Farm Projekt

Transkript

Farm Projekt

Farm Projekt
Projektová a poradenská činnost, dokumentace a posudky EIA
Ing. Miroslav Vraný, Jindřišská 1748, 53002 Pardubice
tel./fax: +420 466 657 509; mobil: +420 602 434 897; e-mail: [email protected]
Vyhodnocení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí
Podle přílohy zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební
zákon), s fakultativním přihlédnutím k zákonu č. 100/2001 Sb., (příloha č. 9) o posuzování
vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění.
Předmět hodnocení:
Změna č. 9 Územního plánu obce Jirny
Zpracoval:
Ing. Vraný Miroslav
č.j. osvědčení 15 650/4136/OEP/92
Prosinec 2015
Farm Projekt
Obsah:
1. VŠEOBECNÉ ÚDAJE......................................................................................................... 4 1.1. 1.2. 1.3. 1.4. NÁZEV .................................................................................................................................................... 4 POŘIZOVATEL ÚZEMNÍHO PLÁNU ............................................................................................................ 4 ZPRACOVATEL ÚZEMNÍHO PLÁNU ........................................................................................................... 4 ZPRACOVATEL VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽP ................................ 4 2. STRUČNÉ SHRNUTÍ OBSAHU A HLAVNÍCH CÍLŮ POLITIKY ÚZEMNÍHO
ROZVOJE NEBO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE, VZTAH K JINÝM
KONCEPCÍM ................................................................................................................... 5 2.1. 2.2. 2.3. OBSAH ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE .......................................................................................... 5 HLAVNÍ CÍLE ........................................................................................................................................... 7 VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM ................................................................................................................... 8 3. ZHODNOCENÍ VZTAHU POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE K CÍLŮM
OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA MEZISTÁTNÍ NEBO
KOMUNITÁRNÍ ÚROVNI. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ
DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM
NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI. ................................................................................... 10 3.1. 3.2. ZHODNOCENÍ VZTAHU POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ NA
MEZISTÁTNÍ NEBO KOMUNITÁRNÍ ÚROVNI ............................................................................................ 10 CÍLE OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STANOVENÉ NA MEZINÁRODNÍ NEBO VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI,
KTERÉ MAJÍ VZTAH KE KONCEPCI .......................................................................................................... 10 4. ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ
A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYLA UPLATNĚNA
POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE NEBO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ
DOKUMENTACE. ......................................................................................................... 11 4.1. VYMEZENÍ DOTČENÉHO ÚZEMÍ ............................................................................................................. 11 4.2. VÝČET DOTČENÝCH ÚZEMNĚ SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ, KTERÉ MOHOU BÝT KONCEPCÍ OVLIVNĚNY ... 11 4.3. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ ............................. 11 4.3.1. Horninové prostředí a přírodní zdroje ........................................................................................ 11 4.3.2. Půda ............................................................................................................................................. 12 4.3.3. Voda ............................................................................................................................................. 13 4.3.4. Klima ........................................................................................................................................... 14 4.3.5. Flóra ............................................................................................................................................ 14 4.3.6. Fauna ........................................................................................................................................... 14 4.3.7. Územní systém ekologické stability .............................................................................................. 15 4.3.8. Zvláště chráněné části přírody .................................................................................................... 15 4.3.9. Krajinný ráz ................................................................................................................................. 16 4.3.10. Území historického, kulturního nebo archeologického významu ................................................. 17 4.3.11. Území hustě zalidněná ................................................................................................................. 17 4.4. ÚZEMÍ ZATĚŽOVANÁ NAD MÍRU ÚNOSNÉHO ZATÍŽENÍ, EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE, OCHRANNÁ PÁSMA ........ 18 5. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT
UPLATNĚNÍM POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE NEBO ÚZEMNĚ
PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY. .............................. 19 5.1.1. 5.1.2. 5.1.3. 5.1.4. Půda ............................................................................................................................................. 19 Ovzduší ........................................................................................................................................ 23 Voda ............................................................................................................................................. 26 Hluk ............................................................................................................................................. 26 6. SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY
MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE NEBO
ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY,
ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PTAČÍ
OBLASTI. ........................................................................................................................ 42 Změna č. 9 územního plánu obce Jirny
Strana 2/65
Farm Projekt
7.
ZHODNOCENÍ
STÁVAJÍCÍCH
A
PŘEDPOKLÁDANÝCH
VLIVŮ
NAVRHOVANÝCH VARIANT POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE NEBO
ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE, VČETNĚ VLIVŮ SEKUNDÁRNÍCH,
SYNERGICKÝCH,
KUMULATIVNÍCH,
KRÁTKODOBÝCH,
STŘEDNĚDOBÝCH A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH,
KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH; HODNOTÍ SE VLIVY NA OBYVATELSTVO,
LIDSKÉ ZDRAVÍ, BIOLOGICKOU ROZMANITOST, FAUNU, FLORU, PŮDU,
HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ, VODU, OVZDUŠÍ, KLIMA, HMOTNÉ STATKY,
KULTURNÍ DĚDICTVÍ VČETNĚ DĚDICTVÍ ARCHITEKTONICKÉHO A
ARCHEOLOGICKÉHO A VLIVY NA KRAJINU VČETNĚ VZTAHŮ MEZI
UVEDENÝMI OBLASTMI VYHODNOCENÍ. .......................................................... 43 7.1. VLIVY NA NEŽIVÉ ČÁSTI PŘÍRODY (HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ, VODA, OVZDUŠÍ) ...................................... 44 7.1.1. Vlivy na horninové prostředí ....................................................................................................... 44 7.1.2. Vlivy na půdu ............................................................................................................................... 44 7.1.3. Vlivy na povrchovou a podzemní vodu ........................................................................................ 45 7.1.4. Vlivy na ovzduší a klima .............................................................................................................. 46 7.1.5. Nároky na dopravní infrastrukturu .............................................................................................. 47 7.2. PŘÍMÉ A NEPŘÍMÉ VLIVY NA PŘÍRODNÍ PROSTŘEDÍ ................................................................................ 47 7.2.1. Vlivy na flór, faunu a biologickou rozmanitost ............................................................................ 47 7.2.2. Vlivy na zvláště chráněná území, ÚSES ....................................................................................... 48 7.2.3. Vlivy na krajinný ráz .................................................................................................................... 48 7.2.4. Vlivy na architektonické a archeologické památky ...................................................................... 49 7.3. VLIVY NA OBYVATELSTVO A HMOTNÉ STATKY ..................................................................................... 49 7.4. VLIVY NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ .................................................................................................................. 50 7.4.1. Vlivy spojené s kvalitou ovzduší ................................................................................................... 50 7.4.2. Vlivy spojené s hlukovou situací .................................................................................................. 50 7.4.3. Vlivy na zdraví obyvatelstva ........................................................................................................ 52 7.4.4. Shrnutí vlivů na životní prostředí podle lokalit ............................................................................ 52 8. POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A
ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ A JEJICH
ZHODNOCENÍ.
SROZUMITELNÝ
POPIS
POUŽITÝCH
METOD
VYHODNOCENÍ VČETNĚ JEJICH OMEZENÍ. ...................................................... 53 9. POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO
KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH
ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. ...................... 54 10. ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO
PROSTŘEDÍ PŘIJATÝCH NA MEZINÁRODNÍ NEBO KOMUNITÁRNÍ
ÚROVNI DO POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI
VÝBĚRU
ŘEŠENÍ.
ZHODNOCENÍ
ZPŮSOBU
ZAPRACOVÁNÍ
VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DO ÚZEMNĚ
PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU
VARIANT ŘEŠENÍ. ....................................................................................................... 55 11. NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU POLITIKY ÚZEMNÍHO
ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ
PROSTŘEDÍ. .................................................................................................................. 55 12. NÁVRH POŽADAVKŮ NA ROZHODOVÁNÍ VE VYMEZENÝCH PLOCHÁCH
A KORIDORECH Z HLEDISKA MINIMALIZACE NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ................................................................................................. 55 13. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ ..................................... 56 14. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ VČETNĚ NÁVRHU STANOVISKA........................... 58 15. PŘÍLOHY ......................................................................................................................... 61 Změna č. 9 územního plánu obce Jirny
Strana 3/65
Farm Projekt
1. VŠEOBECNÉ ÚDAJE
1.1. Název
Změna č. 9 územního plánu obce Jirny
1.2. Pořizovatel územního plánu
Název organizace:
Obec Jirny
Sídlo organizace:
Brandýská 9
250 90 Jirny
1.3. Zpracovatel územního plánu
Název organizace:
Ing. Arch. Jiří Danda
Adresa:
Lukavecká 423/19, 19 300 Praha, Horní Počernice
IČ:
138 362 85
1.4. Zpracovatel vyhodnocení vlivů územně plánovací dokumentace na ŽP
Jméno a příjmení:
Adresa:
Telefon/Fax:
Mobil:
Email:
Č.j. osvědčení:
Spolupracoval:
Ing. Miroslav Vraný
Farm Projekt, Jindřišská 1748, 530 02 Pardubice,
466 675 509
602 434 897
[email protected]
původní 15 650/4136/OEP/92, poslední 101303/ENV/10
Ing. Martin Vraný
Strana 4/65
Farm Projekt
2. STRUČNÉ SHRNUTÍ OBSAHU A HLAVNÍCH CÍLŮ POLITIKY ÚZEMNÍHO
ROZVOJE NEBO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE, VZTAH K JINÝM
KONCEPCÍM
2.1. Obsah územně plánovací dokumentace
Vymezené plochy změnou č. 9 ÚP obce Jirny doplňují obdobné, již realizované, plochy v
k. ú. Jirny při silnici II/611 a jsou mimo zastavěné plochy obce Jirny. Naplněním těchto
ploch nedojde k porušení architektonických ani urbanistických hodnot území. Návrh
záměrů ve vymezených plochách VN bude řešen s ohledem na výškové hladiny již
realizovaných staveb ve smyslu regulativ ve schváleném ÚP obce Jirny. Nezastavěné
území vymezené ve změně č. 9 ÚP obce Jirny je v přímé návaznosti na dopravní
připojení ke kapacitní komunikaci D11 a mimo zastavěné území obce. Takto vzniklé
civilizační hodnoty jsou v souladu s politikou územního rozvoje České republiky.
Obec Jirny má platnou územně plánovací dokumentaci pro celý správní obvod obce.
Zastavěné území bylo vymezené ve schváleném územním plánu obce a následných
změnách.
Změna č. 9 ÚP Jirny aktualizuje hranici zastavěného území v místech realizovaných
nových staveb.
Území katastru obce Jirny je rozděleno komunikačním koridorem, který tvoří dálnice
D11, silnice II/611 a územní rezerva pro vysokorychlostní trať (VRT). V severní části
území podél tohoto koridoru územní plán obce Jirny vymezuje plochy pro komerční
využití (VN - nerušící výroba a sklady). Území jižně od tohoto koridoru je určeno pro
bydlení a funkce s tím spojené. Změnou č. 9 ÚP Jirny se tato základní koncepce rozvoje
území obce, ani ochrana a rozvoj hodnot v území nezmění.
Změna č. 9 ÚP obce Jirny doplňuje plochy VN vymezené platným územním plánem a již
zastavěné severně od silnice II/611 podél ochranných pásem vrchních vedení VVN.
Změna č. 9 ÚP obce Jirny tak vymezuje nové zastavitelné plochy VN, které sousedí s
plochami VN na katastrech obcí Jirny a Šestajovice tak, aby vytvořily navazující
monofunkční zástavbu mimo obytná sídla s přímým napojením na radiálně okružní
dopravní systém hlavního města Prahy a pražské aglomerace v rozvojové oblasti OB1 a v
ose OS4 vymezenými politikou územního rozvoje ČR. Ze shora uvedeného vyplývá
požadavek na urbanistickou koncepci v návrhu tak, aby návaznosti jednotlivých
vymezených ploch VN tvořily logický urbanistický celek.
Plocha, která v současné době je poznamenaná vedením nadregionálních inženýrských
sítí na katastrální hranici mezi obcemi Jirny a Šestajovice, navazuje na zastavitelné
plochy územního plánu obce Šestajovice určené pro novou rozvodnu VVN a plochu pro
fotovoltaickou elektrárnu. Tato plocha se stane po schválení změny č. 9 zastavitelnou
plochou a bude sloužit pro dostavbu stávající zastavěné plochy VN podél silnice II/611 s
možným využitím ochranných pásem vrchního vedení VVN.
Součástí změny č. 9 ÚP je i aktualizace stávajícího zastavěného území s obytnou funkcí
(OV) při silnici II/611. Toto území je v současné době z části zastavěné nerušící výrobou
a stávající obytná funkce byla zásadně omezena. Není v zájmu celkové urbanistické
koncepce obnovovat a stabilizovat v tomto místě daleko od centra obce v těsné blízkosti
frekventované silnice funkci bydlení. Plocha z toho důvodu bude zahrnuta do ploch VN v
zastavěném a zastavitelném území včetně ploch původně související plochy OZ - izolační
a ostatní zeleň.
Strana 5/65
Farm Projekt
Změna č. 9 ÚPO Jirny mění:
zastavěné území

OV - všeobecně obytné území na VNS - nerušící výrobu a sklady s možností
umístění, resp. zachování obytné funkce pouze v rozsahu stávajícího stavu
nezastavěné území

OZ - izolační a ostatní zeleň na zastavitelnou plochu VN2 - nerušící výroba a
sklady
nezastavitelné území

OP - orná půda na zastavitelnou plochu VN2 - nerušící výroba a sklady
Pro změnu funkce zastavěného území nové zastavitelné plochy jsou ve změně č. 9
použity názvy VNS a VN2 se samostatnými podmínkami pro využití území.
Charakteristika ploch zastavěného a zastavitelného území změny č. 9 ÚP Jirny
Změna č. 9 ÚP obce Jirny upravuje funkční využití zastavěné plochy pro bydlení OV všeobecně obytné na využití VNS - nerušící výroba, služby a skladování s přípustnou
funkcí pro bydlení dle skutečného využití dle vydaných územních rozhodnutí a
stavebních povolení.
Změna č. 9 ÚP obce Jirny upravuje funkční využití nezastavitelné plochy OZ - izolační a
ostatní zeleň, která byla schváleným územním plánem obce Jirny vymezená v souvislosti
se zastavěným územím pro bydlení, na plochu zastavitelnou pro funkci VN2 - nerušící
výrobu a sklady.
Změna č. 9 ÚP obce Jirny mění nezastavitelnou plochu OP - orná půda na zastavitelnou
plochu VN2 - nerušící výrobu a sklady, která doplní stávající zastavěné území se stejnou
funkcí VN na katastrálním území Jirny a naváže na zastavitelná území vymezená pro
nadregionální infrastrukturu na k.ú. Šestajovice. Podporuje tak urbanistickou koncepci
schváleného územního plánu obce Jirny a naplňuje politiku územního rozvoje České
republiky v rozvojové oblasti Praha - OB1 na rozvojové ose OS4 podél dálnice D11.
Stanovení podmínek pro využití ploch změny č. 9 ÚP Jirny
Plochy VNS
Plochy VNS nebyly ve schváleném územním plánu vymezovány. Plocha VNS je ve
změně č. 9 ÚP obce Jirny vymezena na základě úpravy využití stávajícího území pro
bydlení, které pozbylo funkce určené platným územním plánem novými realizacemi
nerušící výroby a útlumem funkce bydlení. Území VNS bude sloužit pro umístění funkcí
pro plochy VN ve smyslu schváleného územního plánu obce Jirny, tj.: převážně pro
umístění zařízení výroby a služeb podstatně neobtěžujících své okolí. Umisťují se zde
provozy všeho druhu, sklady, skladovací plochy, výrobní prostory a plochy. Dopravní
nároky jsou saturovány na vlastním pozemku.
Ostatní funkce v plochách VNS
V území se mohou umisťovat obchodní, kancelářské a správní budovy, služební byty,
byty majitelů zařízení, čerpací stanice pohonných hmot, odstavná místa a garáže,
technické vybavení, veřejná a vyhrazená zeleň.
Stavby a ostatní zařízení mimo taxativně vyjmenovaných jsou nepřípustná. Taxativně
vyjmenované stavby nebo zařízení jsou nepřípustná, pokud svým charakterem, počtem,
polohou, měřítkem či účelem odporují vlastnostem a charakteru území.
Strana 6/65
Farm Projekt
O vhodnosti umístění rozhoduje obec v součinnosti se stavebním úřadem, jež je vždy ze
zákona účastníkem řízení.
Funkce v ploše VNS ve změně č. 9 ÚP obce Jirny:
V ploše VNS lze zachovat bydlení ve stávajícím rozsahu.
Plochy VN2
Dle platného územního plánu obce Jirny plochy VN - území nerušící výroby (dominantní
nerušící výroba) slouží převážně pro umístění zařízení výroby a služeb podstatně
neobtěžujících své okolí. Umisťují se zde provozy všeho druhu, sklady, skladovací
plochy, výrobní prostory a plochy. Dopravní nároky jsou saturovány na vlastním
pozemku.
Ostatní funkce v plochách VN:
V území se mohou umisťovat obchodní, kancelářské a správní budovy, služební byty,
byty majitelů zařízení, čerpací stanice pohonných hmot, odstavná místa a garáže,
technické vybavení, veřejná a vyhrazená zeleň
Stavby a ostatní zařízení mimo taxativně vyjmenovaných jsou nepřípustná. Taxativně
vyjmenované stavby nebo zařízení jsou nepřípustná, pokud svým charakterem, počtem,
polohou, měřítkem či účelem odporují vlastnostem a charakteru území.
O vhodnosti umístění rozhoduje obec v součinnosti se stavebním úřadem, jež je vždy ze
zákona účastníkem řízení.
Regulativy:
Pro plochy vymezené změnou č. 9 ÚP obce Jirny označené jako plochy VN2 se změnou
ÚP regulativy upravují:
 Zastavěnost pozemku objekty a zpevněnými plochami max. 80 %
 Zelené nezastavěné plochy do 20 %
V zelených plochách lze umisťovat podpovrchovou technickou infrastrukturu a provádět
terénní úpravy, které nebudou mít negativní vliv na nízkou a vysokou zeleň
Stavby a ostatní zařízení mimo taxativně vyjmenovaných jsou nepřípustná.
2.2. Hlavní cíle
Důvodem pro pořízení změny č. 9 ÚP Jirny je doplnit územní plán o některé požadavky
vlastníků území, které schválilo zastupitelstvo dne 20.3.2013 v souladu s ust. §6 odst. 5
zákona 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu.
Změna č. 9 ÚP obce Jirny je v souladu s požadavky na ochranu architektonických a
urbanistických hodnot v území a s požadavky na ochranu nezastavěného území s cílem
jeho intenzivního a racionálního využití.
Nově vymezované plochy VN2 změnou č. 9 ÚP obce Jirny na nezastavěných plochách
OZ a OP doplňují již realizované stavby na zastavěném území VN na katastrálním území
obce Jirny a navazuje na zastavitelné plochy na katastrálním území obce Šestajovice
určené pro stavby pro nadregionální energetiku. Vytvoří tak navazující monofunkční
zástavbu mimo obytná sídla s přímým napojením na dopravní infrastrukturu hlavního
města Prahy a celé pražské aglomerace v rozvojové oblasti OB1 ve vazbě na rozvojovou
osu OS4 v souladu s požadavky politiky územního rozvoje České republiky.
Strana 7/65
Farm Projekt
Z hlediska širších vztahů se jeví celá lokalita určená pro využití VN – sklady a nerušící
výroba - jako vhodná z následujících důvodů:

Lokalita je dostatečně vzdálená od ploch určených pro bydlení v obcích Zeleneč
(Mstětice), Jirny a v městysi Nehvizdy. Vymezená zastavitelná plocha VN doplňuje
již provozované areály podél silnice II/611.

Plochy jsou omezeny ochrannými pásmy VVN.

Dopravní napojení je dostatečné a provoz z dopravy na přilehlých silnicích
s napojením na dálnici D11 nebude mít negativní vliv na bytovou zástavbu.

V území nejsou žádné významné přírodní prvky.

V území nejsou historické a kulturní památky.

Území není zatíženo zemědělskými stavbami a usedlostmi.

Ve smyslu zásad územního rozvoje kraje (ZÚR) nabídne nové využití území, nové
pracovní příležitosti a tím sníží vyjížďku okolního obyvatelstva za prací a může být
nápomocno k zlepšení dopravní dostupnosti v ranních i odpolední špičkách.
Důležitá poznámka: vzhledem k tomu, že je posuzován návrh územního plánu, nikoliv
precizované záměry, není možné vztáhnout posouzení přímo na jednotlivé záměry, ale je
třeba posouzení provést na definice jednotlivých funkčních ploch dle územního plánu.
Samotné záměry bude třeba detailněji posoudit v rámci dalších kroků projektové
realizace, či v rámci EIA, pokud budou podléhat svojí kapacitou nebo rozsahem
ustanovení § 4 Z 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí.
2.3. Vztah k jiným koncepcím
Změna č. 9 ÚP obce Jirny vymezuje plochy pro nové ekonomické aktivity v souladu s
politikou územního rozvoje České republiky. Katastrální území obce Jirny se nachází v
rozvojové oblasti Praha - OB1. Rozvojová oblast OB1 je územím, které je ovlivněno
dynamikou hl. m. Prahy s nejsilnější koncentrací obyvatelstva v ČR s koncentrací
kulturních a ekonomických aktivit, které mají z velké části i mezinárodní význam.
Zřetelným rozvojovým předpokladem je připojení na dálnice a rychlostní komunikace.
Katastrální území obce Jirny navíc leží na rozvojové ose OS4 - Praha - Hradec
Králové/Pardubice - hranice ČR/Polsko s výraznou vazbou na významnou dopravní cestu
(D11).
Změna č. 9 ÚP obce Jirny je v souladu s politikou územního rozvoje České republiky
(PÚR) 2008 schválenou usnesením vlády ČR ze dne 20.7.2009, a je v souladu s územně
analytickými podklady (ÚAP) Středočeského kraje schválenými 11.11.2011 a se
zásadami územního rozvoje (ZÚR) vydanými 19.12.2011. Do návrhu změny č. 9 ÚP
obce Jirny jsou zapracovány veřejně prospěšné stavby vymezené ZÚR.
Limity využití území ve změně č. 9 ÚP Jirny
Využití území a jeho limity vycházejí:
 z územně analytických podkladů ORP Brandýs nad Labem
 ze zásad územního rozvoje Středočeského kraje
 z místních podmínek území s vazbou na schválený územní plán obce Jirny
 z územního plánu obce Šestajovice a z vydaných rozhodnutí v návazném území k. ú.
Jirny
Strana 8/65
Farm Projekt
Dle schválených územních plánů obce Zeleneč (Mstětice) a městyse Nehvizdy je
budován logistický areál v návaznosti na kapacitní dopravní cesty. Jeho umístění v
trojmezí sousedních obcí vytváří potřebu jeho logického dobudování i na katastru obce
Jirny. Vymezením ploch VN v rámci změny č. 9 ÚP obce Jirny se tak doplňuje uvedený
areál o plochy přímo navazující na silnici II/611 a následně na dálnici D11. Vymezením
těchto ploch bude i ekonomicky využita kapacita inženýrských sítí, které pro logistický
areál jsou již vybudované.
Strana 9/65
Farm Projekt
3. ZHODNOCENÍ VZTAHU POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE K CÍLŮM
OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA MEZISTÁTNÍ NEBO
KOMUNITÁRNÍ ÚROVNI. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ
DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM
NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI.
3.1. Zhodnocení vztahu politiky územního rozvoje k cílům ochrany životního prostředí
na mezistátní nebo komunitární úrovni
Územní plán v jednotlivých aspektech reflektuje nadřazené územně-plánovací
dokumenty a požadavky z nich vyplývající. V rámci možností daných historickým
vývojem, potenciálem území i odůvodněných racionálních požadavků majitelů
jednotlivých pozemků v sobě zahrnuje optimální či suboptimální řešení jednotlivých
relevantních priorit uvedených v kapitole „3.2 Vztah k jiným koncepcím“.
3.2. Cíle ochrany životního prostředí stanovené na mezinárodní nebo vnitrostátní
úrovni, které mají vztah ke koncepci
Cíle v ochraně přírody a životního prostředí, které jsou stanoveny na národní a krajské
úrovni se daného území se dotýkají pouze obecně.
Pro území samozřejmě také platí všechny požadavky a limity ve smyslu zvláštních
předpisů (emisní limity, hlukové limity,...) platných v právu České republiky.
Strana 10/65
Farm Projekt
4. ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM
ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYLA
UPLATNĚNA POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE NEBO ÚZEMNĚ
PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE.
4.1. Vymezení dotčeného území
Kraj:
Středočeský
Okres:
Praha – východ
Obec:
Jirny
Katastrální území:
Jirny
4.2. Výčet dotčených územně samosprávných celků, které mohou být koncepcí ovlivněny
Přímo dotčené

Středočeský kraj

Obec Jirny
Řešené území sousedí s:

Obec Šestajovice

Obec Zeleneč
4.3. Základní údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území
4.3.1. Horninové prostředí a přírodní zdroje
Geomorfologie a geologie
Z hlediska geomorfologického členění území České republiky náleží změny do:
Systém:
Hercynský
Provincie
Česká vysočina
Subprovience
Česká tabule
Oblast:
Středočeská tabule
Celek:
Středolabská tabule
Pocelek:
Českobrodská tabule
Okrsek:
Čakovická tabule
Středolabská tabule je český geomorfologický celek nacházející se v jižní části oblasti
Středočeská tabule. Zaujímá části krajů Středočeského, Ústeckého, Pardubického,
Královéhradeckého, Vysočiny a Prahy.
Území má ráz ploché pahorkatiny, tvořené horninami svrchní křídy a místy jejich odkrytého
krystalinického, proterozoického a permského podloží. Představuje erozně až strukturně
denudační a akumulační reliéf plošinného, kotlinného a ploše pahorkatinného rázu se
zarovnanými povrchy, suky, říčními terasami, údolními nivami a tvary na spraších a vátých
píscích. Šíří se v širokém pruhu při středním toku Labe, dolním toku Vltavy a při dalších
labských přítocích (např. Výrovka, Doubrava, Mrlina, Cidlina).
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Středočeská_tabule]
Strana 11/65
Farm Projekt
Přírodní zdroje
V zájmovém území ani v bezprostředním okolí nejsou evidována ložiska výhradních nebo
nevýhradních surovin.
Radioaktivita
Radioaktivita v lidských stavbách, s výjimkou těch, kde jsou umístěny uměle vyrobené
radioaktivní látky, je v převážné míře způsobena zářením uvolněném při rozpadu
radionuklidů radonu. Radioaktivní izotopy radonu (222Rn, 220Rn) vznikají rozpadem
radioaktivních prvků v rozpadových řadách uranu. Uran je v nejvyšších koncentracích
obsažen především v kyselých vyvřelých horninách (např. v žule) nebo v některých
sedimentech, kde je vázán většinou na jílové polohy. Do staveb se radon dostává z jejich
podloží.
Z mapy radonového indexu geologického podloží (zdroj Česká geologická služba) vyplývá,
že převážná část záměru se nachází na území s nízkou až přechodnou hodnotu radonového
rizika.
Přírodní zdroje
Ve sledovaném území se nenacházejí výhradní ložiska nerostných surovin.
4.3.2. Půda
Půdní podmínky
Dle Taxonomické Klasifikace Systému Půd (TKSP) patří převážná část sledovaného území
mezi Kambizemě modální a Hnědozemě modální.
Dle klasifikace World reference base for soil resources 2006 se jedná o převážně sledované
území mezi Eutric Cambisols a Haplic Luvisols.
Poznámka: charakteristika dotčené půdy vlivem realizace rozvojových ploch jsou uvedeny
kapitoly týkající se hodnocení její kvality.
Dle Českého Statistického Úřadu je půda obce Jirny z hlediska využití rozdělena následovně:
Druh pozemku
ha
Celková výměra pozemku (ha)
826,48
Orná půda (ha)
420,68
Chmelnice (ha)
Vinice (ha)
Zahrady (ha)
68,94
Ovocné sady (ha)
Trvalé trávní porosty (ha)
0,09
Zemědělská půda celkem (ha)
489,71
Lesní půda (ha)
138,75
Vodní plochy (ha)
5,01
Zastavěné plochy (ha)
57,17
Ostatní plochy (ha)
135,85
Zemědělská půda zaujímá rozlohu 489,71 ha a tvoří významnou část celkové výměry.
Z hlediska zemědělské půdy jasně dominuje orná půda. Dík blízkosti velkých sídel je
významně zastoupeno i urbánní využití území.
Strana 12/65
Farm Projekt
4.3.3. Voda
Území se nachází v těchto povodích:
tok
Čelákovický p.
Jirenský p.
Čelákovický potok
č. hydrolog. pořadí
celková plocha km2
správce
1-04-07-062
1-04-07-057
10,67
16,92
PL
PL
ID povodí
Mezinárodní ID (oblasti) povodí:
Název povodí:
Počet městských částí:
Číslo hydrologického pořadí:
Název povodí 3. řádu:
Název toku:
Plocha hydrologického povodí:
Plocha povodí od pramene k závěrnému profilu:
1
CZ_5000
Labe
57
1-04-07
Labe od Výrovky po Jizeru
1-04-07-0620-0-00
Čelákovický potok
10,67 km2
10,67 km2
Jirenský potok
ID povodí
Mezinárodní ID (oblasti) povodí:
Název povodí:
Počet městských částí:
Název povodí 3. řádu:
Název toku:
Plocha hydrologického povodí:
Plocha povodí od pramene k závěrnému profilu:
1
CZ_5000
Labe
57
1-04-07
Labe od Výrovky po Jizeru
1-04-07-0570-0-00
Jirenský p.
16,92 km2
16,92 km2
Na území obce není vyhlášeno záplavové území.
Území je mimo CHOPAV.
Posuzované katastry a širší okolí nejsou zranitelnou oblastí podle Nařízení vlády 262/2012 o
stanovení zranitelných oblastí a akčním programu.
V předmětném území a v blízkém okolí se nevyskytují zdroje minerálních stolních a léčivých
vod.
V území se nevyskytují ochranná pásma vodních zdrojů.
Strana 13/65
Farm Projekt
4.3.4. Klima
Klimatické faktory
V ČR se vyskytují tři klimatické oblasti: teplá, mírně teplá a chladná. Danou oblast můžeme
podle klasifikace E.Quitta zařadit do:
T2 - charakteristické pro tuto oblast je dlouhé, teplé a suché léto s krátkým přechodným
obdobím s teplým až mírně teplým jarem a podzimem. Zima je pak krátká mírně teplá suchá
až velmi suchá s velmi krátkou dobou sněhové pokrývky.
Klimatické ukazatele oblasti MT7
Průměrné hodnoty za rok
Počet letních dnů
Počet dnů s průměrnou teplotou 10°C a více
Počet mrazivých dnů
Počet letních dnů
Průměrná teplota v lednu
Průměrná teplota v červenci
Průměrná teplota v dubnu
Průměrná teplota v říjnu
Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více
Srážkový úhrn ve vegetačním období
Srážkový úhrn v zimním období
Počet dnů se sněhovou pokrývkou
Počet zamračených dnů v roce
Počet jasných dnů v roce
50-60
160-170
100-110
30-40
-2°C až -3°C
18°C až 19°C
8°C až 9°C
7°C až 9°C
90-100 [mm]
350-400 [mm]
200-300 [mm]
40-50
120-140
50-60
4.3.5. Flóra
Samotný prostor pro záměr i bezprostřední okolí je tvořeno intenzivně obhospodařovanými
zemědělskými pozemky orné půdy. Jedná se o plochy, kde se střídá druhové obsazení ploch
dle osevního plánu zemědělce.
Lze s velmi vysokou jistotou tvrdit, že výstavbou nebude dotčena chráněná flóra, ani nedojde
k ohrožení lesa.
4.3.6. Fauna
Na lokalitě předpokládat z entomologického hlediska výskyt běžných fytofágních ev.
oligofágních a polyfágních druhů, vázaných na rostliny (jedná se především o mšice,
třásněnky, ploštice).
Z pohledu výskytu obratlovců je možno předpokládat druhovou diverzitu vázanou na polní
plochy, urbanizovanou zeleň blízkých obcí, fauna je reprezentována běžnými drobnými
zemními savci, zejména se jedná o hraboše polního, lišku obecnou, rejska obecného.
Z lovné zvěře přichází v úvahu občasný výskyt zajíce polního a v omezeném počtu i bažanta
obecného, příležitostně je možné zaznamenat větší lovnou zvěř (prase divoké, srnec obecný,
zajíc polní…).
Z dalších ptáků lze předpokládat výskyt poštolky obecné, straky obecné, vrabce polního,
káněte lesního, jiřičku obecnou, vlaštovku obecnou, kosa černého, špačka obecného. Ve všech
případech není území využíváno pro hnízdění, ale pouze k případnému průletu.
Dle předchozích šetření v rámci změn nebyl výskyt koroptve polní v území zaznamenán,
nejedná se ani o její přirození habitat, výskyt je uváděn jižně od komunikace II/611.
Strana 14/65
Farm Projekt
Ve stejném duchu je dokument „Základní inventarizační přírodovědný průzkum území pro
skladovou zónu Jirny III a Mstětice“ z října 2006 zpracovaný Ing. Čestmírem Ondráčkem.
Před realizací záměrů bude v každém případě proveden biologický průzkum odborně
způsobilou osobou na zjištění aktuálního stavu fauny v území.
Během místního šetření nebyl zjištěn výskyt zvláště chráněných druhů živočichů a lze
bezpečně předpokládat, že realizace záměru nebude znamenat zaznamenatelné narušení
místní fauny, ta se přizpůsobí nově vzniklé situaci.
4.3.7. Územní systém ekologické stability
Je definován zákonem č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny jako vzájemně propojený
soubor přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Územní systém
ekologické stability (ÚSES) se skládá z biocenter a biokoridorů. Biokoridory mají
zprostředkovávat kontakty mezi biocentry. Kostru ekologické stability doplňují interakční
prvky (např. stromořadí,…). Ty mají na lokální úrovni zprostředkovávat příznivé působení
ostatních krajinných segmentů. Z hlediska významnosti se rozeznávají tři úrovně ÚSES lokální, regionální a nadregionální.
Generel místního systému ekologické stability je součástí územního plánu obce. Koncepce
plánu systému ekologické stability vychází z metodiky pro tvorbu územních systémů
ekologické stability a z širších souvislostí, do nichž je USES vkomponován.
Lokální prvky ÚSES, Interakční prvky - pro umístění prvků lokálního SES jsou využity
ekologicky hodnotnější a stabilnější lokality. Pro umístění biocenter jsou často využity plochy
s porosty s dřevinnou skladbou blízkou přirozené, nebo jiné ekologicky hodnotné segmenty
krajiny. Biocentra jsou propojena s ohledem na maximální parametry ÚSES biokoridory. Pro
trasy biokoridorů jsou, pokud to je možné, využívány také ekologicky stabilnější prvky, jako
údolí vodních toků, mokřady, meze, remízky apod.
Lokality, které jsou předmětem změn, jsou mimo prvky ÚSES i interakční prvky.
4.3.8. Zvláště chráněné části přírody
Zvláště chráněná území
Zvláště chráněná území, památné stromy, zvláště chráněné druhy rostlin, živočichů a nerostů
V řešeném území nejsou v kategorií zvláště chráněných území přírody (dle zák. 114/92 Sb.
ČNR, o ochraně přírody a krajiny, v platném znění) žádné chráněné prvky vymezeny.
Zvláště chráněná území vyhlášená podle zákona č. 114/1192 Sb. o ochraně přírody a krajiny
se v ochranářské praxi člení do dvou skupin. V první skupině jsou národní parky (NP) a
chráněné krajinné oblasti (CHKO) ve druhé jsou maloplošná zvláště chráněná území
(MZCHÚ). Sem patří národní přírodní rezervace (NPR), přírodní rezervace (PR), národní
přírodní památky (NPP) a přírodní památky (PP).
Dotčené území leží zcela mimo tyto lokality.
Evropsky významné lokality, ptačí oblasti
Zájmové území leží mimo evropsky významné lokality ve smyslu § 45 a – c zák. č. 218/2004
Sb., která je zahrnuta do národního seznamu těchto lokalit podle § 45a ve smyslu příloh NV č.
132/2005 Sb. nebo vymezených ptačích oblastí podle § 45e tohoto zákona.
Významné krajinné prvky
Jiným typem území se zvýšenou ochranou přírodních hodnot jsou tzv. významné krajinné
prvky (VKP). VKP se sice neřadí mezi ZCHÚ, oproti zbytku krajiny mají ale přeci jenom
zvýšenou právní ochranu. Co se pod pojmem VKP rozumí, definuje zákon č. 114/1992 Sb. o
Strana 15/65
Farm Projekt
ochraně přírody a krajiny:
VKP jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její
typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy
rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části přírody, které
zaregistruje podle § 6 orgán ochrany přírody jako VKP,…
Lokalita není v interakci s významnými krajinnými prvky.
4.3.9. Krajinný ráz
Zařazení dle typologické řady pro členění krajiny (www.portal.gov)
I. Typologická řada podle charakteru osídlení krajiny (první číselný údaj)
(členění vychází z období, kdy se krajina stala sídelní, tj. člověkem osvojená)
1 – staré sídelní krajiny Hercynika (13,14% území ČR)
II. Typologická řada podle využití krajiny (druhý písmenný)
(členění vychází z charakteristik současného využívání území)
Z – zemědělské krajiny (21,32% území ČR)
III. Typologická řada podle reliéfu krajiny (poslední číselný údaj)
(členění vychází výhradně z charakteristik reliéfu)
4 – krajiny rovin (5,1% území ČR)
Zařazení podle poměru mezi přírodními prvky a mezi prvky vytvořenými v krajině
člověkem
Typ A - krajina silně pozměněná civilizačními zásahy („plně antropogenizovaná"):
dominantní až výlučný výskyt sídelních a industriálních anebo agroindustriálních prvků;
přes 31% území ČR.
Strana 16/65
Farm Projekt
Vzácnost typů krajin v ČR (Typologie České krajiny MŽP)
Všechny typy krajiny mají přírodní, kulturní nebo historickou hodnotu. Krajinu nelze
apriori členit na krásnou či škaredou, cennou či bezcennou. Společensky přijatelné je
členění typů krajin z hlediska jejich vzácnosti (jedinečnosti) v rámci ČR a střední Evropy
na:
 Typ unikátní, který je potřeba chránit přísně ve všech aspektech,
 typ význačný, který je potřeba chránit přísně ve všech zachovaných aspektech,
 typ běžný, který je potřeba chránit alespoň v jedné reprezentativní lokalitě v ČR
Lokalitu a její okolí lze zařadit mezi běžné typy krajin, neboť nepatří mezi vyjmenované
unikátní a význačné krajinné typy.
Charakteristika území
Jedná se o mírně zvlněnou krajinu, která je díky příhodným podmínkám pro zemědělství
osídlená již v prvních fázích osidlování území ČR člověkem. V minulosti došlo ke
spojením zemědělské půdy do velkých bloků, což snížilo pestrost území. Zeleň je tak
v území v podstatě zastoupená pouze liniovými prvky podél komunikací. Samotné území
má pak již v podstatě plně urbanizovaný – industriální charakter. Z jihu přiléhají
k pozemku stávající skladové/průmyslové objekty. Samo zemí je dotčeno dvěmi
nadzemními vedeními vysokého napětí. Území není využíváno k turistickým aktivitám.
Realizací dojde pouze k rozšíření stávajícího charakteru území ve směrech bez
zaznamenatelného vlivu na pohledové kvality území.
4.3.10. Území historického, kulturního nebo archeologického významu
Obecně je nutno respektovat skutečnost, že řešené území je územím s
možnými archeologickými nálezy. Na území s archeologickými nálezy je stavebník
povinen dle § 22 a 23 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění
pozdějších předpisů, oznámit záměr stavební činnosti Archeologickému ústavu AV ČR a
umožnit jemu nebo oprávněné organizaci na dotčeném území provést archeologický
výzkum. Archeologický ústav AV ČR a oprávněná organizace jsou povinny uzavřít
s vlastníkem nemovitosti dohodu o provedení záchranného archeologického výzkumu v
rozsahu nutném pro zajištění ochrany a záchrany archeologických památek.
4.3.11. Území hustě zalidněná
Dle ČSÚ:
Území se nachází v blízkosti aglomerace Prahy, představuje pracovní příležitosti pro
obyvatele z okolních obcí i Prahy.
Strana 17/65
Farm Projekt
4.4. Území zatěžovaná nad míru únosného zatížení, ekologické zátěže, ochranná pásma
Obec Jirny a okolí je zatíženo antropogenní činností již po stovky, tisíce let, je pochopitelné,
že tato činnost zejména z poslední doby má na jednotlivé složky životního prostředí
významný vliv s mnoha negativními aspekty.
Obecně lze za území zatěžovaná nad míru únosného zatížení považovat ta území, u nichž jsou
překračovány limitní hodnoty např. hlukového či imisního zatížení a pochopitelně dalších
složek životního prostředí.
Ochranná pásma
Ochranná pásma jsou vymezena příslušnými právními normami a rámcově lze konstatovat, že
se týkají přírodních lokalit (zvláště chráněná území, evropsky významné lokality, ptačí
oblasti, les a podobně) a jiných staveb, případně infrastruktury (ochranné pásmo elektrizační
soustavy, plynárenských zařízení, teplárenských zařízení, silnic a podobně.)
Obecně je třeba respektovat ochranná pásma rozvodů zemního plynu, elektrické energie,
tepla, vody a další infrastruktury. Rovněž ochranná pásma přírodně hodnotných území, která
byla uvedena dříve v textu.
Ochranná pásma vedení VN a plynovodu jsou vymezena územním plánem.
Strana 18/65
Farm Projekt
5. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT
UPLATNĚNÍM POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE NEBO ÚZEMNĚ
PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY.
5.1.1. Půda
Zahrady, orná půda, trvalý trávní porost jsou chráněny jako zemědělský půdní fond (ZPF).
Lesní pozemky požívají ochranu jako pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL).
Zemědělskou půdu určenou k rozvojovým účelům v rámci změny č. 9 ÚP obce Jirny tvoří
ucelená plocha na okraji katastrálního území Jirny. Tato plocha bezprostředně navazuje na
zástavbu podobného určení podél silnice II/611.
Nová zastavitelná plocha má výměru 23,7132 ha, tvoří ji celé parcely orné půdy. Nachází se
mezi silnicí druhé třídy II/611 Praha – Hradec Králové a vrchním vedením VVN.
Zpracovaný generel územního systému ekologické stability v této lokalitě neuvádí stávající
prvky ekologické stability, ani je zde nenavrhuje nově realizovat. Komplexní pozemkové
úpravy v katastrálním území Jirny nejsou dosud zpracovány, ani se s jejich zpracováním
zatím neuvažuje.
Strana 19/65
Farm Projekt
Katastrální území: Jirny
Změna č.: 9
Funkční
Lokalita
využití
číslo
Výměra
celkem
(ha)
Z toho půda náležející do ZPF
(ha)
v ZÚ
mimo
Celkem
ZÚ
sloupec
4
sloupec
5
sloupec 6
23,7508
23,7132
23,7132
23,7508
23,7132
23,7132
sloupec 1
sloupec 2
sloupec 3
1
VN1
Celkem
Kultura
ZPF
podle
KN
BPEJ /
Třída
ochrany
Výměra
zem.
půdy
podle
BPEJ
Nezem.
půda
Katastráln
í
Poznámka
území
sloupec 7 sloupec 8 sloupec 9 sloupec 10 sloupec 11
Orná
2.01.00/I
5,5257
Jirny
půda
2.05.01/II 3,4877
Jirny
2.03.00/I 14,6998
Jirny
0,0376
Jirny
23,7132
0,0376
sloupec 12
Přehled navrhovaného odnětí půdy ze ZPF podle druhu pozemků (kultur) náležejících do ZPF
k. ú. Jirny
Kultura zemědělské půdy
Orná půda
Trvalý travní porost (TTP)
Ovocné sady
Zahrady
Ostatní pozemky ZPF dle §1 odst. 3 zákona o ochraně ZPF
Chmelnice
Vinice
Celkem
Určeno je pro výrobu (komerční plochy, nerušící výroba)
Výměra
k odnětí
celkem
(ha)
23,7132
23,7132
Z toho třída ochrany č. podle BPEJ
(ha)
I.
II.
III.
IV.
20,2255
3,4877
20,2255
3,4877
V.
Strana 20/65
Farm Projekt
Třída ochrany půd
Třídy ochrany ZPF stanovuje Vyhláška 48/2011 Sb. o stanovení tříd ochrany.
třída
ochrany
I.
Charakteristika
Do I. třídy zemědělské půdy jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v
jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen
mírně sklonitých, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu
pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické
stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu.
Do II. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci
II.
jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu
k ochraně zemědělského půdního fondu jde o půdy vysoce chráněné, jen
podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně
zastavitelné.
Do III. třídy ochrany jsou sloučeny půdy v jednotlivých klimatických regionech s
III.
průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno
územním plánováním využití pro event. výstavbu.
4. Do IV. třídy ochrany jsou sdruženy půdy s převážně podprůměrnou produkční
IV.
schopností v rámci příslušných klimatických regionů, s jen omezenou ochranou,
využitelné i pro výstavbu.
5. Do V. třídy ochrany jsou zahrnuty zbývající bonitované půdně ekologické
V.
jednotky (dále jen "BPEJ"), které představují zejména půdy s velmi nízkou
produkční schopností včetně půd mělkých, velmi svažitých, hydromorfních,
štěrkovitých až kamenitých a erozně nejvíce ohrožených. Většinou jde o
zemědělské půdy pro zemědělské účely postradatelné. U těchto půd lze
předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Jde většinou o půdy s nižším
stupněm ochrany, s výjimkou vymezených ochranných pásem a chráněných
území a dalších zájmů ochrany životního prostředí.
Půdy na správním území dle třídy ochrany
parcelní
číslo
výměra
(ha)
vynětí
(ha)
684
681/1
668/2
679
677
676
675
674
673
672/1
671/1
1717/1
687
688
668/1
667/1
1,4162
0,5904
0,0992
0,0056
0,7589
0,7901
1,5586
2,2064
0,1094
0,0396
0,5667
0,0279
0,8709
0,4121
1,7987
1,9077
1,4162
0,5904
0,0992
0,0056
0,7589
0,7901
1,5586
2,2064
0,1094
0,0396
0,5667
0,0279
0,8709
0,4121
1,7987
1,9077
BPEJ
2.01.00
I. tř.
1,4162
0,5904
0,0992
0,0056
0,4885
0,2211
0,0744
0,3106
0,1082
0,3128
0,0187
BPEJ
2.05.01
II. tř.
BPEJ
2.03.00
I. tř.
0,0039
0,0082
0,0355
0,0042
0,0513
0,2665
0,5608
1,4487
2,2022
0,0581
0,0396
0,5667
0,0279
0,5603
0,3039
1,4859
1,8890
Strana 21/65
Farm Projekt
666/1
665/1
664/1
661/1
660/1
659/1
658/1
1719
1718
692
693
694
695
696/1
696/2
723
724
725
726
727
0,8361
0,6968
0,2995
0,0178
0,8006
0,2151
0,4302
0,0807
0,1501
2,2017
0,8360
1,0127
1,8109
3,4138
0,0583
0,7545
0,0612
2,6315
0,6915
1,0442
Celkem (ha)
0,8361
0,6968
0,2995
0,0178
0,8006
0,2151
0,4302
0,0807
0,1058
0,0096
0,0554
0,1021
0,2970
2,4540
0,0338
0,4959
0,0311
2,2718
0,2773
1,0442
23,7132
0,5408
0,2151
0,4302
0,0606
0,0476
0,0096
0,0554
0,1021
0,2970
1,3497
0,0186
0,9087
0,1850
1,0442
5,5257
3,4877
0,8361
0,6968
0,2995
0,0178
0,2598
0,0201
0,0582
1,1043
0,0152
0,4959
0,0311
1,3631
0,0923
14,6998
Hlavních půdní jednotky na území obce
01 Černozemě modální, černozemě karbonátové, na spraších nebo karpatském flyši, půdy
středně těžké, bez skeletu, velmi hluboké, převážně s příznivým vodním režimem;
03 Černozemě černické, černozemě černické karbonátové na hlubokých spraších s podložím
jílů, slínů či teras, středně těžké, bezskeletovité, s vodním režimem příznivým až mírně
převlhčeným;
05 Černozemě modální a černozemě modální karbonátové, černozemě luvické a fluvizemě
modální i karbonátové na spraších s mocností 30 až 70 cm na velmi propustném podloží,
středně těžké, převážně bezskeletovité, středně výsušné, závislé na srážkách ve
vegetačním období;
Zařazení půd do tříd ochrany ZPF podle BPEJ
parcelní
číslo
výměra
(ha)
Celkem (ha)
vynětí
(ha)
23,7132
BPEJ
2.01.00
I.tř.
5,5257
BPEJ
2.05.01
II. tř.
3,4877
BPEJ
2.03.00
I.tř.
14,6998
Vzhledem ke stádiu – územní plán – nelze v současnosti jasně stanovit, kolik ploch bude třeba
skutečně vyjmout ze ZPF. V každém případě musí být jakékoliv vyjmutí provázeno maximální snahou
o zachování orniční a podorniční vrstvy k dalšímu využití.
Strana 22/65
Farm Projekt
5.1.2. Ovzduší
Měření znečištění ovzduší je v České republice sledováno v síti automaticky měřících stanic
provozovaných Českým meteorologickým ústavem.
Emisní pozadí 2009 – 2013
Koncentrace v jednotlivých sledovaných bodech – pětileté klouzavé průměry 2009 - 2013
NO2 [µg.m-3]
SO2 [µg.m-3]
roční průměrná koncentrace
4. nejvyšší hodnota 24 hodinové průměrné
koncentrace v kalendářním roce
-3
PM10 [µg.m ] roční průměrná koncentrace PM10_M36 [µg.m-3]
koncentrace v kalendářním roce PM2,5 [µg.m-3] roční průměrná koncentrace Změna č. 9 územního plánu obce Jirny
Strana 23/65
Farm Projekt
Benzen [µg.m-3] BaP benzo[a]pyren [ng.m-3] roční průměrná koncentrace roční průměrná koncentrace Emisní pozadí 2010 – 2014
Koncentrace v jednotlivých sledovaných bodech – pětileté klouzavé průměry 2010 - 2014
NO2 [µg.m-3]
SO2 [µg.m-3]
roční průměrná koncentrace
koncentrace v kalendářním roce
-3
PM10 [µg.m ] roční průměrná koncentrace PM10_M36 [µg.m-3]
koncentrace v kalendářním roce Změna č. 9 územního plánu obce Jirny
Strana 24/65
Farm Projekt
PM2,5 [µg.m-3] roční průměrná koncentrace Benzen [µg.m-3] BaP benzo[a]pyren [ng.m-3] roční průměrná koncentrace roční průměrná koncentrace Dle podkladů se jedná o lokalitu průměrnou kvalitou ovzduší v rámci ČR. Hraničních
koncentrací je dosaženo u BaP díky přítomnosti dálnice „D11“ a dalších dopravních uzlů.
Argumentace přijatelnosti záměru je v kapitole o dopravě.
Znečištění ovzduší vlivem realizace návrhu změny územního plánu
Stávající stav
Návrhové plochy jsou zemědělsky využívané pozemky, minimální emise budou spjaty
s provozem zemědělských strojů.
Stav po realizaci změn ÚP
Stacionární zdroje
 Klíčové území je napojeno na zemní plyn. Vytápění zemním plynem je z hlediska
znečišťování ovzduší jedním z nejméně problematických zdrojů.
 Návrhové lokality pro výrobu, skladování - případný záměr je třeba posoudit v rámci
dalších kroků případných precizovaných návrhů na využití území. V rámci definice
funkčního využití existuje velká řada projektů, které bude možné realizovat.
Nejčastějším požadavkem bude zajištění tepla pro objekt.
Strana 25/65
Farm Projekt
Mobilní zdroje
Výroba v rámci návrhových ploch – vyvolané četnosti dopravy mohou být velmi variabilní.
Funkční využití území nabízí řadu realizovatelných záměrů, které bude třeba posoudit
v dalších fázích.
5.1.3. Voda
Zásobování vodou
Území bude napojeno na přivedený vodovodní řad z již realizované výstavby na plochách VN
při silnici II/611. Stavby na území vymezeném změnou č. 9 ÚP nebudou napojeny na
vodovodní systém obce Jirny.
Kanalizace
Splašková kanalizace pro území bude zaústěna na čerpací stanici a výtlak budované v rámci
realizovaných staveb na sousedních plochách VN při silnici II/611. Stejně jako vodovod
nebude splašková kanalizace napojena na kanalizační systém obce Jirny.
Likvidace dešťových bude řešena v maximálním objemu zasakováním v místě vzniku, podle
technických možností a vlastností horninového prostředí.
Odvádění dešťových vod do zasakovacího systému z míst ohrožujících jejich kvalitu musí být
opatřeno předčisticím zařízením. Také plochy, které jsou exponované potenciálnímu
havarijnímu úniku těchto látek (např. manipulační plochy v příslušných skladech, čerpacích
stanicích, překladištích, technologických provozech) je zapotřebí vybavit odvodněním přes
havarijní jímky nebo jiné prvky, které umožní zachytit uniklý objem ohrožující látky přímo v
systému kanalizace před jejím vyústěním do zasakovacího zařízení.
Likvidaci technologických odpadních vod je nutné řešit individuálním čistícím zařízením
podle charakteru znečištění tak, aby odpadní vody před vtokem do veřejné kanalizace byly v
úrovni limitů stanovených v provozním řádu kanalizace. Např. vody z úpravy potravin s
vysokým obsahem nerozpuštěných látek je nutné opatřit „tukovým lapolem“ apod.
V současné době jsou již vyčerpané kapacity odvodu dešťových vod do povrchových
recipientů. Jakékoliv navýšení zpevněných ploch je třeba řešit zásakem v území.
5.1.4. Hluk
Ochrana před hlukem vyplývá ze zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví.
Zjištěný stav akustické situace ve vnějším prostoru (ať už na základě měření, výpočtů, či na
základě obojího) se posuzuje podle Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před
nepříznivými účinky hluku a vibrací.
Hygienické limity hluku v chráněném vnitřním prostoru staveb
Nejvyšší přípustné hodnoty hluku v chráněném venkovním prostoru a v chráněných
venkovních prostorech staveb
Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A, s výjimkou hluku z leteckého
provozu a vysokoenergetického impulsního hluku, se stanoví součtem základní hladiny
akustického tlaku A a korekcí přihlížejících ke druhu chráněného prostoru a denní a noční
době podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení.
a. Základní hladina hluku LAeq,T pro stanovení nejvyšší přípustné hladiny hluku ve
venkovním prostoru je 50 dB.
b. Korekce pro stanovení hygienických limitů hluku v chráněném venkovním prostoru
staveb a v chráněném venkovním prostoru:
Strana 26/65
Farm Projekt
Druh chráněného prostoru
Korekce [dB]
1)
2)
3)
4)
Chráněný venkovní prostor staveb lůžkových
-5
0
+5
+15
zdravotnických zařízení včetně lázní
Chráněný
venkovní
prostor
lůžkových
0
0
+5
+15
zdravotnických zařízení včetně lázní
Chráněný venkovní prostor ostatních staveb a
0
+5
+10
+20
chráněný ostatní venkovní prostor
1. Použije se pro hluk z provozu stacionárních zdrojů, hluk z veřejné produkce hudby,
dále pro hluk na účelových komunikacích a hluk ze železničních stanic zajišťujících
vlakotvorné práce, zejména rozřaďování a sestavu nákladních vlaků, prohlídku
vlaků a opravy vozů.
2. Použije se pro hluk z dopravy na silnicích III. třídy a místních komunikacích III.
třídy a dráhách.
3. Použije se pro hluk z dopravy na dálnicích, silnicích I. a II. třídy a místních
komunikacích I. a II. třídy v území, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je
převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích. Použije se
pro hluk z dopravy na dráhách v ochranném pásmu dráhy.
4. Použije se v případě staré hlukové zátěže z dopravy na pozemních komunikacích s
výjimkou účelových komunikací a dráhách uvedených v bodu 2) a 3). Tato korekce
zůstává zachována i po položení nového povrchu vozovky, prováděné údržbě a
rekonstrukci železničních drah nebo rozšíření vozovek při zachování směrového
nebo výškového vedení pozemní komunikace, nebo dráhy, při kterém nesmí dojít ke
zhoršení stávající hlučnosti v chráněném venkovním prostoru staveb nebo v
chráněném venkovním prostoru, a pro krátkodobé objízdné trasy. Tato korekce se
dále použije i v chráněných venkovních prostorech staveb při umístění bytu v
přístavbě nebo nástavbě stávajícího obytného objektu nebo víceúčelového objektu
nebo v případě výstavby ojedinělého obytného, nebo víceúčelového objektu v rámci
dostavby proluk, a výstavby ojedinělých obytných nebo víceúčelových objektů v
rámci dostavby center obcí a jejich historických částí.
korekce na denní dobu
- denní období od 06.00 do 22.00 hod..................................................................0 dB
- noční období od 22.00 do 06.00 hod. (kromě hluku ze železnice)................. -10 dB
- noční období od 22.00 do 06.00 hod. (pro hluk ze železnice)......................... - 5 dB
korekce na povahu hluku
- hluk vysoce impulsní.......................................................................................- 12 dB
- hluk s tónovými složkami nebo informačním charakterem............................. - 5 dB
Limity hluku obecně
Z dikce Nařízení vlády č. 272/2011 Sb. vyplývají následující limity nejvýše přípustných
hodnot hladiny hluku u chráněných objektů způsobených provozem zdrojů hluku uvnitř
areálu:
Provoz areálů:
06.00 – 22.00 hod.:
50 dB
22.00 – 6.00 hod.:
40 dB
Strana 27/65
Farm Projekt
Pro zdroje hluku z pozemních komunikací III. třídy
06.00 – 22.00 hod.:
55 dB
22.00 – 06.00 hod.:
45 dB
Pro zdroje hluku z hlavních pozemních komunikací v území – I. a II. třídy
06.00 – 22.00 hod.:
60 dB
22.00 – 06.00 hod.:
50 dB
Pro zdroje hluku z pozemních komunikací v případě starých hlukových zátěží
06.00 – 22.00 hod.:
70 dB
22.00 – 06.00 hod.:
60 dB
Konečné stanovení nejvyšších přípustných limitů hluku je v pravomoci místně příslušného
orgánu ochrany veřejného zdraví.
Dle Zákona 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících
zákonů, v platném znění:
„Chráněným venkovním prostorem se rozumí nezastavěné pozemky, které jsou užívány k
rekreaci, lázeňské léčebně rehabilitační péči a výuce, s výjimkou lesních a zemědělských
pozemků a venkovních pracovišť. Chráněným venkovním prostorem staveb se rozumí
prostor do vzdálenosti 2 m před částí jejich obvodového pláště, významný z hlediska
pronikání hluku zvenčí do chráněného vnitřního prostoru bytových domů, rodinných domů,
staveb pro předškolní a školní výchovu a vzdělávání, staveb pro zdravotní a sociální účely,
jakož i funkčně obdobných staveb. Chráněným vnitřním prostorem staveb se rozumí
pobytové místnosti ve stavbách zařízení pro výchovu a vzdělávání, pro zdravotní a sociální
účely a ve funkčně obdobných stavbách a obytné místnosti ve všech stavbách. Rekreace pro
účely podle věty první zahrnuje i užívání pozemku na základě vlastnického, nájemního
nebo podnájemního práva souvisejícího s vlastnictvím bytového nebo rodinného domu,
nájmem nebo podnájmem bytu v nich. Co se považuje za prostor významný z hlediska
pronikání hluku, stanoví prováděcí právní předpis.“
Poznámka: prováděcí právní předpis ještě nebyl vydán.
Chráněné venkovní prostory a venkovní prostory staveb
V rámci lokality VNS se nachází dva objekty, které jsou předmětem ochrany:
 Rodinný dům číslo popisné 78 v k. ú. Jirny
 Rodinný dům číslo popisné 80 78 v k. ú. Jirny
Všechny koncepce, které budou v území zvoleny, musí vést k dodržení hygienických
limitů u těchto objektů.
Hluk z výstavby
V rámci přípravy lokalit pro plnění jejich funkcí, lze předpokládat v území zvýšenou
hladinu akustického výkonu v souvislosti s provozem stavebních strojů při zemních a
stavebních pracích a z dopravy.
Chráněné prostory jsou často velmi blízké budoucím stavbám, dodržení limitů zejména při
hrubých stavebních pracích v blízkosti obytné zástavby bude vyžadovat vhodnou
organizaci práce i nasazení odpovídajících strojů. Precedenty v tomto případě umožňují
realizaci záměrů.
Strana 28/65
Farm Projekt
Hluk v provozu
Racionální posouzení bude možné provést až v době realizace. Součástí projektu bude studie
prokazující splnění hygienických limitů. V této fázi lze konstatovat, že existuje řada projektů,
které budou limity splňovat.
Hluk z dopravy
Komunikační napojení
Měřené úseky dle sčítání dopravy 2010 dle ŘSD
Strana 29/65
Farm Projekt
Tabulky dostupných dopravních intenzit v okolí záměru
Strana 30/65
Farm Projekt
Legenda
Strana 31/65
Farm Projekt
Napojení na dopravní infrastrukturu bude skrze přivaděč stávající zóny na komunikaci II/611.
Kritickým bodem pro napojení na dálniční síť je křižovatka II/611 a II/101.
Přepočet dopravních intenzit na rok 2015 dle TP225
Strana 32/65
Farm Projekt
úsek 1 ‐ 2230 rok 2010 a přepočet na rok 2015 – sever II/101 Intenzita dopravy pro výpočty OA
Roční průměr intenzit, den 06‐18 2 923
Roční průměr intenzit, den 18‐22 507
Roční průměr intenzit, noc 22‐06 300
Celkem 3 730
NA 757 49 92 898 NS 295 35 45 375 Přepočet pro den a noc Roční průměr intenzit, den 06‐22 Roční průměr intenzit, noc 22‐06 Celkem OA
3 430
300
3 730
NA 806 92 898 NS Celkem
330 4 566
45 437
375 5 003
Distribuce dopravy pro den a noc % dopravy v denní době % dopravy v noční době Celkem OA
92%
8%
100%
NA 90% 10% 100% Přepočet pro den a noc pro model Četnost dopravy, den 06‐22 Četnost dopravy, noc 22‐06 Celkem doprava OA
3 430
300
3 730
Přepočtové koeficienty II a III. třídy Rok 2010 Rok 2015 OA
1
1,09
Přepočet pro den a noc přepočtené četnosti na rok 2015 Četnost dopravy, den 06‐22 Četnost dopravy, noc 22‐06 Celkem doprava úsek 1 ‐ 3870 rok 2010 a přepočet na rok 2015 ‐ jih Intenzita dopravy pro výpočty Roční průměr intenzit, den 06‐18 Roční průměr intenzit, den 18‐22 Roční průměr intenzit, noc 22‐06 Celkem Celkem
3 975
591
437
5 003
NS 88% 12% 100% NA+NS Celkem 1 136 4 566 137 437 1 273 5 003 NA+NS 1 1,01 OA
3 739
327
4 066
NA+NS Celkem 1 147 4 886 138 465 1 286 5 351 OA
3 154
540
279
3 973
NA 592 38 64 694 NS Celkem
17 3 763
2 580
2 345
21 4 688
Přepočet pro den a noc Roční průměr intenzit, den 06‐22 Roční průměr intenzit, noc 22‐06 Celkem OA
3 694
279
3 973
NA 630 64 694 NS Celkem
19 4 343
2 345
21 4 688
93%
7%
100%
3 694
279
3 973
NS 90% 10% 100% NA+NS Celkem 649 4 343 66 345 715 4 688 Strana 33/65
Farm Projekt
1
1,09
Přepočet pro den a noc přepočtené četnosti na rok 2015 Četnost dopravy, den 06‐22 Četnost dopravy, noc 22‐06 Celkem doprava úsek 1 ‐ 0640 rok 2010 a přepočet na rok 2015 ‐ západ Intenzita dopravy pro výpočty Roční průměr intenzit, den 06‐18 Roční průměr intenzit, den 18‐22 Roční průměr intenzit, noc 22‐06 Celkem OA
4 026
304
4 331
NA+NS 1 1,01 NA+NS Celkem 655 4 682 67 371 722 5 053 Celkem
6 521
986
689
8 196
OA
4 973
860
492
6 325
NA 1 067 69 126 1 262 NS
481
57
71
609
Přepočet pro den a noc Roční průměr intenzit, den 06‐22 Roční průměr intenzit, noc 22‐06 Celkem OA
5 833
492
6 325
NA 1 136 126 1 262 NS Celkem
538
7 507
71
689
609
8 196
92%
8%
100%
5 833
492
6 325
1
1,09
Přepočet pro den a noc přepočtené četnosti na rok 2015 Četnost dopravy, den 06‐22 Četnost dopravy, noc 22‐06 Celkem doprava Změna č. 9 územního plánu obce Jirny
OA
6 358
536
6 894
NS
88%
12%
100%
NA+NS Celkem
1 674 7 507
197 689
1 871 8 196
NA+NS 1 1,01 NA+NS Celkem
1 691 8 049
199 735
1 890 8 784
Strana 34/65
Farm Projekt
úsek 1 ‐ 0650 rok 2010 a přepočet na rok 2015 ‐ východ Intenzita dopravy pro výpočty Roční průměr intenzit, den 06‐18 Roční průměr intenzit, den 18‐22 Roční průměr intenzit, noc 22‐06 Celkem Celkem
7 758
1 211
705
9 674
OA
6 586
1 127
575
8 288
NA 1 020 66 109 1 195 NS 152 18 21 191 Přepočet pro den a noc Roční průměr intenzit, den 06‐22 Roční průměr intenzit, noc 22‐06 Celkem OA
7 713
575
8 288
NA 1 086 109 1 195 NS Celkem
170 8 969
21 705
191 9 674
93%
7%
100%
7 713
575
8 288
1
1,09
Přepočet pro den a noc přepočtené četnosti na rok 2015 Četnost dopravy, den 06‐22 Četnost dopravy, noc 22‐06 Celkem doprava Změna č. 9 územního plánu obce Jirny
OA
8 407
627
9 034
NS 89% 11% 100% NA+NS Celkem 1 256 8 969 130 705 1 386 9 674 NA+NS 1 1,01 NA+NS Celkem 1 269 9 676 131 758 1 400 10 434 Strana 35/65
Farm Projekt
Doprava na komunikaci II/101 vyvolaná stávajícími a schválenými záměry v území
Záměry jsou řazeny chronologicky za sebou tak jak byly řešeny v čase:
I. Oznámení Skladová zóna Mstětice kód STC 531 – je nahrazeno další EIA - Skladová
zóna Nehvizdy STC 1508.
II. Oznámení Skladová zóna Mstětice kód STC 1206 – je nahrazeno další EIA - Skladová
zóna Nehvizdy STC 1508.
III. Oznámení Skladová zóna Nehvizdy STC 1508
Zpracovatel původní EIA uvádí: Intenzity dopravy osobních (OA) a nákladních (NA)
automobilů dálkové přepravy se očekávají následně: 250 NA a 200 OA za 24 hodin pro
Skladovou zónu Nehvizdy a stejný počet pro Skladové zóny Mstětice (SZ Mstětice I + SZ
Mstětice II). V případě NA se jedná převážně o kamióny.
Komentář
Dle zpracovatele oznámení by nákladní doprava dosahovala pro všechny tři fáze:
 250 NA + 250 NA = 500 jízd NA/den
Dle zpracovatele oznámení by osobní doprava dosahovala pro všechny tři fáze:
 200 OA + 200 OA = 400 jízd OA /den
Dále zpracovatel původní EIA uvádí, že počet osob v rámci areálu bude maximálně 248.
IV. Skladová zóny Jirny – I. až III. – areály jsou již z větší části realizovány a zahrnuty do
sčítání dopravy, část je ponechána v rezervě v území.
V. Skladová zóna Jirny IV. – jedná se o poslední záměr schválený v území.
Vyvolané četnosti dopravy pro území:
Doprava
Doprava nákladní celkem
Doprava nákladní den
Doprava nákladní noc
Doprava osobní celkem
Doprava osobní den
Doprava osobní noc
Celkem
[jízd/den]
590
536
54
700
480
220
Strana 36/65
Farm Projekt
Grafické řešení předpokládané distribuce dopravy všechny stávající záměry
Nákladní (0)
 0 den
 0 noc
Osobní (105)
 72 den
 33 noc
Plánované napojení Mstětických zón
Nákladní (590)
 536 den
 54 noc
Osobní (595)
 408 den
 187 noc
Plánované napojení Jirny IV.
Nákladní (0)
 0 den
 0 noc
Osobní (70)
 48 den
 22 noc
Nákladní (0)
 0 den
 0 noc
Osobní (70)
 48 den
 22 noc
Nákladní (590)
 536 den
 54 noc
Osobní (455)
 312 den
 143 noc
Napojení lokality Z9
Nákladní (590)
 536 den
 54 noc
Osobní (385)
 264 den
 121 noc
Nákladní (295)
 268 den
 27 noc
Osobní (290)
 198 den
 92 noc
Nákladní (295)
 268 den
 27 noc
Osobní (95)
 66 den
 29 noc
Osobní (70)
 48 den
 22 noc
Sčítání dopravy 2015 provedené pro křižovatku II/611- II/101 SUDOP
(celé znění je součástí příloh)
Stávající stav v území dle dostupných informací všechny varianty
Sčítaní dopravy 2010 ŘSD
Stávající četnosti dle dostupných zdrojů
II/101 sever
II/101 jih
II/611 západ
II/611 východ
OA
3 730
3 973
6 325
8 288
NA
1 273
715
1 871
1 386
Celkem
5 003
4 688
8 196
9 674
přepočet
OA
4 066
4 331
6 894
9 034
NA
Celkem
1 286
5 351
722
5 053
1 890
8 784
1 400 10 434
Sčítaní dopravy 2015
SUDOP pracovní den
OA
3789
5188
8521
5825
NA
Celkem
509
4298
413
5601
1230
9751
865
6690
SUDOP roční průměry souměřitelné s ŘSD
OA
3340
4805
7446
5072
NA
448
383
1075
753
Celke
m
3788
5188
8521
5825
Strana 37/65
Farm Projekt
Příspěvky všech hodnocených záměrů na sledovaných komunikacích
OA
NA
II/101 sever
595
590
II/101 jih
70
0
II/611 západ
70
0
II/611 východ
455
590
Celkem
1185
70
70
1045
Četnosti se zahrnutím všech hodnocených záměru na sledovaných komunikacích
Stávající četnosti dle dostupných zdrojů
OA
NA
Celkem
II/101 sever
4 325
1 863
6 188
II/101 jih
4 043
715
4 758
II/611 západ
6 395
1 871
8 266
II/611 východ
8 743
1 976
10 719
přepočet
OA
4 661
4 401
6 964
9 489
NA
1 876
722
1 890
1 990
Celkem
6 536
5 123
8 854
11 479
SUDOP pracovní den
OA
4 384
5 258
8 591
6 280
NA
1 099
413
1 230
1 455
Celkem
5 483
5 671
9 821
7 735
SUDOP roční průměry souměřitelné s ŘSD
OA
3 935
4 875
7 516
5 527
NA Celkem
1 038
4 973
383
5 258
1 075
8 591
1 343
6 870
Vyhodnocení vlivu instalace všech záměrů na komunikace
II/101 sever II/101 jih II/611 západ II/611 východ Sčítání dopravy 2015 SUDOP roční průměry ‐ Sčítání dopravy 2010 s přepočtem na 2015 OA NA Celkem ‐726 ‐838
‐1 563
474 ‐339
135
552 ‐815
‐263
‐3 962 ‐647
‐4 609
Sčítání dopravy 2015 SUDOP roční průměry ‐ Sčítání dopravy 2010 bez přepočtu OA NA Celkem ‐390
‐825 ‐1 215
832
‐332 500
1 121
‐796 325
‐3 216
‐633 ‐3 849
Interpretace výsledků

II/101 sever – jedná se o klíčovou komunikaci pro napojení záměrů na komunikační
síť. Na této komunikaci byly instalované značky bránící průjezdu nákladních vozidel
nad 12 tun jak od R10, tak od D11. Toto opatření zabránilo části tranzitní dopravy si
zkracovat cestu směrem na R10 a opačně směrem na D11. V konečné bilanci tak byl
vytvořen prostor pro napojení zde diskutovaných záměrů s rezervou.

II/101 jih – nárůst osobní dopravy je více než kompenzován poklesem dopravy
nákladní a situace tímto směrem se oproti roku 2010 zlepšila.

II/611 západ – jedná se o změny vyvolané realizací záměrů v rámci skladových zón
v Jirném.

II/611 východ – komunikace je nejvýznamněji odlehčena zákazovými značkami
bránícím tranzitu.
Ostatní – je nepopiratelné, že část rozdílu lze připsat chybě měření, ta je deklarovaná u
měření SUDOP na úrovni ± 10%, i přes tuto chybu je však zjevné, že díky zabránění
tranzitu byla vytvořena rezerva pro napojení záměrů v území s tím, že i nadále dojde ke
zlepšení stavu.
Závěr
Území je z hlediska dopravního zatěžováno méně, než tomu bylo v roce 2010. Realizace
záměru tak neznamená navýšení nad míru v území dosahovanou, únosnou.
Strana 38/65
Farm Projekt
Pro výpočet akustické situace v zájmovém území byl použit program HLUK+, který
umožňuje výpočet hluku ve venkovním prostředí generovaného dopravními i průmyslovými
zdroji hluku v území. Tato verze má v sobě zabudovanou „Novelu metodiky pro výpočet
hluku ze silniční dopravy 2004 (Kozák J., Liberko M., Šulc - Zpravodaj MŽP ČR č.2/2005).
Tato novela umožňuje výpočet hluku ze silniční dopravy s uvažováním výhledových
emisních hlučností vozidlového parku a jeho obměny. Použitím novelizovaného postupu je
možné získávat přesnější údaje o hodnotách LAeq silniční dopravy. Při výpočtech LAeq
generované ve venkovním prostředí průmyslovými zdroji hluku se nejvíce používá postup
uvedený v materiálu „Podklady pro navrhování a posuzování průmyslových staveb, díl 3 stavební akustika (Meller M., Stěnička J., VÚPS Praha, 1985). Z těchto principů vychází i
postup výpočtu hluku průmyslových zdrojů použitý v programu HLUK+. Ten lze ve
stručnosti popsat takto:
1) V programu se uvažuje jenom se složkou hluku šířeného vzduchem
2) Počítají se hodnoty akustického tlaku A
3) Deskriptorem pro vyjádření úrovní akustického tlaku A ve venkovním prostředí je
ekvivalentní hladina akustického tlaku A. Tím je zabezpečena možnost souhrnného
posuzování hluků dopravních a průmyslových zdrojů.
4) Řeší se úloha vyzařování průmyslového zdroje do venkovního prostředí
5) Všechny zdroje hluku nebo jejich části se nahrazují fiktivními nekoherentními zdroji
hluku. Výpočet hluku těchto fiktivních zdrojů je založen na Beránkově vztahu,
udávajícím pokles akustického tlaku se čtvercem vzdálenosti
Nejbližší body pro posouzení vlivu na klíčové křížení komunikací
Číslo
Výška
Dům Komentář
[m]
č. p.
1
3
284
Na parcele číslo 796 je umístěn rodinný dům s číslem
popisným 284 (k. ú. Jirny 660922);
6
2
3
284
6
3
3
Na parcele číslo 805/2 je umístěn rozestavěný dům bez
čísla
popisného, dále navazuje další obytný dům č. p. 285
6
(k. ú. Jirny 660922);
Strana 39/65
Farm Projekt
Grafické zobrazení umístění referenčních bodů
Výpočet pro LAeq16h (dB) – křížení komunikací II/101 a II/611 v denní době
Výpočetní tabulka - body pro posouzení vlivu na klíčové křížení komunikací stav se
zahrnutím plánovaných záměrů
Identifikace
LAeq (dB)
referenčního
bodu
Číslo
bodu
Výška
[m]
Rok 2010
bez
korekcí
[± 2dB]
1
3
6
3
6
3
6
65,2
65,4
64,8
64,9
60,3
60,4
2
3
Rok 2010 s přepočtem
Rok 2015 dle
Rok 2015 dle
na 2015 dle TP225 – sčítání + záměry sčítání + záměry
stávají stav bez
– pracovní den – roční průměry
realizace záměrů
[± 2dB]
[± 2dB]
[± 2dB]
65,4
64,4
64,0
65,5
64,6
64,2
65,0
64,2
63,8
65,0
64,3
63,9
60,4
59,5
59,1
60,5
59,6
59,2
Strana 40/65
Farm Projekt
Vyhodnocení
Díky opatřením provedených na komunikacích v nedávné době – zabránění tranzitní dopravy,
viz argumentace dříve, došlo ke stabilizaci dopravy v území.
Na komunikaci je ponechána i rezerva pro zde posuzovanou lokalitu s obdobnými četnostmi
dopravy na jednotku plochy jako je u záměrů schválených.
Poznámka:
§ 20 odstavec 4 NV 272/2002 Sb.:
(4) Při hodnocení změny hodnot hlukového ukazatele v chráněných venkovních prostorech
staveb, chráněném venkovním prostoru a v chráněných vnitřních prostorech staveb nelze
považovat za hodnotitelnou změnu jejich rozdíl pohybující se v intervalu od 0,1 do 0,9 dB.
Výpočet pro LAeq8h (dB) – křížení komunikací II/101 a II/611 v noční době
Výpočetní tabulka - body pro posouzení vlivu na klíčové křížení komunikací
Identifikace
LAeq (dB)
referenčního
bodu
Číslo
bodu
1
Výška
[m]
Rok 2010
bez
korekcí
[± 2dB]
Rok 2010 s přepočtem
Rok 2015 dle
Rok 2015 dle
na 2015 dle TP225 – sčítání + záměry sčítání + záměry
stávají stav bez
– pracovní den – roční průměry
realizace záměrů
[± 2dB]
[± 2dB]
[± 2dB]
58,6
57,4
57,0
58,7
57,5
57,2
58,0
57,3
56,9
58,0
57,4
57,0
53,1
52,0
51,7
53,3
52,2
51,8
3
58,5
6
58,6
2
3
57,9
6
58,0
3
3
53,0
6
53,1
Vyhodnocení
Díky opatřením provedených na komunikacích v nedávné době – zabránění tranzitní dopravy,
viz argumentace dříve, došlo ke stabilizaci dopravy v území.
Na komunikaci je ponechána i rezerva pro zde posuzovanou lokalitu s obdobnými četnostmi
dopravy na jednotku plochy jako je u záměrů schválených.
Poznámka:
§ 20 odstavec 4 NV 272/2002 Sb.:
(4) Při hodnocení změny hodnot hlukového ukazatele v chráněných venkovních prostorech
staveb, chráněném venkovním prostoru a v chráněných vnitřních prostorech staveb nelze
považovat za hodnotitelnou změnu jejich rozdíl pohybující se v intervalu od 0,1 do 0,9 dB.
Strana 41/65
Farm Projekt
6. SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY
MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE NEBO
ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY,
ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PTAČÍ
OBLASTI.
 Lokality jsou spojené se záborem zemědělské půdy, která se v současnosti stává stále
vzácnějším neobnovitelným zdrojem, musí být proto učiněny všechny kroky k její
ochraně a využití bez znehodnocení, v tomto případě se jedná zejména o nejvyšší
kvality dle BPEJ, lze předpokládat, že ornice a podorničí na kvalitním podloží dobře
poslouží k navýšení orniční vrstvy. Opatření k minimalizaci ztrát zemědělské půdy
jsou nezbytností.
 Dopravní infrastruktura – jedná se o území, kterým prochází komunikace D11, to je
hlavní předností a zároveň i hlavní slabinou území. Dopravní napojení lokality na tuto
komunikaci vede takřka úplně mimo obytnou zástavbu. Komunikace D11 prochází
kolem obce v zemním valu, jediným negativním vlivem je tak imisní zatížení i
z tohoto aspektu je však lokalita dostatečně vzdálena od hlavních sídel v území.
 Krajinný ráz – území je již významně dotčeno – v okolí jsou skladové, průmyslové
haly, vedení vysokého napětí, strategické komunikace. Lze konstatovat, že území je již
silně antropogenně ovlivněno a nové haly nepřináší nový prvek do území.
 Zásak dešťových vod - území je již zastavěno natolik, že je třeba zasakovat vodu
v území, odvod do povrchových recipientů není žádoucí.
 Návrhové lokality jsou dostatečně vzdáleny od území vysokých přírodních hodnot,
rozsah záměrů nezakládá na obavě, že by mohla být dotčena tato území.
Strana 42/65
Farm Projekt
7. ZHODNOCENÍ
STÁVAJÍCÍCH
A
PŘEDPOKLÁDANÝCH
VLIVŮ
NAVRHOVANÝCH VARIANT POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE NEBO
ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE, VČETNĚ VLIVŮ SEKUNDÁRNÍCH,
SYNERGICKÝCH,
KUMULATIVNÍCH,
KRÁTKODOBÝCH,
STŘEDNĚDOBÝCH A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH,
KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH; HODNOTÍ SE VLIVY NA OBYVATELSTVO,
LIDSKÉ ZDRAVÍ, BIOLOGICKOU ROZMANITOST, FAUNU, FLORU, PŮDU,
HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ, VODU, OVZDUŠÍ, KLIMA, HMOTNÉ STATKY,
KULTURNÍ DĚDICTVÍ VČETNĚ DĚDICTVÍ ARCHITEKTONICKÉHO A
ARCHEOLOGICKÉHO A VLIVY NA KRAJINU VČETNĚ VZTAHŮ MEZI
UVEDENÝMI OBLASTMI VYHODNOCENÍ.
Samotné provedení posuzovaného návrhu v územním plánu obce nebude mít na životní
prostředí vliv žádný. Vliv bude mít až realizace konkrétního projektu v souladu s územním
plánem.
Jednotlivé vlivy jsou jednoznačně dány rozlohou dané lokality. Velikost a charakter dalších
vlivů – na podzemní a povrchové vody, na ovzduší, na hlukovou hladinu, na krajinný ráz
apod. bude částečně záležet na konkrétní realizaci.
Jako významný vliv na životní prostředí lze označit takový zásah způsobený záměrem, který:
- může způsobit alespoň nepatrnou změnu výchozího stavu v cílové oblasti (v literatuře
je navrhována změna alespoň 1% u kvantifikovatelných údajů)
- nebo způsobí překročení všeobecně platných limitů a kritérií žádoucího nebo
přípustného stavu životního prostředí nebo účinků na zdraví.
Metodika pro hodnocení významnosti vlivů záměru
Hodnota Termín
Popis
Významně
-Jedná se o významné narušení poměrů v území ve sledovaném
negativní vliv parametru. Návrh nelze bez realizace dalších opatření provést,
pokud se jedná o přímé vlivy na životní prostředí. V případě
ostatních vlivů se jedná o doporučení danému aspektu věnovat
zvýšenou pozornost.
-
Mírně
negativní vliv
Omezeny/mírný/nevýznamný negativní vliv. Realizace je
možná, je však vhodné přijmout racionální zmírňující opatření
k minimalizaci daného negativního vlivu.
?
Možný
negativní vliv
Může dojit k negativnímu vlivu, není však možné vyhodnotit
jeho významnost.
0
Nulový vliv
Záměr nemá žádný prokazatelný vliv.
+
Mírně
pozitivní vliv
Omezeny/mírný/nevýznamný pozitivní vliv. V daném aspektu
záměr způsobuje zlepšení situace v území.
++
Významně
pozitivní vliv
Nesporný/významný pozitivní vliv. V daném aspektu záměr
způsobuje zlepšení situace v území.
+i-
Ambivalentní
vliv
Jedná se o vliv, u kterého lze předpokládat pozitivní i negativní
dopady v daném aspektu.
Strana 43/65
Farm Projekt
7.1. Vlivy na neživé části přírody (horninové prostředí, voda, ovzduší)
7.1.1. Vlivy na horninové prostředí
Významné vlivy na horninové prostředí v lokalitě se nepředpokládají.
Vliv na horninové prostředí mimo dané lokality bude mít spotřeba surovin na výstavbu
záměrů, které je potřeba někde vytěžit a produkce odpadů, které je nutno naopak někde
uskladnit, v případě že není možné jejich jiné využití, což se dnes děje nejčastěji uložením na
řízenou skládku. Z tohoto pohledu se jeví jako výhodné použití při výstavbě co možná
největšího procenta přírodních nebo recyklovatelných materiálů (recyklovaný stavební kámen
a jiné suroviny).
Vznik a odstraňování odpadů
Největší objem ze vzniklých odpadů při výstavbě bude tvořit ornice/vykopaná zemina, kterou
je třeba zachovat pro další zemědělské využití.
Nejvýznamnější problémy během provozu mohou nastat u komunálního odpadu, který bude
vznikat po dokončení jednotlivých plánovaných výstaveb. Ve všech případech se však bude
jednat o objemy zcela obvyklé a akceptovatelné při respektování opatření k jejich
minimalizaci.
Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů
Vlivy přímé
Sekundární
Synergické
Kumulativní
Krátkodobé
Střednědobé
Dlouhodobé
Trvalé
Přechodné
Míra vlivu Poznámka
musí být použito stavebních materiálů, jev zcela obvyklý
po skončení životnosti bude třeba provést demolici a budou
vznikat i recyklované materiály pro další výstavbu, ke
skládkování, rekultivaci
0
nelze identifikovat této fázi
0
nelze identifikovat této fázi
bude třeba provést vybudování základů, izolací, jev obvyklý
a provést běžné výkopy.
budou zde vybudované stavby a zpevněné plochy
viz výše
viz výše
0
nejsou, předpokládá se dlouhodobé využití
7.1.2. Vlivy na půdu
Přehled výměr pozemků, u kterých by mělo dle navržené změny územního plánu obce dojít
ke změně funkčního využití, je uveden v kapitole týkající se půdy výše v tomto dokumentu.
Znečištění půdy
Realizací jednotlivých záměrů na daných lokalitách by za standardních podmínek nemělo
dojít ke znečištění půdy. Relativně největší nebezpečí hrozí z rizika havárií v automobilové
dopravě, při němž by mohla na nezpevněný povrch vytéct nafta, nebo jiné pohonné hmoty, za
tímto účelem je třeba realizovat všechna opatření k ochraně půdy i vod.
Strana 44/65
Farm Projekt
Vlivy přímé
Sekundární
Synergické
Kumulativní
Krátkodobé
Střednědobé
Dlouhodobé
Trvalé
Přechodné
Musí být provedena skrývka ornice a podorničí, jde o
nadprůměrně kvalitní půdy.
+
Dojde k navýšení orniční vrstvy na jiných pozemcích.
0
Neidentifikovány.
Dochází k celkovému poklesu orné půdy v území vlivem
realizace ostatních záměrů.
Bude třeba vytvořit deponii, kterou je třeba udržovat.
Trvalé snížení zemědělské půdy
0
0
0
7.1.3. Vlivy na povrchovou a podzemní vodu
Vliv realizace posuzovaných lokalit na podzemní vody
Kromě již uvedeného výše na podzemní vody bude mít případná výstavba v předmětných
územích vliv prostřednictvím změny vsakovacích podmínek v území. K ovlivnění
vsakovacích podmínek dešťové vody do horninového prostředí dojde vlivem zpevnění
půdního povrchu – vzhledem k nutnosti zásaku v území u takto upravených ploch lze
považovat tento faktor za méně významný.
Dešťové vody
Odtokové poměry budou pozměněny vlivem zpevnění některých nových ploch (objekty,
příjezdové komunikace apod.). Na některých zpevněných plochách dojde ke změně
koeficientu odtoku. Zastavěním pozemků dojde ke zmenšení plochy, kde se bude moci voda
vsáknout a přejít přípovrchovými vrstvami půdy do hlubších horizontů.
V současnosti je stále více preferováno, aby docházelo k zásaku dešťové vody v místě jejího
vzniku. Vzhledem k možným opatřením eliminujícím případné negativní vlivy, lze tento vliv
považovat za málo významný. Detailní řešení lze posoudit až v rámci předložených projektů.
Vodní toky
Případné vlivy vyvolané změnami funkčního využití ploch na řeky se pohybují spíše
v teoretické rovině a nelze je předpokládat.
Vliv na rozkolísání průtoku prostřednictvím změn odtokových poměrů nebude významný.
Vliv nových zpevněných ploch na navýšení průtoku se může projevit až při opravdu
extrémních déle trvajících nebo opakujících se přívalových deštích, kdy je půda již plně
nasáklá.
Odpadní vody
Lokality budou napojeny na místní splaškovou kanalizaci, za dodržení všech opatření lze i
v tomto případě vliv na životní prostředí považovat za málo významný.
Kromě výše uvedeného je třeba, aby parkovací plochy byly v souladu s opatřeními pro
ochranu podzemních i povrchových vod byly vybaveny odlučovači ropných látek, znečištění
vod je pak pravděpodobné jen za havarijních stavů, kterým bude maximálně předcházeno.
Strana 45/65
Farm Projekt
Vlivy přímé
Sekundární
Synergické
Kumulativní
Krátkodobé
Střednědobé
Dlouhodobé
Trvalé
Přechodné
Musí být provedeny opatření pro maximum zásaku v území,
je zde riziko kontaminace vod, které nelze nikdy zcela
eliminovat.
Kontaminace povrchových vod se může projevit na
podzemních vodách.
0
Neidentifikovány.
Je třeba zajistit čištění splaškových vod ze všech záměrů.
Čistění odpadních vod, odlučovače, zásak v území.
7.1.4. Vlivy na ovzduší a klima
Stacionární zdroje
Navrhované rozvojové plochy nedávají prostor pro vznik velkých zdrojů znečišťování
ovzduší. Během realizace lze předpokládat vznik spalovacích zařízení na zemní plyn pro
zajištění tepla. Detailní posouzení je možné provést až v dalších fázích projektové realizace
jednotlivých záměrů.
Mobilní zdroje
Doprava spojená s lokalitami byla řešena již dříve.
Pro lokality existuje řada precedentů, která umožňuje jejich bezproblémovou realizaci za
předpokladu realizace opatření k minimalizaci dopadů na životní prostředí.
Vlivy přímé
Jedná se o klasické emise z ohřevu a dopravy.
Sekundární
Emise přispívají ke znečištění půdy a podobně.
Může docházet například spolu s hlukem k negativním
Synergické
vlivům na lidské zdraví v okolí.
Kumulativní
Do emisí se projevují zdroje v rámci území i mimo něj.
Jsou dány povahou záměru. Nelze předpokládat významné
Krátkodobé
vlivy.
Střednědobé
Viz výše.
Dlouhodobé
Viz výše.
Trvalé
Viz výše.
Přechodné
Viz výše.
Jedná se o běžné vlivy spojené takřka s každým podnikáním.
Strana 46/65
Farm Projekt
7.1.5. Nároky na dopravní infrastrukturu
Dopravní koncepce schváleného územního plánu obce Jirny byla upravena ve
schválené změně č. 7 ÚP obce Jirny vymezením nové trasy silnice II/101 s napojením
na silnici II/611 kruhovým objezdem a na dálnici D11 mimoúrovňovou křižovatkou.
Byla tak potvrzena koncepce dopravního řešení schváleného územního plánu obce
Jirny. Změna č. 9 ÚP obce Jirny tuto koncepci nemění.
Připojení nově vymezených ploch VN ve změně č. 9 ÚP obce Jirny bude ze stávající
obslužné komunikace, na kterou jsou napojeny již realizované plochy podél silnice
II/611. Stávající kapacitní obslužná komunikace umožní bezkolizní napojení na silnici
II/611 pomocí stávajícího kruhového objezdu. Silnice II/611 svým stávajícím
mimoúrovňovým napojením na dálnici D11 mimo obytná území obce Jirny a sousední
obce Nehvizdy a Šestajovice zajistí dopravní napojení ploch VN bez negativních
účinků na životní prostředí obyvatel.
Doprava v klidu na plochách VN bude zajišťována v rámci vymezeného území
změnou č. 9 ÚP obce Jirny.
Hromadná doprava pro budoucí zaměstnance bude zajišťována v rámci stávajících tras
autobusové dopravy, případně napojením na železniční dopravu z železniční stanice
Mstětice.
Komunikační síť je s rezervou dostatečná.
7.2. Přímé a nepřímé vlivy na přírodní prostředí
7.2.1. Vlivy na flór, faunu a biologickou rozmanitost
Jednotlivé plochy jsou definovány jako plochy orné půdy.
Obecně na flóru předmětného území nebude mít realizace záměrů významný vliv - vzhledem
k intenzivnímu obhospodařování parcel je zoologické oživení dotčených parcel malé,
běžnými druhy.
Vlivy přímé
Sekundární
Synergické
Kumulativní
Krátkodobé
Střednědobé
Dlouhodobé
Trvalé
Přechodné
Bude zabráněno pohybu zvířat oplocením, bude omezena
přírodní složka území.
Nelze stanovit v této fázi, bude záležet na povaze záměru.
Zásadními jsou emise, hluk, lidská přítomnost. Záměr
neomezí migrační zóny zvířat.
0
Neidentifikovány.
Záměr může spolupůsobit s ostatními lidskými záměry
v území.
Jsou dány povahou záměru. Nelze předpokládat významné
vlivy.
Viz výše.
Viz výše.
Viz výše.
Viz výše.
Strana 47/65
Farm Projekt
7.2.2. Vlivy na zvláště chráněná území, ÚSES
Posuzované rozvojové plochy jsou mimo prvky ÚSES, nelze předpokládat, že by lokality
v rámci svého funkčního využití mohly svými vlivy ovlivnit prvky ÚSES.
Území je silně dotčeno člověkem a jeho přítomností.
7.2.3. Vlivy na krajinný ráz
Základní definici krajinného rázu a jeho ochrany uvádí Zákon 114/1992 Sb. o ochraně přírody
a krajiny v § 12 Ochrana krajinného rázu a přírodní park:
„Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého
místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy
do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s
ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních
dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině.“
Povaha nových lokalit odpovídá tradicím ČR. Přírodní charakteristika krajinného rázu je již
v současnosti v místě ovlivněná antropogenní činností, návrh respektuje a dotváří území.
Kulturní charakteristika krajinného rázu bude pozměněna, za předpokladu dodržení všech
omezení plynoucích z územního plánu, se bude jednat o změny akceptovatelné.
Z hlediska celkové harmonie krajinného rázu lze konstatovat, že realizace záměru nebude
znamenat významnou negativní změnu krajinného rázu v lokalitě. Nezbytné je však
respektovat opatření navržená v územním plánu.
Vlivy přímé
Sekundární
Synergické
Kumulativní
Krátkodobé
Střednědobé
Dlouhodobé
Trvalé
Přechodné
Každý antropogenní vliv má dopad na krajinný ráz, u
průmyslové výroby lze předpokládat téměř vždy negativní
vlivy. Míru však bude možné posoudit až z projektu.
0
Neidentifikovány.
0
Neidentifikovány.
0
Krajinný ráz je již silně industriální.
0 až Jedná se o stavbu trvalou.
0 až Viz výše.
0 až Viz výše.
0 až Viz výše.
0 až Viz výše.
Strana 48/65
Farm Projekt
7.2.4. Vlivy na architektonické a archeologické památky
Vlivy na archeologické památky neleze dopředu předpokládat, to prokáže až případný
průzkum. Vlivy na architektonické památky lze vyloučit.
Vlivy přímé
Sekundární
Synergické
Kumulativní
Krátkodobé
Střednědobé
Dlouhodobé
Trvalé
Přechodné
0a?
Vlivy na archeologické památky neleze dopředu
předpokládat, to prokáže až případný průzkum.
Architektonické památky v lokalitě nejsou ani v jejím
blízkém okolí.
0a?
0a?
0a?
0a?
0a?
0a?
0a?
0a?
Nelze identifikovat, až po případných výkopových pracích.
Viz výše.
Viz výše.
Viz výše.
Viz výše.
Viz výše.
Viz výše.
Viz výše.
7.3. Vlivy na obyvatelstvo a hmotné statky
Vlivy přímé
Míra vlivu
+i-
Sekundární
0
Synergické
Kumulativní
Krátkodobé
0
+i-
Střednědobé
Dlouhodobé
Trvalé
Přechodné
+i+i+i+
Poznámka
Realizace je možná jen po souhlasu majitele pozemků, práva
majitelů okolních pozemků nesmí být narušena nad míru
přípustnou zákonem. Vznik pracovních příležitostí.
Nelze identifikovat v této fázi. Vznik dalších míst mimo
záměr.
Nelze identifikovat.
Je nutné sledovat kumulace se stávajícími areály
Jedná se o trvalou stavbu bez definovaného provozu, je nutné
upřesnit s projektem. Umožní podnikání.
Viz výše.
Viz výše.
Viz výše.
Práce pro stavební firmu a její zaměstnance.
Strana 49/65
Farm Projekt
7.4. Vlivy na veřejné zdraví
Hodnotit vlivy dané koncepce na lidské zdraví lze dvěma způsoby – srovnáním se
stanovenými zdravotními limity (např. pro nejběžnější škodliviny v ovzduší, hluk apod.),
nebo vyhodnocením zdravotních rizik.
Vlivy přímé
Jedná se o výrobu, která může mít negativní vliv na lidské
zdraví, rozsah ale je možné specifikovat až po realizaci
projektu.
Sekundární
Synergické
Kumulativní
Krátkodobé
0
0
-
Střednědobé
Dlouhodobé
Trvalé
Přechodné
-
Nelze identifikovat zhledem k fázi.
Nelze identifikovat.
Je nutné sledovat kumulace se sousedními areály.
Jedná se o trvalou stavbu bez definovaného provozu, je nutné
upřesnit s projektem.
Viz výše.
Viz výše.
Viz výše.
Viz výše.
7.4.1. Vlivy spojené s kvalitou ovzduší
Stacionární zdroje – jak již bylo uvedeno, detailní hodnocení nelze provést bez upřesnění
záměrů. Na základě definice funkčního využití lze předpokládat málo až středně významné
vlivy na imisní situaci v lokalitě.
Z hlediska automobilové dopravy - nepříjemný zápach z výfukových plynů, zvláště
dieselových motorů je dán isomery benzaldehydu a metylbenzaldehydu a také aromatickými
uhlovodíky z nespáleného paliva. Akutní expozice vyšším koncentracím výfukových plynů
vyvolávají dráždění očních a nosních sliznic a iritaci dýchacího ústrojí. Výfukové plyny jsou
obvykle v literatuře řazeny do kategorie pravděpodobných karcinogenů.
Podrobná argumentace byla provedena v rámci předchozího textu.
Precedenty však jasně mluví ve prospěch možné realizace za akceptovatelných dopadů na
veřejné zdraví.
7.4.2. Vlivy spojené s hlukovou situací
Hodnocení hlukové zátěže je nezbytné realizovat proto, že hluk není o nic méně nebezpečný
než znečišťování ovzduší, vody nebo půdy. Lze definovat specifické i nespecifické důsledky
hluku na zdraví obyvatel.
Dlouhodobé nepříznivé účinky hluku na lidské zdraví je možné rozdělit na účinky specifické,
projevující se poruchami činnosti sluchového analyzátoru a na účinky nespecifické
(mimosluchové), kdy dochází k ovlivnění funkcí různých systémů organismu, na nichž
se často podílí stresová reakce a ovlivnění neurohumorální a neurovegetativní regulace,
biochemických reakcí, spánku, vyšších nervových funkcí, jako je učení a zapamatovávání,
ovlivnění smyslově motorických funkcí a koordinace. V komplexní podobě se mohou
mimosluchové účinky hluku manifestovat ve formě poruch emocionální rovnováhy,
sociálních interakcí i ve formě nemocí, u nichž působení hluku může přispět ke spuštění nebo
urychlení vlastního patologického děje.
Strana 50/65
Farm Projekt
Za dostatečně prokázané nepříznivé zdravotní účinky hluku je v současnosti považováno
poškození sluchového aparátu, vliv na kardiovaskulární systém, rušení spánku, nepříznivé
ovlivnění osvojování řeči a čtení u dětí. Omezené důkazy jsou např. u vlivů na hormonální
a imunitní systém, některé biochemické funkce, ovlivnění placenty a vývoje plodu nebo
u vlivů na mentální zdraví a výkonnost člověka.
Působení hluku v životním prostředí je ovšem nutné posuzovat i z hlediska ztížené
komunikace řečí a zejména pak z hlediska obtěžování, pocitů nespokojenosti, rozmrzelosti
a nepříznivého ovlivnění pohody lidí. V tomto smyslu vychází hodnocení zdravotních rizik
hluku z definice zdraví WHO, kdy se za zdraví nepovažuje pouze nepřítomnost choroby,
nýbrž je chápáno v celém kontextu souvisejících fyzických, psychických a sociálních aspektů.
WHO proto vychází při doporučení limitních hodnot hluku pro místa mimopracovního pobytu
lidí především ze současných poznatků o nepříznivém vlivu hluku na komunikaci řečí, pocity
nepohody a rozmrzelosti a rušení spánku v nočních hodinách.
V následující tabulce jsou v závislosti na průměrné intenzitě denní hlukové zátěže,
odstupňované po 5 dB, znázorněny vybarvením hlavní nepříznivé účinky na zdraví a pohodu
obyvatel, které se dnes považují za dostatečně prokázané. Vycházejí z výsledků
epidemiologických studií pro průměrnou populaci, takže s ohledem na individuální rozdíly
v citlivosti vůči nepříznivým účinkům hluku je třeba předpokládat možnost těchto účinků
u citlivější části populace i při hladinách hluku významně nižších. Znázorněné prahové
hodnoty vycházejí z hlukových směrnic WHO z roku 1999 a 2009 a platí obecně bez
specifikace zdroje hluku.
Prahové hodnoty prokázaných účinků hlukové zátěže – denní doba (LAeq,6-22h)
dB (A)
Nepříznivý účinek
40-45 45-50 50-55 55-60 60-65 65-70 70+
Sluchové postižení *
Zhoršené osvojení řeči a čtení u dětí
Ischemická choroba srdeční vč. IM
Zhoršená komunikace řečí
Silné obtěžování
Mírné obtěžování
*přímá expozice hluku v interiéru (LAeq, 24 hod)
Z výsledků epidemiologických studií, potvrzených i u nás, vyplývá těsnější vztah mezi
indikátory nepříznivých zdravotních účinků hluku a hlukovou expozicí pro noční hluk.
Důvodem je jak homogenní expozice, neboť většina populace tráví noc doma a příliš se neliší
při svých aktivitách, tak i působení hluku prostřednictvím narušeného spánku, které
se projevuje, i když nedochází přímo k probuzení.
Z tabulek obecně vyplývá, že při dodržení hygienických limitů ekvivalentní hladiny
akustického tlaku v denní/noční době, se nepředpokládá existence zdravotních rizik hluku pro
exponované osoby. Nelze ovšem vyloučit možnost určité míry obtěžování i při podlimitní
úrovni hluku v případě hluku se zvýšeným rušivým vlivem, jako je hluk doprovázený
vibracemi, hluk obsahující nízké frekvenční složky, hluk s kolísavou intenzitou nebo
obsahující výrazné tónové složky.
V rámci hodnocení si je třeba uvědomit, že zejména v noci je člověk odstíněn konstrukcí
objektu, ve kterém žije. Určité obtěžování však nelze vyloučit zejména v případě hluku
z komunikací v území, změny však budou dle všeho nevýznamné.
Strana 51/65
Farm Projekt
7.4.3. Vlivy na zdraví obyvatelstva
Vzhledem k povaze záměrů nelze předpokládat emise těkavých organických látek, těžkých
kovů, úniky nebezpečných látek do jednotlivých složek životního prostředí. Rovněž nelze
předpokládat, že by se záměry dotkly místních tradic a zvyků.
Vlivy jednotlivých záměrů jsou tedy zejména omezeny na hluk a emise z provozů záměrů.
Ty byly hodnoceny v předchozím textu. Další vlivy nelze předpokládat.
Podrobná analýza bude možná až v rámci specifikace jednotlivých záměrů.
7.4.4. Shrnutí vlivů na životní prostředí podle lokalit
Složka ŽP
Vliv na veřejné zdraví a pohodu
Vliv na ovzduší a klima
Vliv na hlukovou situaci
Vliv na povrchové vody
Vliv na podzemní vody
Vlivy na horninové prostředí
Vliv na nerostné zdroje
Vliv na půdu (ZPF a PUPFL)
Vliv na faunu a flóru
Vliv na VKP, MCHÚ, VCHÚ
Vliv na ÚSES
Vliv na krajinu
Vliv na hmotný majetek
Vliv na kulturní a archeologické památky
Deskripce vlivu
Negativní, méně významný
Negativní, nevýznamný
Za předpokladu provedení všech opatření
negativní, středně významný.
Negativní, nevýznamný – za předpokladu
dodržení opatření k minimalizaci.
V území se nenachází.
V území se nenachází.
Ambivalentní, málo významný, za dodržení
opatření k minimalizaci.
Indiferentní
Nelze vyloučit nález archeologické hodnoty.
Za
předpokladu
postupu
v souladu
s opatřeními vliv málo významný.
Strana 52/65
Farm Projekt
8. POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A
ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ A JEJICH
ZHODNOCENÍ.
SROZUMITELNÝ
POPIS
POUŽITÝCH
METOD
VYHODNOCENÍ VČETNĚ JEJICH OMEZENÍ.
Varianta bez realizace změn v územním plánu
Základní variantou pro srovnávání je varianta bez realizace změny územního plánu,
v takovém případě nedojde k realizaci záměrů a zadání žadatelů.
Realizace změny územního plánu
Náplň posuzovaných lokalit byla diskutována v tomto dokumentu, co do obsahu byla
upravována během procesu schvalování územního plánu na základě připomínek
organizací majících v katastru obce své oprávněné zájmy. Do posuzování vlivů koncepce
tak vstoupila pouze jediná aktivní varianta, do které byl zahrnut současný návrh na řešení.
Lze předpokládat, že jakékoliv řešení přinese jen dílčí změny, které nemohou negativně
ovlivnit závěry zde prezentované.
Realizace změn ÚP
Varianta bez realizace změn
+ plochy výroby umožní vznik
+ vyšší zemědělská produkce v oblasti
pracovních příležitostí, realizaci
+ menší rizika spojená s obtěžováním
podnikatelských záměrů
hlukem následkem realizace dopravní
+ návrh územního plánu dává koncepci
infrastruktury
pro další řízený rozvoj podnikání
v obci.
Jedná se o rizika obvykle spojená s podnikáním, bez kterého ale nemůže být společenský
rozvoj.
Použité metody hodnocení
V rámci výpočtů jednotlivých výstupů a vstupů provozu se postupovalo dle běžných metod
a ukazatelů uplatňovaných praxi. Snaha zpracovatele byla z uvedených důvodů spíše
nadsadit parametry, které se promítají do vlivů na životní prostředí tak, aby nedošlo
k jejich podcenění.
Skutečný provoz umožní přesněji precizovat jak spotřeby základních medií a surovin, tak i
emise do ovzduší, produkce odpadních i odpady s tím, že bylo vycházeno z dosažených a
ověřených parametrů.
Při zpracování dokumentace bylo postupováno v následujících krocích:
 sběr vstupních dat a informací,
 vyhodnocení archivních podkladů, rešerše odborné literatury,
 analýza vstupů,
 modelové výpočty,
 vyhodnocení a srovnání s požadavky legislativy,
 zpracování oznámení.
Použité podklady jsou uvedeny dále.
Strana 53/65
Farm Projekt
9. POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO
KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH
ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ.
Plánovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci závažných negativních vlivů
vyplývajících z koncepce.
Jako možná opatření přijatá pro zmírnění některých vlivů na přírodu, životní prostředí a
ochranu zdraví obyvatel v dalším procesu projednání změn územního plánu a regulace
výstavby v katastru obce lze navrhnout tato opatření:
 Z důvodu možné nenávratné ztráty půdy, je třeba přijmout všechna opatření k jejímu
zachování. V místě odnětí bude před zahájením prací provedena skrývka vrchní
kulturní vrstvy půdy do odpovídající hloubky, zde se bude jednat v průměru o cca 40
cm včetně podorničí. Sejmutá ornice a podorničí bude dočasně uložena na deponii a
postupně využita k rekultivacím a výsadbám zeleně prováděných okolí, či k navýšení
mocnosti ornice na zemědělských pozemcích v okolí.
 Zajistit, aby nedošlo ke změnám v objemu odtoku dešťových vod z lokalit vlivem
navýšení zastavěných ploch a to prostřednictvím nezastavených ploch, vsakovacích
objektů a podobně. Vzhledem k rozsáhlým plochám již zastaveného území je
vhodné, aby docházelo k zásaku veškerých vod přímo v území.
 Zasakovací objekty, které budou v koridoru zeleně pod sloupy vysokého vedení,
budou z důvodu minimalizace střetu ptáků s vysokým vedením podzemní tak, aby je
nebylo možné využít jako lokálních napajedel pro třídu Aves.
 Upřesněné záměry podřídit procesu EIA, pokud budou podléhat svojí kapacitou nebo
rozsahem ustanovení § 4 Z 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí.
 Míra zeleně v rámci vymezeného území je dána územním plánem a proto se tímto
dokumentem nevymezuje. Pro výsadbu v rámci zelených ploch budou využity
autochtonní rostliny, které v rámci prostoru pod vysokým napětím vytvoří přirozený
migrační koridor pro divokou zvěř. Protože se bude jednat o území, kde mohou být
zvířata vystavená stresu z přítomnosti člověka, je vhodné zajistit na průběhu trasy i
keřovou zeleň, která poskytne dočasný úkryt drobným savcům.
 Automatické je dodržování všech dalších opatření vyplývajících z limitů územního
plánu, právního rámce České republiky. Vzhledem k povaze záměrů, neexistenci
zvláště chráněných území v oblasti, je dodržení všech zákonných norem plně
dostačující pro realizaci jednotlivých návrhů.
Při provádění koncepce mohou být nově zjištěny skutečnosti související především
s aktuálním stavem životního prostředí v obci a jeho trendy (hustota dopravy, hladina
hluku v obci, znečištění ovzduší) případně s podložím staveb. Jde např. o hladinu
podzemní vody v konkrétním místě, o množství radioaktivního záření způsobené
radonem, o případný archeologický nález atp.
Je vhodné sledovat pravidelně stav životního prostředí v obci (viz níže) a v případě
hrozícího překročení zdravotních limitů navrhnout opatření, která by odvrátila toto
nebezpečí: např. navržení a vysázení pásů krajinné zeleně, zvážení technických opatření
(protihluková stěna apod.).
Strana 54/65
Farm Projekt
10. ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO
PROSTŘEDÍ PŘIJATÝCH NA MEZINÁRODNÍ NEBO KOMUNITÁRNÍ
ÚROVNI DO POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI
VÝBĚRU
ŘEŠENÍ.
ZHODNOCENÍ
ZPŮSOBU
ZAPRACOVÁNÍ
VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DO ÚZEMNĚ
PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU
VARIANT ŘEŠENÍ.
Pro řešení lokalit v kontextu vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí a jeho složek
je nutno respektovat:
 Respektovat Zásady územního rozvoje Středočeského kraje,
 Politiku územního rozvoje České republiky,
 Limity vyplývající ze zákonů ČR - limity (hladiny hluku, znečištění ovzduší…)
Veškeré cíle a limity ochrany byly zohledněny při zpracování ÚPD, lokality nejsou
v kolizi s těmito koncepcemi.
11. NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU POLITIKY ÚZEMNÍHO
ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ
PROSTŘEDÍ.
Smyslem stanovení těchto indikátorů by mělo být včasné identifikování možných negativních
interakcí záměrů umožněných návrhem územního plánu s oblastmi životního prostředí a
veřejného zdraví. Je však zjevné, že monitorovací kriteria lze přesněji určit až po předložení
konkrétních projektů, řešících skutečné naplnění jednotlivých řešených lokalit. To umožní
detailněji posoudit míru vlivů záměru na jednotlivé referenční cíle ochrany životního prostředí
na předkládané úrovni.
Lze předpokládat, že přijetí územního plánu může mít vliv zemědělský půdní fond. Důležité
je i zabezpečení dosadby krajinné zeleně v okolí a zabezpečení jejího vzrůstu, tak aby zeleň
plnila svou funkci. V neposlední řadě je třeba zajistit dodržení limitů hluku vůči obytné
zástavbě, chráněným venkovním prostorům.
Zákonné limity jsou pro vymezené území zcela dostatečné.
12. NÁVRH POŽADAVKŮ NA ROZHODOVÁNÍ VE VYMEZENÝCH PLOCHÁCH
A KORIDORECH Z HLEDISKA MINIMALIZACE NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
 Funkční využití území je definováno v rámci územního plánu, je pro lokality závazné.
 Jednotlivé záměry musí být v souladu s aktuálními platnými zákonnými limity ve
všech parametrech.
 Další omezení vzhledem k rozsahu záměrů nevznikají.
Strana 55/65
Farm Projekt
13. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ
Vzhledem k tomu, že je posuzován návrh územního plánu, nikoliv precizované záměry,
nebylo možné vztáhnout posouzení přímo na jednotlivé záměry, ale bylo třeba posouzení
provést na definice funkčních ploch dle územního plánu. Samotné záměry bude třeba
detailněji posoudit v rámci dalších kroků projektové realizace, či v rámci EIA, pokud budou
podléhat svojí kapacitou nebo rozsahem ustanovení § 4 Z 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na
životní prostředí.
Vymezené plochy změnou č. 9 ÚP obce Jirny doplňují a upravují stávající zástavbu v
plochách VN a OV. Plocha OV při silnici II/611, ve které schválený územní plán stabilizoval
stav z roku 1999, byla a je pro bydlení nevhodná svou polohou při frekventované silnici bez
vazby na obytné území obce Jirny i ostatních obytných sídel. Tato skutečnost se v průběhu
naplňování schváleného územního plánu prokázala. Část plochy OV byla zastavěna nerušící
výrobou a stávající bydlení se omezilo na jednu bytovou jednotku. Změna č. 9 ÚP změnou
funkce OV na funkci VNS upraví funkční využití, které bude odpovídat skutečnosti a umožní
vlastníkům a obci rozvoj odpovídající lokalitě při frekventované komunikaci ve vazbě na nově
vymezované plochy VN.
Nově vymezované plochy VN2 změnou č. 9 ÚP obce Jirny na nezastavěných plochách OZ a
OP doplňují již realizované stavby na zastavěném území VN na katastrálním území obce Jirny
a navazuje na zastavitelné plochy na katastrálním území obce Šestajovice určené pro stavby
pro nadregionální energetiku. Vytvoří tak navazující monofunkční zástavbu mimo obytná
sídla s přímým napojením na dopravní infrastrukturu hlavního města Prahy a celé pražské
aglomerace v rozvojové oblasti OB1 ve vazbě na rozvojovou osu OS4 v souladu s požadavky
politiky územního rozvoje České republiky.
Z merita definice může vzniknout v území jen takový záměr, který nebude znamenat pro své
okolí větší než běžnou zátěž jak z hlediska emisí polutantů do ovzduší, hluku i vlivu na
ostatní složky životního prostředí. Všechny tyto aspekty vedou k plynulému rozvoji
stávajícího využití území v kontextu stávajících parametrů.
Z hlediska parametrů lokality lze jasně definovat následující hlavní klady lokality:

výborné napojení na hlavní komunikační sít v území, s tím je spojený i
zanedbatelný střet lokality s bytovou zástavbou před napojením na hlavní
komunikační sít – D11;

blízkost velkých sídel, mimo jiné se jedná i o hlavní město Prahu, odkud mohou
lidé dojíždět za prací do této lokality;

minimální dopad na krajinný ráz, lokalita pouze dotváří industriální charakter
území bez zaznamenatelných negativních vlivů, záměr leží mezi vedením
vysokého napětí;

dostupné napojení na ostatní inženýrské sítě.
Negativní aspekty pak lze vnímat zejména:

vynětí kvalitní půdy ze ZPF, které lze však v kontextu ostatních záměrů v území
akceptovat při maximální snaze o zachování orniční a podorniční vrstvy;

relativně vysoké dopravní zatížení území z hlediska emisí a následně imisí. To je
dáno přítomností právě hlavní komunikační sítě. Záměr však nevytváří novou
poptávku po dopravě, pouze nabízí alternativu. Díky kompenzačním opatřením
v minulosti kdy bylo zabráněno využití území jako tranzitního a vznikl tak prostor
pro využití přímo v rámci území.
Strana 56/65
Farm Projekt
Poznámka: II/101- na této komunikaci byly instalované značky bránící průjezdu
nákladních vozidel nad 12 tun jak od R10, tak od D11. Toto opatření zabránilo
části tranzitní dopravy si zkracovat cestu směrem na R10 a opačně směrem na
D11. V konečné bilanci tak byl vytvořen prostor pro napojení zde diskutovaných
záměrů s rezervou.

Ostatní negativní vlivy jsou v rovině běžné, plně akceptovatelné bez možnosti
trvale ovlivnit vlastnosti území při dodržení kompenzačních opatření.
Navrhovatel územního plánu tedy využívá přirozeného potenciálu území a dostatečně
dimenzovaného napojení na dopravní infrastrukturu a jinou infrastrukturu. Rovněž vzdálenost
od přírodně hodnotných částí území je dostatečná.
V rámci návrhu změny ÚP jsou respektovány i přírodní charakteristiky území, jsou navržena
opatřeni ke stabilizaci sledovaných lokalit.
V rámci vyhodnocení vlivů byly identifikovány možné vlivy na veřejné zdraví, ovzduší,
vody, půdy, přírodu a krajinu, funkční uspořádání území. Sledováno bylo využití území
vzhledem k limitům vyplývajících jednak ze zvláštních předpisů ochrany životního prostředí a
veřejného zdraví, i z hlediska lokalizace obecně i zvláště chráněných zájmů podle těchto
předpisů.
V celkovém kontextu je možno konstatovat, že návrh územně plánovací dokumentace
negativně neovlivňuje širší vztahy a vazby v území.
Z hlediska posouzení dopadů provozu na jednotlivé složky životního prostředí nebyly
prokázány žádné výrazné vlivy, které by mohly životní prostředí nad rámec zákonných
norem, či tradic. Náplň záměru lze hodnotit jako přijatelnou v řešeném území. Zda bude
záměry možné individuální záměry realizovat, však prokáže až další fáze projektové
realizace.
Strana 57/65
Farm Projekt
14. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ VČETNĚ NÁVRHU STANOVISKA
Identifikační údaje
Název koncepce
Předkladatel
Název organizace:
Obec Jirny
Sídlo organizace:
Brandýská 9
250 90 Jirny
Zpracovatel Návrhu územního plánu
Název organizace:
Ing. Arch. Jiří Danda
Adresa:
Lukavecká 423/19, 19 300 Praha, Horní Počernice
IČ:
138 362 85
Umístění koncepce
Kraj:
Středočeský
Okres:
Praha – východ
Obec:
Jirny
Katastrální území:
Jirny
Vyhodnocení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí
Vyhodnocení v rozsahu podle přílohy k zákonu č. 183/2006 Sb., o územním plánování a
stavebním řádu, s fakultativním přihlédnutím k příloze č. 9 zákona č. 100/2001 Sb. o
posuzování vlivů na životní prostředí, bylo vypracováno autorizovanou osobou - Ing.
Miroslav Vraný, č.j. osvědčení 15 650/4136/OEP/92.
Veřejné projednání
Bude doplněno (místo, čas, datum)
Opatření k minimalizaci negativních vlivů na životní prostředí
Jako možná opatření přijatá pro zmírnění některých vlivů na přírodu, životní prostředí a
ochranu zdraví obyvatel v dalším procesu projednání změn územního plánu a regulace
výstavby v katastru obce lze navrhnout tato opatření:
 Z důvodu možné nenávratné ztráty půdy, je třeba přijmout všechna opatření k jejímu
zachování. V místě odnětí bude před zahájením prací provedena skrývka vrchní
kulturní vrstvy půdy do odpovídající hloubky, zde se bude jednat v průměru o cca 40
cm včetně podorničí. Sejmutá ornice a podorničí bude dočasně uložena na deponii a
postupně využita k rekultivacím a výsadbám zeleně prováděných okolí, či k navýšení
mocnosti ornice na zemědělských pozemcích v okolí.
 Zajistit, aby nedošlo ke změnám v objemu odtoku dešťových vod z lokalit vlivem
navýšení zastavěných ploch a to prostřednictvím nezastavených ploch, vsakovacích
objektů a podobně. Vzhledem k rozsáhlým plochám již zastaveného území je
vhodné, aby docházelo k zásaku veškerých vod přímo v území.
 Zasakovací objekty, které budou v koridoru zeleně pod sloupy vysokého vedení,
budou z důvodu minimalizace střetu ptáků s vysokým vedením podzemní tak, aby je
Strana 58/65
Farm Projekt
nebylo možné využít jako lokálních napajedel pro třídu Aves.
 Upřesněné záměry podřídit procesu EIA, pokud budou podléhat svojí kapacitou nebo
rozsahem ustanovení § 4 Z 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí.
 Míra zeleně v rámci vymezeného území je dána územním plánem a proto se tímto
dokumentem nevymezuje. Pro výsadbu v rámci zelených ploch budou využity
autochtonní rostliny, které v rámci prostoru pod vysokým napětím vytvoří přirozený
migrační koridor pro divokou zvěř. Protože se bude jednat o území, kde mohou být
zvířata vystavená stresu z přítomnosti člověka, je vhodné zajistit na průběhu trasy i
keřovou zeleň, která poskytne dočasný úkryt drobným savcům.
 Automatické je dodržování všech dalších opatření vyplývajících z limitů územního
plánu, právního rámce České republiky. Vzhledem k povaze záměrů, neexistenci
zvláště chráněných území v oblasti, je dodržení všech zákonných norem plně
dostačující pro realizaci jednotlivých návrhů.
Stanovisko příslušného úřadu k vyhodnocení koncepce (územně
dokumentace) za předpokladu naplnění výše stanovených podmínek:
plánovací
Krajský úřad Středočeského kraje jako příslušný orgán podle § 22 písm. b) a e) zákona č.
100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí a o změně některých souvisejících
zákonů, v platném znění, na základě Vyhodnocení Změny č. 9 ÚPO Jirny na životní
prostředí, vyjádření příslušných obcí, dotčených správních úřadů a veřejnosti a výsledků
veřejného projednání konceptu řešení územně plánovací dokumentace a návrhu
souborného stanoviska vydává podle §10i téhož zákona
SOUHLASNÉ STANOVISKO
ke koncepci
Změna č. 9 ÚPO Jirny
Na základě uvedených skutečností lze formulovat závěr, že Změna č. 9 ÚPO Jirny je
v souladu se základními principy ochrany životního prostředí a veřejného zdraví.
Strana 59/65
Farm Projekt
Datum vyhotovení Vyhodnocení: prosinec 2015
Podpis oprávněného zástupce předkladatele:
………………………………….
Podpis zpracovatele Vyhodnocení vlivů územně plánovací dokumentace na životní
prostředí:
………………………………….
Ing. Miroslav Vraný
Strana 60/65
Farm Projekt
15. PŘÍLOHY
1. Vymezení řešeného území – mapa širších vztahů............................................................. 62 2. Vymezení řešeného území – fotomapa ............................................................................. 62 3. Vymezení řešeného území – snímek z územního plánu ................................................... 63 4. Autorizace EIA.................................................................................................................. 64 Změna č. 9 územního plánu obce Jirny
Strana 61/65
Farm Projekt
1.
Vymezení řešeného území – mapa širších vztahů
2.
Vymezení řešeného území – fotomapa
Strana 62/65
Farm Projekt
3.
Vymezení řešeného území – snímek z územního plánu
Strana 63/65
Farm Projekt
4.
Autorizace EIA
Strana 64/65
Farm Projekt
Strana 65/65

Farm Projekt

Transkript

Podobné dokumenty

Farm Projekt - PAVLOV obec

Untitled - Ostravské vodárny a kanalizace as

Úloha č.2

ODŮVODNĚNÍ

Odůvodnění územního plánu

hydrologie - Rozšíření akreditace studia učitelské geografie na PřF

Územně analytické podklady obcí ORP Čáslav