Duchovní osa Moravy D.o.M.

Víkend otevřených zahrad
katedrála sv. václava v olomouci
arcidiecézní muzeum olomouc • zdíkův palác
květná a podzámecká zahrada v kroměříži
14. – 15. 6. 2014
Hortus Magicus
Festival raně barokní kultury v zahradách
a zámku v Kroměříži
Arcibiskupský
palác Olomouc
květná zahrada v kroměříži • 5. – 7. 9. 2014
Festival raně barokní kultury si klade za cíl založit tradici
festivalu specificky zaměřeného na prezentaci kultury 17. století
(Květná zahrada + zámek) s přesahy do 18. a 19. století (Podzámecká zahrada + zámek) odehrávajícího se v areálu Arcibiskupského
zámku v Kroměříži. Festival v sobě přirozeně propojuje dílčí umělecké obory – hudbu, divadlo, zahradní umění, architekturu ad.
spolu s jejich prezentací pro odbornou i nejširší laickou veřejnost.
Festival je tak ve své podstatě oslavou a prezentací jednoho z nejucelenějších a nejvzácnějších zámeckých areálů na našem území
a jeho naprosto jedinečného genia loci.
prohlídky zahrady, specificky zaměřené odborné přednášky, edukační programy pro dětské návštěvníky, ukázky zahradnického
řemesla a aranžování květin, koncerty, divadlo, opera, slavnostní
nasvětlení zahrady vycházející z dobových principů, barokní ohňostroj, promítání filmu ad. Všechny akce v sobě budou odrážet
kulturu 17. století – tedy období budování jedinečného areálu Arcibiskupského zámku a zahrad v Kroměříži za episkopátu olomouckého biskupa Karla II. Lichtensteina z Castelkornu.
instituce v českých zemích měli právo razit vlastní mince a také
tato sbírka patří k nejúplnějším v České republice.
Numismatika
Vystavené exponáty jsou rozděleny do několika tematických okruhů představujících vývoj mincovnictví v této oblasti od raně-středověké denárové po tolarovou měnu pozdního 18. století. V centru
pozornosti jsou také medaile z období od 16. do poloviny 19. století,
dokládající vysokou úroveň uměleckého řemesla v oblasti s výjimečnými ikonografickými motivy a také vypovídající o vybraném
mecenátu ze strany dotčených arcibiskupů.
Kabinet mincí a medailí I.
Mince a medaile porýnských
duchovních kurfiřtů
arcibiskupský zámek v kroměříži • ii. patro zámku • 6. 6. – říjen 2014
Mincovnictví kardinála Dietrichsteina arcibiskupský palác olomouc • 9. 9. – 31. 10. 2014
Mince a medaile porýnských
duchovních kurfiřtů arcidiecézní muzeum olomouc • 6. 6. – říjen 2014
Sbírka mincí a medailí olomouckého arcibiskupství uložená
v kroměřížském zámku je výsledkem poměrně pozdní sběratelské aktivity olomouckých arcibiskupů a patří tím k nejmladším
zámeckým sbírkám. Od episkopátu Friedricha Egona von Fürstenberga (1853–1891) získává jasnou koncepci, která se soustředí
na ražby evropských duchovních osob. Dnes tak kolekci tvoří
osm částí rozdělených podle hodností mincovních pánů – mince
a medaile papežské, arcibiskupské, biskupské, opatské, duchovních řádků atp. Pro české země má největší význam část ražeb
olomouckých biskupů a arcibiskupů, kteří jako jediná církevní
kontakt
Arcibiskupský palác Olomouc
Wurmova 9, 771 01 Olomouc | tel.: 587 405 421 | e-mail: [email protected]
[email protected] | www.arcibiskupskypalac.cz
Arcidiecézní muzeum Olomouc
Václavské nám. 3, 771 11 Olomouc | tel.: 585 514 111 | e-mail: [email protected]
www.olmuart.cz
Arcibiskupský zámek v Kroměříži
Sněmovní nám. 1, 767 01 Kroměříž | tel.: 573 502 011 | e-mail: [email protected]
www.zamek-kromeriz.cz
Festival navazuje na dílčí projekty realizované již v minulosti.
V současné doby se všechny tyto jednotlivé kroky upírají ke slavnostnímu otevření areálu Květné zahrady po rozsáhlé rekonstrukci. A právě při této příležitosti by mělo dojít k uspořádání prvního
ročníku festivalu raně barokní kultury Hortus Magicus. Tato třídenní akce je orientována jak na odbornou veřejnost (v pátek 5. 9.
2014 proběhne mezinárodní konference na téma obnovy Květné
zahrady), tak i na nejširší laickou veřejnost. Součástí víkendového
programu (sobota 6. 9. 2014, neděle 7. 9. 2014) budou komentované
Stálá expozice umístěná ve druhém patře kroměřížského zámku
v místě tzv. Trezorové knihovny zpřístupňuje ražby nejvýznamnějších evropských vydavatelů mincí v minulosti – arcibiskupů-kurfiřtů z Mohuče, Kolína a Trevíru. Celkem se ve sbírce nachází
cca 950 kusů mincí a medailí této provenience, zpřístupněno je
přibližně 400 položek.
Trojrozměrné exponáty doplňují doprovodné texty a grafické listy s dobovými pohledy na arcibiskupská sídelní místa a města,
v nichž byly vystavené mince a medaile raženy.
Expozice je doprovázena řadou dílčích výstav uspořádaných jak
v Arcidiecézním muzeu Olomouc, tak v Arcibiskupském paláci
v Olomouci.
Vokální tvorba renesančních a raně barokních italských autorů (Claudio Monteverdi, Gesualdo di Venosa, Orlando di Lasso,
Josquin Desprez) nabídne zajímavou konfrontaci s německou protestantskou tvorbou, zvláště pak dílem významného předbachovského skladatele Heinricha Schütze.
Georg Muffat, Houslová sonáta, 1677,
Arcibiskupský zámek v Kroměříži
Johann Heinrich Schmelzer, Sonáta
Cu-cu, (1669), Arcibiskupský zámek
v Kroměříži
květná zahrada v kroměříži • 5. – 7. 9. 2014
Hudba spjatá s olomouckým biskupstvím a arcibiskupstvím
se vždy provozovala ve významných kostelích či rezidencích
Inspirace pro dramaturgický záměr koncertů v rámci projektu
Duchovní Osy Moravy má souvislost s otevřením rekonstruované
Hudba
Kabinet hudby I.
Hudební sbírka kroměřížského zámku
nová knihovna • ii. patro zámku • duben – říjen 2014
Instrumentální hudba italsko-rakouské
provenience 17. století / Musica Divina
arcidiecézní muzeum olomouc • sál mozarteum • 23. 4. 2014
Duchovní hudba německo-italské
provenience 17. století / Illegal Consort Brno
Vokálně-instrumentální hudba
francouzsko-italské provenience 17. století
/ Hofmusici, Musica Florea
Doprovodné koncerty festivalu k otevření
rekonstruované Květné zahrady
Christoph Hoffmann, Medaile – dvacetidukát, konec 17. století
První koncert představí instrumentální hudbu italsko-rakouské
provenience 17. století, konkrétně skladby pro sólové housle a basso continuo z lichtensteinské hudební sbírky. Tyto kompozice zde
mají své nezastupitelné místo, protože jsou odrazem skladatelského a virtuosního umění autorů působících přímo v biskupské kapele v Kroměříži nebo se díky svému ohlasu dostaly mezi zámecký
repertoár darem váženému mecenáši umění.
a sdružovala hudební autority středoevropského významu. Hudba provozovaná v olomouckém chrámu sv. Václava držela krok
s vývojem vícehlasého zpěvu a svého prvního vrcholu dosáhla
za působení Jacoba Handla. Hlavní hudební centrum v 17. století se soustředilo do Kroměříže, rezidenčního sídla olomouckých
biskupů. Olomoucký biskup Karel II. z Lichtensteinu-Castelkorna založil v Kroměříži proslulou biskupskou kapelu, kde působili
především Pavel Josef Vejvanovský, Heinrich Ignaz Franz Biber
ad. Repertoár biskupské kapely byl obohacován o hudbu především z vídeňského a salcburského dvora, ale též z italských hudebních center. Během 18. století se Kroměříž stala také jedním
z míst, kde se provozovala i opera. Později byla biskupská kapela
rozšířena do podoby klasicistního orchestru, který zval biskup
Maxmilián z Hamiltonu (1761–1776) do své olomoucké rezidence,
kde byly provozovány první veřejné koncerty zvané Collegium
musicum. Hudební dění v katedrále sv. Václava, nejvýznamnějším
centru duchovní hudby v Olomouci, bylo v rukou autorů regionálního významu (Philip Jacob Rittler, Václav Matyáš Gurecký, Josef
Gurecký). Pozdější transformace kapely do dechové harmonie
podlehla trendu vojenských kapel a v této podobě se udržela až
do 19. století. Poslední významnou roli ve vývoji hudebního umění
sehrálo přátelství arcivévody Rudolfa Jana (1819–1831) s Ludwig
van Beethovenem. Skladatel zkomponoval a dedikoval svému mecenáši slavnou Missu Solemnis. Hudební dění na přelomu 19. a 20.
století se neslo v duchu cyrilské reformy chrámové hudby, které
zcela podlehla tvorba kapelníka P. Křížkovského a ještě doznívala
na kůru sv. Václava v Olomouci za Josefa Nešvery.
arcibiskupský palác olomouc • slavnostní dvorana • 7. 6. 2014
Květná zahrada v Kroměříži
Květné zahrady v Kroměříži. Programové zaměření koncertů odkazuje na hudbu převážně 17. století a vztahuje se k významným
teritoriím, kde vzkvétalo hudební umění a ovlivňovalo zbytek
Evropy. Jedná se především o Itálii, Francii a Německo.
Vrcholem doprovodných koncertů projektu Duchovní Osy Moravy bude slavnostní otevření rekonstruované Květné zahrady
v Kroměříži. Tematika zahradní kultury v hudbě bude nosným
pilířem pro vokálně-instrumentální hudbu především v operním
představení Il Giardino della Virtù (Zahrada ctnosti) od vídeňského dvorního skladatele Antonia Draghiho a také odrazem
versailleských zahrad v tvorbě dvorního skladatele Krále Slunce
Jeana-Baptisty. Lullyho. Kroměřížská rezidence se ve své znějící
kráse představí jako zrcadlo kulturního dění na vídeňském a versailleském dvoře.
Arcibiskupský palác Olomouc
stálá expozice
Historické reprezentační sály
celoročně • i. patro paláce
krátkodobé výstavy
Viz aktuální program na www.arcibiskupskypalac.cz
celoročně
otevírací doba
duben, říjen • pondělí – pátek (po předchozí rezervaci) • víkendy a svátky • 10:00 –17:00 hodin
(začátek poslední prohlídky v 16:00 hodin)
květen – září • denně mimo pondělí • 10:00–17:00 hodin
(začátek poslední prohlídky v 16:00 hodin)
listopad – březen • pondělí – pátek (po předchozí rezervaci)
———
Arcidiecézní muzeum Olomouc
stálé expozice
Ke slávě a chvále / Tisíc let duchovní kultury na Moravě
celoročně
Zdíkův palác
24. 4. – 28. 9. 2014
krátkodobé výstavy
Viz aktuální program na www.olmuart.cz
celoročně
Duchovní
Osa
Moravy
D.O.M.
Duchovní Osa Moravy – Dvě města – Tři objekty
Tisíc let kulturních a duchovních dějin Moravy
Arcibiskupský
palác Olomouc
otevírací doba
denně mimo pondělí
10:00–18:00 hodin (poslední vstup v 17:30 hodin)
———
Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži
Arcidiecézní muzeum Kroměříž
Arcidiecézní
muzeum Olomouc
stálé expozice
Reprezentační sály
i. a ii. patro zámku • duben – říjen 2014
Zámecká obrazárna
ii. patro zámku • duben – říjen 2014
střednědobé expozice
Arcibiskupský
zámek v Kroměříži
Kabinet hudby I. / Hudební sbírka kroměřížského zámku
nová knihovna • duben – říjen 2014
Kabinet zahradní kultury / 500 let zahradní kultury v Kroměříži
zámecká obrazárna • ii. patro zámku • duben – říjen 2014
Kabinet mincí a medailí I. / Mince a medaile porýnských
duchovních kurfiřtů
ii. patro zámku • 6. 6. – říjen 2014
krátkodobé výstavy
Viz aktuální program na www.zamek-kromeriz.cz
duben – říjen 2014
Koncert v sále Mozarteum, Arcidiecézní muzeum Olomouc
otevírací doba
duben • 9:00– 16:00 hodin (pouze víkendy a ohlášené skupiny)
květen – červen • 9:00–17.00 hodin
červenec – srpen • 9:00–18:00 hodin
září • 9:00–17:00 hodin | říjen • 9:00–16:00 hodin
(pouze víkendy a ohlášené skupiny)
Ucelený návštěvnický program pro milovníky památek
a umění rozvinutý mezi Olomoucí a Kroměříží, který
představuje bohaté kulturní a duchovní dějiny podstatné
části Moravy v rámci tisíciletého vývoje.
garanti projektu
partneři projektu
Ucelený návštěvnický program pro milovníky památek a umění
rozvinutý mezi Olomoucí a Kroměříží, který představuje bohaté
kulturní a duchovní dějiny podstatné části Moravy v rámci tisíciletého vývoje. Teprve po zhlédnutí všech tří objektů, které jsou
součástí Duchovní Osy Moravy získá návštěvník úplný obraz
o významu a šíři aktivit spojených s působením olomoucké
arcidiecéze na Moravě. Základem jsou konkrétní prohlídkové
trasy tří objektů a dále společné výstavní, publikační, edukační,
prezentační a marketingové produkty.
Duchovní Osa Moravy
D.O.M.
Program společných aktivit
pro rok 2014
Jednotlivé historické objekty a sbírky představují samy o sobě
nejen úctyhodný souhrn architektur či uměleckých exponátů,
ale jsou také „Bránou“ k poznání minulosti regionů a měst,
krajiny a společenství, tradic a duchovních hodnot olomoucké
arcidiecéze. Projekt Duchovní Osy Moravy je postaven na prezentaci jednotlivých objektů a expozic prostřednictvím těchto
základních témat:
• Duchovní dějiny olomoucké diecéze a arcidiecéze
• Umělecký mecenát olomouckých biskupů a arcibiskupů
• Umělecký mecenát olomoucké diecéze a arcidiecéze
• Rezidenční kultura olomoucké diecéze a arcidiecéze
• Územně-hospodářská správa olomoucké diecéze
a arcidiecéze
Kočár biskupa Ferdinanda Julia Troyera z Troyersteinu, 1. čtvrtina 18. století
a 1746 –1747, Arcidiecézní muzeum Olomouc
Ceník společné vstupenky
do objektů Duchovní Osy Moravy – D.O.M.
velký okruh
malý okruh
arcibiskupský palác olomouc
arcidiecézní muzeum olomouc
arcibiskupský zámek v kroměříž
arcibiskupský palác olomouc
arcidiecézní muzeum olomouc
plné vstupné 180 kč
plné vstupné 100 kč
poloviční vstupné 120 kč
(studenti, senioři)
poloviční vstupné 50 kč
(studenti, senioři)
rodinné vstupné 420 kč
rodinné vstupné 230 kč
vstupenka umožňuje jednu návštěvu objektů po dobu
jednoho kalendářního roku
vstupenka umožňuje jednu návštěvu objektů
po dobu dvou dnů
arcibiskupský palác olomouc www.arcibiskupskypalac.cz
arcibiskupský zámek v kroměříži www.zamek-kromeriz.cz
arcidiecézní muzeum olomouc www.olmuart.cz
www.duchovniosa.cz
Architektura
arcibiskupský zámek v kroměříži • duben – říjen 2014
arcibiskupský palác olomouc • celoročně
arcidiecézní muzeum olomouc • celoročně
Duchovní Osa Moravy kromě propojení partnerských institucí
společnou vstupenkou nabízí také možnost zhlédnout tři významné objekty tradičně spjaté s historií a kulturním i společenským životem olomoucké diecéze.
Arcibiskupský (dříve biskupský) palác Olomouc je nejrozsáhlejším rezidenčním objektem v historickém jádru města Olomouce.
V pořadí je již čtvrtou rezidencí olomouckých biskupů. Původní
renesanční palác byl postaven biskupem Stanislavem Thurzem.
Do barokní podoby jej nechal upravit biskup Karel II. z Lichtensteinu-Castelkorna v druhé polovině 17. století. Svou dnešní
podobu i výzdobu dostal palác po požáru roku 1904. V současné
době je sídlem olomouckého arcibiskupa. Po důkladné rekonstrukci byl palác na jaře roku 2011 zpřístupněn veřejnosti jako
prohlídkový objekt.
Arcibiskupská obrazárna
Arcidiecézní muzeum Olomouc bylo založeno v roce 1997 jako
součást Muzea umění Olomouc. Jedná se o první duchovně orientované muzeum v českých zemích. Od roku 1999 byla postupně
pro potřeby muzea rekonstruována severní část někdejšího hradu
– objekt kapitulního děkanství a jeho hospodářský dvůr. Do rezidence olomouckých kapitulních děkanů, která tvoří jádro muzea,
bylo v průběhu staletí včleněno několik původně samostatných
objektů od raného středověku po 19. století. Samostatnou kapitolou je objekt Zdíkova paláce – tedy paláce moravských biskupů
s ambitem a kapitulním domem, který byl pravděpodobně vybudovaný mezi lety 1139–1141 v sousedství baziliky sv. Václava. Románský palác byl po požáru v druhé polovině 13. století doplněn
o gotickou křížovou chodbu a rajský dvůr.
arcibiskupský zámek v kroměříži • zámecká obrazárna • ii. patro zámku • duben – říjen 2014 arcibiskupský palác olomouc • celoročně
arcidiecézní muzeum olomouc • obrazárna olomouckých
biskupů a arcibiskupů • ii. patro muzea • celoročně
Všechny tři objekty Duchovní Osy Moravy v sobě také zahrnují
jednu z nejvýznamnějším a nejreprezentativnějších obrazových
sbírek na starém kontinentě. Počátky této jedinečné kolekce souvisejí především s osobností biskupa Karla II. z Lichtensteinu-Castelkorna (1664–1695). Olomoucký biskup nejenže položil
rozsáhlými nákupy základ k prakticky všem dnešním sbírkovým
okruhům, ale na sklonku života se rozhodl věnovat i svoje vlastní
umělecké sbírky olomouckému biskupství a zavázal ty, kteří přijdou po něm k náležité péči. V roce 1691 tak založil tradici dodržovanou s několika málo výjimkami až do dnešních časů.
Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži právem patří k nejvýznamnějším zámeckým komplexům v českých zemích. Jeho historie je neodmyslitelně spjata s působením olomouckých biskupů
a arcibiskupů. Především pak s jejich duchovními, politickými,
územněsprávními i uměleckými ambicemi. Pro tyto účely byl postupně upravován od středověkého sídla, přes renesanční zámek
k baroknímu komplexu opevněného paláce s dvěma okrasnými
zahradami – Květnou a Podzámeckou zahradou. K největšímu
rozkvětu došlo za episkopátu biskupa Karla II. z Lichtensteinu-Castelkorna. Na tyto snahy poté navázala celá řada dalších osobností z řad olomouckých biskupů a arcibiskupů. Dnes je ve správě
Národního památkového ústavu, který zajišťuje jeho obnovu
a péči a také zpřístupňuje jednotlivé objekty, prohlídkové trasy
a expozice.
Jádro kolekce vytvořilo 228 obrazů zakoupených v roce 1673
biskupem z Lichtensteinu od obchodníků s uměním bratří Imstenraedů. Podstatná část kolekce přitom pocházela ze sbírek
popraveného anglického krále Karla I. a lorda Thomase Howarda
of Arundela (např. Tiziano Vecellio, Paolo Veronese, Anthonis van
Dyck, Sebastiano del Piombo ad.). Jiné obrazy získával biskup
nákupy prostřednictvím agentů či přímo od umělců, jež leckdy
přijímal do vlastních služeb. V doplňování, restaurování a také
v instalacích pokračovala po jeho smrti řada dalších biskupů
a od roku 1777 i arcibiskupů – Ferdinand Julius Troyer (1746–1758),
Leopold Bedřich Ekgh (1758–1760), Antonín Theodor Colloredo-Waldsee (1777–1811), Bedřich z Fürstenberga (1853–1892), Theodor
Kohn (1893–1904) či Leopold Prečan (1923–1947). Nelze ovšem nezmínit výrazné ochuzení sbírek – především obrazové a kresebné
Mecenát olomouckých
biskupů a arcibiskupů
arcibiskupský zámek v kroměříži • zámecká obrazárna • ii. patro zámku • duben – říjen 2014
arcibiskupský palác olomouc • celoročně
arcidiecézní muzeum olomouc • celoročně
Duchovní Osa Moravy neprotíná pouze nemovité památky,
nýbrž významným způsobem prezentuje a spojuje také památky
movité, tj. artefakty výtvarného umění: malířství, sochařství,
knižní kultury, kresby a grafiky, hudebních děl, mincí a medailí a v neposlední řadě také uměleckého řemesla. Společným
jmenovatelem rozhodující většiny těchto předmětů je osoba
objednavatele, mecenáše, který dílo či rovnou soubor děl objednal nebo zakoupil. Olomoučtí biskupové již od samého počátku
ustavení diecéze věnovali značné prostředky nejen na stavbu
kostelů a paláců, ale také na jejich výzdobu a honosný inventář.
Cenná umělecká díla prakticky zaplňují reprezentační prostory
všech tří objektů Duchovní Osy Moravy, tj. Arcibiskupského paláce v Olomouci, bývalého kapitulního děkanství (současného
části – k němuž došlo rozprodejem po osudné dražbě nepotřebných předmětů jak z olomoucké, tak kroměřížské rezidence v roce
1830 (Olomouc tehdy přišla v podstatě o všechny kresby a bezmála 300 obrazů). Přesto zůstala podstatná část sbírky zachována
(Lucas Cranach st., Samuel van Hoogstraten, Jan Kryštof Liška,
Annibale Carracci, Artemisie Gentileschi, Jan Brueghel st., Frans
Floris ad.).
Restaurované tapisérie
ze sbírky Arcibiskupství olomouckého
arcibiskupský zámek v kroměříži • zámecká obrazárna • galerie • ii. patro zámku • 6. 6. – 28. 9. 2014
Výstava uspořádaná při příležitosti ukončení několikaletého restaurování souboru dvou významných tapiserií ze sbírek olomouckého arcibiskupství představuje další z řady výstavních projektů
Muzea umění Olomouc, jejichž cílem je dokumentovat, stejně tak
jako interpretovat výjimečná umělecká díla, která podstoupila
náročný restaurátorský zásah.
Centrálním tématem hlavních artefaktů výstavy jsou výjevy
ze života Svaté rodiny – Útěk do Egypta a Odpočinek na útěku
do Egypta. Tapiserie jsou zřejmě fragmentem nedochovaného rozsáhlejšího cyklu ze života Panny Marie, vytvořeného na objednávku olomouckého biskupa v poslední čtvrtině 17. století.
Výstava zároveň souvisí s další významnou událostí – závěrem
náročného procesu rekonstrukce Květné zahrady v Kroměříži,
památky UNESCO.
Kabinet zahradní kultury, Arcibiskupský zámek v Kroměříži
Zahradní kultura
Kabinet zahradní kultury
500 let zahradní kultury v Kroměříži
zámecká obrazárna • ii. patro zámku • duben – říjen 2014
Obě zdánlivě rozdílné příležitosti mají významný spojovací bod
v kompozici a v ikonografickém programu olomouckých tapiserií.
Verdury, tedy výjevy s přírodními náměty, byly významným oborem
tvorby tapiserií, což úzce souviselo se širším zájmem o zahradní kulturu. U obou olomouckých tapiserií nacházíme v pozadí hlavních
výjevů ze života Svaté rodiny průhledy do renesančních či barokních
zahrad, což je prvek, který zřejmě přímo vycházel z požadavku objednatele děl olomouckého biskupa Karla II. z Lichtensteinu-Castelkorna, iniciátora a budovatele kroměřížských zámeckých zahrad.
Výstava se tak dotkne právě i problematiky zahradního umění
a na vybraných exponátech představí i toto téma, tvořící důležitou
součást životního stylu barokního člověka.
Národní památkový ústav ve spolupráci s Muzeem umění Olomouc a Arcibiskupským zámkem v Kroměříži připravil prostřednictvím strukturálních fondům Evropské unie Integrovaného
Operačního Programu) rozsáhlou expozici mapující téměř půltisíciletou historii jednoho z nejucelenějších a zároveň nejpoetičtěji
koncipovaných zahradních celků – zámeckých zahrad v Kroměříži, který byl pro svou jedinečnost zapsán v roce 1998 na Seznam
světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Jedná se
vůbec o první takto rozsáhlou expozici vztahující se k tématu zahradního umění v českých zemích.
Lucas Cranach st., Stětí sv. Jana Křtitele, 1515, Arcibiskupský zámek v Kroměříži
Arcidiecézního muzea Olomouc) a Arcibiskupského zámku v Kroměříži. Mezi nejvýznamnější podporovatele umění z řad olomouckých biskupů patřili Bruno ze Schauenburku (1245–1281),
Stanislav Thurzo z Béthlenfalvy (1496–1540) a Karel II. z Lichtensteinu-Castelkorna (1664–1695), který obnovil biskupské statky
po třicetileté válce – v roce 1673 zakoupil mimořádnou obrazovou
sbírku a zaměstnal italské architekty, kteří vtiskli většině budov
biskupství současnou raně barokní podobu. Mezi arcibiskupy –
mecenáše umění dále vynikali např. kardinál Antonín Theodor
Colloredo-Waldsee (1777–1811), Friedrich Egon von Fürstenberg
(1853–1892) a v době nejmladší Theodor Kohn (1893–1904) a Leopold
Prečan (1923–1947).
Obrazárna olomouckých biskupů a arcibiskupů, Arcidiecézní muzeum Olomouc
Výstava poprvé představuje širší veřejnosti formou stálé expozice historické materiály (plány, kresby, grafické listy, obrazy,
sochy aj.) týkající se nejen obou zámeckých zahrad, ale i předních evropských zahradních areálů v rozmezí od 16. do 19. století.
Nesmírně cennými a divácky atraktivními exponáty jsou i dva
rozměrné modely obou kroměřížských zámeckých zahrad z jejich
vrcholných období.
Rajský dvůr Zdíkova paláce, Arcidiecézní muzeum Olomouc
Rajský dvůr
arcidiecézní muzeum olomouc • zdíkův palác • 14. 6. – 28. 9. 2014
Rajský dvůr, který byl vybudován v druhé polovině 14. století
uvnitř gotické křížové chodby, je součástí Zdíkova románského biskupského paláce v sousedství katedrály sv. Václava. Půdorys dvora
je definován hmotami opěrných pilířů Křížové chodby, mezi nimiž
se nacházejí výklenky s gotickými trojdílnými okny. V severovýchodním rohu je mezi pilíři vestavěna věž točitého schodiště z doby
regotizace stavby v druhé polovině 19. století. Ze stejného období
pochází také studna (1871).
Současná rehabilitace Rajského dvora (2014) je inspirována motivem Getsemanské zahrady. A to nejen vzhledem k intimnímu
a duchovnímu charakteru prostoru, ale i proto, že v jedné z bočních
kaplí Křížové chodby je umístěno výjimečné sousoší s výjevem
Modlitby v Getsemane. Nit inspirace však také vede až k biskupu
Zdíkovi, zakladateli románského biskupského paláce, který byl
v naplňování svých životních cílů silně ovlivněn pobytem v Jeruzalémě. Parter tedy vytváří jakoby uzavřenou zahradu, jejímž středobodem je studna – pramen života – studna dělící prostor ve třech
proporcích trojjedinného Boha, strom poznání – symbol lidství,
pestrá zahrada – symbol pestrosti stvořeného světa.
Dílna Van Der Goten (?), Útěk do Egypta, 1680–1690, Arcibiskupský zámek v Kroměříži
Nová kompozice také vychází z geometrických a matematických
poměrů Křížové chodby a Rajského dvora. Základními prvky nové
úpravy dvora je čtveřice vyvýšených květinových záhonů a symbolický ovocný strom. Rozměry záhonů respektují poměry malé tercie, kvarty a kvinty. Společně pak jednotlivé záhony tvoří obdélník
v poměru kvarty.