ODŮVODNĚNÍ

Transkript

ODŮVODNĚNÍ

III. Územní plán
Znojmo
ODŮVODNĚNÍ – Textová část
Brno
5 / 2014
Územní plán je spolufinancován Evropskou unií v rámci Integrovaného operačního programu,
oblast intervence 5.3 Modernizace a rozvoj systémů tvorby územních politik,
podporovaná aktivita 5.3. b) Podpora tvorby a aktualizace územních plánů obcí s ohledem na udržitelný rozvoj.
OBJEDNATEL
Město Znojmo
POŘIZOVATEL
Městský úřad Znojmo
ZPRACOVATEL
Arch.Design, s.r.o.
Obroková 1/12, 669 22 Znojmo
Obroková 1/12, 669 22 Znojmo
Odbor výstavby, oddělení územního plánování
Sochorova 23, 616 00 Brno
Zodpovědný projektant
Ing. arch. Anna Kolegarová
Digitalizace a technické práce
Mgr. Ondřej Hrejsemnou
Specializace
Firma
Doprava
Vodní hospodářství
Ing. Adolf Jebavý, ADOS
Ing. Adolf Jebavý
AGERIS s.r.o.
RNDr. Jiří Kocián
AGERIS s.r.o.
Svatava Poláková
Atelier FONTES, s.r.o.
Ing. Olga Veselá
Ing. Marieta Vašinová
Zásobování plynem
Ing. Marieta Vašinová
Elektrická energie, spoje
Ing. Jaroslav Opat
Kontroloval
Ekologie a životní prostředí
Ochrana ZPF a PUPFL
Vodní hospodářství krajiny
Ing. arch. Radoslav Novotný
Zodpovědný projektant
OBSAH DOKUMENTACE
I.
Územní plán Znojmo, textová část
II.
Územní plán Znojmo, grafická část
1.
Základní členění území
2.1.
Hlavní výkres
2.2.
Doprava
2.3.
Zásobování vodou, odkanalizování
2.4.
Zásobování elektrickou energií a plynem, spoje
3.
Veřejně prospěšné stavby
4.
Prostorové uspořádání sídla a krajiny
III.
Územní plán Znojmo - odůvodnění, textová část
IV.
Územní plán Znojmo - odůvodnění, grafická část
O.1.
Koordinační výkres
O.2.
Širší vztahy
O.3.
Zábor zemědělského půdního fondu
V.
Územní plán Znojmo - odůvodnění, rozhodnutí o námitkách a vyhodnocení připomínek
1 : 5 000
1 : 5 000
1 : 5 000
1 : 5 000
1 : 5 000
1 : 5 000
1 : 25 000
1 : 5 000
1 : 25 000
1 : 5 000
II. Územní plán Znojmo - odůvodnění
Návrh
OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI II. ODŮVODNĚNÍ:
1. POSTUP POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ZNOJMO ................................................................................... 4
2. VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ..................................................................................... 7
2.1. Přezkoumání souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací
vydanou krajem ................................................................................................................................... 7
2.2. Přezkoumání souladu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu
architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu
nezastavěného území .......................................................................................................................... 9
2.3. Přezkoumání souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních
předpisů ................................................................................................................................................ 9
2.4. Přezkoumání souladu s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky
dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení
rozporů.................................................................................................................................................. 9
3. ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ ................................................ 19
3.1. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných
nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí ................................... 19
3.2. Vyhodnocení vlivu územního plánu Znojmo na území NATURA 2000 ........................................ 20
3.3. Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území - ZÁVĚR ................................... 21
4. STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE §50 ODST. 5 STAVEBNÍHO ZÁKONA .......................... 22
5. SDĚLENÍ, JAK BYLO STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE §50 ODST. 5
STAVEBNÍHO ZÁKONA ZOHLEDNĚNO................................................................................................ 24
6. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ .................................................................................. 25
6.1. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení – urbanistická koncepce .............................................. 26
6.2. Prostorová koncepce ........................................................................................................................ 26
6.3. Odůvodnění stanovení ploch s jiným způsobem využití, než je stanoveno ve vyhlášce
o obecných požadavcích na využívání území, ............................................................................... 31
6.4. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení – koncepce uspořádání krajiny ................................... 32
6.5. Koncepce veřejné infrastruktury ..................................................................................................... 46
6.6. Vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby ........................................................................ 77
6.7. Vymezení ploch a koridorů pro veřejně prospěšné stavby a pro veřejně prospěšná
opatření ............................................................................................................................................... 77
6.8. Vymezení ploch územních rezerv .................................................................................................... 78
7. VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY
VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH ................................................................................................ 78
8. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ
V ÚZEMÍ ................................................................................................................................................... 80
8.1. Širší vztahy ......................................................................................................................................... 80
9. VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ A SOULADU S POKYNY PRO
ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU ZNOJMO ....................................................................... 81
9.1. VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ ........................................................................... 81
9.2. VYHODNOCENÍ SOULADU S POKYNY PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU
ZNOJMO ............................................................................................................................................. 83
10. VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH
ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ODŮVODNĚNÍ POTŘEBY JEJICH VYMEZENÍ............................................ 88
11. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA
ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND (ZPF) A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA
(PUPFL) .................................................................................................................................................... 89
11.1. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond... 89
11.2. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na pozemky určené
k plnění funkcí lesa............................................................................................................................ 95
12. ZKRATKY, SLOVNÍČEK ............................................................................................................................ 98
12.1. Seznam zkratek použitých v textu ................................................................................................... 98
12.2. Slovníček vybraných pojmů použitých v textu .............................................................................. 99
© Arch.Design, s.r.o., Sochorova 23, 616 00 Brno
Strana 1
Návrh
II. Územní plán Znojmo - Odůvodnění
OBSAH TABULKOVÉ ČÁSTI:
1.
Bilance ploch s rozdílným způsobem využití
ZPF 1
Struktura půdního fondu (ha)
ZPF 2
Struktura půdního fondu (%)
ZPF 3
Zábor ZPF
Strana 2
Návrh
Strana 3
Návrh
1.
POSTUP POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ZNOJMO
Rozhodnutí o pořízení územního plánu:
O pořízení nového územního plánu pro město Znojmo rozhodlo Zastupitelstvo města Znojma na svém
zasedání dne 23. 6. 2009 usnesením č. 91/2009.
Pořizovatelem je v souladu s § 6 odst.1 písm.c) Městský úřad Znojmo, oddělení územního plánování.
Zastupitelem určeným pro spolupráci s pořizovatelem jmenovalo Zastupitelstvo města Znojma dne 16. 4.
2010 usnesením č.16/2010 PhDr. Jiří Kacetla, v období od 15. 12. 2010 do 22. 10. 2013 byli touto funkcí
pověřeni 3 zastupitelé (starosta města Ing. Vlastimil Gabrhel, člen rady města MUDr. Miroslav Kavka a člen
zastupitelstva PhDr. Jiří Kacetl). Usnesením č. 120/2013 ze dne 22. 10. 2013 bylo toto pověření zrušeno a
určeným zastupitelem pro spolupráci s pořizovatelem byl jmenován starosta města Ing. Vlastimil Gabrhel.
Zadání:
Zadání územního plánu zpracoval pořizovatel po několika pracovních jednáních se zástupci města Znojma,
obsah odpovídá příloze č. 6 vyhlášky č.500/2006, o územně analytických podkladech, územně plánovací
dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti v aktuálně platném znění. Návrh zadání byl
vystaven k veřejnému nahlédnutí v termínu od 11. 10. 2009 do 13. 11. 2009. Do 13. 11. 2009 mohl každý
uplatnit u pořizovatele písemné připomínky. Dotčeným orgánům a sousedním obcím byl návrh zadání zaslán
jednotlivě. Ty mohly uplatnit své požadavky a podněty nejpozději do 30 dnů ode dne obdržení návrhu
zadání. Doručené požadavky a podněty pořizovatel společně s určeným zastupitelem vyhodnotil, zadání
upravil a předložil Zastupitelstvu města Znojma ke schválení. Zadání územního plánu Znojmo bylo
schváleno dne 15. 12. 2009 usnesením č. 108/2009, bod č. 5624. V zadání bylo stanoveno, že je třeba
vyhodnotit vliv ÚP na udržitelný rozvoj území. A to ze dvou důvodů: 1) nelze vyloučit významný vliv na
evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast, 2) územní plán může mít vliv na životní prostředí.
Koncept:
V souladu se schváleným zadáním byl zpracován v průběhu roku 2010 koncept územního plánu a
Vyhodnocení vlivu územního plánu Znojma na udržitelný rozvoj území. Zpracovatelem územního plánu je
společnost Arch. Design, s.r.o., Sochorova 23, Brno, zodpovědný projektant Ing. arch. Anna Kolegarová,
zpracovatelem vyhodnocení Ing. Pavel Cetl s kolektivem.
Veřejné projednání konceptu územního plánu Znojmo bylo oznámeno veřejnou vyhláškou, která byla
vyvěšena na úřední desce Městského úřadu Znojmo a webových stránkách města Znojma dne 1. 8. 2011.
Dotčeným orgánům, vybraným organizacím, sousedním obcím, městu Znojmu a Krajskému úřadu
Jihomoravského kraje bylo oznámení o projednávání konceptu zasláno jednotlivě.
Koncept ÚP Znojmo byl vystaven k veřejnému nahlédnutí v době od 16. 8. 2011 do 22. 9. 2011 na
Městském úřadě ve Znojmě a na webových stránkách města. Veřejné projednání spojené s výkladem
projektanta se uskutečnilo dne 7. 9. 2011 v 16.00 hod v jednacím sále MěÚ Znojmo, náměstí Armády 8.
Ve stejné lhůtě bylo vystaveno a projednáváno Vyhodnocení vlivů územního plánu Znojmo na udržitelný
rozvoj území, obsahující vyhodnocení vlivů na území Natura 2000 a vyhodnocení vlivů na životní prostředí.
V zákonné lhůtě do 15 dnů ode dne veřejného projednání, tj. do 22. 9. 2011, doručilo svá stanoviska 13
dotčených orgánů. Správa Národního parku Podyjí a Ministerstvo kultury ČR si vyžádaly prodloužení
termínu do 22. 10. 2011. V zákonné lhůtě do 30 dnů ode dne veřejného jednání bylo doručeno stanovisko
nadřízeného orgánu územního plánování – odboru územního plánování a stavebního řádu Krajského úřadu
Jihomoravského kraje. Stanoviska Správy NP Podyjí, Ministerstva kultury ČR a odboru životního prostředí
Jihomoravského krajského úřadu byla dohodnuta v samostatných jednáních.
V zákonné lhůtě uplatnily své připomínky také některé organizace hájící veřejné zájmy a orgány veřejné
správy, které nejsou z hlediska zákona oprávněny uplatňovat stanoviska (7 podání).
Ze strany veřejnosti bylo v zákonné lhůtě doručeno 201 podání - námitek vlastníků a pozemků staveb
dotčených řešením konceptu územního plánu a připomínek veřejnosti.
Pořizovatel společně s určenými zastupiteli stanoviska, námitky a připomínky vyhodnotil a připravil Pokyny
pro zpracování návrhu územního plánu Znojmo.
Strana 4
Návrh
Tyto Pokyny byly schváleny na jednání Zastupitelstva města Znojma dne 21. 2. 2012.
Návrh územního plánu, společné jednání
Na základě schválených Pokynů pro zpracování návrhu územního plánu Znojmo zajistil pořizovatel
zpracování návrhu územního plánu. Návrh územního plánu byl dokončen v červnu 2012. Úpravu si vyžádalo
i Vyhodnocení vlivu územního plánu na udržitelný rozvoj území. Následně pořizovatel oznámil podle § 50
aktuálně platného stavebního zákona dotčeným orgánům, sousedním obcím, městu Znojmu, Krajskému
úřadu Jihomoravského kraje a vybraným organizacím dotčeným řešením územního plánu společné jednání:
uskutečnilo se dne 31. 10. 2012 na Městském úřadě ve Znojmě. Dotčené orgány byly vyzvány k uplatnění
stanoviska ve lhůtě do 30. 11. 2012. Odbor životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje,
Ministerstvo kultury ČR a Správa Národního parku Podyjí využily zákonné možnosti a požádaly o
prodloužení lhůty pro uplatnění stanoviska do 13. 12. 2012 (KrÚ JMK) respektive o 30 dnů (MK ČR a SNP
Podyjí).
Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor životního prostředí, uplatil ve svém stanovisku č.j. JMK
138371/2012 ze dne 11. 12. 2012 k návrhu územního plánu Znojmo z hlediska zákona č.334/1992 Sb., o
ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů nesouhlasné stanovisko k plochám Z8
a Z20.3. Nesouhlasné stanovisko k ploše Z8 (plocha sportu o výměře 10,12 ha vymezená uprostřed polí na
k.ú. Přímětice) pořizovatel respektoval.
V případě plochy Z20.3 požádal o přehodnocení nesouhlasného stanoviska. Žádost o přehodnocení
stanoviska byla doplněna podrobným zdůvodněním potřeby takové plochy. Na základě této žádosti dotčený
orgán své stanovisko přehodnotil a uplatnil k ploše Z20.3 souhlasné stanovisko.
Další doplnění uvedeného stanoviska se uskutečnilo na základě žádosti pořizovatele, když bylo při přípravě
návrhu ÚP k veřejnému projednání zjištěno, že v návrhu není vymezena návrhová plocha bydlení ve
východní části k.ú. Přímětice, respektive je vymezena pouze jako rezerva. Vzhledem k tomu, že v konceptu
byla tato plocha o výměře 12,77 ha vymezena jako návrhová (byla převzata v plném rozsahu z platného
územního plánu) a součástí této plochy je pozemek, který město získalo bezúplatně od Pozemkového fondu
ČR právě proto, že je součástí ploch bydlení, požádal pořizovatel o stanovisko orgánu ochrany ZPF k jejímu
dodatečnému doplnění do návrhu. Dotčený orgán vyhodnotil tento požadavek jako oprávněný a ke
jmenované ploše vydal souhlasné stanovisko.
Vypořádání požadavků vyplývajících ze stanoviska Správy NP Podyjí (č.j. NPP 1430/2012 ze dne 21. 12.
2012) bylo dohodnuto na jednáních mezi pořizovatelem a zástupci Správy, dohoda byla písemně potvrzena
dne 17. 4. 2013.
K vypořádání požadavků vyplývajících ze stanoviska odboru dopravy Krajského úřadu Jihomoravského kraje
se uskutečnilo samostatné jednání za účasti odboru dopravy projektanta a pořizovatele dne 7. 3. 2013.
Stanoviska ostatních dotčených orgánů byla souhlasná, případně z nich vyplývaly takové požadavky, které
bylo možné zohlednit při úpravě dokumentace návrhu ÚP pro veřejné jednání.
Začátkem roku 2013 vešla v platnost novela stavebního zákona, podle níž bylo třeba doplnit společné
jednání tzv. doručením územního plánu veřejnou vyhláškou. Jedná se o zpřístupnění návrhu územního
plánu veřejnosti. To se uskutečnilo v termínu od 7. 6. 2013 do 22. 7. 2013. V tomto termínu mohl každý
podat k návrhu územního plánu a k jeho vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území písemnou připomínku.
Ve stanoveném termínu bylo doručeno celkem 24 připomínek, většinou obsahovaly požadavek na zařazení
konkrétních pozemků do zastavitelných ploch. Nejobsáhlejší jsou připomínky občanských sdružení Obchvat
a "Občané za ochranu kvality bydlení v Brně-Kníničkách, Rozdrojovicích a Jinačovicích“, PhDr. Michala
Straky a Mgr. Lenky Polákové, které zpochybňují především vymezení ploch pro stavby nadmístního
významu, a to zejména přeložky silnice I/38.
Stanovisko krajského úřadu podle odst. 7 § 50
Dopisem č.j. MUZN 47220/2013 ze dne 25. 7. 2013 požádal pořizovatel KrÚ JmK, odbor územního
plánování a stavebního řádu o stanovisko podle § 50 odst. 7. Krajský úřad reagoval stanoviskem č.j. JMK
86243/2013 ze dne 22. 8. 2013, ve kterém vyhodnotil, že návrh územního plánu zajišťuje koordinaci
využívání území s ohledem na širší územní vztahy a je v souladu s politikou územního rozvoje ČR 2008
vydanou vládou České republiky usnesením č. 929 dne 20. 7. 2009. Dále krajský úřad konstatuje, že Zásady
územního rozvoje Jihomoravského kraje byly zrušeny rozsudkem Nejvyššího správního soudu dne 31. 6.
2012.
Strana 5
Návrh
Stanovisko krajského úřadu podle odst. 5 § 50
Dopisem č.j. MUZN 47220/2013 ze dne 25. 7. 2013 požádal pořizovatel v souladu s § 50 odst. 5 stavebního
zákona KrÚ JmK, odbor životního prostředí o vydání stanoviska k vyhodnocení vlivu územního plánu
Znojmo na životní prostředí podle § 10g a 10i zákona 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí.
Žádost byla doplněna stanovisky a připomínkami uplatněnými v rámci společného jednání. Krajský úřad po
prodloužení lhůty toto stanovisko vydal dne 25. 7. 2013 pod č.j. JMK 86244/2013. Požadavky uvedené
v tomto stanovisku byly z větší části zohledněny při úpravě návrhu pro veřejné projednání (podrobněji
kapitola 5. Odůvodnění).
Návrh územního plánu byl v souladu s výsledky společného jednání upraven, upraveno a doplněno bylo i
Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území.
Řízení o uzemním plánu
Upravený návrh územního plánu společně s vyhodnocením vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území
a oznámení o konání veřejného projednání byly doručeny veřejnou vyhláškou. Veřejná vyhláška byla
vyvěšena na úřední desce Městského úřadu Znojmo klasické i elektronické dne 15. 11. 2013. Dotčené
orgány, krajský úřad a sousední obce byly o veřejném projednání informovány doporučeným dopisem.
Veřejné projednání se uskutečnilo 18. 12. 2013 v 16:00 hod. v jednacím sále Městského úřadu Znojmo na
náměstí Armády. Za město Znojmo se jednání zúčastnili Ing. Vlastimil Gabrhel – starosta a určený
zastupitel, Ing. Zuzana Pastrňáková – tisková mluvčí, Ing.arch. Iveta Ludvíková - městský architekt, za
zpracovatele vedoucí projektant Ing.arch. Anna Kolegarová, dopravní specialista Ing. Adolf Jebavý a
zpracovatel vyhodnocení vlivů územního plánu Znojmo na udržitelný rozvoj území Ing. Pavel Cetl. Za
pořizovatele byli přítomní Ing. Karel Žampa, Ing.arch. Alena Kolmanová a vedoucí odboru výstavby MěÚ
Znojmo Jan Stavinoha. Z dotčených orgánů se jednání zúčastnili zástupci Správy Národního parku Podyjí,
Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje a zástupci památkové péče.
Veřejnost byla zastoupena cca 70 osobami, část z nich se zapsala do prezenční listiny.
V úvodu jednání byli přítomni seznámeni s postupem pořizování územního plánu Znojmo a byli poučeni o
tom, jakým způsobem a do kdy mohou podávat k návrhu ÚP připomínky a námitky. Poté projektant
prezentoval návrh územního plánu, v závěru jednání proběhla diskuze.
Záznam z jednání a prezenční listina jsou založeny v dokladové části pořizování ÚP.
Podání námitek a připomínek:
Ve stanoveném termínu, tj. do 27. 12. 2013, bylo pořizovateli doručeno 42 námitek a připomínek.
Pořizovatel ve spolupráci s pověřeným zastupitelem starostou Ing. Vlastimilem Gabrhelem vyhodnotil
výsledky projednávání a připravil návrh rozhodnutí o námitkách a návrh vyhodnocení připomínek. Návrhy
doručil dotčeným orgánům a Krajskému úřadu JMK s výzvou, aby k návrhům nejpozději do 30 dnů od
obdržení výzvy uplatnily stanovisko.
Tuto možnost využila Správa národního parku Podyjí a Krajská hygienická stanice JMK, z jejich stanovisek
vyplynul požadavek na úpravu respektive doplnění rozhodnutí o námitkách. Hasičský záchranný sbor JMK,
Obvodní báňský úřad a Státní energetická inspekce s návrhy rozhodnutí o námitkách souhlasily.
Rozhodnutí o námitkách a vyhodnocení připomínek je obsahem samostatné přílohy Odůvodnění.
Vydání územního plánu:
Pořizovatel ověřil, že je návrh územního plánu Znojmo v souladu
a) s politikou územního rozvoje
b) s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických
hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území,
c) s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů,
Strana 6
Návrh
d) s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních
předpisů
a předložil návrh územního plánu včetně jeho odůvodnění zastupitelstvu města Znojma. Zastupitelstvo návrh
územního plánu projednalo a dne……usnesením č. bod…. vydalo opatřením obecné povahy č……./2014
Územní plán Znojmo.
2.
VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
2.1.
PŘEZKOUMÁNÍ SOULADU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ
PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM
Řešené území nenáleží do žádné z rozvojových oblastí řešených politikou územního rozvoje ani neleží na
rozvojové ose.
Z Politiky územního rozvoje ČR 2008, schválené usnesením vlády ČR č. 929 ze dne 20. 7. 2009 vyplývá pro
řešené území vymezení dopravního koridoru kapacitní silnice S8 – jedná se o dopravní propojení ve směru
severozápad-jihovýchod s napojením na Rakousko (Havlíčkův Brod–Jihlava–Znojmo–Hatě–hranice
ČR/Rakousko - Wien). Územní plán vytváří územní podmínky pro tento dopravní koridor a na území města
jej zpřesňuje.
Na území České republiky jsou mimo stanovené specifické oblasti další území, vykazující relativně vyšší
míru problémů zejména z hlediska udržitelného rozvoje území. Patří mezi ně i Třebíčsko – Znojemsko a je
úkolem pro podrobnější územně plánovací dokumentaci upřesněná území vymezit jako nadmístní specifické
oblasti.
ÚP Znojma respektuje republikové priority pro zajištění udržitelného rozvoje území, uvedené v Politice
územního rozvoje České republiky 2008, schválené dne 20. 7. 2009. kap. 2.2:
(14) Chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického
dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny.
Urbanistická koncepce, vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby a koncepce uspořádání krajiny
jsou navrženy tak, aby byly chráněny a rozvíjeny přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území.
Respektování území městské památkové rezervace, areálu Národní kulturní památky Znojemská hradní
rotunda, ochranného pásma městské památkové rezervace
Zachování historického panoramatu města, vyhlídkových bodů a průhledů
Respektování jedinečného zasazení města do krajiny, Národní park Podyjí a údolí Dyje
Doplnění velkého zeleného prstence – údolí Gránického potoka, Lesky, Léry, údolí Dyje a ochrana
malého zeleného prstence vně hradeb historického jádra
(15) Předcházet při změnách nebo vytváření urbánního prostředí prostorově sociální segregaci s negativními vlivy na sociální
soudržnost obyvatel.
Podmínky využití ploch s rozdílným způsobem využití umožňují žádoucí smíšenost funkcí tak, aby
nedocházelo k prostorové segregaci obyvatel a umístění občanské vybavenosti posiluje význam centra.
(16) Při stanovování způsobu využití území dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a
požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Při řešení ochrany hodnot území je nezbytné zohledňovat také
požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území, vhodná řešení hledat ve spolupráci s obyvateli
území i s jeho uživateli.
Koncepce rozvoje města sleduje komplexní řešení vycházející ze spolupráce se zástupci vedení města
a projednávání s obyvateli města.
(17) Vytvářet v území podmínky k odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn lokalizací zastavitelných ploch pro vytváření
pracovních příležitostí, zejména v regionech strukturálně postižených a hospodářsky slabých a napomoci tak řešení problémů v
těchto územích.
Strana 7
Návrh
Na území města jsou vymezeny nové plochy pro vytvoření pracovních příležitosti a umožněna přestavba
průmyslové zóny.
(18) Podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury.
Je respektován rozvoj částí Mramotice, Kasárna, Konice, Popice, Načeratice a Derflice jako samostatných
sídel a tím podpořen polycentrický rozvoj sídelní struktury.
(19) Stanovit podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajistit ochranu nezastavěného území. Vytvářet
předpoklady především pro nové využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a
jiného původu).
Bývalé průmyslové, zemědělské a vojenské areály bude možno na základě podmínek pro využití využívat
polyfunkčně a postupně je revitalizovat (Krystal park, průmyslová zóna).
(20) Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně
podporovat potřebná kompenzační opatření.
Nejsou navrženy takové rozvojové záměry, které by mohly významně ovlivnit charakter krajiny (viz
Vyhodnocení vlivů na životní prostředí, Ing. Cetl, 2013).
(22) Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika,
poznávací turistika), při zachování a rozvoji hodnot území.
Je navrženo doplnění velkého zeleného prstence – údolí Gránického potoka, Lesky, Léry, údolí Dyje
a doplnění lesa v Příměticích.
V územním plánu je navržena síť cyklistických a pěších stezek s návazností na značené a připravované
trasy v regionu.
(23) Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s
ohledem na prostupnost krajiny, dopravní a technickou infrastrukturu umísťovat s ohledem na minimalizaci fragmentace krajiny, je-li
to účelné do společných koridorů.
Dopravní a technická infrastruktura je umísťována s ohledem na minimalizaci fragmentace krajiny,
inženýrské sítě jsou v návrhu sdružovány do společných koridorů.
(24) Vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na
potřeby veřejné dopravy a požadavky ochrany veřejného zdraví, zejména uvnitř rozvojových oblastí a rozvojových os.
Pro zkvalitnění životního prostředí uvnitř města a dopravy ve směru Jihlava – Rakousko je respektována
přeložka silnice I/38, jejíž část už byla realizována. Pro zlepšení dostupnosti území bylo navrženo nové
dopravní propojení silnice III/3978 – Dobšická – Družstevní s napojením na Průmyslovou. Je navrženo
rozšíření ploch pro sportovní letiště a doprovodná zařízení.
(25) Vytvářet podmínky pro ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy,
sesuvy půdy, eroze atd.), zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování staveb a opatření na ochranu před
povodněmi a pro vymezení území určených k řízeným rozlivům povodní. Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích jen
ve výjimečných a zvlášť odůvodněných případech.
Na ochranu před povodněmi jsou navržena opatření na ochranu před povodněmi a vymezena území určená
k řízeným rozlivům povodní s funkcí zeleně.
V záplavových územích nejsou vymezeny nové zastavitelné plochy.
(31) Vytvářet územní podmínky pro rozvoj decentralizované, efektivní a bezpečné výroby energie z obnovitelných zdrojů, šetrné k
životnímu prostředí, s cílem minimalizace jejich negativních vlivů a rizik při respektování přednosti zajištění bezpečného zásobování
území energiemi.
Plochy pro fotovoltaické elektrárny byly schváleny již předchozími změnami územního plánu, žádné další
nebyly navrženy.
Zásady územního rozvoje JMK byly vydány na 25. zasedání Zastupitelstva Jihomoravského kraje
konaném dne 22. 9. 2011 a dne 21. 6. 2012 byly zrušeny rozsudkem Nejvyššího správního soudu.
V současné době neexistuje pro území obce žádná nadřazená dokumentace vydaná krajem.
Strana 8
2.2.
Návrh
PŘEZKOUMÁNÍ SOULADU S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, ZEJMÉNA S
POŽADAVKY NA OCHRANU ARCHITEKTONICKÝCH A URBANISTICKÝCH HODNOT V
ÚZEMÍ A POŽADAVKY NA OCHRANU NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ
Koncepce rozvoje města sleduje základní cíle územního plánování, které splňují podmínky udržitelného
rozvoje území, s vyváženým poměrem budoucího hospodářského rozvoje města a příznivého životního
prostředí.
Územní plán města navrhovaným řešením stabilizuje jeho charakteristické osídlení, nabízí plochy potřebné
k jeho rozvoji a současně řeší nové využití ploch určených k obnově.
V rámci ÚP je kladen důraz na ochranu a zachování urbanisticko-architektonických hodnot v území kromě
stanovení požadavků na prostorové uspořádání zástavby je požadováno, aby architektonickou část
projektové dokumentace nových staveb nebo rekonstrukce či dostavby stávajících staveb podléhajících
režimu státní památkové péče zpracovával pouze autorizovaný architekt.
V rámci nezastavěného území jsou v rámci využití ploch s rozdílným způsobem využití a ÚSES stanovena
pravidla pro ochranu přírodních hodnot a krajiny jako podstatné složky prostředí života obyvatel a základu
jejich totožnosti.
2.3.
PŘEZKOUMÁNÍ SOULADU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO
PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ
Územní plán je zpracován v souladu se zákonem 183/2006, Sb. Stavební zákon a jeho vyhláškami č.
500/2006 Sb., č. 501/2006 Sb. a ostatními právními předpisy, v rozsahu stanoveném přílohou č. 7 k
vyhlášce č. 500/2006 Sb., v platném znění.
2.4.
PŘEZKOUMÁNÍ SOULADU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE
STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ,
POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ
Návrh územního plánu je zpracován v souladu s požadavky zvláštních právních předpisů. Respektuje právní
předpisy o ochraně životního prostředí, o ochraně přírody a krajiny, o ochraně vod, ovzduší, zemědělského
půdního fondu, lesa, ložisek nerostných surovin, o ochraně veřejného zdraví. V souladu s platnými právními
předpisy řeší všechny druhy dopravy, energetiku, obranu státu, civilní a požární ochranu. V souladu se
zákonem o státní památkové péči chrání architektonické, urbanistické a archeologické dědictví.
Návrh územního plánu Znojmo je zpracován v souladu s Pokyny pro zpracování návrhu územního plánu
Znojmo, které připravil pořizovatel v součinnosti s určeným zastupitelem na základě výsledků projednání
konceptu územního plánu Znojmo. V Pokynech byly mimo jiné zohledněny požadavky uplatněné ve
stanoviscích dotčených orgánů, hájících zájmy vyplývající ze zvláštních předpisů.
Dotčené orgány měly možnost seznámit se s návrhem územního plánu a vyhodnocením jeho vlivu na
udržitelný rozvoj území ve společném jednání (SJ) podle § 50 SZ a dále při veřejném projednání (VJ) návrhu
územního plánu podle § 52 SZ. Tato jednání jim byla oznámena jednotlivě, současně byly pořizovatelem
vyzvány k uplatnění stanovisek k projednávanému návrhu. Dále měly dotčené orgány možnost uplatnit
stanovisko i k návrhu rozhodnutí o námitkách a návrhu vyhodnocení připomínek v souladu s § 53 odst.1 SZ
(NNP).
Mimo dotčených orgánů byly o projednávání návrhu územního plánu a vyhodnocení vlivu ÚP na udržitelný
rozvoj území informovány vybrané organizace se zájmy v řešeném území.
Strana 9
Návrh
Vyhodnocení stanovisek dotčených orgánů uplatněných ve společném jednání dle §50 SZ,
stanovisek uplatněných ve veřejném projednání dle §52 SZ a stanovisek uplatněných k návrhu
rozhodnutí o námitkách a vyhodnocení připomínek dle §53 SZ
Seznam dotčených orgánů
-Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje, územní odbor Znojmo, Pražská 83, Znojmo,
-Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje, územní pracoviště Znojmo, MUDr. J. Janského, Znojmo
-Krajská veterinární správa Jihomoravského kraje, inspektorát Znojmo, Přímětice 316, Znojmo
-Krajský úřad Jihomoravského kraje, Žerotínovo nám. 3/5, Brno
-Městský úřad Znojmo, odbor dopravy, nám. Armády 8, Znojmo
-Městský úřad Znojmo, odbor životního prostředí, nám. Armády 8, Znojmo
-Ministerstvo dopravy, odbor strategie, PO BOX 9, nábř. L. Svobody 12, Praha
-Ministerstvo průmyslu a obchodu, Na Františku 32, Praha 1
-Ministerstvo zemědělství, Pozemkový úřad Znojmo, nám. Armády 8, Znojmo
-Ministerstvo životního prostředí, odbor výkonu st. správy VII, Mezírka 1, Brno
-Ministerstvo životního prostředí, odbor obecné ochrany přírody, Vršovická 1442/65, Praha
-Ministerstvo kultury, Maltézské nám. 471/1, P.O.BOX 74, 118 11 Praha
-Ministerstvo obrany - Vojenská ubytovací a stavební správa, Svatoplukova 2687/84, Brno
-Správa Národního parku Podyjí, Na Vyhlídce, 669 02 Znojmo
-Státní energetická inspekce, územní inspektorát pro JMK, Opuštěná 4, Brno
-Obvodní báňský úřad, Cejl 13, Brno
Stanoviska uplatnily:
-Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje, územní odbor Znojmo, Pražská 83, Znojmo (k SJ č.j.
90170/2012 ze dne 26.10. 2012, NNP č.j. 30349/2014 ze dne 25. 4. 2014)
-Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje, územní pracoviště Znojmo, MUDr. J. Janského, Znojmo
(k SJ č.j. 100677/2012 ze dne 30. 11. 2012, k NNP č.j. 30513/2014 ze dne 28. 4. 2014 a č.j. 34378/2014
ze dne 14. 5. 2014)
-Krajský úřad Jihomoravského kraje, Žerotínovo nám. 3/5,Brno
-odbor dopravy (k SJ č.j. 103283/2012 ze dne 12. 12. 2012, k VJ č.j. 85932/2013 součást koordinovaného
stanoviska KrÚ)
-odbor životního prostředí (k SJ č.j. 103005/2012 ze dne 11. 12. 2012, č.j. 20566/2013 ze dne 2. 4. 2013
doplnění stanoviska – částečný souhlas, č.j. 29717/2013 ze dne 6. 5. 2013, k VJ č.j. 85932/2013 součást koordinovaného stanoviska KrÚ)
-Městský úřad Znojmo, odbor dopravy, nám. Armády 8, Znojmo, k SJ č.j. 100773/2012 ze dne 3. 12. 2012
-Ministerstvo dopravy ČR, odbor strategie, PO BOX 9, nábř. L. Svobody 12, Praha, č.j. k SJ 99449/2012 ze
dne 26. 11. 2012
-Ministerstvo průmyslu a obchodu, Na Františku 32, Praha 1, k SJ č.j. 88422/2012 ze dne 19. 10. 2013
-Ministerstvo zemědělství ČR, Pozemkový úřad Znojmo, nám. Armády 8, Znojmo, č.j. 95836/2012 ze dne
13. 11. 2012
-Ministerstvo životního prostředí, odbor výkonu st. správy VII, Mezírka 1, Brno
-Ministerstvo kultury ČR, Maltézské nám.471/1, P.O.BOX 74, 118 11 Praha, č.j. k SJ 105667/2012 ze dne
21. 12. 2012
-Ministerstvo obrany - Vojenská ubytovací a stavební správa, Svatoplukova 2687/84, Brno (k SJ č.j.
100344/2012 ze dne 29. 11. 2012)
-Správa Národního parku Podyjí, Na Vyhlídce, 669 02 Znojmo (k SJ č.j. 106093/2012 ze dne 28. 12. 2012,
k VJ č.j. 85792/2013 ze dne 20. 12. 2013, k NNP 31207/2014 ze dne 30. 4. 2014)
-Státní energetická inspekce, územní inspektorát pro JMK, Opuštěná 4, Brno, k SJ č.j. 99623/2012 ze dne
27. 11. 2012, k NNP č.j. 30301/2014 ze dne 25. 5. 2014)
-Obvodní báňský úřad, Cejl 13, Brno (SJ č.j. 88118/2012 ze dne 18. 10. 2012, VJ č.j. 84401/2013 ze dne 16.
12. 2013, NNP č.j.24052/2014 ze dne 3. 4. 2014)
Obsah doručených stanovisek
a) Stanoviska bez požadavků na další úpravy návrhu:
-Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje
-Ministerstvo průmyslu a obchodu
-Ministerstvo životního prostředí, odbor výkonu státní správy
-Státní energetická inspekce
-Obvodní báňský úřad
Strana 10
Návrh
-Krajský úřad JMK, odbor životního prostředí z hlediska zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a
krajiny, ve znění pozdějších předpisů
-Krajský úřad JMK, odbor životního prostředí z hlediska zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a
doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů
b) Stanoviska obsahují požadavky na úpravu nebo doplnění návrhu:
-Krajská hygienická stanice JMK
-Ministerstvo kultury ČR
-Ministerstvo dopravy ČR
-Ministerstvo obrany ČR
c) Stanoviska vyžadující projednání respektive dohodu:
-Krajský úřad JMK, odbor životního prostředí z hlediska zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně ZPF, ve
znění pozdějších předpisů
-Krajský úřad JMK, odbor dopravy
-Správa NP Podyjí
d) Stanovisko Krajského úřadu Jihomoravského kraje podle § 50 odst.7 SZ
Vyhodnocení doručených stanovisek
a) S ta n o vi ska b ez p ož ad avk ů na da lší ú pra v y
obsahují souhlas s návrhem územního plánu nebo takové informace, které projednávaný návrh již zahrnuje
b) St a no vi ska o b sa h uj íc í p ož ad av ky na ú pra v u n e b o d o pl n ě ní ná vr h u
Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje
Stanovisko uplatněné ve společném jednání
Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje se sídlem v Brně (dále také „KHS JmK“) jako dotčený
orgán ochrany veřejného zdraví příslušný dle ustanovení § 82 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně
veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále také „zákon
č. 258/2000 Sb.“), dle ustanovení § 82 odst. 2 písm. j) zákona č. 258/2000 Sb. a § 4 odst. 2 písm. b) a § 50
odst. 2, zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů
(dále také „stavební zákon“), v souladu s ustanovením § 2 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve
znění pozdějších předpisů (dále také „správní řád“), k návrhu územního plánu Znojmo uplatnila ve svém
stanovisku vzhledem k nutnosti eliminace resp. minimalizace potenciálních zdravotních rizik pro populaci
vystavenou rizikovým faktorům životních podmínek ve smyslu ustanovení § 2 odst. 2 s 3 zákona č. 258/2000
Sb. požadavky na doplnění podmínek u vymezených ploch přestavby a ploch dopravní infrastruktury
navrhovaných v blízkosti ploch bydlení takto:
u ploch přestavby:
nepřípustné jsou stavby, činnosti a zařízení, jejichž negativní účinky na veřejné zdraví překračují limity
stanovené v právních předpisech na úseku ochrany veřejného zdraví (vyloučení negativních účinků musí být
doloženo v navazujících řízeních). Při umisťování nových zdrojů hluku musí být u stávajících i navrhovaných,
resp. v územně plánovací dokumentaci vymezených, chráněných prostorách v navazujících řízení doloženo
nepřekročení hygienických limitů hluku
u ploch dopravní infrastruktury:
celková hluková zátěž na hranici funkční plochy nepřekročí hodnoty stanovených hygienických limitů hluku
pro chráněný venkovní prostor a chráněné venkovní prostory staveb. Hlukové zhodnocení bude doloženo v
navazujících řízeních.
Vyhodnocení stanoviska:
Požadavek je zohledněn při úpravách dokumentace před řízením o územním plánu. Jedná se pouze o
korekce podmínek využití v kapitole 3.4. Vymezení ploch přestavby a podkapitole 6.1. Plochy s rozdílným
Strana 11
Návrh
způsobem využití, Plochy dopravní infrastruktury, které neovlivnily předmět řešení a nevyvolaly potřebu
nového projednání.
Stanovisko uplatněné k návrhu rozhodnutí o námitkách a návrhu vyhodnocení připomínek
Pořizovatel na základě doručené námitky k návrhu ÚP navrhoval doplnit v části textu Plochy smíšené
výrobní - P jako podmíněně přípustné využití ubytování správce respektive přechodné ubytování
zaměstnanců s tím, že ve stávajících plochách výroby existuje, v souladu s platným ÚP několik zařízení pro
přechodné ubytování zaměstnanců nebo bydlení správce. Podle návrhu ÚP nejsou stavby takového druhu v
plochách výroby vyjmenovány jako přípustné. KHS s tímto návrhem souhlasí při doplnění podmíněné
využitelnosti takto:
U ploch smíšených výrobních, kde bude doplněno jako podmíněně přípustné využití ubytování správce
respektive přechodné ubytování zaměstnanců doplnit podmíněnou využitelnost těchto ploch:
- tento záměr lze realizovat pouze na základě dodržení hygienických limitů hluku k chráněnému vnitřnímu
prostoru staveb, tj. daného zařízení sloužícího pro přechodné ubytování zaměstnanců či tzv. byt služební
(majitele, popř. správce). Takové prostory nelze pronajímat k bydlení dalším osobám. Hlukové zhodnocení
bude doloženo v navazujících řízeních
- do ploch smíšených výrobních nelze umisťovat stavby definované v § 2 vyhl. 501/2006 Sb. o obecných
požadavcích na využívání území (ubytovny, koleje, svobodárny, internáty apod. vybavené pro poskytování
přechodného ubytování)
Požadavek je zohledněn při úpravách dokumentace před řízením o územním plánu. Jedná se pouze o
korekce podmínek využití v podkapitole 6.1. Plochy s rozdílným způsoben využití, Plochy smíšené výrobní,
které neovlivnily předmět řešení a nevyvolaly potřebu nového projednání.
Ministerstvo kultury
MK po posouzení z hledisek státní památkové péče, jako dotčený orgán zmocněný ustanovením § 26 odst.
2 písm. c) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s
ustanovením § 50 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon),
uplatnilo ve svém stanovisku k návrhu územního plánu následující požadavky:
1. Doplnit text v kapitole 1. Vymezení zastavěného území o výraz limitů takto:
Ve stabilizovaném území se za předpokladu respektování limitů a podmínek využití území a prostorového
uspořádání pro příslušný typ plochy připouští.
Požadavek odůvodňuje tím, že veškerá stavební činnost v památkově chráněném území, tj. i v území
památkové rezervace Znojmo, je limitována příslušným právním předpisem státní památkové péče, zde
Výnosem o prohlášení MPR Znojmo (zejména § 4 a 5). Tento limit je třeba respektovat jak při obnovách
stávajících objektů, tak i při realizaci nových stavebních záměrů.
2. U zastavitelné plochy č. 93 – přestavba areálu na veřejnou vybavenost- snížit výškovou hladinu nové
zástavby na 1. NP + podkroví (úroveň 1, výškové rozpětí 3 až 7 m) tak, aby dominantní stavbou v dané
lokalitě zůstal i nadále areál nemovitých kulturních památek Proboštství křížovníků s červenou hvězdou a
kostelem sv. Hippolyta, zapsaných v ÚSKP od roku 1958 pod číslem rejstř. 32603/7-6945.
3. Provést úpravu v kapitole 4. 3. 2. Statická doprava
Plocha D – blok ulic Lazebnická, V Jirchářích, Antonínská - funkční využití – dopravní infrastruktura.
Tuto plochu je třeba zařadit do ploch smíšených obytných stejně jako celé území MPR, tak jak to bylo
dohodnuto při projednávání konceptu.
Strana 12
Návrh
4. Vyznačit v koordinačním výkrese Ochranné pásmo rotundy sv. Kateřiny, určené Rozhodnutím ONV ve
Znojmě o vyhlášení ochranného pásma rotundy sv. Kateřiny ve Znojmě čj. 1/89 ze dne 15. 5. 1989.
Požadavky 1, 3 a 4 byly zohledněny při úpravách dokumentace před řízením o územním plánu. Jedná se o
takové korekce, které neovlivnily předmět řešení a nevyvolaly potřebu nového projednání. Požadavek 2 není
akceptován, stávající dochované objekty památkově chráněného areálu odpovídají výšce uvedené v návrhu
(výšková úroveň 2, tj. 3 až 10 m). Snížení výškové úrovně o jeden stupeň by fakticky znemožnilo jejich
rekonstrukci.
Stanovisko k veřejnému jednání ani stanovisko k návrhu rozhodnutí o námitkách a návrhu vyhodnocení
připomínek nebylo ze strany MK uplatněno.
Ministerstvo dopravy ČR (+ vyjádření Ředitelství silnic a dálnic ČR)
Ze stanoviska MD vyplývají následující požadavky:
1. U návrhových ploch B (plochy bydlení) a C (plochy smíšené obytné), které jsou v těsné blízkosti stávající
silnice I/38 nebo přeložky silnice I/38, podmínit funkční využití ploch zajištěním ochrany staveb / území, dle
Nařízení vlády č. 272/2011 O ochraně před nepříznivými účinky hluku a vibrací, Vyhlášky č. 268/2009 Sb. o
technických požadavcích na stavby, na náklady stavebníka / investora tak, aby vlastníku anebo správci
silnice I/38 nevznikla ani v budoucnu povinnost provádět dodatečná opatření ke zmírnění negativních vlivů
dopravy.
Požadavek je zohledněn v podkapitole 6.1. u ploch bydlení B ploch smíšených obytných C, Cm, Cv a ploch
dopravní infrastruktury D.
2.
V textové části zdůraznit, že případné vyznačení technického řešení v grafické části je pouze
schématem a může být změněno v dalších stupních projektové dokumentace
V grafické části ÚP byly vymezeny pouze plochy dopravy bez konkrétního řešení křižovatek, v textové části
v kapitole 4.3. Koncepce dopravní infastruktury je k tomu příslušný komentář.
3. Upravit části textu týkající se obchvatu, používat termín přeložka I/38, nečlenit na jednotlivé stavby, apod.
Požadavky na úpravu a doplnění textu byly do textu promítnuty. Text kapitoly Koncepce dopravní
infrastruktury je oproti návrhu ke společnému jednání výrazně upraven, a to jak s ohledem na stanovisko
Ministerstva dopravy respektive vyjádření ŘSD, tak na stanovisko odboru dopravy KrÚ Jm kraje a odboru
dopravy MěÚ Znojmo.
4. V kapitole 7.1. Veřejně prospěšné stavby dopravní infrastruktury všechny plochy potřebné pro přeložku
silnice I/38 zařadit do tabulky VPS pro dopravní infrastrukturu s možností vyvlastnění (tedy s možností
vyvlastnění, ne předkupního práva), kód VPS pro přeložku silnice I/38 použít pouze jeden. To znamená, že i
ve výkrese VPS bude plocha pro přeložku silnice I/38 a s ní související stavby označena jedním kódem a
nebude rozlišováno, zda-li požadovaná plocha je ve vlastnictví státu, města či soukromého vlastníka.
Vyznačit plochu VPS pro přeložku silnice I/38 souvisle bez vypuštění pozemků, které nemusí být
vyvlastňovány, protože plochy VPS jsou zařazeny do ploch "s možností" vyvlastnění. Z výčtu veřejně
prospěšných staveb dopravní infrastruktury vypustit VPS VR01, VR02 a VR03, neboť se jedná o retenční
prostor a plochu rozlivu. Zároveň jsou tyto VPS zařazeny v tabulce "Veřejně prospěšných opatření pro
snižování ohrožení území povodněmi s možností vyvlastnění", kam zřejmě patří
Strana 13
Návrh
Příslušné kapitoly výkresové i textové části jsou upraveny
5 . U ploch WD02 a WD03 navržených pro rozšíření letiště jednoznačně popsat, že se jedná pouze o plochy
pro rozšíření zázemí sportovního letiště, nikoliv o rozšíření letové dráhy letiště. Přeložka silnice I/38 se
nachází v blízkosti letiště a jakékoliv jeho rozšiřování povede i k rozšíření ochranného pásma letiště, které
může mít negativní vliv na plánovanou přeložku silnice I/38. Do územního plánu je třeba stanovit takové
podmínky, aby bylo možné i v budoucnosti oba záměry realizovat. Plochu WD20 pro truckcentrum
zapracovat jako podmínečně přípustnou s podmínkou její realizace až po vybudování přeložky silnice I/38.
Vyhodnocení stanoviska
Příslušné kapitoly výkresové i textové části jsou upraveny, v upraveném návrhu nejsou plochy pro rozšíření
letiště vedeny jako VPS, požadavek je vyřešen v podkapitole 6.1. Plochy dopravní infrastruktury
6. V grafické části ÚP ponechat označení stávající silnice I/38, kde bude vyznačena i šířka stávajícího
ochranného pásma.
Neuvádět výhledové značení silnic nebo značení typu III/XXX. V územním plánu je možné pouze napsat, že
po realizaci přeložky silnice I/38 bude stávající silnice I/38 zařazena do sítě krajských silnic. ŘSD ČR jako
majetkový správce silnice I/38 se bude i nadále vyjadřovat k možným připojením, ke změně šířky
ochranného pásma tj. k jeho zúžení je možné přistoupit až po vyřazení silnice I/38 ze sítě silnic I. třídy a
jejím přeřazení do sítě krajských silnic.
Šířka ochranného pásma je vyznačena v koordinačním výkrese. Po dohodě s orgány dopravy bude
výhledové zařazení silnic uvedeno v závorce, a to pouze v koordinačním výkrese. Ostatní je uvedeno
v textové části.
Požadavky Ministerstva dopravy byly zohledněny při úpravách dokumentace před řízením o územním plánu.
Jedná se o takové úpravy, které neovlivnily předmět řešení a nevyvolaly potřebu nového projednání.
Stanovisko k veřejnému jednání nebylo ze strany MD uplatněno, Ředitelství silnic a dálnic potvrdilo ve
vyjádření, že úpravy návrhu jsou zpracovány v souladu se záměry ŘSD.
Stanovisko k návrhu rozhodnutí o námitkách a návrhu vyhodnocení připomínek nebylo ze strany MK
uplatněno
Ministerstvo obrany ČR
Ministerstvo obrany ČR zastoupené Vojenskou ubytovací a stavební správou Brno (jako věcně a místně
příslušnou ve smyslu § 6, odst. 1, písmeno h) zákona č. 222/1999 Sb., uplatnilo svoje stanovisko ve smyslu
§ 175 zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a zákona
č.222/1999 Sb.o zajišťování obrany České republiky v platných zněních a v souladu s rezortními předpisy.
Ze stanoviska MO vyplynul požadavek, aby byly provedeny úpravy v příslušných kapitolách textové části (i
odůvodnění) a aby text zněl takto:
Do řešeného území zasahuje ochranné pásmo radiolokačního zařízení, které je nutno respektovat podle
ustanovení § 37 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb. O
živnostenském podnikání. V tomto území lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené stavby jen na
základě závazného stanoviska Ministerstva obrany, jehož jménem jedná VUSS Brno (dle ustanovení § 175
odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu) Jedná se o výstavbu (včetně
rekonstrukce a přestavby) větrných elektráren, výškových staveb, venkovního vedení vvn a vn,
základnových stanic mobilních operátorů. V tomto vymezeném území může být výstavba větrných
Strana 14
Návrh
elektráren, výškových staveb nad 30 m nad terénem a staveb tvořících dominanty v terénu výškově
omezena nebo zakázána.
Do řešeného území zasahuje vzdušný prostor pro létání v malých a přízemních výškách (dle ustanovení §
175 odst. 1zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu), který je nutno respektovat
podle ustanovení § 41 zákona č. 49/1997 Sb. o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č.455/1991
Sb. o živnostenském podnikání. V tomto vymezeném území lze vydat územní rozhodnutí a povolit výstavbu
vysílačů, výškových staveb, staveb tvořících dominanty v terénu, větrných elektráren,výsadbu vzrostlé
zeleně (větrolamů, biokoridorů apod.) venkovního vedení vn a vvn (dle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č.
183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu) jen na základě závazného stanoviska Ministerstva
obrany, jehož jménem jedná VUSS Brno – viz ÚAP – jev 102.
V tomto vymezeném území může být výstavba větrných elektráren, výškových staveb nad 30 m a staveb
tvořících dominanty v terénu výškově omezena nebo zakázána. Z důvodu bezpečnosti letového provozu je
nezbytné projednat rovněž rozšíření stávajících nebo povolení nových těžebních prostorů.
Do řešeného území zasahuje zájmové území elektronického komunikačního zařízení Ministerstva obrany na
stanovišti Božice (dle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č.183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním
řádu), které je nutno respektovat podle zákona č.222/1999 Sb. O zajišťování obrany ČR, zákona č. 127/2005
o elektronických komunikacích, zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č.
455/1991 Sb. O živnostenském podnikání:
Ve vymezeném území do 10 km od stanoviště lze vydat územní rozhodnutí a povolit výstavbu a rekonstrukci
výškových staveb, větrných elektráren, průmyslových zón a průmyslových staveb (výrobních hal, skladů, sil,
hangárů apod.), vedení vn a vvn, výkonných vysílačů, převaděčů, základnových stanic mobilních operátorů
a podobných technologií v celém kmitočtovém pásmu jen na základě závazného stanoviska Ministerstva
obrany, jehož jménem jedná VUSS Brno.
Umísťování všech uvedených staveb ve výše jmenovaných zájmových územích Ministerstva obrany ČR,
staveb vyšších než 30 m a staveb tvořících dominanty v terénu je třeba předem projednat s VUSS Brno.
Dále MO požaduje, aby vzhledem k tomu, že do správního území města nezasahuje koridor radioreléových
tras Ministerstva obrany bylo v textu (ve výrokové části i v odůvodnění) vypuštěno: „Vzhledem k tomu, že se
území nachází v zájmové oblasti AČR, musí být všechny stavby v tomto prostotu předem zaslány VUSS k
posouzení.“
Požadavky vyplývající ze stanoviska MO byly zohledněny v textové části územního plánu Znojmo v kapitole
4.4.6. Spoje zařízení a v textové části odůvodnění v kapitole 6.5.7. Spoje a kapitole 6.5.8. Požadavky na
ochranu státu při úpravách dokumentace před řízením o územním plánu. Jedná se takové úpravy, které
neovlivnily předmět řešení a nevyvolaly potřebu nového projednání. Odkaz na Vojenskou stavební a
ubytovací správu je nahrazen Agenturou hospodaření s nemovitým majetkem.
c) Stanoviska vyžadující doplňující projednání (dohodu)
Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor životního prostředí, orgán ochrany ZPF
Z hlediska zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů
uplatnil KrÚ k návrhovým plochám Z8 (lokalita 8) a Z20.3 (součást lokality 20), které tedy nebyly projednány
ve fázi konceptu, nesouhlasné stanovisko, neboť byl u těchto ploch shledán rozpor se základními zásadami
ochrany ZPF vyplývajícími z ust. § 4 zákona. Plocha Z8 s funkčním využitím sport je navržena bez jakékoliv
návaznosti na zastavěné území či plochu zastavitelnou, čímž se dostává do rozporu se zásadou co nejméně
narušovat organizaci a obhospodařování zemědělského půdního fondu. Tento rozpor dále umocňuje i
skutečnost, že je plocha Z8 z převážné části navržena na půdách II. třídy ochrany, tedy na půdách vysoce
chráněných, jen podmíněně odnímatelných a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně
zastavitelných. Plocha Z20.3 s funkčním využitím výroba a skladování je sice navržena v návaznosti na
stávající výrobní areál, avšak rovněž na zemědělských půdách II. třídy ochrany a ve zcela nevhodném tvaru,
kterým dochází k narušení organizace a obhospodařování zemědělského půdního fondu. V obou případech
nebyla prokázána potřeba navrhovaného nezemědělského využití takovéhoto rozsahu s ohledem na zájmy
ochrany zemědělského půdního fondu.
Strana 15
Návrh
S nesouhlasným stanoviskem k ploše Z8 se pořizovatel ztotožnil a plocha není do upraveného návrhu
zařazena.
V případě plochy Z20.3 požádal pořizovatel orgán ochrany ZPF o přehodnocení stanoviska s vysvětlením,
že plocha byla vymezena v návrhu územního plánu na základě požadavku firmy Pegas s.r.o., který byl
oficiálně uplatněn formou námitky v termínu projednávání konceptu územního plánu. Firma o vymezení
nových zastavitelných ploch v návaznosti na svůj výrobní areál žádala s tím, že zamýšlí svůj podnik dále
rozvíjet.
Při zpracování „Pokynů pro zpracování návrhu územního plánu Znojmo“ pořizovatel společně s pověřeným
zastupitelem požadavek firmy vyhodnotil jako opodstatněný se zdůvodněním, že firma je prosperujícím
výrobním podnikem, který počítá s dalším rozšířením a vytvořením nových pracovních míst. Ve Znojmě, kde
je trvale vysoká nezaměstnanost, jsou takové aktivity potřebné a město je podporuje. V pokynech bylo
uloženo prověřit možnost zařazení pozemků parc. č. 257, 256, 255/2, 255/1, 261/8, 261/82, 270/3, 269, 987
v k.ú. Přímětice do ploch smíšených výrobních. Zastupitelstvo města Znojma Pokyny v předloženém znění
schválilo a projektant požadavek zapracoval do návrhu územního plánu. Úkolem územního plánování je
dosažení vyváženého vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a
pro soudržnost společenství obyvatel. Největším problémem Znojemska je dlouhodobá nezaměstnanost.
Jediným nástrojem územního plánu, jak tento negativní jev eliminovat, je podpora rozvoje výrobních aktivit
vymezením vhodných ploch. Rozšíření plochy pro rozvoj výrobního závodu Pegas je takovým případem.
Orgán ochrany ZPF na základě žádosti pořizovatele a doplňujícího odůvodnění přehodnotil původně
uplatněné nesouhlasné stanovisko k ploše Z20.3 a vydal stanovisko souhlasné.
Další doplnění uvedeného stanoviska orgánu ochrany ZPF se uskutečnilo na základě žádosti pořizovatele,
když bylo při přípravě návrhu ÚP k veřejnému projednání zjištěno, že v návrhu není vymezena návrhová
plocha bydlení ve východní části k.ú. Přímětice, respektive že je vymezena pouze jako rezerva.
Vzhledem k tomu, že v konceptu byla tato plocha o výměře 12,77 ha vymezena jako návrhová (byla
převzata v plném rozsahu z platného územního plánu) a součástí této plochy je pozemek, který město
získalo bezúplatně od Pozemkového fondu ČR právě proto, že je součástí ploch bydlení, požádal pořizovatel
o stanovisko orgánu ochrany ZPF k jejímu dodatečnému doplnění do návrhu.
Dotčený orgán vyhodnotil tento požadavek jako oprávněný a ke jmenované ploše vydal souhlasné
stanovisko.
Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor dopravy
Ve svém stanovisku nesouhlasil s řešením silnic II. a III. třídy, požadoval provést úpravu grafické a textové
části.
1.Přeložka silnice II/408 v Příměticích bude vymezena koridorem o šířce min. 20 m (v úsecích mezi
stávajícími plochami bydlení je možno zúžit na 12m). V místě napojení silnic III/40831 a 40832 bude
vymezena plocha pro řešení oblouku silnice II/408 a napojení silnic podle norem ČSN 736102 a
736110. Plocha přeložky bude vedena jako územní rezerva. Po zprovoznění přeložky silnice I/38 lze
předpokládat pokles intenzit na silnici II/408. Plochy podél přeložky jsou navíc navrhovány k
obestavění bydlením. Případné vedení plochy jako návrhu by bylo tedy třeba řádně a odborně
odůvodnit a následně uvést ve VPS. Tato podmínka stanoviska ke konceptu nebyla splněna.
Přeložka je opět vedena jako návrh bez zařazení do VPS a bez jakéhokoliv odůvodnění. Stávající
plocha veřejného prostranství zřejmě neumožní normové řešení, zejména křižovatky se silnicemi
III/40831 a 40832. O nedůležitosti přeložky II/408 v Příměticích svědčí i to, že návrh ÚP silnici II/408
nenavrhuje ani zařadit do funkční skupiny B mezi sběrné a tedy dopravně významné komunikace
(viz dále).
2.Průjezdní úseky silnic II/413 a II/461 budou navrženy v celém rozsahu ve funkční skupině B - s
částečným omezením přímé obsluhy. Úsek silnice I/38 od napojení II/361 po napojení II/413
(Šatovská), pokud nebude po zprovoznění přeložky I/38 převeden do místních komunikací ale do
krajských, bude rovněž veden ve funkční skupině B. Ve všech případech se jedná o tahy krajského
významu (viz Generel krajských silnic JMK). Podle ČSN 736110 jsou silnice II. tř. v průjezdním
úseku zařazovány ve funkční skupině B (t.j. s částečným omezením obsluhy). Do funkční skupiny C
mohou být zařazeny jen v odůvodněných případech. U silnic II. tř. žádné odůvodnění k zařazení do
funkční skupiny C není uvedeno. Způsob dopravního napojení funkčních ploch podél silnic může
významně ovlivnit jejich využití či podmínky využití.
Strana 16
Návrh
3.U řešení silnic II. a III. tř. bude uvedeno řádné odůvodnění. V odůvodnění je z větší části opět jen
opsaný výrok bez zdůvodnění navrženého řešení.
4.Plochy, ve kterých je vedena stávající silnice II. nebo III. tř., budou mít podmíněno využití tak, že
nebude znemožněno vedení silnice v plynulé trase a to v průjezdním úseku silnice v šířce
odpovídající funkční skupině a zatížení silnice a mimo průjezdní úsek v souladu s Návrhovou
kategorizací krajských silnic JMK. Silnice pak mohou být upravovány ve stávajících šířkových
parametrech nebo v parametrech odpovídajících Návrhové kategorizaci krajských silnic JMK. Musí
být zajištěna průchodnost silnice územím v plochách, které případně umožňují i jiné využití. Silnice
pak mohou být šířkově upravovány ve stávajících parametrech nebo v parametrech odpovídajících
Návrhové kategorizaci krajských silnic JMK (www.kr-jihomoravsky.cz).
5. Stávající stav silnic II. a III. tř. bude zobrazen podle skutečnosti. Jako stávající stav silnice II. nebo III.
tř. je uveden v návrhu stávající průtah silnic I/38 a I/53. Části obchvatu I/38 jsou uváděny jako stav
silnice I. tř., ačkoliv nejsou takto zařazeny a ani takto nefungují. Vzhledem k nejasnému
prezentování stavu může dojít k pochybnostem o tom, kdo je dotčeným orgánem.
6.Bude upraveno řešení cyklistické dopravy. V kapitole 4.3.6. se uvádí "Dopravní koridory budou
realizovány přednostně v hlavním dopravním prostoru těchto ulic". Lze usuzovat, že dopravním
koridorem (aby text v bodě o cyklistické dopravě dával smysl) je míněna cyklostezka nebo
cyklotrasa. Na úrovni ÚP nelze závazně nařídit začlenění cyklistické komunikace do hlavního
dopravního prostoru průjezdního úseku silnice II. nebo III. tř. Naopak u sběrných komunikací (např.
II/361 ul. Přímětická by bylo vhodné je umisťovat mimo hlavní dopravní prostor.
7.U záměru "spojení silnice III/3978 – Dobšická – Družstevní s napojením na Průmyslovou" bude v textu
jednoznačně uvedeno, že se nejedná o silnici II. nebo III. tř. Z názvu Spojení silnice II/3978 –
Dobšická … to nelze jednoznačně vyvodit.
8.Podmínky pro rozhodování v území pro využití ploch přiléhajících k silnicím II. nebo III. třídy z hlediska
hlukové ochrany tak, jak jsou uvedeny v návrhu, nebudou oslabovány. Využití nových ploch
přiléhajících k silnicím II. nebo III. tř. musí být ošetřeno tak, aby nevznikaly nároky na omezování
provozu na silnicích. Návrhové plochy, ve kterých je přípustné realizovat chráněné prostory podle
zákona o ochraně veřejného zdraví, budou vymezovány mimo hluková pásma silnic II. a III. tř.,
případně budou navrhovány s podmíněně přípustným využitím tak, že bude v rámci využití plochy
prokázáno nepřekročení limitních hladin hluku pro chráněné prostory podle zákona o ochraně
veřejného zdraví
9.V dalších podmínkách pro rozhodování v území ÚP stanovuje: "Chráněné venkovní prostory,
chráněné venkovní prostory staveb a chráněné vnitřní prostory staveb specifikované ustanovením §
30 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb. budou situovány pouze v území, v němž hluková zátěž
nepřekračuje hygienické limity hluku, stanovené právními předpisy na úseku ochrany zdraví před
nepříznivými účinky hluku a vibrací". Princip této podmínky nebude měněn.
Jednotlivé požadavky byly projednány na jednáni dne 7. 3. 2013 za účasti zástupce odboru dopravy KrÚ,
projektanta, pořizovatele, byl dohodnut způsob jejich zpracování do návrhu územního plánu. Správnost
způsobu vypořádání požadavků v upraveném návrhu územního plánu k veřejnému projednání potvrdil odbor
dopravy ve svém stanovisku, které bylo součástí koordinovaného stanoviska uplatněného Krajským úřadem
Jihomoravského kraje ve veřejném projednání (č.j. JMK 129087/2013 ze dne 19. 12. 2013).
Správa Národního parku Podyjí
Správa Národního parku Podyjí (dále jen „Správa NP“) uplatnila svoje stanovisko jako věcně a místně
příslušný orgán ochrany přírody podle § 75 odst. 1 a § 78 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody
a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon č. 114/1992 Sb.“) ve společném jednání, ve
veřejném projednání i k návrhu rozhodnutí o námitkách a návrhu vyhodnocení připomínek .
Požadavky se týkají především ochrany krajinného rázu na území Národního parku Podyjí a jeho
ochranného pásma. Způsob vypořádání požadavků a připomínek vyplývajících ze stanoviska uplatněného
ve společném jednání byl dohodnut na jednáních mezi zástupci správy NP Podyjí a pořizovatelem a
písemně potvrzen den 17. 4. 2013. Písemná dohoda je založena v dokladové části pořizování územního
plánu.
Stanovisko uplatněné ve veřejném projednání a stanovisko uplatněné k návrhu rozhodnutí o námitkách a
vyhodnocení připomínek obsahovaly požadavky k částem řešení, které byly změněny od společného
jednání. Řešení těchto požadavků bylo dohodnuto na jednání mezi zástupci správy NP Podyjí a
pořizovatelem dne 2. 6. 2014.
Strana 17
Návrh
d) Stanovisko Krajského úřadu Jihomoravského kraje podle § 50 odst. 7 SZ
1.Krajský úřad jako nadřízený orgán územního plánování posoudil návrh územního plán z hlediska zajištění
koordinace využívání území s ohledem na širší územní vztahy a vyhodnotil, že návrh územního plánu
respektuje následující vazby:
-na obce těsně přiléhající k vlastnímu městu Znojmo a to Dobšice a Nový Šaldorf – Sedlešovice, které
navazují přímo svými zastavitelnými plochami na Znojmo, dále pak Suchohrdly a Kuchařovice.
-na silnici I/38, pro kterou je stanoven koridor v nové obchvatové trase navazující na obce Žerůtky u
Znojma a Citonice na severozápadě, Dobšice na severovýchodě a Chvalovice na jihu směrem na
Rakouské hranice. Koridor vychází z již z části rozestavěného obchvatu v souladu s platným územním
plánem města Znojma a obcí Dobšice, Kuchařovice, Nový Šaldorf – Sedlešovice a Suchohrdly.
-na železniční spojení, které je stabilizováno ve směru Okříšky severozápadním směrem, na Břeclav
východním směrem a na Vídeň směrem jižním.
-na stávající rozvodnu 110/22 kV pro Znojmo, která se nachází na k.ú. Suchohrdly. ÚP Znojmo navrhuje
vybudování nové transformovny 110/22 kV včetně napojení na síť 110 kV.
-na skupinový vodovod Znojmo, na který jsou napojené Znojmo, Dobšice, Kuchařovice, Nový Šaldorf –
Sedlešovice, Suchohrdly, Dyje, Chvalovice, Dyjákovičky, Hatě, Citonice, Bezkov, Kravsko, Plenkovice,
Hluboké Mašůvky a Žerůtky
-na kanalizační síť a čistírnu v Dobšicích, na kterou jsou přivedeny splaškové vody z celého správního
území města Znojma s výjimkou Načeratic a Derflic a z obcí Mašovice, Dobšice, Nový Šaldorf –
Sedlešovice, Plenkovice, Kravsko, Olbramkostel, Žerůtky, Kuchařovice a Suchohrdly.
-na vedení nadregionální úrovně územního systému ekologické stability (ÚSES). Jedním z důležitých
atributů funkčního ÚSES je spojitost jeho řešení bez ohledu na správní hranice obcí či jiných územně
správních jednotek. V ÚP Znojmo je zohledňována návaznost s aktuálně směrodatným řešením
ÚSES na území sousedních obcí, které je obsažené zejména v jejich územně plánovací dokumentaci
a případně i v dokumentaci komplexních pozemkových úprav. Část řešeného území spadá do
Národního parku Podyjí, který současně zahrnuje Ptačí oblast Podyjí a Evropsky významnou lokalitu
Podyjí. Další Evropsky významnou lokalitou zařazenou do soustavy NATURA 2000 je Načeratický
kopec.
2.Krajský úřad posoudil návrh územního plánu z hlediska souladu s politikou územního rozvoje. Politika
územního rozvoje České republiky 2008 (dále jen PÚR ČR 2008) byla vydána vládou České republiky
usnesením č. 929 ze dne 20. 07. 2009. Z PÚR ČR 2008 vyplývá pro řešené území ÚP Znojmo vymezení
dopravního koridoru kapacitní silnice S8 – jedná se o přeložku silnice I/38 a dopravní propojení ve směru
severozápad-jihovýchod s napojením na Rakousko (Havlíčkův Brod – Jihlava – Znojmo – Hatě – hranice
ČR/Rakousko – Wien) a splnění obecných republikových priorit územního plánování pro zajištění
udržitelného rozvoje území. Lze tedy konstatovat, že ÚP Znojmo je v souladu s PÚR ČR 2008.
3.Krajský úřad upozornil, že Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje (dále jen ZÚR JMK) byly
Zastupitelstvem Jihomoravského kraje vydány dne 22. 09. 2011 usnesením č. 1552/11/Z 25. Rozsudkem
Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 06. 2012, který nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení, bylo
opatření obecné povahy – ZÚR JMK – zrušeno.
4.Krajský úřad ve svém stanovisku nevyloučil, aby záležitosti nadmístního významu, které nejsou řešeny
zásadami územního rozvoje, byly z důvodů negativních vlivů přesahujících hranice správního území města
Znojma součástí územního plánu.
Podkladem pro vydání toho stanoviska byl návrh územního plánu, vyhodnocení vlivu územního plánu na
udržitelný rozvoj území, stanoviska a připomínky uplatněné ve společném jednání.
Závěr:
Z výše uvedeného vyplývá, že územní plán je v souladu s požadavky zvláštních právních předpisů a
se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních přepisů.
Strana 18
3.
Návrh
ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
Základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí
je doplněno z dokumentace vyhodnocení vlivu na životní prostředí, která je nedílnou součástí Územního
plánu Znojmo.
Posouzení vlivů na životní prostředí bylo zpracováno na základě závěru zjišťovacího řízení Krajského úřadu
Jihomoravského kraje, obsaženého ve Stanovisku k návrhu zadání „územního plánu města Znojma“, č.j.
JMK 141994/2009 ze dne 10. 11. 2009. Požadavek vyhodnocení dle § 45i vyplynula z vyjádření Správy
Národního parku Podyjí ze dne 5. 11. 2009 ( č.j. SZ NPP1318/2009/1, NPP 1318/2009).
Dokumentace Vyhodnocení vlivů územního plánu Znojmo na udržitelný rozvoj území dle zákona č. 100/2001
Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, byla zpracována řešitelským týmem pod vedením Ing. Pavla
Cetla, držitele autorizace k posuzování vlivů na životní prostředí.
Z provedeného vyhodnocení vyplývají následující opatření a závěry:
3.1.
POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO
KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH
ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
3.1.1.
VLIVY NA JEDNOTLIVÉ SLOŽKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ
Z hlediska socioekonomického je jasná potřeba dopravního napojení regionu na zbytek republiky a také na
Rakousko. Pokud se tento cíl zdaří je třeba, aby bylo město připraveno na odvedení tranzitní dopravy
z centra a z území s koncentrací obytné zástavby. Výrobní plochy by měly být dobře dopravně dostupné
a toto napojení by mělo být vedeno mimo obytnou zástavbu.
Tyto požadavky v rámci možností daných stávající zástavbou a tvarem terénu navrhovaný UP splňuje.
V rámci vyhodnocení vlivů na jednotlivé složky životního prostředí a veřejné zdraví nebyly zjištěny žádné
významně negativní vlivy, které by navržené řešení vylučovaly nebo vyžadovaly významnější kompenzační
opatření. Relativně vysoký podíl půd s vyšším stupněm ochrany dotčených posuzovaným návrhem logicky
vyplývá ze skutečnosti, že v řešeném území půdy s tímto stupněm ochrany převládají.
3.1.2.
NATURA 2000
I když z koncepce - návrhu územního plánu města Znojma nevyplývá možnost významného negativního
vlivu na území soustavy NATURA 2000, u některých dílčích opatření ÚP je nutno z hlediska eliminace
případných negativních vlivů (v koncepci hodnocených -1 a ?) přijmout následující opatření:
•V další fázi územního řízení (proces EIA) v rámci konkrétní náplně rozvojových ploch (lokalit) bude nutno
postupovat v intencích §45i,h, tedy požádat o stanovisko Krajský úřad Jihomoravského kraje v souladu s
§45i, či OOP - Správu Národního parku Podyjí, v případě možného vlivu na lokality soustavy NATURA
2000. Tento postup se týká zvláště:
•Vymezení plochy pro dopravu a koridoru silnice I/38 vzhledem k potenciálnímu možnosti ovlivnění EVL
Lom u Žerůtek.
•Případné směrové či jiné úpravy stávajících stezek pro pěší, jež byly koncepcí vymezeny jako trasy pro
pěší a které vstupují do EVL, PO Podyjí. Před případnou realizací těchto záměrů doporučujeme mimo
jiné také provést biologický průzkum v prostorech procházejících EVL.
•Rekonstrukce stávajícího výtlačného vodovodního řádu, jehož dvě větve prochází EVL a PO Podyjí. Před
případnou realizací záměru doporučujeme mimo jiné také provést biologický průzkum v prostorech
procházejících EVL a PO.
Z dalších doplňujících opatření doporučujeme:
U rozvojové lokality č. 99 pro bydlení v rámci realizace výstavby v budoucnu nezasahovat či minimalizovat
zásahy do linie dřevin při silnici Konice - Nový Šaldorf, v místech blízkého souběhu hranice rozvojové
lokality.
Strana 19
Návrh
3.1.3.
ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ VČETNĚ STANOVISKA KE KONCEPCI
Zpracovatel vyhodnocení koncepce (územně plánovací dokumentace) „ÚZEMNÍ PLÁN ZNOJMO - návrh“
na základě posouzení z hlediska předpokládaných vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví navrhuje, aby
příslušný úřad vydal souhlasné stanovisko k posuzované územně plánovací dokumentaci.
Posuzovaná dokumentace v dostatečné míře respektuje cíle stanovené relevantními strategickými
dokumenty.
Návrhové lokality územního plánu lze považovat z hlediska životního prostředí a vlivu na veřejné zdraví za
akceptovatelné.
Není třeba realizovat navržení změny funkčního typu plochy, případně její velikosti nebo polohy v území,
nebo zásadní opatření k odstranění nebo snížení identifikovaných závažných negativních vlivů podmiňující
navrhované využití.
3.2.
VYHODNOCENÍ VLIVU ÚZEMNÍHO PLÁNU ZNOJMO NA ÚZEMÍ NATURA 2000
3.2.1.
VYHODNOCENÍ KUMULATIVNÍCH VLIVŮ
V území řešeném ÚP, tj. správním obvodu města Znojma se velká část návrhových rozvojových lokalit
koncentruje při severovýchodním, východním a jihovýchodním okraji správního obvodu města Znojma
(Přímětice, Znojmo-město a Oblekovice), přičemž v Příměticích a v jihovýchodním okraji Znojma-města má
významné zastoupení návrh rozvojových ploch smíšených pro výrobu. Tyto plochy jsou převážně
umisťovány do stávajících průmyslových areálů, které tu již dlouhodobě existují, nebo jsou navrženy v jejich
bezprostřední prostorové návaznosti (zvláště v jihovýchodní části města Znojma). To je možno hodnotit
pozitivně, neboť ÚP respektuje již dlouhodobě dané základní prostorové uspořádání města Znojma.
Naopak těžiště území soustavy NATURA 2000, tj. EVL Podyjí a PO Podyjí leží dál na západ a jihozápad a
do zastavěných území a jejich obvodů jsou navrženy jen drobnější plochy pro bydlení a to převážně v
rodinných domcích (Konice, Popice, Znojmo-Hradiště).
Až na několik rozvojových lokalit pro bydlení a dopravu návrh ÚP Znojmo prakticky vůbec nezasahuje do
plošně výrazně zastoupených zahrádkářských kolonií a maloplošné struktury záhumenků s vinohrádky a
sady zastoupené v prostoru města, které představují mimo vlastní území PO Podyjí další zásobník biotopů
potenciálně atraktivních pro předměty ochrany PO, zejména pro strakapouda jižního (Dendrocopos
syriacus). ÚP současně navrhuje značné množství ploch sídelní zeleně (Z), a to hojně v rámci území, kde již
dřevinné porosty či výsadby fyzicky existují a je potřeba je tedy územně hájit jako součást ÚSES, nebo jako
plochy sídelní zeleně navržené mimo ÚSES, přičemž v okolních obcích jsou plochy zahrádek a vinohrádků
rovněž zastoupeny a to ve značných výměrách, zejména v Sedlešovicích (kde jsou integrální součást PO
Podyjí a není do nich zasahováno) a Suchohrdlech (kde pás zahrádek na tyto plochy v rámci území města
Znojma navazuje).
Lze konstatovat, že ze samotného vymezení a prostorového rozmístění rozvojových ploch explicitně nemusí
plynout nějaké výraznější riziko kumulativních vlivů. Tento předpoklad považujeme za relevantní v kontextu
toho, že město Znojmo se nachází v poměrně nepříznivé socioekonomické situaci. Znojemsko v rámci jižní
Moravy vykazuje charakter periferní oblasti při hranicích s Rakouskem. Počet obyvatel města setrvale klesá
a je zde vyšší nezaměstnanost. Zejména mladí lidé mají tendenci z regionu odcházet. Celkově je na
Znojemsku silně oslabena průmyslová výroba, stále dominantní je zemědělství. Ve struktuře podnikání
převažují drobné živnosti. Navíc je potřeba konstatovat, že vymezení ploch automaticky neznamená jejich
okamžité naplnění. Vzhledem k výše uvedeným problémům města a regionu je spíše pravděpodobné, že
naplňování ploch bude postupné a dlouhodobé. K úplnému nasycení ploch tedy nemusí dojít vůbec.
Potenciálně zajímavý se ovšem jeví rozvoj v oblasti vinařství, neboť tento segment může za příznivých
podmínek vázat další rozvoj pracovních příležitostí v oblasti služeb a cestovního ruchu.
Z hlediska kumulace vlivů je třeba vzít v potaz i vlivy nepřímé, jako je např. zvýšené rušení, či zátěž v
územích, jež jsou součástí soustavy NATURA 2000. Detailní zhodnocení možných kumulativních vlivů lze
tedy objektivně vyhodnotit až v další fázi, procesu EIA, kdy budou pro předmětné návrhové funkční plochy
navrženy konkrétní záměry a to v režimu zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění nebo §45h,i zákona č.
114/1992 Sb. v platném znění.
Strana 20
3.2.2.
Návrh
CELKOVÉ ZHODNOCENÍ VÝZNAMNOSTI VLIVŮ KONCEPCE NA LOKALITY SOUSTAVY NATURA 2000
V rámci EVL Podyjí ÚP Znojmo svými rozvojovými lokalitami prakticky vůbec do EVL nezasahuje.
Potenciální kontakt s EVL je dán pouze návrhem rekonstrukce vodovodního řádu, který v krátkém úseku
prochází prostorem EVL. Dále je to trasování stezek pro pěší, z nichž některé procházejí prostorem EVL.
Jedná se však o návrh ÚP, který plně respektuje již existující a takto využívanou síť stezek). Nízká míra
významnosti vyplynula z povahy výše uvedených aktivit a jejich okrajovému zásahu do území EVL.
Podstatná část území EVL a v rámci ní zastoupené biotopy a na ně vázané předměty ochrany leží mimo
dotčené správní území města Znojma. ÚP Znojmo svým vymezením rozvojových ploch celistvost EVL Podyjí
nenarušuje.
V rámci PO Podyjí ÚP Znojmo několika svými rozvojovými lokalitami do PO zasahuje a to v Konicích,
Popicích a Znojmě-Hradišti. Tyto změny jsou však navrženy v rámci zastavěného území, nebo v přímé
návaznosti na ně. Jedná se o menší plochy pro výstavbu RD v Konicích a Popicích, kde jsou k tomuto účelu
využity buď proluky, nebo části stávajících zahrad, příp. na orné půdě. Ve Znojmě-Hradišti jsou využity pole
a stávající volné prostory v zástavbě. Zahrady s vinohrádky či sady představují biotopy potenciálně atraktivní
zejména pro strakapouda jižního. Nízká míra významnosti vlivů je však dána jednak velmi malým rozsahem
záborů zahrad vzhledem k celkovému zastoupení těchto biotopů v rámci celého řešeného území a také
vzhledem k nízkému zastoupení vzrůstnější trvalé zeleně v rámci těchto záborů. Významné biotopy pro
předměty ochrany, jež tvoří rozptýlená a liniové zeleň v otevřené zemědělské krajině v k.ú. Popice a Konice
a Znojmo - Hradiště nebudou koncepcí prakticky vůbec dotčeny. Plošně velmi rozsáhlá mozaika zahrádek s
vinohrádky a sady pak leží mimo PO. V případě pěnice vlašské jsou těžištěm především rozsáhlá vřesoviště
a stepní lada s křovinami mimo zastavěné území. Ta nebudou ÚP dotčena vůbec. Biotopová nabídka je i
vně PO dostatečná a umožňuje dlouhodobé přežití předmětů ochrany v celém širším území. ÚP Znojmo tak
svým vymezením rozvojových ploch celistvost EVL Podyjí nenarušuje.
V rámci EVL Lom u Žerůtek nelze zcela vyloučit potenciální možnost ovlivnění EVL, v této fázi územního
řízení však míru významnosti nelze stanovit. V další fázi územního řízení proto bude nutno požádat o
stanovisko dle §45i Krajský úřad Jihomoravského kraje v souladu s §45h a §45i ZOPK.
Ostatní EVL nebudou koncepcí ÚP dotčeny vůbec a vlivy lze hodnotit jako nulové či nevýznamné, jejich
celistvost nebude koncepcí rovněž nijak dotčena.
3.2.3.
ZÁVĚR
Předmětem hodnocení zpracovaného ve smyslu §45i zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění byla
koncepce „Územní plán Znojmo - návrh“. Koncepce je zpracována invariantně.
Cílem hodnocení bylo zjistit, má-li předmětná koncepce významný negativní vliv na území soustavy
NATURA, tj. Evropsky významné lokality (EVL) a Ptačí oblasti (PO) v řešeném území, ÚP jež tvoří územní
obvod města Znojma a jeho bezprostřední okolí. Jsou to: EVL Podyjí, EVL Znojmo - Kostel, EVL Nalezení
sv. Kříže, EVL Popice - fara, EVL Meandry Dyje, EVL Načeratický kopec, EVL Kamenná hora u Derflic, EVL
Kaolinka Únanov, EVL Lom u Žerůtek a PO Podyjí.
V rámci hodnocení byla také navržena doporučující opatření ke zmírnění případných negativních vlivů
předmětné koncepce na EVL a PO.
Předmětné hodnocení dospělo k závěru, že předložená koncepce nebude mít významný negativní vliv na
celistvost a příznivý stav předmětů ochrany předměty ochrany výše jmenovaných EVL a PO.
3.3.
VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ - ZÁVĚR
Realizace záměrů návrhu územního plánu Znojma může přispět ke zlepšení sledovaných
socioekonomických jevů ve vazbě na zlepšení hospodářských podmínek města, rozvoj bytového fondu,
hygienu životního prostředí ve vztahu zejména k dopravě, retenci vody v krajině.
Byly nalezeny vlivy na zábor nejkvalitnějších zemědělských půd, žádný závažný negativní vliv posuzované
koncepce na zdraví obyvatelstva nebyl nalezen.
Závěrem lze konstatovat, že návrh územního plánu je pro město přijatelný, a že přínos navrženého řešení
převáží jeho možné negativní dopady. Jeho realizací by neměly být ohroženy podmínky života budoucích
generací.
Strana 21
Návrh
4.
STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE §50 ODST. 5 STAVEBNÍHO
ZÁKONA
Stanovisko podle § 10g a 10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně
některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen zákon) bylo vydané Krajským
úřadem Jihomoravského kraje, odborem životního prostředí (dále jen krajský úřad) jako věcně a místně
příslušným správním úřadem podle ustanovení § 22 písm. e) zákona dne 25.7.2013 pod č.j. JMK
86244/2013, spisová značka S-JMK 86244/2013 OŽP/Dan
Na základě návrhu územního plánu Znojmo, vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu Znojmo na životní
prostředí, vyhodnocení vlivu územního plánu Znojmo na území Natura 2000 a po posouzení vyjádření
dotčených subjektů (Obvodní báňský úřad pro území krajů Jihomoravského a Zlínského, Ministerstvo
průmyslu a obchodu, Hasičský záchranný sbor, T-Mobile Czech Republic, a. s., RWE GasNet, s. r. o.,
Ministerstvo zemědělství, Ředitelství silnic a dálnic ČR, Povodí Moravy, s. p., Státní energetická inspekce,
Ministerstvo obrany, Městský úřad Znojmo, Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje, Ministerstvo
dopravy, Krajský úřad Jihomoravského kraje, Ministerstvo kultury, Správa národního parku Podyjí, Městský
úřad Znojmo) a veřejnosti Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor životního prostředí jako příslušný orgán
podle ustanovení § 22 písm. e) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění
pozdějších předpisů vydal ve smyslu ustanovení § 10g a § 10i odst. 3 uvedeného zákona
SOUHLASNÉ STANOVISKO
k Návrhu územního plánu Znojmo
za předpokladu splnění následujících podmínek a zmírňujících opatření:
1.Územní plán Znojmo bude upraven tak, aby vymezením plochy občanské vybavenosti – útulek pro
zvířata p. č. 3394 v k. ú. Načeratice - nebyla snížena kvalita obytného prostředí v jeho dotčeném
okolí.
2.Ochrana ZPF:
Na půdách s I. nebo II. třídou ochrany zemědělského půdního fondu bude navýšen požadovaný
podíl zeleně oproti požadavkům na tyto plochy (viz kapitola 6 Návrhu Územního plánu Znojmo). Toto
zvýšení bude v rozsahu 10% u záboru půdy I. třídy ochrany, u půdy s II. třídou ochrany bude
navýšení o 5%. Tuto podmínku není třeba uplatňovat u jednotlivých menších ploch ve stávající
obytné zástavbě. Tento požadavek na zvýšení podílu zeleně platí jmenovitě pro lokality číslo 2, 4, 5,
7, 11, 13, 15, 17, 18, 20, 23, 25, 26, 27, 31, 42, 51, 54, 63, 65, 66, 71, 72, 73, 74, 76, 84 a 89.
3.Ochranná zeleň:
Pro lokality č. 4, 5 a 10 požadujeme vytvoření krycí zeleně, u lokalit č. 21, 31, 42, 63, 85 a 96
požadujeme kompenzaci stávající zeleně. Pro tyto účely budou využity druhově původní dřeviny.
4.Retence a vsakování srážkových vod:
U nově budovaných zpevněných ploch a střech objektů požadujeme srážkové vody přednostně
vsakovat, nebude-li to s ohledem na místní podmínky možné, je třeba budovat zařízení pro retenci,
především při odvádění srážkových vod z větších ploch. Tento požadavek na vsakování či retenci
srážkových vod platí jmenovitě pro lokality číslo 13, 15, 20, 31 a 51.
5.Omezení realizace významných zdrojů znečišťování ovzduší či hluku:
Pro lokality č. 15 a 51 požadujeme, aby zde nebyly umisťovány významnější zdroje znečišťování
ovzduší.
Strana 22
Návrh
6.Doprava:
U nově navrhovaných dopravních staveb je vždy třeba zohledňovat požadavky protihlukové ochrany,
obdobně je třeba zohledňovat tento požadavek při změnách organizace dopravy. V případě
hromadné dopravy je třeba dbát na provázanost silniční a kolejové dopravy.
7.Omezení podlažnosti:
S ohledem na okolní zástavbu požadujeme snížit výškovou úroveň 3 v lokalitě č. 62.
8.Zpracování územní studie či regulačního plánu:
S ohledem na specifické podmínky v lokalitě a nutnost podrobnějšího řešení regulace zástavby je
pro některé lokality navržena povinnost zpracování územní studie nebo regulačního plánu. V rámci
zpracování předpokládáme také respektování hledisek ochrany přírody. Požadavek na zpracování
územní studie nebo regulačního plánu platí jmenovitě pro lokality č.11, 13, 23, 28, 35, 37, 42, 47, 65,
72, 73, 98 a 99.
9.Hodnocení vlivu na životní prostředí dle zákona 100/2001 Sb.:
Pokud bude na kterékoli z lokalit realizován záměr uvedený v příloze č. 1 zákona 100/2001 Sb. (v
aktuálním znění), že bude provedeno hodnocení vlivu na životní prostředí v rozsahu požadovaném
tímto zákonem. Požadavek na hodnocení vlivu na životní prostředí může být uplatněn například u
lokalit číslo 7, 22, 35, 37, 46, 47, 48, 56, 76, 77, 78, a 99.
Požadujeme, aby uvedené podmínky byly zahrnuty do textové části územního plánu a komentovány
v příslušné části odůvodnění územního plánu.
Návrh územního plánu bude dále obsahovat monitorovací ukazatele pro sledování vlivů územně plánovací
dokumentace na životní prostředí. Návrh bude rámcově vycházet z kapitoly č. 9 vyhodnocení vlivů územního
plánu na životní prostředí a ukazatele budou definovány tak, aby umožnily vyhodnocovat využití krajiny
případně sledovat další jevy, které zpracovatel územního plánu případně orgány obce vyhodnotí jako
důležité.
Základními monitorovacími ukazateli pro následné naplňování dané koncepce jsou:
•délka a plynulost průjezdu tranzitní dopravy zastavěným územím;
•množství osob přepravených hromadnou dopravou;
•vývoj míry retence území (hodnocený metodou čísel odtokových křivek);
•celková plocha aktivit v záplavovém území (ha);
•délka vodotečí s přirozeným korytem a kvalitním vegetačním doprovodem (km);
•plošné vyjádření záborů ZPF a PUPFL (ha);
•investice do odstraňování starých ekologických zátěží (Kč);
•rozloha rekultivovaných území (ha);
•změna koeficientu ekologické stability (změna poměru zastoupení intenzivně a extenzivně využívaných
ploch);
•plocha realizovaných prvků ÚSES;
•délka a počet nově vytvořených migračních bariér;
•množství negativních zásahů do krajinného rázu (staveb, opatření, zásahů do území);
•výsledky pravidelného sčítání dopravy prováděné ŘSD;
•sanované a rekultivované plochy (ha);
•délka turistických stezek (km) a jejich návštěvnost (množství lidí/den);
Strana 23
Návrh
•investice do veřejných prostranství a sportovních zařízení;
•budování a údržba cyklostezek;
•provázanost železniční a silniční hromadné dopravy napojení hromadné dopravy na vstupy do
turistických tras.
Tyto ukazatele budou u postupného zastavování území řešeného v rámci územního plánu průběžně
konfrontovány se stavem dalších složek životního prostředí v území a budou vyhodnoceny v rámci zprávy o
uplatňování územního plánu.
Odůvodnění: Z procesu vyhodnocení vlivů předložené územně plánovací dokumentace na jednotlivé složky
životního prostředí vyplývá, že významný negativní vliv není předpokládán. Návrhové lokality územního
plánu lze považovat z hlediska životního prostředí a vlivu na veřejné zdraví považovat za akceptovatelné.
Případný vliv na území soustavy NATURA 2000 (EVL Lom u Žerůtek) bude potřeba vyhodnotit v následných
správních řízeních ve fází přípravy záměru (pozn. projektové posouzení vlivů záměru na životní prostředí).
Navržená koncepce je z hlediska vlivů na životní prostředí akceptovatelná.
5.
Celý text stanoviska včetně vypořádání připomínek je samostatnou přílohou odůvodnění.
SDĚLENÍ, JAK BYLO STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE §50 ODST.
5 STAVEBNÍHO ZÁKONA ZOHLEDNĚNO
Podmínky a požadavky vyplývající ze stanoviska krajského úřadu jsou respektive budou v územním plánu
zohledněny takto:
1.Požadavek, aby byl územní plán Znojmo upraven tak, aby vymezením plochy občanské
vybavenosti – útulek pro zvířata p. č. 3394 v k. ú. Načeratice - nebyla snížena kvalita obytného prostředí
v jeho dotčeném okolí, bude do územního plánu zapracován až po veřejném projednání.
2.ZPF
Požadavku navýšení podílu zeleně na zastavitelných plochách s půdami s I. nebo II. třídou ochrany
zemědělského půdního fondu o 10% respektive 5% se s výjimkou lokality 20 vyhovuje. Lokalita č 20 je
plochou smíšenou výrobní, je určena pro rozšíření výrobního závodu Pegas. Požadavek na zařazení této
plochy do územního plánu byl doložen investičním záměrem, podle něhož byla do územního plánu navržena
nezbytně nutná plocha, s 25% podílem zeleně se nepočítalo.
Podíl zeleně ovlivní skutečnost, že u vybraných lokalit vymezené pro bydlení byla přehodnocena specifikace
plošného uspořádání. Uspořádání rodinná volná zástavba bylo změněno na uspořádání rodinná kompaktní
zástavba. Jedná se o plochy, ve kterých už je zahájena příprava výstavby (proběhla přeparcelace, je
zpracovaná dokumentace pro územní řízení nebo územní studie, apod,). Jedná se o lokality č.11, 13, 23, 25,
26, 65.
Požadovaný podíl zeleně v jednotlivých lokalitách je uveden v kapitole 3.3. Vymezení zastavitelných ploch
v tabulce Výčet lokalit.
3.Ochranná zeleň:
Požadavek na vytvoření krycí zelně v lokalitách 4, 5 a 10 a kompenzace stávající zeleně na plochách 21, 31,
42, 63, 85 a 96 je splněn, požadavky a způsob kompenzace zeleně jsou uvedeny v kapitole 3.3. Vymezení
zastavitelných ploch v tabulce Výčet lokalit.
Strana 24
Návrh
4.Retence a vsakování srážkových vod:
Povinnost v maximální míře zachytávat srážkové vody v území zejména u nově navrhovaných lokalit pro
výstavbu je zakotvena v podkapitole 4.4.2. Odkanalizování. Konkrétní způsob může být určen až po
vyhodnocení místních geologických poměrů.
5.Omezení realizace významných zdrojů znečišťování ovzduší či hluku:
Požadavek, aby v lokalitách č. 15 a 51, které sousedí s obytným územím, nebyly umisťovány významnější
zdroje znečišťování ovzduší, je uveden v tabulce Výčet lokalit kapitoly 3.3. Vymezení zastavitelných ploch.
6.Doprava:
Podmínka, aby u nově navrhovaných dopravních staveb byly vždy zohledňovány požadavky protihlukové
ochrany je uvedena v kapitole 3.1. Návrh urbanistické koncepce (Koncepce vymezení zastavitelných ploch).
Vzájemná provázanost různých druhů dopravy je řešena v kapitole 4.3. Koncepce dopravní infrastruktury.
7.Omezení podlažnosti:
Požadavku na snížení výškovou úroveň 3 v lokalitě č. 62 se nevyhoví, důvodem je zahájené územní řízení o
umístění stavby bytového domu v souladu se současně platnou územně plánovací dokumentací.
8. Zpracování územní studie či regulačního plánu:
Pro podrobnější řešení regulace zástavby je pro vybrané lokality navržena povinnost zpracování územní
studie, regulačního plánu nebo uzavření dohody o parcelaci. V rámci zpracování budou respektována
hlediska ochrany přírody.
Zpracování územní studie u požadováno o lokalit 11, 13, 26, 47, 65, 98 a 99, zpracování regulačního plánu
je požadováno u lokality 35.
U lokalit 23, 42 a 72 je vzhledem ke komplikovaným vlastnickým vztahům požadována dohoda o parcelaci.
U lokality 26 je územní studie zpracována.
U lokalit 37 a 73 se územní studie nepožaduje.
Lokalita 37 (ulice Tovární a okolí) je plochou přestavby, výhledově se počítá se změnou využití z ploch
smíšených výrobních na plochy smíšené obytné. Výrobní podnik v lokalitě zatím prosperuje a jeho vlastník
vymístění v blízké budoucnosti neplánuje. Zpracování územní studie bez konkrétního zadání je
bezpředmětné.
Na využití plochy 73 nejsou konkrétní požadavky a do doby vybudování obchvatu se jejím využitím nepočítá.
9.Hodnocení vlivu na životní prostředí dle zákona 100/2001 Sb.:
Pokud bude na kterékoli z lokalit realizován záměr uvedený v příloze č. 1 zákona 100/2001 Sb. (v aktuálním
znění), že bude provedeno hodnocení vlivu na životní prostředí v rozsahu požadovaném tímto zákonem.
Požadavek na hodnocení vlivu na životní prostředí může být uplatněn například u lokalit číslo 7, 22, 35, 37,
46, 47, 48, 56, 76, 77, 78, a 99.
Vybrané monitorovací ukazatele budou sledovány při pravidelném vyhodnocování územního plánu.
Zvoleny budou takové ukazatele, které jsou nástroji územního plánování ovlivnitelné. Tyto ukazatele budou
u postupného zastavování území řešeného v rámci územního plánu průběžně konfrontovány se stavem
dalších složek životního prostředí v území a budou vyhodnoceny v rámci zprávy o uplatňování územního
plánu. Zprávu o uplatňování územního plánu předkládá pořizovatel zastupitelstvu obce nejpozději do 4 let po
vydání územního plánu a poté pravidelně jednou za 4 roky.
6.
KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ
Z Politiky územního rozvoje ČR 2008 vyplývá pro řešené území vymezení dopravního koridoru kapacitní
silnice S8 – jedná se o dopravní propojení ve směru severozápad-jihovýchod s napojením na Rakousko
(Havlíčkův Brod–Jihlava–Znojmo–Hatě–hranice ČR/Rakousko - Wien), jejíž součástí je silnice I/38. Ze
Strana 25
Návrh
závěrů ÚPG JMK i ÚAP JMK vyplývá potřeba podpory socioekonomicky oslabených území Znojemska v
jihozápadním okraji JMK. Úkolem je podporovat rozvoj bydlení a hospodářských aktivit zvláště v území
centra osídlení ORP Znojmo.
Silnice I/53 - dvoupruhové uspořádání nezajistí ve výhledu splnění požadovaných úrovní kvality v celém
rekonstruovaném úseku Pohořelice – Znojmo. Minimálně v úseku Pohořelice – Branišovice a Lechovice –
Znojmo nemusí výhledově kapacitně vyhovovat, a proto je třeba zajistit v územních plánech obcí dostatečně
široký dopravní koridor, který by výhledově umožnil úpravy stávající silnice I/53 na zvýšenou intenzitu
dopravy.
Řešení územního plánu vychází ze strategického plánu rozvoje města a z analýzy podmínek území města
z hlediska soudržnosti obyvatel, hospodářského a životního prostředí. Koncepce rozvoje města sleduje
udržitelný rozvoj území.
6.1.
KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ – URBANISTICKÁ KONCEPCE
Územní plán respektuje území městské památkové rezervace, nemovité kulturní památky a vyhlášené
ochranné pásmo nemovitých kulturních památek, historicky vzniklou urbanistickou strukturu města a dále ji
rozvíjí. Možnost rozvoje města je ovlivněna přírodními podmínkami, reliéfem krajiny ohraničené jednak
hlubokým údolím Dyje a na druhé straně bariérou železnice. Pro urbanistickou koncepci je nepříznivá
skutečnost, že pro samostatné obce bezprostředně související zastavěným územím s územím Znojma
(Dobšice, Nový Šaldorf – Sedlešovice), v době zpracování návrhu nebyly zpracovány nové územní plány,
takže nebylo možné budoucí záměry koordinovat. Vzhledem k tomu, že v době odevzdání návrhu výměna
části katastrálních území mezi Kuchařovicemi a Znojmem právně dosud neproběhla, nebyla rozvojová
lokalita Křivánky s rezidenční funkcí zařazena do rozvojových ploch územního plánu Znojma. Možnost její
obsluhy je v ÚP zohledněna ve vedení dopravní a technické infrastruktury v navazujícím území.
Předmětem řešení územního plánu je komplexní a vyvážený rozvoj řešeného území v plochách s rozdílným
způsobem využití, tak aby nebylo zásadním způsobem dotčeno nezastavěné území. Rozvoj města a jeho
částí spočívá jednak v intenzivnějším využití zastavěného území (vymezení ploch se smíšeným využitím)
a dále ve využití ploch navazujících na zastavěné území. Hlavní rozvoj urbanistické struktury města je
navržen jižně od Oblekovic a v jižní části Znojma-Louky (plochy bydlení, smíšené obytné, komerce
a smíšené výrobní) a severně v návaznosti na zastavěné území Přímětic (bydlení, plochy smíšené výrobní).
Na jižním okraji města mezi Dyjí a průmyslovou zónou je navržena rekreačně - sportovní zóna. V ostatních
částech města je respektován a doplněn stávající charakter urbanistické struktury.
Konice, Popice a Znojmo-Hradiště leží v ochranném pásmu Národního parku Podyjí, jejich rozvoj je omezen
s ohledem na zachování volné krajiny v jejich okolí a zachování krajinného rázu. Vliv na krajinný ráz mají
mimo jiné i dochovaná záhumení kolem historických jader se záhumenními stodolami a vinnými sklepy. Je
třeba zachovat zelené ohraničení zastavěných částí sídel, aby nebyl znehodnocen obraz sídla v krajině.
6.2.
PROSTOROVÁ KONCEPCE
Kompaktnost města
Rozvojové plochy jádrového města ve východní a jižní části města jsou navrženy uvnitř území vymezeného
budoucím obchvatem tak, aby bylo dosaženo co největší kompaktnosti zástavby. Územní plán zajišťuje
ochranu nezastavěného území vymezením ploch přestaveb. K zástavbě jsou navrženy nevyužité plochy
uvnitř zastavěného území, především plochy brownfields v průmyslové zóně, areál staré nemocnice,
přestavba bloků na ulici Milady Horákové, přestavba vojenského areálu.
Důraz je kladen na posílení rezidenčního charakteru v pásu podél ulice Vídeňské a okružní ulice, jejichž
přeměna z dopravního koridoru na městské třídy bude umožněna po dostavbě obchvatu a odlehčení
dopravy.
Hlavní osy rozvoje centrálního města tvoří městské třídy – Pražská, Sokolská, Havlíčkova, Čermákova,
Vídeňská, Dukelských bojovníků, Rooseveltova, Přímětická.
Je zohledněna pohledová exponovanost historického centra se stavebními dominantami, struktura a
výšková úroveň zástavby.
Strana 26
Návrh
Polycentrický rozvoj města
Městské centrum je situováno v historickém jádru, další centrální území se nacházejí v částech Přímětice,
Mramotice, Hradiště, Konice, Popice, Oblekovice, Načeratice a Derflice.
Části Znojma venkovského charakteru – Mramotice, Hradiště, Konice, Popice, Načeratice a Derflice budou
rozvíjeny jako solitérní sídla.
Omezení rozvojového potenciálu obcí, které se nacházejí v ochranném pásmu Národního parku Podyjí
vychází z požadavků na zachování krajinného rázu a je veřejným zájmem.
Vyváženost funkcí
Návrh nových zastavitelných ploch vychází z požadavků na rozvoj bydlení, turistiky, podporu vzniku nových
pracovních příležitostí a zlepšení volnočasového vyžití obyvatel.
Hlavním cílem návrhu územního plánu je vytvořit podmínky pro stabilizaci počtu obyvatel, zlepšení věkové
struktury, rozvoj města v oblasti bydlení, vybavenosti, služeb, sportu, rekreace, turistického ruchu
a pracovních příležitostí. I když nelze očekávat podstatné zvýšení počtu obyvatel, rozvojové plochy bydlení
budou sloužit především ke zlepšení standardu bydlení, snížení obložnosti bytů (obložnost bytů je vyšší než
republikový průměr) a nahrazení odpadu bytů.
Je kladen důraz na smíšenost funkcí, které přinášejí rozmanitý městský život a v důsledku menší nároky na
dopravu ve městě.
Obyvatelům města chybí zázemí pro snadno dostupnou příměstskou rekreaci a sportovní vyžití. Pro rozvoj
turistického ruchu, rekreace a sportu jsou proto vytvořeny územní podmínky pro zpřístupnění nábřeží řeky
Dyje a Lesky, doplnění ploch veřejné zeleně, ploch pro sport, výstavba cyklostezek a pěších stezek. Oproti
předcházejícímu územnímu plánu je z důvodu složitých majetkových vztahů k pozemkům v lokalitě
zmenšena plocha pro veřejnou rekreaci (areál zdraví) v údolí potoku Leska a ve větší míře je podporována
rekreace u Dyje. V lokalitě Léry je vymezena plocha pro park, plochy pro veřejnou rekreaci a plochy pro
rozvoj sportu.
Rozvojové lokality budou doplněny o veřejná prostranství a sídelní zeleň.
Vzhledem k silnému vztahu obyvatel Znojma k zahrádkaření je většina zahrádek ponechána. Plocha
navržená v platném územním plánu k přeměně zahrádek na bydlení pod ulicí Krapkovou byla vzhledem
k zájmu majitelů ponechána pro zahrádky s částečnou rezervou pro bydlení.
Výroba některých podniků je v současné době v útlumu a dochází k restrukturalizaci průmyslu,
nezaměstnanost v regionu je vyšší než republikový průměr. Pro možnost vytváření pracovních příležitostí
byly navrženy plochy smíšené výrobní, při jejich návrhu byl kladen důraz na dobrou dopravní obslužnost,
napojení na železnici a technickou infrastrukturu. Tyto požadavky splňuje nejlépe založená průmyslová zóna
jižně od nádraží, jejíž nevyužité plochy musí být zastavěny přednostně a musí být podpořena revitalizace
celé zóny.
Územní plán vytváří územní podmínky pro dokončení přeložky I/38 a vznik kapacitního propojení Jihlava Vídeň. Na křížení městské radiály Vídeňské a I/38 jsou navrženy produkční zóny, které využijí hospodářský
potenciál tohoto propojení.
Řešení vychází koncepčně z platného Územního plánu Znojma a ponechává až na malé výjimky návrhové
plochy územním plánem již schválené.
Ochrana hodnot města zásadami prostorového uspořádání
Znojmo jako bývalé královské město a hraniční pevnost na pomezí jižní Moravy a Dolních Rakous, na staré
císařské silnici z Prahy do Vídně je historickým centrem jihozápadní Moravy s velkou koncentrací chrámů
a klášterů a ucelenou kolekcí renesančních měšťanských domů. Historické jádro města Znojma bylo roku
1971 prohlášeno městskou památkovou rezervací.
Unikátnost Znojma je dána jeho polohou na skalním ostrohu nad řekou Dyjí s hradní pevností. Jeho
důležitost byla od počátku 11. století podtržena blízkostí rakouské hranice a polohou na staré zemské stezce
z Prahy do Vídně. Zachovaly se zde četné architektonické památky vytvářející mozaiku stavebních stylů:
hradní areál s barokním zámkem a národní kulturní památkou, románskou rotundou Panny Marie sv.
Kateřiny, monumentální gotický děkanský chrám sv. Mikuláše a další středověké kostely a kláštery včetně
monumentálního komplexu budov premonstrátského opatství Louka, klášterem na Hradišti a středověkým
Strana 27
Návrh
labyrintem podzemních chodeb. Z období renesance se dochovalo množství měšťanských domů. Dominantu
města tvoří radniční věž.
Dnes Znojmo představuje jako historické město a centrum vinařství atraktivní destinaci pro cestovní ruch, je
vstupní branou do Národního parku Podyjí, který tvoří přírodní rámec města a pokračuje podél romantického
říčního údolí Dyje až k Vranovu nad Dyjí.
Územní plán chrání a rozvíjí kulturní a civilizační hodnoty města:
pohledově dominantní prvky zástavby historického jádra města a Hradiště
hodnoty městské památkové rezervace včetně funkce bydlení, církevního komplexu na Louce a
komplexu Hradiště
hodnotnou strukturu zástavby: historické jádro, blokovou strukturu a strukturu zástavby původních vesnic
– Konice, Popice; z důvodu požadavků na ochranu krajinného rázu sídel v ochranném pásmu Národního
parku Podyjí není přípustná výstavba nových objektů pro bydlení v záhumení obcí Konice, Popice, aby
nebyl znehodnocen obraz sídla v krajině
tzv. první zelený prstenec tvořený souborem historických parků na místě hradeb podél hranice
historického jádra
velký zelený prstenec (Gránice, Leska, Dobšice, Léry, údolí Dyje pod městem)
systém veřejné infrastruktury
Přírodní hodnoty
Územní plán koordinuje územní rozvoj města se zájmy ochrany přírody a krajiny, respektuje a chrání
hodnoty Národního parku Podyjí i území Natura 2000, řeší návrh rozvojových ploch s ohledem na morfologii
krajiny, krajinný ráz a prostupnost krajiny. Různorodost nezastavěné krajiny je zohledněna návrhem
smíšených ploch nezastavěného území pro zajištění její ekologické stability a jejího rekreačního a
zemědělského využití. Je navrženo zvýšit zastoupení lesů především v erozí zasažených oblastech
Přímětic.
Nivy vodních toků jsou chráněny před zástavbou a navrženy pro rekreační a přírodní využití. Pro ochranu
území před povodněmi jsou navržena protipovodňová opatření, ponechány plochy umožňující rozliv.
6.2.1.
PLOCHY BYDLENÍ
Nový ÚP stabilizuje stávající plochy bydlení v plochách bydlení B. Významný podíl bydlení v sobě obsahují i
plochy smíšené obytné C, smíšené obytné v MPR Cm a smíšené obytné venkovské Cv.
Územní plán posoudil rozvojový potenciál návrhových ploch pro bydlení s ohledem na velikost a potřeby
města. Bylo přehodnoceno rozšíření nebo naopak zrušení nenaplněných návrhových ploch vymezených
v platném územním plánu pro bydlení. Jsou zachovány založené rozvojové směry a přiměřený rozvoj města.
Rozvojové plochy pro bydlení a smíšené obytné jsou navrhovány včetně potřebných veřejných prostranství.
Občanská vybavenost sloužící okolním plochám bydlení je přípustná v rámci těchto ploch, takže není
samostatně vymezována.
6.2.2.
PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ
Smíšené plochy mají umožnit smíšení funkcí bydlení, občanské vybavenosti a služeb v území a možnost
umístění zařízení pro agroturistiku v okrajových samostatných sídlech. Polyfunkčnost těchto území je
přínosem pro pestrost funkcí a přispěje k omezení dopravní zátěže. Plochy smíšené obytné se obvykle
samostatně vymezují v případech, kdy s ohledem na charakter zástavby její urbanistickou strukturu
a způsob jejího využití není účelné členit území na plochy bydlení a občanského vybavení a je nezbytné
vyloučit umisťování staveb a zařízení snižujících kvalitu prostředí v této ploše. Plochy smíšené obytné
zahrnují zpravidla pozemky staveb pro bydlení, případně staveb pro rodinnou rekreaci, pozemky
občanského vybavení a veřejných prostranství a dále pozemky související dopravní a technické
infrastruktury.
6.2.3.
PLOCHY VEŘEJNÉ VYBAVENOSTI
Středoškolské vzdělání zajišťuje ve Znojmě sedm škol a učilišť, z toho dvě gymnázia a pět středních
odborných škol a učilišť. Od roku 2005 působí ve Znojmě vysoká škola SVŠE se zaměřením na ekonomické
Strana 28
Návrh
obory, kterou v akademickém roce 2007/2008 navštěvovalo v prezenční a kombinované formě 560 studentů
a také Vyšší odborná škola zdravotnická. Nepředpokládá se další rozvoj středního školství.
Uzemní plán vymezuje plochu pro rozšíření hřbitova dle stávajícího ÚP.
Plochy bydlení jsou doplněny potřebnou veřejnou vybaveností s ohledem na vyváženost funkcí
a dostupnost. Hlavní rozvojové plochy jsou navrženy v návaznosti na nemocnici, v Oblekovicích.
Situování zařízení veřejné vybavenosti je možné i v plochách smíšených obytných a bydlení.
Umístění Louckého kláštera, který je využitý pouze částečně (archiv, Znovín Znojmo), v ploše veřejné
vybavenosti směřuje jeho využití k podobě společenského centra (kultura, vzdělávání, školství, osvěta,
vysoké školství apod.) s doplněním potřebných komerčních funkcí.
6.2.4.
PLOCHY KOMERČNÍ VYBAVENOSTI
Cílem je optimalizace docházkových a dojížďkových vztahů a rovnoměrné rozmístění na území města.
Nejvýznamnější návrhové plochy komerce jsou navrženy východně od části Kasárna, u nemocnice a na ulici
Dukelských bojovníků.
6.2.5.
PLOCHY SPORTU
6.2.6.
PLOCHY SMÍŠENÉ VÝROBNÍ
Plochy sportu slouží k využití volného času obyvatel a zlepšení atraktivity města pro návštěvníky. Jsou
navrženy v dosahu ploch bydlení. Největší plocha sportu v lokalitě Léry mezi řekou Dyjí a ulicí Brněnskou
byla zvolena tak, aby umožnila mimo jiné vybudování i fotbalového stadionu. Tomu odpovídá její velikost,
konfigurace terénu a dopravní obslužnost. Další významné rozvojové plochy sportu jsou situovány
u Městského lesíka, u nemocnice, v údolí Lesky a sportovní střelnice v Oblekovicích.
Město Znojmo je významným centrem zaměstnanosti v regionu. Pracovní síla se ve Znojmě soustřeďuje
především do oblasti průmyslu, stavebnictví a do sektoru služeb. Vytvářením územních podmínek pro vznik
pracovních příležitostí ve výrobě a v terciární sféře budou zlepšeny podmínky pro život a tedy stabilizaci
obyvatel a omezeny problémy s dojížďkou za prací. Přednostní využití mají plochy brownfields, například
Krystal park na místě bývalého statku v Příměticích, areál bývalé Fruty a další podvyužité plochy
v průmyslové zóně. Koncepce zohledňuje dopravní napojení bez vlivu na zátěž obytných území. Nové
rozvojové plochy navazují na stávající v Oblekovicích a Příměticích.
Průmyslová zóna (117 ha) se nachází jihovýchodně od centra města a je ze severu ohraničena nádražím
(napojení na železniční vlečku ČD), ulicemi Suchohrdelská, Brněnská a Vídeňská. Na severovýchodním a
jihozápadním okraji jsou pásy městských hřbitovů, v jihovýchodní části na průmyslové objekty navazuje
obytná zóna v Dobšicích, západní okraj lemuje komerční zóna, v jižní části při ulici Brněnská je pásmo
volných ploch určených pro podnikání. V průmyslové čtvrti je také areál SOU Uhelná.
Probíhá postupná přeměna využití zemědělských statků na objekty pro podnikání (Krystal park).
Rozvojové plochy jsou navrženy severně od ulice Brněnské v návaznosti na průmyslovou zónu a na ulici
Družstevní.
V Oblekovicích u pískového lomu Setra spol. s.r.o. provozuje recyklační jednotku stavební suti, a Erka
Metaltec zde má výrobnu.
6.2.7.
PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY
Realizace technických podmínek pro obsluhu návrhových ploch umožňuje rozvoj města. Na území města se
počítá v souladu s energetickou koncepcí Jihomoravského kraje s vybudováním transformovny 110/22 kV
včetně napojení na síť 110 kV.
Státní podpora využívání obnovitelných zdrojů energie podnítila ve Znojmě, které leží v oblasti nejvyššího
dopadu slunečního záření, zájem o výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Plochy pro fotovoltaické
elektrárny byly navrženy v Mramoticích, Příměticích a Oblekovicích v rámci předchozích změn územního
plánu. Pokud nedojde k realizaci záměru, tyto plochy nejsou využitelné pro jinou funkci.
Strana 29
Návrh
Rozvody v zastavěném a zastavitelném území budou řešeny zejména v rámci veřejných prostranství a ploch
pro dopravu.
6.2.8.
PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY
Plochy dopravní infrastruktury slouží k umístění staveb a zařízení sloužící různým druhům dopravy.
Samostatně jsou vymezeny tam, kde využití pozemků dopravních staveb a zařízení vylučuje začlenění
takových pozemků do ploch jiného způsobu využití a dále tam, kde je vymezení ploch dopravy nezbytné
k zajištění dopravní přístupnosti.
Územní plán upřesňuje koridor S8 vymezený Politikou územního rozvoje ČR 2008 pro zkvalitnění
mezinárodní silnice Wien-Znojmo-Jihlava a posílení vnitrostátní vazby. S ohledem na minimalizaci dopadu
na životní prostředí byla vymezena na základě podrobnějších podkladů plocha pro přeložku silnice I/38
(obchvat města). Navržená plocha respektuje již realizovanou část přeložky v severovýchodní části
řešeného území o délce 765m. Dokončení přeložky I/38 je pro Znojmo v oblasti dopravních staveb prioritou
stejně jako zkapacitnění silnice I/53.
Podkladem pro vymezení plochy pro přeložku silnice I/38 jsou podklady předané ŘSD ČR ke sledovanému
rozvojovému záměru rozvoje dopravní infrastruktury z období 2009 – 2012.
Problematika silnic II. a III. třídy je řešena v souladu s Generelem krajských silnic Jihomoravského kraje.
Propojení silnice III/3978 z Načeratic s oblastí průmyslové zóny je důležité pro dopravní obslužnost
rozvojové lokality v Oblekovicích. Propojení Kunštátská – Růženy Svobodové – Přímětická je záměrně
plánováno bez napojení na ulici Riegrova, aby nedocházelo ke zbytečné dopravní zátěži obytného území.
Dále důležitá propojení vytvářejí podmínky pro zlepšení prostupnosti území (Jugoslávská – Pražská).
V ÚP jsou vymezeny plochy pro rozšíření zázemí sportovního letiště a doplnění parkování v zastavěném
území. Možnost vybudování truckcentra je v místech křižovatky obchvatu s Vídeňskou. Pozornost je
věnována řešení parkování na území města se záchytnými parkovišti typu „park and go“ na okraji centra.
Podrobně se problematikou dopravní infrastruktury zabývá kapitola 6.5.1. Koncepce dopravní infrastruktury.
6.2.9.
PLOCHY VEŘEJNÉ OBSLUHY ÚZEMÍ
Plochy veřejné obsluhy území vytvářejí urbanistickou kostru území, slouží pro obsluhu území, setkávání
a krátkodobou rekreaci občanů, umístění sídelní zeleně. Stávající kostra ploch veřejné obsluhy je územním
plánem stabilizována a je doplňována v místech špatné prostupnosti území, a místech umístění nových
zastavitelných ploch.
Lokality podmíněné zpracováním územní studie mají plovoucí značkou předepsánu povinnost umístit
veřejná prostranství v rezidenčních plochách v souladu s § 7 odst.2) vyhlášky 501/2006 Sb. o obecných
požadavcích na využívání území v platném znění. U těchto lokalit územní studie podrobně umístí potřebné
plochy veřejné obsluhy.
6.2.10.
PLOCHY SÍDELNÍ ZELENĚ
Sídelní zeleň je důležitým kompozičním prvkem v obraze města. Slouží k odpočinku a rekreaci obyvatel a
návštěvníků. Jsou respektovány stávající plochy sídelní zeleně – Husovy sady, Karolininy sady, Gránice,
Louka, Jubilejní park a park na Žižkově náměstí. Pro návrh nejrozlehlejších ploch sídelní zeleně je využito
záplavové území v blízkosti řeky Dyje v Oblekovicích. Jsou doplněny zelené okruhy kolem Lesky, Dyje a
železnice a dále plochy v návaznosti na návrhové plochy bydlení.
6.2.11.
PLOCHY REKREACE
Podmínky rozvoje rekreace a cestovního ruchu na území Jihomoravského kraje řeší zejména Program
rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro roky 2007-2013. Město Znojmo s významnými
kulturními památkami, vinařskou tradicí a NP Podyjí má předpoklady k rozvoji cestovního ruchu i vinařské
turistiky, která těží z tradic i současnosti regionu. Během roku je Znojmo dějištěm mnoha kulturních,
společenských a sportovních akcí.
Územní plán vytváří územní podmínky pro turistické zatraktivnění města a rozšíření sportovní nabídky pro
obyvatele a návštěvníky. Plocha pro rekreaci je navržena v blízkosti Dyje, s dobrou dostupností koupaliště,
Strana 30
Návrh
návrhového parku a v dosahu MHD. Nahrazuje plochy pro příměstskou rekreaci vymezené předcházejícím
územním plánem v údolí potoka Leska. Zde jsou navrženy jen v omezené míře (v šířce lokálního
biokoridoru), a to z důvodu negativního postoje vlastníků pozemků v této lokalitě.
Zlepšení prostupnosti území a vybudování sítě cyklostezek vytvoří podmínky pro rozvoj cykloturistiky
s napojením na sousední správní obvody a Rakousko.
V místních částech je možné umístit objekty pro agroturistiku na plochách smíšených obytných
v Načeraticích, Konicích, popřípadě v areálech bývalých zemědělských družstev.
6.2.12.
PLOCHY ZAHRÁDEK
Na území města Znojma přetrvává poměrně velký zájem o zahrádkaření, zahrádky obklopují jádrové město
v návaznosti na zastavěné území. Pro využití k zástavbě je komplikací majetková roztříštěnost a drobná
parcelace. Bez dořešení přeparcelace a koridorů veřejné infrastruktury nelze k přeměně zahrádek na
zástavbu pro bydlení přikročit. Plochy zahrádek jsou vesměs stabilizované, navrženy jsou pouze zahrádky
v Oblekovicích. Mohou sloužit jako kompenzace za zahrádky určené k zástavbě.
6.2.13.
VÝMĚNA ČÁSTÍ KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ
6.3.
ODŮVODNĚNÍ STANOVENÍ PLOCH S JINÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ, NEŽ JE
STANOVENO VE VYHLÁŠCE O OBECNÝCH POŽADAVCÍCH NA VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ,
Vzhledem k tomu, že plánovaná výměna částí katastrálních území mezi Kuchařovicemi a Znojmem v době
odevzdání návrhu právně neproběhla, nebyla lokalita Křivánky zařazena do návrhu územního plánu Znojma.
Při volbě typů ploch s rozdílným způsobem využití bylo postupováno tak, že byly v maximální možné míře
použity typy ploch s rozdílným způsobem využiti dle § 4 - § 19 Vyhlášky č. 501/2006 Sb. Nenaplněny zůstaly
pouze plochy výroby a skladování (§ 11), plochy těžby nerostů (§ 18) a plochy specifické (§ 19) – pro takto
definované plochy s rozdílným způsobem využití nebylo v ÚP nalezeno naplnění.
Dále byl využit § 3 odst. 4) Vyhlášky č. 501/2006 Sb. takto:
S ohledem na specifické podmínky města a charakter území jsou dále podrobněji členěny
Plochy občanského vybavení na:
plochy veřejné vybavenosti pro ochranu a rozvoj občanské vybavenosti ve veřejném zájmu.
plochy komerční vybavenosti bez nutnosti ochrany veřejného zájmu.
plochy sportu z důvodu nutnosti specifického umístění sportovních zařízení.
Plochy veřejných prostranství na:
plochy veřejné obsluhy území,
plochy sídelní zeleně.
V řešení Územního plánu Znojma jsou vymezeny zvlášť plochy zeleně a plochy veřejné obsluhy území
proto, aby mohl být v územním plánu stanoven systém sídelní zeleně a rozlišeny např. plochy parků od
náměstí.
Nově byly stanoveny plochy s jiným způsobem využití:
plochy zahrádek - důvodem pro vymezení těchto ploch je existence četných zahrádkových lokalit na
území města a jejich natolik specifický charakter, že vyžadují stanovení samostatných podmínek využití.
Strana 31
Návrh
6.4.
KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ – KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY
6.4.1.
VYMEZENÍ SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ
Hlavním účelem navrženého systému sídelní zeleně je zajištění dostatku hodnotné zeleně uvnitř sídla pro
odpočinek a relaxaci obyvatel i návštěvníků města. V systému je kladen zvláštní důraz na vymezení ploch
sídelní zeleně na veřejně přístupných plochách.
Základem systému vymezených ploch sídelní zeleně jsou stávající veřejně přístupné plochy parkově
upravené zeleně a rekreačně využívaných lesů v zastavěném území nebo v bezprostředním kontaktu se
zastavěným územím.
Rozmístění a vymezení nových ploch sídelní zeleně vychází především z požadavků zadání na umístění
ploch zeleně a z reálného stavu disponibilních ploch s ohledem na aktuální situaci využití území tak, aby
vymezené plochy sídelní zeleně vytvářely co nejvíce propojený systém.
Důležitým aspektem koncepce systému sídlení zeleně je rovněž jeho propojení s volnou, tj.
neurbanizovanou krajinou, umožňující různé vstupy do městského prostředí z volné krajiny (a naopak)
prostřednictvím veřejně přístupných ploch zeleně. Významnou roli v tomto ohledu hrají údolní polohy kolem
vodních toků (řeky Dyje, Gránického potoka a potoka Lesky).
Vymezení ploch vhodně zapojených do systému sídelní zeleně je žádoucí i v případě některých rozvojových
ploch se stanovenou podmínkou územní studie nebo regulačního plánu.
V sídlech venkovského typu urbanisticky přímo nepropojených s vlastním městem (Mramotice, Kasárna,
Konice, Popice, Načeratice, Derflice a do určité míry i Oblekovice) není vzhledem k jejich velikosti a
zasazení do krajiny systém sídelní zeleně koncepčně rozvíjen (s určitou výjimkou navrhované přeměny sadu
kolem hřbitova v Mramoticích na parkově upravenou plochu).
6.4.2.
KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY
Obecné zásady
Koncepce uspořádání krajiny obsahuje především obecná pravidla pro uspořádání území s ohledem na
ochranu a rozvoj přírodních a estetických hodnot krajiny.
Věcné řešení zohledňuje přírodní podmínky řešeného území, limity a aktuální stav jeho využití a je
koordinováno s urbanistickou koncepcí a koncepcí veřejné infrastruktury.
Vymezení ploch v krajině a stanovení podmínek pro změny jejich využití
Rozčlenění neurbanizovaných a k zastavění neurčených partií krajiny (tzv. volné krajiny) do ploch
s rozdílným způsobem využití odráží jak aktuální stav využití území tak i jeho přírodní potenciál v koordinaci
s různorodými limity a zájmy využití území.
Jako stabilizované plochy zahrádek jsou vymezeny souvislé zahrádkářské kolonie, převážně oplocené, u
nichž nebylo na základě zadání či celkové koncepce řešení ÚP navrženo jiné funkční využití. Návrhové
plochy zahrádek v k. ú. Oblekovice vhodně navazují na stávající plochy zahrádek a jsou určitou kompenzací
za stávající zahrádkové lokality navrhované pro jiné funkce.
Jako stabilizované plochy vodní a vodohospodářské jsou vymezeny stávající parcely vodních toků a ploch.
Návrhová plocha jižně od Přímětic bude sloužit k retenci dešťových vod.
Jako stabilizované plochy zemědělské jsou vymezeny stávající zemědělsky (převážně velkoplošně)
obhospodařované pozemky, které především s ohledem na celkovou urbanistickou koncepci, zájmy ochrany
přírody a krajiny a kvalitu zemědělské půdy jsou vhodné pro zachování převažujícího zemědělského využití.
Úplná absence zemědělských ploch na území Národního parku (NP) Podyjí a jeho ochranného pásma
vychází z požadavků Správy NP Podyjí.
Jako stabilizované plochy lesní jsou vymezeny stávající souvislejší plochy lesa, které svým stávajícím nebo
požadovaným charakterem neodpovídají jiným typům ploch s rozdílným způsobem využití (zejm. plochám
přírodním a plochám sídelní zeleně). Umístění návrhové plochy lesa u Přímětic je dáno částečně
Strana 32
Návrh
požadavkem zadání na ochranu zástavby Přímětic před větrnou erozí a částečně nižší kvalitou zemědělské
půdy v daném prostoru.
Jako stabilizované plochy přírodní jsou vymezeny ty pozemky nebo jejich části, které svým stávajícím
charakterem a způsobem využití odpovídají deklarovaným zájmům ochrany přírody a krajiny, příp. jiné
souvislejší plochy ladem ležících pozemků, jejichž rekultivace není z pohledu ochrany přírody a krajiny
žádoucí. Návrhové plochy zeleně tvoří ty části vymezených ploch biocenter a biokoridorů, jejichž aktuální
charakter a způsob využití nejsou z pohledu funkčnosti územního systému ekologické stability dostatečně
vyhovující.
Jako stabilizované plochy smíšené nezastavěného území jsou vymezeny ty skupiny pozemků, na nichž se
střídají různé způsoby maloplošného (převážně zemědělského) využití s ladem ležícími plochami, případně i
s drobnějšími plochami lesa, drobnými vodními toky či vodními nádržemi a jinými způsoby převažujícího
nestavebního využití, pokud nejde o plochy navrhované pro jiné funkce. Návrhové plochy smíšené
nezastavěného území jsou obecně situovány do ploch, které svým stávajícím charakterem odpovídají
plochám zemědělským, na nichž však velkoplošné zemědělské obhospodařování není z různých důvodů
vhodné (např., s ohledem na zájmy ochrany přírody a krajiny, protierozní či protipovodňovou ochranu,
nízkou kvalitu zemědělské půdy).
6.4.3.
ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY
Podkladové dokumentace
Hlavními výchozími podklady pro vymezení územního systému ekologické stability krajiny (ÚSES) jsou:
Koncepční vymezení regionálního a nadregionálního územního systému ekologické stability na území
Jihomoravského kraje - dohodnutý odvětvový podklad orgánů ochrany přírody Jihomoravského kraje z
roku 2012 (dále jen "odvětvový podklad OPK");
Územně analytické podklady ORP Znojmo – 1. úplná aktualizace (EKOTOXA s.r.o., 2010);
Územní plán města Znojma a přilehlých obcí (Urbanistické středisko Brno, s.r.o., 2001) ve znění
pozdějších změn (dále jen ÚPmZ);
Vymezení ÚSES v dokončených komplexních pozemkových úpravách v k. ú. Načeratice, Únanov a
Vrbovec;
Vymezení ÚSES v platné nebo rozpracované územně plánovací dokumentaci (ÚPD) okolních obcí.
Výchozí stav řešení
Hlavním výchozím podkladem pro řešení nadregionální (NR) a regionální (R) úrovně územního systému
ekologické stability (ÚSES) v územním plánu je odvětvový podklad OPK.
Nadregionální a regionální úroveň ÚSES jsou v území odvětvového podkladu OPK zastoupené
nadregionálním biocentrem NRBC07 Údolí Dyje, nadregionálními biokoridory NRBK09 a NRBK15 a
regionálním biocentrem RBC114 Palice.
Nadregionální biocentrum NRBC07 Údolí Dyje je v odvětvovém podkladu OPK vymezeno jako plošný prvek,
zasahující do západní až jihozápadní části území (do k. ú. Znojmo-Hradiště, Konice u Znojma, Popice u
Znojma, příp. i Znojmo-město).
Nadregionální biokoridor NRBK09 prochází dle odvětvového podkladu OPK v návaznosti na NRBC07 Údolí
Dyje jižní až jihovýchodní částí území (přes k. ú. Popice u Znojma, Konice u Znojma, Znojmo-Louka a
Oblekovice). Nadregionální biokoridor je vyjádřen v celé své délce pomocí linie (reprezentující jeho
teplomilnou doubravní osu),.
Nadregionální biokoridor NRBK15 navazuje dle odvětvového podkladu OPK rovněž na NRBC07 Údolí Dyje
a územím je veden v přímé vazbě na tok Dyje (v k. ú. Znojmo-město, Znojmo-Louka, Oblekovice, příp. i
Znojmo-Hradiště). Vyjádřen je rovněž pomocí linie a reprezentuje vodní osu NRBK.
Regionální biocentrum RBC114 Palice je v odvětvovém podkladu OPK vymezeno jako plošný prvek,
situovaný v údolí Dyje na východním okraji území města (v rámci města v k. ú. Oblekovice), v prostoru
vzájemného křížení nadregionálních biokoridorů NRBK09 a NRBK15. Oba tyto NRBK odvětvového podkladu
OPK procházejí prostorem biocentra.
Řešení nadregionální a regionální úrovně ÚSES obsahuje i dosavadní ÚPD města - ÚPmZ. Toto řešení je z
velké části v zásadě v souladu s řešením odvětvového podkladu OPK (přesnější vymezení biocenter a
Strana 33
Návrh
biokoridorů odpovídají požadavkům a podmínkám ZÚR pro zpřesnění) s tím, že navíc obsahuje vymezení
dalšího nadregionálního biokoridoru vedeného v návaznosti na NRBC údolím Gránického potoka mezi
Znojmem a Hradištěm, dále zářezem železniční trati do údolí Lesky a přes Městský lesík do k. ú.
Kuchařovice.
V aktualizovaných ÚAP ORP Znojmo je nadregionální a regionální ÚSES znázorněn v Problémovém
výkresu. Zdroj vymezení sice není v ÚAP uveden, zjevně jde však o podobu odpovídající řešení v konceptu
nového územního plánu (koncepčně odpovídající původnímu řešení ÚPmZ, ovšem s četnými dílčími
změnami a úpravami vymezení), doplněnou o novější variantu vymezení NRBC Údolí Dyje. Relevantní
výchozí řešení místní úrovně ÚSES obsahují především ÚAP ORP Znojmo - Problémový výkres, případně
též ÚPmZ. Vymezení místní úrovně ÚSES v Problémovém výkresu ÚAP je zjevně převzato z konceptu
nového územního plánu, ve kterém řešení ÚSES navazovalo na původní řešení ÚPmZ, ovšem s četnými
koncepčními i dílčími úpravami.
Odůvodnění řešení
Řešení nadregionální a regionální úrovně ÚSES v územním plánu primárně vychází z odvětvového
podkladu OPK. Schematická zobrazení všech zastoupených skladebných částí nadregionální a regionální
úrovně ÚSES obsažená v odvětvovém podkladu OPK jsou zpřesněna v souladu s celkovou podrobností
řešení územního plánu.
Dílčí zpřesnění vymezení NRBC 07 Údolí Dyje vycházejí především z aktuálního stavu využití území.
Zpřesněné vymezení NRBK 09 vychází v prvé řadě ze skutečnosti, že jde o biokoridor s cílovými
teplomilnými doubravními ekosystémy. NRBK 09 je vymezen jako složený biokoridor sestávající z vložených
biocenter a dílčích úseků mezi nimi, částečně s využitím ploch původního řešení dle ÚPmZ. Jako
jednoznačná součást NRBK je vymezeno i regionální biocentrum RBC 114 Palice, i když jeho příslušnost k
NRBK 15 není v odvětvovém podkladu OPK přímo uvedena. Dle metodických pravidel tvorby ÚSES jde
ovšem zjevně o regionální biocentrum vložené do trasy NRBK a tedy o nezbytnou funkční součást NRBK.
Vymezení dílčích skladebných částí NRBK dále zohledňuje především aktuální stav a limity využití území,
jiné územně plánovací záměry na využití území, metodickými nástroji stanovené limitující prostorové a
funkční parametry pro dílčí skladebné části NRBK, vymezení ÚSES v navazujících partiích správních území
sousedních obcí a vlastnické vztahy k pozemkům. Výsledkem je síť ploch, které by měly reálně zajistit plnou
funkčnost NRBK v řešeném území.
Zpřesněné vymezení NRBK 15 je založeno na skutečnosti, že jde o biokoridor s cílovými vodními
ekosystémy. Biokoridor je tak vymezen výhradně ve vazbě na vodní plochu toku Dyje, bez fragmentace
vloženými biocentry a bez přesahu mimo parcely vodního toku.
Řešení místní úrovně ÚSES koncepčně vychází ze současně platného ÚPmZ, s četnými dílčími
i koncepčními úpravami, zohledňujícími především:
návaznost na řešení nadregionální úrovně ÚSES,
uplatnění principu tvorby ucelených hydrofilních a mezofilních větví ÚSES;
aktuální stav a limity využití území;
jiné územně plánovací záměry na využití území;
vymezení ÚSES v navazujících partiích správních území sousedních obcí (v rámci ÚPD obcí nebo KPÚ);
metodickými nástroji stanovené limitující prostorové a funkční parametry pro jednotlivé typy skladebných
částí ÚSES;
vlastnické vztahy k pozemkům.
K zásadním koncepčním změnám v místním ÚSES ve srovnání s ÚPmZ patří především:
nová mezofilní větev místního ÚSES v návaznosti na NRBC 07 Údolí Dyje na západním okraji správního
území města, západně od Hradiště - LBK 1;
prodloužení hydrofilní větve místního ÚSES ve vazbě na tok Gránického potoka přes prostor původního
NRBK až k ústí do Dyje - LBK 2, LBK 3;
nová mezofilní větev místního ÚSES v údolí Gránického potoka (zčásti namísto původního NRBK) - LBK
4, LBC 1 (část), LBK 5;
nová mezofilní větev místního ÚSES namísto původního NRBK z údolí Gránického potoka zářezem
železniční trati do údolí Lesky a přes Městský lesík a severně od nemocnice do k. ú. Kuchařovice - LBK
7, LBC 2 (část), LBK 8 (část), LBC 3 (část), LBK 10, LBC 4, LBK 11;
úpravy trasy mezofilní větve místního ÚSES v polích severozápadně od města a západně od Přímětic
(LBK 15) spojené se změnou polohy biocentra LBC 17 a s nutnosti vymezení nového biocentra LBC 6;
Strana 34
Návrh
nové prodloužení hydrofilní větve místního ÚSES na Dobšickém potoku přes rozvodí směrem k
Mramotickému potoku - LBC 9, LBK 19;
nové prodloužení mezofilní větve místního ÚSES podél Kasáren do k. ú. Citonice - LBK 20;
nové prodloužení mezofilní větve místního ÚSES severním okrajem k. ú. Mramotice - LBK 24, LBC 11;
nové mezofilní propojení severně od Přímětic - část LBK 27, posunuté LBC 14 a LBK 28;
nové hydrofilní (nivní) větve místního ÚSES podél Dyje severně od Oblekovic náhradou za zrušenou
nivní složku NRBK - LBC 16, LBK 30, LBK 31;
doplnění nového LBC 17 rozdělujícího při severovýchodním okraji Nesachleb původně příliš dlouhý
biokoridor (v ÚPmZ označený XLVIII.) na Oblekovickém náhonu;
nová mezofilní větev místního ÚSES v zalesněných svazích údolí Dyje východně od Oblekovic náhradou
za zrušený NRBK - LBK 34, LBC 18, LBK 35;
nová mezofilní propojení pro posílení funkce NRBK 09 východně a jihovýchodně od Oblekovic - LBK 36,
LBK 38;
nové mezofilní propojení severovýchodně od Načeratic - rozšíření LBC 19 a LBK 41;
změny v rozložení skladebných částí mezofilní větve místního ÚSES z východní až jižní strany Derflic LBK 44, LBC 22, LBK 45;
nová hydrofilní větev místního ÚSES na Popickém potoku jižně až jihovýchodně od Popic (LBC 25, LBK
52;
zrušení původní větve místního ÚSES v k. ú. Popice u Znojma (v ÚPmZ LBK LXIII., LBC 54. a další
navazující neoznačený LBK) - důvodem zrušení je nevhodnost vzájemného propojování izolovaných
stepních lokalit (Horáčkův kopeček, Step Sebastiana Zimmerhackela aj.) biokoridory.
Cílem provedených úprav a změn vymezení je posílení ekologického a krajinotvorného významu ÚSES a
podpoření reálných opatření k jeho vytváření.
Interakční prvky jsou jako doplňkové skladebné části ÚSES vymezeny pouze na území ochranného pásma
národního parku. Funkci interakčních prvků v krajině v různé míře (dle pozice v krajině, stávající ekologické
hodnoty apod.) plní jakákoliv stávající trvalá vegetace mimo vymezené plochy biocenter a biokoridorů.
Případné doplnění systému interakčních prvků je ponecháno především na řešení komplexních
pozemkových úprav.
Míra přesnosti vymezení ÚSES a jeho jednotlivých skladebných částí je dána především celkovou mírou
podrobnosti řešení územního plánu a existujícími rozpory mezi podkladovou mapou a skutečným stavem
využití území.
Většina vymezených skladebných částí ÚSES se nachází na území města celou svou plochou. U řady
biocenter a biokoridorů při okraji území je na území města vymezena jen jejich část a zbývající část se
nachází (nebo se předpokládá její vymezení) za hranicemi území města - vymezení ploch biocenter a
biokoridorů mimo území města ovšem není (ani nemůže být) součástí řešení ÚP.
Přehled skladebných částí ÚSES s odůvodněním vymezení:
Označení
Biogeografický význam
NRBC 07 Údolí Dyje Nadregionální biocentrum
NRBK 09/BK 1
Nadregionální biokoridor dílčí úsek
NRBK 09/BC 1
Nadregionální biokoridor vložené biocentrum
NRBK 09/BK 2
Odůvodnění vymezení
Vymezení dle odvětvového podkladu OPK, s drobnými
dílčími zpřesněními a úpravami dohodnutými se
Správou NP Podyjí
Trasa dle ÚPmZ (tam označený jako část LXVII),
s mírným rozšířením s ohledem na minimální
požadovanou šířku 40 m
Ve srovnání s ÚPmZ nové biocentrum, vymezené
vhodně na okraji honu orné půdy a v zázemí
zastavitelné plochy za účelem dodržení požadovaného
maximálního rozestupu vložených biocenter
Trasa částečně dle ÚPmZ (tam označený jako část
LXVII) a částečně v nové poloze podél nově navržené
zastavitelné plochy
Strana 35
Návrh
Označení
NRBK 09/BC 2
NRBK 09/BK 3
Trasa oproti ÚPmZ (tam označený jako LXXVII)
posunutá na opačnou stranu polní cesty, aby úsek
přímo navazoval na NRBK 09/BC 2, s prodloužením na
úkor původního vloženého biocentra (v ÚPmZ
označeného číslem 53), pro jehož vymezení jsou
vhodnější podmínky v sousedním k. ú. Sedlešovice
(ladem ležící plocha)
NRBK 09/BC 3
Nové biocentrum, vymezené vhodně v prostoru
větrolamu a přilehlé části honu orné půdy a společně
s NRBK 09/BC 4 nahrazující původní vložené
biocentrum dle ÚPmZ (označené 23) za účelem
dodržení požadovaného maximálního rozestupu
vložených biocenter
NRBK 09/BK 4
Trasa v zásadě dle ÚPmZ (úseky označené X. a XI. a
částečně prostor původního mezilehlého vloženého
biocentra označeného číslem 23), s úpravou vymezení
v návaznosti na vymezení NRBK 09/BC 3 a NRBK
09/BC 4, s využitím stávajícího větrolamu a se
zohledněním blízkosti letiště
NRBK 09/BC 4
Nové biocentrum, vymezené vhodně v prostoru
větrolamu a přilehlé části honu orné půdy a zároveň
podél plánovaného tělesa přeložky silnice I/38 a
společně s NRBK 09/BC 3 nahrazující původní vložené
biocentrum dle ÚPmZ (označené 23) za účelem
dodržení požadovaného maximálního rozestupu
vložených biocenter
NRBK 09/BK 5
NRBK 09/BC 5
NRBK 09/BK 6
NRBK 09/BC 6
NRBK 09/BK 7
NRBK 09/BC 7
Nové rozsáhlé biocentrum, vymezené ve shodě
s vymezením evropsky významné lokality (EVL)
Načeratický kopec místo řady původních vložených
biocenter (v ÚPmZ označených čísly 20, 21, 28) a
úseků NRBK (v ÚPmZ označených VIII. a LXXVI.)
NRBK 09/BK 8
Trasa oproti ÚPmZ (tam označený jako VII.) mírně
odsunutá od plánované přeložky silnice I/38
Strana 36
Poloha v zásadě dle ÚPmZ (tam označeno číslem 48),
s upraveným vymezením daným zejm. rozsahem
stávajících ladem ležících ploch a polními cestami
Trasa v zásadě dle ÚPmZ (tam označený jako část X.),
většinou s mírným rozšířením s ohledem na minimální
Vymezení v zásadě dle ÚPmZ (tam označeno číslem
22) v těžebním prostoru, s předpokladem následné
rekultivace na biocentrum, a v přilehlé části větrolamu
Trasa v zásadě dle ÚPmZ (tam označený jako část IX.),
s mírným rozšířením s ohledem na minimální
Ve srovnání s ÚPmZ nové biocentrum, vymezené
vhodně v prostoru větrolamu a přilehlé části honu orné
půdy k silnici za účelem dodržení požadovaného
maximálního rozestupu vložených biocenter
Trasa oproti ÚPmZ (tam označený jako část IX.)
přeložená mimo oplocený areál vinice a prostor jejího
plánovaného rozšíření
Návrh
Označení
NRBK 09/RBC 114
Palice
Nadregionální biokoridor vložené regionální
biocentrum
Poloha v zásadě dle ÚPmZ (tam bez označení),
s výraznými úpravami vymezení zejm. s ohledem na
těleso plánované přeložky silnice I/38, přístupovou
cestu do areálu střelnice a stávající zahrádkovou
lokalitu v údolí Dyje
NRBK 15
Nadregionální biokoridor
Trasa dle odvětvového podkladu OPK a v zásadě i dle
ÚPmZ (tam označený I + II + III + IV + V + prostor
původně vložených biocenter 3, 4, 5, 6, 7, 8), s
omezením na vodní plochu toku Dyje
LBK 1
Lokální biokoridor
Nový LBK propojující v nejkratší možné trase podél
hranice řešeného NRBC 28 Údolí Dyje a lesní komplex
v k. ú. Mašovice, převážně přes hon orné půdy,
s využitím ladem ležících ploch ze severní strany silnice
LBK 2
Nový LBK (v ÚPmZ zčásti zahrnutý do biocentra 8)
propojující jako součást hydrofilní větve místního ÚSES
ve vazbě na dolní úsek Gránického potoka východní
část NRBC 28 Údolí Dyje a NRBK 15
LBK 3
Převážně nový LBK vedený jako součást hydrofilní
větve místního ÚSES ve vazbě na tok Gránického
potoka přes prostor zahrnutý v ÚPmZ do NRBK XIV a
XV a vloženého LBC 29 (s využitím menší části
původního LBK LVI.)
LBK 4
Nový LBK vedený jako součást mezofilní větve
místního ÚSES zalesněnými svahy údolí Gránického
potoka přes prostor převážně zahrnutý v ÚPmZ do
NRBK XIV. a XV. a vloženého LBC 29
LBC 1
Lokální biocentrum
Nové LBC umístěné jako součást hydrofilní i
mezofilních větví místního ÚSES ve vazbě na relativně
ekologicky hodnotnější partie lesních porostů v údolí
Gránického potoka
LBK 5
místního ÚSES zalesněnými svahy údolí Gránického
potoka do k. ú. Mašovice
LBK 6
LBK 7
LBC 2
LBK 8
Trasa dle ÚPmZ (tam část LBK LVI.), ve vazbě na tok
Gránického potoka v zalesněném údolí
místního ÚSES z Gránického údolí lesním celkem přes
prostor původního LBC 9 dle ÚPmZ a dále zářezem
železniční trati (s částečným využitím původního
vymezení NRBK XVI. v ÚPmZ)
s výrazně širším vymezením do nepodmáčených poloh
za účelem zvýšení reprezentativnosti pro mezofilní
větev místního ÚSES
Nový LBK vedený namísto původního NRBK XVII. dle
ÚPmZ jako součást dvou souběžných větví místního
ÚSES (hydrofilní a mezofilní) údolím Lesky,
s upraveným vymezením (místy širší, místy užší)
s ohledem na aktuální stav využití a rozvojové plochy
bydlení
Strana 37
Návrh
Označení
LBC 3
Ve srovnání s ÚPmZ nové LBC, vymezené vhodně
v jihozápadní části Městského lesíka a v údolí Lesky
jako součást dvou větví místního ÚSES (hydrofilní a
mezofilní)
LBK 9
Trasa v zásadě dle ÚPmZ (tam označený jako VL. a
XLVI.), ve vazbě na tok potoka Lesky směrem do k. ú.
Dobšice, s místními úpravami vymezení (převážně
redukcemi), zejm. s ohledem na reálnou prostupnost
území; délka LBK výrazně překračuje maximální
přípustnou délku, reálná možnost vymezení
reprezentativního LBC v trase však neexistuje (původní
LBC označené v ÚPmZ číslem 39 je s ohledem na
malou nereprezentativnost zrušeno)
LBK 10
místního ÚSES prostorem Městského lesíku
LBC 4
LBK 11
Nový LBK vedený namísto původního NRBK XVIII. dle
ÚPmZ jako součást mezofilní větví místního ÚSES přes
stávající zahrádkovou kolonii, s dílčí redukcí vymezení
zohledňující rozmístění chat
LBK 12
Trasa v zásadě dle ÚPmZ (tam bez označení),
s drobnými úpravami vymezení dle aktuálního stavu i
plánovaných rozvojových ploch
LBK 13
Trasa v zásadě dle ÚPmZ (tam označený jako LVIII.),
ve vazbě na horní tok potoka Lesky, s drobnými
úpravami vymezení dle aktuálního stavu a navrženého
zalesnění
LBC 5
LBK 14
LBC 6
LBK 15
Strana 38
Poloha částečně dle ÚPmZ (tam označeno číslem 11),
se zásadně upraveným vymezením – zmenšení a
celkové posunutí do severní části Městského lesíka,
s vynecháním nejintenzivněji rekreačně využívaných
partií
s výraznými úpravami vymezení zejm. s ohledem na
stávající ekologickou hodnotu lesních porostů a
požadovanou reprezentativnost pro dva typy větví
místního ÚSES (hydrofilní a mezofilní)
Trasa v zásadě dle ÚPmZ (tam část LBK LVII.), se
základem v podobě cesty na lesním pozemku a oproti
ÚPmZ s částečnou redukcí o využívané plochy
zahrádek a drobné rozšíření do areálu policie (na
potřebnou šířku 15 m)
Ve srovnání s ÚPmZ nové LBC, vymezené vhodně
v prostoru stávajícího lesního porostu, ladem ležících
ploch a přilehlé části honu orné půdy za účelem
dodržení maximální přípustné délky LBK, se zahrnutím
části plochy původního LBK LVII. dle ÚPmZ
Trasa oproti ÚPmZ (tam část LBK LVII.) převážně
podstatně upravená jednak v závislosti na změně
polohy LBC 7, jednak s ohledem na původní kolizi
s místem napojení plánované přeložky silnice I/38 na
stávající trasu silnice
Návrh
Označení
LBC 7
LBK 16
Trasa oproti ÚPmZ (tam označený jako LXI.) z větší
části upravená jednak v závislosti na změně polohy
LBC 7, jednak s ohledem na stávající cestní síť a
využití pozemků
LBK 17
Trasa dle ÚPmZ (tam bez označení), ve vazbě na tok
Dobšického potoka směrem do k. ú. Kuchařovice,
s výrazným rozšířením dle rozsahu provedených
výsadeb rychle rostoucích dřevin
LBC 8
LBK 18
Trasa v zásadě dle ÚPmZ (tam označený jako XLI.), ve
vazbě na horní tok Dobšického potoka (přes Přímětice),
s mírným prodloužením do nového LBC 9 a s drobnými
úpravami vymezení dle aktuálního stavu
LBC 9
Nové LBC, vymezené v rámci nově prodloužené
hydrofilní větve místního ÚSES v plochém údolí horního
toku Dobšického potoka; poloha LBC je dána potřebou
zachování maximální přípustné délky navazujících LBK
LBK 19
Nový LBK propojující jako součást hydrofilní větve
místního ÚSES ve vazbě na horní tok Dobšického
potoka a navazující vodní příkop přes rozvodí
k Mramotickému potoku LBC 9 a LBC 10
LBC 10
LBK 20
Nový LBK směřující z LBC 10 kolem severozápadního
okraje Kasáren do k. ú. Citonice a využívající
v maximální možné míře ladem ležících ploch ve
svazích údolí Mramotického potoka; LBK je v zásadě
náhradou za původní LBK vedený v ÚPmZ z opačné
strany Kasáren (s označením LIX.)
LBK 21
Trasa dle ÚPmZ (tam označený jako LXVI.), ve vazbě
na tok Mramotického potoka směrem do k. ú. Citonice
LBK 22
LBC 11
LBK 23
Posunuto oproti ÚPmZ (tam označeno číslem 44) do
západní části navrženého lesního celku využívajícího
méně hodnotné partie stávající zemědělské půdy
s částečným rozšířením dle aktuálního stavu (ladem
ležící pozemky a pozemky s výsadbou rychle
rostoucích dřevin)
s výrazným rozšířením dle stávajícího rozsahu lesního
celku, navazujících ladem ležících ploch a městem
vlastněných pozemků v nivě Mramotického potoka
Trasa v zásadě dle ÚPmZ (tam označený jako část
LXV.), ve vazbě na tok Mramotického potoka přes
Mramotice, s úpravami vymezení dle aktuálního stavu
Na území města Znojma nové LBC navazující na
vymezení LBC v ÚP Kravsko (Pilský rybník), se
zahrnutím stávajícího lesního celku ve vlastnictví města
a podmáčených ladních ploch v nivě Mramotického
potoka
Trasa dle ÚPmZ (tam označený jako část LXV.), ve
vazbě na levostranný přítok Mramotického potoka
směrem do k. ú. Kravsko
Strana 39
Návrh
Označení
LBK 24
Nový LBK propojující jako nezbytná součást mezofilní
větve místního ÚSES na okraji správního území města
(severně od Mramotic) LBC 11 a LBC 12, s využitím
rozhraní zemědělsky využívaných pozemků a
stávajících doprovodných porostů odvodňovacího
příkopu
LBC 12
LBK 25
Trasa oproti ÚPmZ (tam označený jako LXII.) posunutá
dále od zástavby Mramotic, aby nedocházelo
k negativnímu vzájemnému ovlivnění s funkcemi sídla,
s návazností v k. ú. Plenkovice
LBC 13
Poloha a vymezení jsou převzaty z ÚPmZ (tam
označeno číslem 43), s využitím méně hodnotných
partií zemědělské půdy
LBK 26
LBK 27
LBC 14
LBK 28
LBC 15
LBK 29
LBC 16
LBK 30
Strana 40
s rozšířením dle městem vlastněných pozemků tak, aby
byla zajištěna dostatečná výměra LBC
Trasa oproti ÚPmZ (tam část LBK LXI.) od okraje
řešeného území napřímena směrem k LBC 22 tak, aby
se zkrátila celková délka LBK
Trasa v zásadě dle ÚPmZ (tam část LBK LXI.),
s drobnými úpravami vymezení a s prodloužením do
přesunutého LBC 14
Výrazně posunuto oproti ÚPmZ (tam označeno číslem
42) k jihovýchodu, s využitím stávajícího lesního celku a
navazujících méně hodnotných partií zemědělské půdy
větve místního ÚSES severně od výrobní zóny na
severovýchodním okraji Přímětic LBC 14 a LBC 15,
s využitím parcely dnes neexistující polní cesty ve
vlastnictví města
s částečným rozšířením dle aktuálního stavu a
pozemků ve správě pozemkového fondu tak, aby byla
zajištěna dostatečná reprezentativnost LBC
Trasa a vymezení dle ÚPmZ (tam označený jako
XLIII.), podél plánovaného rozšíření výrobní zóny na
severovýchodním okraji Přímětic
Oproti ÚPmZ (tam označeno číslem 4) posunuto mimo
vlastní tok Dyje, do levobřežní části nivy, kde tvoří
koncové biocentrum hydrofilní (nivní) větve místního
ÚSES; vymezení je dáno zejm. rozsahem stávajících
doprovodných porostů Dyje, plánovaným tělesem
komunikace a okrajem správního území města
Nový LBK jako součást hydrofilní (nivní) větve místního
ÚSES namísto části původního NRBK (v ÚPmZ
označeného V) a vloženého LBC (v ÚPmZ označeného
číslem 3), s vymezením dle stávajících doprovodných
porostů Dyje, navržené sportovní plochy a okraje
správního území města
Návrh
Označení
LBK 31
Nový LBK jako součást hydrofilní (nivní) větve místního
ÚSES namísto částí původního NRBK (v ÚPmZ
označených IV a V) a vložených LBC (v ÚPmZ
označených čísly 3 a 4), s vymezením dle rozsahu
stávajících doprovodných porostů Dyje
LBK 32
LBC 17
LBK 33
LBK 34
LBC 18
LBK 35
Nový LBK jako součást mezofilní větve místního ÚSES
namísto původního NRBK (v ÚPmZ označeného
XXVI.), v rámci stávajícího lesního celku na okraji
řešeného území
LBK 36
Nový LBK propojující NRBK 09/RBC 114 Palice a
NRBK 09/BC 7, s vhodným využitím okrajových partií
lesního celku, navazující široké meze s ladními
společenstvy a drobného izolovaného lesního celku
LBK 37
Trasa v zásadě dle ÚPmZ (tam označený jako II.),
s využitím stávajících ploch lesa
LBK 38
Nový LBK zčásti v trase původního NRBK IX. dle
ÚPmZ, využívající stávajícího větrolamu mezi vinicemi
a navazující široké meze s ladními společenstvy
LBK 39
LBK 40
LBC 19
LBK 41
Trasa dle ÚPmZ (tam podstatná část LBK XLVIII.), ve
vazbě na koryto Oblekovického náhonu, s dílčími
úpravami vymezení dle aktuálního stavu
Nové LBC umístěné jako součást hydrofilní (nivní)
větve místního ÚSES v nivě Dyje tak, aby nedocházelo
k překročení maximální přípustné délky biokoridorů
Trasa dle ÚPmZ (tam krátká část LBK XLVIII.), ve
vazbě na koryto Oblekovického náhonu, s dílčí úpravou
vymezení dle aktuálního stavu
Nový LBK jako součást mezofilní větve místního ÚSES
v zásadě namísto původního NRBK (v ÚPmZ
označeného XXV.), s mírným posunem v rámci
stávajícího lesního celku do strmějších svahových partií
Posunuto oproti ÚPmZ (tam označeno číslem 19)
v rámci stávajícího lesního celku do severozápadnější
polohy s možností vhodnějšího vymezení, bez narušení
průsekem pro elektrovod
Trasa dle změny č. 9 ÚPmZ (tam označený jako LXXI.),
v k. ú. Načeratice s vymezením dle KPÚ
Trasa a vymezení dle změny č. 9 ÚPmZ (tam označený
jako L.) a KPÚ Načeratice
Poloha dle změny č. 9 ÚPmZ (tam označeno 51a.) a
KPÚ Načeratice s částečným rozšířením dle aktuálního
stavu (ladem ležící pozemky) a na mezilehlé málo
hodnotné pozemky orné půdy tak, aby byla zajištěna
dostatečná reprezentativnost LBC pro mezofilní i
hydrofilní větev místního ÚSES
větve místního ÚSES severovýchodně od Načeratic
LBC 19 a LBC 20, s využitím stávajících ladem ležících
ploch a navržených protierozních opatření v rámci KPÚ
Načeratice
Strana 41
Návrh
Označení
LBK 42
LBC 20
LBK 43
LBC 21
LBK 44
LBC 22
LBK 45
LBK 46
LBC 23
LBK 47
LBK 48
Trasa a vymezení dle změny č. 9 ÚPmZ (tam označený
jako LXX.) a KPÚ Načeratice
LBC 24
Poloha a vymezení dle změny č. 9 ÚPmZ (tam
označeno 49a.) a KPÚ Načeratice
LBK 49
Trasa a vymezení dle ÚPmZ (tam označený jako LII.),
ve vazbě na stávající pás dřevin
LBK 50
Trasa v zásadě dle ÚPmZ (tam označený jako LI.),
s dílčí úpravou vymezení v návaznosti na řešení KPÚ
Vrbovec
LBK 51
Trasa v zásadě dle ÚPmZ (tam označený jako LXIX.),
s úpravami v závislosti na předpokládané trase
zatrubněného toku Vrboveckého potoka
Strana 42
Trasa v zásadě dle změny č. 9 ÚPmZ (tam bez
označení) a KPÚ Načeratice, s prodloužením kolem
Načeratického potoka tak, aby bylo zajištěno
reprezentativní napojení na LBC 19
Poloha dle změny č. 9 ÚPmZ (tam označeno 51b.) a
KPÚ Načeratice s úpravami vymezení dle aktuálního
stavu (ladem ležící pozemky) tak, aby LBC mělo
kompaktnější tvar
Trasa dle ÚPmZ (tam označený jako LXXIV.), ve vazbě
na tok Načeratického potoka, s úpravami vymezení
zejm. s ohledem na aktuální stav využití území
(doprovodné porosty toku a ladem ležící plochy)
s výrazným rozšířením dle rozsahu stávajících
akátových lesíků a ladem ležících ploch
Trasa zčásti dle ÚPmZ (tam krátká část LBK LXXV.), se
zúžením dle rozsahu stávající ladem ležící plochy, a
zčásti v nové trase přes pole, využívající pozemek ve
vlastnictví města
Nové LBC vymezené jako součást mezofilní větve
místního ÚSES v menším lesním celku z východní
strany Derflic, s využitím části plochy původního
biokoridoru LXXV. dle ÚPmZ
Oproti ÚPmZ (tam část LBK LXXV.) posunutý k
východu tak, aby neprocházel zastavěným územím, s
částečným využitím pozemku ve vlastnictví města
Trasa a vymezení dle ÚPmZ (tam část LBK LXXII.), ve
vazbě na odvodňovací příkop a jeho doprovodné
porosty
Oproti ÚPmZ (tam označeno číslem 50.) výrazně
posunuto k severu, s využitím stávajícího lesního celku
a ladem ležících pozemků bývalé pískovny
Trasa v zásadě dle ÚPmZ (tam LBK LXXIII., část LBK
LXXII. a částečně prostor původního LBC 50.),
s úpravami vymezení dle aktuálního stavu (pásy dřevin)
Návrh
Označení
LBK 52
Nový LBK směřující ve vazbě na tok Popického potoka
a jeho doprovodné porosty z koncového LBC 25 do k.
ú. Nový Šaldorf
LBC 25
Nové koncové LBC, vymezené v rámci nové hydrofilní
větve místního ÚSES na toku Popického potoka na
silně podmáčených a převážně ladem ležících plochách
s převažujícími porosty dřevin při okraji Popic
Návaznosti řešení se sousedními obcemi
CITONICE
posuzována návaznost řešení dle návrhu ÚP Citonice z roku 2011
hydrofilní větve místního ÚSES na tocích Gránického potoka a Mramotického potoka navazují;
mezofilní větev místního ÚSES od Kasáren (LBK 20) zatím zajištěnou návaznost nemá - nutno řešit v ÚP
Citonice;
ŽERŮTKY
ani z jedné strany společné hranice nejsou vymezeny žádné skladebné části ÚSES;
KRAVSKO
posuzována návaznost řešení dle ÚPO Kravsko z roku 2001;
návaznost je plně zajištěna;
PLENKOVICE
posuzována návaznost řešení dle návrhu ÚP Plenkovice z roku 2011;
návaznosti je plně zajištěna;
HLUBOKÉ MAŠŮVKY
ÚNANOV
posuzována návaznost řešení dle ÚPO Únanov z roku 1999 a dle KPÚ z roku 1995;
KUCHAŘOVICE
posuzována návaznost řešení dle ÚPmZ z roku 2001;
SUCHOHRDLY
DOBŠICE
posuzována návaznost řešení dle ÚPmZ z roku 2001 a dle odvětvového podkladu OPK;
návaznost je v zásadě zajištěna, doladění některých detailů nutno řešit v novém ÚP Dobšice;
DYJE
posuzována návaznost řešení dle ÚPO Dyje z roku 2002 a dle odvětvového podkladu OPK;
návaznost zatím není zajištěna - nutno řešit v novém ÚP Dyje;
TASOVICE
posuzována návaznost řešení dle ÚP Tasovice z roku 2010;
návaznost je v zásadě zajištěna - v ÚP Tasovice je ovšem zapracováno starší řešení nadregionálního
a regionálního ÚSES, v odvětvovém podkladu OPK neobsažené;
STRACHOTICE
posuzována návaznost řešení dle ÚPO Strachotice z roku 2000;
LBK 45 zatím návaznost zajištěnou nemá - nutno řešit v novém ÚP Strachotice;
Strana 43
Návrh
VRBOVEC
posuzována návaznost řešení dle zpracovávané KPÚ Vrbovec;
CHVALOVICE
NOVÝ ŠALDORF - SEDLEŠOVICE
posuzována návaznost řešení dle ÚPmZ z roku 2001 a dle odvětvového podkladu OPK;
v případě NRBK 09 a NRBK 15 je návaznost v zásadě zajištěna, doladění některých detailů nutno řešit v
novém ÚP Nový Šaldorf - Sedlešovice;
v případě hydrofilní větve místního ÚSES na tocích Popického a Vrboveckého potoka je zajištění
návaznosti částečné (LBK 51 navazuje, LBK 52 navazuje nepřesně) - nutno řešit v novém ÚP Nový
Šaldorf - Sedlešovice;
HAVRANÍKY
posuzována návaznost řešení dle odvětvového podkladu OPK ;
PODMOLÍ
posuzována návaznost řešení dle odvětvového podkladu OPK ;
MAŠOVICE
posuzována návaznost řešení dle ÚPO Mašovice z roku 2002 a dle odvětvového podkladu OPK;
v případě NRBC 07 Údolí Dyje a větví ÚSES v údolí Gránického potoka je návaznost plně zajištěna;
mezofilní větev místního ÚSES od NRBC 07 Údolí Dyje do lesního komplexu v k. ú. Mašovice u Znojma
(LBK 1) zatím zajištěnou návaznost nemá - nutno řešit v novém ÚP Mašovice.
6.4.4.
PROSTUPNOST KRAJINY
Problematika prostupnosti krajiny je řešena tak, aby bylo zajištěno zpřístupnění jednotlivých vymezených
ploch s rozdílným způsobem využití a aby bylo možno v nezastavěném území vytvářet nové účelové
komunikace dle aktuální potřeby.
Územní plán neřeší prostupnost krajiny pro biotu. Důvody jsou v zásadě dva - jednak není z žádného
předpisu zřejmé, že by se ÚP měl prostupností krajiny pro biotu zabývat, jednak nebyl pro řešení této
problematiky k dispozici žádný využitelný podklad.
6.4.5.
PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ
Účelné řešení konkrétní ochrany půdy před erozí vyžaduje zpracování detailních odborných studií
přesahujících rámec řešení územního plánu. Územní plán proto stanovuje pouze obecné základní podmínky
pro umísťování protierozních opatření v krajině.
Protierozní opatření na území města by neměla směřovat pouze k ochraně orné půdy v zemědělsky
využívaných plochách, ale i k eliminaci eroze v plochách jiného způsobu využití včetně ploch zastavěných,
aby byla omezena erozní činnost vedoucí k zvýšenému vnosu půdních částic a znečištění do toků.
Systém protierozních opatření bude realizován v rámci jednotlivých ploch, na základě podrobné analýzy
erozní ohroženosti a komplexního návrhu protierozních opatření.
6.4.6.
OCHRANA PŘED POVODNĚMI
Pro návrh staveb protipovodňové ochrany je podkladem Záplavové území Q100 vyhlášené 31. 1. 2011 OŽP
Jihomoravského kraje. Pro ochranu stávajících a návrhových ploch zástavby jsou navržena protipovodňová
opatření lineární a retenční prostory. Retenční prostory v nezastavěném území vymezují prostor přilehlý
k toku, který po naplnění vodou při povodni záměrně nabývá retenční funkce a transformuje průtok v toku.
Po průchodu povodňové vlny se prostor zcela vyprázdní. Omezení rozsahu těchto ploch by mělo negativní
vliv na průběh povodně zejména v níže ležících úsecích toku, proto je tedy nutné jejich rozsah zachovat.
Strana 44
Návrh
Ve vymezené aktivní zóně záplavového území (§66 odst.2 vodního zákona č. 254/2001 Sb., v platném
znění) jsou dle §67 odst.1 vodního zákona zakázány veškeré stavby s výjimkou vodních děl a nezbytných
staveb dopravní a technické infrastruktury. Vyhlášeno 31. 1. 2011 – JMK 111901/2010 OŽP - Ci
6.4.7.
PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ
Plochy vodní a vodohospodářské jsou určené pro vodní toky, vodní plochy, příbřežní plochy s převažující
vodohospodářskou funkcí a stavby protipovodňových opatření.
Využití pro vodohospodářské stavby a zařízení je vedle ploch vodních a vodohospodářských podmíněně
přípustným využitím všech typů ploch, pokud se prokáže jako nezbytné pro protipovodňovou či protierozní
ochranu území.
Územní plán respektuje všechny stávající vodní toky a vodní plochy.
Koridor řeky Dyje je důležitý prvek města, v oblasti pod historickým centrem pohledově exponovaný,
s potenciálem pro rekreaci a trávení volného času, který by měl být spojen s obnovou přirozeného přírodního
prostředí vodního toku a řešením protipovodňových opatření. Na Dyji jsou umístěny pevné jezy Šaldorf
a Oblekovice.
Vodní nádrž Znojmo má účel zejména vyrovnání nerovnoměrných průtoků v Dyji pod vodní nádrží Vranov
a dále akumulaci vody pro skupinový vodovod Znojmo a pro výrobu elektrické energie ve vodní elektrárně.
6.4.8.
SPRÁVA VODNÍCH TOKŮ
Vodní zákon 254/2001 Sb. a vyhláška 470/2001 Sb. upravují povinnosti správců toků a vymezují „ochranné
pásmo“ - § 49, odst. (2) zákona takto:
„Správci vodních toků mohou při výkonu správy vodního toku, pokud je to nezbytně nutné a po předchozím
projednání s vlastníky pozemků, užívat pozemků sousedících s korytem vodního toku, a to
a) u vodních toků, které jsou vodními cestami dopravně významnými, nejvýše v šířce do 10 m od břehové
čáry,
b) u ostatních významných vodních toků jiných, než pod písmenem a), nejvýše v šířce 8 m od břehové čáry,
c) u drobných vodních toků nejvýše v šířce do 6 m od břehové čáry.
Žádný z vodních toků v řešeném území není určen pro vodní cestu, Dyje je významný tok stanovený
vyhláškou Ministerstva zemědělství č.470/2001 Sb.. V územním plánu to znamená automaticky vymezené
„ochranné pásmo“ u Dyje 8 m od břehové čáry, u všech ostatních vodních toků v šířce 6 m od břehové čáry
na každou stranu.
Pro vymezení plochy, na kterou má být umožněn přístup, je směrodatná skutečná aktuální poloha břehové
hrany vodního toku v terénu, proto tato plocha není vymezena v grafických přílohách.
V tomto manipulačním pásmu nebudou navrhovány nové zastavitelné plochy.
6.4.9.
REKREACE
Problematiku rekreačního využití území řeší územní plán jednak v rovině konkrétně vymezených ploch
rekreace, ploch zahrádek a účelových komunikací, jednak v obecné rovině stanovením podmínek pro
umístění rekreační vybavenosti v krajině nezastavěného území.
Ve výrokové zprávě použitý pojem "rekreační využití krajiny" znamená využití krajiny pro různé formy
nepobytové rekreace - např. pěší turistiku, cykloturistiku, hippoturistiku apod.
Strana 45
Návrh
6.5.
KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY
6.5.1.
KONCEPCE DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY
Řešení dopravní infrastruktury vychází z dlouhodobě sledovaných záměrů státu, kraje a města. Základním
koncepčním materiálem pro plánování dopravní infrastruktury je Politika územního rozvoje České republiky
2008 (dále též „PÚR ČR“), schválená usnesením vlády č. 929 ze dne 20. 7. 2009. Úkolem PÚR ČR v této
části je zejména vytvořit podmínky pro dokončení základní sítě kapacitních silnic, umožňující převést na ně
část zátěže intenzívní dopravy. V řešeném území jde o silniční koridor S8 Havlíčkův
Brod-Jihlava-ZnojmoHatě-hranice ČR-Rakousko (Wien).
Dalším závazným podkladem je Generel dopravy Jihomoravského kraje z roku 2006. Tento oborový
dokument obsahuje komplexní návrh řešení rozvoje dopravy a dopravní infrastruktury v kraji s návrhem
priorit. V řešeném území vymezuje koridor pro přeložku silnice I/38, jež je součástí silničního koridoru S8
stejně jako koridory silnic II. a III. tříd.
Podrobnější vymezení koridoru přeložky silnice I/38, resp. homogenizace silnice I/53 vychází z podkladů
předaných ŘSD ČR ke sledovanému rozvojovému záměru rozvoje dopravní infrastruktury z období 2009 –
2012. Jedná se o tyto dokumenty:
Přeložka silnice I/38 I. stavba 2 etapa – dokumentace pro stavební povolení 2011
Přeložka silnice I/38 II. stavba – dokumentace pro stavební povolení 2011
Přeložka silnice I/38 III. stavba – aktualizace technické studie 2010, rozpracovaná dokumentace pro územní
rozhodnutí 2012
Problematika silnic II. a III. třídy je řešena v souladu s Generelem krajských silnic Jihomoravského kraje.
Hlavním účelem Generelu krajských silnic je nastínit hlavní zásady rozvoje sítě krajských silnic a stanovit
odborné priority pro postup realizace zkvalitňování sítě krajských silnic formou optimalizace sítě. Generel
krajských silnic byl schválen Radou Jihomoravského kraje 18. 12. 2006 a jeho úprava 9. 10. 2008.
Strana 46
Návrh
Pro definování efektivního šířkového uspořádání krajských silnic je využito Kategorizace krajských silnic
Jihomoravského kraje. Návrhová kategorizace byla schválena Radou Jihomoravského kraje 19. 6. 2008.
Významným podkladem pro definování potřeb města v oblasti dopravy je Generel dopravy města Znojma
z roku 2008. Kromě vymezení chybějící sítě místních komunikací a návrhu opatření na odstranění
dopravních závad, podrobně hodnotí význam existujících a nově navrhovaných komunikací pro město, resp.
vliv jejich vedení na zatížení motorovou dopravou. Výsledky modelu prokazují úzkou vazbu mezi
komunikacemi nadměstského významu a polohou dopravně významných místních komunikací vedených
městem.
Koncepce dopravní infrastruktury města tedy vychází z potřeb vlastního města, současně ale reaguje na
širší vztahy v regionu, resp. na území České Republiky. Předložené řešení předpokládá:
dobudování silniční infrastruktury nadměstského významu
o přeložky silnice I/38 jako součásti silničního koridoru S8
o homogenizaci silnice I/53 Pohořelice – Znojmo (leží mimo řešené území, ale úzce souvisí
s přeložkou silnice I/38)
dobudování chybějící sítě místních komunikací
opravu dopravních závad na existující síti místních komunikací
realizace obslužných komunikací v rozvojových plochách bydlení
Tyto stavební počiny musí doprovázet soubor dopravně technických opatření na síti místních komunikací,
směřující ke:
snížení intenzit automobilové dopravy na silničních průtazích městem
plošnému zklidnění dopravy v obytných územích
rozvoji veřejné hromadné dopravy jako součásti IDS JMK
vytvoření rychlých a bezpečných propojení pro cyklisty a pěší v prostoru existujících a nově
navrhovaných pozemních komunikací ve vztahu na centrum
zlepšení prostorových podmínek pro pěší
vytvoření územních podmínek pro vybudování kapacitních parkovacích objektů spojených s plošnou
regulací parkování na veřejných prostranstvích především v centrální části města
Zatížení území města zbytnou dopravou je přímo úměrné atraktivitě existujících, resp. nově navrhovaných
propojení ve městě. Tato skutečnost společně s charakterem přilehlé zástavby vedla k přehodnocení
některých záměrů města.
Jedná se především o opuštění záměru vybudovat komunikační propojení Kunštátská – Růženy Svobodové
– Přímětická - Riegrova v původním rozsahu dle generelu dopravy.
Dalším důležitým systémovým rozhodnutím je zrušení přímého napojení oblasti Křivánky mostním objektem
přes údolí Lesky. Modelové intenzity prokázaly malé využití tohoto ekonomicky náročného díla. Nepřímé
dopravní napojení tohoto území pro motorovou dopravu může naopak výrazně posílit význam nemotorové
dopravy.
Jestliže vhodně volená opatření na síti dopravně významných silnic a místních komunikací přispějí
k omezení zbytné motorové dopravy ve městě, pak přímost a atraktivita peších a cyklistických napojení
významných obytných lokalit, může výrazným způsobem omezit používání automobilu při realizaci
nezbytných cest v území.
Územní plán respektuje stávající trasy komunikací nadmístního i místního významu a vymezuje
plochy dopravní infrastruktury pro stavby silnic, místních i účelových komunikací.
Pro naplnění cílového stavu dopravní infrastruktury, zajišťující správnou fungování systému je třeba
realizovat tyto stavby:
Sta v b y d o pra v ní i n fra st r uk t ur y n ad m ěs t sk é h o vý z nam u
Návrhové kategorie silnic vychází z kategorizace existujících detailních technických dokumentací s výjimkou
silnice II/408, kde je nutné dopracovat podrobnější technickou dokumentaci, která prověří reálnost
vedení této komunikace v navržené kategorii, včetně tvaru křižovatky a rozhledových trojúhelníků.
Sil nic e
Přeložka silnice I/38
Strana 47
Návrh
Stávající silnice I/38 prochází územím města od severozápadu k jihovýchodu napříč zastavěným územím.
V nejzatíženějších profilech tudy každodenně projede cca 17.000 vozidel, z toho cca 15% nákladních. To
s sebou přináší zvýšené zatížení hlukem a exhalacemi. Nevyhovující směrové vedení a šířkové uspořádání
celou situaci ještě komplikuje.
V územním plánu se proto počítá s připravovanou přeložkou silnice I/38, která je z větší části vedena mimo
zastavěné území města. Na k. ú. Mramotice je přeložka vedena západně Kasáren. V místě existující
křižovatky se silnicí II/408 se počítá s mimoúrovňovým propojením obou silničních tahů. Další pokračování
přeložky silnice I/38 využívá mezi Kasárnami a Znojmem stávající trasu silnice I/38. Dále je trasa přeložky
vedena jižně od Přímětic a východně od areálu nemocnice. Křižovatky se silnicemi jsou řešeny jako
mimoúrovňové se dvěma rampami. Další průběh přeložky I/38 je veden východně od areálu nemocnice a
dále až po stávající silnici II/413. Jižní část mezi silnicí II/413 a směrem na Hatě řeší odklon vnější dopravy
zcela mimo zastavěné území. Silnice I/53 bude ukončena již před Dobšicemi na silnici I/38, jež bude vedena
od silnice II/413 po dnešní komunikaci, na kterou navazuje nový úsek pod Načeratickým kopcem.
Stávající trasa městem bude po vybudování přeložky silnice I/38 v celé délce přeřazena do nižší
kategorie a bude upravována ve funkční skupině B v kategorii MS2a. V její stopě pak budou vedeny
krajské silnice II., resp. III. třídy.
Přestože přeložka silnice I/38 výrazným způsobem odlehčí centrální části města od průjezdné dopravy, bude
větší část vnitroměstské dopravy nadále realizovaná ve stopách existujících, resp. nově navrhovaných
sběrných komunikací. O to důležitější je komplexní přístup k řešení dopravní problematiky.
Homogenizace silnice I/53 Pohořelice – Znojmo
Přestože se úprava I/53 přímo nedotýká řešeného území a prostor křižovatky se silnicí I/38 leží na katastru
Dobšic, tvoří toto napojení důležitou radiálu do území a ovlivňuje jak polohu, tak i kapacitní využití přeložky
silnice I/38. S rozšířením silnice I/53 souvisí i přeložka stávající silnice do nové polohy a napojením na ulici
Brněnskou, resp. do křižovatky se silnicí I/408.
Návrhové kategorie silnic vychází z kategorizace existujících detailních technických dokumentací. Pro
všechny stavby nadměstského významu platí, že do doby vydání územního rozhodnutí je nezbytné
počítat s širším koridorem ploch pro dopravu vymezeným ve výkresové části. Stejně tak platí, že
případné vyznačení technického řešení u navrhovaných staveb dopravní infrastruktury uvedené v
grafické části je pouze schématem a může být změněno v dalších stupních projektové dokumentace.
Plochy, sousedící s plochou dopravy, ve které je v zastavěném území vedena stávající nebo
navrhovaná silnice II. nebo III. třídy, budou mít podmíněno využití tak, že nebude znemožněno vedení
průjezdního úseku silnice v plynulé trase v šířce odpovídající funkční skupině a zatížení silnice.
Sta v b y d o pra v ní i n fra st r uk t ur y m ě st sk é h o vý z na mu
Komunikační síť je navržena tak, aby mohla být v čase realizována. Navržené úpravy koridorů či nové
komunikace nepředpokládají větší zásahy do území spojené s nadměrnými asanacemi, průchody územím
atd.
Mí s tn í k om u nik ac e
Družstevní – Brněnská - Oblekovice - sil. III/3834 – sil. III/3978
Toto nově navržené propojení, ve výkresu dopravy pracovně nazvané Oblekovická, vytváří důležitou
urbanizační osu v území. Jeho výhodou je možnost postupné realizace od severu, resp. od jihu s následným
přemostěním Dyje. Navržená uspořádání vychází z významu komunikace v území. Ulice by neměla být jen
dopravní spojnicí městských částí, ale i novou zelenou osou v území, navazující na oblast Načeratického
kopce, resp. oblast Vrboveckých sklepů.
Návrhová kategorie:
Uhelná:
Oblekovická I:
Oblekovická II:
Oblekovická II:
MS2ap 24,5/15/50
MS2ap 19,5/15/50
MS2a 19,5/10/50
S 7,5/70
Technické řešení je třeba dopracovat v podrobnější technické dokumentaci, která bude koordinována se
zpracovatelem technické dokumentace 3. stavby přeložky silnice I/38 (fa. Ossendorf)
Náměstí Svobody
Strana 48
Návrh
Řešení vychází z dopravně urbanistické soutěže z roku 2009. Parametry komunikace budou vycházet
z návrhové kategorie ulice Pražské.
Návrhová kategorie: MS2a - /10/50
Komunikační propojení Kunštátská – Růženy Svobodové – Přímětická bez napojení na ulici Riegrova
Napojení obytného území na ulici Přímětickou ve vazbě na ulici Legionářskou vytváří novou stopu pro
obsluhu přilehlého území. Aby se zamezilo průjezdu zbytné dopravy není tato komunikace napojena přímo
na ulici Riegrovu. Propojení s ulicí Riegrovou bude zachováno pouze pro pěší a cyklisty.
Návrhová kategorie: MO2p 12/8,5/30
Komunikační propojení Jugoslávská – Pražská
Komunikační spojka řešící propojení dvou sousedních bloků
Komunikační propojení Pražská – Přímětická
Nové komunikační propojení ulice Pražské (zahrádkářská oblast) na ulici Přímětickou. Komunikace
umožňuje postupný rozvoj území. Prostor kolem Penny Marketu je již realizován. Technické řešení musí
zohledňovat šířku stávající pozemní komunikace.
Návrhová kategorie: MO2p - /7,5/50
Komunikační propojení Přímětice – průmyslová zóna
Potřeba tohoto propojení vychází z oboustranného využití ploch.
Křiž o va tk y
Prostorové uspořádání nově navrhovaných křižovatek je vymezeno plochou, která odpovídá
předpokládanému tvaru křižovatky, ale zároveň neznemožňuje jiné technické řešení, které umožní
odpovídajícím způsobem řešit dopravní vztahy v území. Předpokládaný tvar křižovatek vychází
z technických studií, zpracovaných v rámci Generelu dopravy města Znojma, resp. podkladů předaných
v rámci územně analytických podkladů.
Křižovatka Dukelských bojovníků – Šatovská
Návrh okružní křižovatky vychází z prostorových možností území a potřeby zaústění minimálně čtyř ramen
místních komunikací, navzájem neprůsečných a dvou, resp. minimálně jedné účelové komunikace nutné pro
obsluhu přilehlého území. Křižovatka vyžaduje zpracování podrobné technické dokumentace.
Křižovatka Melkusova – Loucká
Úprava extravilánového typu křižovatky. Vyžaduje se zpracování podrobné technické dokumentace.
Křižovatka Dukelských bojovníků – Brněnská s napojením oblasti Louckého kláštera
Návrh okružní křižovatky reaguje na potřebu vytvoření výraznějšího zklidňujícího prvku na přímém
komunikačním propojení v ulici Dukelských bojovníků. Současně umožňuje zaústění čtvrtého ramene
křižovatky bez nutnosti světelně řízené křižovatky. Křižovatka vyžaduje zpracování podrobné technické
dokumentace s důrazem na obalové křivky.
Křižovatka Rooseveltova – Riegrova – Palackého
Návrh vychází ze zpracované studie.
Křížovatka Pražská – Přímětická s novým napojením ulice Dvořákovy
Návrh vychází ze zpracované studie.
Křižovatka Hradišťská – Pražská s novým napojením sídliště Pražská
Křižovatka vyžaduje zpracování podrobné technické dokumentace.
Křižovatka II/399 u Nové nemocnice
Tvar křižovatky vychází ze zpracované technické dokumentace na přeložku I/38
Křižovatka III/40819 Hradiště
Strana 49
Návrh
Tvar křižovatky vychází ze zpracované technické dokumentace. Vzhledem k charakteru přilehlého území
doporučujeme vypracovat variantní řešení, které by více zohledňovalo ducha tohoto historického místa
a evokovalo prostor náměstí.
Sy st é m mís t ní c h k om u n ikací v r o z v oj o v ýc h pl oc há c h
Pro rozvojové plochy v místech nově navrhovaných komunikací, resp. v rozvojových plochách
bydlení platí, že jakýkoli rozvoj přilehlého území je podmíněn dopracováním podrobnější technické
dokumentace, která prověří reálnost vedení těchto komunikací v navržených kategoriích a to
především s ohledem na znění zákona 50/2006 Sb. (Vyhláška o obecných požadavcích na využívání
území 501/2006 Sb. § 22 stanovuje minimální šířku veřejného prostranství jehož součástí je pozemní
komunikace zpřístupňující pozemek bytového domu na 12 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit
až na 10,5 m. Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující
pozemek rodinného domu, je 8 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 6,5 m. Součástí
veřejného prostranství je nejméně jeden pruh vyhrazený pro pěší v minimální šířce 2 m umožňující
bezbariérové užívání) a s ohledem na zajištění potřebných rozhledových trojúhelníků v křižovatkách
dle technických norem (ČSN 736102, 736110). Při použití minimálních hodnot šířek veřejného
prostranství (uličních profilů) musí být navíc zajištěna dostatečná volná šířka komunikace určená pro
průjezd vozidel v intencích zákona 361/2000 Sb.
Systém místních komunikací v rozvojovém území Znojmo/Louka – Nový Šaldorf západně stávající silnice
I/38
Základní uspořádání obslužných komunikací vychází z koncepce platného územního plánu. Na rozdíl od něj
však vymezuje pouze důležité obslužné komunikace v území. Rozsáhlejší funkční plochy ponechává na
dořešení detailní technické dokumentaci. Ta musí respektovat obecné, výše uvedené požadavky na
minimální množství a šířky veřejného prostranství. Napojení rozvojového území na ulici Dukelských
bojovníků je možné až po převedení stávající silnice I/38 do kategorie silnice III. třídy
Systém místních komunikací v rozvojovém území Oblekovice
Základní systém obslužných komunikací vychází z celkové koncepce území v návaznosti na ulici
Oblekovickou, která výhledově plní důležitou sběrnou funkci. Přestože rozvoj tohoto území není na její
existenci přímo závislý, je vhodné, aby byl masivní rozvoj území podpořen výstavbou alespoň dílčího úseku
nového dopravního napojení celého území. Rozsáhlejší funkční plochy ponechává na dořešení detailní
technické dokumentaci. Ta musí respektovat obecné, výše uvedené požadavky na minimální množství a
šířky veřejného prostranství.
Systém místních komunikací v rozvojové lokalitě Znojmo/Louka – Dobšice
Tato lokalita sice neleží v řešeném území, ale její napojení přímo souvisí se systémem obslužných
komunikací na území města. Navržený systém umožní napojit území na ulici Oblekovickou stejně jako na
Dobšickou.
Napojení a systém místních komunikací v rozvojové lokalitě Malá Louka
Systém komunikací v lokalitě Malá louka vychází z podrobné studie. Území je napojeno na ulici Vídeňskou
a ulici Kotkovu.
Obslužné komunikace v rozvojové lokalitě Horní Leska
Rozvoj území v lokalitě Horní Leska byl oproti konceptu redukován. Souvisí to nejen s možnostmi napojení
rozvojové lokality v Kuchařovicích, ale i s kapacitou ulice Kuchařovické. V rámci řešení rozvojové plochy
bydlení budou doplněny potřebné plochy veřejných prostranství vycházejících z obecných principů
specifikovaných výše.
Systém místních komunikací v prostoru Pod městským lesíkem
V rámci řešení rozvojové plochy bydlení budou doplněny potřebné plochy veřejných prostranství
vycházejících z obecných principů specifikovaných výše. Ty budou napojeny na ulici u Lesíka.
Systém obslužných komunikací Přímětice sever – Lipová s úpravou tvaru křižovatky na průsečnou
Stávající silnice II/408 tvoří dnes důležité komunikační propojení, které v podstatě supluje chybějící severní
část přeložky silnice I/38. Komplikovaný průjezd přes obec je dnes dopravní závadou. Vzhledem k tomu, že
napřímení silnice do polohy v ulici Lipové není možné uspokojivě řešit bez výraznějšího zásahu do rozvojové
Strana 50
Návrh
plochy bydlení v této části města, bylo od záměru přeložky silnice II/408 v návrhu upuštěno a nadále budou
všechna propojení Jevišovické a Plenkovické řešena pouze jako místní komunikace. V rámci propojení po
ulici Lipové dojde k úpravě tvaru křižovatky na průsečnou.
Systém obslužných a účelových komunikací v rozvojové lokalitě Přímětice jih – Výrobní
Rozvoj této lokality je postaven na realizaci ulice Výrobní.
Systém obslužných a účelových komunikací v rozvojové lokalitě Přímětice jih – Pazderky
Rozvoj této lokality je postaven na realizaci ulice Pazderky (součást propojení Pražská - Přímětická), resp.
jejím prodloužení. Rozsáhlejší rozvoj území západním směrem je podmíněn zpracováním podrobné
technické dokumentace s důrazem na uspořádání existující části ulice.
Systém místních obslužných komunikací v lokalitě Přímětice východ
Poloha této rozvojové lokality, resp. způsob jejího napojení na vyšší komunikační systém nedává
předpoklady k masivnímu rozvoji. V této lokalitě je proto obzvláště důležité řešit podrobnou technickou
dokumentaci v souvislostech širšího území.
Systém místních obslužných komunikací v rozvojové lokalitě Přímětice západ
Základní uspořádání obslužných komunikací vychází z koncepce platného územního plánu. Rozsáhlejší
funkční plochy bydlení v severní části ponechává na dořešení detailní technické dokumentaci. Ta musí
respektovat obecné, výše uvedené požadavky na minimální množství a šířky veřejného prostranství.
Systém místních obslužných a účelových komunikací v lokalitě Mramotice
Základní uspořádání obslužných komunikací vychází z koncepce platného územního plánu. Související
plochy veřejných prostranství musí odpovídat jejich dopravnímu významu a musí respektovat obecné, výše
uvedené požadavky na minimální množství a šířky veřejného prostranství.
Systém místních obslužných a účelových komunikací v Konicích
Základní uspořádání obslužných komunikací vychází podrobnější technické dokumentace a reflektují
možnosti území. Rozvoj tohoto území je podmíněn omezeními Národního parku Podyjí.
Op a tř e ní na sít i ID S
Navržená obsluha území vychází z principů dnes fungujícího integrovaného dopravního systému
s přestupním terminálem v prostoru železničního nádraží. V něm se soustřeďují pravidelné linky železniční i
autobusové dopravy. V návrhu je počítáno jak s posílením významu železniční dopravy, tak s rozšířením,
resp. zahuštěním autobusové dopravy.
Železniční trať je doplněna o nové železniční zastávky Znojmo – nemocnice a Znojmo – sever. Zatímco
Zastávka Znojmo – nemocnice může výraznou měrou přispět ke zlepšení dostupnosti nemocnice
regionálního významu, je reálný předpoklad, že zastávka Znojmo – sever přispěje k rozvoji území mezi
Znojmem a Příměticemi. Rozvoj území přiléhajícího k nově navrhovaným železničním zastávkám je
podmíněn dopracováním podrobnější technické dokumentace. Železniční zastávky Znojmo – Kraví Hora a
Znojmo – Gránice budou do doby detailního provozně ekonomického prověření (předpokládané nízké
intenzity) chráněny jako územní rezerva.
železniční zastávka Znojmo - nemocnice
železniční zastávka Znojmo – sever
Zastávky plní především funkci nácestných zastávek pro celý severovýchod města, tedy jak sídliště Pražská,
tak oblast Přímětic a Lesíka. Její význam může podpořit i případné spojení linek S81 a S82
Nové autobusové zastávky souvisí s rozvojem území a postupným budováním potřebné dopravní
infrastruktury. Na důležitých zastávkách veřejné linkové dopravy jsou vytvořeny územní předpoklady
pro jejich doplnění na normové hodnoty a potřebné vybavení. Detailní technická řešení budou
rozpracována v návazných technických dokumentacích.
autobusová zastávka ve vazbě na železniční zastávku Znojmo sever (Přímětice)
autobusové zastávky na ulici Oblekovická
autobusové zastávky na ulici Dukelských bojovníků
Strana 51
Návrh
Hr om ad n é park o va cí o bj ek t y
Velikost a rozmístění systému hromadných parkovacích objektů vychází z prověřovacích studií. Pro tyto
objekty je v návrhu územního plánu vyčleněny potřebné plochy. Jedná se o:
parkovací objekt u Kauflandu
parkovací objekt Holandská
parkovací objekt u železničního náspu
parkovací objekt na ulici Dr. Milady Horákové
parkovací objekt J. Palacha – Sokolská
parkovací objekt Náměstí Svobody
Rozsah a přesné situování parkovacích ploch bude součástí podrobné technické dokumentace, která bude
řešit:
parkoviště Příční
parkoviště Kuchařovická
parkoviště u nemocnice Znojmo
truckcentrum s čerpací stanicí pohonných hmot a obchodní vybaveností v lokalitě Načeratice u sjezdu
z přeložky silnice I/38 na stávající silnici I/38
Cyk lo s t ezk y, r es p. mí s tn í a ú č el o v é k om u ni kac e pr o c ykli s ty
Součástí řešení cyklistické dopravy je i několik samostatných úseků cyklostezek, resp. komunikací určených
přednostně pro provoz cyklistů. Jedná se o komunikace vyznačené ve výkresové části jako místní
komunikace funkční skupiny D a účelové komunikace. Jejich trasování je součástí ploch s tím, že přesné
vedení bude součástí podrobné technické dokumentace. Jedná se o tyto úseky:
cyklostezka (účelová komunikace) Dukelských bojovníků – zahrádky s vazbou na ulici Na hrázi
v Marešově
cyklostezka (účelová komunikace pro pěší a cyklisty) Na Hrázi – Dobšice
cyklostezka (účelová komunikace pro pěší a cyklisty) na levém břehu Dyje v prostoru zahrádek
v Marešově
cyklostezka (účelová komunikace pro pěší a cyklisty) Koželužská – Loucká po levém břehu Dyje
úseky cyklostezky (účelové komunikace pro pěší a cyklisty) podél Lesky
cyklostezka (účelová komunikace pro pěší a cyklisty) Přímětice východ – Městský lesík s vazbou na lávku
k Nové nemocnici
cyklostezka (účelová komunikace pro pěší a cyklisty) Přímětice západ – s vazbou na Kasárna, Mramotice
cyklostezka (účelová komunikace pro pěší a cyklisty) Přímětice - Kasárna, Mramotice
cyklostezka (účelová komunikace pro pěší a cyklisty) v lokalitě Červený rybníček
Pě ší p r op o j e ní
Součástí řešení je několik nově vybudovaných samostatných pěších propojení v území. Tato propojení jsou
ve výkresové části znázorněna jako účelové komunikace – pěšiny. Jedná se o tyto úseky:
pěší propojení Loucká – cyklostezka po levém břehu Dyje
pěší propojení z Jindřicha Hořejšího do centra města přes areál staré nemocnice
pěší propojení Kraví hora ve směru na Sedlešovice
pěší propojení v městském lesíku ve vazbě na rozvojové území Přímětice východ
pěší propojení železniční zastávka Přímětice – Přímětice podél ulice Přímětické
pěší propojení sídliště Pražská – Přímětice přes oblast zahrádek Cínová hora
pěší propojení Derflice – Načeratice – Oblekovice
Automobilová doprava
Základ komunikačního systému města tvoří přeložka silnice I. třídy I/38 resp. homogenizace silnice I/53.
Územní plán počítá s dobudováním přeložky silnice I/38 v celé délce včetně napojení silnice I/53. Na něj
navazuje vybraná síť silnic II. a III. tříd a místních komunikací. V návrhu jsou tyto komunikace uspořádány
tak, aby umožnily postupné zklidnění území.
Strana 52
Návrh
Ro zt říd ě ní p o dl e si l nic
Přeložka silnice I/38 společně s homogenizací silnice I/53 bude zajišťovat převedení tranzitní dopravy mimo
centrální část města a zároveň bude pomáhat převedení dopravy vnitroměstské, zdrojové a cílové. Většinu
vnitroměstských dopravních vazeb bude zajišťovat navazující síť krajských silnic II. a III. třídy, resp. vybraná
síť místních komunikací. Silniční tahy jsou tedy součástí základního komunikačního systému města. Jejich
kategorizace je proměnná v čase a je závislá na dobudování přeložky silnice I/38. Po její realizaci bude
stávající silnice I/38 zařazena do sítě krajských silnic. ŘSD ČR jako majetkový správce se bude do té doby i
nadále vyjadřovat k možným připojením. Ke změně ochranného pásma, tj. k jeho zúžení je možné přistoupit
až po vyřazení silnice I/38 ze sítě silnic I. třídy a jejím přeřazení do sítě krajských silnic. Průjezdní úseky
silnic II. třídy jsou v celém rozsahu navrženy ve funkční skupině B, s částečným omezením přímé obsluhy
území.
Plochy, ve kterých jsou vedeny stávající silnice II. nebo III. třídy budou mít podmíněno využití tak, že nebude
znemožněno vedení silnice v plynulé trase a to v průjezdním úseku silnice a mimo průjezdní úsek v souladu
s Návrhovou kategorizací krajských silnic JMK. Silnice pak mohou být upravovány ve stávajících šířkových
parametrech nebo v parametrech odpovídajících Návrhové kategorizaci krajských silnic JMK. Musí být
zajištěna průchodnost silnice územím v plochách, které případně umožňují jiné využití. Silnice pak mohou
být šířkově upravovány ve stávajících parametrech nebo v parametrech odpovídajících Návrhové
kategorizaci krajských silnic JMK.
Strana 53
Návrh
Přeložka silnice I/38 v kategorii S 11,5/80 (v úseku jižně od I/53 v uspořádání 2+1). Předpokládané
intenzity v roce 2020 převážně tranzitní dopravy cca 12.500 voz. / 24 hodin s vysokým podílem
nákladové dopravy (v roce 2030 cca 15.000 voz. / 24 hodin - dle TP 225 Prognóza intenzit automobilové
dopravy)
Silnice I/53 (mimo řešené území) v kategorii S 20,75/90 po křižovatky se silnicí II/408 Předpokládané
intenzity v roce 2020 cca 10.000 voz. / 24 hodin (v roce 2030 cca 12.000 voz. / 24 hodin - dle TP 225
Prognóza intenzit automobilové dopravy)
Silnice II/361 v úseku Přímětice – Vídeňská v kategorii MS2a funkční skupiny B. Předpokládané
intenzity převážně vnitroměstské a cílové dopravy v nejzatíženějších úsecích cca 20.000 voz. / 24 hodin
(v roce 2030 cca 23.000 voz. / 24 hodin)
Silnice II/408 v úseku Přímětice – křižovatka I/38 Kasárna v kategorii S 7,5/70. Předpokládané
intenzity v nejzatíženějších úsecích v roce 2020 cca 2.000 voz. / 24 hodin (v roce 2030 cca 2.500 voz. /
24 hodin - dle TP 225 Prognóza intenzit automobilové dopravy)
Strana 54
Návrh
Silnice II/399 v úseku Únanovská - v kategorii v MS2 funkční skupiny B. Předpokládané intenzity v
nejzatíženějších úsecích v roce 2020 cca 5.000 voz. / 24 hodin (v roce 2030 cca 5.750 voz. / 24 hodin dle TP 225 Prognóza intenzit automobilové dopravy)
Silnice II/413 v úseku Suchohrdelská–Šatovská-Popice v kategorii S7,5/70, resp. MS2a funkční
skupiny B Předpokládané intenzity v nejzatíženějších úsecích v roce 2020 cca 26.000 voz. / 24 hodin (v
roce 2030 cca 30.000 voz. / 24 hodin - dle TP 225 Prognóza intenzit automobilové dopravy)
Silnice III tř. (stávající silnice I/38 v Kasárnách-Pražská) v kategorii v kategorii MS2a funkční skupiny
B. Předpokládané intenzity v nejzatíženějších úsecích v roce 2020 cca 2.000 voz. / 24 hodin (v roce 2030
cca 2.500 voz. / 24 hodin - dle TP 225 Prognóza intenzit automobilové dopravy)
Silnice III/40833 v úseku Kasárna – Mramotice v kategorii S 6,5/60. Předpokládané intenzity v
Silnice III/40832 v úseku Přímětice – Mramotice v kategorii S 4/40. Předpokládané intenzity v
nejzatíženějších úsecích v roce 2020 cca 500 voz. / 24 hodin (v roce 2030 cca 600 voz. / 24 hodin - dle
TP 225 Prognóza intenzit automobilové dopravy)
Silnice III/40831 v úseku Přímětice – hranice katastru Plenkovice S4/40. Předpokládané intenzity v
Silnice III/4121 v úseku Kuchařovická v kategorii S 4/40, resp. MO2. Předpokládané intenzity v
Silnice III/tř. (stávající silnice I/38 na ulici Brněnská) v kategorii MS2a funkční skupiny B.
Předpokládané intenzity v nejzatíženějších úsecích v roce 2020 cca 9.000 voz. / 24 hodin (v roce 2030
cca 10.500 voz. / 24 hodin - dle TP 225 Prognóza intenzit automobilové dopravy)
Silnice III/tř. (stávající silnice I/38 v úseku Dukelských bojovníků-Šatovská) v kategorii MS2a funkční
skupiny B. Předpokládané intenzity v nejzatíženějších úsecích v roce 2020 cca 5.000 voz. / 24 hodin (v
roce 2030 cca 5.750 voz. / 24 hodin - dle TP 225 Prognóza intenzit automobilové dopravy)
Silnice III/41318 v úseku ulice Melkusova v kategorii MO2. Předpokládané intenzity v nejzatíženějších
úsecích v roce 2020 cca 10.500 voz. / 24 hodin (v roce 2030 cca 12.000 voz. / 24 hodin - dle TP 225
Silnice III/3834 v Oblekovicích v kategorii MO2. Předpokládané intenzity v nejzatíženějších úsecích
v roce 2020 cca 3.500 voz. / 24 hodin (v roce 2030 cca 4.000 voz. / 24 hodin - dle TP 225 Prognóza
intenzit automobilové dopravy)
Silnice III/3978 (v úseku Derflice-Načeratice) v kategorii S7,5/70. Předpokládané intenzity v
Silnice III/40834 v úseku Načeratice v kategorii S6,5/60. Předpokládané intenzity v nejzatíženějších
úsecích v roce 2020 cca 1.000 voz. / 24 hodin (v roce 2030 cca 1.200 voz. / 24 hodin - dle TP 225
Silnice III/41319 v úseku Konice – Popice v kategorii S6,5/60. Předpokládané intenzity v
Silnice III/4826 v úseku Kasárna – Žerůvky/Kravsko v kategorii S6,5/60. Předpokládané intenzity v
nejzatíženějších úsecích v roce 2020 cca 500 voz. / 24 hodin (v roce 2030 cca 600 voz. / 24 hodin - dle
TP 225 Prognóza intenzit automobilové dopravy)
Ro zt říd ě ní k om u nik ací d le fu n kč ní c h sk u pi n vy c há z e jící z ČSN 7 361 1 0:
Sběrné komunikace funkční skupiny B s funkcí dopravně obslužnou s předepsanou vzdáleností křižovatek,
resp. částečnými omezeními v přímé obsluze území. Tento typ komunikací
Ulice Oblekovická (silnice III/3978 – Oblekovice – Družstevní s napojením na Průmyslovou) v kategorii
MS2a
Stávající ulice Suchohrdelská - Rooseveltova v kategorii MS2a
Vybrané obslužné komunikace funkční skupiny C s funkcí obslužnou:
Stávající ulice Průmyslová v kategorii MO2a
Stávající komunikační propojení Palackého – Jarošova MO2a
Strana 55
Návrh
Na tyto komunikace se soustředí důležité vnitroměstské vztahy a jejich dopravní význam bude vyšší než u
ostatních obslužných komunikací. Přesto je i na těchto tazích nutné provádět zklidňovací opatření, které
přispějí k omezení zbytné dopravy.
V případě ostatních obslužných komunikací bude přednostně uplatňována jejich obytná funkce.
Statická doprava
Řešení statické dopravy vychází z nabídky kapacitních parkovacích ploch, resp. objektů v lokalitách se
zvýšenou poptávkou po parkování a souběžné regulace parkovacích v ulicích a veřejných prostranstvích.
Míra regulace odpovídá atraktivitě území. Je tedy nejvyšší v centrální části města a jeho nejbližším okolí.
Pro výstavbu nových parkovacích kapacit byly vytipovány územní rezervy.
Fungování systému P+R je podmíněno soustředěním kapacitních komunikací, obchodní vybavenosti
a rychlé intervalové hromadné dopravy do centra města. Vzhledem k nedostatku těchto lokalit ve městě byla
pro tyto účely vybrána lokalita nově navrženého truckcentra v prostoru sjezdu Znojmo – jih z přeložené
silnice I/38. Do truckcentra budou prodlouženy autobusové linky MHD. Rozhodující pro využití lokality pro
systém P+R bude vytíženost autobusových linek, resp. ekonomika jejich provozu.
V rámci řešení statické dopravy budou sledovány možnosti pokrytí nároků vymezených generelem dopravy
s důrazem na regulaci parkování v centrální oblasti města.
V územích určených k přestavbě (nám. Svobody, stará nemocnice, Bednářská) bude řešeno i kapacitní
parkování.
Veřejná hromadná doprava
Systém hromadné dopravy vychází ze základního principu, že nosným prvkem pro vlastní obsluhu města
zůstává systém městských autobusů. Ty jsou v rámci města doplněny o příměstské spoje, zajišťující
dopravní obslužnost širšího území. V rámci IDS jsou pak tyto systémy navázány na kolejovou železniční
dopravu, která plní v rámci města pouze funkci doplňkovou. K posílení jejího významu by přispěly nové
zastávky v oblasti Znojmo – sever, Znojmo – nemocnice.
Strana 56
Návrh
Řešení hromadné dopravy vychází z aktuálního systému MHD, který je součástí IDS JMK s centrálním
přestupním terminálem v prostoru železniční stanice Znojmo. V ní se soustřeďují pravidelné linky železniční i
autobusové dopravy. Na rozdíl od většiny území Jihomoravského kraje je nosným systémem nekolejová
doprava.
Řešení v rámci územního plánu se soustřeďuje na dva hlavní momenty:
Po síl e ní vý z na m u ž e le z n ič ní d o pra v y
V současné době jsou provozované tyto tratě:
S8: Břeclav - Hrušovany nad Jevišovkou - Znojmo (trať 246 ČD) předpokládaný interval 60 minut
S81: Znojmo - Šumná - Moravské Budějovice (trať 241 ČD) předpokládaný interval 60 minut
S82: Znojmo - Šatov (trať 248 ČD) předpokládaný interval 120 minut
Do koncepce hromadné dopravy byly nově zařazeny zastávky Znojmo – sever a Znojmo – nemocnice.
V prostoru obou zastávek je třeba zajistit úzkou přestupní vazbu na systém nekolejové dopravy
Zřízení občasných zastávek se jeví z pohledu provozu jako neekonomické a nebylo s nimi tudíž v návrhu
počítáno
Občasná turistická zastávka Znojmo-Gránice pod Cínovou horou S81
Občasná turistická zastávka Znojmo-Kraví hora nad Sedlešovicemi na trase S82
Pro posílení jejich významu je vhodné prověřit efektivnost propojení směrů S81 a S82.
Ro zší ř en í a u t ob u s ov é d o pra vy d o n o v ě urb a niz o va n ýc h pl o c h
Vybudování zastávek v nově urbanizovaných plochách, resp. v jejich blízkosti
(v návaznosti na urbanizaci lokality jižně ulice Brněnské, resp. Oblekovic, v návaznosti na lokalitu
Přímětice východ, oblast truckcentra)
Úprava vedení existujících autobusových linek
Strana 57
Návrh
801: Hradiště - Nám. Svobody - Žel. st. - Suchohrdly - Kuchařovice
802: Oblekovice - Nový Šaldorf - Žel. st. - Nám. Svobody - Nová nemocnice
803: Dobšice - Brněnská, sídliště - Žel. st. - Nám. Svobody - Nová Nemocnice
804: Oblekovice - Žel. st. - Nám. Svobody - Nová nemocnice - Přímětice
805: Oblekovice - Žel. st. - Nám. Svobody - Přímětice - Mramotice
808: Žel. st. - Nám. Svobody - Přímětice - Mramotice - Hradiště
809: Žel. st. - Konice - Popice - Načeratice - Derflice
Uvedené linky MHD společně se systémem příměstských autobusů a železnice zajišťují dostatečně
kapacitní obsluhu celého regionu, tedy i městských částí Konice, Popice, Načeratice, Derflice.
Železniční doprava
Stávající železniční koridory a plochy jsou stabilizovány. Městem procházející jednokolejné železniční tratě
(včetně elektrifikovaného úseku Znojmo - Retz) napojující město na region jsou začleněny do systému IDS
JMK. Možnost umístění nových zastávek je uvedena v kapitole 4.3.3. výroku Veřejná hromadná doprava.
Další rozvojové záměry se týkají především nového propojení Brno-Pohořelice-Znojmo (Rozvojové záměry
Českých drah v krajích z roku 2001) či výstavby rychlostní propojky Hrušovany nad Jevišovkou – Vranovice
u Brna. Tento projekt není zahrnut do návrhu územního plánu.
Zcela nový je pak záměr 40 jihomoravských a dolnorakouských obcí, podepsaných pod Memorandem za
modernizaci železniční trati č. 244, 245 a 246 (spojení Znojmo-Brno) a obnovu jejího historického spojení
s Rakouskem (Hevlín – Laa a.d.Thaya) z května 2009. Na popud obcí vznikl požadavek na vypracování
studie, která prověří, zda by na pomezí Znojemska, Mikulovska a rakouské Vinné čtvrti (Weinviertel) mohl
vzniknout přeshraniční integrovaný dopravní systém podobný, jako už znamenitě funguje na pomezí
severozápadních Čech, Horní Falce a Saska (EgroNet). Jeho páteří by byla právě modernizovaná železnice
a bylo by jej možno rozšiřovat do českého i rakouského vnitrozemí.
Letecká doprava
Vzhledem k blízkosti mezinárodních letišť ve Vídni, resp. v Brně se předpokládá pouze částečný rozvoj
formou aerotaxové dopravy. Za tímto účelem je třeba změnit statut neveřejného letiště na veřejné. Tato
změna si vyžádá prodloužení vzletových a přistávacích drah, resp. úpravu ochranných pásem letiště.
Technické řešení tohoto cíle bylo předloženo ve studii z roku 2001, (AGA – letiště s.r.o.) Je nezbytné
zpracovat podrobnou technickou dokumentaci, která by prověřila technické možnosti prodloužení vzletových
a přistávacích ploch v koordinaci na upravované technické řešení silnice I/38 lokalitě Znojmo jih.
Cyklistická doprava
Návrh počítá s dvěma rozdílnými funkcemi cyklistické dopravy. Rekreační, neboli dálkové, regionální, které
se vyznačují požadavkem na atraktivitu a bezpečnost spojení a dopravní, kde rozhodující roli hraje přímost,
resp. rychlost dosažení cíle. Zatímco pro vedení rekreačních tras jsou zpravidla užity zklidněné místní nebo
účelové komunikace, v případě dopravního propojení jsou právě naopak zpravidla užity sběrné a významné
obslužné komunikace. I proto je v návrhu věnován poměrně velký prostor uspořádání kategorizaci
komunikací se zapracováním zajišťující bezpečný pohyb cyklistů v rámci pozemní komunikace.
Návrh dálkových cyklistických tras vychází ze stávajícího vedení tras na území města. Realizací dálkové
trasy se myslí především vytipování vhodných úseků, jejich směrové označení a mapový výstup pro
uživatele. Za vhodné vedení tras lze považovat takové, které propojuje turistické cíle, vyhýbá se
nebezpečným místům, nebo je stavebně řeší a vede v turisticky/rekreačně příjemném a klidném prostředí.
Rekreační a turistické trasy budou navazovat na síť vybraných cyklistických tras s krajským a mezinárodním
významem, resp. značených tras KČT. Pro posílení rekreačního potenciálu území bude realizován
cyklistický rekreační okruh v trase:
Údolí Gránického potoka
Údolí Dyje
Údolí Lesky
Cínová Hora
Strana 58
Návrh
Cyklistická doprava bude řešena celoplošně. V obytných územích formou plošného zklidňování dopravy
(zóny 30, obytné ulice…). Ve vytipovaných radiálních směrech, obvykle vedených po sběrných a vybraných
obslužných komunikacích budou navíc vytvořena liniová opatření, zajišťující dostatečnou bezpečnost
cyklistů v podélném směru. Tato opatření zajistí přímé napojení nejdůležitějších zdrojů a cílů cest a spojí
vybrané lokality bydlení a pracovních příležitostí s centrem města. Opatření aplikovaná na propojeních
(trasách) budou vycházet z těchto zásad:
Provoz cyklistů bude veden shodně s hlavním dopravním proudem
o jednostranně po pravé straně
o se zachováním stejného práva přednosti v jízdě v prostoru křižovatek
Míra oddělení od motorové dopravy a pěší dopravy bude vycházet z platné legislativy
Šířka vyhrazeného prostoru bude umožňovat předjíždění (zleva)
Pozemní komunikace, které jsou součástí cyklistických propojení:
Dukelských bojovníků, Vídeňská, Pražská (I/38)
Spojení silnice III/3978 – Brněnská – Družstevní s napojením na Průmyslovou a přes lávku na ulici 17.
listopadu
Suchohrdelská – Rooseveltova – Pontassievská – Zámečnická – U Brány - Napajedla
Riegrova – Kunštátská – Růženy Svobodové - Legionářská
Dělnická, Do Lesek
Přímětická
Pražská
Družstevní, Brněnská
Průmyslová
Dr. Milady Horákové, ul. 28. října
Strana 59
Návrh
Pěší doprava
Pěší doprava musí být řešena celoplošně, musí v sobě zahrnovat bezbariérové úpravy a musí klást důraz na
atraktivitu, přímost a bezpečnost pěších cest. Tyto zásady jsou v souladu s vedením cyklistů hlavním
dopravním prostorem.
Pěším zůstává nadále přednostně vyhrazen přidružený prostor, chráněný před nelegálním parkováním. Jeho
atraktivita by měla být posílena prvky zeleně, popřípadě dalšími stavebně technickými opatřeními zvyšujícími
pobytovou funkci uličních profilů.
Podpora pěší dopravy bude směřována do centrální zóny města do obytných území a rovněž do území
s rekreačním potenciálem pro město a okolí. V případě městské památkové rezervace bude podkladem pro
řešení Komplexní revitalizace historického jádra MPR. V případě sídlišť budou využity výstupy z generelu
dopravy.
Strana 60
Návrh
V uliční síti, resp. v síti pěších cest jsou navrženy podobně jako u cyklistické dopravy místní koridory, které
budou rychlou a bezpečnou volbou pro realizaci nejdůležitějších propojení ve vztahu obytných území, resp.
přidružených obcí, na centrum města.
6.5.2.
ZÁSOBOVÁNÍ VODOU
Zásobování vodou je zajištěno ze skupinového vodovodu Znojmo z vodárenské nádrže Znojmo.
Voda z nádrže se upravuje v úpravně vody na Pražské ulici ve Znojmě.
Vlastníkem vodovodu je Svazek Vodovody a kanalizace Znojemsko, provozovatelem většiny vodovodů je
Vodárenská akciová společnost, a.s. Znojmo. Některé úseky vodovodů provozují jiné soukromé subjekty.
Ochrana zdroje - vodárenská nádrž má stanovena pásma hygienické ochrany 1., 2. a 3. stupně, 2. stupeň je
rozdělen na vnitřní a vnější část. Pásma jsou stanovena rozhodnutím č. Vod. 3249/1985-233/1-HO ze dne
28. 11. 1985.
Strana 61
Návrh
Na skupinový vodovod Znojmo jsou napojené obce:
řešené územním plánem
Znojmo, včetně částí: Hradiště, Přímětice, Kasárna, Mramotice, Louka, Oblekovice, Načeratice, Derflice,
Konice, Popice
ostatní
Dobšice, Kuchařovice, N. Šaldorf-Sedlešovice, Suchohrdly, Dyje
Jižní větev:
Chvalovice, Dyjákovičky, Hatě
Severní větev:
Citonice, Bezkov, Kravsko, Plenkovice, Hlub. Mašůvky, Žerůtky
Vodovodní systém je rozdělen do čtyř tlakových pásem.
1. pásmo -nám. Republiky 2 x 700 m3, max. hladina 268,40 m n.m.
2. pásmo - úpravna vody 4000 m3, 318,85 m n.m.
3. pásmo - Návrší 400 + 1500 m3, 361,30 m n.m.
4. pásmo - Kasárna 500 + 2000 m3, 381,00 m n.m.
Suchohrdly 2 x 400 m3, 289,00 m n.m.
Kuchařovice 2 x 150 m3 331,50 m n.m.
Některé části zásobování vodou - přivaděče, výtlaky, potrubí rozvodné sítě, vodojemy, čerpací stanice jsou
ze 40.-50. let minulého století. Potrubí je zainkrustované, dochází ke zmenšení průtočného profilu, k
druhotnému zaželezování a oživení vody mikroorganismy.
Je zpracovaná dokumentace pro stavební řízení na kompletní rekonstrukci úpravny vody (ÚV) jak stavební,
tak technologické části s výhledovým max. výkonem úpravny 210 l/s. Dojde k rekonstrukci, resp. výstavbě
nového vodovodního potrubí v místech nevyhovujícího, sanací stávajících výtlačných a přívodných řadů
surové vody, rekonstrukcí objektů - ČS Obří hlava, přerušovací komory Hradiště, VDJ Návrší, VDJ Kasárna,
VDJ Suchohrdly, VDJ Nám. Republiky, VDJ Konice.
Seznam rekonstrukcí na systému zásobování vodou: (podle DSŘ Zajištění kvality pitné vody pro SV
Znojmo):
Rekonstrukce ÚV
Rozšíření VDJ Návrší
Rekonstrukce ČS Obří Hlava
Výtlačný řad III. tlak. pásmo
Zásobní řad III. tlak. pásmo
Výtlačný řad IV. tlak. pásmo
Zásobní řad II. tlak. pásmo
Přívodný řad surové vody
Sanace výtlačných a přívodných řadů surové vody
Zásobní řad Dobšice
Přívodný řad Suchohrdly
Nové napojení VDJ. Nám. Republiky
Propoje na Nám. Republiky
Zrušení potrubí v Husových Sadech
Podchody pod silnicí
Podchod pod železnicí
Armaturní šachty s měřením
Rekonstrukce přerušovací komory Hradiště
Podchod pod železniční vlečkou
Rekonstrukce VDJ. Nám. Republiky
Rekonstrukce VDJ. Suchohrdly
Zrušení potrubí před ČS Obří Hlava
Strana 62
Návrh
Zrušení potrubí před ÚV
Zrušení potrubí v ulici Pražská OMV - VDJ.Návrší
Zrušení potrubí VDJ.Návrší - VDJ.Kasárna
Zrušení potrubí v ulicích Bolzanova - K Sirotčinci - Krátká
Zrušení potrubí na nám. Republiky
Zrušení potrubí v ulici Vídeňská
Přepojení přípojek v Husových Sadech
Přepojení řadů v ulici Vídeňské
Přepojení řadů a přípojek v ulici Průmyslové
Zrušení potrubí v ulici Brněnské
Zrušení ČS Dobšice
Přepojení řadů a přípojek v ulici Brněnské
Úpravy v 1. tlak. pásmu: bude vybudován přívodný řad Dobšice s armaturní šachtou. Zásobování Dobšic
bude přes tuto šachtu s redukčním ventilem a měřením. Dále povede z Dobšic nový zásobní řad k vodojemu
Suchohrdly. Stávající čerpací stanice v Dobšicích bude odstavena.
Aby se odlehčila rozvodná síť II. tlakového pásma, bude změna v plnění vodojemu nám. Republiky a to přes
ulici Průmyslovou. V ulici dojde i k přepojení přípojek z tohoto řadu.
Úpravy v 2. tlak. pásmu: rekonstrukce hlavního zásobovacího řadu DN600 z ÚV do města. Stávající potrubí
v Husových sadech bude odpojeno.
Úpravy ve 3. a 4. tlak. pásmu:
Ve vodojemu Návrší se zvětší se kapacita o 2500m . Ve vodojemu se zruší čerpací stanice, voda bude
čerpána z ÚV. Nově bude vybudován výtlačný a zásobní řad 3. tlak. pásma.
3
Bude vybudováno nové výtlačné potrubí do vodojemu 4.tlak. pásma Kasárna.
Pro odlehčení 3. tlak.pásma dojde k přepojení Přímětic, Kuchařovic a Suchohrdel na síť 4. tlakového pásma,
od vodojemu Návrší.
Budou rekonstruovány VDJ Kasárna I a Kasárna II, VDJ Suchohrdly, Nám. Republiky, Konice.
Budou doplněna měřící místa s přenosem dat do dispečinku.
Nově navrhované plochy pro zástavbu v zájmovém území budou napojeny na veřejný vodovod
prodloužením stávajících řadů v příslušném tlakovém pásmu.
V případě požáru je možno odebírat vodu z hydrantů na vodovodních řadech. Je vhodné vybudovat v
každém tlakovém pásmu alespoň jeden hydrant jako nadzemní pro eventuální odběr vody.
Údaje o spotřebě vody (v řešených lokalitách)
3
Voda fakturovaná [tis. m /rok]
Rok
2002
2005
2009
2011
celkem
2 490 911
2 098 004
1 791 742
1 750 046
domácnosti
1 367 108
1 279 358
1 159 046
1 138 611
ostatní
1 123 803
818 646
632 700
611 135
Počet napojených obyvatel v roce 2009 v lokalitách:
Spotřebiště
Znojmo-město
Hradiště
Přímětice
Kasárna
Mramotice
Oblekovice
Počet
napojených
obyvatel
27 324
430
4 294
160
419
1 204
Strana 63
Návrh
Načeratice
Derflice
Konice
Popice
281
124
353
170
Celkem řešené území
34 759
Specifická potřeba (podle stávajícího územního plánu)
(1996)
212 l/os.d
- dle PRVKÚC
250 l/os.d
- dle „Plánu rozvoje.“
268 l/os.d
pro návrh ÚP: (po dohodě s VAS)
pro Znojmo
200 l/os.d
pro ostatní obce
130 l/os.d
Předpokládaná potřeba vody pro obyvatele v navrhovaných lokalitách:
Navržené plochy
Počet b. j.
Celkem b.j.
Počet obyvatel
Celkem
obyvatel
Znojmo-město
Hradiště
Přímětice
Kasárna
Mramotice
Louka
Oblekovice
Načeratice
Derflice
Konice
Popice
v BD
1400
0
202
0
0
114
14
36
0
0
0
v RD
230
10
498
16
65
200
237
44
16
65
5
1630
10
700
16
65
314
251
80
16
65
5
v BD
3356
0
484
0
0
274
33
87
0
0
0
v RD
802
33
1744
56
247
701
824
154
55
226
16
4158
33
2228
56
247
975
857
241
55
226
16
Celkem území
1766
1386
3152
4234
4858
9092
Spotřebiště
Znojmo-město
Hradiště
Přímětice
Kasárna
Mramotice
Louka
Oblekovice
Načeratice
Derflice
Konice
Popice
Qp
3
[m /d]
830,6
4,3
289,6
7,3
32,1
126,8
111,4
31,3
7,2
29,4
2,1
Qm
3
[m /d]
[l/s]
1046,0
12,1
6,4
0,1
405,5
4,7
10,9
0,1
48,2
0,6
177,5
2,1
156,0
1,8
47,0
0,5
10,7
0,1
44,1
0,5
3,1
0,04
Celkem území
1472,0
1979,2
22,9
Nárůst potřebné akumulace vody:
potřebná akumulace v rozmezí (0,6 až 0,8) z Qm cca V = 1188 - 1583 m
3
Tlakové poměry
Tlakové poměry jsou dány výškou hladiny ve vodojemu tlakového pásma.
Strana 64
Návrh
Podle zákona č.274/2001 Sb. a jeho novel o vodovodech a kanalizacích nesmí maximální přetlak v
nejnižších místech vodovodní sítě každého tlakového pásma převyšovat hodnotu 0,6 MPa. V odůvodněných
případech se může zvýšit na 0,7 MPa
Při zástavbě do dvou nadzemních podlaží hydrodynamický přetlak v rozvodné síti musí být v místě napojení
vodovodní přípojky nejméně 0,15 MPa. Při zástavbě nad dvě nadzemní podlaží nejméně 0,25 MPa.
6.5.3.
ODKANALIZOVÁNÍ
Použité materiály:
Generel kanalizace města Znojma (11.2002, AQUATIS a.s. Brno)
Rekonstrukce kanalizace města Znojma ISPA (3.2004, Pöyry a.s. Brno)
Přímětice, odvedení dešťových vod z lokality bývalého školního statku a navazujících ploch do potoka
Leska (11.2008, Pöyry a.s. Brno)
Technickoekonomická analýza posouzení hydraulické spolehlivosti stokové sítě města Znojma (Pöyry
a.s. Brno)
Město Znojmo je odkanalizováno převážně jednotnou stokovou sítí odvádějící odpadní vody do čistírny
odpadních vod v Dobšicích, která byla v roce 1996-2000 zrekonstruovaná.
Podle zpracované projektové dokumentace ISPA 1 bylo v letech 2005-2007 zrekonstruováno cca 25 km
kanalizace s odlehčovacími komorami. Podle projektu ISPA 2 zbývá rekonstruovat ve městě cca 15 km
kanalizace a OK.
Ve městě Znojmě je cca 95 km kanalizačních stok, cca 63 km je jako jednotná, zbývající část je oddílná, cca
13 km tvoří stoky splaškové a cca 19 km stoky dešťové kanalizace. Z objektů jsou na kanalizační síti
odlehčovací komory (OK), rozdělovací komory (RK), spojné šachty, čerpací stanice (CS), dešťové nádrže
(DN), dešťové výústi (DV), shybka.
Přes kanalizační síť jsou na čistírnu v Dobšicích přivedeny splaškové vody z města Znojma a většiny jeho
místních částí (tj. z k.ú. Znojmo-město, Znojmo Hradiště, Přímětice, Znojmo-Louka, Oblekovice, Konice,
Popice, Mramotice, Kasárna) a ze samostatných obcí Dobšice, N. Šaldorf-Sedlešovice, Plenkovice, Kravsko,
Olbramkostel, Žerůtky, Mašovice, Kuchařovice, Suchohrdly. Kanalizace v místních částech Načeratice
a Derflice je naplánovaná.
Základní kostra stokové sítě města a napojených přilehlých obcí je dána a je považována za určující pro
další řešení. Koncepce odkanalizování řešeného území kromě zástavby města Znojma spočívá ve
vybudování převážně oddílného systému kanalizace.
Vzhledem k tomu, že Znojemsko je nejsušší oblastí v republice, je třeba v maximální míře zachytávat
dešťové vody v území. U nově navrhovaných lokalit pro výstavbu dešťovou kanalizací odvádět vody pouze
z uličních prostor a do ulice spádující střechy domů. Ostatní dešťové vody v maximální míře zachytávat
v území (vsakování, dešťové nádrže se zpětným využitím).
Ve výkresu kanalizace jsou vyznačeny úseky kanalizace k rekonstrukci.
Rozvody v zastavěném území a zastavitelných plochách budou řešeny v rámci veřejných prostranství
a ploch pro dopravu.
Podmínky pro výstavbu v řešeném území
realizace navrhované zástavby je podmíněna řádným odkanalizováním, objekty nebo komplexy RD
budou realizovány po vybudování inženýrských sítí a napojení na veřejnou kanalizaci a ČOV
je třeba snížit odvod dešťových vod ze zastavěného území
Popis hlavních stok
Ve Znojmě je v současné době systém jednotných stok.
Kmenová stoka A – celkové délky 5180 m, je vedena středem historické části města, Od ulice Sokolská,
Dukelských bojovníků, ulicí Vídeňskou a podél řeky Dyje k JV okraji města, dešťovou nádrž DN1 na ČOV
Dobšice. Byla rekonstruovaná v rámci ISPA1.
Strana 65
Návrh
Stoka B - celkové délky 4580 m, je veden od ulice Růženy Svobodové, Riegrova, pod železnicí průmyslovou
oblastí v ulici Dobšická, Znojemská, kde je dešťová nádrž DN2 a napojuje se na kmenovou stoku A. Téměř
v celé délce byla rekonstruovaná v rámci ISPA1.
Stoka C – je stoka od ulice K Sirotčinci, Jarošova, náměstí Armády a v ulici Riegrově se napojuje do stoky B.
Stoka D – odkanalizovává oblast kolem ulice Pražská, Dvořákova.
Stoka L – je vedena od ulice Přímětická, údolím Lesky podél potoka do Dobšic. Je na něm provedeno
opatření na převedení vody do sběrače B na ulici Brněnská a do dešťové nádrže DN2.
Čistírna odpadních vod v Dobšicích
V čistírně byla v roce 1996 – 2000 provedena rekonstrukce a intenzifikace.
Projektovaná kapacita ČOV je 99 000 EO.
Projektované parametry ČOV:
Specifické množství
Denní množství pro 99000 EO60 (návrh)
190 l/(os.d)
3
19 000 m /d
3
Špičkové množství
1 270 m /h
Znečištění BSK5
5 940 kg/d
NL
8 000 kg/d
Koncepce odkanalizování jednotlivých městských částí
Přímětice - jsou odkanalizovány oddílnou kanalizací. Dešťové vody jsou odváděny do místních vodotečí –
Dobšický potok, potok Leska. V generelu kanalizace Přímětic byl pro výpočet dešťových vod stanoven
odtokový koeficient hodnotou 0,185. Odtokový součinitel ze střechy je 0,9, z asfaltových, betonových ploch
0,7-0,9. Z tohoto vyplývá, má-li být dosažen stanovený součinitel odtoku, nutnost hospodařit s dešťovou
vodou, vsakovat, zachytávat, komunikace s dlážděným povrchem, do kanalizace odvádět vody pouze
z uličních prostor.
Splaškové vody jsou odvedeny splaškovou kanalizaci do sběrače L na čistírnu odpadních vod v Dobšicích.
V severní části Přímětic je převážná část splaškových vod přečerpávána.
Splašková kanalizace v Příměticích je vyhovující i pro výhled.
Většina kanalizačních stok je ve správě VaS a.s. Znojmo.
Mramotice – je nově vybudovaná větší část splaškové kanalizace, je připravena druhá etapa výstavby
včetně celých Kasáren.
Hradiště má vybudovanou splaškovou kanalizaci, do které je zaústěn výtlak splaškové kanalizace
z Mašovic. Kanalizace je svedena štolou do údolí Gránického potoka a napojena na splaškovou stoku
v Koželužské ulici. Dešťové vody zaústěné do Gránického potoka.
Louka - levý břeh Dyje je odkanalizován oddílnou kanalizací. Splašky z níže položených míst jsou čerpány,
dešťové vody jsou vyústěny do toku.
Oblekovice - splašková kanalizace, převedená na levý břeh Dyje čerpací stanicí. Je třeba zkapacitnit
čerpací stanici pro napojení Nového Šaldorfu-Sedlešovic. Kanalizace je zaústěna do stoky A0. Tato
kanalizace bude odvádět splaškové odpadní vody z celého zastavěného území města na pravém břehu Dyje
a z obce N. Šaldorf-Sedlešovice.
Derflice, Načeratice – splašková kanalizace je naplánovaná, přečerpávání přes Oblekovice do stoky ve
Znojmě. Dešťové vody většinou povrchovým odtokem (otevřených příkopů) do místní vodoteče.
Konice, Popice - splašková kanalizace z roku 2005, výtlak přes Nový Šaldorf do stoky ve Znojmě. Dešťové
vody většinou povrchovým odtokem (otevřených příkopů) do místní vodoteče.
Strana 66
Návrh
Odkanalizování nově navrhovaných ploch pro zástavbu:
Mramotice – navržena oddílná kanalizace, přečerpávání
Kasárna – navržena oddílná kanalizace, přečerpávání, dešťové vody do toku.
Přímětice – navržena oddílná kanalizace, rekonstrukce dešťové kanalizace, včetně výústních objektů
Znojmo-Hradiště – navržena splašková kanalizace, přečerpávání
Znojmo-Louka – navržena oddílná kanalizace
Oblekovice – navržena oddílná kanalizace
Načeratice – vybudování splaškové kanalizace
Derflice – vybudování splaškové kanalizace
Nárůst množství splaškových vod z navrhovaných lokalit:
Teoreticky odpovídá spotřebě vody:
3
Nárůst průměrné denní potřeby vody Qp = 1472 m /d = 17,0 l/s
Nárůst množství znečištění od obyvatel:
uvažované specifické potřeby
pro 9092 obyvatel pak bude znečištění
BSK5
60
g/ob.den
546
kg/den = 199 t/rok
CHSK
120
g/ob.den
1091
kg/den = 398 t/rok
NL
55
g/ob.den
500
kg/den = 183 t/rok
Nc
11
g/ob.den
100
kg/den
g/ob.den
23
kg/den
Pc
2,5
Pásma hygienické ochrany
Pásma ochrany kolem ČOV a čerpacích stanic jsou navržena ve smyslu odvětvové technické normy TNV 75
6011 Ochrana prostředí kolem kanalizačních zařízení.
Pásmo prostředí mezi ČS a souvislou zástavbou je pro čerpací stanice do 500 m /h, tj. pro všechny čerpací
stanice v řešeném území 5 m.
3
Rozvody v zastavěném a zastavitelném území budou řešeny v rámci veřejných prostranství a ploch pro
dopravu.
respektovat koncepci oddílné kanalizace – splašková kanalizace svedená na ČOV, dešťová kanalizace
svedená do toku
rozvojové lokality budou napojeny na oddílný systém – trasy budou řešeny podrobnější dokumentací
hranice negativního vlivu ČOV – 300 m
respektovat navržené koridory pro technickou infrastrukturu.
respektovat ochranná pásma vodovodu a kanalizace
Dle vodního zákona č. 254/2001 Sb. § 27 jsou vlastníci pozemků povinni zajistit, aby nedocházelo ke
zhoršování odtokových poměrů, odnosu půdy erozní činností vody a dbát o zlepšování retenční schopnosti
krajiny.
Povinnost hospodařit s dešťovou vodou vyplývá z prováděcí vyhlášky 268/2009 Sb. (o technických
požadavcích na stavby) §6 odst. 4, - stavby, z nichž odtékají povrchové vody, vzniklé dopadem
atmosférických srážek (dále jen "srážkové vody"), musí mít zajištěno jejich odvádění, pokud nejsou srážkové
vody zadržovány pro další využití. Znečištění těchto vod závadnými látkami nebo jejich nadměrné množství
se řeší vhodnými technickými opatřeními. Odvádění srážkových vod se zajišťuje přednostně zasakováním.
Strana 67
Návrh
Není-li možné zasakování, zajišťuje se jejich odvádění do povrchových vod; pokud nelze srážkové vody
odvádět samostatně, odvádí se jednotnou kanalizací.
Podle §20 odst. 5c - vsakování nebo odvádění srážkových vod ze zastavěných ploch nebo zpevněných
ploch, pokud se neplánuje jejich jiné využití; přitom musí být řešeno
1. přednostně jejich vsakování, v případě jejich možného smísení se závadnými látkami umístění zařízení k
jejich zachycení, není-li možné vsakování,
2. jejich zadržování a regulované odvádění oddílnou kanalizací k odvádění srážkových vod do vod
povrchových, v případě jejich možného smísení se závadnými látkami umístění zařízení k jejich zachycení,
nebo
3. není-li možné oddělené odvádění do vod povrchových, pak jejich regulované vypouštění do jednotné
kanalizace.
Podle zákona č. 274/2001 §23 Sb se k bezprostřední ochraně vodovodních řadů a kanalizačních stok před
poškozením vymezují ochranná pásma na každou stranu od stěny potrubí nebo stoky:
a) u vodovodních řadů a kanalizačních stok do DN 500 včetně
b) u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad DN 500
6.5.4.
1,5 m
2,5 m
ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ
Nadřazené sítě a zařízení VVN
SÍŤ VVN 400 KV:
Řešeným územím prochází vedení napěťové hladiny 400 kV.
Jedná se o dvojité vedení VVN 437/438 Sokolnice – Dürnrohr.
SÍŤ VVN 220 KV:
V řešeném území se nenachází zařízení a vedení této napěťové hladiny.
Tento stav zůstane v návrhovém období beze změn.
SÍŤ VVN 110 KV:
Řešeným územím prochází vedení napěťové hladiny 110 kV. Jedná se o tato vedení:
VVN 5515 Znojmo – Vranov nad Dyjí, VVN 501 Znojmo – Oslavany a VVN 5582/5583 Znojmo – Slavětice.
S budováním nových zařízení 110 kV E.ON v návrhovém období počítá.
V návrhovém období bude, na základě požadavků výstavby na navržených plochách vybudována nová
transformace 110/22 kV pro město. Dále je převzat a zpřesněn koridor vedení 110 kV pro plánovanou TR
110/22 kV Chvalovice.
V souvislosti s rozvojem areálu Pegas v Příměticích je navržena transformace 110/22 kV pro pokrytí
požadavků na příkon tohoto areálu.
Sítě a zařízení VN 22 kV
V současné době jsou z rozvodny v Suchohrdlech vyvedena napájecí vedení, která zajišťují pokrytí nároků
na příkon v řešeném území.
Vedení jsou součástí distribuční soustavy 22 kV. Dle sdělení E.ON je stav rozvodné soustavy 22 kV dobrý.
Vedení jsou většinou na betonových nebo ocelových příhradových podpěrách v dobrém mechanickém
stavu.
Ve Znojmě je vybudováno kabelové vedení 22 kV do trafostanic, ve středu města v několika trasách.
Výše uvedené rozvody VN spolu s transformovnou jsou dnes schopny krýt současnou potřebu.
V návrhovém období bude, na základě požadavků výstavby na navržených plochách a řešení komunikací,
nutné provést přeložky stávajících vedení. Vedení budou v části trasy nahrazena kabelovým. Nové trasy
Strana 68
Návrh
budou vedeny v souběhu s komunikací a na plochách navržené zástavby bude sledovat navrženou uliční
síť. Trasy nových kabelů budou sledovat navrženou uliční síť nové zástavby.
Pro napojení nové zástavby bude rozšířena kabelová síť VN a vybudovány nové trafostanice. Tam, kde
bude z prostorových důvodů možné napojení venkovním vedením, budou i trafostanice jako venkovní, jinak
se předpokládá výstavba kioskových stanic.
Plochy podnikání a výroby budou napojeny ze sítě VN 22 kV odběratelskými trafostanicemi. Protože není
známo konkrétní využití ploch, ani počet konkrétních podnikatelských subjektů, je nutné považovat počet a
umístění nových trafostanic pro zásobení těchto ploch pouze za orientační. Přesné umístění, provedení a
řešení (trafostanice, vstupní rozvodna, venkovní, zděná) bude stanoveno pro každý podnikatelský subjekt
v lokalitě v rámci dalšího stupně dokumentace pro územní a stavební řízení s ohledem na vývoj zatížení a
rozvoje oblasti.
Připojování nových odběratelů výrobní a nevýrobní sféry bude řešeno v souladu s platnou legislativou
(zák.458/2000 Sb., vyhl. 51/2006 Sb., případně novou legislativou v platném znění).
Ochranné pásmo pro nová a přeložená venkovní vedení 22 kV je dáno zákonem č. 458/2000 Sb..
Veškeré úpravy stávající rozvodné sítě a budování nových rozvodů jsou plně v kompetenci vlastníka
a provozovatele – společnosti E.ON. Zde bude také projednána veškerá výstavba, která zasahuje do
ochranných pásem el. zařízení v napěťové hladině 110 kV, 22 kV a menší, ostatní případy pak ČEPS a.s..
Výjimky z ustanovení zák. č. 458/2000 Sb. o ochranných pásmech a písemný souhlas s činností
v ochranných pásmech uděluje příslušný provozovatel distribuční soustavy – E.ON.
Koncepce řešení napojení jednotlivých ploch je patrná z výkresové části dokumentace.
Transformovny 22/0,4 kV
Na řešeném území města Znojma a okolí je situováno celkem 173 trafostanic, z toho 122 trafostanic v k. ú.
Znojmo), v k. ú. Derflice 2, Hradiště 2, Konice 2, Mramotice 3, Načeratice 4, Oblekovice 13, Popice 1 a
Přímětice 24.
Trafostanice jsou venkovního provedení i zděné s napojením na vzdušné vedení, dále pak zděné, napojené
kabelovým vedením.
Převážná většina trafostanic je v dobrém technickém stavu a vyhovují požadavkům odebíraného výkonu.
Sítě a zařízení NN 3 × 400/230 V
Rozvody nízkého napětí 3x400/230V jsou ve středu města kabelizované, výjimečně v okrajových částech
jako venkovní na betonových sloupech vodiči AlFe a AES, částečně jako nadzemní na betonových
stožárech, místně také na dřevěných patkovaných sloupech a zemními kabely. V okolních obcích jsou
rozvody většinou venkovní vodiči Alfe a AES. Předmětné rozvody slouží pouze pro potřebu stáv. odběru el.
energie a jsou částečně dimenzovány na drobný nárůst zatížení v rámci rozvoje bytové výstavby. Stávající
odběry náleží převážně do kategorie A a B (vytápění převážně plynem).
Veřejné osvětlení
Ve Znojmě a okolních obcích je vybudována síť veřejného osvětlení několika různými způsoby. Z části je VO
provedeno raménkovými svítidly s výbojkovými zdroji, osazenými na stožárech sítě NN nebo fasádách
domů, případně střešnících, po kterých je vedena současně distribuční síť NN. Většinou jsou zabudovány
sadové stožáry na kabelovém rozvodu, osazeném výbojkovými svítidly. Kolem komunikací jsou zabudovány
silniční ocelové stožáry s výložníky a výbojkovými svítidly, rozvod je kabelový.
Pro nové lokality soustředěné výstavby bude veřejné osvětlení prováděno v návaznosti na navrhovanou
distribuční síť NN - v částech, kde bude prováděna kabelová rozvodná síť NN bude použito samostatných
osvětlovacích stožárů, v případě venkovní sítě bude využito těchto podpěr i pro osazení svítidel veřejného
osvětlení. Ovládání naváže na stávající stav.
Svítidla budou volena tak, aby jejich světelně – technické vlastnosti odpovídaly požadavkům na snižování a
eliminaci tzv. světelného znečištění, to znamená použití takových typů, jejichž světelný tok je všechen
vyzářen směrem dolů a nedochází k rozptylu světla na krytech a jeho vyzařování směrem nahoru.
Strana 69
Návrh
Výhledová bilance elektrického příkonu pro návrhové období:
Základním údajem pro návrh distribučního systému je stanovení soudobého maximálního zatížení.
Distribuční systém je pak dimenzován tak, aby byl schopen přenést požadovaný výkon v době
předpokládaného maxima odběru při dodržení všech aspektů hospodárnosti a bezpečnosti, spolehlivosti
a kvality napětí, to vše při minimálních počátečních investicích a provozních nákladech.
Po díl by t o v é h o f o n d u:
Z energetického hlediska se pro návrhové období uvažuje s dvojcestným zásobováním obytných domů a
průmyslové sféry tj. elektřinou a plynem (topení, vaření, příprava TUV). Dle ČSN 34 10 60 jde tedy o stupeň
elektrizace "A", kde se el. energie používá jen ke svícení a pro běžné el. spotřebiče. Vzhledem ke
zvyšujícímu se životnímu standardu je nutno mezi takovéto spotřebiče řadit i některé spotřebiče sloužící pro
přípravu pokrmů (fritézy, grily, mikrovlnné trouby aj.), které jsou energeticky náročnější.
Je uvažováno s výhledovou hodnotou zatížení na 1 b.j. v BD 1,5 a v RD 2,1 kW, což je hodnota pro
realizační období po roce 2020.
Na nárůst odběru el. energie bude mít podstatný vliv tato navrhovaná výstavba:
Dle Návrhu ÚP se v řešeném území předpokládá výstavba 1386 b.j. v rodinných domech a 1766 b.j.
v bytových domech, celkem 3152 b.j. Potřebný příkon pro novou výstavbu bude cca 5560 kW na úrovni
distribučních trafostanic.
Po díl o bč an sk é v yb av e n o sti a d r ob n é h o po d nik á ní ( V , W ):
Pro potřeby drobného podnikání je uvažováno s měrnou hodnotou zatížení 10 W/m
s nárůstem cca 3736 kW na návrhových plochách.
2
plochy a tedy
Po díl v ýr ob ní sf ér y (P):
2
Pro potřeby výroby je počítáno s měrným zatížením 20 W/m plochy a tedy je uvažováno s nárůstem cca
14500 kW na nově navržených plochách.
Ce lk ov á vý hl e d o vá h o d n o ta p otř e b n é h o s o u ča s n é h o p řík o n u:
Bydlení
22 093 kW + 5 560 kW = 27 653 kW
Nevýrobní sféra, služby a drobná výroba
6 670 kW + 3 736 kW = 10 406 kW
Výrobní sféra
19 230 kW + 10038 kW = 29 268 kW
Pro určení celkového soudobého zatížení všech odběratelských skupin je třeba počítat se vzájemnou
soudobostí maxim. Předpokládáme, že maxima je dosahováno v síti VN ve večerní špičce, pak u sféry
bydlení uvažujeme koeficient soudobosti 1,0, u občanské vybavenosti 0,6 a u výrobní sféry 0,2.
Celkové soudobé zatížení řešeného území je stanoveno na 39 751 kW.
Z toho na úrovni distribučních trafostanic je třeba zajistit 33 897 kW
Tento příkon bude zajištěn následujícím počtem trafostanic:
t = 33897/(400*0,95*0,8) = 111,5 ⇒ 112 trafostanic v dimenzi 400 kVA.
Stávající počet distribučních trafostanic – 130.
Z důvodu velkých vzdáleností navržených ploch zástavby od stávajících zdrojů jsou navrženy nové
trafostanice. V některých případech rovněž nelze navýšit z technických důvodů instalovaný výkon u
stávajících zdrojů.
6.5.5.
ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM
Je graficky znázorněno ve výkrese č. 2.4 Zásobování elektrickou energií a plynem, spoje.
Zástavba v celé zájmové oblasti je zásobovaná zemním plynem, napojeno je cca 91% domácností.
Město Znojmo je od roku 1959 postupně plynofikované. Téměř všechny kotelny jsou plynofikovány, vytápění
v rodinných domech je také převážně na plyn.
Strana 70
Návrh
V letech 1981 až 1998 byly plynofikovány i řešené městské části, dosud nejsou plynofikovány Načeratice a
Derflice, jejich plynofikace se připravuje.
Znojmo je zásobováno zemním plynem z VTL plynovodů Pohořelice – Znojmo DN 300/PN 40, Znojmo –
Květnov DN 300/PN 40 a Znojmo – Šatov DN 150/PN 40. VTL Pohořelice – Znojmo je přiveden podél silnice
I/53, ukončen je v armaturním uzlu „Dobšice“ u křižovatky se silnicí II/408. Zde jsou s tímto VTL plynovodem
propojeny VTL plynovody Znojmo – Květnov, Znojmo – Hevlín, Dobšice – Šatov a Dobšice – Znojmo
(napojení RS Dobšice - IMOS). VTL plynovod Znojmo – Květnov prochází severovýchodně od města,
okrajem Přímětic.
Z VTL plynovodu DN 300/PN 40 Znojmo – Květnov odbočuje VTL plynovod DN 150/PN 40 pro RS 8000
Leska, VTL plynovod DN 150/PN 40 pro RS 5000 Přímětice (sídliště) a VTL plynovod DN 80/PN 40 pro RS
1200 Mramotice. Z VTL plynovodu DN 150/PN40 Dobšice – Šatov odbočuje VTL plynovod DN 100/PN 40
Vrbovec-Znojmo pro RS 5000 Oblekovice, z VTL Dobšice je napojena RS 12000 Dobšice. Dále je z VTL
plynovodu Dobšice – Šatov napojena VTL plynovodem DN80, PN40 RS Havraníky, ze které jsou STL
plynovodem napojeny místní části Konice a Popice, z plynovodu je navržena VTL přípojka pro novou VTL
RS 1200 Načeratice.
STL plynovody
Z VTL regulačních stanic jsou vedeny STL plynovody, které tvoří základní kostru zásobovací sítě ve Znojmě,
zásobující jak STL regulační stanice, tak všechny kategorie evidovaných odběratelů tj. VO, SO, MO a
částečně i obyvatelstvo.
Technický stav sítě je vyhovující, je provozován v tlakové úrovni 0,1 MPa, 0,2 MPa, 0,4 MPa.
Severní část města, střed a část průmyslové zóny, zásobované z RS Přímětice, Leska a Pod Keramikou
jsou zásobeny STLplynovody o tlaku 0,1 MPa. Zbývající část průmyslové zóny a celá jižní část, tj. zejména
Louka, Holandská a Oblekovice mají STL plynovody 0,2 MPa – zásobované z RS Pod Keramikou,
plynovody 0,4 MPa od VTL RS Dobšice IMOS k STL RS Pod Keramikou a STL RS Holandská.
Místní části Popice a Konice jsou zásobovány ze STL plynovodu Havraníky DN 110, pracovní tlak 0,1 MPa.
Navržený STL plynovod pro Nečeratice, Derflice bude v tlakové úrovni 0,4 MPa.
Původní STL rozvod je z oceli, nejnovější části rozvodu (po roce 1994) jsou již vybudovány z materiálu LPE.
Páteřní rozvod je proveden v dimenzích od DN 200 do DN 300. Technický stav STL rozvodů plynu je dobrý.
STL regulační stanice:
Pod Keramikou
Holandská
Bratrstva
Slovenská
Horova
Písečná
Čermákova
Vídeňská
Janáčkova
Krapkova
Louka
Jánského
Gagarinova
Oblekovice
Přímětice – U Jednoty
Celkem
RS 2 000
RS 3 000
RS 1 200
RS 1 200
RS 6 800
RS 6 200
RS 1 200
RS 3 000
RS 1 000
RS 500
RS 500
RS 1 200
RS 1 200
RS 1 200
RS 1 200
3
31 400 m /h
NTL plynovody
Pokrývají v současné době prakticky celé město s výjimkou historického jádra, kde je STL rozvod.
Plynovodní síť ve městě je většinou okruhová, zásobovaná z jednotlivých regulačních stanic, rovnoměrně
rozmístěných na síti. Páteřní rozvod je proveden v dimenzi DN200 – DN400.
Rozsah a způsob zásobování jsou zřejmé z grafické přílohy.
Strana 71
Návrh
Zásobování místních částí
Přím ě tic e
Rozvody jsou středotlaké i nízkotlaké. Systém je propojen s ostatní sítí města Znojma.
Kasár n a, Mr am o ti c e
Obě místní části jsou zásobovány ze STL plynovodu z VTL regulační stanice 1200 m /h v Mramoticích.
3
Hra diš t ě
Napojeno STL plynovodem od ulice Pražské přes Gránické údolí.
Lo uka
Stávající rozvod STL, NTL plynovodu.
O bl ek ov ic e
Z VTL RS 5000 Oblekovice je veden STL plynovod do STL RS 1200. Z této RS je zásobován NTL rozvod
Oblekovic.
De rfli c e, Nač e ra tic e
Místní části nejsou zatím plynofikované, připravuje se vybudování VTL regulační stanice z VTL plynovodu
Dobšice – Šatov. Po obci bude proveden STL rozvod plynu.
Ko ni c e, P o pic e
Obě místní části mají vybudovaný rozvod STL plynu z VTL regulační stanice Havraníky.
Koncepce rozvoje
Předkládaný návrh je patrný z příslušné grafické přílohy, navrhované plochy pro zástavbu budou napojeny
na plynovodní potrubí prodloužením stávajících řadů.
plynofikace Načeratic a Derflic z nové VTL RS 1200 navrženým STL plynovodem
rozšíření STL plynovodu v Příměticích
prodloužení STL plynovodu v Konicích
navržený STL plynovod v lokalitě Křivánky
prodloužení STL plynovodu v oblasti Louka
prodloužení STL plynovodu v Oblekovicích
Vzhledem k umístění některých částí tras VTL plynovodů, které jsou v důsledku postupu výstavby v
současnosti nevhodně v zastavěném území v těsném kontaktu s objekty, navrhují se některé přeložky:
přeložka VTL plynovodu v severní části zástavby včetně přeložky VTL RS Přímětice (ACHP)
přeložka VTL regulační stanice Leska
Předpokládaný nárůst potřeby plynu pro obyvatele:
Výhledově je uvažováno se 100 % napojením na plyn, navrhováno 3152 bytových jednotek.
Specifickou potřebu plynu uvažujeme pro jednu kategorii - vaření, ohřev TUV, topení - hodnotou 1,8 m3/h,
3000 m3/rok.
pro obyvatele Q = 5674 m3/h, 9 456 000 m3/rok
Strana 72
Návrh
Navržené plochy
Počet bytových jednotek
Nárůst potřeby plynu
Znojmo-město
Hradiště
Přímětice
Kasárna
Mramotice
Louka
Oblekovice
Načeratice
Derflice
Konice
Popice
v BD
1400
0
202
0
0
114
14
36
0
0
0
v RD
230
10
498
16
65
200
237
44
16
65
5
Celkem
1630
10
700
16
65
314
251
80
16
65
5
m /h
2934
18
1260
29
117
565
452
144
29
117
9
tis. m /rok
4890
30
2100
48
195
942
753
240
48
195
15
Celkem území
1766
1386
3152
5674
9456
3
3
Plynofikací obce se vyloučí dosavadní používání tuhých paliv, které svou koncentrací jsou hlavním
znečišťovatelem přízemních vrstev - hlavní podíl místních hodnot imisního zatížení ovzduší.
V území je třeba:
respektovat koridory plynovodů a zařízení související s plynovodem
respektovat ochranná a bezpečnostní pásma plynovodů
Podle zákona č.458/2000 Sb. a jeho novely č. 158/2009 Sb. jsou plynárenská zařízení chráněna ochrannými
a bezpečnostními pásmy.
Ochranná pásma slouží k zajištění bezpečného a spolehlivého provozu plynárenského zařízení.
Bezpečnostní pásma jsou určena k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií plynových zařízení a
k ochraně života, zdraví a majetku osob.
Pásmy se rozumí prostor vymezený vodorovnou vzdáleností od půdorysu plynového zařízení měřeno kolmo
na jeho obrys.
Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li k ohrožení života, zdraví nebo
bezpečnosti osob, může fyzická či právnická osoba provozující příslušné plynárenské zařízení udělit
písemný souhlas se stavební činností, umisťováním konstrukcí, zemními pracemi, zřizováním skládek a
uskladňováním materiálu v ochranném pásmu. Souhlas, který musí obsahovat podmínky, za kterých byl
udělen, se připojuje k návrhu na územní rozhodnutí nebo k žádosti o stavební povolení.
Rovněž je třeba písemný souhlas fyzické či právnické osoby provozující příslušné plynárenské zařízení ke
zřizování staveb v bezpečnostním pásmu, pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a
nedojde-li k ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti osob
Ochranné pásmo
u NTL a STL plynovodů a přípojek v zastavěné části obce na obě strany os půdorysu 1 m
u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek 4 m
Bezpečnostní pásmo
VTL do DN 100
VTL do DN 250
VTL nad DN 250
VTL RS
6.5.6.
15 m
20 m
40 m
10 m
ZÁSOBOVÁNÍ TEPELNOU ENERGIÍ
Ve městě není provozován žádný centrální zdroj tepla s vybudovanou soustavou CZT. Provozují se zde dvě
výtopny Správy bytového fondu a to na Bolzanově o výkonu 7,1 MW a na ul. Pražské o výkonu 6,5 MW. Obě
výtopny zásobují tepelnou energií přilehlé bytovky v sídlišti a jejich občanskou vybavenost. Obě spalují
zemní plyn. Zásobování oblastí řešených územním plánem je uskutečněno ze zdrojů přímou dodávkou, bez
Strana 73
Návrh
rozvodů tepelnými sítěmi - decentralizovaně. Ve městě se nachází několik systémů s blokovou kotelnou a
větší počet domovních kotelen. Jednotlivé systémy CZT jsou vzájemně zcela nezávislé.
Soustavy kotelen, které zajišťují dodávky tepla pro bytové domy, částečně pro občanskou vybavenost a
některé soukromé subjekty je možno v současné době rozdělit podle jednotlivých provozovatelů následovně:
kotelny obhospodařované firmou Znojemská tepelná společnost, s.r.o. se sídlem ve Znojmě
kotelny obhospodařované firmou Byterm Znojmo s.r.o. se sídlem ve Znojmě
ostatní kotelny provozované jednotlivými vlastníky a uživateli
Všechny kotelny spalují zemní plyn, jsou s celoročním provozem, vyjma následujících kotelen společnosti
ZTS, s.r.o., které slouží pouze pro dodávku ÚT:
bloková kotelna Pražská 63
domovní kotelna Jana Palacha 2
domovní kotelna Dolní Česká
domovní kotelna Pontassievská 14
Všechny kotelny jsou teplovodní, nízkotlaké, soustavy rozvodů jsou většinou čtyřtrubkové.
Rozvody tepla jsou vedeny převážně sklepními prostory domů. Mimo domy jsou uložené v neprůlezných
kanálech. Po roce 2000 byla realizována kompletní rekonstrukce několika kotelen a v roce 2003 proběhla
rozsáhlejší modernizace regulace kotelen.
Předávací místa jsou vybavena průtokovými měřidly tepla ÚT přímo v objektech u spotřebitelů. Teplo pro
ohřev TUV je měřeno na vstupu do bojlerů příp. zásobníků na všech kotelnách.
Vyšší občanská vybavenost jakož i výrobní podniky mají vlastní tepelné zdroje využívané jen pro vlastní
potřebu. V některých rekonstruovaných kotelnách občanské vybavenosti bylo použito kogeneračních
jednotek.
V některých objektech ve městě je k vytápění použito elektrické energie.
V místních částech se mimo Přímětic a Oblekovic neprovozují větší zdroje tepla nad 200 kW. Všechny tyto
zdroje spalují ZP. Lokální zdroje spalují zemní plyn i tuhá paliva.
V Načeraticích a Derflicích není plyn, teplo je zajišťováno elektrickou energií nebo tuhými palivy, je
připravena plynofikace zástavby.
Předpokládané výhledové řešení
Výhledově se ve městě neuvažuje se zřízením centrálního zdroje tepla a s vybudováním rozvodné soustavy
CZT. V návrhu je zachován způsob decentralizovaného zásobování města tepelnou energií. To znamená, že
zásobování teplem bude i nadále probíhat stejným způsobem jako dosud. Většina dnešních i budoucích
odběratelů tepla bude muset být soběstačná. Oblast je téměř plně plynofikována proto i výhledově bude pro
nové tepelné zdroje jako topné médium plyn.
Nová sídlištní zástavba (Křivánky, Přímětice, Dobšice, atd.) bude zásobována z plynových kotelen
domovních, blokových, případně bytových.
U výstavby nových RD se předpokládá plynové lokální vytápění ústředním či etážovým topením.
Občanská vybavenost budovaná v lokalitách bytové výstavby bude zásobována teplem z kotelen sídliště.
Pro navrhovanou vyšší občanskou vybavenost budou realizovány plynové kotelny pro potřeby jednotlivých
objektů.
Nároky na dodávku tepla pro topení a technologii si budou průmyslové podniky zabezpečovat z vlastních
zdrojů. Kotelny předpokládáme plynové.
Doporučujeme v průmyslové zóně propojování blízkých zdrojů, aby bylo možno vzájemně využít případného
přebytku výkonu jednotlivých zdrojů. Z ekonomického a ekologického hlediska bude třeba uvažovat i
s budováním společných kotelen pro více odběratelů.
Strana 74
Návrh
Předpokládaný nárůst potřeby tepla pro obyvatele:
Navržené plochy
Znojmo-město
Hradiště
Přímětice
Kasárna
Mramotice
Louka
Oblekovice
Načeratice
Derflice
Konice
Popice
celkem
Počet bytových jednotek
Nárůst potřeby tepla
kW
MWh
v BD
1400
0
202
0
0
114
14
36
0
0
0
v RD
230
10
498
16
65
200
237
44
16
65
5
Celkem
1630
10
700
16
65
314
251
80
16
65
5
v BD
9800
0
1414
0
0
798
98
252
0
0
0
v RD
3833
167
8300
267
1083
3333
3950
733
267
1083
83
v BD
15556
0
2244
0
0
1267
156
400
0
0
0
v RD
3910
170
8466
272
1105
3400
4029
748
272
1105
85
1766
1386
3152
12362
23100
19623
23562
Celkem území
35462
43185
Pro bytové jednotky je uvažována specifická potřeba tepla v souladu s „energetickou koncepcí města“ pro
BD 7 kW, 11,1 MWh/rok, pro RD 16,7 kW, 17 MWh/rok. Spotřebu pro odběr občanské vybavenosti nelze
stanovit, její velikost není specifikována.
Strana 75
Návrh
6.5.7.
SPOJE
Dálkové kabely
Řešeným územím procházejí dálkové optické kabely. Ve výkrese jsou tyto trasy optických kabelů zakresleny
dle podkladů Telefónica O2.
V návrhovém období se nepočítá s budováním nové trasy a rovněž nedojde k zásadnímu dotčení tohoto
zařízení navrhovanou zástavbou.
Trasy dálkových kabelů jsou dle zákona č. 151/2000 Sb. v platném znění chráněny ochranným pásmem,
jehož šířka je 1,5 m na obě strany od kabelu.
Rozvody MTS
S další výstavbou zařízení v návrhovém období Telefónica O2 nepočítá.
Rozšíření místní telekomunikační sítě bude prováděno v místech navrhované zástavby. Plánuje se pouze
pokládka telekomunikačních kabelů, která zajistí dostatečnou telefonizaci. Plánovaná zástavba bude
napojena na telefonní síť po provedení rozšíření sítě v navržených lokalitách.
Trasy kabelů ÚP neřeší, budou upřesněny v dalších stupních dokumentace.
V rámci rekonstrukce telekomunikační sítě ve Znojmě a okolí byla provedena rovněž náhrada původních
telefonních ústředen nedostatečné kapacity za nové digitální telefonní ústředny.
Kapacita nových digitálních ústředen plně vyhovuje požadavkům na telefonní přípojky včetně rezervy
v kapacitě.
Radioreléové trasy
Přes správní území města Znojmo prochází radioreléové spoje.
Dle stanoviska Českých radiokomunikací je požadavek na jejich ochranu. Rovněž je třeba projednat
plánování staveb značné výšky jako např. větrné elektrárny, situované v blízkostech do 150 m od průběhu
RR paprsku.
Takové případy musí být předem posouzeny (odsouhlaseny společností České radiokomunikace, a.s.).
Zřizování nových radioreléových spojů se předpokládá na základě konkrétních požadavků investorů
v území.
Ochrana zvláštních zájmů
Katastrální území města Znojma není nadlimitně potenciálně ohroženo haváriemi stacionárních zdrojů
nebezpečných látek. Podle vyjádření Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje nezasahují do
zájmového území v návrhu územního plánu města Znojma zóny havarijního plánování pro objekty
a zařízení, v nichž je umístěna nebezpečná látka nebo chemický přípravek.
6.5.8.
POŽADAVKY NA OBRANU STÁTU
Ochranné pásmo radiolokačního zařízení, které je nutno respektovat podle ustanovení § 37
zákona č. 49/1997 Sb. o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb. O živnostenském
podnikání. V tomto území lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené stavby jen na základě
závazného stanoviska Ministerstva obrany, jehož jménem jedná VUSS Brno (dle ustanovení § 175 odst. 1
zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu). Jedná se o výstavbu (včetně
rekonstrukce a přestavby) větrných elektráren, výškových staveb, průmyslových hal, venkovního vedení
VVN a VN, základnových stanic mobilních operátorů. V tomto vymezeném území může být výstavba
větrných elektráren, výškových staveb nad 30 m nad terénem a staveb tvořících dominanty v terénu výškově
omezena nebo zakázána.
Strana 76
Návrh
Vzdušný prostor pro létání v malých a přízemních výškách (dle ustanovení § 175 odst. 1zákona č.
183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu), který je nutno respektovat podle ustanovení § 41
zákona č. 49/1997 Sb. o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č.455/1991 Sb. o živnostenském
podnikání. V tomto vymezeném území lze vydat územní rozhodnutí a povolit výstavbu vysílačů, výškových
staveb, staveb tvořících dominanty v terénu, větrných elektráren,výsadbu vzrostlé zeleně (větrolamů,
biokoridorů apod.) venkovního vedení VVN a VN (dle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. o
územním plánování a stavebním řádu) jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany, jehož
jménem jedná VUSS Brno – viz. ÚAP – jev 102.
V tomto vymezeném území může být výstavba větrných elektráren, výškových staveb nad 30 m a staveb
tvořících dominanty v terénu výškově omezena nebo zakázána. Z důvodu bezpečnosti letového provozu
je nezbytné projednat rovněž rozšíření stávajících nebo povolení nových těžebních prostorů.
Zájmové území elektronického komunikačního zařízení Ministerstva obrany na stanovišti Božice (dle
ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu), které je nutno
respektovat podle zákona č. 222/1999 Sb. O zajišťování obrany ČR, zákona č. 127/2005 o elektronických
komunikacích, zákona č. 49/1997 Sb. o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb. O
živnostenském podnikání:
Ve vymezeném území do 10 km od stanoviště lze vydat územní rozhodnutí a povolit výstavbu a
rekonstrukci výškových staveb, větrných elektráren, průmyslových zón a průmyslových staveb
(výrobních hal, skladů, sil, hangárů apod.), vedení VVN a VN, výkonných vysílačů, převaděčů,
základnových stanic mobilních operátorů a podobných technologií v celém kmitočtovém pásmu jen
na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany, jehož jménem jedná VUSS Brno.
Umísťování všech uvedených staveb ve výše jmenovaných zájmových územích Ministerstva obrany ČR,
staveb vyšších než 30 m a staveb tvořících dominanty v terénu je třeba předem projednat s VUSS Brno.
6.6.
VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH A PLOCH PŘESTAVBY
Územní plán stanovuje cílové využití území. Při vymezování území a ploch bylo proto potřeba posoudit
stávající využití území a vhodnost jeho stabilizace z hlediska celkové urbanistické koncepce města. Územní
plán města Znojma proto rozlišuje plochy stabilizované a plochy změn. Plochy změn zahrnují plochy
zastavitelné i plochy přestavby.
Základní skladebnou jednotkou využití území je základní plocha. Území města je základními plochami
pokryto bezezbytku. Pro každou základní plochu je vždy stanoven typ plochy s rozdílným způsobem využití.
Základní plochy v zastavěném území a zastavitelných plochách mají zpravidla stanovenu specifikaci
prostorového uspřádání zástavby, výškovou hladinu a výjimečně i specifikaci funkčního využití.
Minimální velikost zobrazované základní plochy je zpravidla 0,2 ha. Základní plochy jsou odlišeny barvou
a kódem.
Existující pozemky stejného účelu využití, které by tvořily podměrečnou základní plochu, tj. základní plochu
menší než 0,2 ha, jsou agregovány, a to i do základních ploch, které slouží jinému účelu využití.
6.7.
VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ PRO VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY A PRO VEŘEJNĚ
PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ
Předkupní právo lze stanovit ve prospěch obce, kraje nebo státu, zapisuje se do katastru nemovitostí
a zaniká uplynutím šesti měsíců od doručení nabídky vlastníka (§ 101 odst. 3 SZ). Součástí vydaného
územního plánu je tedy i výčet parcel dotčených předkupním právem.
Pro plochy a koridory určené jen pro vyvlastnění se seznam parcel nepořizuje – nedochází k zápisu do
katastru nemovitostí.
Na dohodě mezi pořizovatelem a zastupitelstvem obce je výběr VPS, které budou do dokumentace
zařazeny. Plochy s předkupním právem je doporučeno vymezovat s ohledem na finanční rozpočet obce,
kraje, státu a připravenost staveb. Těsně před projednáváním návrhu územního plánu s veřejností musí být
Strana 77
Návrh
seznam pozemků dotčených stanoveným předkupním právem aktualizován (upřesněn dle aktuálního stavu
katastru nemovitostí). Při aktualizaci územního plánu jednou za čtyři roky (viz § 55 stavebního zákona) je
příležitost k revidování VPS.
6.7.1.
ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ GRAFICKÉ A TABULKOVÉ ČÁSTI
Plochy a koridory pro veřejně prospěšné stavby, opatření a asanace (dále VPS) jsou v územním plánu
vymezeny v grafické a tabulkové část tak, aby byly přehledné jak pro vlastníky dotčených pozemků, tak pro
zástupce veřejnosti (stát, kraj, město).
Jednotlivé VPS jsou ve výkrese označeny kódy. Ty vyjadřují způsob získání vlastnictví (vyvlastnění,
předkupní právo nebo kombinace obou dvou), účel, pro který jsou práva vlastníků dotčena, pořadové číslo.
Plochy pro jednotlivé VPS se na území města někdy překrývají.
Plochy ve výkrese jsou číslovány dle staveb (více ploch spadajících pod jednu stavbu může mít shodný
kód).
V tabulce VPS jsou kódem vyjádřeny všechny veřejně prospěšné stavby, opatření a asanace, pro které lze
ve Znojmě nástroj VPS použít, pokud nejsou ve veřejném vlastnictví. Kód je popsán v jednotlivých sloupcích
tabulky. Tzn. je zde uvedeno, který druh založení změny vlastnického práva přináleží kódu, ve prospěch
jakého subjektu je tak učiněno, o který druh veřejně prospěšné stavby či opatření se jedná a bližší lokalizace
veřejně prospěšné stavby, opatření či asanace.
Kód stavby je složen z několika znaků ve tvaru XY01
X
kód způsobu změny vlastnictví,
Y
kód typu stavby,
01
pořadové číslo stavby v rámci jednoho typu stavby
6.8.
VYMEZENÍ PLOCH ÚZEMNÍCH REZERV
Lokality vymezené územním plánem jako územní rezervy jsou ty části zastavitelného či nezastavěného
území, které jsou v budoucnosti vhodné k využití pro stanovený účel a musí být proto chráněny před
provedením takových změn v území, které by vyloučily budoucí vymezení zastavitelných ploch.
Územní rezervy se vymezují s cílem prověření možnosti budoucího využití dané lokality z důvodu:
stanovení možného směru dalšího rozvoje města,
ochrana koridorů pro dopravní a technickou infrastrukturu.
Rezervy se stávají zastavitelným územím změnou územního plánu.
Rezervy jsou v grafické části územního plánu označeny kódem ve tvaru R2
2
pořadové číslo
B
označení budoucího typu plochy s rozdílným způsobem využití
7.
-B
VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ
VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH
A
Ze závěrů ÚPG JMK i ÚAP JMK vyplývá potřeba podpory rovnoměrného populačního vývoje v rámci kraje.
Růst počtu obyvatel zaznamenaly v letech 2001 – 2011 obce v okolí města Znojma (Rozbor udržitelného
rozvoje území SO ORP Znojmo 2012 – aktualizace, EKOTOXA s.r.o.), což nasvědčuje suburbanizační
tendenci. Stejně tak se zvýšil počet obyvatel v rámci ORP Znojmo v letech 1991-2011 o 1859 obyvatel.
Suburbanizace působí negativně mimo jiné dopravní zátěží na městské komunikace. Snahou je navrhnout
dostatek dosažitelných ploch pro bydlení i v samotném městě jako předpokladu růstu počtu obyvatel.
Strana 78
Návrh
Cílem je zajistit kapacitu bydlení v rozsahu pokrývajícím dlouhodobou potřebu města. Demografický vývoj ve
městě Znojmě má sice pozvolna klesající tendenci, ale zvyšuje se počet cenzových domácností, což je
rozhodující skutečností pro poptávku po nových bytech. V úvahách založených na tradiční analýze vývoje
cenzových domácností a odpadu bytů je obecně uvažováno s potřebou nové bytové výstavby v ČR kolem
40000 bytů ročně, tj. intenzitou cca 3-4 byty/1000 obyvatel ročně. To by v případě Znojma znamenalo 104 –
139 bytů ročně. Navržené plochy bydlení by bytovou potřebu Znojma pokryly zhruba na dalších 20 let.
2
Navrženým rozsahem ploch pro bydlení umožnit zvýšení plošného standardu (na 25 m obytné plochy na
obyvatele a dosažení nižší obložnosti bytů v souladu s trendem v oblasti bydlení) a obnovu bytového fondu.
Hodnoty obložnosti jsou v ČR na 1 trvale obydlený byt 2,86 v rodinných domech 2,47 v bytových domech
(2001), ve Znojmě jsou hodnoty obložnosti vyšší - 3,02 v rodinných domech a 2,67 v bytových domech.
Převis nabídky nových ploch pro bytovou výstavbu ve výši 50-100% je žádoucí, neboť brzdí růst cen
pozemků v řešeném území nad obvyklou úroveň a přispívá k optimálnímu fungování trhu s pozemky pro
bydlení ve městě.
Hlavní rozvojové plochy jsou navrženy v Příměticích, v Oblekovicích a na území Znojmo–Louka západně od
ulice Dukelských bojovníků. Jedná se převážně o návrhové plochy schválené už v platném územním plánu
Znojma. Náhradou za zrušené plochy bydlení na plochách s nevyhovujícími podmínkami pro obsluhu
technickou infrastrukturou s nevyhovující parcelací (na ploše zahrádek v údolí Lesky a Znojmo - Louka) byly
navrženy plochy jižně od zástavby v Oblekovicích.
Vývoj počtu obyvatel ve městě Znojmě (zdroj ČSÚ)
rok
k 1.1.
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
počet
35 773 35 691 35 552 35 280 35 177 35 032 34 902 34 735 34 759 34 725 34 078 34 073
obyvatel
Základní údaje o bytovém fondu (zdroj ČSÚ)
Trvale obydlené byty
Znojmo
1970
1980
1991
9 002
11 306
12 656
2001
2011
13 317 13 226
Kapacita návrhových ploch bydlení
Navržené plochy
Počet b. j.
Celkem b.j.
Počet obyvatel
Celkem
obyvatel
Znojmo-město
Hradiště
Přímětice
Kasárna
Mramotice
Louka
Oblekovice
Načeratice
Derflice
Konice
Popice
v BD
1400
0
202
0
0
114
14
36
0
0
0
v RD
230
10
498
16
65
200
237
44
16
65
5
1630
10
700
16
65
314
251
80
16
65
5
v BD
3356
0
484
0
0
274
33
87
0
0
0
v RD
802
33
1744
56
247
701
824
154
55
226
16
4158
33
2228
56
247
975
857
241
55
226
16
Celkem území
1766
1386
3152
4234
4858
9092
Strana 79
Návrh
8.
VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH
VZTAHŮ V ÚZEMÍ
8.1.
ŠIRŠÍ VZTAHY
Postavení města v systému osídlení
Znojmo je druhé největší město Jihomoravského kraje s bohatou historií a zachovaným středověkým
centrem nad údolím řeky Dyje s potenciálem pro cestovní ruch. Město Znojmo je územním samosprávným
celkem a zároveň plní funkci obce s rozšířenou působností a obce s pověřeným obecním úřadem. Počet
obyvatel k 31. 12. 2011 byl 34 073, rozloha 6589 ha. Národní park Podyjí zasahuje na území Znojma
1043 ha. Zájmovým územím je území přilehlých sídel náležících do správního obvodu ORP s významnými
vzájemnými vazbami v ohledu pracovních příležitostí, vzdělávání, kultury, zdravotnictví, státní správy,
rekreace, turistického ruchu, technické infrastruktury.
Širší dopravní vztahy
Znojmo leží v jihozápadní části Jihomoravského kraje při hranici s Rakouskem na silničním tahu Jihlava –
Znojmo – Vídeň (silnice č. I/38, jež je součástí tahu E59 sítě evropských silnic). Napojení Znojma na Brno
zajišťuje silnice I/53 přes Pohořelice. V současnosti se staví obchvat města v severojižním směru.
Železniční doprava zajišťuje přímé spojení s Brnem a Břeclaví, spojení s Prahou je možné po trati přes
Okříšky. Ze Znojma je možno využít i vlakové spojení s Vídní po plně elektrifikované trati.
Širší vztahy technické infrastruktury
Stávající rozvodna 110/22 kV pro Znojmo se nachází v k. ú. Suchohrdly. Na území města se počítá
s vybudováním nové transformovny 110/22 kV včetně napojení na síť 110 kV.
Na skupinový vodovod Znojmo jsou napojené obce: Znojmo, Dobšice, Kuchařovice, Nový ŠaldorfSedlešovice, Suchohrdly, Dyje, Chvalovice, Dyjákovičky, Hatě, Citonice, Bezkov, Kravsko, Plenkovice,
Hluboké Mašůvky, Žerůtky.
Na kanalizační síť a čistírnu v Dobšicích jsou přivedeny splaškové vody Ze správního území města Znojma
a z obcí Mašovice, Dobšice, Nový Šaldorf-Sedlešovice, Plenkovice, Kravsko, Olbramkostel, Žerůtky,
Kuchařovice, Suchohrdly.
Řešením ÚP vzniknou požadavky na koordinaci využívání území z hlediska širších vztahů především
v navazujících obcích Dobšice a Nový Šaldorf–Sedlešovice, které navazují přímo svými zastavitelnými
a stávajícími plochami na Znojmo.
Širší vztahy územního systému ekologické stability
Řešeného území se dotýká vedení nadregionální úrovně územního systému ekologické stability (ÚSES).
Jedním z důležitých atributů funkčního ÚSES je spojitost jeho řešení bez ohledu na správní hranice obcí či
jiných územně správních jednotek. V případě řešení ÚP Znojmo je zohledňována návaznost řešením
s aktuálně směrodatným řešením ÚSES na území sousedících obcí, které je obsažené zejména v jejich
územně plánovací dokumentaci a případně i v dokumentaci komplexních pozemkových úprav (podrobněji
viz kapitola 3.4 Komplexní zdůvodnění přijatého řešení – koncepce uspořádání krajiny).
Část řešeného území spadá do Národního parku Podyjí, který současně zahrnuje Ptačí oblast Podyjí a
Evropsky významnou lokalitu Podyjí. Další evropsky významnou lokalitou zařazenou do lokality NATURA
2000 je Načeratický kopec.
Strana 80
Návrh
9.
VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ A SOULADU S POKYNY
PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU ZNOJMO
9.1.
VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ
Koncepce řešení vychází z projednaného a schváleného zadání a požadavky v něm stanovené byly
návrhem řešení na úrovni odpovídající podrobnosti ÚPD splněny.
Komentář k vybraným bodům zadání, upřesňující zvolené řešení:
a) p oža da vk y v ypl ý va jíc í z ná vr h u Z ás ad ú z em ní h o ro zv o j e Ji h o m ora vs ké h o kraj e
Zásady územního rozvoje JMK byly vydány na 25. zasedání Zastupitelstva Jihomoravského kraje
konaném dne 22. 9. 2011 a dne 21. 6. 2012 byly zrušeny rozsudkem Nejvyššího správního soudu.
V současné době neexistuje pro území obce žádná nadřazená dokumentace vydaná krajem.
b) p oža da vk y na ř e š e ní vy p lý va jící z ú z em n ě a n aly t ick ýc h p odk la dů
Zásady pro dopravní a technickou infrastrukturu
Uvolnit přirozené záplavové území od zástavby.
V záplavovém území v plochách zahrádek (v k.ú. Oblekovice a Znojmo - Louka) je omezena
půdorysná velikost zahradních chatek, v aktivní zóně záplavového území jsou vymezeny jako
plochy smíšené nezastavěného území.
Zásady pro vodní a vodohospodářské plochy
Vytvořit podmínky pro regeneraci vodních toků jejich deregulací a doplněním jejich přirozené břehové
vegetace.
Opatření nelze řešit přímo územním plánem, potřebné plochy jsou kolem Dyje a Lesky vymezeny.
c) p oža da vk y na r o z v oj ú z e mí ob c e
Plochy zeleně
Budou navrženy nové plochy městské zeleně (v okolí nádraží, v k. ú. Přímětice Pod sv. Janem a okolo
Nebeských rybníků) a plocha pro botanickou zahradu
V případě lokality Pod sv. Janem je uloženo zpracování územní studie s nutností vymezení
veřejného prostranství; plocha pro botanickou zahradu není jednoznačně vymezena - její
vytvoření je obecně možné v rámci vymezených ploch sídelní zeleně, pro účel vytvoření veřejně
přístupné botanické zahrady se zaměřením na domácí druhy flóry lze doporučit využití libovolné
části vymezených ploch sídelní zeleně ve svazích údolí Dyje pod historickým centrem města;
Na ochranu zástavby před větrnou erozí v k. ú. Přímětice bude navržena ochranná zeleň.
Splněno (navržený lesní celek, navržené plochy sídelní zeleně a plochy přírodní v rámci územního
systému ekologické stability)
d) p oža da vk y na pl o šn é a p ro st or o v é u sp oř ád án í úz e mí ( ur ba ni s tick o u k o n ce p ci a k o n c ep ci
us p ořá dá n í kra ji n y)
Urbanistická koncepce
bude prověřena rozvojová plocha Léry vzhledem ke kompaktnosti města
Rozvojová plocha Léry je využita pro sport a rekreaci, jako rezerva pro sport a sídelní zeleň je
ponecháno území ze strany obce Dobšic.
Doprava
navržené napojení rozvojové lokality Křivánky přemostěním údolí Lesky bude přehodnoceno
Napojení lokality Křivánky (v současné době k. ú. Kuchařovice) je řešeno bez nutnosti přemostění
údolí Lesky.
Koncepce uspořádání krajiny
zohlednit návrhy vyplývající z Plánu společných zařízení komplexních pozemkových úprav v k. ú.
Derflice, Načeratice a zkoordinovat je s dalšími úpravami v území;
Pozemkové úpravy byly zohledněny.
Strana 81
Návrh
řešit rozpor zájmů využití na pravém břehu Dyje – nadregionální biokoridor x zahrádky x záměr zřízení
nábřežní promenády
Biokoridor je vymezen v ploše vodní a vodohospodářské, podél Dyje byla vymezena plocha
sídelní zeleně umožňující zřízení nábřežní promenády.
e) p oža da vk y na ř e š e ní v eř e j né i nfra s tr uk t ury
Zásobování elektrickou energií, spoje
Navrhnout alternativní umístění transformovny VVN/VN v jižní části města v místní části Oblekovice
Dvě alternativní umístění transformovny v Oblekovicích a v průmyslové zóně v areálu bývalých
jatek byla dokumentována v konceptu územního plánu, byla navržena varianta pro umístění
transformovny v blízkosti železnice, která byla převzata do návrhu územního plánu (lokalita 36).
Občanská vybavenost
Lokalizace kulturního zařízení ve městě
Pro občanskou vybavenost a kulturní zařízení je vhodné využít stávající hodnotné objekty, např.
objekt Louckého kláštera a bývalý pivovar. Rozvojové plochy občanské vybavenosti jsou
navrženy východně od nemocnice, při ul. Vančurově, v Derflicích a Oblekovicích.
f) p oža da vk y na o c hra n u a ro zv o j h o d no t ú z emí
Území plán respektuje přírodní i kulturní hodnoty města Znojma.
g) p oža da vk y na v eř e j n ě p ro sp ě š n é s ta v by , v e ře j n ě pr os p ěš n á opa tř e ní a asa na c e
Veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření jsou zobrazeny ve výkrese č. 3 Veřejně
prospěšné stavby a v tabulkách textové části výroku.
h) dal ší p o ža da vk y vy pl ý va jíc í z e zv lá št ní c h p rá v ní c h př e dp is ů
Požadavky ochrany veřejného zdraví
Jsou ošetřeny podmíněným využitím ploch s rozdílným způsobem využití za podmínky splnění
hygienických limitů.
Protipovodňová ochrana
Jsou navržena liniová protipovodňová opatření a vymezeny plochy rozlivu.
Ochrana ZPF
Při vymezování rozvojových ploch bylo zohledněno hledisko ochrany ZPF. Poloha Znojma
neumožňuje úplně se vyhnout půdám I. a II. třídy ochrany.
Požadavky na obranu státu
Podmínky jsou uvedeny v textové části výroku.
i) p oža da vk y a p ok y ny pr o ře š e ní hla v ní c h s tř e t ů z áj mů a p r obl é m ů v ú z e m í
Požadavky pro řešení hlavních střetů zájmů a problémů v území jsou zohledněny.
j) p oža da vk y n a v ym e z e ní zas t avi t el n ýc h p l oc h a p lo c h př es ta v by s o h l ed e m na ob n o v u a r o zv o j
síd el n í s tr uk t ur y a p o l o h u ob c e v r oz v o j o vé o bl as ti n eb o r o z v oj o v é os e
Požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby s ohledem na obnovu a rozvoj
sídelní struktury a polohu obce v rozvojové oblasti nebo rozvojové ose jsou zohledněny.
k) p oža da vk y n a vy m ez e ní pl o c h a ko rid o rů , v e k t er ýc h b ud e ul ož e n o pr o v ěř e ní zm ě n j e jic h
vy u ži tí úz e m ní st u dií
Plochy a koridory, ve kterých je uloženo prověření změn jejich využití územní studií jsou
zobrazeny ve výkrese č. 1 Základní členění území.
Podmínkou umísťování všech uvedených staveb ve výše jmenovaných zájmových územích
Ministerstva obrany ČR a umísťování všech staveb vyšších než 30 m je třeba předem projednat
s Vojenskou ubytovací a stavební správou.
l) p oža da vk y na v ym e z e ní plo c h a ko rid or ů , pr o kte r é b ud o u p o dm ín k y pr o r oz h o d ov á ní o
zm ě ná c h j eji c h vy u ži tí s ta n o v e ny r e g ula č ním pl án e m
Plochy a koridory, pro které je jsou podmínky pro rozhodování o změnách jejich využití stanoveny
regulačním plánem jsou zobrazeny ve výkrese č. 1 Základní členění území.
m) p oža da vk y n a v y ho d n o c e ní vli v ů ú z e mn í h o plá n u n a ud rži t el n ý r o z v oj ú z emí , p ok ud d o tč e n ý
or gá n v e s v ém s ta n o vi s ku k ná vr h u z ad án í u pla t nil p o ža da v ek na z pr ac o vá ní v y h o dn o c e ní z
Strana 82
Návrh
hl e dis ka vl iv ů na ži v o t ní pr o stř e dí n eb o p o ku d n e v yl ou čil vý z na m n ý vli v n a e vr o psk y
vý z na m n o u l okal it u či pt ačí o bla st
Na základě požadavku dotčeného orgánu bylo zpracováno Vyhodnocení vlivu Územního plánu
Znojmo na udržitelný rozvoj území (Ing. Pavel Cetl, leden 2013)
n) p o žad a v ek na zpr ac o v ání k on c e pt u, v č et n ě p o ža da vk ů na zpr ac o vá ní v aria n t
rozšíření zastavitelného území (jedna varianta mimo ochranné pásmo NP, EVL a Ptačí oblast Podyjí tak,
aby byla vyloučena i potenciální možnost jejich poškození)
Variantní řešení, v kterém by nové rozvojové plochy byly navrženy pouze mimo území Národního
parku Podyjí a jeho ochranného pásma, EVL v kompetenci Správy NP a Ptačí oblast Podyjí, nebylo
zpracováno z toho důvodu, že by se jednalo prakticky o nulovou variantu (stávající stav), vůči
kterému je území posuzováno ve Vyhodnocení vlivu územního plánu Znojmo na udržitelný rozvoj
území, tudíž pokud by některá plocha byla problematická, projevilo by se to ve výsledku
Vyhodnocení vlivu územního plánu Znojmo na udržitelný rozvoj území a předmětná plocha by byla i
v pokynech pro zpracování návrhu navržena pro jiné využití.
Územní plán Znojma (textová a grafická část) a Odůvodnění územního plánu (textová a grafická část) jsou
zpracovány a v souladu s dohodnutým a schváleným zadáním v rozsahu a dle členění stavebního zákona
č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb.
9.2.
VYHODNOCENÍ SOULADU S POKYNY PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU
ZNOJMO
Pokyny pro zpracování návrhu územního plánu Znojmo byly vyhotoveny v souladu s § 49 odst. 1 a 2
stavebního zákona v aktuálně platném znění na základě vyhodnocení výsledků projednání konceptu
územního plán. Schváleny byly zastupitelstvem Města Znojma 21. 2. 2012.
Pokyny jsou členěny na 5 částí:
1. Pokyny vyplývající ze stanovisek dotčených orgánů a krajského úřadu
2. Pokyny vyplývající z připomínek orgánů a organizací chránících veřejné zájmy
3. Pokyny vyplývající z námitek, které byly zohledněny
4. Pokyny vyplývající z připomínek, které byly zohledněny
5. Pokyny vyplývající z požadavků pořizovatele
Pokyny dále obsahují rozhodnutí výběru výsledné varianty řešení.
Vyhodnocení souladu s pokyny vyplývajících ze stanovisek dotčených orgánů a krajského úřadu a
z připomínek orgánů a organizací chránících veřejné zájmy
Požadavek, aby byly při zpracování návrhu územního plánu zohledněny Zásady územního rozvoje
Jihomoravského kraje (dále jen ZÚR JMK), nebyl v návrhu územního plánu zohledněn. ZÚR JMK byly
Zastupitelstvem Jihomoravského kraje vydány dne 22. 09. 2011 usnesením č. 1552/11/Z 25. Rozsudkem
Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 06. 2012, který nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení, bylo opatření
obecné povahy – ZÚR JMK – zrušeno.
V návrhu územní ho plánu není uplatňováno předkupní právo na veřejně prospěšné stavby a veřejně
prospěšná opatření v území, kde jsou v katastru nemovitostí vedeny pozemky v zjednodušené evidenci.
Oc h ra na v eř e j né h o z dra ví
Podmínky ochrany veřejného zdraví, uvedené ve vyjádření Krajské hygienické stanice Jihomoravského
kraje, jsou doplněny v textové části územního plánu, dále byly upřesněny na základě stanoviska dotčeného
orgánu uplatněného k návrhu územního plánu ve společném jednání.
V o d n í h os p od ářs t ví
ÚP zohledňuje požadavek na zapracování aktuální podoby záplavovém území řeky Dyje včetně její aktivní
zóny, je přehodnoceno využití jednotlivých ploch v tomto území, v záplavovém území jsou zachovány plochy
zahrádek podle současného stavu, nové zastavitelné plochy bydlení, pro výrobu a skladování v něm
Strana 83
Návrh
vymezovány nejsou. Výjimkou je plocha pro bydlení za ulicí Holandskou. Území spadající do aktivní zóny
záplavového území řeky Dyje jsou zařazeny do ploch smíšených nezastavěného území a jsou
nezastavitelná.
V rozvojových lokalitách jsou vymezeny plochy vodní a vodohospodářské, na kterých je možné umístit zdrže
pro zachycení povrchových vod.
V kapitole 6.4.8. Správa vodních toků textové části Odůvodnění je uvedena informace o tom, že správci
vodního toku mohou při výkonu správy vodního toku užívat pozemky sousedící s korytem vodního toku, a to
u významných vodních toků nejvýše do 8 m od břehové čáry, u drobných vodních toků nejvýše do 6 m od
břehové čáry toku. V tomto manipulačním pásmu nejsou navrhovány nové zastavitelné plochy.
V návrhu ÚP byly zaktualizovány již vybudované vodovodní a kanalizační řady, je v něm zohledněna
navržená stavba „Rekonstrukce kanalizace města Znojma“ a projekt „Zajištění kvality pitné vody pro
východní část Znojemska“.
Oc h ra na ZPF
S ohledem na nejvyšší kvalitu zemědělské půdy nebyla do návrhu územního plánu zařazena část plochy
smíšené výrobní v k.ú. Oblekovice o výměře 7,16 ha.
Do pra v a
Způsob vypořádání požadavků týkajících se silnic II. a III. třídy uvedených v Pokynech a potažmo i ve
stanovisku odboru dopravy Krajského úřadu Jihomoravského kraje byl dohodnut na samostatném jednání.
Návrh ÚP byl zpracován v souladu s výsledky tohoto jednání. Pro přeložku komunikace I/38 v úseku od
hranice k.ú. Mramotice po MÚK Znojmo je vyznačena plocha dopravní infrastruktury v šířce 200 m
s rozšířením o plochu pro umístění MÚK silnice I/38 a II/408 podle studie, kterou pořizovateli předalo ŘSD
ČR OPS Brno. V souvislosti s tím byla upravena přilehlá návrhová plocha komerční vybavenosti. Do výkresů
je zakreslena pouze plocha odpovídající obalové křivce křižovatky, bez zakreslení konkrétního technického
řešení.
Plocha dopravní infrastruktury pro umístění stavby přeložky silnice I/38 je vymezena tak, že v částech, kde
není pro umístění stavby vydáno územní rozhodnutí, je plocha vymezena v celé šířce předpokládaného
ochranného pásma.
Přír od a, ÚS E S
Pokyny týkající se ochrany přírody a krajiny a územního systému ekologické stability, vyplývající ze
stanovisek dotčených orgánů jsou v územním plánu z větší části zohledněny.
S ohledem na ochranu krajinného rázu na území Národního parku Podyjí a jeho ochranného pásma byly
v návrhu ÚP zohledněny požadavky Správy Národního parku Podyjí, upraveny a doplněny byly podmínky
pro využití ploch s rozdílným způsobem využití, vyřazeny byly některé zastavitelné plochy.
Prvky ÚSES při neplatnosti ZÚR JMK byly vymezeny podle odvětvového podkladu Koncepční vymezení
regionálního a nadregionálního územního systému ekologické stability na území Jihomoravského kraje
(dohodnutý odvětvový podklad orgánů ochrany přírody Jihomoravského kraje z roku 2012), územně
analytických podkladů a podle vymezení v dokončených pozemkových úpravách.
Nadregionální vodní biokoridor řeky Dyje je byl v návrhu ÚP vymezen pouze jako samotný vodní biokoridor
(vodní tok a nepravidelnými plochami doprovodných porostů), skladebné prvky ÚSES v k.ú. Načeratice jsou
vymezeny podle zpracovaných komplexních pozemkových úprav.
Pamá tk o vá p éč e , oc hr a n a arc h it ek t o ni ck é h o d ě dic t ví
Do návrhu ÚP jsou zapracovány podmínky zajišťující ochranu Městské památkové rezervace Znojmo,
nemovitých kulturních památek, národní kulturní památky a archeologického dědictví dle požadavků
vyplývajících ze stanoviska Ministerstva kultury ČR
O bra na s tá tu
V návrhu ÚP jsou uvedeny podmínky pro vyžívání území dotčeného ochranným pásmem radiolokačního
zařízení, zájmovým území elektronického komunikačního zařízení Ministerstva obrany ČR, letového koridoru
pro létání v malých a přízemních výškách.
Strana 84
Návrh
Vyhodnocení souladu s pokyny vyplývající z námitek a připomínek, které byly zohledněny
Tyto pokyny jsou dvojího charakteru:
První skupinu tvoří pokyny, které přímo ukládají zapracování požadavků obsažených v námitkách a
připomínkách uplatněných při projednávání konceptu územního plánu.
Tyto pokyny byly v návrhu ÚP zohledněny.
Druhou skupinu tvoří pokyny, které ukládají prověření možnosti zapracování požadavků vyplývajících
z námitek a připomínek uplatněných při projednávání konceptu do návrhu územního plánu. Zdůvodnění
přijatého řešení je zřejmé z odůvodnění rozhodnutí o námitkách a vyhodnocení připomínek uplatněných při
projednávání konceptu (samostatná příloha Odůvodnění Územního plánu Znojmo).
V ý sl e dk y p r ov ěř o vá ní p o dl e p ok y n ů vy pl ý va jící c h z ná mi t ek
-Byla prověřena možnost zmenšení plochy, zahrnující pozemky p. č. 261, 262 a 263/1 v k.ú. Mramotice,
vymezené v platném ÚP pro umístění FV elektrárny s ohledem na vydané územní rozhodnutí na
umístění stavby. Po prověření byla plocha zmenšena.
-Byla prověřena možnost zařazení pozemků parc. č. 472/1, 472/2, 472/ 3, 473/2, 473/3, 473/4 k.ú. Konice,
do ploch zahrádek, tak aby to odpovídalo využití podle platného územního plánu. Z hledem na ochranu
krajinného rázu a těsné sousedství s Národním parkem Podyjí jsou pozemky zařazeny do ploch
smíšených nezastavěného území.
-Byla prověřena možnost zařazení pozemků p. č. 3486 a 3489 v k.ú. Načeratice do ploch pro bydlení, po
prověření zůstávají pozemky součástí ploch smíšených nezastavěného území.
-Byla prověřena možnost zařazení pozemků parc. č. 465/1, 467/1, 468/1, 469/1 k.ú. Konice, které jsou
součástí nadregionálního biocentra Údolí Dyje, do ploch zahrádek, tak aby to odpovídalo využití podle
platného územního plánu. Pozemky zůstávají součástí ploch plochy smíšené nezastavěného území.
-Byla prověřena možnost zachování využití pozemku parc. č. 709 v k.ú. Znojmo-Hradiště podle platného
územního plánu, tj. jako plocha pro bydlení a jako plocha zahrádek. Celý pozemek je zařazen do ploch
zahrádek.
-Byla prověřena možnost zařadit pozemek parc. č. 5603/3 v k.ú. Znojmo-město, vymezených jako součást
Územní systém ekologické stability (ÚSES), do ploch zahrádek. Pozemek byl zařazen do ploch
zahrádek.
-Byla prověřena možnost zařazení parc. č. 3908/2, 3909, 3910/1 v k.ú. Znojmo-město do plochy zahrad
příp. bydlení, část pozemků bude vymezena jako plocha veřejné obsluhy území pro umístění
cyklostezky. Po prověření jsou pozemky zařazeny do ploch zahrádek, část pozemků bezprostředně
přiléhající k potoku Leska je vymezena jako plocha sídelní zelně, v této ploše je možné cyklostezku
vést.
-Byla prověřena možnost vést cyklostezku tak, aby se nedotýkala pozemků 1486/1, 2, 4, 1489/1,2,3,4 v
k.ú. Znojmo-město. Trasa cyklostezky je vedena mimo jmenované pozemky.
-Byla prověřena možnost zařazení plochy vymezené hranicí jako nevýhradní ložisko v k.ú. Oblekovice do
ploch těžby. Nevýhradní ložisko není vymezeno jako plocha těžby, zůstává vymezeno hranicí.
-Byla prověřena možnost zařazení parc. č. 1026/1, 1027/1,2,3 v k.ú. Znojmo-město a navazujících parcel
do ploch smíšených obytných. Jmenované pozemky byly zařazeny do ploch smíšených obytných.
-Byla prověřena možnost zařazení parc. č. 257, 256, 255/2, 255/1, 261/8, 261/28, 270/3, 269, 987 k.ú.
Přímětice do ploch smíšených výrobních, jmenované pozemky jsou zařazeny do ploch smíšených
výrobních.
-Byla prověřena možnost zařazení „severovýchodní sklepňačky“ v Popicích, jejíž součástí jsou pozemky
parc. č. 2210, 2211 a 2212, do ploch veřejné vybavenosti – vinných sklepů. Po prověření zůstává tato
lokalita součástí ploch smíšených nezastavěného území.
-Byla prověřena možnost zařazení plochy mezi záhumení cestou v Nesachlebech a plochou dopravy
vymezené pro obchvat do ploch zahrádek. Část plochy přiléhající k záhumení cestě je vymezena jako
plocha zahrádek.
Strana 85
Návrh
-Byla prověřena možnost zařazení parc. č. 5378/2, 5378/7 v k.ú. Znojmo-město zčásti do ploch komerce a
zčásti do ploch dopravy. Pozemky jsou zařazeny do ploch dopravní infrastruktury.
-Byla prověřena možnost zařazení těch pozemků v lokalitě bývalého školního statku, které navazují na
plochu dopravní infrastruktury (vymezenou pro stavbu obchvatu), do ploch dopravní infrastruktury,
pozemky jsou zařazeny do ploch dopravní infrastruktury.
-Byla prověřena možnost zařadit pozemky parc. č. 3008/16, parc. č. 3008/14 a část pozemků parc. č.
3008/1 k.ú. Znojmo-město do ploch smíšených obytných s prostorovým uspořádáním volným a
výškovou úrovní zástavby 9-22m. Jmenované pozemky jsou do ploch smíšených obytných zařazeny.
-Byla prověřena možnost zařazení pozemku parc. č. 671/3 v k.ú. Oblekovice do ploch pro bydlení
v souvislosti s aktuálním vymezením záplavového území významného vodního toku Dyje a vymezením
aktivní zóny tohoto záplavového území. Po prověření průběhu záplavového území byl pozemek
zařazen do ploch bydlení.
-Byla prověřena možnost rozšíření plochy veřejné obsluhy území u prodejny Železářství Fiala v blízkosti
trafostanice (parc. č. 2604/3 v k.ú. Znojmo-město) tak, aby bylo možné na ní vymezit krátkodobé
parkovací stání pro zákazníky prodejny. Po prověření pozemek zůstává plochou veřejné zeleně.
-Pozemek parc. č. 3394 je společně s pozemky parc. č. 3395 a 1949 v k.ú. Načeratice (psí útulek a okolí)
zařazen do ploch veřejné vybavenosti. U pozemků parc. č. 3287 a 3276 v k.ú. Načeratice byla
prověřena možnost využití pro umístění zařízení pro opuštěná zvířata, pozemky zůstávají zařazeny v
plochách smíšených nezastavěného území.
-Byla prověřena možnost zařazení plochy navazující na plochu technické infrastruktury a plochou dopravní
infrastruktury (část pozemků parc. č. 5659, 5660 v k.ú. Oblekovice) do ploch umožňující umístění
zařízení na dobíjení elektromobilů. Po prověření byla plocha vymezena jako plocha dopravní
infrastruktury.
-Byla prověřena možnost zařazení pozemků v lokalitě za rodinnými domy na ulici Krapkova (parc. č.
454/1,2 k.ú. Znojmo-Louka a další) do ploch pro bydlení. Pozemky byly do ploch bydlení zařazeny.
-Byla prověřena možnost zařadit pozemky parc. č. 491,492/3 v ZE a dále parc. č. 491/4,2,3,4 a 492/3 v k.ú.
Přímětice do ploch bydlení v celém rozsahu. Pozemky byly do ploch bydlení zařazeny.
-Byla prověřena možnost zařazení pozemku parc. č. 648/3 v k.ú. Znojmo-Louka do ploch smíšených
výrobních. Po prověření nebyl pozemek do ploch smíšených výrobních zařazen.
-Byla prověřena možnost posunutí navrhovaného lokálního biokoridoru mimo pozemek parc. č. 797 v k.ú.
Oblekovice (vinice). Trasa LBC je upravena.
-Byla prověřena možnost zařazení pozemků parc. č. 3482 a 3483 v k.ú. Načeratice do ploch pro bydlení,
po prověření pozemky zůstávají v plochách smíšených nezastavěného území.
-Byla prověřena možnost zařazení pozemku parc. č. 673 v k.ú. Oblekovice do ploch pro bydlení
v souvislosti s aktuálním vymezením záplavového území významného vodního toku Dyje a vymezením
aktivní zóny tohoto záplavového území. Po prověření aktuálního rozsahu záplavového území byl do
ploch bydlení zařazen.
-Uplatnění předkupního práva u pozemků parc. č. 1813, 814, 1815, 1816, 1817, 1823, 2368/7, 2368/8
v k.ú. Popice bylo přehodnoceno, předkupní právo se na tyto pozemky neuplatní.
-Byla prověřena možnost zvýšení výškové úrovně zástavby na parc. č. 3782/3,4,5 k.ú. Znojmo-město.
V návrhu ÚP je navržená výšková úroveň 2.
-Bude prověřena možnost zřízení vodní nádrže na pozemku p. č. 5117 ve ZE v k.ú. Oblekovice. Pozemek
je součástí ploch smíšených nezastavěného území, umístit vodohospodářská zařízení je v těchto
plochách podmíněně přípustné.
-Byla prověřena možnost zařazení pozemku p. č. 1656 v k.ú. Konice do plochy pro bydlení. Pozemek byl
zařazen do ploch bydlení s vymezením nezastavitelné části.
-Byla prověřena možnost zařadit část pozemku 1536/1 k.ú. Znojmo - město do ploch smíšených obytných
v souladu s platným územním rozhodnutím. Pozemek je zařazen do ploch sídelní zeleně, jedná se o
součást městského parku, územní rozhodnutí je neplatné.
-Byla prověřena možnost zařadit pozemek parc. č. 373/6 v k.ú. Přímětice do zastavitelných ploch.
Pozemek je vymezen jako plocha vodní a vodohospodářská - stav.
Strana 86
Návrh
-Byla prověřena možnost zařadit pozemky parc. č. 535/1 - 535/14 v k.ú. Znojmo-Louka do ploch, které
umožní komerční využití. Po prověření jsou pozemky zařazeny do ploch sportu.
-Bude prověřena možnost zařadit pozemky parc. č. 280/1 a 221/4 v k.ú. Mramotice do ploch smíšených
výrobních. Pozemek parc. č. 208/1 je součástí ploch smíšených nezastavěného území, pozemek parc.
č. 221/4 součástí ploch zemědělských.
-Bude prověřena možnost zařadit pozemky parc. č. 5763, 5764 v ZE a 831/2 v k.ú. Oblekovice do ploch
smíšených výrobních. Po prověření zůstávají pozemky součástí ploch zemědělských.
V ý sl e dk y p r ov ěř o vá ní p o dl e p ok y n ů vy pl ý va jící c h z při p omí n ek
-Byla prověřena potřeba vymezení komunikace na parcele č. 970 v k.ú. Přímětice. Pro umístění
komunikace byla vymezena plocha veřejné obsluhy území.
-Byla prověřena možnost zařazení pozemků parc. č. 518/1, 517 a 525 v k.ú. Přímětice do ploch sportu.
Z důvodu ochrany ZPF zůstávají pozemky součástí ploch zemědělských.
-Byla prověřena možnost přímého dopravního napojení výrobního areálu v Novém Šaldorfu z komunikace
I/38. Komunikační napojení je návrhu UP řešeno.
-Rozsah přípustného využití pro komerční účely v plochách obytných smíšených a rozsah podmíněně
přípustného využití pro komerční účely v plochách obytných smíšených byl přehodnocen. Rozsah
přípustného a podmíněně přípustného využití byl upraven, jsou zmenšeny maximálně možné velikosti
prodejní plochy.
-Rozsah podmíněně přípustného využití pro komerční účely v plochách výrobních smíšených byl
přehodnocen. Podmíněně přípustné využití se nemění.
-Byla prověřena potřeba zařazení ploch č. 18 a 19 mezi plochy, ve kterých je uloženo prověření změn jejich
využití územní studií. Plochy nejsou do vybraných ploch zařazeny.
-Byla prověřena potřeba zařazení plochy č. 28 mezi plochy, ve kterých je uloženo prověření změn jejich
využití územní studií. Územní studie je již pro toto území zpracovaná.
-Byla prověřena možnost vymezení přestavbové plochy v části areálu Policie ČR pro bydlení, plocha
zůstává zařazena do ploch veřejné vybavenosti, počítá se využitím pro integrovaný záchranný systém.
-Bude prověřen a doplněn způsob ochrany urbanisticko-architektonických hodnot území v textové části.
Způsob ochrany urbanisticko-architektonických hodnot území v kapitole 2. textové části upřesněn.
-Byly prověřeny možnosti a vhodnost navrhovaných pěších propojení ulic Na Vyhlídce a Školní a ulic Nad
Přehradou a Křižovnické kolem jižního okraje Hradiště, dopravního propojení ulice J. Hořejšího a
všech pěších stezek v Gránickém údolí. Pěší propojení návrh ÚP neřeší.
-Byla prověřena možnost a vhodnost vymezení veřejnoprávních objektů v plochách veřejné vybavenosti
s ohledem na doporučenou nejmenší zobrazitelnou plochu. Po prověření byly vybrané veřejnoprávní
objekty samostatně vyznačeny jako plochy veřejné vybavenosti.
-Byla prověřena možnost zařazení lokalit: celý lesopark Gránice od ústí Gránického potoka do Dyje proti
proudu potoka až po hranici katastru (značeno K), zamýšlené arboretum na Hradišti - pás lesa
(značeno L) mezi Cholerovou kaplí a studánkou Samaritánka, veřejný park na ul. 17. listopadu, r. 2010
revitalizovaný bývalý vojenský hřbitov za ZŠ Jubilejni park, parčík u celnice před nádražím na ul. 28.
října do ploch sídelní zeleně (Z). Po prověření Gránice zůstávají v plochách lesních, parčík před
nádražní budovou je zařazen do ploch veřejné obsluhy území, ostatní úpravy jsou provedeny.
-Byla prověřena možnost vymezení dopravní plochy pro parkování u železniční zastávky Znojmo – Nový
Šaldorf. Plocha pro parkování by měla být vymezena na k.ú. Nový Šaldorf – Sedlešovice.
-Byla prověřena možnost vymezení plochy sídelní zeleně na ul. Vídeňské. Vzhledem k rozsahu plochy,
která plní více funkcí, byla plocha vymezena jako plocha veřejné obsluhy území.
-Byla prověřena možnost vymezení plochy sídelní zeleně nebo veřejné obsluhy území v hradebním
parkánu naproti Hornímu parku. Část ploch hradebního parkánu Horního parku je zařazena do ploch
veřejné zeleně.
Strana 87
Návrh
V y h o d n o c en í s o ul ad u s p oky n y vy pl ý va jíc í z p ož ada vk ů p oři z ov at el e
Na základě pokynů pořizovatele
-byl k návrh ÚP Znojmo zpracován nad aktuálními mapovými podklady a byly do něj zapracovány aktuální
územně analytické podklady
-bylo upraveno vymezení jednotlivých ploch a výškových úrovní zástavby dle současného stavu
-byly upřesněny podmínky pro využití ploch zahrádek.
-byly doplněny dopravní plochy a záměry
-v návrhu byla zohledněna studie řešení dopravy v klidu v okolí nemocnice Znojmo a Městského lesíka
-podél vybraných významných městských komunikací byly vymezeny dostatečně široké plochy veřejné
obsluhy území nebo sídelní zeleně
-ve vnitroblocích není stabilizována výroba
-v místní části Derflice byla vymezena plocha veřejné vybavenosti
-do koordinačního výkresu byla doplněna ochranná pásma fotovoltaických elektráren
-byl přehodnocen rozsah ploch pro bydlení. Plochy, které jsou v současné době nedostatečně napojené na
veřejnou infrastrukturu a vybudování potřebné infrastruktury je potenciálně velmi nákladné jsou
přeřazeny do ploch územních rezerv.
V y h o d n o c en í s o ul ad u s ro z h od n u tí m o v ý b ěr u v ý sl ed n é var ia n ty ř e š e ní
Do návrhu územního plánu Znojmo byla v souladu s rozhodnutím o výběru výsledné varianty řešení
zapracována základní varianta řešení, tak jak byla navržena v hlavním výkrese konceptu územního plánu.
Pouze v případě lokality u vodní nádrže v k.ú. Konice bylo částečně uplatněno variantní řešení a část plochy
byla vymezena jako ploch bydlení.
10.
VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY
V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ODŮVODNĚNÍ POTŘEBY JEJICH
VYMEZENÍ
Dle §43 odst. 1 stavebního zákona a odůvodnění potřeby jejich vymezení.
Dopravní infrastruktura
Řešeným územím prochází koridor pro dopravní propojení Havlíčkův Brod – Jihlava – Znojmo – Hatě –
hranice ČR/Rakousko (Wien) - přeložku I/38. Na území Znojma je navržena přeložka průtahu centrem (I/38),
pro tuto přeložku je navržena plocha dopravní infrastruktury. Plocha navazuje na trasu přeložky silnice I/38
vymezenou v územním plánu platném pro obec Dobšice respektive na plochu dopravní infrastruktury
vymezenou v návrhu územního plánu Dobšice a plochu dopravní infrastruktury vymezenou v ÚP Citonice.
Plocha je přerušena již realizovanou částí přeložky.
Odůvodnění: trasa je převzata z Politiky územního rozvoje 2008. Koridor I/38 naváže na budoucí kapacitní
silnici S3 na území Dolního Rakouska. Řešení dopravní infrastruktury vychází z dlouhodobě sledovaných
záměrů podrobně vyhodnocených v Generelu dopravy Jihomoravského kraje (City plan spol. s r.o., 2006).
Důvodem přeložky na území Znojma je odvedení průjezdné dopravní zátěže mimo centrum města.
ÚP respektuje železniční spojení, které je stabilizováno ve směru Okříšky severozápadním směrem, na
Břeclav východním směrem a na Vídeň směrem jižním.
Technická infrastruktura
Na území města se počítá s vybudováním nové transformovny 110/22 kV včetně zpřesnění koridoru
návrhového vedení 110 kV k plánované TR 110/22 kV Chvalovice. Trasy vedení 110 kV byly navrženy
s ohledem na prostorové dispozice a zástavbu - pro TR 110 kV Znojmo město jako kabelové, pro TR 110/22
kV Chvalovice jako venkovní vedení.
Odůvodnění: Umístění transformovny vychází z energetické koncepce JMK a je převzato z platného
územního plánu.
Strana 88
Návrh
ÚP respektuje skupinový vodovod Znojmo, na který jsou napojené Znojmo, Dobšice, Kuchařovice, Nový
Šaldorf – Sedlešovice, Suchohrdly, Dyje, Chvalovice, Dyjákovičky, Hatě, Citonice, Bezkov, Kravsko,
Plenkovice, Hluboké Mašůvky a Žerůtky.
ÚP respektuje kanalizační síť a čistírnu v Dobšicích, na kterou jsou přivedeny splaškové vody ze Znojma
a jeho místních částí (s výjimkou Načeratic a Derflic, kde je kanalizace pouze navržena) Hradiště, Mašovic,
Louky, Nového Šaldorfu – Sedlešovic, Plenkovic, Kravska, Olbramkostela, Žerůtek, Mašovic, Kuchařovic
a Suchohrdel.
Územní systém ekologické stability
Hlavním výchozím podkladem pro vymezení prvků nadregionálního a regionálního územního systému
ekologické stability krajiny (ÚSES) je Koncepční vymezení regionálního a nadregionálního územního
systému ekologické stability na území Jihomoravského kraje - dohodnutý odvětvový podklad orgánů ochrany
přírody Jihomoravského kraje z roku 2012.
11.
VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO
ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND (ZPF) A POZEMKY URČENÉ
K PLNĚNÍ FUNKCE LESA (PUPFL)
11.1.
VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA
ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND
11.1.1.
POUŽITÁ METODIKA
Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení územního plánu na zemědělský půdní fond
(ZPF) je provedeno ve smyslu:
Zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších právních
předpisů;
Vyhlášky MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují podrobnosti ochrany půdního fondu ve znění pozdějších
právních předpisů, a přílohy 3 této vyhlášky;
Vyhlášky MŽP č. 48/2011 Sb., o stanovení tříd ochrany,
Společného metodického doporučení Odboru územního plánování MMR a Odboru horninového a
půdního prostředí MŽO – „Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský
půdní fond v územním plánu“
Jako podklad pro zpracování zemědělské přílohy byl použit návrh územního plánu, zpracovaný ve smyslu
zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu a souvisejících předpisů. Dle § 58 tohoto
zákona byla vymezena i hranice zastavěného území, a to způsobem, jakým ji interpretuje výklad
poskytovaný MMR a jeho organizační složkou ÚUR.
Aby ochrana zemědělského půdního fondu byla při územně plánovací činnosti zajištěna, vycházeli
projektanti ve smyslu § 5 odst. 1 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu ze zásad této ochrany
(§ 4), a navrhují takové řešení, které je z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních
zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější ve srovnání s jiným možným řešením.
Pro nezemědělské účely se navrhuje použít především nezemědělskou půdu, pokud tato není chráněna ve
smyslu jiných předpisů. Jedná se zejména o nezastavěné a nedostatečně využité pozemky v současně
zastavěném území obce – nezastavěné plochy stavebních pozemků, stavební proluky a plochy získané
zbořením přežilých budov a zařízení – brownfields.
Při odnímání zemědělského půdního fondu vycházeli projektanti územního plánu ze snahy co nejméně
narušovat organizaci zemědělského půdního fondu a síť zemědělských účelových komunikací a
hydrologické a odtokové poměry v území.
Strana 89
Návrh
11.1.2.
STRUKTURA PŮDNÍHO FONDU V ÚZEMÍ
Struktura půdního fondu v řešeném území je uvedena v tabulkách ZPF 1 a ZPF 2 v tabulkové příloze na
konci textové části odůvodnění.
Z uvedených tabulkových přehledů vyplývá, že zemědělská půda ve správním území města Znojma zaujímá
rozlohu 4 164 ha, což jsou necelé 2/3 celkové výměry. Zároveň je zřejmé, že ve většině katastrů více či
méně převažuje zemědělská půda nad ostatními druhy pozemků. Výjimkou jsou k. ú. Znojmo-Hradiště,
Popice u Znojma a Znojmo-město, kde zemědělská půda netvoří ani polovinu jejich výměry. V k. ú. Znojmoměsto je i tak zemědělská půda zastoupena více než kterýkoli jiný druh pozemků a pouze v k. ú. ZnojmoHradiště jednoznačně převažují lesy.
Největší rozloha zemědělské půdy se nachází v k. ú. Přímětice (717 ha) a Oblekovice (662 ha), což souvisí
s jejich celkovou rozlohou a zejm. v případě Přímětic i s vysokým procentem zastoupení zemědělské půdy.
Procentuální zastoupení zemědělské půdy je nejvyšší v k. ú. Mramotice (88 %), Derflice (87 %), Přímětice
(86 %) a Načeratice (83 %).
V zastoupení jednotlivých druhů pozemků zemědělské půdy převládá orná půda – přes 51 % z celkové
výměry území města (největší podíl 85 % v k. ú. Mramotice). Zahrady zaujímají 6,3 % území (výrazně
nejvíce v k. ú. Znojmo-město – přes 22 % výměry), vinice 2,8 % území (výrazně největší podíl v k. ú. Konice
u Znojma – přes 20 % výměry). Zastoupení trvalých travních porostů a sadů je nízké (trvalé travní porosty
jsou nejvýznamněji zastoupeny v k. ú. Oblekovice (cca 6,5 % výměry), sady v k. ú. Derflice (4,6 % výměry).
11.1.3.
AGRONOMICKÁ KVALITA PŮD
Výchozím podkladem pro ochranu zemědělského půdního fondu při územně plánovací činnosti jsou
bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ). Pětimístný kód půdně ekologických jednotek vyjadřuje:
1. místo - Klimatický region.
2. a 3. místo - Hlavní půdní jednotka - je syntetická agronomická jednotka charakterizovaná půdním typem,
subtypem, substrátem a zrnitostí včetně charakteru skeletovitosti, hloubky půdního profilu a vláhového
režimu v půdě.
4. místo - Kód kombinace sklonitosti a expozice.
5. místo - Kód kombinace skeletovitosti a hloubky půdy.
Pomocí tohoto pětimístného kódu se přiřazuje jednotlivým BPEJ třída ochrany zemědělské půdy (I. – V.)
dle vyhlášky č. 48/2011 Sb., o stanovení tříd ochrany.
Klimatické regiony
Přibližně jižní polovina řešeného území leží v klimatickém regionu VT – velmi teplém, suchém, v kódu BPEJ
označeném číslicí 0. Většina severní poloviny území leží v klimatickém regionu T2 – teplém, mírně vlhkém,
v kódu BPEJ označeném číslicí 2. Část severní poloviny území (většina k. ú. Přímětice a severozápadní
části k. ú. Mramotice a Znojmo-město) patří do klimatického regionu MT1 – mírně teplého, suchého, v kódu
BPEJ označeného číslicí 4.
Hlavní půdní jednotky
V řešeném území jsou zastoupeny tyto hlavní půdní jednotky:
01 - Černozemě modální, černozemě karbonátové, na spraších nebo karpatském flyši, půdy středně těžké,
bez skeletu, velmi hluboké, převážně s příznivým vodním režimem. V řešeném území se nacházejí
zejm. na rozsáhlých plochách v jižní až jihovýchodní části, v k. ú. Znojmo-Louka, Oblekovice,
Načeratice, Derflice.
03 - Černozemě černické, černozemě černické karbonátové na hlubokých spraších s podložím jílů, slínů či
teras, středně těžké; bezskeletovité, s vodním režimem příznivým až mírně převlhčeným. V řešeném
území se nacházejí na nevelkých plochách v jihovýchodní části, v k. ú. Načeratice a Derflice.
04 - Černozemě arenické na píscích nebo na mělkých spraších (maximální překryv do 30 cm) uložených na
píscích a štěrkopíscích, zrnitostně lehké, bezskeletovité, silné propustné půdy s výsušným režimem.
Strana 90
Návrh
V řešeném území se nacházejí na menších plochách v jihovýchodní části (zejm. v k. ú. Načeratice,
okrajově i v k. ú. Derflice) a méně i v jihozápadní části (k. ú. Popice u Znojma).
05 - Černozemě modální a černozemě modální karbonátové, černozemě luvické a fluvizemě modální
i karbonátové na spraších s mocností 30 až 70 cm na velmi propustném podloží, středně těžké,
převážně bezskeletovité, středně výsušné, závislé na srážkách ve vegetačním období. Nacházejí se na
poměrně rozsáhlých plochách v jižní polovině řešeného území (k. ú. Konice u Znojma, Popice
u Znojma, Oblekovice, Načeratice, Derflice a okrajově i Znojmo-Louka).
06 - Černozemě pelické a černozemě černické pelické na velmi těžkých substrátech (jílech, slínech,
karpatském flyši a tercierních sedimentech), těžké až velmi těžké s vylehčeným orničním horizontem,
ojediněle štěrkovité, s tendencí povrchového převlhčení v profilu. V řešeném území se nacházejí na
menších plochách v jižní až jihovýchodní části (zejm. v k. ú. Znojmo-Louka a Derflice, méně i v k. ú.
Načeratice a Konice u Znojma).
07 - Smonice modální a smonice modální karbonátové, černozemě pelické a černozemě černické pelické,
vždy na velmi těžkých substrátech, celoprofilově velmi těžké, bezskeletovité, často povrchově periodicky
převlhčované. V řešeném území se nacházejí výhradně v jihovýchodním výběžku, v k. ú. Derflice.
08 - Černozemě modální a černozemě pelické, hnědozemě, luvizemě, popřípadě i kambizemě luvické,
smyté, kde dochází ke kultivaci přechodného horizontu nebo substrátu na ploše větší než 50 %, na
spraších, sprašových a svahových hlínách, středně těžké i těžší, převážně bez skeletu a ve vyšší
sklonitosti. V řešeném území se nacházejí plošně souvisle v jihovýchodní části k. ú. Znojmo-město a na
menších plochách i v k. ú. Znojmo-Louka, Konice u Znojma, Popice u Znojma, Oblekovice a Načeratice.
10 - Hnědozemě modální včetně slabě oglejených na spraších, středně těžké s mírně těžší spodinou, bez
skeletu, s příznivými vláhovými poměry až sušší. Nacházejí se na poměrně významných plochách
v severní polovině řešeného území (k. ú. Znojmo-město, Znojmo-Hradiště, Přímětice, Mramotice).
12 - Hnědozemě modální, kambizemě modální a kambizemě luvické, všechny včetně slabě oglejených
forem na svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké s těžkou spodinou, až středně skeletovité,
vododržné, ve spodině s místním převlhčením. Dominantní BPEJ severní poloviny řešeného území
(zejm. v k. ú. Přímětice a Mramotice, méně i v k. ú. Znojmo-město, Znojmo-Hradiště).
19 - Pararendziny modální, kambické i vyluhované na opukách a tvrdých slínovcích nebo vápnitých
svahových hlínách, středně těžké až těžké, slabě až středně skeletovité, s dobrým vláhovým režimem
až krátkodobě převlhčené. V řešeném území se nacházejí na jediné ploše v severovýchodní části k. ú.
Konice u Znojma.
21 - Půdy arenického subtypu, regozemě, pararendziny, kambizemě, popřípadě i fluvizemě na lehkých,
nevododržných, silně výsušných substrátech. V řešeném území se nacházejí na jediné ploše
v jihovýchodní části k. ú. Konice u Znojma.
22 - Půdy jako předcházející HPJ 21 na mírně těžších substrátech typu hlinitý písek nebo písčitá hlína
svodním režimem poněkud příznivějším než předcházející. V řešeném území se nacházejí na několika
různě velkých plochách v jižní až jihozápadní části (k. ú. Oblekovice, Konice u Znojma, Popice u
Znojma).
23 - Regozemě arenické a kambizemě arenické, v obou případech i slabě oglejené na zahliněných píscích a
štěrkopíscích nebo terasách, ležících na nepropustném podloží jílů, slínů, flyše i tercierních jílů, vodní
režim je značně kolísavý, a to vždy v závislosti na hloubce nepropustné vraty a mocnosti překryvu.
V řešeném území se nacházejí na jediné ploše v severní části k. ú. Konice u Znojma.
29 - Kambizemě modální eubazické až mezobazické včetně slabě oglejených variet, na rulách, svorech,
fylitech, popřípadě žulách, středně těžké až středně těžké lehčí, bez skeletu až středně skeletovité, s
převažujícími dobrými vláhovými poměry. V řešeném území se nacházejí na řadě různě velkých ploch,
zejm. ve střední, severní a severozápadní části (k. ú. Znojmo-město, Znojmo-Hradiště, Přímětice,
Mramotice), méně ale také v jižní polovině (k. ú. Oblekovice, Popice u Znojma a nepatrně i Konice u
Znojma).
32 - Kambizemě modální eubazické až mezobazické na hrubých zvětralinách, propustných, minerálně
chudých substrátech, žulách, syenitech, granodioritech, méně ortorulách, středně těžké lehčí s vyšším
obsahem grusu, vláhově příznivější ve vlhčím klimatu. V řešeném území se nacházejí zejm.
v jihozápadní části (k. ú. Popice u Znojma, Konice u Znojma), méně i ve střední části (k. ú. Znojmoměsto).
Strana 91
Návrh
37 - Kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných
substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silné skeletovité nebo s pevnou horninou, slabě až
středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až lehké, převážně výsušné, závislé na srážkách.
Ostrůvkovitě se nacházejí v různých částech řešeného území (zejm. v k. ú. Mramotice, Přímětice,
Oblekovice, Načeratice a Derflice, méně i v k. ú, Znojmo-Hradiště a Popice u Znojma).
39 - Litozemě modální na substrátech bez rozlišení, s mělkým drnovým horizontem s výchozy pevných
hornin, zpravidla 10 až 15 cm mocným, s nepříznivými vláhovými poměry. V řešeném území se
nacházejí výhradně v k. ú. Popice u Znojma, v něm ovšem poměrně hojně.
40 - Půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemě,
černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středně těžké lehčí až lehké, s různou skeletovitostí, vláhově
závislé na klimatu a expozici. V řešeném území se nacházejí výhradně ve střední části, převážně ve
svazích údolí Dyje (zejm. k. ú. Znojmo-město, méně Znojmo-Hradiště a nepatrně i Znojmo-Louka).
46 - Hnědozemě luvické oglejené, luvizemě oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké,
ve spodině těžší, bez skeletu až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření. V řešeném
území se nacházejí na jediné drobné ploše v severozápadním výběžku k. ú. Mramotice.
50 - Kambizemě oglejené a pseudogleje modální na žulách, rulách a jiných pevných horninách, středně
těžké lehčí až středně těžké, slabé až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření.
V řešeném území se nacházejí na jediné ploše v severní části k. ú. Mramotice.
53 - Pseudogleje pelické planické, kambizemě oglejené na těžších sedimentech limnického tercieru
(sladkovodní svrchnokřídové a terciemi uloženiny), středně těžké až těžké, pouze ojediněle středně
skeletovité, málo vodopropustné, periodicky zamokřené. V řešeném území se nacházejí na dvou
plochách v severní až severozápadní části, v k. ú. Mramotice a okrajově i k. ú. Přímětice.
55 - Fluvizemě psefitické, arenické stratifikované, černíce arenické i pararendziny arenické na lehkých
nivních uloženinách, často s podložím teras, zpravidla písčité, výsušné. V řešeném území se nacházejí
významně v údolní nivě Dyje v k. ú. Znojmo-Louka a méně i v k. ú. Oblekovice.
56 - Fluvizemě modální eubazické až mezobazické, fluvizemě kambické; koluvizemě modální na nivních
uloženinách, často s podložím teras, středně těžké lehčí až středně těžké, zpravidla bez skeletu,
vláhově příznivé. V řešeném území se nacházejí významně v údolní nivě Dyje v k. ú. Znojmo-Louka a
Oblekovice a v údolní nivě Dobšického potoka v k. ú. Přímětice.
58 - Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, středně těžké nebo středně
těžké lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové poměry po odvodnění příznivé.
V řešeném území se nacházejí v údolní nivě Mramotického potoka v k. ú. Mramotice.
60 - Černice modální, černice modální karbonátové a černice arenické na nivních uloženinách, spraši i
sprašových hlínách, středně těžké, bez skeletu, příznivé vláhové podmínky až mírně vlhčí. V řešeném
území se nacházejí ve dně údolí Načeratického potoka v k. ú. Derflice.
Třídy ochrany zemědělských půd
I. třída
Bonitně nejcennější půdy, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to
převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního
významu. V řešeném území nejvíce hojně třída (na více než 1 3900 ha), obzvláště v jižní až jihovýchodní a
v severní části území (zejm. v k. ú. Přímětice, Znojmo-Louka, Oblekovice, Načeratice, Derflice, zastoupeny
jsou ale ve všech k. ú. s výjimkou k. ú. Popice u Znojma).
II. třída
Zemědělské půdy, které mají nadprůměrnou produkční schopnost. Jde o půdy vysoce chráněné, jen
podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. Nejvíce
zastoupená třída (na cca 1 840 ha), nalézá se v celém řešeném území, více však v severní než v jižní
polovině území (zejm. k. ú. Mramotice, Přímětice).
III. třída
Půdy s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno v územním plánování
využít event. pro výstavbu. V území nejméně zastoupená třída (na více než 320 ha), především v severní,
méně již v jižní části území.
Strana 92
Návrh
IV. třída
Půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností s jen omezenou ochranou, využitelné pro výstavbu.
Běžně zastoupená třída (na více než 1 100 ha), relativně rovnoměrně v celém řešeném území (s výjimkou
nejjižnějších partií).
V. třída
Půdy jsou zařazeny půdy s velmi nízkou produkční schopností, u nichž lze předpokládat efektivnější
nezemědělské využití. Méně zastoupená třída (na cca 360 ha), ostrůvkovitě téměř v celém řešeném území.
V období mezi zpracováním konceptu Územního plánu Znojmo a jeho návrhem došlo vyhláškou č. 48/2011
Sb., o třídách ochrany, ke změně tříd ochrany u některých BPEJ.
11.1.4.
INVESTICE DO PŮDY
Část zemědělské půdy řešeného území je odvodněna. Odvodnění bylo vybudováno zejm. v severozápadní,
severní a západní části území (nejvíce v k. ú. Mramotice, méně v k. ú. Přímětice, Znojmo-město a ZnojmoHradiště) a dále v jihovýchodní části území (k. ú. Derflice, Načeratice). Celkem je ve správním území města
Znojma evidováno 139 ha odvodněných ploch, což činí přibližně 3,3 % z celkové výměry zemědělské půdy.
Některé návrhové plochy v k. ú. Mramotice, Přímětice a Znojmo-město různou mírou zasahují do
odvodněných pozemků. Před zahájením výstavby na odvodněných pozemcích je nutné prověřit funkčnost
zařízení, aby při jeho narušení nedošlo k podmáčení širšího okolí stavby.
11.1.5.
ÚDAJE O AREÁLECH A OBJEKTECH STAVEB ZEMĚDĚLSKÉ PRVOVÝROBY
Z původních areálů zemědělské prvovýroby slouží svému účelu v současné době pouze areál u Mramotic –
areál společnosti Agro Jevišovice a. s.
11.1.6.
USPOŘÁDÁNÍ ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU A POZEMKOVÉ ÚPRAVY
Zemědělská půda mimo zastavěné území je z velké části tvořena ornou půdou, převážně sloučenou do
velkých celků. Ve střední a zejména jižní části území jsou významně zastoupeny i vinice – nejrozsáhlejší
souvislá plocha se nachází ve viniční trati Kraví hora v k. ú. Konice u Znojma. Trvalé travní porosty jsou ve
skutečnosti zastoupeny málo, nejvíce v k. ú. Popice u Znojma a Konice u Znojma, v kontaktní zóně s lesním
komplexem národního parku. Rozsáhlejší evidované plochy trvalých travních porostů ve východní části k. ú.
Oblekovice jsou dlouhodobě zorněné. Evidované sady jsou převážně zpustlé.
Komplexní pozemková úprava je zpracována pouze v k. ú. Načeratice (zápis do KN v roce 2010).
Jednoduché pozemkové úpravy s upřesněním přídělů proběhly v k. ú. Znojmo-město, Konice u Znojma,
Popice u Znojma a Derflice a probíhají v k. ú. Oblekovice.
11.1.7.
OPATŘENÍ K ZAJIŠTĚNÍ EKOLOGICKÉ STABILITY
Hlavním opatřením k zajištění ekologické stability je návrh územního systému ekologické stability s plošným
vymezením jednotlivých skladebných částí (biocenter a biokoridorů) obou zastoupených úrovní
(nadregionální a místní).
Na pozemky nezbytné k uskutečnění opatření, projektů a plánů tvorby systému ekologické stability podle § 4
odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se dle § 59 odst. 3 téhož zákona nevztahují
některá ustanovení o ochraně zemědělského půdního fondu.
11.1.8.
PŘEHLED LOKALIT PŘEDPOKLÁDANÉHO ZÁBORU ZPF A ZDŮVODNĚNÍ VHODNOSTI NAVRŽENÉHO ŘEŠENÍ
Územní plán navrhuje ve Znojmě lokality záboru zemědělské půdy pro:
B
C, Cm, Cv
V
W
P
T
plochy bydlení
plochy smíšené obytné funkce
plochy veřejné vybavenosti
plochy komerční vybavenosti
plochy výroby a skladování
plochy technické infrastruktury
Strana 93
Návrh
S
R
D a Dkor
VP
H
Z
L
plochy sportu
plochy rekreace
plochy dopravní infrastruktury
plochy veřejné obsluhy území
plochy vodní
plochy sídelní zeleně
plochy lesní
Lokality záboru ZPF jsou v maximální možné míře navrženy v bezprostřední návaznosti na zastavěné území
města tak, aby docházelo k co nejmenšímu narušení zemědělského využívání nezastavěných ploch.
Bonitně nejcennější půdy, I. třída (na více než 1 390 ha) a v území nejvíce rozšířená II. třída ochrany ZPF
(na cca 1 840 ha) se nacházejí rovnoměrně v celém řešeném území. Vzhledem k morfologii krajiny,
správním hranicím a dopravní barieře železnice má Znojmo omezené možnosti rozvoje. Kvalitní půdy se
vyskytují na plochách bezprostředně navazujících na zastavěné území a není možné se jejich záborům při
rozvoji města vyhnout.
Koncept územního plánu řešil rozvoj v území variantně, návrh vychází z vybrané vhodnější varianty, která
mj. vykazovala menší nároky na zábor ZPF.
V období mezi zpracováním konceptu Územního plánu Znojmo a jeho návrhem došlo vyhláškou č. 48/2011
Sb., o třídách ochrany, ke změně tříd ochrany u některých BPEJ. Nároky na zábor ZPF v jednotlivých třídách
ochrany se tedy při porovnání návrhu územního plánu a vybrané varianty konceptu v plochách s rozdílným
způsobem využití mohou lišit.
Územní plán navrhuje ve správním území města Znojma ke změně funkčního využití celkem 475,05 ha
pozemků, z nichž 348,61 ha náleží zemědělskému půdnímu fondu, a to 302,86 ha pro stavební a 45,75 ha
pro nestavební funkce (plochy sídelní zeleně, vodní a lesní).
rozvojové
navržené
z toho zábor ZPF
stavební plochy
z toho zábor ZPF z toho zábor ZPF ve III.
v I. a II. třídě ochrany
– V. třídě ochrany
ha
%
ha
%
ha
%
ha
%
403,38
100
302,86
75
205,09
68
97,76
32
navržené
rozvojové
plochy pro nestavební z toho zábor ZPF
funkce
ha
%
ha
%
71,67
100
45,75
64
z toho zábor ZPF v I. a II. z toho zábor ZPF ve III.
třídě ochrany
– V. třídě ochrany
ha
7,49
%
16
ha
38,25
%
84
Bilanční vyhodnocení jednotlivých lokalit záboru uvádí tabulka ZPF 3 v tabulkové příloze na konci
textové části odůvodnění.
11.1.9.
JINÉ PLOCHY ZMĚN VYUŽITÍ
Kromě výše popsaných lokalit předpokládaného záboru ZPF navrhuje územní plán na ZPF i nové plochy
přírodní (K), plochy smíšené nezastavěného území (N) a plochy zahrádek (I). V těchto případech však
nemusí pro naplnění hlavního účelu využití nutně docházet k záborům ZPF, proto nejsou jednotlivé návrhové
lokality uvedených typů ploch s rozdílným způsobem využití jako zábor ZPF bilancovány.
Přehled výměry návrhových ploch uvedených typů po jednotlivých katastrech (ve kterých se návrhové plochy
daného typu vyskytují) a dotčenou výměru ZPF v těchto plochách uvádějí následující tabulky.
K
plochy přírodní
k. ú.
návrhové plochy celkem [ha]
dotčená výměra ZPF [ha]
Derflice
2,56
2,19
Konice u Znojma
11,48
6,64
Mramotice
11,06
10,51
Načeratice
9,32
2,11
Strana 94
k. ú.
Návrh
návrhové plochy celkem [ha]
Oblekovice
32,30
31,84
Popice u Znojma
6,20
6,10
Přímětice
32,02
30,83
Znojmo-Hradiště
11,48
9,56
Znojmo-Louka
11,09
10,93
Znojmo-město
8,50
7,67
135,98
118,38
Celkem
N
plochy smíšené nezastavěného území
k. ú.
dotčená výměra celkem [ha]
Derflice
12,21
12,10
Konice u Znojma
160,61
156,46
Mramotice
160,49
157,34
Načeratice
52,36
49,07
Oblekovice
167,81
164,06
Popice u Znojma
244,50
237,72
Přímětice
14,45
13,58
Znojmo-Hradiště
100,99
97,16
Znojmo-Louka
9,00
7,00
Znojmo-město
3,16
2,82
925,47
897,31
dotčená výměra celkem [ha]
0,63
0,63
Celkem
I
plochy zahrádek
k. ú.
Mramotice
Oblekovice
5,31
5,31
Přímětice
5,39
5,34
Celkem
11,33
11,28
11.2.
VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA
POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA
11.2.1.
POUŽITÁ METODIKA
Vyhodnocení předpokládaných důsledků na pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) vychází
z následujících předpisů:
Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích, ve smyslu pozdějších předpisů;
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 77/1996 Sb., o náležitostech žádosti o odnětí nebo omezení
a podrobnostech o ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa;
Směrnice ministerstva zemědělství o postupu při ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa č.
31/2000 ze dne 15. 2. 2000.
Strana 95
Návrh
Při využití pozemků určených k plnění funkcí lesa k jiným účelům musí být přednostně použity pozemky
méně významné z hlediska plnění funkcí lesa a zajištěno, aby použití pozemků co nejméně narušovalo
hospodaření v lese a plnění jeho funkcí a dbáno, aby nedocházelo k nevhodnému dělení lesa z hlediska
jeho ochrany a k ohrožení sousedních lesních porostů.
Z hlediska zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění
pozdějších předpisů vyplývá:
umístění staveb ve vzdálenosti do 50 m od okraje lesa je možné jen v odůvodněných případech a pouze
jen staveb, které svou existencí a svým provozem neohrozí plnění funkcí lesů na přilehlých lesních
pozemcích, ke kterým je třeba zachovat stávající přístupové cesty.
že k vydání územních rozhodnutí – rozhodnutí o umístění jednotlivých staveb je nezbytné souhlasné
závazné stanovisko vydané příslušným orgánem státní správy lesů podle § 14 odst. 2 lesního zákona,
který může svůj souhlas vázat na splnění jím stanovených podmínek.
11.2.2.
VŠEOBECNÉ ÚDAJE O LESÍCH V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ
Výměra lesů v řešeném území činí cca 1 129 ha. Největší plošné zastoupení lesů je v k. ú. Znojmo-Hradiště
(518 ha) a Popice u Znojma (319,5 ha), nejmenší v k. ú. Přímětice (1,3 ha).
Celková lesnatost území je v republikovém měřítku podprůměrná – mírně převyšuje 17 %. Víc než
padesátiprocentní lesnatost má pouze k. ú. Znojmo-Hradiště (64,4 %), výrazně nadprůměrně lesnaté je i k.
ú. Popice u Znojma (46,2 %) a ve srovnání s celkovou lesnatostí území města i k. ú. Konice u Znojma
(28,4 %). Všechny ostatní katastry mají méně než desetiprocentní lesnatost a dva katastry dokonce méně
než jednoprocentní – k. ú. Přímětice (0,16 %) a Znojmo-Louka (0,8 %).
Rozložení lesů v řešeném území je značně nerovnoměrné. Většina plochy lesa je soustředěna do lesního
komplexu v rámci Národního parku Podyjí, významně zasahujícího do západní části území a údolím Dyje až
téměř do jeho střední části, k městu. Další významnější celky se nacházejí ze západní strany města v údolí
Gránického potoka, a v údolí Dyje z východní strany Oblekovic, menší celky např. ze severní strany města
(městský lesík), u Mramotic či Derflic.
Zastoupeny jsou všechny kategorie lesů (dle § 6 zákona č. 289/1995 Sb.). Nejvíce jsou zastoupeny lesy
zvláštního určení – většina lesů na území národního parku (NP), část lesů v údolí Gránického potoka i mimo
území NP a Městský lesík. Lesy ochranné jsou zastoupeny na mimořádně nepříznivých stanovištích ve
svazích údolí Dyje kolem přehradní nádrže, v údolí Gránického potoka a ve svazích údolí Dyje
severovýchodně od Oblekovic. Ostatní lesní porosty v území jsou zařazeny do kategorie lesů
hospodářských.
Věková skladba lesních porostů je pestrá, zastoupeny jsou v různé míře všechny věkové stupně. Celkově
převažují listnaté lesy, na jedné straně přírodě blízkého až přirozeného charakteru (různé typy doubrav), na
straně druhé přírodě vzdáleného až cizího charakteru (akátiny). Z jehličnatých dřevina jsou nejhojněji
zastoupeny borovice (lesní a černá), poměrně běžný je i smrk.
11.2.3.
VYHODNOCENÍ POŽADAVKŮ NA ZÁBORY POZEMKŮ URČENÝCH K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA
Navrhované řešení předpokládá v menší míře dotčení pozemků plnících funkci lesa.
Označení
plochy
Katastrální území
Funkční využití plochy
Z42.2
Znojmo-město
B
0,06
D1
Znojmo-Louka
Dkor
0,43
D2
Oblekovice
Dkor
0,06
D3
Oblekovice
Dkor
0,12
D4
Oblekovice, Znojmo-Louka
Dkor
5,75
D12
Přímětice, Znojmo-město
Dkor
0,33
D73.5
Znojmo-Louka
VP
0,47
Celkem
Strana 96
Dotčená výměra PUPFL
[ha]
7,22
Návrh
U většiny ploch Dkor (D1, D2, D3, D12) se jedná především o široce navrhované koridory pro vedení
liniových staveb nadmístního významu, při zúžení tras na potřebnou šířku k dotčení ploch PUPFL patrně
vůbec nedojde.
Realizací přeložky silnice I/38 (plocha D4), která vede napříč akátovým porostem v severní části k. ú.
Oblekovice, dojde k záboru cca 5,75 ha PUPFL.
Realizací plochy bydlení Z42.2 ve východní části k. ú. Znojmo-město dojde k záboru cca 0,06 ha akátového
porostu.
Realizací plochy veřejné obsluhy území D73.5 dojde ke zúžení větrolamu v západní části k. ú. Oblekovice.
Kromě toho navrhuje územní plán na celkem 13,79 ha pozemků plnících funkci lesa v šesti lokalitách plochy
sídelní zeleně. V tomto případě se nejedná o zábor PUPFL.
11.2.4.
NAVRHOVANÁ OPATŘENÍ
Většina lesních pozemků je v územním plánu v rámci ploch s rozdílným způsobem využití začleněna do
jiných než lesních ploch – zejména do ploch přírodních (lesy Národního parku Podyjí, lesy ve vymezených
plochách biocenter), případně do ploch smíšených nezastavěného území nebo do ploch sídelní zeleně (část
Městského lesíka). Zařazení do těchto ploch neznamená faktický zábor pozemků určených k plnění funkcí
lesa, nýbrž pouze deklaruje zájem na upřednostnění jiných než hospodářských funkcí lesa.
Mimo stávající lesní pozemky je vymezena nově navrhovaná plocha lesa o výměře 15,36 ha – rozsáhlejší
příměstský les u Přímětic a drobná plocha namísto zbytku zahrádkové kolonie u plánované přeložky silnice
I/38 z východní strany Oblekovic o výměře 0,26 ha. Charakter lesa však bude mít ve skutečnosti i řada
návrhových přírodních ploch (především v rámci biocenter).
Strana 97
Návrh
12.
ZKRATKY, SLOVNÍČEK
12.1.
SEZNAM ZKRATEK POUŽITÝCH V TEXTU
BD
bytový dům
b.j.
bytová jednotka
BPEJ
bonitní půdně ekologická jednotka
ČS
čerpací stanice
ČHMÚ
Český hydrometeorologický ústav
ČD
České dráhy
ČOV
čistírna odpadních vod
DN
jmenovitý vnitřní průměr potrubí
DO
dotčený orgán státní správy
DÚR
dokumentace k územnímu rozhodnutí
EVL
evropsky významná lokalita
IDS
integrovaný dopravní systém
JMK
Jihomoravský kraj
k. ú.
katastrální území
LBC
lokální biocentrum
LBK
lokální biokoridor
MHD
městská hromadná doprava
MPR
městská památková rezervace
MÚK
mimoúrovňová křižovatka
NKP
národní kulturní památka
NN
nízké napětí
NP
národní park
NRBC
nadregionální biocentrum
NRBK
nadregionální biokoridor
NTL
nízkotlak (rozvod plynu)
OP
ochranné pásmo
ORP
obec s rozšířenou působností
P+G
park & go (parkování)
P+R
park & ride (parkování)
PHO
pásmo hygienické ochrany
PO
ptačí oblast
PRVKÚK
plán rozvoje vodovodu a kanalizací území kraje
PUPFL
pozemek určený pro plnění funkcí lesa
ČSN
PÚR ČR
Strana 98
Česká státní norma
Politika územního rozvoje České republiky
RBC
regionální biocentrum
RBK
regionální biokoridor
RD
rodinný dům
STL
středotlak (rozvod plynu)
SZ
stavební zákon
ÚAP
územně analytické podklady
ÚP
územní plán
ÚPmZ
Územní plán města Znojma
ÚP VÚC
územní plán velkého územního celku
ÚPD
územně plánovací dokumentace
ÚPG
územní prognóza
ÚSES
územní systém ekologické stability
ÚTP
územně technické podklady
ÚV
úpravna vody
VDJ
vodojem
VKP
významný krajinný prvek
VPO
veřejně prospěšné opatření
VPS
veřejně prospěšná stavba
VN
vysoké napětí
VTL
vysokotlak (rozvod plynu)
VVN
velmi vysoké napětí
ZCHÚ
zvláště chráněné území
ZPF
Zemědělský půdní fond
ZÚR
Zásady územního rozvoje
ŘSD ČR
12.2.
Návrh
Ředitelství silnic a dálnic ČR
SLOVNÍČEK VYBRANÝCH POJMŮ POUŽITÝCH V TEXTU
Pro účely Územního plánu města Znojma se v jeho dokumentaci rozumí:
Brownfields - nevyužívané nebo ekonomicky nedostatečně efektivně využívané průmyslové, logistické,
komerční, zemědělské, vojenské areály popřípadě další plochy a budovy.
Budova - nadzemní stavba, která je prostorově soustředěna a navenek uzavřena obvodovými stěnami
a střešní konstrukcí (podle katastrálního zákona).
Komerční vybavenost - občanské vybavení komerčního charakteru, které poskytuje služby občanům,
ale není vybavením veřejného charakteru. Zejména se jedná o maloobchod, ubytování, stravování, služby,
vědu a výzkum, administrativu, výstavnictví, …
Menší rekreační prvky – informační tabule, ukazatele, rozcestníky, odpočívky na turistických a cyklistických
stezkách.
Objekt rodinné rekreace, stavba pro rodinnou rekreaci - stavba o zastavěné ploše do 40 m2 o jednom
nadzemním podlaží s možností podsklepní a využití podkroví umístěná na plochách zahrádek
Rekreační využití krajiny - využití krajiny pro různé formy nepobytové rekreace - např. pěší turistiku,
cykloturistiku, hippoturistiku apod.
Strana 99
Návrh
Stavba (viz zákon č. 183/2006 Sb. stavební zákon, §2, odst. 3) - Stavbou se rozumí veškerá stavební díla,
která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení,
použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Dočasná stavba je stavba, u
které stavební úřad předem omezí dobu jejího trvání. Za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci
stavby. Stavba, která slouží reklamním účelům, je stavba pro reklamu.
Účelové zařízení - zařízení v ploše zahrádek pro uskladnění zahradnického nářadí, výpěstků a ochranu
před povětrností. Může mít zastavěnou plochu max. 18 m2 a jedno nadzemní podlaží.
Veřejné prostranství - zahrnují podle zákona o obcích náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejnou zeleň,
parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na
vlastnictví k tomuto prostoru.
Z pohledu tohoto dokumentu jde o „zastřešující“ pojem, který zahrnuje 3 kategorie ploch s rozdílným
způsobem využití – plochy dopravy, plochy veřejné obsluhy území a plochy sídelní zeleně.
Veřejná vybavenost - občanské vybavení veřejného charakteru, které ve veřejném zájmu poskytuje
služby občanům (zejména pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péče o rodiny, zdravotní služby,
kulturu, veřejnou správu, pohřebnictví, ochranu obyvatelstva, armádu, vězeňství).
Zahradní chata - stavba pro individuální rekreaci o zastavěné ploše do 25 m2 a výšce hřebene do 7,5 m,
umístěná v plochách zahrádek.
Zařízení (viz zákon č. 183/2006 Sb. stavební zákon, §3, odst. 2) - Zařízením se pro účely tohoto zákona
rozumí informační a reklamní panel, tabule, deska či jiná konstrukce a technické zařízení, pokud nejde o
stavbu podle §2 odst. 3. V pochybnostech, zda se jedná o stavbu nebo zařízení, je určující stanovisko
stavebního úřadu. Zařízení o celkové ploše větší než 8 m2 se považuje za stavbu pro reklamu.
Strana 100
Návrh
OBSAH TABULKOVÉ ČÁSTI:
1.
Bilance ploch s rozdílným způsobem využití
ZPF 1
Struktura půdního fondu (ha)
ZPF 2
Struktura půdního fondu (%)
ZPF 3
Zábor ZPF – varianta
Strana 101

ODŮVODNĚNÍ

Transkript

Podobné dokumenty

Příloha č. 3 - SEA - Obec Moravany u Brna

1. strana

zde ke stažení

Vyhodnocení vlivů ÚP Kopidlno na životní prostředí

Zubní kazivost u nedospělých jedinců ve věku 0–6 let ze

Rozhodnutí o námitkách, vypořádání připomínek

ÚP Dobšice odůvodnění

Ochutnejte trasu VINOBUSU

Textová část - Obec Čavisov

Územní plánování v procesech plánování a projektování krajiny

Znojemské listy č. 6/2013

Výroční zpráva 2005

Znojemské listy č. 8/2013

sborník příspěvků - MORAVSKÁ VODÁRENSKÁ, as

podzim - Sociální služby Lanškroun

Farm Projekt

Střední škola technická Jihlava

LOKALITY ZÁBORU ZMĚNA Č. 1

Cena - Mitrenga as