l.dobyty, Archimedes pomáhal
(Galenos apod. historka o zapalování lodí)
Marcellus dal s poztami pohřbít , na hrobě
koule a válec (vzorce pro objem si A. cenil)
otec Feidas astronom, příbuzný krále Hierona
(??)
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
43 / 76
. Helenistický svět – Archimedes
studoval v Egyptě (?), dopisoval si
Poselství Eratosthenovi (Efodos = O metodě,
objeveno začátkem 20. století), Holmes a
Watson
13 traktátů rodnou dórskou „syrakuštinou“,
většina spisů ztracena, známe z druhé (...) ruky
obvod, obsah kruhu, parabolická úseč, objemy
koule, úseče, elipsoidu, paraboloidu,
posloupnosti, velká čísla, důkaz Demokritova
vzorce pro objem kužele
O rovnováze neboli těžištích rovinných obrazců,
geometrické varianty exhaustivní metody
Pappos: „dejte mi pevný bod…“
Vitruvius: Heuréka!, heuristická metoda
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
43 / 76
. Helenistický svět – Archimedes
„O plovoucích tělesech“ (Ochumeron), 2 knihy,
originál počátkem 20. stol v jeruzalémském
klášteře (spodní vrsta, 1198 za 2 M$);
Archimedův zákon, stabilita plovoucích těles,
metacentrum, hydrostatické váhy (vážení na
vzduchu a pod vodou, určení hustoty, obdivoval
i Galileo)
kladkostroj (trojstěžník Syrakusia, 4 200 t(?))
kochlias (vodní šnek), čerpání vody, odmítl
sepsat učebnici strojnictví
„Počítání písku“ (Psammites), věnováno
Gelonovi (syn a spoluvladař Hierona), miriada
104 velké číslo, opájel se velkými čísly, kolik
zrnek písku ve vesmíru (1063 , dnes
1080 baryonů)
„O stavbě sféry“, prý planetárium?
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
43 / 76
. Helenistický svět – Aristarchos &
Aristarchos ze Samu (310–230 př. n. l.)
„O velikosti a vzdálenosti Slunce a Měsíce“,
úhel ≈ 3°, ve skutečnosti 9 ′ , Slunce větší než
Země i Měsíc a je mnohem dále, střídání dne a
noci, roční období
vzdálenost Měsíce triangulační metodou
„Hypotheses“: ve středu světa stojí nehybné
Slunce (je největší), kolem Země a planety,
sféra stálic, zmiňuje Archimedes
Eratosthenes z Kyrény (284–192 př. n. l.),
správce knihovny v Alexandrii, prvočísla,
geografie, kartografie, historie, literatura
odhad rozměrů Zeměkoule (chyba 18 %,
problém kolik 252 000 stadií)
sklon roviny ekliptiky, mapa známého světa
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
44 / 76
. Helenistický svět a Řím
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
45 / 76
. Helenistický svět a Řím
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
46 / 76
. Helenistický svět a Řím
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
47 / 76
. Helenistický svět a Řím
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
48 / 76
. Helenistický svět a Řím
Appolonios z Pergy (260–170 př. n. l.)
„Kónika“ (O kuželosečkách), řez dvojitého
kužele, vlastnosti
využil až Kepler
Pappos Alexandrijský (3. stol. n. l.): „Nechť jsou
dány tři předměty, z nichž každý může být
bodem, přímkou nebo kruhem; má se narýsovat
kruh, který prochází každým z daných bodů
(jsou-li dány jen body) a dotýká se daných
přímek či kruhů.“
Lucius Seneca (4 př. n. l.–65 n. l.)
„Naturales quaestiones“ (Otázky přírodovědy)
7 knih, ve středověku učebnice
stoická filozofie, vychovatel Nerona, sebevražda
Plinius starší (24 n. l.–79 n. l.)
„Historie přírody“ (Naturalis historia) – 37
knih, kompilace ze 2 000 spisů
chce pozorovat výbuch Vesuvu zblízka
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
49 / 76
. Helenistický svět a Řím
Pappos (4. stol. n. l.), „Mathematikai
synagogai“ – dějiny matematiky, 8. díl věnovaný
mechanice (Guldinovy věty)
Diofantos z Alexandrie (3. stol. n. l.),
diofantické rovnice
Ktesibios (3. stol. n. l.), holič a důvtipný
vynálezce
vodní hodiny (kamínky, hudební efekty), vodní
varhany
pumpa, hasičská stříkačka (Evropa v
17. století!),
dělo na stlačený vzduch (neujalo se)
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
50 / 76
. Helenistický svět a Řím
Filon z Byzantia (2. stol. n. l.) – teploměr
(baňka s vodou, závisí na tlaku vzduchu, horký
vzduch vzhůru podle Aristotela), vybral a popsal
7 divů světa
Heron (1. stol. n. l.)
ředitel Múseia, matematik, optik, vzorec pro
obsah △
arabský překlad „Heronova kniha o zvedání
těžkých předmětů“, „Beloponika“ (o pohybu
šípů a střel)
„O automatech“ (olejová lampa, dveře chrámu,
automat na limonádu)
„Pneumatika“, aeolipila (míč boha větrů Aióla)
odraz světla (rovina, válec, koule), „Fermatův
princip“ – příroda je vždy úsporná
nivelizační přístroje (mikrometrický šroub)
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
50 / 76
Helenistický svět – Hipparchos z Níkaie
. (190–120 př. n. l.)
observatoř na Rhodu, působil i v Alexandrii
vztahy sférické trigonometrie (bez goniom. fcí –
délky tětiv odpovídající středovému úhlu)
šedesátinné dělení úhlů
tropický rok na 6 min, platonský rok 36 000 let
(správně 25 725 let)
RM = 59RZ , sklon 5° k ekliptice
katalog 850 hvězd k roku 129 př. n. l., asi znal
astroláb
sféry nahradil kružnicemi – epicykl, deferent
(Apollonios), excentr
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
51 / 76
Zeměpisné souřadnice
Hipparchos z Nikáie, 2. stol. BC
(otec astronomie)
zavádí poledníky a rovnoběžky
nultý poledník přes Rhodos
Rhodos
zem. šířka
Ferro
Kanárské ostrovy
zeměpisná délka
Rhodos, Ferro, později
Norimberk, Paříž, Londýn
Greenwichský poledník 1883
J. Bajer, UP Olomouc 2010
Ptolemaios z Alexandrie, 2. stol.
podrobné mapy, souřadnice, legenda
nultý poledník Ferro (Kanárské ostrovy)
9
. Helenistický svět – Ptolemaios &
Klaudios Ptolemaios (85(90) n. l.–165 n. l.),
řecký matematik a astronom
geocentrická soustava v díle „Mégalé sybtaxis
tés astronomás“ (Velká skladba astronomie);
arabský („Tabrir al maghesti“) a latinský překlad
„Almagest“; 13 knih, Země nehybná koule,
ekvant (vyrovnávací bod pro polohu planety),
40 epicyklů
pravý a střední sluneční čas, předpovědi zatmění
(souhlas po celá staletí; Babyloňané jen
odpozorovaný saros)
katalog 1000 hvězd, ale polohy dopočítal od
Hipparcha (se systematickou chybou)
tabulky astronomické refrakce; dokázal, že díky
ní vidíme na obloze i hvězdy, které ještě nevyšly
nebo již zapadly za obzor
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
53 / 76
. Helenistický svět – Ptolemaios &
okolo 145 n. l.přístroj na měření úhlu dopadu a
lomu světla na rozhraní vzduchu, skla a vody.
změřil úhel lomu světla (ze vzduchu do vody, do
skla, ze skla do vody); tabulky (aproximace
parabolou) ještě kolem roku 1610 používány
Keplerem Feynman: Jedno z mála míst řecké
astronomie, kde lze nalézt experimentální
výsledky…jen čísla získaná aproximací
spis Geografia
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
53 / 76
. Helenistický svět a Řím
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
54 / 76
1154 Muhammad al-Idrisi
Tabula Rogeriana
pro sicilského krále Rogera II.
a arabský glóbus
*
ve středověku se maloval jih nahoře
J. Bajer, UP Olomouc 2010
15
. Helenistický svět a Řím: Hypatia
Hypatia z Alexandrie (asi 370–415 n. l.)
dcera matematika a astronoma Theona
(redigoval Euklidovy Základy)
nadání, matematické schopnosti, komentovala
Apollonia a Diofanta, astronomické tabulky,
konstrukce astrolábů
hydroskop (pozorování pod mořskou hladinou),
hustota kapalin, destilační přístroj, vlastnosti
zvuku
Rafael
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
56 / 76
. Helenistický svět a Řím: Hypatia
Hypatia z Alexandrie (asi 370–415 n. l.)
novoplatónská filozofie, působila silou
argumentů i podmanivým zjevem, rozsápána
fanatickým davem (konflikt s patriarchou
Cyrilem, na straně prefekta Oresta) – před oltář,
strhání oděvu, rozřezání těla křemeny a střepy,
spálení
.
pojmenována planetka
Citáty (údajné)
.
Ponechte si právo myslet. I špatně myslet je lepší,
než nemyslet vůbec.
.Ta nejhorší věc je učit pověry jako pravdu.
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
Rafael
56 / 76
. Helenistický svět: Kateřina Alexandrijská
Kateřina Alexandrijská: křesťanská
mučednice, kolem roku 300
pronásledování křesťanů císařem Maxentiem,
přesvědčila padesát pohanských filozofů, císař
je dal upálit
nabídl místo po svém boku, ona však odmítla
(zasvěcení panenství); hořící kolo zasáhl blesk,
nechal uřezat prsy a stít hlavu (ze žil světice
prýštilo mléko, andělé na Sinaj (klášter sv.
Kateřiny)
přemodelovaná postava starší pohanské bohyně
nebo inspirace Hipatií
patronka fakulty svobodných umění pařížské
univerzity a později ochránkyní univerzit vůbec
ctil Karel IV. (25. listopadu 1332 bitva u hradu
San Felice)
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
Caravaggio
57 / 76
. Kateřina Alexandrijská
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
58 / 76
. Arabský svět
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
59 / 76
. Arabský svět
622 Muhammad z Mekky do Jasribu (dnešní Medíny), „hidžra“
636 dobit Damašek, 642 Egypt, 711 přes Gibraltar
732 porazil Karel Martel u Poitiers
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
60 / 76
. Arabský svět
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
61 / 76
. Arabský svět
Arabští kalifové velkoryse podporovali rozvoj věd a umění v 8.
století se jejich říše rozkládala od Indu až po Pyreneje
Abbásovci v Bagdádu: al-Masúr, Hárún ar-Rašín 786–809 (Tisíc a
jedna noc), al-Mamún 809–833 (překlad Almagestu, zorganizoval
výpravu – při Mosule změřila poloměr Země s přesností 1 km)
Damašek, Bagdád („Dům moudrosti“, al-Mamún), Buchara,
Herat, Káhira, Cordoba, Sevilla, Granada, od roku 932 i Toledo
pokračovatelem helenistické Byzantská říše (Konstantinopol)
na počátku „barbaři“ (knihovna v Alexandrii), později vysoká
učení v Bagdádu, Cordobě, Toledu, 8.–11. stol. Cordobský kalifát
nejmocnějším a kulturně nejvyspělejším v Evropě; studují i mnozí
učenci z křesťanské Evropy (podkuřování muškátem, ostřikování
růžovou vodou, vybrané lahůdky), 1236 vypálil Ferdinand III.
Kastilský
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
62 / 76
. Arabský svět
Arabové vědění od Syřanů, Řeků, Indů a ode všech, se kterými se
na svých výbojích nebo obchodních cestách setkali mnohé z
kultury Dálného Východu a Indie =⇒ prvními zprostředkovateli
mezinárodní vědy, často encyklopedisté, řada jazyků
přeložili významná díla řeckých filozofů, matematiků i astronomů,
přes Španělsko do Evropy:
Gherard z Cremony (asi 1114–1187) do Toleda, překlad do latiny
(Základy, Almagest,…)
z Indie převzatá desítková soustava (arabské číslice) a 0 – nula
trigonometrie, buzola, střelný prach, papír, cukrová třtina
destilace alkoholu (abstinenti!), amalgamovaná skleněná zrcadla,
voňavky, voňavá mýdla (perská růže, samarkandský bazilišek,
albánský leknín, tibetský mech – vše lze opatřit)
zpřesnění astronomie: zenit, azimut, nadir, Aldebaran, Rigel,
Atair, Vega
kvalitní ocel, lékařství (pitva zakázána!), přesnost měření hustoty
na hydrostatických vahách (praktické využití)
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
62 / 76
. Arabský svět: Gherard z Cremony
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
63 / 76
. Arabský svět
Ibn Sína (Avicenna, 980–1037) z Buchary
Abú Alí al-Husajn ibn Abdulláh ibn Síná
100 spisů, rodný jazyk perština, píše arabsky
× Aristoteles: látka trvá věčně
„Lépe než se zbývat matematikou, logikou nebo
hvězdami je zvolit si jako povolání medicínu.
Lékaře potřebují všichni…“
Ibn Rušd (Averroes, 1126–1198)
v Cordobě, vliv na Evropu
důkazy řečnické (lid), víry (teologie) a logické
(filozofie)
svoboda bádání – spor s dogmatikou
Moše ben Maimon (Maimonides, 1135–1204)
židovský myslitel a lékař, spojení rozumu a víry
Einstein: „M. byl jednou z těch silných
osobností, které svými spisy a svým lidským
úsilím pomáhaly dláždit cestu dalšímu vývoji
evropské kultury.“
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
Hrobka v
Hamadanu
64 / 76
. Arabský svět
al-Chwárizmí (780–850)
Abú Abd Alláh Muhammad Ibn Músá
al-Chórezmí Abú Dža’far (Chovarizmí,
Choresmí)
správce Domu moudrosti
Kitab al-muchtasav min chisáb al-džabr
wa-l-mukabala (o řešení rovnic)
Kniha o sčítání a odčítání podle indického
počtu
zidž – první trigonometrické tabulky
poloha 489 míst, astroláb, sluneční hodiny
al-Farghání (Alfraganus, 9. stol.)
„Úvod do astronomie“
pochybnost o rotaci sféry hvězd
al-Bitrudži (Alpetragius, 12. stol.)
pohyb planet vyvolává centrální těleso, síla
klesá se vzdáleností
proti epicyklům
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
65 / 76
. Arabský svět
al-Battání (Albategnius, 858–929)
z Battánuv Sýrii, psal arabsky
sekta Sabejců – panteismus
chalífův místodržící
výstřednost dráhy planet, sklon ekliptiky,
oprava hvězdného roku (několik s)
„Nauka o hvězdách“, překlad do latiny, pohyb
Slunce mylně precesí osy
přesné tabulky (Vatikán, Escorial), tisk 1537 s
komentářem Regiomontana
al-Zarkálí (Arzachel, 1029–1087)
v Toledu, k dispozici al-Battáního tabulky
Alfonsínské tabulky 1252
král Kastilie a Leonu Alfons X. Moudrý
univerzita v Salamance, překlad Bible; 1240
povolal 50 učenců pro tabulky, tisk v
Benátkách 1483; Kdyby se Bůh se mnou poradil,
byl bych mu doporučil jednodušší mechanismus...
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
65 / 76
γ
γ
≈ ≈ γ
!"$%&
)
)
!"
'
+
#"$
" !"! %&
(!$
)* !"! %&
,!,!∆./0!1!2
≈
( Ω ∆) . Arabský svět
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
68 / 76
. Arabský svět
Ibn al-Haitham (Abu Ali Mohammed Ibn
al-Hasan); Alhazen (965, Basra–1040)
na dvoře káhirského kalifa jménem Fatimid
Caliph al-Hakim
úkol prozkoumat praktické možnosti regulací
Nilu, které popsal
podřadné úřednické místo, předstíral dušení
chorobu, po smrti kalifa v roce 1021 náhle
„vyzdravěl“
živil se opisováním Euklidových a Ptolemaiových
spisů.
optika: rovinná a dutá zrcadla sférického,
parabolického a kuželovitého tvaru z vyleštěných
kovů
odlil sklo s konkávním povrchem, vytvořil první
lupu
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
69 / 76
. Arabský svět
Ibn al-Haitham (Abu Ali Mohammed Ibn
al-Hasan); Alhazen (965, Basra–1040)
pomocí delší rovné trubičky, kterou procházel
světelný paprsek, dokázal, že světlo se šíří
přímočaře
camera obscura, zjistil, že camera obscura
převrací obraz; světelné paprsky, které se
protínají, se vzájemně neovlivňují
teorie vidění; světlo vychází z předmětů a
dopadá do oka, které předmět zaregistruje.
objevil zákony perspektivy
Abu Said al-Ala ibn Sahl (940–1000): „O
zapalujících sklech“, tvrzení o lomu na rozhraní,
geometrická konstrukce bez důkazu
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
69 / 76
. Arabský svět: ibn Sahl
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
70 / 76
. Středověk
Monte Cassino: 1. opatství založené v roce 529 sv. Benediktem
z Nursie 130 km od Říma, zničeno náletem r. 1944
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
71 / 76
. Středověk: Montserrat
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
72 / 76
. Středověk: Mont St. Michel
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
73 / 76
. Středověk
Břevnovský klášter benediktinů v Praze–Břevnově – nejstarší mužský
klášter v Čechách, roku 993 kníže Boleslav II. a biskup Vojtěch
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
74 / 76
. Středověk
Sázavský klášter (1032)
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
75 / 76
. Středověk
Strahovský klášter, nejstarší premonstrátský klášter v Čechách (1143)
KEF/DF, PřF UP, 5. listopadu 2013
76 / 76