Studie modernizace interiéru Kina Vysočina

Transkript

Studie modernizace interiéru Kina Vysočina
A. 01 PRŮVODNÍ ZPRÁVA
zpracoval: Ing. arch. Pavel Rada
1. Identifikační údaje
a) název stavby
b) modernizace dle stavebního zákona
c) místo stavby
d) účel užívání stavby
e) předmět dokumentace
f) údaje o stavebníkovi
g) údaje o zpracovateli projektové dokumentace
2. Seznam vstupních podkladů
a) údaje o zadání a původní projektové dokumentaci
b) výčet a závěry provedených průzkumů a měření
3. Stávající stav stavby
a) údaje o historii a současném stávajícím technickém stavu stavby o ochraně stavby podle jiných právních předpisů
b) popis současného technického vybavení stavby a známých stavebních a technologických změn a oprav.
c) údaje o dodržení technických požadavků na stavby a obecných technických požadavků zabezpečujících bezbariérové užívání staveb
d) připojení stavby nastávající technickou a dopravní infrastrukturu
4. Navrhovaná modernizace interiéru stavby
a) architektonický koncept úprav
b) navrhované nové dispoziční úpravy interiéru
c) účel užívání stavby po modernizaci, provozní řešení, základní kapacity, počet zaměstnanců
d) bezbariérové užívání stavby
e) bezpečnost při užívání stavby po modernizaci
f) stavebně technické a stavebně konstrukční řešení
g) popis dopravního řešení, doprava v klidu,
h) vliv modernizace na životní prostředí
5. Modernizace interiéru stavby z hlediska technického a technologického vybavení
a)
b)
c)
d)
e)
f)
g)
požárně bezpečnostní řešení (PBŘ)
vzduchotechnika (VZT)
vytápění
zdravotně technické instalace (ZTI)
elektrotechnické rozvody
akustika
jevištní technologie
6. Předběžné náklady na realizaci modernizace interiéru stavby
1
1. Identifikační údaje
1. a) název stavby
Modernizace interiéru kina Vysočina.
1. b) modernizace dle stavebního zákona
Z hlediska stavebního zákona se jedná o změnu dokončené stavby. Pokud bude rozsah modernizace totožný s doporučeními studie, bude se kromě jiného jednat o zásah do
nosných konstrukcí stavby a bude nutné před zahájením realizace vybavit stavební povolení.
1. c) místo stavby
Kino Vysočina
Brodská ulice 1000/2
591 01 Žďár nad Sázavou
Parc. č.1082, KÚ: Město Žďár 795232
1. d) účel užívání stavby
Stavba je dosud užívána jako kino. Účel užívání se po modernizaci nezmění. Hlavní a prioritní funkční náplní zůstane provozování kina.
Provoz kinosálu po modernizaci předpokládá doplnit funkci jeviště o některé divadelní technologie tak, aby sál mohl sloužit hostujícím souborům, například také k divadelnímu
přestavení a nebo přednáškám.
1. e) předmět dokumentace
Dokumentace je zpracována v rozsahu studie jako architektonický návrh stavby. Slouží investorovi jako podklad pro rozhodování o rozsahu modernizace a vypracování
doplněného zadání pro další podrobnější stupně projektové dokumentace modernizace stavby (změny dokončené stavby) jako je dokumentace pro stavební povolení a
dokumentace pro provádění stavby.
1. f) údaje o stavebníkovi
Město Žďár nad Sázavou
sídlo: Žižkova 227/1, 591 31 Žďár nad Sázavou
IČO: 00295841
DIČ: CZ 00295841
1.g) údaje o zpracovateli projektové dokumentace
Zhotovitel - Generální projektant:
RadaArchitekti s.r.o.
Moravské náměstí 13, 602 00 Brno
IČ: 277 42 415
DIČ: CZ 277 42 415
jednatel: Ing.arch. Pavel Rada
Hlavní architekt projektu - HIP, koordinace:
Ing.arch. Pavel Rada
mob.: 602 710 758
[email protected]
ČKA 00 710
2
Architektonické a stavebně technické řešení:
Ing.arch. Pavel Rada
mob.: 602 710 758
[email protected]
Ing. Irena Burková
mob.: 724 058 527
[email protected]
Požárně bezpečnostní řešení:
Ing. Zdeněk Čejka
tel. 549 274 314; mob.: 602728316
[email protected]
VZT, Vytápění, ZTI:
Ing. Leoš Pohanka
mob.: 602 663 045
[email protected]
Elektroinstalace – slaboproud, silnoproud:
Jaroslav Novotný
mob.: 731 106 573
[email protected]
ČKA 00 710
ČKAIT 00 000
ČKAIT 1000637
ČKAIT 1000366
Prostorová akustika, elektroakustika:
Ing. Jan Tuček
Soning Praha a.s.
mob. 734 576 279
[email protected]
Technologie promítání:
Eduard Vlach
Soning Praha a.s.
mob.: 739 075 748
[email protected]
Divadelní a jevištní technologie:
Ing. Pavel Hřebíček
Gradior Tech a.s.
mob.: 724 547 007
[email protected]
Bc. Robert Nos
Gradior Tech a.s.
mob.: 602 593 009
[email protected]
Dopravní řešení:
Ing. Kateřina Polesná
mob.: 604 560 308
[email protected]
ČKAIT 1004710
3
2. Seznam vstupních podkladů
2. a) údaje o zadání a předané projektové dokumentaci
Studie modernizace kina Vysočina byla zpracována na podkladě zadání, Studie vnitřních prostor Kino Vysočina – požadavky ze dne 26. 6. 2014. Toto zadání bylo podrobeno
analýze a byly stanoveny priority, které jsou předmětem navrhovaného řešení úprav.
Jako další podklady byla projektantovi předána projektová dokumentace stavby:
Zadávací projekt – stavební části interiérů vstupních prostorů z roku 1959
Prováděcí projekt – konstrukční část a vnitřní zařízení haly a šaten z roku 1960
Stavební úpravy objektu – zateplení fasády, výměna vnějších oken a dveří s datem 01/2011
Stavební úpravy objektu - úprava WC v 1.NP s datem 2/2014
Oprava elektrické instalace – s datem 4/2014
2. b) výčet a závěry provedených průzkumů a měření
V průběhu zpracování studie byly v objektu kina Vysočina provedeny průzkumy za účelem doměření konstrukcí a zjištění skutečného stavu stavebních konstrukcí a stavebních
změn. Byla pořízena fotodokumentace interiéru. Profesní specialisté provedli potřebná měření a zjišťovaní skutečného stavu technických rozvodů a technologického vybavení
objektu. Průzkumy byly provedeny vizuální kontrolou, citlivě bez destrukce stávajících konstrukcí a koncových prvků technologií.
Závěry byly vyhodnoceny a zapracovány, jak do výkresové, tak do textové časti studie. Na objektu nebyly zpozorovány žádné stavebně konstrukční změny, které by si vynutily
podrobnější stavebnětechnický nebo statický průzkum. Další podrobnější průzkumy, které by vyžadovaly sondy do konstrukcí a rozkrývání podhledů a obkladů považuje generální
projektant pro tuto fázi dokumentace za nadbytečné, i vzhledem k tomu, že kino je stále v provozu. Další podrobnější stavebnětechnický průzkum bude proveden před
zpracováním dalšího stupně PD dle požadavku profesí.
3. Stávající stav stavby
3. a) údaje o historii a současném stávajícím stavu stavby o ochraně stavby podle jiných právních předpisů
Stavba byla projektována v letech 1959 – 1960 v Krajském projektovém ústavu pro výstavbu měst a vesnic Jihlava.
Autor a hlavní architekt je v dokumentaci uváděn Ing. arch. Řídký. Stavba byla postavena v duchu socialistického realismu v první polovině šedesátých let.
Doba vzniku stavby je označována také jako zlatá doba kinematografie, kdy právě vznikly typologické a technické normy kinosálů, které měly podstatný vliv na kvalitu tehdy
postavených biografů. Většina typologických a akustických parametrů platí stále a to, že dosud nevznikla potřeba je měnit, svědčí i to, že kino Vysočina je bez podstatných změn
v provozu dodnes. I když stavba není památkově chráněna je velmi kvalitním dokladem architektonické tvorby své doby vzniku a je nutné všechny podstatné stavební zásahy jak
do exteriéru tak do interiéru citlivě zvážit. Z dnešního pohledu jde již o morální zastarání interiérového prostředí, které souvisí s užitnými vlastnostmi materiálů a zařizovacích
předmětů, včetně mobiliáře a vyvolává logicky potřebu zásadnější modernizace budovy jako ceku.
3. b) popis současného technického vybavení stavby a známých stavebních a technologických změn a oprav.
Přibližně v roce 2000 byla rekonstruována strojovna VZT spolu s vytápěním a v roce 2011 bylo obvodové zdivo stavby z důvodů energetických úspor z vnějšku zatepleno, spolu
s výměnou oken a vstupních dveří.
S přechodem na digitální technologii promítání byla nahrazena původní promítací technologie svitkových kotoučových filmů za digitální promítací zařízení. Původní dvě promítací
zařízení na kotouče jsou stále v promítárně kina deponovány a jsou funkční.
Stav ostatních technických rozvodů a zařízení, zhodnocení jejich parametrů je podrobněji popsáno níže ve zprávách jednotlivých profesí.
3. c) údaje o dodržení technických požadavků na stavby a obecných technických požadavků zabezpečujících bezbariérové užívání staveb
V současné době požadavky na provoz veřejných staveb, kde dochází ke shromažďování osob jsou přiměřeně přísnější, zejména na straně požární bezpečnosti a k tomu
určených provozních zařízení, jejichž průběžná provozuschopnost a kontrola je v povinnostech vlastníka objektu. Objekt kina Vysočina nesplňuje nároky na současný standard
provozu, jak po stránce normového uživatelského komfortu, standardu technického vybavení, tak po stránce bezpečnosti a ekonomiky provozu.
V případě požadavků na bezbariérové užívání veřejných staveb stávající stav budovy nevyhovuje. Ani foyer ani hlavní sál nelze bezbariérově obsloužit a osoby se sníženou
pohybovou funkcí jsou v sále ve snížených světelných podmínkách vystaveni pohybu po rampě dlouhé 12m se sklonem 1:8. Současná vyhláška vyžaduje rampu dlouhou bez mezi
podesty maximálně 9m a s maximálním sklonem 1:16.
Z hlediska platných technických předpisů a požadavků lze konstatovat, že pokud se do objektu nebude stavebně zasahovat, nebude se měnit jeho funkční využití a nedojde
k havárii některých zařízení, je možné v tomto stavu setrvat. Otázkou je jak dlouho a zda je toto vyčkávání z hlediska veřejného zájmu, odpovědné a tolerovaní hodné.
4
3. d) připojení stavby na stávající technickou a dopravní infrastrukturu
Stavba využívá možnosti stávajícího dopravního napojení. Má možnost zásobování a je připojena na místní komunikaci. V bezprostřední blízkosti je 14 parkovacích stání pro
osobní vozidla. Současné požadavky na zajištění počtu parkovacích stání u kulturních veřejných staveb je podstatně vyšší. U kina se počítá 1 parkovací stání na 6 sedadel.
4. Navrhovaná modernizace interiéru stavby
4. a) architektonický koncept úprav
Navrhované řešení modernizace interiéru vychází z kvality stávajícího stavu budovy a respektuje jeho genius loci. Snaha autora je, aby se z budovy nevytratil původní kvalitní
dispoziční koncept a v interiéru byla čitelná doba vzniku stavby. Je snahou podstatné a čitelné stavební konstrukce zachovat a neměnit, bude se jednat pouze o jejich repasi.
Některé funkční prvky a materiály jako např. dobová svítidla, dlažba ve foyeru nebo akustické stěny a podhled v kinosálu budou po repasi vráceny do původního stavu a funkce.
Například u prolamovaného podhledu v kinosále je předpoklad vytvořit jeho repliku s použitím soudobých pohltivých materiálů, které vyhoví akustickým parametrům a přípustným
hodnotám požární bezpečnosti. Některé dožilé prvky a mobiliář, studie navrhuje vyměnit za současné tvarosloví a moderní design tak, aby do budovy tyto nové materiály vnesly
modernost a noblesu a spolupůsobily na architektonické kvalitě celku.
4. b) navrhované nové dispoziční úpravy interiéru
Navrhované dispoziční změny naplňují požadavky zadání a zajišťují zkvalitnění standardu provozu a komfortu hlavní funkce stavby a tou zůstává provoz kina. Hlavní provozní
prostory a komunikační vazby, jako je foyer s předsálím a prostor kinosálu s pevným jevištěm, zůstávají beze změn.
1. N.P.
vytvoření bezbariérového přístupu do budovy a do kinosálu
dvě varianty změny hlediště sálu při aplikaci současných komfortních křesel v kombinaci se sezením v kójích při redukci počtu míst k sezení
úprava velikosti šaten ve foyeru a rozšíření vstupního koridoru do prostoru předsálí bez bariéry dveří
umístění rychlého občerstvení do foyeru, vytvoření kavárenského sezení spolu s dětským koutkem
změna dispozice sociálního zázemí, vytvoření kabiny pro imobilní, vytvoření zástěny
navrácení předsálí do původního stavu zrušením skladů a kanceláře, zajištění osvětlení předsálí přirozeným světlem
2. N.P.
umístění dvou šaten pro herce včetně kompletního sociálního zázemí v každé z nich
redukce stávající promítárny a vytvoření nové místnosti světelné a zvukové režie s průhledem do sálu a na jeviště
vytvoření WC pro zaměstnance
1. P.P.
umístění skladu divadelní technologie
umístění skladu kavárny
strojovna VZT a vytápění
4. c) účel užívání stavby po modernizaci, provozní řešení, základní kapacity, počet zaměstnanů
Funkční využití stavby po navržených změnách se nemění, dominantní funkcí bude kino. Nově pořízená promítací technologie bude zachována, je doporučena pouze
modernizace elektroakustiky s ohledem na prostorovou akustiku sálu, podrobněji popsáno níže.
Modernizace kinosálu s jevištěm umožní také využití jeviště pro produkci hostujících souborů, pro divadelní představení, hudební produkci i mluvené slovo. Na sál navazuje
promítárna s digitální promítačkou a ponechává v kabině jednou historickou promítačkou na kotoučové filmy. Vedle promítárny je umístěn prostor pro režii zvukovou a světelnou,
která bude vybavena pevným režijním pultem a bude propojena kabeláží se sálem a s jevištěm. Do hlediště je možnost umístit na úkor 4 křesel také mobilní režijní pult - life post.
V místě life postu bude v hledišti šachtice s propojením jak s pevnou režií, tak s ostatními pevnými technologiemi sálu.
Jeviště sálu návrh vybavuje čtyřmi ručními tahy, které jsou skrytě umístěny v prostoru střešní konstrukce. Prostor střešní konstrukce není dostatečně vysoký tak, aby umožnil
plnohodnotnou výšku jako divadelní provaziště, nicméně pro omezenou využití tahů je vhodný.
Promítací plátno umístěné na horizontu jeviště zůstává beze změny. Plátno je možné celé překrýt textilním vykrytím, které se rozhrne do stran a slouží také jako dosud
k změnám formátu promítací plochy. V přední části jeviště je v obloukové dráze nově umístěna textilní opona, která se rozhrne do stran. Nástup na jeviště je možný jako doposud
z bočních vstupů zádveří.
V prostoru hlediště jsou na bocích umístěny dvě světelné rampy pro upevnění mobilního osvětlení a jiných divadelních technologií. Nad hledištěm je v podhledu jeden tah, na
který se dá umístit horizontální rampa pro další přídavná světla a technologie. Stupňovitost hlediště je navrženo tak, že pohodlně zajišťuje viditelnost z každé pozice dle křivky
viditelnosti.
Hlediště je navrženo ve dvou variantách rozmístění navrženého sezení:
1. varianta- kombinace boxů a křesel kapacita
- kino 238 + 2 vozíčkáři
- divadlo s life postem 234 + 2 vozíčkáři
5
2. varianta - pouze křesla kapacita
- kino 300 + 2 vozíčkáři
- divadlo s life postem 296 + 2 vozíčkáři
Pro provoz divadelní a jiné produkce v sálu jsou k dispozici 2 šatny herců (sborů) se sociálním zázemím, ve kterých se počítá s výbavou líčícími stoly. Vstup do šaten je přes
boční vchod budovy. Vstup na jeviště je pak přes boční nástup hledištěm až do prostoru zádveří, kde je vstup na jeviště.
Součástí provozu budovy je bar kina, který je součástí foyeru. U baru je na místo původní kanceláře situováno sezení s kavárenskými stolky a dětský koutek.
Kancelář je deponovaná do prostoru pokladny, kde je také umístěna myčka brýlí. Skladové prostory v 1.PP předpokládají uskladnění mobilních světelných a ozvučovacích
technologií stejně jako uložení komponentů horizontální rampy.
Provoz kina předpokládá personál celkem 3 pracovníků (promítač, pokladna, obsluha bufetu)
Ostatní personál do šatny, personál spojený s obsluhou programů a vstupu do sálu, případně údržba bude v objektu pracovat pouze časově omezeně při přípravě divadelní
technologie nebo při průběhu představení.
4. d) bezbariérové užívání stavby
K hlavnímu vstupu je navržena dostavba rampy, která řeší přístup na podestu schodiště a umožňuje bezbariérový vstup do 1.NP budovy a do foyeru. Přístup do sálu je
stavebně upraven bez schodišť, která jsou odstraněna a tím v bočních koridorech kinosálu vznikne krátká rampa s dovoleným sklonem 1:16. V 1. řadě hlediště jsou vymezena 2
místa pro vozíčkáře, která při neobsazení mohou být nahrazena mobilními křesly. Sociální zázemí přístupné pro návštěvníky je vybaveno kabinkou pro imobilní. Touto úpravou
bude užívání stavby plně v souladu s dnes platnou vyhláškou č. 398/2009 Sb., O obecně technických požadavcích zabezpečující bezbariérové užívání stavby.
4. e) bezpečnost při užívání stavby po modernizaci
Všechny doporučené stavební změny a úpravy, které se týkají instalace nových vnitřních rozvodů technického vybavení umožní provozování stavby z hlediska bezpečnosti
v souladu s dnes platnou legislativou a bezpečnostními předpisy, které jsou kladeny na shromažďovací prostory.
4. f) stavebně technické a stavebně konstrukční řešení
Zásah do původní stavební konstrukce stavby bude spojen s odstraněním schodiště a vybouráním bočních koridorů na obou stranách sálů a vystavěním nového akusticky
vhodného vstupního prostoru s dveřmi. Při této stavební změně na jedné straně sálu v místě podsklepené části stavby bude muset proběhnout změna stropní konstrukce v místě
strojovny VZT a vybudování nového prostoru pro nasávání přes nově zbudovaný anglický dvorek.
V sále bude dále přestavěn celý profil hlediště tak, aby se zvětšily stupně pro řady sedadel dle zvolené varianty, včetně přístupových stupňů po bocích hlediště.
Spolu s vybudováním divadelní režie bude zvětšeno pásové okno mezi sálem a režií v zadní stěně sálů. Bude repasováno cihelné zdivo, spolu s otvory s pohltivou výplní. V sále
budou dále dle původního tvaru nahrazeny obklady stěn a vyměněn stropní podhled za materiálové provedení odpovídající současným požárním nárokům.
Mezi střešními vazníky sálu bude nad jevištěm vybudován prostor pro umístění tahů. Spolu s touto stavební úpravou budou provedeny opravy případně výměny rozvodů VZT,
elektro silnoproud a slaboproud včetně instalace nových rozvodů EPS a EZS dle návrhu a vyhodnocení posouzení profesí níže.
Ve foyeru bude provedena stavební změna prostoru mezi foyer a předsálím včetně výstavby obloukové příčky úpravy šaten. Ve foyeru bude nově dispozičně upraveno sociální
zázemí pro návštěvníky a bude přestavěn prostor bufetu spolu s šatnou a sociálním zázemím pro zaměstnance. Bude vystavěn prostor pro kavárenské sezení přestavba pokladny
na kancelář s pokladnou. Foyer bude doplněn akustickým řešením pohltivými materiály na stropě a na některých stěnách.
V celém objektu se předpokládá výměna koncových prvků slaboproudé a silnoproudé elektroinstalace včetně instalování nových svítidel. Je snahou některá dobová svítidla
repasovat a použít po opravě do vhodných prostor.
Ve 2. NP bude nově postavena úprava příček tak, aby vznikla požadovaná dispoziční změna šaten spolu s promítárnou a režií. Tuto novou konstrukční a stavební změnu lze
provést např. z akusticky dimenzovaných příček z SDK.
4. g) popis dopravního řešení, doprava v klidu
Zajištění přístupových komunikací jak pro dopravní obsluhu tak pro pěší se nemění. Budova má k dispozici 14 parkovacích stání pro osobní vozidla.
Výpočet dopravy v klidu podle současných nároků dle ČSN 736110 počítá jedno parkovací stání na 6 míst v kinosále. Při respektování tohoto parametru by se stávající počet
parkovacích stání musel navýšit na o 36 stání.
4. h) vliv modernizace na životní prostředí
Modernizace interiéru budovy kina včetně rekonstrukce VZT vytápění přispěje k úspoře energií a zmenšení hlučnosti. Nově dimenzované parametry při zapojení nové
regulační soustavy zajistí maximální využitelnost a propojení s provedeným zateplením budovy a výměnou oken a vnějších dveřních. Tato skutečnost bude mít za následek
předpokládá nižší energetickou náročnost a sníží bilance energií na výtápění a vzduchotechniku.
Změny v řešení prostorové akustiky v interiéru přispějí k zlepšení pohody prostředí pro návštěvníky a obsluhu budovy.
6
5. Modernizace interiéru stavby z hlediska technického a technologického vybavení
5. a) požárně bezpečnostní řešení (PBŘ)
Zpracoval: Ing. Zdeněk Čejka
Objekt kina vytváří shromažďovací prostor, který byl vytvořen dle tehdy (r.1960) platných ČSN Z hlediska požární bezpečnosti staveb, objekt byl zkolaudován a provozován od
počátku až po současnost. Provoz kina s ohledem na dobu vzniku nesplňuje všechny požadavky kladené dle současných norem požární bezpečnosti.
Pokud se nezmění funkce budovy, kino zůstane kinem, není nutné při modernizaci měnit stávající PBŘ. A to pouze v případě, že se nebude měnit využití jednotlivých prostorů a
dispozice zůstane převážně zachovaná. V takovém případě lze řešené změny - stavební úpravy řešit dle ČSN 73 0834 jako Změna staveb skupiny I – to znamená, že se řešenými
úpravami - změnami nesmí z požárního hlediska zhoršit stávající stav. Při tomto řešení jsou kladeny „požární požadavky“ pouze na nové úpravy (stávající neupravované stavební
konstrukce, instalace, rozvody atd. se považují, i když nejsou, za vyhovující).
Stávající (nikterak neupravované) dveře lze považovat za vyhovující, požární požadavky vznikají pouze na nově instalované dveře (např. při výměně dveřních křídel – v tomto
případě je nutno zachovat původní šířky a pokud se jedná o dveře na únikové cestě, tak je vybavit panikovým zámkem).
Při Změně staveb skupiny I požadavek na EPS nevzniká, ale i přesto při modernizaci instalaci EPS vždy doporučuji.
V případě, že sál není vybaven zařízením SOZ (samočinným odvětrávacím zařízením) nevzniká požadavek na jeho instalaci.
Materiálové řešení může zůstat zachováno, i když neodpovídá současným parametrům hořlavosti v případě novostavby.
Změnu rozšíření funkce jeviště na případnou divadelní produkci je nutné provozně ošetřit tak, aby součet osob v sále a na jevišti nepřesáhl původní kapacitu sálu 500 osob.
Pokud bude požadavek směřován pouze ke „kosmetické“ dispoziční úpravě (v prostoru foyeru se šatnami) a interiérového vybavení (či pouze zprovoznění či úpravě stávajících
technických zařízení budovy) je možno z hlediska požární bezpečnosti danou úpravu řešit následovně:
1) Nejlacinější první varianta: prokázat, že se v podstatě nejedná o změnu užívání a celý objekt kina řešit jako Změnu staveb skupiny I, s tím, že požadavky budou vznikat pouze
na nově řešené konstrukce (hořlavost sedadel, příček, obkladů stěn stropů atd,) – v postatě se prokáže, že úpravou nedojde ke zhoršení stávajícího stavu
•
•
•
v rámci této varianty (nejlacinější varianta) nesmí dojít k navýšení požárního zatížení o více jak 15 kg/m2, nesmí dojít k „výraznému“ navýšení osob atd.
pro Změnu staveb skupiny I se pouze doporučuje shromažďovací prostor (v daném případě sál s pódiem a hledištěm) řešit jako samostatný požární úsek, popř, tento sál
od okolních prostorů (foyeru se šatnami) oddělit konstrukcemi E 15 a to včetně uzávěrů otvorů provedených v kouřotěsném provedení.
varianta předpokládá, že i při nově řešeném využití pódia nebude původní počet osob (500 osob) v sále i na podiu překročen.
2) Druhá doporučená varianta: všechno výše uvedené v první variantě + nad rámec nejnutnějšího požadavku realizovat následující:
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
Ze sálu vytvořit samostatný požární úsek + celý objekt rozčlenit do požárních úseků (doporučuji)
Objekt vybavit EPS (doporučuji)
Objekt vybavit na únikových cestách nouzovým osvětlením (doporučuji)
Provést přepočet únikových cest a na základě výpočtu upravit dveře na únikové cestě (panika, hrazda, šířka atd.) – doporučuji
Zabezpečit přirozený, či nucený odvod kouře a tepla při požáru – nedoporučuji provádět, protože pokud VZT nemá samostatný okruh větrání nevzniká, pro Změnu staveb
skupiny I, požadavek na jeho instalaci.
V instalacích VZT, v místě prostupu požárně dělícími konstrukcemi, osadit požární klapky ovládané přes EPS (doporučuji)
varianta předpokládá, že i při nově řešeném využití pódia nebude původní počet osob (500 osob) v sále i na podiu překročen.
5. b) vzduchotechnika (VZT)
Zpracoval: Ing. Leoš Pohanka
Výchozí podklady:
1. Původní projektová dokumentace :
- Prováděcí projekt -
Kino Vysočina - Vzduchotechnické zařízení z března 1960, zak. č. 58-050
zpracovatel Pozemní stavby n.p., Havl. Brod - projektové středisko Jihlava
- Prováděcí projekt -
Kino Vysočina - Oprava vzduchotechniky a vytápění z prosince 1998
zpracovatel Ing. František Kubík
2. Skutečné provedení hlavního vzduchotechnického zařízení, zjištěné přímo na stavbě (prohlídka srpen 2014)
3. Související právní předpisy a vyhlášky, technické normy
7
Popis stávajícího stavu VZT zařízení
Stávající systémy VZT:
Větrání sociálního zázemí - v současnosti zajištěno pouze okny
VZT systémy pro technologii
- Odsávání od projektorů - nyní nízkotlaký ventilátor osazený v podstřešním prostoru s výfukem nad střechu, dle provozovatele vyhovující stav. Případná modernizace VZT
zařízení bude řešena v souladu s požadavky technologie.
VZT systémy pro společenské a provozní prostory
1.1 Přívodní VZT zařízení hlediště
1.2 Přívodní VZT zařízení předsálí, haly s příslušenstvím
1.3 Přívodní VZT zařízení promítací kabiny
2.1 Odsávací společné VZT zařízení pro hlediště, předsálí a halu s příslušenstvím
2.2 Odvodní ventilátor promítací kabiny pro havarijní větrání
Všechny systémy jsou umístěné ve strojovně VZT v 1.PP v podsklepené části pravého přísálí šatny.
Jedná se koncepčně o teplovzdušné vytápěcí a větrací vzduchotechnické zařízení se směšováním oběhového a venkovního vzduchu, filtrací a teplovodním ohřevem přiváděného
vzduchu.
Sání venkovního čerstvého vzduchu pro všechny VZT jednotky je řešeno ze společného prostoru strojovny, do kterého je vzduch nasáván z venkovní žaluzie přes uzavírací
klapku opatřenou servopohonem.
Cirkulační vzduch je přiváděn přes uzavírací klapku se servopohonem do společného prostoru strojovny z výfukového potrubí systému pro společné odsávání hlediště a předsálí
(systém 2.1) vratným potrubím vedeným krátkým podzemním betonovým kanálem z rozbočky výfukového vzduchu nad střechu. Za tímto odbočením je osazena uzavírací klapka
se servopohonem, která řídí společně s klapkou cirkulace poměr cirkulačního / vratného vzduchu. Odvodní vzduch z promítací kabiny je vyfukován samostatným potrubním
radiálním ventilátorem DN315 osazeným ve 2.NP do fasády - kromě odsávání je zároveň využito i pro havarijní větrání.
Přívodní jednotky:
Typ zařízení
1.1Clima Friend SV5P (VTS) - hlediště
1.2 Clima Friend SV2P (VTS) - předsálí, sál s příslušenstvím
1.3 Clima Friend SV1L (VTS) - promítací kabina a prostory ve 2.NP
Vzduchový výkon
18000 m3/hod
5430 m3/hod
2800 m3/hod
obsazení hlediště max. 570 osob při dávce venkovního vzduchu 30m3/hod.os)
Sestava jednotek :
Filtrační a ohřívací díl, ventilátorový díl vč. rámu a příslušenství (regulační a uzavírací klapky se servopohonem a pružné vložky)
Odvodní jednotky:
Typ zařízení
Vzduchový výkon
Ventilátorový díl Clima Profil CV9L (VTS) - společné odsávání hlediště a jeviště 21715 m3/hod
Radiální ventilátor DN315 - odsávání z promítací kabiny a prostor 2.NP
2800 m3/hod
Měření a regulace (MaR)
Všechny systémy VZT jsou řízeny nadřazeným systémem MaR (Johnsons Control) zajišťujícím :
-
požadovanou teplotu vzduchu ve větraných prostorech
omezení teploty přiváděného vzduchu
protimrazovou ochranu teplovodních výměníků
směšování oběhového a venkovního vzduchu řízené čidlem kvality vzduchu ve větraných prostorech (hlediště) (snímač oxidu uhličitého Co2)
dálkové ovládání
časový režim provozu
indikace poruch
přepínání ruční/automatický provoz
Ventilátory pracují pouze v režimu ON/OFF - absence regulačních prvků vzduchového výkonu ventilátorů.
Provozní stavy VZT
Letní provoz:
- 100% čerstvého vzduchu, 0% cirkulace
Zimní provoz
- Požadovaná teplota v prostorách kina (především hlediště - 18-20°C )
8
Dva režimy:
Režim Zátop:
- Doba zátopu 1/2 až 1 hodina
- Omezení teploty přívodního vzduchu tmax=30°C
- 100% cirkulace, 0% větrání
Režim Provozní:
- Regulace teploty přívodního vzduchu (prostorové termostaty + čidlo v přívodním vzduchu)
- Regulace mísení venkovního a oběhového vzduchu pomocí čidla kvality vzduchu (snímač oxidu uhličitého CO2 umístěný v prostoru hlediště)
Doba provozu VZT zařízení dle informací provozovatele cca 10 hodin denně.
Potrubní rozvody a distribuce:
Rozvody VZT jsou ze čtyřhranného ocelového potrubí sk. I. Přívod vzduchu do prostoru předsálí, promítací kabiny a přidružených prostor je řešen podstropními rozvody v 2.NP
a čtyřhrannými vyústkami, osazenými ve VZT potrubí nebo ve stěnách. Přívodní potrubí jsou vyvedena ze strojovny v 1.PP do 2.NP svislými stoupačkami.
Přívod vzduchu pro hlediště je řešen stropní regulační vyústkou a 4mi čtyřhrannými vyústkami rozměru 300x600mm směrovatelnými v šikmo směrem k zadní straně hlediště a
jednou vyústkou 450x300mm v zadní stěně hlediště z každé ze tří rozvodových větví, vedených v podstřešním prostoru.
Odvod vzduchu je řešen čtyřhrannými vyústkami osazenými ve stěně u podlahy předsálí,
u podlahy vstupní chodby mezi předsálím a hledištěm a do výšky 1,5m ve hledišti. V promítací kabině jsou odvodní vyústky osazeny do VZT potrubí vedeného pod přívodním VZT
potrubím. Odvodní potrubí je vyústěno do podzemních kruhových kanálů z betonových trub obalených pěnobetonem jako izolací. Kanály jsou vedené pod podlahou 1.NP k systému
č.2.1 - společné odsávání předsálí a hlediště ve strojovně.
Požární opatření
- nebyla zjištěna dosavadní požární opatření
Tepelné izolace
- v podstřešním prostoru je v celém rozsahu VZT potrubí opatřeno dostatečnou tloušťkou tepelné izolace z minerální vlny, tl. cca 20cm.
- přívodní svislé a vodorovné potrubí pro hlediště je mimo strojovnu a podstřešní prostor orabicováno - není zjištěno, zda je i tepelně izolováno
- ostatní rozvody nejsou opatřeny žádnou tepelnou izolaci
Hluk
- všechny VZT jednotky a ventilátory jsou uloženy antivibračně na pevné nosné rámy s připojením na potrubní síť přes pružné manžety
Potrubní tlumiče do vnitřního prostoru :
1.1 Přívodní VZT zařízení hlediště - Potrubní tlumič hluku osazený ve svislém potrubí v prostoru šatny
1.2 Přívodní VZT zařízení předsálí, haly s příslušenstvím - tlumení nezjištěno
1.3 Přívodní VZT zařízení promítací kabiny - tlumení nezjištěno
2.1 Odsávací společné VZT zařízení pro hlediště, předsálí a halu s příslušenstvím - tlumení nezjištěno
2.2. Havarijní odsávání promítací kabiny - tlumení nezjištěno
Předběžným měřením hluku byla zjištěna hladina akustického tlaku (Lpa) v hledišti 35-40dB při plném provozu VZT zařízení.
2. Posouzení stávajícího stavu a návrh řešení
2.1 VZT zařízení pro společenské a provozní prostory
Zhodnocení stávajících VZT jednotek a celkové koncepce VZT zařízení
2.1.1 Životnost zařízení :
Strojovna VZT byla modernizována na přelomu roku 2000. Jednotky jsou v provozu cca 14 let, běžně uváděná životnost těchto podobných VZT zařízení je cca 12-18 let
(dle provozních hodin). Z hlediska životnosti se tedy jedná již o dosluhující zařízení s časově omezeným výhledem bezproblémového provozu cca 3-5 let. Jedná se o z dnešního
hlediska technologicky zastaralé zařízení s nejistou možností adekvátního servisu, repasování popř. technické podpory od výrobce vzhledem ke stáří zařízení.
2.1.2 Koncepce, ekonomika provozu :
Sloučení 3 přívodních systémů pouze pro jeden společný odsávací systém nepovažuji za provozně vhodný. Není tak možné provozovat jednotlivé systémy samostatně a
nezávisle, což znamená vyšší provozní náklady a možné hlukové přenosy mezi prostory předsálí a hlediště přes společné odsávací VZT potrubí. V roce 1992 byl v prostoru
předsálí zřízen teplovodní vytápěcí systém, teplovzdušné vytápění pro tento prostor není tedy nutné a současné sloučení odsávacího vzduchu předsálí a hlediště pro cirkulaci je z
tohoto důvodu zcela nevhodné. Rovněž je zcela nevhodné nasávání čerstvého a cirkulačního vzduchu do VZT jednotek ze společného prostoru strojovny, v zimním období se zde
cirkulační vzduch značně ochladí, což zvyšuje náklady na jeho dohřívání pro teplovzdušné vytápění.
9
Koncepčně považuji systém za nehospodárný zejména vzhledem k absenci ZZT - zpětného získávání tepla, které v dnešní době patří ke standardům VZT zařízení. V
současném provozu není část odsávaného vzduchu nahrazovaná čerstvým přívodním vzduchem nijak využívána a je odsávána bez užitku do venkovního prostoru.
Ventilátory ve VZT jednotkách jsou zastaralé a neekonomické, asynchronní motory poháněné klínovým řemenem vykazují dle podkladů výrobce účinnost pouze 67-68%,
což je z dnešního hlediska nepřijatelné. Ventilátory VZT zařízení by měly splňovat požadavky směrnice Se směrnicí ErP (Energy related Products-Directive) pro použití v členských
státech EU a jejich účinnost by měla být cca 90% a více.
Návrh řešení:
Doporučuji nahrazení stávajících 3 přívodních a jedné odsávací jednotky za 3 nové samostatné VZT jednotky s přívodem a odvodem vzduchu a rekuperací tepla. Vzhledem
k oddělení systému a délkám potrubních tras budou VZT jednotky pro předsálí a promítací kabinu osazeny ve 2.NP, což přinese úspornější provoz a nižší nároky na příkon
ventilátorů.
Stávající VZT jednotky ve strojovně budou kompletně demontovány vč. VZT potrubí ve strojovně až po napojovací body (vyústění do strojovny )přívodního, odvodního a
výfukového vzduchu hlediště. Sání vzduchu z fasády do strojovny VZT zůstane zachováno. Bude demontován havarijní ventilátor odsávání z promítací kabiny ve 2.NP.
Vzduchové bilance a mikroklimatické podmínky :
1.1 Hlediště
U hlediště se redukuje stávající počet osob z původních 570 osob na 300 osob. Podle platných
norem (např. německá norma DIN 1946/1983) se uvažuje min. 20m3/hod na osobu.
Předpokládáme 30m3/hod.os x 300 = min. 9000m3/hod čerstvého vzduchu pro větrání
Systém zároveň plní funkci vytápěcí, vzhledem k tomu, že se původní systém navrhoval pro nezateplený objekt a v době realizace nové vzduchotechniky bude budova
kompletně zateplená se může původní vzduchový výkon 18000m3/hod zredukovat i s ohledem na dostatečné rezervy min. o 20% níže na cca 14000m3/hod, což znamená při
zachování původní distribuční sítě redukcí tlakových ztrát a zejména hluku vznikajícího z VZT potrubí. Jednotka bude provozována v rovnotlaku.
1.2 Předsálí, sál s příslušenstvím
Vzhledem k zachování stejného charakteru prostoru a faktu, že byl původní vzduchový výkon v roce 1960 navržen ve shodě i s dnešními požadavky na množství čerstvého
vzduchu na osobu, zůstává zachován původní vzduchový výkon 5430/hod, jednotka bude provozována v mírném přetlaku. Jednotka bude provozována v rovnotlaku.
1.3 Promítací kabina
zůstává zachován původní vzduchový výkon
2800m3/hod
Navrhované mikroklimatické parametry :
VZT jednotky - technologie
Nové VZT jednotky budou oproti současnému stavu technologicky odpovídat moderním trendům z ekonomického a provozního hlediska. Budou vybaveny úspornými
regulovatelnými ventilátory splňujícími směrnici ErP, filtrací na přívodu vzduchu min. EU5 a filtrací vzduchu na odvodu vzduchu min. EU3, cirkulační směšovací komorou s
nastavením poměru čerstvého/cirkulačního vzduchu 0-100% systémem směšovacích klapek se servopohony, účinným deskovým popř. rotačním výměníkem pro zpětné získávání
tepla s účinnosti až 80%, vodním ohřívačem s regulačním směšovacím uzlem a čerpadlem, volnou komorou pro možnost doplnění vodního nebo přímého chlazení vzduchu.
VZT jednotka hlediště bude navržena pro větrání a teplovzdušné vytápění, VZT jednotka pro předsálí (FOYER) a promítací kabinu budou navrženy jako větrací.
Umístění nových VZT jednotek:
1.1. Hlediště
VZT jednotka bude umístěna ve strojovně vzduchotechniky v 1.PP, využije se stávající nasávací otvor čerstvého vzduchu z fasády a napojení na přívodní, odvodní a
výfukový vzduch na stávající potrubí ze strojovny.
1.2. Předsálí + 1.3. Promítací kabina
Umístění VZT jednotky budou umístěné v prostoru místnosti na konci chodby ve 2.NP, s výfukem odpadního
vzduchu nad střechu a sáním přes žaluzie z fasády.
10
Zhodnocení rozvodné a distribuční sítě:
VZT rozvody a distribuční prvky:
Původní VZT rozvody a distribuce byly realizovány v roce 1960. Po prohlídce stavu byly zjištěny jisté známky opotřebení, částečná rez a zašlý povrch, z provozního hlediska
je potrubí i distribuční prvky použitelné po provedení kompletního vyčištění potrubí.
Dimenze stávajícího VZT potrubí a distribučních prvků vyhovují pro nové požadavky z tlakových i hlukových poměrů. Nové VZT systémy budou provozovány se shodným
nebo nižším vzduchovým výkonem.
Podzemní odsávací kanály:
Stav podzemních kruhových kanálů z betonových trub obalených pěnobetonem nezjištěn, nutné provedení kamerové zkoušky pro posouzení stavu.
Návrh řešení:
laciná varianta :
- Stávající VZT jednotky ve strojovně budou kompletně demontovány vč. VZT potrubí ve strojovně až po napojovací body (vyústění do strojovny) přívodního, odvodního a
výfukového vzduchu hlediště. Sání vzduchu z fasády zůstane zachováno.
- Bude demontováno veškeré potrubí pro systémy 1.2 (předsálí) a 1.3 (promítací kabina) s tyto systémy
budou provedeny kompletně jako zcela nové (s umístěním VZT jednotek ve 2.NP) vč. VZT rozvodů,
tlumících prvků, distribuce, regulačních prvků atd.
- Ponechané stávající VZT potrubí pro hlediště bude kompletně rozebráno a vyčištěno, popř. zatepleno
- Distribuční prvky pro hlediště budou ponechány, pouze se vyčistí popř. opatří ochranným nátěrem
- Provede se kompletně nové zaregulování všech distribučních prvků pro hlediště, pokud by bylo
problematické dostat se k regulačním klapkám na přívodních vyústkách osazených v šikminách sálu, budou
vloženy na 3 hlavní vedené v půdním prostoru regulační klapky a provede se alespoň zaregulování těchto páteřních rozvodů
dražší varianta :
- viz. levná varianta, s rozdílem, že stávající potrubí pro hlediště nebude využito a bude provedeno kompletně nové ve shodných dimenzích jako původní potrubí.
Distribuční prvky budou pro hlediště kompletně vyměněny za nové. Výměna a zaregulování vyústek v šikminách hlediště musí být bezpodmínečně spojeno pouze
stavebními úpravami stropu hlediště.
Požadavky z hlediska doporučené druhé varianty PBS (Požární bezpečnost stavby) :
Návrh řešení:
- V instalacích VZT, v místě prostupu požárně dělícími konstrukcemi, osadit požární klapky ovládané přes EPS
- VZT zařízení budou doplněny o prvky požární ochrany dle vybrané varianty PBS.
Tepelné izolace :
Tepelně izolovány jsou pouze rozvody v podstřešním prostoru, což je z hlediska funkce teplovzdušného vytápění zcela nedostatečné. Veškeré potrubí ve strojovně VZT
bude tepelně izolováno, dále budou tepelně zaizolovány rozvody přívodního vzduchu pro hlediště.
U nových systému pro předsálí a promítací kabinu budou vždy tepelně izolovány potrubí sacího venkovního vzduchu a potrubí výfukového odpadního vzduchu z VZT
jednotek do venkovního prostoru.
Hluk :
Všechny VZT systémy pro hlediště, předsálí a promítací kabinu budou opatřeny tlumiči hluku do vnitřního i venkovního prostředí tak, aby vyhovovaly platným předpisům.
V případě využití stávající potrubní sítě pro systém hlediště (laciná varianta) lze počítat se stávajícím tlumičem hluku v přívodním potrubí, který se ale musí doplnit navíc o
další tlumič tak, aby hladina akustického tlaku v hledišti nepřesáhla 30-35dB (naměřeno cca 40dB).
2.2 VZT zařízení sociálního zázemí, odsávání od projektorů
Odsávání sociálního zázemí
- Sociální zázemí bude odvětráno do fasády nebo nad střechu novými skupinovými potrubními ventilátory přes talířové ventily, osazené v podhledech místností.
VZT systémy pro technologii
- Odsávání od projektorů - Nyní nízkotlaký ventilátor osazený v podstřešním prostoru s výfukem nad střechu, dle
zařízení bude řešena v souladu s požadavky technologie
11
provozovatele vyhovující stav.
Případná modernizace VZT
3. Součinnost s profesemi vytápění, MAR a PBŘ.
MaR
Veškeré systémy VZT a ÚT v budově budou řízeny nadřazeným systémem MaR. Stávající systém MaR (Johnsons Controls) vč. regulačních čidel v potrubní síti hlediště bude
posouzen specialistou MaR pro možné využití. Veškeré řídící a regulační prvky VZT a souvisejících komponentů ÚT budou dodány profesí MaR.
Vytápění
Profese vytápění provede nové připojení všech teplovodních výměníků VZT zařízení. Směšovací uzly budou dodávkou ÚT. Vzhledem k zateplení budovy a využití rekuperace VZT
zařízení se přepokládají mnohem nižší požadavky na výkon ÚT pro zařízení VZT.
5. c) Vytápění
Zpracoval: Ing. Leoš Pohanka
Tato studie reaguje na požadavek investora na modernizaci zařízení VYTÁPĚNÍ v rámci modernizace interiérů Kina Vysočina ve Žďáře nad Sázavou.
Výchozí podklady:
Původní projektová dokumentace :
- Zadávací projekt -
Kino Žďár n/S – Ústřední vytápění z dubna 1959, zak. č. MV-9-05 A2
zpracovatel Krajský projektový ústav Jihlava
- Projekt -
Kino Vysočina Žďár n/S – Ústřední vytápění horkou vodou z října 1968,
bez zak.č. a zpracovatele
- Projekt -
Kino Vysočina Žďár n/S – Rekonstrukce ústředního vytápění z března 1992,
bez zak.č., zpracovatel Ing. Čuda
Skutečný stav rozvodů UT a horkovodní objektové předávací stanice (HOPS), zjištěno přímo na stavbě (prohlídka srpen 2014)
Související právní předpisy a vyhlášky, technické normy.
Popis a posouzení stávajícího stavu
V současné době je budova kina vytápěna kombinovaným způsobem. Pro sál, předsálí, vstupní halu a promítací kabinu je nainstalováno teplovzdušné vytápění, které je však
provozováno pouze pro sál a předsálí, při převíjení i pro promítací kabinu. Ve vstupní hale bylo kolem roku 1992 nainstalováno teplovodní vytápění a toto vytápění je i v ostatních
vytápěných prostorách. Původní přímé horkovodní vytápění bylo zcela zrušeno kolem roku 1992.
Zdrojem tepla teplovodního vytápění je horkovodní objektová předávací stanice (HOPS), která byla zřízena současně s rekonstrukcí jednotek vzduchotechniky kolem roku 1998.
HOPS je osazena v suterénu objektu a je napojena na již rekonstruovanou horkovodní přípojku z předizolovaného potrubí. HOPS je již moderní konstrukce s deskovými výměníky
na straně UT i TUV řízená automatickou regulací provozu i havarijních stavů (MaR) typu Johnsson Constrols.
Strojovna HOPS je osazena dvěma sekundérními rozdělovači pro vytápění (UT) a vzduchotechniku (VZT), osazenými akčními prvky MaR. Rozdělovač VZT je se třemi okruhy pro
každou VZT jednotku samostatně – sál a předsálí, hala a promítací kabina. Teplota topné vody je regulována dle teploty v prostoru. Větve pro halu a promítací kabinu jsou
uzavřeny, neboť VZT se do těchto prostor neprovozuje. Rozdělovač UT je se dvěmi okruhy, samostatně pro velkoprostorovou vstupní halu a samostatně pro jednotlivé místnosti.
Teplota topné vody je regulována dle venkovní teploty - ekvitermní regulace.
Otopná tělesa jsou litinová článková, od roku 1992 osazená funkčními ventily s termostatickými hlavicemi. Rozvody UT jsou ocelové, a jelikož jsou převážně vedeny vnitřním
vytápěným prostorem, nejsou tepelně izolované. Tepelná izolace však chybí zcela nebo je nedostatečná u zdroje tepla a v suterénních prostorách.
Vyhodnocení stávajícího stavu
Stávající systém teplovodního vytápění je pro současný provoz kina vyhovující. Jeho instalací v roce 1992 došlo patrně k úsporám na provozních nákladech oproti původnímu
teplovzdušnému vytápění vstupní části objektu.
Jelikož je instalována kvalitní ekvitermní regulace, není podstatnou nevýhodou ani jeho předimenzovanost (především otopných těles) při novém zateplení objektu a podstatnému
snížení tepelných ztrát. Teplovodní rozvody jsou sice vedeny po povrchu, avšak s vyloučením exponovaných prostor, takže esteticky stávající prostory nikterak nenarušují.
Životnost tohoto systému vytápění vyjma HOPS je cca 50 roků.
HOPS je již moderní konstrukce, stejná, jako se používá v současné době. Její životnost je však nižší, a to především na primérní - horkovodní straně. Zde je to cca 15 roků, vyjma
přípojky z předizolovaného potrubí, kde je možné počítat s životností 50 roků. Na sekundérní - teplovodní straně je to cca 25 roků.
Pro snížení provozních nákladů je nutné stávající rozvody u zdroje tepla a rozvody vedené v nevytápěných prostorách opatřit tepelnou izovlací dle platných ČSN.
Dále je nutno provést hydraulické vyregulování otopné soustavy nastavením prvotní předregulace otopných těles, neboť některá otopná tělesa nedotápí (promítací kabina).
12
Návrh koncepce rozsahu rekonstrukce
Při rekonstrukci vytápění dle nového dispozičního řešení bude ponechán stávající kombinovaný systém vytápění. Novou koncepci teplovzdušné vytápění řeší profese VZT s tím, že
bude ponecháno pouze teplovzdušné vytápění sálu a předsálí. Vytápění ostatních prostor bude teplovodní a vzduchotechnika bude v těchto prostorách použita pouze pro větrání.
Nová dispozice předsálí, kde se opětovně zpřístupňují okna v obvodovém zdivu, nabízí rovněž využití teplovodního vytápění, neboť je v současné době u těchto oken instalováno.
Při rekonstrukci lze pro minimalizaci investičních nákladů použít stávající rozvody i otopná tělesa, není tedy bezpodmínečně nutná jejich totální výměna. Jejich ponechání by však
přineslo určitá omezení, nutnost zakrývání či přeložky části rozvodů, přemístění otopných těles atd..
Vzhledem k rozsahu rekonstrukce však doporučujeme provést rozvody nové z měděných trub menších dimenzí, neboť došlo k podstatnému snížení přenášeného výkonu. Toto by
bylo výhodné především při výměně podlah. Rovněž otopná tělesa lze zmenši nebo vyměnit za jiný design dle požadavku architekta.
HOPS jako zdroj tepla lze ponechat pouze s dílčí úpravou rozdělovače VZT a doplněním chybějících tepelných izolací. Zateplení objektu má na plochu deskového výměníku a
ekonomiku přenosu tepla nepatrný vliv. Stávající MaR je rovněž pro rekonstruovaný provoz vyhovující.
5. d) zdravotně technické instalace (ZTI)
Zpracoval: Ing. Leoš Pohanka
Tato studie reaguje na požadavek investora na modernizaci zařízení ZTI v rámci modernizace interiérů Kina Vysočina ve Žďáře nad Sázavou.
Výchozí podklady:
Původní projektová dokumentace :
- Zadávací projekt - Kino Žďár n/S – Zdravotně-technické zařízení z dubna 1959, zak. č. MV-9-05 A2 zpracovatel Krajský projektový ústav Jihlava
- Prováděcí projekt - Kino Vysočina - Zdravotně-technické zařízení z března 1960, zak. č. 58-050 zpracovatel Pozemní stavby n.p., Havl. Brod - projektové středisko Jihlava
Skutečný stav rozvodů ZTI – vodovodu a kanalizace, zjištěno přímo na stavbě (prohlídka srpen 2014)
Související právní předpisy a vyhlášky, technické normy.
Popis a posouzení stávajícího stavu
Vodovod
Budova kina je napojena vodovodní přípojkou z ulice Žižkova. Do suterénu objektu je již přivedena polyetylenová přípojka „PE 63“. V podkladech Vodárenské a.s. je však uváděna
jako přípojka „ocel DN 80“.
Za vodoměrnou sestavou je oddělen samostatný rozvod pro požární hydranty, kterých se v objektu nachází 5 ks (dle původní PD). Jedná se o hydranty C 52–DN 2“.
Ohřev teplé užitkové vody (TUV) je zajišťován v horkovodní objektové předávací stanici (HOPS), která má blok pro ohřev TUV s deskovým výměníkem a vyrovnávací nádrží.
Součástí bloku TUV je sestava pro cirkulaci TUV. HOPS byla zřízena kolem roku 1998.
Rozvody studené vody, teplé vody s cirkulací a požární vody jsou provedeny z pozinkovaných trub stáří cca 30 roků. Rozvody TUV jsou za hranicí životnosti, zarostlé vodním
kamenem a často prorezavěné. Tepelná izolace rozvodů TUV je nedostatečná. Potrubí je vedeno společně s vedení UT na povrchu tak, že není narušen estetický dojem interiéru.
Kanalizace
Budova kina je na veřejnou kanalizaci napojena dvěmi kanalizačními přípojkami. Kanalizační přípojka ze suterénu DN 100 (dle původní PD) je vedena do ulice Žižkova. Kanalizační
přípojka z přízemí ze sociálního zařízení DN 200 je vedena do ulice Kopečná, tato přípojka byla při budování nové kanalizační sítě v ulici Kopečná zrekonstruována po obvodovou
zeď kina.
Kanalizace je provedena v kombinaci materiálu kamenina/litina/PVC a dle informací od správy kina je plně funkční – stáří cca 53 roků.
Zařizovací předměty
Převážná část zařizovacích předmětů je původní.
Vyhodnocení stávajícího stavu
Vodovod
Vodovodní přípojka z PE potrubí je plně vyhovující, stejně tak vodoměrná sestava. Rovněž za vyhovují lze považovat požární rozvod a rozvod studené vody, které lze pro
minimalizaci investičních nákladů ponechat. Vyhovující jsou i pravidelně revidované a zkoušené hydranty.
Nevyhovující a za hranicí životnosti jsou rozvody teplé vody a cirkulace, které jsou zarostlé vodním kamenem a vykazují časté netěsnosti prorezavěním. Na více místech již bylo
nutné potrubí opravit. Navíc jsou nedostatečně tepelně izolovány, což má vliv na provozní náklady. Tento stav brání správné funkci rozvodu TUV. Rozvody teplé vody a cirkulace je
13
nutné neprodleně rekonstruovat s použitím plastových trub. Současně s rekonstrukcí teplé vody a cirkulace je standardní a účelné provést i rekonstrukci studené vody a případně i
rekonstrukci požární vody včetně hydrantů.
Vlastní zdroj ohřevu TUV je vyhovující s životností cca 15 roků.
Kanalizace
Kanalizace je pro současný provoz vyhovující.
Zařizovací předměty
Převážná část zařizovacích předmětů je původní. Pro zvýšení estetického dojmu z návštěvy kina by bylo vhodné zřizovací předměty přístupné veřejnosti neprodleně vyměnit,
nejlépe s celkovou rekonstrukcí sociálního zařízení.
Návrh koncepce rozsahu rekonstrukce
Při rekonstrukci objektu dle nového dispozičního řešení bude účelné provést celkovou rekonstrukci ZTI.
Vodovod
Veškeré rozvody vnitřního vodovodu od vyhovující vodovodní přípojky po nové zařizovací předměty a nové hydranty budou rekonstruovány s použitím plastových trub. Hydranty
budou použity D 25, tedy s menší dimenzí. Nové hydranty smí být napojeny na vodovod studené vody z plastových trub, není nutné vést samostatnou větev. Umožňuje to
situování objektu kina ve místě se stálou hasičskou stanicí, kde se doba požárního zásahu přepokládá do 15 minut.
Vlastní zdroj ohřevu TUV je možné při celkové rekonstrukci ponechat, je vyhovující.
Kanalizace
Při celkové rekonstrukci kanalizace se předpokládá ponechání převážné části ležaté kanalizace, především té z kameniny. Litina je již na hranici životnosti a je účelné ji vždy při
zásahu do ležaté kanalizace vyměnit za PVC. Rovněž budou vyměněny všechny litinové stoupačky.
Zařizovací předměty
Veškeré zařizovací předměty budou při celkové rekonstrukci nové.
5. e) elektrotechnické rozvody – silnoproud, slaboproud
Zpracoval: Jaroslav Novotný
Posouzení stávajícího stavu
Stávající elektrické rozvody jsou za horizontem životnosti užívání. Pro rozvod el. energie jsou používané kabely a vodiče typu G s napuštěným textilním opředením, které byly
v letech výstavby kina to je před 50 léty běžně používány. Stávající elektrický rozvod je prováděn po vnějším obvodovém zdivu s průchody do sálu. Tyto průchody byly při
zateplování objektu zakryty a není možná oprava původních rozvodů. Stávající rozvod již neodpovídá ani požadavkům vyplývajícím z původních ČSN dle kterých by měly být el.
rozvody revidovány. Jedná se hlavně o izolační stavy některých okruhů a připojovací místa vodičů a kabelů v rozvaděčích. V místech nedotažení připojovacích šroubů jsou kabely
vyhřáté a bez izolace.
Nutné opravy, které vyplynuly z prováděných revizí el. instalací jsou prováděny pouze nahrazením vadné části el. instalace uložené v trubkách novými kabely taženými po povrchu
konstrukcí. Tyto opravy byly prováděny bez zrušení stávajících již nefunkčních el. rozvodů, rozvody jsou nepřehledné a opravy některých částí el. rozvodů jsou za stávajícího
provozu nemožné.
Pro možnost používání nové technologie promítání, ozvučení hlediště a vytápění byla provedena částečná oprava el. rozvodů v 2 NP, v sále a na jevišti. Rozvody v sále jsou
provedeny po stěnách v lištách a kazí celkový vzhled interiéru a dojem návštěvníků.
Vyhodnocení stávajícího stavu
Hlavní domovní vedení (přívodní kabel) svým jištěním v přípojkové skříni neodpovídá požadavkům ČSN 33 3320.
Současný provoz kina je na hranici bezpečnosti návštěvníků. Při používání stávajících zařízení kina není možno zajistit bezpečný a bezporuchový provoz. Je jen otázkou času, kdy
dojde k zahoření instalace s navazujícím požárem. Při přerušení dodávky el energie nebo poruše některé části nouzového a protipanického osvětlení (nastane úplná tma) může
dojít k nedozírným následkům jak na zařízení, tak na lidských životech.
Dorozumívací zařízení a zařízení pro ozvučení z jeviště je v dezolátním stavu a nelze je používat stejně jako některé části dálkového ovládání technologie provozu.
Kino je provozováno jen s největším úsilím zaměstnanců, údržby a neustálými opravami stávajících rozvodů.
14
Návrh el. rozvodů
Pro bezpečný provoz kina je nutné provést kompletní rekonstrukci el. instalace silnoproudé i slaboproudé v celém objektu dle platných předpisů a ČSN. Při rekonstrukci el. rozvodů,
musí být splněny požadavky jednotlivých profesí souvisejících s provozem kina.
Celková oprava el. rozvodů byla již navržena v projektu el. rozvodů, kde jsou zakomponovány požadavky a nároky na moderní provoz zařízení stávajících prostor kina.
El.připojení NN
Při osazení plánované technologie a rozšíření provozu kina dojde k navýšení odběru el. energie a tím i ke změně hlavního domovního vedení z přípojkové skříně osazené u objektu
kina. Nový přívodní kabel bude zakončen ve vstupním poli hlavního rozvaděče na hlavním jističi objektu.
Napěťová soustava: síť napájecí 3PEN, AC, 400/230V, 50Hz, síť v objektu TN-S
Dodávka el. energie bude zajištěna ve smyslu ČSN 341610 ve stupni důležitosti 1, to znamená, že při výpadku el. energie z distribuční sítě bude provedeno v požadovaném čase
přepojení na náhradní zdroj, který po dobu výpadku dodávky el. energie zajistí plynulý provoz požadovaných zařízení po dobu 3 hodin.
Měření odběru el.energie bude prováděno měřící soupravou osazenou v hlavním rozvaděči objektu v rozvodně nn. Při zvýšeném odběru bude provedeno měření odběru el. energie
nepřímé.
Ochrana před dotykem živých částí polohou a krytím (ČSN 33 2000-4-41ed2)
Ochrana před nebezpečným dotykem neživých částí – základní a to samočinným odpojením od zdroje napájení v síti TN-S dle ČSN 33 2000-4-41ed2.
Na podkladě určení vnějších vlivů dle ČSN 33 2000-5-51ed3 pro potřeby posouzení nebezpečí elektrického úrazu, který může nastat při provozu el. zařízení doporučuji prostor
zařadit dle ČSN 33 2000-4-41 ed2- Z1 do prostoru obyčejného.
Elektrické rozvody vnitřní
Silnoproudé rozvody
V prostorách přístupných veřejnosti budou provedeny rozvody dle požadavků vyplývajících z vyhlášky MV č. 23/2008 Sb (příloha 2), ČSN 73 0848, ČSN 33 2000-5-52ed2, ČSN
332130ed2 a dalších souvisejících ČSN.
Z výše uvedených vyhlášek a ČSN vyplývá použití kabelových vedení, jejich uložení a zapojení tak, aby byl zajištěn bezpečný provoz el. zařízení i bezpečnost návštěvníků.
Předpokládá se, že kabely budou uloženy v kabelových žlabech nad podhledem, pod omítkou, v parapetních kanálech a v trubkách v podlaze. Osvětlenost jednotlivých místností a
prostorů bude splňovat požadavky norem ČSN EN 12464-1 a ČSN EN 1838
Slaboproudé rozvody - elektronické komunikace
Dorozumívací zařízení
Ozvučení sálu
MaR (měření a regulace vytápění)
Připojení na kabelový rozvod SATT
EPS (elektronická požární signalizace)
EZS (elektronický zabezpečovací systém)
Všechny slaboproudé rozvody musí být provedeny v souladu s ČSN a na ně navazujícími předpisy a normami.
Provoz kotelny bude řízen automaticky dle přednastavení požadovaného provozu v jednotlivých částech objektu.
Dorozumívací zařízení
Bude zajištěno domácím telefonem. Účastnické stanice budou osazeny do prostorů dle požadavku provozního řádu. Připojení telefonní linky O2 není požadováno.
Ozvučení sálu
Napojení techniky ozvučení se provede dle požadavků projektu elektroakustiky divadelní technologie.
MaR – regulace a měření
Bude provedena úprava stávajícího systému dle požadavku projektu vzduchotechniky a ústředního vytápění
Připojení na kabelový rozvod SATT
Bude připojeno na upravené stávající přívodní kabelové vedení zakončené v rozvaděči na objektu kina
EPS – požární signalizace
V objektu bude nově instalováno zařízení elektronické požární signalizace v souladu s požárně bezpečnostním řešením.
15
EZS – zabezpečovací systém
V objektu bude instalováno zařízení elektronického zabezpečovacího systému s vyvedením do určeného oznamovacího místa.
Ochrana před bleskem, uzemnění
Na objektu zůstane stávající ochrana, bude však doplněna o vnitřní systém ochrany před bleskem dle ČSN EN 62 305 přepěťovými ochranami. Uzemňovací soustava musí
odpovídat ČSN 33 2000-5-54
5. f) akustika
Zpracoval: Ing. Jan Tuček, SONNING Praha a.s., Eduard Vlach, SONNING Praha a.s.
Dokument je studií akustiky v oborech:
Prostorová akustika
Stavební/hlukové akustika
Elektroakustika
objektu kina Vysočina ve Žďáru nad Sázavou.
Předmětem posouzení a návrhů jsou dva významné prostory objektu:
Kinosál, který by měl být v rámci rekonstrukce přizpůsoben současným nárokům na kinosály a dovybaven prostředky umožňujícími pořádání i jiných kulturních událostí než je
promítání filmů (přednášky, jednoduché divadlo, koncerty)
Foyer, který by se měl po rekonstrukci stát příjemným místem pro trávení času při čekání na produkci v hlavním sále, ale i dějištěm doprovodných kulturních akcí.
Studie posuzuje stávající stav objektu z hlediska jmenovaných oborů a navrhuje rámcovou koncepci přizpůsobení objektu současným požadavkům.
Vyhodnocení stávajícího stavu
Měření
V rámci zpracování studie byla provedena měření doby dozvuku a hluků pozadí vzhledem k provozu VZT v prostoru kinosálu.
Měření byla prováděna v prázdném kinosálu a v prázdném foyeru. Posouzení se provádí pro obsazený sál. Vliv pohltivosti obecenstva musí být dopočítán.
Výsledky měření doby dozvuku jsou doplněny o vyznačení oblasti požadovaných hodnot a dopočet vlivu obsazenosti sálu diváky.
Doba dozvuku kinosálu
16
Doba dozvuku foyeru
Hluk pozadí kinosálu při vypnuté VZT
Proveden náměr o délce cca 60 s.
LAeqVZTvyp = 21,3 dB
Hluk pozadí kinosálu při zapnuté VZT
Proveden náměr o délce cca 60 s.
LAeqVZTzap = 39,2 dB
Kinosál
Prostorová akustika
Rozměry a tvar kinosálu viz výkresová dokumentace. Objem sálu je cca 2 800 m3. Řešení prostorové akustiky původní z doby vzniku objektu.
Podlaha sálu je pokryta linoleem, v prostoru jeviště je použit koberec.
Zadní stěna a boční stěny jsou z většiny tvořeny vyzdívanými akustickými prvky. Cihly jsou kladené na vazbu s odsazením, čímž vznikají hrdla rezonátorů hluboká na tloušťku
cihly. Za touto pohledovou vrstvou je umístěna pohltivá vložka tloušťky cca 20 cm. Prevenci proti odlétání vláken tvoří jutová tkanina a igelitová folie, které jeví na mnoha místech
známky poškození.
Část bočních stěn je pokryta obklady typu akulit v kombinaci s kmitajícími panely. Celá tato část akustického obkladu jeví silné známky stárnutí.
Stropní podhled je tvořen poměrně složitě profilovaným systémem desek z blíže neurčeného materiálu (předpoklad: hobra potažená koženkou). Podhled stejně jako ostatní
akustické obklady jeví silné známky stárnutí.
Baldachýn – půdorysně nad prostorem mezi první řadou hlediště a forbínou – je tvořen vodorovnou deskou s uměleckým motivem. Zde jsou vytvořeny ideální podmínky pro vznik
třepotavé ozvěny mezi podlahou a tělesem baldachýnu. Poslech zvukové produkce je v prvních několika řadách tímto jevem silně negativně ovlivněn.
Prostor jeviště je zatlumen množstvím textilního materiálu (opona, výkryty, koberec na podlaze atd.). Prostor za plátnem je celoplošně pokryt vrstvou heraklitu.
Pro sál dané kubatury by se dle ČSN 73 0527 měla optimální doba dozvuku (a současně i hodnota doby dozvuku na kmitočtu 500 Hz) pohybovat v rozmezí od 0,5 do 0,75 s.
Měřením bylo zjištěno, že na kmitočtu 500 Hz je hodnota doby dozvuku těsně nad horní hranicí požadovaného rozmezí.
Charakter kmitočtového průběhu doby dozvuku by měl být následující: od 500 Hz níže mírný nárůst, od 500 Hz výše mírný pokles v rámci hranic naznačených v grafech doby
dozvuku.
Naměřená křivka doby dozvuku vykazuje směrem k nízkým kmitočtům mírný nárůst dle požadavků. Ovšem směrem k vyšším kmitočtům vykazuje taktéž nárůst, což není vhodné.
Celkově je křivka doby dozvuku posazena příliš vysoko. Měla by tedy být učiněna opatření, která by zabezpečila:
• mírný pokles kmitočtového průběhu od 500 Hz směrem k vyšším kmitočtům
•
celkový posun křivky kmitočtového průběhu doby dozvuku k nižším hodnotám
Stavební akustika/hluk
Z hlediska hluků nejsou ze strany personálu žádné stížnosti.
Měřením bylo zjištěno, že při vypnuté VZT je v kinosále hladina hluku pozadí 21,3dB, což vyhovuje požadavkům.
17
Při zapnutí VZT však hladina hluku pozadí vzroste na 39,2 dB, což znamená překročení požadované hladiny o více než 9 dB.
Hlučnost provozu VZT je způsobena zřejmě absencí správně dimenzovaného tlumiče na VZT vedení mezi VZT jednotkou a kinosálem. Jistý nežádoucí příspěvek k hlučnosti VZT
představuje i proudění vzduchu přes koncové prvky VZT potrubí.
Dveře oddělující kinosál od zbytku objektu (šatny, foyer, zadní vchody atd.) naprosto nevyhovují z hlediska svojí neprůzvučnosti. Dveře jsou původní z doby vzniku objektu, mají
jednoduše zasklená prosklená pole, nemají žádná těsnění a nedoléhají.
Elektroakustika
Pro potřeby této studie je zapotřebí rozlišovat 2 systémy elektroakustického vybavení.
1) Zvukovou část promítací technologie
a.
Hlavní reproduktory za plátnem
b. Prostorové reproduktory po obvodu kinosálu
c.
K nim náležející řídící jednotka a zesilovače
2) Ozvučení sálu pro potřeby jiné než reprodukci zvukové stopy promítaného filmu
a.
Řečnický mikrofon
b. Mixážní pult
c.
Reproduktory
Elektroakustický řetězec dle bodu 1) je instalován poměrně nedávno a vyhovuje současným nárokům. Na stěnách sálu se jedná o nejníže instalované reproduktory nejnovějšího
vzezření.
Elektroakustický řetězec dle bodu 2) je zastaralý hrubě nevyhovující. Tomuto řetězci náleží reproduktory na stěnách sálu instalované nejvýše, nejstaršího vzezření.
Na stěnách sálu jsou osazeny kromě reproduktorů náležejících k systémům dle bodů 1) a 2) ještě další reproduktory, které po přechodu na digitální systém dle bodu 1) zůstaly na
svém místě, jsou odpojené a nevyužívají se.
Foyer
Prostorová akustika
Foyer je prostorem přibližně kvádrového tvaru, v jehož interiéru se nachází minimum akusticky pohltivých materiálů, což ho diskvalifikuje z možnosti využití pro jakékoliv kulturní
události. Objem prostoru je cca 820 m3.
Podlaha je tvořena dlažbou.
Stěny jsou odrazivé (zdivo nebo beton s omítkou).
Strop je též odrazivý.
Pro zabezpečení vhodných podmínek pro provoz dětského koutku, či pořádání doprovodných kulturních akcí by měla být doba dozvuku ve foyeru cca 0,7 s.
V současné době bylo v prázdném foyeru naměřeno přes 2,5 s a po dopočítání vlivu pohltivosti osob přítomných při předpokládané produkci vychází doba dozvuku těsně pod 2 s.
Stavební akustika/hluk
Foyer, byť přechodně využívaný pro pořádání kulturních akcí, nemá žádné zvláštní požadavky na stavební akustiku.
Elektroakustika
V prostoru foyeru není žádné elektroakustické zařízení.
Navrhované úpravy
Kinosál
Prostorová akustika
Obecně je snaha zachovat architektonickou tvář sálu. Z charakteru křivky doby dozvuku je patrné, že je nutno zatlumit vyšší kmitočty a celkově dobu dozvuku snížit. K tomuto
přispěje několik změn, které proběhnou i z jiných než akustických důvodů. Další úpravy už jsou ryze akustického charakteru:
• Výměna sedadel – budou instalována pohodlnější vilně polstrovaná sedadla kinového typu, což bude znamenat zkrácení doby dozvuku na vysokých kmitočtech
•
Výměna podlahové krytiny – instalací koberce dojde k dalšímu zkrácení doby dozvuku na vysokých kmitočtech
18
•
Obnova stropního podhledu – doporučuje se pohled pečlivě zaměřit, demontovat a instalovat jeho repliku, která bude zachovávat jeho tvarování. Jako konstrukční prvek
může být použito kombinace klasického a perforovaného sádrokartonu a doplňkového absorbéru na bázi minerálních vláken. Poměr plné a perforované části bude určen na
základě detailního výpočtu v dalších projektových stupních.
•
Obnova akustických obkladů ve vyšší sféře bočních stěn (akulit a kmitající panely) – akulit se doporučuje nahradit obkladem na bázi minerálních vláken, kmitající panely
vyměnit za nové, případně nahradit obkladem na bázi minerálních vláken. Vhodné je též použití systému akustických desek na bázi pojených zrn křemičitého písku, který
umožňuje úpravou rubové strany akustické desky přeladit činitel pohltivosti dle potřeby při zachování jednotného vzhledu. Míra náhrady bude stanovena na základě
detailního výpočtu v dalších projektových stupních.
•
Instalace pohltivého podhledu do prostoru přístupových koridorů po stranách sálu – celoplošný pohltivý podhled v těchto částech sálu přispěje k celkovému snížení doby
dozvuku
•
Obnova vyzdívaných rezonátorů na zadní a bočních stěnách – Vyzdívané akustické prvky by měly zůstat zachovány. Je ovšem potřeba obnovit zejména vzhled materiálu
vyplňujícího štěrbiny mezi cihlami. K tomuto účelu může posloužit instalace subtilních rámečků s vypnutou průzvučnou textilií černé barvy. Konkrétní způsob obnovy těchto
prvků bude stanoven v dalších stupních projektové dokumentace.
•
Zásah do přední části podhledu – přední část podhledu nad prostorem mezi první řadou hlediště a forbínou musí být demontována buď nahrazena prvkem s odlišnou
geometrií. Mělo by se jednat o prohnutou, šikmo zavěšenou desku z odrazivého materiálu, která bude akustickou energii vznikající na jevišti odrážet a směrovat částečně
zpět na jeviště, ale převážně do hlediště. Tvar, materiál a způsob kotvení bude určen v dalších projektových stupních.
•
Prostor jeviště může z hlediska prostorové akustiky zůstat beze změny.
Realizací výše popsaných úprav by měly být vytvořeny podmínky pro dosažení ideálního průběhu doby dozvuku, jak uvádí výsledek výpočtu.
Stavební akustika/hluk
Z hlediska hluku je nezbytné nahradit stávající dveře do sálu novými s vysokou neprůzvučností a to dvoje za sebou, čímž vznikne hlukový filtr. Prostor mezi jedněmi a druhými
dveřmi musí být obložen akusticky pohltivým materiálem na obou stěnách i stropě.
Hluk z VZT zařízení bude minimalizován instalací správně dimenzovaného tlumiče mezi VZT jednotku a potrubí vedoucí do sálu. Rovněž každé další potrubí vedoucí ze sálu do
exteriéru nebo do jiných prostor v rámci objektu musí být opatřeno tlumičem.
Společně se zásahem do podhledu sálu je nutné vzít v úvahu možné přeprojektování distribučního potrubí VZT a koncových prvků tak, aby bylo dosaženo dostatečné výměny
vzduchu při minimálních rychlostech proudění. Tomuto požadavku musí být přizpůsobeno i nastavení provozního režimu VZT systému.
Budou-li v rámci rekonstrukce VZT systému měněny mřížky koncových prvků, je nutno vybírat takové, aby bylo zabráněno možnému vzniku rezonancí a drnčení vlivem vysokých
hladin akustického signálu. Tzn. dřevěné nebo plastové, nikoliv kovové.
Elektroakustika
Z elektroakustického vybavení objektu zůstane systém digitálního ozvučení náležející k technologii kina (systém dle bodu 1) v odstavci 0) beze změny (případně bude demontován
a po rekonstrukci beze změn instalován zpět).
Ostatní elektroakustické řetězce a koncové prvky budou demontovány systém dle dobu 2) v odstavci 0. Základní elektroakustické vybavení objektu po rekonstrukci by mělo
zahrnovat
19
•
Hlavní stereofonní výkonové reproduktory umístěné po stranách jeviště – cluster + subbass (hlavní reproduktory digitálního kina nelze pro živá vystoupení použít, protože
jsou umístěny za plátnem, tedy za jevištěm a při jejich použití by docházelo ke vzniku zpětné vazby mezi nimi a mikrofony snímajícími nástroje/herce na jevišti)
•
Vykrývací reproduktory pro dosažení vynikající srozumitelnosti v prvních řadách (zabudované do forbíny)
•
Odposlechové reproduktory pro ozvučení jeviště umístěné např. v portálech
•
Mixážní pult (digitální, alespoň 32 vstupů) v místnosti zvukové režie
•
A/D převodníky v prostoru jeviště, propojení jeviště-režie digitální cestou
•
Studiové odposlechové reproboxy pro režijní pracoviště
•
Ruchové mikrofony v prostoru sálu
•
Odbavovací zařízení (minimálně 2x stolní CD přehrávač s funkcí autopause)
•
Mixážní pult (digitální, alespoň 32 vstupů) mobilní pro připojení k livepostu
•
Bezdrátový mikrofon, 4x
•
Dorozumívací zařízení mezi prostorem jeviště a režijním pracovištěm/livepostem (může být řešeno vysílačkami umožňujícími deaktivaci tzv. rogerbeep)
•
Dostatečně dimenzované kabelové trasy umožňující co nejvariabilnější propojení výše popsaného
•
Malý mobilní ozvučovací systém – tedy aktivní reproduktory (2x satelit, 2x subbass), stativy, malý analogový mixážní pult – pro ozvučení menších událostí ve foyeru, popř.
mimo objekt.
V závislosti na zvolené provozní koncepci se doporučuje zvážit rozšíření elektroakustického vybavení také o:
• Sadu mikrofonů pro snímání bicí soupravy
•
2-4 dynamické mikrofony pro snímání hudebních nástrojů
•
2-4 elektrostatické mikrofony pro snímání hudebních nástrojů
•
4-8 dynamických zpěvových mikrofonů
•
4-8 aktivních odposlechových reproboxů
•
Odpovídající množství stativů
•
Odpovídající množství propojovací kabeláže
Foyer
Prostorová akustika
V prostoru foyeru je nezbytně nutné zkrátit dobu dozvuku. Základní koncepce je stanovena takto:
• Aplikace pohltivého podhledu mezi stropní trámy
o
Materiálové možnosti (výběr jedné z možností či jejich kombinace)
ƒ
Minerální podhled
ƒ
Podhled z porézních desek na bázi pojených zrn křemičitého písku s pohltivým jádrem
ƒ
Tahokov/perforovaný plech s minerálním jádrem
o
Svěšení: cca 70% výšky trámů
o
Celoplošně
20
•
Aplikace pohltivého obkladu na stěnu směrem k toaletám
o
o
•
Materiálové možnosti (výběr jedné z možností či jejich kombinace)
ƒ
Mechanicky odolné desky na bázi pojených zrn křemičitého písku s pohltivým jádrem
ƒ
Perforované obklady z materiálů na bázi dřeva s pohltivým jádrem
ƒ
Čalouněné prvky s minerálním jádrem
Skladebná tloušťka: 80 až 150 mm
Aplikace pohltivého obkladu na stěnu proti vstupu, zejména do obloukovitých stěn průchodu mezi foyerem a chodbou za kinosálem
o
o
Materiálové možnosti (výběr jedné z možností či jejich kombinace)
ƒ
Mechanicky odolné desky na bázi pojených zrn křemičitého písku s pohltivým jádrem
ƒ
Perforované obklady z materiálů na bázi dřeva
ƒ
Čalouněné prvky s minerálním jádrem
Skladebná tloušťka: 80 až 150 mm
Realizací výše popsaných úprav by měly být vytvořeny podmínky pro dosažení ideálního průběhu doby dozvuku, jak uvádí výsledek výpočtu.
Stavební akustika/hluk
Žádné zvláštní nároky. Akustické oddělení foyeru a kinosálu řešeno výše v rámci kinosálu.
Elektroakustika
V prostoru foyeru budou instalovány velkoplošné obrazovky pro prezentaci obsahu nejrůznějšího charakteru (ukázky filmů, reklamní spoty, přenos obrazu z kinosálu aj.). Tyto
obrazovky budou doplněny o malé nástěnné reproboxy, přes které bude reprodukována buď zvuková stopa obsahu zobrazovaného na obrazovkách, případně zvuková produkce
z jiného zdroje, náladová hudba atd. Ovládání obrazové i zvukové produkce velkoplošných obrazovek i nástěnných reproboxů bude možné z řežijního pracoviště, ale i
zjednodušeného ovládacího panelu umístěného přímo v prostoru foyeru nebo jeho těsné blízkosti.
Ozvučení foyeru pro potřeby malého koncertu či prezentační akce bude řešeno malým mobilním ozvučovacím systémem, o němž je zmínka v odstavci 0.
21
5. g) jevištní technologie
Zpracoval: Ing.Pavel Hřebíček, GRADIOR TECH a.s., Bc.Robert Nos, GRADIOR TECH a.s.
Kino Vysočina Žďár nad Sázavou – studie „Jevištní mechaniky“ a „Scénického osvětlení“
Hlavním účelem sálu zůstává nadále kino, malá divadelní představení, přednášky nebo prezentace jsou pouze jako doplňkové využití sálu. Tomu také odpovídá minimalistický
rozsah navržené technologie stejně jako její technické parametry.
Jevištní mechanika
Pro určený charakter provozu objektu a vzhledem k prostorovým podmínkám navrhujeme realizovat následující technologické prvky:
- rozhrnovaná opona – pro optimální využití hloubky jeviště uvažujeme s ručně (alternativně motoricky) rozhrnovanou oponou, jejíž dráha bude oblouková a bude kopírovat tvar
přední hrany jeviště. Látka opony bude ze středně těžkého sametu s trvalou protipožární impregnací.
Obr.1: Příklad kolejnice a běžky oponové dráhy
- horizont – pro možnost vykrytí projekční plochy při alternativních produkcích bude sloužit ručně ovládaný obloukový horizont z např. lehkého sametu s trvalou protipožární
impregnací.
- tahová zařízení jeviště – v prostoru mezi projekční plochou a rozhrnovanou oponou navrhujeme umístit 3 - 5 ks ručně ovládaných tahů s nosností 150 kg. Tyto tahy můžou
sloužit jak pro umístění světelného parku, tak např. pro zavěšení lehčí dekorace, transparentu, reklamního baneru apod. Ovládání tahu pomocí ručního rumpálu umístěného na
boční zdi.
Obr.2: Příklad ručního rumpálu
- zvedaná rampa v hledišti – asi v 1/3 vzdálenosti hlediště od hrany jeviště navrhujeme umístit ručně zvedanou rampu s nosným prvkem z hliníkové tříosé traverzy. Tato traverza
může být demontovatelná, ovládání zdvihu pomocí ručního uzamykatelného rumpálu vhodně umístěného do obkladu boční stěny. Navržená nosnost – 150 kg.
- boční šálové výkryty – pro optické vykrytí bočních partií jeviště uvažujeme s dvěma kusy látkový výkrytů pro každou stranu, tyto leze zavěsit do zvedaných tahů, nebo umístit na
otočná ramena ukotvené do bočních stěn.
Scénické osvětlení
Navrhujeme použití minimálně 24 scénických okruhů. Rozvody scénických obvodů budou pevné, ukončené v rozváděči scénického osvětlení (nástěnný stmívací rozváděč pro 24
obvodů se zatížitelností 2kW). Obvody budou ukončeny zásuvkami s víčkem a umístěny v prostoru jeviště a hlediště.
22
Předpokládáme toto rozmístění obvodů:
‐
Osvětlovací baterie jeviště na jevišti: 8
‐
Podlaha jeviště vlevo a vpravo: 1 + 1
‐
Konzola jeviště za portálem vlevo a vpravo: 2 + 2
‐
Osvětlovací baterie hlediště, asi v 1/3 vzdálenosti hlediště od jeviště: 6
‐
Konzola v hledišti přibližně ve vzdálenosti jako hledištní baterie vlevo a vpravo: 2 + 2
Osvětlovací pult pro minimálně 24 obvodů bude umístěn v určeném prostoru v promítací kabině s možností výhledu do sálu a na jeviště a jako druhá možnost umístit osvětlovací
pult na live postu v hledišti.
Scénická svítidla budou vybrána po dohodě s uživatelem ze sortimentu divadelních svítidel s klasickými halogenovými žárovkami, LED nebo výbojkami. Na osvětlovací baterie na
jevišti a v hledišti bude přiveden kabel DMX pro možnost připojení svítidel ovládaných po této lince. Pro použití takovýchto svítidel budou na obou bateriích instalovány vždy 4
spínané zásuvky (celkem tedy 8 obvodů) ovládané z osvětlovacího pultu a napájené ze samostatného rozváděče.
Pracovní a hledištní osvětlení: předpokládáme společné využití s provozem kina.
23
6. Předběžné náklady na realizaci modernizace interiéru stavby
ZA PROVOZU KINA
STAVEBNÍ PRÁCE A ÚPRAVY
- bourací práce, nové konstrukce, příčky a podhledy, nové konstrukce podlahy v kinosále, broušení a renovace podlah stávajících
INTERIÉROVÉ VYBAVENÍ
- sedačky v kinosále, nové pulty šatny, baru a pokladny
- sezení ve foyeru, vybavení místností a zázemí nábytkem
PŘI UZAVŘENÍ KINA
5.500.000 Kč
500.000 Kč
ELEKTROINSTALACE – SILNOPROUD
- demontáž, silnoproudé rozvody a osvětlení, připojení jevištní techniky, ozvučení sálu
2.500.000 Kč
2.350.000 Kč
ELEKTROINSTALACE – MĚŘENÍ A REGULACE
-vytápění, vzt, dispečink
660.000 Kč
EPS (elektronická požární signalizace)
650.000 Kč
EZS (elektronický zabezpečovací systém)
280.000 Kč
VZDUCHOTECHNIKA
2.100.000 Kč
ZDRAVOTNĚ – TECHNICKÉ INSTALACE
800.000 Kč
VYTÁPĚNÍ
500.000 Kč
PROSTOROVÁ AKUSTIKA - KINOSÁL
- náhrada akulitu, oprava akustických prvků, obklady hlukových filtrů, pohltivý podhled u vstupů, nový podhled nad jevištěm,
nový baldachýn, včetně montáže
3.250.000 Kč
PROSTOROVÁ AKUSTIKA - FOYER
- akustický stěnový obklad, akustický podhled, včetně montáže
1.050.000 Kč
ELEKTROAKUSTIKA – ZÁKLADNÍ VYBAVENÍ KINOSÁLU
- reproduktory, zvukový pult – režie, zvukový pult – livepost (studiové monitory, mikrofony, CD přehrávač, reproboxy pro foyer,
zesilovače pro foyer, malý mobilní zvukový systém), včetně montáže
2.550.000 Kč
ELEKTROAKUSTIKA – ROZŠIŘUJÍCÍ VYBAVENÍ
- sada mikrofonů pro ozvučení bicích, dynamické mikrofony pro hudební nástroje, elektrostatické mikrofony pro hudební nástroje,
dynamické zpěvové mikrofony, odposlechové reproboxy, stativy
470.000 Kč
JEVIŠTNÍ TECHNOLOGIE – SCÉNICKÉ OSVĚTLENÍ
- rozvaděče se spínanými obvody a stmívači
- scénická svítidla a osvětlovací pult
500.000 Kč
500.000 Kč
JEVIŠTNÍ MECHANIKA
-rozhrnovaná opona, horizont, 5 rumpálových tahů, zvedanou rampu v hledišti, boční šálové výkryvy, včetně montáže
CELKEM – bez DPH
1.200.000 Kč
2.670.000 Kč
zpracoval dne 28. 8. 2014
Ing.arch. Pavel Rada
24
500.000 Kč
23.190.000 Kč

Podobné dokumenty

Souhrnné rozpočty - Útvar koordinace evropských projektů města

Souhrnné rozpočty - Útvar koordinace evropských projektů města a malých kreativních průmyslů. Je zřejmé, že jeden každý projekt je zcela unikátní kombinací místního potenciálu, energií a žánrů, potřeb místní komunity a schopnosti klíčových aktérů najít na míru...

Více

Návod k obsluze MK 320-G

Návod k obsluze MK 320-G psychrometrického rozdílu, sušícího spádu, vlhkosti řeziva a fáze sušení. Ve spodní části jsou semigrafickou formou zobrazeny hodnoty jednotlivých sond, měřících vlhkost řeziva. Sondu lze vypnout t...

Více

bulletin 1/15 téma sídliště

bulletin 1/15 téma sídliště Jednu významnou aktualitu přece jen připomenu: v úterý 3. března se uskutečnila historicky první schůzka profesních komor s vládou – se zástupci komor se na Úřadu vlády setkali premiér Sobotka a mi...

Více

1 - Citroeny.cz

1 - Citroeny.cz Používejte raději uzavřený střešní box. Střešní tyčový nosič a střešní nosič zavazadel demontujte po jejich použití.

Více

1_BPO6-88755_Technic ká zpráva.doc

1_BPO6-88755_Technic ká zpráva.doc zaměstnanců (prostory s vývinem tepla a páry). Návrh větrání je proveden podle Směrnice VDI 2052 (dle počtu a druhu zařizovacích předmětů), které je v souladu s doporučením počtu výměn obsahu místn...

Více

kniha b textová část

kniha b textová část název kapitoly je zvýrazněn Úvod, základní údaje ÚZEMNÍ PLÁN – ODŮVODNĚNÍ - kniha B ODŮVODNĚNÍ zpracované projektantem Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území včetn...

Více

Pozorování svítání u kráteru Herschel

Pozorování svítání u kráteru Herschel Země kolem vlastní osy. Při pohledu ze země se tedy zdá, jako by družice „visela“ nad jedním místem, i když se ve skutečnosti pohybuje ohromnou rychlostí 3 072 metrů za sekundu, tedy více než 11 ti...

Více