Strojírenství, doprava, hutnictví a slévárenství

Strojírenství, doprava, hutnictví a slévárenství

CZ.1.07/1.1.13/11.0002
Zlato,
Česko
ocel, pot a dřina str. 10
srdcem Evropy i aut str. 6
5/2010 STROJÍRENSTVÍ, DOPRAVA, HUTNICTVÍ A SLÉVÁRENSTVÍ
ství,
n
e
r
í
j
stroo
ava,í
r
p
d nictv í
hut árenstv
v
a slé
ww
w.
pr
oje
ktv
yk
op
.cz
T E N TO P R O J E K T J E S P O LU F I N A N CO VÁ N E V R O P S K Ý M S O C I Á L N Í M F O N D E M
A S TÁT N Í M R O Z P O Č T E M Č E S K É R E P U B L I K Y
Rozdělení
dopravy str. 16
Seznamte se s projektem
VÝKOP
Na trhu práce už delší čas chybí řemeslníci a techničtí
pracovníci. A právě na tuto situaci reaguje Asistenční
centrum, a.s. projektem VÝKOP.
Zaměstnavatelé často nejsou schopni zaplnit volná pracovní místa kvalifikovanými pracovníky, což
do značné míry negativně ovlivňuje jejich konkurenceschopnost a potenciál dalšího rozvoje.
Když chceme tento problém vyřešit, je nutné, aby
ze škol technických oborů vycházeli perfektně připravení studenti. Zaměstnavatelé by je díky tomu mohli
ihned po škole zařadit do pracovního kolektivu.
Realizační tým Asistenčního centra a.s. chce zejména podpořit snahu o posílení spolupráce mezi
středními školami a firmami působícími v regionu
Ústeckého kraje. V rámci projektu vytvoříme jednotný systém, díky němuž se do praktické výuky žáků
zapojí přímo zaměstnavatel. Studenti tak získají zkušenosti od odborných pracovníků.
Realizovaný projekt byl podpořen v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, konkrétně v oblasti podpory 1.1 - Zvyšování
kvality ve vzdělávání.
Období realizace projektu: 1. 9. 2008 – 31. 8.
2010.
PARTNEŘI PROJEKTU
Střední škola elektrotechniky a spojů, p.o.,
Ústí nad Labem - Stříbrníky,
www.sseas.cz
Střední škola energetická a stavební,
Chomutov, Na Průhoně 4800, p.o.
www.ssescv.cz
Střední škola EDUCHEM, a.s., Meziboří,
www.educhem.cz
Střední škola stavební, p.o., Teplice,
www.ssstavebni.tce.cz
Střední průmyslová škola technická, p.o.
Varnsdorf, Karoliny Světlé 2703,
www.sstvdf.cz
CÍLOVÉ SKUPINY PROJEKTU
»»
žáci škol a školských zařízení - žáci středních
škol v Ústeckém kraji,
»»
pracovníci škol a školských zařízení - pedagogové středních škol v Ústeckém kraji.
ZÁKLADNÍ CÍLE PROJEKTU
Celé nastavení projektu vychází z průzkumu, který
ukazuje, že je nutné vytvořit spolupráci mezi středními školami a podniky. Jedním z hlavních cílů projektu je posílení praktické složky výuky na středních
školách. Zaměříme se především na podporu získávání praktických zkušeností žáků, a to přímo u jednotlivých zaměstnavatelů. Současně budeme monitorovat
a analyzovat aktuální i budoucí potřeby zaměstnavatelů v Ústeckém kraji, aby mladí studovali takové
obory, v nichž získají zaměstnání. Pomocí těchto aktivit chceme dosáhnout takového cíle, aby čerství absolventi škol získali co nejdříve plnohodnotnou práci
v oboru. Bohužel v současné době jde mnoho mladých lidí ihned po škole na úřad práce.
Obsah
2
3
Seznamte se s projektem VÝKOP
Kvalifikovaná pracovní síla je
naší budoucností
4
České strojírenství se může opřít
o tradici, věhlas ve světě neopadá
6
Česko srdcem Evropy i aut
7
Test
8
Pravidla pro provoz a údržbu
svářecích invertorů
10
Zlato, ocel, pot a dřina
12
Cesta zlata z jeskyně až k medaili
13
Rozhovor s odborníkem
14
Doprava naprostá nezbytnost
16
Rozdělení dopravy
18
Lodní doprava
20
Otázky a odpovědi
22
Rozhovor s odborníkem
Zároveň chceme pozitivně motivovat zaměstnavatele, aby se zapojili do systému praxí a celé výuky
na středních školách.
HLAVNÍ AKTIVITY PROJEKTU
Autor:
»»
Kontaktování škol a zaměstnavatelů
kolektiv autorů
»»
Realizace odborných praxí
»»
Technologické profily zaměstnavatelů
»»
Vzdělávání odborníků z praxe
»»
Konference a workshopy
Vydává:
Asistenční centrum, a. s.
Sportovní 3302
434 01 MOST
Tel.: +420 476 105 840
http://www.asistencnicentrum.cz
[email protected]
e-mail projektu: [email protected]
Grafické zpracování, tisk:
Raprint s. r. o. Čepirohy 56, Most
Tel.: +420 777 029 730
www.raprint.cz
Náklad: 150 ks
2
KVALIFIKOVANÁ
pracovní síla
je naší budoucností
Vážení čtenáři,
dostává se Vám do rukou již předposlední číslo časopisu VÝKOP. Časopisu, který Vám měl přiblížit jednotlivé
oblasti techniky a řemesel a přimět Vás
k zamyšlení, zda právě obory těchto
oblastí nejsou „tím pravým ořechovým“ pro Vás.
I když je až páté vydání tohoto časopisu věnováno oblasti strojírenství,
není to z důvodu jeho nejmenšího významu, ale s malou nadsázkou by se
dalo říci, že právě naopak. Strojírenský
průmysl patří k nosným oborům naší ekonomiky a významně ovlivňuje i naši
životní úroveň. Člověk od počátku svého bytí přemýšlel, jak si namáhavou práci
ulehčit, urychlit, zlevnit, život zpříjemnit. Výsledkem je současné masivní využívání výpočetní techniky, automatizačních systémů řízení atp. v našem každodenním životě. Technika, mezi níž strojírenství patří na prvním místě, bude stále více
nabývat na svém významu a ovlivňovat náš každodenní život. Prostě bez znalosti
techniky se v budoucnu neobejdeme.
Problém v současné době je paradoxně v tom, že tato zařízení není s kým
vyrábět, obsluhovat, opravovat. Na trhu práce chybí kvalifikovaní odborníci, bez
nichž si lze těžko představit další fungování firem jako zaměstnavatelů vytvářejících největší počet pracovních míst. V současné době, i přes pokračující finanční
krizi, jsou intenzivně zaměstnavateli poptáváni technici - odborníci v elektrotechnice, stavebnictví, ale největší počet zejména právě ve strojírenství. Konkrétně se
jedná o kvalifikovanou obsluhu číslicově řízených strojů, seřizovačů, technologů
- programátorů NC strojů, svářečů, zámečníků, ale i konstruktérů a projektantů.
Dlouhou dobu si kladu otázku, proč je malý zájem o studium technických
oborů i přes jejich jednoznačnou perspektivu. Proč např. v Japonsku či Číně studuje technické obory trojnásobek studentů oproti České republice. Odpovědí,
kterou často slýchám i od žáků základních škol, je vyšší náročnost studia než
v jiných oborech. Proč se trápit s matematikou či fyzikou, která k technice neodmyslitelně patří, když si mohu zvolit snadnější obor pro své vzdělávání. Zde je
potřeba si uvědomit, že střední odbornou (technickou) školu studuji nikoli proto,
abych měl co nejsnadnější cestu středoškolským studiem, ale proto, že se chci
něco naučit, něco umět, prostě být odborníkem, který své práci rozumí, protože
jen tak získám zajímavou a dobře placenou práci.
Podpora odborného vzdělávání je v současné době deklarována snad všemi
zainteresovanými stranami - Ministerstvem školství, Ústeckým krajem jako zřizovatelem středních škol, hospodářskými komorami, ale co je nejdůležitější, hlavně samotnými firmami. Ty jsou za dobrého technika - strojaře, elektrotechnika
- ochotny vynaložit nemalé finanční prostředky, a to již v průběhu studia na
střední škole formou stipendií a dalších hmotných výhod.
A na závěr pro žáky základních škol. Rád bych věřil tomu, že Vás tento úvodník alespoň malinko přiměl k zamyšlení nad perspektivou techniky, resp. strojírenstvím, a možnostmi Vašeho pracovního uplatnění právě v této oblasti. Pokud
ano, splnil účel.
Ing. František Hricz
ředitel školy
Střední průmyslová škola technická, Varnsdorf, Karolíny Světlé 2703, p.o.
strojírenství, doprava, hutnictví a slévárenství
3
ČESKÉ
strojírenství se může opřít o tradici,
věhlas ve světě neopadá
Každý přístroj, který denně používáme, musel někdo
vyrobit. Byl to pravděpodobně pracovník ve strojírenském podniku. Strojírenství je jedním z největších
odvětví průmyslu a v Česku má sáhodlouhou tradici.
V době socialismu se strojírenství podrobovalo
požadavkům východního bloku, který byl největším
odběratelem výrobků. Po pádu Sovětského svazu začaly firmy vyvážet své produkty po celé Evropě, hlavně pak do Německa.
CO JE TO?
Za perspektivní zahraniční trhy jsou považovány
zejména země Evropské unie a výhledově i oblast východní Evropy a Ruska, kde si čeští výrobci postupně získávají zpět svou dřívější silnou pozici. Největší
důvěru si získaly české podniky pod zahraniční kontrolou. ČR si přední pozici ve strojírenství drží hlavně ve výrobě vozů.
Strojírenství je nejnáročnější průmyslové odvětví, které navrhuje, vyrábí a udržuje stroje. Zpracovává přes
polovinu oceli a rozhodující část barevných kovů.
Jak silnou pozici si naše země vydobyla ve strojírenství, pocítily okolní země hned po rozpadu
Rakousko-Uherska. Na území Československa se
nacházelo přibližně 70 % průmyslové výroby z bývalého Rakousko-Uherska. Je to dáno i tím, že se těžké
strojírenství váže s hutnictvím a těžba nejrůznějších
surovin u nás sahá do středověku.
Strojírenský průmysl je roztroušen po celé republice. Kromě velkých strojírenských závodů v Česku
existuje značný počet drobných závodů a drobných
provozoven. Podle odborníků je určitou slabinou, že
se u nás vyrábí velmi široký sortiment (60 % světového sortimentu) a výroba je rozptýlena do mnoha
závodů. V době
recese však oblasti,
kde byl hlavním
zaměstnavatelem
jeden velký podnik, jehož se krize
dotkla,
poznaly,
jak nevýhodné je
jednostranné zaměření a spoléhání
na jednu velkou
společnost
jako
chlebodárce.
Mezi světovými válkami patřilo
Československo
mezi deset nejvýznamnějších strojírenských zemí
světa. Strojírenství se zavádělo do méně rozvinutých
krajů, i to je důvodem, proč je strojírenství jako druh
průmyslu nejrovnoměrněji rozložen po České republice.
4
ROZDĚLENÍ STROJÍRENSTVÍ
Podle nejjednoduššího rozdělení existuje strojírenství
těžké a lehké. Těžké strojírenství se zabývá stroji s
velkou hmotností, nebo s velkými rozměry popřípadě s vysokou odolností. Všechny menší stroje se vyrábí v lehkém strojírenství. Jenže nároky současné
doby mění i strojírenství. Výroba se automatizuje a
zpřesňuje, proto i samotné rozdělení strojírenství je
už komplikovanější.
lu. Na lehké strojírenství pak zbývá výroba veškeré
spotřební elektrotechniky a elektroniky. Ve vyspělých
oborech elektroniky připadají na dva pracovníky ve
výrobě tři ve výzkumu.
Stále více prostoru si vydobývá tzv. přesné strojírenství. To zahrnuje obory jemné mechaniky, optiky, výrobu měřících přístrojů a speciální zařízení pro
zdravotnické i jiné účely a hlavně v poslední době náročnou elektroniku. K tradičním oborům patří výroba zařízení na měření času, zvl. hodinek. Velký boom
v posledních letech zaznamenala výroba osobních počítačů. Jedná se o nejvyspělejší strojírenský obor, vyžadující úzkou spolupráci s výzkumnou základnou.
Nemine týden, aby média neinformovala o žhavé novince, která posouvá svět počítačů zase o krok dále.
Velmi specifickým odvětvím je investiční strojírenství. To provádí výrobu kompletních celků pro
energetiku, dopravní, těžební a zpracovatelský průmysl. Jedná se o tzv. dodávky na klíč. Pro ilustraci
jednoduchý příklad – investor si objedná nový závod
na výrobu automobilů a probíhá to stejně, jako když
si člověk nechá postavit dům na klíč. Nehledá si zedníky, instalatéry či pokrývače. Firma zabývající se investičním strojírenstvím vše obstará a předá zákazníkovi kompletní dílo. Není samozřejmě schopná vyrobit vše sama, ale spolupracuje s řadou dodavatelů.
České firmy v roli subdodavatelů například vyráběly těžební zařízení pro země Arabského poloostrova.
Mezi lehkým a těžkým strojírenstvím se vyhradilo
tzv. střední. To se zabývá hlavně výrobou obráběcích
strojů. Do tohoto oboru patří i výroba automobilů a
motocyklů, jejichž masová produkce tvoří ze středního strojírenství největší obor strojírenského průmysstrojírenství
5
srdcem Evropy i aut
O České republice se říká, že je srdcem Evropy. Výhodu polohy Česka si uvědomují i výrobci aut. Z naší malé
republiky je všude blízko, zvláště autem. Proto přes 40
firem ze sta nejvýznamnějších v oblasti automobilového průmyslu má své pobočky na území ČR. Většina výroby těchto společností jde na
export převážně do zemí Evropské Unie.
Potěšující zprávou pro ty, kteří se chystají do automobilového průmyslu vstoupit, je fakt, že z porovnání
s údaji o vývoji mezd v Česku zveřejněných ČSÚ vyplývá, že průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců
členských firem Sdružení AP (26 076 Kč = průměr za
105 006 osob) byla v roce 2009 o 10,50 % vyšší než
průměrná mzda vykázaná za celou Českou republiku
(23 598 Kč).
6
Otestujte si své znalosti
VEDOU STŘEDNÍ ČECHY
1. Se vzrůstajícím obsahem uhlíku tvrdost oceli:
a) vzrůstá
b) klesá
c) nemění se
Nejvýznamnější „automobilovou“ lokalitou je Středočeský kraj. Vyplývá to i ze skutečnosti, že je současně
sídlem domácího nejznámějšího finálního výrobce Škoda Auto. K posílení významu Středočeského kraje jako
2. V jakých jednotkách měříme elektrický proud?
a) Volt (V)
b) Ampér (A)
c) Watt (W)
3. Pracovní napětí je proti napětí naprázdno:
a) vždy vyšší
b) přibližně stejné
c) vždy nižší
ŠKODA JEDE
Pokud se někdo zeptá, co je
neznámějším českým výrobkem, většina lidí si vzpomene
na mladoboleslavskou Škoda
Auto. A právě výroba osobních vozů je v oblasti českého
strojírenství jednou z nejvýznamnějších. Výroba vozů
v Česku má ve světě výborné
jméno. Výhradní zaměření
na toto odvětví však v době
investiční krize ukázalo, že
může být nevýhodné. Zlaté
české ručičky však zlé časy
přečkaly. Sdružení automobilového průmyslu v dubnu
zveřejnilo zprávu, ve které
stojí, že výroba osobních a
lehkých užitkových automobilů v ČR vzrostla o 29,6%
na 265 985 vozů. Největší
zásluhu na tomto růstu měla pochopitelně Škoda Auto,
když její výroba vzrostla o 37,6% na 134 853 aut.
TEST
4. Tupý „V“ svar v poloze vodorovné shora má
označení:
a) PA
b) PC
c) PD
5. Co je to svařitelnost?
a) spojování kovů spojem, který vzniká natavením pomocí oblouku nebo plamene
b) mechanická vlastnost kovu vyjadřující jeho vhodnost pro
svařování
c) komplexní charakteristika vyjadřující vhodnost kovu pro
svařování
6. Lékařské prohlídky se provádějí nejméně
jedenkrát za:
a) 10 let
b) 5 let
c) 15 let
7. Co je svarek?
a) malý kousek svaru
b) výrobek zhotovený při svařování
c) svarový kov vyplňující objem svaru
regionu s významnými automobilovými producenty
přispěla i automobilka TPCA, která nyní stojí v Kolíně.
AUTOBUSY I VLAKY
Kromě osobních vozů Češi vyrábějí i autobusy, vlaky,
tramvaje či metra. Významné postavení zaujímá výroba proudových cvičných a lehkých bojových letounů,
regionálních letadel, cvičných a sportovních letadel
(www.aero.cz), větroňů, leteckých komponentů a v posledních letech progresivně se rozvíjející výroba ultralehkých letadel.
8. V prostředí nebezpečném se používá střídavé
napětí do:
a) 220 V
b) 24 V
c) 50 V
9. Jak se matematicky vyjadřuje Ohmův zákon?
a) U = I . Z
b) U = R / P
c) U = I . R
10.Jaký druh proudu dodávají svařovací
transformátory?
a) stejnoměrný proud
b) třífázový proud
c) střídavý proud
11. Jaký je správný postup poskytování první
pomoci při úrazu elektrickým proudem?
a) vyproštění a přivolání lékařské pomoci
b) oznámení přímému nadřízenému a poskytnutí první pomoci
c) vyproštění, umělé dýchání, srdeční masáž, přivolání lékaře
a oznámení přímému nadřízenému
12. Netěsnosti spojů a příslušenství se zjišťují:
a) pěnotvorným prostředkem neobsahující mastnotu, např.
mýdlovou vodou
b) zápalkou
c) sluchem
13. Těsnění lahví na kyslík musí být:
a) zhotoveno z kůže
b) zhotoveno z fíbru
c) znečištěno mastnotami
14. Acetylenové hadice mají barvu:
a) bílou
b) červenou
c) kaštanovou
15. Při svařování vpřed postupuje svařovací
tyčinka ve směru svařování:
a) vedle hořáku
b) před hořákem
c) za hořákem
16. Hustota acetylenu je ve srovnání se
vzduchem:
a) acetylen je lehčí než vzduch
b) vzduch je lehčí než acetylen
c) hustota acetylenu je stejná jako hustota vzduchu
17. Jaká je nejmenší přípustná délka hadic pro
plamenové svařování?
a) 5 metrů
b) 3 metry
c) 15 metrů
18. Jak se čistí svařovací nebo řezací hubice?
a) jehlovým pilníkem
b) jen nástrojem, který doporučuje výrobce
c) měděnou nebo hliníkovou jehlou
19. Jak je barevně označeno hrdlo láhve obsahující kyslík?
a) hrdlo láhve je barvy bílé
b) hrdlo láhve je barvy zelené
c) hrdlo láhve je barvy modré
Správné odpovědi:
1a, 2b, 3c, 4a, 5c, 6b, 7b, 8b, 9c, 10c, 11c, 12a, 13b, 14b, 15b,
16a, 17a, 18b, 19c
ČESKO
strojírenství
7
PRAVIDLA
pro provoz a údržbu
svářecích invertorů
Moderní svařovací invertory jsou obvykle výborné a
spolehlivé stroje. Aby tomu tak v praxi opravdu bylo
a neproměnily se v noční můru svářeče, je nutné respektovat některé základní zásady:
ZÁSADA Č. 1:
ČISTOTA
Svářecí invertor je nutné udržovat v čistotě a suchu.
Součástky invertoru vyžadují intenzívní chlazení
proudem vzduchu. Je tedy nutné zajistit, aby nedošlo
k ucpání chladících otvorů na skříni zdroje nečistotami. Chlazení výrazně zhoršují také nánosy prachu
na žebrovaných chladičích součástek uvnitř svářečky.
Je nutné si uvědomit, že nečistoty nasáté do svářečky ventilátorem mohou být elektricky vodivé (kovový
prach a piliny vznikající při řezání a broušení kovů),
a mohou tedy vytvářet nežádoucí elektricky vodivé
spoje mezi vývody součástek na plošném spoji. Tyto
vodivé můstky pak snadno způsobí zkrat a tím poškození svářečky. Obdobné problémy může způsobit i
vlhkost ve svářečce. Svářecí invertor je tedy nutné pra-
videlně čistit. Zdroj odkrytujeme a vyfoukáme proudem stlačeného suchého vzduchu.
Toto je třeba provádět pravidelně dle intenzity
znečištění cca 1x měsíčně, minimálně 1x za rok!
Jednou za rok je vhodné také jemně dotáhnout všechny silové spoje, zejména přívody na výstupní svářecí svorky.
ZÁSADA Č. 2:
PŘÍVODNÍ KABEL A JIŠTĚNÍ
Častým zdrojem problémů při používání svařovacích
invertorů je nekvalitní síťový přívod a zejména nekvalitní a slabé prodlužovací kabely. Díky dnes již miniaturním rozměrům a hmotnosti je svářecí invertor
často brán na montážní práce do nejneuvěřitelnějších
míst, kde jako přívod slouží často několik vzájemně
propojených slabých prodlužovaček (nejhorší případ).
Na takovém přívodu vzniká úbytek napětí a svářečka
buď vynechává, nebo nefunguje vůbec. Nejhorší je situace u výkonných jednofázových invertorů na 230V.
Tyto svářečky mají velký příkon (cca 3-6 kVA) a vyžadují tedy zapojení do odpovídajícího přívodu (zásuvky) s jištěním minimálně 16AT
(stroje do cca 150A) nebo 20AT (stroje nad
150A). Průřez přívodních vodičů k zásuvce a průřez vodičů případné prodlužovací
šňůry musí být minimálně 2,5 mm2! Maximální délka prodlužovacího kabelu může
být 50 m a kabel nesmí být při svařování
navinut na cívce-bubnu. Není-li splněna
některá z těchto podmínek, dochází k následujícím problémům:
svářečka vynechává, zejména při
svařování většími průměry elektrod;
||
dochází k nadměrnému zahřívání
přívodních kabelů a/nebo zásuvky, v krajním případě může dojít i k jejich poškození (vyhořelá zásuvka, přepálené kabely,
apod.);
||
8
||
svářečka nefunguje vůbec a trvalé blikání kontrolky indikuje podpětí v přívodu napájení.
POZOR: většina invertorů používá vícefunkční žlutou kontrolku, která trvalým svitem indikuje přehřátí svářečky a blikáním nějakou poruchu!
dvacet“ a povede se ji zapojit tak nešťastně, že se na
vstupu svářečky objeví právě těch třistaosmdesát. Pak
za předpokladu správné hodnoty jističe platí:
První výpadek jističe = možnost levné opravy.
Druhý výpadek jističe = nutnost drahé opravy.
ZÁSADA Č. 3:
ELEKTROCENTRÁLY
ZÁSADA Č. 4:
SVÁŘECÍ KABELY A KLEŠTĚ
Samostatnou kapitolou je provoz na benzinových
elektrocentrálách. Invertory poškozené při provozu
na nedostatečně výkonných centrálách jsou častým
úkazem (nejen) v naší dílně. Pro bezporuchový provoz je nutné vždy použít centrálu o minimálně dvojnásobném výkonu než je příkon používané svářečky.
Tedy pro svářečku s max. proudem cca 140 A a příkonem cca 3 kVA je nutné použít centrálu o výkonu
min. 6 kVA!! Při použití slabší centrály hrozí zničení
svářečky díky přepětí, které vznikne vlivem pomalé
regulace centrály při odlehčení. Na poškození přepětím se obvykle nevztahuje
záruka
výrobce. Častým
omylem je:
Současné moderní invertory mají vestavěné funkce,
které výrazně zlepšují jejich svářecí vlastnosti. Jedná se zejména o funkce Anti Stick, Arc Force a Hot
Start. Řídící elektronika svářečky neustále měří svářecí proud a napětí na hořícím oblouku a vhodnými zásahy pomáhá oblouk stabilizovat. Svářecí kabely tedy slouží zároveň jako měřící kabely a kvalita měření je přímo závislá na jejich kvalitě. Často bývají
kabely nebo kleště poškozené - slabé nebo zeslabené
kabely, volná kabelová oka, vypálený držák elektrod
s nedokonalým sevřením
elektrody, znečištěná zemnící svěrka se slabou pružinou, špatně připojené (nedotažené) kabely
do svářečky, apod.
V takovém případě svářečka naměří nesmysly a podle toho se také chová. Při volbě kabelů
a kleští je nutné vzít
v úvahu jejich proudovou zatížitelnost.
Pro svářečky s max.
proudem cca 140A
vyhoví měděné kabely o průřezu 16 mm2, pro svářečky s max. proudem 150 až 180A je nutné použít kabel o průřezu 25
mm2.
„Mám slabou
centrálu. Nehrozí
zničení svářečky malým napětím?“. Odpověď zní: „Hrozí.
Avšak
nikoliv malým, ale naopak velkým napětím!“. Při odlehčení
centrály - zhasnutí
svářecího oblouku
- totiž dojde ke zvýšení otáček generátoru. Toto zvýšení
je závislé na rezervě ve výkonu centrály. Čím větší rezerva, tím menší navýšení otáček a naopak. Než zareaguje regulátor centrály, vznikne přepětí na výstupu
centrály. Toto přepětí je velmi nebezpečné pro veškeré
elektronické obvody. Většina současných invertorů je
vybavena ochranným varistorem na vstupu. Dojde-li
k přepětí na vstupu svářečky, varistor zkratuje vstup
svářečky, a tím dojde k výpadku jističe v napájení. Pokud v této fázi svářečku vezmete do servisu, je oprava
snadná a hlavně levná - spočívá v montáži nového varistoru, protože ten původní při zkratu shoří. Pokud
ale jistič pouze „nahodíte“ a „pojedete“ dál, svářečka
bude normálně fungovat až do dalšího přepětí. Pak
už do servisu budete muset a bude to výrazně dražší.
RADA NA ZÁVĚR
Pokud nejste spokojeni s vlastnostmi Vaší svářečky a
rozhodnete se navštívit servis, vždy vezměte s sebou
Vaše svařovací kabely, prodlužovací kabely, případně
různé redukce, které k provozu svářečky používáte.
Chyba může být právě v nich.
Zdroj: www.svarinfo.cz
Totéž platí i pro případ, že si vyrobíte (nebo necháte vyrobit) redukci z „třistaosmdesáti na dvěstě-
strojírenství
9
ZLATO,
ocel, pot a dřina
Jsou obory mladé, jako například elektrotechnika, a
jsou obory staré, lépe řečeno s bohatou, často tisíciletou tradicí. A hutnictví patří bezpochyby do té druhé kategorie.
Hutnictví, nebo také metalurgie podle řeckého
metallourgos (pracovník s kovem), je jednak vědní
obor a jednak výrobní odvětví zabývající se získáváním a zpracováním kovů a jejich slitin. Prakticky se
jedná o výrobu železa, oceli a barevných kovů, včetně
jejich následného zpracování.
stala běžnými v Evropě (vysoká pec, lití železa, výroba oceli, ale také hydraulické kovací lisy).
Prvním nalezeným kovovým předmětem v naší
zeměpisné oblasti byla rukojeť dýky, jejíž původ se
datuje do 15. století před naším letopočtem, tedy
do sklonku doby bronzové. Zhruba v polovině posledního tisíciletí před naším letopočtem se objevuje primitivní výroba železa v tom nejstarším výrobním zařízení, v otevřené výhni s dmychadlem. Kolem
9. století našeho letopočtu v období Velkomoravské
ji použitelný materiál.
Právě ocel jako taková má i nezanedbatelné ekonomické výhody oproti jiným materiálům. Zajímavostí je,
že i když za posledních
deset let došlo k růstu
cen surovin, energií i
lidské práce (což ostatně nepociťují jen podniky, ale také domácnosti), cena samotné oceli je nižší než dříve, což z ní dělá velmi žádaný materiál. Význam hutnictví jako průmyslového oboru je nesporný. S celosvětovým objemem výroby cca 750 milionů tun ročně, je ocel druhým nejmasověji vyráběným
výrobkem za výrobou cementu.
Zdroj:
http://cs.wikipedia.
org/wiki/Metalurgie
http://www.hz.cz/
http://www.ct24.cz/
ekonomika/91268-osmina-lidi-zamestnanav-hutnictvi-loni-ztratila-praci/
Obrázky:
http://www.itsmetall.ru/wp-content/uploads/2009/11/2456406803_0d26a2b5eb_o.jpg
http://serkanakinci.tripod.com/sitebuildercontent/sitebuilderpictures/62x2293.jpg
http://www.ingeteam.cz/images/hut_3.JPG
Podíváme-li se do České republiky, i zde má hutnictví velkou tradici. Konkrétně v oblasti severní
Moravy jsou tradičními hutnickými městy například
Třinec, Ostrava a další. Je však třeba říci, že s transformací ekonomiky po listopadu 1989 přišly nejrůznější problémy, které bylo potřeba řešit a že z počátku devadesátých let minulého století české hutnictví
zaostávalo za světovými trendy. Od té doby se však
českým firmám podařilo srovnat krok a nyní patří
mezi nejvýznamnější firmy nejen v České republice,
ale také ve středoevropském regionu.
Historické prameny uvádí, že patrně prvním
kovem, který člověk opracovával, bylo zlato. Malé
množství metalurgicky nezpracovaného zlata ze starší
doby kamenné se našlo v jeskyních na území dnešního Španělska. Zpracování kovů je pak doloženo
u mnoha kultur a civilizací – antické Řecko a Řím,
Egypt, země Středního a Blízkého východu, Japonsko, Indie i Čína. Zajímavé je, že spousta výrobních
postupů byla právě v Číně známa daleko dříve, než se
10
říše se pak již vyráběly nástroje k obrábění dřeva,
motyky, rýče, srpy a další nářadí, celkově zhruba 100
různých železných výrobků.
Postupem času se hutnictví vyvíjelo od řemeslné
malovýroby po průmyslovou velkovýrobu, zdokonalovaly se výrobní postupy, se stále většími požadavky rostla produktivita práce i kvalita výsledných výrobků. Bez nadsázky je možné říci, že ocel vstoupí
do 21. století jako nejvýznamnější a nejvšestranně-
Ani hutnictví u nás se však nevyhnulo celosvětové hospodářské krizi. V roce 2009 klesla hutní výroba o čtvrtinu a ocelářské firmy se propadly do celkové ztráty přes 4 miliardy korun. To mělo za následek
propuštění téměř každého osmého člověka, který pracuje v oboru hutnictví. Odborníci však očekávají, že
v dalších letech dojde k pozvolnému zlepšování situace. Jak již bylo zmíněno výše, hutnictví vždy bylo, je
a bude perspektivním oborem.
Autor: Bc. Jan Jindra
hutnictví
11
CESTA ZLATA
z jeskyně až k medaili
Pokud jsme hutnictví charakterizovali jako výrobní
odvětví zabývající se získáváním a zpracováním kovů
a jejich slitin, ve kterém jde především o výrobu železa, oceli a barevných kovů, pak slévárenství můžeme
charakterizovat jako obor, který na hutnictví přímo
navazuje a bezprostředně z něj vychází. Jde o způsob
výroby, při kterém se roztavený kov lije do formy, jejíž dutina má tvar budoucího odlitku (zvětšený o přídavek na smrštění). Často se takovýmto způsobem odlévají výrobky
velmi složitých tvarů, které se nedají vyrobit jiným způsobem (obráběním kovů). Při odlévání se tekutý kov připravuje v tavících pecích v tavírně. Na místo odlévání
(tzv. licí pole) se pak dopravuje v licích pánvích.
Hutnictví a slévárenství patří
mezi tradiční průmyslová odvětví české ekonomiky. Protože je na
tyto obory navázáno velké množství dalších odvětví, posilují v posledních letech svou pozici na poli
zpracovatelského průmyslu České
republiky. Mezi jejich nejvýznamnější odběratele patří strojírenství a stavebnictví. I přesto, že se slévárenství stále modernizuje zaváděním nových výrobních
technologií, je typické vysokou materiálovou i energetickou náročností. Ač v poslední době došlo k velkému posunu v ekologii výroby, stále patří tento obor
(spolu s hutnictvím) mezi významné znečišťovatele životního prostředí. Dalším charakteristickým rysem odvětví je nezbytnost dovážet vstupní suroviny
do České republiky ze zahraniční.
Ale vraťme se ještě k dějinám oboru. I samotné
slévárenství má obsáhlou historii, vždyť dosud nejstarším důkazem o existenci tohoto oboru je žába odlitá z mědi, jejíž původ se odhaduje na 3200 let před
naším letopočtem. Zvláštní postavení mají v historii
odlévání drahé kovy. Zlato, stříbro i bronz byly od
nepaměti používány pro vytváření předmětů, které
neměly ani tak praktické využití, jako například zemědělské a řemeslné nářadí, ale sloužily jako výraz
umění, ozdoby, šperky a další symboly přepychu (so12
ROZHOVOR
s odborníkem Michalem Hovanyczem
chy apod.). A nejinak je tomu vlastně dodnes.
Jméno: Michal Hovanycz
V článku o hutnictví je zmínka o nálezu nezpracovaného zlata ze starší doby kamenné v jeskyních
v dnešním Španělsku. Na tomto příkladě je krásně
vidět, kam až zpracování a následné odlévání zlata
postoupilo. O několik tisíc let po nálezu nezpracované hroudy se možná podobné množství zlata houpe
na krku českých hokejistů po zisku titulu mistrů světa
v ledním hokeji. Dozajista i pohár
pro šampiony, který jako první
zvedal nad hlavu kapitán týmu
Tomáš Rolinek po vítězném finálovém zápase, musel být ze slitin
drahých kovů odlit. Slévárenství
tak přináší nejen samotné výrobky, ať už hotové nebo nezbytné
pro další zpracování, ale také radost, kterou některé tyto výrobky
vzbuzují, jakkoliv přehnaně vzletně to může znít. Když se některý
z našich „zlatých hochů“ podívá na
svou medaili, vybaví si jednak tu
dřinu, kterou ho její získání stálo,
a jednak radost, kterou měl bezprostředně po jejím zisku. Určitě si ani neuvědomí,
kolik dřiny stála její samotná výroba. Ale tak to má
být. Při pohledu na nejlepší hokejisty světa, jimž se na
krku hrdě houpe výsledek jeho práce, si užije radost i
člověk, který medaile vyrobil.
Věk: 38 let
Vzdělání (název školy): SOU TOS Varnsdorf
Povolání: učitel OV
Autor: Bc. Jan Jindra
Zdroj:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Sl%C3%A9v%C3%A1renstv%C3%AD
http://cs.wikipedia.org/wiki/
Odl%C3%A9v%C3%A1n%C3%AD
http://ipoint.financninoviny.cz/data/clanky_soubory157.pdf
Obrázky:
http://www.iihf.com/typo3temp/pics/7dc39b5e9f.jpg
ji na praxi, protože dnes ve firmách
chtějí především,
aby se žáci zapojili co nejrychleji do
výrobního procesu.
1. Proč a jakým způsobem jste si vybíral školu.
Jedna děčínská firma mi nabídla, že když se vyučím v oboru mechanik seřizovač, dostanu u nich místo, a to minimálně na dva roky. Tato možnost se mi
zamlouvala, a proto jsem šel na tento obor, který byl
zakončen maturitou.
2. Myslíte si, že škola učila jinak než dnes?
Určitě ano. Dnešní žáci mají daleko větší možnosti na přípravu do školy. Příkladem je internet, který
za nás nebyl, a počítačovou techniku. Ale myslím si,
že se vytratil řemeslnický um.
3. Jaké máte zkušenosti a názor na fungování
škola - praxe ve firmách.
Myslím si, že to je dobré, protože žáci již ve třetím ročníku mají možnost praxe na strojích, na kterých mohou v budoucnu pracovat. Přijdou do kontaktu s realitou ve firmě a můžou si udělat představu,
že reálný život je trochu jiný než ve škole.
6. Jaký máte
názor na žáky,
kteří po ukončení
studia opouštějí
školu. Jakou mají
uplatnitelnost?
V dnešní době je vše složité, byla celosvětová krize
a hodně firem zkrachovalo. Takže žáci mají mnohem
menší šanci na zaměstnání. Ale myslím si, že žák, který ve škole a na praxích i ve firmách má zájem o obor,
který si vybral, to má přeci jenom jednodušší. Z praxe
vím již o několika případech, že se firma o žákovi informovala a potom mu nabídla zaměstnání.
7. Čím si myslíte, že je to způsobeno?
Jak jsem uvedl, byla krize, ale někteří žáci nemají
ani snahu se uplatnit a myslí si, že vše přijde samo.
Mají mylnou představu o realitě. Neradi si připouští,
že každý musí začít od nuly a svou pracovitostí postupovat v kariéře.
4. Jaké vidíte hlavní problémy současného
školství?
V dnešní době je vše o penězích a těch je ve školství málo například na pomůcky, nářadí atd. Takže
školy se snaží ušetřit, kde se dá a to by asi nemělo být.
5. Myslíte si, že by mělo být více odborného
výcviku v poměru k teorii?
Určitě by nějaká hodina praxe navíc neuškodila.
Samozřejmě, že žáci musí umět i teorii. Ale některým
předmětům bych hodinovou dotaci zkrátil a přesunul
strojírenství, doprava, hutnictví a slévárenství
13
DOPRAVA
naprostá nezbytnost
Doprava, která zpočátku lidem jen umožňovala překonávat vzdálenosti, stala se dnes hybnou silou života
společnosti. Lidé cestovali z místa na místo odedávna
z důvodu, aby si našli obživu, aby přepravili zboží za
účelem obchodu, anebo i z pouhé touhy po dobrodružství a objevech. Moderní doprava sjednocuje
lidstvo. Možnosti, které v dnešní době nabízí světová doprava cestujícím i nákladům, jsou nepřeberné.
Doprava patří mezi nejrychleji se rozvíjející sektory
národního hospodářství.
Dějiny
civilizace
jsou bezprostředně spjaty s historií a rozvojem
dopravy. Doprava se
stala v každodenním
životě naprostou nezbytností. Určuje tep
a rytmus hospodářství
každého státu. Doprava
se nesmí nikdy zastavit
- zastavila by se kola továren, vyhasly by pece
hutí a elektráren a milióny lidí by bez dopravy
zemřely hladem. Bez dopravy by se život musel vrátit
o celé tisíciletí zpět.
Již v pravěku začaly vznikat první lodě, zatímco
vozidla s koly se začala používat zhruba před 5000
lety. Kolo bylo sice vynalezeno již před více než 5000
lety, ale automobil s motorem je starý teprve asi 100
let. Automobil za velmi krátkou dobu prošel úžasnou
proměnou a z jednoduchého „kočáru bez koní“ se
změnil v moderní, špičkově technicky vybavený dopravní prostředek, bez něhož si současný život neumíme představit.
Déle než jedno století kralovala v dopravě pára.
Teprve automobil narušil její prvenství. Spalovací motor byl nejprve atrakcí později luxusem majetných. V současné době se automobilová doprava stala
nenasytnou a spolu s motorovými lokomotivami, námořními loděmi a letadly spotřebuje 90 % všech kapalných paliv.
14
Naší planetu přibližným odhadem již před 10ti
lety pokrývalo téměř 1,5 miliónu kilometrů železničních tratí a zhruba 25 miliónů kilometrů silnic a dálnic. Železniční doprava vlastnila v této době bezmála
400 tisíc lokomotiv, díky nimž bylo v pohybu nad 10
miliónů vagónů. Půl miliardy osobních a nákladních
automobilů zaplňovalo silnice. Světová moře křižovalo nad 60 tisíc převážně nákladních lodí pod minimálně 150 různými vlajkami. Z hlavních letišť, kterých v tomto roce bylo bezmála nad 500, startovalo
denně několik tisíc dopravních letadel, které překonávají za pouhých několik hodin
vzdálenosti mezi světadíly. Dnešní počty jsou
mnohem a mnohem
v silnějším měřítku.
Díky těmto číslům není
divu, že kongresy vědců i správy měst se stále častěji vracejí k problémům ochrany životního prostředí. Porovnáme-li jednotlivé druhy dopravy, pak zjistíme, že osobní doprava produkuje 8x větší a nákladní automobilová doprava dokonce
30x větší množství škodlivin než doprava železniční.
Bohužel svět se stává pro moderní dopravu příliš
těsný a musejí před ní ustupovat hranice států, jelikož
každý z nás rád cestuje bez přestupování a obtěžování celních úřadů. Státy se musely mezi sebou dohodnout na společném rozchodu kolejí, napětí elektrických sítí, mezinárodní instituce vypracovávají a kontrolují dohody o konstrukce a provozu železnic, lodí
a letadel. S klidem a údivem můžeme tedy konstatovat, že parní lokomotiva učinila v uplynulém století pro sjednocení lidstva mnohokrát více než politici a filozofové.
Doprava má své rozdělení a v tomto rozdělení najdeme i podskupiny. Dopravu lze rozdělit na silniční, kolejovou, vodní, leteckou, kombinovanou, kosmickou nebo potrubní. Zvláštním druhem jsou lanové dráhy a pevná dopravní zařízení, do kterého spa-
dají výtahy, eskalátory a travelátory. Dopravu lze rozdělit i
dle pohonu a to na pohon motorový, větrem, pneumatický
nebo hydraulický, samospádem
nebo převahou váhy, lidskou silou nebo zvířecí silou.
Trend světové dopravy udává v dnešní době bezpečnost,
rychlost a v osobní dopravě je
spojován s požadavkem pro pohodlí a kulturnost cestování. Pokud mluvíme o rychlosti, která v dopravě
cílevědomě hledá způsob a prostředek, který umožní zvýšit průměrnou cestovní rychlost samozřejmě
v mezích hospodárnosti a dodržení nejpřísnější bezpečnost. Běžná rychlost v železniční dopravě je do
200 km/hod. Ale i tato rychlost byla již překonána a
to v roce 1955 francouzskými inženýry, kdy s upravenou elektrickou lokomotivou dosáhli rychlosti 31 km/
hod. Rychlost námořních lodí se pohybuje okolo 50
km/hod. Dnešní trysková letadla i v civilní dopravě
se dostávají do nadzvukové oblasti a létají přes 1.000
km/hod. Nejvyšší rychlost ovšem náleží kosmickým
raketám, které na oběžné dráze dosahují rychlosti
35.000 km/hod.
Neustálá touha po vyšší rychlosti a ještě rychlejším způsobu dopravy z místa na místo otevírá otázku
bezpečnosti. Například na silnicích ročně umírá několik tisíc lidí bez ohledu, zda jsou dospělí nebo děti.
V ostatní dopravě je cestování o něco více bezpečnější,
ale velké hromadné nehody se těmto druhům dopravy rovněž nevyhýbají. Je i obecnou pravdou, že ať již
při nehodě na železnici nebo v letecké či námořní dopravě zemře více lidí najednou. Proto se pro bezpečnost v dopravě dělá maximum. Na lodích a letadlech
se uplatňují radary, rychle se rozšiřují systémy automatizovaného přistávání, umožňují udržovat letecký
provoz prakticky za každého počasí, železniční provoz
na hlavních tratích dávno nahradily automatické systémy člověka. Jedině automobilovou dopravu se zatím
nepodařilo zautomatizovat.
Dalším důležitým faktorem pro provoz dopravy je
hospodárnost. Ta se nejvíce projevuje v nákladní dopravě. Pravidlem ovšem je, že nejlevnější doprava je
žádná doprava. Nehospodárné železniční tratě byly
zrušeny, staré přístavy, které nemohou přijímat velké moderní lodě, byly rovněž zrušeny. Hospodárnost
se projevuje i na překládání zboží, které se soustřeďuje do plně mechanizovaných skladišť, tzv. terminálů.
Velké a výrazné zlevnění se dosáhlo v nákladní dopravě zavedením kontejnerů. Kontejnery se osvědčily ve všech způsobech dopravy, zjednodušují dřívější drahou manipulaci se zbožím. Hospodárné využi-
tí dopravních možností, jejichž
nabídka a poptávka je v různých státech odlišná, stalo se už
dávno záležitostí státního řízení nebo kontroly. Zdaňováním
a řízením cen se státy snaží regulovat dopravu tak, aby ztráty
byly co nejmenší.
Lidé jsou zaměření stejně,
stejně jako na dopravu, tak na
pohodlí cestování a kladou na něj stále větší pozornost. Železniční, letecká i námořní doprava nabízí již
svým pasažérům naprostý komfort ať již možností sledování rozhlasových služeb poskytovaných za jízdy,
dobré osvětlení, anatomicky tvarovaná sedadla apod.
Konstruktéři osobních automobilů se snaží vynaložit co největší úsilí a vybavit automobily co největším
komfortem za co nejdostupnější cenu. Boční airbagy a
neustálé vylepšování palubních desek, pohodlnost sedadel a opěrek jsou dnes již naprostou samozřejmostí.
Doprava příštích let a století bude určitě ještě
rychlejší a pohodlnější, jak to již naznačují nové zajímavé projekty aut, lodí i vlaků. Inženýři i výrobci se
za podpory odpovědných politiků světa snaží dopravu
co nejvíc zefektivnit, ušetřit drahocenné zdroje energií a hlavně chránit životní prostředí. Konstruktéři se
zatím při navrhování automobilů, lodí, vlaků a letadel
zaměřují hlavně na jejich aerodynamický tvar, snižování hmotnosti a zvyšování rychlosti při nižší spotřebě paliva. Zaměřují se na pohon poháněný pouze slunečními bateriemi a mnozí věd i věří, že se palivové
články, používané dnes u některých kosmických lodí,
podaří jako tiché, vysoce účinné a energeticky nenáročné pohonné jednotky co nejdříve instalovat do pozemských dopravních prostředků.
A vývoj pokračuje a bude pokračovat velkou rychlostí dál.
Autor: Irena Sklenářová
Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Doprava
Použitá literatura:
Wilkinson Philip, Svět v pohybu - Velká encyklopedie dopravy, nakladatelství Knížní klub
Obrázky:
http://i.idnes.cz/09/023/gal/FDV2952c9_SUBARU_Impreza_Whiplash.jpg
http://www.nuclear-racing.cz/Fotografie/Zbozi/250px/superb03velky.jpg
doprava
15
ROZDĚLENÍ
dopravy
Doprava za poslední léta prošla řadou významných
změn. Státní monopolní celky se zprivatizovaly do
akciových společností nebo vznikly nové přepravní
společnosti.
ZÁKLADNÍ ROZDĚLENÍ DOPRAVY:
Železniční doprava – monopolní podnik České
dráhy zajišťuje provoz téměř po celém území České
republiky. Jen malá část malých lokálních tratí byla
zprivatizována. Železnice představuje nejefektivnější způsob pozemní přepravy velkého
počtu osob a množství
těžkých nákladů. Výraznou předností železniční
dopravy je její ekologičnost provozu, nejméně zatěžuje přírodu a životní
prostředí.
Silniční doprava – různé pozemní dopravní
prostředky existovaly už dávno před vynálezem auta
s motorem. V roce otevřel první sériově vyráběný vůz, americký
Ford model T, cestu
k budoucí levné dopravě
prakticky pro každého.
Roku 1922 již byly tohoto vozu vyrobeny celkem 2 milióny kusů a na přelomu 20. a 21. století se
ve světě vyrábí zhruba 35 miliónů aut za rok.
Vodní doprava –
tato odprava je závislá
na klimatických podmínkách. Pro různé
formy vodní dopravy
se používá široká škála
různých lodí a člunů –
od malých plavidel až
po obrovské nákladní
16
lodě a tankery. Historicky nejstaršími plavidly byly
v době kamenné primitivní kanoe. Později se objevily
lodě s vesly, plachetnice a později parníky a motorové
lodě. Dnes již existují plavidla poháněná reaktivními
tryskovými motory a sluneční energií. Světový rychlostní rekord na vodě činí 511km/h.
Letecká doprava – slouží především k rychlé
přepravě osob. Po roce
1989 se začal obnovovat
i strojový park, který byl
zastaralý a byl složen
převážně ze sovětských
letounů. Poprvé se lidé
do vzduchu vznesli pomocí balónů. První skutečné letadlo sestrojili a zalétali bratři Wrightové na
začátku 20. století. Dnes již existuje mnoho různých
typů letadel než kdykoli v minulosti. Od jednoduchých závěsných kluzáků (rogal), balónů a vzducholodí až po velkokapacitní dopravní letouny a špičkovou
vojenskou techniku.
Zajímavé je také rozdělení dopravy podle dopravních prostředků:
U dopravních prostředků je pohyb vázán na kolejiště, lano, trolej. Další pohyb dopravních prostřed-
pásové
Parní pohon,
•
Dieselový pohon,
•
Reaktivní pohon,
•
Elektrický pohon.
||
Pohon větrem
||
Pneumatický nebo hydraulický pohon
||
Pohon samospádem nebo převahou váhy
||
Doprava lidskou silou
||
•
Pěší
•
Kolové
Doprava zvířecí silou
•
Jízda na zvířatech
•
Vozidla poháněná zvířecí silou.
Voda
Kolové
lodě
Vzduch
ponorky
letadla
Osobní
vznášedla
osobní
automobily
autobusy
Nákladní
přeprava
Motorový pohon
•
Volný pohyb
v prostředí
Země
DOPRAVU OVŠEM MŮŽEME
ROZDĚLIT I PODLE POHONU:
||
ků je „volný pohyb v prostředí“. Tady je rozdělení složitější:
nákladní
automobily
přeprava a
manipulace
nákladní
na bázi
osobních
vysokozdvižné
vozíky
kolové
nakladače
Autor: Irena Sklenářová
Zdroj:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Doprava
http://www.ksd.tul.cz/studenti/texty/Kdms1/0Uvod+terminologie.pdf
Obrázky:
http://www.gw-world.cz/cz/img_pool/images_
CZ/04_histor_vlak.jpg
http://www.autobusovenoviny.cz/image/1196/
ford-t.jpg
doprava
17
LODNÍ
doprava
Lodě byly po celá tisíciletí snad nejdůležitějším dopravním prostředkem, jaký lidstvo poznalo.
Už v dávnověku umožňovaly spojení mezi nepříliš vzdálenými přístavy na březích jezer, řek či na pobřeží moří a oceánů.
Doprava zboží po vodě nabývala časem stále většího významu. Musela se však vypořádat s nelehkým
problémem. Čím pohánět lodě a čluny plavící se po
řekách a kanálech? V roce 1812 skotský inženýr Henry Bill dokončil parník Comet, který byl téměř čtrnáct metrů dlouhý a poháněl ho parní stroj s výkonem deset koní. Historie parolodí na oceánech se začala psát 22. května 1819. Postupně se parolodě prosadily i v dopravě cestujících na krátkých linkách, při
dopravě pošty a zásilek, tedy všude tam, kde bylo potřeba udržovat pravidelné spojení. Přes četná zdokonalení přestala parolodím vyhovovat velká kolesa,
která je poháněla. Lodní šroub vyvíjený již od doby,
ve které žil Archimédes. Kolesa trpěla vlnobitím, lámala se při naklonění lodi a při změně ponoru. A jak
se postupně spotřebovávalo uhlí, zhoršovala se jejich
účinnost.
ZLATÉ ČESKÉ RUČIČKY
Vhodnou konstrukcí šroubu a jeho vazbu na kormidlo vyřešil český lesní úředník Josef Ressel, který se
narodil v Chrudimi. Dne 1. května 1812 zakreslil
na papír první návrh lodního šroubu. V roce 1825
pokračoval v návrhu a experimentech. 28. listopadu
1826 zaslal žádost o patent a v roce 1827 mu byl patent na dva roky přiznán. Ressel odjel do Paříže, kde
na radu jistého obchodníka začal vyjednávat se třemi Francouzi. Byl však při jednání příliš důvěřivý a
prozradil celou podstatu vynálezu dříve, než uzavřel
smlouvu. Záhy se ve Francii a Anglii „vyrojila“ celá
řada falešných „vynálezců“, kteří si Resslův vynález
přisvojili, vydávali ho za své vlastní nápady a spor o
prvenství se pak vlekl dlouhá desetiletí.
V naší zemi kraluje v dnešní době ostravská strojírenská společnost Heavy Machinery, největší strojírenská dcera skupiny Vítkovice Holding, která je
jedním z největších výrobců lodních hřídelí na světovém trhu. 15 až 18 procentní podíl si dlouhodobě
drží se zalomenými hřídeli pro dvoutaktní dieselové
lodní motory. Kolem 30 procent hřídelí vyrobených
ve Vítkovicích putuje do lodního průmyslu v Evropě.
JINÝ KRAJ, JINÝ MODEL
Francouzi však považují za vynálezce lodního
šroubu svého krajana P. F. Souvage, přestože ve Francii a potom i v USA se zpočátku nejvíce rozšířilo pou-
žití dvou protiběžných kol se šroubovými lopatkami,
které vynalezl švédský kapitán J. Ericsson.
Velká Británie dává přednost patentu Angličana
F. P. Smitha, který začal zkouškami
dlouhých lodních
šroubů s několikachodými závity.
Při jednom z pokusů se dlouhý dřevěný lodní šroub zlomil, ale zbývající
část kupodivu poháněla loď rychleji. Tato náhoda
přivedla Smitha ke
konstrukci lodního šroubu s jednoduchým závitem.
Poprvé byl uplatněn r. 1839 u šroubového parníku Archimedes. Lodní šroub o průměru 4,7m umožnil parníku Great Britain rychlost až 11 uzlů (1 uzel = 1852 m/h).
VÁLKA, LETADLA A ROPNÁ KRIZE
Nové velké dvoušroubové parníky zkrátily poprvé kolem roku 1880 cestu z Evropy do Ameriky na
necelých šest dnů. Ve druhé polovině devatenáctého
století se lodní doprava intenzivněji rozvíjela i ve Středozemním moři a na Baltu. Vypuknutí první světové
války znamenalo i přerušení pravidelných osobních
linek skoro na všech mořích. Rozvoj osobní dopravy
po válce měl velký význam i pro Itálii.
Celková situace osobní dopravy se po dlouhé
stagnaci začátkem dvacátých let podstatně zlepšila, ovšem s výjimkou německých společností, které
válkou utrpěly největší škody. Vodní dopravě značně
konkurovala a konkuruje letecká doprava. Neustálý
zájem cestujících o leteckou dopravu byl alarmující
pro dopravu lodní.
V roce 1973 bylo vyvoláno prudké zvýšení cen
lodní dopravy z důvodu konfliktů na Blízkém východě. Ceny paliva vzrostly čtyřnásobně. Způsobilo to
18
obrovský růst nákladů pro všechny lodní společnosti. Ropná krize velmi tvrdě postihla společnost Itália a takto postupně končila většina velkých osobních
lodí, ještě před nedávnem brázdící
oceány.
Zánik většiny
osobních linek naštěstí nezaznamenal i úplný konec
éry osobních lodí.
Brázdí moře i nadále a slouží potřebám rozvíjející se turistiky. Vývoj, především posledním
období, zahnal vrásky
z čela většiny představitelů společností působících v lodní dopravě. Pokud byly perspektivy před časem značně pochmurné, dnes zase lodní doprava zažívá období prudkého vzrůstu a lze jen
očekávat, že se tento trend udrží i v budoucnu. Toto
ovšem bude vyžadovat novější a modernější lodě a je
tedy možné s určitostí tvrdit, že skutečné královny, jakými vždy osobní lodě bývaly, z moří a oceánů určitě nezmizí.
Autor: Irena Sklenářová
Zdroj:
www.plavidla.cz
Použitá literatura:
Lodě, autor: Richard Humble 1995; Encyklopedie
parních lodí, autor: Chris Chant 1798-2007 z anglického originálu přeložil Lumír Mikulka; 100 největších zajímavostí o lodní dopravě, autor: Jan Tůma.
Obrázky:
http://www.titanic.hu.cz/fotogalerie/srouby02.jpg
http://www.certnakoze.cz/img/default/articlesmain/1175.jpg
doprava
19
1) Už od mala jsem se zajímal o auta a motorky, tak jsem hledal obor s touto tématikou.
2) Rád jsem pomáhal tátovi, když něco opravoval a když to šlo, chodil jsem ke strejdovi do servisu.
OTÁZKY a odpovědi
3) Bylo to na základní škole, když jsem se o auta začal zajímat i prakticky.
4) Myslím, že jsme si navzájem nějak nesedli, tak bych chtěl zkusit, jak to funguje i v jiných servisech.
5) Není dostatek volných pracovních míst, tak si zaměstnavatelé vybírají lidi s lepším vzděláním a delší praxí.
6) Chtěl bych si najít práci v oboru, ale myslím si, že v téhle krizi nebude moc zájem o lidi s kratší praxí.
7) Většina by si chtěla sehnat po škole práci ve svém oboru, ale někteří chtějí pokračovat dál ve studiu.
8) Chtěl bych si najít práci s auty, docela by mě i bavilo být lakýrník.
Praxe ve všech oborech, nejen v těch strojírenských, je především o žácích, jejich dovednostech, přístupu k
práci a příležitostech, které dostanou. Oslovili jsme proto několik žáků ze Střední průmyslové škola technické,
Varnsdorf s následujícími otázkami:
1) Vím, co mě baví, a v budoucnu bych rád
toto povolání dělal.
1) Jakým způsobem jsem si vybíral školu?
2) Jaké mám zkušenosti s praxí?
3) Kdy jsem o praxi a potenciálním zaměstnání začal poprvé uvažovat?
4) Líbilo by se mi pracovat ve firmě, kde jsem absolvoval praxi?
5) Proč je v současné době tak těžké sehnat práci?
7) Jaké informace mám od známých – jaké mají oni plány?
4) Za účelem získání dalších zkušeností a
praxe.
8) Jaké představy mám o svém budoucím zaměstnání?
5) Myslím si, že kdo chce pracovat, tak si práci najde vždycky.
9) Co mě na praxi příjemně a nepříjemně překvapilo?
1) Školu jsem si vybíral podle toho, co mě baví.
1) O této škole jsem se dozvěděl od svých
starších kamarádů na základní škole a díky
jejich názorům jsem si tuhle školu vybral.
2) Zkušenosti s praxí mám, ale jenom ze školních dílen.
2) Mám půlroční zkušenost v autoservisu a
také občas u známých a doma v garáži.
3) O potencionálním zaměstnání jsem začal uvažovat po příchodu do prvního ročníku střední školy.
3) Poprvé jsem o této praxi uvažoval na druhém stupni základní školy.
4) V žádné firmě jsem ještě praxi neabsolvoval, jenom ve školní dílně.
4) Ano, v autoservisu by se mi líbilo pracovat.
6) Myslím, že o práci nebudu mít nouzi, protože
obor, který se učím, dobře využiji.
7) Co jsem slyšel od známých, tak se jejich platy pohybují kolem 10.000 až 20.000 Kč.
8) Chtěl bych si jednou otevřít svoji autodílnu, kde
bych v budoucnu pracoval.
9) Na praxi mě příjemně překvapil dobrý kolektiv
lidí a také finanční odměny. Nepříjemně mě překvapil brzký začátek pracovní směny.
20
2) Mé zkušenosti jsem získal díky dědovi, který vlastní autoškolu a ještě díky tátovi, kterému jsem pomáhal při opravě našeho auta.
3) O tomto zaměstnání jsem začal uvažovat,
když jsem tátovi pomáhal s automobilem.
6) Budu mít problémy najít práci po ukončení školy?
5) Protože na trhu práce je spousta práce, kterou nikdo nechce dělat, a proto je finanční krize.
9) Příjemně mě překvapil dostatek zajímavé práce, kde jsem se hodně naučil, ale chtěl bych o trošku delší přestávku.
5) Hlavně kvůli finanční krizi a také kvůli
tomu, že zaměstnanců je příliš mnoho na počet zaměstnavatelů je nižší.
6) Myslím, že ne.
7) Většina mých známých se chce věnovat
buď počítačům, anebo obchodnímu průmyslu.
8) Rád bych, aby bylo alespoň průměrně placené a aby mě to bavilo. Nejraději bych si otevřel dílnu v nějakém větším městě.
9) Příjemně mě překvapilo, že za práci dostávám peníze (autoservis) a také, že bylo furt co
dělat a nenudil jsem se. Nepříjemně mě překvapilo, že pracovní doba byla prodloužena.
6) Nevím, ale budu dělat vše proto, abych
získal práci v tomto oboru.
1) Dle informací, které jsem získal od mých kamarádů, kteří se
na škole učí.
2) Zatím absolvuji praxi pouze ve školních dílnách.
3) Již od dětství mám automobily jako svůj koníček.
4) Zatím jsem praxi ve firmě neabsolvoval.
5) Nejspíš kvůli krizi.
6) Myslím si, že v dnešní době ano.
7) Najít si dobrou práci a vydělávat peníze.
8) Že bude zároveň i mým koníčkem.
9) Příjemně mě překvapila práce na automobilech a nepříjemně asi nic.
7) O tohle se nezajímám, zajímám se o své.
8) Nejdříve bych chtěl pracovat u někoho ve
firmě, abych se co nejvíc naučil v praxi a postupem času bych si rád založil svůj servis.
1) Baví mě opravovat auta, motorky atd.
9) Na praxi mě příjemně překvapila spolupráce zaměstnanců a nepříjemně mě překvapilo to, že to není tak lehká práce.
2) Dokážu si udělat lehčí opravy sám.
3) V osmi letech, možná i dříve.
4) Ne, nejsou tam dobré vztahy!
1) Školu jsem si vybral na základě školní exkurze a bavila mě práce s auty.
2) Praxe mě baví.
5) Protože je krize, špatná politika pro
podnikatele (není záruka).
6) Samozřejmě, zaměstnavatelé chtějí
mladé lidi s praxí.
7) Chtějí mít práci v zahraničí (lépe placeno).
3) Asi v 7. třídě.
4) Ano.
8) Zařídit si malou dílnu a postupně ji
rozvíjet.
5) Vysoká nezaměstnanost.
6) To nevím.
7) O tom se moc nebavíme.
8) Chtěl bych si udělat nástavbu s maturitou a pak pracovat s auty.
9) Nepříjemně mě překvapilo vybavení
dílny - málo nářadí. Příjemně mě překvapilo, že je stále co dělat.
9) Překvapila mě ochota zaměstnanců, když jsem potřeboval poradit.
strojírenství, doprava, hutnictví a slévárenství
21
s odborníkem Radimem Petrákem
Jméno: Radim Petrák
Věk: 28
Vzdělání (název školy): SOU technické a
Učiliště, Varnsdorf
Povolání: technolog programátor
1. Proč a jakým způsobem jste si vybíral
školu?
Školu jsem si vybíral dle mého zájmu a budoucího
uplatnění na trhu práce. Firma TOS Varnsdorf mně
nabídla smlouvu, že po skončení studia mi zaručí na
dva roky jistotu zaměstnání.
2. Myslíte si, že
škola učila jinak
než dnes?
S dnešní formou
učení ve škole se již
nesetkávám.
Ale
myslím si, že studium oboru, který
jsem si vybral, mi
dalo dobrý základ
pro budoucnost.
3. Jaké máte zkušenosti a názor na fungování
škola - praxe ve firmách?
Od doby mého působení ve firmě TOS Varnsdorf
se na toto téma řešilo spoustu otázek. Zapracovalo se
na zkvalitnění systémových věcí a přístupu instruktorů. Určitě to má svůj význam, protože praxe ve firmě
je jiná než ve škole. Hlavně pro budoucí uplatnění je
to velmi důležité. Když bude žák dobrý a svědomitý,
nebude mít problém s nabídkou práce i po skončení
školy.
22
4. Jaké vidíte hlavní problémy současného
školství?
Hlavní problém dnešního školství je stále nedostatek financí a dosud nevyřešená situace se státní
maturitou.
5. Myslíte si, že by mělo být více odborného
výcviku v poměru k teorii?
Nemyslím si, že by mělo být více odborného výcviku. Teorie je neméně důležitá část pro vývoj žáků.
Jen by měla být pro vyučené žáky umožněna praxe
v některé z firem, se kterou škola spolupracuje. Protože ze své praxe vím, že student chodí na praxi do
jiné firmy, než kam
nastoupí po studiu.
6. Jaký máte názor
na žáky, kteří po
ukončení studia
opouštějí školu.
Jakou mají
uplatnitelnost?
V dnešní době je
uplatnitelnost žáků
velmi malá, a to bez
ohledu na jejich kvalitu vzdělání. Je škoda, že žák chodí čtyři
roky do školy a potom nastoupí v úplně jiné profesi a
tím pádem začíná úplně odznova.
7. Čím si myslíte, že je to způsobeno?
Celosvětovou hospodářskou krizí. A také situací
v regionu, kde se žák po studiu nachází. Zde na severu je velmi velká nezaměstnanost, a tím pádem i
daleko menší uplatnění po studiu než třeba v Praze.
zde odtrhnout zde odtrhnout zde odtrhnout zde odtrhnout zde odtrhnout zde odtrhnout zde odtrhnout zde odtrhnout zde odtrhnout zde odtrhnout zde odtrhnout
ROZHOVOR
Usilujete o
Rozvoj
Společnosti
Chybí Vám
Kvalifikovaní
Pracovníci
Využijte
náš projekt
CZ.1.07/1.1.13/11.0002
www.asistencnicentrum.cz
www.projektvykop.cz
Partneři projektu:
Asistenční centrum, a.s.
Střední škola elektrotechniky a spojů, Ústí nad Labem - Stříbrníky, p.o.
Střední škola energetická a stavební, Chomutov, Na Průhoně 4800, p.o.
Střední škola EDUCHEM, a.s., Meziboří
Střední škola stavební, Teplice, p.o.
Střední průmyslová škola technická, Varnsdorf, Karoliny Světlé 2703, p.o.
T E N TO P R O J E K T J E S P O LU F I N A N CO VÁ N E V R O P S K Ý M S O C I Á L N Í M F O N D E M
A S TÁT N Í M R O Z P O Č T E M Č E S K É R E P U B L I K Y
GM 829/2 2007.01
číslo RAL
3000
6018
3009
9010
5010
vzduch
N
oxid uhličitý
N
oxid dusný
N
název dle RAL
ohnivá červeň
žlutá zeleň
kaštanová červeň
čistá běloba
enciánová modř
bílá
černá
bílá
bílá
šedá
bílá
modrá
bílá
bílá
N
N
směs kyslík/oxid dusný
modrá
bílá
směs kyslík/oxid uhličitý
modrá
bílá
bílá
modrá
bílá
bílá
šedá
bílá
bílá
hnědá
bílá
Tabulka barev podle normy
tmavě zelená
černá
šedá
hnědá
žlutá
číslo RAL
6001
9005
7037
8008
1018
název dle RAL
smaragdová zeleň
hluboká čerň
prachová šeď
olivová hněd
zinková žluť
Válcová část lahve je u mediciálních plynů vždy bílá.
Poznámka:
N
Nové značení
směs helium/kyslík
modrá
bílá
Stávající stav
(převažující)
Tento materiál odpovídá stavu technických vědomostí v době vydání. Uživatel musí kontrolovat použitelnost ve svém
konkrétním případě a aktuálnost svého materiálu na vlastní zodpovědnost. Zodpovědnost Linde Gas a.s. a dalších zúčastněných je vyloučena.
Zdroj:
Tabulka barev podle normy
červená
jasně zelená
kaštanová
bílá
modrá
stříbrná
bílá
černá
bílá
šedá
bílá
N
Nové značení
kyslík medicinální
modrá
bílá
Stávající stav
(převažující)
Čisté plyny/směsi plynů pro mediciální použití
www.linde-gas.cz
hnědá
hnědá
černá
černá
zelená
zelená
hnědá
hnědá
bílá
bílá
N
N
N
helium
N
oxid uhličitý
dusík
argon
N
acetylen
N
hnědá
(šedá)
hnědá
(jasně zelená)
šedá
šedá
zelená
(šedá)
černá
hnědá
(šedá,
tmavě zelená)
tmavě zelená
kaštanová
(bílá, šedá)
kaštanová
modrá
(šedá)
bílá
Nové značení
kyslík technický
modrá
modrá
Stávající stav
(převažující)
N
Nové značení
vodík
N
šedá
červená
červená
červená
šedá
(jasně zelená)
jasně zelená
N
stlačený vzduch
N
šedá
jasně zelená
šedá
jasně zelená
Válcová část lahve může být označena různými
barvami, z nichž jedna je zde zobrazena barevně
a ostatní jsou uvedeny v závorce.
Poznámka:
(směsi: dusík/oxid uhličitý, dusík/etylen, argon/oxid uhličitý,
argon/kyslík, argon/oxid uhličitý/kyslík)
inertní směs plynů
šedá
šedá
šedá
šedá
hořlavá směs plynů (směsi: dusík/vodík, argon/vodík)
červená
červená
červená
červená
xenon, krypton, neon
šedá
(černá)
šedá
Stávající stav
(převažující)
3
Přehled
stávajícího a nového barevného
příkladech
Čisté
plyny/směsi
plynů značení
pro naprůmyslové
použití
Tabulka barev 1: Čisté plyny/směsi plynů pro průmyslové použití
PŘEHLED STÁVAJÍCÍHO A NOVÉHO BAREVNÉHO ZNAČENÍ
Přehled stávajícího a nového barevného značení na příkladech
Tabulka 2: Čisté plyny/směsi plynů pro mediciální použití