měsíčník pro trvale udržitelný život - Info

měsíčník pro trvale udržitelný život
vydává vh press Hradec Králové
l
ročník 13
l
cena 20 Kč / 1 E / 27 SK
5/2009
Statek Reinthaler
l biopotraviny l ekologie l ekozemědělství l biodiverzita
Anonymní souboj
Kvetoucí sad Ing. Bedřicha Plíška ve Vnici
FOTO: M. Vohralíková
Stop dětské obezitě
BUDE DOST BIOMLÉKA?
OBSAH
květen 2009
První pastva
Lenka Hotzká
ZPRAVODAJSTVÍ
Bude dost biomléka . . . . . . . . . . . . . . . . .2
Děti země vyhlásily Ropáka 2008 a Zelenou
perlu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .2
BIOPOTRAVINY
Restaurace Triton – anonymní souboj . . . .3
Dostaneme bio v restauracích? . . . . . . . . .3
EKOLOGIE
Den Země . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .4
Zachraňte stromy . . . . . . . . . . . . . . . . .4
Aktivisté zavírali dobrovolníky do klecí, aby
poznali krutý život slepic . . . . . . . . . . . .4
Boj s klimatickými změnami formou
zachycování a ukládání uhlíku . . . . . . . .5
KDE SE RODÍ BIO
Rodinný statek Reinthaler . . . . . . . . . . .6-7
Australské poznatky uplatŇuje v Čechách . .7
TRVALE UDRŽITELNÝ ŽIVOT
Víte, že 1 plus 1 jsou (někdy) 3? . . . . . . . .8
U nás (na Bouzovsku) se stále něco děje . .8
Pozvánky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .8
ZDRAVÍ
Stop dětské obezitě . . . . . . . . . . . . . . .9-10
Jak má vypadat správná snídaně? . . . .10-11
Jak se máte Cibulkovi? . . . . . . . . . . . . .10
RECEPTÁŘ
BIO ROASTBEEF S PEČENÝM LILKOVÝM
KAVIÁREM A MRKVOVÝM PYRÉ . . . . . .11
Pomazánky, chléb a bílá káva . . . . . . . .11
BIODIVERZITA
Šedý mák z Waldviertlu
ještě jednou . . . . . . . . . . . . . . . . .12-13
Rostliny zblízka . . . . . . . . . . . . . . . . .13
BIOZAHRADA
Biozahrada v květnu . . . . . . . . . . . . . . . .14
O tradici ovocnářství
je v Bílých Karpatech zájem . . . . . . . . .15
Vyluštění Rostliny zblízka . . . . . . . . . . .15
EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ
Sedmnáctý Bartákův hrnec – pozvánka . .15
Jsme tady, berte nás vážně . . . . . . . . .17
ZPRAVODAJ EKOZEMĚDĚLCI PŘÍRODĚ
Význam vegetace a vody pro zmírňování klimatické změny . . . . . . . . . . . . . . . .18-19
INZERCE, MAPA BIOPRODEJEN, SERVIS,
KNIHOVNIČKA, INZERCE
www.vhpress.cz
2
PODĚBRADY (vha) – Seminář Stav a
možnosti produkce biomléka, pořádáný
několika zainteresovanými organizacemi v oboru ekozemědělství (výzkumné
ústavy, poradci v EZ, zpracovatelé
mléka a MZe), měl přinést jasno do situace ve výrobě biomléka, informovat
zájemce o přechod do ekologického
hospodaření o této problematice za
účasti náměstka ministra zemědělství
Ing. Jiřího Urbana. Polabské mlékárny,
a. s., se ujaly pořadatelství.
Proč není dostatek domácího biomléka
a dováží se? Na to se snažili nalézt
odpově přítomní odborníci i sami ekologičtí hospodáři, kteří chovají mléčný skot.
Po zhodnocení současné situace, kdy
došlo v letech 2005-2006 k 33 % poklesu
počtu farem, na 54 farem, které produkují
biomléko – 50 tis. litrů denně, ale ne všechny dodávají pro certifikované mlékárny,
kterých je šest. Odborníci z výzkumných
ústavů Milko, Rapotín a Troubsko vysvětlili
odbornou problematiku přechodu na chov
dojných krav v ekologickém hospodaření. Ing.
Ludmila Mužikovská z Agrofyto Lidečko a Ing.
Miloslav Knížek z Bemargo Malonty hovořili o stavu praxe.
Podle vyjádření zástupců mlékáren, jsou
schopni biomléka zpracovat daleko více.
Ovšem v současné hospodářské krizi zaznamenávají po strmém nárůstu poptávky
její stagnaci. O výkupní ceně biomléka se
nehovořilo. Ministerstvo zemědělství podporuje ekozemědělce zejména platbami na
plochu, v oblasti vzdělávání a poradenství
a zejména na poli osvěty. „Cesta, která se
jeví jako nejschůdnější pro nejbližší období, tak aby se bio dostalo co nejvíce do
povědomí a mohlo se více podpořit, jsou
regionální značky potravin,“ řekl Jiří Urban.
V příštím čísle Bio budeme o biomléku a problémech jeho výroby a zpracování informovat
podrobněji.
Odborný seminář v Poděbradech
SEDLÁCI OPĚT U CHLUMCE
Zemědělci u Chlumce nad Cidlinou
protestovali kvůli nízkým výkupním
cenám mléka. U pomníku selských
bouří se sešlo okolo tisícovky zemědělců z celé České republiky. Zemědělci
poklidnou formou protestovali proti
nízkým výkupním cenám mléka a chtějí
upozornit na špatný stav zemědělství.
Prezident Agrární komory Jan Veleba ve
svém projevu uvedl několik zemědělských
podniků, které už musely vybít až 500 kusů
krav ze svých chovů, protože finančně
nezvládaly výrobu mléka. „Už jsme ztratili
jako republika soběstačnost ve vepřovém
mase, v zelenině, te ji ztratíme v mléce a
potom v obilí. Te se přitom blíží prasečí
chřipka, budou se vybíjet chovy, a tak jsem
zvědavý, odkud budeme vepřové dovážet,“
řekl Veleba.
Předseda Zemědělského svazu ČR
Miroslav Jirovský ve svém projevu
připomněl další problémy, které může
pozastavení výroby mléka vyvolat. "Už
jsme museli zavřít cukrovary, konzervárny,
zpracování lnu a všechno možné. Te
budou ohroženy mlékárny a to znamená
další pracovní místa, o která přijdeme.
Nejde totiž jen o zemědělce samotné,"
uvedl Jirovský.
Agentua Mediafax
Děti Země vyhlásily Ropáka roku 2008 a Zelenou perlu
Titul Ropák 2008 získal MUDr. Pavel
Bém, primátor hlavního města Prahy
(ODS) – Praha (269 bodů)
– za trvalé prosazování výstavby dvou
mrakodrapů na pražské Pankrácké pláni
(75 metrů vysoký válec jako Epoque Hotel
a 104 metrů vysoká budova ve tvaru písmene „V“ Epoque Bytový dům) navzdory
kritice Centra světového dědictví UNESCO
o riziku nevratného narušení panorama,
– za trvalou podporu výstavby severozápadní části silničního okruhu kolem Prahy
v jižní variantě přes obytné části Suchdola,
Dolních Chaber a Čimic,
– za snahu o výstavbu paralelní dráhy
ruzyňského letiště, která by byla o 1,5 km
blíže k Praze, což by znamenalo nadlimitní
zatížení hlukem desítek tisíc obyvatel obytné
zástavby v Nebušicích, Suchdole a Lysolajích, v Bohnicích, na Hanspaulce atd.,
– za opakované prosazovaní změn
územního plánu umožňujících výstavbu
severozápadní části silničního okruhu po
území Prahy a rozšíření přistávací plochy
letiště v Ruzyni.
Dalším v pořadí byl Ing. Milan
Šimonovský, Mgr. Oldřich Vojíř, Ph. D., a
Václav Klaus, také jednotlivé kraje nepřišly zkrátka, skoro v každém si někdo tento
titul zasloužil.
ZELENOU PERLU 2008 získal Jaroslav
Mencl, poradce předsedy dopravní komise
Plzeňského kraje (214 bodů) za výrok:
„My v současné době připravujeme vznik
občanského sdružení pod názvem Stromy
zabíjejí, protože lidí, kteří skončili svůj život
na stromech, neustále přibývá.“ Z rozhovoru o vlivu alejí a stromořadí na nehodovost v ČR a o jejich kácení. (Český rozhlas 1 – Radiožurnál, 14. 1. 2008)
Další perlou byl výrok Aleše Řebíčka,
ministra dopravy (ODS): „Pokud mluvíme
o předražených dálnicích, bavme se tady,
kolik je kde přechodů pro medvědy a žáby
a byl bych rád, kdyby tady zaznělo, že to
jsou ty důvody, proč máme drahé dálnice.“
Z článku Dopravní stavby předražují obce a
ekologové, Žárský deník, 17. 1. 2008.
http://www.ropak.detizeme.cz/ropak/
bio
l
5/2009
Biokvalita vpravo
RESTAURACE TRITON – Anonymní souboj
Jak asi dopadne utkání mužstev, která nastoupila ve stejném dresu, kdo bude lepší?
Na první pohled byli k nerozeznání, stejné účesy, přesto padaly góly bu do pravé nebo
levé branky. Tak asi vypadal průběh srovnávací ochutnávky bio-nebio. Vyhraje svou chutí uzený pstruh s pošírovaným vejcem a špaldovými nudlemi, ten umístěný na hřišti (talíři) vpravo nebo ten vlevo? Zvítězí u degustátorů předkrmový blanšírovaný celer s dýňovým pyré, roastbeef s pečeným lilkovým kaviárem a mrkvovým pyré, nebo známé kuře s fazolkami a bramborovým pyré? A co teprve kiwi zmrzlina s chřestem, pomerančem
a grapefruitem? Ani diváci fotbalového utkání by neměli dlouho jasno, kdo hraje s kým
a proti komu, stejně tak by neměli jasno konzumenti potravin a biopotravin, kdyby se na
měli jen dívat.
Zatím ojedinělou akci, kdy měli příležitost
pozvaní hosté ochutnat a porovnat kvalitu
téhož pokrmu připraveného z konvenčních
surovin a v kvalitě bio uchystal TRITON
Restaurant, krápníková jeskyně, v srdci
Prahy a v podzemí hotelu Adria. Menu
v kvalitě bio se postupně objevilo již v několik restauracích a hotelech, řízená srovnávací degustace BIO – NEBIO v podání
Ing. Karla Doubka, ředitele hotelu Adria,
ještě ne. Slavnostní představení nového
BIO menu do TRITON Restaurantu tak bylo pojato opravdu netradičním a originálním
způsobem.
„Góly“, tedy slova pochvaly a hodnocení –
výrazně chuově lepší, plnější konzistence,
lepší vůně i chu – padaly s mírnější převahou do branky s biokvalitou. Hosté měli jedinečnou možnost vůbec poprvé posoudit
vlastními smysly, rozdíl mezi jídly připravenými ze surovin pěstovaných tradiční cestou, které mají certifikovaný název BIO
a jídly z kvalitních, nicméně konvenčních
surovin. Karel Doubek a Mgr. Iva Buriánková, majitelka obchodu Biotop, odpovídali také přítomným na dotazy.
Šéfkuchař Michal Novák připravil jídla
stejným technologickým postupem, aby
opravdu vynikl rozdíl jen v chuti. Musel připravit pro ochutnávku takový jídelníček,
aby mohl na trhu nalézt potraviny rovněž
v biokvalitě – to bylo asi nejdůležitější. Je-li
právě ta suroviny dostupná v kvalitě bio.
Potom nastupuje šéfkuchařova invence
a fantazie, jak suroviny zpracuje. „Stejně
jako to bylo u našich domácích vín, kdy
před mnoha lety byla nabídka velice omezená, stojíme nyní na stejném místě i u potravin, proto se nesnažíme tvrdit, že celý
pokrm bude připraven stoprocentně z místních surovin, ale naše první volba bude
vždy z domácího ekologického zemědělství. Každopádně pro mě se dá objevování
nových a hlavně kvalitních surovin v BIO
kvalitě na českém trhu přirovnat k neuvěřitelně fascinující a nikdy nekončící cestě.“
bio
l
5/2009
Karel Doubek mnohé z prvních degustérů
seznamoval s taji takové ochutnávky a
zdůrazňoval, že mu při nachystání této akce nešlo o to násilím někoho přesvědčovat
o kvalitách biopotravin. Je sice veřejně
známé, že biopotraviny se považují za
zdravější – ale to zdraví na nich není někdy
Kiwi zmrzlina – bio vlevo
na první pohled vidět. To, že neobsahují rezidua chemických postřiků a hnojiv na první pohled neodhalíte, ale chutí častokrát už
ano. Například u chřestu byl rozdíl výrazný.
Ani by neviděl chybu, kdyby někomu právě
bio nechutnalo. Dnes už jsou na trhu
biopotraviny, které nejsou svrasklé ani ošklivé, příliš hrbolaté nebo malé. Přesto nás
někdy biopotraviny mohou zaskočit tím, že
nemají očekávanou například sytou barvu
– vejce neměla sytě žlutý žloutek – nebyla
totiž dobarvena přes krmivo pro slepice,
nebo biošunka není tak růžová, jako jsme
zvyklí – nemá dusitanové soli, a tak by se
dalo pokračovat.
Ing. Karel Doubek se může chlubit také
značkou pro hotel Adria – ekologicky
vstřícného hotelu s certifikací The Flower
– Květina EU a oceněním AHR ČR Green
Manager roku 2008. Nabídka biomenu bude pravidelně obměňována podle sezónnosti surovin použitých v pokrmech
a také k přípravě přistupuje s tím, že
pokrmy mají splňovat kritéria racionální
výživy – takže smažený bioveřový řízek tu
nenajdete.
Text a foto:
Miroslava Vohralíková
Dostaneme BIO v restauracích?
V roce 2008 se agentura Green Marketing zajímala o postoj vybraných luxusních restaurací
v Praze k biopotravinám. 89 % respondentů odpovědělo ano na zásadní otázku: Používá vaše restaurace v současné době některé bioprodukty či biopotraviny? Současně
74 % uvádí, že suroviny v bio kvalitě tvoří méně než 10 % z celkově použitých surovin pro přípravu jídel a nápojů, 88 % respondentů však hodlá tento podíl v příštích dvou letech navýšit.
„Biopotraviny se jim tedy zřejmě osvědčily a hodlají je i nadále zařazovat do jídelníčku a jejich
množství zvyšovat," hodnotí výsledky průzkumu Tom Václavík z agentury Green marketing.
Nejvíce respondenti souhlasí s tvrzením, že biopotraviny jsou ekologičtější a že jsou
zdravější než konvenční potraviny. Nejmenší mírou souhlasu vyjádřili restaurace u tvrzení, že biopotraviny mají lepší kulinářskou kvalitu a že jsou žádány jejich zákazníky, i když
i zde stále převažoval souhlas v tvrzením. Biopotraviny restaurace nakupují nejčastěji od
distributorů či dovozců a dále z velkoobchodů s biopotravinami. Biopotraviny tedy začínají pomalu vstupovat i do segmentu gastronomie, zejména té exkluzivní. Šéfkuchaři jsou
ze svých světových turné zvyklí používat ty nejkvalitnější suroviny, což jim bioprodukty
skýtají. Biopotraviny od českých ekofarmářů a výrobců se pravidelně objevují v pražských
luxusních restauracích a hotelích, jako například InterContinental, Radisson SAS Alcron,
Hotel Hoffmeister, Four Seasons, Corinthia, Hilton, La Degustation Boheme Bourgeoise,
Patriot, Lví dvůr, Ambiente a Palffy Palace Restaurant, Restaurant Mlýnec, Bellevue, Maze, Žofín Garden. Mimo Prahu jsou to například restaurace Zahrada v Teplicích, Víno Restaurant Terra Libera v Příboru, Hotel Kašperk v Kašperských horách a mnoho dalších.
Několik jídelen používá bioprodukty pro přípravu jídel pravidelně, například restaurace
Spirála a Rebio v Brně, jídelny Bazalka v Hradci Králové, Alma klub v Kroměříži či Natural v Písku a Beseda v Jihlavě.
TZ
3
EKOLOGIE
DUBNOVÝ DEN ZEMĚ
Den Země je den věnovaný planetě Zemi, která jako jediná z vesmírných těles
sluneční soustavy umožňuje existenci života. V moderním pojetí jde o ekologicky
motivovaný svátek, upozorňující lidi na dopady ničení životního prostředí a rozvíjející diskusi o možných cestách řešení. Tento celosvětový svátek byl poprvé
uspořádán v roce 1970 americkými studenty, kteří chtěli prosadit přijetí nových
zákonů a zvýšení rozpočtu na ochranu životního prostředí v USA. Problémy
přírody a životního prostředí si lidé připomněli po celém světě. V České republice
se Den Země poprvé slavil v roce 1990.
Ekologické dny v Olomouci
OLOMOUC [Sluňákov – centrum ekologických aktivit města Olomouce] – 19. ročník festivalu Ekologické dny Olomouc byl
o různých podobách, jak se lidé vztahují
k přírodě. Řadí se mezi největší akce
v republice, spjaté s Dnem Země, trvají
tři týdny a jsou zdrojem mnoha nápadů,
co ke Dni Země uspořádat pro další rok.
Jarní Olomouc rozkvetla v měsíci dubnu
nejen výstavou květin Flóra Olomouc, ale
také největším festivalem v České republice, který se zabývá environmentální problematikou: „Ekologické dny Olomouc 2009
– EDO 2009“. Festival, který již několik let
navštěvuje více než 20 000 lidí, je určený
všem, kteří se zajímají o svou vlastní přirozenost i přírodu ve svém okolí. EDO
nabízejí program velmi rozmanitý, protože
sama příroda je nesmírně pestrá ve svých
spontánních projevech, svými druhy, barvami, vůněmi i tvary. Devatenáctý ročník
festivalu se opět snažil veřejnosti nabídnout možnost společného setkávání v
přírodě i o přírodě. Letošní hosté i programová náplň zaručují účastníkům mnoho
nových informací a lepší osobní orientaci v
komplikovaném světě lidí a přírody.
Tři týdny trvající program nabízel vycházky do krajiny Hané (bývalého největšího
vojenského cvičiště Marie Terezie) nebo do
krajiny městské (letos architektura Prostějova). Oslavy Dne Země se pořádaly v
celém Olomouckém kraji, nejen v Olomouci (Den otevřených dveří na Sluňákově
18. 4. 2009), ale také v Šumperku (Vila
Doris), Jeseníku (Hnutí Brontosaurus),
Přerově (ORNIS a BIOS) a Prostějově
(ČSOP Iris). Lidé se také budou moci
seznámit s podobami a hlasy našich ptáků
pod vedením zkušených ornitologů (Vítání
ptačího zpěvu). Na své oslavy Dne Země
zve rodiče s dětmi i ZOO Olomouc na
Svatém Kopečku (18. 4.). Je potěšitelné,
že program EDO obohatilo minimálně 30
organizací a institucí svými vlastními
nápady a aktivitami.
Vyvrcholením EDO je již od roku 1990
Ekojarmark 1. května na Horním náměstí
v Olomouci s tradičními řemesly, koncertem (Tomáš Kočko, Hm…, ASPM,
Camael, Tam Tam Orchestra a další),
divadlem na nádvoří radnice, hrami pro
rodiče s dětmi a množstvím aktuálních
informací o ochraně přírody a problematice
odpadů. Letos proběhl také společenský
večer v kině Metropol, který seznámil přítomné diváky s novým projektem Sluňákova, který se snaží realizovat vstupní
bránu do Litovelského Pomoravi prostřednictvím parkových úprav a interaktivních
uměleckých instalací. Na dalších akcích
mohli středoškoláci diskutovat také o připravované státní strategii trvale udržitelného rozvoje. Martin Patřičný představil
svou mimořádně úspěšnou knihu i její neméně úspěšné televizní zpracování
(„Dřevo krásných stromů“). Společně s veřejností mohli studenti navštívit řadu výstav,
které se u příležitosti EDO vždy konají.
www.slunakov.cz, vha
Aktivisté zavírali dobrovolníky do klecí, aby si vyzkoušeli krutý život slepice
Na Tylově náměstí v Praze si mohli lidé 22. dubna vyzkoušet pocity slepice zavřené
v kleci. Společnost pro zvířata tím chtěla upozornit na kruté podmínky v dnešních
velkochovech a získat podporu pro evropskou kampaň „Slepice z klece ven“.
Slepice, od kterých pochází většina vajec v obchodech a v hotových potravinách, takto
žijí celý svůj život. V České republice je to pět miliónů slepic, v EU 390 miliónů. Řekněte
ne vejcím z klecových chovů, zapojte se do naši kampaně „Slepice z klece ven“. Cílem
kampaně je ukončení chovu slepic ve všech typech klecí, podpora volných chovů a srozumitelné a nematoucí označování balení vajec. Akce je součástí celoevropské kampaně
Chickens out a orbanizátoři doufají, že přispěje k tomu, aby se směrnice EU, která do roku
2012 předpokládá zlepšení podmínek chovu slepic v klecích, změnila a slepice se do klecí
zavírat nesměly.
Akce v Praze „ZKUSTE SI KLEC“ měla ohlas
a úspěch, klec si zkusili procházející lidé i známější
osobnosti. Celou kampaň podporuje například také
zpěvačka Marta Kubišová, Kvěa Fialová, Marek
Eben a další.
Při nákupu vajec si tedy zase vzpomeňte na slepice
chované v klecích na prostoru, který zabírá
kancelářský papír.
Tým Společnosti pro zvířata – ZO ČSOP
www.spolecnostprozvirata.cz
4
www.yowazzup.com/tag/earth-day
A
už je planeta Země nazývaná modrou nebo
zelenou, jedno je jisté. Je naše a nemůžeme ji
zatím vyměnit za jinou.
Zachraňte stromy!
PRAHA – Arnika – Budou příští zimu
zase padat k zemi celé aleje zdravých
stromů, nebo se z typického prvku
české krajiny budou moci těšit i další
generace? Právě o tom na konci dubna
jednali poslanci. (Výsledek bude znám
až po uzávěrce Bio.) Na programu parlamentního zasedání byla totiž novela
zákona o ochraně přírody.
„Apelujeme na poslance, aby novelu přijali ve znění připraveném Ministerstvem
životního prostředí s pozměňovacím
návrhem poslance Ambrozka. Ochranu
stromů a stromořadí chce také 20 000 lidí,
kteří podepsali petici Zachraňme stromy,“
uvedla mluvčí Arniky Zora Kasiková. „Jde
o jednu z posledních možností, kdy v tomto
funkčním období mohou poslanci rozhodnout ve prospěch přírody,“ dodala.
Novela zákona č. 114/1992 Sb., o
ochraně přírody a krajiny, připravená
Ministerstvem životního prostředí, prošla
čtyřmi poslaneckými výbory. Zatímco dva
z výborů návrh vůbec neprojednaly a
Výbor pro veřejnou správu a regionální
rozvoj návrh nedoporučil, pouze Výbor pro
životní prostředí důležitou právní normu
řádně projednal. Při projednávání ve
Výboru životního prostředí zveřejnil svůj
pozměňovací návrh poslanec Vlastimil
Aubrecht, který chce oslabit pravomoci
České inspekce životního prostředí.
Dnes může Inspekce zakázat kácení
stromů i v případě, kdy je k akci vydáno
povolení. „Statistiky České inspekce životního prostředí ukazují, že přibližně 50 %
povolení ke kácení stromů je vydáno v rozporu se zákonem. Poslední nadějí k záchraně stromů je pak zásah inspektorů.
Pokud by poslanci tuto možnost zrušili,
umožní tak vlastně úředníkům rozhodovat
protiprávně bez jakýchkoliv následků,“
vysvětluje právní expert Centra pro podporu občanů sdružení Arnika Lukáš
Matějka.
TZ
bio
l 5/2009
BOJ S KLIMATICKÝMI ZMĚNAMI formou zachycování a ukládání uhlíku
Klimatické změny jsou úzce provázány se světovou spotřebou energie.
Všechny prognózy naznačují, že spotřeba energie bude stoupat a že podíl
fosilních paliv jako uhlí, ropa a plyn se
bude pohybovat okolo 80 procent i v roce 2030.
Proto se nemůžeme spokojit s rozvojem
obnovitelných zdrojů energie a zvyšováním
efektivity energie, ale je třeba vyvinout
technologii, která povede k radikálnímu
snížení emisí skleníkových plynů z fosilních paliv. Víme, že je možné to realizovat,
a bohaté země by v tomto ohledu měly zastávat vedoucí roli. Bez ochoty k silnému
snižování emisí ve vyspělých zemích ztratíme potřebnou legitimitu k tomu, abychom
přiměli také rozvojové země k závazkům
emise redukovat.
Mezinárodní agentura pro energii (IEA)
odhaduje, že pokud nezměníme kurz klimatické a energetické politiky, stoupne
globální poptávka po energii do roku
2030 o 45 procent. IEA se obává, že světová průměrná teplota se může zvýšit až
o 6 stupňů. To by bylo katastrofální. Do
roku 2050 se nám proto musí podařit snížit
globální emise až o 85 procent.
Obnovitelné zdroje energie a zefektivnění
energie jsou hlavními strategiemi na cestě
k nízkouhlíkové společnosti. V současné
době, kdy je světová společnost ohrožena
hlubokou recesí, musíme zmírnit negativní
efekty investicemi, které zpomalí klimatické
změny a zároveň posílí rozvoj energetického řešení v budoucnu. Přechod na obnovitelné zdroje energie znamená možnost
úspor, inovací, udržitelnosti, nových pracovních míst a lepšího životního prostředí.
Abychom zastavili globální oteplování,
potřebujeme však ještě další technologická
řešení. Nemáme čas čekat na to, až nové
energetické zdroje nahradí uhlí, ropu a plyn, které budou dominovat po mnoho dalších desetiletí. Proto je nesmírně důležité, abychom vyvinuli
technologie, které efektivně zredukují emise
z těchto fosilních paliv.
CCS – Carbon Capture and Storage
Zachycování a ukládání uhlíku (CCS) má
potenciál redukovat emise z uhelných
a plynových elektráren o 85-95 procent.
Oxid uhličitý je při tomto procesu zachycen
a uskladněn na bezpečném místě v geologických strukturách. CCS není technologií
sloužící k záchraně ropného průmyslu. Má
pomoci zachránit zemi před globálním
oteplováním. Vizí je, že takovouto technologii bude možné dále rozvinout a v budoucnu nainstalovat na uhelné elektrárny
po celém světě.
Norsko je průkopnickou zemí, která aktivně přispívá k rozvoji technologie CCS. Již
od roku 1996 se na těžební plošině
Sleipner odchytne ročně na milion tun CO2,
který vzniká při zpracování zemního plynu.
Odchycené množství skleníkového plynu
není vypouštěno do ovzduší, ale je vháněno zpět do podzemního vrtu rozkládajícího
se 1000 metrů pod hladinou Severního moře. Jedná se o pilotní projekt, který byl již
zkoumán v rámci několika projektů financo-
bio
l
5/2009
vaných Evropskou unií. Kontrolní měření
ukazují, oxid uhličitý v podzemí zůstává
a nedochází k jeho zpětnému prosakování
na povrch.
Na západním pobřeží Norska investuje
vláda značné prostředky do přestavby ropného přístavu a rafinerie Mongstad ve víceúčelové technologické centrum, kde se
z budoucí plynové teplárny a elektrárny má
ročně odchytit a uložit 1,3 milionu tun CO2.
Dle IEA by měla technologie CCS tvořit
kolem 20 procent veškerých opatření proti
klimatickým změnám, v průmyslově rozvinutých zemích by to mělo být až 50 procent. V současné době se v rámci různých
projektů zkoumají možnosti, jak technologii
ukládání uhlíku zlevnit a zefektivnit. Avšak
velké množství finančních prostředků musí
být uvolněno také na projekty zaměřené na
CCS a čistou energii v rozvojových zemích.
Je potřeba mnoha takových pilotních zařízení jako je Mongstad, aby se zachycování a ukládání CO2 stalo životaschopnou
technologií i z komerčního hlediska. Ambice Evropské unie, zřídit do roku 2015 až 12
pilotních zařízení pro CCS, vysílá jasný politický signál o potenciálu této technologie.
To se týká i oceněníhodné iniciativy Austrálie, která chce zřídit globální CCS-institut.
Toto jsou důležité kroky na cestě k realizaci cíle zemí G8 o realizaci 20 rozsáhlých
demonstračních projektů do roku 2010 a širokém komerčním rozmístění CCS do roku
2020. Norsko tyto cíle a iniciativy aktivně
podporuje. V této souvislosti plánuje
norská vláda uspořádat v květnu 2009 konferenci na vysoké úrovni k problematice
CCS, aby posílila vědomí o přispění technologie v boji proti klimatickým změnám.
Kjótský protokol přímo vyzývá k používání CCS a v Norsku bylo schváleno, že
uskladněné množství CO2 v rámci projektu
Sleipner může být odečteno v rámci národního emisního účtu za posledních 12 let.
Nový klimatický režim pod konvencí o kli-
matických změnách se musí snažit o to,
aby byly spuštěny iniciativy, které budou
propagovat rozšíření technologie CCS i do
zemí, které jsou největšími znečišovateli
a v současné době nemají žádné závazky.
Bezpečný transport a skladování CO2 vyžaduje zodpovědnou regulaci a kontrolu.
Země, které vnímají klimatické změny jako
vážný problém, musí ratifikovat poslední
dodatky
v
Londýnské
konvenci
a v OSPAR-konvenci, které umožní zavést
potřebný mezinárodní právní rámec pro
technologii CCS. Mimo jiné musí být povoleno transportovat CO2 přes státní hranice.
Norsko pravděpodobně disponuje rozsáhlými geologickými úložišti, kde by mohlo být
uskladněno velké množství oxidu uhličitého i z jiných zemí.
Norsko má už nyní velký podíl obnovitelné energie a další redukce emisí představuje pro zemi velkou výzvu. Vodní energie pokrývá asi 99 procent výroby elektřiny
a asi 60 procent naší celkové spotřeby
energie pochází z obnovitelných zdrojů
energie. Přesto norský parlament schválil
závazek snížit množství emisí v Norsku
o přibližně 2/3 do roku 2020. Naším dalším
jasným cílem je být do roku 2030 klimaticky
neutrální zemí. Klimatické změny představují problém, kterému je třeba čelit ofenzivně. Prezident USA, Barack Obama, dává
skrze signály světu naději, že investice do
čisté energie mohou být důležitou cestou
k oživení ekonomiky. Některé evropské země již ukázaly, že ofenzivní přístup zaměřený do budoucna skrývá obrovský potenciál.
Klimatické změny ohrožují základní životní podmínky dalších generací. Skrze
společnou snahu o rozvoj technologií
můžeme tomuto problému úspěšně čelit. Vzájemná podpora a odhodlání jsou
předpokladem pro společný boj proti
globálnímu oteplování.
Jonas Gahr Store,
ministr zahraničních věcí Norska
DOTAZY
BIOSPOTŘEBITELŮ
Vy se ptáte:
Jak se zahušují jogurty? Proč jsou ty bio tekutější?
Petr D., Veselka
My odpovídáme:
Bílý jogurt se má vyrábět z mléka, podmáslí a smetany a musí
obsahovat jogurtové kultury. Pokud by tomu tak bylo, budete
jíst běžný jogurt ne lžičkou, ale brčkem. Proto se běžné (ne
smetanové) jogurty zahušují sušeným mlékem nebo mléčnou bílkovinou, v horším případě škrobem nebo dokonce vepřovou želatinou. Na druhou stranu
smetanový jogurt (konkrétně od mlékarny Valašské Meziřící) obsahuje pouze smetanu a jogurtové
kultury, zde zahustí jogurt tuk. Jogurtem lze označit výrobek, v kterém jogurt tvoří minimálně 50 %
hmotnosti. Bílý jogurt má minimálně 8,2 % tukuprosté sušiny. Odtučněné jogurty (tzv. light) obsahují méně než 8,2 % tukuprosté sušiny, přičemž běžné konzumní mléko obsahuje nejméně 8,5 %
tukuprosté sušiny. Pro dosažení správné hustoty je tedy nutné light jogurt zahustit sušeným
mlékem, škrobem nebo vepřovou želatinou. Vše musí být uvedeno na obalu v sestupné tendenci –
tedy největší složka v jogurtu na prvním místě. Bio bílé jogurty se liší od konvenčních jogurtů vstupními surovinami. Používají biomléko a sušené biomléko (žádná z českých mlékáren, vyrábějící biojogurty pro zahuštění nepoužívá vepřovou želatinu). U ovocných jogurtů také bio ovocnou složku.
Lenka Sehnalová, PRO-BIO LIGA
5
KDE SE RODÍ BIO
Ekozemědělství ve družstvech
Rodinný statek
REINTHALER
Zajímavou exkurzi za ekologickým zemědělstvím do
Horního Rakouska uspořádalo PRO-BIO regionální centrum Krkonoše a Podkrkonoší o. s. a získalo pro to podporu rakouské Agra pojiš
ovny. Zemědělci a ekozemědělci, jak už jsme zveřejnili reportáž v minulém čísle Bio,
dostali příležitost načerpat nové nápady a ověřit si, že
sdružení, družstva a spolky pracovaly fungovaly v zemědělství v hluboké minulosti a mají co říci i k dnešku.
Rodinný statek
V Obermixnitzu u Weitersfeldu obhospodařují 2 ha orné půdy, 7 ha vinic a 6 ha lesa manželé Reinthalerovi – Ernst a Eleonora – a syn Stefan, další čtyři dospělé děti jim pomáhají a v sezóně ještě najímají
další dvě pomocnice. Sympatický majitel
statku nás seznámil s tím, co vše pěstují
a chovají.
Na orné půdě pěstují především brambory, cibuli i kukuřici, chovají skot, vlastní
skladovací halu na brambory a cibuli
a zpracovávají víno. Statek se nachází
v oblasti s písčitou půdou a ve velmi srážkově chudé oblasti – 300 mm ročně. Ale
"...ani při velkém suchu to není tragické,
jsme pojištěni," říká Ernst Reinthaler.
Ve stáji chová kolem dvaceti býků a prodávají jako bio – 30 centů za kg biomasa.
Výklad Ernsta Reinthalera (uprostřed) ve skladovací hale sledují účastníci zájezdu
Býky krmí kukuřičnou siláží bio, šrotem
a hrachem. Zvířata rostou s rohy, plemeno
červenostrakaté, mají přístup k menšímu
venkovnímu výběhu. Drobnou zajímavostí
je, že v Rakousku nemusí ekozemědělci
barvou ušních známek rozlišovat pohlaví
zvířat. Na téma biokukuřice se rozpředla
diskuse, jak ji mohou bez chemie vypěstovat? Pan Reinthaler říká: „Sejeme do širokých řádků, pak musíme projíždět prutovými branami třikrát, asi do vegetační doby
šesti týdnů, po řádcích a přes řádky.“
Cibuli setou sázejí (dovoz sazečky z Holandska) na konci dubna a v srpnu sklízejí.
Částečně ji prodají zpátky do Holandska.
Brambory sázejí počátkem května a sklízejí koncem října. Prodávají salátové
biobrambory, odrůda Ditta, 10 kg za 6 euro,
nebo balení po 25 kg za 15 euro.
Z vinice ve vlastním sklípku připravují vína bílá – šest druhů: Veltlínské zelené,
Ryzlink vlašský, Ryzlink rýnský, Muškát žlutý a přívlastkové víno Weinviertel získalo
stříbrnou medaili v mezinárodní soutěži.
Dále mají tři druhy vína červeného: Modrý
Portugal, Zweigelt, Blauburger. Cena vína
se pohybuje od 2,5 do 5,5 euro za 0,75 l.
Ochutnali jsme také výbornou hroznovou
šávu z kvalitních hroznů – je pasterizovaná, bez konzervačních látek (litr 2 euro). Víno zpracovávají sami, lisuje se, odkaluje se
v tancích, zraje v nerezových nádržích
i v sudech. Moderní část zpracování révy je
součástí nové haly a má dvě podzemní
patra s vyústěním do starého sklípku a do
statku. Víno se prodává výhradně stočené
do láhví přímým spotřebitelům nebo do
gastronomických zařízení.
Skladovací hala
Ve skladovací hale, kterou Reinthalerovi
vlastní, třídí na lince brambory a cibuli. Třídící linka je k dispozici spolku 12 ekozemědělců. Brambory uchovávají v dřevěných
bednách, cibuli ve velkých žocích i pro jiné
zemědělce, lze tu uskladnit 1000 tun – za
sezónu zde projde až 2000 tun surovin.
Rozváží se podle potřeby zákazníkům.
Projekt haly vznikl v roce 1999 a byl
z 25 % podpořen z fondů EU. Hala je zateplena sendvičovým systémem – udrží
stálou teplotu i v horkém létě. Má dřevěné
krovy a rozlohu (odhadem) kolem 500 m2.
V hale se brambory nebo cibule roztřídí,
a pak skladují při teplotě kolem 5 ˚C, která
se udržuje systémem větráků. Uskladňuje
se zde za poplatek, uskladňují tu i obchodní řetězce. Brambory i cibuli balí také do
menších množství. Biocibule se prodává
za 30 centů za kg.
è
Výklad na dvoře statku
Výklad u venkovního výběhu pro býky
6
bio
l
5/2009
Australské poznatky uplatňuje v Čechách
Rybníčky oživují krajinu
Už při studiu na Zemědělské univerzitě se Ing. Radek Sus zajímal o ekologické farmaření. Po škole nějakou dobu zahříval úřednickou židli na ministerstvu, zakrátko však odložil klotové
rukávy a vydal se s nynější manželkou na Nový Zéland a do Austrálie. Za
rok poznali, co obnáší život zemědělců ve spojení s přírodou.
„Řekli jsme si, že to zkusíme v Čechách.
Po návratu jsme složili rodinné finance
a v obci Šachov u Borohrádku (Rychnovsko) jsme koupili torzo bývalého statku.
Zaregistroval jsem se jako soukromý zemědělec s cílem vybudovat ekologické hospodářství splňující nejpřísnější normy
EU,“ řekl o podnikatelských začátcích
Ing. Radek Sus.
Založil ovocný sad na vyšších kmenech,
někde ve sponu 9x9 metrů a jinde zvolil
volnější výsadbu s ohledem na zachování
průhledu do krajiny. Problém s vysokou
hladinou spodní vody v jílových půdách vy-
řešil navršením zeminy. Vyvýšenina ze
stran lépe prosychá, takže kořeny lépe dýchají a přijímají živiny. Na louce pod nimi do
podzimu spásalo louku zatím malé stádo
ovcí plemene Suffolk. Kmínky proti okusu
ovcemi chrání síovinou.
„Předpokládám, že v plné plodnosti, která
nastane tak po 12. roce může každý hektar
dát 12–15 tun ovoce. Pro opylení květů počítám i s umístěním včelstev,“ plánuje Ing.
Radek Sus. Pro dotvoření krajiny pod statkem vybudoval soustavu tří rybníčků, které
poslouží jako biotop pro obojživelníky
a další organismy vázané na vodu.
Plody svých zahrad chce prodávat ze
dvora. Zájemcům nabídne jak čerstvé ovoce, tak sušené třešně, švestky, tradiční křížaly, časem zřejmě i mošt či domácí povidla. „V mnoha evropských zemích to tak
dobře funguje. Věřím, že i u nás si lidé najdou cestu za zdravými zemědělskými produkty,“ uvažuje Ing. Radek Sus, který tak
má pro svou rodinu celoživotní program.
Zdeněk Kulhánek
Foto autor
Květy třešně v provzdušněném sadu vysokokmenů mají dostatek světla
Ing. Radek Sus opravuje pletivo chránící proti
okusu kmínek stromku, který roste na navršené
jílovité zemině. Za ním vidíme část statku, který rekonstruuje.
Ovce plemene Suffolk louku vypasou a pohnojí
Rodinný statek REINTHALER
è
V budově statku vybudovali
z části stájí vinárnu k rodinným či
podnikovým oslavám, spojeným s ochutnávkou vína z vinice – s průhledem do stáje.
S dalšími dvanácti ekozemědělci se dohodli v roce 1987 a společně si pořídili zemědělské stroje – traktor, secí stroj, obracecí pluh, kultivátor, ale také například
plničku lahví, etiketovací stroj. Každý přispěl podle rozlohy zemědělské půdy. Stroje si půjčují podle dohodnutého plánu, kdo
je jeden rok první v řadě, další rok je na posledním místě tak, aby se spravedlivě vystřídali. Založili vlastně, pro pamětníky jistě
ne neznámou, malou traktorovou stanici.
Na dotaz z české strany, jestli se kvůli tomu
půjčování nehádají, Reintheler s úsměvem
odpovídal, že „...když je nějaká neshoda,
jdeme do sklípku, a tam si to v klidu při vínečku rozřešíme.“
Text a foto
Miroslava Vohralíková
Sklípek – vlevo
Rakouské knedlo-vepřo-zelo
roznášel Ernst Reinthaler – vpravo
bio
l
5/2009
7
TRVALE UDRŽITELNÝ ŽIVOT
Víte, že 1 plus 1 jsou (někdy) 3?
1 Napsali jste nám
V matematice jistě ne, ale v systémech
přírodních a společenských ano! Dojít
k tomu může tehdy, když si různé prvky
těchto systémů vzájemně pomáhají.
Popíšu například situaci, se kterou se může
běžně setkat každý soukromě hospodařící
rolník. Náš hospodář si vyhotoví seznámek
se svými hlavními problémy: – chce pohnojit
pole, ale nemá peníze na kvalitní chemii; –
potřebuje zaplatit podzimním sběračům ovoce
a za nákup odolných plodných odrůd; – rád by
prodal podrozměrné ovoce, kozí mléko a slepičí vejce; – neumí podat grant na nákup nové techniky a zpracovat dobře účetní i daňovou uzávěrku; – neví jako zaplatit za pole na
pěstování zeleniny, které je k mání blízko potoka.
Asi si řeknete, že to není nic zvláštního. Máte pravdu, ale rozdíl je v tom, že tento náš rolník má pomocníky. Poradí se s nimi a najdou
průchodná řešení. Jeden z nich polévá pole
zakysanou břečkou ze slepičáků. Skupinka
známých v předjaří vysadí napříč pozemky po
vrstevnici pruhy s keři. Další parta si v říjnu
vezme dovolenou a přijede česat ovoce. Osivo nakonec zaplatí gurmán, který si odebere
podrozměrná jablka na výrobu kalvádosu. Během sezóny zásobuje česáče vejci a mlékem.
Daňařka, která je mezi přáteli, vybojuje papírovou válku a za zlomek ceny zajistí novou techniku. Dokonce se najde i solventní člen skupiny, který si zakoupí pozemek a dohodne
s rolníkem dlouhodobý bezplatný pronájem.
Myslíte si, že je to všechno nesmysl a nic
takového se nemůže stát?
Mýlíte se. Je to možné. Je zde totiž mnoho
zájemců o trvale udržitelné (a energeticky
úsporné) bydlení a o ekologické hospodaření.
Hodně lidí z měst touží po tom, aby si na
vlastní kůži osahali přírodu – práci s půdou,
pěstováním rostlin, živá zvířata. Každý rok
absolvuje několik desítek nadšenců kurz
permakulturního designu a další lidé se učí
stavět domy ze slámy či z hlíny. Mnozí se učí
pěstovat, štěpovat a roubovat ovocné stromy
a pěstovat zeleninu. A ti všichni by si své, třeba i draze zaplacené poznatky, rádi ověřili
v praxi. Stačí je vyhledat a domluvit se na formě spolupráce. Stojí to jen trochu času. Po
pár letech ověřování by si náš rolník (možná
právě Vy) vybral skupinu spolupracovníků, na
které by se mohl obrátit a spolehnout, když
bude něco potřebovat. Oprávněně lze namítnout, že snílci nebývají realističtí ani stálí. Ne
na každého je spoleh, a ne každý vydrží. Ale
většinou stačí najít jednoho spolehlivého člověka a on si přivede další. A ty nejvhodnější si
rolník postupně vybere.
A co by mohl svým pomocníkům nabídnout?
– místo na prázdninové stanování na palouku (když bude pršet, tak přespíte ve stodole
na seně); – odprodej kousku ladem ležícího
pozemku, aby si mohli postavit chajdaloupku
ze hlíny a slámy; – propůjčení kousku políčka,
na kterém by si pěstovali zeleninu a rybíz; –
zapůjčení sekačky, zahradnického a stavařského nářadí, míchačky; – pohlídání staveb, výpěstků, strojů a nástrojů v době jejich nepřítom-
8
nosti; – mléko od krávy či kozy na pití i na pokusy s výrobou jogurtů, tvarohu a sýrů.
Většinou jsou to drobnosti, nad kterými může
rolník mávnout rukou. Z hlediska ekonomického by se jednalo o investice velmi efektivní.
A co potom?
Kdyby se spolupráce mezi rolníkem a jeho
„lufáky“ ujala, tak mohou po nějakém čase
na okraji obce vyrůst domky nové nebo si nějaký zbor hyzdící obec opraví. Někteří by se
po čase dokonce mohli do vesnice přistěhovat, podnikat tam a žít.
Stát se může i to, že kolem hospodářství rolníka vyroste několik dalších hospodářství satelitních. Potom by bylo možné navzájem si
zapůjčovat nebo společně nakupovat techniku i osivo a společně prodávat zboží. Spolupráce by se mohla rozvíjet i ve směrech zatím
zcela netušených a závisela by jen na nich.
Kde by mohl takový (nejlépe ekologicky
hospodařící) rolník své pomocníky najít? Může se po nich poohlédnout například na
internetu.
Doporučuji některé weby: http://anastasia.cz/forum/ – hledači inspirovaní knihami R.
Megreho (zde doporučuji vyvěsit Vaši výzvu)
http://brno.sdruzenizeme.cz/szjm_archiv. html
– skupina zájemců o udržitelné hospodaření
z Moravy http://www.rodove-statky.cz/ – různí
idealisté z celé ČR usilující o vytvoření rodo-
Kapková závlaha – oproti závlahou zostřikovači je
dražší, ale zato zavlažuje pouze kořeny rostlin,
takže dochází k menším ztrátám při odpařování,
a za další také nemá takovou tendenci zalévat
plevel
(PeVa)
vé osady http://www.cesta.nazory.cz/szjm_
archiv.html – stránky autora tohoto textu.
Pokud vás mé povídání zaujalo, tak Vám
nabízím
pomoc
na
adrese:
[email protected].
Josef Ludvík, Brno
U nás (na Bouzovsku) se pořád něco děje
Ve středu večer mi volá Lenka – máte
u nás sýr a vajíčka, kdy si přijedeš? – Jo,
a máte ještě mrkev? – Mrkev máme a k tomu ještě řepu i brambory a cibuli, i něco
petržele by se našlo...
Balím tedy nějakou zeleninu do bedny a vyrážím na cestu. Přihodím ještě půjčenou vrtačku a nějaké kousky chleba pro kozenky.
Tak a může se jet, když v tom kdosi buší na
vrata. Otevřu a tam stojí zadýchaný Max –
utekly ovce, rychle! Pelášíme za vesnici, ale
ovce jsou v nedohlednu. Rozdělujeme se. Zatím co Max jde cestou k lesu, já to beru napříč
loukou k remízku. Ovce nikde. – Rozhlížím se
kolem a namísto ovcí se zaměřuji na nedávno zasazenou ovocnou alej. Stromky vypadají dobře, škoda že na sklizeň musíme ještě
pár let čekat. Pár let... To není moc, a naše
děti to pěkně užijí. Po cestě projíždí traktor –
Stando neviděl jsi za kopcem volně běhat ovce? Neviděl. Standa odjíždí a já se vracím
zpět ke stromkům. Vyplňují tady pěkně předěl
mezi poli. Na konec přes horizont ani nedohlédnu. Před pár lety tady alej ještě nebyla,
ale nebylo tady toho více. Nebyl tady třeba
Standa, který se zde usadil i s rodinou a navýšil počet registrovaných biofarem v Podolí
již na tři. Max s Radkou tady také nebyli. Snažili se budovat svůj sen ve Svojanově, ale proti proudu se pádluje těžko. Dnes rekonstruují
v Podolí svůj zdravý domek a provozují
bioobchůdek a malou kuchyň na produkci potravin. Sadu ve Svojanově se sice pozornosti
stále dostává, ale ne v míře, která by jej posunovala kupředu. Dosažená produkce však
docela dostačuje, což se hodí te, když se podařilo dát dohromady mobilní moštárnu.
Lenkou s Navotem už tady jsou sice poměrně
dlouho, ale myslím, že nyní začíná jejich rodinná farma opravdu nabírat na rozměru, tvaru a kvalitě. Počet zvířátek se postupně zvětšil na nespočitatelno, stejně jako wooferů,
kteří tudy radostně prošli a stále se vracejí...
Pro nás uprchlíky z města je to prima, mít takovéhle sousedy. Žijeme si mimo betonovou
rádobyjistotu tak, jak jsme vždycky chtěli, ve
vlastním domečku, a nejsme tady sami. Můžeme si vzájemně pomáhat a navštěvovat se,
vědět o sobě, vyměňovat výpěstky, tahat si
nestartující auta a vzájemně si půjčovat knihy.
Vařit si pro sebe, když je potřeba... Kolik že se
nás to dnes sešlo na obědě? Hmm, asi osm.
Půl hodinku po obědě nás již bylo jedenáct,
tedy i s dětmi. A to jenom proto, že jsme chtěli společně namíchat vlastní sadbovací substrát a vysadit nějaké salátky, když jaro se
nám už žene do zahrad. Salátků musíme asi
zasadit více, aby bylo pro všechny. V duchu
počítám, kolik rodin již nás tady takhle cíleně
po okolí žije. Jeden, dva... vlastně už šest.
Počkat, asi více...Kdo se počítá a kdo ne, je
těžko říct. Řekněme jedenáct. Někteří jenom
na víkendy, ale těch salátků raději ještě přisadíme. Vždy, domky na prodej se tady po okolí dají stále najít a jeden nikdy neví... Rozjímání vyrušuje zabečení oveček. – Tady jste, tuláci, tak honem zpět do ohrady a vzhůru na
cestu přes kopec do Střemeníčka s nabalenými věcmi nebo se tam dneska už nedostanu.
Petr Vaněk
POZN.: biodynamika.cz, bouzov.info, crossroads.cz, permalot.org a další jsou nezávislé iniciativy spoluexistující v oblasti Bouzova na Olomoucku. Pozorovat se zde dá mimojiné snaha
o rovnováhu samostatnosti a koexistence a také
uvědomělý přístup ke kvalitě života.
bio
l
5/2009
ZDRAVÍ
NEDĚLE NA EKOFARMĚ
i Prohlédněte si před návratem z víkendu
naši farmu a biozahradnictví
i Odvezte si domů nejčerstvější bylinky,
zeleninu, ovoce, květiny do vázy
i k zasazení do zahrádky
i Pozorujte se svými dětmi proměny
v přírodě
i Vysvětlíme vám, jak hospodaříme,
přiblížíme vám zákonitosti, kterými
se musíme řídit
i Vysvětlíme vašim dětem, kdy se sklízejí
sezónní plodiny a proč není normální, že
jsou v regálu supermarketu ke koupi celý rok
i Připravíme Vám program, abyste pokaždé viděli něco nového
i Svoji návštěvu můžete objednat předem, na požádání zajistíme pohoštění
a průvodce
Kontakt: EWE CZ s.r.o. Farma Mlýnec
Smrkov 10, 391 33 Jistebnice u Tábora
Tel.: 606 264 732
e-mail: [email protected]
http://www.mlynec.blog.cz
BIOAKADEMIE 2009
Lednice na Moravě 24.–26. června
„Ekologické zemědělství – odpově na
hospodářslé a environmentální výzvy“
Hlavní téma: PŮDA
Kontakt: [email protected]
SOUKROMÁ INZERCE
t Pronajmu hospod. usedlost na Valašsku.
Možnost chovu koz, ovcí, vypásání luk pro
CHKO Beskydy. Minimálně na dva roky. Tel.:
604 522 581
t I Váš miláček te může mít k obědu BIO!
Holandské špičkové biokrmivo pro psy a kočky
YARRAH najdete v bioprodejnách nebo na
www.anbio.cz
t Nabízíme kompletní kvalitní výbavu pro KOSENÍ od pravých rakouských KOS (50cm–
90cm), přírodních brousků, kosiříků, měděných
toulců, německých babek a kladívek, až po ergonomická KOSIŠTĚ z jasanového dřeva s nastavitelnými rukojemi a video. Vše zasíláme poštou,
možný i osobní odběr. Letošní víkendové kurzy
kosení proběhnou na loukách v malebné vesnici
Mladočov u Litomyšle. Tel. 773 497 017. Více na
WWW.KOSIMESNADNO.CZ
t Daruji stádečko mohérových koziček
s plem. kozlíkem jen do dobrých rukou. Olomoucko. Tel.: 732860347, po 20. h.
t Příliš velká chalupa pro mne samotnou
nabízí fajn lidem útulné 1+1. Kachlová kamna,
velká zahrada, krásné okolí, nedaleko Liberce.
Veselá mysl a pracovité ekoruce jen vítány!
Kontakt: 608 701 984.
¤ Sním o rodové osadě i o chalupě pro rodinu
na krásném místě, proto hledám hodnou ženu.
Jihočech žijící v dřevěnici u Hukvald, 40letý tolerantní svobodný vegan. Cítím s Gayou, přírodou, krajinou, uznávám hlubinnou ekologii
i obyčejný život. Nezklamu. Tel.: 721 167 667.
bio
l
5/2009
STOP DĚTSKÉ OBEZITĚ
Začněte snídaní!
Reklama na nezdravé potraviny zaměřená na děti je jednou z příčin celosvětové epidemie dětské obezity. Reklama
na dětské snídaňové cereálie je
nejkřiklavějším příkladem tohoto nešvaru. Na 15. březen připadá světový
den spotřebitelských práv. Ten letošní
probíhá pod heslem: „Zastavte marketingové kampaně nabízející dětem nezdravé výrobky.“
V listopadu minulého roku publikoval časopis TEST test dětských cereálií. Cílem
testu bylo upozornit na skutečnost, že dětské cereálie nejsou proklamovanou zdravou stravou a že nejsou vůbec vhodné jako
pravidelná snídaně pro děti vzhledem k velmi vysokému obsahu cukru a někdy i tuků.
Test byl součástí kampaně světové spotřebitelské organizace Consumers International. Jejím cílem je upozornit spotřebitele
na nebezpečí, které se skrývá ve všudypřítomné reklamě zacílené na děti, propagující nezdravé stravování. To vede ve svém
důsledku k šíření epidemie dětské obezity
na celém světě. Dětské cereálie jsou jen
jedním z příkladů, jsou následovány jiným
sladkostmi i nabídkou fast-foodových jídel,
které navíc obsahují příliš mnoho tuků
a soli. Test dětských cereálií ukázal, že
vždy obsahují přílišné množství cukru, i ty
s nejnižším obsahem jej obsahovaly téměř
dvakrát tolik, než je horní hranice doporučeného množství. Protože se výrobci snaží
tyto výrobky propagovat jako zdravé a jsou
na rozdíl od hamburgerů a hranolků jako
zdravé i lidmi přijímány, představují největší riziko.
Kellogg's a Nestlé: „osladí“
to celému světu
Tyto dvě nadnárodní společnosti působí
po celém světě a všude prodávají stejné
nebo velice podobné výrobky. Celosvětový
test se zaměřil na cereálie určené pro děti
do 12 let věku s čokoládovou, medovou nebo jinou sladkou příchutí. Laboratorně jsme
měřili obsah cukrů, tuku, nenasycených
mastných kyselin, bílkovin, sodíku (soli)
a vlákniny. Stejné nebo podobné výrobky
byly porovnány v rámci jednotlivých regionů i celosvětově, aby se zjistilo, zda jsou
stejné kvality. Celosvětově bylo vybráno 13
výrobků, které byly nalezeny vesměs na
všech kontinentech, osm od firmy Kellogg's
a pět od firmy Nestlé (ne všechny však jsou
na českém trhu). K tomu každá země přidala své vlastní výrobky, které se tak mohly porovnat s výrobky globálních značek.
Při hodnocení obsahu jednotlivých látek se
u všech výrobků vycházelo z Nařízení
Evropské komise o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin
a z doporučení britské Food Standard
Agency. Na základě těchto dokumentů byla stanovena rozpětí pro obsah jednotlivých složek (cukry, tuky, sodík, vláknina).
Pro obsah transmastných kyselin se vycházelo z dánské legislativy. Výsledky testu jsou poměrně tristní. Všechny testované
dětské cereálie obsahovaly příliš mnoho
cukru. Některé byly navíc velice tučné, jiné
zas trpěly nedostatkem vlákniny. Ačkoliv je
to paradoxní, tak se mezi testovanými výrobky objevily i příliš sladké cereálie s přílišným obsahem soli.
Cukr nad zlato?
Všichni výrobci se snaží zlákat děti a jejich rodiče k nákupu kreslenými postavičkami na obalech, někteří i dárky uvnitř balení.
Pro děti se tak z cereálií stává atraktivní artikl. Přitom i cenové rozdíly jsou značné
a „značkové“ cereálie globálních výrobců,
kteří si na tyto praktiky obzvláště potrpí, nejsou zrovna z nejlevnějších. Výrobci se
snaží informovat spotřebitele o doporučených denních dávkách jednotlivých živin
pomocí „semaforů“ znázorňujících procento doporučené denní dávky. Nedělají to
ovšem všichni, někteří se pouze "vychloubají" poměrem vitamínů a na cukry a tuky
jako by zapomněli, jiní to činí mravenčím,
nečitelným písmem. Zároveň se ale snaží
kupující dospěláky nalákat na „zdravou snídani“, celozrnné cereálie, vitamíny a minerální látky. O vysoké energetické hodnotě
svých výrobků se nezmiňuje žádný.
Jsou české cereálie zdravější?
V přílišném obsahu cukru si v ničem nezadají s těmi ostatními. Navíc některé
z nich mají vyšší obsah tuku a dokonce
i transmastných kyselin a objevili jsme i výrobek s překvapivě nízkým obsahem vlákniny. Celkem bylo testováno 15 druhů dětských snídaňových cereálií. Z hlediska obsahu tuku byla většina výroků v normě
a obsahovala jeho menší nebo ještě přijatelné množství. Pouze cereálie Biskiti čokoládoví obsahovaly překvapivě velké množství tuku, a to 17 procent, což je vysoko
nad průměrným čtyřprocentním obsahem
tuku. Ve dvou výrobcích od společnosti Bona Vita, Čokoflek a Šmudlův mls byl navíc
objeven zvýšený obsah transmastných kyselin (1,5, resp. 1,3 procenta). Tyto mastné
kyseliny, které byly dříve produktem průmyslového ztužování tuků, jsou jedny
z nejhorších, co se zvyšování hladiny cholesterolu v krvi týče. Naměřená množství
jsou nízká, nicméně u většiny ostatních výrobků se hodnoty pohybovaly
9
STOP DĚTSKÉ OBEZITĚ
pod 0,1 procenta. Vzhledem k tomu, že
se jedná o čokoládové kuličky a lupínky,
které nabízí téměř každý výrobce, není
zvýšený obsah těchto látek nijak odůvodnitelný. Velmi vysoký obsah cukru, u všech
výrobků přes 22 procent, je důkazem, že se
nejedná o výrobky vhodné ke zdravé snídani a že myšlenku „živit“ jimi své děti dlouhodobě byste si měli důkladně rozmyslet. Co
do obsahu soli byly všechny výrobky v pásmu nízkého obsahu, na rozdíl od některých
zahraničních cereálií. Nestlé Nesquik,
Nestlé Chocapic, Lidl / Crownfield Choco
Moons a Emco Biskiti čokoládoví jsou výrobky s vyšším obsahem vlákniny. Stále
ovšem platí to, že jsou přeslazené, což vyšší obsah vlákniny nevykompenzuje.
Salámovci, buch
áci a spol.
Emco Biskiti čokoládoví je výrobek, který
se v našem hodnocení umístil na posledním místě. Nejen že obsahuje mnoho cukru, ale i množství tuku je enormní. A tím hůře,
že obsahuje téměř 8 procent nasyceného
tuku. Výrobce na obalu vyzdvihuje „zdravost“ svého výrobku poukazem na ovesné
vločky, z nichž je složen, a na přídavek obilných klíčků. K dětem na zadní straně promlouvají karikatury bucháka kynutého, salámovce tučňoučkého, klobásy masňácké
a obézy velkého. Ti jsou zahnáni odvážnými biskity, kteří jsou zdraví a mrštní. To je
velice úsměvný příběh, zejména je-li uveden na výrobku, který je mezi konkurencí
zdaleka nejtučnější a velmi sladký. Na angažované biskity máme jedinou radu. Nedávejte je dětem k snídani, pak jim v klidu
můžete dopřát sem tam nějakou tu
masňáckou klobásu nebo bucháka od babičky. Tím se obézovi velkému vyvarujete
rozhodně lépe.
Občanské sdružení spotřebitelů TEST
Kontakty:
JUDr. Ida Rozová, [email protected], tel.: 227 027 632,
Václav Beneš, [email protected], tel.: 227 027 632,
http://www.dtest.cz
JAK SE MÁTE, CIBULKOVI?
„Jede vláček motoráček, kolik vozů asi má?“ Lucka s Kubou
nedočkavě poskakují po peronu. Na zádech se jim pohupují
sem tam malé batůžky, nadité pláštěnkou, svačinou a lahví
s pitím. Maminka studuje jízdní řád, zatímco tatínek šel do pokladny koupit jízdenky. Je krásné sobotní ráno, jako stvořené
pro výlet. „Nastupovat!“ postrkuje tatínek rodinu do vlaku.
„Fíííííí!“ – zahvízdá pan průvodčí a kola vlaku se rytmicky
rozklapou. Za okny se míhají rozkvetlé zahrady, v jarním sluníčku vypadá vše vesele a přívětivě. Děti, přilepené na okno
se předhánějí, kdo uvidí první zajíce, srnku, bažanta... Cesta
vlakem netrvá dlouho. Po třech zastávkách už všichni vyskakují na malé zastávce uprostřed luk a polí. „Kam jdeme?“ rozhlížejí se udiveně děti. „Na koncert,“ culí se rodiče. „A to je
předehra,“ ukazuje tatínek na malého skřivánka, třepotajícího
se vysoko nad polem. Všichni si při jeho trylkování vesele vykračují k blízkému lesu., okrášlenému běloučkou pěnou kvítků trnek a hlohů. V lese to šumí, bzučí, štěbetá a klokotá. Inu,
jarní les. „Poslouchejte, koncert právě začíná.“ Bez hnutí
chvíli poslouchají a pak se společně snaží identifikovat jednotlivé zvuky. V lese je i ledacos k vidění: něžné, ale jedovaté zvonečky konvalinek, zavalití, kovově lesklí chrobáci batolící se po cestě, v trávě problesklo sojčí pírko. „Hele, tady něco je!“ vykřikne Kuba a kouká na malilinkou pestrou čepičku.
„Skřítek!“ vykulí oči Lucinka. „Ale kde je?“ Zapomněl čepičku u krásně zatočených výhonků kapradí. Další čepičky
nacházejí děti u vykotlaného pařezu, na špičce parádní šišky,
u zajímavě tvarované větvičky... Dobrodružství je to veliké,
ale kam se ti skřítci asi schovali? „Skřítci jsou noční tvorové,“
vysvětluje maminka. „Ale když už jste jim posbíraly všechny
čepičky, mohly byste jim postavit třeba domeček.“ Děti se
nadšeně pouštějí do stavby, zatímco rodiče spokojeně odpočívají. Další kroky vedou rodinu kolem hájenky k rybníku a přes
louku na zastávku vlaku. A právě na louce je čeká překvapení. V dolíčku se tam krčí malý roztomilý zajíček. Ustrašeně se
rozhlíží a pohybuje čumáčkem. „Jé, ten je krásný! A je opuštěný! Vezmeme si ho domů!?“ – „Stát!“ – zakročí tatínek.
„Malí zajíčci čekají celý den sami na maminku, která se někde
10
Jak na zdravou snídani
Snídaně by měla být pestrá a její skladba by se měla obměňovat. Je dobré mít
pevný návyk, co se snídání samotného týče, jíst stále totéž není ovšem příhodné.
Zapomínat nelze samozřejmě ani na
správný pitný režim.
Dobrá snídaně by měla obsahovat
F lehce stravitelné bílkoviny (obilniny,
celozrnné pečivo anebo celozrnný chléb, tofu,
luštěniny, nízkotučné mléčné výrobky apod.)
F bezpečný tuk (ořechy, olejnatá semena – lněná, slunečnicová, tykvová, kokos)
F komplexní sacharidy a vlákninu (obilniny, celozrnné pečivo a chléb, ovoce,
zeleninu)
F jednoduché sacharidy (med, ovoce,
sušené ovoce, javorový sirup, melasa,
kousek hořké čokolády apod.)
F antioxidanty (syrové ovoce anebo
zelenina, ořechy, olejnatá semena)
BLUD:
Něco malého k snídani: 30 g kukuřičných lupínků smíchejte s čerstvým
ovocem a zalijte 1 dl nízkotučného
mléka
è
pase, aby měla dostatek mléka. Včas se ke svému mláděti vrátí, aby ho nakrmila. My na něj nesmíme sahat, protože by se
bála lidského pachu.“ – „To je škoda,“ litují děti, že si zajíčka nesmějí ani pohladit. Ale nakonec jsou rádi, že mláátko
zůstane se svou maminkou. „Hůůů...,“ ozývá se vlak za
kopcem. „Tak honem! A nám to neujede!“ Rodiče popadnou
děti za ruce a rozběhnou se k nedaleké zastávce.
ÚKOLY
¨ Na vycházce do přírody sledujte změny v jarní přírodě. Jak se
zachováte, najdete-li opuštěné mládě srny nebo zajíce? Budete
ho zachraňovat, nebo ho necháte být?
¨ Na obrázku najděte dva motýly, dva brouky, dva ptáky, dva
hlemýždě a hada
Text a obrázek zpracovala: Lenka Hronešová,
Středisko ekologické výchovy SEVER, pracoviště Hradec Králové
bio
l
5/2009
RECEPTÁŘ
BIO ROASTBEEF S PEČENÝM LILKOVÝM
KAVIÁREM A MRKVOVÝM PYRÉ
BIO suroviny pro 4 osoby
600 g roštěné, 1 kg mrkve, 2 ks lilku, máslo, zakysaná smetana, šlehačka, hořčice, olej, česnek, jarní cibulka
Konvenční suroviny pro 4 osoby (byly použity při přípravě,
ale některé již jsou v kvalitě bio také k dostání)
mořská sůl, 1 ks citrónu, pepř, tymián, rozmarýn, koriandr
Pracovní postup:
Roštěnou očistíme, odblaníme a naložíme do směsi hořčice,
soli, pepře, oleje a necháme odležet v chladu cca 6 hodin. Poté
prvně roštěnou zprudka opečeme a následně pokračujeme v pečení tak aby teplota jádra zůstala 57 ˚C. Hotový roastbeef nakrájíme na plátky.
Lilek rozpůlíme, osolíme a necháme odležet v chladu a temnu
alespoň hodinu. Následně vymačkáme, přidáme bazalku, olej,
česnek, zabalíme do alobalu a necháme péct při teplotě 140 ˚C po dobu asi 40 minut. Pečený lilek necháme nejdříve vychladnout a poté odstraníme slupku. Nakonec rozmixujeme, přidáme olej a ochutíme. Při výdeji lehce prohřejeme a pomocí lžíce tvoříme noček.
Lilek nakrájíme na tenké plátky a dáme sušit na pečícím papíru asi 4 hodiny při 60 ˚C. Plátky pak používáme na ozdobu.
Mrkev oloupeme, 2/3 nakrájíme na plátky a dáme vařit. Vařenou mrkev rozmixujeme, osolíme a opepříme. Zbylou mrkev nakrájíme na malé kostičky a orestujeme – při výdeji ji používáme na ozdobu mrkvového pyré.
Jarní cibulku spolu s bylinkami a citrónovou šávou promícháme s máslem a necháme zatuhnout. Těsně před výdejem máslo rozpustíme a přidáme zakysanou smetanu. Vše promícháme a na závěr vložíme lžíci vyšlehané smetany. Omáčku ihned podáváme.
Michal Novák, šéfkuchař TRITON Restaurantu, vám přeje dobrou chu
!
FOTO: redakce Bio (horní) a archiv hotelu Adria
Jak na zdravou snídani
è
Když budete snídat 30 gramů kukuřičných lupínků, budete mít za
hodinu či dvě hlad. Nevím proč, ale hodně
lidí si myslí, že to tak má být. Nemá. Po
správné snídani byste neměli cítit hlad
alespoň čtyři hodiny.
Nejvhodnější potraviny k snídani
F vařené obilniny a vločky z nich (oves,
pšenice, proso, kukuřice, pohanka, rýže natural)
F celozrnné pečivo a chleby (celozrnné,
nikoli jen hnědé)
F cereální kaše a müsli (dejte si pozor:
slovo „cereálie“ není kouzelné zaklínadlo,
které udělá z přeslazených, zabarvených a
aromatizovaných polštářků, medvídků,
kuliček a kroužků opravdu zdravou snídani)
F čerstvé anebo sušené ovoce –
nepoužívejte přeslazené sušené ovoce
(ananas, papája, mango, kokos)
F med, javorový sirup, hnědý cukr a jiná
sladidla (s mírou!)
F sójové mléko a sójový sýr tofu (udělejte si z nich koktejl)
F ořechy a olejnatá semena (dohromady 1–3 lžíce ořechů, loupané
slunečnice, lněných a sezamových semínek, kokosu)
F některé mléčné výrobky (odtučněné
mléko a acidofilní mléko, nízkotučné sýry
a tvaroh, bílý jogurt, cottage sýr)
F libovolná zelenina (pokud máte raději
snídani na slano)
F avokádo (nechte ho dobře dozrát –
nemělo by zhnědnout – a bude se dát
skoro natírat)
Ukázka z knihy Hubnutí bez blbnutí – pravdy
a lži o dietách a detoxikaci od známého
slovenského autora Igora Bukovského
bio
l
5/2009
Pomazánky, chléb a bílá káva
TEBIOVÁ POMAZÁNKA
15 lžic Tebi (sušené lahůdkové droždí), 7 lžic olivového oleje, 10 lžic studené vody, sůl
Do misky dáme Tebi, posolíme podle chuti. Přidáme olej (může být i jiný než olivový)
a vodu. Zamícháme. Vodu přidáváme opatrně tak, aby nám vznikla hustota dobře roztíratelné, ale ne příliš řídké, pomazánky. Tato velice jednoduchá, rychlá, ale výborná a zdravá pomazánka, je vhodná k mazání na čerstvý chléb i na topinky (řádně očesnekované).
Na ozdobení se k ní velmi hodí nakrájená cibule.
(EM)
TVAROHOVÁ KOPROVÁ POMAZÁNKA
250 g měkkého netučného tvarohu, malý kelímek bílého jogurtu, 3 lžíce oleje, trošku
soli, asi tři lžíce jemně nakrájeného čerstvého kopru
Všechny suroviny dobře promícháme. Mažeme na chléb. Můžeme zdobit tenkým plátkem uvařeného vejce.
Varianty: Místo kopru můžeme použít i jiné bylinky, které máme rádi. Chutná je např.
bazalka, pomazánku pak zdobíme plátkem rajčete. Můžeme využít i na celeru, petrželky,
pažitky a jiných bylinek, případně jejich směsi. Pro zlepšení chuti do pomazánky přidáváme bu strouhaný eidamský sýr nebo kostku Apetita (tu musíme dobře promíchat). Místo
jogurtu můžeme použít i zakysanou smetanu. Do tvarohových pomazánek můžeme využít
podle chuti i strouhanou syrovou zeleninu – např. ředkvičky, jemné kedlubny, černou ředkev, strouhanou bulvu celeru, cibuli – na nebo spodek. Tyto pomazánky jsou jednoduché
a chutné, dají se dělat na mnoho variant podle toho jaké zrovna máme suroviny.
(JS)
PŘÍPRAVA NÁPOJE Z MELTY
Do 1 litru vroucí pitné vody vsypeme 1 až
3 rovné polévkové lžíce melty. Připravujeme-li nápoj z tvrdé vody, pak postačí menší
množství kávovinové směsi.
Krátce povaříme, necháme 3 minuty odstát a přecedíme. Aby se zachovaly dobré
chuové vlastnosti nápoje, nenecháváme
sedlinu v odvaru, ani nápoj neohříváme.
Nápoj pijeme samotný, teplý nebo studený.
Můžeme jej osladit malým množstvím cukru nebo doplnit mlékem (2 díly nápoje
z melty, 1 díl mléka). Pijeme k snídani nebo
kdykoli během dne.
(PM)
Neboj se Anynko,
neboj se nouze,
dy já mám
sázený
brambory
v strouze!
www.biofarma.cz
11
BIODIVERZITA
ŠEDÝ MÁK z Waldviertlu
ještě jednou
O tom, že staré plodiny nepatří do starého železa jsme již
nesčetněkrát psali. Hezkým příkladem znovuoživení tradiční, původně pěstované plodiny ze zahraničí může být
mák pěstovaný v Rakousku v oblasti Waldviertlu. Tento
mák zde nazývají Waldviertler Graumohn (česky tedy
Waldviertelský šedý mák nebo šedý mák z Waldviertlu).
Shodou okolností přinesl minulý měsíčník Bio první informace o tomto máku v reportáži ze sdružení Waldland. Tento šedý mák je však tak zajímavým fenoménem, že jistě
stojí za to doplnit některé další zajímavosti z jeho historie
či přinést recept (ten lze samozřejmě vyzkoušet doma
i s naším dobrým českým mákem).
Někdejší komodita londýnské
plodinové burzy
Mák je prastarou kulturní plodinou, kterou
známe nejen jako potravinu a zdroj oleje,
ale i jako rostlinu poskytující narkotickou
surovinu – opium. Tradice pěstování a využívání máku v oblasti Waldviertlu trvá již
několik staletí – písemně ji lze doložit do roku 1280, kdy se objevuje v urbáři kláštera
v Zwettlu (Světlé). Mniši zwetellského kláštera byli asi jeho prvními šiřiteli a postupem
času, během toku staletí, vznikla v této oblasti odrůda, kterou bychom mohli označit
jako krajovou – šedý mák waldviertelský.
O tom, že to nebyl mák ledajaký svědčí
i fakt, že ještě v roce 1934 byl obchodován
na londýnské burze. Během 20. století
však jeho sláva upadla a byl prakticky zapomenut. Na počátku 80. let však jeho
hvězda počala opět zářit, když se podařilo
znovu rozšířit jeho osevní plochy. Přispělo
k tomu nemálo to, že byly hledány a zkoušeny nové či staronové nebo alternativní
plodiny, a také fakt, že se podařilo plně
zvládnout mechanizaci při pěstování. Mechanizace tak nahradila zdlouhavou a málo produktivní ruční práci, na níž byla tradiční kultivace i sklizeň máku silně závislá.
Detail na zející otvory zralé hledivé makovice
velmi opatrně, aby nedošlo k vysypávání
semen z otevřených makovic. Výnos může dosáhnout až 1000 kilogramů z jednoho hektaru a za zmínku stojí i vysoký obsah oleje. Vysoký obsah oleje je však trochu problémem při mechanizované sklizni – vyžadována je sklizeň velmi šetrná,
tak aby nedošlo k poškození semen. Již
při velmi malém procentu narušených,
poškozených semen klesá prudce výsledná kvalita.
Makový olej, čokoláda
s mákem i maková režná
Vypěstování kvalitního máku je však dnes
jen prvním krokem. Tím druhým je jeho
zpracování do konzumovatelné podoby pro
spotřebitele. I tento krok se Rakušanům
z Waldviertlu zdařil, což dokazuje téměř
nepřeberná paleta hotových makových výrobků z Waldviertler Graumohn. V podnikové prodejně Waldlandu tak najdeme nejen
mák celý a mletý (mletý je balen v plastikových sáčcích s podélným uzávěrem umožňující opětovné neprodyšné zavření sáčku), ale také makový olej lisovaný za stude-
Zářivě červená barva květu Waldviertelského
šedého
máku na propagačním logu společnosti Waldland.
Waldland nabízí tento mák v nesčetných
podobách
na (konvenční i v biokvalitě, obsahuje vysoký podíl nenasycených mastných kyselin
a doporučuje se po studenu třeba do salátů nebo na nudle), makové buchty – v podobě známého závinu, makovou bábovku
a mnohé další makové pečivo. Vedle nich
se objevuje mák i v čokoládě s mákem,
makovém marcipánu a jiných pochoutkách. Milovníci špiritusu ho najdou také
v makovém vaječném likéru, makové pálence (makorežná!) a nabízeno je dokonce
speciální „makové víno“. (Tvůrci tohoto sortimentu se možná řídili heslem: když už
mák, tak všude a ve všem).
è
Fajnšmekři a lidé s mlsným jazýčkem
Starobylý hleák
Waldviertelský šedý mák je, jak ukazuje
již jeho jméno, mák s šedě zbarveným semenem. V barvě květu najdeme velmi
různorodě barevnou směs od téměř bílé
přes světle fialovou, lila, narůžovělou až po
sytě červenou. Sytě červené květy této sorty se staly i symbolem společnosti
Waldland, která Waldviertelský šedý mák
zpracovává a nabízí na trhu v mnoha podobách. Typické je, že jde o tzv. hleák, tedy
mák jehož makovice nejsou uzavřené, ale
ve zralosti se otevírají v horní části otvory
– mák jakoby „hledí ven“. Tato hledivost
dobře ukazuje na starobylý původ odrůdy,
protože v současnosti se pěstují prakticky
výhradně tzv. slepáky, odrůdy s makovicemi uzavřenými, bez otvorů.
Hledivé makovice či spíše makovičky můžeme ještě najít u planých příbuzných máku. Při ruční sklizni musel být hleák sklízen
12
Část sortimentu výrobků z rakouské krajové speciality
bio
l
5/2009
něna klimatickými, půdně-geologickými
i kulturními zvláštnosti regionu, v němž se
pěstuje. Chráněná značka původu EU zaručuje, že Waldviertelský šedý mák se pěstuje
výhradně v oblasti Waldviertlu a nese s sebou nezaměnitelnou originalitu.
Višňový koláč s mákem
Kosmetika s obsahem makového oleje, jako dekorace nechybí v balíčku ani hezká stylová makovička
se mohou inspirovat k vlastním pokusům
přípravy ve výpravné celobarevné makové
kuchařce.
V prodejně pak samozřejmě nechybí ani
mlýnky na mák. Kromě potravinového využití se Waldviertelský šedý mák dostal také do kosmetiky – lze si koupit mýdlo s makovým olejem nebo pěnu do koupele z téže řady.
Ztržnit se dají jako dekorace dokonce
i prázdné nepoškozené makovice v kytičce
– ty nabízejí nejen v podnikové prodejně,
ale vyvážejí se prý i do sousedního Německa! Zprostředkovaně, v podobě ozdobného vzoru s kvetoucími červenými makovicemi se nakonec mák dostal i na ubrousky, prostírání, polštářky a další zboží... Pro
představu snad ještě pár cen v podnikové
prodejně (ceny z konce roku 2008) – šedý
mák 1 kg balení (bio) celý 5,10 euro
(500 g 4,10 Euro, 250 g 3,10 euro), makový olej 0,5 litru 13,10 euro (0.25 l 7.10 euro,
Makový olej s typickou chutí a vůní je dnes nezvyklou delikatesou – snad by našel své spotřebitele i v našich prodejnách biopotravin a zdravé výživy
bio
l
5/2009
„v akci“ – asi jeden měsíc před koncem minimální trvanlivosti 1dcl 2,90 euro), svazek
hledivých makovic k dekoraci 2,50 euro.
Dnes specialita se značkou
chráněného původu EU
Jako krajová specialita získal Waldviertler
Graumohn v současné době i chráněnou
značku původu EU. Jeho vynikající kvalita
a jedinečnost (daná kupř. barvou semene
i tím, že se jedná o mák hleák s otevřenými makovicemi) je ve vysoké míře podmí-
Nakonec, pro chuovou inspiraci, jeden
recept z letáku Waldlandu na přípravu višňového koláče s mákem:
4 žloutky, 200 g práškového cukru,
100 g oleje, 1/8 l vlažné vody, 180 g hrubé
mouky, 1 čaj. lžička prášku do pečiva,
100 g jemně mletého máku, 4 bílky, šáva
a slupka z 1/2 citronu, špetka skořice,
1/2 kg kompotovaných višní, 3 lžíce mouky, tuk a mouka na vymaštění plechu
Višně z kompotu slijeme, necháme okapat a smícháme s třemi lžícemi mouky
(mouka zabraňuje příliš hlubokému ponoření višní do těsta); žloutky, skořici, citrónovou kůru, citrónovou šávu, práškový a vanilkový cukr a olej utřeme do pěny.
Pomalu přidáváme vodu a krátce zamícháme. Mouku smícháme s mákem a práškem do pečiva, bílky ušleháme do sněhu.
Do utřených žloutků s cukrem přimícháme
mouku s mákem a sníh z bílků.
Těsto rozestřeme na vymaštěný plech
a pokryjeme okapanými višněmi; pečeme
při 180 stupních asi 35 minut. Vychlazené
krájíme na kousky a lehce pocukrujeme.
Dobrou chu!
TEXT a FOTO
Petr Dostálek
ROSTLINY ZBLÍZKA
– seznamte se s nimi
Rostlinné magma
Krásu pěstovaných rostlin můžeme vnímat nejen na talíři v konečné podobě lákavě upravených a chutných pokrmů, ale již
během jejich růstu. Jejich proměny v čase
od klíčícího semínka, křehké vzcházející
rostlinky, prvních lístků, postupně se
zvětšujícího rostoucího jedince, tvorby květů, plodů a zrání, které vrací rostlinu zpátky
do zhutnělého semene
mohou být napínavou
a poučnou podívanou.
Kulturní rostliny jsou
krásné zdálky (třeba pestrá mozaika záhonků
se zeleninou, bylinami,
květinami nebo jabloň
v květu) i zblízka (poetickým detailem je vánoční
hvězdička rozkrojeného
jablka, kulaoučké hrášky úhledně poskládané
v lusku, který rozloupneme nebo zajímavá struktura povrchu dýně).
Vnímejme naše plodiny na zahrádkách všemi
smysly. Jako inspiraci
budeme přinášet pohledy, zejména zblízka,
na známé i méně známe plodiny. Právě pohledy zblízka s jejich nezvyklými tvary, barvami a strukturami mohou být současně také obrazovou hádankou, o který druh a jakou část rostliny jde. Napotřetí přinášíme
jako hádanku detail jedné, méně používané vytrvalé zeleniny. Víte o jaký druh se
jedná?
Rozluštění najdete na straně 15.
(pd)
13
BIOZAHRADA
V květnu
Tak nás letos jako v mnoha posledních letech přeskočilo jaro a po zimě máme léto.
Březen byl ještě dosti mrazivý. A duben
musím přiznat příznivě teplý, jen mohlo být
více vláhy. Předpokládám, že každý v dubnu stihl vše zasít a zasázet co chtěl.
Květen se svým počasím koresponduje
s lidskými vlastnostmi. Teplé, slunné počasí s vysušujícími větry se střídá s chladným
a deštivým a do toho nám v půli měsíce
uhodí ledoví muži snažící se zhatit naši
snahu. Proto v tomto měsíci musíme využít
náš cit a předvídavost, aby nás nic nezaskočilo. Pracovitost a um nám umožní,
abychom vše stihli a správně vykonali. Láska
pak, aby se nám vše ujalo a zdravě rostlo.
ZELENINA
Díky chladnějšímu březnu můžeme ještě
dokončovat sklizeň přezimovaných zelenin, zejména kapusty kadeřavé (kadeřávek) nebo růžičkové, pórku, salátu špenátu, mangoldu nebo cibuli. Přezimovanou cibuli sklízíme na zeleno (s natí) nebo později jako suchou, kterou ale nemůžeme
dlouho skladovat. V krátkém období začnou tyto zeleniny vybíhat do květu a pro
upotřebení v domácnosti by se jejich kvalita zhoršovala. Také jinak dobře přezimující
kadeřavá petržel bude mít sklon k vybíhání
do květu. Ovšem pro příští sklizňovou sezónu, od letošního léta do jara příštího roku si nyní můžeme vysít novou. Také sklízíme pažitku a pazochy chřestu. V klimaticky příznivých podmínkách sklízíme reveň (rebarboru).
– venkovní stanoviště
Pokračujeme s postupnými výsevy ředkviček, ředkve (japonské typy), tuřínu,
vodnici a špenátu do volné půdy. Můžeme
ještě vysévat mrkev, řepu salátovou, hrachu, mangold, tuřín, vodnici, zimní pórek,
pozdní košáloviny (květák, zelí, kapustu
hlávkovou, růžičkovou a kadeřavou) a špenát do volné půdy. Také vyséváme čekanku salátovou - pukovou, kterou pak v zimě rychlíme na puky, případně hlávkovou.
Musíme dávat pozor, abychom použili
vhodných odrůd pro toto období. To platí
i pro ostatní zeleninu. Můžeme vysazovat
kedlubny, salát, štěrbák (endivie), pór, brokolici, kapustu (hlávkovou, růžičkovou, kadeřávek), zelí, pekingské a čínské zelí
a květák.
Do poloviny května vyséváme čekanku
salátovou pro zimní rychlení vybělených
puků. Přímým výsevem ve vhodném období (kolem 10.5.), aby nám mladé rostlinky
nezničili ledoví muži vyséváme na záhony
fazole, kukuřici, kopr, okurky (nakladačky,
salátovky) a ostatní tykvovité rostliny. Po
odeznění ledových mužů vysazujeme na
záhony rajčata, papriky, všechny tykvovité
rostliny (okurky, dýně, cukety, patisony, melouny) a celer. Samozřejmě, že vysázenou
14
a případně vzešlou
zeleninu plečkujeme,
okopáváme, plejeme
a zaléváme...
– skleník, fóliovník,
pařeniště
V pařeništích, fóliovnících a ve sklenících
dokončujeme
sklizeň rané zeleniny
(ředkvičky, salát, kedlubny). Na uvolněné
místo
vysazujeme
papriky, rajčata, okurky, případně ostatní
tykvovité rostliny a lilek. V pařeništích mů- Sklizeň zimního pórku
žeme ještě předpěstovat sazenice salátu, kedluben
a košálovin, pokud je nesejeme přímo na
stanoviště do volné půdy.
OVOCNÁ ZAHRADA
První polovina května je vhodná pro přeroubování starších stromů jabloní nebo
hrušní. Ve fenofázi kvetení nebo po odkvětu je vhodná doba k řezu broskvoní, případně i jiných peckovin. Půdu okolo stromků
nebo v pásech řady plečkujeme, okopáváme a zbavujeme plevelů, případně pokrýváme mulčem (drcená kůra nebo tráva˚),
pokud plochu okolo stromků nemáme
zatravněnu. V případě potřeby vysazujeme
sazenice jahod. Okrasná zahrada V okrasné zahradě vysazujeme převážně po odeznění ledových mužů letničky. Osázené
truhlíky a mísy dáváme na své místo. K tomu jen pár rad pro nejpoužívanější truhlíkové okrasné rostliny. Muškáty snáší plné
slunce a jsou geneticky zvyklé na přísušek,
proto méně vody je pro ně lepší jak přemokření a odvděčí se vám bohatějším kvetením. Surfinie a petúnie potřebují dostatek
závlahy a přísušek se jim nelíbí, ale ani
přemokření, při kterém rostliny začnou
žloutnout.
OCHRANA ROSTLIN
Proti dřepčíkům škodícím na ředkvičkách,
ředkvích a ostatní brukvovité zelenině můžeme použít netkanou textilii. Tuto textilii
můžeme také použít proti housenkám bělásků a můr škodících na brukvovité zelenině, okurkách (květilka všežravá – škodí
larvy), cibuli (květilka cibulová), póru (vrtalka pórová, která má první nálet ke konci
dubna a začátek května) a česneku
(houbomilka česneková), mrkve (pochmur-
Květilka zelná – škodí její larvy
natka mrkvová), případně u brambor (mandelinka bramborová) a jahodníku (květopas jahodníkový). Při použití netkané textilie musí mít rostliny dostatek prostoru pro
růst. Dávat pozor, aby se nám pod ní nerozšiřovaly houbové choroby a plísně, musíme tedy větrat. U rostlin potřebující opylení květů (jahody, okurky...) musíme odkrytím zajistit přístup včel. Délka zakrytí rostlin
se různí dle doby a délky náletů jednotlivých škůdců, což je odvislé i od průběhu
počasí. Proti mšicím a sviluškám můžeme
použít Biool. Proti housenkám Biobit. Střídání zeleniny a vyšší biodiverzita také snižuje napadení chorobami a škůdci.
Jiří Pospíšilík
Případné dotazy zasílejte na [email protected] a nebo na [email protected]. Zajímavé dotazy s opovědí otiskneme v dalším čísle Bio.
Denní kurs „Farmář
se zaměřením na ekologické
zemědělství“
1. Doba konání: 29. června až 31. července –
teorie (praxe dle individuální dohody).
2. Výuka probíhá formou denního studia v
učebně IŽS a praxe na ekofarmě.
3. Během tohoto kurzu absolventi získávají
znalosti z ekologického pěstování rostlin, biologické ochrany, kompostování, ekonomiky,
mechanizace, předpisů pro EZ, dotace atd.
4. Odborným garantem kursu je Ing. Jiří
Pospíšilík, manager ekofarmy Country Life s.r.o
Nenačovice.
5. Studenti se stravují a bydlí na internátě IŽS.
Strava i ubytování může být odpracována
pomocí na ekofarmě.
6. Po absolvování závěrečných zkoušek studenti obdrží celostátně platný certifikát MŠMT,
na jehož základě je možné získat živnostenské
oprávnění k podnikání v ekozemědělství.
Kontakt: [email protected], tel. 604527939
bio
l
5/2009
O tradici ovocnářství
je v Bílých Karpatech
zájem
V sobotu 4. dubna 2009 se uskutečnil
v Centru Veronica Hostětín seminář věnovaný řezu ovocných dřevin. Dopolední část byla věnována teorii různých
druhů řezu a ochrany ovocných dřevin,
odpoledne proběhla praktická ukázka
řezu mladých i starých stromů v sadě za
hostětínskou moštárnou.
Opět se potvrdil velký zájem o ovocnářskou tradici Bílých Karpat – semináře se zúčastnilo 40 lidí z regionu i vzdálenějšího
okolí. Programem semináře provázeli zkušení lektoři – Ing. Stanislav Boček, PhD.,
pedagog Zahradnické fakulty Mendelovy
zemědělské a lesnické univerzity v Brně,
a Radim Pešek, ovocný školkař a ekologický sadař.
„Pro vzdělávání veřejnosti využíváme
ekologického sadu kolem moštárny a tradiční sušírny ovoce v Hostětíně. Díky spolupráci s genofondovými sadaři a ovocnou
školkou tedy můžeme ukazovat celý ovoc-
ný koloběh, včetně ochutnávky ekologických moštů či sušeného ovoce,“ uvádí organizátorka semináře Jana Tesařová
z Centra Veronica Hostětín.
Zmíněné aktivity směřující k záchraně
a rozvoji ovocnářské tradice v Bílých Karpatech od 90. let 20. století rozvíjí Občanské sdružení Tradice Bílých Karpat ve spolupráci s mnoha neziskovými organizacemi, nadšenými jednotlivci i za pomoci veřejných institucí. K oživení tradice ovocnářství
v Bílých Karpatech přispívá i hostětínská
moštárna, která vykupuje jablka převážně
z tohoto regionu a poskytuje poradenství
v oblasti ekologického sadařství.
„Ovocné dřeviny patří k typickým prvkům
místní krajiny, mají užitečné ekologické
funkce, jsou přírodním i kulturním dědictvím. Snažíme se, aby se znalosti a dovednosti spojené s pěstováním stromů a zpracováním ovoce neztratily. Velký zájem lidí
nás těší a ukazuje, že
tradice v regionu není
mrtvá,“ dodává Radim
Machů z Občanského
sdružení Tradice Bílých Karpat.
Seminář
vzdělávací
Centrum
Hostětín při
Veronica
pořádalo
středisko
Veronica
ZO ČSOP
www.tradicebk.cz
17. Bartákův hrnec
Slavnostní ocenění nejlepšího
ekologického zemědělce za rok 2008
Sobota 30. května 2009,
Vinice u Hořic
Organizuje a cenu předává Nadační fond
rytíře Františka Horského s finanční podporou MZe ČR. Hlavním ze tří zakladatelů Nadačního fondu rytíře Františka Horského (NFRFH) je Ing. Richard Jan Barták,
CSc., nestor ekologického zemědělství
v České republice. Účast přislíbil
náměstek ministra zemědělství Ing. Jiří
Urban.
PROGRAM:
9.30–10.30 Příjezd a příchod hostů
10.30–11.00 Přivítání a zahájení,
11.00–12.00 Předání ceny – Bartákova
hrnce, proslovy významných
hostů
Založení „Klubu Hrncařů“
12.00–13.00 Den otevřených dveří
– prohlídka ekosadu
s výkladem a diskusí
13.00–14.00 Oběd
ROSTLINY ZBLÍZKA
– vyluštění
Rozluštění rostlinného
magmatu ze strany 12
Jde o rašící červené pupeny rebarbory na
jaře ve zbytcích loňského porostu. Z nich
později vyrostou mohutné listy, jejichž řapíky ("stopky") slouží zejména k vaření kompotu, a také na přípravu letních koláčů. Někteří odvážlivci dokážou pojídat rebarboru
dokonce syrovou. Většinou se kyselá chu
Po obědě volná zábava, diskuse. Během
dne bude možno nakoupit a ochutnat různé produkty z ekologického zemědělství
a hlavně z ovocnářství a vinařství. V prodeji bude i odborná literatura a různé regionální produkty.
Občerstvení: většina v biokvalitě (vegetariánské i masité). V případě velmi nepříznivého počasí bude celá akce přesunuta
do nedaleké restaurace „U Jarošů“.
Místo konání: Vinice 4, dva km od Hořic
v Podkrkonoší na Hradec Králové
Svoji účast nahlaste prosím na
[email protected] z důvodu
zajištění dostatečného občerstvení
rebarbory v kuchyni mírní vydatným doplňkem cukru. Někdy se doporučuje přidávat
i nějaký mléčný produkt (např. na koláč
s rebarborou ještě tvaroh) jako vyrovnání
nežádoucích účinků kyseliny šavelové).
Přestože rebarboru asi nelze doporučovat
ke každodennímu konzumu, poslouží dobře jako občasné zpestření jídelníčku.
bio
l
5/2009
Kontaktní osoby: Ing. Richard Jan Barták,
CSc., NFRFH, tel. 606 444 093, Ing. Bedřich Plíšek, ekologický ovocnář, tel. 602
104 853
Ubytování si zajišují si sami účastníci.
Dále je možno použít i vlastní stany postavené přímo v libosadu Ing. B. Plíška
15
BIOBRAMBOROVÝ KNEDLÍK
www.biofarma.cz
Kamarádský rozhovor
– Tak co, cos měl dneska doma k večeři Franto?
– Dneska jsem si fakt pošmákl, Karle.
Marjánka mi udělala bio knedlíky.
– Prosím tě, takhle ve všední dny ti vyváří, to se
to máš. A jak to stíhá vařit, když chodí domů taky až večer?
– Ale ne, to jsou hotový, bio bramborový
knedlíky ze Sasova od Sklenářů. Ohřeješ,
rozbalíš, nakrájíš a máš to. Ale je to lahoda.
Dneska to bylo v úpravě jako šišky s mákem,
podle nějaký její kamarádky Katky, ale to ti
povim. Na to, jak je to jednoduchý, je to neskutečně dobrý. A v neděli mám slíbený vepřoknedlo-zelo.
– To vypadá, že bych si mohl takovej knedlík někdy
udělat i sám. Ale kde ho koupím?
– Te už ho můžou mít v každým obchůdku se
zdravou výživou, no, a nebo v Sasově u Jihlavy. Rovnou si kup i to vepřový. A taky hovězí.
A mražený bramborový tolárky. No, a te vlastně chystaj vlastní závozy. Tak bychom se někdy mohli dohodnout a nechat si toho dovézt
víc najednou, a pak už jenom jíst... Co říkáš?
– No jo, ale když si toho objednáš víc, tak to přece musíš rychle sníst, než se to zkazí, a pak už zas
nemáš nic. Nebo budou
jezdit pravidelně?
Jednak budou jezdit
pravidelně, a hlavně
– knedlík vydrží dva
měsíce, maso 14 dní,
ale co nesníš hned,
dáš do mrazáku, stejně jako tolárky. No,
a biouherák, ten jsi už
přece koštoval, ten ti
celou záruční dobu určitě nevydrží, sníš ho
dřív. Tak nabalíme ještě bio šunku a už fakt
skoro nemusí nikdo u nás na nákupy. Akorát
u knedlíku mě trochu děsí to složení. Sice je
tam všechno bio, ale taky nějaká bio guarová mouka – tak aby to nebyl nějakej skrytej
neřád.
– Hmm, tak to zas vim já. To je zahušovadlo.
Ale přírodní, je to z bobů nějaký rostliny – to jméno už si nepamatuju. Každopádně je to ale přírodní vláknina, takže dobrá na trávení a k vylučování nežádoucích látek z těla. Snad se z toho dělají i nějaké zdravé a hubnoucí potravní doplňky.
– Takže se po těchhle knedlíkách asi moc
nespravíš.
– Tak to jsem jedině rád. Tak já to s nima dohodnu, kdy pojedou, anebo tam někdy zajedem, třeba
až tam budou pořádat nějakou exkurzi nebo závody s koňmi. Že bychom vzali rodinku. Nějak se už
domluvíme. Naštěstí se ta jejich adresa dobře pamatuje – www.biofarma.cz, a e-mail [email protected].
Není to ani daleko – Jihlava. Tak ahoj zítra.
(Odposlechla L. H.)
A soutěžní otázka pro zvídavé: Jak se jmenuje rostlina, ze které se získává mouka guar? Ze
správných odpovědí (které nám řeknete do telefonu nebo napíšete dopis či e-mail do 31.
května) vylosujeme výherce, pro kterého připravíme malý dárek!
KŘÍŽOVKA O CENY!
Vážení čtenáři Bio, tentokrát vám
nabízíme křížovku o ceny, které do soutěže
nabídla přírodní kosmetika La Chevre
vyráběná v licenci (Kosmetika Capri s.r.o.,
16
zelená linka pro další info 800 191 999)
z mléka domácích koziček. Krémy této
značky pošleme prvnímu luštiteli/lce,
které do redakce obdržíme, a potom vylo-
sujeme další dvě správná vyluštění,
která pošlete do 20. května. Výherce
zveřejníme v červnovém čísle, kde najdete
další soutěžní křížovku.
(vha)
bio
l
5/2009
SVAZ PRO-BIO
„Jsme tady, berte nás vážně!"
BRNO – Volební valná hromada největšího svazu ekozemědělců v České republice byla tentokráte volební. Jednání
řídil předseda svazu Ing. Zdeněk
Perlinger. Její důležitost podtrhla účast
náměstka ministra zemědělství (v rezignaci) Ing. Jiřího Urbana. Po projednání
činnosti svazu v minulém roce a rozpočtu a zvolení členů rady svazu se diskutovalo a Ing. Urban informoval o novinkách v ekozemědělství.
Členská základna Svazu se oproti minulému roku rozrostla, přibylo nejvíce ekozemědělců s hospodářstvími do 50 ha. Členové hospodaří nejvíce na hektarech trvalých
travních porostů. Pozitivní je zjištění, že
v přechodném období k ekohospodaření je
také více orné půdy.
K aktivitám Svazu v minulém roce se vyjádřila současná manažerka Kateřina
Nesrstová, která je ve funkci od října 2008.
Situaci neměla jednoduchou. V minulém
roce totiž se projevilo nedůsledné sledování pohybu financí za granty a z členských
příspěvků. Protože skončil projekt
Agroenvironmentální informační a poradenská centra v ČR, nakonec se nedostávalo prostředků na zaplacení fungování
všech zaměstnanců v šumperské centrále.
Projektem, který ještě trvá do roku 2010, je
„Ekologické zemědělství a zpracování
biopotravin“, spočívající mj. také ve vytvoření sítě ukázkových farem, a zajímavým
bodem je také sledování welfare v ekologických chovech zvířat.
Rozjíždí se také projekt Biotržnice na webových stránkách svazu PRO-BIO, které
také dostaly mnohem atraktivnější podobu.
Svaz ve spolupráci s německým svazem
Bioland založil odbytovou organizaci ProdejBIO s.r.o., od které se očekává organizování, koordinace odbytu českých biopotravin
a jejich umístění na českém trhu.
Tradičními akcemi, které se daří realizovat na poli propagace a podpory odbytu
jsou: účast na světovém veletrhu BioFach,
na Salimě, také soutěž Česká biopotravina
roku i České Bio vedou k větší propagaci
prodeje biopotravin. Podpora účasti ekozemědělců na BioStylu se také osvědčuje.
Další akci je mezinárodní spotřebitelská
ochutnávka biovín v Pavlově pod Pálavou,
bio
l
5/2009
Bartákův hrnec i Bioslavnosti ve Starém
Městě p. Sn. Velkou akcí, která shrnuje
a předává pro ekozemědělce mezinárodní
zkušenosti je Bioakademi v Lednici na Moravě (letos bude 24.–26. 6.). Září – měsíc
biopotravina a ekologického zemědělství
se již také vžil a množství akcí s ním spjatých se každý rok rozhojňuje. Za zdmi kanceláří v Šumperku se skrývá ještě další
množství každodenní práce – příprava propagačních materiálů, vedení knihovny a zajišování nových titulů, jejich rozesílka
a další aktivity směrem k médiím. Zlepšit by
se měla zejména lobbyistická role Svazu
na Mze. Ani nový náměstek, který má na
starost jen ekozemědělství nemůže vše zajisti sám, bez podpory a zájmu členské základny. Do usnesení z valné hromady byl
tento požadavek zahrnut.
Zejména poradenskou a vzdělávací i koordinační činnost a další aktivity PRO-BIO
Svazu vyvíjí 13 Regionálních center. Významnou složkou odborné struktury Svazu
je také její pobočka – PRO-BIO LIGA
ochrany spotřebitelů biopotravina a přátel
ekologického zemědělství, se sídlem
v pražském Toulcově dvoře, která provozuje zejména informační stránky pro spotřebitele a odbornou knihovnu, také uspořádala
21 akcí pro veřejnost, dva spotřebitelské
testy, připravila sadu informačních letáků
o biopotravinách a jejich dostupnosti. Funguje také jako odběrové místo pro biopotraviny.
Další odbornou skupinou je PRO-BIO prodej
a marketing biopotravin,
jež sdružuje zejména
prodejce
biopotravin,
velkoobchodníky a zpracovatele. Pořádá rovněž
vzdělávací semináře. Na
valné hromadě pobočky byla do čela zvolena Iva Buriánková, majitelka pražského obchodu Biotop.
Z diskuse ke zprávě o hospodaření mezi
členy vyplynulo, že by základem financování mezd v centrále měly být finance vybrané za členské příspěvky a také důsledná
kontrola toku financí z projektů a jejich samostatné sledování. V nejisté finanční situaci Svaz opustil manažer, ale nakonec se
podařilo financování Svazu ustát a situace
se zkonsolidovala. Ani revizní komise neshledala závažná účetní pochybení. Druhou stránkou věci je ale zhodnocení situace selským rozumem.
Valná hromada byla letos volební, zúčastnilo se jí 34 členů, z nichž někteří dostali
hlasovací právo za další členy, celkem za
564 členů.a po představení kandidátů byli
do Rady svazu zvoleni: Ing. Ludmila Mužikovská, Josef Sklenář, Miloslav Knížek,
Dušan Lehocký, Josef Čičák a Přemysl
Čech, náhradníky se stali Radek Lahuta
a Josef Abrle. Výroční zpráva PRO-BIO
Svazu ekologických zemědělců, o.p.s., bude umístěna na www.pro-bio.cz.
Miroslava Vohralíková
Z vystoupení náměstka ministra pro ekozemědělství
Ing. Jiří Urban informoval přítomné o práci odboru na Mze ČR. Pro ekozemědělce došlo k navýšení bodů za ekologické hospodaření při podávání žádostí o příspěvek ministerstva na projekty "Přidávání hodnoty zemědělským výrobkům". Chystá se projekt Bio
do škol, který by měl k dispozici 8,85 mil. Korun, je rozložen do tří let. Dalším je projekt
"Biomléko" pro distribuční řetězce. Do osvětové činnosti na poli informování o biopotravinách se zapojí také Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, které vyčlení 60-100 ml (podpoří projekty až
do 20 ml) pro výuku a vzdělávání o ekozemědělství
a biopotravinách ve školách základních a středních.
Největší diskusi a jitření zaznamenává sadařství. Po
přijetí zásad pro poskytování dotací na ekosady se objevily stížnosti na mírnost podmínek, kdy spekulanti, kteří
chtěli získat dotace na ekosady neměli ani 100 sazenic
na hektar ekosadu. Hrozilo také vyčerpání dotací. Takže
se ministerstvo rozhodlo na rok zastavit nově přijaté dotace a podmínkou i zpětně bude 200 stromů na ha (dotace byla 849 euro na ha). Sady budou rozdělené na
produkční a ostatní. Vypsala se také podpora na restrukturalizaci ovocných sadů (možnost podání do 30. 9.
2009), podpora na zakládání ekosadů.
Na ministerstvu zemědělství mají zatím větší podporu zemědělci „integrovaní“, tedy ti,
kteří užívají méně pesticidů, herbicidů a umělých hnojiv na hektar. Velkou změnou bude
také utlumení národních dotací. Všechny dotace do budoucna půjdou přes evropské programy, např. Osa 2. V ČR berou zemědělci stále na plochu, to bude do budoucnosti zrevidováno. Po roce 2013 může začít diskuse, zda vůbec má být ekozemědělství podporováno samostatnými programy – měl by to vyřešit trh. Takže do budoucna to bude vyžadovat trvalý lobbing v této oblasti, jak navrhl Ing. Urban: "Motto Naší budoucí činnosti by mělo být: Jsme zde, berte nás vážně!"
Paradoxně podpora zaměřená pro členy PRO-BIO, kteří budou dodržovat přísnější
směrnice v ekohospodaření nebyl přijata bezvýhrad a členové si stěžovali, proč neplatí
pro všechny ekozemědělce.
(vha)
17
Význam vegetace a vody pro zmírňování klimatické změny
V tomto článku stručně zhodnotíme toky sluneční energie v porostech
a krajině a srovnáme jejich velikost s efektem skleníkových plynů. Na základě těchto údajů posoudíme, zda hospodařením s vodou a vegetací
v krajině můžeme ovlivnit distribuci sluneční energie v krajině a tlumit
klimatickou změnu.
Klimatická změna, která je v posledních
letech skloňována ve všech pádech, často
nazývaná globálním oteplením, se vysvětluje skleníkovým efektem způsobeným tzv.
skleníkovými plyny. Princip skleníkového
efektu formuloval v 19. století Arrhenius.
Skleníkové plyny podle této koncepce působí podobně jako sklo: krátkovlnné záření
(světlo) vysílané Sluncem prochází atmosférou podobně, jako prochází sklem. Sklo
ovšem nepropouští dlouhovlnné (infračervené) záření. Země má podstatně nižší
teplotu než Slunce a vysílá proto záření
dlouhovlnné, které je částečně absorbováno skleníkovými plyny a vyzářeno zpět
k Zemi. Podle IPCC (International panel of
Climate Change, Mezivládní panel pro klimatickou změnu) nárůst množství skleníkových plynů v atmosféře má za následek
zvýšený tok dlouhovlnného záření zpět
k Zemi, tento přírůstek se nazývá radiační
zesílení (radiative forcing).
Klimatická změna je charakterizována
střídáním sucha a záplav, vichřicemi, přívalovými srážkami, zvyšováním průměrných
teplot a nárůstem extrémů teplot. Typické
jsou náhlé změny počasí. Zřejmé je ubývání ledovců, zejména horských. Na kontinentech ubývá vody, snižují se letní průtoky v řekách.
Průchod slunečního záření
k povrchu Země
Slunce vysílá záření na povrch zemské
atmosféry. Při průchodu atmosférou se sluneční záření rozptyluje na částicích
a absorbuje se ve vodní páře a mracích.
Příkon sluneční záření za letní den je přibližně až 7 kWh.m-2, se zvyšující se oblačností pochopitelně přichází na zemský povrch slunečního záření méně, protože se absorbuje
v mracích.
Distribuce slunečního
záření v porostech
a na odvodněné ploše
Rostliny využívají sluneční
záření k fotosyntéze. Za vegetační sezónu vyprodukují
rostliny fotosyntézou až 1 kg
biomasy na jeden m2. Energetický obsah 1kg rostlinné
biomasy (spalné teplo) je přibližně 5 kWh. Tok sluneční
energie fotosyntézou do
biomasy dosahuje tedy intenzity několika W.m-2. Intenzita fotosyntézy stoupá s příkonem slunečního záření při
dostatku vody a živin. Rychlost fotosyntézy a tedy i rychlost přeměny sluneční energie lze měřit přímo v terénu
různými metodami.
Zásadní přeměnou sluneční energie v porostech je
proces evapotranspirace
(výpar vody a transpirace/výdej vody rostlinou). Za jediný
slunný den se z porostů dobře zásobených vodou vypaří
i několik litrů vody z jednoho metru čtverečného. Evapotranspiraci urychluje teplý,
suchý vzduch. Je nutné zdůraznit, že příznivý efekt evapotranspirace – výparu vody
– je spojen se spotřebou energie (ochlazováním), zatímco vodní pára se sráží na
chladných místech a přitom se uvolňuje
skupenské teplo. Evapotranspirace tedy
s vysokou intenzitou vyrovnává teploty
v krajině.
è
Význam vegetace a vody...
è
Při odvodnění půdy dochází
k rozkladu organických látek. Tento proces
je spojen s uvolňováním energie. Rychlost
rozkladu organických látek (dekompozice) může být i několikrát rychlejší nežli rychlost jejich tvorby a akumulace. Při rozkladu
organických látek v půdě se může krátkodobě uvolňovat více energie, nežli se váže
při fotosyntéze. Na odvodněných plochách
se sluneční energie nemůže přeměňovat ve
skupenské teplo výparu evapotranspirací
ani se nemůže vázat do biomasy fotosyntézou. Na odvodněných plochách se většina
sluneční energie přeměňuje přímo v teplo,
které zjišujeme jako vzestup teploty. Hovoříme o zjevném teplu – projevujícím se vzestupem teploty povrchu a následně vzduchu. Srovnejme například teplotu dlažby
a zalitého trávníku.
Zadržení živin a látek v krajině
Trvalé porosty zadržují v krajině živiny
(fosfor, dusík) a další látky, zejména kovy
alkalických zemin, jako jsou, vápník,
hořčík, draslík. Půda bez rostlinného pokryvu podléhá erozi a rozkladu organických látek. Z takové půdy jsou vodou odnášeny
erozní částice i rozpustné látky, půda se
okyseluje a současně vznikají potíže
s nadbytem živin v povrchových vodách.
Desertifikace
Celosvětovým problémem je vysoušení
krajiny, půdy a rozšiřování pouští. Podle
údajů FAO (Mezinárodní organizace pro
potraviny a zemědělství) ztrácí ročně
200 000 km2 zemědělských ploch svoji
úrodnost následkem sucha a zasolení. Na
60 000 km2 se ročně mění v pouš. Na
40 % plochy kontinentů trpí nedostatkem
vody a má proto omezenou zemědělskou
produkci.
Rozložení teplot v krajině
Efekt/vliv evapotranspirace a dalších životních procesů vegetace s dostatkem vody na teplotu lze názorně ukázat a vyhodnotit pomocí termovizních metod: v menším měřítku pomocí termovizní kamery,
v měřítku krajiny pomocí satelitních snímků
v infračervené oblasti.
Změny toků sluneční energie
spojené s odvodněním, likvidací
trvalé vegetace a desertifikací
Radiační charakteristiky skleníkových plynů a tedy jejich příspěvek k celkovému
skleníkovému efektu je měřen pomocí tzv.
radiační účinnosti, která udává hodnotu
průměrného zářivého toku na plošnou jednotku (m2), kterým plyn přispívá k energetickému zisku zemského povrchu. Hodnoty
radiační účinnosti jsou o dva řády nižší
nežli toky sluneční energie svázané s evapotranspirací a jsou srovnatelné s toky sluneční energie transformované fotosyntézou do biomasy. Klimatická změna je charakterizována zvýšenou četností cyklonů,
vichřicemi, přívalovými srážkami, střídáním
sucha a povodní. Energie vichřic a dalších
extrémů počasí pochází z tepelných rozdílů v prostoru. Ukázali jsme, že vegetace
dostatečně zásobená vodou je schopna
velmi účinně tlumit rozdíly teplot, a to jak
v prostoru (mezi místy), tak v čase (mezi
dnem a nocí) intenzitou několika set W.m-2.
Odvodňování krajiny vede bezprostředně
k uvolnění překvapivě vysokého množství
zjevného tepla do atmosféry. Pokles evapotranspirace o 1 litr na metru čtverečném
(700 Wh) za den navodí tok zjevného tepla
přibližně 40x vyšší (70 W), nežli je efekt
skleníkových plynů (radiační zesílení). Například pokles evapotranspirace za jediný
den o 1 mm na území České republiky
(79 000 km2) způsobí uvolnění množství
zjevného tepla, které je srovnatelné s celoroční produkcí elektrické energie ve všech
elektrárnách v ČR (60 00 GWh).
Bilance uhlíku podle materiálů
IPCC a možná úloha vegetace
v tlumení klimatické změny
Ročně přibývá v atmosféře 3,5 GT uhlíku
z oxidu uhličitého. V půdě je uloženo na
2000 GT uhlíku, ve vegetaci je uloženo
610 GT uhlíku a 750 GT uhlíku se nachází
v atmosféře (IPCC).
Množství uhlíku, které přibývá v atmosféře je tedy srovnatelné s necelým 1 % uhlíku obsaženém v rostlinách nebo je srovnatelné s méně než 0,2 % uhlíku obsaženém
v půdě. Teoretická úvaha: na 40 % plochy
kontinentů (cca 60 milionů km2) je produkce omezena nedostatkem vody. Pokud by
produkce stoupla o pouhých 0,1 kg C.m-2
(tedy 100 tunC.km-2), potom by se do biomasy navázalo za rok 100 x 60 x 106 tun
uhlíku, tedy 109 tun (GT). Pokud by se podařilo zvýšit evapotranspiraci na 40 % aridních ploch o 1 mm denně, potom by se na
ploše 60 milionů km2 zvýšil klimatizační výkon o průměrně 50–70 W.m2, což je výkon,
který je vyšší, nežli celkový výkon radiačního zesílení.
V této souvislosti je nutné zdůraznit synergický efekt vegetace. Evapotranspirace,
fotosyntéza, akumulace tepla v biomase
a půdě transformují sluneční energii a snižují přímé uvolňování zjevného tepla. Tlumí tak vytváření tepelných rozdílů, které se
projevují jako indikovatelné rozdíly teplot.
Obnovující se vegetace tlumí přímo klimatickou změnu, zabraňuje erozi, poskytuje biomasu jako zdroj potravy a nese sebou zároveň rozvoj biodiverzity.
Návrat vody do krajiny a obnova trvalé
vegetace, kterou je možno sklízet a využívat, je jistou cestou k tlumení současně probíhající klimatické změny. Působení vegetace na místní klima je přitom možné sledovat exaktně pomocí
termovizních snímků i monitoringem
množství a kvality odtékající vody.
Jan Pokorný, ENKI, o.p.s.,
Ústav systémové biologie a ekologie
Akademie věd České republiky, Třeboň
POZNÁMKA:
Publikace „Voda pre ozdravenie klímy – Nová vodná paradigma“ (Kravčík, Pokorný, Kohutiar, Kováč, Tóth) volně přístupné na:
www.waterparadigm.org, www.ludiaavoda.sk
Přednáška RNDr. Jana Pokorného na téma Voda v krajině, kterou přednesl 17.
února 2009 na semináři v ekologickém
centru Sluňákov v Horce na Moravě, k dispozici na http://www.bioinstitut.cz/slunakov2009.html
Zpravodaj Ekozemědělci přírodě
připravil Bioinstitut, o.p.s Olomouc
Vaše názory a připomínky na:
[email protected]
nebo tel.: 585 631 178
Bioinstitut, o.p.s. a PRO-BIO Svaz EZ
zvou na dvoudenní seminář
PORÁŽKA A ZPRACOVÁNÍ MASA
A MASNÝCH VÝROBKŮ V EZ,
CERTIFIKACE JATEK, SMLUVNÍ
ZPRACOVÁNÍ
spojený s praktickou ukázkou faremní porážky
29.–30. 5., začátek ve 13 hodin,
Lidečko, Motorest Čertovy skály
a malokapacitní jatka Valašské Klobouky
Ubytování a strava zajištěna, informace a přihlášky na tel.: 585 631 182, [email protected]
Více informací na
www.bioinstitut.cz
bio
l
5/2009
19
JARNÍ BIO NOVINKY
BRAMBORÁKY BIOLINIE
Nový polotovar značky BIOLINIE, směs bio brambor a koření pro rychlou
a jednoduchou přípravu bramboráků! Směs pouze kvalitně promícháte s vodou,
necháte 15 minut odležet a poté smažíte tradiční české bramboráčky,
které jsou vynikající samostatně jako hlavní jídlo, stejně tak jako příloha k masu.
Základní recept je možné pokaždé jinak dochutit dle vlastní fantazie
a dostanete tak vždy originální jídlo výborné chuti.
Výrobek je přirozeně bezlepkový.
BAREVNÉ DĚTSKÉ
TĚSTOVINY
Těstoviny ve tvaru postaviček z oblíbených
dětských kreslených seriálů Simpsonovi a Scooby-Doo
jsou skvělým nápadem, jak vytvořit vynikající
a současně zábavné jídlo těm nejmenším.
Jsou vyrobeny z kvalitní italské pšenice semoliny
v biokvalitě a pro ještě větší zábavu
a chu obarvené špenátem
a rajským jablíčkem.
BEZLEPKOVÉ DĚTSKÉ TĚSTOVINY
Těstoviny Bořka Stavitele jsou určené hlavně malým celiakům.
Tyto bezlepkové těstoviny ve tvaru postaviček z oblíbeného
dětského seriálu jsou vyrobeny z kukuřičné a rýžové mouky.
NOVÉ POMAZÁNKY ZWERGENWIESSE
Pomazánky se základem ze slunečnicových semen.
Díky nim jsou pomazánky bohaté na vitamíny a minerály a mají
vyvážený poměr mastných kyselin. Žádná z nich
neobsahuje lepek, vejce ani laktózu, jsou tedy vhodné
pro celiaky, vegetariány i vegany. Pro milovníky orientálních
chutí je tu pomazánka s ostrou příchutí chilli, kterou zjemňuje
sladké mango. Vyznavačům spíše středomořské kuchyně
jsou určeny pomazánky ze sušených rajčat a olivová.
Všechny tři pomazánky přicházejí již tradičně
v malém (50 g) a velkém (180 g) balení.
KONZERVOVANÉ RYBIČKY
A MOŘSKÉ PLODY OCHUCENÉ BIOSUROVINAMI
Konzervovaný tuňák, sardinky a makrely naložené v tom nejjemnějším
olivovém oleji, bylinách a koření pocházejících z ekologického zemědělství.
Také doporučujeme ochutnat speciality, jakými jsou chobotničky
v jemném bio olivovém oleji či galicijské omáčce, mušle v marinádě
z bio octa a koření či jemné kalamáry v bio olivovém oleji.
Novinky ze sortimentu PRO-BIO, obchodní společnost s r.o., Staré Město pod Sněžníkem
www.probio.cz
20
bio
l 5/2009
bio
l
5/2009
21
nám. ČSA 38, 602 140 101, JAROMĚŘ
Jihoslovanská 29, 774 725 825, TRUTNOV
MAPA BIOPRODEJEN
JIHOMORAVSKÝ
Biopotraviny, bezlepkové, dia, aroma
terapie, přír. kosmetika, chlazené
potraviny, balené pečivo, dětská a kojenecká výživa, tel.: 549 250 217
Makovského nám. 2, BRNO 16
b Biopotraviny – Biobistro
Naše nabídka: 3000 produktů – 97%
bio, luštěniny, obiloviny, zelenina,
ovoce, maso, mléko, vejce, speciality
a delikatesy z celého světa, fair trade
produkty. Tel./fax: 543 256 075,
724 214 428. Ve Vaňkovce 1, BRNO 2
ZDRAVÁ LINIE
Sojové potraviny, dia, bezlepka,
vlákninové speciality, ajurvéda, diety
a poradenství – www.zdravalinie.cz
Bednářova 1, Horní Heršpice, BRNO
V Biopotraviny bioTIP
Výhradně biopotraviny včetně biomasa, uzenin, ovoce a zeleniny,
vejce, mléko, pomazánky, speciality
a cukrovinky ad. Tel., fax: 542 212
966, 603 271 478
IBC – Příkop 4, BRNO
MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ
b ZDRAVÁ VÝŽIVA
Biopotraviny, byliny, čaje, bezlepková
dieta, racionální výživa, pí–produkty, knihy
a přírodní kosmetika, tel.: 602 759 838
Žižkovo nám. 2, BRUNTÁL
b ROBI – zdravá výživa
Biopotraviny, byliny, čaje, bezlepková
dieta, racionální výživa, pí–produkty,
tel.: 737 241 444
Opavská 32/1, KRNOV
ČAJE, KÁVA A PLODY
Produkty v košer kvalitě, biopotraviny, pí-voda,
přírodní kosmetika Lavera, čaje, dia a bezlepková dieta, sušené plody, ovoce i koření.
Větší objednávku zboží dovezeme.
Tel.: 777 613 249.
Vítkovická 8,
MORAVSKÁ OSTRAVA
Biofit, Hlavní tř. 9,
ČESKÝ TĚŠÍN
Slezská 96,
ORLOVÁ-PORUBA
Masarykovo n. 29,
KARVINÁ
Terra Vitae,604218132, BYSTŘICEUTŘINCE
b ZDRAVÝ STYL
Vlastní biozelenina, vlastní bezlepkové pečivo, biopotraviny, biokuřata,
biovejce, kozí výrobky, tel.: 596 117 844
Nádražní 36, MORAVSKÁ OSTRAVA
OLOMOUCKÝ KRAJ
b PEKAŘSTVÍ LEŠTINA
Chléb a pečivo v kvalitě bio
7. května, LEŠTINA u Zábřehu
PÍ–CENTRUM Olomouc
Pí voda, biopotraviny, přírodní kosmetika, zdravá výživa, tel.: 585 234 657.
Pavelčákova 21, OLOMOUC
b MANDRAGORA
Biopotraviny i biozelenina a bezlepkové potraviny, léčivé byliny, racionální výživa, čaje, sušené ovoce a vitaminy, tel.: 571 625 283
Nádražní 22, ROŽNOV P. R.
b PRO-BIO vzorková prodejna
Obilné výrobky, čaje, koření, sušené
ovoce, aromaterapie a přírodní kosmetika, luštěniny, semena, www.probio.cz, tel.: 583 239 549
Lipová 40, STARÉ MĚSTO p. Sněžníkem
22
ZLÍNSKÝ
KRAJ
b U RUBÍNU
b BAZALKA
KRAJ
b BIOMARKET
U zeleného stromu naleznete biopotraviny, celozrnné a kváskové čerstvé pečivo, racionální výživa, bezlepkové a dia
produkty, čaje, přír. cert. kosmetika,
ekočistící prostředky, Fair Trade, bylinné produkty aromaterapie. Tel.: 577
211 256, kl. 167,
www.zdravizprirody.cz
nám. TGM 6, OD PRIOR, ZLÍN
JIHOČESKÝ KRAJ
b PÍ–CENTRUM
Pí voda, biopotraviny, přírodní kosmetika,
zdravá výživa, tel.: 604 522 789
Panská 1, ČESKÉ BUDĚJOVICE
b SLUNEČNICE
Prodejna zdravých potravin a bylin, biopotraviny, bioovoce a zelenina, biovíno,
čerstvé biopečivo, čerstvé šávy, žitný
kváskový chléb, dia výrobky a bezlepková dieta, gemmoterapie, včelí produkty,
přírodní kosmetika, ekol. protředky, literatura ad., www.slunecnice-cb.cz, tel.: 603
266 753, 387 315 856.
Chelčického 21, ČESKÉ BUDĚJOVICE
b BELLIS
Bioprodukty, zdravá výživa, vitaminy,
dětská výživa, tel.: 384 420 022
Palackého n. 59/I, DAČICE
b ZDRAVÁ VÝŽIVA
DOBROMYSL
KRAJ VYSOČINA
b NATURAL CENTRUM
Prodejna: biopotraviny, zdravá výživa,
vlastní pekárna celozrnného pečiva,
čaje, byliny, bezlepková a dia dieta,
koření, kozí produkty, přírodní kosmetika, ekol. čisticí prostředky, literatura.
Restaurace zdravého životního stylu. Tel.:
567 300 245, [email protected]
nám. Svobody 11, JIHLAVA
b Ekofarma BAUCIS
Biozelenina, zasílání poštou, ubytování
na farmě za práci možno po celý rok.
Tel.: 566 560 087, 775 045 957
LESOŇOVICE 31, Bystřice n. P.
HARMONIE
Biopotraviny, čaje, bezlepkova dieta,
koření, kozí produkty, Minus L, Fair
Trade, vonné oleje, přír. kosmetika,
minerály a doplňky, ekoprodukty.
Přednášky různ. druhu. Tel.: 775 145 813.
Žižkova 260, PACOV
KRAJ
SALVIA
Zdravá výživa, čaje, byliny, biopotraviny,
aromaterapie, přípravky pro sportovce,
vitaminové, minerální přípravky, včelí
produkty, tel.: 465 535 108, www.salviazdravavyziva.cz
Moravská 475, ČESKÁ TŘEBOVÁ
b BIOOBCHOD.CZ
LIBERECKÝ KRAJ
ÁNANDA veget. restaurace
Jídelna nabízí snídaně, obědy, večeře –
pestrý výběr. Prodej zdravé výživy,
biopotravin, čajů, českého i orientálního
koření, www.anandaline.cz, tel.: 485 103 741
Frýdlantská 210/12, LIBEREC
PARDUBICKÝ KRAJ
b ZDRAVÁ VÝŽIVA
Biopotraviny, byliny, čaje, dia, bezlepková dieta,chlazené potraviny,
přírodní kosmetika, literatura bio, tel.:
461 615 293
Smetanovo nám. 87, LITOMYŠL
b ŠPALDA, restaurace a prodejna
Snídaně, obědy, večeře, svačiny,
celozrnné pečivo, zákusky a dezerty
bez cukru, biopotraviny, tel.: 466 655 444,
www spalda.cz
třída Míru 64, 530 02 PARDUBICE
b BIO–FARM
Prodejna zdravé výživy, ovoce, zeleniny –
bio, tel.: 466 657 518
biopotraviny,zdravá výživa,přírodní
kosmetika, tel.: 608 804 678
Čechova 468, LIŠOV
KRÁLOVÉHRADECKÝ
Prodejna biopotravin, zdravé výživy, bezlepkové diety, výrobků bez cukru, bylinky, čaje,
přír. certif. kosmetika, literatura,
Tomkova 144
tel.: 775 360 721
Bazalka biosamoobsluha – bohatá nabídka
bioproduktů, čerstvá zelenina.
Gočárova 516
tel.: 739 714 830
Bazalka ve dvorku – alternativní jídelna
tel.: 739 714 831
K. H. Máchy 747
HRADEC KRÁLOVÉ
Přírodní produkty, biopotraviny, zdravá
výživa, řecké speciality, přírodní kosmetika, ekodrogerie, čaje z celého
světa, knihy, ekovýrobky, fair trade,
www.bioobchod.cz, www.ecover.cz.
Švehlova 48, 499 320 182, DVŮRKRÁLOVÉ
Chelčického 280, 775 726 826, H. KRÁLOVÉ
a Natracare, bio oblečení z přírodní vlny
a bavlny. Tel: 222514741, www.greenwave.cz
Purkyňova 2, – přímo u stanice metra
Národní třída, PRAHA 1
b BIOTOP
Biopotraviny, přírodní kosmetika, ekologické čisticí prostředky, produkty
z biobavlny a fair trade produkce, čerstvá
zelenina, maso ovocné šávy a saláty,
pečivo, sýry, káva, víno ad. Tel.: 222 230
136, Po-Pá: 8.30-19.30, So: 10-14.
Školská 34, PRAHA 1
V Biopotraviny LUMO NATUR
Naše nabídka: 3000 produktů – 97%
bio, maso stále v nabídce, zelenina,
ovoce,luštěniny, obiloviny, mléko,
vejce, speciality a delikatesy z celého světa, fair trade produkty. Tel.:
225 111 525
Arkády Pankrác, metro C, PRAHA 4
b COUNTRY LIFE
Největší výběr biopotravin v ČR, bioovoce a zelenina, racionální výživa,
čerstvé pečivo, bezlepkové zboží,
čaje, balené i nebalené sušené
bioovoce, luštěniny, semena a ořechy.
Melantrichova 15 a Jungmannova 1, PRAHA1,
Bělohorská a Dejvická, PRAHA 6
b Biobeauty
Výhradní zastoupení a distributor kosmetiky Logona, Sante, FITNE, AquaBio
pro ČR, Terra Viva s.r.o. tel: 222 522 726,
775 661 119, 775 280 362,
[email protected], www.biobeauty.cz,
www.logona cz, (otevřeno Po 10-12,13-17)
Chodská 10, PRAHA 2
b WELEDA
Jindřišská 1748, PARDUBICE
Vzorková prodejna bylinné biokosmetiky Weleda, tel.: 257 315 888
Lidická 28, PRAHA 5
b ZDRAVÁ VÝŽIVA
BIOSVĚT Zbraslav
Biopotraviny, bezlepková dieta, dia
výrobky, vitaminy, čaje, tel.: 465 524 642.
Barcalova 143, ÚSTÍ N. O.
PLZEŇSKÝ KRAJ
BIO STEZKA
Biopotraviny, produkty zdravé
výživy, bioovoce a zelenina, čerstvé
biopečivo a biomaso, přír. kosmetika,
ekodrogerie, tel.: 723 324 324
Pelzova 1512, PRAHA 5-Zbraslav
b Kosmetika Dr.Hauschka
Nejširší nabídka biokosmetiky v Plzni.
Kompletní sortiment mnoha značek, včetně čistících přípravků, ekoplenek...
Zaměřeno i na těhotné, děti, alergiky.
Kosmetické studio Dr.Hauschka. www.
biostezka.cz, 377 222 635, 723 233 978
Kardinála Berana 24, PLZEŇ
Výhradní zastoupení kosmetiky Dr.Hauschka a Savon du Midi pro ČR
a SR, Smetana s.r.o., tel: 233 320 249,
info @drhauschka.cz, www.drhauschka.cz, e-shop www.yinyang.cz
V Sadech 4, PRAHA 6
STŘEDOČESKÝ KRAJ A
b ROSA
HERBA
PRAHA
Biopotraviny, zdravá výživa,
bezlepková dieta, čaje, byliny, přírodní
kosmetika, tel.: 325 612 367
nám. Jiřího 38, PODĚBRADY
b SLUNEČNICE
ÚSTECKÝ KRAJ
Bylinné směsi dle receptu, zásilková
služba, biopotraviny, bezlepková
dieta, bylinná kosmetika. Zajistíme
analýzu stopových prvků z vlasů (biochemická metoda za pomoci atomového
spektrometru), tel.: 728 353 067
České armády 11/2156, LITOMĚŘICE
Zdravá výživa, biopotraviny, bezlepkové
potraviny, biokosmetika, zdravotní obuv,
ekdrogerie, šátky na nošení dětí Vatanai,
pohankové polštáře, byliny, čaje, koření,
literatura. Tel.: 321 714 650
Legerova 148, KOLÍN
VITÁLKA
BODY & SOUL
Opravdový výběr kvalitních a zdravých
potravin, odborné nutriční poradenství,
kurzy vaření. Přírodní certifikovaná kosmetika, ekol. čistící prostředky, e-obchod.
www.u-slavika.cz, tel.: 773 173 673.
Masarykova 428/28, TEPLICE
Biokosmetika pro vaše tělo a smysly značek: Dr.Hauschka, Lavera, Primavera,
Weleda, Florame, Alva, Farfalla, Diochi
a mnoho dalších. Otevřeno: po-pá 10-19,
so 10-17, tel.: 222 316 070. Připravujeme
int. obchod http://www.bodyandsoul.cz
Truhlářská 12, Praha 1
GREENWAVE
Prodej kosmetiky Dr.Hauschka, Primavera, Weleda, Logona, Florame, Lavera,
FairTrade produktů, ekodrogerie Ecover
Biopotraviny, dia a bezlepkové
výrobky, chlazený sortiment, příležitostně
zelenina. Tel.: 605 851 288
Velká Dominikánská 6, LITOMĚŘICE
Zdravý obchůdek „U SLAVÍKA“
Na této stránce se prodejna zveřejní
při odběru 20 kusů měsíčně (blíže viz
www.vhpress.cz). Prodejny označené
b jsou členské prodejny PRO-BIO,
V nově zařazené.
bio
l
5/2009
PRO-BIO Svaz e. z.
KNIHOVNIČKA BIO
KNIŽNÍ NOVINKY
SMETANA, s.r.o.
Susan W. Kurz: Probute svou krásu
Velká kniha o kosmetice, mnoho rad a
receptů, jak využít stravovací zvyky a životní styl ke zlepšení vaší pleti. Vhodný dárek.
Pevná vazba, výpravné fotografie,
Stran 320, cena 698 Kč
301
Nakladatelství
PAV L A M O M Č I L O V Á
VAŘÍME DĚTEM chutně a zdravě
Stran 328, cena 339/325 Kč
412
MUDr. J. Hofhanzlová: Polévky
a kašičky pro nejmenší, II. vydání
Str. 104, brož., cena 189/175 Kč 413
Zdravá kuchyně našich babiček
Stran 64, brož., cena 79/75 Kč 405
MUDr. J. Hofhanzlová: Nastávající a kojící
maminky si vaří chutně a zdravě
Stran 106, brož., cena 229/215
426
P. Horan: Štíhlá linie – Zdravé srdce
Stran192, brož., cena 219/205 Kč 427
Zvěřina a lahodná masa
Brožovaná, cena 189/180 Kč
425
Automatická domácí pekárna
Stran 120, cena 229/215 Kč
423
AMARANTH
Stran 64, brož., 74/70 Kč
Česká kuchyně pro Váš krevní typ:
skupina 0 za 99/95 Kč
skupina A za 144/135 Kč
skupina B a AB za 144/135 Kč
P. Momčilová: Špalda a ječmen
Stran116, brož., cena 149/140
401
402
403
404
VÝSEVNÍ DNY 2009
Kukuřice – rýže – jáhly – pohanka
Stran 72, cena 79/70 Kč.
411
TOFU – zdravě bez cholesterolu
Brož., 80 stran, cena 96/90 Kč 415
Nudle, špagety a spol.
Brož., 96 str., cena 89/80 Kč.
416
Tvaroh a čerstvé sýry...
Brož., 125 str., cena 129/120 Kč. 417
Oves a žito
Brož., str.80, cena 84/80 Kč
418
České ovoce v kuchyni
Brož., str. 64, cena 49/45 Kč
419
Dr. Stanwayová: Léčebná výživa
při běžných onemocněních
Brož., cena 149 Kč
601
Dr. McKenna: Alternativy k antibiotikům
Brož., cena169 Kč
602
Dr. J. Gawler: Nad rakovinou můžeš zvítězit
Brož., cena 69 Kč
603
Osteoporóza. Dieta při odvápění kostí
Brož, cena 59 Kč
604
Choroby ledvin a močových cest,
Brož., cena 187 Kč
605
Nemoci slinivky břišní. Dieta a rady lékaře
Cena 149 Kč
607
Nemoci žlučníku a žlučníkových cest
Dieta a rady lékaře, 129 Kč
608
Choroby jater. Dieta a rady lékaře,
Brož., cena 109 Kč
609
Celiakie. Dieta bezlepková
Brož., cena 99 Kč
610
Zácpa. Dieta a rady lékaře
Brož., cena 99 Kč
611
Liga ekologických alternativ
Luštěniny + hrášek a fazolky
Stran 80, brož., cena 89/85
421
Mulitm. dvojCD ČESKÝ SVĚT BIO
Cena 350/ nyní 250 Kč
505
Tepelná čerpadla – energetický hit doby
Cena 150 Kč
504
O. Dufek: Zeleninové saláty
Stran 88, brož., cena 117/110
422
vh press
420
Vaříme pestře z české zeleniny:
– Zimní a jarní zeleninové menu
Stran 64, cena 46/40Kč
408
Bio na CD – ročníky 2004 a 2007
Cena 100 Kč + poštovné
102
VYDAVATEL A REDAKCE:
vh press, Jungmannova 1403
500 02 Hradec Králové 2
tel.: 495 538 969,
e–mail: [email protected],
[email protected], www.vhpress.cz
Šéfredaktorka: PhDr. Miroslava Vohralíková
Sazba a DTP: vh press Hradec Králové
Tisk: Zetka tisk, Hradec Králové
Registrováno: MK ČR E 11409. Rozšiřováno prostřednictvím prodejen zdravé výživy a biopotravin
a předplatného po celé ČR a SR.
Měsíčník BIO vychází
ve spolupráci s:
Maria a Mathias Thunovi:
Výsevní dny 2009
Praktické rady pro ekozahrádkáře,
jak dosáhnout lepší úrody při
respektování přírodních cyklů
v postavení měsíce a oběžnic.
Brožura, předběžně 55 Kč
230
Pokud objednáváte jen Výsevní
dny, připočtěte poštovné 15 Kč.
A. Michalová: ČESKÁ BIOKUCHAŘKA
II. vydání. Cena 280 Kč
Brož., cena 60 Kč
CENÍK PŘEDPLATNÉHO 2009
206
PRO-BIO, Svaz ekologických
zemědělců o. p. s.
Nemocniční 53
787 01 Šumperk
tel. 583 216 609,fax 583 214 586
[email protected]
www.pro-bio.cz
BIOINSTITUT OLOMOUC
Přípravky na ochranu rostlin (pro EZ)
Bulletin A4, cena 45 Kč
224
Biobrambory. Jak ekologicky vypěstovat
kvalitní brambory
Bulletin A4, cena 45 Kč
231
Jak objednat tituly
z knihovny?
Publikace, které jste si z nabídky knihovničky vybrali, vepište na žlutou
složenku do rubriky Zpráva pro příjemce pomocí uvedených kódů pro
jednotlivé knihy (uvedené za
cenou). Sečtěte ceny – pro indivduální předplatitele poskytujeme
slevu za lomítkem – a přičtěte 40
Kč na poštovné za dvě publikace,
od tří 50 Kč. Celkovou částku odešlete touto složenkou na adresu:
PhDr. M. Vohralíková, vh press,
Jungmannova 1403, 500 02 Hradec
Toto číslo vyšlo v dubnu 2009, ročník 13.
DISTRIBUCE NA SLOVENSKU:
MEDIAPRINT-KAPA Pressegrosso, a.s., Vajnorská 137,
831 04 Bratislava 3; (bezplatná linka 0800 188 826)
korešp.: P.O.BOX 183, 830 00 Bratislava 3;
tel.: 00421 2 4444 2773, 4445 8821; fax.: 244 458 819;
e-mail: [email protected]; cena 27 SK
Redakční rada: Ing. Jiří Urban, Mgr. Tom Václavík,
Ing. Jarmila Chladová, Ing. Josef Škeřík, Ing. R. Hradil
Autorský kolektiv: Ing. Vladimíra Červená, W. Gregorová Ing. P. Dostálek, Ing. J. Papáček a další
výtisků/měs. . . . . . . . . Kč/výt. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .od 5/2009
1 . . . . . . . . . . . . . . . po 20 Kč . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .= 180 Kč
2–4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . po 18 Kč za výtisk
5 (+1 zdarma) . . . . . . . po 16,– . . . . . . . . . . . . . . . .(rok) 900 Kč
7–19 . . . . . . . . . . . . . po 15,– (s DPH)
222
BULLETINY (cena 20 Kč)
č. 19: Plevele
203
č. 21: Chov masného skotu, produkce
a odbyt biomasa
204
č. 22: Ekologické pěstování jabloní
a tržní produkce biojablek 205
Chov skotu bez tržní produkce mléka
SLUNEČNÍ BRÁNA s.r.o.,
Havlíčkův mlýn 944,
696 15 Čejkovice
Tel.: 518 362 687, fax: 518 362 644
[email protected],
www.slunecnibrana.cz
Lipová 40, 788 32 Staré Město
pod Sněžníkem
tel. 583 301 951, fax: 583 301 960
www.probio.cz
Inzerce pro firmy – ceník plošné inzerce dodáme
na požádání, základní cena 22 Kč + DPH z cm2
Inzerce soukromá řádková – 100 Kč za 180 úhozů.
Objednávky inzerce a příspěvky pro příští číslo
zašlete nejlépe do 15. dne v měsíci na adresu:
PhDr. M. Vohralíková, vh press,
Jungmannova 1403/18, 500 02 Hradec Králové 2,
tel.: 495 538 969, [email protected]
Inzerci, knihy a předplatné si můžete objednat
na webových stránkách:
www.vhpress.cz
OBJEDNÁVKA PŘEDPLATNÉHO BIO 2009
Jméno a příjmení: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Ulice: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
PSČ a místo: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
20–49 . . . . . . . . . . . . po 14,– a VIZITKA PRODEJNY
Výtisků/měsíčně . . . . . . . . .od měsíce. . . . . . . . . . o Elektronicky v pdf
nad 50 výt. . . . . . . . . . . . . po 13,– a VIZITKA PRODEJNY
DIČ* . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . IČ*: . . . . . . . . . . . . *) jen pro firmy
Časopis elektronicky v pdf – 250 Kč na rok.
Žádám o starší čísla (po 8 Kč/výt.) BIO – měsíce/rok :. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
bio
l
5/2009
23
Josef Sklenář – Biofarma Sasov
Sasov 2, 586 01 Jihlava, www.biofarma.cz
NOVINKA!
PRAVIDELNÉ ZÁVOZY
zejména do PRAHY a ČESKÝCH BUDĚJOVIC
(podle zájmu i do BRNA a dalších míst při cestě)
KOMU? Obchody, jídelny, restaurace a soukromé osoby
KDY ? Každý lichý týden, ve středu České Budějovice,
ve čtvrtek Praha
CO?
Bio vepřové maso (pravidelně), bio hovězí maso
(dle nabídky), biouherák, biošunka, bio bramborové výrobky (zmraz. tolárky, zmraz. hranolky,
knedlíky, brambory vařené vakuované) a další
KAM?
Pravidelně nakoupíte: Praha 10 - Toulcův Dvůr,
ve čtvrtek v lichém týdnu kolem 15.30–16.30
Dopravné na svozné místo (Toulcův dvůr, Barrandov) 5 Kč/ kg.
Po dohodě doručíme zboží přímo domů či do práce za 150 Kč.
(Při odběru nad 30 kg účtujeme za každý další kilogram 5 Kč.)
OBJEDNÁVKY
Nejlépe do čtvrtku předchozího týdne, objednávejte na
e-maily: [email protected] (maso a zboží), [email protected]
(upřesnění závozu) a na telefony: 733 702 641 (Kateřina Pykalová),
603 914 976 (Lucie Hejná)
V sudém týdnu objednáte – v lichém týdnu dovezeme!
www.biofarma.cz