Zemědělské aktuality 7

Transkript

Zemědělské aktuality 7
2001
7/8
Z OBSAHU
Krátké zprávy
Zemìdìlství ve svìtì
Poznatky ze svìta
Lidská výživa
Zahradnictví
Pøíloha
Estonsko uvolní
mimoøádné státní
výdaje na podpor u
obilovin
Polsko subvencuje
úvìr y na nákup
zemìdìlských
produktù
Krátké
zprávy
Expor t pšenice
z Maïarska letos
dosáhne 1,5 mil. t
Ekonomické potíže
decimují sektor
živoèišné výroby
v Jugoslávii
1
20
36
49
51
58
zemìdìlské
aktuality
ze svìta
Vydává Ústav zemìdìlských a potravináøských informací,
Slezská 7, 120 56 Praha 2, [email protected],
v elektronické podobì pouze jako soubor PDF.
Vychází mìsíènì, cena 23 Kè, celoroèní pøedplatné 250 Kè
ISSN 1213-2896
Estonská vláda schválila návrh zvýšení státního rozpoètu na subvencování obilovin v roce 2001 o asi 40,8 mil. korun (EEK). Tato
suma by doplnila pùvodnì schválenou èástku 76 mil. EEK, která je
urèena na podporu odvìtví obilovin. Mimoøádné zvýšení subvencí
zaøazené do revidovaného rozpoètu musí ještì schválit parlament
(Riigikogu) na plenárním zasedání, které se má uskuteènit koncem
léta. Ministerstvo zemìdìlství navrhuje, aby mimoøádné subvence
na obiloviny byly financovány z prodeje existujících státních obilních rezerv (20 mil. EEK), dále z prodeje státních podílù ve dvou
obchodních agrárních spoleènostech (17,8 mil. EEK) a z prodeje
státních rezerv osiv.
AgFd. E. Eur., 2001, è. 225, s. 18
(Jav)
Polská agentura pro restrukturalizaci a modernizaci zemìdìlství
bude letos subvencovat úvìry na nákup zemìdìlské produkce. Subvence budou poskytovány formou zlevnìné úrokové míry. Na letošní sezónu bylo pro tento úèel bylo uvolnìno celkem 48,3 mil. PLN.
Z celkové sumy subvence se pøidìluje na nákup ovoce a zeleniny
10 mil. PLN, na nákup øepky olejné 18 mil. PLN a na nákup ostatních zemìdìlských produktù 19,3 mil. PLN. Subvence ve formì zlevnìného úroku mohou získat pouze polští nákupèí (jednotlivci i organizace).
AgFd E. Eur., 2001, è. 255, s. 24
(Jav)
Podle sdìlení Maïarské obilnáøské asociace Maïarsko vyveze
v letošní sezónì pravdìpodobnì 1,5 mil. t pšenice. Sklizeò se odhaduje na 4,5–5 mil. t, z nichž 3–3,2 mil. t je možné uplatnit na vnitøním trhu. Zvýšení skliznì proti loòskému výsledku 3,7 mil. t by
mohlo vyvolat skladovací problémy, proto se uvažuje o øešení formou vyšších vývozù a také podporou skladování. V loòském roce
maïarská vláda subvencovala plnì (na 100 %) úrokovou míru na
pùjèky urèené na nákup pšenice do skladù a financovala také pøímou subvenci na skladování ve výši 15 HUF/t za týden skladování.
Organizace zastupující obchodníky s pšenicí by v letošním roce
podle mluvèího Maïarské obilnáøské asociace pøivítali poskytnutí
stejné subvence také pro letoší rok. Ministerstvo zemìdìlství pøedpokládá, že celková sklizeò všech obilovin bude v letošním roce
o 1,5–2,0 mil. t vìtší než v minulém roce, kdy se sklidilo celkem
9,9 mil. t.
AgFd E. Eur., 2001, è. 225, s. 26
(Jav)
Bìhem posledního desetiletí došlo v Jugoslávii k dramatickému
poklesu poètu hospodáøských zvíøat. Pro dostatek výroby živoèišných produktù nutných k uspokojení potøeb obyvatel nyní chybí
1 mil. kusù skotu, 1 mil. ovcí a 8 mil. drùbeže. Všeobecné ochuzení
hospodáøství se rozšíøilo na všechna prùmyslová a zemìdìlská odvìtví. Úpadek bankovního systému znamená, že Jugoslávie nemá
k dispozici dostatek kapitálu pro oživení ekonomiky a že živoèišné
farmy nemají prostøedky na nákup krmiv. Tato situace se nejvíce
dotkla státního sektoru živoèišné výroby, který dosud zastupuje znaènou èást tržní produkce. Výsledkem nedostateèné nabídky z domácích zdrojù je zvyšování spotøebitelských cen živoèišných výrobkù,
a zvláštì masa. Zmenšování kupní síly spotøebitelù bìhem nìkolika
minulých obtížných rokù se promítlo do výrazného poklesu prùmìrné spotøeby masa na obyvatele z 65 kg na souèasných 45 kg.
Chor vatsko zavádí nový
systém nákupu pšenice
Reálné ceny
zemìdìlských výrobcù
v EU se za rok 2000
zvýšily o 1,6 %
Krátké
zprávy
Fúze mlékárenských
spoleèností na Novém
Zélandu
A g F d E . E u r. , è . 2 2 5 , s . 3 7
(Jav)
Chorvatský ministr zemìdìlství Božidar Pankretiè oznámil, že vláda
v letošním roce v podstatì upustí od regulování trhu pšenice. V roce
2001 nebude poprvé zasahovat do øízení trhu pšenice, nebude urèovat její cenu ani nákup od zemìdìlcù do státních fondù. Døíve stát
nakupoval vìtšinu tržních pøebytkù pšenice do státních rezervní
zásob za dohodnuté ceny. Ministr zemìdìlství dále vyhlásil „minimální cenu“ 0,75 kuna/kg (korunový kurz: 1HRK=4,69 CZK) za pšenici ze skliznì 2001 jako indikativní základnu pro komerèní transakce. Vláda však souèasnì zdùraznila svoje stanovisko, že cena pšenice by mìla být založena na pøímém vyjednávání mezi zemìdìlci
a potenciálními kupci. Sklizòová sezóna sice zaèala už koncem èervna, ale pøedstavitelé zemìdìlcù požádali ministra zemìdìlství, aby
rozhodnutí o minimální cenì bylo opraveno a ta stanovena na úrovni nejménì 1,20 kuna/kg.
Celková letošní sklizeò pšenice v Chorvatsku se odhaduje na
950 000 t až 1 000 000 t, pøièemž domácí spotøeba mùže dosáhnout
asi 650 000 t. To znamená, že Chorvatsko bude mít pravdìpodobnì
významné exportní pøebytky pšenice.
A g F d E . E u r. , 2 0 0 1 , è . 2 2 5 , s . 3 7
(Jav)
Ceny placené výrobcùm za zemìdìlské produkty v reálném vyjádøení (po oèištìní od vývoje inflace) se v roce 2000 témìø ve všech èlenských státech EU v porovnání s rokem 1999 zvýšily. Loòský rùst
cen následoval po období, kdy ve ètyøech za sebou následujících rocích se reálné ceny snižovaly. Tuto zprávu publikoval EUROSTAT
letos v èervnu. Za celkovým prùmìrným rùstem 1,6 % se skrývají
znaèné rozdíly mezi èlenskými státy. K nejvyššímu rùstu došlo
v Nizozemí (+ 8,1 %) a Dánsku (+ 7,1 % ), klesající trend byl naproti
tomu zaznamenán ve Švédsku (– 5,4 %) a Lucembursku (– 3,0 %).
Prùmìrný rùst cen v EU jako celku se vysvìtluje hlavnì zvýšením
ceny vepøového masa (+ 23,4 %), které následovalo po problémech
v odvìtví prasat ve dvou pøedchozích letech. Rovnìž v sektoru vajec (zvýšení ceny o 18,0 %) a dalších sektorech živoèišné výroby
(+ 11 %) kompenzovaly loòské ceny alespoò èásteènì ztráty
z minulých let. V odvìtvích rostlinné výroby se zvýšily ceny kvìtin
(+ 9,6 %) po klesajícím trendu minulých let, ale citelný pokles cen
nastal v roce 2000 proti pøedchozímu roku u okopanin (– 13,7 %),
oliv a olivového oleje (– 12,9 %) a vína a vinného moštu (– 7,8 %).
Ve vývoji cen výrobních prostøedkù pro zemìdìlství nastala nejcitelnìjší nepøíznivá zmìna energie (+ 24,0 %), což vyvolalo loni bìhem
léta v nìkolika èlenských státech protesty zemìdìlcù. Reálné prodejní ceny po pøedchozím nìkolikaletém snižování se v roce 2000
zvýšily za chovná zvíøata (+ 13,9 %), prùmyslová hnojiva (+ 5,5 %)
a krmiva (+ 2,4 %).
E U R O S TAT, T h e m a 5 – 1 3 / 2 0 0 1 , 7 s t r.
http://europa.eu.int/comm/eurostat
(Jav)
V èervnu byl na Novém Zélandu uzavøen proces sluèování dvou velkých mlékárenských spoleèností Kiwi Cooperatives Dairies a New
Zealand Dairy Group. K realizaci této fúze došlo až po souhlasu potøebné vìtšiny hlasù akcionáøù obou spoleèností. Pro slouèení hlasovali pøedevším farmáøi, kteøí vlastní celkem 75 % akcií. Protože
novozélandská vláda již oznámila, že zavede nový zákon o schvalování dohod, který má zabránit porušování konkurence na domácím
trhu, byl ustaven nový mlékárenský gigant Global Dairy Company
na základì fúze dvou uvedených spoleèností už ke dni 1. èervence
2001. Odhaduje se, že nová spoleènost s roèním pøíjmem 12 mld.
EU zavádí
antidumpingová cla na
dovozy dusíkatých
hnojiv z východní
Evropy
Krátké
zprávy
NZD (5,7 mld. EUR) bude devátou nejvìtší mlékárenskou spoleèností
ve svìtovém mìøítku a má zpracovávat 96 % roèní novozélandské
produkce mléka. Podle èasopisu Dairy Industry Newsletter bude tato
spoleènost tvoøit 7 % HDP a podílet se 25 % na exportu Nového
Zélandu.
Agra Focus, 2001, è. 65, s. 38
Prudký vzestup exportu moèoviny do EU z deseti zemí (hlavnì
z východní Evropy) z 873 000 t v roce 1995/96 na 1,9 mil. t v roce
1999/2000 na trh s roèní kapacitou poptávky 5 mil. t roènì vyvolal
signál, aby Evropská unie zavedla od 21. èervence 2001 na 6 mìsícù
antidumpingová cla. Pøedbìžné rozhodnutí pøijaté 21. èervna antidumpingovým výborem na základì žádosti pøedložené už v øíjnu
minulého roku Evropskou asociací zpracovatelù hnojiv (EFMA) poèítá s uvalením cel pohybujících se od 5,5 EUR/t do témìø 19 EUR/t na
dovozy moèoviny z Bìloruska, Bulharska, Chorvatska, Estonska,
Libye, Litvy, Rumunska a Ukrajiny (žádosti proti importùm z Polska
a Egypta však byly odmítnuty). Komise má bìhem šesti mìsícù rozhodnout, zda cla schválená prozatím na 6 mìsícù mají platit pøíštích
5 let. Antidumpingová cla už døíve byla zavedena na dovozy dusiènanu amonného z nìkterých východoevropských zemí. Komise potvrdila, že antidumpingová cla budou zrušena, pokud nìkterá z tìchto
zemí bìhem uvedeného období vstoupí do EU (až kompetentní orgány EU se stanou odpovìdnými za tento problém).
Zatímco organizace zemìdìlcù v EU si stìžují, že náklady na hnojiva se v minulém roce zvýšily o více než 50 %, pøedstavitelé zpracovatelského prùmyslu zdùrazòují, že takový vývoj je pøíznivý ve srovnání s rùstem nákladù na energetické zdroje jako plyn a nafta o 120
%. Tlak rostoucích nákladù vedl k omezení celkové produkce prùmyslových hnojiv v EU za posledních 18 mìsícù o 4 mil. t a souèasnì
došlo k obrovskému rùstu dovozù hnojiv za dumpingové ceny
z východní Evropy. Nìkteré zdroje citují jako hlavního viníka tìchto dovozù Rusko. Trh s hnojivy v EU pøedstavuje pøibližnì
10–11 mil. t dusíkatých hnojiv (v èistých živinách), což pøedstavuje
velmi zhruba ekvivalent 25–35 mil t hmotnosti produktu.
Agra Focus, 2001, è. 65, s. 28
Poslední odhad
produkce obilovin v EU
(Jav)
Podle posledního odhadu støechové organizace výrobcù COPA–COCEGA z 29. èervna se produkce obilovin EU–15 v roce 2001 sníží
proti pøedchozímu roku o 7–8 % na celkem 199 mil. t (z 215 mil. t
v roce 2000). Pouze u kukuøice se oèekává pøírùstek 1,96 % na
40,6 mil. t a žita 2,06 %na 5,594 mil.t. Odhad produkce tvrdé pšenice
je 8,064 mil. t (–16,24 %), mìkké pšenice 85,472 mil.t (–10,35 %),
jeèmene 46,499 mil. t (–10,33 %) ovsa a smìsek 6,950 mil. t
(–6,30 %). Obiloviny pro letošní sklizeò byly zasety na ploše 36,34
mil. ha, což je o asi 3,8 % ménì než v roce 2000. Omezení ploch
zpùsobily hlavnì nadmìrné deštì a povodnì v dobì podzimního setí,
které také nepøíznivì ovlivnily hektarové výnosy. Prùmìrný výnos
se odhaduje na 5,47 t.ha–1 (v minulém roce 5,72 t.ha–1 ).
Mezi èlenskými státy bude letos nejvyšší produkce opìt ve Francii
(63,247 mil. t), což pøedstavuje 31,8 % z celkového množství EU, ale
o 4,8 % ménì než v loòském roce. Pokles produkce se odhaduje také
v Dánsku, Španìlsku, Itálii, Nizozemsku, Rakousku, Portugalsku,
Finsku, Švédsku a Spojeném království. V Belgii/Lucembursku
a Nìmecku se naproti tomu oèekává rùst (2,8 % a 2,2 %). Nìmecko
bude pøi odhadu 46,251 mil. t nadále druhým nejvýznamnìjším producentem obilovin v EU (podíl 23,2 %). V Irsku a Øecku bude letošní sklizeò pøibližnì stejná jako loni.
Agra Focus, 2001, è. 65, s. 43–45
Belgie r uší federální
ministerstvo zemìdìlství
(Jav)
(Jav)
Od ledna 2002 má být zrušeno belgické federální ministerstvo zemìdìlství a jeho kompetence budou pøeneseny na regiony Flandry
a Valonsko.toto opatøení je souèástí rozsáhlého plánu reformy federálního systému Belgie, kterou schválil belgický parlament
s definitivní platností 29. èervna 2001. Funkce národního ministra
zemìdìlství, kterým je nyní Jaak Gabriëls, bude zrušena s tím, že
!
Nové ministerstvo pro
životní prostøedí, výživu
a venkov ve Spojeném
království Velké Británie
a Sever ního Irska
Krátké
zprávy
námìstek mistra zahranièních vìcí – nyní Pierre Chevalier – bude
zastupovat Belgii na zasedáních Rady ministrù zemìdìlství EU. Na
tìchto jednáních bude pravdìpodobnì doprovázen jedním nebo druhým nebo obìma regionálními ministry zemìdìlství – nyní jsou to
vlámská ministrynì Vera Dua (èlenka strany Zelených, která byla
jmenována ministryní pøi øešení skandálu s dioxinem v roce 1999)
a valonský ministr José Happart (farmáø a bývalý èlen Evropského
parlamentu, který je známý postojem proti Evropské komisi v roce
1997 pøi jednání Prozatímního výboru pro výzkum krize BSE). Pozorovatelé jsou zvìdavi, jak nové uspoøádání v Belgii bude fungovat
v praxi, hlavnì pokud jde o reprezentaci na úrovni EU. Upozoròují
zejména na rozdíly mezi regiony v zemìdìlských podmínkách, pøedevším pokud jde o rozvoj intenzivního chovu prasat a rostlinné produkce ve Flandrech a tendencí Valonska k extenzivnìjšími rodinnému hospodaøení na pùdì. Urèitá odpovìdnost za sektor zemìdìlství
však i nadále zùstane na federální úrovni. Podle mluvèího dosavadního federálního ministerstva zemìdìlství záležitosti zdraví zvíøat
již byly pøesunuty na federální Agenturu pro nezávadnost potravin
patøící pod Ministerstvo sociálních vìcí, zdravotnictví a životního
prostøedí, která bude odpovídat za øízení kontroly a standardù primárních (nezpracovaných) produktù. Plán reformy státní správy byl
ohlášený loni a bude pravdìpodobnì realizován døíve, než se pùvodnì oèekávalo, a to v souvislosti s pøedsednictvím Belgie v Radì EU
od 1. èervence do konce roku 2001.
Agra Focus, 2001, è. 65, s. 33
Ve Velké Británii bylo krátce po letošních parlamentních volbách reformováno dosavadní Ministerstvo zemìdìlství, rybáøství a výživy
(MAFF) na nynìjší Ministerstvo životního prostøedí, výživy a venkova (Department of Environment, Food and Rural Affairs – DEFRA).
Ministryní se stala Margaret Beckett, která patøí mezi nejzkušenìjší
èleny nové Blairovy vlády. Její 58 let, vystudovala metalurgii, v letech
1961 až 1983 pracovala v tomto oboru v praxi a pozdìji ve výzkumu.
Od roku 1970 se angažuje v politice jako èlen Labour Party, kde
zastávala nejrùznìjší funkce vèetnì stínového ministra pro zdravotnictví, stínového ministra pro obchod a prùmysl až po pøedsedu parlamentu a prezidenta Státní rady v letech 1998–2001. Nová ministrynì pøejímá odpovìdnost za øízení všech záležitostí bývalého ministerstva zemìdìlství, rybáøství a výživy a navíc má v rámci nového ministerstva odpovìdnost za životní prostøedí, rozvoj venkova,
uchování krajiny, divokou zvìø, setrvalý rozvoj (døíve agenda zrušeného Ministerstva životního prostøedí, dopravy a regionù) a za kontroverzní agendu welfare zvíøat a myslivectví (døíve za tyto záležitosti odpovídalo Ministerstvo vnitra). Kromì uvedených aktivit bude
DEFRA sponzorem Agentury pro životní prostøedí, Agentury pro
krajinu a Anglické pøírody. Bývalý ministr MAFF Nick Brown je
v nové vládì ministrem práce.
Agra Focus, 2001, è. 65, s. 33–34
Ruský program zvýšení
úrodnosti pùdy
(Jav)
Ruská vláda schválila základní projekt na zvýšení úrodnosti zemìdìlské pùdy bìhem pøíštích pìti let. Ministr zemìdìlství Alexej Gordìjev oznámil, že cílem programu je zvýšení úrodnosti pùdy do roku
2005 na více než 10–15 mil ha. Celkové náklady na realizaci programu se odhadují na asi 180 mil. rublù. Opatøení zahrnuje ponechání
asi 4 mil. ha vymrskané orné pùdy ladem, dále se má ètyønásobnì
rozšíøit výmìra zavlažované pùdy a plocha drenážované pùdy se má
zvìtšit na desetinásobek. Vláda se zabývala problémem úrodnosti na
základì volání agronomù, kteøí naléhavì upozoròují na špatnou
kvalitu zemìdìlské pùdy, jejíž úrodnost se bìhem posledních deseti
let postupnì snižuje, protože zemìdìlci mají k dispozici stále ménì
hnojiv. Souèasný vládní program má být klíèem k dosažení dlouhodobého zlepšení produktivity rostlinné výroby v Rusku.
A g F d E . E u r. , è . 2 2 5 , s . 1 5
Pracovní týden
nìmeckých zemìdìlcù
(Jav)
(Jav)
Normální pracovní týden 320 000 samostatnì èinných osob
v zemìdìlském odvìtví Nìmecka (vèetnì lesnictví a rybáøství) trval
"
v kvìtnu 2000 prùmìrnì 61,1 hodin. Toto pracovní zatížení je podle
údajù Spolkového statistického úøadu SRN znaènì vìtší než
v ostatních odvìtvích, kde ve stejném období prùmìrný pracovní týden samostatnì èinných osob trval 49,7 hodin. Závislé osoby (námezdní pracovníci) odpracovaly ve sledovaném období podstatnì ménì
hodin; výsledky statistického šetøení udávají, že v prùmìru jejich
pracovní týden trval jen 35,7 hodin. Tato relativnì krátká prùmìrná
pracovní doba se mimo jiné zdùvodòuje tím, že mezi námezdními pracovníky je mnoho jen èásteènì zamìstnaných. Témìø 20 % všech závislých zamìstnancù v Nìmecku bylo v kvìtnu 2000 zamìstnáno na
èásteèný pracovní úvazek (zkrácenou pracovní dobu), pøièemž tato
forma zamìstnání se vztahovala na celou tøetinu žen v pracovním
pomìru.
Oddlužení
zemìdìlských podnikù
v Turkmenistánu
Krátké
zprávy
Pozdní mrazy poškodily
úrodu peckového ovoce
v Rakousku
A g . E u r. , 2 0 0 1 , è . 2 9 , s . K / 1 5
V Turkmenistánu byly na základì vládního výnosu prominuty zemìdìlským výrobním sdružením všechny dluhy vùèi státu. Podle tiskových informací turkmenský prezident Samarmurat Nijazov poukázal pøi oznámení tohoto výnosu na to, že všem státem financovaným podnikùm se odepisují dosavadní finanèní závazky a rovnìž dluhy vùèi státu obnášející v pøepoètu celkem asi 1 mld. USD (2,3 mld.
DEM). Bìhem zasedání vlády v Ašchábádu zdùvodnil uvedené opatøení tím, že dluhy a nedoplatky, ale také obecný problém odložených
plateb pøedstavují brzdu dalšího rozvoje národního hospodáøství
Turkmenistánu. Nyní tedy mohou státní zemìdìlské podniky zaèít
s hospodaøením „od nuly“.
A g . E u r. , 2 0 0 1 , è . 2 9 , s . K / 1 3
(Jav)
Letošní sklizeò ovoce v Rakousku bude pravdìpodobnì podstatnì
horší než v roce 2000. Centrála pro zpravodajství o trhu a cenách
(ZMP) oznámila, že podle prvních odhadù rakouské statistiky se letos sklidilo 27 100 tøešní a višní, což je o 4 000 t (o 10 %) ménì než
loni. Se zvláštì velkými ztrátami se poèítá u merunìk a broskví.
Úroda merunìk dosáhne podle dosavadních zpráv jen 10 900 t
(o 21 % ménì než v roce 2000). Sklizeò broskví se odhaduje na
6 700 t, to je proti minulému roku o tøetinu ménì. Letošní špatnou
úrodu peckového ovoce ovlivnily hlavnì pozdní mrazy v polovinì
dubna, které nejvíce postihly sady v Dolních Rakousích a Burgenlandu. Mnoho podnikù s intenzivním sadaøením v Burgenlandu hlásí
totální znièení úrody merunìk. Kromì toho byly meruòky letos zasaženy moniliózou a v nìkterých byly broskve napadeny kadeøavostí. V letošním roce bude z peckového ovoce dobrá jen úroda švestek,
kterých by se mohlo sklidit asi 65 500 t, to je o 14 % více než
v loòském roce. Naproti tomu jahod se sklidilo jen 17 400 t, což je
asi o 5 % ménì než v roce 2000.
A g . E u r. , 2 0 0 1 , è . 2 9 , s . K / 6 – 7
Nizozemsko zvyšuje
expor t drùbežího masa
(Jav)
(Jav)
Orientace nizozemského drùbežnictví na export se v minulém roce
opìt potvrdila. Podle údajù ZMP bylo z Nizozemska v roce 2000 exportováno celkem 723 000 t drùbežího masa, to je o 17 % více než
v roce 1999. Mimoøádnì se zvýšil export do Ruska, kam nizozemští
exportéøi vyvezli za kalendáøní rok 2000 celkem 111 000 t (+ 46 %
proti roku 1999). Rusko bylo po Velké Británii, kam šlo v minulém
roce celkem 116 000 t drùbežího masa, tøetím nejvìtším zahranièním
odbytovým trhem této komodity. Hlavním odbytištìm je Nìmecko,
kam smìøovalo ve stejném roce 213 000 t, i když objem exportu do
této zemì se za rok 2000 omezil o 7 %. Ve struktuøe nizozemského
vývozu drùbežího masa zaujímají slepièí brojleøi a slepice na polévku 86 %. Jejich export se v roce 2000 zvýšil o 9 %. Zvláštì rychle se
rozvíjí export krùtího masa, kterého se vyvezlo 88 000, to je o 55 %
více proti pøedchozímu roku a jeho podíl na celkovém exportu drùbežího masa dosáhl 12 %. Naproti tomu kachního masa se vyvezlo
11 000 t, to je o 10 % ménì (podíl na celkovém exportu 1,5 %). Vedle
drùbežího masa vyváží Nizozemsko také produkty z drùbežího masa,
jichž se v roce 2000 exportovalo celkem 66 000 t (+ 10 % proti
#
roku1999). V roce 2000 se zvýšil nejenom objem exportu drùbežího
masa a drùbežích výrobkù, ale vývozci mohou být spokojeni také
s tržbami za tyto produkty, které se zvýšily celkem o 13 %. Exportní
hodnota brojlerù se zvýšila proti roku 1999 o 17 % a krùt dokonce o
27 %.
A g r a – E u r. , 2 0 0 1 , è . 2 9 , s . K / 1 8
Návr h státního rozpoètu
Slovenska na rok 2002
pro sektor zemìdìlství
Krátké
zprávy
Návrh výdajù státního rozpoètu Slovenské republiky na rok 2002
poèítá s 13,074 mld. SKK pro kapitolu Ministerstva zemìdìlství. Tyto
prostøedky mají být nasmìrovány do ètyø hlavních programù, které
pøedstavují priority zemìdìlské politiky. Jde o udržení výkonného
zemìdìlství a potravináøství, zajištìní veøejných služeb, zmíròování
rizik s cílem eliminovat vlivy nepøedvídatelných živelných pohrom
a pøípravu resortu na vstup do EU. Vyplývá to z Návrhu programu
rozpoètové kapitoly Ministerstva zemìdìlství SR na rok 2002, který
letos v polovinì èervence schválila vláda. V pøípadì schválení návrhu rozpoètu by zdroje resortu v pøíštím roce vzrostly proti roku 2001
o 377 mil. SKK. Podle návrhu by bìžné výdaje z kapitoly zemìdìlství
mìly èinit 10,068 mld. SKK a kapitálové výdaje 3,006 mld. SKK. Pøímé subvence pro podnikatelské subjekty jsou rozpoètované do výše
7,606 mld. SKK a pro fyzické osoby 490 mil. SKK. Transfer pro pøíspìvkové organizace má dosáhnout 375 mil. SKK. Pøíjmy resortu
vèetnì zapoèítání prostøedkù z transformovaných státních fondù jsou
rozpoètovány sumou 2,268 mld. SKK.
První z uvedených priorit se kromì rozvoje ekonomiky agropotravináøského komplexu zamìøuje na udržování kvality a nezávadnosti
potravin, zabezpeèení veterinární ochrany území, uspoøádání pozemkového vlastnictví a organizování trhu se zemìdìlskými produkty
a potravinami. Zajištìní veøejnì prospìšných služeb v zemìdìlství,
lesnictví a vodohospodáøství se opírá hlavnì o ochranu životního
prostøedí. V rámci zmírnìní vlivu živelných pohrom pøipravuje ministerstvo zemìdìlství vytvoøení rizikového fondu. V pøípadì priority zamìøené na èlenství Slovenska v EU má dojít k dobudování
a zprovoznìní integrovaného administrativního a kontrolního systému pro využívání pomoci z pøedvstupních podpùrných fondù Unie.
R o ¾ . n o v. , 2 0 0 1 , è . 1 3 8 , s t r. 1
Zájem o problematiku
BSE na Slovensku
(Jav)
Státní veterinární správa SR a Ministerstvo zemìdìlství SR uvedly
na zaèátku èervence do provozu informaèní služby vìnované problematice onemocnìní BSE. Veøejnost pøivítala možnost jednoduchého
a rychlého pøístupu k informacím o BSE a o širších souvislostech
s touto nemocí. Internetový informaèní server www.chorobabse.sk
dennì navštíví prùmìrnì sto zájemcù. Na informaèní linku s telefonním èíslem 02/60257310 se obracejí pøedevším rodièe nebo lidé
cestující do zahranièí. Nejèastìjší otázky se týkají bezpeènosti masa
a masných výrobkù. Významný je též podíl otázek na výskyt BSE
v jednotlivých zemích. Informaèní linka je k dispozici bìhem pracovních dní od10,00 do16,00hodin.
R o ¾ . n o v. , 2 0 0 1 , è . 1 3 1 , s . 5
Ceny jateèného skotu
v EU pod tlakem
(Jav)
(Jav)
Nákupní ceny skotu v Evropské unii se vzhledem ke slabé tendenci
v hlavních èlenských státech za týden konèící 12. èervence 2001
snížily v prùmìru o 1 %. Prùmìrná cena na reprezentativních trzích patnácti státù EU èinila v referenèním týdnu (6.–12. 7. 2001)
112,387 EUR/100 kg živé hmotnosti, to je o 1,165 EUR/100 kg ménì
než v pøedchozím týdnu. Pro zemìdìlce v Nìmecku a Francii se cena
zhoršila o 1,8 % a 1,6 (na 80,769 EUR a 128,424 EUR). Z reprezentativních trhù Belgie, Itálie, Španìlska a Irska bylo hlášeno snížení
ceny o 0,9 až 1,4 %. V Nizozemsku, Dánsku a Øecku se ceny proti
pøedchozímu referenènímu týdnu nezmìnily. Pouze ve Velké Británii
a Portugalsku došlo k nepatrnému rùstu ceny.
Ve srovnání se stejným týdnem roku 2000 byla prùmìrná cena jateèného skotu v EU–15 o 21,847 EUR/100 kg ž. hm. (o 16,3 %) nižší.
Ceny v jednotlivých èlenských státech se znaènì odchylují od prùmìru Unie. Ve sledovaném èervencovém týdnu 2001 se rozdíly
$
v cenách mezi státy pohybovaly od nejnižší úrovnì 72,046/100 kg
v Itálii do nejvyšší 202,889 EUR/100 kg v Øecku.
A g r a E u r. , 2 0 0 1 , è . 2 9 , s . K / 1 0
Produkce bavlny
v Turkmenistánu
Geneticky modifikované
plodiny – hlavní
produkèní zemì
Krátké
zprávy
Slovenská vláda schválila
návr h zákona
o organizaci trhu
se zemìdìlskými
výrobky
(Jav)
Národní ústav pro státní informace a statistiku Turkmenistánu oznámil, že v roce 2000 bylo v zemi vyrobeno 232,6 tis. t bavlníkového
vlákna, což je o 3 % ménì než v roce 1999. Hodnota tržní produkce
vyèištìného vlákna dosáhla v minulém roce 1 073 mld. manatù
(1 USD = 5 200 manatù), to je asi o 0,1 % ménì než v roce 1999.
Hodnota exportu této komodity èinila více než 787 mld. manatù.
Domácí textilní prùmysl zpracoval 56,5 tis.t vlákna, to je pouze
68,4 % ve srovnání s rokem 1999, avšak ve srovnání s rokem 1995
se množství zpracovaného vlákna zvýšilo 3,4krát. Podle plánu rozvoje odvìtví bavlníku se má do roku 2005 zvýšit produkce bavlníkového vlákna na 750 tis. t a do roku 2010 na 900 tis. t. Zpracování
vlákna v turkmenském textilním prùmyslu se má zvýšit do roku 2005
na 113,7 tis.t a do roku 2010 na 190 tis. t.
Celková sklizeò bavlníku (celých rostlin, vèetnì semene) v roce 2000
èinila 1 030 tis. t, což je o 270 tis. t ménì, než se plánovalo.
V pøedchozím roce se sklidilo celkem 1,3 mil. t.
APK Ekon. Upravl., 2001, è. 6, s. 44
(Jav)
V zámoøí pokroèila produkce GM krmiv mnohem dále než v Evropì.
Podle údajù agentury ISAA se v roce 2000 pìstovaly geneticky modifikované rostliny v celosvìtovém mìøítku na ploše 44,2 mil ha. Nejvìtším výrobcem jsou dosud USA, kde plocha GM plodin èinila
30,3 mil. ha, následuje Argentina s 10 mil. ha a Kanada s 3 mil. ha.
Nejrozšíøenìjší GM plodinou je sója, která se v minulém roce pìstovala na 25,8 mil. ha, další pozici zaujímají kukuøice (10,3 mil. ha),
bavlník (5,3 mil ha) a øepka (2,8 mil. ha). V USA a Argentinì, které
jsou nejvìtšími svìtovými výrobci sójových bobù, tvoøí plochy GM
sóji více než polovinu celkové plochy sóji (v USA 54 % a v Argentinì
80–90 %).
Využívání sójových bobù a výrobkù z nich pro lidskou výživu a zejména pro krmné úèely se vìnuje velká pozornost v Nìmecku, kde
se èást spotøebitelù obává geneticky modifikovaných produktù. Nìmecko dosud dováželo roènì asi 2 mil. t sójového šrotu, pøevážnì
z USA a Argentiny. Kromì toho nìmecké lisovny zpracovávají roènì
kolem 3 mil. t sójového šrotu z dovezených sójových bobù. Kvùli
zákazu zkrmování masokostních mouèek, který byl vyhlášen loni
v prosinci, bylo podle údajù Spolkového svazu spotøebitelských iniciativ dovezeno do SRN dodateèných 465 000 t sójového šrotu. Protože spotøebitelé mají podezøení, že se dováží také šrot z geneticky
modifikovaných bobù, apelují na to, aby støednìdobý a dlouhodobý
výpadek bílkovinných krmiv byl nahrazen domácím pìstováním plodin z vysokým obsahem bílkovin, pøedevším luštìnin.
Agrarmarkt, 2001, è. 6 s. 59
(Jav)
Návrh zákona o organizování trhu s vybranými zemìdìlskými výrobky, který vláda SR schválila 18. èervence 2001, vyplývá z realizace
zámìru Programového vyhlášení vlády o transformaci souèasného
Státního fondu tržní regulace (ŠFTR) na intervenèní agenturu, která
se má podobat intervenèním institucím v Evropské unii. Transformace se bude podle návrhu uskuteèòovat postupnì. V první etapì se zøídí Intervenèní agentura z dosavadního ŠFTR, a to kvùli nábìhu èinností, jež se budou pøibližovat èinnostem zabezpeèovaným intervenèními agenturami v EU. Ve druhé etapì se mají sladit nástroje regulace trhu na Slovensku s praxí v EU. Realizací zákona (jeho platnost
musí potvrdit ještì parlament) se zajistí aktuální požadavek na vìtší
pøehlednost poskytování státních prostøedkù pro podnikatele v zemìdìlském sektoru a vytvoøí se možnosti pro èerpání a využívání zdrojù
z fondù Unie na podporu zemìdìlství s perspektivou slouèení
s platební agenturou pro program SAPARD.
R o ¾ . n o v. , 2 0 0 1 , è . 1 4 2 , s . B / 1
(Jav)
%
Nìmecko vyváží do
Sever ní Koreje hovìzí
maso
Letošní úroda pšenice
ve Slovinsku o 20 %
vyšší
Krátké
zprávy
Podle sdìlení ministerstva zemìdìlství SRN dodržuje spolková vláda
pøíslib z letošního jara, že dodá do Severní Koreje hovìzí maso
z nákupní akce EU. Komise nìmeckých expertù zjistila, že v souladu
se Svìtovým potravinovým programem mùže Severní Korea pøijímat,
skladovat a rozdìlovat mìsíènì pouze omezené množství hovìzího
masa. Pro pøíjemce potravinové pomoci bude kvùli klimatickým pomìrùm výhodnìjší, když zásilka hovìzího masa k uskladnìní a rozdìlení dojde do zemì na podzim nebo v zimì. Nìmecko má zatím
k dispozici pro odloženou dodávku do Severní Koreje 3 000 t hovìzího masa. Spolková vláda vychází z toho, že se množství masa dodávaného do této zemì bude dále zvyšovat. S první zásilkou se zaène
v nejbližších týdnech.
A g r a E u r. , 2 0 0 1 , è . 3 0 , s . K / 8
Podle zprávy národní obchodní a prùmyslové komory se letos ve Slovinsku sklidí asi 135 000 t pšenice, což pøedstavuje proti roku 2000
zvýšení o 20 %. Rùst produkce se vyvozuje z rozšíøení osevní plochy
a pomìrnì pøíznivého poèasí. V loòském roce byla úroda vzhledem
k nadmìrnému suchu horší, než se pùvodnì oèekávalo, a sklidilo se
celkem pouze 110 000 t vysoce kvalitní pšenice. Ministerstvo zemìdìlství Slovinska udává, že pro sklizeò 2001 bylo pšenicí oseto více
než 40 000 ha, to je o 10 % vìtší plocha než pro sklizeò 2000. Pokud
se dosavadní odhady splní, dosáhnou prùmìrné hektarové výnosy
pšenice v letošním roce asi 32,6 t.ha–1 . Pøes oèekávané zvýšení produkce nebude Slovinsko sobìstaèné – roèní potøeba pšenice se odhaduje na 220 000 t a pravdìpodobnì bude nutno dovézt asi 85 000 t.
A g r a F d E . E u r. , 2 0 0 1 , è . 2 2 5 , s . 3 4
Na Slovensku prošlo
kontrolami 30 jatek
Zemì støední
a východní Evropy
zaznamenaly v roce
2000 zvýšení HDP
(Jav)
(Jav)
Kontroly technologického dovybavení slovenských jatek, potøebného pro bezpeèné odstraòování specifikovaných rizikových materiálù
z tìl pøežvýkavcù, které veterinární inspektoøi vykonávají v rámci
opatøení proti zavleèení BSE na území Slovenska, zatím skonèily jen
v oblasti bývalého Západoslovenského kraje. Státní veterinární správa SR pøitom vydala rozhodnutí o zpùsobilosti dále porážet skot vèetnì navazujícího zpracování pouze pro 30 jatek. Dalším 11 jatkám
pøidìlila náhradní termíny na koneèné odstranìní nedostatkù. Požadavkùm vùbec nevyhovìly tøi podniky. Kontrola zbývajících jatek ze
støedního a východního Slovenska se má uzavøít do konce srpna. Ve
Slovenské republice pøed zahájením uvedených provìrek poráželo skot
celkem 202 jatek, z nichž jen 102 požádalo o provedení provìrky.
Teprve dokonèení kontrol a jejich vyhodnocení ukáže, kolik jatek na
Slovensku získá povolení porážet a zpracovávat skot.
R o ¾ . n o v. , 2 0 0 1 , è . 1 4 7 , s . 5
(Jav)
Ekonomika jedenácti kandidátských zemí støední a východní Evropy
(plus Kypr) se za rok 2000 zvýšila v ukazateli hrubého domácího
produktu v prùmìru o 4,2 %. Tyto údaje uveøejnila letos v létì statistická agentura EU (Eurostat). Takový rùst je považován v Bruselu
za zdravý ekonomický vývoj ve sledovaných zemích. Nejvìtší pøírùstek ohlásily Litva (6,6 %), Estonsko (6,4 %), Bulharsko (5,8 %)
a Maïarsko (5,2 %). V Èeské republice a Rumunsku nastal obrat od
recese ve dvou pøedchozích letech k pozitivnímu vývoji (v roce 2000
pøírùstek HDP 3,1 % a 1,6 %).
Èísla Eurostatu však souèasnì ukazují, že mezi zemìmi støední
a východní Evropy a Evropskou unií dosud existuje velká
diference v úrovni ekonomiky, která se nejzøetelnìji projevuje
v hodnotì HDP na jednoho obyvatele. Index standardní kupní síly
obyvatelstva (bere se v úvahu relace mezi vytvoøeným HDP a relativní cenovou úrovní v dané zemi) èinil v prùmìru všech jedenácti
zemí jen 39 % ve srovnání s prùmìrem EU–15 (8 800 : 22 500 EUR
na obyvatele). Za poslední tøi roky se tento procentní pomìr nezmìnil – i když v kandidátských zemích se HDP na obyvatele od roku
1998 zvyšoval, v EU rostl rychlejším tempem. Mezi sledovanými zemìmi se na prvním místì trvale drží Slovinsko, kde v roce 2000 èinil
HDP na obyvatele 16 100 EUR, což pøedstavuje 72 % v pomìru k EU.
&
Na druhém konci stupnice jedenácti kandidátských zemí je Bulharsko s 5 400 EU (pouze 24 % k úrovni EU).
A g r a F d E . E u r. , 2 0 0 1 , è . 2 2 6 , s . 7
Dobré vyhlídky skliznì
obilovin v Bìlor usku
Bìlorusko má šanci sklidit v letošním roce asi 6 mil.t zrnin (obiloviny vèetnì luštìnin), což by bylo o 25 % více než v roce 2000, kdy se
sklidilo 4,8 mil. t. Podle bìloruského ministerstva zemìdìlství se úroda
zdárnì vyvíjela a sklizeò zaèala 20. èervence. Obiloviny a luštìniny
byly zasety na celkové ploše 2,7 mil. ha (+ 6 % proti pøedchozímu
roku). Pøedpokládá se výnos 2,2 t.ha –1 . Úspìch žní však zvláštì
v obtížných ekonomických podmínkách Bìloruska bude velmi záležet také na zajištìní sklizòových strojù, pohonných látek a organizaci nákupu a skladování.
A g r a F d E . E u r. , 2 0 0 1 , è . 2 2 6 , s . 9
Hrozba hladu
v Uzbekistánu
Krátké
zprávy
(DK)
V SRN bylo v posledních dvou až tøech týdnech zjištìno, že listy
pšenice jsou èasto neobvykle svìtlé; v nìkterých pøípadech bylo pozorováno také hnìdé zbarvení (nekrotizace) špièek praporcových listù. Zesvìtlení listù je dobøe patrné zvláštì proti sluneènímu svìtlu –
jeví se jako svìtlé body. Tyto zmìny jsou nápadné pøedevším u odrùd
Aspirant, Biscay a Vivant. Také odrùdy Bandit, Contur a Skater vykazují v nìkterých pøípadech podobné symptomy. Èásteènì mohou
být postiženy i jiné odrùdy.
Tento jev však nesouvisí s chorobami a nelze ho s nimi zamìòovat.
Dr. Schäfer (LK Hannover) poukazuje na to, že aplikace fungicidù
nevede k odstranìní ani zamezení tohoto jevu.
Za pøíèinu jsou považovány fyziologické reakce rostlin na prùbìh
poèasí, pøedevším na spíše chladné teploty v polovinì èervna, popø.
sucho v kvìtnu.
Podobnou pøíèinu má také fialové zbarvení pluch, které se èasto objevuje pouze na jedné stranì klasu avšak po celé jeho délce. Také
tyto symptomy nesmìjí být zamìòovány za symptomy typické pro
napadení rostlin houbami r. Fusarium nebo Microdochium. Infekce
rostlin tìmito houbami se však v souèasné dobì ještì neprojevila.
To p A g r a r, 2 0 0 1 , è . 7 , s . 2 0
Nový herbicid do
kukuøice Callisto
(Jav)
Zápach kejdy bude zøejmì možné zmírnit nebo mu zcela zabránit použitím éterických olejù. Výzkum amerických vìdcù ukázal, že jeden
gram éterického oleje získaného z oregana (carvacrol) nebo
z tymiánu (thymol) na pùllitr kejdy postaèí k tomu, aby tìkání mastných kyselin, které zpùsobuje hnilobný zápach, bylo na nìkolik týdnù zastaveno. Kromì toho se zdá, že éterické oleje mohou omezit
rozmnožování choroboplodných zárodkù v kejdì.
DLG–Mitt., 2001, è. 7, s. 11
Pozor na zámìnu
symptomù!
(Jav)
Uzbekistán je postižen neobvyklým a rozsáhlým suchem, které už se
projevuje krajním nedostatkem potravin. Potravinová situace je letos dokonce ještì horší než krize v minulém roce, kdy tento støedoasijský stát s 25 miliony obyvatel byl zasažen nekrutìjším suchem
za posledních 100 let. V oficiální zprávì vlády se uvádí, že sucho
opakující se už druhým rokem a nedostatek vody jsou letos ještì
akutnìjší a vyvrcholí v èervenci a srpnu. Agentury OSN vyzvaly
svìtovou veøejnost k okamžitì mezinárodní pomoci pro severozápadní
uzbecké regiony Chorezm a Karakalstan, kde 600 000 chudých lidí
trpí hladem a nedostatkem pitné vody. Oficiální zdroje uvádìjí, že
sucho znièilo polovinu všech osevních ploch v obou oblastech a nejménì 100 000 zemìdìlcù ztratilo zamìstnání. Uzbecká vláda se obrátila na OSN, Svìtovou banku a dárcovské státy s naléhavou žádostí
o pomoc.
A g r a F d E . E u r. , 2 0 0 1 , è . 2 2 6 , s . 1 0
Éterické oleje
k odstranìní zápachu
(Jav)
(DK)
Firma Syngenta, která vznikla fúzí firem Novartis a Zeneca, pøichází na trh s novým herbicidem do kukuøice pod názvem Callisto. Úèinná látka mesotrion patøí do skupiny callistemonù (triketonù), které
ovlivòují fotosyntézu plevelù v kukuøici. Pøípravek je pøijímán listy
'
Pøedcházet nedostatku
železa
Krátké
zprávy
Vir us žluté zakrslosti
jeèmene na postupu
a koøeny a je urèen k postemergentnímu ošetøení jednoletých trav,
zejména ježatky kuøí nohy a širokého spektra dvoudìložných plevelù. Nástup úèinku je velmi rychlý pøi aplikaèní dávce 1,0–1,5 l.ha–1.
Pøípravek se podaøilo vyvinout z látky obsažené v rostlinì Callistemon citrinus.
Pøípravek Callisto je formulován jako kapalný suspenzní koncentrát, který je možné mísit s mnoha bìžnými herbicidy do kukuøice.
Ve smìsi s pøípravkem Zintan potlaèuje kompletní spektrum významných plevelù a prosa v kukuøici, vèetnì problémových.
V Nìmecku a Rakousku byl pøípravek Callisto registrován; mùže se
proto v kukuøici používat již v letošní sezónì. Firma Syngenta oèekává povolení tohoto pøípravku v mnoha dalších zemích.
Gesunde Pfl., 53, 2001, è. 5, s. 163
(DK)
Tým francouzských vìdcù v Montpellier ve spolupráci s americkými
kolegy lokalizoval v rostlinách kukuøice gen, který je odpovìdný za
pøíjem železa. Stejnì jako u jiných druhù obilovin probíhá také
u kukuøice pøíjem železa ve dvou fázích. Koøeny rostlin uvolòují molekuly, které v pùdì vážou železo. Vzniklý komplex je potom formou,
v níž koøeny rostlin železo pøijímají.
Pøíjem železa je øízen genem, který byl nedávno objeven. Vìdci nyní
ovìøují možnost dosáhnout pomocí tohoto genu obdobného zpùsobu
pøíjmu železa také u dalších plodin z jiných èeledí a tím snížit jejich
citlivost k deficitu železa.
DLG–Mitt., 2001, è. 7, s. 9
(DK)
V letošním roce byl zaznamenán silnìjší výskyt viru žluté zakrslosti jeèmene (BYDV). Infekce se objevila zejména v suchých oblastech
na východì SRN.
Kromì ozimého jeèmene byla letos poprvé silnìji napadena také ozimá pšenice. Symptomy se objevily jak celoplošnì, tak i v hnízdech.
Napadené rostliny zaostávají silnì v rùstu, žloutnou a špièky listù
se zbarvují do èervena. Sérologický test prokázal v extrémních pøípadech až 80 % napadených rostlin.
Dlouhý, mírný podzim byl velmi pøíznivý pro migraci mšic (pøenašeèù BYDV), o èemž svìdèí jejich letová aktivita, která trvala až do
poloviny prosince. Výskyt listových mšic na podzim však byl spíše
slabší.
Intenzita napadení závisí rozhodující mìrou na termínu výsevu.
Napadeny bývají pøedevším plochy, na nichž byla ozimá pšenice, popø.
jeèmen vyseta pøíliš brzy a které nebyly proti listovým mšicím ošetøeny.
To p A g r a r, 2 0 0 1 , è . 7 , s . 2 1
Další houbová choroba
ohrožuje øepku
(DK)
V SRN se již nìkolik let plíseò zelná (Peronospora parasitica) objevuje v porostech ozimé øepky pøi vlhkém chladném poèasí v pozdním
létì pomìrnì èasto. Zvýšený výskyt této houby byl zjištìn zejména
v oblastech severovýchodního Nìmecka. Vzhledem k podobným klimatickým podmínkám a malým vzdálenostem mezi jednotlivými pozemky u nás je tøeba považovat nebezpeèí napadení porostù ozimé
øepky plísní zelnou za aktuální. Pøi èasném a masivním napadení
jsou zvláštì dìložní lístky (zøídka první pravé listy) silnì poškozeny
a vzcházení rostlin je zbrždìno. Jednotlivé rostliny mohou odumírat.
Nìmeètí odborníci doporuèují ošetøení úèinnou látkou dimethomorph nebo metalaxyl, které zlepšuje vývoj øepky v raných rùstových
fázích. Pøi silném napadení peronosporou získají ošetøené rostliny
náskok ve vývoji pøibližnì 14 dnù. Èetné pokusy ukázaly, že ve variantì s pozdním výsevem ošetøené pøípravkem Oftanol T a dimethomorphem bylo zajištìno zvýšení výnosu o 0,1 až 0,2 t.ha –1, což èasto
odpovídalo výnosu z normálního výsevu bez DMM. Nižší hmotnost
tisíce semen v dùsledku pozdního výsevu je možné zvýšit pøídavkem
DMM.
DLG–Mitt., 2001, è. 7, s. 52–53
(DK)
Výzkum potlaèení vlivu
poporodního stresu
selat
Krátké
zprávy
Novorozená selata mohou lépe nastartovat vývoj a rùst, jestliže je
jim poskytnuta injekce antiinflamatorního prostøedku, užívaného ve
veterinární medicinì. Tento prostøedek – dexamethazon je syntetická
verze kortikoidu, který je pøirozenì vytváøen zvíøaty v podmínkách
stresu. V testech provádìných opakovanì v malém mìøítku rostla selata ošetøovaná dexamethazonem v prvních 18 dnech života asi
o 12 % rychleji než jiná selata. Pracovníci výzkumné organizace ARS
(Agricultural Research Service) amerického ministerstva zemìdìlství
a z univerzity Missourri – Columbia zaèali nyní testovat dlouhodobé
úèinky jednorázového ošetøení selat tímto prostøedkem. Pøi testech
se mìøí složení tìla pøi dosažení tržní hmotnosti, pøírùstky a úèinnost krmiva. Zkrácení prùmìrné doby od narození do porážky jen
o jeden den by mohlo pøinést americkým chovatelùm prasat roèní
zvýšení zisku o desítky milionù dolarù. První hodina po narození
mùže být vhodnou dobou k aplikaci syntetického stresového hormonu a naprogramování prasat na efektivní pøírùstky. Ale injekce dexamethazonu aplikovaná v nesprávnou dobu by mohla rùst selat zpomalit. Pøi pokusech nepocítila prasata ošetøená tímto prostøedkem
žádné zjevné úèinky na chování. V pokraèujících studiích jsou mìøeny koncentrace pøirozenì vytváøeného hormonu a léèebné chemikálie u mladých prasat a další výzkum úèinkù dexamethazonu by mìl
poskytnout hlubší pochopení trvalých vlivù stresu vznikajícího po
narození.
Feedstuffs, 73, 2001, è.26, s.13
Oxid zineènatý
podpor uje rùst
malých selat
Oxid zineènatý je úèinný a spolehlivý èinitel podporující rùst u malých selat. Podle vùdèího výzkumného pracovníka spoleènosti Agri–
Nutrition Services v Shakopee v Minnesotì v USA, zvyšují koncentrace oxidu zineènatého, které znaènì pøesahují požadavky zvíøat na
obsah zinku v krmné dávce, rychlost rùstu u èasnì odstavených selat chovaných v bìžných podmínkách navzdory rozšíøení prùjmových onemocnìní. Avšak zatím neexistuje žádné pøesvìdèivé vysvìtlení týkající se mechanizmu pùsobení oxidu zineènatého a s tím spojených úèinkù stimulujících rùst malých selat, pøestože antibakteriální vlastnosti oxidu zineènatého jsou právem uznávány v praxi
humánní medicíny. Také zatím není známo, proè se zdroje rùzných
kyslièníkù zinku znaènì liší v relativní biologické dostupnosti a proè
neovlivòují podstatnì rùstovì stimulaèní úèinky u malých selat. Tyto
informace by umožnily výzkumníkùm v chovu prasat studovat mechanizmus pùsobení oxidu zinku a umožnit chovatelùm prasat vybrat zdroj zinku, který by byl nejvýhodnìjší jak pro prasata tak pro
životní prostøedí. Oxid zineènatý s nejvyšší hodnotou biologické
dostupnosti mùže mít výhody jen bìhem prvního týdne 21denního
krmného období.
Feedstuffs, 73, 2001, è.28, pøíloha – s.1
Pøíjem sušiny krav pøed
otelením urèuje
produktivitu po otelení
( Vo )
( Vo )
Pøíjem sušiny pøed otelením se vztahuje k pøíjmu sušiny, zdravotnímu stavu a produktivitì krav po otelení. Výzkumný pracovník
z katedry pro chov mléèného skotu univerzity ve Wisconsinu
v Madisonu proto považuje za dùležité znát pøíjem sušiny u krav
pøed otelením a èerstvì po otelení. Bìhem koneèných stadií bøezosti
se musí zvýšit obsah energie krmných dávek, aby kompenzovaly snižující se pøíjem krmiva a pomohly vyhovìt požadavkùm krav na energii, adaptovaly mikroflóru bachoru na krmné dávky s vyšším obsahem nevlákninových karbohydrátù, dostaly do dobré kondice papily
bachoru a snížily mobilizaci tuku z tukových tkání. Optimální krmný management vyžaduje maximální pøíjem sušiny. Krávy pøecházející na nový krmný režim by mìly mít stálý pøístup k neomezenému
množství krmiva. Jestliže je zkrmována píce s dlouhými èásticemi,
existuje možnost vybíravosti krav. Jestliže se vybíravost stane problémem, mìli by chovatelé uvažovat o èastìjším krmení menších
množství krmiva, zpracováním krmiva s jemnìjšími èásticemi, pøidáváním vody v pøípadì pøíliš suchého krmiva nebo pøidávání tekuté melasy. Mìla by být pravidelnì mìøena vlhkost krmiva, protože
tyto hodnoty musí být použity pøi opakovaných sestavování receptu-
ry krmných dávek tak, aby pomìr píce ke koncentrované sušinì zùstával odpovídající.
Kr mení èasnì
odstavených selat
tekutou mléènou
náhražkou je prospìšné
Feedstuffs, 73, 2001, è.28, pøíloha – s.3
Management èasnì odstavených selat zùstává stálou výzvou pro chovatele, pøestože praktiky managementu a krmné programy podstoupily bìhem posledního desetiletí mnoho pozitivních zmìn. Problémy
výživy spojené s èasným odstavem vedly k vývoji komplexních startérových krmných dávek obsahujících vysoce stravitelné složky. Vedoucí výzkumný pracovník spoleènosti Agri–Nutrition Services
v Shakopee v Minnesotì v USA doporuèuje, aby management èasnì
odstavených selat zahrnoval poskytnutí vhodné nutrièní podpory
bìhem pøechodného období, kdy sele je náhle pøevedeno z mateøského
mléka na suché krmivo. Tato selata mají po odstavu tendenci k zpomalenému rùstu. Vysoké nároky na udržení dobrého zdravotního
stavu, kladené na selata v odchovnách bìhem pøechodného mohou
mít kromì zpomaleného rùstu za dùsledek také vysokou nemocnost
a mortalitu v období po odstavu. Krmení odstávèat s nízkou hmotností v odstavované skupinì tekutou mléènou náhražkou by proto
mohlo být velmi užiteèné pøi snižování odchylek hmotnosti u kategorií rostoucích a vykrmovaných prasat.
Feedstuffs, 73, 2001, è. 28, pøíloha – s. 4
Omezení dárcovství krve
v USA kvùli riziku BSE
Krátké
zprávy
( Vo )
Poradní výbor amerického úøadu pro potraviny a léky (FDA – Food &
Drug Administration) doporuèil zpøísnìní restrikcí pro americké dárce
krve, kteøí pobývali urèitý èas ve Velké Británii a dalších zemích,
kde propukly epidemie BSE. Jestli FDA pøijme doporuèení Poradního
výboru pro pøenosnou spongiformní encephalopathii (TSEAC), dárcovství krve v USA by se snížilo o 4,6 – 5,3 %. Ale odhaduje se, že
postup, který byl doporuèen v èervnu minulého roku, omezí riziko
náhodného pøenosu nemoci o 72 % z osob, které si nejsou vìdomy,
že získaly v Evropì infekci. Doporuèení výboru by vylouèila dárce,
kteøí žili nebo cestovali po evropských zemích mimo Velkou Británii
po více než celkovì 5 let. Dárci, kteøí žili nebo cestovali ve Velké
Británii po více než tøi mìsíce od roku 1980 do konce roku 1996 by
byli nežádoucí. Americký služební personál, který pobýval na nìjaké
základnì v Evropì po více než 6 mìsícù, by byl také nezpùsobilý.
Velká Británie mìla více než 180 000 pøípadù BSE. Britové hlásili
1352 z tìchto pøípadù v roce 2000 a 177 pøípadù do konce letošního
dubna. V USA nebyly nikdy hlášeny žádné pøípady BSE díky aktivnímu státnímu a federálnímu dohlížecímu programu. Americký èervený køíž, který sbírá více než polovinu krve užívané k transfúzím
v USA, upozornil FDA, že zamýšlí pøijmout pøísná bezpeènostní pravidla pro dárcovství krve od tìch dárcù, kteøí pobývali v Evropì.
Návrh Èerveného køíže, který prý bude realizován v polovinì záøí,
se snaží omezit jakékoli potenciální náhodné vystavení Creutzfeld –
Jakobovì nemoci. Tento nový postup by pozdržel dárcovství krve od
tìch osob, které pobývaly nebo cestovaly po období tøí mìsícù nebo
více ve Velké Británii od roku 1980 do souèasnosti. Ty osoby, které
žily více než celkem šest mìsícù v nìjaké jiné evropské zemi od roku
1980 do souèasnosti, by byly také nezpùsobilé. Politika Amerického
èerveného køíže je pøísnìjší než doporuèení pøijaté Poradním výborem FDA.
Feedstuffs, 73, 2001, è.28, s.27
Virové fágy jako
alter nativa antibiotik?
( Vo )
( Vo )
Výzkumníci z Texaské zemìdìlské experimentální stanice (Texas
Agricultural Experiment Station) rozluštili dlouholeté tajemství – že
malé èástice viru známé jako „fágy“ by mohly být potenciálnì využívány k likvidaci mnoha vážných bakteriálních nemocí, napøíklad
pneumonie, nemocí zpùsobených Escherichia coli a jiných chorob
hospodáøských zvíøat a plodin. Tento objev by mohl také vést
k novým zpùsobùm ochrany proti rostoucímu problému rezistence
bakterií vùèi antibiotikùm. Výzkum antibiotického pùsobení malého
viru „Q Beta„ byl již publikován ve vìdeckém magazínu Science. Je
to druhý fág, u kterého texaští výzkumníci ovìøili antibiotické vlast-
nosti a nyní probíhá výzkum dalšího fága. Texaští výzkumníci zjistili, že protein v tomto malém viru – fágu pùsobí stejným zpùsobem na
stìny bakteriálních bunìk jako antibiotika. Fágy v podstatì „nechají
buòku spáchat sebevraždu“ tím, že ta se rozdìlí, aniž vytvoøí novou
bunìènou stìnu. Farmaceutické spoleènosti by mohly navrhnout léky,
které napodobí fágy, kteøí by pùsobili obecnì proti mnoha bakteriím
nebo specificky proti urèitému patogenu a dokonce ještì lépe – mohly by být zmìnìny tak, aby zdolávaly rezistenci vùèi antibiotikùm.
Výzkumníci vìdí o fágách již mnoho let. Protože fágy jsou pøirozenými nepøáteli bakterií, jejich potenciál – zdroj zpùsobù likvidace bakterií by mìl být zcela využíván již dlouho. Ale teprve teï, kdy se
objevila celosvìtová krize týkající se rezistence vùèi antibiotikùm,
se fágùm koneènì dostává zasloužené pozornosti.
USDA uvádí novou
webovou stránku
o nezávadnosti potravin
Feedstuffs, 73, 2001, è. 28, s. 13
Americké ministerstvo zemìdìlství uvedlo novou webovou stránku
(www.nal.usda.gov/fsrio), která poskytuje databázi výzkumu o nezávadnosti potravin pro pracovníky výzkumu a obecnou veøejnost.
Webová stránka obsahuje informace o nezávadnosti potravin, novinky, zprávy, informace o plánech a programech a informace o výdajích
a výsledcích výzkumu podle federálních vládních agentur. Stránka
je nástrojem pro politiky a výzkumníky, aby mohli hodnotit potøeby
a priority výzkumu nezávadnosti potravin, aby posuzovali pokrok
v této práci a pokraèovali v úsilí vychovávat veøejnost v této problematice. Stránka byla vytvoøena Úøadem pro informace o výzkumu nezávadnosti potravin pøi Státní zemìdìlské knihovnì. Knihovna je souèástí organizace ARS (Agricultural Research Service) a je
nejvìtší a nejpøístupnìjší svìtovou knihovnou zemìdìlského výzkumu.
Feedstuffs, 73, 2001, è. 30, s. 7
Lokální hnojení brambor
Krátké
zprávy
( Vo )
( Vo )
Novou techniku umisování hnojiva k bramborám do rýh místo plošného rozhozu nyní nabízí Omex Agriculture. Tato technika šetøí èas
a zjednodušuje logistiku umisování hnojiva.
Suspense hnojiva se pøesnì umisuje do pøedem vytvoøených rýh pøímo do míst pod hlízy, které se pozdìji vysadí, a to do pùd zbavených
kamenù. Hnojivo je aplikováno pod hlízy v pásech a tak mùže být
plodinì okamžitì po zasázení k dispozici. Omex naznaèuje výhody
této aplikace. Pøi tradièní plošné aplikaci hnojiva zpùsobují hluboké
brázdy komplikace, obtížnì se pøejíždìjí nerovnosti na poli a nedosahuje se rovnomìrné dávky, po zasázení se zase poškozují hrùbky.
Novým zpùsobem se dosáhlo vyšších výnosù až o 12 % v porovnání
s výnosem na poli, kde se hnojivo aplikovalo rozmetáním po celé
ploše. Suspenze hnojiva má dvojnásobnou koncentraci proti roztokùm a tak se touto novou technikou také ušetøí až polovina èasu
a dosáhne se lepší efektivnosti aplikace.
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 4 , 2 0 0 1 , è . 2 1 , s . 7 3
Sklízecí mlátièka
se striperem
Podniky služeb ve Velké Británii neustále pokukují po vyšší výkonnosti mlátièky s proèesávacím sklízecím mechanismem, aby mohla
pojmout stále vìtší objem zrna pøicházejícího ze striperu (proèesávacího mechanismu). Tyto stroje už dosahují výkonnosti až 40 t.h–1. Nemají rády zelenou
nebo vlhkou hmotu pøi sklizni, protože dochází ke
znaènému snížení výkonnosti stroje. Proèesávací
mechanismus na žacím stole má velký vliv na výkonnost sklízecí mlátièky. Výrobce Shelbourne Reynolds zjistil, že pøi proèesávání nezralého obilí dochází k menším ztrátám a vyššímu výkonu stroje,
když zelená sláma zùstane na poli. Dále pøipouští,
že za minulé tøi roky neprodali ve Velké Británii
jediný stroj, ale 300 až 400 jich prodávají do zahranièí. Výrobce nyní nabízí zlepšený rotor vhodný i
pro sklizeò vlhkého obilí a rýže. Stojící slamnaté
Pohled na detail z nerezavìjící ocele na sklizeò
stonky po vydrhnutí klasù dozrávají bìhem dvou dnù
vlhkého zrna
!
a sklízejí se samojízdným øádkovaèem a lisem a pole je pøipraveno
pro zahájení kultivaèních prací.
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 4 , 2 0 0 1 , è . 2 1 , s . 7 7
Ohnisko klasického
mor u prasat
Regionální veterinární správa v Prievidzi po vyšetøení v chovu
a v laboratoøi Státního veterinárního ústavu ve Zvoleni zjistila ve
výkrmnì prasat Agro Coop a.s., Klátová Nová Ves v okrese Partizánske nebezpeènou nákazu – klasický mor prasat. Celé stádo v poètu
vìtším než 600 kusù prasat ve výkrmu veterináøi v prùbìhu dne
naøídili zlikvidovat radikální metodou a následnou asanací v kafilérii
v Moškové Lúèce. Po udìlení souhlasu Státní veterinární správy byla
naøízena povinná nouzová vakcinace prasat v celém ochranném pásmu. Regionální veterinární správa v Prievidzi vydala mimoøádné veterinární opatøení pro uvedený podnikatelský subjekt, obce a chovatele v ochranném pásmu, které se týká obcí Klátová Nová Ves, Sádok, Ježková Ves a Nedanovce. V pásmu pozorování je dalších
19 obcí. Poslední ohnisko klasického moru prasat na Slovensku se
vyskytlo 4. srpna 2000 v okresu Rimavská Sobota.
w w w . m p s r. s k / s l o v a k
Èínský ministr na
Slovensku
Krátké
zprávy
(Š)
Dopad nemoci slintavky a kulhavky v zemìdìlství ve Velké Británii
nepøíznivì ovlivòuje nábor pracovníkù do takových profesí jako jsou
technici a prodejci zemìdìlských strojù a produktù. Nedávno zveøejnìná zpráva provedená firmou Lantra NTO pro BAGMA to potvrdila.
Øeditel BAGMA Ian Jones podotýká, že nedostatek zkušených technikù bude mít dlouho trvající vliv v dobì, kdy je potøeba nabírat
nové pracovníky pro servisní služby a opravy porouchané techniky
v zemìdìlství. Zpráva rovnìž øíká, že u 45 % dealerù došlo k poklesu
prodeje o více než 50 % a dalších 48 % dealerù oèekává pokraèující
propad v pøíštích šesti mìsících. A to vše je následkem nemoci slintavka a kulhavka, která postihla Velkou Británii.
Fa r m e r s We e k l y, ! " , 2 0 0 1 , è . 2 3 , s . 6 1
Kombinace lisu a balièky
(Š)
Èínský ministr, vedoucí Státní lesní správy v ÈLR pøijel na Slovensko a byl pøijat slovenským ministrem zemìdìlství Pavlem Koncošem. Ministr Zhou Shengxiana vede 11èlennou delegaci èínských lesnických odborníkù. Informoval p. Koncoše o stavu ekonomiky ve
svém resortu, jehož pracovníci se starají o 150 milionù hektarù lesních porostù. V souèasné dobì lesníci rozbíhají šest projektù, které
se zamìøují na ochranu lesù, na výsadbu lesních ploch v povodí øeky
Jang c´tiang, na lesní výsadbu vytipovaných zón orné pùdy, na výsadbu rychle rostoucích lesních porostù, na zakládání lesních pásù
v pouštních oblastech a na ochranu lesní fauny. Pavel Koncoš èínského pøedstavitele seznámil se zámìry slovenského ministerstva
zemìdìlství a sdìlil, že slovenští výzkumníci, pìstitelé, ekologové
a další odborníci z lesnické praxe jsou pøipraveni pøedat své bohaté
poznatky z výzkumu, svùj um, fortel i praktické zkušenosti svým
èínským partnerùm. Ohromný projekt rozvoje èínského lesnictví
a nabídka èínských partnerù ke spolupráci je výzvou pro vedení ministerstva zemìdìlství i pro celou Slovenskou lesnickou komunitu
zapojit se do tohoto programu. Ministr Koncoš pøijal pozvání na opìtovanou návštìvu v Èínì.
w w w . m p s r. s k / s l o v a k
Nedostatek zkušených
pracovníkù
(Š)
(Š)
Lely nyní prodává soupravu Göweil skládající se z balíkovacího lisu
na válcové balíky a balièky. Oba stroje jsou uspoøádány tandemovì.
Balièka se hodí k vìtšinì lisù prodávaných v souèasné dobì. Model
G–5040 Kombi mùže balit balíky o prùmìru od 90 do 160 cm pomocí
dvou ramen. Konvenèní lisy jsou uspoøádány na tandemovém podvozku se dvìma nápravami, na kterém je rovnìž instalována i balièka se spojovacími díly, které umožòují pøipojit další lis, jestliže je
nutné pùvodní nahradit. Po zabalení se balík spustí na zem pomocí
progresívní ovládací jednotky. Kontrola a regulace balení a otevírá-
"
Souprava lisu a balièky Göweil G–5040
ní vypouštìcích dveøí se provádí elektronicky. Všechny operace se
zaznamenávají na monitoru v kabinì traktoru.
Fa r m e r s We e k l y, ! " , 2 0 0 1 , è . 2 3 , s . 6 1
Snadnìjší pøístup
k infor macím o SL AK
Krátké
zprávy
DEFRA (Department for Environment, Food and Rural Affairs – Ministerstvo životního prostøedí, výživy a rozvoje venkova) zmìnilo
vzhled své webové stránky aby uživatelé mìli snadnìjší a rychlejší
pøístup k informacím o slintavce a kulhavce. Od 6. èervence má tato
stránka speciálnì vytvoøený modul obsahující spony na poradenskou
videoslužbu novì zøízenou ministerstvem, aby každý farmáø mìl okamžitì k dispozici všechny zprávy o vývoji slintavky a kulhavky a o
tom, jak se bránit jejich zavleèení. Tato stránka se stává vitálním
èlánkem mezi ministerstvem a farmáøi. V pøíštích týdnech tuto stránku rozšíøí informace speciálnì urèené pro ty oblasti Anglie, které
jsou nejvíce postižené touto nemocí. Internet se stal velmi významným zdrojem informací pro britské farmáøe. V prvních dvou mìsících od vypuknutí nemoci webová stránka ministerstva o nemoci
SLAK zachytila témìø 100 milionù informací a navštíveno bylo více
než 20 milionù stránek.
w w w . d e f r a . g o v. u k
Laboratoø na serologické
testy
(Š)
Ministerstvo veterinární péèe (Animal Health) oznámilo, že byla otevøena nová velkokapacitní laboratoø na testování krevních vzorkù
na slintavku a kulhavku u skotu a ovcí. Toto zaøízení, které je jednou z laboratoøí DEFRA (Ministerstva životního prostøedí, výživy
a rozvoje venkova) v Penrithu v Cumbrii mùže prùmìrnì vyšetøit
60 000 vzorkù týdnì nebo až 100 000 pøi plné kapacitì. Navrácení
venkova do normálního stavu je jednou z priorit vlády a serologické
testy hrají významnou roli v dosažení tohoto cíle. Mimoøádná kapacita zaøízení v Penrithu, které patøí agentuøe Veterinary Laboratories Agency (VLA) bude hrát významnou roli pøi omezování šíøení
slintavky a kulhavky napø. u stád ovcí, kde jsou pøíznaky této nemoci obtížnì zjistitelné. Kapacita této laboratoøe významným zpùsobem posílí kapacity Ústavu pro zdraví zvíøat (Institute of Animal
Health) v Pirbrightu a Støediska pro aplikovaný mikrobiologický
výzkum (Centre for Applied Microbiological Research) CAMR v Porton
Down, kde od konce kvìtna již dìlají 20 000 testù týdnì.
w w w . d e f r a . g o v. u k
Statistika o výskytech
nemoci SL AK
(Š)
Š
Ministerstvo životního prostøedí, výživy a rozvoje venkova Velké
Británie v tìchto dnech uveøejnilo statistiku èetnosti výskytu slintavky a kulhavky na svém území. Sdìluje, že v sedmidenním období
konèícím v nedìli 1. èervence každý den pøibývaly 3 výskyty SLAK,
podobnì jako v pøedchozím týdnu konèícím 24. èervna.
Databáze nabízí k 7. èervenci tato èísla:
– poèet zvíøat urèených k porážce 3 503 000
#
– poèet zvíøat zaznamenaných jako poražená 3 491 000 (549 00 skot,
2 812 000 ovcí, 129 000 prasat a 2 000 koz)
– 12 000 poèet zvíøat urèených na porážku
(Zdroj – Databáze DEFRA DCS)
Prùmìrný poèet zvíøat poražených dennì:
do 24. èervna
8 000
do 17. èervna
11 000
do 10. èervna
9 000
do 3. èervna
9 000
Podle rozhodnutí vìdecké rady mají být zvíøata poražena do 24 hodin
po zjištìní výskytu. V týdnu do 4. èervence bylo do 24 hodin poraženo 44 % zvíøat, do 36 hodin byla poražena všechna.
Reakce ministra
zemìdìlství SR na
zprávy v tisku
Krátké
zprávy
w w w . d e f r a . g o v. u k
Ministr zemìdìlství SR Pavel Koncoš reaguje na obvinìní o nesprávném využívání prostøedkù Státního podpùrného fondu pro zemìdìlství a potravináøství SR a staví se proti tvrzení nìkterých slovenských médií. Vysvìtluje, k èemu slouží podpùrný fond a proè by jeho
neexistencí mnoho podnikù již zkrachovalo. Od roku 1995 bylo
z tìchto prostøedkù vyplaceno již 5,7 miliard SK na smysluplný rozvoj resortu zemìdìlství v souladu se zákonem. Bylo vymìnìno vedení fondu, zavedena opatøení na zkvalitnìní práce fondu, poskytování
pùjèek, procesù jejich splácení a øešení rizikových pohledávek. Subjekt, který nedodržuje splátkový kalendáø nemùže dostat další pùjèku. V souèasné dobì bylo dosaženo splácení veškerých pùjèek na
95,7 %, v kvìtnu dokonce na 114 % (splátky starých dlužníkù). Maximální úroková sazba je 8 %. Servisní bankou na poskytování pùjèek je Polnobanka Bratislava. Tìžko vymahatelné pùjèky vznikly po
pádu podnikù, které nebyly schopné dalšího pøežití pro neschopnost
manažerù nebo pro nedokonalý exekuèní zákon. V souèasnosti se
pravomoce exekutorù omezují tak, aby nemohli sahat na základní
existenèní majetek agropodnikatele vèetnì živých zvíøat, což jim døíve znemožnilo plnit závazky vùèi fondu.
w w w. m p s r. s k / s l o v a k / a k t u a l i t y / s t a n o v i s k o p f . h t m
Informaèní služby o BSE
(Š)
Státní veterinární správa Slovenské republiky a Ministerstvo zemìdìlství SR v tìchto dnech otevøely provoz nových informaèních služeb k problematice nemoci BSE. Telefonní informaèní linka má pøidìlené èíslo 6025 7310. Veøejnosti je k dispozici každý pracovní den
v dobì od 10,00 do 16,00 hodin. Internetový informaèní server s touto
problematikou má adresu www.chorobabse.sk. Ministerstvo zemìdìlství a Státní veterinární správa Slovenské republiky tím vycházejí
vstøíc veøejnosti v nastávající dobì dovolených, kdy roste zájem
o otázky stravování jak doma tak i v zahranièí. Obì novì zøízené
informaèní služby budou poskytovat veøejnosti odpovìdi na nejèastìjší otázky, týkající se problematiky BSE.
w w w . m p s r. s k / s l o v a k / a k t u a l i t y / i n f o l i n k a . h t m
(Š)
Pøívìsný postøikovaè
Knight
Pìstitelùm, kterým z rùzných dùvodù nevyhovují nebo si nemohou
koupit samojízdný postøikovaè nabízí firma Knight Farm Machinery
pøívìsný postøikovaè Knight 4000. Je to nejnovìjší a nejvìtší postøikovaè, který výrobce nabízí.
Má nádrž o kapacitì 4000 litrù
a hliníkový výložník o zábìru
40 m. Tento model se vyznaèuje pevnìjší nápravou a zesíleným podvozkem, který je delší
než dosavadní typy aby umožnil sklopení tak dlouhého výložníku. Pøed hlavní nádrží je
polypropylénová nádrž na èisPøívìsný postøikovaè Knight 4000
tou vodu o objemu 400 litrù
a násypka na chemikálie s ovládacími ventily na levé stranì. Standardní šestiválcové èerpadlo má
výkon až 250 l.min –1.
$
Elektronický systém RDS automaticky reguluje dávkování spoleènì
s regulátorem Ramsay, který ovládá tlak v postøikovacím potrubí
a s kulovými ventily rovnìž elektronicky ovládajícími každý díl výložníku (sklápìní a vypínání a zapínání). Postøikovaè je rovnìž vybaven elektronickým systémem øízení nápravy postøikovaèe Smart
Track.
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 4 , 2 0 0 1 , è . 2 4 , s . 7 8
Menší postøikovaèe fir my
Chafer Machiner y
Krátké
zprávy
Samojízdný postøikovaè
Agribuggy
Jednodušší a ménì komplikovaný pøívìsný postøikovaè pøipojila firma Chafer Machinery do svého výrobního programu a založila jím
øadu C. Tento model je na rozdíl od tradièního zamìøení firmy urèen
pro pìstitele s menšími plochami. Zatímco øada E je urèena pro velké farmy nebo podniky služeb, øada C pro ošetøování ploch o velikosti 200 až 400 hektarù. Modely øady C mají mnoho zlepšených komponentù spoleèných s vìtšími modely E, ale vyznaèují se jednodušším
uspoøádáním. Jsou vybaveny napø. nádrží z nerezavìjící ocele, která má kapacitu od 2000 do 3000 litrù, 300litrovou nádrží na èistou
vodu, výložníky o délkách od 18 do 24 m a velmi výkonným èerpadlem o kapacitì 650 l.min –1. Dva rotaèní ventily regulují prùtok
a množství kapaliny na místo urèení a tak usnadòují øidièi provádìní pracovních operací. Volitelná je automaticky øiditelná náprava,
jejíž kola sledují koleje traktoru, odpružení nápravy, dvojité potrubí
z nerezavìjící ocele a automatický systém dávkování postøiku.
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 4 , 2 0 0 1 , è . 2 4 , s . 7 8
(Š)
Agribuggy je postøikovaè od firmy Kelland Agricultural Spraying
Supplies. Název Agribuggy tato
firma používá pro svá vozidla vyvozující nízký mìrný tlak na
pùdu. Tento samojízdný postøikovaè má novou kabinu a zrekonstruovanou kapotu motoru, nádrž na chemický pøípravek a blatníky. Jeho konstrukce vychází
z modelu Stealth TDi. Má pøetlakovì plnìný vznìtový motor Land
Rover o výkonu 82 kW, automatickou pøevodovku a nápravy
Melo s lehce upraveným podvozkem. Tato kontinuita komponentù zajistí spolehlivost a nová kabina dodá postøikovaèi moderní
vzhled a uživatelsky pøátelské
prostøedí pro øidièe. Postøikovaè
je vhodný zejména pro málo únosné a vlhké pùdy.
Samojízdný postøikovaè Kelland´s Agribuggy
Pozor i na italský olivový
olej
(Š)
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 4 , 2 0 0 1 , è . 2 4 ,
s. 78
(Š)
Pìt druhù olivových olejù ze Španìlska a jeden druh oleje z Itálie se
nachází na aktualizovaném seznamu nevyhovujících olejù z 27. èervence 2001, které na základì výsledkù laboratorních vyšetøení Státní veterinární správa (ŠVS) naøídila stáhnout z prodeje a neškodnì
odstranit anebo vrátit do zemì pùvodu. Kromì olivového lisovaného
oleje Monterreal, olivového lisovaného oleje 100% natural Conteoliva a 100procetního olivového oleje natural Morales, které na slovenský trh dovezla spoleènost Tamaba, s. r. o., Nové Mesto nad Váhom,
na seznamu nevyhovujících španìlských olejù figuruje i olivový olej
Cesar pomace od dovozce Transtrade, s. r. o., Ivanka pri Dunaji
a olivový olej Cotoliva, jehož dovozcem je firma PST Slovakia, a. s.,
Námestovo. Na slovenském trhu by se podle pøíkazu ŠVS nemìl nacházet ani italský olivový olej Olio di Sansa di Oliva v 1 000ml, 750ml
a 500ml balení, který do SR dovezla spoleènost Hanseatic Slovakia,
s. r. o., Bratislava. Nadlimitní hodnotu benzopyrénu však laborator-
%
ním vyšetøením veterinární správy nezjistili v pìtilitrovém balení
italského olivového oleje Olio di Sansa Oliva s datem výroby 16. kvìtna 2000 a datem spotøeby 15. listopadu 2002, takže odporuèili 5 000ml
balení tohoto oleje ponechat i nadále na trhu.
w w w. h n x . s k / d n e s / h n
Agrokomplex Nitra
Ve výstavním areálu Agrokomplexu v Nitøe se zaèaly závìreèné technické pøípravy na otevøení 28. mezinárodního zemìdìlského a potravináøského veletrhu Agrokomplex 2001, který se bude konat
v dobì od 16. do 21. srpna. Organizátorùm veletrhu dosud potvrdilo
úèast více než 500 výrobcù, obchodníkù a podnikatelù ze dvou desítek evropských i zámoøkých zemí. Na prezentaci exponátù jim organizátoøi nabídli více než 15 000 m2 volné a více jak 7 500 m2 kryté
plochy.
w w w. h n x . s k / d n e s / h n
Rakouská ekologická
politika
Krátké
zprávy
(Š)
Snahou výrobce bylo zvìtšit výkon pøi zvedání bøemen a souèasnì
nezvyšovat výšku stroje aby tento nakládaè mohl manévrovat
v budovách s nízkým stropem a na úzkých chodbách jako dosud
u souèasných modelù.
Výsledkem je nový model nakládaèe øízeného smykem kol Bobcat 463
o šíøce pouze 93 cm a výšce 1,8 m. Nahrazuje model 453. Je vybaven
vznìtovým motorem o výkonu 12 kW pohánìjícím mohutné èerpadlo
dodávající olej zvedacím ramenùm. Motor Kubota má o 2,9 kW vyšší
výkon než model 453 a také èerpadlo oleje dodává 38 l. min–1, což je
o 12 l. min–1 víc, než dodává èerpadlo modelu 453. Výkon èerpadla se
využívá nejen pro zvedání ramen, ale i k ovládání rùzných adaptérù
používaných na farmì.
Tlak na ekonomiku provozu a využití vedl výrobce k rozšíøení univerzálnosti použití tohoto stroje. Model 463 lze používat proto až
s 15 adaptéry vèetnì pùdního vrtáku, shrnovací lopaty hnoje, rotaèního kartáèe a skrejpru. Pøístup k motoru vzadu je velmi snadný.
Odklopením krytu se dosáhne snadného pøístupu ke všem servisním
místùm. Lapaè jisker zbavuje øidièe starostí pøi práci v blízkosti
uskladnìné slámy nebo hoølavých kapalin. Vstup do kabiny je snadný a øidiè je chránìn silným bezpeènostním rámem. Ramena a lopata
se ovládají pedály, nakládaè se øídí pákami. Maximální nosnost je
681 kg.
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 4 , 2 0 0 1 , è . 2 3 , s . 6 2
Nové pneumatiky
Michelin
(Š)
V oddìlení environmentální politiky Rakouské hospodáøské komory
se domnívají, že Rakousko bude profitovat z rozšíøení EU na východ. 15 % emisí oxidù dusíku v Rakousku pochází ze zemì samotné, 16 procent z kandidátských zemí EU, 59 % ze zemí EU a 10 %
z jiných státù. Podobná je situace v odpadovém hospodáøství. Ve
východní Evropì se dostává 90 % odpadù bez zpracování na skládku, spalovny existují pouze v Èechách, na Slovensku a v Maïarsku.
Polovina odpadù na zneškodnìní ve východní Evropì pochází z Polska,
následuje Maïarsko a Èeská republika. Velké problémy mají východoevropské kandidátské zemì s odpadními vodami, je zde velká potøeba èistíren a zaøízení na biologické zpracování odpadních vod.
Pøedepsaný vysoký ekologický standard vyvolá v kandidátských
zemích boom tzv. zelených investic. Celkovì bude tøeba investovat
v nejbližších letech 120 miliard Euro, z toho 50 miliard v oblasti
vzduchu a vody , zbytek na zlepšení managementu odpadù. Z toho
mohou vyspìlé státy profitovat.
Odpadové fórum, 2001, è. 7–8, s. 4–5
Samojízdný nakládaè
Bobcat 463
(Š)
(Š)
Dokonalý pøenos hnací síly traktoru a minimální mìrný tlak na pùdu
byly dva cíle, které si vytkli inženýøi firmy Michelin pøi navrhování
nových mohutných pneumatik XM27/XM28 a ultra velkoobjemových
Megaxbib.
Výsledkem je nízkoprofilová zadní pneumatika Mach X Bib rozmìru
900/50R42 pro výkonné traktory, která se u výkonných traktorù
&
Krátké
zprávy
se ètyøkolovým pohonem kombinuje s pøedními pneumatikami rozmìru 710/55R30. Další velikosti mají podle výrobce následovat. Uvedený model 900/50R42 je urèen pro práce s jízdou mimo brázdu jako
je kultivace a setí a to pro traktory tøídy kolem 176 kW. Tyto pneumatiky jsou rovnìž praktickým øešením, protože šíøka traktoru
s nimi nikdy nepøesahuje 3 m. Zatímco u pneumatik Megaxbib se
klade dùraz na únosnost a nízký tlak na pùdu s dobrou trakèní schopností, u pneumatik Mach X Bib je to dùraz na trakci a velkou tahovou úèinnost spojenou s nízkým mìrným tlakem a schopností unést
vysoké zatížení.
Konstrukce tìchto nových pneumatik je zcela jiná než dosud používaná u modelù XM27/XM28 instalovaných v jedno nebo dvojitém provedení na výkonných traktorech s pevným podvozkem. Nová pneumatika má tøi vrstvy kordového pletiva na bocích a další tøi v kostøe,
které stabilizují bìhoun a zvyšují jeho životnost. Tato konstrukce
rovnìž napomáhá vìtší pružnosti stìn (bokù) a umožòuje rozšíøení
bìhounu pøi nízkých tlacích. Dochází k vìtšímu kontaktu s pùdou
a tím ke snížení mìrného tlaku (o 18 %) a zlepšení trakce (o 5 %
proti 710/70R38) pøi daném zatížení a tlaku v pneumatice.
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 4 , 2 0 0 1 , è . 2 3 , s . 6 3
Výroba mléka a sýrù
ve SR
Mlékárenské spoleènosti na Slovensku dosáhly za prvních šest mìsícù roku ve výrobì všech skupin produktù kromì konzumního mléka, smetany a tavených sýrù meziroèní nárùst. Nejvýraznìjší zvýšení bylo zaznamenané u sušeného mléka, kde byl pøi celkové výrobì
6 454 tun dosažený nárùst 17 %. Produkce sušeného mléka se však
jen postupnì vrací k úrovni minulých rokù, protože jeho loòský
pùlroèní objem 5503 zaostával za stejným obdobím roku 1999 témìø
o 30 %. TASR o tom byla informována Slovenským mlékárenských
svazem.
Pøírodní sýry, jichž se vyprodukovalo témìø 16 150 tun pøekroèily
loòskou pololetní výrobu o více než o 15 %. Nárùst výroby másla na
úrovni 8664 tun pøedstavoval 12 % a produkce tvarohù pøi objemu
4701 t 5,5 %.
Nejvýraznìjší pokles výroby o 8 % byl vykazovaný u smetan. Výroba
tavených sýrù poklesla o 5 % z 5560 na 5298 tun. Nákup surového
kravského mléka od prvovýrobcù dosahoval v první polovinì roku
473 milionù litrù, tj. o více než 28 milionù litrù. Rovnìž se kromì
toho zvýšila i kvalita dodávaného mléka, protože podíl vyšších kvalitativních tøíd Q a I meziroènì vzrostl z 91,6 na 95,7 %. Nákupní
cena mléka se zvýšila z 8,40 na 8, 80 Sk/l.
w w w . t a s r. s k / t a s r. n s f
Univerzální podvozek
(Š)
(Š)
Rozmetání hnoje ráno, pøeprava zrna odpoledne a doprava balíkù
veèer. Vše je možné, tvrdil pan Joskin, když pøedstavoval nový systém Cargo Lift. Je založen na kontejnerovém systému s hákovým
úchytem, používajícím výmìnné kontejnery na podvozku, vybaveném
dvìma hydraulickými válci, které mohou zvedat tyto kontejnery na
šasi pøipojené k traktoru. Pøedností je, že se používá pouze jediný
hlavní podvozek. Výmìna kontejnerù (cisterny, valníkové korby apod.)
netrvá déle než 5 minut.
Fa r m e r s We e k l y, ! " , 2 0 0 1 , è . 2 3 , s . 6 1
(Š)
'
Zemìdìlství
Kyperské
republiky
Oficiální název státu:
Kyperská republika, Kypriaki Dimokratia (øecky),
Kibris Cumhuriyeti (turecky), Republic of Cyprus
(anglicky).
Zemìdìlsví
ve svìtì
Obecné údaje
V roce 1960 získala Kyperská republika nezávislost na Spojeném
království s ústavními zárukami øecké vìtšiny pro tureckou menšinu. V roce 1974 byl pokus kyperských Øekù o plné pøevzetí vlády
nad ostrovem zmaøen vojenskou intervencí Turecka, po níž došlo
fakticky k rozdìlení ostrova na dvì autonomní oblasti – øecko-kyperskou èást a turecko-kyperskou èást, které jsou oddìleny nárazníkovou zónou OSN. Suverénní kontrolu nad øecko-kyperskou èástí
má Kyperská republika, která je uznávaná jako jediný zákonný pøedstavitel Kypru v mezinárodních organizacích. V roce 1983 se oblast
okupovaná tureckou armádou deklarovala jako Severokyperská turecká republika (SKTR), kterou však uznalo pouze Turecko.
Rozloha a poloha: Tøetí nejvìtší ostrov ve Støedozemním moøi po
Sicílii a Sardinii. Mìøí 9 251 km2 , z toho
43,8 % území se nachází mimo jurisdikci vlády Kyperské republiky
(37 % je obsazeno tureckými vojsky, 5 % jsou britské vojenské základny a 1,8 % zabírá nárazníkové pásmo, v nìmž operují jednotky
OSN – UNFICYP). Maximální délka území ostrova je 225 km, maximální šíøka 96,5 km.Vzdálenost pøes moøe 75 km na jih od Turecka,
105 km na západ od Sýrie, 386 km na sever od Egypta a 380 km na
východ od Øecka (ostrov Rhodos). Délka pobøeží 648 km, vìtšinu
území tvoøí centrální planina s horami na severu a jihu, pøi jižním
pobøeží jsou úzké úrodné nížiny. Nejvyšší bod hora v pohoøí Troodos je Olympus (1 953 m).
Klima: støedozemní, s cykly horkého suchého léta od èervna do záøí
(26–29 oC), zimní deštì od listopadu do bøezna (10–13 oC), v mezidobí
krátké jaro a podzim. Podstatné rozdíly v teplotách a srážkách pobøežních a vnitrozemských oblastí.
Pøírodní bohatství: nerostné bohatství mìï (copper – odtud název
ostrova Cyprus), pyrity,
asbest, sádrovec, sùl, mramor, jíl; asi 1700 km 2 lesù a køovin, krátké
prudké øeky, dvì slaná jezera, rozsáhlé pláže vhodné pro rekreaci.
Problém zdrojù sladké vody (nejsou žádné pøirozené rezervoáry).
Obyvatelstvo: v roce 2000 bylo registrováno na celém ostrovì
758 363 obyvatel, z toho 644 608 (85 %) kyperských Øekù (vèetnì
malých skupin Maronitù, Arménù a Latinù), 91 003 (12 %) kyperských Turkù a 22 750 (3 %) cizincù s trvalým pobytem na Kypru.
99,5 % Øekù žije na území kontrolovaném kyperskou vládou
a 99,7 % Turkù žije na území Kypru kontrolovaném tureckou armádou. Do celkového poètu obyvatel není zapoèítáno asi 115 000 pøistìhovalcù z Turecka, kteøí se ilegálnì usadili v turecké èásti Kypru.
Obyvatelé jsou rozdìleni také podle náboženského vyznání. Kyperští
Øekové se hlásí k øecké pravoslavné (ortodoxní) církvi, kyperští Turci
k islámu. Na Kypru pùsobí též maronitská, arménská, katolická
a anglikánská církev. V Kyperské republice je prùmìrný roèní pøírùstek obyvatel 0,9 %, ve mìstech žije 68,9 % a na venkovì 31,1 %
obyvatel, gramotnost se blíží 100 %, (v podílu vysokoškolsky vzdìlaných osob na celkovém poètu obyvatelstva KR zaujímá jedno z pøedních míst ve svìtì), ekonomicky èinné obyvatelstvo 46,7 %. Prùmìrný vìk muži 75,3, ženy 80,1 rokù. Z turecké èásti Kypru nejsou tyto
údaje k dispozici.
Úøední jazyky: øeètina a tureètina. Dalším nejpoužívanìjším jazykem je angliètina.
Po l i t i c k ý s y s t é m : Ky p e r s k á r e p u b l i k a j e n e z á v i s l ý s t á t
s prezidentským systémem vlády. Podle ústavy z roku 1960 pøísluší
výkonná moc prezidentovi republiky, který ji vykonává prostøednictvím jím jmenované Rady ministrù (vlády). Prezident je volen pøímou volbou ve všeobecném hlasování na pìt let – od roku 1993
a znovu zvolen v únoru 1998 Glafcos Clerides. Rada ministrù má
11 èlenù. Ministrem zemìdìlství, pøírodních zdrojù a životního prostøedí je Costas Themistocleous. V Kyperské republice vyvíjí èinnost
10 politických stran, z nichž pìt je zastoupeno v parlamentu vedle
pravicových stran DISY a DIKO je to komunistická strana AKEL,
socialistická strana EDEK a støedo-levicoví Sjednocení demokraté.
Parlament je jednokomorový, poslední volby roku 1996.
Zemìdìlsví
ve svìtì
Kyperské vnitropolitické scénì dominuje neøešená kyperská otázka,
o kterou se intenzivnì zajímá mezinárodní spoleèenství. Poèátkem
prosince 1999 se na podnìt OSN uskuteènilo v New Yorku první kolo
nepøímých rozhovorù mezi prezidentem Costasem Cleridesem a prezidentem „SKTR“ Raufem R. Denktašem (ten zvolen lidovým hlasováním r. 1995), které skonèilo bezvýslednì. Za úspìch se považuje skuteènost, že pøedstavitel kyperských Turkù se rozhovorù vùbec zúèastnil. Obì strany prosazují vlastní názor na øešení kyperské otázky. Vláda Kyperské republiky usiluje o øešení založeném na rezolucích OSN, jehož cílem bude vytvoøení bikomunálního a bizonálního
federativního státu. Kyperští Turci na druhé stranì odmítají rezoluce RB OSN akceptovat a navrhují øešení založené na federativním
uspoøádání nového kyperského státu. Turecko-kyperská komunita
podmiòuje posun v øešení kyperské otázky mezinárodním uznáním
tzv. SKTR, kterou uznalo pouze Turecko. Kyperská vláda doufá, že
rozhodnutí helsinského summitu z prosince 1999 o zaøazení Turecka mezi kandidátské zemì na èlenství v EU se pøíznivì odrazí také
na øešení kyperské otázky. Helsinský summit také pøedstavoval historický mezník pro kyperskou kandidaturu na èlenství v EU. Nejvyšší pøedstavitelé EU potvrdili, že neøešená kyperská otázka nebude pøekážkou k pøijetí Kyperské republiky do Evropské unie !
Administrativní èlenìní Kypru: Rozdìlen na šest administrativních oblastí (distriktù): Lefkosia (Nikósia), Ammochostos (Famagusta), Lemesos (Limassol), Pafos (Paphos), Larnaca (Larnaka), Kyreneia (Kyrenia). V okupované turecké èásti se nachází malá èást Lefkosie (Nikósie), Ammochostos (Famagusta) a Kyreneia.
Hlavní mìsto Lefkosia (Nikósia) 195 000 obyvatel (rozdìleno linií
nárazníkového pásma OSN).
Penìžní jednotka: jediným zákonným platidlem na území Kyperské republiky je kyperská libra (CYP) = 100 centù. Kurz leden 2000:
1 USD = 0,5688 CYP; èervenec 2001: 1 EUR = 0,57428 CYP; kvìten
2001: 1 CYP = 59,32 CZK.
Na území turecké èásti Kypru turecká lira (TL) = 100 kurus; kurs
leden 2000: l USD = 545 584 TRL.
Mezinárodní vztahy – zahraniènì politická orientace
Kyperská republika je èlenem OSN a jejich specializovaných agencií
(UNCTAD, FAO, IAEA, ICAO, ILO, IMO, UNESCO, UNIDO, WHO, WIPO),
Svìtové obchodní organizace (WTO), Svìtové banky, Mezinárodního
mìnového fondu, Rady Evropy, OBSE, Britského spoleèenství národù, Hnutí nezúèastnìných zemí a dále je pøidruženým èlenem Evropské unie.
Všeobecnì lze konstatovat, že Kyperská republika je èlenem všech
základních mezinárodních úmluv v politické, hospodáøské èi jiné
oblasti, uzavøených v rámci OSN a Rady Evropy. SKTR je pozorovatelem Organizace Islámské Konference (OIC).
Vztahy s Evropskou unií: pøidružený stát Evropské unie, dohoda o celní unii z roku 1987, žádost o pøijetí za èlena EU z roku 1990,
zaèátek definitivního jednání v listopadu 1998 s orgány EU o èlenství v Unii. V kvìtnu 2001 pøedložila vláda KR Pøedvstupní ekonomický program na období 2002–2004, který je významným krokem
k harmonizaci kyperské ekonomické politiky s politikou EU.
Ekonomika
Kyperská republika je hospodáøsky vyspìlý stát, který se v øadì
ukazatelù vyrovná nìkterým státùm Evropské unie. Zaostalé hospodáøství, které Kyperská republika zdìdila z koloniální éry v roce
1960, bylo pomìrnì rychle transformováno na moderní ekonomiku
s dynamickými službami, prùmyslovým a zemìdìlským sektorem
a rozvinutou spoleèenskou a materiální infrastrukturou. Úrovní národního dùchodu více než 15 000 USD (rok 2000) na obyvatele se
Kyperská republika øadí mezi zemì s vysokými dùchody. Tìchto výsledkù se docílilo pøes tìžké ekonomické podmínky a spoleèenský
rozvrat zpùsobený tureckou invazí 1974 a pokraèující okupací severní èásti ostrova Tureckem. Úspìch kyperského hospodáøství se
mimo jiné pøipisuje pøijetí tržnì orientovaného ekonomického systé-
mu, provádìní zdravé makroekonomické politiky vlády a také existenci dynamického a pružného podnikání a vysoce kvalifikovaných
pracovních sil. Pro vývoj ekonomiky byla pøínosem tìsná spolupráce
mezi veøejným sektorem a sociálními partnery. Kypr tìží zejména ze
své výhodné geografické polohy na køižovatce tøí kontinentù,
z pøíznivých klimatických podmínek a vyspìlého telekomunikaèního systému.Vývoj ekonomiky je souèasnì podstatným zpùsobem ovlivòován neuspokojivou domácí politickou situací v zemi a úzkým propojením se svìtem.
Ekonomický vývoj celého ostrova je ovládán rozdìlením na jižní administrativní oblast (øecko-kyperskou) kontrolovanou vládou Kyperské republiky a severní turecko-kyperskou oblast kontrolovanou
Tureckem. Od rozdìlení ostrova se ekonomický vývoj a úroveò ekonomiky ve dvou èástech stále více vzdaluje.
Srovnání ekonomických ukazatelù dvou autonomních oblastí Kypru (1998)
Zemìdìlsví
ve svìtì
Oblast
øecko-kyperská
turecko-kyperská
HDP v mil. USD * (1999)
9 000
820
HDP, rùst v % (1998:1997)
3,0
5,3
HDP na obyvatele v USD *
15 400
5 000
HDP skladba v %
– primární sektor (zemìdìlství, lesnictví, rybáøství)
6,3
11,8
– prùmysl
22,4
20,5
– služby
71,3
67,7
Míra inflace v %
2,3
66
Pracovní síly, poèet
289 400
80 200
Struktura pracovních sil, %
– zemìdìlství, les., ryb.
10,8
23
– prùmysl
23,2
21,6
– služby
66,6
55,4
Míra nezamìstnanosti, %
3,3
6,4
Export, mil.USD f.o.b.
1 100
63,9
Import, mil. USD f.o.b.
3 500
374
*) v paritì kupní síly
E x p o r t n í ko m o d i t y :
Øecko-kyperská oblast: citrusy, brambory, hrozny, víno, cement, odìvy
a boty.
Turecko-øecké oblast: citrusy, brambory, textil.
I m p o r t n í ko m o d i t y :
Øecko-kyperská oblast: spotøební zboží, nafta a mazadla, obiloviny,
stroje.
Turecko-kyperská oblast: potraviny, chemikálie, minerály, stroje.
Expor tní par tneøi:
Øecko-kyperská oblast: Spoj. království VB 14,5 %, Rusko 14,5 %,
Øecko 9,8 %, Libanon 5,5 %, UAE 4,9 %.
Turecko-kyperská oblast: Turecko 47 %, Spoj. království VB 26 %,
ostatní EU 15 %.
Impor tní par tneøi:
Øecko-kyperská oblast: USA 12,5 %, Spoj. království VB 11,3 %, Itálie 9,4 %, Nìmecko 8,5 %, Øecko 8,2 %.
Turecko-kyperská oblast: Turecko 56,4 %, Spoj. království VB 13,5
%, ostatní EU 12,2 %.
Vzhledem k rozdílnému vývoji ekonomiky ve dvou autonomních èástech Kypru se v mezinárodních statistikách zpravidla uvádìjí údaje,
jež se vztahují pouze na øecko-kyperskou èást ostrova a publikují se
jako údaje za Kyperskou republiku.
Makroekonomické ukazatele vývoje ekonomiky Kyperské republiky
HDP (b.c.) v mil. CYP
1995
1996
1997
1998
1999
4 004
4 157
4 366
4 680
4 943
5,0
1,9
2,4
5,0
4,5
6 240
6 615
6 670
7 086
7 434
2,6
3,0
3,6
2,2
1,7
Míra nezamìstnanosti v % 2,6
3,1
3,3
3,3
3,6
Pøírùstek HDP (st. c.) v %
HDP/obyvatele v CYP
Míra inflace v %
Kurz CYP k USD
2,21
2,14
1,94
1,93
1,84
Kurz CYP k EUR
1,70
1,71
1,72
1,72
1,72
Pramen: Ministerstvo financí KR, Central Bank of Cyprus, Bank of Cyprus
Zemìdìlsví
ve svìtì
Poslední údaje za rok 2000 ukazují, že ekonomika Kyperské republiky se vyvíjí pøíznivì. Prezident Clerides v zahajovacím projevu
26. Mezinárodního veletrhu Kypru 17. kvìtna 2001 uvedl, že tempo
ekonomického rùstu za rok 2000 èinilo 5 % ve srovnání s 3,4 %
v celé Evropské unii. K tomuto rùstu pøispìly vynikající výsledky
sektoru turistiky a vyšší úroveò prùmyslového exportu. Rùst ekonomiky v roce 2001 pravdìpodobnì pøekroèí 4 %. V pøedvstupním
ekonomickém programu Kyperské republiky na roky 2002–2004 je
hodnocení dosavadního výkonu národního hospodáøství rovnìž velmi kladné. Za období 1996–2000 èinila prùmìrná roèní míra rùstu
HDP asi 4 %, HDP na obyvatele 17 300 EUR v paritì kupní síly se
zvýšil ze 79 % k prùmìru EU v roce 1995 na 82 % v roce 1999.
Produktivita práce se zvyšovala za posledních 5 let roènì o 2,9 %.
Rostla zamìstnanost a míra nezamìstnanosti klesla v roce 2000 na
3,4 %. Míra inflace by se mìla v roce 2001 udržet na nízké úrovni
2 %, èímž by Kypr plnil relevantní kritéria EU. Na období 2002–2004
se poèítá s roèním tempem rùst ekonomiky 4,5 % v reálných ukazatelích, èímž se KR dále pøiblíží prùmìru životní úrovnì v èlenských
státech EU.
Zahranièní obchod Kyperské republiky
Ekonomika Kyperské republiky je otevøená, o èemž svìdèí intenzita
zahranièního obchodu. V roce 1999 èinila hodnota exportu asi 11 %
a hodnota importu asi 40 % hodnoty HDP. Bilance je trvale pasivní;
v roce 1999 dosáhl deficit 1 428 mil. CYP. Nejdùležitìjším obchodním
partnerem jsou státy Evropské unie, do nichž smìøovalo ve sledovaném roce 52,8 % celkového exportu KR, na celkovém dovozu do KR
se podílely státy EU 52,6 %. Mezi státy EU je tradiènì nejvýznamnìjším partnerem Velká Británie. V dovozu do KR mají významné postavení USA (238,6 mil. CYP, Velká Británie 225,2 mil. CYP – to je
12,1 % a 11,4 %).
Zemìdìlské produkty a potraviny se na celkovém exportu podílely ve
stejném roce 47,6 % (živá zvíøata a živoèišné produkty 2,7 %, rostlinné produkty 6,4 %, živoèišné a rostlinné tuky 0,6 %, potraviny,
nápoje a tabákové výrobky 37,9 %). Na celkovém importu do KR se
tyto komodity podílely 19,1 % (živá zvíøata a živoèišné produkty
1,7 %, rostlinné produkty 2,9 %, živoèišné a rostlinné tuky 0,7 %,
potraviny, nápoje a tabákové výrobky 14,5 %). Agrární obchod vykazuje rovnìž pasivní bilanci – v roce 1999 èinila hodnota exportu
258,4 mil. CYP, hodnota importu 376,44 mil. CYP, záporné saldo –
118,04 mil. CYP („pouze“ 8,27 % z celkového záporného salda zahranièního obchodu KR).
Charakteristika základních odvìtví národního hospodáøství KR
Prùmysl: podílí se 22,4 % na tvorbì HDP a 23,2 % na celkové zamìstnanosti (1998). Do prùmyslového odvìtví je zahrnut tìžební
a zpracovatelský prùmysl, výroba a rozvod elektøiny a stavebnictví.
Zpracovatelský prùmysl vyrábí pestrou paletu produktù, nejvìtší
význam má prùmysl potravináøský (vèetnì výroby nápojù a tabákových výrobkù), odìvní, obuvnický, dùležitá je výroba cementu a cihel. Rozvíjí se stavebnictví (v souvislosti s výstavbou rekreaèních
objektù), které zamìstnává 8 % všech pracovních sil KR.
Služby: jejich význam a podíl na rozvoji ekonomiky stále roste – na
tvorbì HDP se podílejí 71,3 % a na celkové zamìstnanosti 66,6 %
!
(rok 1998). Sektor služeb, který zahrnuje komunální, sociální, finanèní, pojišovací, obchodní, hotelové a restauraèní služby, vykazuje stálý rùst. Páteøí a základem zùstává pøedevším vývoj
v turistickém subsektoru. V roce 1999 pøicestovalo 2,43 mil. zahranièních návštìvníkù, z nichž vìtšinu tvoøili lidé ze zemí Evropské
unie (nejvíce z Velké Británie – 46,5 %). Pøíjmy z turistiky pøekroèily l mld CYP (asi 2 mld. USD).
Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika)
Pozemní pøeprava lidí a zboží spoèívá výhradnì na automobilové dopravì (neexistuje železnice). Silnièní sí tvoøí 6 420 km silnic a dálnic a 4 465 km nezpevnìných cest. Nejvìtší podíl na rozvoji dopravy
má námoøní doprava – podle poètu lodí plujících pod kyperskou vlajkou patøí Kypr mezi pøední námoøní velmoci. Obchodní loïstvo disponující 2 700 plavidly o celkovém výtlaku 27 mld. BRT se øadí na
6. místo ve svìtì. Nejvýznamnìjšími pøístavy jsou Limassol, Larnaka a Vassilliko. Leteckou pøepravu zajišují letecké spoleènosti Cyprus
Airways a Eurocypria, mezinárodní letištì je v Larnace a Paphosu.
Telekomunikaèní služby zajišuje monopolnì Kyperský telekomunikaèní úøad (CYTA), který je ve vìtšinovém vlastnictví státu. Výrobou, rozvodem a prodejem elektrické energie je povìøen polostátní
Kyperský úøad pro elektrickou energii (EAC). Dvì elektrárny v Moni
a Dhekélii s celkovým výkonem 690 MW zatím pokrývají potøeby.
Jako palivo používají obì elektrárny mazut. Staví se nová elektrárna ve Vassilliku.
Zemìdìlství Kyperské republiky
Zemìdìlsví
ve svìtì
Historické pozadí
Zemìdìlské odvìtví je pøes jeho klesající podíl na HDP a zamìstnanosti stále prvotním sektorem kyperské ekonomiky, a to jak vzhledem k produkci základních potravin pro obyvatelstvo a export, tak
vzhledem k zamìstnání tisícù venkovských obyvatel, které brzdí tendenci k vylidòování vesnic (odcházejí hlavnì mladí lidé).
Souèasný stav a výsledky zemìdìlství Kyperské republiky je nutné
posuzovat z hlediska nedávné historie. Bìhem období 1960–1974 po
získání samostatnosti Kypru se zemìdìlský sektor rychle rozvíjel,
ale v roce 1974 byl tìžce zasažen tureckou invazí a okupací èásti
ostrova. Turecké ozbrojené síly okupovaly a vyhnaly neturecké obyvatelstvo z území, na nìmž se vyrábìlo 46 % celkové kyperské produkce polních plodin, a ještì vìtší procento citrusového ovoce
(79 %), obilovin (68 %), tabáku (100 %), svatojánského chleba (86 %)
a pícnin (65 %). V této oblasti také bylo soustøedìno 47 % živoèišné
produkce.
Pøes koncentraci obyvatelstva v ménì produktivní èásti ostrova dokázala Kyperská republika soustøedìným úsilím a velkými investicemi do zúrodnìní pùdy oživit zemìdìlský sektor a dosáhnout bìhem
dvou desetiletí úrovnì zemìdìlské produkce celého ostrova z období
pøed rokem 1974. Avšak okupace velké èásti Kypru dosud pùsobí zemìdìlskému sektoru problémy, zejména pokud jde o potíže vystìhovaných rolníkù, nedostatek krmiv, racionální hospodaøení s vodními
zdroji ostrova a šíøení škùdcù a nemocí rostlin a zvíøat.
Místo zemìdìlství v národním hospodáøství Kyperské republiky
V roce 1999 pøispìl zemìdìlský sektor k tvorbì HDP asi 4,3 %, zamìstnával témìø 27 500 stálých pracovních sil (9,6 % z celkového
poètu ekonomicky aktivního obyvatelstva) a podílel se (spolu
s potravináøským prùmyslem) témìø 50 % na celkovém exportu republiky. Aèkoli od roku 1985 odešlo z odvìtví asi 8 700 pracovníkù
(24 %), pøedstavují aktivní zemìdìlci a jejich rodiny základnu pro
spoleèenský život na vesnici a uchovávání venkovských tradic. Zemìdìlské obhospodaøování pùdy také podstatným zpùsobem pomáhá
udržet stav a vhled krajiny. Nemalá pozornost se nyní vìnuje ekologickým aspektùm zemìdìlské výroby.
Charakteristika a struktura zemìdìlské výroby
Pro zemìdìlství jsou charakteristické dva hlavní rysy:
– pìstování plodin na zavlažovaných pozemcích; týká se pøedevším
citrusù, brambor, zeleniny a melounù, nìkterých druhù ovoce, stolních hroznù a banánù; zavlažované plodiny pøedstavují asi polovinu rostlinné produkce;
"
– provozování zemìdìlství na území s pøirozenými srážkami bez zavlažování; týká se hlavnì obilovin, krmiv, oliv, svatojánského chleba, mandlí, stromového ovoce a vinných hroznù.
Odbyt zemìdìlských produktù se provádí pøevážnì prostøednictvím
soukromých obchodníkù, družstev a samotných výrobcù, ale brambory, hrozny pro výrobu vína, mléko, mrkev, tykve, olivy a obiloviny
se prodávají prostøednictvím polostátních tržních organizací (za podpory státních subvencí).
Zemìdìlství mùže být rozdìleno do dvou základních subsektorù – rostlinnou produkci a živoèišnou produkci. Na pøidané hodnotì celého
široce pojatého odvìtví se v roce 1997 podílela rostlinná produkce
58,2 %, živoèišná produkce 25,4 %, pøidružená výroba (zpracované
mléko a vinné hrozny pøímo v zemìdìlských podnicích) asi 5,9 %,
rybolov a rybáøství 6,1 %, lesnictví 1,03 % a ostatní 3,4 %.
Na hodnotì hrubé zemìdìlské produkce (v roce 1999 èinila 357,0 mil.
CYP v bìžných cenách) se rostlinná produkce podílela 48,8 %, živoèišná produkce 38,9 % a ostatní aktivity zaøazované do zemìdìlského odvìtví 12,3 %.
Z hlediska zajištìní obyvatel základními potravinami a zejména exportu má dominantní postavení rostlinná produkce.
Zemìdìlská pùda
V zemìdìlských podnicích je soustøedìno celkem 199 300 ha pùdy, která
bývá oznaèována jako zemìdìlská pùda. Z této výmìry však je zemìdìlsky obhospodaøováno pouze 144 300 ha (27,7 % území kontrolovaného Kyperskou republikou), v tom 95 100 ha se využívá pro pìstování plodin na orné pùdì, 42 100 ha jsou sady, vinice, olivové háje
a další trvalé porosty na obdìlávané pùdì, 6 000 ha úhory, 1 100 ha
pastviny. Zbývajících 55 000 ha pøedstavují neobdìlávané pozemky
a nepìstované køovinaté porosty (27,6 % z celkové výmìry pùdy držené zemìdìlskými podniky a vydávané za zemìdìlskou pùdu). Na jednoho obyvatele Kyperské republiky (øecko-kyperská èást) pøipadá asi
0,22 ha zemìdìlsky využívané pùdy.
Zemìdìlsví
ve svìtì
Zemìdìlské stroje
Podle FAO mìli zemìdìlci v roce 1999 k dispozici celkem 17 000 traktorù (na jeden traktor 8,99 ha obdìlávané pùdy), 660 obilních sklízecích mlátièek (na jeden stroj 69,7 ha obilovin) a 875 dojicích pøístrojù (na jeden pøístroj 29,7 dojnic). Uvedená èísla ukazují, že zemìdìlství je vybaveno pomìrnì dobøe základní mechanizací, ale existují
oblasti zejména v kopcovitých a podhorských terénech, kde ještì pøevládá ruèní práce. Velké investice byly vloženy do závlahových zaøízení, která však dosud plnì nestaèí pro potøeby intenzivního zemìdìlství a zúrodnìní suchých pùd.
Rostlinná produkce
Rozmanitost topografie a mikroklimatických podmínek umožòuje
výrobu velmi širokého sortimentu rostlinných produktù. V centrální
planinì jsou hlavními plodinami pšenice a jeèmen, které se mohou
pìstovat díky zimním srážkám. Brambory, zelenina, luštìniny a krmiva se pìstují na celém území, zatímco citrusové sady jsou soustøedìny v pobøežních oblastech. V úzkých údolích vyšších poloh pohoøí Troodos se pìstuje ovoce, oøechy, víno a rozmanitá zelenina. Vinná réva se pìstuje na svazích horských oblastí v distriktu Paphos
a Limassol a hrozny z tìchto vinic s využívají hlavnì pro výrobu
vína, zatímco stolní hrozny se pìstují v jihozápadních oblastech blízko pobøeží. Banány se pìstují v distriktu Paphos.
Obiloviny se vyrábí na ploše asi 46 000 ha, z toho pšenice na 5 000 ha
a jeèmen na 40 000 ha, produkce ostatních obilovin je zanedbatelná.
Výnosy a celková produkce silnì kolísají v závislosti na množství srážek. Rok 1999 byl relativnì úrodný, prùmìrný výnos pšenice dosáhl
26,42 t.ha–1, jeèmene 29,63t.ha–1. Pøes subvencování tohoto odvìtví staèí produkce obilovin uspokojit jen èásti domácí potøeby a jsou nutné
rozsáhlé dovozy.
Brambory se sklízejí dvakrát do roka (na podzim a èasnì zjara), 80
% produkce se exportuje hlavnì na evropské trhy, kde mají dobrou
konkurenèní pozici. Do tohoto odvìtví plynou znaèné subvence, aby
nedocházelo k omezování ploch a aby byly zèásti kompenzovány vysoké výrobní náklady (nutnost závlah).
#
Vývoj produkce hlavních plodin v Kyperské republice (tisíc t)
1985
1990
1995
1996
1997
1998
Obiloviny
112,0 108,4 145,0 141,2
47,8 65,8
Brambory
128,0 185,0 234,0 228,0
81,5 138,1
Hrozny
210,0 158,0 118,0 114,0 101,0 124,0
Pomeranèe
45,5 63,0 55,0 52,5 50,5 44,5
Grapefruity 51,8 81,0 73,5 52,0 47,0 35,0
Citrony
28,5 43,0 28,5 26,5 23,0 21,5
Olivy
11,5 10,5 13,5 12,5
9,0 10,7
Prùmìr
1999 kg na
obyvatele*
127,1 197,2
161,5 250,5
105,3 163,4
52,8
81,9
44,2
68,6
22,1
34,3
14,0
21,7
*) prùmìrná produkce na jednoho obyvatele za rok 1999; pro výpoèet obyvatelstvo pouze øecko-kyperské èásti ostrova (pøedpokládá se, že rovnìž celkové údaje o produkci jsou pouze za tuto èást Kypru).
Pramen: Statistická služba KR,výpoèty ÚZPI
Zemìdìlsví
ve svìtì
Zelenina zaujímá významné místo v tržní rostlinné produkci. V roce
1999 dosáhla celková sklizeò (podle odhadu FAO) 153 000 t (více než
produkce obilovin), na jednoho obyvatele pøipadalo v prùmìru
237 kg. Produkce vysoce pøekraèuje vnitøní spotøebu, pøebytky jdou
na export. Vyrábí se široký sortiment – nejvýznamnìjší jsou rajèata
(40 000 t, na obyvatele 62 kg), okurky (17 000 t, na obyvatele 26 kg),
cukrové melouny (12 000 t) a vodní melouny (38 000 t), tykve, baklažány, artyèoky, kvìták, zelí, zeleninová paprika, zeleninové fazole,
hrášek, karotka.
Ovoce bylo v roce 1999 sklizeno podle odhadu FAO celkem 283 000 t,
na jednoho obyvatele pøipadalo v prùmìru 439 kg. Citrusové ovoce
pøedstavuje více než polovinu celkové produkce ovoce – pomeranèù,
citronù, grapefruitù a mandarinek se v roce 1999 sklidilo dohromady
145 100 t, na jednoho obyvatele v prùmìru 225 kg. Z produkce citrusového ovoce se 75 % exportuje. Pìstují se rovnìž rùzné druhy ovoce
z opadavých stromù mírného klimatu – broskve, jablka , hrušky, tøešnì.
Vinaøství zamìøené na produkci vína bylo po staletí hlavním hospodáøským odvìtvím Kypru. V roce 1999 se víno pìstovalo na 20 000 ha,
sklidilo se 105 000 t (v pøedchozím roce 124 000 t). Pro výrobu vína se
nyní využívají asi tøi ètvrtiny hroznù (prùmìrná roèní produkce vína
asi 34 mil. litrù, dvì tøetiny se exportují) a jedna pìtina se spotøebuje
jako ovoce (stolní hrozny).
Mezi exportní produkty patøí také olivy a olivový olej, oøechy, arašídy, mandle, svatojánský chleba (plody rohovníku).
Živoèišná výroba
Struktura chovu hospodáøských zvíøat se odlišuje od vìtšiny evropských zemí. Pomìrnì malé zastoupení má skot, což je dáno chudou
základnou objemných krmiv. Pastviny na ploše 1 100 ha zaujímají
jen 0,6 % z celkové výmìry pùdy zemìdìlských podnikù a na l hektar pastvin pøipadá 49 kusù skotu. Zemìdìlci chovají pomìrnì velké
množství ovcí a koz, které se mohou pást také na neobdìlávané pùdì
a v køovinatých porostech – poèet ovcí se postupnì snižuje, naopak
pøirùstá poèet koz a kùzlat. Rychle se rozvíjí chov prasat – od roku
1985 do 1999 se poèetní stav zvýšil na více než dvojnásobek. Rovnìž
chov drùbeže pro vejce i maso zaznamenává rozvoj.
Vývoj stavù hospodáøských zvíøat v Kyperské republice (tisíc kusù)
1985
1990
Skot
42,1
Ovce
325,0
Kozy
225,0
Prasata
201,5
Konì *
1,0
Muly *
2,0
Osli *
5,0
Drùbež * 2000,0
54,6
290,0
205,0
277,9
1,0
2,0
5,0
3000,0
1995
1996
1997
1998
68,1
250,0
220,0
374,1
1,0
2,0
5,0
3000,0
70,1
252,0
240,0
399,5
1,0
2,0
5,0
3000,0
62,4
245,0
302,0
414,8
1,0
2,0
5,0
4000,0
55,8
240,0
322,0
431,3
1,0
2,0
5,0
4000,0
1999 Index
1999:1985
54,0 128
233,0
72
346,0 153
418,5 208
1,0 100
2,0 100
5,0 100
4000,0 200
*) Odhad FAO
Pramen: Statistická služba KR, FAO Production Yearbook, výpoèty ÚZPI
$
Produkce vepøového masa, drùbežího masa a vajec plnì uspokojuje
domácí poptávku a Spotøeba vepøového a drùbežího masa na obyvatele vysoce pøesahuje evropský prùmìr. Produkce hovìzího a telecího, ovèího a jehnìèího, kozího a kùzleèího masa nestaèí pokrýt domácí potøebu a trvalý deficit (zvláštì hovìzího masa) se doplòuje
dovozem. Produkce mléka v podstatì staèí pro domácí spotøebu, ve
struktuøe zaujímá vìtší podíl ovèí a hlavnì kozí mléko než bìžnì
v Evropì. Prùmìrná dojivost krav na úrovni 5 059 kg mléka za rok
1999 je relativnì vysoká (poèet dojnic podle FAO se zvýšil z 21 000
v roce 1989–91 na 26 000 v roce 1999).
Vývoj produkce živoèišných výrobkù v Kyperské republice (tisíc t)
Maso celkem
– hovìzí a telecí
– ovèí a jehnìèí
– kozí a kùzleèí
– vepøové
– drùbeží
Mléko celkem
– kravské
– ovèí
– kozí
Sýry celkem
Vejce
1989–91
1997
1998
1999
66,0
4,0
4,0
4,0
31,0
21,0
139,0
98,0
20,0
21,0
5,0
8,0
94,0
5,0
4,0
4,0
46,0
33,0
178,0
133,0
20,0
25,0
6,0
9,0
96,0
5,0
5,0
5,0
47,0
33,0
179,0
134,0
20,0
26,0
6,0
11,0
98,0
4,0
4,0
6,0
48,0
34,0
176,0
129,0
20,0
27,0
6,0
10,0
Prùmìr kg
na obyvatele *
152,03
6,21
6,21
9,31
74,46
52,75
273,03
200,12
31,03
41,89
9,31
15,51
*) rok 1999
Pramen: FAO Production Yearbook 1992–1999, výpoèty ÚZPI
Zemìdìlsví
ve svìtì
Úvìry poskytované bankami a dalšími úvìrovými institucemi na investice do odvìtví živoèišné výroby jsou subvencované státem prostøednictvím Integrovaného programu rozvoje.
Státní zemìdìlská politika
Rozvojová politika státu je zamìøena na restrukturalizaci a pozvednutí celého zemìdìlského odvìtví a má sloužit dosažení tìchto cílù:
a) vypoøádat se úspìšnì s podmínkami, které pøevládají v Evropské
unii a mezinárodní konkurenci;
b) další rozvoj sektoru;
c) využít pøíležitosti vtvoøené orientací EU a Všeobecnou dohodou
o clech a obchodu (GATT, nyní WTO).
Nejdùležitìjšími prvky rozvojové politiky je zvýšení produktivity
a konkurenèní schopnosti odvìtví, další využití komparativních výhod, zlepšení kvality produkce, modernizace podnikové a výrobní
struktury a zlepšení èinnosti institucí sloužících zemìdìlskému sektoru.
Konkretizace cílù:
– Rùst zemìdìlské produkce a zvýšení produktivity širšího zemìdìlského odvìtví (vè-etnì rybáøství a lesnictví) s ohledem na vyrovnaný rozvoje subsektorù a dùrazem na konkurenènost subsektorù a produktù.
– Pøístup k zemìdìlským podnikùm/oblastem/zónám jako integrovaným jednotkám a pøíprava a implementace integrovaných rozvojových programù založených na spoleèných socioekonomických,
pùdních a klimatických charakteristikách. Oblasti mají být soustøedìny do dvou hlavních kategorií nebo zón, to je „rovinné“ a
„horské“ zemìdìlské zóny, pøiè-emž každá má mít své vlastní rozvojové cíle, kapacity a vyhlídky.
– Zlepšení životní úrovnì zemìdìlcù.
– Udržení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na trhu zemìdìlských produktù.
– Setrvalý rozvoj zemìdìlství s ohledem na uchování životního prostøedí a minimalizaci negativního vlivu zemìdìlské èinnosti na prostøedí.
– Harmonizace s Evropskou unií, se základními zásadami spoleèné zemìdìlské politiky a spoleèné rybáøské politiky.
Vláda realizuje pro splnìní vyhlášených cílù øadu rùzných programù a projektù. Podstatnou složkou mnoha programù je poskytování
%
zvýhodnìného zemìdìlského úvìru, subvence a další pomoc zamìøená na stimulování rozvoje zemìdìlského sektoru a zlepšení pøíjmové
situace zemìdìlcù. Napøíklad v roce 1997 byl vyhlášen nový projekt
modernizace a zlepšení produkce zemìdìlských podnikù, který poskytuje subvence na úroky z úvìrù vydaných bankami a dalšími finanèními institucemi na kapitálové investice v zemìdìlství.
Øízením zemìdìlského odvìtví, rybáøství a lesnictví je povìøeno Ministerstvo zemìdìlství, pøírodních zdrojù a životního prostøedí.
S ministerstvem spolupracují a jsou mu podøízeny mimo jiné Zemìdìlský výzkumný ústav, Department pro veterinární služby, Department pro meteorologické služby, Department pro vodní hospodáøství, Department pro lesnictví a Department pro geologický prùzkum.
Zemìdìlský výzkumný ústav (ARI) provádí základní a aplikovaný
výzkum zamìøený na problémy rostlinné a živoèišné produkce a využití zemìdìlského potenciálu ostrova. V souèasné dobì zamìstnává
40 vìdeckých pracovníkù, specialistù v rùzných disciplinách zemìdìlské vìdy a asi 100 technikù, asistentù a administrativního personálu. Má k dispozici Centrální experimentální farmu v Athalasse
a øada pokusù se provádí ve výzkumných stanicích na rùzných místech ostrova.
Department pro veterinární služby odpovídá za prevenci, kontrolu
a likvidaci zvíøecích nemocí, za zdravotní ochranu lidí pøed nemocemi pøenášenými ze zvíøat a z potravin živoèišného pùvodu, za genetické zdokonalování zvíøat a podporu welfare zvíøat. Má ètyøi divize
a dvì subdivize na centrální úrovni, pìt oblastních veterinárních
stanic v distriktech a 12 místních veterinárních stanic, které pokrývají celé území Kyperské republiky.
Zemìdìlsví
ve svìtì
Po z e m ko v é ú p r a v y ( ko n s o l i d a c e p ù d y )
Scelování pozemkù a další pozemkové úpravy jsou dosud hlavním
opatøením, které má odstranit roztøíštìnost pùdy a zlepšit pøevládající vadnou strukturu držby pùdy, která je charakterizována malou
výmìrou zemìdìlských podnikù, nadmìrnou rozdrobeností parcel,
smíšenou držbou (užíváním) pùdy (pùda je držena formou nerozdìleného, duálního nebo kolektivního vlastnictví), nedostatkem zemìdìlských cest a nesprávným vymezením parcel. To vše vytváøí základní strukturální a technické pøekážky pro racionální rozvoj zemìdìlství. Koncem roku 1998 bylo dokonèeno 53 programù pozemkových úprav, které zahrnovaly celkovou plochu 12 800 ha, provádìlo se dalších 16 programù na ploše 4 700 ha a vláda podporovala
ještì 47 programù na ploše asi 12 500 ha. V oblastech, kde se provádìly programy, se zvìtšila prùmìrná výmìra parcel o 75 % a snížil se
poèet parcel z 31 024 na 12 065, to je o 61 % a poèet vlastníkù se
omezil o 33 %. Spoleèné vlastnictví dvou nebo více osob bylo zrušeno
a nerozdìlená forma vlastnictví byla eliminována o 89 %. Do konce
roku 1998 bylo také v rámci programu konsolidace pùdy vybudováno nebo opraveno 1 084 km zemìdìlských cest s celkovými náklady11 mil. CYP, které financoval stát.
Po v i n n é z e m ì d ì l s k é p o j i š t ì n í
Vládní Program zemìdìlského pojištìní zavádí povinné pojištìní úrod
proti ztrátám, které byly zpùsobeny mrazem, krupobitím, vichøicemi,
suchem a dalšími nezavinìnými vlivy. Pojištìní je diferencované pro jednotlivé druhy plodin a ovoce podle druhu rizika (napøíklad
u obilovin proti krupobití, suchu a rzi; u tøešní pouze proti poškození
úrody nadmìrným deštìm v dobì èasného zrání). Sazba pojistného placená zemìdìlci je 3 % z celkové hodnoty skliznì a je stejná pro všechny
plodiny zaøazené do programu povinného pojištìní. Vláda pøispívá
k èástce inkasované specializovanou pojišovací organizací na uhrazení škody velmi vysokými subvencemi (100 % od ledna 1998). Za období
1978–1998 zaplatili výrobci za pojištìní celkem 27,4 mil. CYP, zatímco
celková subvence státu dosáhla za stejnou dobu 49,9 mil. CYP.
Obchodní a ekonomická spolupráce Èeské republiky
s Kyperskou republikou
Od roku 1965 byla uzavøena øada bilaterálních smluv. Hospodáøské
a obchodní vztahy mezi ÈR a KR jsou upraveny Obchodní dohodou
z 23. 6. 1996 a Dohodou o zamezení dvojího zdanìní z 15. 4. 1980.
&
V odvìtví zemìdìlství byly podepsány dvì smlouvy, a to Dohoda mezi
vládou ÈR a KR o spolupráci na úseku veterinárním a Dohoda mezi
Ministerstvem zemìdìlství ÈR a Ministerstvem zemìdìlství, pøírodních zdrojù a životního prostøedí KR, obì 5.èervna 1997.
Obchodní výmìna mezi ÈR a KR vykazuje trvale aktivní bilanci ve
prospìch Èeské republiky. Podle údajù Kyperského ministerstva obchodu, prùmyslu a turistiky se Èeská republika umístila podle objemu vzájemného obchodu v roce 1999 na 42.místì z celkového poètu
222 sledovaných zemí. V rámci zemí støední a východní Evropy zaujímáme 7. místo v objemu dovozu z KR (za Ruskem, Ukrajinou, Bulharskem, SRJ, Rumunskem, Slovinskem a Maïarskem) a 6. místo
v objemu vývozu do KR (za Ruskem, Ukrajinou, Bulharskem, Rumunskem a Maïarskem).
Pøehled zahranièního obchodu mezi Èeskou republikou a Kyperskou republikou (mil. USD)
Vývoz ÈR do KR
Dovoz ÈR z KR
Bilance
1995
8,6
4,8
+3,8
1996
9,5
7,8
+1,7
1997
11,1
4,6
+6,5
1998
17,5
3,8
13,7
1999
8,8
4,5
4,3
Podle údajù Ministerstva prùmyslu a obchodu ÈR
V komoditní struktuøe vývozu do KR (1999) zaujímají zemìdìlské
produkty a potraviny a produkty odvozené z lesního hospodáøství
tyto podíly: živá zvíøata a živoèišné produkty 0,0 %, rostlinné produkty 0,0 %, živoèišné a rostlinné tuky 0,0 %, potraviny a nápoje
1,6 %, døevo a výrobky ze døeva 18,6 %, papír, karton a bunièina
4,7 %.
V komoditní struktuøe dovozu z KR (1999) zaujímají živoèišné výrobky a živá zvíøata 0,1 %, rostlinné produkty 64,3 %, živoèišné
a rostlinné tuky 0,0 %, potraviny, nápoje a tabákové výrobky 7,9 %,
døevo a výrobky ze døeva 0,0 %.
Po u ž i t é z d r o j e :
Zemìdìlsví
ve svìtì
1. The official web site of the Republic of Cyprus, Press and Information
Office (PIO) Lefkosia (Nikosia), Cyprus
2. The Pre–accesion Economic Programme of the Republic of Cyprus
3 . C I A – T h e Wo r l d Fa c t b o o k 2 0 0 0 – C y p r u s
4 . FA O P r o d u c t i o n Ye a r b o o k , R o m a 1 9 9 3 – 2 0 0 1
5. Agenda 2000, Regular repor t 1998 from the Commission on Cyprus´s
progres towards accesion. Bulletin of the EU, suppl. 15/98
6. The challenge of enlargement Commission opinion on the application
by the Republic of Cyprus for membership. Bull.of the EC, suppl. 5/93
7 . E k o n o m i c k ý s e r v i s M Z V È R – h t t p : / / w w w. e x p o r t . c z / j t i 1 . h t m – K y p r
D r. J e n a J a v ù r k o v á , C S c .
'
Zemìdìlství
Mexika
Oficiální název:– Spojené
státy
mexické,
Estados
Unidos Mexicanos
Zemìdìlsví
ve svìtì
Obecné údaje
Státní zøízení a administrativní èlenìní: zastupitelská demokratická federální republika, 31 relativnì samostatných státù (vláda, parlament, guvernér) plus federální distrikt v èele s regentem,
na jehož území leží hlavní mìsto Ciudad de México (asi 25 mil. obyvatel, nadmoøská výška 2250 m). Prezident je volen na 6 let, od r. 2000
Vicente Fox Quesada. Agrární sektor na federální úrovni spravuje
Sekretariát pro zemìdìlství, živoèišnou výrobu, rozvoj venkova, rybáøství a výživu (SAGARPA), který vede Javier Usabiaga.
Obyvatelstvo: 97 483 412 (sèítání v únoru 2000), prùmìrný roèní
pøírùstek za minulých deset let 1,9 %, více než tøetina obyvatel je
mladší než 14 let. V posledních letech tendence ke zpomalení populaèního rùstu. Pomìrnì øídké osídlení (50 obyvatel/km2 ), ale velmi
nerovnomìrné (federální distrikt 5643 obyvatel/km2, øada chudých
státù 12 obyvatel/km 2). Etnické složení: 57 % míšenci indiánskohispánského pùvodu, 23 % evropský pùvod, 17 % Indiáni, 1 % ostatní. Silný vliv církve – 89 % obyvatel vyznává øímskokatolické náboženství, 6 % protestantské. Vìtšina obyvatel žije ve mìstech, podle
FAO asi 24 % obyvatel jsou vesnièané (zemìdìlci), mládež a celé rodiny utíkají z venkova do mìst v oèekávání lepších ekonomických
podmínek, rozšiøují se chudé pøedmìstské slumy.
Úøední jazyk: španìlština, mluví se také anglicky, španìlsky, na
venkovì místní jazyky (náhuatl, mayské dialekty).
Rozloha: 1 972 447 km2 (25krát vìtší než ÈR), hranièí s tøemi státy
(hranice 3 326 km s USA, 962 km s Guatemalou, 250 km s Belize),
9 330 km moøské pobøeží (Tichý oceán, Karibské moøe, Mexický
záliv).
Pøírodní podmínky: mimoøádná a ve svìtì ojedinìlá rùznorodost
povrchu a klimatu na pomìrnì malém území – vysokohorská pásma,
názorní plošiny, pouštì a polopouštì, hluboká údolí, úrodné nížiny.
Klima sahá od tropického po pouštní – oblasti s roèními srážkami
4000 mm až po velmi suché, prùmìrné roèní teploty 26 oC do 10o C.
Podle výskytu srážek a teplot pøipadá na horké subhumidní oblasti
23 % území, na suché 28 %, na velmi suché 21 % a na mírné subhumidní 21 %. Nìkteré oblasti jsou témìø bez vegetace (pouštì, vysoké
hory s celoroèním snìhovou pokrývkou), na polopouštích rostou
hlavnì kaktusy a køoviny, v nìkterých oblastech se vyskytují džungle a deštné pralesy s porosty až 40 m vysokými, dále rozsáhlé pastviny, jehliènaté i listnaté lesy, mangrovníková pobøežní území, pomìrnì úrodné náhorní planiny s obdìlávanou pùdou, nížiny
s vysokými teplotami vhodné pøi závlahách pro pìstování tropických
plodin. Pestrost flóry na území Mexika pøedstavuje zastoupení prakticky všech druhù rostlinných spoleèenstev známých ve svìtì. Délka
moøského pobøeží skýtá dobré podmínky pro rozvoj rybolovu. Mexiko má pomìrnì velké bohatství nerostných surovin, v poslední dobì
nejvìtší význam nalezištì nafty a tradiènì zdroje støíbra. Specifický
charakter pøírodních podmínek ovlivnil podstatným zpùsobem formování struktury zemìdìlské produkce, její specializaci a rozmístìní.
Ekonomika: Mexiko bylo zaøazeno mezi prùmyslovì vyspìlé státy
a v roce 1994 pøijato za øádného èlena OECD. Pøevládá tržní hospodáøství se smíšeným moderním a tradièním prùmyslem a zemìdìlstvím. Narùstá pozice soukromého sektoru a vliv trhu, zejména po
zaèlenìní Mexika do Severoamerické dohody o zónì volného obchodu
NAFTA (Nord American Free Trade Agreement) z roku 1994, jejímiž
èleny jsou USA, Kanada a Mexiko.
Základní makroekonomické ukazatele svìdèí o rùstu a relativnì
pøíznivém stavu mexické ekonomiky. Stav v roce 1999: HDP
574 445,1 mil. USD; HDP na obyvatele 5 727,5 USD (v paritì kupní
síly 8 500 USD); pøírùstek HDP 3,7 % (odhad 5,0 % v 2000); podíl na
tvorbì HDP: zemìdìlství 4,3 %, prùmysl 28 %, služby 67,7 %; míra
inflace 15 % (odhad 10,0 % v 2000), míra nezamìstnanosti 3,2 %. Za
tìmito statistickými údaji se skrývá vysoká pøíjmová disparita mezi
obyvatelstvem (existují vyslovenì chudé rodiny žijící na pokraji
existenèního minima) a poèetné skupiny polozamìstnaných a nezamìstnaných lidí, kteøí nejsou registrováni.
!
Zemìdìlsví
ve svìtì
Penìžní jednotka: nové mexické peso – MXN/100 centavos; bìžný
kurz 6,061 MXN = 1 USD (21,2.2001); 1 MXN = 4,33 CZK (17.5.2001).
Bilance zahranièního obchodu je pasivní – v bìžných cenách FOB
1999 byla hodnota celkového exportu 136,8 mld. USD (nafta a naftové produkty, støíbro, káva, bavlna), hodnota importu 142,1 mld. USD
(stroje, elektronika, automobilové souèásti, oceláøské produkty, obiloviny). Agrární zahranièní obchod je rovnìž pasivní (v roce 1998
pasivní saldo 1,638 mld. USD). Zemìdìlské produkty a potraviny se
podílely na celkovém exportu 10,7 % a na celkovém importu 10,2 %
(podle FAO). Z vnìjších faktorù mají rozhodující vliv na mexickou
ekonomiku USA, které jsou také hlavním obchodním a investièním
partnerem Mexika.
Prùmysl je zamìøen zejména na zpracovatelský prùmysl, mezi hlavní odvìtví se øadí potravináøský prùmysl, strojírenství, chemický,
textilní a kožedìlný prùmysl. Znaèný význam má metalurgie, døevozpracující, ropný, papírenský a tabákový prùmysl. Velká èást prùmyslové výroby je soustøedìna do tzv. maquiladoras, což jsou montovny øízené zahranièním (hlavnì americkým) kapitálem. Významná
je tìžba ropy, støíbra, mìdi, zlata, olova, zinku, zemního plynu
a døeva.
Sektor služeb je nejvýznamnìjším odvìtvím mexické ekonomiky.
Jeho mimoøádnì dùležitou složkou je oblast cestovního ruchu. Pøíjmy z turistiky byly v roce 1998 druhým nejvìtším zdrojem deviz
pøed maquiladoras a pøed exporty ropy. Cestovní ruch produkuje
v posledních letech 10 % HDP a vytváøí 2 miliony pøímých a 10 milionù nepøímých pracovních pøíležitostí.
Infrastruktura dosud nedosahuje standardní úroveò vyspìlých
zemí. Rozvojové a modernizaèní programy realizované v posledních
letech podstatnì zlepšily silnièní a dálnièní sí a telekomunikaèní
propojení uvnitø zemì i se zahranièím. Na území Mexika je v provozu
253 993 km silnic a dálnic (polovina má zpevnìný povrch), 26 622 km
železnièních tratí, 55 mezinárodních a 29 vnitrostátních letiš, 108
pøístavù, 3 000 km splavných øek a pøímoøských kanálù, 11 mil.
telefonních linek.
Zemìdìlství
Zemìdìlství je tradiènì jedním z nejdùležitìjších odvìtví mexického
hospodáøství. Místní klimatické podmínky v nìkterých oblastech
umožòují i nìkolik sklizní do roka a znaènou pestrost produkce od
výroby plodin mírného pásma a chovu hospodáøských zvíøat až po
pìstování tropického ovoce. Znaèný význam má také rybolov a lesní
hospodáøství. Zpùsoby provozování zemìdìlství jsou velmi rozmanité. Vedle tradièního naturálního hospodaøení pro uživení rodiny existují farmy s moderní technologií vyrábìjící ve velkovýrobním mìøítku produkty pro trh a export. Drobní zemìdìlci vytváøejí družstevní
organizace tzv. ejido (echido), které mají rùznou náplò a formu (spoleèný nákup strojù, budovy, skladištì, odbyt produktù, v nìkterých
pøípadech spoleèné obdìlávání polí). Dosud nebyla dokonèena pozemková reforma, velká èást pùdy ve vlastnictví latifundistù.
Vy b a v e n í z e m ì d ì l s t v í p ù d o u a v ý r o b n í m i p r o s t ø e d k y
Z celkového území je obdìláváno necelých 15 % pùdy, pøirozené pastviny zaujímají asi 38 %, lesy 22 %, pouštì, polopouštì a hory 21 %
a ostatní využití 4 %. Podle FAO tvoøí výmìra orné pùdy 27 300 tis. ha,
z toho 2 100 tis. ha víceletých porostù na orné pùdì (celkem 14,3 %
z celkového území). Pro intenzivní využití orné pùdy by bylo nutné
zavlažovat asi 80 %, ve skuteènosti jsou vybudována závlahová zaøízení pouze na 6 500 tis. ha (24 %). Na jednoho obyvatele pøipadá pøibližnì
0,24 ha orné pùdy a asi 0,76 ha extenzivních pastvin.
V roce 1999 mìlo zemìdìlství k dispozici celkem 172 000 traktorù
(na jeden traktor 158,7 ha orné pùdy) a 19 500 obilních sklízecích
mlátièek (na jeden stroj 516,8 ha obilních ploch).
Pracovní síly v zemìdìlství
Zemìdìlské odvìtví zamìstnávalo v roce 1999 celkem 8,744 mil. aktivních pracovních sil, to je 22,1 % z celkového poètu ekonomicky
èinných osob. Od roku 1990 se poèet zemìdìlských pracovníkù mírnì zvyšoval, ale rostl pomaleji než v ostatních odvìtvích národního
!
hospodáøství, což se projevilo v relativním poklesu zamìstnanosti
v zemìdìlském sektoru (v 1990 èinil podíl zemìdìlství na celkovém
poètu ekonomicky èinných osob 27,8 %).
Za roky 1996 až 1999 nastal obrat ve vývoji – v celostátním mìøítku
se poèet zemìdìlských pracovníkù snížil o 0,7 % hlavnì kvùli urbanizaci absorbující pùdu a práci ve státech centrálního Mexika.
V tìchto státech èinil roèní úbytek zemìdìlských pracovníkù 7,6 %,
v ostatních státech se naopak jejich poèet zvyšoval, a to o 3,8 %
roènì.
Z celkového poètu zemìdìlských pracovníkù ve stáøí nad 12 rokù je
asi 2,3 mil. v námezdním pracovním pomìru, 3,5 mil. pracuje bez
mzdy na rodinných farmách, a 136 000 pracovníkù má speciální zaøazení (pøedevším obsluhují zemìdìlské stroje).
Zamìstnanost v zemìdìlském sektoru je relativnì vysoká vzhledem
k tomu, že toto odvìtví produkuje necelých 5 % HDP. Z toho lze vyvozovat, že pracovní potenciál je slabì využit a zemìdìlství se vyznaèuje ve srovnání s ostatními odvìtvími velmi nízkou produktivitou
práce (odhaduje se, že v ostatních odvìtvích ekonomiky je produktivita 5krát vyšší). Zvláštì vysoká relativní zamìstnanost je v chudých mexických státech, kde lidé mají málo pøíležitostí k jinému
zamìstnání – napøíklad v nejchudším mexickém státu Chiapasu je
v zemìdìlství 56 % práceschopného obyvatelstva.
Zemìdìlsví
ve svìtì
Závislost Mexika na dovozech potravin
Pøi intenzivnìjším hospodaøení by vybavení zemìdìlství pùdou a pracovními silami mìlo zajistit plnou sobìstaènost zemì v potravinách.
V souèasné dobì však produkce mexického zemìdìlství nestaèí plnì
uspokojit potøeby pøirùstajícího obyvatelstva základními potravinami. V souèasné dobì je Mexiko èistým dovozcem pšenice a mouky,
kukuøice, rýže, mléka a mléèných výrobkù, sójových bobù a masa.
Roèní dovozy kukuøice se pohybují kolem 6 mil t, sobìstaènost je asi
73 %. Závislost na dovozech kukuøice se zvyšuje s rostoucími požadavky živoèišné produkce na krmiva, ale také proto, že kukuøice je
stále tradièní surovinou pro výrobu národního jídla tortilly (kukuøièné placky). Pšenice a pšenièné mouky se roènì dováží asi 2 mil. t,
sobìstaènost dosahuje pouze 62 %. Obiloviny a výrobky z nich se
podílejí na agrárním importu asi 21 %. Mexiko je závislé také na
dovozech všech hlavních živoèišných produktù. V roce 1998 dosáhly
èisté dovozy èerstvého, chlazeného a zmrazeného masa 798,7 tis. t,
v tom hovìzího 227,6 tis,. t, vepøového 73,6 tis.t, drùbežího
280,1 tis. t.
Produkce zeleniny, ovoce a cukru plnì hradí domácí potøebu a navíc
umožòuje urèitou èást exportovat. Zelenina a ovoce se podílejí 46 %
na celkovém agrárním exportu. Na export jdou pøedevším produkty
pìstované v tropickém pásmu. Roènì se vyváží kolem 245 tis. t banánù (14 % produkce), 1 009,6 tis. t tøtinového cukru a 193,9 tis. t
nepražené kávy a 882,3 tis. t rajèat.
Rùst pøíjmù a pøírùstky obyvatelstva budou vyvolávat zvýšení domácí poptávky po obilovinách a drùbežím mase a v menším rozsahu
též po vepøovém a hovìzím mase a mléèných produktech. Pøedpokládá se, že vzhledem k nepøedvídatelnému poèasí a nedostateèným vodním zdrojùm bude Mexiko v dohledné budoucnosti nadále silnì závislé na dovozech potravin.
Rostlinná výroba
Ve struktuøe osevních ploch mají výsadní postavení obiloviny
(37 %). Mimoøádný význam má kukuøice jako krmná plodina i tradièní potravina domorodcù. Na ploše obilovin se podílí kolem 72 %
a na produkci obilovin 64 %. Dùležitou obilovinou je èirok (18 %
obilních ploch), postupnì se rozšiøuje pìstování s význam pšenice.
Vedle obilovin má dùležité místo produkce luštìnin (3krát vìtší plocha než pšenice), hlavnì fazolí s velmi bohatým sortimentem druhù
a odrùd. Brambory se pìstují na velmi malé ploše. Hektarové výnosy
plodin mírného pásma jsou ve srovnání s Evropou i s Èeskou republikou nízké. Vedle plodin mírného pásma se pìstuje rozsáhlá škála tropických a subtropických produktù (káva, kakao, tabák, bavlník, cukrová tøtina, rùzné druhy olejnin, ovoce). V pøepoètu na oby-
!
vatele je výroba základních plodin kromì zeleniny, ovoce, cukru
a speciálních plodin na nízké úrovni, která nestaèí k uspokojení domácí poptávky.
Plochy, prùmìrné hektarové výnosy a produkce základních plodin
v Mexiku, rok 1999
Plocha
1000 ha % z orné
Obiloviny celkem 10 079
– kukuøice
7 224
– èirok
1 850
– pšenice
639
– jeèmen
217
– rýže
83
Luštìniny
1 943
Sója
81
Podzemnice olejná
89
Sezamové semeno
62
Bavlníkové semeno 145
Brambory
67
Cukrová tøtina
627
Kávovník (zrno)
690
Kakaovník (boby)
89
Rajèata
72
Kvìták
17
Tykve
31
Okurky
16
Paprika zeleninová 169
Karotka
14
Melouny cukrové
31
Vinné hrozny
43
Tabák
27
Zemìdìlsví
ve svìtì
36,92
26,46
6,78
2,34
0,79
0,30
7,12
0,30
0,33
0,23
0,53
0,25
2,30
2,53
0,33
0,26
0,06
0,11
0,06
0,62
0,01
0,05
0,16
0,01
Produkce
Výnos
na obyv.,
–1
1000 t
kg.ha
kg
2 843 28 651
294,26
2 536 18 324
188,20
3 404
6 297
64,67
4 809
3 072
31,55
2 159
469
4,82
4 816
399
4,10
719
1 396
14,34
1 616
132
1,36
1 404
125
1,28
578
36
0,37
2 974
433
4,45
22 593
1 503
15,44
73 342 46 000
472,45
439
303
3,11
417
37
0,38
31 331
2 253
23,14
12 281
210
2,16
14 194
440
4,52
26 875
430
4,42
11 470
1 934
19,86
23 013
320
3,29
16 129
500
5,14
11 058
476
4,89
1 693
46
0,47
Pramen: Production Yearbook 1999, výpoèty ÚZPI
Produkce zeleniny (vèetnì melounù)celkem: 9 343 tis.t, na obyvaele
95,96 kg
Produkce ovoce celkem: 11 498 tis. t, na obyvatele 118,09 kg (pomeranèe, avokádo, banány, jahody, papája, mango, ananasy a další)
Produkce surového tøtinového cukru celkem: 4 755 tis. t, na obyvatele 48,84 kg
Produkce bavlnìného vlákna celkem: 151 tis. t, na obyvatele 1,55 kg.
Živoèišná výroba
Stavy hospodáøských zvíøat
Dominantním odvìtvím je chov skotu, ale jeho poèetní stav se za
posledních deset let snížil o 6 % na 30 293 tisíc kusù. Na 100 ha
pøirozených pastvin pøipadá asi 42 kusù skotu. Skot se chová pøedevším pro maso, stavy dojnic se na celkovém poètu podílejí 22 %;
jejich poèet se za sledované období zvýšil o 5 %. Rozsáhlé pastviny
umožòují také extenzivní chov ovcí a koz. Muly, osli a konì se chovají hlavnì jako tažná zvíøata v oblastech s nízkým stupnìm mechanizace a drsnìjším podnebím. Stavy prasat se za období 1989–91
snížily o 12 %. Progresivnì se vyvíjí odvìtví drùbeže, za deset let se
stavy zvýšily o 70 %.
Produkce živoèišných výrobkù se za posledních deset let znatelnì
zvýšila, ale dosud zdaleka neodpovídá rostoucí poptávce zvláštì
ve mìstech s vyššími pøíjmy. V roce 1999 se vyrobilo o 50 % více
masa než v období 1989–91, ale souèasná produkce 44 kg na jednoho obyvatele je ve srovnání s Evropou i s ÈR velmi nízká. Nejvìtší
èást produkce pøipadá na drùbeží maso (18 kg na obyvatele) jehož
spotøeba a obliba rychle stoupá také díky široké síti stánkù a restaurací nabízejících grilované brojlery. Tržní produkce drùbežího
masa pochází pøevážnì z velkovýrobních drùbežáren, které pracují
na bázi nakupovaných krmiv.
Produkce kravského mléka se zvýšila za uvedené desetiletí o 40 %.
Zvýšila se také prùmìrná dojivost, ale souèasných 1 326 kg mléka
!!
na jednu dojnici je stále hluboko pod prùmìrnou úrovní Evropy
(4 986 kg) a zejména USA (7 798 kg).
Vývoj stavù hospodáøských zvíøat v Mexiku za období 1989–91 až 1999 (tisíc kusù)
1989–1991
Konì
Muly
Osli
Skot celkem
– dojnice
Prasata
Ovce
Kozy
Drùbež
6 172
3 180
3 187
32 194
6 383
15 715
5 862
10 404
254 000
1997
1998
6 250
3 270
3 250
30 772
6 500
15 735
5 987
9 208
404 000
6 250
3 270
3 250
30 500
6 600
14 994
5 990
9 381
420 000
1999
6 250
3 270
3 250
30 293
6 700
13 855
5 900
8 800
432 000
Index
1999:89–91
101
103
102
94
105
88
101
85
170
Produkce živoèišných výrobkù v Mexiku za období 1989–1991 až 1999 (tisíc t)
Maso celkem
– hovìzí a telecí
– ovèí a jehnìèí
– kozí a kùzleèí
– vepøové
– drùbeží
Mléko kravské
– kg/dojnici
Sýry
Máslo
Vejce
1989–1991
2 839
1 155
25
37
765
780
6 336
992
115
31
1 066
1997
3 904
1 340
30
35
939
1 485
8 091
1 245
130
33
1 329
1998
4 127
1 380
30
38
961
1 634
8 574
1 299
140
55
1 461
Pramen: FAO Production Yearbook 1999, výpoèty ÚZPI
1999
4 289
1 390
32
38
990
1 756
8 885
1 326
143
60
1 605
1999:89–91
151
120
128
103
129
225
140
134
124
194
151
kg/obyvatele
44,05
14,28
0,33
0,39
10,17
18,04
91,25
–
1,47
0,62
16,48
Zemìdìlská politika
Zemìdìlsví
ve svìtì
Hlavní nástroje zemìdìlské politiky
Po pøijetí do OECD a uzavøení Severoamerické dohody o zónì volného trhu NAFTA v roce 1994 bylo Mexiko zahrnuto do procesu otevírání ekonomiky pro mezinárodní konkurenci a omezování intervence vládních agentur na národních trzích se zemìdìlskými produkty.
Došlo k prudkému ústupu od opatøení na podporu cen obilovin, luštìnin a olejnin a pøesunu podpory na pøímé platby výrobcùm. Tyto
pøímé platby prostøednictvím programu PROCAMPO zaèaly už v roce
1994. Hlavní mechanismus cenové intervence uplatòuje u kukuøice
Národní základní potravinová spoleènost CONASUPO, která nakupuje kukuøici od výrobcù za vyšší cenu, než je subvencovaná spotøebitelská cena a rozdíl hradí ze státních finanèních transferù. Subvencování tortilly bylo zrušeno na konci roku 1998. Avšak subvence
pro nákupèí pšenice, kukuøice, èiroku a rýže v nìkolika mexických
státech poskytované prostøednictvím služby na podporu zemìdìlského marketingu (ASERCA) budou ještì nìkolik let pokraèovat. V roce
1996 vláda zahájila øadu programù pod spoleèným názvem ALIANZA
PARA EL CAMPO (Aliance pro zemìdìlství). Tyto programy jsou èásteènì financovány jednotlivými mexickými státy a jsou orientovány
hlavnì na investice. V roce 1997 byl dodateènì vyhlášen program
nouzového zamìstnání pro farmáøe a zemìdìlské dìlníky s nízkými
pøíjmy a zaøazen mezi programy v rámci ALIANZA.
Úroveò finanèní podpory mexického zemìdìlství
Podle kalkulací OECD na základì jednotné srovnávací metody bylo
v roce 1998 vydáno ze všech zdrojù (transfer od daòových poplatníkù, spotøebitelské danì a pøímé výdaje státního rozpoètu) na podporu mexického zemìdìlství celkem 4 605 mil. USD.Tato suma pøedstavuje podle jednotného ukazatele tzv. PSE (Producer Support Estimate – odhad podpory výrobcù) 19 % z hodnoty celkové zemìdìlské produkce a 1,3 % hrubého domácího produktu. Ve srovnání s ostatními
èlenskými zemìmi byla úroveò podpory v Mexiku nižší než OECD
!"
prùmìr (38 %), EU (45 %), USA (22 %) a extrémnì nižší než v Norsku,
Švýcarsku, Islandu, Jižní Koreji, Japonsku (59 – 70 %). V pøepoètu
na hektar zemìdìlské pùdy èinila èástka PSE 44 USD (OECD prùmìr
210 USD) a na jednoho plnì èinného pracovníka 1 000 USD (prùmìr
OECD 11 000 USD). Subvencování komodit podle ukazatele PSE: pšenice 30 %, kukuøice 32 %, ostatní obiloviny 21 %, rýže 2 %, olejniny
11 %, cukr 34 %, mléko 44 %, hovìzí maso 5 %, vepøové maso 37 %,
drùbež 4 %.V rámci program ALIANZA bylo za rok 1998 vydáno celkem 374,2 mil. USD, na které pøispìly mexické státy 32 %.
Obchod mezi Èeskou republikou a Mexikem
Zemìdìlsví
ve svìtì
Celkový obchod
Vzájemný obchod mezi ÈR a Mexikem se rozšiøuje – zvyšuje se hodnota dovozu i vývozu, ale celková bilance je pasivní. V roce 1999
èinila hodnota èeského exportu do Mexika 695 mil. CZK (FOB, bìžné
ceny), hodnota importu z Mexika 1 084 mil. CZK (FOB bìžné ceny),
saldo – 389 mil. CZK., v roce 1999 bylo saldo rovnìž pasivní
(– 55 mil. CZK), v roce 1997 aktivní (+166 mil. mil. CZK). Hlavními
exportními položkami jsou již tradiènì textil, obuvnické a kožedìlné
stroje, obrábìcí stroje, sklenìná a kovová bižuterie, chemické a farmaceutické produkty, polygrafické stroje, dekorativní a užitkové sklo,
kovové roury, kulièková ložiska, hudební nástroje. V èeském dovozu z Mexika se uplatòují zejména komponenty automobilových motorù, káva, banány, konzervované ovoce, koøení, chemické suroviny,
výrobky z plastických hmot, ploché válcované výrobky, klimatizaèní zaøízení, kanceláøské pøístroje, potøeby pro domácnost.
Podíl obchodu s Mexikem v celkovém zahranièním obchodu ÈR je
pomìrnì malý – v roce 1999 èinil podíl exportu do Mexika z celkového
exportu ÈR jen 0,11 %, podíl dovozu z Mexika na celkovém dovozu
ÈR jen 0,07 %.
Agrární obchod
V exportu ÈR do Mexika jsou zastoupeny zemìdìlské produkty a potraviny vcelku nepatrným procentem – oficiální statistika zahranièního obchodu ÈR uvádí za rok 1999 vývoz v hodnotì 2 mil. CZK (jde
o skupinu nápoje a tabák), což pøedstavuje 0,29 % z hodnoty celkového exportu.
V importu z Mexika mají zemìdìlské produkty a potraviny vìtší zastoupení – v roce 1999 èinila hodnota dovozu tìchto komodit celkem
80 mil. CZK (7,38 % z hodnoty celkového importu) – na této hodnotì
se podílely potraviny a živá zvíøata 50 mil. CZK, nápoje a tabák
29 mil. CZK, rostlinné a živoèišné tuky, oleje a vosky 1 mil. CZK.
Bilance agrárního exportu je pasivní – v roce 1999 èinila hodnota
záporného salda 78 mil. CZK, což pøedstavuje 20 % na hodnotì celkového salda obchodu ÈR s Mexikem!
Statistika obchodu Èeské republiky s Mexikem (mil. CZK (FOB v bìžných
cenách)
1997
Celkový import z Mexika
421
Celkový export do Mexika
587
Bilance
+ 166
Agrární import
Potraviny a živá zvíøata
73
Nápoje a tabák
10
Rostl. a živ. tuky a oleje
–
Agrární export
Potraviny a živá zvíøata
0
Nápoje a tabák
0
Rostl. a živ. tuky a oleje
–
Bilance agrárního obchodu
Živá zvíøata a potraviny
–73
Nápoje a tabák
–10
Rostl. a živ. tuky a oleje
–
1998
766
711
–55
1999
1 084
695
–389
% r. 1999 *)
0,11
0,07
–
55
15
1
50
29
1
4,61
2,68
0,09
0
0
0
0
2
0
0
0,29
0
–55
–15
–1
–50
–27
–1
12,85
6,94
0,26
*) Procento v roce 1999: u celkového obchodu s Mexikem = podíl na celkovém zahranièním obchodu ÈR, u agrárního obchodu = podíl na celkovém
obchodu ÈR s Mexikem
Pramen: Zahranièní obchod Èeské republiky – Roèenka 1999, I. díl – ÈSÚ
listopad 2000
!#
Zemìdìlsví
ve svìtì
Letošní sklizeò a bilance
øepky v Polsku
Produkce øepky v letošním
roce bude pøibližnì stejná
jako v roce 2000, kdy se sklidilo celkem 958 000 t. Celková osevní plocha pro sklizeò
2000 je asi 429 000 ha, to
znamená o 2 % menší než
v loòském roce.
Poznatky
ze svìta
Po u ž i t é z d r o j e :
FAO P r o d u c t i o n Ye a r b o o k 1 9 9 9 , v o l . 5 3 , R o m a 2 0 0 1
FAO Tr a d e Ye a r b o o k 1 9 9 8 , v o l . 5 2 , R o m a 1 9 9 9
Zahranièní obchod ÈR – Roèenka 1999, ÈSÚ 2000
Agricultural Outlook, 2001, è. 1/2
Lexikon zemí – Mexiko
Agricultural policies in OECD countries 1999, Paris OECD 1999
Wo r l d G r a i n , 2 0 0 1 , è . 4
Internet
D r. J e n a J a v ù r k o v á , C S c .
Odrùdy ozimé øepky však byly osety na ploše 395 000 ha, to je o 7 %
více než v pøedchozí sezónì, zatímco plocha 34 000 ha jarní øepky je
proti loòskému roku o polovinu menší. Letošní rùstové podmínky
byly pro øepku všeobecnì pøíznivé, takže se pøedpokládají vyšší hektarové výnosy, které by kompenzovaly zmenšení celkové osevní plochy.
Ceny øepky mohou být v letošním tržním roce vyšší než loni. Poslední odhady udávají, že nákupní cena ve tøetím ètvrtletí 2001 mùže
dosáhnout asi 820 PLN/t (v pøepoètu podle bìžného kurzu asi
8 026 CZK/t). Ani tato cena však nebude znamenat podstatnou zmìnu
relativní rentability ve vztahu k obilovinám, takže podle názoru odborníkù nedojde bìhem pøíštího roku k podstatným zmìnám
v rozsahu pìstování øepky.
Odhaduje se, že letos bude zpracováno asi 860 000 t øepky, což je
o 3 % více než loni. Toto množství je o 28 % menší, než umožòuje
celková produkèní kapacita domácích lisoven (1,2 mil. t roènì). Produkce øepkového oleje mùže dosáhnout asi 350 000 t a øepkových
výliskù asi 480 000 t.V obou pøípadech by to bylo proti minulému
roku zvýšení o 10 000 t.
Vzhledem k oznámení vlády o subvencování exportu øepkového semen se pøedpokládá urèité zvýšení exportu. Avšak bilance zahranièního obchodu s touto komoditou se proti minulému roku podstatnì
nezmìní a bude nadále pasivní. Hodnota exportu se odhaduje na asi
50 mil. USD, hodnota importu na 350 mil. USD, takže pøedpokládaný deficit asi 300 mil. USD se bude blížit deficitu 298 mil. z roku
2000 a bude vìtší než 195 mil. USD z roku 1999. V tržním roce 2000/
01 bylo z Polska vyvezeno celkem 28 000 t øepkového semene (asi
3 % z celkové skliznì) ve srovnání s 326 000 t (29 % celkové skliznì)
ve srovnání s rokem 1999/2000, což umožnila bohatá sklizeò v roce
1999.
A g F d E . E u r. , 2 0 0 1 , è . 2 2 5 , s . 2 2
Zabránit vymývání
dusíku
Hnojení dusíkem se zamìøuje pøedevším na výši
a kvalitu výnosu pìstovaných plodin. Neménì dùležité
je
však
pøihlížet
i k vlivu dusíku na životní prostøedí. Jde zejména
o jeho vymývání v dùsledku hnojení a nebezpeèí zatížení podzemních vod.
(Jav)
Je proto nutné využívat pøi aplikaci této živiny veškerých možností,
které omezují, popø. zabraòují vymývání dusíku. Patøí k nim mimo
jiné i využívání stabilizátorù dusíku (inhibitorù nitrifikace), perspektivní se ukazuje i aplikace dusíku v amonné formì.
V první èásti svého pøíspìvku se nìmecký odborník zabývá tím, jaké
procesy probíhají v pùdì i v rostlinì pøi hnojení založeném na pøísunu amonného dusíku (tedy s žádným, popø. malým zastoupením
nitrátù).
Je známé, že využitím hnojiv s obsahem stabilizátorù dusíku (inhibitorù nitrifikace), ale také hnojiv neobsahujících nitráty, se dosahuje èasto pomalejšího, pozvolného pùsobení dusíku. Této skuteènosti se èasto využívá k tomu, aby se tìmto hnojivùm bez nitrátù
pøipisovala možnost uvolòování dusíku v dobì, kdy není zapotøebí.
Spolu s viditelným pùsobením dusíku z nitrátù, které vykazuje bujný rùst a sytì zelené zbarvení porostù, bývá tato argumentace pøijímána. Odborníci se nyní zamìøili na podrobnìjší sledování všech
rozdílù pøi aplikaci dusíku v nitrátové formì (NO3–) a amonné formì
(NH4+).
Harmonický rùst zaèíná v koøenech
Pøíjem dusíku koøeny se uskuteèòuje zèásti pasivnì, zèásti aktivnì,
a to výmìnou iontù OH – a HCO3–, popø. H+ za ionty NO 3–, popø. NH4+
. Zatímco iont NH 4+ je sorpènì vázán na pùdní komplex, nitráty jsou
velmi pohyblivé, osmoticky úèinné a jejich transport se v rostlinì
uskuteèòuje xylémem do listù, kde je redukován a pøemìnìn na pro-
!$
Poznatky
ze svìta
teiny. Iont NH4+ se naproti tomu již v koøenech zabudovává do uhlíkového skeletu pøi tvorbì aminokyselin a amidù a posléze se transportuje do rostliny a využívá mj. pøi tvorbì proteinù.
Tyto pochody pak odpovídají opticky viditelné reakci rostlin na rùzné formy dusíku.Vysoká nabídka nitrátového dusíku v pùdì vede
k jeho vysokému pøíjmu rostlinou. Pøijatý dusík je pak transportován do listù a zde se za vysoké potøeby energie opìt redukuje. Tento
pochod vede k intenzivnìjší tvorbì chlorofylu, která se projevuje
výrazným zeleným zbarvením porostu.
Jinak probíhá tento proces pøi výživì rostlin na bázi dusíku v amonné
formì. Redukce amonného dusíku není v tomto pøípadì nutná; dodateèná tvorba chlorofylu, která je potøebná po aplikaci nitrátù,
neprobíhá, takže se neprojeví ani výraznìji zelené zbarvení rostlin.
Energetická nároènost pøi tvorbì proteinù je tedy pøi výživì rostlin
na bázi amonného dusíku nižší než pøi hnojení nitrátovým dusíkem.
Zvláštì za stresových podmínek (napø. nedostatek svìtla v èasném
jaru) se projeví takováto pøednost velmi intenzivnì.
Kromì aktivního pøíjmu amonného dusíku a jeho okamžité pøemìny
na proteiny již v koøenech se vytváøí i rovnováha k syntéze uhlohydrátù v nadzemní èásti rostlin. Vývoj nadzemní èásti i koøenù se
podle nìmeckého odborníka pøi této výživì dostává pøi vysokém rùstovém potenciálu do harmonické rovnováhy. Forma dusíku v pùdì
tedy vykazuje vliv na tvorbu koøenù. Výživa rostlin na bázi amonného dusíku podporuje podstatnì intenzivnìjší tvorbu postranních
koøenù a vede ke snížení hodnoty pH v rhizosféøe, aniž by podstatnì
ovlivòovala pH pùdy. V dùsledku tohoto procesu se zlepšuje schopnost jak pøíjmu vody, tak živin rostlinou. Navíc se i další živiny,
napø. fosfor a stopové prvky (napø. mangan) mobilizují a stávají dostupné pro rostliny.
Èetné uvedené pøednosti výživy rostlin na bázi amonného dusíku bylo
možné prokázat i v polních podmínkách. Jsou pøitom tím výraznìjší,
èím lépe se podaøí udržet dusík v amonné formì v pùdì po co nejdelší
èasové období.
Využitím stabilizátorù dusíku optimalizovat hnojení
Výsledky modelových pokusù v polních podmínkách plnì dokládají
dosavadní kladné zkušenosti s využitím stabilizátorù dusíku, popø.
inhibitorù nitrifikace. Hnojilo se k ozimé pšenici krátce pøed zaèátkem vegetaèní doby jednorázovou dávkou 150 kg N . ha–1 ve formì
moèoviny. Spolu s hnojivem se aplikoval i ovìøovaný stabilizátor
dusíku a hodnotil se vliv na obsah N min v pùdì, obsah nitrátù a veškerého dusíku v rostlinách a koneènì i výnos ve srovnání s variantou
bez použití stabilizátoru dusíku. Vycházelo se pøitom z toho, že v pùdì
probíhající procesy vedou ve sledovaném èasovém období ve variantì
bez stabilizátoru dusíku spíše k „nitrátové“ a se stabilizátorem spíše
k „amonné“ výživì rostlin.
Byly stanoveny prùmìrné hodnoty ze tøí mìøení na N min v období od
zaèátku vegetaèní doby po zaèátek sloupkování u obilovin, obsah
nitrátù a veškerého dusíku v rostlinách k termínu sloupkování
a výnos zrna. Výsledky varianty bez stabilizátoru byly vzaty jako
100 %, aby zmìny pøi výživì na bázi amonného dusíku byly dobøe
patrné.
Dùsledkem sorpèní vazby amonného dusíku v pùdì byl, vzhledem
k nižším ztrátám, vyšší obsah rostlinám dostupného N min (amonný
dusík). Nižší podíl nitrátového dusíku v pùdì pøi výživì na bázi
amonného dusíku, popø. použití stabilizátoru N vede vzhledem
k pøednostnímu pøíjmu amonného dusíku rostlinami k nízkému
obsahu nitrátù v listech. Vyšší obsah veškerého dusíku v rostlinì
(mìøeno ve fázi sloupkování) pøi výživì rostlin na bázi amonného
dusíku ukazuje, že tuto formu dusíku pøijímají rostliny stejnì, ne-li
lépe než formu nitrátovou. Rostliny pøitom mohou být prostøednictvím této formy zásobeny dusíkem lépe a pøedevším rovnomìrnìji.
Závìr
Amonný dusík je v pùdì – podobnì jako draslík – vázán sorpènì
a rostliny si jej mohou z této pùdní zásoby odebírat v souladu se
svou potøebou. Ke stresovým stavùm z nadmìrného, popø. nedosta-
!%
teèného zásobení dusíkem proto nedochází. Pøi využití tìchto mechanismù se mohou dávky dusíku (ve formì amonného dusíku a se
stabilizátorem N) spojit, ztráty minimalizovat a rostliny zároveò optimálnì vyživovat.
Neue Landwir tschaf t, 11, 2000, è. 10, s. 56–57
Teplo a vlhko
podpor uje skvr natièku
Skvrnatièka øepná (Cercospora beticola) je spolu
s p a d l í m (E r y s i p h e b e t a e)
považována za nejvýznamnìjší chorobu listù cukr o v k y.
Poznatky
ze svìta
Vliv aplikace amonného
dusíku na pùdu
a rostliny
Hnojení dusíkem se zamìøuje pøedevším na výši
a kvalitu výnosu pìstovaných plodin. Neménì dùležité
je
však
pøihlížet
i k vlivu dusíku na životní prostøedí.
(DK)
Na starších listech se tvoøí malé okrouhlé šedohnìdé skvrny o prùmìru 2–5 mm ostøe ohranièené èervenofialovým až hnìdým lemem,
který však mùže chybìt (pøi nižších teplotách) nebo mùže být hnìdoèervený až èerný. Pøi velmi silném napadení se vytváøí velké množství skvrn, které postupnì splývají, listy od krajù zasychají a odumírají. Rostliny pak vytváøejí nouzovì nové listy na úkor hmotnosti
bulvy a zvyšování cukernatosti. Tyto listy mohou být rovnìž infikovány.
K epidemickému rozšíøení dochází pøedevším po mírné zimì a teplém
jaru bez pozdních mrazù. Mezi oblasti se silným napadením patøí
teplé uzavøené polohy zejména v blízkosti vodních ploch. Vysoké teploty a relativní vlhkost vzduchu v tìchto oblastech vyhovují nárokùm parazita.
Pro prùbìh infekce a tvorbu spor jsou optimální teploty od 25 do
30 °C a velmi vysoká vlhkost vzduchu (pøesahující 95 %), popø. vlhké
porosty. Také na zavlažovaných plochách je riziko infekce znaènì
vysoké. Mimoto se silnìjší napadení objevuje v dùsledku vysokých
srážek v èervenci, popø. zaèátkem srpna.
Skvrnatièka pùsobí ze všech pùvodcù listových chorob cukrovky
nejvìtší škody. Podle výsledkù výzkumu Univerzity v Kielu je za hospodáøský práh škodlivosti považována 5% intenzita napadení. Ve dvou
pokusech na cukrovce, jejíž intenzita napadení èinila 48 % a 65 %,
se podaøilo dvìma fungicidními postøiky zabránit ztrátám na výnosech, které u neošetøených porostù mohou dosahovat 8, popø. 10 t .
ha –1. Kromì ztrát na výnosech se škodlivost cerkosporiózy projevuje
zhoršením kvality suroviny – snížením cukernatosti a zvýšením obsahu melasotvorných látek, a to zejména alfa–aminodusíku. Aplikací
fungicidù byl obsah alfa–aminodusíku snížen o 25 až 30 %, popø.
15 %.
Porosty cukrovky byly ošetøeny fungicidy v následujících variantách: Bardos (úè. l. difenoconazol, 100 g . l –1, v dávce 1,0 l . ha–1),
Bayfidan (úè. l. triadimenol, 250 g . l –1, v dávce 0,5 l . ha –1), Juwel
(úè. l. epoxiconazol + kresoxim–methyl, nyní 125 g . l–1, v dávce 1,0
l . ha –1) a Opus (úè. l. epoxiconazol, 125 g . l–1, v dávce 1,0 l . ha–1).
Velmi dobrého úèinku bylo dosaženo aplikací pøípravkù Bardos, Juwel
a Opus. Chemickou ochranu se doporuèuje doplnit výbìrem tolerantních odrùd cukrovky a správnou agrotechnikou (dodržování osevního postupu, likvidace plevelù, vyrovnaná výživa,odstranìní infikovaných sklizòových zbytkù apod.).
To p A g r a r, 2 0 0 1 , è . 6 , s . 5 8 – 6 1
(DK)
Jde zejména o jeho vymývání v dùsledku hnojení a nebezpeèí zatížení podzemních vod. Je proto nutné využívat pøi aplikaci této živiny
veškerých možností, které omezují, popø. zabraòují vymývání dusíku. Patøí k nim mimo jiné také využívání stabilizátorù dusíku (inhibitorù nitrifikace), perspektivní se ukazuje i aplikace dusíku
v amonné formì.
Pøíjem dusíku koøeny se uskuteèòuje zèásti pasivnì, zèásti aktivnì,
a to výmìnou iontù OH – a HCO3–, popø. H+ za ionty NO 3–, popø. NH4+
. Zatímco iont NH 4+ je sorpènì vázán na pùdní komplex, nitráty jsou
velmi pohyblivé, osmoticky úèinné a jejich transport se v rostlinì
uskuteèòuje xylémem do listù, kde jsou redukovány a pøemìnìny na
proteiny. Iont NH4+ se naproti tomu již v koøenech zabudovává do
uhlíkového skeletu pøi tvorbì aminokyselin a amidù a posléze se
transportuje do rostliny a využívá mj. pøi tvorbì proteinù.
Tyto pochody pak odpovídají opticky viditelné reakci rostlin na rùzné formy dusíku. Vysoká nabídka nitrátového dusíku v pùdì vede
k jeho vysokému pøíjmu rostlinou. Pøijatý dusík je pak transportován do listù a zde se za vysoké potøeby energie opìt redukuje. Tento
pochod vede k intenzivnìjší tvorbì chlorofylu, která se projevuje
!&
Poznatky
ze svìta
výrazným zeleným zbarvením porostu. Jinak probíhá tento proces
pøi výživì rostlin na bázi dusíku v amonné formì. Redukce amonného dusíku není v tomto pøípadì nutná; dodateèná tvorba chlorofylu,
která je potøebná po aplikaci nitrátù, neprobíhá, takže se neprojeví
ani výraznìjší zelené zbarvení rostlin. Energetická nároènost pøi
tvorbì proteinù je tedy pøi výživì rostlin na bázi amonného dusíku
nižší než pøi hnojení nitrátovým dusíkem. Zvláštì za stresových podmínek (napø. nedostatek svìtla v èasném jaru) se projeví takováto
pøednost velmi intenzivnì.
Výživa rostlin na bázi amonného dusíku podporuje podstatnì intenzivnìjší tvorbu postranních koøenù a vede ke snížení hodnoty pH
v rhizosféøe, aniž by podstatnì ovlivòovala pH pùdy. V dùsledku
tohoto procesu se zlepšuje schopnost jak pøíjmu vody, tak živin rostlinou. Navíc se i další živiny, napø. fosfor a stopové prvky (napø.
mangan) mobilizují a stávají dostupné pro rostliny.
Výsledky polních pokusù ukázaly, že dùsledkem sorpèní vazby amonného dusíku v pùdì byl, vzhledem k nižším ztrátám, vyšší obsah
rostlinám dostupného N min (amonný dusík). Nižší podíl nitrátového
dusíku v pùdì pøi výživì na bázi amonného dusíku, popø. použití
stabilizátoru N vede vzhledem k pøednostnímu pøíjmu amonného
dusíku rostlinami k nízkému obsahu nitrátù v listech. Vyšší obsah
veškerého dusíku v rostlinì (mìøeno ve fázi sloupkování) pøi výživì
rostlin na bázi amonného dusíku ukazuje, že tuto formu dusíku pøijímají rostliny stejnì, ne-li lépe než formu nitrátovou. Rostliny pøitom mohou být prostøednictvím této formy zásobeny dusíkem lépe
a pøedevším rovnomìrnìji.
Neue Landwir tschaf t, 11, 2000, è. 10, s. 56–57
Jak vysoké smìjí být
ztráty dusíku?
I v nepøíznivých podmínkách lze z hlediska životního prostøedí „tolerovat“
ztráty
dusíku
do
výše
100 kg N . ha –1 roènì.
(DK)
Na základì novelizace pøíslušného naøízení pro aplikaci hnojiv vyvstávají zejména tøi okruhy otázek:
– do jaké výše jsou ztráty dusíku pøi dodržování zásad správného
hospodaøení nevyhnutelné,
– jak lze tyto nevyhnutelné ztráty dusíku odhadnout,
– do jaké výše jsou ztráty akceptovatelné, má-li se uchovat pùdní
úrodnost a schopnost pùdy dodávat rostlinám živiny.
Ztráty dusíku, jimž nelze zabránit (nevyhnutelné ztráty N), v jednotlivých zemìdìlských podnicích závisejí podstatnou mìrou na pùdních a klimatických podmínkách daného stanovištì a na zpùsobu
hospodaøení (chov hospodáøských zvíøat, osevní postup, hnojení).
Pøi hnojení je pøitom nutné zvažovat jak jeho krátkodobý, bezprostøední, tak i dlouhodobý vliv na dané stanovištì.
K podstatným ztrátám dusíku dochází jeho vymýváním a jeho únikem ve formì amoniaku. Jednoduchá charakteristika stanovištì
a výše nevyhnutelných ztrát N vymýváním je možná na základì zpùsobu využití pùdy (orná pùda, pastviny), bonity pùdy a prùmìrných
roèních srážek. Ukazuje se, že celoroèní rostlinný pokryv pùdy (trvalé louky a pastviny) vyrovnává rozdíly mezi rùznými pùdami. Pro
louky a pastviny lze proto – na rozdíl od orné pùdy – stanovit jednotnì výši ztrát N vymýváním.
K výraznému obohacení pùd dusíkem dochází zvláštì pøi aplikaci
organických hnojiv (statková hnojiva a sekundární organické zdroje živin), které obsahují dusík pøevážnì v pomìrnì stabilní organické vazbì, tedy ve formì rostlinám nepøístupné. Se zvyšující se intenzitou organického hnojení v posledních 10–20 letech se proto zvyšují ztráty N vymýváním.
Totéž platí i pøi pìstování plodin, které po sklizni zanechávají v pùdì
velké množství reziduálního dusíku (øepka, luskoviny na zrno, polní
zelenina). Se zvyšujícím se podílem tìchto plodin v osevním postupu
se zvyšuje i „N–Saldo“ (podíl pøísunu a odbìru N) a následnì i možnost ztrát vymýváním.
Ztráty dusíku únikem ve formì amoniaku se vyskytují pøedevším
tehdy, pokud se aplikují hnojiva organická nebo prùmyslová
s vysokým obsahem amonného dusíku, popø. z nichž se pøi jejich
pøemìnì amoniak uvolòuje. Podniky s živoèišnou výrobou musejí
brát ohled na ztráty (a tedy únik dusíku) vznikající nejen aplikací
statkových hnojiv, ale i ve stájích a na složištích (polní hnojištì).
!'
Ztráty amonného dusíku spojené s využitím sekundárních zdrojù živin (napø. èistírenské kaly) musí být zahrnuty právì tak jako únik
amoniaku po aplikaci prùmyslových hnojiv. Ztráty se liší podle obsažené formy hnojiva. Zejména hnojiva s obsahem moèoviny vykazují
vysoký potenciál ztrát. V prùmìru lze zhruba 2–5 % dusíku
z prùmyslových hnojiv stanovit za nevyhnutelné.
Jako další zdroje ztrát dusíku (únikem v amonné formì) lze uvést
posklizòové zbytky rostlin a mulèovací rostlinný materiál (roènì asi
5 kg N.ha –1). Ztráty dusíku v plynné formì z nitrifikace, popø. denitrifikace bývají obecnì srovnatelné s jinými, do bilance dusíku èasto
nezahrnovanými hodnotami – pøínosy N ze srážek a asymbiotické
fixace N. Pøitom jde o zhruba 15–25 kg N.ha–1 roènì.
Celkové nevyhnutelné ztráty dusíku v daném podniku lze tedy odhadnout na základì zde uvedených údajù. Podle typu zemìdìlského
podniku a ohrožení daného stanovištì vymýváním mohou kolísat
zhruba od 20 do výraznì nižších hodnot než 100 kg N.ha–1 roènì.
Výzkum genomu
patogenu Listeria
monocytogenes
Bakterie Listeria monocytogenes je obecnì rozšíøena v prostøedí a zpùsobuje vážná onemocnìní poc h á z e j í c í z p o t r a v y. K a ž d ý
rok se v USA vyskytne
okolo 2 500 pøípadù listeriózy a okolo 500 úmrtí.
Poznatky
ze svìta
Nová švýcarská metoda
testování BSE
Švýcarská spoleènost Serono v èervnu oznámila, že
pracovníci Ústavu pro farmaceutický výzkum (Serono
Pharmaceutical
Research Institute – SPRI)
v Ženevì vyvinuli novou
proceduru, která by mìla
znaènì
zlepšit
citlivost
souèasných testù užívaných k zjišování abnormálních prionových proteinù.
DLG Mitt., 2001, è. 3, s. 15–17
(DK)
Ministerstvo zemìdìlství USA (USDA) v èervnu oznámilo, že výzkumníci získali nové významné informace o genetické výbavì bakterie
Listeria monocytogenes. Tyto informace mohou pomoci pøi výzkumu
zpùsobù, jak snižovat výskyt kontaminací potravin a nemocí pocházející z této bakterie.
Projekt se uskuteèòuje ve spolupráci mezi výzkumnou organizací
ARS (Agricultural Research Service) USDA a ústavu pro výzkum genomù TIGR (The Institut for Genomic Research) v Rockville. Podobnì jako pøi výzkumu struktury lidského genomu, zaèali výzkumníci
v lednu zkoumat kompletní genetickou výbavu bakterie Listeria
monocytogenes, serotyp 4b. Nyní dokonèili poèáteèní fázi, ve které
byly prozkoumány jednotlivé fragmenty genomu. Dalším krokem je
sestavení tìchto fragmentù do kompletní genomové mapy bakterie.
Pro projekt byl vybrán právì serotyp kmene 4 b, protože vìtšina
listeriózních epidemií pocházejících z potravy a 50 % sporadických
pøípadù jsou zpùsobovány kmeny tohoto serotypu.
Výzkum listerie je pøíkladem probíhajících úsilí o to, jak zlepšit bezpeènost potravin v USA. Uspoøádání genomu listerie pomùže výzkumníkùm lépe porozumìt tomu, jak tato bakterie setrvává ve zvíøatech,
v potravinách, v potravináøsky zpracovávaných plodinách a jak
ovlivòuje lidi.
Tyto informace jsou rozhodující pro nìkteré úøady jako napøíklad
inspekèní úøad pro nezávadnost potravin (FSIS – Food Safety & Inspection Service) USDA pro vytváøení a implementaci smìrnic pro
nezávadné zpracování hotových jídel a manipulaci s nimi.
USDA pokraèuje v úsilí jak zabránit kontaminaci listerií a jinými
škodlivými patogeny v hotových jídlech a masných výrobcích. Nedávno USDA navrhlo opatøení pro nezávadnost potravin aplikovatelná na všechny hotové pokrmy a veškeré èásteènì tepelnì upravené maso a drùbeží produkty, rovnìž jako požadavky testování prostøedí urèené k snižování výskytu Listerie monocytogenes ve zpracovaném mase a drùbežích produktech. Bakterie se nachází nejèastìji v urèitých výrobcích hotových jídel jako napøíklad hot–dog, lunch
meat, uzené ryby a urèitých druzích mìkkých sýrù.
Informace o tomto výzkumu budou pøístupné na webové stránce organizace TIGR: www.TIGR.org.
Feedstuffs, 73, 2001, è. 25, s. 13
( Vo )
Èlánek informující o výzkumu SPRI byl publikován ve vydání èasopisu Nature 14. èervna 2001.
Tyto proteiny zpùsobují smrtelnou neurodegenerativní chorobu –
bovinní spongiformní encephalopathii (BSE) u skotu, scrapii u ovcí
a Creutzfeldt–Jakobovu chorobu u lidí.
Souèasné testy jsou užívány pouze ke zjišování BSE u mrtvých zvíøat starších než 30 mìsícù a neexistují žádné testy pro živá zvíøata,
novì infikovaná zvíøata a lidi.
Novì vyvinutá procedura cyklické amplifikace proteinù se nazývá
“protein misfolding cyclic amplification“ (PMCA). Napodobuje repli-
"
kaci abnormálních prionových proteinù v tìle v „rychlém pøedstihu“, pøièemž redukuje dobu trvání dìjù probíhajících nìkolik let ve
skuteèném životì na dobu trvající v laboratoøi jen nìkolik málo hodin. Umožòuje amplifikovat nebo multiplikovat abnormální prionové proteiny více než nìkoliksetkrát v prùbìhu jednoho dne a proto
umožòuje mnohem citlivìjší testy na BSE a jiné prionové choroby.
Nepatrné vzorky abnormálních prionových proteinù byly odebrány
z mozkù køeèkù infikovaných scrapií a smíseny s velkým pøebytkem
normálních prionových proteinù ze zdravých køeèkù. To mìlo za
výsledek rychlou konverzi normálních prionových proteinù na mnoho útvarù abnormálních prionových proteinù. Útvary byly pak podrobeny pùsobení ultrazvuku. Tento cyklus amplifikace mùže být mnohokrát zopakován bìhem dne v laboratoøi, aby se vytvoøilo množství abnormálních prionových proteinù, mnohokrát vìtší než to, které
je bìžnì dostupné v mozkové tkáni mrtvých zvíøat nebo lidí.
Testy by se týkaly jak živoèichù tak lidí pøi použití mozkové tkánì,
jiných druhù tkání a biologických tekutin jako napøíklad krve.
Nová procedura je významným vìdeckým prùlomem, který má možnost aplikací ve zlepšování testù pro prionové choroby rovnìž jako
v identifikaci cílù, ke kterým by mohl smìøovat budoucí výzkum nových lékù.
Snižování množství
dusíku produkovaného
prasaty
Pracovníci
z univerzity
v Pu r d u e v U S A s e z a b ý vali výzkumem snižování
množství dusíku a zápachu produkovaného vykrmovanými prasaty pøi zachování jejich maximální
užitkovosti.
Poznatky
ze svìta
Sestavování kr miv
s ohledem na ochranu
prostøedí
Vìtšina dusíku a fosforu
pøijímaného prasaty je vyluèována v jejich výkalech a proto se nadbytek
tìchto prvkù v prostøedí
stal
pøedmìtem
zájmu
z ekologického hlediska.
Feedstuffs, 73, 2001, è.25, s.20
( Vo )
Toho se snažili dosáhnout použitím krmiv se sníženým obsahem dusíkatých látek.
Pøi devítitýdenním pokusu byly aplikovány krmné dávky s 10% podílem sójových slupek a nižším obsahem sójového šrotu a kukuøice.
První tøi týdny byla všechna prasata krmena krmnými dávkami
s 13,1 % dusíkatých látek a 0,7 % lyzinu. Pak byla krmena buïto
krmnými dávkami s 12,4 % dusíkatých látek a 0,65 % lyzinu nebo
krmnými dávkami s nízkým obsahem proteinù s 9,7 % dusíkatých
látek, 0,65 % lyzinu a doplòkovými aminokyselinami –0,372 % lyzinu, 0,005 % tryptofanu a 0,042 % threoninu. Hmotnost prasat, síla
høbetního tuku a spotøeba krmiva byla mìøena na zaèátku pokusu
a pak za tøi, šest a devìt týdnù pokusu.
Bylo zjištìno, že krmné dávky snížily produkci dusíku, zápach
z výkrmen prasat a náklady na krmivo. Nevýhodou bylo, že krmné
dávky s vysokým podílem vlákniny snížily pøíjem èisté energie
a rychlost rùstu, protože prasata vyšlechtìná na produkci libového
masa nemohou zvýšit pøíjem krmiva tak, aby kompenzovala podíl
sójových slupek.
V jiném pokusu byly aplikovány krmné dávky na základì sóji a kukuøice se sníženým obsahem dusíkatých látek o 3,5 až 4 %. Nebyla
prokázána snížená rychlost rùstu, ale byl zjištìn nedostateèný pøíjem aminokyselin izoleucinu a valinu, hlavnì u prasnièek.
Výzkum ukázal, že použití krmných dávek se sníženým obsahem dusíkatých látek snížilo koncentraci amoniaku v ovzduší o 41 %, obsah sirovodíku z 0,34 ppm na 0,25 ppm, snížilo množství vyprodukovaného hnoje o 15 % a obsah celkového dusíku o 25 %.
N a t i o n a l H o g Fa r m e r, 4 5 , 2 0 0 0 , è . 9 , s . 2 2 – 2 4
( Vo )
To vedlo k restrikcím, které byly uvaleny na aplikace hnoje na pùdy
s nadbytkem uvedených prvkù a v oblastech náchylným k vyplavování dusíku. Všechny chovné provozy postižené takovými omezeními by mìly brát v úvahu receptury krmiv, protože ty nabízejí možnost znaènì snížit vyluèovaná množství tìchto prvkù. Pracovník irského výzkumného centra Moorepark pøi Úøadu zemìdìlského rozvoje pøispívá svou radou k øešení tohoto problému.
Do urèité míry je vyluèování dusíku a fosforu nevyhnutelným dùsledkem metabolizmu zvíøat. To se ale zvyšuje pøítomností nestravitelných nebo nedostupných živin v krmné dávce a také krmením
vìtšího množství krmiva než zvíøe potøebuje. Stravitelnost je specifickým faktorem s ohledem na fosfor, zatímco nadmìrné krmení bílkovinami zvyšuje vyluèování dusíku.
"
Øešení problému s fosforem
Schopnost prasat trávit fosfor z krmiv na rostlinné bázi je mimoøádnì nízká, protože vysoký podíl fosforu (60 – 80 % ve vìtšinì složek) je ve formì fytátù. Protože prasata nemají ve svém trávicím traktu enzym fytázu, který by tyto složky rozkládal, neabsorbovaný fytátový fosfor je ve výkalech vylouèen. Hodnoty stravitelnosti pro
fosfor v obilovinách a semen se pohybují od 15 – 20 % u sluneènice
a kukuøice, cca do 40 % u sójové mouèky a témìø 50 % v pøípadì
pšenice.
Tento nedostatek je znám již mnoho let a proto byl do krmných dávek prasat rutinnì pøidáván doplòkový fosfát. V poslední dobì mají
výrobci krmiva možnost pøidávat do krmiv enzym fytázu. Pøídavek
fytázy zvyšuje stravitelnost fosforu v hlavních složkách krmiva
a tak umožòuje, aby byl splnìn požadavek zvíøete na fosfor pøi jeho
nižším celkovém obsahu v krmivu.
Obšírné údaje z pokusù podporují tvrzení dodavatelù fytázy, že pøídavek enzymu vede ke zlepšení stravitelnosti krmiv a zvýšení užitkovosti prasat. Ale existují problémy týkající se fytázové aktivity
a dávkování pøídavku.
Aktivita je popisována v rùzných publikacích a rùznými výrobci
v termínech „fytázové jednotky“ pod rùznými zkratkami FTU, PU
nebo PTU, které nejsou ekvivalentní a snadno pøevoditelné. Aèkoli
obecné doporuèení je 500 jednotek fytázy na kg krmiva, toto množství nemusí být pokaždé potøebné. Je rozumné analyzovat hotové
krmivo na fytázovou aktivitu v rámci programu kontroly kvality
krmiva. Je také tøeba opatrnosti pøi porovnávání konkurenèních
výrobkù.
Užitkovost mùže snížit také nadbytek vápníku v krmné dávce. Protože pøi doplòování fytázy jsou krmné dávky sestavovány s menším
obsahem fosforu, je nezbytné upravit obsah vápníku tak, aby se udržel optimální pomìr vápníku k fosforu.
Poznatky
ze svìta
Snižování obsahu živin v krmných dávkách
Znaèné snížení výdeje fosforu a dusíku ve výkalech mùže být dosaženo zmìnou krmiva tak, aby krmné dávky pro koneèná stadia výkrmu mìly nižší obsah živin. Takový zpùsob fázového krmení je èasto
limitován množstvím druhù krmiv, která mohou být použita, ale
v mnoha provozech je možné používat dva typy krmných dávek pro
výkrm stejnì jako zkrmovat smìsi zvl᚝ pro období bøezosti a laktace. Druhý typ krmné dávky pro výkrm by mohl mít nižší obsah
urèitých živin a mìl by být levnìjší než jednotná krmná dávka zkrmovaná od 30 kg tìlesné hmotnosti do porážky.
Pokud jde o bílkoviny, existuje zpùsob, jak zajistit vìtší pøesnost
v sestavování receptury krmných dávek. Je tøeba sestavovat je na
základì obsahu stravitelných aminokyselin v kombinaci s využitím
spolehlivìjších informací o složení individuálních dávek složky, napøíklad s využitím fotometrie infraèerveného spektra. Jakmile je
obsah bílkovin snížen, musí být vìnována péèe tomu, aby obsah všech
esenciálních aminokyselin byl odpovídající.
Avšak krmné dávky s nižšími maximálními limity dusíku a fosforu
mohou být dražší. Náklady se budou mìnit s tím, jak se budou mìnit ceny složek. Tabulka è.1 ukazuje pøíklad nákladù na složky krmných dávek, které jsou sestavovány tak, aby obsahovaly nejménì
0,18 % stravitelného fosforu, ale s kolísajícími maximálními limity
celkového fosforu.
Vliv rùzných hodnot maximálního limitu fosforu v krmné dávce na náklady na složky krmiva pro výkrm.
Limit celkového fosforu (v %)
Index nákladù
0,6
100
0,5
100
0,4
103,2
0,35
107,7
Zisk z efektivnosti
Vysoký obsah fosforu a dusíku v krmné dávce má urèující vliv na
vyluèování tìchto prvkù ve výkalech. Ale chovatelé by mìli také rozpoznat míru, do které mohu úèinnìjší chovatelské praktiky pomoci
minimalizovat ztráty živin.
"
Údaje z pokusù v irském zemìdìlském výzkumném centru Moorepark poskytují praktickou ilustraci. V typickém pøípadì tyto ztráty
pøesahují 60 %, jak ukazuje tabulka 2. Ta se týká vztahu rovnováhy
živin k odhadu výdeje živin v hnoji.
Odhady výdeje živin založené na objemu a složení praseèího hnoje
však mohou být extrémnì nepøesné. Výhody pøesnìjší a snadnìjší
kontroly jsou dosažitelné pøi alternativì pøedpovídání živin v hnoji
na základì údajù týkajících se spotøeby krmiva a vody a produkce
vepøového masa. Tyto výpoèty usnadní poèítaèové programy.
Urèení rovnováhy živin zahrnuje odhad pøísunu živin do provozní
jednotky (vstupující prasata a krmivo) a výdeje živin (prodaná prasata). Nadbytek dodávky živin pøesahující jejich pøíjem se považuje
za vylouèené živiny. Urèitý dusík se ztratí vyprcháním ve formì èpavku, takže jeho množství aktuálnì aplikované na pùdu je menší než
množství vylouèené, pravdìpodobnì o více než 20 %.
Celkové množství vstupujícího fosforu a dusíku je sumou množství
v rùzných krmivech (tekutý starter, krmivo pro odstávèata, pro výkrm, pro prasnice) vypoèítaných z hmotnosti každé užité krmné dávky
a jejího obsahu fosforu a dusíku. Pøedpokládá se, že obsah fosforu
v praseti pøi porážce je 500 gramù. Nepøesnost v tomto odhadu èiní
malý rozdíl vùèi celkové rovnováze, protože odchylka je pouze 10 %
množství vùèi 1,1 kg fosforu na prasnici za rok (pro prasnici produkující 22 selat roènì). Rozdíly v pøíjmu živin jsou mnohem vìtší.
Výdej živin mùže být vyjádøen v množství na prasnici za rok nebo
kilogramech vepøového masa. Pro regulaèní úèely je dùležitìjší vyluèování na prasnici. Zvýšená produktivita (prasata prodaná na prasnici za rok) bude mít výsledek zvýšení celkového množství vylouèeného na prasnici, ale nižší vyluèování na jednotku vepøového masa.
Poznatky
ze svìta
Vliv obsahu živin v krmné dávce na rovnováhu živin (kg/na prasnici/za rok).
vysoký
Fosfor
základní
nízký
vysoký
Protein (dusík)
základní
Živiny v krmivu (%)
Prasnice
0,7
0,55
0,50
20 (3,20)
Odstávèata
0,8
0,57
0,50
22 (3,52)
Výkrm
0,7
0,48
0,40
20 (3,20)
Integrováno na prasnici (vèetnì 22 potomkù do jejich porážky)
Spotøeba (kg)
39,1
27,9
24,3
177
Uloženo (kg)
11,2
11,2
11,2
55
Vylouèeno (kg)
27,9
16,7
13,1
122
Vylouèeno (%)
71
60
54
69
nízký
18 (2,88)
21 (3,36)
18 (2,88)
16 (2,56)
20 (3,20)
16 (2,56)
161
55
106
66
145
55
90
62
Vliv obsahu živin v krmné dávce uvedený v tabulce je založen na
produkci 22 potomkù na prasnici za rok, odstavených pøi hmotnosti
7 kg, pøemístìných do sekce výkrmu pøi hmotnosti 32 kg a prodaných pøi živé hmotnosti 90 kg a jateèné výtìžnosti 76 %. Pøedpokládá se, že spotøeba krmiva prasnicí je 1256 kg za rok pro 22 selat do
odstavu. Konverze krmiva je stanovena u odstavených selat na 1,60
a u vykrmovaných prasat na 2,60. Pøedpokládaný základní obsah
fosforu v krmivu je 0,55 % pro prasnice, 0,7 % ve starteru pro selata a návazných krmných dávkách, 0,57 % pro odstávèata a 0,48 %
v krmivu pro výkrm.
Pøi tìchto standardech zlepšující se produkce prasnice z 18 na
26 selat za rok zvýší vyluèování fosforu z 14,6 kg na 19,2 kg na
prasnici a vyluèování dusíku z 91 kg na 121 kg. Na kilogram vepøového masa bude vyluèování sníženo u fosforu z 11,9 g na 10,8 g
a u dusíku z 74 g na 68 g. V urèování ztrát živin je konverze krmiva
odstávèat ménì významná než konverze krmiva u vykrmovaných
prasat. Zvýšení konverze krmiva u odstávèat z 1,6 : 1 na 2,0 : 1 zvýší
vyluèování fosforu z 16,7 kg na 18,0 kg, zatímco zvýšení úèinnosti
krmiva u vykrmovaných prasat z 2,4 : 1 na 3,0 : 1 zpùsobí zvýšení
vyluèování fosforu z 15,5 kg na 19,2 kg. Vyšší porážková hmotnost
bude mít také za výsledek zvýšené vyluèování živin, pøièemž extenzivnìjší systémy mají horší produkèní úèinnost (spotøeba krmiva na
jednotku masa) než intenzivní systémy a tudíž vyšší ztráty živin na
jednotku vyprodukovaného masa.
"!
Poznatky
ze svìta
Výsledky pokusù v irském zemìdìlském výzkumném centru Moorepark udávají, že od roku 1976 do roku 1998 se množství spotøebovaného krmiva na kilogram vepøového masa zvýšilo o 24 %. Mùže být
proveden odhad, že pokles z 4,6 kg na 3,5 kg krmiva na kg vepøového masa snížil vyluèování fosforu na základì pøepoètu na prasnici
(vèetnì potomstva do porážky z 25 kg na 16 kg na prasnici za rok,
tj. o cca 35 %.
Bìhem tohoto období se produkce masa se zvýšila z 1 120 kg na
1 520 kg na prasnici za rok v dùsledku zvýšené produktivity. Proto
vyluèování fosforu na kg vepøového masa klesl z 22 g/ kg na 10,5 g/kg,
tj.o 52 %.
Tato snížení byla výsledkem zmìnìných receptur krmiv a rovnìž efektivnìjší užitkovosti prasat. Ukazují, jak kombinace vysoké efektivnosti a peèlivého sestavování krmných dávek v chovu prasat získává na významu pøi zohledòování ekologických zájmù.
Pig International, 31, 2001, è. 5, s. 15–16
Pneumatiky Michelin pro
zemìdìlství
Dvì
øady
univerzálních
pneumatik Mach a Cargo
XBib firmy Michelin se vyznaèují menším utlaèováním pùdy a vyšší únosností.
Pneumatiky
Pro traktory o výkonu nad 132 kW jsou urèeny velikosti 650/75 R 38
a 900/50 R 42 (zadní), kompletované s pøedními rozmìru 710/55 R
30. Šest vrstev v radiální konstrukci umožòuje snížit nadmìrné utlaèování pùdy až o 30 % v porovnání s pneumatikami Michelin øady
XS. Pøi práci s tìžkými zemìdìlskými stroji vèetnì kombinátorù
z rotaèních kypøièù a secích strojù se používají typy Mach X Bib,
které unesou zatížení až 5600 kg pøi tlaku 0,16 MPa. Tyto pneumatiky mají bìhoun s hlubokými žebry, které mají dostateèný zábìr i pøi
nejt잚ích tahových pracích.
Pneumatiky 650/75 R 38
jsou vhodné pro nároèné tahové práce jako je
orba s jízdou v brázdì,
pneumatiky 900/50 R
jsou vhodné pro použití
na ménì únosných pùdách. Rovnìž na silnici
tyto pneumatiky mají
velmi dobré vlastnosti.
Velký objem vzduchu,
nízký tlak a pružný materiál umožòují jízdu
rychlostí až 50 km.h–1.
V pøíštím roce budou
k dispozici ve veøejné
MachX na traktoru CASE IH
obchodní síti také pneumatiky CargoXbib ve
velikostech 600/55 R 26,5, 500/60 R 22,5, 560/60 R 22,5 a 600/50 R
22,5. Pneumatiky CargoXbib unesou vìtší náklad pøi nižších tlacích
a s menším odporem proti valení v porovnání s øadou pneumatik
XS. V porovnávacích zkouškách Michelin vybavil tandemový pøívìs
o hmotnosti 14 000 kg pneumatikami 600/55 R 26,5 CargoXbib a
druhý stejné hmotnosti pneumatikami XS 24 R 20,5. Pøi tahových
zkouškách na úseku dlouhém 250 m bylo zjištìno, že pneumatiky
CargoXbib umožnily rychlejší jízdu než pneumatiky XS 24 R 20,5
vzhledem k menšímu odporu valení. Rozdíl èinil 80 m, když kolej po
prvním traktoru byla hluboká 7 cm, zatímco po druhém (pneumatiky XS) 13 cm.
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 4 , 2 0 0 1 , è . 2 1 , s . 7 6
Samojízdné
zavlažovaèe
Briggs Irrigation nabízí
mobilní zavlažovací systém pracující èelnì s výložníkem o délce 64 m (zavlažovaný pás 72 m).
( Vo )
(Š)
Podle výrobce toto zaøízení zaruèuje menší spotøebu vody a její lepší
rozložení po celé šíøce zábìru. Stroj R64 Linear distribuuje vodu
s vìtší pøesností, která zajišuje stejnou rychlost rùstu ošetøované
plodiny. Ve Velké Británii pracuje pouze 450 tìchto jednotek, zatímco
rotaèních postøikovaèù (vodních dìl) asi 5000, tøebaže úspora vody
èiní až 20 %.
Model R64 používá nízkotlaké trysky rozmístìné na galvanizovaném
ocelovém výložníku v rozteèi 3,5 m. Do vybavení patøí i tlakový re-
""
gulátor s tryskou a rotující disk,
které zajišují rovnomìrné pokrytí zavlažované plochy. Výložník se
skládá z devíti sedmimetrových
sekcí umístìných na ètyøkolovém
podvozku. Pøívod vody je možný
z obou stran. Také tažný závìs
je na obou stranách. Pøívodní hrdlo má prùmìr 90 mm a je rychloupínací. Výložník se automaticky vyrovnává. V transportní poloze lze zavlažovat centrálnì instalovaným postøikovaèem v plné
šíøce zábìru 72 m (zavlažování
blízko pøekážek jako napø. stromù nebo telegrafních sloupù. Pro
menší farmy jsou urèeny zavlažoZavlažovaèe R64 Liner pracující èelnì
vaèe o šíøce zábìru 35 a 50 m,
zavlažovaèe o šíøce 18 a 26 m jsou urèeny pro zahradnictví.
Briggs and Irrigation také distribuuje øadu èerpadel italského výrobce Scova. Jsou pohánìny vznìtovými motory Iveco o výkonu 44
až 132 kW. Sací potrubí tìchto èerpadel má prùmìr 125 mm, výtlaèné
potrubí 80 mm. Dvanáctivoltová baterie pohání malé èerpadlo, které
plní sací potrubí vodou a tak hlavní èerpadlo mùže zalévat již za
ménì než pìt minut.
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 4 , 2 0 0 1 , è . 2 1 , s . 7 9
Problematika BSE
a Slovensko
Ve Slovenské republice byl
uspoøádán prùzkum veøejného
mínìní
k nemoci
BSE.
Poznatky
ze svìta
(Š)
Prùzkum byl provádìn na vzorku 321 respondentù s názory mìstského typu. Respondenti byli vybráni náhodným výbìrem, šlo zejména o mládež v rùzných vìkových skupinách, uèitele, pracovníky veøejného stravování, masného prùmyslu a rodièe dìtí a prarodièe. Akce
probìhla v dubnu, kdy kulminoval zájem médií o problematiku BSE.
K nekonzumování masa se pøihlásily pouze 3 %, nízké preferování
hovìzího masa (1 % respondentù) zpùsobují subjektivní vlivy jako je
zvyk konzumovat vepøové z domácích chovù, ale mezi nejvýznamnìjší patøí vyšší cena hovìzího a obavy z BSE. Stravovací návyky
kvùli BSE však zmìnilo ménì spotøebitelù než se èekalo. Až 46 %
spotøebitelù v poslední dobì konzumaci neomezilo, 13 % jich omezilo jenom èásteènì. Pøiète-li se k tomu 17 % respondentù, kteøí hovìzí nejedli ani pøedtím, potom vychází, že až 76 % populace problematika BSE nepøinutila k zásadní zmìnì postoje k hovìzímu. Významnì hovìzí omezili nebo pøestali jíst ženy (45 %), dìti a mládež (45 %),
nejménì muži (23 %). Název BSE zná 82 % respondentù. Veøejnost
však neví, zda se BSE pøenáší na èlovìka (63 % je pøesvìdèeno, že
ano). Až 27 % pracovníkù spoleèného stravování a 23 % uèitelù bylo
pøesvìdèených, že konzumace mléka je riziková.
Dne 17. 6. 2001 byl proveden další bleskový výzkum názorù na BSE
v souvislosti s výskytem tohoto onemocnìní v ÈR. Proti døívìjším
37 % nyní omezilo požívání hovìzího masa 48,7 % spotøebitelù.
w w w. c h o r o b a b s e . s k / s l o v e n s ko . h t m l
Francouzský samojízdný
postøikovaè Matrot
Maestria
Ke zlepšení výhledu øidièe
na výložník pøispìl francouzský výrobce Matrot
svým samojízdným postøikovaèem Maestria, který
nese výložník èelnì pøed
kabinou.
Tímto zpùsobem poskytuje øidièi nièím nerušený výhled na práci
výložníku. A to je dobøe, protože výložník mùže dosahovat délky až
48 m. Postøikovaè je osazován motory o výkonech od 92 do 165 kW.
Tyto motory jsou vzadu, aby pùsobily jako protizávaží výložníkùm
zatímco nádrže o objemu od 3000 do 4500 litrù jsou uprostøed stroje a tak napomáhají rovnomìrnému rozložení hmotnosti na obì nápravy.
Pneumatické odpružení postøikovaèe je „aktivní“, tzn., že reaguje
pružnì v závislosti na mìnícím se zatížení pøi vyprazdòování nádrže
postøikovaèe. To udržuje vysokou stabilitu pøi jízdì a spolehlivost
a pøesnost øízení. Hydromechanická pøevodovka (hydrostatický pohon pøes mechanické koncové pøevody) umožòuje dosahovat rychlost až 125 km.h –1 (jedna silnièní a tøi polní rychlosti). Volitelnì lze
nabídnout uživatelùm model, který dosahuje rychlosti až 40 km.h–1.
"#
Má mechanický rozvádìè
umožòující zaøadit jak
ètyøi rychlosti na poli tak
i na silnici.
Fa r m e r s
We e k l y,
2001, è. 24, s. 78
134,
(Š)
Postøikovaè Matrot Maestria
Samojízdný postøikovaè
fir my SANDS Agric.
Mach.
Stroj je vybaven výložníkem o délce 36 m, který lze sklápìt na celkovou výšku 4 m, vyhovující normám Evropské Unie. Tento výložník
lze využívat v celé šíøce nebo jen v délce 12 m nebo 24 m. Ultrazvukové senzory se používají ke kontinuálnímu monitorování výšky výSANDS Agricultural Maložníku nad zemí nebo plodinou. Uvádìjí v pohyb ramena, která
chinery používá ultrazvuv pøípadì nedodržení pøedem nastavené výšky nebo sklonu automakovou technologii snímáticky okamžitì výložník vyrovnají aby byla dodržena pøesná výška
ní
pro
regulaci
výšky
nad cílem. Dalším užiteèným rysem je, že se výložník automaticky
a vyrovnávání výložníku
zvedá o 200 mm po vypnutí automatické regulace aby nedošlo
na samojízdném postøikok riziku jeho poškození pøi styku s pøekážkou nebo pùdou napø. pøi
vaèi Sands M Class.
otáèení na souvrati.
K modelùm Sands M Claas byla
rovnìž pøidána elektronická zaøízení, která øídí nejnovìjší hydrostatický systém pohonu (motory
Poclain) s automaticky øízeným
omezování prokluzu kol. Systém
„Smart“ eliminuje prokluz kol tak,
že se postøikovaè mùže udržet i na
svazích i na kluzkém povrchu
pole. Senzory monitorují poèet otáèek všech ètyø kol 60krát bìhem
každé otáèky. Jestliže jedno kolo
rotuje rychleji než je nastavený
limit založený na prùmìrném poètu ostatních kol, pak hydraulický ventil zreguluje tok oleje do pøíslušného hydromotoru tak, aby se
omezila velikost pøivádìného toèivého momentu do tohoto kola.
Systém rovnìž snímá úhel natoèení øídících kol aby pøi ostrých zatáèkách nedocházelo k prokluzu
kol pøi nestejném poètu otáèek
vnìjších a vnitøních kol. PostøikoPostøikovaè Sand M Claas
vaè je rovnìž vybaven uzávìrkou
diferenciálu. Zaøízení Gullwing umožòuje pøi pøepravì po komunikacích sklápìt výložník na výšku 4 m aby vyhovoval evropským pøedpisùm. Po skonèení práce lze zlepšeným systémem propláchnout èistou vodou postøikovaè. Toto zaøízení je ovládané pouze tlaèítkem
v kabinì stroje.
Poznatky
ze svìta
Zpùsob pøepravy
širokých strojù
Èím více se zvìtšuje šíøka
zemìdìlských strojù, tím
obtížnìji
se
pøepravuje
z jednoho pole na druhé
a po komunikacích.
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 4 , 2 0 0 1 , è . 2 4 , s . 8 0
(Š)
Øešení se zdá být jednoduché. Je-li stroj pøíliš široký aby mohl jet po
silnici, otoète jeho konce, zajistìte je a sklopte je nahoru. Pro jednoduchý stroj na pøípravu pùdy k setí je to uskuteènitelné øešení, ale
pro velké a složité stroje je vyøešení této situace mnohem obtížnìjší.
Sklápìní jednotlivých dílù vyžaduje další materiál pro zesílení jednotlivých prvkù a další hydraulické válce, které s tìmito prvky manipulují. To vše pøedstavuje další náklady a další zvýšení hmotnosti
"$
stroje. Rovnìž to mùže zpùsobit nestabilitu širokozábìrového stroje pøi pøemìnì do
pøepravní polohy.
Existují alternativy jako napø. u talíøových
kypøièù, kde se dává pøednost otáèení jednotlivých sekcí do podélné osy soupravy
spíše než hydraulickému zvedání nahoru.
U tohoto zpùsobu se udržuje tìžištì stroje
velmi nízko a není tøeba používat drahé
hydraulické válce, tøebaže je lze rovnìž
nainstalovat pro ulehèení pøemìny. Jedinou nevýhodou je, že se tak prodlužuje
délka soupravy a v nìkterých pøípadech
nelze ze silnice zajet do úzkých vrat statku.
Italský výrobce Concept Machinery nabízí
otoèný závìs a vozík s pøepravními koly,
který používá pro svou kombinovanou souBezpeèné sklopení talíøového kypøièe Solo
pravu na zpracování pùdy Speed Till. Pøíprava stroje pro pøepravu nevyžaduje více úsilí než se vynakládá na
roztažení teleskopického závìsu a jeho otoèení o 90°. Pøepravní zaøízení Swing Kit se používá u øady modelù o zábìru 3,5 a 4 m. Mechanismus na kulièkovém ložisku ve støedu hlavního rámu kypøièe nese
dvì ramena s koly. Závìs je v pracovní poloze zajištìn kolíkem na
pøední èásti kypøièe na hlavním rámu. Pøi pøepravì se tento kolík
vytáhne, traktor se rozjede a tak pøestaví stroj do pøepravní polohy.
S odpojeným traktorem je závìs volný a mùže se s ním snadno ruènì manipulovat. Napø. dát jej do transportní polohy,
traktor pøipojit a opìt kolíkem zajistit. Pøi pohybu
traktoru s pøipojeným strojem jsou kola v poloze
umožòující zvednout stroj do pøepravní polohy.
Problémy jiné než stabilita mohou nastat, když sklápìní postranních sekcí pøedstavuje jediné praktické
øešení pro zmenšení šíøky. U kombinátoru Solo firmy
Simba (kypøiè + podrýváky) mohou právì radlice podrýváku v pøepravní poloze zpùsobovat potíže. Proto se používají hydraulické válce k jejich zatažení
pro bezpeènìjší jízdu.
Na velkém secím stroji jako je Accord MSC firmy
Kverneland je problém udržet jednotlivé sekce tak,
aby dobøe sledovaly povrch pole v pracovní poloze
a souèasnì byly bezpeènì uloženy pøi pøepravì. Firma to vyøešila tak, že rozdìlila støední sekci aby se
Amazone nabízí sklápìní pomocí ramen
mohla sklopit na obì strany od uprostøed neseného
zásobníku a fixovat k vloženým rámùm.
U mohutných kypøièù nebo secích strojù jako je model CO firmy
Horsch o zábìru 12 m se postranní sekce skládají podobnì jako køídla racka a nepoužívá se ani sklápìní nahoru ani otáèení sekcí. Je to
umìlecké provedení, které vyžaduje aby všechny komponenty byly
v pøesnou dobu na pøesném místì.
U secích strojù na rovnomìrný výsev øepy nebo kukuøice se „stohování“ stává velmi populárním. Jednoduché vertikální sklápìní sekcí má jednu nevýhodu. Protože zásobníky osiva nejsou tìsné, musí se
pøed pøejezdem a pøed sklápìním do pøepravní polohy vyprazdòovat. Upevnìní secích jednotek na ramenech však tento nedostatek odstraòuje a zásobníky zùstanou vždy ve vertikální poloze tak jak to
ukazuje obr. se secím strojem Amazone, kde jsou secí
jednotky nad sebou.
Jízda se strojem otoèeným o 90° proti pracovní poloze (tažení za jeden z kratších koncù stroje) je potenciálnì levnìjší variantou, zejména pro mnohazásobníkové (na øepu) secí stroje nebo pøesné secí stroje
a rotaèní kypøièe. Na druhou stranu je zøejmé, že
dochází k urèitému pracovnímu zatížení pøi odpojoKongskilde vyøešil pøepravu po komunikacích tažením stroje v podélné ose
vání traktoru, jeho pøejíždìní, vyzvedávání a spouš-
Poznatky
ze svìta
"%
tìní stroje atd. Kromì toho se zvìtšujícími se zábìry se tyto
stroje stávají t잚ími a t잚ími a tak pøi tomto zpùsobu pøepravy rovnìž vyvstává potøeba robustních podvozkù, závìsu a pojezdových kol.
Hydraulicky sklápìné rotaèní kypøièe o zábìrech 4, 5 a 6 m
se sklápìjí snadno. Dvì poloviny obklopují ve støedu umístìnou pøevodovku, ze kterých vycházejí dva pøíèné hnací
høídele. Takto provedené øešení umožòuje snadné a rychlé
pøestavìní z pracovní do dopravní polohy a naopak, bezpeènou jízdu s omezenou šíøkou soupravy a získání snadného a bezpeèného pøístupu k radlicím pøi jejich výmìnì.
Ménì populární, ale nicménì pøesto praktické a univerzálnìjší øešení pøedstavuje nízkoplošinový pøívìs. Opìt ale
dochází k vynakládání urèitého úsilí pøi spouštìní stroje
na pøívìs a pøipojování pøívìsu k traktoru. A s nízkou
výškou plošiny a koly umístìnými vzadu není tento pøívìs
nejovladatelnìjším. Ale investice, kterou tyto pøívìsy pøedstavují, se mohou velmi brzy vrátit jejich využitím pøi pøepravì dalších strojù nebo jiného nákladu.
John Engineering (York) vyrobil a prodává univerzálnìjší
a praktiètìjší nízkoplošinový pøívìs, na který se velmi dobøe stroje nakládají. Jeho další výhodou je, že jízda s ním je
stejnì kvalitní jako s klasickým pøívìsem.
Fa r m e r s We e k l y , 1 3 4 , 2 0 0 1 , è . 2 3 , s . 6 5
(Š)
Kypøiè Cousin s rameny sklopenými nahoru
Precizní secí stroje
Stanhay
Silné
omezení
výsevku
kombinované
s pøesným
rozmístìním osiva provádìné pøi testování nového
secího
stroje
Stanhay
Webb vedlo ke zvýšení výnosu.
Poznatky
ze svìta
Stanhay je svìtovì známý v technice precizního setí zeleniny. Zájem
o využívání této technologie pøi setí obilovin a dalších extenzivních
plodin vznikl asi pøed šesti lety, když tento výrobce použil secí stroj
na rovnomìrný výsev zeleniny Singulaire i k setí osiva obilnin. „Secí
stroj Singulaire není vhodný k setí obilnin“, tvrdí øeditel spoleènosti Stanhay Chris Druce, „ale výsledky pokusù naznaèily, že by se
mohlo dojít k pozoruhodným výsledkùm úsporou osiva, bude-li dodržena pøesná vzdálenost semen v øádkù“. Pokusy nedávno pokraèovaly se secím strojem Stanhay Dart se stejným dávkovacím mechanismem. Secí jednotky jsou štíhlejší konstrukce, což je dùležité
pro optimální rozmístìní osiva obilnin. Pracovní rychlost je stejná
jako u konvenèního secího stroje. Stroj mùže vysévat rovnìž další
semena jako sluneènici, cukrovku nebo hrách.
Pokusné parcely v letošním roce byly asi na 30 místech v Anglii
a Skotsku. Výsevek u pšenice byl asi 20 semen na 1 m2, ale nejslibnìjší
výsledky byly od 40 do 60 semen na 1 m2. Obvyklý výsevek je 200 až
300 semen na m2 a výsevek 20 semen je ekvivalentní 10 kg.ha–1.
Pšenice vysetá v nejnižší dávce je zpoèátku slabá, ale kombinace
malého poètu rostlin a jejich rovnomìrného rozmístìní umožòuje
mohutný rùst s hlubším koøenovým systémem a silným odnožováním. Je-li pšenice vyseta v dávce 20 semen na m2, pak se poèet odnoží na jednu rostlinu udržuje kolem 30 a tím se dosahuje poètu 600
klasù na jednom ètvereèním metru. A to je obecnì pøijímáno jako
optimální.
Cílem není ušetøit peníze za osivo. Protože je ale rùst plodiny mnohem silnìjší, dosáhlo se zvýšení výnosu a rostlina má tendenci být
zdravìjší, což mùže mít vliv na omezení chemických zásahù. Protože
i koøeny jsou silnìjší a zasahují do vìtších hloubek, rostliny snadnìji pøeèkávají období sucha a nemají enormní požadavky na pøihnojování.
Secí stroje pevné konstrukce pro tento podzim budou až 6 m široké
a pro pøíští rok se plánuje výroba sklápìcích typù o zábìru 6 a 8 m.
Budou mít výsevní jednotky v rozteèi 16,6 cm. Osivo se do nich bude
pøivádìt ze zásobníku neseného èelnì na traktoru pøes distribuèní
hlavici nebo gravitaènì ze vzadu neseného zásobníku. Stanhay neplánuje zvláštní dodávky zásobníkù, protože lze použít ty, co jsou na
farmách. Cena 4metrového secího stroje s 24 jednotkami se oèekává
25 000 GBP. Zahrnuje elektrohydraulický hnací mechanismus pro
plynulý tok osiva a systém GPS pro variabilní dávkování podle polních map. Snímání èinnosti secích jednotek Seed Manager je
"&
Poznatky
ze svìta
Objektivní posuzování
jakosti kr ystalù
v cukrovar nictví
k dispozici na pøání zákazníkù s optickým nebo zvukovým výstražným systémem.
Fa r m e r s We e k l y, ! " , 2 0 0 1 , è . 2 5 , s . 6 7
Pøi technické krystalizaci v cukrovarnictví závisí jakost finálního
produktu, pøedevším pravidelnost zrna, mimo jiné i na parametrech
oèkovací suspenze. V berlínském Výzkumném ústavu cukrovarnickém byla zdokonalena a modernizována metoda objektivního posuzování jakosti krystalù, a to jak v cukrovinì, tak i v oèkovacím
materiálu. Využívá se zobrazení krystalù pøi zvìtšení pod mikroskopem s rozlišovací schopností od 1µm do 1 000 µm (optimální je rozmezí 20–300 µm). Suspenze krystalù a mateèného sirupu postupuje
po nosièi, unášeném elektromotorkem pod kamerou. Hodnoty zpracovává a vyhodnocuje poèítaè podle zadaného programu, stanovuje
se rozdìlení velikosti èástic, støední velikost zrna a ze zobrazené promítnuté plochy se vypoèítávají rozmìry krystalù.
LCaØ, 117, 2001, è. 3, s. 74
Možnosti pro øemeslnì
vyrábìný chléb
Lidská výživa
Americká asociace cereálních chemikù (AACC) vydala v prvním ètvrtletí letošního roku tøi nové, resp.
revidované a podstatnì rozšíøené publikace, které by
nemìly chybìt v žádné pøíruèní knihovnièce cereálních odborníkù.
(kop)
Americká spoleènost Caravan Products Inc., tradièní výrobce pekaøských produktù a technologií, uvedla na trh inovovanou sérii zcela
pøírodních, speciálních chlebových polotovarù, které umožòují pekaøi pøipravit øadu oblíbených druhù chleba bez nutnosti mìnit základní chlebové tìsto. Nová série Bread Meister je smìs vybraných
druhù obilovin, koøení, sýra, aromat a ochucovadel, která v kombinaci se základním tìstem, pøipraveným podle receptury toho kterého
pekaøe, umožní výrobu øady rùzných variant chleba. Smìsi se prodávají pod obchodní znaèkou Bread Meister a dosud jsou k dispozici
ve verzi zeleninové, tomatové, ostré paprikové a bazalkové (pesto).
Základní chlebová receptura zùstává nezmìnìna. Smìs Bread Meister se pøidává do existujícího tìsta v množství od 10 do 30 %, v závislosti na požadované intenzitì chuti a vùnì. Použití smìsi Brerad
Meister není omezeno pouze na chléb, mùže se používat i pøi pøípravì
bagelù, pizzy, tortill, pity, chlebových tyèinek a mnoha dalších chlebových výrobkù.
Snack Foods & Wholesale Bakery, 90, 2001, è. 1, s.58
Nové tituly vydávané
A ACC
(Š)
(kop)
První, s názvem Transgenní cereálie (editoøi L.O´Brian a R.J.Henry,
364 stran, 139 USD) shrnuje dosavadní poznatky v oblasti genetického inženýrství cereálií na základì nejnovìjších výzkumù, prezentovaných na sympoziu „Transgenní cereálie“ v záøí roku 2000 v australském Queenslandu. V jednotlivých kapitolách je pojednáno
o transgenní pšenici, rýži, jeèmeni, kukuøici a èiroku, jejich jakosti
a výnosech, o úloze genetického inženýrství, pokroku v cereálních
transformaèních technologiích, technickém pokroku v transformaci
rostlin, aplikaci pøenosu genù s cílem zvyšování výnosù, geneticky
modifikovaných potravinách, existujících smìrnicích atd..
Kniha Amy L.Nelson Ingredience s vysokým obsahem vlákniny
(110 stran, 18 obrázkù, 16 tabulek, vydáno v bøeznu 2001, 69 USD)
je devátým svazkem populární edice vydavatelství Eagan Press „Pøíruèka ingrediencí“, a je urèena odborníkùm mnoha oblastí potravináøského prùmyslu. Vláknina je vzhledem ke své nutrièní dùležitosti klíèovou složkou souèasných potravin. Pøíruèka pøináší základní
informace o vlákninì, stejnì jako praktické rady pro použití v nejrùznìjších aplikacích, mléènými poèínaje a pekaøskými konèe. Text
je doplnìn øadou srozumitelných tabulek a ilustrací. Ke snadné
a rychlé orientaci v textu slouží definice klíèových termínù, uvádìné
ve sloupku na okraji pøíslušné stránky, a rozsáhlý slovníèek na konci knihy. Z obsahu: Definice ingrediencí s vysokým obsahem vlákniny, Vlastnosti a analýza vlákniny, Aplikace v pekaøských a extrudovaných výrobcích, Nápoje a mléèné výrobky, Další aplikace – džemy,
želé, konzervaèní látky, polevy, glazury, cukrovinky, maso, drùbež,
moøské produkty, polévky, omáèky, saláty, dresinky atd., Zdravotní
a nutrièní aspekty, Znaèení, Nutrièní obsah, Zdravotní tvrzení.
Poslední knihou je druhé (po 25 letech), revidované a výraznì rozšíøené vydání (témìø dvojnásobný rozsah) jedné ze základních cereálních publikací, zpracované pod redakcí W.Bushuka, s názvem Žito –
"'
Produkce, chemie a technologie. Zásadní promìnou prošla kapitola
o fyziologii žita a škùdcích, mnohem více pozornosti je vìnováno
rozdílùm mezi mletím žita v Severní Americe, resp. Evropì a pøednostem jednotlivých systémù, obšírnì je pojednáno o tradièních
a netradièních potravináøských a nepotravináøských aplikacích žita,
novì je zaøazena kapitola Genetika a šlechtìní žita, která zahrnuje
nejnovìjší poznatky z vývoje v oblasti biotechnologie a genetického
inženýrství, vèetnì chorob žita a nových genotypù tritikale.
Cereal Chemistry, 78, 2001, è. 2, s. 218
Nová vlna zájmu o sóju
Rozsáhlý výzkum a stále
n o v é v ý s l e d k y, p o t v r z u j í c í
vysoce pozitivní zdravotní
úèinky
sójových
bobù
a sójových produktù, velmi výraznì zvyšují zájem
spotøebitelù o sójové potraviny a nápoje.
Lidská výživa
Spotøebitelé pøestávají uvažovat o sóje jako o pouhé alternativì tradièní základní potraviny – „masa a brambor“, ale zaèínají ji považovat za nový zdroj plnohodnotného proteinu pro nízkotuènou stravu.
Schopnost sóji napomáhat snižování cholesterolu a redukovat riziko srdeèních onemocnìní je vìdecky prokázána. V souèasné dobì se
øada výzkumù zamìøuje na další, potenciální pøíznivé zdravotní úèinky sóji jako kupø. zlepšení stavu kostí, odstranìní menopauzálních
symptomù, èi zlepšování energetické a nutrièní stránky stravy. Velkou nadìjí je sójový protein rovnìž pro miliony lidí s laktózovou
intolerancí nebo alimentárními alergiemi.
V øíjnu 1999 schválil americký Výbor pro kontrolu potravin a léèiv
(US FDA) zdravotní tvrzení konstatující, že konzumace minimálnì
25 g sójového proteinu dennì, jako souèásti nízkotuèné a nízkocholesterolové diety, mùže snižovat riziko koronárních srdeèních onemocnìní. Jedním z navrhovatelù tohoto tvrzení byla spoleènost Protein Technologies International. V prùbìhu listopadu 2000 pak zveøejnila Americká spoleènost pro srdeèní choroby (AHA) svoje oficiální doporuèení spotøebitelùm pro snižování cholesterolu a rizika srdeèních onemocnìní prostøednictvím konzumace vìtšího množství
sójového proteinu, obsahujícího pøírodní bioaktivní složky. Tímto
doporuèením se sójový protein zaøadil na seznam potravin, které by
se mìly podle názoru AHA konzumovat dennì.
Izolovaný sójový protein je vysoce kvalitní sójová ingredience. Technologií vypracovanou a používanou spoleèností Protein Technologies International se získá ingredience obsahující 90 % proteinu na
sušinu, což je dosud nejvyšší množství obsažené v sójové mouce èi
sójových proteinových koncentrátech. Sójový protein je jediný plnohodnotný rostlinný protein, který je významnou funkèní ingrediencí
pro nejrùznìjší druhy potravin. Sójový protein se mùže používat do
hotových pekaøských smìsí, pøi výrobì muffinù, èokoládových sušenek, grahamových krekerù, salátových dresinkù, tìstovin, omáèek,
polévek, roztíratelných sýrù a tvarohových dezertù, do nápojù i,
v souèasné dobì nejoblíbenìjích, cereálních a zdravotních tyèinek.
F o o d Te c h n o l o g y, 5 5 , 2 0 0 1 , è . 2 , s . 1
Metoda kontroly
smažicího oleje
Po u ž i t í o l e j o v é h o ( š o r t e ningového) monitoru 3M™
je jednoduchým zpùsobem
posouzení, zda je pøíslušný olej stále vhodný k pøípravì kvalitního smaženého výrobku.
Sójový nápoj
v jednoporcovém
balení
(kop)
(kop)
Olejový monitor je netoxický papírový testovací pásek, který se vnoøí do olejové láznì pøi bìžné provozní teplotì. Po vyjmutí testovacího
pásku z oleje se posuzuje zmìna jeho barvy (z modré na žlutou), která indikuje stupeò znehodnocení zkoumaného smažicího oleje. Tento
jednoduchý zpùsob kontroly zaruèí, že nebude používán znehodnocený olej, nebo že se naopak nebude pøedèasnì vymìòovat. Barva vlastního smažicího oleje totiž není vždycky spolehlivým indikátorem jeho
jakosti. Olejovým monitorem se posuzuje jakost oleje na základì
mìøení koncentrace volných mastných kyselin, které pøedstavují
hlavní vedlejší produkt znehodnocení oleje. Olejový monitor je vhodný pro živoèišné i rostlinné oleje i jejich smìsi. Podrobnìjší informace www.3M.com/foodservice
F o o d Te c h n o l o g y, 5 5 , 2 0 0 1 , è . 1 , s . 6 2
(kop)
Spoleènost Hain Celestial, výrobce nutrièních nápojù, se chopila pøíležitosti a zaplnila mezeru na trhu nápojù novým, jednoporcovým
(200 ml) balením svého sójového nápoje Westsoy, který odpovídá souèasným požadavkùm spotøebitelù, pøedevším mládeže, na nápoje typu
„grab-and-go“, tj. takové, které se mohou okamžitì po zakoupení
otevøít a celý obsah vypít za chùze. Sójový nápoj se balí do kartono-
#
vých trojhranných krabic, které vyrobila firma Tetra Pak, pøední
dodavatel aseptického balení, a které se mohou dobøe umisovat na
regálech, což je jedním z hlavních požadavkù na nápoje tohoto typu.
K plnìní sójového nápoje do krabic Tetra Wedge Aseptic po používá
plnièka TBA/19 s vestavìným slámkovým aplikátorem. Plnicí linka
je vybavena koncovým skládacím zaøízením a datovací jednotkou.
Spoleènost Hain chce vyrábìt nápoj v 15 chuových variantách, na
bázi existujících 13 sójových a 2 rýžových základù.
Sójové potraviny se
stále více prosazují
v bìžné stravì
O d t é d o b y, c o A m e r i c k ý
úøad pro kontrolu potravin a léèiv (US FDA) schválil oznaèování sóji a sójových
výrobkù
tvrzením
o pøíznivých zdravotních
úèincích, se zaèal velmi výraznì zvyšovat zájem spotøebitelù o potraviny se
sójou, a to jak v Evropì,
tak pøedevším v USA.
Lidská výživa
Zahradnictví
Rezistentní ovocné
odrùdy
V Severním Porýní–Vestfálsku nabízejí ovocné školky
kromì
standardních
odrùd také nìkteré osvìdèené historické odrùdy, nap ø í k l a d j a b l o ò ‘A n a n a s o v á
reneta’ nebo ‘Zuckalmagliova reneta’.
Pìstování zeleniny bez
pùdy
Agrimedia
a
nìmecký
Vliesstoffwerk
Sandler
pøedstavily zcela nový pìstitelský substrát Sawagrow pro bezpùdní pìstován í z e l e n i n y.
Food Engineering, 73, 2001, è. 2, s. 28
(kop)
Z posledního pøehledu Americké rady pro sójové boby kupø. vyplývá,
že poèet Amerièanù, kteøí konzumují sójové výrobky minimálnì jednou týdnì se zvýšil z 15 % v roce 1998 na 24 % v roce 1999. Souèasnì vzrostl poèet spotøebitelù, informovaných o zdravotním prospìchu sóji, a to z 67 na 72 %. Na trhu sójovými výrobky se etablovalo
rovnìž nìkolik velkých potravináøských spoleèností jako Kellogg’s,
Dean Foods a HJ Heinz, což je pro sóju neklamná známka svìtlé
budoucnosti. V evropských zemích je tento trend ponìkud ménì dramatický, ale urèité známky zvýšeného zájmu zde rovnìž existují.
Pøíkladem mùže být v Británii nedávno uvedené na trh „sójové“ mléko spoleènosti Heinz, a nová øada výrobkù na bázi sóji spoleènosti
Marks a Spencer. Úspìch tìchto výrobkù nicménì závisí na vypracování pøíslušných tvrzení. Zásadním krokem v tomto ohledu jsou
v Británii provádìcí pøedpisy pro zdravotní tvrzení, které byly navrženy Spoleènou iniciativou pro zdravotní tvrzení (JHCI), a Porota
expertù, která v souèasné dobì sestavuje seznam druhù potravin, na
které je možno tvrzení aplikovat. Provádìcí pøedpisy jsou výsledkem
spoleèného úsilí prùmyslu, legislativních pracovníkù a spotøebitelù
za podpory vìdeckých expertù a administrativních orgánù. Pøedpisy
nejenom že definují zdravotní tvrzení jako taková, ale vyznaèují
i legální rámec pro jejich tvorbu a stanoví kriteria a základní nutrièní principy pro vytváøení pøíslušných tvrzení, a identifikují zpùsoby, kterými se musí nová a existující tvrzení vìdecky zdùvodòovat. Pøedpisy rovnìž vytyèují požadavky pro znaèení výrobkù a pøíslušné spotøebitelské informace, týkající se zdravotního prospìchu
výrobku. Panel expertù JHCI v souèasné dobì pracuje na seznamu
„generických“ (druhových) tvrzení, a bude posuzovat, pøípad od pøípadu, tvrzení pro speciální potraviny.
Soyafoods, 12, 2001, è. 1, s. 1–2
(kop)
Novošlechtìní se zamìøuje pøedevším na rezistenci k nejdùležitìjším
chorobám. Novou odrùdou je na pøíklad k strupovitosti rezistentní
sloupová odrùda jablonì ‘Arbat’, která má ve srovnání se starými
sloupovitými odrùdami podstatnì lepší zdravotní stav. Zraje v polovinì záøí, plody mají hladkou slupku s èerveným líèkem na žlutém
podkladì. Jsou šavnaté, sladkokyselé chuti. Novinkou je také k
monilii resistentní višeò ‘Csengõdi’. Byla vyšlechtìna v Maïarsku a
lze ji doporuèit k pìstování bez chemické ochrany. Zraje na pøelomu
èervna a èervence, plody jsou støednì velké, tmavì vínovì èervené s
malou peckou.
TA S P O M e s s e – J o u r n a l I P M , 2 0 0 1 , s . 3 2 ,
(EP)
Nový substrát se údajnì osvìdèil ve víceletých pokusech na Vysoké
škole pro techniku a vìdu v Drážïanech a vyzkoušen byl i v praxi
nìkterých evropských zemí.
Substrát z netkané textilie (vlies) považují výrobci za inovaèní perspektivní výrobek s jednoduchým a spolehlivým použitím i likvidací,
zajišující jistý výnos i jeho èasování. Jako hlavní pøednosti nového
substrátu se uvádìjí: První zálivku lze uskuteènit bìhem dvou hodin. Další zálivka je velmi snadná. Po substrátu se dá chodit, má
stabilní strukturu a je lehký. Získává se spolehlivá kvalita výpìstkù
s využitím moderních poznatkù o výživì. V dùsledku jemné struktury koøínkù se zlepšuje pøíjem vápníku. Substrát pøekonává platné
pøedpisy pro ochranu životního prostøedí. Likvidovat se dá zpùsobem pøíznivým pro životním prostøedí. Materiál je dokonale inertní.
TA S P O M e s s e – J o u r n a l I P M , 2 0 0 1 , s . 4 9 ,
#
(EP)
Vèely jako pøenašeèi
fungicidù
Americký èasopis Biological Control uvádí možnost
pøenosu fungicidù vèelami.
Prokázal to pokus s ochranou proti botrytidì v porostech jahodníku. Výzkumníci postavili pøed vèelí úl nádobu s mikroorganismy
inhibujícími vývoj patogenní houby tak, aby vèely musely nádobu
prolétávat. Vèely pøenášely fungicidy pøímo na kvìty jahodníku; byly
tedy úèinnìjšími pøenašeèi pøípravku než postøik. Pøitom postøik
zasahuje listy i kvìty, aèkoliv aplikaci potøebují pouze kvìty. Použit
byl fungicid na bázi Trichoderma harzianum. Napadení se po pøenosu fungicidu snížilo o 72 %, bylo tedy úèinnìjší než bìžné obchodní
chemické pøípravky.
TA S P O 2 0 0 1 , è . 2 , s . 5 ,
Slunéèka potøebují dost
potravy
V laboratorních pokusech
bylo zjištìno, že samièka
slunéèka dvouteèného spotøebuje až 350 000 mšic za
vegetaci.
Pøesto nejsou slunéèka schopná udržet v porostech stav mšic pod
prahem škodlivosti. Nemají totiž prvních 14 dní, kdy jsou populace
mšic ještì nerozvinuté, dost potravy. Jako nadìjné je jeví nepøímé
nasazení mšice obilné, která je zpoèátku pro slunéèka spolehlivou
potravou. Jejich populace ve skleníku následkem toho rychle zesílí.
Je zajímavé, že samièky slunéèek kladou hodnì vajíèek jen tehdy,
když jsou v larválním stadiu i po vylíhnutí broukù optimálnì krmeny a nejsou vystaveny vysokým teplotám. Teploty nad 25 oC poškozují larvy i brouky, kteøí reagují zvýšenou mortalitou a sníženým
kladením vajíèek.
TA S P O 2 0 0 1 , è . 2 , s . 5 ,
Biologická ochrana
zeleniny není ještì
vyzrálá
Takzvané posilující pros t ø e d k y, k t e r é o b c h o d n a bízí,
se
získávají
buï
z
rostlinných
extraktù
nebo pùsobí na bázi mikrobiálních nepøátel pùvodcù chorob a škùdcù.
Zahradnictví
Hlavními olejninami jsou
ozimá øepka, sluneènice a
olejný len. Pro pìstování
na menších plochách mohou být ekonomicky pøízn i v ì j š í p ø e d e v š í m d r u h y,
jejichž semena nebo olej se
využívá v potravináøství
nebo ve farmacii.
(EP)
Posilující prostøedky jsou definovány jako pøípravky, které zvyšují
odolnost rostlin ke škodlivým organismùm. Pøímé pùsobení na pùvodce napadení se nepøedpokládá. Nìkteré z nich ovšem možná vyvolávají indukovanou rezistenci rostlin.
Pøíkladem pøípravku na bázi rostlinného extraktu je Neudo-Vital,
který pùsobí na pravé padlí rajèat, a Envirepel, výtažek z èesneku,
který se pøidává k insekticidùm nebo akaricidùm, aby zvýšil jejich
úèinnost.
Posilující prostøedky na bázi mikroorganismù pùsobí rùzným zpùsobem. Mezi patogenem a jeho mikrobiálním antagonistou mùže napøíklad docházet ke konkurenci o potravu a prostor. Pøi parasitismu
jsou fytopatogenní houby poškozovány nebo nièeny prorùstajícími
hyfami antagonistické houby. V pøípadì antibiózy produkty mikrobiální výmìny látkové omezují vývoj patogena. Mùže také vzniknout
indukovaná rezistence hostitelské rostliny. Nìkdy dochází i ke stimulaci rùstu rostliny. Jednotlivé procesy se pøitom mohou vzájemnì
ovlivòovat.
Dr Müller z nìmeckého Úøadu pro regionální rozvoj, krajinu a zemìdìlství uvádí poznatky, že posilující pøípravky jsou úèinné jen pøi
slabém napadení a nemohou v žádném pøípadì nahrazovat optimální
pìstitelské podmínky. Jestliže jednou choroba propukne, nemají užiteèné organismy jako jejich protihráèi žádnou šanci. Biopreparáty
pak neúèinkují a je tøeba sáhnout k chemickým pøípravkùm, které
musí rostliny dùkladnì oèistit. Možnost samoregulace ekosystému
nepøipadá v úvahu.
TA S P O 2 0 0 1 , è . 3 , s . 8 ,
Alter nativní olejniny pro
malé plochy
(EP)
(EP)
Kromì olejného lnu je to napøíklad svìtlice, pupalka, èernucha
a hoøèice. Jsou u nich ovšem vyšší nároky na kvalitu, u osiva napø.
99,9% èistota a obsah Cd v nìm pod 0,3 ppm. Pokud se prodává pøímo olej, získává se lisováním za studena, pøi nìmž 10–12 % oleje
zùstává v pokrutinách.
Svìtlice lékaøská (Carthamus tinctorius) se v 17. století pìstovala ve
velkém jako náhrada pravého šafránu. Nyní je to pouze olejnina,
která obsahuje z výživového a fyziologického hlediska cenný olej.
Na svìtì se pìstuje asi na 1 mil. ha. Rostlina vyžaduje teplé a suché
stanovištì, kde netrpí chorobami. Ve Španìlsku a v Itálii dosahují
odrùdy až 47% obsah oleje. V ménì pøíznivých oblastech, napø.
v SRN, poskytuje odrùda ‘Sabina’ stabilní výnosy, obsahem oleje
25 % však nedosahuje olejnatosti nových odrùd vyšlechtìných v EU.
Vysévá se 30 kg osiva na 1 ha nejpozdìji v polovinì dubna, optimální
hustota porostu je 40–50 rostlin na 1 m 2. Nároky na dusík má svìtli-
#
Zahradnictví
ce nízké – 40–70 kg. Dozrává v polovinì záøí. Sklizeò je snadná
a bezztrátová, protože rostliny jsou pevné a odolné k výdrolu.
Pupalka malokvìtá (Oenothera parviflora) je cenná pro kyselinu linolenovou, obsaženou v oleji jejích semen. Tato kyselina je pøedstupnìm dùležitých tkáòových hormonù, nutných k normální funkci lidských orgánù a odolnosti k nemocím. Obohacením léèiv a potravin
kyselinou linolenovou se zmíròují nebo léèí choroby jako je vysoký
krevní tlak, revmatismus, žilní nedostateènost a kožní choroby. Olej
pupalky má obsahovat alespoò 10 % kyseliny linolenové. Pupalce se
daøí na teplých, živinami nepøíliš bohatých stanovištích. Vysévá se
co nejdøíve na jaøe 5 kg osiva na 1 ha. Protože semena jsou drobná
(HTS 0,7 g), musí být pùda k výsevu dobøe pøipravená. Semenáèky
se vyvíjejí zpoèátku pomalu, takže se snadno zaplevelí. Pomìrnì nesnadný je odhad termínu skliznì. Kvìty na stonku rozkvétají odspodu nahoru a semena vyzrávají v rozmezí nìkolika týdnù. Vedlejší
výhony kvetou až do øíjna. Sklízí se v polovinì øíjna.
Èernucha setá (Nigella sativa), se používala jako léèivka a kosmetická rostlina už ve starém Egyptì. V poslední dobì zájem o ni znovu
stoupá. Na trhu je hlavnì z turecké a egyptské provenience. Mnohostranné její použití spoèívá pøedevším v obsahu éterických olejù
v semenech a ve vysokém podílu nenasycených mastných kyselin
a tokoferolù v oleji. V lékárnách se olej prodává pomìrnì draho. Na
teplých stanovištích se v SRN získávají výnosy semen až 1,5 t.ha–1.
Vysévá se brzo na jaøe v množství 15 kg.ha–1. Protože èernucha má
nízké nároky na živiny a snadno pøezrává, hnojí se dusíkem jen
omezenì. Zraje koncem srpna.
Hoøèice bílá (Sinapis alba) .se na rozdíl od pøedešlých olejnatých rostlin pìstuje pro olej jako vedlejší produkt. Na základì vysokého obsahu kyseliny erukové není vhodný jako potravina, ale využívá se pro
chemické technologie. Hoøèice se pìstuje pøedevším pro prodej semen (jako koøení) a po odlisování pokrutin (hoøèièná mouèka) jako
hlavní souèást pokrmové hoøèice. Vysoce kvalitní hoøèièné semeno
se prodává za výhodnou cenu.
Der Gar tenbau 2001, è. 2, s. 28–30
Genová banka
evropských jilmù
Na dobré cestì je realizace
evropského projektu genobanky
pro
popis,
sbìr
a
využití
genetických
zdrojù
domácích
jilmù.
Jeho úèelem je snaha vypoøádat se s hynutím jilmù.
(EP)
Byly už získány urèité kladné výsledky, ovšem choroba jilmù stále
postupuje.
Ve francouzském Nogenet-sur-Vernisson se podaøilo v krátké dobì
shromáždit databázi CEMAGREF (Zaøízení pro výzkum zemìdìlství
a životního prostøedí) a informace o 800 vzorcích jilmù z devíti evropských zemí. Genobanka je jádrem pìtiletého interdisciplinárního
projektu, který EU finanènì podpoøí 600 000 EUR a jehož cílem je
charakterizovat, udržet a využít genové zdroje jilmu. Podílí se na
nìm 15 vìdeckých pracoviš.
V posledních dvou letech byly u více než 700 vzorkù jilmù popsány
DNA markéry. To dává poprvé možnost stanovit genetickou diverzitu jilmových druhù ve vztahu k jejich geografickému rozšíøení. První pozoruhodné výsledky napø. ukazují, že diverzita dìdièné hmoty
v chloroplastech jilmù z jižních oblastí EU je vìtší než u jilmù ze
støední a severní Evropy. Hynutí jilmù zpùsobuje houba, která byly
zavleèena z Asie kolem r. 1900 a kterou pøenáší kùrovec jilmový. Po
celé Evropì je existenènì ohrožena dìdièná informace jilmù. Od
r. 1997 pracuje mezinárodní pracovní skupina fytopatologù, šlechtitelù, genetikù a entomologù na studiu jilmových klonù, shromáždìných v genofondových sbírkách. Získané informace se ukládají ve
francouzské databázi, kde jsou k dispozici šlechtitelùm, lesníkùm,
krajináøùm a ochranáøùm v celé Evropì. Protože klonové sbírky
v jednotlivých zemích nemohou být bezpeènì uchránìny pøed infekcemi houbou i pøenašeèi, jsou z bezpeènostních dùvodù uloženy vzorky
pupenù v tekutém dusíku pøi –196 oC . Každý vzorek je takto uložen
na dvou místech – ve Francii a v SRN. Po urèité dobì, zatím nespecifikované, se plánuje regenerovat tento materiál pomocí tkáòových
kultur.
Kromì toho bylo 300 klonù podrobeno specifickým infekèním testùm. Èást umìle infikovaných jilmù se až pøekvapivì z infekce zotavila. Je tedy nadìje, že v dohledné dobì se podaøí získat tolerantní
#!
klony. Existují dále sbírky klonù v evropských zemích, které udržují
vlastní národní a regionální materiál a které slouží jako paralelní
zajištìní. Vzorky jsou tu udržovány ve formì nízkých živých plotù,
což je pro infekci a pro pøenašeèe nejménì atraktivní forma rùstu
jilmù.
Hrozí však další nebezpeèí. V Itálii, Francii a ve Španìlsku byly nedávno pozorovány symptomy nového onemocnìní jilmù. Zpùsobuje
je fytoplasma oznaèovaná jako „jilmová žloutenka“. Infikované stromy se vyznaèují silným žloutnutím letních výhonù, tvoøí èarovìníky
a zakròují. Zatímco u pøíbuzné fytoplasmózy v Americe je známo, že
zpùsobuje u domácích jilmù dokonce hynutí stromù, v Itálii je choroba pozorována od 80. let, ale není jediná zpráva o hynutí stromù.
Ve SRN se zatím uvedené symptomy napadení neprojevily. Choroba
pøesto vzbuzuje znepokojení, protože mùže pøinejmenším domácí jilmy oslabit. Obava pøed ještì rychlejším zhroucením jilmových populací a nezvratnou ztrátou jejich dìdièné informace má proto vážné
opodstatnìní.
TA S P O 2 0 0 1 , è . 7 , s . 1 0
Sor timent ovocných
stromù
Konzument nesmí a už ani
nechce ve své zahradì používat u ovocných stromù
c h e m i c k é p ø í p r a v k y. P r o t o
se žádají robustní, pokud
možno k chorobám odolné
o v o c n é s t r o m y. P ø i t o m b y
nemìla pøijít zkrátka dobrá chu.
Zahradnictví
Stále více plodin
získaných genovou
technologií
Údaje Mezinárodní služby
pro využití biotechnologií
v zemìdìlství se sídlem
v New Yorku svìdèí o tom,
že celková plocha, na níž
se pìstovaly rostliny získané genovou technologií
mezi roky 1999 a 2000,
vzrostla o pozoruhodných
4,3 milionù hektarù, což
znamená o 11 %.
(EP)
Odhaduje se, že ve velkovýrobním ovocnáøství souèasný podíl biologického pìstování nepøesahuje 2–10 %. Právì zde se však žádají robustní rezistentní odrùdy, navíc biologicky školkované stromky. Podstatný vliv na tento trend mají organizace pro ochranu životního
prostøedí, jejichž koncepty èasto vyúsují v pøíslušné pøedpisy. Zároveò se podporuje trend k lokálním starým a starým odrùdám. Zájem
o odolné odrùdy pøichází zdola, ze zahradnických center i drobného
prodeje. Ke zlomu v požadovaném sortimentu dochází pøedevším
u zahrádkáøù. Je zatím otázkou, které odrùdy se osvìdèí. Pro ekologické pìstování se ukazuje být standardem èeská jabloòová odrùda
‘Topas’ a nizozemská odrùda ‘Rajka’. Nabízí se také sloupová jabloòová odrùda ‘Arbat’ s rezistencí ke strupovitosti, získanou z Malus
floribunda. Je to podzimní až zimní odrùda se žlutými plody s èerveným žíháním, chutná sladkokysele a zraje koncem srpna. K monilióze je rezistentní maïarská odrùda višnì ‘Czengödi’. Její rezistence
pochází do znaèné míry ze sladkovišnì. Firma Gevo (Nürtingen)
a Artus Group (Karlsruhe) dodávají k šarce rezistentní švestku ‘J ojo’.
Tato firma oznámila, že v r. 2002 uvede na trh ke spále rezistentní
kdouloò pod názvem ‘Cydora Robusta’, která má být rezistentní také
ke skvrnitosti listù a k padlí. Zároveò uvede na trh sloupovité odrùdy ‘Artus Saga’, speciálnì vyšlechtìné pro drobný prodej, rezistentní
k strupovitosti a velmi dobré chuti. Vyšlechtìné jsou též nové odrùdy sladkovišní ‘Ceste’, ‘Sylvia’ a ‘Sweetheart’, odolná k pukání plodù. Jsou všechny samosprašné a pomìrnì slabì rostoucí. ‘Sweetheart’ pøitom velmi pozdnì zraje (osmý tøešòový týden).
Školky Herr (Mecklenheim) pøedstavily podzimní odrùdu maliníku
‘Himbo –Top’, zrající od konce srpna do zaèátku záøí. Má jen málo
ostnù a pøedstavuje zlepšenou ‘Autumn Bliss‘. Po sklizni se dá seøíznout až u zemì. Ke koøenové hnilobì tolerantní je nová letní odrùda
maliníku ‘Wei–Rula’, která sklizòovì zapadá mezi letní a podzimní
odrùdy. Novinkou je také k padlí odolný angrešt ‘Rote Eva’, který
má málo trnù a nepukavé plody, i když mají tenkou slupku. Firma
Villa Bäder (Eckelsheim) se zamìøuje na šlechtìní révy vinné, pøedevším na bezsemenné stolní odrùdy rezistentní k plísni. Novošlechtìní nemá ještì název.
TA S P O 2 0 0 1 , è . 7 , s . 1 1 .
(EP)
Jejich souèasná plocha èiní 44,2 mil. hektarù. Od zavedení prvních
genovou technologií zmìnìných rostlin v r. 1996 se jejich pìstitelská plocha stále zvyšuje. Pìstují se dnes v 13 zemích. Nejvìtší podíl
pøipadá na sóju, u níž plochy stouply dokonce o 20 % na 25,8 mil.
hektarù. O 0,8 mil. hektarù neboli o 7 % vzrostla také plocha, kterou zaujímají odrùdy kukuøièné odrùdy tolerantní k hmyzím škùdcùm.
Der Gar tenbau 2001, è. 4. s. 4.
(EP)
#"
Pøírodní porosty
poskytují nejlepší
rostlinný materiál
Pro renaturalizaci bøehù
vodních tokù se nejlépe
hodí
rostlinný
materiál
z okolních pøírodních porostù.
Zahradnictví
Tento autochtonní materiál se dá získat seøezáním, získáním rostlin
z pøirozeného zmlazení nebo sbìrem semen. Není tøeba se obávat vìtší
poèáteèní pracnosti. Ta se vyplatí v mnohem lepší funkci renaturalizovaného porostu.
Travnaté a širokolisté rostliny se vìtšinou na novì zakládaných bøezích tokù obnoví rychle samy. Metodou vlastního vývoje pobøežních
porostù bez døevin se tak vyhneme omylùm pøi výbìru druhù a ušetøíme náklady. Je ovšem tøeba dbát na to, aby se tu neusídlily nežádoucí neofyty. Nejvìtší jistotu pokud jde o vhodnost rostlinných druhù pro dané stanovištì poskytuje metoda výsevu sena z kvìtinové
louky. Spoèívá v tom, že z vybrané plochy se sklidí semena a vysejí
se. Staèí výsevná dávka 4 – 5 g.m –2, která navíc dává prostor k uplatnìní dalších druhù.
Další metodou je pøesazení celých rostlin nebo výkrojky. Je velmi
vhodná tam, kde je úèelné pøemístit nikoliv jednotlivé rostliny, ale
celé rostlinné spoleèenstvo. Výkrojky rozmìru 30 x 30 cm se dají
snadno vyrýt rýèem a pak strojovì pøesadit rycí lžící. Svým koøenovým systémem je pro tento zpùsob zvláštì vhodný rákos. Pozornost
se musí vìnovat zejména výbìru trav a trvalek. Pøi výbìru materiálu
je bezpodmíneènì nutné vyhnout se vysazování kulturních odrùd do
pøírodních porostù. Návrat asimilátù do koøenù vysazených rostlin
se podpoøí tím, že se pøíliš brzo nekosí. Trávy se doporuèuje kosit
v dvou až tøíletých intervalech.
Samovýsev je i pøi osidlování døevinami na novì zakládaných bøezích tokù nejjednodušší a nejlevnìjší variantou. Po vysoké vodì se
èasto rychle získá bohatý porost semenáèkù. Bìhem dalšího rùstu se
pak druhové složení samovolnì reguluje.
Další možností je výsadba hotových øízkovancù z vegetativnì množitelných døevin. Také zde je nutné pøísnì dbát na provenienci sazenic a osiva.
Pøi každoroèní spotøebì vìtšího množství rostlin stojí za úvahu založení vlastní školky. Øízky vegetativnì množitelných døevin se pøitom získají pøi bìžné údržbì bøežních porostù. U vrb se nejèastìji
využívají 3 – 8leté výhony. Pro dlouhodobé elastické keøi porostlé
bøehy se hodí výhradnì vìtvící druhy vrb, napø. Salix alba, S. fragilis, S. x rubens. Údržba nových døevinných porostù se v prvních
letech omezuje na pravidelné kontrolní obchùzky a podle potøeby
kosení. Mùže se ukázat i potøeba prosvìtlování nebo selekce urèitých druhù.
TA S P O 2 0 0 1 , è . 9 , s . 1 4 ,
Šlechtìná léèivá rostlina
Baptisia tinctoria, málo
známá bobovitá okrasná
rostlina, pochází z východní oblasti Severní Amerik y.
(EP)
Od r. 1993 se však pìstuje i na severu SRN. Pøesnìji øeèeno – roste
asi na desetihektarovém poli na vøesovišti blízko døívìjší hranice
mezi západním a východním Nìmeckem. Zájem o ni je výsledkem neobvyklého projektu vzniklého na žádost farmaceutického prùmyslu,
jehož cílem je pøemìnit planou rostlinu baptisie na rostlinu vhodnou
k pìstování pro výrobu léèiv. Firma Schaper a Brümer zpracovává
80 – 90 % svìtové skliznì baptisie. Kromì zmínìné výzkumné plochy
se v SRN pìstuje ještì u Schweinfurtu a zbytek pochází ze sbìru.
Materiál baptisie vyšlechtìný v rámci výzkumného projektu se rozmnožuje v laboratoøi v in vitro kultuøe, rostliny se pak aklimatizují
ve skleníku a vysazují na venkovní plochu. Porost se snadno zapleveluje, proto se pìstuje pod èernou fólií. Otužené sazenice se vysazují strojem a porost se ošetøuje meziøádkovou frézou. Vybrané klony
umožòují omezit ochranu na minimum a pìstovat rostliny zcela bez
chemických pøípravkù. Pøestože je pùda krytá fólií, nároky na ruèní
práci jsou pomìrnì znaèné. Porost se odpleveluje 6 – 7krát. Koøeny
využitelné pro farmacii se získávají až po tøíletém pìstování. Rostliny koøení až 80 cm hluboko, sklizeò proto vyžaduje speciálnì upravený školkaøský pluh. Sklizené koøeny se perou, pak se hned suší na
roštu na skleníkovém topení a po 4 – 5 dnech se rozøežou, pytlují
a transportují.
TA S P O M a g a z i n 2 0 0 1 , è . 2 , s . 1 8 – 1 9 ,
(EP)
##
Je pìstování léèivých
rostlin rizikové?
Léèivé rostliny se využívají
v podstatì dvojím zpùsobem: k získání rostlinné
suroviny pro isolaci obsahových látek nebo k získání léèivé drogy, vìtšinou
k pøípravì èajù nebo získávání extraktù.
Zahradnictví
Zatímco druhý smìr pøedstavuje pomìrnì široké pole k využití stovek rùzných rostlin, pìstování prùmyslové drogy je omezené jen na
nìkolik druhù a nepodléhá pøíliš velkým výkyvùm. Omezení spoèívá
pøedevším v tom, že u nich existuje alternativa syntetické výroby
úèinných látek, pokud s neukáže být ve vìtším mìøítku technicky
obtížná nebo pøíliš drahá. Poèet novì povolených léèivých látek rostlinného pùvodu byl v posledních letech pomìrnì nízký. Vývoj nových
léèiv je totiž velmi nákladný. Pøesto byla zavedena øada nových látek.
Napøíklad camptothecin, pocházející z èínského subtropického stromu Camptotheca acuminata, léèí rakovinu. Dnes se pìstuje v Kalifornii. Artemisia annua obsahuje látku úèinnou proti malárii, která
je k dispozici v èistém stavu nebo jako derivát. Pìstuje se ve velkém
v Èínì a ve Vietnamu. V budoucnosti získá možná na významu Hupersia serrata obsahující hupersin A, nadìjný proti Alzheimerovì
chorobì. Zahradnickému pìstování zaèíná úspìšnì konkurovat totální syntéza. Chemoterapeutický význam získává také genistein
z Glycine max a curcumin z Curcuma xanthorrhiza nebo z C. longa.
Proti virovým chorobám, mezi jiným také proti HIV, jsou v klinických testech proteiny z Trichosanthes kirilowil, Phytolacca americana a Saponaria officinalis a také alkaloidy (michelaminy) z tropické liány Ancistricladus korupensis. Ukáže se teprve, do jaké míry
pøijde v úvahu jejich zahradnické pìstování.
Velký zájem je o èínské léèivé rostliny. Ponìvadž u léèivé drogy se
kladou vysoké nároky na kvalitu a také nepøítomnost pesticidù
a tìžkých kovù, dává se kontrolovanému pìstování jednoznaèná pøednost pøed sbìrem nebo pøed nekontrolovaným pìstováním. Pìstování léèivých rostlin mùže krátkodobì pøinést znaèný zisk. Pøedpokladem úspìchu je ovšem jednání s odbìratelem, protože mùže snadno
dojít k nadprodukci, jak se stalo v minulosti u Echinacea a Hypericum.
Der Gar tenbau 2001, è. 2, s. 22 – 23,
Údržba bez herbicidù
Od zaèátku r. 2001 platí ve
Švýcarsku rozšíøený zákaz
používání
herbicidù
na
všech
cestách,
høištích
a silnicích v obcích i v soukromém sektoru.
(EP)
Novì se zakazuje i jejich používání v chránìných oblastech národního nebo kantonálního významu, na slatinných pùdách, bažinných
plochách, v 3m širokém pruhu kolem vodních ploch a tokù, v živých
plotech, v oblastech chránìných vodních zdrojù, dále na úložných
plochách, støechách a terasách i zelených èástech høiš. Výjimka pro
jednotlivé ošetøení herbicidy platí pro svazové a kantonální silnice,
náspy, zelené pásy a dopravní ostrùvky podél silnic a kolejí a pro 3 m
široký okraj lesù a živých plotù. Svaz mìstských zahradnictví a zahradnické správy v Luzernu proto uskuteènil setkání za úèelem výmìny zkušeností, které dospìlo k tìmto smìrnicím.
Posouzení stanovištì
Standardní pøístup k údržbì by mìl být nahrazen diferencovaným
podle øady aspektù:
• leží plocha v zemìdìlské, obydlím blízké nebo pøímo vnitromìstské oblasti
• jakou funkci plocha plní a jak se využívá
• jaké jsou nároky na bezpeènost a èistotu
• jaký je nutný rozsah aplikace
• jaké je vybavení plochy
• jaké je oslunìní nebo zastínìní
• jaký je koncept budoucího využití
Pochopení veøejnosti o údržbu se zvyšuje zejména udržováním vysoké úrovnì èistoty na pionýrských a ruderálních stanovištích.
Rùzné techniky odplevelování
Boj s plevely má za úkol jejich zeslabení, zabránìní jejich regeneraci
a rozmnožování. Nejvhodnìjším obdobím pro zásah je stadium 3 až
5 listù, v každém pøípadì ovšem pøed kvetením. Nejèastìji je to na
jaøe a na podzim. Vhodné je odstranit pøed zásahem pøítomný organický materiál.
#$
Zahradnictví
Ze získaných zkušeností vyplývají tyto poznatky:
• Mechanicko-dynamické náøadí vytrhává nosnou vrstvu a smíchává ji s nezaplevelenou vrstvou.
• Mechanicky pracující nože, které pronikají do nezaplevelené vrstvy, mají tu pøednost, že nosnou a bezplevelnou vrstvu nepromíchávají. Staèí pøitom 3 cm tlustá nezaplevelená vrstva. Uvolnìné
plevele je tøeba sebrat.
• Kartáèe ze svazkù drátù jsou vhodné pro tvrdé povrchy ploch.
• Termicko-fyzikálnì pracující náøadí (130 oC, 60 bar) jsou úèinná
na mech a hodí se také k odplevelení povrchové vrstvy na tvrdých
plochách. Pøitom se vyprazdòují spáry.
• Termicky pùsobící náøadí na principu infraèerveného záøení má ze
všech nejlepší úèinek, ale rùznì vysokou spotøebu plynu. Je také
nutná opatrnost pøed požárem.
• Termicky pracující náøadí s keramickými deskami má dobrou úèinnost, keramické desky se však snadno poškodí.
Osvìdèily se pøedevším Fischer–Weeds–Killer, FWK80 na principu
mechanického øezání a STf–TH 520 Infra na termickém základì
s použitím infraèervené techniky.
Pøi výbìru náøadí je tøeba uvážit, pùjde-li o aplikaci na okraje plastických hmot, škvíry mezi ochrannými deskami, sklonìnou dlažbu,
jámy, pískovištì èi sportovištì. Prosté mechanické ošetøení musí být
opatrné, aby se nepoškodilo okolí, protože 3 – 4 ošetøení za rok obvykle nestaèí. Termické ošetøení je z tohoto hlediska výhodnìjší.
Osvìdèilo se také ošetøovat na jaøe a na podzim termicky, v létì pak
mohutnìjší plevele mechanicky. Okrajové pruhy luk se seèou jako
trávník. Cesty se èím dál èastìji zakládají jako štìrkový trávník,
místo hrubého štìrku se pøitom využívá jemnìji zrnitý materiál jako
oèišující vrstva. Zkoušejí se také nové materiály, napø. pískem èi
drobným štìrkem pokrytý vodopropustný HMT.
Všechny tyto pøístupy, které snižují nebo odstraòují aplikaci herbicidù, vyžadují ovšem více penìz. Je také tøeba rozlišovat zóny s velmi
rozdílnou tolerancí. Na jedné stranì jsou zóny bez nebo jen s malou
tolerancí k nežádoucím porostùm, které vyžadují pøedevším ruèní
nebo termické odplevelení. Na druhé stranì jsou zóny s vysokou tolerancí, kde se musí odstraòovat prakticky jen døeviny. Podle toho je
tøeba rozhodnout o zpùsobu ošetøení. Pro extenzívní stanovištì se
doporuèují tøi strategie: statická, která znamená výsev vybraných
rostlin, vyžadující tøi ošetøení roènì; polodynamická s postupným
výsevem, vyžadující dvì ošetøení roènì; dynamická s osevem nebo
bez osevu, vyžadující jen jedno ošetøení roènì.
Der Gar tenbau 2001 è. 1, s. 32–33,
(EP)
zemìdìlské aktuality
ze svìta
Øídí redakèní rada:
PhDr. J. Rydlo – øeditel
ing. P. Michal
Ing. V. Pokorný, CSc.
Redaktoøi:
Dr. J. Javùrková, CSc.
Prof. Ing. P. Kic, DrSc.
Mgr. D. Koubová
PhDr. A. Kubaèák, CSc.
Ing. S. Mihulka, CSc.
Ing. P. Schneiderová
Ing. M. Šastný
Podmínky inzerce
Ceny celobarevné inzerce, v závorce jednobarevné.
A4 vèetnì fotografií
A4
A5 na šíøku
A6 na výšku
10 000 Kè (6 000 Kè)
9 000 Kè (6 000 Kè)
6 000 Kè (3 000 Kè)
3 500 Kè (2 250 Kè)
Ing. Š. Vondrášková
Ing. I. Fantyšová (tech.
redakce)
tel.: 02/27 01 03 15
#%
Pøíloha
Nìkteøí škùdci, choroby, užiteèný a zákonem chránìný hmyz
KVÌTILKY
Q
R
1. Pøíznaky napadení (podkopìnka)
èervené øepy kvìtilkou øepnou
(Pegomya hyosciami). Tato kvìtilka, též známá jako „moucha buráková“, je nebezpeèným škùdcem cukrovky, u které svými podkopìnkami
nièí listovou plochu.
2. Larvy kvìtilky zelné (Delia radicum) na koøenu kvìtáku. Kvìtilka zelná patøí mezi nejdùležitìjší
škùdce košálovin, kterým pøekusuje nebo okusuje koøínky a koøeny.
S
3. Požerek kvìtilky všežravé (Delia
f l o r i l e g a) na øezu napadenou
øedkvièkou. Kvìtilka všežravá je
nepøíjemný škùdce nejrùznìjších
plodin, od bobovitých pøes cibuli,
èesnek, brambory, rajèata až po osení.
#&
#'

Podobné dokumenty

zemědělské aktuality ze světa

zemědělské aktuality ze světa USD. Zhruba 90 % celkového objemu krmiv pro akvakulturu se realizuje v Asii, okolo 5 % v Evropì, v Jižní a Severní Americe po ménì než 2 %, v Africe, na Støedním východì a v Oceánii dohromady ménì ...

Více

zemědělské aktuality ze světa

zemědělské aktuality ze světa nové linie prasat, které jsou lépe adaptovatelné extenzivnìjším podmínkám chovu. Zatím existuje málo informací o welfare vykrmovaných prasat moderních linií v rùzných systémech chovu. Pokus z Velké...

Více

Homeopatie č. 2/1994

Homeopatie č. 2/1994 uvedený v MacRepertory: Complete Repertory). To vede pacienta k chování jako by byl trvale ve stavu neopětované lásky, přestoţe objektivně tomu tak není. Tarentula pacient můţe dávat najevo erotick...

Více

Životní prostředí města Plzně - Odbor životního prostředí města Plzně

Životní prostředí města Plzně - Odbor životního prostředí města Plzně K objasnìní skladby dopravního proudu na síti pokryté sèítacími detektory je nejdùležitìjším podkladem Celostátní sèítání dopravy na dálnièní a silnièní síti ÈR, které se provádí periodicky v inter...

Více

Systém efektivní výživy

Systém efektivní výživy pokrývá potøeby z hlediska stravitelné energie, její postupné, dlouhodobé využitelnosti, množství a kvality bílkovin, makro i mikroprvkù nebo vitamínù. Odlišuje se však pøidanými úèinnými látkami, ...

Více

zemědělské aktuality ze světa

zemědělské aktuality ze světa Krátké zprávy Zemìdìlství ve svìtì Poznatky ze svìta Životní prostøedí Lidská výživa Zahradnictví Pøíloha

Více

zemědělské aktuality ze světa - Nastavit jako titulní stránku

zemědělské aktuality ze světa - Nastavit jako titulní stránku Ve Velké Británii v minulých letech došlo k útlumu prodeje sbìracích vozù, k oživení došlo teprve v loòském roce. Zatímco pøedstavitelé Claas a Krone, dva ze tøí nejvìtších jejich výrobcù, zastavil...

Více

zemědělské aktuality ze světa - Nastavit jako titulní stránku

zemědělské aktuality ze světa - Nastavit jako titulní stránku Zemìdìlství ve svìtì Poznatky ze svìta Lidská výživa Zahradnictví Pøíloha

Více

zemědělské aktuality ze světa

zemědělské aktuality ze světa Krátké zprávy Zemìdìlství ve svìtì Poznatky ze svìta Životní prostøedí Lidská výživa Zahradnictví Pøíloha

Více