Nučický zpravodaj 53 12_2005.indd

Transkript

Prosinec 2005
NUČICKÝ 53
ZPRAVODAJ
Ročník XIV
ČTVRTLETNÍK
ÚVODNÍK
Letošní relativně teplý podzim nám zatím nepředvedl
pravé podzimní počasí. Dlouho trvající babí léto umožňovalo prodloužit si aktivní část roku o několik týdnů. S příchodem listopadu se však přece jen prosadilo typické
tzv. „dušičkové“ počasí. Dny se zkrátily a po ránu bývá
mlha, přes den drobně mrholí, pofukuje lezavý vítr, toto je
ta pravá atmosféra, kterou máme spojenou s dušičkami
– svátkem Všech svatých. V tuto dobu se od nepaměti
vzpomíná na zemřelé předky. Lidové rituály mají své kořeny až někdy v předkřesťanské době. Na počátku tradice
svátku byly zvyky Keltů. Keltský kalendář začínal dnem
1. listopadu a v tento
den, kdy končil starý rok
a začínal nový, se také
setkával svět živých se
světem mrtvých. Zapalovaly se plameny
ohňů, aby ukázaly cestu duším mrtvých, které
mohly dělat dobro, i se
mstít za křivdy z doby
svého života.Víra v posmrtný život je základem i křesťanské víry.
Již v roce 609 byl jeden
ze starých pohanských chrámů v Říme zasvěcen všem křesťanským mučedníkům.
Další den 2. listopad je pak věnován Památce všech zemřelých. Naši předci nejdříve vzpomínali na své zemřelé
blízké jen v rodinném kruhu doma, ale od 14. století se
začaly sloužit i veřejně mše v chrámech a svátek se stal
oficielní. Prostí lidé věřili, že v tento den duše zemřelých
mohou na jeden den opustit očistec a odpočinout si od
zde prožívaných muk, a tak jim tuto dobu chtěli zpříjemnit. Hroby zdobili květinami a věnci, zapalovali svíčky
a doma chystali studené mléko a v lampách svítili máslem, aby se duše mohla osvěžit. V domácnostech se pak
také peklo specielní dušičkové pečivo uvnitř nadívané
a posypané mákem.
Cena 5 Kč
Na samém konci podzimu se nachází svátek sv. Martina. Tento den byl v lidové tradici spojován s počátkem
zimy a ještě dnes je stále živé úsloví „sv. Martin přijíždí
na bílém koni“.
Sv. Martin byl římský voják, pak žil jako poustevník
a nakonec se stal biskupem. Jeho obrácení na víru
způsobilo vidění, které měl v noci po příjezdu do Amiens. V bráně se potkal se žebrákem, kterého mu bylo
líto, a tak rozťal svůj plášť a půlku mu dal.V noci se mu
zjevil Ježíš oblečený v této polovině pláště. Mladík odešel z armády, nechal se pokřtít a stal se poustevníkem.
V roce 371 byl zvolen biskupem v Tours. Celý život zůstal
skromný a žil v odříkání, stal se průkopníkem mnišského
života. Byl uctíván jako patron vojáků hlavně jízdních
dragounů a husarů, ale i řemesel spojených s koňmi jako
jsou podkováři a ti co pracují
s kůží, koželuzi, rukavičkáři
apod. Na sv. Martina obcházeli ve středověku chudí
žáci a obecní zaměstnanci
domy s koledou. Koledování
bylo rozšířené a patřilo ke
společenským pravidlům
a povinnostem, takže se
ho zúčastňovali i církevní
osoby.Teprve husité začali koledování stíhat a zakazovat jako ponižující
a nadále směli koledovat
jen děti.
S tímto dnem nebylo spojené jen koledování, ale
byl to významný den v životě obecně. K tomuto dni se
uzavírali smlouvy, nastupovalo se a odcházelo ze zaměstnání, lidé dostávali za své služby zaplaceno. Proto
to byl den veselosti, nezřízeně se pilo a jedlo. Na sv.
Martina se poprvé otvíralo mladé víno a pekly se tzv.
svatomartinské husy. Peklo se i typické martinské pečivo,
podkovovité rohlíky. V řadě míst na tento den připadalo
posvícení.
Posvícení neboli hody byl další čas, na který se lidé
na konci podzimu a na začátku zimy těšili.Vedle jídla
a pití přinášela posvícení příležitost ke společenským
setkáním a zábavě.
V tomto čísle kromě jiného najdete: rozhovor se starostkou obce, zprávy
soutěžní kupón
o činnosti organizací v obci, zprávy z kultury, sportu, společenskou rubriku,
humor a také čtenářskou soutěž – křížovku o ceny.
NUČICKÝ ZPRAVODAJ 2005
1
53
•
Nejdůležitějším dnem posvícení byla neděle většinou
před svátkem místního patrona, ale oslavy se většinou
konaly několik dní. Lidé se setkávali v rodinách i na veřejnosti, navštěvovali se známí a příbuzní i ze vzdálených
vesnic. Výpadek v práci byl tak citelný, že Josef II. v jednom ze svých patentů nařídil konání pouze jednoho posvícení v každé vsi v roce, a to až v období po sv. Havlu,
kdy již nebylo tolik polních prací. Posvícení nemají oporu
v žádném církevním svátku, jednalo se pouze o lidovou
zábavu. Období po žních nenutilo lidi k šetření, všeho
bylo dostatek, tehdejší metody v uchovávání potravin byly
značně primitivní, a proto lidé zásoby raději konzumovali
dokud byly čerstvé, než aby se jim přes zimu zkazily.
Každé posvícení sebou neslo období příprav, kdy se uklízelo a shromažďovaly se potřebné suroviny, porážel se
dobytek a zpracovávalo maso drůbeže. Pozvat hosty byl
úkol pro děti, které obcházely příbuzné a známé se zvacími koláči, zvanými „zváče“. Vrcholem svátků jídla a pití
byl nedělní oběd, pak se sedělo a vyprávělo, hodnotil se
uplynulý rok a úroda. Večer se konaly zábavy v hospodě
s tancem, v pondělí se pokračovalo tzv. pěknou nebo zlatou hodinkou a v úterý byla zábava zvaná sousedská, kdy
k muzice na rozdíl od předchozích dnů přicházeli místo
mládeže především starší obyvatelé. Dozvuky celého
posvícení se protáhly do zábav, které se konaly následující neděli. Z toho je patrné, že naši předci se uměli bavit
opravdu skvěle a pracovitý císař pán Josef ve Vídni jen
skřípěl zuby.
K dalším důležitým svátkům počátku zimy byl svátek
sv. Kateřiny (25. listopad). Tradice tzv. kateřinských zábav byla dlouho živá. Tyto zábavy se odehrávaly v režii
žen, které se staraly o celý průběh, byl to jeden z posledních svátků před příchodem adventu.
Kateřina byla krásná a bohatá křesťanka z Alexandrie, byla moudrá a výřečná, a proto dostala úkol přemluvit císaře, aby přijali křesťanství. Jeho učence se jí
podařilo přesvědčit, ale císař se rozlítil a nechal ji upálit,
pak drtit kolem, ale nic nepomohlo, nakonec ji musili
setnout hlavu mečem. Po té co křesťanství zvítězilo,
stala se mučednicí. Pro svou vzdělanost je patronkou
učenců a universit, ochránkyně čistoty a klášterů. Z řemesel pomáhá například přadlenám, kolářům, knihařům
a mlynářům, řemeslům, která pracují s nástroji, kterými ji
mučili.
Posledním listopadovým svátkem byl den sv. Ondřeje
(30. listopad). Lid k tomu se uchyloval k předpovědím
budoucnosti, církev slavila začátek liturgického roku.
Ondřej byl rybář u Genezaretského jezera v době Ježíše.
Stal se učedníkem Jana Křtitele a Ježíše. Jeho bratrem
byl Šimon, později apoštol Petr. Po Kristově ukřižování
podnikal dlouhé vysvětlující misijní cesty, kde došel až
na Peloponeský poloostrov do města Patrasu. Zde se
znelíbil svým jednáním římskému místodržícímu, který jej
nechal ukřižovat.
Na tento den se v lidové tradici provozovala řada
magických úkonů. Bylo to například věštění z předmětů
(např. hlína = smrt, hřeben = nemoc, chleba = majetek,
2
•
prsten = svatba) a známé lití olova. Sen, který se v noci zdál, se měl vyplnit. Dívky především zajímalo kdy
a za koho se vdají. Nejznámější způsob bylo třesení se
stromem a pak se čekalo odkud začal štěkat pes, nebo
dívka klepala na kurník a pokud se první ozval kohout,
tak se do roka vdala, když to byly slepice, tak ze svatby
nebylo nic. Zaručená byla také metoda objevit podobiznu
svého vyvoleného, například v odraze světla na hladině
studny či v komíně. Starý zvyk byl také házení střevícem,
který měl ukázat, zda dívka opustí domov. Věštilo se ale
i z kostí, třísek, z papírků pod polštářem apod. Magická
moc tohoto času byla veliká.
Tímto vyprávěním se uzavřel kruh lidových zvyků během roku. Loni jsme začali dobou adventní a letos jsme
se zase k adventu dostali z druhé strany. Opět nás čeká
zamyšlení nad uplynulým rokem, co přinesl nového, jak
jsme v něm obstáli a zda se můžeme směle ke všem
svým činům přihlásit. Dnes jsme si v krátkosti připomněli
řadu lidových zvyků a možná, že se nad některými i trochu usmějeme. Dnes nám připadají naivně dětinské, ale
lidé, kteří podle nich žili a řídili se jimi, je brali často smrtelně vážně. Čeká nás advent a po něm Vánoce, snažme
se aby v našich duších alespoň na chvíli zavládl mír a pohoda, ať platí prastaré přání „pokoj lidem dobré vůle“
i u nás doma a v celé naší obci.
Ing. Karel Procházka
OTÁZKY PANÍ STAROSTCE
1) Bude se opravovat veřejné osvětlení v obci?
V této době je již veřejné osvětlení i veřejný rozhlas
opraven.
2) Bude i v letošním roce ozdoben vánoční strom na
návsi?
Ano i letos uvažujeme o vytvoření sváteční atmosféry
osvícením vzrostlého smrku na návsi, počátkem prosince.
3) Bude jezdit i nadále vlak do Nučic?
Trať 173 z Prahy Smíchova do Berouna a zpět bude
jezdit pravděpodobně jen do 26. 2. 2006. V rámci
úsporných opatření se předpokládá, že jednotlivé
spoje budou zkráceny a časově posunuty. Výhledově
se uvažuje o zavedení kolovozů v letní sezóně a o víkendech. Jednání o zachování současných spojů
a zachování tratě v celém rozsahu stále probíhají.
4) Proč nehraje divadelní spolek ŽUMPA svá představení v Nučicích?
Divadelní spolek ŽUMPA odmítl využívat prostory kina
k uvádění svých představení. Tento divadelní spolek
také odmítl možnost získat dotaci na svůj provoz ve
výši cca 30 000,- Kč.
5) Kdy bude znám nový ředitel ZŠ a MŠ Nučice?
V současné době je vyhlášen konkurz na ředitele
ZŠ a MŠ Nučice. Termín konání konkurzu bude začátkem ledna. Bude – li vybrán vhodný uchazeč, předpokládá se, že nastoupí do funkce ředitele k 1. 2. 2006.
6) Bude se opravovat škola?
Mám podanou žádost o dotaci na rekonstrukci a přístavbu ZŠ a MŠ Nučice – I. Etapa (školní jídelna).
Velmi složitá jednání stále probíhají .
7) Uvažuje se v obci s výstavbou dětského hřiště?
Maminky dětí se nabídly, že provedou úklid na návsi. O této dobrovolné iniciativě je psáno v jednom
z následujících příspěvků. Tato nabídka mě velmi
mile překvapila a potěšila. Přivítala jsem proto prosbu
maminek o vybudování dětského hřiště. Předpokládáme, že tuto výstavbu bude financovat obec za pomoci
dotace tak, aby se mohla realizace provést v průběhu
příštího roku, tj. v roce 2006.
8) V obci probíhaly veřejně prospěšné práce?
Ano, v rámci těchto prací byla vyčištěna strouha v ulici
Karlovotýnská, Kubrova, v části ulice Pražská a natřen
info bod na návsi u kapličky. Tyto veřejně prospěšné
práce se osvědčily a uvažujeme o jejich využívání
i v budoucnu.
Obecní úřad Nučice
přeje všem spoluobčanům
hezké prožití svátků vánočních
hodně zdraví, štěstí a úspěchů
v novém roce 2006
ZPRÁVY Z OBECNÍHO ÚŘADU
Děti z Mateřské školky Nučice pod vedením paní
učitelky Marcely Kozákové zarecitovaly pásmo krátkých
básní, které mělo u všech přítomných rodičů, prarodičů
a ostatních známých, kterých bylo tentokrát opravdu
mnoho, velký úspěch.
Věříme, že na jaře příštího roku bude alespoň tolik
nových dětí, jako letos na podzim.
ÚKLID V OBCI
Dne 25. 10. 2005 uspořádaly nučické maminky s malými dětmi brigádu, která by se dala nazvat „úklid návsi
před nastávající zimou“. Obecní úřad poskytl pytle na
plasty i na ostatní odpadky a pracovní rukavice. To, že
byl proveden úklid ve středu obce (náves a blízké okolí),
neznamená, že byly pytle na odpad prázdné. Naopak,
odpadu bylo strašně moc.
VÍTÁNÍ OBČÁNKŮ
Dne 22. 10. 2005 se konalo v obřadní síni Obecního
úřadu Nučice slavnostní vítání občánků. Paní starostka
obce Ing. Věra Procházková společně s matrikářkou Petrou Kopeckou přivítaly šest nových občánků:
Daniela Dobrovodského
Ondřeje Jandu
Kateřinu Novotnou
Jana Henycha
Ondřeje Pantoflíčka
a Barboru Doležalovou
nar.
nar.
nar.
nar.
nar.
nar.
6. 4. 2005
21. 4. 2005
30. 4. 2005
7. 5. 2005
16. 6. 2005
10. 8. 2005
•
3
b) Dodatek č. 2 mezi Středočeskou plynárenskou
a.s. Praha a obcí Nučice k realizaci investiční
akce „Plynofikace obce Nučice – dokončení“.
III. Zastupitelstvo obce pověřilo starostku:
Podepsat smlouvy dle bodu II. 2a, 2b.
Příloha: Rozpočtové opatření č. 3 dle bodu II. 1.
Zapsáno dne 21. 9. 2005
Tímto děkujeme všem, kteří se na úklidu dne
25. 10. 2005 podíleli a doufáme, že se taková akce ještě
někdy zopakuje.
Obecní úřad Nučice
INFORMACE
K datu vydání tohoto čísla Nučického zpravodaje má
obec Nučice informace o změně některých vlakových
spojů na trati č. 173. (Praha–Smíchov–Beroun).
Ke změně má dojít k 27. 2. 2006.
Dle dostupných informací se změní čas odjezdů některých spojů. Změna se bude týkat pravděpodobně i některých vlakových zastávek. Bližší informace otiskneme
v dalším čísle Nučického zpravodaje. Doufáme, že informace budou již přesné a budeme mít možnost otisknout
již přesný jízdní řád.
U S N E S E N Í č. 4/2005
Z veřejného zasedání zastupitelstva obce Nučice
konaného dne 21. 9. 2005
I. Zastupitelstvo obce po projednání schválilo:
1. zprávu předsedy kontrolního výboru o plnění usnesení
zastupitelstva obce č. 2 a č. 3/2005
2. zprávu místostarosty obce Ing. Tichého o činnosti
zastupitelstva za období od posledního řádného veřejného zasedání zastupitelstva
II. Zastupitelstvo obce po projednání schválilo:
1. Rozpočtové opatření č. 3, kterým se navýšil rozpočet
na částku 2 985 000,- Kč na straně příjmů a výdajů.
2. a) Smlouvu o spolupráci mezi Středočeskou plynárenskou a.s. Praha a obcí Nučice na realizaci
výstavby STL plynovodu v ul. Karlovotýnská za ČD
v k. ú. Nučice – propojení řadu STP a.s.
4
•
Ing. Zbyněk Tichý
místostarosta obce
Ing. Věra Procházková
starostka obce Nučice
KRAJSKÁ HOSPODÁŘSKÁ KOMORA
STŘEDNÍ ČECHY
si Vás dovoluje pozvat na
1. komorový JARMARK
Projekt s názvem „1. komorový JARMARK“, který
se uskuteční v druhé polovině ledna 2006, je určen
podnikatelům – členům Hospodářské komory ČR.
Ti budou mít možnost setkat se v jeden den v prostorách sídla úřadu HK ČR v Praze.
Hospodářská komora ČR se rozhodla uspořádat akci,
která by našim firmám pomohla přímo a prakticky v jejich
činnosti. Firmy ze všech regionů i napříč všemi obory
budou mít díky Jarmarku možnost představit svoji činnost před ostatními, tedy nejen před konkurencí, ale také
před potenciálními partnery. Přítomní zástupci členských
firem se budou moci přesvědčit, jakým způsobem se prezentuje jejich konkurence, stejně jako navázat zajímavé
kontakty.
1. komorový jarmark nabízí zájemcům zdarma prostor v budově Hospodářské komory, za mírný poplatek
potom technické zázemí, stoly a stojany na propagační
materiály. Firmám bude nabídnuta adjustace ukázek
v konferenčním sále, prezentace projekcí v počítačové
učebně, také je možné zajistit prezentaci na velkoplošných obrazovkách. Podnikatelé budou mít možnost využít
k vlastnímu jednání koutky s občerstvením, kde zůstanou
nerušeni okolním děním. Hospodářská komora se chce
také touto akcí otevřít a lépe představit svým členům,
nabídnout jim své služby, představit lidi, kteří za konkrétními produkty komory stojí. Již samotný výběr firem,
které musí splňovat jedinou podmínku, a sice, být členem
Hospodářské komory, je částečnou zárukou serióznosti
projektu.
Tajemník úřadu Hospodářské komory ČR Vladimír
Šiška k tomuto projektu dodává: „Při dnešním dobrovolném členství v Hospodářské komoře ČR jsou našimi členy ti podnikatelé, kteří si uvědomují potřebu společného
prosazování zájmů podnikatelské obce. Tyto subjekty
si zaslouží, aby jim podnikatelská samospráva v rámci
jejich členství nabídla pomoc při jejich rozvoji. To se již
samozřejmě děje, členství v HK ČR je zohledňováno
u každé akce, každého produktu HK ČR. Tentokrát jsme
ale připravili akci určenou výhradně členům.
Závaznou přihlášku zájemci naleznou na:
http://dotaznik.komora.cz/jarmark/.
Uzávěrka přihlášek je 23. prosince 2005.
Na závěr bychom Vás chtěli upozornit na naši novou adresu:
Krajská hospodářská komora Střední Čechy
Oblastní kancelář Praha – západ
Pražská 24
252 10 Mníšek pod Brdy
Tel: 318 590 711
[email protected]
www.hkpz.cz
Informační místo pro podnikatele
RM Praha – západ
Pražská 24
252 10 Mníšek pod Brdy
Tel: 318 590 712
[email protected]
OBECNÍ POLICIE
OBEC
Koncem října a začátkem listopadu za přítomnosti
revírníka lesů ČR proběhlo značkování dřevin v lokalitách
Na trojce a Na čtyřce. Obecní úřad byl informován kdo
bude toto dřevo těžit a čas, který na to má. Je nám také
známo, že na těžbu dřeva byly uzavřeny platné smlouvy.
Případné dotazy vám může sdělit strážník OP, který byl
přítomen u značkování stromů a uzavírání smluv. Strážník také provede namátkovou kontrolu těžby. Závěrečnou
kontrolu a vyúčtování těžby provede revírník lesů ČR.
Znovu upozorňuji občany na volné pobíhání psů na veřejném prostranství a místních komunikacích. V jednom
případě, kdy byl majitel na dovolené, psi utekli z objektu
ven, kde ohrožovali kolemjdoucí občany a bránili silničnímu provozu. Z tohoto důvodu byli psi odvezeni do útulku
Bouchalka. Po návratu z dovolené si majitel psy musel
převzít v útulku a jejich pobyt samozřejmě uhradit. Poté
musel ještě uhradit pokutu na Obecním úřadě. V letošním roce byla dána pokuta za jízdu na motorce mladíkovi,
který ještě nevlastnil řidičský průkaz. Byla a je věnována
pozornost parkování vozidel a to nejen na Prokopské
návsi. Provádí se kontroly na staveništích obytných domů
a to nejen na ukládání odpadu, ale také na chování osob,
které na stavbách pracují a pohybují se v obci. Začátkem listopadu skončily veřejně prospěšné práce v délce
250 hodin, práce byly převážně zaměřeny na čištění
struh a různé pomocné práce. Při preventivních kontrolách je věnována pozornost také pohybu cizích závadových osob. Svůj čas věnuji v určitých dnech i dohledu na
školní mládež, jak se chová v době poledních přestávek
a v době odjezdu domů. Tento čas, který musím tomu
věnovat, je na úkor jiných pochůzek. Zde se jedná převážně o děti, které do obce dojíždějí. Poházené odpadky
po zemi, i když poblíž jsou odpadkové koše, poničená
zastávka autobusu na návsi, házení kamenů do rybníku,
ale i na kachny. Poslední byl případ několika žáků, kteří
ve středu 9. 11. 2005 okolo 15:00 hod. koupili v prodejně
potravin dvě plata vajíček, které po sobě házeli. Jména
viníků jsou známa a tato rádoby recese – znečištění
veřejného prostranství – bude řešena za přítomnosti
Mgr. Mrázové.
Přiblížil se konec roku 2005, začne zimní období,
zde upozorňuji na úklid chodníků od sněhu a jejich
posyp. I přesto, že v tomto roce na katastru obce bylo
spácháno minimum trestných činů a přestupků, některé
trestné činy – kdy šlo o vniknutí do objektů domů a staveb jsou alarmující i způsobem jak k nim došlo. V ulici
Na čtyřku došlo k vniknutí na pozemek za účelem odcizení stavebního stroje, byl přiotráven pes, který byl
útočníkem ještě surově zbit, následky tohoto útoku byly
tak velké, že zvíře muselo být utraceno. Znovu opakuji
a varuji – i včasná informace o některých zahraničních
dělnících a jejich chování může pomoci tomu, že se
některým situacím dá předejít ve spolupráci s Policií
ČR. Strážník OP v prvních měsících roku 2006 bude
absolvovat poslední prolongační kurz k výkonu svého
zaměstnání.
Na závěr bych chtěl poděkovat těm občanům, kteří mi
při výkonu mého povolání pomáhají. Přeji všem šťastné
a klidné prožití vánočních svátků v kruhu svých nejbližších a veselé prožití konce starého roku 2005.
CHATOVÁ OBLAST
Chatařská sezona skončila. Většina chatařů se již
odstěhovala a do chatové osady pouze dojíždí a provádí
úklid na zahrádkách. Během chatařské sezony došlo
v době, kdy byl zvýšený počet chatařů v osadě, ke krádežím. Dvě chaty zloději navštívili dvakráte. Většina
vykradených chat je objasněna a pachatele, kteří se do
nich vloupali, zadržela policie ČR. Nebydleli daleko. Při
obchůzkách jsem v několika případech upozornil majitele
chat na věci, které nechávají venku a tím lákají zloděje
ke snadnému odcizení. Zábory veřejného prostranství,
které byly a jsou povoleny jsou v současné době na slušné úrovni. Zde se vyplatila důsledná kontrola na místě,
pohovor s chataři a vzápětí zjištění zda podmínky, které
byly dány jsou dodrženy. Sousedské spory byly až na
dva vyřízeny na místě. Zbylé jsou ještě v řešení. V letošním roce 2005 jich bylo méně než v loňském roce 2004.
Ke sporům mezi sousedy vždy docházelo a bude do-
•
5
cházet znovu. Někdy je zarážející i motiv. Zde se projevují negativní lidské vlastnosti – neovladatelnost, závist,
pomluvy a různé naschvály, které si lidé dokáží mezi
sebou dělat. Během obchůzek se věnuje pozornost
pohybu cizích závadových osob. Zde je dobrá každá
včasná informace od chatařů, kterou se dozvím. Některé informace, které získám a jsou hodnověrné se
dají předat policii ČR a slouží ke zjištění současného
stavu v chatové osadě. V zimních a jarních měsících se
opět budou provádět namátkové kontroly zaměřené na
strážní službu. Stav kolem kontejnerů se o něco zlepšil.
Ale není co chválit. Do kontejnerů se sype listí, ukládají
kusy dřeva, větví a také zbytky tašek, cihel a dokonce
i role pletiva. Jsou i případy, že v kontejneru je místo
k uložení, ale nač odpad dát dovnitř, když ho mohu dát
vedle. A tak se vedle kontejnerů objevují televize, lednice, matrace, starý nábytek, koberce, záchodová mísa
a umyvadlo.
Bylo by vhodné na jaře 2006 opravit některé úseky
komunikací, které nejsou v dobrém stavu. Zde by určitě pomohla lepší spolupráce mezi chatovým výborem
a Obecním úřadem.
Ladislav Plšek
Strážník OP Nučice
aby se přišli podívat a poslechnout si koledy v podání
žáků naší školy.
Od poloviny měsíce října zahájilo svou činnost na
naší škole centrum volného času Bilbo. Každou středu
probíhá v budově školních dílen zájmový kroužek „Kresba, malba, keramika.“ Po skončení Školy v přírodě,
tj. od poloviny listopadu, zahájí svou činnost kroužek
„Práce na PC.“
V poslední době se, bohužel, množí případy, kdy
žáci naší školy po skončení vyučování nebo v poledních
přestávkách nevyužívají svůj volný čas tak, jak by měli.
Objevily se případy znečišťování obce, vandalského
chování.
Koncem prvního pololetí proběhne konkurs na ředitele
nučické školy tak, aby nový ředitel se mohl ujmout své
funkce od začátku 2. pololetí školního roku 2005–2006.
A to jistě přinese opět změnu rozvrhu hodin pro žáky
i mnoho dalších změn v práci pedagogů. Doufáme
všichni, že všechny změny budou už jenom k lepšímu
a umožní všem pedagogickým pracovníkům, aby se v klidu začali zabývat tvorbou nového školního vzdělávacího
programu pro nučickou školu.
Hezké prožití vánočních svátků přejí všem čtenářům
Nučického zpravodaje zaměstnanci i žáci ZŠ a MŠ Nučice.
ZPRÁVY ZE ŠKOLY
ORGANIZACE V OBCI
V září letošního roku zasedlo do lavic nučické školy
163 žáků, 49 na prvním stupni a 114 na druhém. Na
prvním stupni byly spojeny ročníky 1. a 3. do jedné třídy
a 2. a 4. do třídy druhé. Z důvodu nedostatečného prostoru jsme tentokrát 5.ročník umístili v hlavní školní budově.
Po počátečních zmatcích, spojených vždy se zahájením
školního roku, jsme se všichni těšili, že se situace zklidní
a zaběhneme se, jak my učitelé, tak i všichni žáci do
každodenního školního života. Tehdy, zcela neočekávaně, podala paní učitelka Kerzelová žádost o rozvázání
pracovního poměru. A zmatky nastaly nanovo. Částečně
jsme změnili rozvrh hodin i úvazky pedagogů. Šťastná
náhoda nám přivedla do cesty mladého kolegu – pana
učitele Davida Draxlera. Nyní snad už máme většinu
nepříjemností za sebou a čekají nás jen ty příjemnější
okamžiky.
7. listopadu odjeli naši žáci 5., 6. a 7. ročníku na
školu v přírodě do Orlických hor. Vzhledem k příznivému počasí letošního podzimu se pobyt dětí na horách
vydařil.
A co dále připravujeme? V hodinách hudební výchovy,
pod vedením učitelek Jansové, Tůmové a Ciprové děti
začínají nacvičovat tradiční vánoční pásmo koled, básní
a říkanek, se kterým se pochlubí 21. prosince v nučické
kapli. Začátek představení bude v 16:00 a v 17:00 hodin.
Současně bude probíhat v hlavní školní budově výstava
žákovských prací, tematicky zaměřená na zimu a Vánoce. Samozřejmě zveme všechny rodiče i nučické občany,
6
•
STŘEDISKO JUNÁKA NUČICE
Po skončení prázdnin se v polovině září
opět rozběhla činnost oddílů a střediska.
Chlapci a děvčata se schází v klubovně
k pravidelným schůzkám, vzpomínají na
letní tábor, hrají různé hry a soutěže.
Během prázdnin v rámci otevření místního
muzea, které bylo zpřístupněno na žádost několika skupin z Prahy, si tito návštěvníci prohlédli také skautskou
klubovnu a byli seznámeni se skautskou činností našeho
střediska. Výzdoba a úprava klubovny, včetně fotodokumentace, se návštěvníkům velmi líbila.
Před blížící se zimou byla v prostorách u klubovny posekána tráva a byl proveden úklid. Také bylo připraveno
dřevo pro zimní vytápění klubovny.
Na prosinec připravuje l. oddíl děvčat opět mikulášskou nadílku, o kterou je mezi rodiči v obci velký zájem.
Středisko připravuje každoročně pro chlapce a děvčata
vánoční setkání pod stromečkem s nadílkou.
Schůzky se konají jedenkrát v týdnu. Zájemci se mohou přihlásit u vedoucích v klubovně nebo u některého
člena střediska (K. Horel, I. Růžičková).
Karel Horel
vedoucí střediska
Na závěr roku skautské středisko Junáka Nučice děkuje touto cestou všem rodičům a příznivcům za pomoc,
pochopení a podporu v roce 2005 a doufá v zachování
přízně i v roce následujícím.
Všem občanům naší obce přejeme příjemné prožití
vánočních svátků a hodně pevného zdraví do nového
roku 2006.
Skauti střediska Nučice
Z BARÁČNICKÉ RYCHTY
ZÁJEZD DO LITOMĚŘIC
Obec baráčníků Nučice uspořádala, jako
každým rokem, tak i letos, v sobotu 17. září 2005 autobusový zájezd do Litoměřic na
výstavu ZAHRADA ČECH. Autobus poskytla firma Spojbus paní Jany Barnatové z Prahy s naším
spolehlivým řidičem panem Květou Pánkem z Vysokého
Újezdu. Náklady s dopravou uhradil Obecní úřad Nučice.
Všem děkujeme. Autobus byl plně obsazen účastníky
z Nučic a doplněn některými občany z Vysokého Újezdu,
Mezouně a Tachlovic v počtu 53 osob, včetně dvanácti
našich členů.
Výstavní areál nabízel jak plody podzimu, tj. nepřeberné množství ovoce, zeleniny, květin, různého osiva,
cibulovin, léčivých a aromatických rostlin, ovocných dřevin a rozličných sazenic, tak také zemědělského nářadí
ručního i strojního charakteru, drobných potřeb pro zahrádkáře, a snad všechno, nač lze jen pomyslet. Výstavní
expozice a stánky nabízely rozličný sortiment výrobků
všeho druhu. Vybrat si bylo možno i zboží kosmetické,
drogistické, bižuterii, léčiva, obuv, oděvy, textil a jiné.
Výstava je vždy rozsáhlý trh. I letos byli všichni účastníci
spokojeni.
BĚŽECKÝ ZÁVOD
V sobotu 2. října 2005 se konal na hřišti TJ Sokol Nučice 28. ročník běžeckého závodu mimo dráhu NUČICKÁ
STEZKA. Tělovýchovná jednota byla spolupořadatelem
s místním Obecním úřadem, Základní a mateřskou školou Nučice. Naši členové se podíleli takto: tetičky
Olga Procházková a Ludmila Vejvodová ohřívaly párky
a poskytovaly závodníkům občerstvení, soused Antonín
Arnold komentoval místním rozhlasem průběh sportovního dopoledne.
STÁTNÍ SVÁTEK
V předvečer státního svátku 28. října jsme se zúčastnili
pietního aktu položením vlastní kytice k pomníku padlých
v první světové válce (1914–18) v parku na Prokopské
návsi. Výročí vzniku ČSR před 87 lety (28. X. 1918) jsme
si připomenuli společně se starostkou Nučic paní Ing. Věrou Procházkovou, delegací Sboru dobrovolných hasičů
a účastí našich členů baráčníků ve čtvrtek 27. října 2005
v 15:00 hodin.
HUDEBNÍ RECITÁL
V neděli 13. listopadu 2005 ve 14:00 hodin pořádal
spolek TOPAS Tachlovice opět již tradiční RECITÁL JIŘÍHO ŠKVÁRY, zpěváka populárních a lidových písní. Také
tachlovického rodáka, který se do své vesničky vždy takto
rád vracívá a svým vystoupením přináší posluchačům
líbivé písničky, melodie, ale i vtipné vyprávění.
Celé tříhodinové setkání bylo plné pohody, příjemného
poslechu a posezení u kávy, čaje, vína, posvícenských
koláčků a dalšího občerstvení, o což se pořadatelé dovedou vždy postarat. Byla možnost si zatančit a v tombole
zajímavou maličkost vyhrát. Nechyběli ani nučičtí baráčníci, kterých do Tachlovic zašla plná desítka.
Poslechli jsme si hezké písničky a vyprávění příjemně
vystupujícího zpěváka. Nevelká společenská místnost
v budově tachlovického obecního úřadu byla zcela zaplněna. Za hezké odpoledne dík ženám ze spolku TOPAS
a sympatickému interpretovi Jiřímu Škvárovi.
Antonín Arnold
vzdělavatel
ČSSD
Okresní konference ČSSD Praha-západ se konala v pražském
Lidovém domě v sobotu 5. listopadu 2005 za účasti 35 delegátů
ze 14 místních organizací okresu.
Z nučické organizace byl účastníkem Antonín Arnold.
Konference projednala obvyklé zprávy o činnosti
svých funkcionářů, tj. předsedy OVV Miloslavy Vlkové
ze Štěchovic a předsedy okresní revizní komise Ing. Petra Seredycze z Jinočan. Obě jmenované osoby byly
opět zvoleny do těchto funkcí na další volební období.
Předneseny byly rovněž zprávy o činnosti poslance Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a člena
ÚVV ČSSD Ing. Františka Koníčka z Jinočan a poslance
Evropského parlamentu Dr. Libora Roučka.
V krajské konferenci jsou navrženi pro volbu do
PS PČR z jinočanské místní organizace Ing. František
Koníček a Ing. Lukáš Dobiáš, z Průhonic pak Jaroslav
Zelenka.
Diskuse poukázala na různé nedostatky při řízení
práce nejen stranické, ale i vládní v čele s ČSSD, hlavně
však na problémy místních organizací v našem okrese.
Byla vyslovena řada návrhů a námětů na zlepšení tohoto
stavu. Rovněž jednomyslně byl přijat návrh na podporu
současného premiéra Jiřího Paroubka do funkce předsedy strany na příštím sjezdu. Byl zvolen nový OVV
ČSSD Praha-západ a delegáti pro středočeskou krajskou
konferenci.
•
7
Závěr tvořila výzva všem členům a organizacím uplatňovat volební program strany jak při práci v obecních
zastupitelstvech, tak i uvnitř místních organizací, neboť
veřejnost očekává, že ČSSD bude garantovat prosperitu
a životní jistoty pro všechny obyvatele.
Antonín Arnold
předseda MO ČSSD
KULTURA
CHCI VRÁTIT ŠKOLNÉ!
Školního humoru je nepřeberné množství. Přinášejí
nám ho naše děti ze svých tříd, když líčí příhody se spolužáky a svými kantory. V literatuře vzpomeňme na humoristu Jaroslava Žáka (1906–1960), který čerpal náměty
hlavně ze středoškolského života. Jeho prózy „Študáci
a kantoři“ byly použity ke známým filmům „Škola základ
života.“ Zfilmována byla jeho knížka „Cesta do hlubin študákovy duše“ (1938). Oba úspěšné filmy stále ještě uvádí
televize.
Do žánru školního humoru kantorů a vychytralého
absolventa školní docházky se podívala režie nučického ochotnického souboru ŽUMPA (Žebravé umělecké
panoptikum) hrou maďarského autora Frigyes Karinthy
(1887–1938). Z jeho humoristické sbírky ze školního prostředí „Prosím, pane profesore,“ byla vybrána a nastudována krátká půlhodinová aktovka, proti původní
předloze kratičko upravená. Obsahem je marná snaha
domoci se vrácení školného s názvem CHCI VRÁTIT
ŠKOLNÉ! Dříve bychom se takovému tématu s úsměvem podivovali, když vzdělání všeho druhu bylo bezplatné. Současná realita je už trochu jiná a přibližuje se
námětu hry.
Nelze se proto divit, když zchudlý občan Wasserkopf (výborně představovaný Martinem Kozákem) přišel na nápad … „nemohu se uplatnit ve společnosti,
nemám práci, bydlení, peníze, – nemám nic, protože
mě škola na standardní život nepřipravila. Ať mi tedy
vrátí školné!“ Žádost ve škole vehementně uplatňoval.
Aby se takového otrapy ředitel školy (Josef Magula)
zbavil, rozhodl o jeho přezkoušení profesorským sborem s tím, že všechny předměty m u s í absolvovat
úspěšně, aby mu škola nemusela vracet nějaké peníze.
Nelogické otázky s ještě horšími odpověďmi byly vždy
hodnoceny kladně a klasifikovány výborně u profesorek
fyziky (Dana Barochová), zeměpisu (Zuzana Kramarzová) a u profesorů dějepisu (Jakub Pilař) a chemie
(Jiří Janovský). Školné se tedy vracet nebude! Žadatel
o školné zuří!
Udivující zvrat přineslo hodnocení profesorky matematiky (Iveta Legátová) jako nedostatečné. Ona tak
překvapivě porušila dohodu profesorského sboru. Školné
8
•
se bude vracet! Žadatel jásá – nic ho ve škole nenaučili!
Ředitel se s ostatními zkoušejícími chytá za hlavu. Tu
se však znovu ozývá matematička s otázkou, jakou finanční náhradu žadatel žádá? Ten bleskurychle spočítá
všechno možné i nemožné s obdivuhodnou přesností.
Částka dosahuje několika desítek tisíc. Chytrá profesorka
považuje tento početní výkon za perfektní. Tím je také
zkouška z matematiky opravena na výbornou. Školné
se vracet nebude! Žadatel dupe, skáče do výšky, přesvědčuje všechny o nesprávnosti jejich rozhodnutí – zuří!
A závěr? Na podvodníka se vrhla mohutná postava školníka (Martin Beneš), ostatní kantoři se přidají a pan Wasserkopf dostane ran nepočítaných. Nakonec je z ředitelny
vyhozen. Opona se zavírá.
Potlesk plného sálu ve Vysokém Újezdě v pátek večer
30. září 2005 provázel hru i děkovačku ochotníků, s nimiž
spolupracovala výtvarnice Šárka Zavázalová a u pokladny s dobrovolným vstupným Alena Magulová. Jistě
všichni byli spokojeni. My diváci, určitě!
Antonín Arnold
DIVADLO MÁM STÁLE RÁDA
Léta běží … vzpomínky zůstávají.
Ráda vzpomínám na léta našeho ochotnického souboru Lidového divadla TJ Sokol Nučice. Zcela určitě si
řada občanů pamatuje na různá divadelní představení.
Věřte, že jich nebylo málo. Já jsem docházela do souboru více jak dvacet let. Byla jsem šťastná, že jsem v tak
vynikajícím kolektivu. Byla to báječná parta lidí, kteří milovali divadlo a měli k sobě navzájem velmi hezký přátelský
vztah.
Divadlo se hrávalo v Nučicích v restauraci „Na Staré.“
Při rekonstrukci Lidového domu v roce 1960–62 se vybudovalo jeviště, propadliště s úpravou pro orchestr a také
zešikmené hlediště. Na řadě prací se podíleli členové
souboru. Ti zde odpracovali stovky hodin v akci Z (zdarma, brigádně). Prvním představením na novém jevišti
v Lidovém domě byl „Strakonický dudák“ Josefa Kajetána
Tyla dne 7. května 1962, kterého se zúčastnila i národní
umělkyně Otýlie Beníšková. Jí samotné a divákům se
představení velmi líbilo.
Kulisy, které jsou nezbytné pro vytvoření každé divadelní scény, nám darovalo Národní divadlo v Praze.
Některé kostýmy jsme měli z filmového Barrandova,
z Hudebního divadla v Karlíně, z Kladenského divadla.
Jinak jsme si je obstarávali z Divadelní půjčovny v Praze
na Ovocném trhu, a to velmi levně.
Jezdili jsme po různých přehlídkách a soutěžích,
kde jsme uváděli námi nastudované hry. Byli jsme např.
v Nymburce, v Praze Braníku, ve Žlebech, v Kostelci nad
Černými lesy, Žebráku a v Sedlčanech. V této době nám
nesmírně vycházel vstříc nučický místní národní výbor.
Hradil dopravu a často nás někteří poslanci na zájezdu
doprovázeli. Na úspěšně předvedených hrách se podíleli
všichni. Velkou zásluhu o to však měl pan František Bláha, který nejen že velmi pěkně hrál a zpíval, ale v režijní
práci dovedl obsadit herce do rolí, které jim vždy padly.
Ochotnické divadlo měl rád, hrál již od mládí. Chci za
sebe i za všechny ostatní, kteří z našeho kolektivu ještě žijí, popřát Františkovi dobré zdraví v jeho blížící se
osmdesátce. Díky za vše, co pro nučické divadlo udělal.
Nemohu nevzpomenout na Jindřicha Vlasáka, který také
výborně hrál a režíroval, dále na Jiřinu a Karla Haladových a Jarinu Vlasákovou. Všichni byli hudebně velmi
talentovaní. Určitě jejich zásluhou měly naše operety ten
správný ráz. Také nám velmi pomáhal technický personál
– pánové Pepa Kuna, Pepa Veselý a Míla Pekárna, který
upravoval kulisy. Zmiňuji také paní Milušku Doksanskou,
ta měla na starosti nápovědu. Však také na všechna
naše představení chodili a jezdili lidé hojně i z okolních
vesnic – z Tachlovic, Dobříče, Mezouně, Vysokého Újezdu, Rudné a Loděnice.
Velmi ráda vzpomínám na našeho komika Fandu Hofmana a na jeho báječného Švejka. O legraci v této hře
nebyla nouze. Možná, že si někdo z tehdejších diváků
pamatuje na scénu, kdy jsem já, paní Műlerová, chtěla
odvézt Švejka na vozíku. Nemohla jsem ho zdvihnout,
vozík ujel a Fanda byl na zemi. Sem tam se někdo zasmál. Zkusila jsem to znovu a vozík opět ujel. To už se
hlediště smálo. A já jsem mu řekla: “Jestli mi nepomůžeš,
tak se na tebe vykašlu!“ Samozřejmě jsem to řekla jadrněji, ale to nemohu napsat. Konečně mi pomohl a já ho
odvezla „Na Bělehrad!“ V zákulisí jsem mu vyhubovala,
ale on udělal tak ztrápený obličej, že jsem se nakonec
dala do smíchu.
si boty prohlédnout, hned jsem si je obula. Po skončeném představení a fotografování jsem se nemohla
přezout, protože byly špinavé a plné sazí, takže jsem
v nich musela jít domů. Umíte si jistě představit, jak jsem
vypadala!
Nejraději jsme hráli o vánočních svátcích. Tolik jsme se
všichni na to těšili. Byli jsme mladí, zdraví, plni elánu do
této práce. Přicházeli jsme vždy do perfektně uklizené
a vytopené klubovny v Lidovém domě, o což se starala
paní Božka Jeřábková s manželem Františkem. Oni nám
také zajišťovali různé občerstvení – kávu, čaj, pivo, limonádu, grog apod.
Lidový dům dnes jistě se smutkem vzpomíná na vše,
co se tam dříve odbývalo. Vždyť byl postaven občany
pro šíření osvěty a kultury, pro pobavení návštěvníků,
dříve i pro tělovýchovnou činnost. Myslím, že by tak
měl být zachován s úctou k těm, kteří se o jeho stavbu
zasloužili.
A já chci s velkým odstupem času poděkovat všem,
kdož nám v létech naší divadelní činnosti zachovávali
přízeň a svoji účastí na všech představeních nás podporovali. S tím také přeji hezké prožití svátků vánočních
a hodně zdraví do Nového roku 2006 všem občanům.
Drahomíra Šimková
PRODEJNÍ VÝSTAVA PERNÍČKŮ
PANÍ D. JEŘÁBKOVÉ Z NUČIC
ZŠ Řeporyje 18. – 20. 11. 2005
Slovo perník v nás budí různé představy. Starším lidem se vybaví perníkové srdce či husar, panáček, miminko, holubička, koník nebo drobné perníčky na vánočním
stromku. Těm mladším .... doufám alespoň to srdce nebo
perníková chaloupka.
Tradice pečení medových perníčku se v posledních
letech opět vrací do mnoha domácností.
Další perlička se vyskytla při Tylově hře „Tvrdohlavá
žena.“ Měla jsem si obstarat vyšší šněrovací boty, jaké
dříve nosily snad selky. Slíbil mi je Jarda Janda. Samozřejmě přišel na poslední chvíli, když už se zvonilo.
Pohvizdoval si s boty přes rameno. Neměla jsem čas
•
9
Nazdobené perníčky paní D. Jeřábkové tak byly pro
mnohé návštěvníky prodejní výstavy zajímavou podívanou i inspirací. Kdo přišel, mohl spatřit i zakoupit krásně
zdobená srdíčka, figurky všech možných tvarů, pantoflíčky, chaloupky, betlémy a mnoho dalšího.
Perníčková výstava připomněla blížící se vánoční
svátky. Již nyní navodila příjemnou atmosféru pro všechny návštěvníky nejen z Neporyj, ale i z naší obce Nučice.
s hlubokými údolími, kaňony, kráterem Nevado de Toluca a modrými jezery. Nafotografoval některé poklady
mayských měst s impozantními stavbami, s jejich chrámy
i lidmi.
Na vystavených snímcích bylo možno vidět např. Pyramidu měsíce a Pyramidu slunce v Teotihuacánu, architektonicky honosný chrám v Cuidad de México, v němž
měla svůj svatební obřad vynikající československá gymnastka Věra Čáslavská, zbytek chrámu boha Quetzalquetha v Atlanti Tule, počátek obětní cesty do studny smrti
tzv. Chrám bojovníků, výspu mayské civilizace Yucatán,
pyramidy v deštných pralesích.
Obrovský cypřiš v El Tule patří k největší biomase
na světě. Neopakovatelný obraz poskytli plameňáci
„růžoví tanečníci“, zvláštní pak potomek starých ještěrů
jako posel z pravěku – ještěrka Iguana (leguán), kouzelný pohled na východ slunce nad Sierra del Chiapas,
peřeje modré vody Agua Azul. Další barevná fota dokumentovala cestu expedice MUDr. Linharta. Opomenuti
nebyli ani lidé z vesnic státu Chiapas. Jsou milí a při
prodeji upomínkových dárků, jídla a ovoce zvyklí diskutovat o ceně. Nejsou však nijak vlezlí. Krasavicemi jsou
mexické ženy. A děti? Projevují se jako všechny jiné při
setkání s turisty.
Lenka Procházková
V MEXIKU PŘED FOTOGRAFIÍ
Spojené státy mexické se svými téměř 80 milióny
obyvatel se rozkládají v jižní části Severní Ameriky a jsou
pro nás Evropany velmi vzdálené. Až na opačné straně
zeměkoule. Země starých indiánských kultur, národa
vzdělaných a hrdých Mayů a Aztéků, která se stala v letech 1519–1522 terčem španělských výbojů, vedených
proslulým dobrodruhem Hernandem Cortézem a dalšími
španělskými dobyvateli.Tehdy si hrstka válečníků se
svými koňmi a střelnými zbraněmi, což Aztéčané neznali, podrobila nejvyspělejší civilizaci té doby v těchto
končinách. Zlaté bohatství země způsobilo zánik vyspělé
civilizace, jejíž stavební dokonalosti se obdivují turisté,
kteří dnes Mexiko navštíví. Ze svých cest přinášejí pro
nás ostatní své poznatky a postřehy, především však
obrázky – filmy a fotografie. Ty mohli zájemci vidět
v Tachlovicích.
Občanské sdružení TOPAS Tachlovice (Tachlovičtí
občané a přátelé sobě) uspořádalo v budově místního
obecního úřadu výstavu fotografií MUDr.Karla LINHARTA z Jinočan pod názvem MEXIKO aneb JAK SE DĚLÁ
EXPEDICE. Vernisáž se konala v sobotu 3. září 2005
v 17:00 hodin za přítomnosti autora, kterého přivítala
vedoucí spolku Ing.Vladimíra Horáková. Autor se podělil
s účastníky výstavy o získané dojmy z cesty do tohoto
velkého státu s velkým množstvím pyramid, stavebně
honosných chrámů, zajímavé flóry i fauny, vysokých hor
10
•
Autora výstavy, kladenského rodáka a jinočanského
občana, vesměs všichni známe a řada občanů z Nučic
a okolí se k němu obrací o pomoc při svých zdravotních problémech. Navštívil už řadu zemí v různých
světadílech. Při lékařské činnosti, kdy má svoji ordinaci
v Jinočanech a v obecním zastupitelstvu zastává funkci
místostarosty s mandátem oddávat, je od roku 1997 odborným asistentem fakultní nemocnice v pražském Motole s povinností přednášet, zkoušet a vychovávat mladé
mediky, stává se pro něho cestování a fotografování
nezbytnou relaxací, odpočinkem a dalšího poznání. Však
také o přípravě a náročnosti takovéto expedice účastníkům vernisáže vyprávěl.
Interiér výstavní místnosti byl vhodně doplněn pískem, rozličnými druhy kaktusů, slunečnicemi a kukuřicí.
Otevřeno bylo ještě v neděli 4. a 11. a v sobotu 10. září.
Fotografie si prohlédli i žáci tachlovické a nučické základní školy, rovněž s výkladem autora. Mnoho návštěvníků
sem zavítalo v neděli 4. září při celodenním motoristickém podniku Tachlovický trojúhelník.
Kulturní akce aktivního spolku Topas byla zdařilá
a pro návštěvníky zajímavá a poučná. Ač vzdáleni od
těchto fotografovaných míst, přece jenom byli v Mexiku.
Díky, pane doktore, díky organizátoři!
Antonín Arnold
KARLŠTEJN
Kulisa národního hnutí,
nebo skvost středověké architektury?
Při zimní procházce mohou naše kroky zabloudit na
nedaleký Karlštejn. Slunce se bude opírat o jeho světlé
stěny svými paprsky a nás může působivé nasvícení
třírozměrné dispozice hradu přivést třeba k přemítání
o osudech této stavby.
V první řadě je nutné tok našich představ usměrnit
v náhledu, že by Vlastimil Brodský jakožto důstojně
vyhlížející otec vlasti v Podskalského zdařilé komedii
Noc na Karlštejně mohl pronášet Vrchlickým vymyšlenou větu: „Zde dýchám v srdci svého národa. Zde jsem
mezi svými!“ na hradě, který by vyhlížel stejně jako ten,
v němž kdysi přebývala jeho předloha panovník 14. věku
Karel IV.
Hrad prošel v sedmi staletích své kamenné existence
mnoha úpravami, přičemž poslední velká rekonstrukce
z konce 19. století z nich byla nejrazantnější. Nahlédněme tedy do mladší historie Karlštejna a pokusme
se vylíčit okolnosti této poslední velké proměny hradu
a snad i postihnout pohled tehdejší doby na významnou
historickou památku, který také ovlivnil postup a podobu
záchranných prací.
Pokud bychom hrad navštívili někdy kolem roku
1848, možná bychom se tam setkali právě s Janem
Borovičkou z Mníšku pod Brdy a společně s ním si po
dlouhé cestě postěžovali: „Máme rozličné popisy hradu
Karlsteina v hojnosti však nejvíce v němčině sepsané,
českých obšírných, pohřešujeme. Již ta okolnost jest
pro českého cestovatele nemilá, že při návštěvě hradu
německý popis s vyobrazením Karlsteina, jako upomínku té návštěvy, jemu zámecký strážník ku koupi nabízí;
žádáli se však český, ten posud schází.“ (Česká včela,
č. 21, 14. 3. 1848, s. 82–83) Nelze s ním než souhlasit,
neboť pátráme-li dnes po spisech o hradě pocházejících
z 19. století, zjistíme, že ty nejstarší a nejpočetnější
nesou v titulu německý název „Karlštejn“. České pojmenování „Karlův Týn“, nalezneme u většiny českých
autorů. Jedná se ovšem o novotvar, s nímž se poprvé
setkáváme až v textech z první poloviny 19. století, a jeho
vznik je důkazem sice důkladné, ovšem mnohdy marné
snahy českých buditelů zbavit národní jazyk německých
výrazů.
Nedostatek potřebné česky psané literatury i upomínkových tisků však nebyl jediným problémem památky, jež se podle slov významného českého archeologa
a znalce–středověkého výtvarného umění Jana Erazima
Vocela vyrovná „nejvýznamnějším starodávným hradům
netoliko České země, nýbrž i mocnářství Rakouského
ano střední Evropy vůbec“. (Památky archeologické, III.
díl, 5. roč., 1858, s. 67–74) Stavba začala, navzdory opravě probíhající mezi léty 1837–1838 a 1839–1841 i dalším
drobnějším úpravám, nebezpečně chátrat.
Od počátku šedesátých let 19. století byl hrad navštěvován v mnohem větší míře než předtím, svůj podíl
na tom mělo vybudování nové západní železniční dráhy
i rozmach českého národního hnutí. Karlštejn se stal
pro český živel jedním ze zdrojů národního sebeurčení,
hmatatelným znamením „někdejšího lesku a slávy státu
koruny české“. V této době bychom sem možná společně
s ostatními stoupali svižným krokem oblečeni v sokolském stejnokroji a poté upozorňovali na to, že ,,obyvatelé
předhradí i úředníci (…) využívají neuctivě posvátného
prostoru stavby, ba za své stáje a chlévy. V rytířských
síních složena jest sláma a seno, v audienčním sále
Karla IV. se suší prádlo, a vedlejší komnata jest komorou
pana vrátného. Z pěkného obydlí v předhradí, kde ondy
bydlel český purkrabí (…) vylámány jsou z krásných gotických oken kamenné kříže, ozdoby gotické jsou zazděny
a zasazená tam obyčejná okna. Ale aby vše bylo v souměru, nachází se před hlavním vchodem do hradu veliké
hnojiště!“ (Národní listy, 21. 9. 1862, č. 223, r. 2 , s. 1)
Navíc zde došlo díky posunu nepevného vápencového
podloží k výraznému popraskání stěn Velké věže a poškození do ní vedoucího schodiště.
Nutnost oprav si uvědomovala rovněž politická reprezentace země. Již roku 1858 se české místodržitelství
obrátilo s žádostí o podporu na vídeňskou Centrální komisi pro stavební památky, ovšem bezvýsledně. Zemský
výbor poslal roku 1863 obdobnou prosbu císaři, ovšem ta
byla pro změnu zamítnuta ministerstvem vnitra. Zemský
sněm schválil roku 1866 zvláštní adresu vyzývající rakouského císaře Františka Josefa I. „co dědičného krále
této (české – pozn. D. V.) země,“ aby svůj nejmilostivější
zrak ráčil obrátit k hradu Karlštejnu a „…ráčiž především
naříditi, aby se zdělal nevyhnutelně potřebný návrh jednotného plánu opravního a aby pak na základě tohoto
•
11
plánu také skutečně provedeno bylo důkladné opravení…“ Nestor české politiky a největší dějepisná autorita
té doby, František Palacký, vyslovil ve sněmovní debatě
předcházející sepsání adresy důležitý projev, v němž
upozornil na skutečnost, že hrad Karlštejn byl až do
17. století společným vlastnictvím panovníka i české
země, což bylo podle něj zapříčiněno jeho výjimečným
posláním uchovávat ve svých útrobách korunovační klenoty českých zemí. Nezabývejme se nyní otázkou, kdy
a jak dlouho česká koruna ve skutečnosti přebývala ve
zdech karlštejnské pevnosti, či z jakého důvodu byl vlastně
hrad postaven, a spíše si všimněme dalšího motivu vedoucího české poslance ke snaze dát hradu podobu, kterou
míval v době největší slávy zemí Koruny české. Téhož
roku byl totiž šestatřicetiletý rakouský panovník vyzván
další adresou zemského sněmu ke korunovaci insigniemi českých králů. Korunovační ceremonie se měla stát
symbolickým aktem uznání práv českého státu. Posvátné
místo, kde byl podle tradice ukrýván jeden ze symbolů
země, jenž měl při korunovaci brzy sehrát veledůležitou
úlohu, však nemohlo a nesmělo do budoucna budit dojem
zanedbávaného hradu. Odpověď Františka Josefa I. na
obě adresy byla k radosti české veřejnosti kladná, ovšem
vývoj šel nakonec zcela jinou cestou. Na císařovu hlavu
byla vložena uherská svatoštěpánská koruna a české
korunovační klenoty zasvěcené svatému Václavovi nebyly
již nikdy k žádnému korunovačnímu obřadu využity. Hrad
Karlštejn si musel na svou opravu počkat ještě dlouhých
21 let, neboť jeho rekonstrukce byla zahájena až na jaře
roku 1887.
Výběr z použité literatury:
Menclová, D.: Restaurace hradu Karlštejna, in: Zprávy
památkové péče, 1947, s. 73–121.;
Vilímková, M.: Karlštejn. Stavebně historický průzkum.
I. etapa. Texty archivních dokladů ke stavebnímu vývoji hradu, Praha 1975, (nepublikovaný rukopis uložený v PÚSČ).;
Rak, J.: Bývali Čechové. České historické mýty a stereotypy, Praha 1994;
Chudárek, Z.: Josef Mocker a restaurace hradu Karlštejna, in: Zprávy památkové péče, 2001, č. 2, s. 28–34.;
Líbal, D.: Josef Mocker, architekt – restaurátor, in: Zprávy
památkové péče, 2001, č. 2, s. 21–23.
Azyl nám poskytl TJ Sokol Nučice. Klubovnu na hřišti
jsme provoněli větvemi z jedlí, jalovců a tůjí, vánočními
františky a svařeným vínem. I s dětmi se nás sešlo asi 30
a všichni jsme vyráběli, tvořili, zdobili a žasli, jaké krásné
věnce nám vznikají pod rukama.
Číslovka „jedna“ v nadpisu není náhodná. Pevně věříme, že toto tvůrčí setkání by mohlo být opravdu prvním
v řadě podobných akcí. Nejenom průběh roku se všemi
jeho svátky nám nabízí spoustu příležitostí k setkání,
popovídání a mnohdy i k výrobě nějakých hezkých drobností a nejenom pro maminky s malými dětmi. Opravdu si
moc přejeme, aby se Nučice staly místem, kde spolu lidé
nejen bydlí, ale i žijí a baví se.
David Venclík
Přejeme Vám všem krásné Vánoce.
1. PŘEDVÁNOČNÍ WORKSHOP
Už několikrát před začátkem adventu jsme se sešli
a vyrobili jsme si adventní věnec. I letos jsme plánovali
a přemýšleli kde a kdy a koho ještě pozvat a zpříjemnit
si první vánoční přípravy. Nakonec jsme se rozhodli pro
poslední předadventní pátek, 18. listopadu, a vzešla nám
z toho moc příjemná akce.
12
•
Helena Míšková
Martina Nováková
AUSTRALSKÉ VÁNOCE
Nučická rodačka a bývalá občanka paní Antonie
VESELÁ – SMETANOVÁ, která bydlí již řadu let v Austrálii poblíž města Melbourne v jihovýchodní části tohoto
klokaního světadílu (město Warragul), píše ve svém příspěvku našim čtenářům o tom, jak se na opačné straně
zeměkoule slaví Vánoce. Dětství a mládí prožila v domě
čp. 22 v Kubrově ulici, kde měl její tatínek řeznictví.
Australské vánoce se od českých velmi liší. Především klimatem, kdy v celé Austrálii je letní období. Na
jižní polokouli je v té době letní slunovrat, čili nejdelší dny
v roce s horkým počasím. Není výjimkou ani 40 stupňů
ve stínu.
Pro Středoevropana, jakým jsem i já, postrádají
vánoce kouzlo domova provoněného pečením cukroví
a zvláštní poezií, kdy je venku sníh, mrzne a brzo se
stmívá. Toto vše nám zde připomíná jenom písnička „Já
sním o vánocích bílých…“ V prosincových předvánočních
dnech se v domácnostech zdobí stromeček a některé
domy bývají osvícené různými výjevy s jakousi vánoční
tématikou: saněmi taženými losím spřežením, postavami
tří králů, propagační figurou Santa Clause, která se stala
v komercionalizovaném světě symbolem Vánoc. A z USA
se vyvezla do celého světa. Takže není žádný Ježíšek,
žádné vánoční stromy na náměstích. Vyzdobené jsou
však ulice, obchody a úřady. Pořádají se také večerní
koncerty pod širým nebem při svíčkách se zpěvy vánočních koled. Australské hospodyňky nepropadají šílenství
z velkého úklidu v domácnostech a z pečení vánočního
cukroví. Příprava Vánoc spočívá pouze v nakupování
dárků. Je to také období, kdy končí školní rok, začínají
letní prázdniny a dovolené s odjezdem někam k moři, kde
se potom slaví Silvestr v plavkách.
Křesťanům začínají vánoce půlnoční mší svatou
v kostele 24. prosince. Následuje 25. prosinec, který je
pro všechny tak zvaným „vánočním dnem.“ Nadělovat
přijíždí Santa Claus v noci se svým sobím spřežením.
Krbem vnikne do pokoje, v němž umístí pod stromeček
dárky. Kromě toho si děti u svých postelí připravují punčochy, do nichž jim Santa nadělí různé sladkosti a drobnosti. Děti připraví jeho sobům v pokoji u stromečku
mléko a mrkev. A hned druhý den ráno po probuzení si
běží pro nadílku.
K svátečnímu obědu se schází u stolu celá rodina,
včetně prarodičů, vnoučat a dalších členů. Podle počasí
usednou buďto ke stolu v domě nebo venku na zahradě.
Konzumují se různě upravená masa, zvláště nadívaný
pečený krocan, šunka, různé druhy salátů, hodně ovoce,
oříšky … Samozřejmě také rozličné pití. Vánoční pečivo
se v domácnostech nepeče, kupuje se vánoční puding,
vánoční dort a dort Pavlova (dort pouze z vaječného bílku
a mouky, ozdobený ovocem a šlehačkou).
Naše česká rodina – čtyři dospělí a tři vnoučata ve
věku 11, 10 a 6 let, zasedne ke štědré večeři kolem
18:00 hodiny v jídelně ozdobené smrkovými větvičkami.
Na stole je falešná rybí polévka s osmaženou houstičkou, smažená ryba (nikoliv kapr), bramborový salát,
jablkový závin, v mísách vánoční cukroví – vanilkové
rohlíčky a pracinky však upéct musím, dále ovoce a oříšky. Stromeček je schovaný v ložnici, ten nám přinese
Ježíšek až z Prahy. Po jídle zazvoní za dveřmi zvoneček
a mým vnoučatům zasvítí oči. To už je tady Ježíšek
z Prahy, honem tedy do vedlejší místnosti, kde svítí
stromeček s dárky pod ním. Děti je rozdělují, rozbalují,
vzájemně si blahopřejeme, líbáme se a za dárky děkujeme. Já potom to množství obalů uklízím. Jsem ráda,
že děti stále na českého Ježíška věří a každý rok se na
vánoce těší.
Moje první australské vánoce jsem prožila na farmě
rodičů mé snachy 25.prosince při teplotě 36 stupňů ve
stínu. Nepohnul se ani lísteček. Nečekaně se přihnal vítr
o velké síle, který dokonce odnesl kurník. Náhlý horký
vítr přinášel změnu počasí. Stolovalo se pod širým nebem. Ve velkém vedru se odkládala jedna část oděvu
za druhým, až muži zůstali pouze v trenýrkách a ženy
v tričkách.
Vrátím se ještě do předvánočního času. Tady nechodí Mikuláš nadělovat, jako u nás v Čechách. Ale
česká menšina, organizovaná v melbournském Sokole,
pořádá vždy pro děti mikulášskou nadílku. Mezi děti přijde hezky ustrojený Mikuláš s andělem a čertem, rozdá
dárky (od rodičů) a pohoštění od Sokola. Děti se potom
pochlubí, co které z nich umí. Moje vnoučata vloni zazpívala „Měla babka čtyry jabka…“ a „Šla Nanynka do
zelí…“ Některé děti měly krásné české kroje a zpívaly
české koledy. Nálada byla báječná a všem se nám toto
odpoledne líbilo.
Takové jsou vánoce a čas kolem nich s českou odlišností u nás v Austrálii, které sem zavál osud z našich
drahých Čech. Jejich kouzlo českého domova nám však
vždy připomínají staré vánoční zvyky, koledy, fotografie,
kalendáře, kouzelné obrázky zasněžené krajiny mistra
Lady, lístky a dopisy z Čech. Přeji Vám všem v Nučicích prožít letošní vánoční svátky v klidu a štěstí se
svými blízkými. To nechť Vás také provází po celý příští
rok 2006!
Táňa Veselá-Smetanová
Victoria – Austrálie
•
13
ŽELEZNÉ POHOŘÍ
(dokončení z minulého čísla)
Dokončení článku z minulého čísla Nučického zpravodaje, v němž byl zveřejněn text z knihy Vladimíra
HIPMANA „OBJEVITELÉ HLUBIN“. Autor pod názvem
ŽELEZNÉ POHOŘÍ přibližuje čtenáři osobu měřiče
a geologa Františka HERDY, nálezce železné rudy na
Nučicku v roce 1845, tedy před sto šedesáti roky, právě
v onom období šťastného nálezu. To prochází krajinou
kolem řek Vltavy a Berounky, sbírá různé kameny, kreslí
náčrtky a neustále hledá… Text takto pokračuje:
Minulo jaro i léto, minul zlatavý podzim a přišla zima
roku 1845. Kutací práce na cechu sv. Prokopa ukázaly
marnost díla. Byl to bezvýznamný výskyt ocelku, jakých
je v kraji několik. Herda však o tom ještě mlčel. Věřil, že
najde pro fűrstenberské železárny tučnější sousto, než je
trochu toho ocelku.
A tak jednoho dne, kdy pole ležela pod sněhovým popraškem a od Dušník vál ostrý severák, přišel směnmistr
na svých toulkách až k nučickému lomu na silniční štěrk.
Lom se zakousl do pahorku Vinice a teď v zimě svítil
podivnou barvou široko do zasněžené krajiny. Nedaleko
cesty do Dušník byl lom ztichlý a opuštěný.
Herdu přilákala do lomu jeho zvláštní hnědá barva.
Vešel do opuštěného a rozlehlého prostoru a zdvihl
úlomek horniny. Pozorně prohlížel a malým kladívkem,
které stále nosil sebou, ho oklepával. Rezivě hnědý vryp
po úhozu mu ukázal, že úlomek není ledajaký kámen,
ale limonit, dobrá ž e l e z n á ruda. Také jeho hnědý
povrch přesvědčil Herdu, že našel knížecím železárnám
železnou rudu, která se lehko taví a železo z ní je kujné
a vláčné.
Železné doly Nučické české Montanní společnosti. Důl
Vinice (pohled od východu).
Směnmistr se rozhlédl po mlčící stěně lomu a rozběhl se k ní jako malý chlapec. Vyběhl po suti vzhůru
až k patě skály a s dětskou zvědavostí si prohlédl její
povrch.
„… ale ti lidé se zbláznili,“ zvolal do ticha, „dávat na silnici krásný hnědel. To je čiré šílenství…!“
14
•
Pak procházel lomem a nedbal na to, že mráz mu
hryže prsty a uši a zima leze pod starý kabát. Sledoval
uložení vrstev a složení horniny. Ztuhlými prsty si načrtl
místo lomu a úklon vrstev a pak honem dál jako honicí
pes za stopovanou kořistí. Nešel zpět k Hlubočepům, ale
směřoval k císařské silnici vedoucí do Berouna, tam kam
směřovalo ložisko železné rudy.
Několik malých výchozů hnědele ho vedlo. Šel cestou
necestou v navlhlém sněhu. Konečně zahlédl další plochou rozlehlou skalku, která se svým rozrytým povrchem
černala v zasněžených polích.
„Druhý mocný výchoz!“ vykřikl radostně a na nedokonalém náčrtku dokončil profil nučického rudného ložiska.
Herda se tu toulal plné dva dny. Přespal na lavici v nučické hospodě a večer se vracel do Hlubočep.
„Je tam nejméně padesát miliónů centů rudy…,“ říkal
si v duchu, „a jak odhaduji, ten hnědel má asi šestatřicet
dílů čistého železa…!“
Pak si obřadně sedl a napsal Mayerovi zprávu. Líčil
v ní putování a poznatky, a když ji dopsal a znovu přečetl,
podepsal se jako nejponíženější knížecí služebník, doufající v důvěru knížecí jasnosti.
„Odjedu na horní správu do Nového Jáchymova!“
oznámil horníkům. „Myslím, že to tady opustíme, protože
v okolí je rudy daleko více…“
Druhý den stál v uctivém pozoru před ředitelem Mayerem. Předložil mu zprávu o objevu a podal i ústní vysvětlení.
„Herdo,“ usmíval se blahosklonně ředitel, „můžete mít
radost. Vím, že se k takové práci dobře hodíte, ale musíte
se změnit, protože ložisko rudy nevisí na každém stromě
a jako směnmistr jste byl v Hlubočepích moc špatný!
Vraťte se zpět a zastavte tam práce. A ještě něco! Buďte
ujištěn, že knížecí jasnost na vás nezapomene!“
Knížecí jasnost skutečně nezapomněla a darovala
nálezci Herdovi 1 800 zlatých jako odměnu.
Ale co to bylo platné, když se celý dar rozběhl na dluhy a milému směnmistrovi opět foukal vítr do kapes.
Když si knížepán zajistil dolové míry kolem Nučic, jmenoval Mayer Herdu správcem malého dolu
u Lán.
Jestliže Herda neměl nic z nálezného, ani Fűrstenberg neměl mnoho z nálezu. Zpráva o nučickém ložisku
se rozeběhla po celé říši a křivoklátskému pánovi vyvstal
nepřítel.
Marná byla Mayerova snaha získat u Hořelic a Nučic
co nejvíce důlních měr. Celé ložisko nemohl zajistit pro
panské hutě. A tak zanedlouho větší část ložiska obsadilo
podnikatelské družstvo pánů Kleinů, Lennyho a Novotného.
Pro bratry Kleinovy bylo hračkou vynaložit třeba
i 40 tisíc zlatých na kutací práce, protože byli podnikateli
drah a majitelé uhelných a rudných dolů a vizmberských
železáren.
Před takovými mocnými chytráky byla v koncích i Mayerova vynalézavost. Že se na rudné ložisko u Nučic
položil stín kapitalistického vykořisťování, to byla těžká
rána pro hutní podnikání křivoklátského pána. Velmi brzo
se na Kladně rozhořely vysoké pece vytápěné koksem,
tavící nučickou rudu a vytékající železo bylo mnohem
levnější než železo z hutí králodvorských nebo novojáchymovských železáren.
A jak to dopadlo s objevitelem zdroje středočeského
železářství?
Jako tenkrát s každým jiným!
Za několik let po nálezu stěžuje si správa na jeho chování a jen z milosti ho nechává ve službách panství.
František H e r d a byl z uhelného dolu u Lán přeložen
jako horní správce na důl Rohan v Jesenném v severovýchodních Čechách, kde sloužil od roku 1855 až do roku
1857. Tady také 4. dubna 1862 zemřel.
Toto vše připomenula nučická starostka u pomníku
padlých v první světové válce (1914–1918) v parku na
Prokopské návsi po položení květů v předvečer státního
svátku ve čtvrtek 27. října 2005 v 15:00 hodin odpoledne. Památce našich zemřelých spoluobčanů se přišli
poklonit a květiny položit také zástupci Obce baráčnické
Marie Drábová a Antonín Arnold. Účastna byla rovněž
delegace Sboru dobrovolných hasičů tvořená starostou
sboru Karlem Švestkou a Karlem Slabochem. Pietního
aktu se ještě zúčastnily baráčnice Libuše Šilhanová,
Drahomíra Šimková, Ludmila Vejvodová a občanka
Marie Arnoldová.
Připravil Antonín Arnold
STÁTNÍ SVÁTEK 28. října
Každým rokem koncem října při státním svátku České
republiky si připomínáme její vznik jako Republiky československé před 87 lety dne 28. října 1918.
O její vznik se zasloužili: především pozdější její
prezident Tomáš Garrigue Masaryk, Moravák, a jeho
spolupracovníci Dr. Edvard Beneš, Čech a pozdější
druhý prezident republiky, a Slovák Milan Rastislav
Štefánik. Bohužel, ten při cestě z ciziny domů do nové
republiky havaroval se svým letadlem u Bratislavy. Tito
politici s lidem českým a slovenským, staletí utlačovaným
Rakušany a Maďary, válkou zbídačeným a revoluční
náladou prostoupeným, byli aktéry politického převratu
28. října 1918. Bojová vystoupení a hrdinství našich zahraničních vojáků, legionářů ruských, italských a francouzských, významně podpořilo politické požadavky
našich státníků při jednání velmocí o nové uspořádání
Evropy. Republika prošla léty úspěšnými i některými
velmi těžkými, aby se po rozdělení Čechů a Slováků do
dvou samostatných států dnem 1. ledna 1993 dožila letošního 87. výročí.
Takto bylo vzpomenuto tragického válečného osudu
pětadvaceti nučických občanů. Přítomní se zamyslili nad
historií naší republiky a sice skromně, ale důstojně oslavili letošní státní svátek 28. říjen.
Antonín Arnold
800 LET DOBŘÍČE
Je vždy vhodné oslavit některá
výročí. Přímo povinností však je
zvlášť mimořádně a slavnostně
upozornit na významná data v historii lidských osobností, lidí žijících,
ale také obcí, měst, podniků a činů
lidského konání. Té se zhostilo
obecní zastupitelstvo sousední
obce DOBŘÍČ se ctí a chválou,
vyjádřenou občany jak účastí, tak i názory a sděleními
v návštěvní knize účastníků výstavy o historii a životě
jejích obyvatel.
Nevelká obec DOBŘÍČ v našem okrese Praha-západ
(255 obyvatel a 104 domů) oslavila svých 800 let od první
písemné zmínky o ní (1205–2005). V teplém, slunném
a bezvětrném dopoledni dne 24. září 2005 byly vztyčeny před obnovenou fasádou budovy obecního úřadu na
stožárech vlajky České republiky, Evropské unie a obce
•
15
Dobříče. V 10:00 hodin přistoupil k mikrofonu starosta
obce Josef Kozák, aby přivítal účastníky této pro obec
slavné události. Je domněnka, že obec vznikla již dříve,
avšak první písemné svědectví o existenci Dobříče je
z roku 1205. Podle něho tehdy vladyka Nostislav daroval
benediktinskému klášteru na Ostrovu u Davle dvorec
Dobříč, který představoval čtyři lány rolí spolu se sadem,
neboli štěpnicí, a přilehlým lesem. Majetek patřil jistému
Dobříkovi, tedy dvůr Dobříkův. (K tomuto klášteru na
Ostrově ve Skalách u Davle patřila v té době také naše
tehdejší osada Nučice.) Přítomní byli seznámeni s programem celého dne: soutěžemi pro děti, fotbalovým
zápasem „starých gard“, večerní taneční zábavou s tombolou a výstavou o historii a životě obce.
Symbolem obce se stává také její znak a vlajka, které
starosta Kozák představil. Heraldická společnost vytvořila
návrh, který vychází z historického sepětí obce s benediktinským klášterem Ostrov u Davle a s kdysi převažující pracovní náplní místních občanů. Jde o zlatou hlavici
opatské berly a o hlavu jednorožce v horní červené polovině znaku. Ve spodní modré polovině pak dvě kladiva
připomínají práci v lomu a kamenný klín mezi nimi již
vytěžený mramor. Modrá barva symbolizuje Radotínský
potok. Znak čerpá symboly z historie vesnice, kterou
účastníkům shromáždění stručně přiblížil kronikář obce
Zdeněk Louda.
Významným počinem je dále vydaná publikace s názvem „Dobříč 800 let 1205–2005“, jejíž autorkou je Dana
Opleštilová, která rovněž má za sebou zdařilé autorství
historie městečka Rudná v roce 2002. Brožovaný svazek
obsahuje 109 číslovaných stran a 43 barevných fotografií. Pojednává o současné obci a její historii, pohnutém
osudu ostrovského kláštera (v poslední čtvrtině 13. století vojsky „braniborů“ vydrancován a zpustošen), životě
v obci, zajímavých místech, stručně o letech první světové války (1914–18), událostech první republiky (1918–39),
době okupace a druhé světové války (1939–45). Je zde
také několikrát připomínána i naše obec Nučice, do jejíž
měšťanské školy mládež z Dobříče docházela. Kdeže
ty časy jsou! V současné době mladí používají moderní
jízdní kola a autobus. Nučické železorudné doly také poskytovaly práci dobříčským havířům.
Autorka informovala o své práci na knize, o svých
návštěvách v obci u starosty, kronikáře a mnoha občanů.
Všichni jí ochotně věnovali svůj čas, vyprávěli, vzpomínali, jak se dříve za jejich mládí v obci žilo a co se zde
událo. Za tuto jejich pomoc a poskytnuté fotografie poděkovala. Potom všichni tři – autorka se starostou Josefem
Kozákem a kronikářem Zdeňkem Loudou, publikaci slavnostně pokřtili a šampaňským připili. Zájemci si ji ihned
mohli zakoupit za 250,- Kč.
Součástí příjemného dopoledne byla i polní mše,
spíše promluva do lidské duše, na travnaté ploše před
obecním úřadem. Tu sloužil páter Angel Scarani z Prahy-Stodůlek. Pokřtil také vystavený zvon. Obci jej daroval
v roce 1921 básník Josef Topol. Byl odlit zvonařem Juliem Heroldem v roce 1869 v Chomutově (tehdy Komotau).
Snad bude v budoucnu zvonit v kapličce, o jejíž stavbě
dobříčtí uvažují. Ta původní, která stávala před bytovým
domem státního statku, byla zbourána v roce 1958, když
někdy v letech 1948–50 přestala církevnímu účelu sloužit
a byl v ní uložen hasičský inventář.
Historii obce a lidí v ní žijících dokumentovala výstava
s množstvím fotografií, písemných dokumentů, kronik
obecních a spolkových, uchovaných předmětů z obchodu, zemědělství, kulturního dění. Ta byla přístupna v prvním poschodí budovy obecního úřadu. Těšila se velkému
zájmu s mnoha pochvalnými zápisy v knize návštěvníků.
Na deseti panelech byla informace o vlastní obci, práci
hornické a zemědělské, činnosti kulturní a sportovní,
o školství, o zálibě rybářské a myslivecké ve sdružení
„Višňovka“. Ke koupi se nabízela nejen publikace o obci,
ale také skleněné pivní půllitry se znakem a letopočtem
výročí Dobříče. Nechyběly ani barevné pohlednice obce.
Slavnostní den byl zakončen večerní taneční zábavou
s hudbou berounské skupiny „Vodáci“. Bohatá tombola
s více než osmdesáti cenami, včetně malého selátka,
navíc výhercům zpříjemnila jejich účast.
Oslavy se s některými nučickými občany účastnila
také starostka Ing. Věra Procházková a autor tohoto
článku. Výstavu si prohlédly i pracovnice Obecního úřadu
Nučice Petra Kopecká a Lenka Freudenfeldová (viz snímek). S nimi také žáci nučické a tachlovické školy se
svými pedagogy. Všichni ocenili zdařilý počin dobříčského obecního zastupitelstva takto vzpomenout významné
události své obce, jakož i pečlivé práce organizátorů výstavy. Z Nučic přejme sousední Dobříči další dobré roky
pro její obyvatele!
Antonín Arnold
PODĚKOVÁNÍ A BLAHOPŘÁNÍ
VÁCLAVE, DĚKUJEME!
Na prvním podzimním sezení naší Obce baráčnické
v pondělí 3. září 2005 jsme všichni s rozpaky a lítostí
vyslechli sdělení rychtáře Jana Klusa o tom, že náš dlou-
16
•
holetý pantatínek a syndik Václav SEDLÁČEK rezignuje
na své funkce z důvodů zdravotních a vysokého věku. Už
mezi nás nepřišel a administrativu poslal. Cítili jsme se
jaksi nedobře, protože jsme ho vídali vždy sedět v čele
stolu s ostatními konšeli, vyslechli jím pořízený zápis
z předchozího sezení, také závěrečné hodnocení jednání, připomínky a rady. Ty plynuly z jeho životní moudrosti.
Za dosavadních 89 let získal zkušeností bezpočet. Vždyť
se narodil v roce 1916, v polovině první světové války
(l9l4-l8), ještě v císařství rakousko-uherském. Vyrůstal
v kapitalismu první Československé republiky, prožil
její okupaci německými uchvatiteli, pracoval v lidově-demokratickém a socialistickém zřízení jak v dělnickém
zaměstnání, tak i se svými spoluobčany ve spolku požárníků-hasičů. Znovu navrácené kapitalistické společenské
zřízení prožívá už jako důchodce, ale společensky stále
aktivní.
Především v našem baráčnickém spolku se cítil velmi
dobře. Obětavě pracoval v různých funkcích také ve XIV.
župě a dokonce i v konšelstvu pražské Veleobce. Všech
sezení a akcí se zúčastňoval pravidelně, obětavě navštěvoval i sousední obce naší župy, slavnostní zasedání
a podniky blízkých i vzdálenějších obcí a žup. Odtud nám
přinášel informace a poznatky. Častokrát byla jeho práce
veřejně oceněna.
Vše toto jsme si s ním znovu připomenuli při návštěvě
u příležitosti jeho 89.narozenin v neděli l4.listopadu 2005.
Zástupci naší OB v čele s rychtářem Janem Klusem mu
za jeho činnost poděkovali a popřáli, aby zdraví ještě
přijatelně sloužilo. Jsme mu za mnoho vděčni. Především však za jeho sousedské a přátelské jednání s námi
se všemi, za pohodu, kterou svojí přítomností vytvářel,
za slova a rady zkušeného člověka, za jeho upřímnost
a poctivost.
Václave, věříme, že mezi nás ještě přijdeš, pokud se
Tvoje zdravíčko trochu zlepší. A pokud ne, pak za to,
že jsi s námi v baráčnickém spolku pobýval, pracoval a poskytoval upřímné rady, moc a moc děkujeme
všichni!
Antonín Arnold
vzdělavatel
PANE KALÁTE, BLAHOPŘEJEME!
Naše nučická baráčnická obec má svého velkého
příznivce, nučického rodáka z Krahulova, pana Jaroslava KALÁTA z Prahy, nakladatele a vydavatele knižních
publikací v nakladatelství Riopress Praha. Pravidelně
podporuje naši činnost finančními příspěvky na pořádané akce, především pro děti, jako je dětský karneval,
dětský den a jiné. Jeho otec pan Alois Kalát byl dlouholetým aktivním baráčníkem a náš spolek i vesnici
Nučice opustil nenávratně dne 1. září 1959 při zastávání
funkce berního (pokladníka). V kronice je jeho památka
věrně zachována.
U příležitosti letošního listopadového významného
životního jubilea 80-ti let pana Jaroslava KALÁTA jsme
mu, podle jeho slov, připravili příjemné a neočekávané
překvapení. Využili jsme totiž jeho přítomnosti v Nučicích, kde se účastnil setkání bývalých hráčů české
házené dřívějších oddílů DTJ (Dělnické tělocvičné jednoty) a Sokol Nučice v restaurantu U PLŽE v sobotu
22. října 2005. Po jejich společném fotografování před
budovou se náhle objevily staročeské kroje tetiček Marie
Drábové a Stáni Hriňové, svéráz tetičky Drahušky Šimkové s kyticí. Soused Jenda Hriň přinášel velký hnědý
džbán s na něm zobrazeným baráčnickým domečkem,
ornamenty, velkou osmdesátkou a věnováním od nučických baráčníků. Předání těchto dárků s blahopřáním,
především dobrého zdraví, a poděkováním za velkou
přízeň se uskutečnilo před pětadvacítkou Jaroslavových
přátel a kamarádů v teplém dni, jemuž sluneční paprsky přidaly na kráse, jak dokumentuje i foto paní Renaty
Fišerové z Rudné.
Připomeňme si také, že pan Jaroslav KALÁT byl v létech dospívání v Nučicích aktivním sportovcem. Hrával
v české házené o sedmi hráčích posledního obránce
(beka) v oddílu DTJ Nučice. Se svými spoluhráči dosáhl
řady úspěchů, hrál např. semifinále Čech a Moravy. Byl
rovněž stále iniciativním a velmi schopným organizátorem. Vyjednával zápasy, korespondoval, psal články do
novin. Díky jemu se nučičtí kluci – mladíci dostávali na
hřiště neznámých soupeřů a tito zase do Nučic na hřiště za Lidový dům. A tak i jeho zásluhou prožívali hezká
nedělní odpoledne za Lidovým domem vedle aktivních
házenkářů i nemalé počty věrných diváků, včetně rodičů
hráčů a jejich dívčích fanynek. V házené odehrál přes
tisícovku zápasů.
V roce 1946 nastoupil v Děčíně do redakce deníku
Mladá fronta jako sportovní redaktor. Jemu vlastní organizátorské schopnosti a novinářský talent dovedl využít
a rozvinout na sportovních stránkách novin a časopisů,
ale také v klubové řídící práci. Jako sekretář fotbalového
oddílu v Kovohutích Děčín pracoval do roku 1961. Potom
odešel s rodinou definitivně do Prahy a až do roku 1989
zastával funkci místopředsedy fotbalové Slavie. Tam ještě
v roce 1990 pracoval jako vedoucí propagace a založil
•
17
své nakladatelství. V něm samozřejmě mají své místo
i publikace sportovní, včetně fotbalových historií různých
klubů, slavných letenských eS, národního mužstva.
Také nučická tělovýchovná jednota Sokol zásluhou
pana Kaláta a rovněž člena organizace rozšířila svůj
majetek a vylepšila prostředí sportovního areálu. Realizací jeho návrhů byly postaveny šatny hráčů na východní
straně sportoviště, zřízeny čtyři tenisové kurty a upraveno
fotbalové hřiště. Další rozsáhlý stavební záměr už nebyl v Nučicích realizován. Velká sportovní hala s řadou
doprovodných služeb pak byla postavena v Praze-Hostivaři. On také sponzoroval (finančně podporoval) místní
oddíl kopané tak, že ze IV. třídy nučičtí každým rokem
postupovali výš a výš, až do krajského přeboru. A tak
v Nučicích viděli diváci fotbalové umění již starších, ale
stále nad ostatní vynikajících bývalých i ligových hráčů,
jakými byli např. Dobiáš, Pauřík, Nedvídek, Ryba, Šídlo
a jiní. To bylo v letech 1971–77. A také on přivedl do Nučic první zahraniční fotbalisty. Dne 13. června 1971 zde
hrál švýcarský klub Grashoppers Zűrich a za týden nato
20. června západoněmecký Frankfurt-Main.
Nezapomněl ani na rodné Nučice. Svým vlivem dopomohl k dostavbě mateřské školy v roce 1989–90. Zajistil
rovněž znovu osazení pamětní desky prvního prezidenta
ČSR T.G.Masaryka na hlavní školní budovu v Kubrově
ulici, když ta původní byla někdy v padesátých letech minulého století odstraněna a již nebyla nalezena. Prostřednictvím nučické TJ Sokol poskytl finanční zdroje. Tato
nová deska autora J.V.Duška z Tábora byla odhalena
1. září 1992.
Nezapomněl a nezapomíná. Stále navštěvuje své
přátele a kamarády v rodné obci, je členem nučické tělovýchovné jednoty, sponzoruje každoroční setkání bývalých házenkářských spoluhráčů, sympatizuje s nučickými
baráčníky a nezapomíná ani na mladé skauty – junáky.
Za to vše nučičtí baráčníci panu Jaroslavu KALÁTOVI
děkují a znovu opakují již osobně vyjádřené blahopřání
k dobrému zdraví, rodinné i stále ještě pracovní pohodě,
životnímu optimismu a spokojenosti.
B 2:1. Remizovali s Tuchoměřicemi 2:2. Na jejich osmi
porážkách se podílely: Choteč B poměrem 10:3 Středokluky B 3:1, Vonoklasy B 5:1, Hostivice B 4:1, Velké Přílepy 4:2, Drahelčice 3:1, Horoměřice 5:1, Zbuzany B 6:3.
Sezóna byla velmi špatná. Útočníci neproměňují vyložené gólové šance a navíc mužstvo dostává velmi problematické a jednoduché góly. Smůla se lepila na kopačky
v podobě nastřelených brankových tyčí a nevyužitých
střeleckých příležitostí. V závěru soutěže nastal sice
obrat k lepšímu, přišel však pozdě. Nepomohlo ani po
šesti vstřelených gólech Romanem Kozákem a Kamilem
Novotným, čtyř daných Mirkem Sýkorou a tří pak Radkem
Zíkou. Někteří další hráči se podíleli pouze jedním úspěchem během podzimní sezóny.
Cesta ke zlepšení bude v zintenzivněním zimních
tréninků v hale tělocvičny každý čtvrtek od 18,00 hodin
a také účastí oddílu na zimním turnaji na umělé trávě
v Praze-Stodůlkách.
Antonín Arnold
vzdělavatel
Radek Zíka
za oddíl kopané
SPORT
Ukončení podzimní části soutěže v kopané ve IV. třídě
skupiny C okresu Praha-západ, ročníku 2005–06 nedopadl pro fotbalisty oddílu TJ Sokola Nučice dobře. Skončili na třetím místě od konce tabulky, tedy na jedenáctém
stupínku s rekordním počtem 48 obdržených branek.
Z dvanácti utkání vyhráli pouze tři – s předposlední Kněževsí 3:1, s poslední Jenčí B 4:3 a Červeným Újezdem
•
Tým
Skóre
Body
1. Drahelčice
22:15
27
2. Choteč B
38:25
25
3. Vonoklasy B
34:22
24
4. Tuchoměřice B
28:14
21
5. Středokluky B
30:19
20
6. Zbuzany B
23:15
20
7. Hostivice B
28:20
18
8. Horoměřice
26:39
15
9. Červený Újezd B
27:24
13
10. Velké Přílepy
26:32
12
11. NUČICE
24:48
10
12. Kněževes
20:35
7
13. Jeneč
18:36
2
28. ROČNÍK NUČICKÉ STEZKY
KOPANÁ
18
Tabulka podzimní části soutěže
NUČICKÁ STEZKA, běh mimo dráhu s tratěmi
o délce 1,0 km, 1,9 km 6,1 km dosáhl letos již 28.
ročníku. Organizátoři – obec Nučice ve spolupráci
s Tělovýchovnou jednotou Sokol a se Základní školou
Nučice ji připravili na sobotu 1. října 2005. Ředitelkou
závodu byla nučická starostka paní Ing. Věra Procházková, technickým ředitelem zástupce ředitele školy
paní učitelka Vladislava Mrázová, hlavním rozhodčím
Paed Dr. Ladislav Kašpar, v lékařské pohotovosti byl
pan MUDr. Karel Linhart z Jinočan, bezpečnost střežila
policie ČR z Hostivic s naším obecním strážníkem panem Ladislavem Plškem. Všichni závodníci se však na
silnicích bez omezeného provozu v Nučicích, Dobříči
i Tachlovicích, kudy vedla trať závodu, chovali naprosto
ukázněně.
V 9:00 hodin se na první start mladších žáků a žákyň
na 1,0 km postavila vždy pouze dvojice závodníků. Z děvčat to byly nučické Lenka Šnajdrová a Kateřina Kantorová. V kategorii starších žáků a žákyň také na 1,0 km
startovalo nejvíce školáků z Rudné, z nučické základní
školy pak Tomáš Motyčák, Ondřej Hrudka a Jakub Rus.
Za TJ Sokol Nučice startovali potom už jen v běhu žen na
1,9 km Lenka Galertová a v běhu mužů do 30 let Lukáš
Zíka. Absolutním vítězem se stal Jan Kreisinger z jednoty
SK Čtyři Dvory časem 18:29,1 minuty, stejným jako v loňském roce.
V průběhu dopoledne se do sportovního areálu dostavil také senátor z našeho volebního obvodu pan Jiří
Oberfalzer a starostka Černošic paní Helena Langšadlová. Zúčastnili se také předávání cen vždy první trojici
v každé soutěžní kategorii.
Výsledková listina 28. ročníku Nučické stezky
Mladší žáci v běhu na 1,0 km
1. Martin Řežábek
ZŠ Weberova
04:58,4
2. Jiří David
ZŠ Londýnská, P-5
05:06,4
Mladší žákyně v běhu na 1,0 km
1. Lenka Šnajdrová
ZŠ Nučice
06:59,4
2. Kateřina Kantorová
ZŠ Nučice
07:03,9
Starší žáci v běhu na 1,0 km
1. Michal Chovanec
ZŠ Rudná
03:56,1
2. Tomáš Motyčák
ZŠ Nučice
04:05,4
3. Marek Štrébl
ZŠ Rudná
04:06,7
4. David Pohlot
ZŠ Rudná
04:10,2
5. Michal Řežábek
ÚSK Praha
04:16,9
6. David Šubrt
ZŠ Rudná
04:27
7. Ondřej Hrudka
ZŠ Nučice
04:30,9
8. Jakub Rus
ZŠ Nučice
04:37,9
9. Adam Kašpar
ZŠ Dubeč
05:28,9
Starší žákyně v běhu na 1,0 km
Závodníkům přálo teplé počasí se sluníčkem, obdrželi
zdarma občerstvení a poslouchali hudbu a písničky zpěvačky Hany Lounové z Nučic. Průběh dopoledne komentoval místním rozhlasem Antonín Arnold.
Na reklamě a sponzorování závodu se podílely organizace: Jung CZ, SMP Construction, a.s., PE-servis, Král
a Kurz – Zahradnické práce, firma Vernerová, STON-ZO,
Stavební geologie Geosan, Slavia bytový fond, Tomáš
Jansa, INOS RICHTER, Spojbus, VaK Beroun, Česká
spořitelna a.s. a pojišťovna Kooperativa.
Organizační výbor 28.ročníku NUČICKÉ STEZKY děkuje všem, kteří se na úspěšném sportovním odpoledni
podíleli a přispěli sponzorskými dary .
Organizační výbor Nučické stezky
1. Kristýna Smetanová
AC Třešť
04:27,9
2. Katka Pavlicová
ŠSK Újezd n. Lesy
04:34,6
3. Veronika Snopková
ZŠ Rudná
04:42,1
4. Eliška Váňová
ZŠ Rudná
04:44,3
5. Veronika Štréblová
ZŠ Rudná
05:19,6
6. Tereza Pelikánová
ZŠ Tachlovice
05:59,5
7. Aneta Kozlíková
ZŠ Chýně
06:05,0
Ženy v běhu na 1,9 km
1. Radka Holubová
AC Tepo Kladno
07:05,7
2. Iva Milesová
AC Kovošrot Praha
07:12,5
3. Mirka Petronjuková
AC Kovošrot Praha
07:21,6
4. Monika Doležalová
AC Česká Lípa
07:29,5
5. Petra Grycová
AC Kovošrot Praha
07:52,5
6. Pavla Suchanová
Kovo Praha
08:45,4
7. Lenka Galertová
TJ Sokol Nučice
11:04,5
•
19
Muži v kategorii do 50 let
1. Zdeněk Dúbravčík
AC Mariánské Lázně 20:03,5
2. Viktor Petronjuk
ČZU Praha
20:21,4
3. Josef Poduška
AC Tepo Kladno
20:22,6
4. Jiří Klesnil
AC Tepo Kladno
23:21,2
5. Petr Řežábek
USK Praha
29:09,3
Muži v kategorii nad 50 let
Hlavní závod v běhu na 6,1 km
1. Jiří Čivný
Slovan Liberec
22:32,7
2. Josef Stolařík
AC OH Praha
23:04,9
3. Jiří Westrmaier
SK Westrmaier
23:54,4
4. Karel Hasa
Generaly Bj.
24:16,2
5. Jan Rock
AC OH Praha
25:33,2
6. Milan Košař
1. Jan Kreisinger
SK Čtyři Dvory
18:29,1
2. Tomáš Krutský
Slovan Liberec
19:02,6
7. Miloslav Fiedler
30:33,1
MVČR Praha
34:43,8
Ženy vytrvalkyně na 6,1 km
3. Jaroslav Urbánek AC Brno
19:24,3
4. Radek Stolařík
PSK Olymp Praha
20:16,8
1. Radka Holubová
AC Tepo Kladno
22:55,2
5. Alex Petronjuk
AC Kovošrot
22:16,0
2. Iva Milesová
AC Kovošrot Praha
23:47,5
6. Ladislav Čejka
AC Kovošrot Pr.
22:54,5
3. Monika Doležalová AC Česká Lípa
24:09,8
7. Jan Kadlec
Dobříč
28:14,5
4. Mirka Petronjuková AC Kovošrot Praha
25:05,3
8. Michal Chovanec Rudná
28:16,4
5. Petra Grycová
AC Kovošrot Praha
25:39,7
9. Václav Kadlec
28:22,0
6. Pavla Suchanová
Kovo Praha
28:35,6
Dobříč
10. Michal Procházka Antihad Cycling Team 29:28,7
11. Zdeněk Stupka
Dobříč
30:51,6
12. Lukáš Zíka
Sokol Nučice
32:12,8
13. David Pohlot
Rudná
32:16,5
14. David Šubrt
Rudná
32:28,4
1. Pavel Faschingbauer AC Kroměříž
18:29,6
2. Jan Bláha
Sokol Č. Budějovice 18:58,2
3. Michael Nejedlý
AC Tepo Kladno
19:22,5
4. Josef Procházka
AC Česká Lípa
21:07,9
5. Jiří Rosol
Eko Beroun
21:23,0
6. Richard Vaculka
AC Prostějov
21:29,8
7. Petr Suchánek
AC Obora Hvězda
22:17,9
8. p. Rychetský
HH Smíchov
22:28,7
9. Petr Štěpánek
Přírodověda
26:39,2
MK Kladno
27:55,6
10. Pavel Kratina
20
•
Absolutní pořadí 28. ročníku Nučické stezky
1. Jan Kreisinger
SK Čtyři Dvory
2. Pavel Faschingbauer AC Kroměříž
3. Jan Bláha
18:29,1
18:29,6
Sokol Č.Budějovice 18:58,2
PO HŘIŠTÍCH PLZEŇSKA
U příležitosti letošního osmdesátiletí, co se v Nučicích
začala hrát házená o sedmi hráčích (1925–2005), vydalo
se několik bývalých hráčů tohoto sportovního odvětví na
Plzeňsko, podívat se na současná hřiště svých dávných
soupeřů. Na nich hrávali totiž před šedesáti roky. A tak
vzpomínky, i trocha nostalgie stárnoucích pánů, byly namístě. Vzpomínky totiž ani po tolika letech nevyprchaly.
Oni toužili znovu stanout na hřištích svého mládí, kde
prožívali hezké a dnes možno říci i slavné herní okamžiky
v dresu Dělnické tělocvičné jednoty (DTJ). To jim ještě
nohy běhaly jako srncům a srdce bila touhou po vítězství.
Skupinu tvořili (zprava na snímku ze hřiště v Dobřívi: Jaroslav Kalát (80 let), bývalý obránce – jeho automobilem
se jelo, František Bláha (79), vynikající brankář, další hráč
Ladislav Kříž (76), Josef Kuna (78), bývalý výborný útočník s točícími zadovkami na soupeřovu branku a Antonín
Arnold (73), sympatizant házenkářů s nezbytným fotoaparátem. Cesta byla vykonána v sobotu 15. října 2005.
Cesta vedla dále do Dobřívi a Litohlav, které hrají I.
ligu Národní házené, dále přes Plzeň a Hrádek u Rokycan do Újezdu, který je nyní součástí města Plzně. Nučičtí cestovatelé viděli celé utkání II.ligy Národní házené
mezi místním „Béčkem“, které je na 3. místě v tabulce
se 170 vstřelenými góly a prvními Řevnicemi. Hezké
utkání, plné nečekaných zvratů, mimořádných okamžiků,
bravurních házenkářských zákroků i udivující rychlostí
některých útočníků, bylo pro diváky opravdovou pochoutkou. Vyrovnané utkání skončilo spravedlivě nerozhodně
19:19. O přestávce byly losovány vstupenky o věcné ceny
a štěstí se usmálo i na nučické návštěvníky.
Poté byl zahájen další zápas I. ligy Národní házené
mezi domácí TJ Plzeň Újezd A, která je v tabulce na
2.místě, s poslední v tabulce TJ Avia Čakovice. Také toto
utkání začalo ve velkém stylu, jak se u prvoligových hráčů předpokládá. V jeho průběhu však nučičtí už nastoupili
zpáteční cestu k domovu.
Cestou po hřištích Plzeňska, kde se stále „česká“,
nyní uváděná jako „národní“, házená stále v řadě míst
hraje (Nýřany, Přeštice, Příchovice, Ejpovice, Litohlavy
a další), si bývalí nučičtí házenkáři oživili své vzpomínky a poznali také změnu pravidel hry. Míč se smí držet
v ruce déle, než dříve, snad až 5 vteřin, trestných hodů
na branku je také více, většina hřišť je s asfaltovým povrchem. Hraje se bez kopaček, v lehčí obuvi, ale často
s chrániči kolen. Hra se zrychlila a diváci vidí mnohem
více gólů, nežli kdysi.
Zážitky z cesty, uskutečněné v teplém slunném počasí
po házenkářských hřištích Plzeňska se vzpomínkami na
hezká léta sportovního mládí před šedesáti roky, byly velmi příjemné. Za týden na srazu svých sportovních přátel
v Nučicích bude o čem povídat.
Antonín Arnold
SETKÁNÍ V 80. JUBILEU
První dopolední zastávkou byl Osek u Rokycan.
Štěstí jim přálo! Na hřišti právě probíhalo utkání starších žáků s hostující Dobříví. Zápas měl jednostranný
průběh. Domácí prohráli vysoko snad 27:8! Od jednoho
diváka a starého pamětníka bylo zjištěno, že házenkářský klub ve Volduchách, kam také dříve nučičtí zajížděli,
přestal hrát házenou v roce 1957 a dnes se tam hraje
kopaná.
Ve Šťáhlavech to bylo náhodné setkání se dvěma
staršími házenkáři, kteří proti DTJ Nučice hrávali, jak
sami potvrdili. Byli to pánové Pešl a Tolar, z nichž posledně jmenovaný dokonce sepsal historii házené v jejich
obci.
Rok uplynul jako voda a bývalí hráči české házené
tehdejších oddílů Dělnické tělocvičné jednoty (DTJ) a Sokola se znovu setkali v sobotu 22. října 2005 v Nučicích.
A opět v restaurantu U Plže v 10:00 hodin dopoledne
v počtu 23, včetně nučické starostky paní Ing.Věry Procházkové, která s radostí přijala pozvání k účasti. Po
zdravici se podělila s účastníky o zážitky ze své dřívější
činnosti v lehké atletice a pozemním hokeji. Sympatizuje
s takovýmto druhem setkávání se s přáteli, a to nejen
mezi sportovci.
Stejně jako před rokem, i toto setkání bylo přátelské,
kamarádské, plné vzpomínek a vzájemné rozpravy
všech, dnes již lidí v důchodovém věku. Vždyť ty vzpomínky se vrací do doby před šedesáti roky. Tehdy byli
kluci mladí, plni energie a sportovního zápalu vítězit pro
čest svých klubových barev na házenkářských hřištích.
•
21
Zvláště to za Lidovým domem pamatuje mnoho. Vítězství
i prohry, radost i smutek nejen ve tvářích aktérů házenkářského zápolení, ale i jejich stálých početných diváků.
Až do vnitřní obce doléhalo vždy hlasité povzbuzování
a radostné výkřiky při vstřelení gólu nučickým hráčem.
A bylo nač vzpomínat právě v letošním roce, který je
jubilejní v tom, že házená v Nučicích byla založena právě
před 80 lety, v roce 1925. Shodně s tím se právě v onom
roce narodil v Nučicích sponzor všech házenkářských
srazů a v mládí házenkářský obránce Jaroslav Kalát
z Prahy. Však mu také jeho kamarádi s blahopřáním
předali dárkový koš. A on, jako milovník železničních
tratí a drah nejen v Čechách, se u příležitosti svého významného životního jubilea projel ve starém dřevěném
železničním voze pro osobní přepravu lidí, taženém
kouřící parní lokomotivou, z Hostivaře přes smíchovské nádraží, se zastávkou na nádraží v NUČICÍCH, do
Berouna a zpět tratí kolem řeky Berounky přes Srbsko,
Karlštejn a Radotín do Hostivaře. Z Nučic jej tímto vlakem, který vezl na stovku jeho kamarádů a starších
sportovních přátel, především bývalých ligových fotbalistů
z jemu blízké Slavie, doprovázeli nučičtí Zdeněk Veselý
a Antonín Arnold v sobotu 12. listopadu 2005. To byl totiž
pro něho překvapivý dar jeho vděčných synů Jaroslava
a Jirky.
Příjemné posezení, vyprávění, prohlížení fotoalb
a vzpomínání nad dnes již letitými obrázky doplnilo chutné občerstvení a výtečný oběd z kuchyně restaurantu
U Plže. Společná fotografie účastníků setkání z kamery
paní Renaty Fišerové z Rudné bude všem připomínat
tento den. A zvláštní zážitek? Za jejich přítomnosti předali
krojovaní nučičtí baráčníci svému velkému příznivci panu
Jaroslavu Kalátovi s blahopřáním velký hliněný džbán
s ornamenty.
Teplý slunný den byl překrásnou kulisou tohoto letošního setkání, které zkrásnily červenobílé barvy baráčnických krojů, úsměvy a dobrá nálada všech přítomných.
Věřme, že se všichni v tento čas v příštím roce 2006 opět
společně shledáme!
Antonín Arnold
SPOLEČENSKÁ RUBRIKA
ZIMNÍ MĚSÍCE
Na vánoce dlouhý noce,
zimní spánek v přírodě,
kupuj dárky obezřetně,
nic neponech náhodě.
Leden bílý, pole sílí,
praví staré přísloví.
O letošní černé zimě,
kdo to ještě vysloví?
Potom přijde měsíc únor,
Hromnice prodlouží den,
fantastický obraz květů
na oknech je vykreslen.
To si mrazík trochu pohrál,
studený vyfoukl dech,
nepozorně stačí šlápnout,
už se leží na zádech.
Setkání v Nučicích zahájil jeden ze svolavatelů František Bláha, historii nučické házené znovu oživil kronikář
Ladislav Kříž a vedoucí redakční rady Nučického zpravodaje Antonín Arnold informoval o publikovaném článku,
kterým si házená v obci připomíná 80 let. Všichni účastníci také toto číslo 52 obdrželi od obecního úřadu. Nakladatel a vydavatel knih Jarka Kalát všechny podaroval
několika výtisky a kalendáři s Ladovými obrázky na rok
2006 ze své publikační činnosti.
Bylo rovněž vzpomenuto všech, kteří se s námi již
nikdy nemohou sejít, včetně příznivce a kamaráda Jaroslava Šimka. Ten zemřel v letošním roce 2. května 2005.
Svoji neúčast pro vážné zdravotní důvody omluvili František Jůda a Václav Sedláček. Jim byl zaslán pozdrav
s našimi podpisy.
22
•
Vánice a metelice
v únorový každý čas,
budou s námi dnem i nocí – neopustí nás.
Březnové sluníčko hřeje?
Ne, ještě to od nohou zebe!
Nepříjemný stud nás zlobí
a pod nehty leze.
Jaké bude letos jaro
první březen ukáže.
Svetr ještě neodkládej! –
chladno ti to dokáže.
Antonín Arnold
S M Ě JE M E SE O SILVEST RU 2 0 0 5
„Vy byste tancoval docela pěkně, pane Horáčku, kdyby vám v tom nebránily dvě věci“ – „A které pak, slečno Olinko?“
– „Vaše nohy.“
Povídá pan Kratochvíl při tanci jisté příliš dekorativní slečně: „Vy máte, madam, oči jako studánka, hluboké jako moře a jiskřivé jako bouřka při dešti.“ – „Hm,“ odtuší krasavice, „to jsou samý řeči o vodě, co kdybyste raději objednal láhev vína?“
Mladíček vyzval k tanci jednu elegantní dámu. Ta se na něho podívala a posměšně pravila: „Děkuji, ale s dítětem netančím.“ Mladíka to nevyvedlo z míry a pohotově odpověděl: „Promiňte, netušil jsem, že jste v jiném stavu.“
„Pane Špičáku,“ praví po ošetření stomatolog, „mohl byste teď udělat něco pro mne vy?“ – „Samozřejmě,“ přikyvuje přeochotný pacient, „co by to mělo být?“ – „Potřeboval bych, abyste teď hodně hlasitě a hlavně bolestivě řval. Čekárna je totiž
plná … a já bych chtěl odpoledne stihnout fotbal.“
V minulých dnech se dožil jeden lékař sta let. Ptali se ho, čím to, že se dožil tak vysokého věku. Doktor řekl: „Málo jsem
jedl, střídmě pil … a nikdy jsem neužíval ani jeden z léků, které jsem předepisoval jiným.“
„Paní žalobkyně, váš manžel tvrdí, že k vám byl stále pozorný. Dokonce vám prý nosíval snídani do postele. Proč se tedy
chcete za každou cenu rozvést?“ – „Vážený soude, to mluví pravdu, ale tu snídani mi nosíval do postele každé ráno ve čtyři
hodiny!“
Pan Zvoníček navštívil se synem zoologickou zahradu a při návštěvě ohrady s vlky vidí, jak jeho syn plivnul na vlka. Nedá
mu to a ptá se, proč to udělal. „Protože sežral Karkulku,“ odpoví synek.
Jednou jde tatínek s malým Petříčkem na vycházku a v lese vidí užovku, jak se svléká z kůže. Čiperný Petřík hned prohodí poznámku: „Tati, támhleten had dělá striptýz stejně jako naše maminka v nočním baru.“ – „Kdepak, Petříku, ten had
striptýz nedělá, ten si jen svléká kůži a to naše maminka neumí.“
„Už vím, proč máš tak smutné oči,“ říká zajíc jelenovi. „Co ty o tom víš?“ – „Vím,“ nato zajíc, „dnes jsem to slyšel od myslivců. Říkali, že život s parohy není nikdy lehký.“
Malý Pepík popadl udici a honem k řece, která teče hned za zahradou. Když slunce skoro zapadlo, maminka na něho
volá, aby šel večeřet. „Hned přijdu, jen co chytím ještě čtyry kapry,“ odpovídá chlapec. „A kolik jich už máš?“ – „Zatím ani
jednoho.“
Motorista, ignorujíc dopravní značku, zastaví při okraji silnice a uštěpačně volá na rybáře sedícího nedaleko u řeky: „Tak
co, berou, berou?“ Rybář pootočí hlavu a křičí: „Berou, berou …od rána tady vzali dopraváci pět řidičských průkazů, ten
váš bude šestý!“
Blondýnka jede na kole, policista na ni křičí: „Okamžitě slezte, nesvítí vám světlo, musíte ten bicykl vést.“ – „To už jsem
zkoušela,“ namítá zlatovláska, „ale ono nesvítí, ani když to kolo vedu.“
Diskuse na křižovatce: „Pane řidiči, odkdypak se jezdí na červenou?“ – „Pane strážmistře, já opravdu chtěl zastavit, ale vůbec mi to nebrzdí.“ – „Takže ani brzdy nemáte v pořádku. To bude další pokuta!“ Ale to se již ozývá manželka: „Odpusťte
mu to, pane komisaři, když je takhle opilý, tak ani neví, co povídá.“
Motorizovaný pytlák vyjíždí z lesa, na zadním sedadle má pohozeného jelena. Zastaví ho hajný a táže se: „Prach a broky, co
je tohle?“ – „Pes.“ – „Pes s parohama?!“ hřímá dál fořt. „A co má být? Já se o soukromý život svého čokla nezajímám.“
Mladík vejde do cukrárny a ptá se prodavačky:“Máte perníkové srdce s nápisem Jsi jediná?“ – „Ano, máme.“ – „Tak mi
dejte třináct kousků.“
Vedoucí cukrárny poučuje praktikanta: „Musíš pozorněji sledovat zákazníky. Jeden z nich řekl, že si bere pět zákusků, ale
vzal si jich šest.“ – „V pořádku, šéfe, já jsem mu jich naúčtoval sedm.“
Trampové se stěží doplazili od vlaku do osady, padnou na palandu a dobrý tram Jarda zapláče: „To byla ale cesta, já ani
necejtím nohy!“ A kamarádi svorně zvolají: „Zato my jo, koukej mazat si je umejt!“
Načapá fešnou trampku fešný restituovaný majitel lesíka. „Co tu děláte?“ spustí na ni. „Sem je vstup zakázán! Jestli vás tady
chytnu po druhý, vyhrnu vám sukýnku a naplácám na zadeček.“ Slečna se zapýří a povídá: „Ale já už tady jsem po druhý …“
Je hrozné vedro, vlak se pomalu loudá k Plzni. V koutě u okna sedí tramp a podřimuje. Vlak zastaví, průvodčí seskočí
a volá: „Plzéééň!“ Tramp se těžce probere z dřímoty a povídá:“Pane vrchní, dejte sem hned dvě!“
„Potřebovala bych jeden váleček na nudle,“ žádá zákaznice. „Jakou velikost?“ ptá se prodavačka. „No, muž má číslo klobouku padesát devět.“
•
23
OD POSLEDNÍHO VYDÁNÍ NUČICKÉHO
ZPRAVODAJE OSLAVILI VÝROČÍ
TITO OBČANÉ:
ČTENÁŘSKÁ SOUTĚŽ
50 let – Zdeněk Berezněv, Karel Ženíšek, Ota Houba,
Jiří Prek, Oldřiška Mračková, Václava Doušová,
Marie Vaňková,
Správné znění tajenky z čísla 52 Nučického zpravodaje zní: „Ponížení a pokorní“.
55 let – Vladimír Jirka, Ladislav Třešňák
V tomto kole soutěže jsme obdrželi od občanů 8 odpovědí, a všechny správné.
60 let – Josef Lachman, Eva Zíková
65 let – Anna Trenčínská, Zdeněk Křížek, Olga Králová
70 let – Václav Morava, Václav Vondra
75 let – Václava Šmídová
80 let – Josef Huntier, Mária Burgrová
81 let – Marie Drábová, Milena Doušová
83 let – Blažena Vlková
84 let – Růžena Mračková
85 let – Karel Procházka
88 let – Marie Koucká
89 let – Václav Sedláček
Z těchto došlých odpovědí vylosovaly děti z Mateřské
školky Nučice Pavel Václavík,
Lukáš Machulka společně s paní učitelkou Hanou Trojanovou tři výherce:
paní Zdeňku Selementovou, slečnu Moniku Šmídovou
a paní Ivanu Šmídovou.
Výherci tohoto soutěžního kola obdrží poukázku na
nákup knih dle vlastního výběru v berounských knihkupectvích ve výši 400,00 Kč.
Správné odpovědi tohoto čísla Nučického zpravodaje
můžete posílat nebo nosit na Obecní úřad Nučice nejpozději do 15. 2. 2006.
ÚMRTÍ
S velkým zármutkem Vám oznamujeme, že dne
31. 8. 2005 zemřel pan Oldřich Dus a dne 26. 9. 2005
zemřel dlouholetý občan Nučic pan František Jeřábek.
Čest jejich památce.
Upozorňujeme, že odpovědi musí být opatřeny soutěžním kupónem, jinak nebudou do slosování zařazeny.
Teď se ale pustíme do luštění dalšího soutěžního
úkolu.
Redakční rada
Nučického zpravodaje
přeje všem čtenářům
veselé Vánoce
a šťastný nový rok.
24
•
Varuj se specializace: jestliže se jednou osvědčíš v úloze ukřivděného, nikdy už (pokračování výroku
W. L. Brudzińského nadete v tajence).
Nápověda: ŠA, APAL, NDAI
MPZ
ANGLICKY PENŽNÍ
POUKÁZKA
JAMAJKY
NEBO
PRÁCE
ODDLENÍ
NEMOCNICE
STAROECKÝ
BAJKÁ
SKÁCENÁ
ÁST
SPORÁKU
SLOUŽÍCÍ
K PEENÍ
ZKR.
LIBERECKÝCH
VÝSTAVNÍCH
TRH
ADRESNÍ
ZKRATKA
MEZINÁRODNÍ
KÓD
SRÍ LANKY
SETINA
HEKTARU
CITOSLOVCE
ZAVRENÍ
TÁTA
PÍSMENO
M
PLETENÁ
ÁST
OBLEENÍ
ZNAKA
VYSAVA
MILO
VODNÍ
KVTINY
E
UBYTOVÁNÍ
NA VOD
ZAKIKNUTÝ
LOVK
ŽENSKÉ
JMÉNO
LETNA
BELGICKÁ
ÍNSKÉ
ETNIKUM
NMECKY
DDEEK
CITOSLOVCE
SYENÍ
DRUHÉ
TRÁVY
SVAZEK
KOST
V
HRUDNÍKU
ZBABLEC
RADA OBRANY
S TÁTU
(ZKR.)
TŽKOST
OTISK
BÝVALÝ
RUSKÝ
PANOVNÍK
VOLIÉRA
CHEM.
ZN.
NIELSBOHRIA
CHVÁSTAL
OPORA
ESKÝ
DIVADELNÍ
KRITIK
2. díl
tajenky
CIGARETA
(SLANGOV)
SPZ
ROKYCAN
INICIÁLY
PILAROVÉ
KONTRABAS
ÚKAZY
ZKRATKA
ITALSKÉ
MNY
NOCLEHY
HOROLEZC
BABYLÓNSKÝ
BH MORU
A ZKÁZY
DVOJKOVÉ
ÍSLICE
KAZY
VE DEV
KOREJSKÁ
DYNASTIE
MALÁ
EDITA
NEVLASTNITI
OSETÍ
OHONY
HLAVNÍ
MSTO
NORSKA
ZDNÍ
SLOVENSKY
JISKRA
ANGLICKÝ
DUB
INICIÁLY
SPISOV.
OSTROVSKÉHO
TEN I
ONEN
SPZ
ZNOJMO
VLNNÁ
LÁTKA
SE
SMYKAMI
ESKÝ
ELEKTROTECHNIK
CHEM.
ZN. INDIA
MO
POLOTUHÁ
HMOTA
NA PEIVO
MPZ
KONGA
DOMÁCKY AUTOMOB.
JOSEF
ZNAKA
PÍSEMNÉ
OSVDENÍ
OBUV
(NÁ.)
SLONÍ
ZUB
KOKRŠPANL
SYN
ADAMA
A EVY
MLÁD
KAVKY
SPZ
OSTRAVA
SPZ
LIBEREC
ZDRHOVADLO
NELÍTOSTNÁ
ZESÍLENÝ
ZÁPOR
DRAŽBA
CÍRKEVNÍ
ZKR.
UKLIDNIT
ANGLICKÝ
SOUHLAS
ZNENADÁNÍ
VYHLÉDNOUT
(DTSKY)
REAKCE
SLOVENSKÁ
PEDLOŽKA
VELMI
KRÁTKÉ
VLNY
ANGLICKY
HAVRAN
RUEJ
TYP (ZAST.)
LATINSKY
Z
ESPERANTSKY
VLK
LESY
SPZ
PRAHY
PROUTNÉ
NÁDOBY
MUŽSKÉ
JMÉNO
1. díl
tajenky
PÍSMENO
L
BOXERSKÁ
PORÁŽKA
MOSKÝ
KORÝŠ
3. díl
tajenky
NMECKÝ
LEN
URITÝ
SPZ
OSTRAVY
ÍMSKY
999
AVŠAK
PARK
MAJÍCÍ
VELKÉ
UŠI
SBOR
MINISTR
ADOVÁ
URITÁ
ÍSLOVKA
OZNAENÍ
S. LETADEL
SPZ PLZE
DRUHY
NÁPOJ
OMÁMENO
BLOK
STÁT
RUSKÝ
REVOLUCIONÁ
ESKÝ
KERAMIK
OSTROV V
ŠALAMOUNOVÝCH
OSTROVECH
•
25
Tiskárna
Gemmapress, spol. s r.o.
nabízí tisk
letáků, brožur, vizitek, tiskopisů
a dalších tiskovin dle vašich požadavků
Kubrova 27, 252 16 Nučice
Tel.: 311 670 872, 737 239 555
E-mail: [email protected]
www.gemmapress.cz
26
•
Kaufland, provozovatel velkoplošných hypermarket se širokou
nabídkou potravináského i nepotravináského zboží
za nejvýhodnjší cenové nabídky.
Pro filiálku Praha Stodlky hledáme :
- vedoucí smny pokladen
- specialisty pro prodej ovoce, zeleniny
- pokladní, prodavae /ky i na zkrácené pracovní úvazky
- hlavní pokladní, pokladní zamené na kontrolu cen
- spolupracovníky úklidu a zabezpeení
Nabízíme práci v mladém a cílevdomém kolektivu s možností
profesionálního rstu v rámci velké spolenosti, odpovídající mzdové
ohodnocení a nadstandardní sociální výhody, pro nevyuené
dkladné proškolení.
Požadujeme: asovou flexibilitu, bezúhonnost, vyuení v oboru
a praxe vítána.
Žádáme uchazee , aby se v pípad zájmu dostavili každý všední den
od 8:00 do 14:00 hod. na adresu: Kaufland R v.o.s., Pod Hranicí
1304/17, Praha 5 – Stodlky.
•
27
INZERCE
Klimatizace za zvýhodněnou
cenu 15.000 Kč
Allianz poji‰Èovna, a.s.
PETR DVO¤ÁK
Beroun, Wagnerovo nám. 970
Vítejte v regionu s levnûj‰ím
povinn˘m ruãením
POVINNÉ RUâENÍ 2006
Základní limit 18/35 mil. Kã (bez bonusÛ)
-
obsah
obsah
obsah
obsah
obsah
do 1000 ccm
1001-1350 ccm
1351-1850 ccm
1851-2500 ccm
nad 2500 ccm
- 2
- 3
- 5
- 8
- 11
928
615
120
092
454
Kã
Kã
Kã
Kã
Kã
* ceny bez DPH
Ocenění pro každou firmu.
Mercedes-Benz Vito - Van of the Year 2005.
SLEVY - bonus od jin˘ch poji‰Èoven
- 10% na firemní vozidlo
- 10% od 40 let vûku
Provozní doba kanceláﬁe
Dodávka roku 2005
záruka 2 + 1 rok
klimatizace za 15.000 Kč*
pohon 4 x 4
výhodný leasing
celopozinkovaná
karoserie
Nejlepší může být jen jeden. Tento rok získalo
titul “Van of the Year” Vito. Díky mimořádné variabilitě,
pokročilé bezpečnostní výbavě, hospodárnosti a vyso-
PO - PÁ 8.30–12.00 hod., 13.00–17.30 hod.
Tel.: 311 622 469, mobil: 603 441 841
E-mail: [email protected]
kému komfortu měla porota rozhodování jednoduché.
V sériové výbavě ESP®, BAS, ABS a ASR,
airbag, elektronický bezpečnostní klíč a další.
Cena již od 465.000 Kč.*
Výhodný Mercedes-Benz Leasing s prodlouženou
zárukou 2+1 rok (celkem 3 roky nebo 100.000 km).
Pohon všech kol 4 x 4 k objednání již tuto zimu.
M 3000, a. s., Šaldova 36, 186 00 Praha 8 – Karlín,
tel.: 222 896 111, www.m3000as.cz, e-mail: [email protected]
Vito M3000 Nucice 1
14.10.2005 15:35:12
ZAHRADNICTVÍ KRÁL A KURZ
Kolovečská 1938, Praha 5, 155 00
tel.: 235 090 050
Po – Pá 900 – 1800, So 800 – 1200
široký sortiment okrasných dřevin vánoční stromky
kontejnrové i řezané adventní věnce i svícny
velký výběr vánočních ozdob hnojiva, přípravky
k ochraně rostlin květináče, truhlíky, keramika
zem, substráty
Inzeráty přijímá pracovnice obecního úřadu a budou zveřejňovány za tyto poplatky:
inzerce občanů (nabídka, koupě, prodej, apod.) 20,- Kč, inzerce podnikatelů 100,- Kč za podaný inzerát.
Inzerce nabídky volných pracovních míst je zveřejňována zdarma.
NUČICKÝ ZPRAVODAJ vydává obec Nučice
Řídí redakční rada ve složení: A. Arnold, L. Kříž, D. Venclík, Ing. Věra Procházková, D. Mrňa – tel. 311 670 123. Nevyžádané
příspěvky a fotograﬁe se nevracejí. Tiskne: Gemmapress, Kubrova 27, Nučice.
28
Povoleno Ministerstvem kultury, MK ČR E 12549, z 19. 7. 2001
•

Nučický zpravodaj 53 12_2005.indd

Transkript

Podobné dokumenty

Nučický zpravodaj 85 září 2013

NZ 78 prosinec 2011

č. 90 - Nučice