file - Grant Thornton

+
Main topic:
Promlčení u obchodních
závazkových vztahů
IB.Service Czech Republic – č. 2 (duben 2011)
Obsah
PROMLČENÍ U OBCHODNÍCH ZÁVAZKOVÝCH VZTAHŮ
2
VÝKON FUNKCE A PRACOVNÍ POMĚR
4
DŮLEŽITÉ LHŮTY DLE DAŇOVÉHO ŘÁDU
6
DODATEČNÉ PŘIZNÁNÍ
7
NOVELA ZÁKONA O DPH OD 01.04.2011
8
JUDIKÁT ESD: NÁROK NA ODPOČET DPH
11
DAŇOVÝ KALENDÁŘ
12
IB. GROUP OFFICES
13
1
IB.Service
Promlčení u obchodních
závazkových vztahů
Mgr. Zuzana Bačková
Promlčení u obchodních
závazkových vztahů
Promlčení je jedním z institutů stanovených
k ochraně dlužníka. Podstata promlčení
spočívá v tom, že po marném uplynutí
zákonem stanovené lhůty (promlčecí doby)
se právo stává nevymahatelným za předpokladu, že se povinná strana této skutečnosti
dovolá. Promlčené právo nezaniká. Soud
k promlčení z úřední povinnosti nepřihlíží,
k oprávněně vznesené námitce promlčení je
však přihlédnout povinen. Samo uplynutí
promlčecí doby nemá tedy na příslušné právo
žádný vliv. Dokud se dlužník promlčení
nedovolá, zůstávají práva a povinnosti mezi
ním a věřitelem beze změny.
Obecná úprava promlčení je obsažena
v občanském zákoníku (§§ 110-114).
Promlčení práv z obchodních závazkových
vztahů je speciálně komplexně upraveno
v zákoníku obchodním (§§ 387-408).
Promlčení podle obchodního zákoníku
podléhají jen práva z obchodních závazkových
vztahů upravených obchodním zákoníkem
včetně práv z tzv. fakultativních obchodů
podle § 262 obchodního zákoníku (strany si
mohou dohodnout, že se jejich závazkový
vztah řídí obchodním zákoníkem). Obchodní
závazkové vztahy mezi podnikateli v rámci
smluvních typů upravených jen v občanském
zákoníku sdílejí režim promlčení podle
občanského zákoníku.
Práva jakými jsou právo vlastnické nebo právo
vypovědět smlouvu uzavřenou na dobu
neurčitou se nepromlčují ani v obchodních
vztazích.
Obecná promlčecí doba činí v obchodním
právu 4 roky. V některých případech
stanovuje obchodní zákoník promlčecí lhůtu
odlišně (např. u smlouvy o přepravě věci činí
1 rok). Jedná-li se ovšem o právní vztah mezi
podnikateli, který se řídí občanským
IB Grant Thornton
Na Bojišti 18
CZ-120 00 Praha 2
T +420 296 152 111
F +420 296 181 483
E [email protected]
zákoníkem (např. nájemní smlouva), uplatní se
promlčecí doba podle občanského zákoníku,
která je obecně 3-letá.
Obecně začíná běžet promlčecí doba u práv
vymahatelných u soudu ode dne, kdy právo
u soudu mohlo být poprvé uplatněno. U práv
uskutečnit právní úkon běží promlčecí doba
ode dne, kdy právní úkon mohl být poprvé
učiněn.
Speciálně jsou upraveny počátky běhu lhůt
např.
-
-
u práva na plnění závazku - ode dne, kdy
měl být závazek splněn nebo mělo být
s jeho plněním započato, tj. ode dne
splatnosti,
u práva na dílčí plnění - samostatně ode
dne splatnosti každého dílčího plnění
zvlášť (stane-li se pro nesplnění některého
dílčího závazku splatným celý závazek,
běží promlčecí doba od doby splatnosti
nesplněného závazku).
Promlčecí doba může být prodloužena, a to
i opakovaně. Její celková délka u práv
z obchodních závazkových vztahů však nesmí
být delší než 10 let od doby, kdy počala běžet
poprvé.
Běh promlčecí lhůty nemusí být nepřetržitý,
do jejího plynutí zasahuje stavení a přetržení
promlčecí doby. Podle ustanovení § 402
obchodního zákoníku dochází ke stavení
promlčecí doby, jestliže věřitel k uspokojení
nebo určení svého práva učiní jakýkoliv právní
2
úkon, který se považuje podle procesních
předpisů za zahájení soudního řízení nebo
za uplatnění práva v řízení již zahájeném.
Stejný důsledek má také zahájení rozhodčího
řízení.
Den, kdy dochází ke stavení promlčecí doby
při uplatnění vzájemného nároku, vyplývá
z úpravy § 404 obchodního zákoníku.
právo, tak musí být zahájeno v desetileté lhůtě,
počítané ode dne, kdy lhůta počala běžet
poprvé, v určitých případech prodloužené
podle § 408 odst. 2 obch. zák. o další tři
měsíce od vykonatelnosti rozhodnutí.
Na promlčení práva přiznaného rozsudkem,
rozhodčím nálezem, popřípadě schváleným
smírem nelze podpůrně aplikovat desetiletou
Zahájením soudního (rozhodčího) řízení
promlčecí dobu podle § 110 občanského
přestává běžet (tzv. se staví) promlčecí doba.
zákoníku. Obchodní zákoník obsahuje
Za úkon považovaný za zahájení soudního
speciální věcné řešení. Podle § 402 a § 403
řízení se pokládá žaloba, nikoliv návrh na
odst. 1 dochází k tomu, že zahájením
výkon rozhodnutí (exekuci).
příslušného řízení přestala promlčecí doba
Jestliže v řízení, jež způsobilo stavení
běžet. Podle § 408 odst. 1 bez ohledu na jiná
promlčecí doby uplatňovaného práva, nebylo ustanovení obchodního zákoníku (i bez ohleo tomto právu rozhodnuto, platí, že promlčecí du na § 402 a § 403 odst. 1, podle nichž
doba nepřestala běžet (§ 405 obch. zák.).
promlčecí doba přestala běžet) skončí
promlčecí doba nejpozději uplynutím 10 let
Výslovně se zákonem nevyžaduje, aby věřitel
ode dne, kdy započala běžet poprvé.
v řízení řádně pokračoval, tuto podmínku
Promlčecí doba, která přestala běžet a u níž
z něj lze však vyvodit. Pokud by totiž věřitel
není stanoveno, že by její běh pokračoval,
v řízení řádně nepokračoval, mělo by to
nemůže pro právo přiznané rozhodnutím
za následek zastavení řízení soudem (tedy
soudu nebo rozhodčího orgánu skončit dříve
situaci, že „nebude rozhodnuto ve věci samé“) než uplynutím uvedené omezující doby 10 let.
a v takovém případě platí, že promlčecí doba
nepřestala běžet, popřípadě může být o jeden Přetržení (přerušení) promlčecí doby obecně
rok prodloužena, jestliže v době skončení
znamená, že promlčecí doba, která uběhla
řízení již uplynula, nebo do jejího uplynutí
do okamžiku, kdy nastane okolnost přerušující
zbýval méně než rok.
běh promlčecí doby, je bez vlivu na nově
založený běh další promlčecí doby (k uplynulé
Podání přihlášky pohledávky podle insolvenč- části promlčecí doby se nepřihlíží a po odpadního zákona má pro běh lhůty k promlčení
nutí překážky začíná běžet promlčecí doba
stejné účinky jako žaloba nebo jiné uplatnění
znovu od svého počátku).
práva u soudu, a to ode dne, kdy došla insolPřetržení běhu promlčecí doby způsobuje
venčnímu soudu.
podle obch. zák. uznání závazku. Uzná-li
dlužník písemně svůj závazek, běží od tohoto
Bylo-li právo plynoucí z obchodního závazuznání nová 4-letá promlčecí doba. Uznání
kového vztahu pravomocně přiznáno v soud- závazku může proběhnout i opakovaně, avšak
ním nebo rozhodčím řízení, promlčuje se
s celkovým omezením 10 let od prvního
ve smyslu § 408 odst. 1 obch. zák. za 10 let
počátku běhu promlčecí doby.
ode dne, kdy promlčecí doba počala poprvé
běžet. Řízení o výkon rozhodnutí (vydaného
v nalézacím řízení), přiznávajícího určité
3
IB.Service
Výkon funkce a pracovní poměr
Mgr. Zuzana Bačková
Souběh výkonu funkce
a pracovního poměru
Vztah mezi společností a členem statutárního
orgánu je vztahem obchodně-právním (řídí
se ustanoveními o mandátní smlouvě, pokud
ze smlouvy o výkonu funkce - byla-li uzavřena
- nebo ze zákona nevyplývá jiné určení práv
a povinností).
Dle platné judikatury, pokud je člen statutárního orgánu (jednatel v s.r.o., člen představenstva v akciové společnosti) zároveň
zaměstnán na jiné pozici dle Zákoníku práce,
nesmí se jeho činnost vyplývající z pracovněprávního vztahu překrývat s činností
vykonávanou ve funkci člena představenstva,
jinak je pracovní poměr neplatný.
K překrývání činností dochází zejména
v případě výkonu práce na řídící pozici vrcholového vedení společnosti (např. generální
ředitel, finanční ředitel, obchodní ředitel).
Výše zmíněná situace má kromě právních
důsledků i důsledky daňové.
V této souvislosti Komora daňových poradců
předložila Koordinačnímu výboru MF ČR
k jednání s Ministerstvem financí příspěvek,
který reagoval na rozsudek NSS 3 Ads
119/2010-58 (NSS v rozsudku konstatoval,
že v případě, kdy osoba vykonává v pracovněprávním vztahu činnosti, které by měla
vykonávat jako člen statutárního orgánu, je
pracovněprávní vztah absolutně neplatný,
a na základě toho není statutární orgán, např.
jednatel, nemocensky pojištěn a nemá nárok
na dávky nemocenského pojištění).
Členové koordinačního výboru jsou toho
názoru, že:
•
absolutní neplatnost právního úkonu
nemá přímý vliv na daňovou uznatelnost
nákladů
IB Grant Thornton
Na Bojišti 18
CZ-120 00 Praha 2
T +420 296 152 111
F +420 296 181 483
E [email protected]
Ing. Ondřej Štedrý
IB Grant Thornton
Na Bojišti 18
CZ-120 00 Praha 2
T +420 296 152 111
F +420 296 181 483
E [email protected]
• takový výklad by byl v rozporu
s dosavadní praxí a ekonomickou
podstatou, daňová uznatelnost je
v souladu s dosavadní praxí finančních
úřadů
• závěry NSS se týkají posouzení původní
právní úpravy zákoníku práce, nyní je
možné uvažovat pouze o relativní
neplatnosti právního úkonu, které se
správce daně nemůže dovolávat
Generální finanční ředitelství argumentuje
následovně:
• rozsudek NSS 3 Ads 119/2010-58 nemá
ve své podstatě vliv na dosavadní
správní praxi orgánů daňové správy
(viz výše) a není ani důvodu za stávající
legislativy tuto praxi měnit
• správce daně vychází ze skutečného
obsahu právního úkonu s tím, že daňový
subjekt musí prokázat, že příjmy
plynoucí v souvislosti s jeho činností
pro právnickou osobu jsou v souladu
s ustanovením § 6 odst. 1 písm. a)
zákona o daních z příjmů („ZDP“)
(pracovně-právní nebo obdobný vztah)
anebo naplňují znaky § 6 odst. 1 písm.
b) a c) ZDP (práce členů družstev,
4
společníků s.r.o. a dalších, odměny členů překročí výši rozhodného příjmu, který je
statutárních orgánů právnických osob)
pro rok 2011 6.200 Kč.
• pokud jsou jednateli vypláceny mzdové
prostředky, ze kterých je odvedena daň
ze závislé činnosti a sociální a zdravotní
pojištění, jedná se u právnické osoby –
s.r.o. - o daňově uznatelný náklad, ať už
půjde o příjmy dle § 6 odst. 1 písm. a)
či § 6 odst. 1 písm. b) ZDP (v případě
akciové společnosti by tomu tak nemuselo být v případě, že by se jednoznačně
jednalo o výplatu členovi (kolektivního)
statutárního orgánu (např. představenstva), která není daňovým výdajem)
V souladu s výše uvedenými závěry koordinačního výboru v případě osoby, která
vykonává funkci jednatele a zároveň pracuje
na základě pracovněprávní smlouvy, tedy není
z hlediska daňové uznatelnosti jí vyplácených
odměn rozdíl mezi tím, zda jsou odměny
vypláceny na základě pracovněprávního
vztahu či na základě smlouvy o výkonu
funkce.
Zdravotní pojištění
Příjem podléhá zdravotnímu pojištění
v případě pracovněprávního vztahu i smlouvy
o výkonu funkce.
Důchodové pojištění
Zaměstnanec je na důchodovém pojištění
účasten vždy. V případě smlouvy o výkonu
funkce je jednatel účasten důchodového
pojištění v případě, že jeho měsíční příjem
Nemocenské pojištění
Zaměstnanec je účasten na nemocenském
pojištění vždy. Jednatel činný na základě
smlouvy o výkonu funkce nepatří do okruhu
nemocensky pojištěných.
Dle informace zveřejněné Ministerstvem
práce a sociálních věcí dne 8.3.2011 s ohledem
na úpravu neplatnosti právního úkonu
v zákoníku práce, kdy neplatnost pracovněprávního úkonu může navrhnout jen ten, kdo
je takovým úkonem dotčen, nepřipravují
orgány sociálního zabezpečení kontrolní akci
zaměřenou na to, zda u statutárního zástupce
nebo člena statutárního orgánu, který
vykonává ve společnosti zároveň činnost
v pracovním poměru, jsou náplně činnosti
v obou případech důsledně odlišné, jak to
vyplývá z požadavku judikatury.
MPSV v současné době připravuje novelu
zákona o nemocenském pojištění, ve které
počítá s tím, že statutární zástupci a členové
statutárních orgánů budou účastni
nemocenského a důchodového pojištění.
Malá novela obchodního zákoníku, kterou již
Ministerstvo připravilo, se nyní nachází
v legislativní radě vlády a po jejím schválení
ve vládě i parlamentu, bude souběh funkcí
manažerů v orgánech obchodních společností
s pracovním poměrem ke společnosti
výslovně umožněn.
5
IB.Service
Důležité lhůty dle daňového řádu
Důležité lhůty dle daňového řádu
Ing. Ondřej Štedrý
IB Grant Thornton
Na Bojišti 18
CZ-120 00 Praha 2
T +420 296 152 111
F +420 296 181 483
Daňový řád („DŘ“) nastavuje nově některé lhůty,
případně je upravuje poněkud odlišně než zákon
o správě daní a poplatků.
E [email protected]
Daňové přiznání, hlášení, vyúčtování
Lhůta pro podání daňového přiznání za zdaňovací
období, které činí 12 měsíců, je 3 měsíce po skončení
zdaňovacího období, případně 6 měsíců, pokud má
daňový subjekt povinný audit nebo je zastupován
poradcem.
Lhůta pro podání daňového přiznání na zdaňovací
období (např. daň z nemovitostí), které činí 12 měsíců,
je do konce prvního měsíce zdaňovacího období.
Je li zdaňovací období kratší než 1 rok, je lhůta 25 dnů
po skončení zdaňovacího období a nedá se prodloužit.
Hlášení (např. souhrnné hlášení pro DPH, oznámení
o sražení srážkové daně, hlášení platebního zprostředkovatele o výplatě úroků) se podává do 25 dnů
po skončení měsíce, ve kterém vznikla daňová
povinnost.
Vyúčtování se nově podává do 4 měsíců od uplynutí
kalendářního roku.
Správce daně může na žádost daňového subjektu lhůtu
pro podání přiznání, hlášení či vyúčtování prodloužit
až o 3 měsíce v případě, že předmětem zdanění jsou
i příjmy ze zahraničí, a to až na 10 měsíců.
V případě podání daňového či dodatečného daňového
přiznání o více než 5 pracovních dnů po lhůtě, vyměří
správce daně pokutu ve výši 0,05 % denně, maximálně
5 %, nejméně 500 Kč a nejvíce 300.000 Kč ( § 250 DŘ).
Pozor tedy i na včasné podání dodatečných přiznání,
zejména pokud jde o větší částky daně.
Placení daní
Splatnost daně je v poslední den lhůty pro podání
řádného daňového přiznání, hlášení nebo vyúčtování.
Zálohy jsou splatné ve lhůtách stanovených hmotnými
daňovými zákony.
Za den platby je jako doposud považován den, kdy byla
platba připsána na účet správce daně.
Úrok z prodlení se vyměří až počínaje pátým
pracovním dnem následujícím po dni splatnosti (§ 252
DŘ).
Správcovské lhůty
Jedná se o lhůty, které správce daně stanoví pro vykonání určitého úkonu. Lhůty kratší než 8 dnů lze stanovit
jen výjimečně pro jednoduché a naléhavé úkony.
Správce daně vždy na první žádost daňového subjektu
prodlouží lhůtu o dobu, která v den podání žádosti
zbývala ze lhůty.
Nevydá-li správce daně rozhodnutí do doby, o kterou
má být lhůta prodloužena, případně do 30 dnů od obdržení žádosti, je žádosti vyhověno. Při oznámení zamítavého rozhodnutí po uplynutí lhůty je lhůta prodloužena
o tolik dnů, kolik jich v době podání žádosti zbývalo
do konce lhůty.
6
IB.Service
Dodatečné přiznání
Dodatečné přiznání
Daňový řád („DŘ“) v ustanovení § 141 odst. 2 uvádí,
že „daňový subjekt je oprávněn ve lhůtě podle odstavce
1 podat dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné
vyúčtování na daň nižší, než je poslední známá daň,
jestliže vyšly najevo nové skutečnosti nebo důkazy,
které nasvědčují tomu, že daň byla stanovena v
nesprávné výši“.
Tato dikce vyvolává velkou diskuzi o tom, zda bude
možné podávat dodatečná přiznání k dani v případech,
kdy daňový subjekt udělá chybu při výpočtu své daňové
povinnosti. Za doby účinnosti zákona o správě daní
a poplatků (do 31.12.2010) to bylo bez problémů
možné. I sám správce daně si ponechává možnost
opravovat vlastní chyby v psaní a počtech i další zřejmé
nesprávnosti v protokolu či rozhodnutí (§ 62 odst. 6,
§ 104 DŘ).
Ing. Ondřej Štedrý
IB Grant Thornton
Na Bojišti 18
CZ-120 00 Praha 2
T +420 296 152 111
F +420 296 181 483
E [email protected]
V případě DPH, pokud plátce udělá chybu a přizná daň
vyšší, než by měl, může provést opravu v dodatečném
daňovém přiznání v souladu s § 43 zákona o DPH
účinného od 01.04.2011. To potvrzuje i aktuální výklad
k novele zákona o DPH zveřejněný na webových
stránkách České daňové správy.
V ostatních případech bude záležet na přístupu správců
daně. Doporučujeme nicméně dodatečná daňová
přiznání podávat. Nemožnost opravit svojí chybu je
označována jako neústavní. O dalším vývoji v této
kauze Vás budeme informovat.
7
IB.Service
Novela zákona o DPH
od 01.04.2011
Oprava základu daně a výše daně
Novela zákona o dani z přidané hodnoty účinná
od 01.04.2011 výrazně mění ustanovení týkající
se oprav základu daně a výše daně. Nově tuto
problematiku upravují §§ 42, 43, 45 a 74.
§ 44 upravuje opravy výše daně u pohledávek
za dlužníky v insolvenčním řízení, tomuto
tématu se v tomto článku však nebudeme
věnovat.
1. Opravy základu daně a výše daně
dle § 42
Plátce má povinnost opravit základ daně a výši
daně v těchto případech:
a) při zrušení nebo vrácení celého nebo
části zdanitelného plnění – jedná se
například o situaci, kdy odběratel vrátí zboží
z důvodu vad
b) při snížení, popřípadě zvýšení základu
daně, na základě podmínek sjednaných
po dni uskutečnění zdanitelného plnění –
dojde-li tedy po uskutečnění plnění ke změně
podmínek vedoucích ke změně základu daně,
je to důvod pro opravu
c) při vrácení spotřební daně
(dle § 40, odst. 2)
d) pokud nedojde k dodání zboží nebo
převodu nemovitosti dle § 13 odst. 3
písm. d) – u smluv s povinností odkupu
předmětu leasingu má poskytovatel
povinnost přiznat daň z celé částky již
při předání předmětu leasingu nájemci;
v případě, že bude předmět leasingu vrácen
a nedojde k převodu vlastnického práva,
vzniká poskytovateli povinnost opravit
základ daně a výši daně
Ing. Monika Chvalová
IB Grant Thornton
Na Bojišti 18
CZ-120 00 Praha 2
T +420 296 152 111
F +420 296 181 483
E [email protected]
e) při vrácení úplaty, ze které vznikla plátci
ke dni jejího přijetí povinnost přiznat daň
a jestliže se plnění neuskutečnilo – plátce
má povinnost přiznat ze zálohy (přijaté
platby předem před uskutečněním
zdanitelného plnění) daň; jestliže se plnění
neuskuteční, provede opravu dle § 42
f) pokud byla úplata použita na úhradu
jiného plnění
Důležitou změnou je tedy povinnost opravit
základ daně a výši dani, a to i v situacích, kdy je
základ daně snižován. Například v případě
poskytnutí slevy nevznikla plátci dříve povinnost
snížit základ daně a daň (vystavit daňový
dobropis), od 01.04.2011 je tato povinnost
v zákoně zakotvena.
Široká odborná veřejnost z dikce zákona
usuzovala, že plátci vzniká povinnost opravit
základ daně a výši daně i v případě bonusů
(z důvodu překročení limitu odebraného
množství). Generální finanční ředitelství však
na internetových stránkách uveřejnilo
překvapivou informaci, že u tzv. bonusů a skont
se dosavadní výklad nemění, tj. nadále se jedná
o finanční plnění, u kterých se z hlediska DPH
nepostupuje dle § 42, resp. § 43.
8
Daňový doklad
a tato oprava bude promítnuta v daňovém
přiznání za zdaňovací období květen. Pokud
Novela zákona o DPH již nezná pojem dobropis příjemce obdrží opravný daňový doklad
a vrubopis. Jestliže měl plátce povinnost vystavit v květnu, může zvýšený nárok na odpočet
daňový doklad k uskutečnění původního zdani- zohlednit za měsíc květen, pokud doklad obdrží
telného plnění, vzniká mu povinnost vystavit
v červnu, může tak učinit až v červnu.
opravný daňový doklad dle § 45, a to do 15 dnů
ode dne, kdy nastaly skutečnosti vedoucí
V případě, kdy plátce neměl povinnost vystavit
k provedení opravy.
daňový doklad na původní plnění a daňový
doklad nevystavil, nevystavuje opravný daňový
Ve kterém zdaňovacím období uvést opravu doklad a opravu provede v daňové evidenci.
do daňového přiznání
Z výkladů Generálního finančního ředitelství
v současnosti vyplývají tyto závěry:
V případě, kdy je snižována daň na výstupu,
provede se oprava v tom zdaňovacím období,
kdy odběratel obdržel opravný daňový doklad.
Pro příjemce však tato oprava znamená snížení
uplatněného odpočtu a dle § 74 má povinnost
provést opravu za zdaňovací období, ve kterém
se dozvěděl o okolnostech rozhodných
pro vznik povinnosti ji provést.
Příklad:
Dodání zboží se uskutečnilo v dubnu 2011.
05.06.2011 (tedy po datu uskutečnění
zdanitelného plnění) poskytl dodavatel
odběrateli slevu ve výši 5 %. Plátce vystaví
opravný daňový doklad, odběrateli je doručen
02.07.2011. Tuto opravu dodavatel zohlední
v řádném daňovém přiznání za zdaňovací
období červenec. Příjemce by však měl opravu
provést ve zdaňovacím období za červen
(kdy vznikly skutečnosti vedoucí ke snížení
nároku na odpočet daně).
V případě, kdy je zvyšována daň na výstupu,
je oprava samostatným zdanitelným plněním,
které se považuje za uskutečněné nejpozději
posledním dnem zdaňovacího období, ve kterém
plátce opravou základu daně a výše daně zvyšuje
daň na výstupu. Příjemce může provést opravu
na základě přijatého opravného daňového
dokladu nejdříve za zdaňovací období, ve kterém
došlo k opravě základu daně a výše daně,
nejpozději do 3 let od konce zdaňovacího
období, jehož se oprava týká.
Příklad:
Dodání zboží se uskutečnilo v dubnu 2011.
05.05.2011 (tedy po datu uskutečnění zdanitelného plnění) došlo ke změně ceny – zvýšení
o 10 %. Plátce vystaví opravný daňový doklad
2. Oprava výše daně podle § 43
Jedná se o situace, kdy plátce chybně odvedl daň:
Chybně zvýšena daň
Chybně snížena daň
ð možnost opravy
ð povinnost opravy
a) plátce daně chybně zvýšil svou daň na
výstupu
Jedná se např. o situaci, kdy plátce daně
nesprávně uplatnil základní sazbu místo snížené
nebo kdy zdanil osvobozené plnění. Oprava se
provádí vždy v dodatečném přiznání za období,
kdy se uskutečnilo původní zdanitelné plnění.
Plátce daně vystaví opravný daňový doklad
a až v okamžiku, kdy je doručen příjemci, může
podat dodatečné daňové přiznání na snížení
daňové povinnosti. Opět v situacích, kdy plátce
neměl povinnost vystavit daňový doklad
a nevystavil jej, provede opravu pouze v daňové
evidenci.
Může však nastat situace, kdy plátce daně
opravný daňový doklad nevystaví (je to pouze
možnost, nikoli povinnost). Příjemce však má
nárok na odpočet daně pouze ve výši správné
(sazby) daně.
Příklad:
Dodavatel v dubnu za stavební práce vystavil
doklad se základní sazbou daně. V červnu zjistí,
že měl uplatnit sníženou sazbu daně a vystaví
opravný daňový doklad, který je příjemci
doručen v červenci. Dodavatel v červenci podá
dodatečné přiznání za duben a sníží daň
na výstupu. Odběratel správně již při zpracování
přiznání za duben měl uplatnit daň pouze ve výši
snížené sazby daně. Pokud tak neučinil, musí
podat dodatečné daňové přiznání za duben
(do konce měsíce následujícího po měsíci, kdy
chybu zjistil – dle § 141 Daňového řádu).
9
b) plátce daně chybně snížil daň na výstupu
Zákon o DPH speciálně neupravuje situaci, kdy
plátce daně odvedl daň v nižší výši. Postupuje se
podle § 141 Daňového řádu – plátce má
povinnost podat dodatečné přiznání do konce
měsíce následujícího po měsíci, v němž chybu
zjistil a ve stejné lhůtě daň doplatit.
I když zákon neupravuje vystavení opravného
daňového dokladu, domníváme se, že plátce
daně může vystavit opravný daňový doklad,
na základě kterého by si příjemce mohl uplatnit
rozdíl ve výši daně.
Příklad:
Plátce v červnu zjistí, že ve faktuře za duben
nesprávně uplatnil sníženou sazbu daně místo
základní. Plátce má povinnost podat do konce
července dodatečné daňové přiznání za zdaňovací období duben. Domníváme se, že dodavatel
může vystavit opravný daňový doklad, na základě kterého si příjemce uplatní rozdíl ve zvýšení
sazby daně v řádném daňovém přiznání
za zdaňovací období, ve kterém obdrží opravný
daňový doklad.
Náležitosti opravného daňového dokladu
upravuje § 46.
10
IB.Service
Judikát ESD:
nárok na odpočet DPH
Judikát ESD: nárok na odpočet DPH
u dokladu vystaveného neplátcem
V úředním věstníku EU vyšel 26.02.2011 velmi
zajímavý judikát 2011/C 63/15 ve věci C-438/09.
Tento judikát se týká nároku na odpočet DPH
na základě dokladu, který vystavila osoba povinná
k dani – neplátce.
ESD judikuje, „že osoba povinná k dani má nárok
na odpočet DPH odvedené za služby poskytnuté
jinou osobou povinnou k dani, která není
registrována k DPH“, pokud faktura obsahuje
údaje nutné k identifikaci osoby, která ji vystavila,
a povahy poskytnutých služeb.
Ing. Ondřej Štedrý
IB Grant Thornton
Na Bojišti 18
CZ-120 00 Praha 2
T +420 296 152 111
F +420 296 181 483
E [email protected]
11
IB Service
Daňový kalendář
Duben 2011
Květen 2011
1. 4. – pátek
daň z příjmů
- podání přiznání k dani a úhrada daně za rok
2010, nemá-li poplatník povinný audit a přiznání
zpracovává a předkládá sám
2. 5. - pondělí
daň z příjmů
- odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní
sazby daně za březen 2011
- podání vyúčtování daně vybírané srážkou podle
zvláštní sazby daně za zdaňovací období 2010
11. 4. – pondělí
spotřební daň
- splatnost daně za únor 2011
(mimo spotřební daň z lihu)
15. 4. - pátek
silniční daň
- záloha na daň za 1. čtvrtletí 2011
20. 4. - středa
daň z příjmů
- měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň
z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti
a z funkčních požitků
26. 4. - úterý
spotřební daň
- splatnost daně za únor 2011
(pouze spotřební daň z lihu)
- daňové přiznání za březen 2011
- daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení
spotřební daně z topných olejů, zelené nafty
a ostatních (technických) benzinů za březen 2011
(pokud vznikl nárok)
daň z přidané hodnoty
- daňové přiznání a daň za 1. čtvrtletí
a za březen 2011
- souhrnné hlášení za březen 2011
a 1. čtvrtletí 2011
energetické daně
- daňové přiznání a splatnost daně z plynu,
pevných paliv a elektřiny za březen 2011
10. 5. - úterý
spotřební daň
- splatnost daně za březen 2011
(mimo spotřební daň z lihu)
20. 5. - pátek
daň z příjmů
- měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň
z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti
a z funkčních požitků
25. 5. - středa
spotřební daň
- splatnost daně za březen 2011
(pouze spotřební daň z lihu)
- daňové přiznání za duben 2011
- daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení
spotřební daně z topných olejů, zelené nafty
a ostatních (technických) benzinů za duben 2011
(pokud vznikl nárok)
daň z přidané hodnoty
- daňové přiznání a daň za duben 2011
- souhrnné hlášení za duben 2011
energetické daně
- daňové přiznání a splatnost daně z plynu,
pevných paliv a elektřiny za duben 2011
31. 5. - čtvrtek
daň z příjmů
- odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní
sazby daně za duben 2011
daň z nemovitostí
- splatnost celé daně (poplatníci s výší daně do
5 000 Kč včetně)
- splatnost 1. splátky daně (poplatníci s daní vyšší
než 5 000 Kč s výjimkou poplatníků provozujících
zemědělskou výrobu a chov ryb)
12
Ostatní informace
IB. Group offices
AUSTRIA (Vienna)
MMag. Roland Teufel, T +43 1 505 43 13-0
IB Interbilanz
Schönbrunner Straße 222-228
A-1120 Wien
T +43 1 505 43 13-0, F +43 1 505 43 13-2013
E [email protected]
SERBIA (Belgrade)
Marco Egger, T 381 11 262 11 43
IB Interbilanz
Bulevar Milutina Milankovica 136a,
RS -11070 Novi Beograd
T +381 11 655 70 43, F +381 11 2693 999
E [email protected]
CROATIA (Zagreb)
Marco Egger, T +43 1 505 43 13-18
SLOVAKIA (Bratislava)
Wilfried Serles, T+421 2 593 004-00
IB Interbilanz
Ulica grada Vukovara 284, HR-10 000 Zagreb
T +385 1 272 06-40, F +385 1 272 06-60
E [email protected]
IB Grant Thornton
Panská 14, SK-811 01 Bratislava
T +421 2 593 004-00, F +421 2 593 004-10
E [email protected]
CZECH REPUBLIC (Prague/Brno)
Helmut Hetlinger, T +420 296 152 111
Michal Kováč, T +420 296 152 252
Olga Krnáčová, T +420 296 152 246
SLOVENIA (Ljubljana)
Marco Egger, T +386 1 43 41 800
IB Grant Thornton
Na Bojišti 18, CZ-120 00 Praha 2
T +420 296 152 111, F +420 296 181 483
E [email protected]
IB Grant Thornton
Pekařská 7, CZ-602 00 Brno
T +420 543 425 711, F +420 543 425 777
E [email protected]
IB Interbilanz
Linhartova 11a, SI-1000 Ljubljana
T +386 1 43 41 800, F +386 1 43 41 810
E [email protected]
UKRAINE (Kyiv)
Wilfried Serles, T +380 44 586 42 95
IB Interbilanz
Yaroslavskaya Str. 6, UA-04071 Kyiv
T +380 44 586 42 95, F +380 44 586 42 99
E [email protected]
HUNGARY (Budapest/Győr)
Waltraud Körbler, T +36 1 455 2000
IB Grant Thornton
Vámház krt. 13., H-1093 Budapest
T +36 1 455 2000, F +36 1 455 2040
E [email protected]
IB Grant Thornton
Fehérvári út 75, H-9028 Győr
T +36 96 510 120, F +36 96 510 139
E [email protected]
www.ib-grantthornton.com
13