doczde - Barrandov Studio as
download 
Stížnost Transkript
zde - Barrandov Studio as
český Národní Symfonický Orchestr •Český národní symfonický orchestr patří v současné době, jako jeden z předních českých souborů, mezi nejvytíženější v Evropě. Koncerty doma v Praze i na turné v zahraničí se tradičně těší obrovskému zájmu publika. •Od roku 2005 organizuje letní Mezinárodní hudební festival Prague Proms, jenž každoročně oslovuje publikum svým originálním programem a hostujícími světově proslulými umělci. Šéfdirigentem orchestru byl na počátku roku 2007 jmenován Maestro Libor Pešek. •Koncerty abonentní řady uvádí ČNSO ve Smetanově síni Obecního domu. •Realizuje úspěšná turné po celé Evropě, Japonsku, Jižní Koreji a Mexiku. •Je celosvětově zastoupen prestižní agenturou IMG Artists London. •Nahrávací studio v Praze - Hostivaři přitahuje stále častěji světové hudební a filmové produkce. V nabídce jsou všechny žánry; klasika, film, jazz, folklor i populár. K nejvýznamnějším klientům patří Ennio Morricone, Lalo Schifrin, Kevin Costner, Gérard Depardieu, Rod Steward, Michael Kamen. •Orchestr je držitelem několika zlatých CD za prodej více než 30 000 nosičů a Ceny Gustava Mahlera za interpretaci jeho děl. •Dlouhodobý nahrávací projekt s japonským vydavatelstvím JVC Victor Entertainment, Inc. z něhož doposud vzešlo 34 CD a 8 DVD. •Italského tenora Andreu Bocelliho doprovázel ČNSO /dir. Marcello Rota/ na turné již ve 44 hlavních městech a hudebních centrech nejen Evropy, ale i Spojených arabských emirátů, Austrálie a Nového Zélandu. •Je vyhledávaným doprovodným orchestrem světově proslulých hvězd: Sting, George Michael, Vanessa Mae, ELO, Serj Tankian. •Český národní symfonický orchestr založil v roce 1993 trumpetista Jan Hasenöhrl spolu s legendárním dirigentem Zdeňkem Košlerem. www.cnso.cz Studio no. 1 „Gallery“ „Dáváme zvuku prostor!“ Studio nabízí kombinaci akusticky ideálních prostor, nejmodernějších technologií a nahrávacího vybavení i zkušený profesionální tým zvukových inženýrů. Není třeba dělat kompromisy nebo omezovat vaše požadavky. Zařízení a služby, které najdete ve Studiu No.1 „Gallery“ jsou nejvšestrannějšími na evropském kontinentu! Prostor, akustika, vybavení Studio ČNSO by se dalo charakterizovat jako „Dům hudby“. Naší hlavní snahou je neustále zlepšovat služby, které nabízíme, ať již po stránce technické nebo co se týká přístupu k našim klientům. Jde nám o absolutně perfektní výsledek. Zabýváme se každým detailem, abychom vyšli vstříc i v administrativní správě nahrávání, zabezpečení transportu do studia, péči o klienta nebo občerstvení. Cílem je vaše spokojenost nejenom s kvalitou nahrávacích služeb, ale s celkovou produkcí. Brief Selection of Noted Natáčeli ve studiích ČNSO Guests and Major Projects Ennio Morricone ELO Marcus Miller Ennio Mo r r i c on e Ne-Yo Gé r a r d Depardieu Kevin Costner Rod Stewart Andrea B oc e l l i Lalo S ch i f ri n E u r o p e , Mood y Blu es, Mic hael Kamen M a r ce llo R ot a, J ames Morrison V a ne s s a M a e, Lu is Bac alov , M arc u s Miller Michael Kamen James Blunt Ellis Marsalis & Paul Freeman J. Morrison & L. Schifrin Gérard Depardieu Luis Bacalov IL DIVO vybrané tituly s hudbou, nahranou ve studiích ČNSO Interactive Games Projects 2009/Mafia II, 2009/Halo Wars 2008/Too Human, 2007/God of War II Brief Selection of Noted Nahrávky ČNSO v koprodukci s japonskou firmou Guests and Major Projects jvc Victor Entertainment, Inc. ELO Ennio Mor r i c on e Gé r a r d Depardieu Andrea B oc e l l i Lalo S ch i fri n E u r o p e , Mood y Blu es, Mic hael Kamen M a r ce llo R ot a, J ames Morrison V a ne s s a M a e, Lu is Bac alov , M arc u s Miller Interactive Games Projects 2009/Mafia II, 2009/Halo Wars 2008/Too Human, 2007/God of War II Jazz Meets The Symphony Právě vyšlo CD - Lalo Schifrin, ČNSO a James Morrison - Invocations, Jazz Meets The Symphony No. 7. Český národní symfonický orchestr, vedený skladatelem, pianistou a dirigentem Lalo Schifrinem (střídajícím dirigentem byl Kryštof Marek), uvedl program Jazz Meets The Symphony na šestém ročníku MHF Prague Proms. 17. července 2010 koncert živě přenášela ČT, reprízu zařadila na 16. dubna 2011. Sóla na trubku a trombon hrál Australan James Morrison, kompaktní deska pak vznikla ve Studiu ČNSO No. 1 „Gallery“ v Praze - Hostivaři. S velkou radostí a příslušnou hrdostí Vám oznamujeme, že CD nyní vyšlo celosvětově u vydavatelství Aleph Records. (14. 4. 2011) Carl‘s War Nahrávka ČNSO dostala 5 hvězdiček v BBC Music Magazine Nahrávka soundtracku Carl‘s War vznikla v loňském roce ve Studiu ČNSO No. 1 „Gallery“ v Hostivaři a byla jedním z kroků pravidelné a ceněné spolupráce s americkým dirigentem, usazeným v Anglii, Carlem Davisem. Velmi si vážíme tohoto ocenění kvality Českého národního symfonického orchestru. (14. 4. 2011) Ennio Morricone řídí ČNSO v Praze Natáčí v hostivařském Studiu No. 1 „Gallery“ hudbu k novému italskému filmu Jako delfíni. O mladých surfařích, jejich problémech a denních starostech. Ennio Morricone je bez nadsázky žijící legenda - hudba k filmu Tenkrát na Západě zazní asi v uších každému. Úspěšně dotvořil stovky dalších snímků, televizních seriálů (Ostrov v ohni, Dědictví Farramontiů, 48 hudin v Paříži, Bugsy, Nedotknutelní, Strach nad městem, Dekameron, Profesionál, Mise, Chobotnice, Pro hrst dolarů, Hodný, zlý a ošklivý). Patří mezi ty skladatele, kteří nepíší „jen pod obrázky“, jeho hudba funguje i samostatně. Otakar Svoboda (11. 12. 2010) další významné projekty ze studií ČNSO 2010 Year Rok Title Titul Stiffs 2009 I, Don Giovanni Nicola Tescari Carlos Saura 2009 Iago Michele Braga Volfango De Biasi 2009 Generazione mille euro Giuliano Taviani Massimo Venier 2008 Solo un padre Fabrizio Campanelli Luca Lucini 2008 2008 Sanguepazzo Franco Piersanti Marco Tullio Giordana 2008 The Lark Farm Giuliano Taviani Paolo Taviani 2008 Bathory Simon Boswell Juraj Jakubisko 2008 The Accidental Husband Andrea Guerra Griffin Dunne 2007 Hotel Meina 2006 Monitio 2006 The Illusionist 2006 Our Land 2006 2006 Amore, bugie e calcetto Music by Director Autor hudby Dirigent Giuliano Taviani Frank Ciota Giuliano Taviani Luca Lucini Luis Enrique Bacalov Carlo Lizzani Ferran Cruixent Jonas Rejman Philip Glass Neil Burger Pino Donaggio Sergio Rubini Red Like the Sky Ezio Bosso Paolo Sassanelli Fire at My Heart Savio Riccardi Pino Sondeli 2006 Olè Andrea Guerra Carlo Vanzina 2005 Sacred Heart Andrea Guerra Ferzan Ozpetek 2004 The Life I Want Michele Fedrigotti Giuseppe Piccioni 2004 Mathilde Giuseppe Napoli Mina Mimica 2003 Daybreak 2003 Raining Cows Valentina Scalia Luca Venddruscolo 2002 El Alamein: The Line of Fire 2002 The Soul Keeper 2001 The Three-Legged Fox 2010 Psych 9 2009 The Bad Lieutenant: Ports of Call New Orleans 2009 WinneToons - Die Legend vom Schatz im Silbersee 2009 The Red Canvas 2008 Babine 2008 Musée haut, musée bas 2008 Last Chance Harvey Dickon Hinchliffe Joel Hopkins 2008 Le déserteur Normand Corbeil Simon Lavoie 2008 W 2008 Le crime est notre affaire 2008 The Flight Before Christmas Stephen McKeon Michael Hegner 2008 Paris 36 Reinhardt Wagner Christophe Barratier 2008 The Red Baron Stefan Hasen & Dirk Reichardt Nikolai Müllerschoen 2008 The Other Boleyn Girl Paul Cantelon Justin Chadwick 2008 Summerhood Darren Fung Jacob Medjuck 2008 Sleepwalking Christopher Young William Maher 2008 Smother Tom Wolfe & Manish Raval Vince Di Meglio 2007 The White Angel 2007 Room of Death Nathaniel Mechaly Alfred Lot 2007 Masked Mobsters Nathaniel Mechaly Ariel Zeitoun 2007 Sans moi Nathaniel Mechaly Olivier Panchot 2007 Hostel: Part II 2007 Bone Dry 2007 The Lost Treasures of the Knights Templar II Jeppe Kaas Giacomo Campeotto 2006 London to Brighton Laura Rossi Paul Andrew Williams 2005 Hostel Nathan Barr Eli Roth 2005 D'Artagnan et les trois mousquetaires Matt Dunkley Pierre Aknine Didier Lockwood Stéphane Kurc Jeff Beal Mikael Salomon Luigi Seviroli Enzo Monteleone 2008 Terre de luimiere 2007 Tin Man 2007 Fuga con marlene 2007 2007 The Company Il capo dei capi 2007 Giuseppe Moscati 2007 Pompei, ieri, oggi, domani 2007 2007 Caravaggio Human Trafficking 2005 Four Minutes 2005 La Signora delle camelie Il mio amico Bobbo Natale Angela 2003 Elisa di Rivombrosa 2002 Detective Montalbano 2002 2001 Giuliano Taviani Sandro Dionisio James Edward Barker Andrew Shortell Mark Isham Werner Herzog Adrian Askew Gert Ludewig James Peterson Kenneth Chamitoff Serge Fiori Doctor Zhivago L'anine de Ferchaux Luc Picard Jean-Michel Ribes Paul Cantelon Oliver Stone Reinhardt Wagner Pascal Thomas Mahsun Kirmizigül Nathan Barr Eli Roth Scott Glasgow Brett A. Hart Simon Boswell Pino Donaggio Luis Enriquez Bacalov Pino Donaggio Questa e la mia terra 2005 Robert Faenza Joe Petrosino 2006 2005 Enzo Briguglia Andrea Guerra Pino Donaggio Mafalda di Savoia 2005 Aldo de Scalzi & Pivio Il segreto di Arianna 2006 2006 Björn Runge Savio Riccardi Normand Corbeil John Frizzell Andrea Guerra Nick Willing Alfredo Peyretti Giacomo Campiotti Derek Jarman Paolo Poeti Gianni Lepre Maurizio Zaccaro Alfredo Peyretti Raffaele Mertes Christian Duguay Charles Beeson Franco Amurri Maurizio De Angelis Lodovico Gasparini Savio Riccardi Cinzia Th. Torrini Luis Enriquez Bacalov Andrea Frazzi Ludovico Einaudi Giacomo Campiotti Luis Enriquez Bacalov Bernard Stora Franco Piersanti Alberto Sironi I. Smetanova síň Obecního domu, 19:30 II. 26. 10. 2011 Petr Altrichter – dirigent Eldbjørg Hemsing – housle Franck, Bruch, Čajkovskij 23. 11. 2011 Tomáš Brauner – dirigent Kemal Gekič – klavír Ives, Ravel, Rachmaninov 12. 12. 2011 III. Kryštof Marek – dirigent Jan Hasenöhrl – trubka Lalo Schifrin – klavír Aleš Bárta – varhany Giovanni Octet La Parada, Golias Orchestra Clarke, Mozart, Schifrin 16. 1. 2012 IV. Libor Pešek – dirigent Dagmar Pecková – mezzosoprán Český filharmonický sbor Brno Petr Fiala – sbormistr Kühnův dětský sbor Jiří Chvála – sbormistr Mahler 22. 2. 2012 V. VI. VII. Marcello Rota – dirigent Miloš Jahoda – violoncello DIV4S Mozart, Haydn, OPERA GALA 21. 3. 2012 Steven Mercurio – dirigent Marcel Javorček – klavír Bernstein, Grofé, Gershwin 25. 4. 2012 Libor Pešek – dirigent Anna Chierichetti – soprán Berlioz, Strauss spolupracovali s čnso Ennio Morricone, dirigent Carl Davis, dirigent Cecilia Bartolli, mezzosoprán Jessye Norman, soprán Sting, zpěv Eva Urbanová, soprán Ute Lemper, šanson Bobby Shew Andrea Bocelli, tenor Paul Potts, tenor Ellis Marsalis, klavír Ivan Moravec, klavír Mstislav Rostropovich, violoncello Shlomo Mintz, housle Maxim Vengerov, housle Vadim Gluzman, housle Jessye Norman Ralph Towner, kytara James Morrison, trubka Christopher Brubeck, trombon Randy Brecker, trubka Eric Marienthal, saxofon Marcus Miller, baskytara Steven Mercurio, dirigent Ne-Yo, raper Moody Blues Ute Lemper Gabriela Beňačková, soprán Peter Donhoe, klavír Eva Dřízgová, soprán Peter Dvorský, tenor Simon Estés, basbaryton ELECTRIC LIGHT ORCHESTRA EUROPE Barbara Frittoli, soprán Mstislav Rostropovich Janice Chandler, soprán IL DIVO Ivan Klánský, klavír Boris Krajný, klavír Jiří Kout, dirigent Vanessa Mae, housle George Michael, zpěv Moizes Parker, tenor Karel Roden, vypravěč Maxim Vengerov Véronique Sanson, šanson Lalo Schifrin, klavír / dirigent Simona Šaturová, soprán Pavel Šporcl, housle Serj Tankian, zpěv Lubica Vargicová, soprán Eikichi Yazawa, zpěv LEVEL 42 Jan Tříska Shlomo Minz Maria Luigia Borsi Electric Light Orchestra Cecilia Bartoli Terence Blanchard Ivan Moravec světová hudební centra Rod Laver Vienna Musikverein e a Melbourn Aren acional Auditorio N adrid M a c si de Mu aus Leipzig ll Tokyo Suntory Ha ma randini Ro Villa Aldob Gewandh ai entre Dub Financial C Wembley don Arena Lon místa koncertů ČNSO • Cadogan Hall London • Concertgebouw Amsterdam • Wembley Arena London • Musikverein Vienna • Rod Laver Arena Melbourne • New Concert Hall Birmingham • Acer Arena Sydney • Philharmonic Hall Liverpool • Vector Arena Auckland • Philharmonic Hall Berlin • Auditorio Nacional de Musica Madrid • Philharmonic Concert Hall Munich • Villa Aldobrandini Roma • Olympiahalle Munich • Arena di Verona • Gewandhaus Leipzig • Financial Centre Dubai • Olympia Paris • Suntory Hall Tokyo Libor Pešek Turné po Velké Británii Na závěrečný koncert festivalu v Kings Lynn zavítal znovu po třech letech ČNSO s dirigentem Liborem Peškem. Program zahájila Rossiniho předehra „Italka v Alžíru” s pomalým úvodem a proslulým hobojovým sólem, které typickým rossiniovským crescendem ve vzrušujících melodiích přerůstá v mnohem dramatičtější crescendo. Už od úvodních taktů bylo zřejmé, jak efektivně dirigent šetří zbytečnými gesty. Mnoha jinými dirigenty tolik oblíbené mávání pažemi ve stylu „větrného mlýnu” není nic pro Libora Peška, jehož každý pohyb měl smysl. Ze svého orchestru tak dostával jeho nezaměnitelný zvuk na vskutku vysoké interpretační úrovni. V době svého vzniku byl Čajkovského Houslový koncert považován za nehratelné dílo. Skladatel ho věnoval Leopoldu Averovi, který však odmítl koncert hrát pro značnou technickou obtížnost. Sólistu Jakuba Junka, rodáka z Prahy, v jeho třiadvaceti letech takové problémy vůbec netrápily a předvedl vskutku dech beroucí výkon. Koncert se v první větě představuje širokou, sentimentální melodií s brilantními pasážemi a náročnou kadencí. Nic z toho nečinilo tomuto pozoruhodnému mladému houslistovi technické potíže. Sólistův vstup do druhé věty předchází dvanáctitaktový orchestrální úvod. Oduševnělá melodie vedoucího hlasu zde nachází citlivou podporu orchestru, avšak nijak dotěrnou. Attacca navazuje finále s tzv. „Trepakem”, ruským tancem, směřujícím k bouřlivému závěru, následovanému obrovským ohlasem publika. Dvořákova Symfonie č. 7, vyplnila druhou polovinu koncertu. V tomto díle Dvořák poprvé představil styl, který mu později přinesl mezinárodní uznání. Je charakteristický širokými melodiemi a vášnivými momenty ve druhé větě, zcela správně popisované jako „velkolepé”. Maestro Pešek doslova kreslil okamžiky neuvěřitelné krásy a mistrovské dynamiky. V reakci na neutuchající ovace vyprodaného sálu, se Libor Pešek rozhodl pro přídavek, Dvořákův Slovanský tanec č. 15., který završil večer ve zcela slavnostní atmosféře. David Johnson (4. 8. 2011) Bouřlivý večer gospelů uzavřel letošní Prague Proms Sobota (23. 7.) patřila závěru Mezinárodního hudebního festivalu Prague Proms, který se netají tím, že dramaturgii pojímá oddechově a v pravém smyslu toho slova „promenádně”. Letos si obzvláště přišli na své příznivci jazzu, ale třeba i italského skladatele Ennia Morriconeho. Do festivalového rámce zapadl i sobotní závěrečný koncert ve Smetanově síni Obecního domu. Společně s Českým národním symfonickým orchestrem ji zaplnily desítky zpěváků (280) z jedenácti zemí, které spojuje vášeň pro gospely. Afroameričanů mezi nimi bylo jen pár, ale to asi nemělo být tak podstatné. Dojem z originálního podání měl bezesporu nahradit dojem z kolektivních sympatií pro tento žánr. To se jistě stalo. Zpívalo se v různých jazycích včetně češtiny, tleskalo do rytmu a americký dirigent Raymond Wise se pokoušel česky vysvětlit obsah písní. Ke spoluúčasti bylo vyzýváno i publikum, které neváhalo, takže Smetanova síň se otřásala a večer se nesl v bouřlivé atmosféře. Věra Drápelová (pro MF DNES 25. 7. 2011) George Michael Symphonica The Orchestral Tour George Michael si vybral Český národní symfonický orchestr, aby ho doprovodil při jeho evropském turné nazvaném Symphonica - The Orchestral Tour. Populární britský zpěvák připravil pro tyto koncerty jakési greatest hits ze své třicetileté kariéry a současně několik coververzí skladeb dalších popových hvězd. Hity dostaly samozřejmě nové symfonické aranže. Pro nás je současně zajímavé, že turné začíná v Praze, 22. srpna ve Státní opeře a do Prahy se ještě vrací 14. listopadu 2011, tentokrát do 02 arény. Mezitím George Michael se svou kapelou a ČNSO vystoupí v Dánsku, Německu, Polsku, Itálii, Maďarsku, Chorvatsku, Španělsku, Belgii, Holandsku, Švýcarsku a Francii, kde jeho kontinentální část 23. listopadu koncertem ve Štrasburku končí. Krátce po Stingovi tak Český národní symfonický orchestr doprovodí další světovou pěveckou hvězdu. (18. 8. 2011) Sting a SYMPHONICITY v Bratislave „Ďakujem, dobrý večer,“ poďakoval sa spevák po slovensky po úvodnej piesni večera Every Little Thing She Does Is Magic z repertoáru skupiny The Police. „Som šťastný, že som tu, je to už tretíkrát,“ dodal neskôr, už po anglicky. Po skladbách If I Ever Loose My Faith In You či Englishman in New York nasledujúcich úvodnú pesničku, ktorá koncert otvorila zhruba o štvrť na deväť, bolo jasné, že medzi Stingom, ktorý ešte dva dni predtým hral s úplne iným orchestrom, a českými symfonikmi funguje naživo symbióza. Spojenie orchestra a rockovej či populárnej hudby môže byť totiž problematické. Český národný symfonický orchester, ktorý dirigovala Sarah Hicksová, sa však vďaka dômyselným a prepracovaným aranžmánom vyhol patetickému zveličovaniu, podliezavým presladnutým ornamentom či sileným exhibíciám. Hoci na pódiu boli so Stingom a jeho kapelou rovnocennými partnermi, bolo jasné, že hviezdou večera je Sting a orchester mu má vytvoriť pôdu, z ktorej vykvitnú jeho pesničky a spev. Sting zase orchester vnímal ako rovnocenného partnera, ktorý posúva jeho skladby iným smerom, a často mu dával priestor, aby na seba nenásilne upútal pozornosť, napríklad aj husľovými alebo iným sólami. Na pódiu tak fungovala dokonalá harmónia a priestor dostali aj členovia kapely. Bolo zrejmé, že si vystúpenie užívajú. Matúš Kvasnička /30. júna 2011/ Ennio Morricone Kino pro uši „promítl“ ve čtvrtek 14. července na hudebním festivalu Prague Proms věhlasný italský skladatel filmové hudby Ennio Morricone. V beznadějně zaplněné Smetanově síni pražského Obecního domu stanul poprvé v Česku za dirigentským pultem, odkud řídil Český národní symfonický orchestr (ČNSO) v nejslavnějších skladbách své kariéry. Dvaaosmdesátiletý držitel Oscara za celoživotní dílo zvedl nadšené posluchače čtyřikrát ze sedadel a jako přídavky zopakoval ukázky z filmů Oběti války, Ostrov v ohni a Mise. Více než dvouhodinový koncert se ve stejném programu bude opakovat v pátek. I na něj byly vstupenky dlouho dopředu vyprodány. Zdroj: ihned.cz / Autoři: ČTK (15. 7. 2011) Hollywood Night - Oscar Winners Byl to bez nadsázky strhující večer. Mírné obavy z délky programu, která byla přes dvě hodiny a poměrné náročnosti, neboť na programu byly i skladby Beethovena a Čajkovského (zněly v Králově řeči a Černé labuti), diváci zcela vymazali. Reagovali naprosto spontánně, nadšení v průběhu koncertu ČNSO stoupalo. Dramaturgie byla ovšem nápaditá, protože vedle vstřícných úseků, kdy zněly skladby z Titanicu, Cats, Sedmi statečných nebo výběr z Abby, se usadili zmínění klasici, či třeba Pán prstenů nebo Jurský park, což nejsou zrovna prvoplánové vstřícnosti. Když přišel konec, lidé nefalšovaně křičeli, stáli a vytleskali si tradiční přídavky. Nejdřív Ghostbusters, kdy dirigent Carl Davis diváky přizval ke spolupráci jak na rockovém koncertě a pak závěrečný, chytlavý Růžový panter. Stálo a ovacovalo se ještě dalších asi 10 minut. Tak zase někdy příště! (3. 7. 2011) Carl Davis Mahler Libor Pešek v Praze předvedl fenomenální Symfonii tisíců. Příznivci klasické hudby mají za sebou jeden z prvních velkých svátků letošního roku. V pražském Obecním domě zazněl opus Gustava Mahlera, Osmá symfonie nazývaná též Symfonie tisíců. Velkolepé provedení přilákalo víc než příznačnou tisícovku posluchačů. Na koncertě Českého národního symfonického orchestru a dirigenta Libora Peška bylo ve Smetanově síni ve středu 19. ledna zcela plno... HN.IHNED.CZ (21. 1. 2011) Cadogan Hall london Před vyprodanou Cadogan Hall v londýnské čtvrti Chelsea hrál Český národní symfonický orchestr Dvořákovu Devátou, Griegova Peer Gynta a hlavně Rachmaninovův Třetí klavírní koncert. Výrazný a úspěšný klavírista tatarského původu Rustem Hayroudinoff, mj. profesor na Královské akademii v Londýně, strhl publikum doslova k ovacím. V obtížném koncertu jeho výkonu skvěle asistoval ČNSO, připravený a energický. Divákům pak nadšení vydrželo až do posledního přídavku. Část orchestru odletěla další den do Jižní Koreje, kde doprovodí turné tamní hvězdy - zpěváka Kim JangHoona. Rustem Hayroudinoff (9. 3. 2011) Vanessa-Mae Vanessa-Mae sklidila v Čechách i na Moravě veliký úspěch. Oba dva koncerty houslové virtuózky Vanessy-Mae diváci přivítali s nadšením a závěrečný potlesk ve stoje odměnil nejen samotnou umělkyni, ale i pořadatele celé akce – team JVS GROUP. Vanessa-Mae koncertovala 18. 10. v Praze v O2 aréně a 19. 10. v Ostravě v ČEZ aréně. Oba koncerty měly mnohatisícovou návštěvnost a velkou publicitu v médiích. Diváci se na Vanessu těšili a již dlouho před začátkem koncertů se dav lidí tísnil před oběma arénami. Celý program zajišťovala doprovodná kapela a smyčcová sekce Českého národního symfonického orchestru. Předvedli opravdu to nejlepší – od romantické klasiky až po burácivě rockový zvuk elektrických houslí, basové kytary a bicích. A jak svoje koncerty hodnotí Vanessa-Mae? „Českou republiku mám moc ráda, Praha i Ostrava mě nadchly a určitě se sem chci zase brzo vrátit.“ Nadšené bylo i publikum, které na konci neváhalo tleskat ve stoje několik minut, než se Vanessa vrátila na pódium s přídavkem. (20. 10. 2010) Dokonalí profesionálové v Obecním domě Jak se pozná komerční akce od nekomerční? Že má hodně log sponzorů na plakátech, plno pohledných hostesek s cedulkami v klopě, že minerálka stojí stejně jako sekt a nemusí se na ni stát fronta? Nebo že v sále proslulém slepými a hluchými sedadly se provizorní elevací na čas zlepší viditelnost i slyšitelnost? To všechno může být pravda. A také, že díky těm movitějším partnerům (ano, jistě i dobrému jménu pořadatele) se podaří přivézt třeba do Čech na letní hudební festival pěvce, kteří nejen dobře zpívají, ale ještě vypadají, že je to baví. Ale, konec konců, co vlastně ve sféře umění je komerční a co „jen“ profesionální? Předevčírem večer se ve Smetanově síni pražského Obecního domu sešlo publikum zčásti možná i nekoncertní – tedy ne koncertní v tradičním konzervativním smyslu, jako je posluchač, co s partiturou v ruce sleduje výkony hráčů. Takových tam moc nesedělo, a někteří tleskali, kde se nemá. Ale natěšené obecenstvo bylo, protože na programu posledního z klasických koncertů festivalu Prague Proms byla pocta Guiseppe Verdimu „Notte alla Scala“ Viva Verdi! s pěvci proslulého operního domu. Co uprostřed horkého léta může být lákavější? V takový večer se nehledají chyby. Říkat, že trubači se s orchestrem ve fanfárách z Aidy trochu honili, je jenom roztomilý bonmot. Ostatně charismatický dirigent Marcello Rota si s Českým národním symfonickým orchestrem podpořeným Kühnovým smíšeným sborem dobře poradil (asi že spolu pracují pravidelně) a společně vytvořili prostor pro potřebné vyznění výkonů sólistů. Kdybychom je chválili za to, že mají krásné hlasy a že zpívají s jistotou, takže člověk v sále netrne v obavách, jestli pěvec svou árii dozpívá bez úhony, asi by si ťukali na čelo. My v Čechách ale víme své, a tak setkání s takovými profesionály je vždycky zážitek. Hrdinství ale prokázali stejně: vnadná Carmela Apollonio (soprán), efektní Tiziana Carraro (mezzosoprán), v projevu uměřený Mario Malagnini (tenor), sympaticky nevtíravý Gianfranco Montresor (baryton), úžasným basem disponující Gianluca Breda a Paolo Pecchioli ani v ukázkách z jiných Verdiho děl nebo v koncertním provedení fragmentů z Aidy nedali znát, že se spolu s publikem taky v tom vedru určitě strašně potí. Důstojní, pohlední, do poslední chvíle dokonalí. Marta Švagrová, Lidové noviny (24. 7. 2010) Marcello Rota Serj Tankian Elect the Dead Symphony Do Prahy přijel zpěvák, skladatel a aktivista Serj Tankian. Incheba Aréna zažila 24. června 2010 pozoruhodné vystoupení. Americký Armén Serj Tankian, bývalý frontman metalových System of a Down, představil své nejnovější album. Ve fraku, s cylindrem a s doprovodem Českého národního symfonického orchestru. Stejný program následně zahráli v Berlíně, Kolíně n/R a Hamburku. Prague Proms 2009 vyvrcholily vesmírnou šou Fascinující exploze barev a závratný let vesmírem zapůsobily ohromujícím dojmem... Hodinový multimediální koncert připravil festival Prague Proms pro své návštěvníky na nedělní večer. Český národní symfonický orchestr provedl za řízení Libora Peška suitu Gustava Holsta Planety. Další dimenzi dodala tomuto malebnému dílu animace promítaná nad hlavami hráčů. Astronom José Salgado sestavil své nápadité video ze starých rytin, nejmodernějších vizualizací vesmírných těles i autentických záběrů pořízených sondami. Fascinující exploze barev a závratný let vesmírem zapůsobily ohromujícím dojmem, který podpořil opulentní zvuk orchestru. Liboru Peškovi se podařilo synchronizovat partituru s obrazy a tak podtrhnout jejich vyznění. Zázrak, který máme nad hlavou a o němž málokdy přemýšlíme, se najednou zdál na dosah ruky. Lepší závěr si Prague Proms 2009 nemohly přát. Dita Hradecká (3. 8. 2009) Britský pěvecký fenomén Paul Potts nahrává v Praze... Byl malý, nevýrazný a potom svou operou vyrazil porotcům dech. Nyní o něj stojí ve všech světových metropolích. Tenorista Paul Potts, vítěz soutěže Britain´s Got a Talent (britské obdoby Česko hledá Superstar), nyní zavítal do Prahy. S Českým národním symfonickým orchestrem zde natáčí klip pro své nové DVD. Na přelomu července a srpna také vystoupí v české metropoli v rámci hudebního festivalu Prague Proms. Paul Potts vystudoval univerzitu v Plymouthu v oboru filozofie, za liberální demokraty se angažoval jako radní a absolvoval kurz zpěvu v Itálii. Přesto se až do roku 2007 živil jako prodavač mobilů. „Já jsem měl svojí práci vždycky rád, mně prostě bavilo prodávat mobily. Ale to co dělám teď... mám pocit, že to je to, pro co jsem se narodil,” řekl tenorista. Hvězda Británie se z něj stala jednoho dne v roce 2007. Dopomohla mu k tomu árie Nessun dorma z opery Turandot skladatele Giacoma Pucciniho. „Díky vítězství v soutěži se z něj stala vlastně přes noc hvězda a my jsme měli možnost s ním natáčet jeho první desku, teď točíme druhou,” řekl ředitel Českého národního symfonického orchestru Jan Hasenöhrl. „Ve světě mají vynikající reputaci, jsou to skutečně skvělí hudebníci a báječně se s nimi pracuje. Také se moc těším, až s nimi budu v Praze v létě vystupovat,” popsal své dojmy ze spolupráce Potts. Zdroj: ČT24 (18.02.2009) PS Paul Potts ještě téhož roku na MHF Prague Proms 2009 podvakráte zcela „vyprodal” Smetanovu síň. Samozřejmě za doprovodu Českého národního symfonického orchestru. Český národní symfonický orchestr v Austrálii. „Český národní symfonický orchestr doprovází Andreu Bocelliho na jeho turné po Austrálii“, hlásaly reklamní tabule po celé Austrálii už od počátku zimy. Jaká zvláštní věc, pomyslela jsem si. Ohromné české hudební těleso jede s italským zpěvákem na druhý konec světa, aby koncertovalo v ohromných sportovních halách zdejších hlavních měst, která mají své vlastní slavné symfonické orchestry. Na české hudebníky jsem však byla zvědava, na Bocelliho méně. Nedovedla jsem si představit, že by dokázal zaplnit haly o téměř dvacetitisícových kapacitách jako je Acer Arena v Sydney, Rod Laver Arena v Melbourne či Vector Arena v novozélandském Aucklandu. Pavarotti to rozhodně není ba ani charismatický Julio Iglesias. A ceny lístků? Ty se pohybovaly mezi 900 dolary za místa, kde si člověk může koncert slušně vychutnat a 140 dolary za místa pod střechou stadionu, odkud se účinkujícící jeví ve špendlíkové velikosti a tak divák sleduje spolu s dalšími desetitisíci velkou obrazovku víc než samotné pódium. Má zvědavost mi nedala, tím spíš, když jsem zjistila, že celé megaturné organizuje úplný nováček na scéně australských producentů, nebo-li v tomto případě tzv. promotérů – pořadatelů velkých akcí, a je mu pouhých šestadvacet let! Jeho troufalost byla obdivuhodná. Když oslovil Andrea Bocelliho, ten mu řekl: - „Přijedu, ale pouze s Českým národním symfonickým orchestrem“. Mladý producent čestvě založené společnosti Serendipity Touring na to: „Tak budiž“. Andrea Bocelli si oblíbil český orchestr již před šesti lety, v té době hledal náhradu za Londýnský symfonický orchestr pro svůj koncert v Mnichově. Celkem náhodný rychlý záskok ČNSO následovala řada prestižních koncertů českého orchestru s Bocellim po celém světě pod taktovkou vynikajícího italského dirigenta Marcella Roty. Zajímavě a v jistém slova smyslu snad i trefně vystihl jejich společné vystoupení perthský tisk, který se zmiňuje o doprovodném orchestru jako o „sometimes sassy“ – pravděpodobně míněno jako o odvážném, živém, veselém, v dobrém rozmaru... Hudebníci se zdáli být nejen precizně dokonalí a sehraní, ale také dodávali svým vzezřením celému koncertu určitý glanc. Šmrnc měl i výběr děl, vedle klasiky byly mezi orchestrálními skladbami zařazeny i nádherné filmové melodie Nino Roty z Kmotra a Amarcordu. V duchu žánrové pestrosti se ostatně nesl celý koncert. Operními kritiky často adresované nedostatky Bocelliho zastiňovali v první části skvělí hosté – dramatický baryton Gianfranco Montresor a krásné soprano Paoly Sanguinetti. Věřím, že jsem nebyla sama, která pookřála, když přišly na řadu romantické a barevné neapolitánské písně, ve kterých je Andrea Bocelli skutečným Maestrem navazujícím na tradice Enrica Carusa. Andrea Bocelli přidal ke koncertům slavných tenorů navíc svou vlastní pečeť v podobě současné italské písně. Dvě dueta – Canto della terra a Prayer s australskou oblíbenou popovou hvězdou Tinou Arenou byla přednesena s takovou vroucností, že pokaždé zdvihala v potlesku diváky z křesel, sedadel, míst... dle té které haly. V jednom se publikum i ohromná auditoria rozhodně shodla. V tom, na co správně vsadil i mladý schopný pořadatel turné Craig McMahon. V Austrálii najdeme vedle jednostranně zaměřených sportovních fanoušků i velký počet diváků lačných kvalitního a povznášejícího kulturního zážitku bez ohledu na věk, původ, cenu či místo konání. A právě takovým zážitkem byly srpnové koncerty Andrea Bocelliho a Českého národního symfonického orchestru v Austrálii a na Novém Zélandu. Bravo! Barbara Semenov ČECHOAUSTRALAN 10/2008 Krajanský list www.cechoaustralan.com Úspěch, jaký už tady dlouho nebyl! Se známými melodiemi se o to postaral ČNSO, ve zcela vyprodaném Kongresovém domě. Vyprodaný sál v abonentní řadě symfonických koncertů v Ga-Pa nebyl již dlouho. Důvodem mohl být program se skladbami Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka, které jsou chloubou českého hudebního světa. Především pak často uváděný Koncert pro violoncello a orchestr h moll, patřící ke klíčovým dílům Dvořákovy tvorby. Petr Altrichter vedl své symfoniky s patosem a empatií. V neposlední řadě vynikající hra cellisty Jana Voglera potvrdila, že koncert skutečně patří k vrcholům večera. Nabízí se otázka, co vlastně specificky českého v této kompozici je. Méně barevná a subtilnější v rozsahu, je tato (v roce 1894 v New Yorku počatá) kompozice měkčí, tmavší ve zvuku a popisuje, ne ve stylu R. Wagnera umění budoucnosti, ale touhu po míru a smíření s minulostí. Smetanovi patří oproti tomu triumf okamžiku, který v napjatém očekávání bleskově vypučí, aby se zase brzy rozplynul. Taková je i symfonická báseň Vltava, která se stala téměř hymnou Čechů. V deseti obrazech popisuje cestu řeky Vltavy až k soutoku s Labem. Nádherný je úvodní motiv fléten a klarinetů, představující prameny. Poté, když se prameny setkají, přidávají se smyčce, až posléze hrdě zazní celé hlavní téma. Po dvou dalších skladbách ze Smetanova cyklu Má vlast a po přídavku (samozřejmě od Smetany), publikum nadšeně a s mnoha výkřiky „Bravo“ aplaudovalo Českému národnímu symfonickému orchestru. Andreas Röder, Garmisch-Partenkirchen & Region (8. 1. 2008) Petr Altrichter Urbanová triumfovala ve Verdim Jméno sopranistky Evy Urbanové přitáhlo do Smetanovy síně kromě „turistického” publika také řadu jejích domácích příznivců. Spolu s Českým národním symfonickým orchestrem a dirigentem Marcellem Rotou zahájila letošní festival Prague Proms. Program spojovala Itálie, rodná země Giuseppe Verdiho a Ottorina Respighiho, jediných dvou autorů zastoupených na zahajovacím večeru. Lákavý, ale nepodbízivý program v první půli představil Verdiho opery prostřednictvím árií a overtur. Zejména předehra ke 3. dějství Traviaty, která takřka nevystoupí z pianissima, předvedla dobře sehraný orchestr, jehož žesťová sekce zase zazářila v Nabuccovi. Urbanová se předvedla ve skvělé formě. Ukázala, že jsou jí lyrické party stejně blízké jako ty dramatičtější. Možná snad i bližší - její pianissima a frázování byly úchvatné. Ve druhé půli si posluchači Smetanovy síně, která měla pro tentokrát terasovitě upravené hlediště, užili horkého italského léta, cikád a moře díky efektní Respighiho symfonické básni Římské pínie. Dita Hradecká, Lidové noviny (13. 7. 2007) Kontakt Český národní symfonický orchestr, s. r. o. Weilova 2/1144, 102 00 Praha 10 tel.: 267 215 576 fax: 267 215 361 e–mail: [email protected] www.cnso.cz www.pragueproms.cz www.cnsostudios.com Jan Hasenöhrl e-mail: [email protected]
