višňové (okr. znojmo). keramický soubor z mladší doby bronzové s

Transkript

Pravěk NŘ 18, 2008, 273-319
VIŠŇOVÉ (OKR. ZNOJMO). KERAMICKÝ
SOUBOR Z MLADŠÍ DOBY BRONZOVÉ
S PROBLEMATICKOU VYPOVÍDACÍ
SCHOPNOSTÍ
DAVID PARMA
1.0 Úvod
Záchranný výzkum při stavbě kanalizace v obci Višňové provedli
pracovníci Ústavu archeologické památkové péče Brno v letech 2005 a 2006
pod vedením Zdeňka Čižmáře, a to ve svém závěru za poměrně náročných
klimatických podmínek. Nezvykle početné nálezy umožňují oddělené
zpracování obou souborů sídlištního materiálu z mladší doby bronzové
a z doby laténské, následující stať je zaměřena na starší komponentu; nálezy
Obr. 1. Višňové. Poloha zkoumané lokality (1) a lokalit Křepice „Hradisko“ (2) a Trstěnice
„Horní díly“ (3; mimo výřez).
273
David Parma
z doby laténské budou vyhodnoceny samostatně. Za ochotné a nezištné
zpřístupnění materiálu děkuji především Z. Čižmářovi, níže uvedený popis
terénních situací je plně převzat z jím vyhotovené nálezové zprávy (ČIŽMÁŘ
2006); na zpracování terénní dokumentace a nálezů se podílela
J. Kašpárková. Celý soubor je uložen v Jihomoravském muzeu Znojmo pod
inventárními čísly A31455/1-2163, v níže uvedeném popisu nálezů byl pro
zjednodušení vynechán shodný úvodní identifikátor A31455, u jednotlivých
nálezů tedy figuruje pouze pořadové číslo za lomítkem. Kresebnou
dokumentaci nálezů provedl autor, na dalším zpracování se podílely
L. Melišová a M. Holemá. Použitá terminologie vychází z přehledného
souhrnu M. Salaše (SALAŠ 2005, obr. 1), který vhodně kombinuje základní
středoevropskou osnovu se systémem regionálních stupňů.
Obr. 2. Višňové. Celková situace archeologicky pozitivní části stavby kanalizace dle podkladů
investora.
2.0 Poloha lokality
Zkoumaná lokalita se nachází v katastrálním území obce Višňové,
okr. Znojmo, přibližně 700 m východně od jejího intravilánu (obr. 1:1).
Jde o polohu na mírném svahu o nadmořské výšce 288 - 300 m n. m.,
s jihovýchodním až východním sklonem, prakticky v bezprostřední blízkosti
bezejmenné vodoteče. Podloží na lokalitě představují spraše, v nižších
částech překryté mohutnými vrstvami splachů s řadou nálezů, přemístěnými
z vyšších poloh sídliště.
274
Višňové (okr. Znojmo). Keramický soubor z mladší doby bronzové
s problematickou vypovídací schopností
3.0 Postup výzkumu a jeho metodika
Záchranný výzkum, vyvolaný výstavbou kanalizace a čistírny odpadních
vod v obci Višňové, proběhl během listopadu 2005 až prosince 2006.
Průběžně byly sledovány jednotlivé hloubené výkopy, po zjištění
archeologických situací následoval během listopadu a prosince záchranný
výzkum. V již vyhloubených rýhách o šířce 0,7 m byly začištěny
a dokumentovány profily, vybrané objekty byly následně odkryty kompletně
v ploše (502, 504, 505A a 505B); z těchto objektů pochází rozhodující
množství nálezů (obr. 2).
4.0 Zastoupené komponenty a jejich charakteristika
Archeologicky pozitivní situace byly v rámci celé stavby zjištěny pouze
v jediném místě, celkem se podařilo dokumentovat 9 objektů a vybrané delší
úseky profilů. Starší komponentu reprezentuje 5 sídlištních objektů velatické
fáze KSPP, mladší trojice typických polozemnic s bohatým nálezovým
inventářem datovatelných do stupňů Lt C2/D1; dva objekty nebylo možné
datovat (souhrnně tab. 1).
Objekt č.
500
501
502
503
504
505
506
507
508
Datování
pr.zem
pr.zem
la.b-d
br.vel
la.b-d
br.vel
br.vel
la.b-d
br.vel
Poznámka
bez nálezu
bez nálezu
chata
chata
dvojice jam 505A a 505B
chata
Tab. 1 Datování jednotlivých sídlištních objektů.
5.0 Popis terénních situací
Výkop 503 (obr. 18)
Celý/část: dokumentován profil Půdorys: Rozměry /max. hloubka (m): šíř. 0,4/0,3 Orientace: Horní hrana: pozvolná Stěny: šikmé Dolní hrana: pozvolná Dno: ploché Profil: vakovitý
Další popis: Poznámka: Interpretace: sídlištní jáma
Výplně: 138 - tmavě hnědá prachová hlína, středně ulehlá, skvrny světlé spraše mírně, drobky
mazanice nahodile
275
David Parma
Výkop 505A (obr. 3,4)
Celý/část: ano, kopán celý Půdorys: nepravidelně kruhový
Rozměry /max. hloubka (m): prům. 1,9/1,4 Orientace: Horní hrana: ostrá Stěny: přímé, šikmé Dolní hrana: pozvolná Dno: konvexní Profil: tvaru U
Další popis: max. průměr na dně 1,8 m
Poznámka: spolu s obj. 505B tvoří soujámí propojené nepravidelnou jámou o hloubce max. 0,3 m
Interpretace: zásobní jáma
Výplně: 132 - tmavá hnědá - šedá prachová hlína, středně ulehlá až ulehlá, drobky a zlomky mazanice
do 3 cm
133 - kamenný zával - lomové kameny do velikosti 0,5 x 0,4 x 0,4 m 100%
134 - světle hnědá prachová hlína, středně ulehlá
149 - světlá spraš
Výkop 505B (obr. 3,4)
Celý/část: ano, kopán celý Půdorys: nepravidelně kruhový
Rozměry /max. hloubka (m): prům. 1,85/1,35 Orientace: Horní hrana: ostrá Stěny: přímé, šikmé Dolní hrana: pozvolná Dno: konvexní Profil: tvaru U
Další popis: max. průměr na dně 2,9 m
Poznámka: spolu s obj. 505B tvoří soujámí propojené nepravidelnou jámou o hloubce max. 0,3 m; při
snižování kresebně dokumentována dílčí koncentrace nálezů v k. 121
Interpretace: zásobní jáma
Výplně: 121 - tmavá hnědá - šedá prachová hlína, středně ulehlá až ulehlá, drobky a zlomky mazanice
do 3 cm, koncentrace závaží a keramiky
122 - propálená uhlíková mikrovrstva pod nádobkou v k. 121
136 - světle hnědá prachová hlína, středně ulehlá, místy čočky světlé spraše a drobky mazanice
137 - tmavě šedá prachová hlína, středně ulehlá - u stěn kyprá, zlomky uhlíků a mazanice do 5 cm
nahodile
139 - světle hnědá prachová hlína 70%, čočky světlé spraše 30%, středně ulehlá
Výkop 506
Celý/část: dokumentován profil Půdorys: Rozměry /max. hloubka (m): šíř. 3,1/0,8 Orientace: Horní hrana: ostrá Stěny: přímé, šikmé Dolní hrana: pozvolná Dno: ploché, konvexní Profil: tvaru U
Výplně: 124 - světle šedá prachová hlína, středně ulehlá
125 - světle hnědá prachová hlína 50%, světle šedá prachová hlína 50%, drobky mazanice a uhlíků
nahodile
Výkop 508
Celý/část: dokumentován profil Půdorys: Rozměry /max. hloubka (m): šíř. 0,25/0,05 Orientace: Horní hrana: nezřetelná Stěny: šikmé Dolní hrana: pozvolná Dno: konvexní Profil: tvaru V
Výplně: 129 - světle šedá prachová hlína, středně ulehlá, skvrny světlé spraše 20%
276
Obr. 3. Višňové. Obj. 505.
277
David Parma
Obr. 4. Višňové. Obj. 505 a výběr nálezů.
278
Obr. 5. Višňové. Výběr nálezů.
279
David Parma
280
281
David Parma
282
283
David Parma
284
285
David Parma
286
287
David Parma
288
289
David Parma
Obr. 16. Višňové. Výběr nálezů. 1 - 10 keramika, 11 kost, 12 - 14 bronz.
290
Obr. 17. Višňové. Obj. 506 a výběr nálezů (1 - 5 kost).
291
David Parma
Obr. 18. Višňové. Obj. 503 a 508.
Obr. 19. Višňové. Obj. 505B, k. 121, fragment keramického předmětu i. č. 1491 (viz též
obr. 16:10).
292
Obr. 20. Višňové. Základní tvarové spektrum keramiky.
293
David Parma
Obr. 21. Višňové. Výběr mazanice. Plnou čarou značen otisk, čerchovaně povrch, šrafy
propálení.
294
Obr. 22. Višňové. Výběr mazanice. Plnou čarou značen otisk, čerchovaně povrch, šrafy
propálení.
295
David Parma
6.0 Popis nálezů - keramika
Keramické nálezy jsou popsány pomocí metodiky a keramického kódu
vypracovaného K. Šabatovou (Vitula - Šabatová 2002, 11-38, zde podrobně
objasněn princip). Původní kód bylo nutné doplnit a modifikovat, publikace
této verze je autorem připravována a z prostorových důvodů není součástí této
studie; rozhodující část popisu je ovšem možné bez nesnází rozklíčovat
s pomocí výše uvedené publikace. Popis je prezentován formou zkráceného
tabelárního výstupu z databáze (tab. 2), vynechány jsou atypické výdutě
(zlomky, u nichž není možné popsat žádnou charakteristiku tvarovou ani
výzdobnou). Uváděná inventární čísla jsou krácena (viz výše), šedý filtr
v kresbách symbolizuje úpravu povrchu tuhováním.
7.0 Popis nálezů - ostatní artefakty
1487 - 505B, k. 121 - jeden větší a množství menších fragmentů závaží válcovitého tvaru (obr. 16:6)
1488 - 505B, k. 121 - fragment kuželovitého závaží s horizontálním provrtem (obr. 16:5)
1491 - 505B, k. 121 - odlomená nožka nebo spíše část keramického předmětu („špulky“ ?) pravidelně kruhový půdorys, dno vklenuté, vrch odlomený; povrch jemně hlazený, prům. 66 mm, výška
28 mm, váha 66 g (obr. 16:10)
1619 - 505B, k. 121 - polovina přeslenu, prům. 35 mm, tl. 11 mm, 5 g (obr. 16:4)
1620 - 505B, k. 121 - kuželovité závaží o kruhové podstavě s horizontálním otvorem v horní třetině,
prům. 7,5 cm, výška 11,5 cm, váha 775 g (obr. 16:7)
1621 - 505B, k. 121 - fragment závaží, obdélný půdorys s kruhovým horizontálním otvorem v horní
třetině, dochována přibližně polovina a k ní 27 dalších drobných zlomků; výška 13 cm (obr. 16:3)
1622 - 505B, k. 121 - 3 keramické zlomky nejspíše z kuželovitých závaží (obr. 16:2)
1624 - 505B, k. 121 - KPI, úlomek kosti s příčně sbroušeným dlátovitým ostřím o šířce 11 mm, patrné
silné uhlazení používáním; dél 10,5 cm, 46 g (obr. 17:2)
1625 - 505B, k. 121 - KPI, část žebra s příčně odříznutým koncem a stopami po dalších příčných
řezech těsně pod ním, povrch je mírně ohlazen; dél. 18, 5 m, 31g (obr. 17:5)
1626 - 505B, k. 121 - KPI, zlomek zvířecího žebra, mírně ohlazen používáním, jedna z delších hran
ohlazena výrazněji; dél. 15 cm, šířka 3,5 cm (obr. 17:4)
1710 - obj. 505B, k. 136, hl. 50 - 70 cm - zlomek bronz. plechu, mírně deformován, s jednou původní
oblou hranou, šíř. 25 mm, tl. 1 mm, 5 g (obr. 16:13)
1711 - 505B, k. 136 -přibližně kulatý valoun s patrnými stopami po obroušení - nejspíše roztírač
1712 - 505B, k. 136 - valoun
1713 - 505B, k. 136 - plochý zlomek těžké horniny, bez patrných stop po opracování
1714 - 505B, k. 136 - malý zlomek zrnotěrky
1824 - 505B, k. 137 - KPI, kostěná jehla s odlomeným koncem, povrch leštěný, na jedné straně
zahrocený, na druhé plochý se zbytkem kruhového otvoru; dochovaná dél. 9, 7 cm, 2 g (obr. 16:11)
1825 -505B, k. 137 - KPI, kostěný nástroj s upraveným hrotem vyrobený ze zlomku dlouhé kosti,
povrch ohlazený užíváním; dél. 13 cm, 59 g (obr. 17:1)
1929, 1930 - 505B, k. 139 - 2 drobné bronzové slitky, amorfní, váha 9 g a 1 g (obr. 16:12 - větší kus)
1931 - 505B, k. 139 - ŠI, úštěp silicitu hnědé barvy se zbytkem světlé kůry
1932 - 505B, k. 139 - zlomek plochého kamene, pravděpodobně zrnotěrky, síla 4,5 cm
1933 - 505B, k. 139 - zlomek zvířecí kosti, na zahroceném konci patrné zbytky opracování a ohlazení
intenzivním používáním; před zahrocením byla kost jednostranně podélně plošně sbroušena dél. 112 mm
(obr. 17:3)
1986 - 505A, k. 132 - zlomek kruhového keramického předmětu se silně otřelým povrchem, patrně
jde o odlomený kus plastické výzdoby, prům. 20 mm, 2 g
296
1987 - 505A, k. 132 - větší část jehlancovitého závaží s horizontálním otvorem v horní třetině,
dochovaná šíř. 9,5 cm, 1220 g (obr. 16:1)
2094 - 505A, k. 134 - bronzová tyčinka ostře čtyřhranného profilu, na jednom konci pozvolně se
zužující bez zahrocení, protilehlý je odlomen; průřez 2 x 2 mm, dél. 79 mm (obr. 16:14)
2097 - 505A, k. 134 - závaží jehlancovité s horizontálním otvorem, čtvercového půdorysu; šíř. 12 cm,
výška 13, 5cm, 1605 g (obr. 15:14)
2098 - 505A, k. 134 - závaží jehlancovité s horizontálním otvorem, čtvercového půdorysu; šířka
8,5 cm, výška 12 cm, 740 g (obr. 15:13)
2099, 2100, 2101 - 505A, k. 134 - menší zlomky závaží
skart - 505B, k. 121 - 2 druhotně upravené keramické zlomky ze dna; první tenkostěnný jemnozrnný,
sbroušeno do kruhového tvaru, nejspíše s provrtem, tl. 4 mm (obr. 16:9); druhý silnější, zrnitý materiál, tl.
10mm, sbroušeno do oválného tvaru (obr. 16:8).
8.0 Vyhodnocení
8.1 Charakteristika keramického souboru
Z celkem pěti objektů datovaných do mladší doby bronzové poskytly
výraznější nálezový soubor pouze dva - obj. 505 A a 505 B. Zbývající tři
(503, 506 a 508) jsou datovatelné pouze rámcově do KPP a v následujícím
rozboru nefigurují - jejich informační hodnota spočívá pouze ve sdělení,
že objekty 505A a B jsou součástí kumulace sídlištních jam různého tvaru
a rozměrů a nejde o solitéry. Ostatně pouze objekty 505 byly plošně
zkoumány, ostatní pouze vzorkovány ve stěně výkopu. Vzhledem
k charakteristickému tvaru je vysoce pravděpodobné, že oba objekty 505A
i B představují funkčně zásobní jámy - sila. Jakékoliv případné uloženiny
související přímo s touto funkcí (kumulace organického odpadu na dně, stopy
propálení stěn) ovšem chybí. Dle dochování tvarů jam lze předpokládat, že
byly zaplněny během krátkého časového úseku a nedocházelo k destrukci
jejich stěn vlivem dlouhodobého působení povětrnostních vlivů.
Celý soubor keramiky KPP z lokality představuje 2195 kusů o hmotnosti
přibližně 66 kg, jeho základní strukturu prezentuje tab. 3. Dále je pracováno
již pouze s materiálem z obj. 505A a B, přičemž za základní srovnávací
jednotku v tabulkách nejsou brány jednoduše výplně dvou objektů, ale
rozlišené obsahy jednotlivých vrstev (kontextů). Část nálezů z povrchu je
v rámci obou objektů nerozlišena (k 120, 0 - 15). Tyto jednotlivé kontexty se
významně liší početností keramického souboru, z dokumentace je ovšem
zároveň zřejmé, že odlišný je i objem těchto kontextů a otázkou zůstává, do
jaké míry je rozdíl v množství keramiky z jednotlivých vrstev zároveň
i rozdílem hustoty výskytu keramických zlomků (jde o vztah mezi
množstvím keramiky a objemem vrstvy). Zde by bylo nutné znát přesný
objem jednotlivých vrstev, dle zkušenosti autora se užití dokumentovaného
profilu pro přesnější výpočty nehodí. Otázkou ostatně zůstává, do jaké míry
je reálné i rozlišení keramiky z jednotlivých kontextů - některé vrstvy byly
297
David Parma
rozlišeny evidentně až při dokumentaci profilu a žádný materiál z nich
k dispozici není (obj. 505A: 133, 149, 505B:135, 148). Pro získání přesných
dat by bylo nutné jednotlivé vrstvy v ploše preparovat a geodeticky
dokumentovat, což ovšem jistě není náplní záchranného výzkumu. Pro určení
hustoty keramického zlomku v obou objektech jako celcích byl vypočten
jejich objem jako objem idealizovaného komolého kužele; při poměrně
pravidelném tvaru obou jam se zdá takovýto výpočet na základě půdorysných
plánů a hloubky doplněné z profilu poměrně přesný. Objem výplně obj. 505A
byl takto stanoven na 2,28 m3, objem výplně obj. 505B na 5,14 m3.
Keramický soubor z obj. 505A tvoří celkem 681 zlomků o celkové váze
21516 g, hustota výskytu keramických zlomků je tedy 299 zlomků na 1 m3
výplně, popř. 9437 g keramiky na 1 m3. Keramický soubor z obj. 505B tvoří
celkem 1497 zlomků o celkové váze 39460 g, hustota výskytu keramických
zlomků je 291 zlomků na 1 m3, popř. 7677 g keramiky na 1 m3. Je zřejmé, že
hustota výskytu zlomků je v obou objektech prakticky shodná, otázkou je
příčina nižší hmotnosti na 1 m3 v obj. 505B. Průměrná hmotnost keramického
zlomku (zlomek je základní jednotkou, kus představuje více přímo slepených
zlomků; VITULA - ŠABATOVÁ 2002, 13) z obj. 505A je 31,59 g, z objektu
505B 26,36 g; průměrná hmotnost kusu z obj. 505A činí 35,92 g, z obj. 505B
28,66 g. Je tedy zřejmé, že při téměř shodném „nasycení“ výplní obou
objektů keramikou je soubor z obj. 505B tvořen drobnějšími, více
fragmentarizovanými zlomky. Tento stav je patrně ovlivněn přítomností
velkých fragmentů zásobnicových nádob v obj. 505 A (viz níže). Zajímavé je
silné kolísání průměrné hmotnosti zlomku a kusu v rámci jednotlivých
kontextů (tab. 5) - výrazně větší zlomky pocházejí z k. 137 v obj. 505B, podíl
slepitelných zlomků zde ovšem zvýšený není; snad zde hraje svou roli
relativně nízká početnost tohoto souboru. Celkově lze hodnotit keramický
soubor z obou objektů jako srovnatelný, a to silně fragmentarizovaný. Zřejmé
je to zejména ze zastoupení jednotlivých základních kategorií fragmentů
v kusech (tab. 4). Počtem zcela převládají po slepení kusy kategorie 1 (okraj,
zlomek hrdla, výduti, či dna, ucho; VITULA - ŠABATOVÁ 2002, obr. 3),
tedy drobný „rozšlapaný“ materiál - 91,57 % v obj. 505A, 87,40 % v obj.
505B. Kusy kategorie 3 (hrdlo s výdutí, celý profil výduti, celý tvar), tedy
velké „nerozšlapané“ fragmenty s lomy, jsou zastoupeny 1,18 % v obj. 505A
a 1,39 % v obj. 505B. Celé rekonstruovatelné tvary jsou zastoupeny zcela
stopově, pokud jde o podíl v celkovém počtu kusů. Tomu odpovídá i podíl
kusů slepitelných ze dvou a více zlomků na celkovém počtu kusů (tab. 5) v obj. 505A představuje 2%, v obj. 505B 4%. Pokud ovšem tento podíl
vyjádříme hmotnostně, představuje hmotnost slepených kusů v obj. 505A
298
50%, v obj. 505B 27%. Je zřejmé, že tento stav je způsoben přítomností
několika velkých a těžkých fragmentů zásobnicových nádob, zejména kusu č.
1990 v obj. 505A (obr. 5:7). K dalším kvantitativním charakteristikám
souborů patří zastoupení okrajů a den. Podíl okrajů v kusech činí v obj. 505A
11,8%, v obj. 505B 12,3 %, podíl částí den v kusech je v obj. 505A 3%, v obj.
505B 6,1%. Zastoupení keramiky s patrnými stopami přepálení je
zanedbatelné, jde pouze o tři kusy z obj. 505B o celkové hmotnosti 84 g.
Materiál s těmito kvantitativními vlastnostmi, v hovorové řeči
charakterizovatelný jako „spousta malých střepů a několik málo větších
fragmentů“, dobře odpovídá představě terciárního odpadu dle pojetí M. Kuny
a E. Neustupného (NEUSTUPNÝ 2007, 70), tedy materiálu přemístěného
(splachy či zasypáním) z původního odpadního areálu. Je pravděpodobné,
že takovýto nálezový soubor se v místě svého původního uložení akumuloval
v průběhu delšího časového úseku, než došlo k jeho přemístění do zaniklého
sila, přičemž při tomto přesunu mohl být doplněn několika většími
keramickými fragmenty. Soubor s těmito vlastnostmi může být stěží
vhodným podkladem pro vyčleňování případných keramických horizontů, při
své početnosti a při vědomí metodologických omezení ovšem přece jen jisté
interpretační možnosti nabízí.
Keramické soubory ze všech jednotlivě odlišených kontextů fakticky
splňují (a výrazně překračují) kritéria pro klasifikovatelnost souboru,
stanovená K. Šabatovou při zpracování sídlištního materiálu analogického
stáří z Přáslavic (minimálně 1000 g nebo 40 zlomků; ŠABATOVÁ 2007, 112).
Dobře rozlišené soubory z jednotlivých kontextů / vrstev lze teoreticky použít
jako základní stratigrafickou jednotku vstupující do dalšího zpracování,
přičemž obvyklá kategorie objekt (základní jednotka užitá při zpracování
materiálu z Přáslavic) vzniká v podstatě sloučením několika takových
kontextů. Do jaké míry lze používat při dalším zpracování pouze srovnávání
jednotlivých kontextů, je do značné míry i otázkou kritiky pramenů. V této
souvislosti lze zmínit problematiku intruzí v objektech z Višňového.
Jde celkem o 5 spolehlivě rozlišitelných zlomků keramiky z doby laténské.
Tři drobné zlomky (13, 5 a 25g) pocházejí ze svrchních částí výplní obou
objektů (k. 120, 121 a 132) a nepředstavují interpretační problém, oproti
tomu dva relativně větší zlomky (44, 108 g) pocházející ze spodního zásypu
obj. 505B (k 139) z hloubky 0,8 až 1,3 m od povrchu skrývky problémem
jsou. Může jít o doklad přemisťování keramiky v rámci objektu např.
bioturbací, nebo o následek přehmatu při laboratorním zpracování výzkumu.
První možnost nastoluje otázku, do jaké míry mohla být přemisťována mezi
vrstvami keramika z doby bronzové (a tedy otázku druhotné „homogenizace“
299
David Parma
keramických souborů z jednotlivých vrstev), druhá otázku o důvěryhodnosti
vyčleněných souborů.
Při dalším porovnání s keramickými soubory z Přáslavic je zřejmé,
že soubory z obj. 505A a B jsou svou početností extrémní - na této lokalitě
jsou srovnatelné pouze s nálezovými soubory z několika rozsáhlejších
hliníků, s nimiž ovšem nejsou srovnatelné vzhledem k diametrálně odlišnému
objemu těchto rozsáhlých jam (ŠABATOVÁ 2007, 109). Dalece převyšují
i hodnoty standardního souboru keramiky doby bronzové, stanovené na
základě přáslavického materiálu - průměr 5302 g a 112 zlomků (ŠABATOVÁ
2007, 117). Lépe srovnatelná je průměrná hmotnost zlomku a kusu,
stanovená v Přáslavicích na 45 g u zlomku a 118 g u kusu (ŠABATOVÁ 2007,
121). Hodnoty z Višňového (tab. 4) jsou mírně nižší a výrazně méně rozdílné
v případě zlomku a kusu. Podíl slepitelných zlomků je obtížně srovnatelný
pro specifické vlastnosti souborů z Višňového i mírně odlišnou metodiku
výpočtu (viz níže; počet kusů oproti počtu zlomků u K. Šabatové), nicméně
celkově je zřejmé, že stupeň fragmentarizace souboru z Višňového je
v porovnání se standardním souborem keramiky z Přáslavic vyšší. Velmi
dobře je srovnatelný podíl okrajů a den v kusech - pro Višňové jde u okrajů
o 13,49% (obj. 505A), respektive 14,22 % (obj. 505B), u den pak 3,04 %
(obj. 505A) a 6,11% (obj. 505B). Jde o hodnoty velmi blízké standardnímu
souboru z Přáslavic (ŠABATOVÁ 2007, 127, tab. 9). Větší zlomkovitost
a nižší průměrné hmotnosti souboru z Višňového můžou být ovlivněny
skutečností, že zde byl jednoznačně zpracován kompletní, pečlivě
vyzvednutý soubor, zatímco v případě Přáslavic je zřejmé, že nejmenší
zlomky v materiálu z výzkumu chybí (ŠABATOVÁ 2007, 127). Tato okolnost
dobře vynikne při porovnání četnosti zastoupení jednotlivých velikostních
kategorií v kusech - výrazné převaze sloučené kategorie fragmentů 1
(„drobné, rozšlapané“) v souboru z Višňového (tab. 4) se hodnoty z Přáslavic
(ŠABATOVÁ 2007, 126) ani nepřibližují.
Podíl typické keramiky, tedy zlomků, u nichž je možné sledovat vedle
základních charakteristik (keramická třída, povrch, hmotnost) sledovat
alespoň jeden další znak tvarový či výzdobný, činí v přepočtu na počet kusů
20,8 % (celkem 456 kusů). Hmotnostní podíl typické keramiky je ovšem
výrazně vyšší, jde o 48,6 % (absolutně 32057 g) z celkového souboru. Svůj
podíl na této skutečnosti má již zmíněná přítomnost větších fragmentů
zásobnicových nádob, stejně jako skutečnost, že i některé větší atypické
zlomky byly přiřazovány při zpracování k jiným větším fragmentům (jakkoliv
je nebylo možné fyzicky slepit) na základě subjektivní domněnky, že se jedná
o zlomky téže nádoby. Takovýto přístup je při určování kvantitativních
300
vlastností souboru zavádějící, proto byly při dalším zpracování všechny
takovéto kusy brány jako kus jediný.
Z typologického hlediska jsou v souboru zastoupeny všechny
předpokládatelné základní tvary (obr. 20; k terminologii Vitula - Šabatová
2002, 28), jejich četnost v kusech je vyjádřena v tab. 6. Zdaleka nejpočetnější
jsou prosté mísy (TC1) s kónickými či oblými stěnami a prostým
kalichovitým (HC; k terminologii ŠABATOVÁ 2007, 290) či kalichovitě
rozevřeným okrajem (HD). Důležitá je absence zduřelých okrajů HH,
spjatých spíše se starším vývojem, či charakteristických mis se zataženým
okrajem zdobeným hraněním či tordováním. Dvojčlenné a trojčlenné mísy
jsou zastoupeny minimálně, jde o tvary s esovitě nasazeným hrdlem
a kalichovitým okrajem (obr. 5:9; 14:5; 12:9), ostře profilované kusy se
nepodařilo identifikovat. Další relativně početnou a typologicky důležitou
skupinu představují dvojčlenné a trojčlenné šálky (TE2, TE3), přičemž jsou
zastoupeny obě základní skupiny. Četněji se vyskytuje varianta s hrdlem ostře
nasazeným na nízkou spodní výduť a s ven vyhnutým okrajem (obr. 9:7, 8;
13:9, 10), méně početné jsou klasické šálky esovitého profilu s kalichovitým
okrajem (obr. 6:8; 11:11; 13:3), zastoupené navíc spíše v provedení
z hrubšího materiálu. Pokud lze ve fragmentárním souboru soudit, převažují
ucha prostá pásková, jen mírně vytažená nad okraj; z 53 popsaných uch
pouze v jediném případě jde o typickou „velatickou“ formu s hraněným
profilem (navíc uplatněnou na džbánu; obr. 14:1). Početněji jsou zastoupeny
ještě zlomky zásobnic (TG), identifikované spíše na základě masivnosti
provedení. Z rekonstruovatelných tvarů je zastoupen hrncovitý (obr. 5:7;
8:10) i spíše mísovitý (obr. 12:10) tvar, hrdlo je v provedení prostém
kalichovitém (HC) či s mírně ven vyhnutým okrajem (obr. 5:5; 9:4). Typicky
„velatický“ střechovitě hraněný okraj chybí. Hrncovité nádoby se objevují
pouze ve variantě s esovitou profilací a prostým kalichovitým hrdlem (obr.
5:10; 10:1; 14:8).
Další tvary jsou ve zlomkovitém souboru jen obtížně jednoznačně
identifikovatelné, z čehož vyplývá i jejich nízké zastoupení. Pouze u dvou
kusů (snad z téhož jedince) můžeme předpokládat, že jde o zlomky
dvojkónické nádoby s ostrým lomem (obr. 10:12), podobně jen u dvou kusů
lze předpokládat, že jde o zlomek amforovité nádoby. Pochybnosti chybí
u menší dvouuché nádoby s šikmo žlábkovanou horní výdutí (obr. 11:12),
odlišně je formována ostře lomená výduť jiné, větší amfory (obr. 5:8);
z amforovité nádoby by snad mohl pocházet i zlomek hrdla s ven vytaženým
okrajem (obr. 6:13). Tři identifikovatelné džbánky jsou zcela rozdílných
forem - u nejlépe dochovaného kusu s ostře nasazeným kalichovitým hrdlem
301
David Parma
(obr. 14:1) převažuje vertikální rozměr, u kusu s nízkou horní výdutí,
kuželovitým hrdlem a ven vyhnutým okrajem (obr. 8:6) převažuje rozměr
horizontální. Původní podoba třetího exempláře je problematická (obr. 9:1),
snad by se blížila spíše první, vyšší formě.
Pokud budeme sledovat pouze zastoupení jednotlivých variant okrajů
a hrdel v souboru z Višňového bez ohledu na jednotlivé tvary, dominuje jasně
skupina hrdel kalichovitých a kalichovitě rozevřených (HC, HD; 35,8%),
výrazněji zastoupeny jsou ještě hrdla ven vyhnutá (HF; 11%) a hrdla v horní
části ostře vyhnutá (HE; 5,6 %)
Podíl zdobené keramiky v celkovém počtu kusů činí 1,74%, prakticky
tedy můžeme považovat takovouto keramiku za nezdobenou. Nejpočetněji se
vyskytuje výzdoba plastická v podobě prstované lišty (PA5) či drobného
pupku či výčnělku (PC, PE; obr. 11:12; 12:10; 14:8), ve dvou případech se
objevuje vodorovné hranění či fasetování na lomu výduti misek či šálků
(obr. 12:7, 13:7). Zcela unikátní je zlomek šálku či mísy se svislou plastickou
lištou na vnitřní straně výduti v místě ucha (obr. 6:12). Zahloubená výzdoba
se objevuje pouze v osmi případech - vedle již zmíněného šikmého
žlábkování na amforovité nádobě (obr. 11:12) se podobná výzdoba objevuje
ještě na dalším zlomku horní výduti (obr. 6:10), na jiném zlomku hrdla se
objevuje žlábkování vodorovné (obr. 11:2). Na již zmiňovaném džbánu se
objevuje výzdoba ze svazků svislých rýh (obr. 14:1), na míse potom řada
důlků (obr. 4:7). Ve výzdobě okraje dominuje prstování a důlkování figurující
především na větších tvarech (obr. 5:7; 7:7; 10:11; 13:5), pouze v jediném
případě se na jednočlenné nádobě objevují laloky - v tomto případě jde
o vytažený lalok v místě ucha (obr. 15:11); třikrát se objevuje vnitřní hranění
okraje (obr. 4:3; 10:8).
Významnou charakteristikou keramického souboru z Višňového je
zastoupení některých typických povrchových úprav - zejména bylo sledováno
tuhování, leštění, rýhování a drsnění povrchu (tab. 7). Jasně nejpočetnější je
drsnění (27,9 %), což při velkých rozměrech takto především upravovaných
zásobních nádob nepřekvapuje, významněji je zastoupeno ještě tuhování
(8,03 %), překvapivě málo pak leštění (2,84 %) a rýhování (1,73 %). Jak je
z tab. 7 zřejmé, zastoupení podílu těchto povrchových úprav v rámci
jednotlivých kontextů značně kolísá.
8.2 Drobné nálezy
Mezi drobné nálezy můžeme zařadit několik artefaktů z bronzu, keramiky,
a dále kostěnou industrii. Z objektu 505A (k 136) pochází drobná bronzová
tyčinka čtyřhranného profilu, jejíž jeden konec se zužuje, druhý je odlomen
(obr. 16:14). Je možné, že jde o fragment šídla s ulomeným hrotem, ovšem
302
právě kvůli jeho absenci to nelze spolehlivě doložit. Z objektu 505B pochází
zlomek bronzového plechu s jednou oblou dochovanou hranou, blíže funkčně
neurčitelný (obr. 16:13); dle konstantní síly je možné spekulovat, že by snad
mohlo jít o část břitvy či jiného plochého litého artefaktu. Dva další drobné
bronzové artefakty z obj. 505B lze považovat za víceméně amorfní slitky
(č. 1929, 1930; obr. 16:12); otázkou je, do jaké míry může jejich přítomnost
signalizovat místní zpracování bronzu.
Ze souboru keramiky lze vyčlenit soubor předmětů, které nepředstavují
zlomky nádob. Jde především o slabě vypálená závaží, zastoupená minimálně
šesti jedinci; z několika celých kusů je zřejmé, že jde o variantu kuželovitou
(obr. 16:6,7) i jehlancovitou (obr. 15:13,14; 16:1,3), v obou případech
s horizontálním otvorem v horní části. Závaží se vyskytují ve svrchní části
zásypu obj. 505B (k 121) a ve svrchní i spodní části zásypu obj. 505A (k 132,
134). Soubory závaží tohoto typu nejsou nijak neobvyklým nálezem, o čemž
svědčí např. nález 48 kompletních kusů a dalších zlomků ze sídlištních
objektů starší fáze KSPP z Mauer bei Amstetten v Dolním Rakousku
(ACHTER 2007).
Zbývající drobné keramické artefakty se koncentrují ve spodní části
zásypu obj. 505B (k 121). V případě silného zlomku s otvorem uprostřed jde
nejpravděpodobněji o fragment přeslenu (obr. 16:4), u slabšího zlomku
kruhového tvaru s otvorem mimo střed (obr. 16:9) by snad mohlo jít
o fragment závěsku s početnými analogiemi (PODBORSKÝ 1970, 96;
M. Lochner interpretuje tyto předměty jako drobná závaží - LOCHNER
1991, 257 - což je obecně v rakouské literatuře běžné). V případě zlomku
dalšího plochého keramického předmětu (obr. 16:8) je jeho původní podoba
neurčitelná, evidentně však nejde o tvar kruhový. Oba posledně jmenované
předměty jsou druhotně vybroušeny z plochých střepů. Kvalitním výpalem
a pečlivě hlazeným povrchem se od uvedených artefaktů odlišuje část
předmětu kruhového tvaru o průměru 66 mm s vklenutým dnem (obr. 16:10).
Pro interpretaci se nabízí dvě základní možnosti - může jít o odlomenou,
extrémně tenkou nožku drobné nádobky nebo spíše o část jiného drobného
předmětu, snad jakési špulky. V souvislosti s nálezy z dolnorakouského
Oberravelsbachu se problematikou těchto předmětů krátce zabývala
M. Lochner - popisuje jejich výskyt ve středodunajském prostoru zejména
v době halštatské a v závěru pozdní doby bronzové (LOCHNER 1986).
Relativně početný je soubor kostěné industrie. Kvalitním zpracováním se
vyznačuje zvláště fragment jehly s hrotem a odlomeným kruhovým očkem
(obj. 16:11), oproti tomu zbylé artefakty jsou opracovány jen velmi hrubě.
Trojici artefaktů se zahroceným koncem (jednou z obj. 505A, dvakrát 505B;
303
David Parma
obr. 17:1-3) lze považovat nejspíše za šídla, případně snad i dláta (obr. 17:2),
funkci dvojice žeber s patrnými stopami řezání a obroušení při používání
(obr. 17:4,5) nelze bez dalšího, bližšího zkoumání stanovit. Nálezové
spektrum dále doplňují kamenné artefakty - dva úlomky zrnotěrek z obj.
505B (č. 1714, 1932), valoun se stopami obroušení - roztírač (č. 1711)
z téhož objektu, a dále drobný silicitový úštěp (č. 1931).
8.3 Mazanice
Vedle dalších nálezů pochází z výplně obj. 505 i soubor 258 kusů
mazanice o celkové váze 11491 g. Soubor je rozptýlen mezi jednotlivými
kontexty nerovnoměrně, rozhodující část pochází z k. 121 v obj. 505B (48%
zlomků) a z povrchové vrstvy k. 120 (26 % zlomků). Z celkového množství
je 42 % zlomků amorfních, tedy bez jakýchkoliv otisků, 1,5 % jsou
zastoupeny plasticky tvarované kusy, zbylou část představují zlomky s otisky
či dochovaným povrchem. V této kategorii jsou zastoupeny velmi různorodé
typy, nejpočetnější a nejvýraznější skupinu (jde o necelou polovinu v rámci
všech kusů s otisky) však představují zlomky s jednostranně hlazeným,
rovným, do světla propáleným povrchem (obr. 21:1-9, 11, 19; 22:2-6, 16, 23).
Tuto snadno rozlišitelnou, velmi svéráznou kategorii lze nejspíše považovat
za zlomky pracovních ploch nadzemních otopných zařízení, snad jakýchsi
krbů. Dále lze rozlišit širokou škálu otisků konstrukčních prvků od prutů
(obr. 22:7) přes tyčovinu různého průměru (obr. 21:17,20; 22:10) po kuláče
(obr. 22:8,14, 17, 24) a štípané prvky (obr. 21:13; 22:9, 11). Zastoupeny jsou
i ploché zlomky tenkých vrstev hliněných omítek aplikovaných na rovnou
stěnu (obr. 21:8, 10, 21), stopy nátěrů či jiných náročnějších povrchových
úprav zjištěny nebyly. Vzhledem k výše uvedené charakteristice keramického
souboru je zřejmé, že i v případě souboru mazanice silná fragmentárnost
a opakované redeponování znemožňují úvahy nad konkrétním provedením
jednotlivých staveb. Význam souboru tak lze spatřovat spíše v ilustrativní či
v obecně srovnávací rovině.
9.0 Závěr a diskuse
Záchranným výzkumem v letech 2005 a 2006 zachycená lokalita je vůbec
prvním známým nalezištěm na katastru obce (obr. 1:1). Pokud budeme chtít
nálezy z mladší doby bronzové zasadit do regionálního kontextu, pak je nutné
uvést zejména blízkou opevněnou výšinnou lokalitu Křepice „Hradisko“,
situovanou na ostrožně nad soutokem Křepičky a Stupešického potoka, která
se nachází přibližně 3 km západním směrem (obr. 1:2). Opevnění zde není
spolehlivě datováno, v bohaté sekvenci osídlení od eneolitu po dobu železnou
304
je výrazně zastoupen materiál stupně Ha B (PODBORSKÝ - VILDOMEC
1972, obr. 25) a méně výrazně i materiál řazený obecně do stupně Ha A
(ŘÍHOVSKÝ 1963, obr. 13:H). Do počátku stupně Ha A a do stupně Ha B
klade osídlení Hradiska i M. Salaš (SALAŠ 1987, Abb. 1). Další relativně
blízkou lokalitou je poloha Trstěnice „Horní díly“, situovaná přibližně 2 km
VJV od zkoumané polohy (obr. 1:3), odkud jsou zmiňovány blíže neurčené
nálezy hrobů velatické fáze KSPP (PODBORSKÝ - VILDOMEC 1972, 220).
Pro širší srovnání je pak důležitý dobře publikovaný materiál z pohřebiště
v Oblekovicích, vzdáleného přibližně jen 12 km vzdušnou čarou jižně
(ŘÍHOVSKÝ 1968), a sídlištní materiál z Těšetic (PODBORSKÝ a kol.
2005, 185 ff).
Při pokusu o bližší časové zařazení keramického souboru z obj. 505 je
nutné mít na zřeteli důležitá metodologická omezení. První vychází ze
samotné struktury souboru, který lze charakterizovat jako silně fragmentární,
pouze s minimálním zastoupením větších kusů nádob. Druhým je absence
poznatků o bližším prostorovém kontextu obj. 505, vyplývající z povahy
liniového výkopu. Víme, že obě sila nejsou na lokalitě osamocenými objekty,
nemáme však představu o jejich poloze v rámci sídelního areálu mladší doby
bronzové (okraj / centrální část) ani o tom, zda jde o objekty výjimečné či
běžné. Podobně nedokážeme posoudit, zda extrémní početnost keramického
souboru z obou objektů je na lokalitě pravidlem či výjimkou. Tato početnost
je zároveň výhodou, neboť se jedná o dostatečně reprezentativní vzorek
sídlištní keramiky vhodný pro další komparaci minimálně v regionálním
kontextu, jakkoliv vzhledem k výše uvedeným formálním vlastnostem nejde
o soubor vhodný např. pro definování užších regionálních keramických
horizontů. Zde je na místě srovnání např. se souborem z obj. 1546 z Těšetic,
který je při výrazném zastoupení celých tvarů naopak k podobnému účelu
vhodný (PODBORSKÝ a kol. 2007, 185 ff).
Nálezové soubory z objektů 505A a 505B se evidentně příliš neliší svými
formálními vlastnostmi ani typologickým spektrem, větší variabilitu lze
sledovat spíše mezi soubory z jednotlivých vyčleněných kontextů (vrstev)
než z objektů jako celků. Z tohoto důvodu jsou dále všechny soubory
z Višňového vyhodnoceny jako jediný celek. Na první pohled výrazným
faktorem je spíše absence řady výrazných keramických typů než jejich
prezence. Zcela chybí prvky charakteristické pro starší vývoj související ještě
s mohylovou kulturou, jako jsou např. mísy se široce přehnutým a uvnitř
odsazeným okrajem (skupina zduřelých okrajů HH), dvoukónické nádoby
s oblým lomem, nízké esovitě profilované šálky, či obecně výzdoba
vycházející ze starších vzorů. Podobně chybí některé vysoce charakteristické
305
David Parma
prvky keramiky KSPP, zejména misky se zataženým okrajem s vodorovným
hraněním a amforovité nádoby a zásobnice se střechovitě hraněným okrajem.
Ze zastoupených tvarů působí starším dojmem zejména vysoký džbán
s ostře nasazeným kalichovitým hrdlem (obr. 14:1), k jehož tektonice
najdeme v jihomoravském prostředí analogie spíše ještě v pozdně
mohylovém prostředí (Strachotín jáma 22, ŘÍHOVSKÝ 1982, tab. 31:4,5;
Brno - Maloměřice, hrob, ŘÍHOVSKÝ 1982, tab. 2:1,4,5,6,7), hraněné ucho
a výzdoba svazky rýh však patří spíše k prvkům KSPP; podobný tvar se
vyskytuje i v jámě z Maissau/2 v doprovodu typické keramiky velatické fáze
KSPP (LOCHNER 1991, Taf. 64:2). Nasazení uch pod rozhraním hrdla
a výduti na amforovité nádobě (obr. 11:12) je obecně spíše prvkem starším,
ovšem šikmé žlábkování či fasetování horní výduti je charakteristické
zejména pro starší stupeň velatické fáze KSPP reprezentovaný materiálem
z pohřebišť Lednice a Baierdorf. Zvláště charakteristické šálky „velatického“
typu jsou zastoupeny variantou s ostrým lomem výduti a prohnutým hrdlem
(obr. 9:7) i variantou s oblým lomem (obr. 6:8). Obě se vyskytují běžně
v časném i starším stupni velatické fáze KSPP, do stejného časového intervalu
spadá i výskyt vodorovného fasetování výdutí na těchto či podobných
nádobách (obr. 12:7; 13:7). Důležitá by mohla být úplná absence
charakteristických, vysoko nad okraj vytažených, profilovaných uch u těchto
nádob. I ve zlomkovém materiálu jsou poměrně snadno identifikovatelné
a přestavují rys charakteristický především až od staršího stupně velatické
fáze (reprezentativní je kolekce šálků z obj. 1546 z Těšetic; PODBORSKÝ
a kol. 2007, 185 ff).
Při shrnutí výše uvedeného je zřejmé, že keramický soubor z obj. 505
z Višňového lze spolehlivě zařadit do intervalu časný (Blučina - Kopčany) až
starší (Lednice - Baierdorf) stupeň velatické fáze KSPP a je evidentně starší
než většina hrobů z Oblekovic, případné bližší datování v tomto rámci je
ovšem problematické. Takovýto výsledek je při velké početnosti a zdánlivé
vysoké charakterističnosti souboru jistým zklamáním, plně ovšem odpovídá
omezením vyplývajícím ze specifických kvantitativních vlastností popsaným
výše, především vysoké míře fragmentarizace. Nelze vyloučit, že soubor
vznikl přemístěním materiálu akumulovaného v povrchovém odpadním
areálu v delším časovém úseku. Je možné, že při srovnání s reprezentativním
množství jiných chronologicky i geograficky bližších celků, zpracovaných
podobnou metodikou, se podaří vypovídací hodnotu celku z Višňového
v budoucnu vytěžit lépe (ostatně především se záměrem publikace
srovnávacího materiálu pro další studium vznikl i tento příspěvek).
306
Literatura
ACHTER, D. 2007: Ein urnenfelderzeitlicher Webgewichtsfundkomplex aus Mauer
bi Amstetten, Niederösterreich, Fundberichte asu Österreich 46, 99 - 152.
ČIŽMÁŘ, Z. 2006 : Višňové 2005 - 2006, výstavba kanalizace + ČOV, rukopis
nálezové zprávy č. 185/06 v archivu ÚAPP Brno.
LOCHNER, M. 1986: Ein urnenfelderzeitliches Keramikdepot aus Oberravelsbach,
Niederösterreich, Archaeologica Austriaca 70, 295-315.
1991: Studien zur Urnenfelderkultur in Waldviertel (Niederösterreich), Wien.
NEUSTUPNÝ, E. 2007: Metoda archeologie, Plzeň.
PODBORSKÝ, V. 1970: Jihomoravská halštatská sídliště I, SPFFBU E 15, 7-100.
PODBORSKÝ, V. a kol.: Pravěk mikroregionu potoka Těšetičky/Únanovky.
K problematice pravěkých sociálních struktur. Brno 2005.
PODBORKÝ, V. - VILDOMEC, V. 1972: Pravěk Znojemska, Brno.
ŘÍHOVSKÝ, J. 1963: K poznání starší fáze kultury středodunajských popelnicových
polí - velatické kultury, Sborník českoslovesnké společnosti archeologické
3, Brno, 61-115.
1968: Das Urnengräberfeld in Oblekovice, Fontes archaeologici Pragenses 12, Praha.
1982: Základy středodunajských popelnicových polí na Moravě, Studie AÚB X/1,
Praha.
SALAŠ, M. 1987: Zur Frage der jungbronzezeitlichen Höhensiedlungen in
Südmähren, in: Die Urnenfelderkulturen Mitteleuropas, Praha, 277-285.
SALAŠ, M. 2005: : Bronzové depoty střední až pozdní doby bronzové na Moravě
a ve Slezsku, Brno.
ŠABATOVÁ, K. 2007: Sídlištní areál střední a mladší doby bronzové v Přáslavicích,
rukopis
disertační
práce
uložený
na
FF
MU
Brno
(http://www.is.muni.cz/th/9482/ff_d/Dis_text.pdf).
VITULA, P. - ŠABATOVÁ, K. 2002: Přáslavice. Díly pod dědinou, Kousky
a kukličky (II). Pohřebiště a sídliště z doby bronzové (katalog),
Archaeologiae Regionalis Fontes 4, Olomouc.
VIŠŇOVÉ (BEZ. ZNOJMO). EINE
KERAMIKKOLLEKTION AUS DER JÜNGEREN
BRONZEZEIT MIT PROBLEMATISCHEM
AUSSAGEWERT
Die Rettungsgrabung anlässlich des Kanalisationsaufbaus in der Gemeinde
Višňové wurde in den Jahren 2005 und 2006 durch die Mitarbeiter des
Instituts für Bodendenkmalpflege Brno unter der Leitung von Zdeněk Čižmář
durchgeführt, ihre letzte Phase fand unter ziemlich schwierigen
Klimabedingungen statt. Die ungewöhnlich zahlreichen Funde erlauben eine
307
David Parma
getrennte Bearbeitung der beiden Kollektionen von Siedlungsmaterial aus der
jüngeren Bronzezeit und der Latenezeit; der folgende Artikel widmet sich der
älteren Komponente; latenezeitliche Funde werden selbständig ausgewertet
werden. Die betreffende Fundstelle befindet sich auf dem Katastralgebiet der
Gemeinde Višňové, Bez. Znojmo, ca 700 m östlich von ihrem Intravilllan
(Abb. 1:1). Sie liegt auf dem mäßigen Abhang von 288 - 300 m Seehöhe, der
zum SO bis O neigt, praktisch in unmittelbarer Nähe eines namenlosen
Wasserlaufs. Archäologisch positive Situationen wurden im Rahmen der
Baustelle nur auf einer einzigen Stelle festgestellt, insgesamt wurden 9
Objekte und ausgewählte längere Profilabschnitte dokumentiert. Die ältere
Komponente repräsentieren 5 Siedlungsobjekte der Velaticer Phase der
Schlesischen Urnenfelderkultur. Keramikfunde sind mittels der Methodik und
des Keramikkodes K. Šabatovás beschrieben (VITULA - ŠABATOVÁ 2002,
11-38, mit detaillierter Erklärung des Prinzips). Der ursprüngliche Kode
musste ergänzt und modifiziert werden, die Publikation dieser Version wird
vom Autor vorbereitet und aus Raumgründen ist nicht Bestandteil dieser
Studie; der entscheidende Teil der Beschreibung ist jedoch ohne Probleme
anhand der oben angeführten Publikation zu erschließen. Die Beschreibung
wird in Form des verkürzten Tabelaroutputs aus der Datei präsentiert (Tab.2).
Die ganze Kollektion der urnenfelderzeitlichen Keramik besteht aus 2195
Stk von ungefähr 66 kg, ihre Grundstruktur zeigt Tab. 3. Weiter wird nur mit
Material aus Objekt 505A und B gearbeitet, wobei als grundlegende
Vergleichseinheit in den Tabellen nicht einfach Ausfüllungen der beiden
Objekte dienen, sondern ausgesonderte Inhalte einzelner Schichten
(Kontexte). Der Umfang der Ausfüllung des Objekts 505A wurde auf 2,28
m3 berechnet, jener des Objekts 505B auf 5,14 m3. Die Keramikkollektion
aus Objekt 505A bilden insgesamt 681 Fragmente vom Gesamtgewicht 21
516 g, die Vorkommensdichte der Keramikfragmente beträgt also 299
Bruchstücke pro 1 m3, bzw. 9 437 g Keramik pro 1 m3. Die
Keramikkollektion aus Objekt 505B besteht aus 1 497 Fragmenten vom
Gesamtgewicht 39 460 g, die Vorkommensdichte der Keramikfragmente ist
291 Bruchstücke pro 1 m3, bzw. 7 677 g Keramik pro 1 m3. Es ist
offensichtlich, dass die Vorkommensdichte der Bruchstücke in den beiden
Objekten praktisch identisch ist. Keramikkomplexe aus den beiden Objekten
sind also vergleichbar, beide stark fragmentiert. Dies geht deutlich von der
Vertretung einzelner Grundkategorien von Fragmenten hervor (Tab. 4). Nach
Zusammenkleben überwiegen zahlenmäßig Bruchstücke der Kategorie 1
(Rand, Hals-, Ausbauchungs- oder Bodenfragment, Henkel; VITULA ŠABATOVÁ 2002, Abb. 3), also das winzige „zertretene“ Material - 91,57%
308
im Objekt 505A, 87,40% im Objekt 505B. Bruchstücke der Kategorie 3 (Hals
mit Ausbauchung, ganzes Ausbauchungsprofil, ganzes Gefäß), also große,
„unzertretene“ Fragmente mit Brüchen, sind mit 1,18% im Objekt 505A und
1,39% im Objekt 505B vertreten. Vollständige rekonstruierbare Gefäße sind
ganz schwach vertreten. Das Material mit diesen quantitativen
Eingenschaften, die in der Mundsprache als „viele kleine Scherben und ein
Paar größere Fragmente“ charakterisiert wird, entspricht gut der Vorstellung
über den tertiären Abfall in der Auffassung M. Kunas und E. Neustupnýs
(NEUSTUPNÝ 2007, 70), also den von dem ursprünglichen Abfallareal
versetzten Material. Es ist wahrscheinlich, dass dieser Fundfonds auf seiner
ursprünglichen Stelle während eines längeren Zeitabschnitts akkumuliert
worden war, bevor er in das untergegangene Silo versetzt wurde, wobei er bei
diesem Transfer mit einigen größeren Keramikfragmenten ergänzt
werden konnte.
Aus dem typologischen Gesichtspunkt sind in dem Fundkomplex alle
vorausgesetzten Grundformen vertreten (Abb. 20; zur Terminologie siehe
VITULA - ŠABATOVÁ 2002, 28), ihre Menge in Stk ist der Tab. 6 zu
entnehmen. Bei weitem am zahlreichsten sind einfache Schüsseln (TC1) mit
konischen oder abgerundeten Wänden und einfachem kelchförmigem (HC;
zur Terminologie siehe ŠABATOVÁ 2007, 290) oder kelchförmig offenem
Rand (HD). Wichtig ist die Abwesenheit geschwollener Ränder HH, die eher
in der älteren Entwicklungsphase vorkommen, oder der charakteristischen
Schüsseln mit eingezogenem, gekanntetem oder tordierten Rand. Zwei- oder
dreiteilige Schüsseln sind minimal vertreten, es handelt sich um Formen mit
S-förmig aufgesetztem Hals und kelchförmigem Rand (Abb. 5:9; 14:5; 12:9),
scharf profilierte Stücke konnten nicht identifiziert werden. Eine weitere
relativ zahlreiche und typologisch wichtige Gruppe stellen zwei- und
dreiteilige Tassen (TE2, TE3) dar, wobei die beiden Grundgruppen vertreten
sind. Häufiger kommt die Variante mit dem scharf auf die niedrige untere
Ausbauchung aufgesetzten Hals und dem ausladenden Rand vor (Abb. 9:7,8;
13:9,10), seltener sind klassische S-profilierte Tassen mit kelchförmigem
Rand (Abb. 6:8; 11:11; 13:3), die eher aus groberem Material hergestellt sind.
Soweit im fragmentarischen Fundkomplex festgestellt werden kann,
überwiegen einfache Bandhenkel, die nur leicht über den Rand gezogen sind;
von 53 beschriebenen Henkeln geht es nur in einem einzigen Fall um die die
typische „Velaticer“ Form mit gekanntetem Profil (darüber hinaus ein Krug;
Abb. 14:1). Zahlreicher sind auch fragmentarisch erhaltene Ohrringe vertreten
(TG), die meistens anhand der massiven Ausführung identifiziert wurden. Von
rekonstruierbaren Formen ist der Topf (Abb. 5:7; 8:10) und die Schüssel
309
David Parma
(Abb. 12:10) vertreten, der Hals ist kelchförmig (HC) oder mit mäßig
ausladendem Rand (Abb. 5:5; 9:4). Der typisch „Velaticer“, dachförmig
gekannteter Rand kommt nicht vor. Topfartige Gefäße erscheinen nur in
Variante mit S-Profilierung und einfachem kelchförmigem Hals (Abb. 5:10;
10:1; 14:8).
Bei einer näheren chronologischen Eingliederung des Keramikkomplexes
aus Objekt 505 sind wichtige methodologische Einschränkungen zu beachten.
Die erste geht von der Struktur selbst der gegebenen Kollektion heraus, die als
stark fragmentarisch zu schätzen ist, mit einer minimalen Vertretung größerer
Gefäßfragmente. Eine weitere Einschränkung stellt die Unkenntnis des
näheren Raumkontextes des Objekts 505 dar, die durch den Charakter der
künettenartigen Grabung gegeben ist. Man weiß, dass die beiden Silos nicht
die einzigen Objekte auf der Fundstelle darstellen, aber ihre Situierung im
Rahmen des jungbronzezeitlichen Siedlungsareals (Rand / Zentralteil) ist
nicht bekannt und es ist auch nicht klar, ob es um ausnehmende oder geläufige
Objekte ging. Ähnlich kann man nicht entscheiden, ob die extreme Größe des
Keramikfundfonds auf der Fundstelle eine Regel oder eine Ausnahme
darstellt. Diese Zahlenmenge ist vorteilhaft, denn es handelt sich um eine
repräsentative Probe der Siedlungskeramik, die für einen weiteren Vergleich
minimal im regionalen Kontext geeignet ist, wenn es sich auch wegen der
oben angeführten formalen Charakteristiken nicht um einen Komplex
handelt, der z.B. für die Definition engerer regionaler Keramikhorizonte
geeignet wäre. Hier bietet sich der Vergleich z.B. mit der Kollektion aus
Objekt 1546 in Těšetice, die dank der starken Vertretung vollständiger
Formen dagegen zu einem ähnlichen Zweck geeignet ist (PODBORSKÝ und
Kol. 2007, 185 ff.).
Die Fundkomplexe aus Objekten 505A und 505B unterscheiden sich
weder durch ihre formalen Charakteristiken noch das typologische Spektrum
offensichtlich nicht viel voneinander, eine größere Variabilität ist eher
zwischen Komplexen aus einzelnen ausgesonderten Kontexten (Schichten)
als aus den ganzen Objekten zu beobachten. Aus diesem Grund werden
weiter alle Komplexe aus Višňové als ein einziges Ganze ausgewertet. Ein auf
den ersten Blick deutlicher Faktor ist eher die Abwesenheit zahlreicher
ausgeprägter Keramiktypen als ihr Vorkommen. Es fehlen total Elemente, die
für die ältere Entwicklungsphase charakteristisch sind und mit der
Hügelgräberkultur im Zusammenhang stehen, wie z.B. Schüsseln mit breit
umgelegtem und innen abgesetztem Rand (Gruppe geschwollener Ränder
HH), doppelkonische Gefäße mit obgerundetem Bruch, niedrige S-profilierte
Tassen oder allgemein das von älteren Mustern herausgehende Dekor.
310
Ähnlich fehlen einige sehr charakteristische Elemente der Keramik der
Schlesischen Urnenfelderkultur, besonders Schalen mit eingezogenem,
waagerecht gekanntetem Rand und amphorenartige Gefäße und
Vorratsgefäße mit dachförmig gekanntetem Rand.
Von den vertretenen Formen macht den älteren Eindruck vor allem der
hohe Krug mit scharf aufgesetztem kelchförmigem Hals (Abb. 14:1), zu
dessen Tektonik im südmährischen Milieu Analogien eher in der späten
Hügelgräberzeit zu finden sind (Strachotín, Grube 22, Říhovský 1982, Tab.
31:4,5; Brno - Maloměřice, Grab, Říhovský 1982, Tab. 2:1,4,5,6,7), der
gekanntete Henkel und das Dekor aus Rillenbündeln gehören jedoch eher zu
Elementen der Schlesichen Urnenfelderkultur; eine ähnliche Form kommt
auch in der Grube aus Maissau/2 vor in Begleitung typischer Keramik der
Velaticer Phase der Schlesischen Urnenfelderkultur vor (LOCHNER 1991,
Taf. 64:2). Die unter der Grenze des Halses und der Ausbauchung des
amphorenartigen Gefäßes aufgesetzten Henkel (Abb. 11:12) stellen
allgemein ein eher älteres Element dar, aber die schräge Kannelierung oder
Facettierung der oberen Ausbauchung ist besonders für die ältere Stufe der
Velaticer Phase der Schlesischen Urnenefelderkultur charakteristisch, die
durch das Material aus Gräberfeldern in Lednice und Baierdorf repräsentiert
wird. Besonders die charakteristischen Tassen des „Velaticer“ Typs sind durch
die Variante mit scharfem Bruch der Ausbauchung und gebeugtem Hals (Abb.
9:7), sowie durch die Variante mit abgerundetem Bruch (Abb. 6:8) vertreten.
Die beiden Varianten kommen geläufig in der frühen sowie älteren Stufe der
Velaticer Phase der Schlesischen Urnenefelderkultur vor, in denselben
Zeitraum fällt auch das Vorkommen der waagerechten Facettierung der
Ausbauchungen dieser oder ähnlicher Gefäße (Abb. 12:7; 13:7). Wichtig
könnte bei diesen Gefäßen auch die totale Abwesenheit charakteristischer,
hoch über den Rand gezogener, profilierter Henkel sein. Auch bei dem
fragmentarischen Material sind sie relativ leicht identifizierbar und stellen ein
charakteristisches Merkmal ab der älteren Stufe der Velaticer Phase dar
(repräsentativ ist die Tassenkollektion aus Objekt 1546 aus Těšetice, zitiert).
Bei der Zusammenfassung des oben Angeführten ist offensichtlich, dass
die Keramikkollektion aus Objekt 505 in Višňové zuverlässig in das Intervall
der frühen (Blučina - Kopčany) bis älteren (Lednice - Baierforf) Stufe der
Velaticer Phase der Schlesischen Urnenfelderkultur zu reihen ist und dass sie
evident älter ist, als die meisten Gräber aus Oblekovice; eine nähere Datierung
ist in diesem Rahmen jedoch problematisch. Ein solches Ergebnis stellt bei
der Zahlenmenge und scheinbar charakteristischem Material eine gewisse
Enttäuschung dar, es trägt jedoch völlig den Einschränkungen Rechnung, die
311
David Parma
sich aus spezifischen, oben beschriebenen quantitativen Charakteristiken
ergeben, vor allem aus der starken Bruchstückhaftigkeit. Es ist nicht
auszuschließen, dass die Kollektion durch die Verlagerung des Materials
entstand, das im Abfallareal langfristig akkumuliert worden war. Es ist
möglich, dass bei dem Vergleich mit einer repräsentativen Menge anderer
chronologisch und geographisch verwandter Ganzen, die ähnlich bearbeitet
wurden, die Aussage der Kollektion aus Višňové in der Zukunft besser
verstanden sein wird (dieser Beitrag entstand übrigens mit der Absicht, das
Vergleichsmaterial zwecks weiteren Studiums zu veröffentlichen).
David Parma
Ústav archeologické památkové péče Brno, v.v.i.
Kaloudova 30
614 00 Brno
[email protected]
312
Obj
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505A
Knt
136
136
136
136
136
136
136
136
136
136
136
136
136
136
136
136
136
136
136
136
136
136
136
136
136
136
136
136
136
136
136
136
136
136
136
136
136
136
136
136
136
136
136
136
136
136
136
136
136
136
136
136
136
134
inv_cis
1649,
1660
1663
1658
1665
1667
1669
1662
1668
1659
1639
1671
1656
1672
1655
1655
1666
1670
1647
1646
1664
1688
1707
1699
1654
1643
1690
1642
1645
1700
1701
1632
1633
1631
1630
1629
1629
1634
1635
1635
1657
1654
1685
1642
1684
1678
1644
1676,
1675,
1680
1679
1661
1683
1990
KT
ZRK1
JZK1
ZRK1
JZK1
1
ZRK1
ZRK1
ZRK1
ZRK1
JZK1
ZRK1
ZRK1
ZRK1
ZRK1
ZRK1
ZRK1
1
ZRK1
ZRK1
1
ZRK1
ZRK1
1
JZK1
JZK1
ZRK1
JZK1
ZRK1
ZRK1
ZRK1
ZRK1
ZRK1
ZRK1
ZRK1
ZRK1
ZRK1
JZK1
ZRK1
ZRK1
ZRK1
JZK1
JZK1
ZRK1
ZRK1
JZK1
ZRK1
JZK1
ZRK1
ZRK1
ZRK1
JZK1
JZK1
JZK1
1
PV
5
2
2
2
3
3
6
4
6
4
3
5
3
6
3
3
6
6
3
6
3
3
6
4
1
3
2
3
5
4
3
4
3
2
3
2
3
6
6
6
2
1
2
6
3
3
4
3
3
6
3
3
3
5
PU
3
2
2
2
3
3
3
4
3
4
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
4
1
3
2
8
3
4
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
2
1
3
3
3
2
4
3
3
3
2
3
3
3
KF Ks Hm O/H Na VHo Ucha
K1V 4 169
K1O 1 7 HC2
K2H 1 9 HC1 NA
K2H 1 11 HE1
K2H 1 120 HC2 NA
K2H 1 55 HD3
K2H 1 30 HC1 NA
K1O 1 14 HD2 1
K1O 1 25 HF2
K1O 1 4 HF1
K1H 1 5
K1O 1 12 HC1 NA
K1O 1 5 HI1
K1O 1 25 H1
K1O 1 17 HI1
K1O 1 12 HC2
K2H 1 148 HC1
K1O 1 52 H1
K2V 1 55
VA1
K1V 1 51
K2H 1 78 HC2
K2V 1 54
NA
K2D 1 106
K2D 1 5
K2H 1 7 HF NA VB2
K1V 1 30
K2V 1 10
VB2
K1U 1 18
UA1
K2H 1 44 H3
K2D 1 15
K1D 2 35
K2V 2 345
VB2
K3H 11 964 HC1
UA1
KCN 1 30 HC1
KCN 1 100 HC1 NA
KCN 1 95 HE1 NA VB2
K1V 1 5
VB2
KJN
5 460 HD1 1 VA1 UA1
K2H 1 115 HC1
K1O 1 19 H1
K2H 1 35 HF1 NA VB2
K2H 1 11 HF1 NA
K1V 1 13
NA
K1H 1 15
NA
K1O 1 5 HC1
K1O 1 5 HD1
K1V 1 4
UA1
K1O 4 35 H1
K1O 3 30 H2
K1O 1 4 H1
K1O 2 13 HC2
K1O 1 2 H2
K1O 1 1 H1
KCN 1
HF2 NA VA1 UA1
T
VO
VZ
TE2
1
OE1
3
1
1
1
T3
OA2
TB
1
TE1
TE1
TE3
TF
OB2
OB2
T3
TE3
TG
VP PrO
0
0
80
120
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
PA5
0
PG2
0
0
0
0
0
0
PE1
0
0
0
0
0
0
0
440
0
150
120
0
220
0
0
170
150
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
550
PrH
0
0
70
110
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
110
0
195
0
0
140
130
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
510
PrV
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
130
0
0
0
0
155
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
570
Obr
10:10
10:3
10:2
10:7
10:13
10:6
10:9
10:8
11:4
11:2
11:1
11:8
11:7
11:5
11:3
11:6
10:12
9:9
10:5
7:6
9:7
10:1
10:11
9:8
10:4
5:7
313
David Parma
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
314
121
121
121
121
121
121
121
121
121
121
121
121
121
121
121
121
121
121
121
121
121
121
121
121
121
121
121
121
121
121
121
121
121
121
121
121
121
121
121
121
121
121
121
121
121
121
121
121
121
121
121
201
201
121
121
1618
1585
1543
1572
1549
1507
1521
1553
1548
1544
1545
1557
1561
1565
1520
1564
1517
1522
1519
1594
1595
1598
1596
1542
1541
1612
1599
1606,
1613
1601,
1523
1616
1516
1514
1513
1515
1550
1562
1571
1546
1551
1554,
1566
1570
1573
1563
1492
1493
1493
1494
1495
1502
1497
1496
1504
NNN
ZRK1
JZK1
1
ZRK1
JZK1
1
ZRK1
ZRK1
JZK1
ZRK1
ZRK1
ZRK1
ZRK1
1
ZRK1
1
1
1
1
1
JZK1
JZK1
ZRK1
ZRK1
JZK1
JZK1
1
1
ZRK1
1
ZRK1
1
JZK1
JZK1
ZRK1
ZRK1
JZK1
ZRK1
JZK1
ZRK1
ZRK1
ZRK1
ZRK1
ZRK1
ZRK1
ZRK1
ZRK1
ZRK1
ZRK1
JZK1
JZK1
ZRK1
JZK1
1
8
1
4
3
2
4
3
3
2
2
2
3
4
6
5
9
5
6
6
3
6
2
4
45
3
2
4
6
3
3
6
3
6
4
4
3
3
3
3
3
2
3
6
3
6
3
3
3
3
5
4
4
1
3
6
3
3
4
3
2
4
3
3
4
2
2
3
4
3
3
3
3
3
3
3
3
2
4
3
3
2
2
3
3
3
3
3
3
8
2
3
3
3
3
3
2
3
3
3
2
3
3
3
8
3
34
4
3
4
3
K1V
K2V
K2H
K1O
K2H
K2H
K1O
K1O
K3H
K1O
K1O
K2H
K1O
K1O
K1O
K2H
K2H
K2H
K1O
K2D
K2D
K2V
K2D
K1V
K1D
K1D
K1D
K1D
K1D
K2D
K1V
K1D
K1H
K1U
K1V
K1V
K1O
K1O
K1O
K1O
K1V
K1O
K1O
K1O
K1O
K2H
K2H
K2H
K1U
K2H
K2H
K2D
K2H
K2H
K2D
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
5
2
3
1
1
1
1
1
1
1
2
1
1
1
7
2
2
1
1
1
1
1
1
4
1
1
1
1
13
17
9
45
23
8
37
18
7
2
8
55
15
25
35
26
103
192
55
494
164
35
28
10
15
9
7
260
104
150
54
11
21
6
10
20
25
13
9
1
4
90
19
13
32
20
106
30
4
230
50
36
72
4
266
VA1
HF1
H6
HC1
HF1
HB8
HD2
HD1 NA
HD1 NA
HF1
HB2
H1
HC3
H2
HC1 NA
HF2
1
1
T1
T1
UA1
TG
H3
VB2
VB2
UA1
UA1
UA1
UA1
HC2
HC2
HD1
HC1
H1
H1
H2
H2
H1
HC1
HD3 NA
UA1
HF2 NA VA1 UA1
UA1
HF4
HF1
HA
HF1
TC
3
TG
TD
0
0
150
0
0
0
0
0
0
0
0
130
0
0
0
0
0
PG3
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
PA5
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
80
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
8:1
8:9
7:13
7:12
8:3
7:9
7:11
8:2
8:4
7:10
9:3
9:2
9:4
9:1
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
121
121
121
121
139
139
139
139
139
139
139
139
139
139
139
139
139
139
139
139
139
139
139
139
139
139
139
139
139
139
139
139
139
139
139
139
139
139
139
139
139
139
139
139
139
139
139
139
139
139
139
139
139
139
139
1503
skart
skart
skart
1830
1829
1832
1828
1831
1831
1836
1833
1837
1835
1855
1847
1846
1845
1897
1896
1893
1910
1912,
1927
1910
1914,
1926
1916
1924,
1923,
1921,
1853
1854
1859
1842
1880
1856
1852
1867
1857
1848
1868
1871
1858
1850
1872
1874
1873
1843
1885
1851
1864
1878
1866
1870,
ZRK1
JZK1
ZRK1
ZRK1
ZRK1
ZRK1
ZRK1
JZK1
JZK1
JZK1
ZRK1
ZRK1
JZK1
ZRK1
NNN
ZRK1
JZK1
JZK1
ZRK1
JZK1
JZK1
ZRK1
ZRK1
ZRK1
JZK1
1
ZRK1
JZK1
ZRK1
JZK1
JZK1
ZRK1
ZRK1
ZRK1
JZK1
ZRK1
ZRK1
ZRK1
ZRK1
ZRK1
1
ZRK1
ZRK1
ZRK1
JZK1
ZRK1
ZRK1
ZRK1
1
ZRK1
JZK1
ZRK1
ZRK1
ZRK1
ZRK1
6
2
2
3
3
4
3
4
4
1
3
2
1
3
8
3
2
1
3
2
2
2
3
3
2
3
9
1
3
2
3
2
3
5
1
3
3
4
2
3
6
3
3
6
1
2
3
3
3
3
2
2
3
3
3
3
4
3
3
3
4
3
24
4
2
8
2
1
3
8
8
8
8
3
2
2
2
3
3
2
3
3
1
3
3
3
2
3
3
1
3
2
4
2
3
3
1
3
3
3
2
3
3
3
3
2
2
2
3
3
K3D 1 615
K1O 1 5 H1
K1V 1 13
VB2
K1O 1 1 H1
KCN 1 865 HC2 NA VA1 UA1
KCN 1 285 HE1 2
UA1
KCN 62 690 HC2 NA VA1
K3H 4 165 HF1 1 VA2 UA8
KCN 1 50 HC2 NA VA1
K3H 1 11 HE1 NA
K1U 1 20
UA1
K3H 1 76 HC1 NA
K2V 1 30
2
K2H 1 155 HD2
UA1
K2H 1 44
K1U 1 10
UA1
K1U 2 14
UA1
K1U 1 2
UA1
K1V 1 15
2
K2V 1 8
VA1
K2V 1 5
NA
K1V 1 13
1
K2D 3 130
K2D 1 14
K2D 1 56
K1D 3 120
K2D 1 18
K1D 1 22
K1D 3 50
K1D 3 25
K1D 3 25
K2H 1 60 HC3 NA
K2H 1 31 HD2 NA
K2H 1 25 HC1 NA
K3H 1 11 HE1 2
K2H 2 22 HD1 NA VA1
K2H 1 31 HD3
K1O 1 28 H2
K2H 1 9 HE2
K2H 2 52 HC1 NA
K2H 1 100 HB2
K1O 1 16 HC2
K1O 1 7 HC1
K1O 1 20 HD2
K2H 1 6 HE1 NA
K1O 1 14 HC2
K1O 1 13 HD2
K1O 1 13 HC1
K2H 1 85 H2
UA1
K1O 2 11 H1
K1O 2 14 H1
K2H 1 26 HC2
K1O 2 30 HC2
K1O 2 40 HC2
K1O 5 49 H2
0
0
0
0
TF
135
TE2
160
3
180
TD
ZH7
90
TE3
95
TE2
85
0
1
150
T2
PR1
0
1
OC1
0
0
0
0
0
T2
0
0
T2
0
T2
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1
220
160
0
TE2
80
T3
0
1
0
OE1
0
0
0
TG OA2
0
1
0
T1
0
0
TE2
0
1
0
1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
125
145
170
60
85
80
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
140
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
145
150
180
120
90
85
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
75
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
14:8
13:10
14:5
14:1
14:3
14:2
13:6
13:7
15:11
13:8
15:9
13:9
14:4
14:6
14:7
14:9
14:10
15:10
15:3
15:8
15:5
15:1
15:7
15:2
15:4
315
David Parma
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505
505
505
505
505
505
505
505
505
505
505
505
505
505
505
505
505
505
505
505
505
505
505
505
505
505
505
505
505
505
316
139
139
139
139
139
139
139
139
139
139
139
139
139
139
139
139
139
139
139
139
139
121
121
121
121
000000000000000000000000000000-
1860
1875,
1890,
1823
1814
1817
1812
1787
1791
1811
1818
1807
1808
1810
1819
1789
1816
sk
sk
sk
sk
1490
1409
1486
1485
1418
1426
1435
1467
1444
1436
1440
1448
1442
1441
1479
1481
1461
1477,
1480
1430
1428
1427
1429
1431
1425
1439
1452
1453
1450
1437
1435
1435
1447,
sk
ZRK1
ZRK1
ZRK1
NNN
ZRK1
ZRK1
1
JZK1
JZK1
JZK1
ZRK1
JZK1
JZK1
JZK1
ZRK1
ZRK1
ZRK1
JZK1
JZK1
ZRK1
JZK1
ZRK1
ZRK1
1
JZK1
ZRK1
ZRK1
ZRK1
ZRK1
ZRK1
JZK1
JZK1
ZRK1
JZK1
JZK1
1
ZRK1
ZRK1
JZK1
ZRK1
JZK1
JZK1
ZRK1
ZRK1
1
ZRK1
JZK1
ZRK1
1
1
ZRK1
ZRK1
ZRK1
ZRK1
NNN
6
3
3
8
3
4
3
4
2
2
2
1
1
4
6
3
2
3
2
4
1
6
3
5
12
2
3
1
3
6
1
3
3
2
3
6
3
3
3
3
3
3
3
3
6
3
3
3
3
6
4
1
2
3
8
3
3
3
8
3
3
3
4
2
2
2
1
2
4
3
3
2
3
3
3
2
3
2
3
3
3
3
1
3
3
2
3
3
2
3
3
3
3
3
3
8
3
8
8
3
3
3
3
3
3
4
1
2
3
8
K2H
K1O
K1O
K1O
K3D
K3D
K3D
K2V
K1V
K1D
K2D
K1D
K2D
K1D
K2D
K2D
K2D
K1D
K1V
K1O
K1O
K3D
KCN
K3H
KCN
K2V
K3H
K1O
K2V
K2H
K2H
K2H
K1O
K1O
K2H
K3D
K2V
K1V
K2D
K2D
K1U
K1U
K1U
K1U
K1H
K2H
K1O
K1O
K1O
K1O
K2H
K1O
K1O
K1O
K1V
1
4
5
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
2
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
3
1
1
1
1
1
1
1
2
1
2
1
1
1
1
3
1
18
35
20
108
69
58
147
10
9
8
55
13
24
10
36
63
52
11
3
16
3
HC1
HC1
H1
115
725
302
84
111
20
24
50
5
5
13
5
5
120
43
20
53
40
5
12
12
10
60
61
4
11
85
24
16
20
10
44
5
HD1
HC2 NA VA1
HG3 1 VA1
VB2
HC2
H1
VA1
HD1 NA
HE1
HE1
H2
HC1
HD1 NA VA1
VB1
2
VB1
H1
H1
TG
1
TF
TD
1
0
T1
TE3
VA1
VB2
2
UA1
UA1
UA1
UA1
HD
H1
HC1
H1
H2
HF2
H2
H2
H1
UA1
TG
T1
OE1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0 15:6
0
0
0 15:12
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0 8:7
170
0
0 8:5
410 390 450 8:10
105 115 125 8:6
0
0
0 4:8
PG2
0
0
0 4:7
0
0
0
0
0
0
0
0
0 4:9
0
0
0 4:1
0
0
0 4:4
0
0
0 4:6
0
0
0 4:2
0
0
0 4:5
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
PA5
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0 4:3
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
505
505
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505B
505A
505A
505A
505A
505A
505A
505A
00137
137
137
137
137
137
137
137
137
137
137
137
137
137
137
137
137
137
137
137
137
137
137
137
137
137
137
137
137
137
137
137
137
137
137
137
137
137
137
137
137
137
137
137
137
137
134
134
134
134
134
134
134
sk
sk
1718
1719
1770
1750
1724
1738
1769
1723
1778
1767
1739
1744
1721
1722
1740
1737
1746
1736
1756
1743
1768
1752
1734
1732
1728
1733
1729
1741
1745
1742
1751
1776
1775
1774
1758,
1771
1731
1779
1773
1781
1760
1785
1782
1783
1782
1782
1994
2102
1994
1994
1997
1995
1998
1
ZRK1
ZRK1
ZRK1
ZRK1
JZK1
JZK1
ZRK1
ZRK1
ZRK1
1
ZRK1
JZK1
JZK1
ZRK1
ZRK1
JZK1
ZRK1
ZRK1
ZRK1
ZRK1
JZK1
ZRK1
JZK1
ZRK1
JZK1
ZRK1
JZK1
JZK1
JZK1
JZK1
JZK1
JZK1
1
1
ZRK1
ZRK1
ZRK1
ZRK1
ZRK1
ZRK1
ZRK1
ZRK1
1
JZK1
ZRK1
JZK1
JZK1
ZRK1
ZRK1
ZRK1
ZRK1
ZRK1
ZRK1
ZRK1
6
3
2
7
1
3
4
2
2
3
6
1
1
1
3
1
1
3
2
6
3
1
3
2
3
1
3
2
3
1
2
4
3
6
6
4
3
3
3
1
3
6
2
6
1
3
1
1
3
5
3
3
3
6
6
3
3
3
3
1
3
4
2
2
3
3
1
1
1
3
3
1
3
2
3
3
2
2
1
8
1
2
2
3
1
2
4
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
2
3
2
3
2
2
3
3
3
3
3
3
3
K1V
K1O
KCN
K3H
K2H
K2H
K2V
K2H
K2H
K3H
K2H
K2H
K3H
K1O
K3V
K2V
K2H
K1V
K1O
K2H
K1O
K1O
K1O
K2H
K1U
K2H
K2V
K2V
K1U
K2H
K1O
K1O
K1O
K1O
K1O
K2H
K1O
K2H
K1O
K1O
K1O
K1O
K1O
K3D
K3V
K1H
K1H
K2V
K3V
K3H
K2V
K1D
K2H
K3H
K2H
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
3
2
1
1
1
1
1
1
1
1
2
1
1
1
1
1
1
2
2
2
2
1
5
1
1
1
1
1
1
1
1
1
3
1
2
3
1
1
1
2
1
20
6 H2
825 HA2
HC1
53 HD1
5 HD1
0
319 HA2
56 HE1
60 HC1
130 HF1
37 HC1
12 HF1
4 HF1
279
146
10 HC1
20
11 HD1
50 HC1
15 HD2
7 HD1
21 HD2
22 HC1
23
20 H1
79
26
7
8 HF1
6 HF1
6 HF1
16 HC1
50 H1
42 H2
86 H2
60 HC1
29 HD1
17 HD1
15 H1
32 H2
20 H1
16 H1
255
38
53
27
9
804
254 HC2
126
15
88 H1
482 HD2
63 HC2
PA5
2 VA1 UA1
NA VA1
NA
NA
NA
NA VA1
NA VA1
VB1
NA
1
NA
UA1
UA1
UA1
NA VA1 UA1
UA1
UA1
NA VA1
NA
NA
VA1
NA VA1
UA1
NA
NA
0
0
TA
ZJ15 PC 105
TG
PC 420
1
190
T1
110
T2
PI
0
0
2
0
1
210
TG
0
1
0
TE3
130
0
TH
0
PC
0
T3
105
PA5
0
T1
0
OA2
0
1
0
90
1
0
T1
110
0
0
0
T3
0
0
0
0
0
1
0
0
0
0
1
0
1
0
0
0
0
0
0
0
TE3
0
T2
0
T2
0
0
TA
0
TF
260
0
0
0
2
560
370
0
0
125
410
0
0
0
0
0
0
0
0
110
0
0
0
95
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
235
0
0
0
0
0
0
0
155
420
0
0
0
0
0
0
0
0
120
0
130
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
140
0
0
0
0
250
0
0
0
0
0
11:12
12:10
11:9
11:10
12:7
12:1
12:9
12:8
13:1
12:5
11:11
11:13
13:2
11:14
13:4
12:6
13:5
12:4
12:2
13:3
12:3
5:8
5:10
5:9
6:1
317
David Parma
505A
505A
505A
505A
505A
505A
505A
505A
505A
505A
505A
505A
505A
505A
505A
505A
505A
505A
505A
505A
505A
505A
505A
505A
505A
505A
505A
505A
505A
505A
505A
505A
505A
505A
505A
505A
505A
505A
505A
505A
505A
505A
505A
505A
505A
505A
505A
505A
505A
505A
505A
505A
505A
505A
505A
318
134
134
134
134
134
134
134
134
134
134
134
134
134
134
134
134
134
134
134
134
134
134
134
134
134
134
134
134
134
134
134
134
134
134
134
134
134
134
134
134
134
134
134
134
134
134
134
134
134
134
134
134
134
134
134
1999
1999
2005
1996
1996
2013
2013
2003
2002
1996
2002
2011
2001
2006
2007
2016
2037
2017
2016
2036
2040
2029
2020
2026
2028
2001
2053
2054
2056
2080
2078
2061
2059
2083
2084,
2086
2018
2038
2060
2030
2042
2027
2022
2032
2025
2014
2049,
2046,
2045
2050
2018
2023
2019
2035,
sk
ZRK1
ZRK1
JZK1
1
1
ZRK1
ZRK1
ZRK1
1
1
1
ZRK1
JZK1
JZK1
ZRK1
ZRK1
JZK1
1
ZRK1
ZRK1
ZRK1
JZK1
JZK1
JZK1
JZK1
JZK1
JZK1
JZK1
JZK1
1
ZRK1
JZK1
ZRK1
ZRK1
JZK1
JZK1
ZRK1
1
JZK1
JZK1
ZRK1
JZK1
JZK1
JZK1
JZK1
ZRK1
ZRK1
ZRK1
ZRK1
ZRK1
ZRK1
ZRK1
ZRK1
ZRK1
JZK1
3
3
4
3
3
5
5
2
6
3
3
3
2
2
3
4
4
6
4
3
3
1
4
2
2
1
4
2
4
6
2
1
3
4
3
4
3
3
4
2
3
4
2
3
3
6
3
3
3
2
3
2
4
4
4
3
3
4
3
3
3
3
3
3
3
3
8
2
2
3
34
2
3
4
3
3
2
4
2
2
2
3
2
4
3
2
3
3
8
3
4
3
3
4
2
8
4
2
3
3
3
3
3
3
2
4
2
2
4
4
K2V
K1V
K2V
K1O
K2H
K1O
K1O
K1O
K1O
K1O
K1U
K1U
K1U
K2V
K1U
K2H
K3H
K1O
K2H
K1O
K1O
K1O
K1O
K1O
K1O
K1O
K2V
K2V
K2H
K2D
K3D
K1V
K2H
K1D
K1D
K2D
K2H
K1O
K1V
K2H
K1U
K1O
K1O
K2H
K1O
K1O
K1O
K1O
K1O
K1O
K1O
K1O
K1O
K1O
K1O
1
1
1
1
1
1
2
1
1
1
1
1
2
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
3
1
1
1
1
1
1
2
1
1
1
1
6
7
1
1
1
1
1
3
2
190
36
32
43
65
24
75
16
8
22
76
9
20
15
10
98
18
42
31
11
83
6
2
5
5
1
6
6
9
66
69
10
5
10
24
13
48
38
3
4
3
4
3
7
5
25
50
85
7
2
12
5
2
35
1
VA1
1
HC2
HC2 NA
HE1
HE1
HF1
H1
H2
PC
PB1
UA1
1
OA2
OA2
UA1
UA1
UA1
UA1
UA1
UA1
H1
1
HB5
NA VA1
HD1
HF1
HC1 NA
H1
HF1
H1
H2
H1
HF1
VA1
NA VA1
2
1
1
TE3
T2
ZJ12
1
T2
H1
H2
VA1
ZJ12
HD1 NA
TE2
UA1
H1
H1
H2
H1
H2
H1
H2
HD1
H2
H2
H1
H1
H1
H1
OA2
0
0
0
0
0
0
0
0
0 6:12
0
0
0
0
0
0 7:1
0
0
0 7:8
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
310 260
0 6:13
0 110 130 6:2
0
0
0 7:3
0
0
0 6:11
0
0
0 7:2
0
0
0 7:6
100
0
0 6:7
0
0
0 6:4
0
0
0 6:3
0
0
0 6:5
0
0
0 6:9
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0 6:10
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
505A
505A
505A
505A
505A
505A
505A
505A
505A
505A
505A
505A
505A
505A
505A
505A
505A
505A
505A
505A
505A
505A
505A
505A
505A
505A
505A
505A
505A
505A
505A
505A
505B
505B
505B
505B
505A
505A
134
134
134
134
134
134
134
132
132
132
132
132
132
132
132
132
132
132
132
132
132
132
132
132
132
132
132
132
132
132
132
132
139
139
139
139
132
132
sk
sk
sk
1991
1992
1990
1993
1939
1952
1956
1941
1961
1955
1957
1983
1953
1965
1947
1985
1969
1967
1945
1942
1944
1946
1958
1959
1970
1962
1960
1963,
1938
sk
sk
sk
sk
sk
sk
JZK1
JZK1
JZK1
JZK1
ZRK1
1
JZK1
1
JZK1
NNN
ZRK1
JZK1
ZRK1
1
ZRK1
ZRK1
1
ZRK1
ZRK1
ZRK1
JZK1
ZRK1
JZK1
JZK1
ZRK1
ZRK1
ZRK1
JZK1
JZK1
JZK1
JZK1
1
JZK1
JZK1
JZK1
JZK1
1
JZK1
2
4
4
4
3
5
3
5
2
8
3
1
3
3
1
3
3
3
3
2
3
3
3
3
3
3
3
4
3
4
3
6
4
2
2
3
3
3
2
4
4
4
3
3
4
3
2
8
3
1
3
3
1
3
3
3
3
2
1
3
3
8
3
3
3
4
1
4
3
3
4
2
2
3
3
3
K1O
K1H
K1H
KCN
K3D
K2H
K2H
K2H
K2H
K1O
K2H
K1O
K2H
K1O
K3D
K1O
K1O
K1V
K1D
K1V
K2H
K1U
K1U
K1U
K1O
K1O
K1O
K1V
K2H
K1O
K1O
K2H
K1V
K1O
K1V
K1O
K1O
K1U
1
1
1
3
1
1
3
1
1
1
1
1
0
1
1
1
1
1
2
1
1
1
2
1
1
1
1
1
1
1
3
1
1
1
1
1
1
1
3
1
2
281
146
405
71
266
9
25
145
10
0
30
30
6
30
48
50
5
10
15
19
1
10
23
7
2
14
3
11
135
1
1
2
1
25
1
H1
2
1
HF1 NA VA1 UA1
T2
T2
TE3
HE1
HD3
HC3
HF1
TG OA2
1
TG
HE1
UA1
HD2
HF1 NA VA1
H1
1
3
HE1
HD1
1
1
UA1
UA1
UA1
H2
H2
H1
OA2
2
H1
H1
H1
H1
ZJ
H1
VB1
H1
H2
UA1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
150 135 140 6:8
0
0
0 7:5
450
0
0 7:7
0
0
0 6:6
0
0
0 5:5
180
0
0 5:1
0
0
0
0
0
0 4:10
0
0
0 5:4
0
0
0 5:6
0
0
0 5:2
0
0
0
0
0
0
0
0
0
PA5
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0 5:3
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Tab. 2. Višňové. Zkrácený popis keramiky. Význam zkratek: Obj - objekt, Knt - kontext, KT keramická třída, PV - povrch vně, PU - povrch uvnitř, KF - kategorie fragmentu, Hm hmotnost, O/H - okraj / hrdlo, Na - nasazení, VHo - výduť horní, T - tvar, VO - výzdoba
okraje, VZ - výzdoba zahloubená, VP - výzdoba plastická, PrO - průměr okraje, PrH průměr hrdla, PrV - průměr výduti; popis užitého kódu viz VITULA - ŠABATOVÁ
2002, 11-38.
319
David Parma
Objekt
503
505
505A
505A
505B
505B
505B
505B
506
508
Celkem
Kontext
Kusů
138
120 0 - 15
132
134
121
136
137
139
124
129
Zlomků
6
7
204
189
410
394
293
108
582
2
5
2193
212
192
489
415
322
130
630
2
5
2404
Hmotnost
325
4449
4588
16928
13865
8302
6409
10884
41
90
65881
Tab. 3. Višňové. Celková struktura keramického souboru KSPP z Višňového.
Objekt
Kontext
505
505A
505A
505B
505B
505B
505B
505A clk
505B clk
120 0 - 15
132
134
121
136
137
139
clk
clk
Clk ks
204
189
404
394
279
105
516
593
1294
KF1
182
177
366
345
247
75
464
543
1131
KF2
20
11
30
43
27
23
41
41
134
KF3
2
1
6
4
1
6
7
7
18
KCN
0
0
2
2
3
1
4
2
10
KF1
perc
89,22%
93,65%
90,59%
87,56%
88,53%
71,43%
89,92%
91,57%
87,40%
KF2
perc
9,80%
5,82%
7,43%
10,91%
9,68%
21,90%
7,95%
6,91%
10,36%
KF3
perc
CN
perc
0,98%
0,53%
1,49%
1,02%
0,36%
5,71%
1,36%
1,18%
1,39%
0,00%
0,00%
0,50%
0,51%
1,08%
1,33%
0,78%
0,00%
0,08%
Tab. 4. Višňové. Zastoupení jednotlivých kategorií fragmentů v obj. 505 v kusech, po
jednotlivých kontextech a celkově (KF - kategorie fragmentu, KCN - celá nádoba, perc
- proncentuální podíl v rámci kontextu).
Objekt
505
505A
505A
505B
505B
505B
505B
505A clk
505B clk
Kontext
120 0 15
132
134
121
136
137
139
Prum hm. ks
Prum. hm. zlom
21,81
24,28
41,29
35,19
28,33
59,34
18,70
35,92
28,66
20,99
23,90
34,62
33,41
25,78
49,30
17,28
31,59
26,36
Slepky ks
6
2
10
14
10
8
12
12
56
Tab. 5. Višňové. Průměrná hmotnost kusu, průměrná hmotnost zlomku, množství slepitelných
kusů v obj. 505 po jednotlivých kontextech a celkově pro obj. 505A a 505B.
Tvar
neurč
T1
T2
T3
TA
TB
TC
TC1
TC2
TC3
TD
TE1
TE2
TE3
TF
TG
TH
clk urc
tvaru
505A
572
0
4
0
1
0
0
8
1
0
0
0
1
2
1
3
0
505B
1213
6
9
5
1
2
1
28
1
2
6
2
5
5
3
6
1
Clk (ks) Perc
1785
6
5,77%
13
12,50%
5
4,81%
2
1,92%
2
1,92%
1
0,96%
36
34,62%
2
1,92%
2
1,92%
6
5,77%
2
1,92%
6
5,77%
7
6,73%
4
3,85%
9
8,65%
1
0,96%
104
100,00%
Tab. 6. Višňové. Zastoupení jednotlivých tvarů v souborech z obj. 505A a 505B v kusech
a procentuálně. Legenda viz obr. 20.
David Parma
Obj
505
505A
505A
505B
505B
505B
505B
Clk ks/perc
Knt
120 0 - 15
132
134
121
136
137
139
Clk_ks tuh_ks
204
9
189
9
410
61
394
32
293
24
108
4
582
36
2180
175
Perc
lešt_ks
4,41%
4
4,76%
4
14,88%
6
8,12%
4
8,19%
2
3,70%
19
6,19%
23
8,03%
62
Perc
drs_ks
1,96%
47
2,12%
52
1,46%
100
1,02%
161
0,68%
106
17,59%
37
3,95%
106
2,84%
609
Perc
rýh_ks
23,04%
7
27,51%
1
24,39%
0
40,86%
7
36,18%
4
34,26%
8
18,21%
5
27,94%
32
Perc
3,43%
0,53%
0,00%
1,78%
1,37%
7,41%
0,86%
1,47%
Tab. 7. Višňové. Zastoupení některých typů úpravy povrchu nádob (tuhování, leštění, drsnění,
rýhování) v kusech a percentuálně v rámci jednoltivých kontextů obj. 505.

višňové (okr. znojmo). keramický soubor z mladší doby bronzové s

Transkript

Podobné dokumenty

WIEN