Historie Karate-do - Bezpečnostně právní akademie Brno

Historie Karate-do - Bezpečnostně právní akademie Brno

Bezpečnostně právní akademie Brno, s.r.o., střední škola
Číslo projektu
CZ.1.07/1.5.00/34.0036
Název projektu
Inovace a individualizace výuky
Číslo materiálu
VY_32_INOVACE_HAS6
Název školy
BEZPEČNOSTNĚ PRÁVNÍ AKADEMIE BRNO, s.r.o.,
střední škola
Autor
Ing. Milan HAŠKA, Ph.D.
Tematický celek
Základní teorie STV
Název materiálu
Historie Karate-do
Ročník
Druhý
Datum tvorby
18. 7. 2013
Anotace
Tento materiál je určen pro implementaci do elektronické
knihovny: http://eknihovna.bpa-brno.cz
Učební materiál napomáhá pochopení základních teoretických znalostí předmětu u žáků 2. ročníku.
Metodický pokyn
Ve výuce lze použít pro výklad historie Karate-do
Zdroje
FOJTÍK, Ivan. Budó, moderní japonská bojová umění. Praha:
Naše vojsko, 2001. 191 s. ISBN 80-206-0578-9.
FUNAKOSHI, Gichin. KARATEDÓ - Má životní cesta.
Praha: Naše vojsko, 1994, 75 s. ISBN 80-206-0176-7.
LIND, Werner. Tradice karate. Brno: Comenius, 1996. 158
s.
NISHIYAMA, Hidetaka. Coach´s Manual. Los Angeles:
ITKF.50 s.
2013
Ing. Milan Haška, Ph.D.
VY_32_INOVACE_HAS6
OBSAH
OBSAH ................................................................................................................................................... 2
HISTORIE KARATE-DO ............................................................................................................................ 3
1
PRVNÍ ZÁKAZ NOŠENÍ MEČŮ ........................................................................................................ 3
2
INVAZE SATSUMA ........................................................................................................................ 4
3
OKINAWA-TE ................................................................................................................................ 4
4
GICHIN FUNAKOSHI ...................................................................................................................... 6
5
OTÁZKY K TEXTU .......................................................................................................................... 9
6
ŘEŠENÍ .......................................................................................................................................... 9
LITERATURA ........................................................................................................................................ 10
2
Ing. Milan Haška, Ph.D.
VY_32_INOVACE_HAS6
HISTORIE KARATE-DO
O historii Karate-do nejsou žádné písemné materiály, a proto nevíme, kde
vzniklo a jak se vyvíjelo. Jeho nejrannější historie je odvozována ze starých
legend. Obecně panuje názor, že umění, později považované za Karate-do,
přinesl do Číny ze západní Indie buddhistický mnich Bodhidharma (čínsky Ta
mo, japonsky Daruma) na přelomu 5. a 6. stol. n. l. Bodhidharma se usadil
v klášteře Shaolin (klášter „malého lesa“. V provincii Chu-nan u Dengfengu
na svaté hoře Sung-shan. Shaolin je považován za místo vzniku starých
čínských bojových umění (Kempo, Kung-fu a Chuan-fa) a za kolébku čínského
Zen-buddhismu.
Bodhidharma, 28. následník Budhy, údajně přišel do kláštera r. 523 n. l.
Vyučoval mnichy zen-buddhismu a gymnastickým bojovým cvičením (Shi-pa
Lo-han-sho – 18 rukou z Lo-han). Těchto 18 technik je považováno za základ
později vzniklých bojových systémů.
Z kláštera se toto bojové umění postupně šířilo do celé Číny a dále až na ostrov
Okinawa. Jméno „Okinawa“ znamená doslova „rosa v otevřeném moři“. Tento
úzký ostrov leží asi ve středu do délky nataženého řetězce souostroví (Ryukyu). Řetězec ostrovů se skládá ze 140 ostrovů, z nichž je jen 36 stále
obydlených. Okinawa, místo vzniku dnešního Karate-do, je hlavním ostrovem
souostroví Ryu-kyu v Pacifiku.
První kontakty s Čínou začaly během doby dynastie Sui (560-618). V 7. a 8.
století se rozmáhá již čilý cestovní ruch mezi Japonskem a Okinawou. Mnozí
z těchto cestovatelů byli členové japonské válečné kasty (Samurai), buddhističtí
putovní kněží obratní v boji a učenci. Přicházeli také čínští mniši a zůstávali
na Okinawě. Předpokládá se, že si sem v té době našlo svou cestu ShaolinKung-fu (Chuan-fa), stejně jako pak různá bojová umění z Japonska.
1 PRVNÍ ZÁKAZ NOŠENÍ MEČŮ
Roku 1479 uchopila moc nová dynastie Sho, byl vydán zákaz nošení mečů pro
šlechtice i pro zemědělce. Král nařídil zabavení všech zbraní a nechal je přivézt
do svého hradu. Všichni členové okinawské šlechty, společně se svými
rodinami, museli žít v tehdejším hlavním městě Shuri. Jako důsledek tohoto
odzbrojení vznikly dvě školy sebeobrany. Ta první, známá pod jménem Tode,
byla převážně rozvíjena a provozována členy šlechty. Ta druhá, známá jako
Ryukyu Kobudo, byla rozvíjena většinou zemědělci a rybáři a užívala
3
Ing. Milan Haška, Ph.D.
VY_32_INOVACE_HAS6
jednoduché nástroje jako účinné zbraně. Obě vznikly za přísného utajení. Mnozí
historikové vidí podnět k rozvoji a zdokonalování Karate v tomto prvním
zákazu zbraní na Okinawě.
2 INVAZE SATSUMA
Japonský zájem o Okinawu sahá do 12. století a částečně se zakládá na tom,
že první král Okinawy, Shunten, byl japonského původu. Ovšem Japonsko
začalo hrát v dějinách Okinawy roli teprve od roku 1451. Od té doby museli
Okinawané platit Japoncům a Číňanům daň.
Invaze japonského rodu Satsuma v roce 1609 zakončila nezávislost Okinawy.
Okinawský král byl zajat a přivezen do Japonska jako rukojmí. Došlo
k tvrdému omezení svobod obyvatel, včetně obnovení starého zákazu nošení
zbraní. Obyvatelé byli doslova terorizováni. V této době zaznamenala bojová
umění enormní rozmach. Různé skupiny Chuan-fa a společenství Tode se tajně
setkávaly. Následkem toho se rozvíjel z kombinace mezi Tode a Chuan-fa nový
bojový styl, který byl jednoduše nazýván Te (Okinawa-te). Te rozvíjelo smrtelně
efektivní metody, které byly použity proti japonským utlačovatelům. Také
se začalo zintenzivňovat použití různých nástrojů jako zbraní, a tím došlo
i ke značnému rozmachu Kobudo.
Po dvou letech od invaze se Okinawa stává definitivně vlastnictvím Satsumů
a král se vrací na ostrov, kde je však pod stálou kontrolou. Vláda Satsumů
potlačovala rozvoj okinawského bojového umění. Každý Okinawan, který se
cvičil v bojových uměních, byl tvrdě potrestán. Bojová umění a jejich mistři
zůstávali utajeni a jen blízkým příbuzným se podařilo být vyučováno mistrem.
3 OKINAWA-TE
Okinawa-te je pozdější označení pro okinawské bojové umění (původně Tode
nebo Te), které bylo pak ve 20. století přejmenováno na Karate. Celý systém se
rozdělil v 17. století na Shorin-ryu (Shuri-te a Tomari-te) a Shorei-ryu (Naha-te).
Toto původní bojové umění bylo, ovšem čistou metodou sebeobrany
v protikladu k dnešnímu sportovnímu Karate se značně lišilo od později
vzniklých japonských stylů (Shoto-kan-ryu, Wado-ryu, Shito-ryu, Goju-ryu aj.).
Okinawa-te stálo velmi blízko stylům čínského Chuan-fa. Všechny techniky
nohou se orientovaly na střední a dolní pásmo (všechny techniky nohou, které
nebyly obsaženy v Kata, nejsou původní a byly poprvé rozvíjeny v Japonsku.
4
Ing. Milan Haška, Ph.D.
VY_32_INOVACE_HAS6
Jejich smysl slouží soutěžení, v okinawském sebeobranném systému nebyly
cvičeny kvůli příliš velkému riziku).
Také tréninkové metody vykazují značné rozdíly mezi Okinawa-te a dnešním
soutěžním Karate. Necvičilo se, aby se vyhrávalo, nýbrž aby se
přežilo. To předpokládalo, že sám bojový smysl techniky nebyl v pouhém
zasažení protivníka, nýbrž mnohem více v působení na vitální boby. Protivník
útočil s meči nebo jinými nebezpečnými zbraněmi a byl většinou v boji
osvědčený válečník (Samuraj). Okinawané měli jen prázdné ruce nebo nástroje
užívané k práci. Každá snaha ve cvičení sebeobrany měla tedy za cíl rozvíjet
samotné smrtelné techniky (Todome) a na druhé straně nebýt zasažen
zbraněmi útočníka, nebo tělo zpevnit tak, že mohlo ve zdraví přestát i silné
údery. V sebeobraně není žádný vítěz na druhém místě.
V okinawském Karate byly Kata vždy považovány za srdce bojového umění
a Makiwara za jeho duši. Hluboké studium Kata dává objasnění vnitřního
významu techniky (kontrola dýchání, práce jak jednotlivých svalů, tak
i svalových skupin, vitální energie a ducha) a jejich bojového užívání. Makiwara
slouží k tomu, aby tato technika byla rozvíjena účinně tím, že učí formovat
správné postavení těla, které je podmínkou, pro správné přenesení toku energie
(Ki) na cíl. Když jeden z těchto aspektů chybí, stává se bojové umění pouze
tělesným cvičením.
Začátek vývoje Karate v Japonsku je spjat s jedním jménem, se jménem člověka,
kterého všichni přívrženci tohoto umění právem pokládají za otce Karate-do:
Gichin Funakoshi.
5
Ing. Milan Haška, Ph.D.
VY_32_INOVACE_HAS6
4 GICHIN FUNAKOSHI
Narodil se 10. listopadu roku 1868 na
Okinawě
v okrese
Yamakawacho
v královském hlavním městě Shuri.
V dětství bydlel u svého dědečka, který
byl známý konfuciánský učenec. Už
během školní docházky se setkal
s mistrem Anko Azato (Yasutsune Azato
Peichin) a začal u něho s výukou
v Karate-do. V té době cvičil karate tajně,
a to vyžadovalo, aby navštěvoval svého
učitele v noci. U Azata býval často na
návštěvě mistr Itosu.
Obrázek 1 – Gichin Funakoshi
Funakoshi se stal učitelem na vyšší škole
v Naha, kde v roce 1901/1902 vedl
demonstraci
karate
u
příležitosti
návštěvy japonského školního komisaře,
10. 11. 1868 – 26. 4. 1957
jehož zpráva přiměla ministerstvo
kultury k zavedení karate jako součásti
učebního plánu na okinawských školách. V následujících letech docházelo
k četnějším kontaktům mezi významnými japonskými osobnostmi
a okinawským Karate, ve kterém Funakoshi začínal hrát stále významnější roli.
Po třiceti letech školní výuky požádal Funakoshi o uvolnění a věnoval se plně
bojovým uměním.
V roce 1916 provedl demonstraci Karate v Kyotu a v roce 1921 pro japonského
prince Hirohita. V roce 1922 byl Funakoshi vybrán okinawskými mistry Shobu
Kai (společenství bojových umění), aby představil Karate v Japonsku. Zároveň
měl získat úctu okinawskému národu a důstojně jej v cizině zastupovat
(Funakoshi byl nejen mistrem bojových umění, ale i mistrem kaligrafie
a básnického umění, zběhlý v japonském jazyku a v okinawské kultuře).
Z Japonska se Funakoshi už nikdy nevrátil. Tehdy 53-letý mistr zde věnoval
zbytek svého života šíření Karate-do.
Jeho začátky v Japonsku byly velmi těžké. Přes den si vydělával příležitostnou
prací a večer učil své první žáky. V roce 1924 založil první karate klub při Keio
univerzitě a poté následovaly další školy a univerzity. Během krátké doby
vzbudil pozornost četných prominentních kruhů japonského Budo, mezi jinými
také legendárního Jigoro Kano – zakladatele judo. Celý život spojovalo oba
6
Ing. Milan Haška, Ph.D.
VY_32_INOVACE_HAS6
mistry hluboké přátelství. Říká se, že mistr Funakoshi poté, co Kano roku 1938
zemřel, se každé ráno na počest velkého mistra poklonil směrem ke Kodokanu.
Modernizační opatření mistra Kana velmi ovlivnila Funakoshiho tradiční pojetí
bojových umění. Velmi nadšen byl například stupnicí Danů. Cesta mistra
Funakoshi nakonec vedla k založení jím nezamýšleného stylu Shotokan. Shoto
znamená v překladu „šumění pinií“. Tímto pseudonymem podepisoval
Funakoshi svoje básně. V Japonsku se označení Shoto používalo pro styl karate,
který vyučoval mistr Funakoshi.
Funakoshi zemřel 26. dubna 1957. Ke konci života sestavil 20 pravidel (Shoto
Nijukun), k jejichž zachovávání vyzýval.
5 IMPLEMENTACE DO ELEKTRONICKÉ
KNIHOVNY
7
Ing. Milan Haška, Ph.D.
VY_32_INOVACE_HAS6
8
Ing. Milan Haška, Ph.D.
VY_32_INOVACE_HAS6
6 OTÁZKY K TEXTU
1) Kdo to byl Bodhidharma?
2) Kdy byl vydán 1. zákaz nošení mečů na Okinawě?
3) Kdy skončila nezávislost Okinawy?
4) Co je to Okinawa-te?
5) Kdy a kde se narodil Gichin Funakoshi?
6) Kdy zemřel Gichin Funakoshi?
7 ŘEŠENÍ
1) Kdo to byl Bodhidharma?
Buddhistický mnich Bodhidharma (čínsky Ta mo, japonsky Daruma), 28.
následník Budhy, údajně přišel do kláštera Shaolin r. 523 n. l. Vyučoval mnichy
zen-buddhismu a gymnastickým bojovým cvičením (Shi-pa Lo-han-sho – 18
rukou z Lo-han). Těchto 18 technik je považováno za základ později vzniklých
bojových systémů.
9
Ing. Milan Haška, Ph.D.
VY_32_INOVACE_HAS6
2) Kdy byl vydán 1. zákaz nošení mečů na Okinawě?
Roku 1479 uchopila moc nová dynastie Sho, byl vydán zákaz nošení mečů pro
šlechtice i pro zemědělce. Král nařídil zabavení všech zbraní a nechal je přivézt
do svého hradu.
3) Kdy skončila nezávislost Okinawy?
Invaze japonského rodu Satsuma v roce 1609 zakončila nezávislost Okinawy.
Okinawský král byl zajat a přivezen do Japonska jako rukojmí.
4) Co je to Okinawa-te?
Okinawa-te je pozdější označení pro okinawské bojové umění (původně Tode
nebo Te), které bylo ve 20. století přejmenováno na Karate.
5) Kdy a kde se narodil Gichin Funakoshi?
Narodil se 10. listopadu roku 1868 na Okinawě v okrese Yamakawacho
v královském hlavním městě Shuri.
6) Kdy zemřel Gichin Funakoshi?
Funakoshi zemřel 26. dubna 1957?
LITERATURA
[1]
[2]
[3]
[4]
FOJTÍK, Ivan. Budó, moderní japonská bojová umění. Praha: Naše vojsko,
2001. 191 s. ISBN 80-206-0578-9.
FUNAKOSHI, Gichin. KARATEDÓ - Má životní cesta. Praha: Naše vojsko,
1994, 75 s. ISBN 80-206-0176-7.
LIND, Werner. Tradice karate. Brno: Comenius, 1996. 158 s.
NISHIYAMA, Hidetaka. Coach´s Manual. Los Angeles: ITKF.50 s.
10