dvouhlavnovy_amos
Transkript
dvouhlavnovy_amos
Netradiční 120mm minomet, který posunuje výkony a možnosti této kategorie hlavňové výzbroje o velký kus dopředu, připravují od roku 1999 společně Finsko a Švédsko. Zatím jako pozorovatelé se tohoto programu ještě účastní Norsko s Dánskem. Vývoj systému, jehož první studie začaly v roce 1996, se dostává do finální fáze a několik prototypů má za sebou již řadu zkoušek. V listopadu loňského roku se za účasti odborných novinářů uskutečnily poblíž švédského města Göteborg intenzivní několikatýdenní ostré střelby námořní verze tohoto systému. Dvouhlavňový AMOS O jedinělost minometu AMOS (Advanced MOrtar System) spočívá v dvouhlavňovém uspořádání (a s tím související mimořádné palebné síle) a umístění této zbraně do relativně malé otočné věže. Navíc k základním zadávacím požadavkům patří modulové uspořádání, které umožňuje instalaci věže na různé pozemní či námořní nosiče. Program zajišťuje firma Patria Hägglunds, což je společný podnik největší finské zbrojovky Patria a švédské společnosti Hägglunds, která je součástí britské skupiny Alvis. Finská strana má na starosti vlastní zbraňový systém včetně munice, švédský partner pak kompletní věž. Přestože se jedná o společný program, počítá se s tím, že si každá země pořídí provedení přesně odpovídající požadavkům svých ozbrojených sil. Finsko plánuje použít jako nosič nový kolový obrněný transportér AMV 8 x 8, zatímco švédská armáda si zvolila pásový podvozek bojového vozidla pěchoty CV90. Třetí prozatím známá verze je určena pro švédské námořnictvo. Jako s nosičem se zatím počítá s upra16 venými víceúčelovými rychlými bojovými čluny CB 90, které jsou 16 m dlouhé a mají celkovou hmotnost 19 t. V budoucnu přichází v úvahu i specializované lehce pancéřované 22 m dlouhé plavidlo o hmotnosti řádově 40 t. Věž pro námořní aplikaci bude menší a přibližně o 40 % lehčí než pozemní provedení. Je to jednak proto, že nosnost člunu CB 90 dosahuje maximálně 4 t a instalace věže nesmí ovlivnit stabilitu plavidla. Proto je řešena jako bezosádková (tedy menší) a k jejímu pancéřování není použita ocel, ale hliníkové slitiny, ze kterých je ostatně vyroben celý člun CB 90. Námořní provedení dostane účinný stabilizační systém a odlišné programové vybavení systému řízení palby, které umožní palbu z plujícího člunu na pevné i pohyblivé cíle. Až 14 min na cíl současně Díky dvouhlavňovému uspořádání dokáže AMOS v krátkodobém režimu střílet kadencí 26 ran/min, přičemž první čtyři miny vypálí za 8 sekund. To kromě jiného znamená, že AMOS dokáže za minutu dopravit na cíl 400 kg střepin a je z tohoto ohledu ekvivalentní moderní 155mm kanonové houfnici. Ustálená rychlost palby se pohybuje okolo 12 ran/min. Závěrem nabíjený 120mm minomet má 3 m dlouhé hlavně s hladkým vý- vrtem. Může používat širokou škálu munice včetně protipancéřového typu STRIX s infračerveným samonaváděním nebo nejnovějších kontejnerových min. Maximální dostřel dosahuje 10 km. Věžově lafetovaný AMOS je však schopen i přímé palby. Vzhledem k malé úsťové rychlosti miny (480 m/s) je dostřel limitovaný do 1000 m, avšak v této kategorii výzbroje se jedná o mimořádnou vlastnost. Proto se počítá s nasazením tohoto systému i v zastavěných oblastech. Pozoruhodná je schopnost zasáhnout jeden cíl až 14 minami prakticky v jednom okamžiku střelbou různými náměry. První dvojice min může na patřičně vzdálený cíl letět až 70 sekund. Při tomto režimu palby je nutné po každém výstřelu rychle a přesně nastavit nový náměr. To má na starosti moderní elektronické vybavení. Vedle inerciálního navigačního systému kombinovaného s GPS se jedná o digitální systém pro řízení bojové činnosti a samozřejmě o vlastní počítačový systém řízení palby. Data o cílech jsou do systému řízení palby předávána z jiných zdrojů v digitální formě a náměr i odměr se nastavuje automaticky. Proto i čas potřebný k zahájení palby po zaujetí palebného postavení údajně nepřesahuje 30 sekund. Zajímavá jsou srovnání systému AMOS s klasickými 120mm minomety, která udává výrobce. Tak například jednotka s taženými minomety čítá 140 vojáků, musí mít kromě 9 vlastních zbraní ještě 25 vozidel a palbu může zahájit po dosažení zvoleného prostoru nejdříve za 25 minut. Ekvivalent za použití systémů AMOS (čtyři vlastní palebná vozidla s 8 hlavněmi) zahrnuje pouze 14 vozidel a 60 vojáků, kteří jsou navíc lépe chráněni. Zanedbatelná není ani výhoda z pohledu logistiky. Zatímco pro přepravu standardní jednotky je nutné 84 letů transportních strojů C-130, tak v případě jednotky vyzbrojené systémy AMOS bude nutné uskutečnit pouze 24 letů. Finové o něco vpředu Standardní věžový systém AMOS o hmotnosti přibližně 4400 kg bude možné instalovat na různé typy obrněných vozidel. Představy obou partnerských zemí o jejich druhu se liší. Finové již věžový komplet vyzkoušeli na vlastním šestikolovém obrněném vozidle XA-203 a také na novém osmikolovém typu AMV, který byl nakonec vybrán jako standardní nosič. Minomet má využívat poloautomatický systém nabíjení a k dispozici bude zásoba 84 kusů munice. Finské ozbrojené síly plánují zavedení 24 kompletů AMOS/AMV a ve vývoji mají přibližně roční náskok oproti švédské armádě. Ta si jako nosič vybrala podvozek pásového bojového vozidla CV90, na kterém bude věž s plně automatizovaným nabíjecím zařízením. Komplet dostal označení SSG120 a Švédsko plánuje zakoupit 40 kusů, z nichž první by měly být dodány v polovině roku 2008. Přibližně rok po tomto datu by měla být k dispozici i námořní verze. Dnes probíhá op- timalizace mnoha komponentů, protože požadavky na tuto verzi nejsou zrovna malé. Plavidla vyzbrojená minomety AMOS mají tvořit nedílnou součást tzv. vyloďovacího praporu, a proto musejí být schopna dosahovat stejné rychlosti jako ostatní lodě – tedy 38 až 40 uzlů. Požaduje se schopnost vypálit první čtyři rány za méně než 8 sekund, 8 ran za 20 sekund nebo střílet po dobu 3 minut kadencí 12 ran/min. Člun by měl disponovat balistickou ochranou proti projektilům ručních palných zbraní a nést zásobu 100 kusů munice. Střelba by měla být možná při rychlosti 10 až 20 uzlů a za určité výšky vln. Složitost stabilizace minometných hlavní za zmíněných podmínek snad ani netřeba zdůrazňovat. Že tento posledně zmíněný požadavek je v praxi splnitelný, prokázal závěr zmíněných listopadových ostrých střeleb. Podle údajů švédského úřadu pro vyzbrojování FMV se posádce člunu plujícího rychlostí 20 uzlů podařil přímý zásah pohyblivého cíle vzdáleného 5 km. Pozoruhodné možnosti minometu pochopitelně nezůstávají bez povšimnutí v dalších zemích. AMOS se dostal do užšího výběru americké armády na prostředek nepřímé palebné podpory v rámci klíčového víceprvkového pozemního bojového systému nové generace FCS. Soutěže se účastní americká firma AAI, která má licenční práva na systém AMOS nejen pro USA, ale i pro Kanadu – tedy dalšího potenciálního zájemce. Pokud by byl AMOS těmito zeměmi vybrán, tak bude AAI zabezpečovat integraci věžového systému na příslušný podvozek, počítá se i s využitím některých elektronických systémů amerického původu a věžový komplet by měl být částečně lehčí než švédská či finská verze. Foto: autor, Patria Hägglunds 17