Stáhnout materiál Přednášky z Rostlinné produkce

Stáhnout materiál Přednášky z Rostlinné produkce

Studijní literatura:
• Přednášky
• Skripta: Šnobl, Pulkrábek a kol. (2005 nebo 2007):
Základy rostlinné produkce.
(vydavatel: Power Print)
Kapitoly 1 – 10, 17 a 19 celé
Kapitoly 11 –16 a 18 pouze pasáže odpovídající
okruhu otázek
Rozšiřující studijní literatura s obrázky:
http://etext.czu.cz/ (www, czu, služby, elekronická
skripta, publikace, skripta, Pulkrábek : Speciální
fytotechnika)
http://www.mendelu.cz/user/opr/crops/htm/frame.html
zpět
Seznam kulturních rostlin
Bazalka pravá
*Bob koňský
*Brambor
Brutnák
*Cizrna beraní
Čekanka obecná
Čirok obecný (metlový)
*Čočka jedlá
Estragón
*Fazol obecný
Fenykl obecný
*Hořčice bílá
*Hrách rolní (peluška)
*Hrách setý
Hrachor setý
*Ječmen setý dvouřadý
*Ječmen setý víceřadý
Katrán habešský
Kmín luční
*Konopí seté
Kopr vonný
Krmná kapusta
*Kukuřice setá koňský zub
*Kukuřice setá pukancová
*Kukuřice setá tvrdozrnná
Lalemacie
Laskavec
*Len setý
Lnička setá
*Lupina bílá
Lupina proměnlivá
*Lupina žlutá
*Mák setý
Meduňka lékařská
*Mrkev
Ostropestřec mariánský
*Oves setý nahý
*Oves setý pluchatý
*Pohanka obecná
*Proso seté
*Pšenice obecná
*Pšenice tvrdá
Pupalka dvouletá
Roketa setá
*Rýže setá
*Řepa obecná
*Řepka olejná
Saturejka zahradní
Seradela
Sléz krmný
*Slunečnice roční
*Sója luštinná
Sudánská tráva
Svazenka vratičolistá
Světlice barvířská
Šalvěj lékařská
Tabák virginský
Třapatka nachová
Třezalka tečkovaná
Tuřín
Tykev olejná
Tymián obecný
Vikev huňatá
Vikev panonská
*Vikev setá
Vodnice
*Žito seté
*Žitovec
http://www.mendelu.cz/user/opr/crops/htm/frame.html
Okruhy otázek z rostlinné produkce předmětu
Rostlinná produkce a její využití, potravinové bilance a trendy
Stav rostlinné produkce v ČR a v EU – podmínky, kvalita,
konkurenceschopnost
Plodiny podle charakteru poskytovaných produktů a podle
vývojového cyklu
Hospodaření na orné půdě, pěstební systémy
Trvale udržitelné zemědělství - obecné principy integrované rostlinné
produkce
Základní principy ekologického systému hospodaření
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Rostliny a prostředí
Rajonizace rostlinné produkce - agroekologické požadavky plodin
Půdní a klimatické faktory významné pro rostlinnou produkci
Význam střídání plodin a osevní postupy
Zásady a způsoby zpracování půdy
Odrůdy, osivo a sadba v rostlinné produkci
Výživa rostlin a obecné zásady hnojení
Redukující faktory rostlinné produkce biotického charakteru
(plevele, choroby, škůdci) a možnosti jejich regulace
Využití produkce obilnin, kvalita pšenice a ječmene pro různé
užitkové směry
Obilniny – principy pěstebních technologií ozimých a jarních
obilnin
Produkce a využití bílkovinných a olejnatých plodin
Produkce a využití okopanin, princip pěstební technologie
Základy produkce, využití a konzervace píce
Využití biomasy rostlin pro energetické účely
Okruhy otázek z rostlinné produkce předmětu
„ZÁKLADY ZEMĚDĚLSTVÍ“, „ZEMĚDĚLSKÁ VÝROBA“
ZÁKLADY ZEMĚDĚLSKÉ VÝROBY
ZAKLADY ROSTLINNÉ A ŽIVOČIŠNÉ PRODUKCE
Rostlinná produkce a její využití, potravinové bilance a trendy
Stav rostlinné produkce v ČR a v EU
Polní plodiny podle charakteru poskytovaných produktů a podle vývojového cyklu, předpoklady ke skladování
Hospodaření na orné půdě, pěstební systémy
Trvale udržitelné zemědělství - obecné zásady integrovaného pěstování rostlin
Základní principy ekologického systému hospodaření
Rostliny a prostředí
Rajonizace rostlinné produkce - agroekologické požadavky plodin
Půdní a klimatické faktory významné pro rostlinnou produkci
Význam střídání plodin
Způsoby zpracování půdy
Význam odrůd, osiva a sadby v rostlinné produkci
Výživa rostlin a obecné zásady hnojení
Redukující faktory rostlinné produkce biotického charakteru (plevele, choroby, škůdci) a možnosti jejich regulace
Využití produkce obilnin, kvalita pšenice a ječmene pro různé užitkové směry
Obilniny – principy pěstebních technologií u ozimých a jarních obilnin, limitující faktory tvorby výnosu
Produkce a využití bílkovinných a olejnatých plodin
Produkce a využití okopanin, zásady pěstebních technologií, nové trendy
Základy produkce, využití a konzervace píce
Využití biomasy rostlin pro energetické účely
Seznam kulturních rostlin
Bazalka pravá
*Bob koňský
*Brambor
Brutnák
*Cizrna beraní
Čekanka obecná
Čirok obecný (metlový)
*Čočka jedlá
Estragón
*Fazol obecný
Fenykl obecný
*Hořčice bílá
*Hrách rolní (peluška)
*Hrách setý
Hrachor setý
*Ječmen setý dvouřadý
*Ječmen setý víceřadý
Katrán habešský
Kmín luční
*Konopí seté
Kopr vonný
Krmná kapusta
*Kukuřice setá koňský zub
*Kukuřice setá pukancová
*Kukuřice setá tvrdozrnná
Lalemacie
Laskavec
*Len setý
Lnička setá
*Lupina bílá
Lupina proměnlivá
*Lupina žlutá
*Mák setý
Meduňka lékařská
*Mrkev
Ostropestřec mariánský
*Oves setý nahý
*Oves setý pluchatý
*Pohanka obecná
*Proso seté
*Pšenice obecná
*Pšenice tvrdá
Pupalka dvouletá
Roketa setá
*Rýže setá
*Řepa obecná
*Řepka olejná
Saturejka zahradní
Seradela
Sléz krmný
*Slunečnice roční
*Sója luštinná
Sudánská tráva
Svazenka vratičolistá
Světlice barvířská
Šalvěj lékařská
Tabák virginský
Třapatka nachová
Třezalka tečkovaná
Tuřín
Tykev olejná
Tymián obecný
Vikev huňatá
Vikev panonská
*Vikev setá
Vodnice
*Žito seté
*Žitovec
http://www.mendelu.cz/user/opr/crops/htm/frame.html
Rostlinná produkce
obsah přednášky
Š charakteristika rostlinné produkce
Š rozdělení plodin dle poskytovaných produktů
Š spotřeba potravin - změny
Š půdní fond a jeho využívání
Š pěstební systémy
Zemědělství
¾ zabezpečení kvalitních potravin
- 25 % rostlinné produkce pro výživu lidí
¾
produkce krmiv a steliv pro ŽV (většina RP)
¾
suroviny pro průmysl
¾
tvorba, údržba a ochrana krajiny
¾
sociální a osídlovací funkce pro venkov
Odvětví zemědělství
• Rostlinná produkce - pěstování kulturních
rostlin (polní plodiny, zelinářství,
ovocnictví …..)
• Živočišná produkce - chov hospodářských
zvířat (též chovy lovné zvěře, rybářství,
včelařství
Spojitost odvětví
Specializované obory (šlechtění, semenářství,
plemenářství aj.)
Rostlinná produkce - charakteristika
• základem je biologický charakter produkčních
procesů
• vazba na půdu - základní výrobní prostředek,
jehož kvalita se při vědecky podloženém
hospodaření může zlepšovat
• vliv podnebí a počasí (vliv ročníku) - kolísání
výnosů (potřeba vytváření rezerv)
• delší výrobní cyklus
• sezónnost
Plodiny podle povahy poskytovaných produktů
Obilniny
Luskoviny
Olejniny
Přadné rostliny
Okopaniny
PLODIN.Doc
škrobnaté
zrniny
bílkovinné
zrniny
olejnatá
semena
vlákna,
olejnatá
semena
hlíznaté
bulevnaté
proteiny/glycidy
1 : 5-6
obsah vody (%)
13 - 15
1 : 2-3
15 - 16
1 : 2-4
6 - 12
15 - 18 (stonek)
1 : 12 (brambory)
1 : 20 (cukrovka)
75 - 80
80 - 85
Další skupiny plodin:
• Siličnaté, narkotické, aromatické, kořeninové,
léčivé rostliny
• Pícniny: bílkovinné,
glycidové
• Zeleniny: listové,
kořenové,
plodové
• Ovocné dřeviny a keře
• Okrasné rostliny
Rámcová spotřeba potravin na 1 obyvatele ČR
potravina
1988
1993
maso na kosti:
91
85
hovězí
20
vepřové
48
drůbež
12
ryby
5,5
4,5
mléko a výrobky
253
200
sýry
6,5
vejce
345
320
obiloviny
mouka
111
118
brambory
82
84
luštěniny
1,4
1,8
zelenina
82
74
ovoce
59
70
tuky
celkem
27
26
máslo
8,6
5,5
sádlo
7,0
6,5
rostlinné 11,9 14,0
cukr rafinovaný
38
39
nápoje alkohol. (líh)
9,3
nápoje alkohol. pivo
160
2002
79,1
10,9
40,5
23,9
5,2
220
14,1
298
101
76
2,1
84
70
25,3
4,5
4,8
16
40
9,9
161
Světové trendy
¾ Růst světové populace se zpomaluje (přesto roční
přírůstek o 1,2 % (85 - 90 milionů osob).
¾ Silný ekonomický růst v rozvojových oblastech –
stoupající nároky na světový obchod potravinami.
¾ Změny spotřebitelských zvyklostí v rozvojových zemích.
¾ Úbytek zemědělské půdy ve světovém měřítku, relativní
i absolutní.
¾ Úbytek přirozených zdrojů lidské výživy – ryby.
¾ Setrvalý pokles dynamiky růstu hektarových výnosů.
¾ Zvyšování frekvence okrajových meteorologických
situací a anomálií (většina produkce potravin v zemích
mírného pásu závisí na stabilitě klimatu).
• (Tuček, VÚZE, 1999)
Zemědělský půdní fond ČR – tisíc ha a členění
Zemědělská půda
Orná půda
Chmelnice
Vinice
Ovocné sady
Zahrady
Louky
Pastviny
ČR
1999
4 282
3 095
11
15
49
160
665
285
7 886
P rod u k tivita zem ěd ělsk é p ů d y (p ůd n í ú rod n ost) v Č R
I
II
III
IV
V
p oten ciál
velm i
vysok ý
p rů m ěrn ý
n ízk ý
velm i nízk ý
%
12,7
7,6
20,5
35,5
23,9
¾ 60 % p ů d y m éně úrod né
¾ 49 % p ů d y k am enité (20 % střed n ě až siln ě)
¾ 52 % p ů d y k yselé (15 % siln ě kyselé)
¾ vysoké procento zorn ění (72,3 % )
¾ ú b ytek orn é p ů d y
¾ orn á p ů d y u vád ěn á d o klid u
¾ 27 % om ezen é h osp od ařen í
Výnosy polních plodin t/ha (2002)
obilniny
pšenice
řepka
cukrovka
brambory
ČR
4,51
4,85
2,84
49,4
20,9
SR Polsko EU 15
3,90 3,06 5,50
4,04 3,53 5,51
2,25 2,40 2,96
43,4 38,8 61,0
12,2 16,2 35,3
SRN Rakousko Francie
7,05
5,87
6,74
7,88
5,24
6,62
3,65
2,62
2,65
58,3
67,2
76,1
42,2
30,0
37,4
USA
5,89
2,71
1,54
45,4
40,1
Změny v osevu hlavních plodin v ČR
OBILNINY
pšenice ozimá
pšenice jarní
žito
ječmen ozimý
ječmen jarní
oves
tritikale
kukuřice na zrno
LUSKOVINY
hrách setý
čočka
fazol
ostatní lusk.
TECHNICKÉ PL.
řepka
slunečnice
mák
len
kořeninové
1920
tis.ha
2.017
295
56
670
5
368
569
15
113
16
3.052 ha
1.588 ha
6
10
18
1990
tis.ha
1.652
*823
124
*552
78
27
45
56
35
33 ha
434 ha
21
105
5
9
21
2002
tis.ha
1.562
796
53
35
143
345
61
53
70
34
28
t/ha
4,33
4,64
3,27
3,37
3,56
3,72
2,75
3,77
8,73
1,91
2,01
20 ha
6
426
313
24
30
6
5
1,85
1,45
1,99
2,27
2,25
0,57
2,55
0,72
Změny v osevu hlavních plodin v ČR
OKOPANINY
brambory
cukrovka
ostatní okop.
PÍCNINY na OP
kukuřice
ostatní jednoleté
jetel
vojtěška
ostatní víceleté
ZELENINA
KVĚTINY
1920
tis.ha
1990
tis.ha
391
174
109
118
(*693)
(*693)
(*693)
23
2000
tis.ha
t/ha
38
77
217 ha
527
219
50
59
83
116
12,6
1,4
23,51
49,45
11,61
6,21
32,39
15,21
8,56
7,94
4,63
Spotřeba živin a pesticidů na 1 ha zemědělské půdy (
2001
zem.půda
N
2000
P
1000 ha kg č.ž./ha kg č.ž./ha
Fung.
Insekt.
Herb.
kg
kg
kg
Nizozemí
1931
150,2
27,4
2,55
0,15
1,81
Slovensko
2450
33,5
8,3
0,19
0,05
0,86
Rakousko
3390
37,2
13,9
0,47
0,03
0,47
ČR
4278
72,7
12,3
0,21
0,03
0,61
Velká Británie
16954
72,4
16,8
0,40
0,09
1,42
Německo
17033
105,2
18,5
0,55
0,08
0,98
Francie
29631
80,9
25,6
1,86
0,09
1,06
411259
26,5
10,2
0,06
0,27
0,52
USA
Pěstební systémy
AG RO EK O SYSTÉM Y
O vlivň ovány zem ěd ělsk ou čin n ostí člověk a
P ůsobení člo věka: pozitivn í – negativní
R adikálnost zása hů d o systé m u (m o no kultura):
- při p řípravě půd y (vo d ní, vzd ušný a tep lo tní režim p ůd y)
- hno jení
- pesticid y
- sklizeň fyto m asy (někd y opakovaná)
- zpraco vání p ůd y a eroze
E k osystém (b iocen óza ): spo lečenstvo organism ů v určitém
pro střed í (vzájem né vz tahy)
Složky:
p ro d u cen ti – autotro fní organiz m y (zelené ro stliny)
•
kon z u m en ti – hetero trofní organizm y
•
red u cen ti (m ikrokonz um enti) – saprofyti
•
lá tky a n o rg a n ické
•
lá tky o rg a n ické (m im o živé organiz m y)
•
• fyzikáln í a ch e m ick é faktory p rostřed í
TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ
Naplňuje současné potřeby společnosti i
potřeby generací příštích
Zemědělství - setrvalý rozvoj (sustainable agriculture)
• zamezit další degradaci půdy
• zamezit znečišťování vody
• účinněji využívat energii
• omezit podíl na znečištění životního prostředí (odpady)
• využívání genetických zdrojů
• potravinová jistota a kvalita produkce
• zachování přírodních ekosystémů v krajině
TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ
1972 - Stockholmská konference spojených národů o
lidském životním prostředí
1972 “MEZE RůSTU”
D.H.Meadows - zastavit hospodářský růst
1987“NAŠE SPOLEČNÁ BUDOUCNOST”
- zpráva světové komise pro životní prostředí
1992- konference spojených národů o životním prostředí a
rozvoji (Rio de Janeiro)
2002 - konference k životnímu prostředí (Kapské město)
INTEGROVANÉ PĚSTOVÁNÍ ROSTLIN
Zásady:
¾ Struktura - dle přírodních a hospodářských podmínek
¾ Druhová skladba - pestrost plodin (plodiny zlepšující)
¾ Odrůdy - větší zastoupení, odolnost a rezistence
¾ Osivo - semenářská a biologická kvalita
¾ Příprava půdy - šetrná, omezení eroze
¾ Hnojení - organická hnojiva, hnojiva průmyslová bilančně a
dle rozborů rostlin a půdy
¾ Založení porostu - kvalita (termín, struktura porostu)
¾ Ochrana porostu - principy integrované ochrany rostlin
¾ Kontrolní systémy - tvorba výnosových prvků, korekční zásahy
dle skutečného výskytu a prahu škodlivosti redukujících
faktorů)
¾ Jakost produkce
¾ Ekonomika - bilance nákladů na jednotku produkce !!!
Ekologické zemědělství
• Zákon č. 30/2006 Sb o ekologickém
zemědělství (na podkladě dřívějších předpisů,
zák. 242/2000)
• bioprodukt – surovina pocházející z ekofarmy
(rostlinný i živočišný, osivo, sadba, krmivo
• ekofarma – pozemky , budovy a další zařízení
sloužící k ekologickému zemědělství
Ekologické zemědělství
Účel:
•
Biopotraviny a biokrmiva - produkce
•
vyloučení látek cizorodých při produkčních postupech. Co
nepochází ze systému, nemá ekologický charakter
•
životní filozofie a způsob života
Principy:
•
•
•
•
Přechodné období (konverze) 2 (3) roky
Na farmě přípustný pouze 1 pěstební systém (nelze kombinovat,
otázka kontrolní)
Omezení působení škodlivých vlivů
Registrace osob podnikajících v ekologickém zemědělství
•
Kontrolní systém – KEZ
Ekologické zemědělství
• Rozsah systému – živočišná a rostlinná
produkce
• ekonomika produkce (- 10 – 20 % nižší
produkce)
• odbornost – kvalita porostu, způsoby
omezování škod vlivem redukujících
faktorů
Hospodaření na půdě v ekologickém zemědělství
Součást zákona a vyhlášek o ekologickém zemědělství
Druhová a odrůdová rajonizace (vztah k podmínkám prostředí)
Osevní postup
9
9
Rovnováha: úrodnost a intenzita
Snižování populační hustoty plevelů, původců chorob a
škůdců rostlin
9 Zajištění živin pro rostliny a minimalizace ztrát
9 Zelené hnojení, podsevy, meziplodiny
9 Obsah organické hmoty v půdě
Odolnost k chorobám a škůdcům
Rozmnožovací materiál
9
Certifikovaný z ekologicky vedených ploch
9
Farmářský jen se zárukou kvality
Hnojení – co nejuzavřenější koloběh živin
9 Co nepochází z ekologického systému = konvenční
9 Statková hnojiva z konvečních podmínek
musí být ,
kompostována nebo fermentována
9 Doba aplikace a zapravení do půdy
9 Doplňkové hnojení – minerální hnojiva (povolená)
♦ Zákaz: komunální odpad a kaly,
z klecových chovů drůbeže,
hnojení na zamrzlou půdu
hnojit nad 150 N/ha v organických hnojivech
spalování slámy
Škodlivé organizmy
9
9
Regulace pod práh škodlivosti
Preventivní opatření jsou základem
Rostlinná produkce a prostředí
• růst a vývoj rostlin
• faktory produkční schopnosti porostů a
kvality rostlinné produkce
• podmínky prostředí (půdní a klimatické)
• rajonizace
• hospodářský výnos
rostlina
úroveň
hospodaření
produktivita
rostlin
úroveň
hospodaření
Produktivita
stanoviště
produktivita
klimatu
klima
produktivita
půdy
půda
úroveň
hospodaření
Faktory produkční schopnosti a kvality
typ faktorů:
neovlivnitelné
a málo ovlivnitelné
I.
podmínky
stanovištní
a půdní
•
•
•
•
II
klimatické
a povětrnostní
rostliny
• teplota, srážky
• světlo (délka dne, intenzita)
III
IV
agrotechnika
a způsob
hospodaření
•
•
•
•
•
•
zeměpisná poloha
nadmořská výška
reliéf terénu
půdní typ a půdní druh
ovlivnitelné člověkem
•
•
•
•
•
• využívání půdního fondu
• investice do půdy
• rajonizace plodin
• protierozní ochrana
• vzduch a voda v půdě (agrotechnika,
závlahy aj.)
druhová příslušnost
• odrůda
fotosyntetická aktivita
• biologická hodnota osiva
aktivita kořenů
růst a vývoj rostlin
tvorba biologického výnosu
tvorba hospodářského výnosu
• předplodiny, příprava půdy
• výživa a hnojení
• založení porostu
• ošetřování za vegetace
• omezování redukujících faktorů
• sklizeň a posklizňové ošetření
• uskladnění
Vegetační faktory
• sluneční záření - dopadající globální záření
a jeho využití (ovlivnění) – 1-2 %
• teplo - teplota půdy, v porostu (extrémy),
regulace, uzavřené prostory
• voda
• vzduch - 0,03 % CO2 (v půdě 10x více)
• živiny - makroelementy (9), mikroelementy
RŮST A VÝVOJ ROSTLIN
RŮST
kvantitativní zmnožování počtu buněk a zvětšování
rostlinných orgánů
Základní životní proces: FOTOSYNTÉZA
Podmínka: faktory prostředí mají alespoň minimální hodnoty
Indikátor růstových změn: fenologické fáze růstu
-
VÝVOJ - kvalitativní fyziologické změny v buňkách,
tkáních,
orgánech rostliny
Podmínka: splnění určitých nároků na vnější prostředí
Hlavní faktory:
• teplota – (vernalizace) její hodnota ve vymezeném období
• délka dne - fotoperiodická reakce
• spektrální složení a intenzita světla (červené světlo)
• reakce na množství a kvalitu výživných látek
Hodnocení růstu a vývoje rostlin
• Fenologická stupnice – fáze (100) a období růstu
- stupnice makrofenologická
• Stupnice mikrofenologická – etapy vývoje rostlin
Využití:
- růst – vývoj – agrotechnický zásah (efekt
daného opatření – může být i negativníoptimalizace termínu pro aplikaci růstových
regulátorů, termínu a dávky N hnojiv)
– predikce dalšího vývinu porostu (předpoklad
pro přezimování)
- optimalizace doby sklizně (zahradní hrášek)
ROSTLINY PODLE DÉLKY ONTOGENEZE
• Jednoleté
* jarní
* ozimé
* přesívkové
• Dvouleté
• Víceleté
ROSTLINY PODLE DÉLKY ONTOGENEZE
♣ Jednoleté
Členění dle požadavků na vývoj (teploty k jarovizaci, délka dne)
jarní plodiny – nevyžadují
jarovizaci
* poškozovány teplotami nad bodem mrazu (+1 oC) - okurky
* málo odolné teplotám pod bodem mrazu (-2 až -3 oC) - kukuřice, fazol, sója
* odolné krátkodobým mrazům (-3 až -5 oC) - ječmen, oves, hrách
ozimé plodiny - nutná jarovizace
* malá mrazuvzdornost (-10 až -15 oC) - řepka, oz.ječmen
* střední odolnost proti mrazům (-15 až -20 oC) - pšenice
* dobrá odolnost proti mrazům (-20 oC) - žito
přesívkové formy a poloozimy - malé nároky na jarovizaci
ROSTLINY PODLE DÉLKY ONTOGENEZE
♣ Dvouleté
většinou uskladňované přes zimu, nutná jarovizace
- řepa, kořenová zelenina
♣ Víceleté
plodí každý rok, schopnost přezimovat
- trávy, vojtěška, chmel, vinná réva
Fotoperiodismus rostlin
• reakce na střídání období světla a tmy
Rostliny dlouhého dne (vývoj urychlují při
prodlužování světelné části dne – nad 12-14
hodin) - pšenice, ječmen, hrách, bob, len,
vojtěška, jetel, řepa – zeměpisná šířka
Rostliny krátkého dne – výhodnější jižní oblasti
(delší letní dny vliv na opožděné kvetení) –
kukuřice, sója, fazol
Rostliny k délce dne neutrální - pohanka
DÉLKA FOTOPERIODICKÉ REAKCE:
20-40 dnů
Půda
Klimatické podmínky
Rajonizace
• Klima - dlouhodobý průměr
meteorologických dat (teplota, srážky)
(30 nebo 50 let)
• Počasí - v konkrétním čase na konkrétním
místě
Rajonizace zemědělské výroby
* rozmístění zemědělské výroby podle přírodních
podmínek – půdních
- klimatických
- ekonomických
Postupně se přijímala nová krítéria.
Současnost: 5 výrobních oblastí (K, Ř, O, B, P)
podoblasti 1 – 5 (K,Ř)
1 – 4 (O, B)
1 – 3 (P)
Zemědělské výrobní oblasti
kukuřič.
K
K1-K5
řepařská obilnářská brambor.
Ř
O
B
Ř1-Ř5
O1-O4
B1-B4
podoblasti,
produkční
schopnost
>82-<62
>84-<62
>56-<42
>50-<36
nadmořská
do 250
250-350
300-600
400-650
výška m
klimatický
VT
T1-T3
T3,
MT2-MT4
region
MT1-MT4
MCH
o
o
o
průměrná
9-10 C
8-9 C
5-8,5 C
5-8 oC
teplota
roční
500-600
500-650
550-700
550-900
srážky mm
suma teplot 2800-3100 2400-2800 2000-2800 2000-2600
nad 10 oC
půdní
Č, LP,
Č, H, NiP H, IP, GP
HP, P
jednotky
NiP, DP
podíl v ČR
6,7
24,3
40,5
18,5
%
pícnin.
P
P1-P3
>34-<26
nad 600
MCH,CH
5-6 oC
nad 700
pod 2200
HP, GP,
OGP
10,0
Půda
Základní vlastnost : půdní úrodnost
Půdní profil :
- hloubka celková
- hloubka vegetačního profilu
Ornice – podorniční vrstva – spodina
Pevná fáze – minerální částice
- organické látky
Kapalná fáze
Plynná fáze – půdní vzduch
Fyzikální vlastnosti půdy
Pórovitost půdy: poměr mezi pevnou částí a volnými prostory v
půdě
vliv na : úrodnost. ornice 40 – 55 %.
spodina 30 %
* póry kapilární– 65 % optimum
* póry nekapilární – 35 %
Polní vodní kapacita
voda: kapilární, gravitační, (absorpční, obalová – málo
dostupná až nedostupná)
vzduch – v půdě 10 x více CO2
Objemová hmotnost půdy – utuženost půd
• Struktura půdy – spojení a uspořádání půdních částic
do agregátů
Půdní druh (zrnitost půdy)
částice nad 2 mm (skelet, kostra půdy)
částice pod 2 mm (jemnozem)
* písek – 2,0 – 0,1 mm
* částice jílnaté – pod 0,01 mm
Půda: lehká (písčitá, hlinitopísčitá)
do 20 % jílnatých částic
střední (písčitohlinitá, hlinitá)
těžká (hlinitojílovitá, jílovitá)
nad 45 % jílnatých částic
Půdní typ – základní taxonomická jednotka klasifikace půd
- přírodní útvar vytvořený působením půdotvorných
činitelů na mateční horninu (půdotvorný substrát)
Příklady : černozem (vysoká přirozená úrodnost)
hnědozem (stabilizované výnosy)
luvizem (horší fyzikální vlastnosti, přesychá)
kambizem (zejména v BVO s dostatkem srážek,
je hůře zpracovatelná)
podzol (nízké pH, efektivnější pro lesní kultury)
glejová půda, septosol, černice, fluvizem, atd. ......
Agrochemické vlastnosti půd
pH - reakce půdy - ovlivňuje:
příjem živin rostlinami
rozpustnost sloučenin
rozpustnost iontů s toxickým vlivem (Al+++)
činnost a skladbu půdní mikroflóry
půdní strukturu
Humus - soubor organických látek v různém stupni přeměn.
Obsah: 1 - 2 % - nízký (v ČR 1,8-2,2 %)
2 - 3 % - střední
Kvalita: dána poměrem určitých složek (huminových kyselin
a fulvokyselin)
Kladný vliv na: biologickou činnost půdy
tvorbu drobtovité struktury
tvorbu organominerálního komplexu (sorpce)
BPEJ
bonitovaná půdněekologická jednotka
Kód: . . . . .
1 2 3 4 5
1 2,3 4 5 -
klimatický region
půdní charakteristika
svažitost a expozice pozemku
skeletovitost a hloubka půdy
Podíl faktorů na výnosech plodin - vývoj
(Vrkoč 1992)
faktor
agrotechnika
odrůdy
hnojiva
ochrana rostlin
půdní úrodnost
počasí
Výrobnost (OJ/ha)
1948
20
5
10
5
40
20
22
1973
10
20
30
15
10
15
46
1990
20
25
20
15
10
10
57
Podíl faktorů na zvyšování výnosů
(dle Vrkoče)
p ro c e n tic k ý p o d í l
100
agrotechnika
odrůdy
80
hnojiva
60
ochrana rostlin
půdní úrodnost
40
počasí
20
0
1948 (22 OJ)
1973 (46 OJ)
1990 (57 OJ)
Podíl faktorů na výnosech plodin
v systémech hospodaření – rok 1990 (Vrkoč 1992)
faktor
půdní úrodnost
počasí
odrůdy
agrotechnika
hnojiva
ochrana rostlin
systém hospodaření
konvenční ekologický
10
35
10
15
25
10
20
30
20
5
15
5
Některé důsledky intenzivního pěstování plodin
- vysoké dávky pesticidů •
•
•
•
•
•
rezidua účinných látek v půdě
ničení užitečných půdních mikroorganismů
vývoj rezistence vůči pesticidům
pokles diverzity (méně druhů flory a fauny)
výskyt pesticidů v produktech
rozvoj plevelů a škůdců na které aplikované
látky nepůsobí
• znečištění vod a vzduchu
Některé důsledky intenzivního pěstování plodin
- těžká mechanizace -
•
•
•
•
•
•
poškození vzdušného a vodního režimu
horší vývin kořenů rostlin
snížení biologické aktivity půdy
poškození drenážní schopnosti půdy
podpoření eroze
energeticky náročnější zpracování půdy
(orba)
TVORBA VÝNOSU POLNÍCH PLODIN
» Biologický výnos – biomasa produktem fotosyntézy z 85-90%
» Hospodářský výnos
Prvky výnosu: » obilniny:
(K * Z * HTS) * 10-5
» luskoviny:
(R * L * S * HTS) * 10-5
» brambory: (R * H * A) * 10-2
» cukrovka:
(R * A) * 10-2
Kompenzace výnosových prvků
Autoregulace
Optimální hodnoty výnosových komponentů:
¾ podpora tvorby výnosového prvku
¾ omezení redukce
Kritická období pro tvorbu a redukci výnosových prvků
Agroekologické vztahy v rostlinné produkci
Agroekologie – sleduje vztah mezi kulturními rostlinami a
zkulturněným prostředím.
Cíle: dosažení požadovaného výnosu a vysoké kvality produktu
bez narušení životního prostředí.
Podmínky k dosažení cílů:
-
-
respektování nároků plodin a odrůd na klimatické a půdně
ekologické podmínky (rajonizace)
vybírat optimální stanoviště
zabezpečit maximální působení všech pěstitelských faktorů na
výnos
správnými agrotechnickými, výživářskými a ochranářskými
zásahy v porostu podporovat výnosové prvky a omezit vliv
redukujících faktorů (plevele, choroby, škůdci)
Agrotechnika polních plodin
obecné principy a zásady
•
•
•
•
střídání plodin
zpracování půdy
výživa rostlin a hnojení plodin
zásady správné zemědělské praxe a nitrátová
směrnice
Monokultura
• Jeden botanický druh opakovaně na
pozemku několik let (min. 3)
Plodiny víceleté a vytrvalé nejsou monokulturou
• Pozitiva monokultury - specializace
(kukuřice, rýže)
• Negativa monokultury
* zvýšený výskyt chorob a škůdců, zaplevelení
* jednostranné odčerpávání živin
* zhoršování vlastností půdy
* pokles výnosů (důkaz u stacionárních dlouholetých
pokusů
OSEVNÍ POSTUPY (osevní sledy)
Systém střídání plodin
• předplodina a následná plodina
• plodiny hlavní a meziplodiny
• rotace osevního postupu
• monokultury
Nejlevnější agrotechnické opatření v RP !!!
Předpoklady: biologicky vyvážená
struktura plodin vhodných pro dané
půdní a klimatické podmínky,
plodiny obnovující půdní úrodnost
1. vojtěška
2. vojtěška
3. pšenice ozimá
4. cukrovka xx
5. ječmen jarní
6. kukuřice silážní
7. pšenice ozimá
8. cukrovka xx , hrách
9. ječmen jarní s pods.
1. jetel luční
2. pšenice ozimá
3. ječmen ozimý
4. řepka ozimá x
5. pšenice ozimá
6. brambory, kukuřice sil. xx
7. ječmen jarní s pods.
Předplodiny:
Hledisko:
* stav půdy (živiny, struktura, voda, únava půdy)
* škodlivé činitele (plevele, choroby)
* časový termín uvolnění pozemku (sklizeň)
1. vhodné
2. nevhodné
3. nevhodné, ale užívané
Zpracování půdy
Zpracování půdy ovlivňuje:
• hospodaření s půdní vláhou a vzdušný režim
• mikrobiální činnost půdy a mineralizaci
• humifikační pochody
• rozvoj chorob a škůdců
• rozvoj plevelů
Formy:
* základní (podmítka, orba)
* příprava půdy před setím a sázením
* kultivace půdy během vegetace
Systém minimálního zpracování půdy
Půdoochranné systémy
Základní zpracování půdy
Podmítka:
Mělké zpracování půdy po sklizni některých plodin.
• půdní vláha !!
• odplevelování půdy !!
• usnadňuje následnou orbu
• lepší vsakování vody
• rozvoj aerobní mikroflóry
• lepší antifytopatogenní potenciál půdy (postihuje škůdce,
zapravení zbytků s patogeny)
Včasnost, hloubka (80-120mm), kvalita !!
Nářadí: podmítač radličný, talířový, kombinovaný kypřič
Talířový podmítač s drobícím zařízením
Orba
Základní operace klasického zpracování půdy !!!.
Půda se kypří (zlepšuje se pórovitost), obrací, drobí, mísí,
odpleveluje
Kvalitativní hlediska:
• hloubka orby - mělká (do 18 cm), střední (do 25 cm),
- hluboká (do 30 cm) - význam plodina
- velmi hluboká (vysoká spotřeba nafty)
• termín orby - podzim (zásada)
- orba seťová (odstup od setí)
- orba k jařinám a k okopaninám
• zaorávka hnoje
• zaorávka slámy (rozřezaná), přidat 4-6 kg N/1 t slámy
• orba víceletých pícnin (pluh s předradličkou)
Orba radličným pluhem a ošetření orby
Příprava půdy před setím a sázením
Cíle:
• urovnat pole a vytvořit na povrchu izolační vrstvičku k
ochraně půdní vláhy
• připravit seťové lůžko „tvrdá postýlka, měkká peřinka“
(podmínky pro dobré zasetí a dobré vzcházení) - kapilární
póry.
• úprava půdní struktury - plodiny malosemenné vyžadují
jemnější agregátové složení půdy. Eliminovat hrudovitost.
Smykování - vláčení /klasika/
Kombinované nářadí (např. vibrační brány + utužovací
válec)
Hlubší kypření (kombinátory)
Válení
Minimální zpracování půdy
Předpoklady:
• dobrý fyzikální stav půdy
• biologicky činná ornice
• minimum vytrvalých plevelů (pýr, pcháč, svlačec)
• vhodný sled plodin (zlepšující plodiny)
Metody:
• vypouštění některých zásahů
• spojování pracovních operací
• omezování zpracování (hloubka)
• setí do nezpracované půdy (speciální secí stroje)
PŮDOOCHRANNÉ SYSTÉMY
¾ tlumení větrné a vodní eroze
¾ omezení nežádoucího zhutňování půdy těžkými stroji
Význam především u plodin v širokých řádcích
Podstata:
• redukce intenzity základního zpracování půdy
• ponechání rostlinných zbytků (předplodin) blízko
povrchu půdy
Soubor opatření v agrotechnice:
• Hloubka zpracování půdy (kypřiče)
• Eliminace přejezdů
• Vysoce účinné herbicidy
• Počet operací při předseťové přípravě
• Omezení eroze (posklizňové zbytky)
• Úspora vláhy
• Udržování půdní struktury
Půdoochranné systémy
•
•
•
•
•
Setí do nezpracované půdy
Setí do hrůbků
Pásové zpracování půdy
Mulčované zpracování půdy
Redukované zpracování půdy
Vodní eroze na svažitém pozemku
Setí
Secí kombinace (rotační brány + secí stroj)
Kultivace půdy během vegetace
Význam: odplevelování porostu
úprava stavu půdy (voda, vzduch, půdní škraloup)
Širokořádkové porosty (okopaniny, zeleniny), též obilniny
- válení a vláčení obilnin
- meziřádkové zpracování půdy - plečkování, hrůbkování
brambor, plečkování cukrovky
Plečkování vzešlého porostu řepy
Výživa rostlin a hnojení plodin
*Je hnojení potřebné? Pokud ano, tak proč?
* Hnojíme půdu nebo plodiny?
Rostlinná hmota - fytomasa, biomasa
¾Voda – 95 – 10 %
¾Sušina – 5 – 90 %
™ Spalitelný podíl – 95 – 99 %
- C (45 %), O (42%), H (6%), N (1,5%)
™ Popeloviny - 1 – 5 % (Ca,K,Na,P…..)
Živiny a jejich příjem:
♦ C – ze vzduchu
♦ O2 a H - převážně z vody
♦ N a živiny v popelovinách – z půdy (udržování), listy
Rozdělení živin:
1. Makroelementy – C,O,H,N,P,K,Ca,Mg,S
2. Mikroelementy – (do 0,05%) – Fe,Mn,Zn,Cu,B,Mo
3. Prvky užitečné – Na,Al,Si,Cl aj.
Hnojiva
Podle původu:
• organická - všestranná, objemná, živiny +
humusotvorná hmota, mikroorganizmy
• průmyslová (minerální) - vyšší obsah živin
* jednosložková - dusíkatá (N), fosforečná
(P2O5), draselná (K2O), vápenatá (CaO),
hořečnatá (MgO)
* vícesložková - dvě nebo více živin
Podle skupenství:
• tuhá
• kapalná (tekutá) - DAM390
Statková hnojiva
• Chlévský hnůj - směs výkalů, steliva a zbytků krmiva
- mrva - zrání za omezeného přístupu vzduchu
- hnůj
- zásada: okamžité zaorání hnoje po jeho rozmetání
• Močůvka - tekuté výkaly
• Kejda - směs pevných a tekutých výkalů a vody (při
ustájení zvířat bez podestýlky) - obsah sušiny
• Zaorávka slámy (doplnění N 4-6 kg/1 t slámy)
• Zelené hnojení
• Kompost (organominerální hnojivo)
Organická hnojiva
hnojivo
hnůj - skot
produkce
t/rok/DJ
sušina
(%)
N
P2O5
K2O
dávka
t na 1 ha
8,5
24
0,48
0,25
0,62
35 - 40
25
0,65
0,30
0,63
- koně
močůvka
5,7
2,4
0,25
---
0,53
20-30-(50)
kejda - skot
20,9
7,8
0,32
0,15
0,48
30-40-(100)
22,2
6,8
0,50
0,30
0,23
20-30-(60)
- prasata
sláma
zelené hnojení
+4-8 kg N/1 t
Zásady organického hnojení
• Nezastupitelnost organického hnojení pro
půdní úrodnost (ročně se zmineralizuje 3,5-4,5 t
organické hmoty)
• Pravidelné hnojení pozemků (interval 4-5 let)
• Aplikace doporučených dávek (průměr 30 t/ha) dle rozsahu ŽV
• přednostní hnojení určitých plodin (brambory,
cukrovka, kukuřice, košťálové zeleniny, řepka)
• hnojiva urychleně zapravit do půdy (ztráty
živin)
Hlavní zdroj organické hmoty v půdě posklizňové zbytky (až 60 %) - víceleté pícniny
Minerální hnojiva
druh hnojiva
N
Obsah živin v %
P2O5
K2O
CaO
Dusíkatá
Ledek vápenatý
15
Síran amonný
21
Ledek amonný s
26-27
vápencem
Dusičňan amonný
34
Močovina
46
Dusíkaté vápno
20
DAM 390
39 obj.
Fosforečná
Superfosfát
17-19
Superfosfát trojitý
45-48
Hyperfosfát
29
Draselná
Draselná sůl
Kamex
Patentkali
Síran draselný
Vápenatá
Pálené vápno
MgO
20
55
20
3
60
40
28-30
50
10
80-85
d r u h h n o j iv a
N
H o ře č n a tá
K ie se r it
H o řká sů l
O b s a h ž i v in v %
P 2O 5
K 2O
C aO
M gO
2 5 -2 7
16
V íc e slo ž k o v á
A m o fos
N P L o vofert
S y n f e r ta P
N P K 1 2 : 1 2 :1 2
N P K 1 6 : 1 6 :1 6
N P K IA L o vofert
C e r e r it
12
20
11
12
16
12
10
52
20
12
12
16
11
10
K a p a ln á
d v o u s lo ž k o v á
F o stim
N P - sol
C a n sol S
F o li m a g
D am m ag
8
8
8
15
24
24
24
12
12
16
8
13
16
27
1
17
5
3
Půdní reakce a vápnění půd
Optimální hodnoty pH pro ornou půdu:
• půda písčitá - 5,5
• půda jílovitá - 7,0
•
•
•
•
•
Úprava pH půd vápněním:
vápní se v časových cyklech (zpravidla 3 - 4 roky)
důležitým faktorem je plodina (vojtěška, cukrovka, hrách)
hnojivo aplikovat nejlépe před orbou
nepřekračovat maximální stanovené dávky
Hnojení fosforem, draslíkem a hořčíkem
Zásada: dosáhnout a udržovat vyhovující obsah živin
v půdě
Dávky živin při hnojení: podle zásoby živiny v půdě
(agrochemické rozbory) a výnosové úrovně (bilanční
hnojení) - např. u obilnin při EVH 5-6 t zrna přibližně 0-45 kg P,
0-135 kg K, 0-40 kg Mg
Frekvence hnojení: každoročně nebo předzásobním
způsobem na 2-3 roky
Hnojení při přípravě půdy - hnojiva do půdy zapravit
Hnojení dusíkem
N - faktor výše a stability výnosu a kvality produkce
Cíl hnojení - porost (rostlina)
Specifikum: pohyblivost živiny v půdě - ztráty
Zásady: * přesné stanovení N ke každé plodině
(význam předplodin)
* určit doby aplikace (dělení dávek), druh
a dávku hnojiva - omezení ztrát
* optimalizovat dávku hnojiva před aplikací
(rozbory půd a rostlin)
(pozn.: Průměrný odběr N sklizní 1 t zrna obilovin je
20-26 kg)
Zásady správné zemědělské praxe
Cíl: ochrana povrchových a podzemních vod před
znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů
(doporučení pro všechny hospodařící subjekty)
Představují souhrn požadavků jak hospodařit, aby
nedocházelo k nadměrnému znečišťování vod dusičnany.
Forma pomoci (doporučení) zemědělcům k tomu, aby se
vyvarovali postupů vedoucích ke znečištění povrchových a
podzemních vod, pečovali řádně o statková hnojiva a
opatrně zacházeli s hnojivy obsahujícími dusík.
Zásady:
* současně zohledňují i další existující předpisy,
* uvádějí principy správných zemědělských postupů,
které minimalizují znečišťování vod,
* plnění Zásad je založeno na principu dobrovolnosti
a je doporučeno na celé území ČR,
* ve zranitelných oblastech jsou součástí Akčního
programu, jehož plnění je v těchto oblastech povinné
(např. nitrátová směrnice).
Akční program = povinné způsoby hospodaření ve
zranitelných oblastech
Akční program vyjádřen v:
Nařízení vlády č.103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a
o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání
plodin a provádění protierozních opatření.
*Nitrátová směrnice *(zranitelné oblasti - v ČR 42,5% z.p.)
1) Období nevhodná pro hnojení
Období zákazu hnojení - mimo vegetační období.
2 skupiny organických hnojiv podle intenzity uvolňování N (mineralizace) pomalu (hnůj), rychle (kejda, močůvka)
Omezení hnojení po sklizni plodin (minerální N a rychle uvolnitelný N
z organického hnojiva)
Nařízení vlády č.103/2003 Sb.,
* Omezení přívodu organického N
- max. 170 N/ha z.p. vhodné k aplikaci
Odpočet: plochy kterou nelze hnojit (ochranná pásma, blízkost
povrchových vod, plochy s jetelovinami a luskovinami, úhory a
pozemky ležící ladem).
Produkce organického N - vzorce výpočtu (přibližně 1 dojnice
při stelivovém ustájení 50 kg N v hnoji + 14 kg N v močůvce)
• Další opatření
- úprava hnojení travních porostů
- používání hnojiv a statkových hnojiv na svažitých pozemcích
• - používání hnojiv a statkových hnojiv v blízkosti povrchových vod
• - pastva hospodářských zvířat
- skladování minerálních a statkových hnojiv - minimální kapacity
skladů potřebné k dodržení opatření k době aplikace)
- střídání plodin
- protierozní opatření na ohrožené půdě
Intenzita hnojení - stanovení optimální dávky hnojiv s využitím
diagnostických metod a bilance živin - zlepšení účinnosti hnojiv
Ochrana plodin
proti škodlivým činitelům
• plevele
• choroby
• škůdci
Choroby – škůdci – plevele
Systém integrované ochrany
metody nepřímé :
metody přímé:
Pěstitelská opatření: Mechanická opatření:
•
•
•
•
Stanoviště
Osevní sledy
Zpracování půdy
Termín a způsob
založení porostu
• Zdravé osivo
• Hnojení
• Úklid poskl. zbytků
Odstraňování rostlin
* negativní výběry
* při zpracování půdy
Podpora užit. org.
Karanténní opatření
Odolné odrůdy
Chemická opatření:
* Cílená aplikace
Biologická ochrana:
* Užitečné organizmy
* Hormony – feromony
Pesticidy
¾ Fungicidy – houbové choroby
¾ Insekticidy – hmyz (zoocidy – živočišní škůdci)
¾ Herbicidy - plevele
Další chemické látky v rostlinné produkci:
¾ Desikanty
¾ Regulátory růstu
¾ Regulátory dozrávání
¾ Repelenty
Pesticidy – Seznam registrovaných
přípravků na ochranu rostlin
Klasifikace (podmínky používání pesticidů):
Toxicita pro člověka
•
•
•
•
•
vysoce toxický
toxický
zdraví škodlivý
dráždivý
žíravý
T+
T
Xn
Xi
C
• (ZNJ) – zvlášť nebezpečný jed
• (OJ) – ostatní jedy
• (-) – přípravek neklasifikován jako jed
Omezení pesticidů zhledem k ochraně včel
• J - přípravek pro včely jedovatý
• Š - přípravek pro včely škodlivý
• N - přípravek je pro včely relativně neškodný
Omezení vzhledem k ochraně vodních zdrojů
1. PHO (pásmo hygienické ochrany v.z.) - vyloučeny
všechny přípravky
2. PHO - 6 kategorií přípravků
Působení přípravků:
♦Kontaktní
♦Systémové
PESTICIDY V INTEGROVANÉ R.P.
Použití účinných látek:
• ekologicky selektivních
• neznečišťujících prostředí, rychle odbouratelných
Kriteria pro aplikaci:
• posoudit možnost jiných nechemických způsobů
• sledování stavu porostu a patogena
• znalost prahu škodlivosti
• nedopustit vznik rezistence k účinné látce
• minimalizace nákladů
Způsoby aplikace:
• snížení dávek, kombinace přípravků (směsi)
• přednost moření osiva
• pásový postřik, ošetření okrajů a napadených míst
Herbicidy a jejich využití
Neselektivní
ničí veškerou vegetaci (cesty, chodníky)
Selektivní - působí na konkrétní plevelné druhy
• kontaktní (dotykové)
• systémové (účinek zpravidla přes listy)
• kombinované
Doba aplikace - preemergentní, postemergentní, po
sklizni, před vegetací
Rezidua - v produktu, v půdě
Hubení plevelů
Plevele:
velmi nebezpečné (svízel přítula, pcháč, heřmánkovec, oves
hluchý, pýr, chundelka metlice)
obligatorní - většina plevelů (lebeda, merlík, mák vlčí, hořčice
rolní….)
zanedbatelné - drobné časné jarní plevele
Regulace zaplevelení polí:
• diagnostika zaplevelení
• preventivní hubení (střídání plodin, čisté osivo, nezávadná
statková hnojiva, dodržování agrotechnické kázně)
• metody přímé - mechanické (příprava půdy, plečkování),
metody chemické (herbicidy)
INTEGROVANÉ PĚSTOVÁNÍ ROSTLIN
Zásady:
¾ Struktura - dle přírodních a hospodářských podmínek
¾ Druhová skladba - pestrost plodin (plodiny zlepšující)
¾ Odrůdy - větší zastoupení, odolnost a rezistence
¾ Osivo - semenářská a biologická kvalita
¾ Příprava půdy - šetrná, omezení eroze
¾ Hnojení - organická hnojiva, hnojiva průmyslová bilančně a
dle rozborů rostlin a půdy
¾ Založení porostu - kvalita (termín, struktura porostu)
¾ Ochrana porostu - principy integrované ochrany rostlin
¾ Kontrolní systémy - tvorba výnosových prvků, korekční zásahy
dle skutečného výskytu a prahu škodlivosti redukujících
faktorů)
¾ Jakost produkce
¾ Ekonomika - bilance nákladů na jednotku produkce !!!
LUSKOVINY
Hrách setý
¾ hrách setý polní
¾ hrách dřeňový
¾ hrách cukrový
¾hrách rolní (peluška)
Fazol
¾ fazol obecný
¾ fazol šarlatový
¾fazol měsíční (lima boby)
Čočka jedlá
Sója luštinatá
Lupina
¾ lupina bílá
¾ lupina žlutá
¾ lupina úzkolistá
¾lupina proměnlivá
Cizrna beraní
Bob obecný
¾bob koňský
¾bob zahradní (svinský)
Vigna mungo
Luskoviny - Luštěniny
Využití:
Semena
¾ potravina
¾ krmivo
¾ průmyslové využití (škrob)
Rostliny nebo zelené části rostlin:
¾ zelenina (semena, celé lusky)
¾ pícnina
¾ zelené hnojení
Nutriční hodnota:
¾ bílkoviny
¾ vláknina
¾ minerální látky
¾ skladba glycidů
¾ antinutriční látky
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Bílkoviny: 20 - 45 - (50) %
albuminy (10-25 %), globuliny (60-75-90 %)
Vliv:
botanický druh
odrůda
půdně - klimatické podmínky
stupeň zralosti
agrotechnika
Glycidy:
Škrob (amylosa/amylopektin) - 30-50 %
Vláknina
3,1 - 6 % jedlé luštěniny (čočka - fazol - sója - hrách)
až 14 % krmné luštěniny (lupiny)
Minerální látky - K, P, Ca, Mg, Fe, .... Co, Mo, J, Mn, Cu, Zn
Vitaminy
skupina B (thiamin, riboflavin, niscin, pyrodoxin, k.listová)
C, karoten - u zeleninových luštěnin
Tuky - 1 - 2,5 %, sója 18 - 22 %
Antinutriční látky
Antinutriční látky (?)
• inhibitory tripsinu a chymotripsinu
• haemagluteniny (lektiny) - toxické nad 1 % ve stravě
• inhibitory amylázy
• kyselina fytová
• taniny
• fenoly
• oligosacharidy - α-galaktosidy 3 - 8 %
• alkoloidy - toxické (hořké lupiny)
Pozitivní výživové faktory
saponiny - snižují koncentraci cholesterolu v krvi
Metody snížení obsahu antinutričních látek v semenech
RFO – raffinose family oligosacharides
(rafinosa, stachyosa, verbascosa, ajugosa)
Máčení ve vodě
* snížení RFO o 10 – 40 % po 15-24 hodinách
Var ve vodě
* význam množství vody - po uvaření vylití roztoku
Suché pražení
* 2 minuty (bez sacharidů)
* změna senzorických a nutričních vlastností
Fermentace – bakterie mléčného kvašení
Nakličování – narůstá enzymatická aktivita
* za 4 dny snížení RFO o 80-90 %.
Mikrovlnné zahřívání
Šlechtění
* hledisko pěstitelů
sacharidy vliv na růst, antistresový význam pro rostliny a semena
Pěstitelský význam luskovin
• Biologická fixace N
• Předplodinová hodnota
Negativní pěstitelské vlastnosti
•
•
•
•
•
•
nestabilita výnosů
náchylnost k chorobám a škůdcům
pomalý počáteční růst
nesnášenlivost pěstování po sobě
pukavost lusků
mechanické poškozování semen
Specifika druhů a odrůd:
poléhavost
délka vegetační doby
odolnost k chladu
Morfologie, růst a vývoj
pěstování
Kořenový systém - nároky na stanoviště
Lodyha - délka, polehavost (způsob založení porostu, sklizeň)
kvetení a zrání
• typ indeterminantní
• typ determinantní - Ti forma
Listy - šlechtění (semileafless typy) - výsevek
Plod - anatomická stavba
* sklizňové ztráty, způsob využití (zelenina)
Semeno – velikost (mechanické poškození, hloubka setí)
Vzcházení - hypogeické a epigeické - hloubka setí, ošetření
Požadavky na teplotu - termín setí
Kvetení, opylení a zrání
množitelské porosty, sklizeň
Vývoj - jarní a ozimé formy (krátký den)
Agroekologické nároky luskovin
Hrách
oblast
Ř, O, B,
K (vláha)
vyhovuje půda
středně těžká
Bob
Ř, O, B
nároky na vláhu
Lupina
Čočka
O, B
Fazol
K,
Ř (sušší)
K, Ř
Sója
K,
nevyhovuje půda
lehká (sucho), příliš těžká
(zamokřená), kyselá,
kamenitá, svažitost
kyselá, nedostatek vody,
zaplevelenost
lehčí, kyselejší
lehká, nezaplevelená kyselá, zasolená, nadbytek
N, rezidua herbicidů
lehčí, výhřevná,
humus, živiny
těžká, tvorba škraloupu
hlinitá, hluboká,
těžká, zamokřená, kyselá,
Setí jarních luskovin
termín setí
plodina
co nejdříve bob
obecný
hrách setý
peluška
vikev setá
1.dekáda čočka
jarních
lupina
prací
kon.dubna sója
zač.května
polovina
fazol
května
výsevek klíč.
semen
na 1 m 2
48-55
výsevek
kg.ha-1
180-280
90-100
100-120
150-180
200-300
40 - 80
220-350
120-180
80-120
70-140
120-200
meziřádková hloubka
vzdálenost
setí
(mm)
(mm)
150-250
60-100
125-150
150-250
150-300
150-250
125-300
50-60
40-50
30-50
30-40
30-50
60-80
100-300 180-300 (450)
40-60
35-50
80-200
30-50
300-500
Specifické vlastnosti luskovin pro sklizeň:
a) vlastnosti společné všem luskovinám:
•
•
•
•
postupné kvetení a zrání lusků na rostlinách
nevyrovnané zrání rostlin v porostu
náchylnost k pukání lusků a k výdrolu
snadné poškození semen
b) specifické vlastnosti druhů a odrůd:
• poléhavost a propletení rostlin (hrách, vikve)
• nízké nasazení lusků na lodyze (fazol)
• vysoká vlhkost lodyh (bob koňský)
• tvrdost lodyh (lupiny)
Hrách setý (Pisum sativum L.)
Využití hrachu:
• suchá semena
• konzervování nezralých semen
• čerstvá zelenina
• pícnina
Typy odrůd:
a) dle lodyhy a biologického výnosu
• univerzální (peluška)
• zrnové
• intemediární (současné odrůdy hrachu setého)
b) růstový typ dle listů - praktický význam
normální
semileafless (s redukovanou listovou plochou)
c) dle barvy semen
žlutosemenné (většina odrůd)
zelenosemenné (Zekon, Lantra)
Hrách dřeňový
Využití:
•
zelený hrášek (zelenina, konzervace)
potenciál výnosu 10 - 13 t (výnosy 3,5-4,5 t)
•
suchá semena (škrob - průmysl)
Kvalita produktu ke konzervaci:
Stupeň zralosti při sklizni (PAN, TJ)
• ranost odrůdy
• stanoviště (expozice, půdní druh a typ)
• termín setí (menší význam)
Velikost semen a třídění
• malosemenné (Moravan, Amos…..)
• velkosemenné (Vladan, Junos, Oskar…..)
Rychlost zpracování sklizených semen
Technologie sklizně
* dělená dvoufázová
* přímá sklizeň
Bob obecný (Vicia faba L.)
Variety:
• major - bob zahradní, svinský (broad bean)
• equina - bob koňský (field bean, horse bean)
• minor - drobnosemenný bob, holubí
Rostlinný habitus
• indeterminantní - kvete dlouho (současné odrůdy)
• determinantní - Ti forma (top-less) - krátké období
kvetení a zrání (menší výnos)
• semideterminantní
Kvalitativní znaky:
barva květu - korelace s chemickým složením semen
* květ bílý s černou skvrnou - antinutriční látky
(klasické odrůdy)
* květ bílý - beztaninové boby (odr.Amazone)
Formy bobu:
* jarní bob - včasnost setí,
42-48-55 rostlin.m-2
* ozimý bob - malá mrazuvzdornost,
15-22 rostlin.m-2
Sója luštinatá (Glycine sója L.)
Porost sóji
Výběr odrůd sóji pro podmínky ČR
Rostlina krátkodenní - rozdíly odrůd
Charakter růstu:
determinantní - po odkvětu ustává terminální růst
indeterminantní
HTS semen: 40 - 350 g
Klasifikace ranosti odrůd: 000, 00, 0, I - IX
Odrůdy:
Korada
OAC Vision
OAC Erin
Quito
Rita
Katana
Požadavky na prostředí
ČR : Okrajový region pro pěstování sóji
Plodina teplomilná
minimální teplota klíčení 6 - 7 oC
od květu do dozrávání teplota 20 - 25 oC
poškozování vzešlých rostlin teplotami -3 až -4 oC
Význam krátkého dne pro urychlení vývoje (typ odrůd)
Nároky na vodu
- vlhkost půdy 60-70 % vodní kapacity
- význam relativní vzdušné vlhkosti (v období kvetení)
Půdy - značné nároky
Nesnáší půdy těžké, zamokřené, kyselé, bez závlahy jsou
problematické půdy lehké.
pH mezi 6 - 7
Sklizeň sóji
Pozdní dozrávání - září, říjen
Zralost plná: semena vybarvená, s vlhkostí 13-16-18 %.
Příprava nevyrovnaně zrajícího porostu desikací (Reglone)
Nízké strniště - urovnaný pozemek před setím - nízké
nasazení lusků - nebezpečí vysokých sklizňových ztrát.
Lupina (Lupinus sp. L.)
•
•
•
•
Lupinus albus L.
Lupinus luteus L.
Lupinus angustifolius L.
Lupinus mutabilis Sweet.
Lupinus polyphyllus Lindll. (L.mnoholistá)
Lupinus perennis L. (L.vytrvalá)
Olejniny - produkce a využití
•
•
•
•
•
Olejniny
Řepka olejná
Slunečnice roční
Mák setý
Hořčice bílá
další botanické druhy s olejnatými semeny (např. len)
Ve světě:
• Sója luštinatá
• Palma olejná
• Olivovník evropský
• Skočec a řada dalších druhů
Sklizňová plocha (1000 ha) a výnosy (t/ha) - 2002
sklizňová plocha (1000 ha)
svět
EU 15
výnos t/ha
ČR
svět
EU15
ČR
sója
79410
243
3
2,26
3,25
2,12
řepka
22643
2995
343
1,58
2,96
2,84
slunečnice
18934
1660
24
1,26
1,69
2,25
8354
4677
0
1,67
2,00
x
hořčice bílá
542
4
20
0,67
1,32
0,95
mák
101
13
30
0,56
0,63
0,47
olivovník
Kvalitativní znaky olejnin
Obsah oleje (řepka 40-50%, slunečnice 35-52 %, sója 18-24%)
Obsah hlavních mastných kyselin (nasycené,
nenasycené - eruková, linolenová, linolová, olejová …..)
Obsah antinutričních látek
řepka - glukosinoláty, fenolické sloučeniny, tanin, fytin
Výskyt plísní a mykotoxinů (nedostatečné sušení sklizených semen)
Další znaky:
Obsah alkaloidů - mák
Mechanické poškození semen (mák)
Klasifikace typů řepky
Označení
„EG”
(++)
„0”
„00”
„000”
„0000”
„E0”
hybridní
Vlastnosti
odrůdy s vysokým obsahem kyseliny erukové (KE)
bezeruková řepka (do 5 % KE), vysoký obsah glukosinolátů
dvounulová řepka (do 2 % KE),
obsah GSL snížený na úroveň do 25 μmol.g-1 semene
řepka s minimálním obsahem KE, se sníženým obsahem GSL,
se sníženým obsahem vlákniny v semeni z cca 12 na 6 %
vlastnosti typu „000” plus redukovaný obsah kyseliny linolenové
řepka s vysokým obsahem KE (cca 50 %) a nízkým podílem GSL
heterozní efekt 15 - 20 %, kvalita odpovídá typu „00”
geneticky pozměněná řepka
transgenní
(rezistentní k některým herbicidům, obsahující mastné kyseliny
typické pro tropické olejniny apod.)
Řepka ozimá - tvorba výnosu a pěstování
Faktory ovlivňující tvorbu výnosu a jakost produkce:
• přezimování
• plevele, choroby a škůdci /vysoká koncentrace ploch/
• výživný stav porostu
Principy pěstebních technologií:
•
Zařazení v osevním sledu - včasné uvolnění půdy předplodinou
•
Založení porostu - způsob (příprava půdy), termín, výsevek 4-5 kg
•
Hnojení - hnůj (k předplodině)
Ca (dosažení příznivého pH
P, K a Mg (S) dle stavu živin v půdě
N (140-160 kg) v dělených dávkách - před setím ?,
na jaře a za vegetace: 3 postupné dávky N (regenerace
kořenového systému, tvorba nadzemní biomasy, fáze
žlutých poupat)
•
Regulace zaplevelení (též rostliny zaplevelující - výdrol
předplodin)
•
Ochrana proti chorobám a škůdcům - integrovaná
•
Sklizeň a posklizňové ošetření
Obilniny
využití a základy produkce
Obilniny - obiloviny
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Pšenice (obecná, tvrdá, špalda)
Žito
Ječmen
Oves
Tritikale
Kukuřice
Čirok
Mohár, čumíza, bér
Proso
Rýže
Pohanka
Amarant (laskavec ocasatý)
Laskavec - Amarantus
Význam a využití produkce obilnin
Hlavní produkt (zrno) – vedlejší produkt (sláma,
zbytky po průmyslovém zpracování)
• hlavní složka lidské potravy (energie, proteiny..)
• krmivo – jadrné (zrno, odpady z průyslu), objemné
• průmysl – škrob, líh - bioetanol, slad, kávovinové
náhražky, tuk, jáhly ...
• stelivo
• agronomický význam
• skladovatelnost, manipulace
Bilance využití obilovin v ČR
(2002/03) - dle MZe ČR
produkce
% využití komodity
1000 t potraviny krmiva osiva export import
pšenice
3866
30,3
58,2
4,6
19,5
0,3
žito
119
142,9
21,0
10,9
1,7
55,5
ječmen
1792
33,2
63,1
6,7
2,3
0,7
oves
168
15,5
71,4
9,5
0,6
0,6
tritikale
200
0,0
87,5
4,5
7,0
0,1
kukuřice
616
1,9
64,9
2,1
20,3
1,0
domácí spotřeba celkem: 6,3 - 6,6 milionu tun
JAKOSTNÍ KATEGORIE PŠENICE
kategorie
charakteristika
E
elitní
(zlepšující) nejkvalitnější
pro pekárenské zpracování
A
kvalitní
(dobrá), samostatně zpracovatelná
B
chlebová
(doplňková), zpracovatelná
ve směsi
(K)
pečivárenská
pro výrobu keksů a sušenek
(malý objem pečiva)
k výrobě těstovin
pro speciální využití
krmná
výroba škrobu, lihu, bioetanolu
Podmínky pro kvalitní potravinářskou pšenici
1. Kvalitní odrůda (E, A)
2. Klimatické a povětrnostní podmínky
* teplota - vyšší (nikoliv extrémně vysoká) - bílkoviny
* srážky - negativní vztah k obsahu bílkovin
- vlhké počasí = rozvoj chorob
= prodlužování vegetace
* sluneční svit (rychlost fotosyntézy)
3. Agrotechnika a hnojení
* předplodina
* vhodná hustota porostu (omezení listových chorob)
* pozdní přihnojení N
4. Sklizeň a posklizňové ošetření
JEČMEN SETÝ (Hordeum vulgare L.)
• víceřadý
- čtyřřadý
- šestiřadý
• dvouřadý
Formy: ozimá
jarní
Osinatost, barva zrna, pluchatost
VYUŽITÍ JEČMENE
♦ Potravinářské účely
- výživa lidí (historicky 3000 let př.n.l.)
- současná renezance ve využití – dieta (β -glukany,
hladina cholesterolu)
„waxy“ typy – vysoký obsah β -glukanů
♦ Sladování – dvouřadé jarní (+ některé ozimé),
export sladu (170-210 tis. t), export ječmene (10-60 tis.t)
♦ Lihoviny
♦ Škrobárenství
♦ Farmaceutické produkty
- historicky – účinky protizánětlivé a antiseptické
- posilující nápoj
- výtažky z ječmene nebo sladu
♦ Krmné využití (60 % produkce)
Užitkové směry ječmene
•
•
•
•
•
krmný – víceřadé i dvouřadé, ozimé i jarní
sladovnický – dvouřadé, jarní (část ozimé)
průmyslový – etanol, škrob aj.
potravinářský – dietní potraviny (vláknina a
beta-glukany)
pícninářský – sklizeň v mléčně-voskové zralosti
Co je to „slad“?
Žito – plodina marginálních oblastí
•
•
•
•
•
•
•
Agronomické přednosti:
tolerance k horším ekologickým podmínkám
mrazuvzdornost
malé nároky na předplodinu
fytosanitární účinky
snášenlivost kyselých půd (pH 4,9 –6,8)
suchovzdornost
Příčiny poklesu ploch žita
•
•
•
•
•
•
•
obliba pšeničného pečiva
náročnější technologie žitného chleba
nižší výnosy a tržní cena
sklon k poléhání
sklon k porůstání
obtížnější sklizeň
horší skladba živin pro krmné účely
TRITIKALE - přednosti
• Stabilní výnos – vysoké výnosy v méně příznivých
podmínkách
• Vysoká krmná hodnota
• Tolerantnost k předplodině a k vlastnostem půdy
• Menší nároky na hnojení a ochranu
• Vhodnost pro low input, ekologické zemědělství,
CHKO a pásma ochrany vodních zdrojů
• Odrůdové speciální využití (bioetanol, námel)
Využití ovsa
• potravinářské – dietní potravina (nádory
zažívacího traktu, cholesterol, cukry.. .. posilující
účinky, omezení cévních chorob, psychická stabilita...)
• krmné účely (koně, služební psi, pro monogastry
obilky bez pluch – loupání nebo oves bezpluchý)
Pohanka
• teplomilná rostlina s krátkou vegetační dobou (setí
jako hlavní plodina nebo meziplodina)
Využití:
• dietní potravina – problém - tržní úprava.
Pozor: fotosensibilita, snížení fertility spermií,
inhibice některých enzymů
• farmaceutické účely (alkaloid rutin – příznivý pro
účinnost vitaminu C, při hypertensi, ateroskléroze,
cévních komplikacích diabetes aj.)
medonosná plodina
Obecné zásady agrotechniky na příkladu
ozimých obilnin
Faktory ovlivňující tvorbu výnosu a jakost produkce u ozimých obilnin:
• odnožování
• přezimování
• poléhání
• choroby a škůdci
• výživný stav porostu
Principy pěstebních technologií:
Zařazení v osevním sledu - (stav půdy, sklizeň předplodiny, botanický druh a
odrůda)
Založení porostu - způsob (příprava půdy), termín, výsevek (300-500 obilek/m2)
Hnojení - P a K dle stavu živin v půdě a EVH,
N v dělených dávkách - základní ?, regenerační !, produkční !
kvalitativní ?
Ochrana proti chorobám a plevelům - integrovaná
Sklizeň - zralost, způsob a rychlost - sklizňové ztráty
Posklizňové ošetření zrna a úklid slámy
Odnožování obilnin
= větvení pod povrchem půdy – zahušťování porostu =
autoregulace
Vliv: hustota porostu
botanický druh a odrůda
teplota, vláha
přijatelné živiny v půdě (regenerační hnojení v přesně
dané fázi růstu)
morforegulátory růstu (CCC)
mechanická podpora činnosti hormonů - cytokininy
Přezimování ozimých obilnin
Význam: druh a odrůda,
adaptabilita na zimní podmínky,
– růst a vývin rostlin po zasetí,
doba setí a výsevek
příprava půdy
vyrovnaná výživa
délka dne
Příliš bujně rostoucí porost – regulace morforegulátory růstu např. CCC (obchodní název Retacel)
Polehání obilnin
HNOJENÍ OBILNIN DUSÍKEM
1. základní předseťová dávka
2. regenerační (při obnovení jarní vegetace) – rozhoduje:
* druh a odrůda - odnožovací schopnost
- rychlost obnovení vegetace
* stav porostu po přezimování, počet rostlin
* růstová fáze
* předplodina a reziduální vliv organického hnojení
* doba obnovení jarní vegetace
* obsah N v půdě na jaře (Nmin)
3. produkční hnojení
Konec fáze odnožování až začátek sloupkování
Kontrolní stanoviště - anorganické rozbory rostlin
4. pozdní přihnojení
• v období sloupkování až kvetení
DOPORUČENÁ DOBA SETÍ A VÝSEVEK
OZIMÝCH OBILNIN
konečný termín setí
výsevek klíč. obilek na 1 ha (mil.)
KO
ŘO
BO, PO
ŘO
KO
BO
PO
Pšenice
15.10.
10.10.
5.10.
4
4,5 (5)
Ječmen
25.9.
18.9.
15.9.
4
4,5
populaee
10.10.
10.10.
30.9. (25.9.)
3,0 - 3,5
3,5 - 4
4 - 4,5
hybridy
10.10.
10.10.
10.10. (30.9.)
1,5 - 2,5
2,0 - 3
3 - 3,5
5.10.
30.9.
25.9.
ozimé obilniny:
Žito
Tritikale
Počátek agrotechnické lhůty před konečným termínem:
pšenice
2 - 3 týdny
ječmen
1 týden
žito
2 týdny
tritikale
2 týdny
3,5 - 4
4,5
Sklizeň obilnin
Doba sklizně
Stupně zralosti: mléčná, vosková, žlutá, plná.
Zralost vynucená (vnější příčiny)
Pozdní sklizeň - úbytek výnosu, odrůdová tolerance
Sklizňové ztráty - přirozený výdrol, seřízení strojů a technika sklizně
Způsoby sklizně
• přímá jednofázová sklízecí mlátičkou
• dvoufázová
• sklizeň celých rostlin (GPS) v mléčné až mléčně voskové
zralosti, konzervace silážováním
Posklizňové ošetření zrna
• Čištění
• Třídění
Rozdíly ve fyzikálních vlastnostech zrna a
ostatních částic ve sklizené hmotě
* geometrické
* aerodynamické
* doplňkové
- absolutní a měrná hmotnost
- povrchové vlastnosti
- součinitel tření
- pružnost
- barva
- elektrické vlastnosti
Sušení a skladování zrna obilovin
Úprava vlhkosti sušením
* náhřev zrna - teplota sušícího média
* fáze sušení
* vychlazení zrna
Skladování zrna
Úklid slámy
Využití slámy:
•
•
•
•
•
krmení (různé úpravy)
podestýlka
hnojení slámou
průmyslová surovina (papírny, lihovary, stavební izolace)
energetická surovina
Úklid slámy:
• sběrací vozy
• vysokotlaké lisy
• lisy na obří balíky
• sběrací řezačky (zaorání nebo velkobjemové vozy)
Výnos slámy: druh plodiny, odrůda, výška strniště (1 cm = 50 kg/ ha)
Nejvýznamnější pěstitelé žita, tritikale, ovsa (stát, mil.ha)
žito
tritikale
oves
Rusko
Polsko
3,8
1,6
Polsko
Německo
0,9
0,6
Rusko
Kanada
3,7
1,4
Ukrajina
0,8
Čína
0,3
USA
0,8
Německo
0,7
Austrálie
0,3
Austrálie
0,7
Bělorusko 0,7
Polsko
0,6
Čína
Ukrajina
0,5
Španělsko
0,5
Finsko
0,45
0,5
Okopaniny
Podle způsobu rozmnožování:
• semenné - generativně množené (řepa, mrkev, krmná
kapusta, krmný kedluben, tykvovité atd.)
• vegetativně množené (brambor, topinambur)
Podle užitkových částí pěstovaných druhů:
• bulevnaté (řepa, čekanka, mrkev, vodnice, krmná kapusta,
krmný kedluben)
• hlíznaté (brambor, topinambur)
• tykvovité (tykev, meloun)
Hospodářský význam okopanin
• Zlepšující plodiny v OP
• Výkonné plodiny
• Výživa lidí – cukrovka, brambory, čekanka, řepa
salátová, mrkev
• Krmení hospodářských zvířat – krmná řepa, mrkev,
brambory, vedlejší produkty při zpracování
• Průmyslové zpracování – cukrovary, škrobárny,
lihovary, sušárny
Nevýhody: náročné podmínky skladování (pouze 9-26 %
sušiny) – velký objem hmoty, skladovací ztráty
Brambory - produkce a využití
BRAMBORY
Význam a užití:
- potravina
- průmyslová surovina (škrob, líh)
- plodina s vysokou výnosovou schopností a
příznivým působením v osevním postupu
Spotřeba - konzum - 50 % (15 % potravinářské výrobky)
- škrob (líh) - přes 5 %
- sadba - asi 10 % (30 % certifikovaná)
- krmení a ztráty - asi 30 %
Výměra: dlouhodobě klesá, (r.2004 asi 36 tis. ha)
Výnos: asi 25 t.ha-1; vzestupný trend, v EU 30-40 t.ha-1 i více
Produkce: dlouhodobý pokles; dnes asi 1 mil. t
Kvalita brambor v ČR:
dlouhodobě neuspokojivá
(největší problém - mechanické poškození hlíz),
v posledních letech zlepšení - souvislost:
a) pěstováním v odkameněných hrůbcích
b) moderní stroje na sklizeň a třídění šetrné k hlízám
c) moderní tržní úprava (praní, kartáčování, balení)
d) závazné předpisy Zákona o potravinách (povinnost prodejce
uvádět odrůdu, varný typ)
Cíl bramborářství:
zvýšením výnosů na úroveň přes 30 t.ha-1 zlepšit
konkurenceschopnost → předpokladem je soustředění
rozhodující plochy u specializovaných pěstitelů, umožní
odpovídající vybavení (investice do strojů, skladů) a
intenzifikaci produkce
vyšší výnosy (využívání kvalitní sadby, nejlepších odrůd,
optimalizace hnojení a dávek pesticidů)
Chemické složení hlíz brambor
Sušina - 20 - 25 % (vliv odrůda, prostředí, agrotechnika)
Z toho:
* škrob - 70 - 80 % sušiny (konzumní brambory 12 - 16 %)
* cukry - 0,5 % - vliv na využití a chuť (závisí na podmínkách
uskladnění - nasládlé brambory)
Redukující cukry - ovlivňují barvu smažených výrobků
* N látky
(vliv odrůda, prostředí a výživa, způsob přípravy výrobků)
Dusičnany - (85 % vliv prostředí , méně odrůda - rané odrůdy
více) - intenzita světla a fotosyntéza.
Tepelná úprava (vždy pokles obsahu) :
vaření v páře (loupané, neloupané)
vaření ve vodě (loupané, neloupané)
smažení - největší pokles (až o 94 %)
* Vitaminy - C
* Fenoly - tmavnutí hlíz syrových nebo vařených
* Glykosidy - solanin (zelené hlízy)
Užitkový směr
Charakteristika
Sadbové
Cílem je vypěstovat zdravou sadbu, účelová technologie pěstování
ve vyjmenovaných sadbových oblastech s povinným uznávacím
řízením porostů a sadby. Důraz na zdravotní stav vypěstovaných
hlíz (ochrana porostů), předčasné ukončení vegetace, hlízy
sadbové velikosti.
stolní
rané
Konzumní stolní
pozdní
na
potravin.
výrobky
Průmyslové
Krmné
Velmi rané odrůdy sklizené před dosažením úplné zralosti, u nichž
lze snadno odstranit slupku a které jsou dodávané bezprostředně
po sklizni (červen, červenec), tzv. nové brambory.
Hlízy určené k přímému konzumu v průběhu celého roku, sklizené
s dobře vyvinutou a pevnou slupkou.
Technologie se speciálními požadavky na kvalitu hlíz ve vazbě na
výrobek (smažené, sušené, mražené, sterilované výrobky).
Technologie zaměřená na vyšší produkci škrobu, hlízy určené pro
zpracování na škrob, líh apod. Odrůdy s vysokým obsahem
škrobu (nad 17 %), s velkými škrobovými zrny a vysokým
výnosem.
Hlízy pěstované ke krmení hospodářských zvířat (v ČR hlízy
nestandardní a při nadúrodě).
Charakteristika varných typů odrůd
konzumních brambor pozdních
Varný
typ
„A“
„B“
„C“
„D“
Vlastnosti hlíz
Vhodné použití
pevné, lojovité,
jemná až středně jemná struktura,
velmi slabě až slabě moučnaté,
příjemně vlhké
polopevné, polomoučnaté,
s jemnou až hrubší strukturou,
příjemně vlhké až sušší
salátové brambory
a jako vařené (příloha)
měkké, moučné,
s jemnou až středně hrubou
strukturou, středně vlhké až sušší
hrubé, silně moučnaté,
silně rozvářivé
příloha pokrmů
k přípravě pokrmů
z brambor, těst a kaší
nevhodné pro přímý konzum
Životní cyklus brambor
• Dormance endogenní (inhibiční látky)
• Dormance exogenní - odrůda, podmínky uskladnění,
podmínky za vegetace
• Období klíčení hlíz
• Perioda vegetace
Odrůdy dle vegetační doby:
- velmi rané (90-110 dnů) - Impala, Magda, Velox
- rané - Cicero, Baltica, Nora
- polorané
- polopozdní
- pozdní (nad 145 dnů ) - smažení (Morene),
- škrob (Amylon, Kuras)
Struktura výnosu brambor
• Počet trsů na 1 ha
45 - 60 tisíc dle účelu využití produkce
• počet hlíz na trs
8 - 15 - ….
• průměrná hmotnost hlízy
Příprava sadby brambor
• Mechanická
- význam
- třídění (velikost, zdravotní stav, poškození)
• Biologická
- narašování (do 5 mm, světlo není podmínkou,
2-3 týdny)
- předkličování (15-30 mm klíčky, podmínkou světlo,
5-6 týdnů)
- význam
• Chemická
- moření (kořenomorka)
Naklíčená sadba brambor
Specifika množení sadby brambor
• Sadbové oblasti
• Degenerační oblasti
• další omezení - oblasti s výskytem závažných
chorob a škůdců
Zdravotní stav sadby
Negativní výběry
Předčasné ukončení vegetace
Principy pěstebních technologií brambor
Zpracování půdy - podzim - podmítka, hnůj, orba
- jaro - urovnání,
- hluboké kypření (15 - 18 cm)
Sázení:
Hloubka - mělce sázet (6-8 cm), hluboko nahrnovat (10 cm)
Spon: 750 (700) mm x 200-280 mm
ranost odrůdy, účel (sadba)
Termín: teplota půdy nad 8 oC (6 oC)
Technologie pěstování:
* při plné mechanické kultivaci
* při omezené mechanické kultivaci (aplikace herbicidů)
Technologie s úpravou kamenitosti půd
Hnojení brambor
• Organická hnojiva
• Průmyslová hnojiva
- Ca - přímé vápnění nežádoucí
- N - nadbytek nežádoucí
Nejdůležitější choroby a škůdci brambor
Choroby
•
•
•
•
•
virové choroby
plíseň bramborová
strupovitost
rakovina (karanténní)
skládkové choroby
Škůdci
• mšice - přenašeč viróz
• mandelinka bramborová
• háďátko bramborové (karanténní)
Sklizeň brambor
Příprava na sklizeň
Sklizeň
- vyoravače a ruční sběr
- jednořádkové a dvouřádkové sklizeče
- dělená sklizeň
Skladování brambor
Optimální režim skladování brambor
•
•
•
•
•
osoušení - 18 oC
hojení - suberizace - 15 oC
zchlazování - snižování teploty na 4 - 6 oC
skladování (období klidu) - 2 - 4 - 6 oC (7-10)
ohřívání - 8 - 10 oC
Ztráty při skladování
Způsob uskladnění:
- bramborárny - boxové a paletové sklady
- sklepy
- krechty
Cukrovka
• Podíl řepného cukru ve světě – 28 – 35 %
* rozhodující podíl má cukrová třtina
• Světové zásoby cukru – ročně asi 40 %
(stoupající trend) – vliv na ceny
Agrotechnické poznámky:
- osevní sled, hnojení, osivo, setí a pěstební
technologie, sklizeň,
Řepa cukrovka
Řepa krmná
Obr. 2.2.1 - 4 :
Různé tvary bulev řepy - cukrovka, krmná řepa a polocukrovka.
Zavřít toto okno
2.2.1 - 19 :
Rostliny čekanky vhodné pro průmyslové zpracování.
Zavřít toto okno
Tuřín
Vodnice
3.1.1 - 8 : Rostliny cukrové třtiny - cukr je ukládán do stébla.
Zavřít toto okno
Hlavní zásady pěstování cukrovky:
• Organické hnojení
• hnojení má vycházet z analýzy půdy
(nadměrný N – nižší cukernatost
• Porosty zakládány přesným výsevem osiva na
konečnou vzdálenost 18 až 21cm (technologie
bez ruční práce).
Výsevek ve výsevních jednotkách na 1 ha
(VJ = 100000 semen).
• setí od 15. března do 20. dubna.
• Hloubka výsevu je 25 – 30mm.
• přesné secí stroje.
- rovnoměrné obsazení řepného pole
rostlinami bez mezer a shluků.
Redukující faktory – plevele, choroby, škůdci
• plevelná řepa (jednoletá) - významný
škodlivý činitel
• chemická ochrana proti plevelům postemergentní aplikaci herbicidů
• choroby a škůdci - při jejich kritickém
výskytu aplikace pesticidů.
Termín: vyběhlice
vykvetlice
• Zpracováním cukrovky v cukrovaru
získáme v průměru 12,5% bílého cukru,
5,5% sušených řízků a 4,5% melasy
Průměrné produkční ukazatele
cukrovky v ČR.
Zavřít toto okno
Sklizeň cukrovky
• mechanizovaně - bulvy ořezány, následně vyorány z půdy,
čištěny a ukládány do dopravního prostředku nebo do zásobníku.
• 1 až 6-řádkové sklízeče:
- jednofázově (ořezání a vyorání bulev včetně jejich naložení),
•
•
převládající systém
- dvoufázově (dva stroje - ořezání, vyorání a naložení),
- třífázově (I. ořezání, II. vyorání a III. sbírání a nakládání
bulev).
• chrást většinou určen k likvidaci rozmetáním po poli a jeho
zaoráním.
6.8.2 - 15 :
Správně ořezané bulvy cukrovky.
Zavřít toto okno
Hlava
Krk
Kořen
Způsoby sklizně cukrovky
Současná technologie sklizně v závislosti na
typu strojů vychází z následujících trendů:
• ústup od sklizně a zkrmování chrástu
• oddělení silničního transportu od transportu
na poli meziskládkou
• přechod k zásobníkovým sklízečům
6.1 - 13 :
Bulvy skladujeme na okraji pole nebo na zpevněných přícestných skládkách.
Zavřít toto okno
Pícniny - rozdělení a využití
Pícniny na orné půdě
Víceleté pícniny - zdroj krmiva, složka osevních postupů
(úrodnost půdy), uvádění půdy do klidu
‹
jeteloviny
‹
trávy
‹
jetelotrávy
Jednoleté pícniny - kukuřice, krmná kapusta, ozimá řepka,
obilniny, luskoviny, směsky
Trvalé travní porosty
Louky a pastviny (trvalé, nad 8 let) - zelené krmení, pastva a
konzervovaná píce.
Mimoprodukční funkce v krajině (ekologická).
Mimoprodukční funkce travních porostů
Funkce vodohospodářská - zadržování srážkové vody.
Ochrana půdy před vodní a větrnou erozí
* celoroční pokryv půdy - vsakování a odtok srážkové vody
* ochrana půdy v záplavových (inundačních) oblastech
Ochranný význam pro hydrosféru - biologický filtr
kořenové soustavy (omezení znečištění podzemních vod) zvláštní význam v pásmu PHO. Vliv na klimatické
podmínky.
Estetická funkce - druhová rozmanitost
Hospodářská a sociální funkce - v marginálních oblastech
Zdravotně hygienická funkce - v přírodě dlouhá vegetační
doba
Kvalita píce
• obsah živin
• vzájemný poměr živin - poměr SNL : ŠJ
• stravitelnost (vláknina)
Pícniny podle úživného poměru živin (SNL : ŠJ):
• bílkovinné (1 : 3,5-4,5 bílkoviny : glycidy) - vojtěška, jetel
• glycidové (1 : 9-12) - kukuřice
• s vyrovnaným úživným poměrem (1 : 5,5-6) - travní
porosty
Zakládání porostů jetelovin
Výsev do krycí plodiny (podsevy)
• sklízených na píci - snížení výsevku (oves, ječmen jarní, bob,
bob s peluškou nebo s hrachem, kukuřice) - sklizeň na zeleno, na
siláž (metoda GPS)
• sklízených na zrno - negativní vlivy na krycí plodinu i na
jetelovinu (konkurenční vztahy, delší období zastínění podsevu)
Výsev bez krycí plodiny
• jarní výsev (vliv přísušků, zaplevelování)
• letní výsev (vhodné u závlah)
Výsevek a setí:
6 - 8 mil. klíčivých semen (12-16 kg, stačí i méně - vzcházivost),
hloubka 12-25 mm, řádky 75-150 mm,
šikmo nebo kolmo na řádky krycí plodiny
Ošetřování luk a pastvin
Podpora kulturních trav - omezování konkurenční
schopnosti plevelů a méně kvalitních druhů
• smykování - nejdůležitější (krtiny, tuhé exkrementy po
pastvě)
• válení (opodstatnění u nově založených porostů)
• vláčení - nedoporučuje se (podpora plevelných trav)
• přísev - nejistý výsledek - raději obnova travního porostu
• optimalizace hnojení (Ca, nadmíra K a NK - šťovíky)
• správné využívání porostu
- počet sečí (3 - 2 - 1)
- optimální termín 1.seče (metání dominantních trav)
• kosení nedopasků
• herbicidy - výjimečně
Konzervace a skladování píce
Potřeba na 1 DJ:
3,7 t píce v sušině
= 5,0 t (v sušině) vyprodukované píce (25 % ztráty)
Konzervace píce:
• sušení na pokose - vysoké ztráty (až 15-35 % u jetelovin)
• dosoušení zavadlé píce v senících (prouděním vzduchu)
• horkovzdušné sušení - energeticky náročné
• silážování čerstvé píce - s obsahem sušiny 18-25%
• silážování píce s vyšším obsahem sušiny (28-40%)
• senážování píce (sušina 40-50%) - nejmenší ztráty
Využití biomasy rostlin pro
energetické účely
Biomasa .... Fytomasa
Obnovitelné zdroje energie
Fosilní zdroje energie (zatím ¾ podílu)
* jsou vyčerpatelné, neobnovitelné,
* poškozují ovzduší při spalování (oxidy S a N), podpora
skleníkového efektu a oteplování planety
Cíle: do roku 2020
• náhrada benzínu a nafty alternativními palivy
(bioetanol, bionafta) – 23 %
• 8 % podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů
• až 1,5 milionu ha zemědělské půdy k pěstování biomasy
Zdroje biomasy
• cílené pěstování vhodných rostlinných druhů
(lepší využití půdy a udržování její úrodnosti)
- energetické dřeviny
- obiloviny – celé rostliny včetně zrna
- trvalé travní porosty a některé víceleté plodiny
- olejnaté plodiny
- škrobnaté a cukernaté plodiny
• odpad různých odvětví zpracovávajících zemědělské a
lesní suroviny – sláma. veřejná zeleň, odpady chovu zvířat, odpady
•
průmyslu, odpady z dřevařského průmyslu
Energetická výtěžnost v porovnání s uhlím
• Biopaliva
* tuhá – řezanka, dřevní štěpka, balíky slámy
* kapalná – bionafta, bioetanol
* plynná – bioplyn
Energetická účinnost – nejvyšší u tuhých biopaliv
Pěstování energetických rostlin
Rychle rostoucí dřeviny (topol černý... vrba, akát, olše, bříza)
Plantáž – různý interval sklizně (5-6 let, 10-15 let) ovlivňuje hustotu rostlin
Sklizeň – po dosažení tlouštky asi 10 cm, sklizeň v zimě,
odříznutí a následné obrůstání.
Problém: finanční a materiální náročnost, dlouhá doba do
1.sklizně, speciální mechanizace
Pěstování energetických rostlin pro přímé spalování
• rostliny jednoleté - konopí, komonice, laskavec, sléz
krmný
• víceleté a vytrvalé (výhoda v zakládání porostu za 2 roky
a později) – šťovík, rákos, křídlatka ...některé trávy
• obilniny – proso, čirok,