ZEM ˇ REL V ´ AM N ˇ EKDO BL ´ IZK ´ Y?

ˇ´
c ıslo 3, 2016
34567
ˇ
´
ZEM
ˇ REL VAM
´
´
NEKDO BLIZKY?
34567
Vol. 137, No. 7
´ ´
´
˚
Celkovy naklad 58 987 000 v ytisku
´ ´
´
Vychazı ve 254 jazycıch
ˇ´
c ıslo 3, 2016
CZECH
ˇ
´ ˇ ´ ˇ ˇ
TENTO CASOPIS, Strazna vez,
ˇ ´ ˇ´ ˇ
prinası cest Jehovovi Bohu,
´
´
´
panovnıkovi celeho vesmıru.
ˇ ˇ
´
Utesuje lidi dobrou zpravou o tom,
ˇ
ˇ´
´
´
´
ze Bozı nebeske kralovstvı brzy
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ´
odstranı veskerou spatnost a pretvorı
´
´ ˇ
´ ˇ
´
zemi v raj. Sve ctenare take vede
´ˇ
ˇ´ˇ
ˇ
´
k vıre v Jezıse Krista – v to, ze dıky
´
ˇ
ˇ ˇ ´
jeho smrti mame nadeji na vecny
ˇ
ˇ
´ ´
´
zivot a ze nynı vladne jako kral
ˇ´
´
´
ˇ
Bozıho kralovstvı. Tento casopis je
´ ´
ˇ
ˇ ˇ
vydavan nepretrzite od roku 1879.
´
ˇ
ˇ´
Je nepoliticky a pevne se drzı Bible
jako autority.
´
ˇ
Tato publikace nenı urcena
´
´
k prodeji. Je poskytovana v ramci
ˇ
´
´
ˇ ´
´
celosvetove biblicke vzdelavacı
ˇ
´
´
cinnosti, ktera je podporovana
´
dobrovolnymi dary.
´
CO SI O TOM MYSLITE?
´
ˇ
Splnı se nekdy tato slova?
˚
ˇ
ˇ
ˇ´
„[Buh jim set re] kazdou slzu z ocı
ˇ
´
a smrt jiz nebude.“ (Zjevenı 21:3, 4)
ˇ´
´ ˇ ´ ˇ ˇ
´ ´
Toto cıslo Strazne veze rozebıra,
˚
´
˚ ˇ
jak Buh tento slib splnı a co to muze
´
znamenat pro vas.
ˇ
´
ˇ
´ ´
Zemrel vam nekdo blızky?
ˇ
´ ´
´
Je spatne cıtit zarmutek? 4
˚ ˇ
´
ˇ
Jak muzete zarmutek prekonat 5
ˇ ˇ
´
Jak utesit druhe 6
´
´ ´
˚ ˇ
Se svymi blızkymi se muzete zase setkat! 8
´
´
´
Pokud nenı uvedeno jinak, jsou biblicke citaty
ˇ
´
´
ˇ
´
prevzaty ze Svateho Pısma — Prekladu noveho
ˇ
´
´
sveta (se studijnımi poznamkami).
´
´
ˇ´
Mate zajem o dalsı informace
´
nebo o bezplatne studium Bible?
ˇ
´
Navstivte stranky www.jw.org
ˇ
ˇ´
ˇ
nebo napiste na prıslusnou
adresu.
ˇ
´
CESK A REPUBLIKA:
´
ˇ
´
ˇ
Nabozenska spolecnost
ˇ
´
Svedkove Jehovovi
PO BOX 90
198 00 Praha 9
SLOVENSKO:
´
ˇ
´
ˇ
Nabozenska spolocnos
Jehovovi svedkovia
P. O. Box 2
830 04 Bratislava 34
´
´
Uplny seznam adres najdete
na www.jw.org/cs/kontakt.
The Watchtower (ISSN 0043-1087) Issue 7
May 2016 is published monthly with an
additional issue published in January, March,
May, July, September, and November.
ˇ ´ ˇ ´
DAL S I CL ANKY
ˇ ´
´
Co mozna nevıte . . . 9
ˇ ´ ˇ
´
Bible menı zivot lidı
ˇ
´ ˇ
ˇ
´
Naucil jsem se vazit si zen i sam sebe 10
´
Napodobujte jejich vıru
´ ´
„Jsem ochotna jıt“ 12
ˇ´ ´
Co rıka Bible? 16
s
´
´
´
´
V ICE NA WEBOV YCH STR ANK ACH
ˇ
ˇ ´
ODPOVEDI
´ NA´ DALSI
BIBLICKE OTAZKY
5 2016 Watch Tower Bible and Tract Society
of Pennsylvania. Printed in Germany.
ˇ
´
´ ´
Pro c lide umırajı?
5 Druck und Verlag: Wachtturm Bibelund Traktat-Gesellschaft, Selters/Ts.,
V. i. S. d. P. Manfred Steffensdorfer, Selters/Ts.
r
ˇ ´ ´
(Najdete pod CO RIKA BIBLE ˛
ˇ
´
ODPOVEDI NA OTAZKY)
´ ´
HLAVN I T EMA
ˇ
´
ˇ
´ ´
Zemrel vam nekdo blızky?
˚
´
ˇ
„Buh vı, co je pro nej
ˇ´
ˇ ˇ
ˇ
nejlepsı, holcicko. Neplac.“
ˇ
ˇ
Tato slova poseptala jedna zena
ˇ
do ucha Barbare*. Byly zrovna
ˇ
´
´
na pohrbu jejıho tatınka,
´
ˇ
ˇ
ˇ
kter y zemrel pri autonehode.
´
ˇ ˇ
* Jmeno bylo zmeneno.
ˇ k tatınkovi
´
´
ˇ
Barbara mela
hodneˇ blızko.
Tato dobre
´
ˇ
´
´
ˇ
´
ˇ
mınena slova pronesla jejich rodinna prıtelkyne, ale
ˇ ´
´
ˇ
Barbaru spı´ sˇ bolestneˇ zasahla,
nezˇ uteˇ sila.
Rıkala
si:
ˇ nejlepsˇ ı´ urcit
ˇ eˇ nebyla. Kdyzˇ se o teto
´
Smrt pro nej
´
´
ˇ
´
prˇ ıhod
eˇ po letech zmınila
ve sve´ knize, bylo zrejm
e,
´ cıt´ ı´ smutek.
ˇ porˇ ad
ze
ˇ
ˇ preˇ
ˇ zazila,
ˇ
ˇ nezˇ clov
Barbara na vlastnı´ ku˚ zi
ze
ek
´
ˇ kdyzˇ
kona´ zarmutek,
trva´ to dlouhou dobu – zvla´ s
ˇ
´
´
mel k zesnulemu blızko. V Bibli je smrt trefneˇ po´
˚ 15:26) Vtrhne
psana´ jako neprˇ ıtel.
(1. Korinanum
ˇ
´
´
ˇ
ˇ
do naseho zivota se zdrcujıcı silou, casto
kdyzˇ na to
ˇ
´
´
˚
nejsme vubec
pripravenı, a vezme nam ty, ktere´ mi´ niciv
ˇ ym
´
´ nasledk
˚ nenı´ nikdo
lujeme. Proti jejım
um
´
´
ˇ
´
ˇ
´
imunnı. Nenı proto divu, ze uplne nevıme,
jak se s nı´
vyrovnat.
´ nekdy
ˇ
´ nezˇ
ˇ a´ vas
Mozn
napadlo: Jak dlouho trva,
ˇ
ˇ prekon
ˇ
´ mu˚ ze
ˇ vyrovclov
ek
a´ smutek? Jak se s nım
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´ y´ ze˚
ˇ
nat? Jak muzu utesit nekoho, komu nekdo blızk
ˇ
´ opustili, nejak
ˇ
mrel?
Existuje pro ty, kdo nas
a´ naˇ
deje?
č íslo 3, 2016
3
ˇ
´ ´
´
Je spatne cıtit zarmutek?
ˇ jste nekdy
ˇ
´
ˇ a´ jste se
Meli
lehkou virozu?
Mo zn
ˇ
uzdravili tak rychle, ze si na to ani nepamatujete.
´
Se zarmutkem
je to ale jinak. Doktor Alan Wol´
felt ve sve knize Healing a Spouse’s Grieving Heart
ˇ ze
ˇ
´
ˇ „neexistuje neco
pı´ se,
jako rychly´ zarmutek“.
ˇ
´
´
ˇ
´
´
˚
Ale dodava: „Cas a podpora pratel vam pomu´
´
ˇ
zou,
aby se zarmutek
zmırnil.“
ˇ
´
´ jak reagoval
Zamysleme se naprıklad nad tım,
´ Abraham, kdyzˇ mu zemrela
ˇ
ˇ
Bozˇ ı´ sluzebn
ık
man´
´
´
ˇ
ˇzelka Sara.
˚
V puvodnım biblickem textu se pı´ se,
´
ˇ
ˇze „nad Sarou
´
zacal truchlit a plakat“. Vyraz „zaˇ
ˇ
ˇ
ˇ to trvalo nejakou
cal“
naznacuje,
ze
dobu, nezˇ se
´
ˇ
´
´
s touto ztratou vyrovnal.1 Dalsım prˇ ıkladem
je
´
´
ˇ jeho syna Josefa
Jakob,
kteremu
namluvili, ze
ˇ Truchlil „mnoho dnu“
ˇ
˚ a clezabilo divoke´ zvı´ re.
ˇ Smrt syna
nove´ jeho rodiny ho nemohli uteˇ sit.
´
ˇ
ˇ
ˇ
ho tızila i po nekolika letech. (1. Mojzˇ ı´ sova
23:2;
37:34, 35; 42:36; 45:28)
´ se dlouho trapil
´
´ V clˇ anku
´
´
1 Nad smrtı´ Sary
i jejı´ syn Izak.
ze serie
„Na´
´
´
´
ˇ Izak
podobujte jejich vıru“,
ktery´ je v tomto cˇ ısle,
je zmınka
o tom, ze
ˇ
´ cıtil
´ zarmutek.
´
ˇ
i po trech
letech stale
(1. Mojzˇ ı´ sova
24:67)
Abraham truchlil
´
´
nad smrtı milovane
´
Sary
´ a´ hodneˇ lidı´ i dnes. UvaTakovou bolest prozˇ ıv
´
´
´
´
ˇ
zujte
o nasledujıcıch dvou prˇ ıkladech.
ˇ 9. cervence
ˇ
˚ manzel
ˇ Robert zemrel
„Muj
2008.
´
´
To rano, kdy se mu stala smrtelna nehoda, bylo
´ Po snıdani
´
ˇ e´ jine.
ˇ
jako kazd
jsme si jako vzdycky,
´
´
ˇ
ˇ
kdyz odchazel do prace, dali pusu, objali se a rekˇ I po sesti
ˇ
´ boli si: ‚Miluju te.‘
letech meˇ to porˇ ad
´lı. Myslım,
´
´
ˇze se se ztratou
Roba nikdy nevyrov´
nam.“ (Gail, 60 let)
ˇ
„I kdyzˇ od smrti me´ milovane´ manzelky
uplyˇ
ˇ
´
´
´
´
ˇ
nulo uz pres 18 let, porad mi chybı a cıtım smu´ v prˇ ırod
´
ˇ krasn
´ eho,
´
´
tek. Kdykoli uvidım
eˇ neco
vra´
ˇ
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
tım se v myslenkach k nı a bezdecne me napadne,
´
´ ja.“
´ (Etienjak moc by se jı´ lıbilo
to, co te vidım
ne, 84 let)
´ ı´ smrt
ˇ lide´ tak dlouho a bolestneˇ prozˇ ıvaj
To, ze
´
ˇ
´ Ka zd
´
´
ˇ y´
sv ych blızkych, je tedy zcela prirozene.
ˇclovek
ˇ truchlı´ jinak, a nebylo by proto moudre´
ˇ y´ zpusob
´ y,´ nebo ne.
˚
soudit, jestli je urcit
spravn
´
ˇ
ˇ
Zaroven bychom nemeli odsuzovat ani sebe, po´ zda,
´ ze
´ eho
´
ˇ
ˇ reaˇ na smrt blızk
kud se nam
clov
eka
ˇ
ˇ
ˇ
˚
ˇ
gujeme prehnane. Jak muzeme smutek prekonat?
ˇ
˚ ˇ
´
Jak muzete zarmutek prekonat
´ et
ˇ rozhodneˇ nenı´ nouze. Ne
O rady na tento nam
ˇ
´ ale pomu˚ zou.
ˇ
´ naˇ
vsechny
vam
Nekte
rˇ ı´ lide´ vam
ˇ
´
ˇ
´
ˇ
´
ˇ
prıklad doporucı, ze byste nemeli plakat ani da´
´
´
ˇ
vat najevo sve city. Jinı vas zase budou tlacit do
˚
´
toho, abyste sve´ city vubec
neskryvali.
Bible je
ˇ
´
´
´
v tomto smeru vyrovnana a jejı nazor podporujı´
´
i modernı´ vyzkumy.
ˇ
´
ˇ
´
ˇ
ˇ stiV nekterych kulturach
se povazuje
za zzen
´ kdyzˇ muzˇ pla´ ce,
ˇ a to zvla´ s
ˇ na verejnosti.
ˇ
le,
Je
´
ˇ
ale opravdu nutne se za slzy stydet? Odbornı-´
ˇ
´ ı,´ ze
ˇ pla´ cˇ je beˇ zn
ˇ ym
´
ci na dusevn
ı´ zdravı´ uznavaj
´
ˇ
´
˚
projevem smutku. A kdyz date smutku volny pruˇ
´ to pomu˚ ze
´ dal
´ i navzdory
ˇ jıt
chod, casem
vam
´
´
ˇ
ˇ
obrovske ztrate, kterou jste utrpeli. Kdyzˇ ho ale
ˇ
´ to prin
ˇ est
´ vıc
´ skoˇ
ˇ vam
budete potlacovat,
mu˚ ze
´
ˇ
ˇ
ˇ
dy nez uzitku. Ani Bible nepodporuje nazor, ze
ˇ
ˇ e´ projevovat smutek pla´
ˇ stil
je spatn
e´ nebo zzen
ˇcem. Vezmete
ˇ si treba
ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
Jezıse. I kdyz bylo v jeho
ˇ
´
´
´
´
ˇ
moci privest sveho zesnuleho
prˇ ıtele
Lazara zpet
ˇ
ˇ
k zivotu, nestydel se plakat. (Jan 11:33–35)
´
ˇ
´
´
Zarmutek
casto
doprovazej
ı´ v ybuchy
vzte´
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ ava´
ˇ
´
ku, zvlas kdyz nekdo blızky zemre neocek
ˇ
´
ˇ
˚
´
˚
ˇ
˚
˚
ne. Pozustaly muze cıtit hnev z mnoha duvodu,
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
treba
kdyzˇ lide´ s urcitou
autoritou reknou
neco
ˇ
´
´
ˇ
bezmyslenkoviteho nebo nepodlozeneho. Mike
ˇ
´
´ a:
´ „Kdyzˇ
ˇ ı´ Afriky neco
ˇ Rˇ ık
z Jizn
takoveho
zazil.
ˇ
´
ˇ
ˇ
mi umrel tata, bylo mi teprve 14. Pri pohrbu
an´
ˇ
ˇ
ˇ Buh
˚ potrebuje
glikansk
y´ duchovnı´ rekl,
ze
dobre´
ˇ To meˇ nastvalo,
ˇ
lidi, a tak si je brzo bere k sobe.1
´ hrozneˇ moc potrebovali.
ˇ
ˇ jsme tatu
protoze
Uplyˇ
´
ˇ
´
nulo 63 let, a porad me to bolı.“
ˇ kdyzˇ ke smrti doslo
ˇ
A co pocity viny? Zvla´ s
´
ˇ
´
ˇ
˚
´
˚
ˇ
nahle, pozustaly si muze rıkat: Kdybych udelal to
ˇ a´ by se to nestalo. Provinile se mu˚
nebo to, mozn
´ i v prˇ ıpad
´
ˇ ze
´ konˇ
ˇ jste se priˇ poslednım
zete
cıtit
e,
´ ym
´
´ blızk
´ pohadali.
taktu se svym
´
´
ˇ
´
˚ zit
ˇ e´
Pokud vas tryznı hnev a pocity viny, je dule
´
to v sobeˇ nedusit. Promluvte si s prˇ ıtelem,
ktery´
´
´
´
´
ˇ
vam bude naslouchat a ujistı vas, ze takove pociˇ
´
´ Bible nam
´ rˇ ık
´ a:
´
ˇ e.
ty jsou v techto
prˇ ıpadech
beˇ zn
„Pravy´ druh miluje celou dobu a je bratrem, kteˇ tısn
´ e.“
ˇ (Prˇ ıslov
´
ry´ se narodil pro cas
ı´ 17:17)
´ nejlepsˇ ım
´ prˇ ıtelem,
´
´
´ je
ˇ
Tım
jakeho
mu˚ zete
mıt,
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
˚
nas stvoritel, Buh Jehova. Sverte se mu v modˇ protoze
´ zale
´ zˇ ı“.
´ (1. Petra 5:7,
ˇ mu „na vas
litbe,
ˇ
ˇ
´
ˇ je bude
Bible21) Vsem, kdo to udelajı, slibuje, ze
ˇ jeho „pokoj, ktery´ prevy
ˇ
ˇ
ˇ
konejsit
suje
vsechno
ˇ
´
˚
myslenı“. (Filipanum 4:6, 7) Nechte se Bohem
ˇ take´ tım,
´
´ jeho Slovo, Bibˇ budete cˇ ıst
uteˇ sit
ze
ˇ
´
´
ˇ (Viz
li. Vypiste si povzbuzujıcı biblicke´ verse.
´
ˇ
ˇ
ˇ
rame
cek.)
Nekter
e´ z nich se mu˚ zete
dokonce
ˇ
ˇ
´
˚
ˇ
nau cit zpameti. Mu ze se vam to hodit hlavneˇ
´ (Izaja´ sˇ
ˇ
v noci, kdy jste sami a nemu˚ zete
spat.
57:15)
ˇ ˇ
´ ´
ˇ
UTESUJIC I MYSLENKY Z BIBLE
˚
´
´ ´
ˇ
ˇ´ ´
˙ Buh s vami soucıtı, kdyz prozıvate bolest.
ˇ
( Zalm 55:22; 1. Petra 5:7)
˚
ˇ ˇ
´
˙ Buh trpelive nasloucha
´
´
ˇ
´ ˚
modlitbam svych sluzebnıku.
ˇ
ˇ
˚
( Zalm 86:5; 1. Tesalonicanum 5:17)
˚
´ ´
ˇ
˙ Buh postrada ty, kdo zemreli.
(Job 14:13–15)
˚
ˇ
´
ˇ´ ´
˙ Buh slibuje, ze mrtve vzkrısı.
´ ˇ
(Izajas 26:19; Jan 5:28, 29)
´
ˇ
´
˚
1 Bible ale nic takoveho
neucˇ ı.´ Vysv
z jakych
trˇ ı´ duvod
u˚ lide´
ˇ ´ etluje,
´
´
˚
umırajı. (Kazatel 9:11; Jan 8:44; Rımanum 5:12)
č íslo 3, 2016
5
ˇ ricetilet
ˇ
´
´
ˇ kteremu
Asi cty
emu
muzi,
budeme rˇ ı-´
´
ˇ
ˇ
kat Jack, nedavno
zemrela
milovana´ manzelka
na
ˇ
´
´
ˇ
´
´
ˇ
rakovinu. Priznava, ze se nekdy cıtı hrozneˇ osa´ a´ mu ale modlitba. Rˇ ık
´ a:
´ „Kdyzˇ se
melˇ y.´ Pomah
ˇ
´
´
modl ım k Jehovovi, nejsem nikdy s am.
Casto
ˇ
´ a nemu˚ zu
ˇ usnout. Kdyzˇ
se behem
noci vzbudım
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´
´
ˇ
ˇ y´ s-ˇ
si ale prectu utesujıcı myslenky z Bible a prem
´lım o nich a kdyzˇ se potom se svymi
ˇ
´
pocity sve´ Bohu, zaplavı´ meˇ klid. Dıky
´ tomu pak doka´
rˇ ım
ˇzu usnout.“
ˇ o maminku v dusledku
˚
Mlada´ Vanessa priˇ sla
´
´
nemoci. I ona poznala, jakou sılu ma modlitba.
ˇ ˇ
´
Jak ut esit druhe
6
STR Á ŽN Á V Ě Ž
´ a:
´ „V tech
ˇ
´ chvıl´ ıch
´ jsem jeVzpomın
nejteˇ zˇ sˇ ıch
´
nom volala Boha jmenem
a usedaveˇ plakala. Je´ kterou
ˇ
hova mi naslouchal a vzdycky mi dal sılu,
ˇ
jsem potrebovala.“
ˇ
ˇ
Tem, kdo bojujı´ s pocity smutku, nekte
rˇ ı´ psy´
ˇ pomahat
´
chologove´ radı,´ aby se snazili
druhym
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
a delali nejakou spolecensky prospesnou cin´
ˇ dodat radost a zmırnit
nost. To jim mu˚ ze
jejich
ˇ
ˇ
bolest. (Skutky 20:35) Hodne kresanu˚ zjistilo,
´
ˇ a´ sˇ ı´ jim to velkou
ˇ kdyzˇ pomahaj
´
ze
ı´ druhym,
prin
ˇ
´utechu.
˚
(2. Korinanum 1:3, 4)
´
ˇ
ˇ
Cıtili
jste se nekdy
bezradnı,´ kdyzˇ nekdo
z vaˇ
´ ych
´
´
´
´ prozˇ ıval
sich
blızk
zarmutek
nad ztratou
miˇ
´
´ nebo udeˇ
lovane´ osoby? Nekdy
nevıme,
co rˇ ıct
´
ˇ praktickeho
´
lat, a tak radsiˇ neudelˇ ame
nic. Neco
ˇ
´
ˇ
˚
ˇ
a uzitecneho ale podniknout muzeme.
ˇ
ˇ prˇ ıtomnost
´
´ ren
ˇ ı´
Casto stacˇ ı´ vase
a proste´ vyjad
´
´
jako: „Je mi to moc lıto.“ V mnoha kulturach se
ˇ
ˇ
ˇ pozusta˚
povazuje
za vhodny´ projev u´ casti
to, ze
´
ˇ
ˇ
leho obejmete nebo mu jemne stisknete pazi. Po´
kud si chce popovıdat,
soucitneˇ mu naslouchejˇ
ˇ eho
´
te. A ze vseho
nejlepsˇ ı´ je pro rodinu zemrel
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´
´
neco udelat, treba se ujmout cinnostı, ktere po´
ˇ
˚
zustal
y´ nenı´ schopny´ vykonavat.
Pokud by vase
´
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
˚
ˇ
pomoc byla vıtana, muzete naprıklad uvarit ne´
ˇ nebo pomoct zarˇ ı-´
jake´ jıdlo,
postarat se o deti
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
dit veci kolem pohrbu. To vsechno
mluvı´ hlasiteˇ
ˇ
´
ˇ
´
ji nez ta nejvymluvnejsı slova.
ˇ
´ mluvit,
ˇ a´ budete chtıt´ casem
Mozn
o zesnulem
ˇ
ˇ
´
´
treba vyzdvihnout nektere jeho dobre vlastnosti
ˇ e´ za´ zitky
´ Takovy´ rozhovor muˇ
˚
nebo pekn
s nım.
ˇ poz ustal
´eho dokonce vykouzlit
ˇze na tva´ ri
˚
ˇ Naprˇ ıklad
´
ˇ manzel
´ ev.
ˇ Ian
usm
Pam, ktere´ zemrel
ˇ
ˇ
´
´
´
ˇ
ˇ
pred sesti lety, vypravı: „Druzı mi nekdy reknou,
´
ˇ a ja´ o tom ani neved
ˇ ela.
ˇ Cı-´
co dobreho
Ian udelal
´
´
ˇ
tım se dıky tomu moc dobre.“
ˇ
´ u˚ se sice prˇ atel
´ e´ po´ odbornık
Podle nekter
ych
ˇ
´
˚
´ hodneˇ venuj
z ustal
ym
ı´ v prvnıch
dnech jejich
´
´
´
´ kazdoˇ
zarmutku, ale brzy se zase vratı ke svym
´
´
ˇ
ˇ
˚
´
dennım zalezitostem a na potreby pozustalych zaˇ se proto zustat
˚
pomenou. Snazte
s nimi v kontak´
´
´
ˇ si o svem
tu.1 Mnozı z nich si velmi vazˇ ı´ toho, ze
ˇ
´
´ ım
´ smutku m u˚ zou
ˇ ym
ˇ
´ popop retrv
avaj
ıc
s nek
´
vıdat.
Zamysleme se nad mladou Japonkou Kaori,
´ maminky a asi za rok smrt
kterou zdrtila ztrata
ˇ
´
´ ze
´ e´ dlouhou dobu
ˇ ji prˇ atel
starsı sestry. Je hezke,
´
podporovali. Naprˇ ıklad
Ricuko, ktera´ je mnohem
ˇ
´
´
´
´
ˇ
ˇ bude jejı´ blızkou
starsı nez Kaori, jı nabıdla, ze
ˇ
´
´
´
´
ˇ
prıtelkynı. Kaori vypravı: „Abych rekla pravdu,
ˇ a´ jsem z toho nebyla. Nechtela
ˇ jsem,
moc nadsen
ˇ
´
´
aby nekdo zaujal mısto me maminky, a myslela
´ tomu, jak se ke mneˇ
ˇ to ani nejde. Dıky
jsem si, ze
ˇ
ˇ
Ricuko chovala, jsem si k nı´ ale zacala
vytva´ ret
´
ˇ
´
ˇ
´
´
blızky vztah. Kazdy tyden jsme se spolu venovaˇ jsme s lidmi mluvily o Bibli, a chodily tomu, ze
ˇ
ˇ ı.´ Zvala meˇ na
ˇ en
ly jsme na kresansk
a´ shroma´ zd
ˇcaj, varila
ˇ mi a psala mi dopisy. Jejı´ pozitivnı´ prˇ ı-´
stup melˇ na meˇ dobry´ vliv.“
ˇ
Od smrti Kaoriny maminky ubehlo
uzˇ 12 let.
´ ı´ hodˇ
Kaori je te vdana´ a spolu s manzelem
trav
ˇ ´ ´
ˇ
ˇ
´
´
´
ˇ
ne casu tım, ze lidem pomaha poznat Bibli. Rık
a:
´
´
´
´
˚
ˇ
„Ricuko mi dal dava najevo svuj zajem. Vzdycky
ˇ
´
´
ˇ
ˇ ıv
´ ım
´
kdyzˇ prijedu
do sveho
rodneho
mesta,
navst
´
´
ˇ
˚
ˇ
´
ji a mam radost, ze muzu byt s nı.“
´
ˇ uzitek
ˇ
Z dlouhodobe´ podpory prˇ atel
mela
take´
´
ˇ
ˇ
˚
Poli z Kypru, ktera je svedek Jehovuv. Mela hod´
ˇ
ˇ
neho
man zela
Sozose, kter y´ se venoval
lidem
ˇ
ˇ
´ sboru. Casto zval k nim domu˚ siv kresansk
em
ˇ eˇ najedli a popovı-´
rotky a vdovy, aby se spolecn
ˇ
dali si. (Jakub 1:27) Sozos ale ve veku
53 let zeˇ
ˇ
´
ˇ jsem
ˇ
mrel, protoze mel nador na mozku. „Priˇ sla
´
´
ˇ
´
o draheho manzela, se kterym jsem stravila 33 let
´
´ a´ Poli.
ˇ
sveho
zivota,“
rˇ ık
ˇ
´ y´ jejich prˇ atel
´
1 Nekte
rˇ ı´ si dokonce v kalenda´ riˇ oznacˇ ı´ den, kdy blızk
zeˇ aby je mohli uteˇ sit
ˇ v dobe,
ˇ kdy to budou nejvıc
´ potrebovat.
ˇ
mrel,
Poˇ
vzbudı´ je bu v ten samy´ den, nebo nekdy
v tom obdobı.´
ˇ
´ ˇ
´
˚
Premyslejte o praktickych zpusobech,
˚
´
´
jak pozustalym pomahat
ˇ se Poli se svym
´ synem,
´ nejmladsˇ ım
Po pohrbu
´
ˇ
´
patnactiletym Danielem, odstehovala do Kanaˇ
ˇ u˚
dy. Tam zacali
chodit do jednoho sboru svedk
´ a:
´ „Lide´ v novem
´ sbo´
Jehovovych.
Poli vzpomın
ˇ
ˇ
ˇ
´
ru nevedeli nic o nası minulosti ani o tom, v jak
ˇ
´ venovali
ˇ
ˇ
ˇ e´ situaci te jsme. Presto
teˇ zk
nam
cas,
´
´
povzbuzovali nas laskav ymi slovy a prakticky
´ pomahali.
´
ˇ
ˇ
nam
Moc jsme si toho va´ zili,
protoze
ˇ
ˇ
´
to bylo v dobe, kdy syn potreboval otce nejvıc.
ˇ kterˇ ı´ se o sbor duchovneˇ starali, projevoMuzi,
´
vali Danielovi velky´ osobnı´ zajem.
Jeden z nich
´
ˇ
ˇ
´
ˇ
ho s sebou braval, kdyz sel nekam s kamarady
ˇ ven zakopat.“ Poli a jejımu
´
nebo si sel
synovi se
ˇ
´
ˇ
te darı dobre.
ˇ
˚
˚ jak mu˚ zeme
ˇ
Existuje mnoho zpusob
u,
neko´
´
´
ˇ
mu, kdo proz ıva z armutek, prakticky pomoct
ˇ ho. Bible nas
´ take´ povzbuzuje tım,
´
ˇ
a uteˇ sit
ze
´
´
´
´
ˇ
nam nabızı nadhernou nadeji do budoucnosti.
č íslo 3, 2016
7
´
´ ´
˚ ˇ
Se sv ymi blızkymi se muzete
zase setkat!
´ enou
ˇ
ˇ a´ si vzpomenete na uzˇ zmın
Mozn
Gail, ktera´
´
ˇ
´
vyjadrila pochybnosti, jestli se se svym smutkem
ˇ
´ Presto
ˇ
ˇ mannekdy
vyrovna.
se ale teˇ sˇ ı´ na to, ze
´ ktery´ slibuje Buh.
ˇzela Roba znovu uvidı´ v raji,
˚
ˇ ´ ´
´
ˇ
˚ oblıben
Rıka: „Muj
y´ versˇ je Zjevenı´ 21:3, 4.“ Pı´ se
´
ˇ
˚
ˇ
se tam: „Sam Buh bude s nimi. A setre jim kazˇ
´
ˇ
ˇ
dou slzu z ocı a smrt jiz nebude a nebude jiz ani
ˇ ani bolest.“
truchlenı´ ani krik
ˇ
´
´
´ lidı,´ kterˇ ı´
ˇ
Gail rıka: „To je u´ zasn
y´ slib. Je mi lıto
ˇ
ˇ ı´ o nadeji,
ˇ
ztratili nekoho,
koho milovali, a neved
ˇ
ˇ
ˇze sve´ drahe´ mu˚ zou
ˇ
zase jednou videt.“ Gail veˇ
nuje hodneˇ casu
tomu, aby s lidmi mluvila o Bibˇ ˇ
ˇ
ˇ´
Job veril tomu, ze bude znovu zıt
8
STR Á ŽN Á V Ě Ž
ˇ lide´ jednou nebudou
li, a ukazuje jim Bozˇ ı´ slib, ze
´
umırat.
´ napadne: To se nikdy nestane! Ale
ˇ a´ vas
Mozn
´
ˇ ktery´
zamyslete se nad prˇ ıkladem
jednoho muze,
ˇ eˇ nemocny.´ (Job 2:7)
se jmenoval Job. Byl va´ zn
ˇ
´
ˇ
´
´
ˇ vıru
´ v to, ze
ˇ
ˇ ho
I kdyz si pral zemrıt, stale mel
´ k zivotu
ˇ
˚ mu˚ ze
ˇ vzkrˇ ısit
ˇ
˚ erou
Buh
na zemi. S duv
ˇrekl: „Ach, kdybys meˇ skryl v seolu
ˇ
[neboli v hroˇ
´
ˇ
´
´
be] . . . Zavolas, a ja ti odpovım. Budesˇ prahnout
´ svych
ˇ
´
po dıle
rukou.“ (Job 14:13, 15) Job veˇ ril,
´
ˇze Buh
˚ ho bude postradat
ˇ
ˇ
a ze bude touzit po
ˇ
´
ˇ
tom, aby ho privedl
zpatky
k zivotu.
ˇ
ˇ
ˇ
´
˚
Presne to Buh udela – nejen pro Joba, ale i pro
ˇ dalsˇ ıch
´ lidı´ – azˇ bude na zemi raj.
´ (Lubezpocet
´
ˇ
´
ˇ
´
ˇ
kas 23:42, 43) Skutky 24:15 nas ujisujı, ze „bude
ˇ ı“.
´ A Jezˇ ı´ sˇ rekl:
ˇ
vzkrˇ ı´ sen
„Nedivte se tomu, proˇ
´
´
ˇ
ˇ ıch
´
ˇ
toze prichazı hodina, kdy ti vsichni
v pametn
´
hrobkach
uslysˇ ı´ jeho hlas a vyjdou.“ (Jan
ˇ
ˇ se tento slib
5:28, 29) Job bude svedkem
toho, ze
´
ˇ
´
ˇ
´
´
splnı. Po vzkrısenı bude mıt zase tolik sil, jako melˇ
´ ı,´ a uzˇ mu nikdy neubydou. (Job 33:24, 25)
v mlad
ˇ
´ miˇ ı´ vsichni,
To same´ brzy zazij
kdo si va´ zˇ ı´ Bozˇ ıho
´
ˇ ı´ k zivotu
ˇ
losrdneho
daru – vzkrˇ ı´ sen
na zemi.
´
ˇ
ˇ
ˇ
Pokud vam zemrel nekdo milovany,´ myslenky
ˇ
´ u˚ vas
´ smutku asi upln
´
z techto
clˇ ank
eˇ nezbavı.´
ˇ
ˇ
´
ˇ
´
ˇ
Kdyz ale budete premyslet o Bozıch slibech za´
ˇ a sılu
´ jıt´ dal.
´
´ v Bibli, mu˚ zete
ˇ
psanych
zıskat
nadeji
ˇ
˚
(1. Tesalonicanum 4:13)
ˇ byste se dozved
ˇ et
ˇ vıc
´ o tom, jak prekoˇ
Chteli
´
´
´
´
ˇ
nat zarmutek? Nebo by vas mozna zajımala odˇ na otazky
´
ˇ
ˇ ı,´ aby
˚ pripou
pove
typu: Procˇ Buh
st
´
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
lide trpeli? V tom prıpade navstivte nase webove´
´
´
ˇ ıc
´ ı´ a prakticstranky
jw.org a uvidıte,
jake´ uteˇ suj
´
ˇ
´
´
ke odpovedi dava Bible. ˇ
ˇ ´
´
CO MOZN A NEV ITE . . .
˚
Kdo byl Josefuv otec?
ˇ
ˇ´ˇ
´
´
Josef, tesar z Nazaretu, byl Jezısovym adoptivnım otcem. Kdo
ˇ´ˇ ˚
ˇ
ˇ
byl ale otcem Josefa? Jezısuv rodokmen v Matousove evangeˇ
´
´
´
´ ˇ
ˇ
liu se zminuje o jistem Jakobovi, zatımco v Lukasove evangeliu
ˇ
´ ˇ
je uvedeno, ze Josef byl synem Heliho. Jak to tedy je? (Lukas
ˇ
3:23; Matous 1:16)
ˇ
´
´ ´
´
Matou sova zprava uvad ı: „Jakob se stal otcem Josefa.“
ˇ ´
ˇ
´
´
´ ˇ
´
´
Z pouziteho reckeho vyrazu je jasne, ze Jakob byl Josefovym
´
ˇ
˚
biologickym otcem. Matous tedy sepsal Josefuv rodokmen ne´
´ ´
boli Davidovu kralovskou linii, ktera davala Josefovu adoptiv´
ˇ´ˇ
´
´
´
˚
nımu synovi Jezısovi zakonne pravo na trun.
´ ˇ
´
´ ´ ˇ
Naproti tomu Lukasova zprava uvad ı, ze Josef byl synem
ˇ ´ ´
˚ ˇ
ˇ
Heliho. Pouzity vyraz „syn Heliho“ se muze vztahovat na zete.
ˇ
´ ˇ´
˚ ˇ
´
´ ˇ
Podobny prıpad muzeme najıt v Lukasovi 3:27, kde je Sealtiel,
ˇ
´
´ ˇ
ˇ
jehoz biologickym otcem byl Jekonjas, oznacen za „syna Neˇ
ˇ
ˇ
riho“. (1. Paralipomenon 3:17; Matous 1:12) Sealtiel si pravdeˇ
podobne vzal nejmenovanou dceru Neriho, a tak se stal jeho
ˇ
ˇ
zetem. Josef byl v tomto smyslu synem Heliho, protoze si vzal
´ ˇ
ˇ´ˇ ˚
jeho dceru Marii. Lukas tedy sepsal Jezısuv rodokmen „podle
ˇ ´
ˇ
ˇ
˚
tela“ neboli pres jeho biologickou matku. (Rımanum 1:3) A tak
´
˚
´
ˇ
ˇ ´
ˇ´ˇ
mame v Bibli dva ruzne a uzitecne rodokmeny Jezıse Krista. ˇ
´
ˇ´
Jake textilie a barvy se pouzıvaly
´
´
v biblickych dobach?
´
´
OBARVENA VLNA NALEZEN
´
ˇA
V JESKYNI
ˇ U MRTVEHO MORE
Z DOBY PRED ROKEM ´ 135 N. L.
´
´
Fotografka: Clara Amitova, S LASKAVYM SVOLENIM
ISRAEL ANTIQUITIES AUTHORITY
´ ´
ˇ
´
´
ˇ
ˇ
´
ˇ ˇ ˇ
Na Blızkem a Strednım vychode se ve staroveku latky bezne vy´ ˇ
ˇ´
´
´
ˇ
ˇ
rabely z ovcı vlny a kozı nebo velbloudı srsti. Nejcasteji se poˇ´
ˇ
´
´
ˇ´ ´ ´
´
uzıvala vlna, a tak je v Bibli rada zmınek o ovcıch, strıhanı ovcı
ˇ ´
ˇ
´
´
a vlnenych odevech. (1. Samuelova 25:2; 2. Kralovska 3:4; Job
ˇ
ˇ
´
´ ˇ
31:20) V Egypte a Izraeli se pestoval len, ze ktereho se vyrabeˇ ´
ˇ´ˇ
´
ly lnene tkaniny. (2. Mojzısova 9:31; Jozue 2:6) Izraelite v bibˇ
ˇ ˇ
´
´
lickych dobach asi nepestovali bavlnu, ale z Bible je videt, ze se
´
ˇ´
´
´
toto vlakno pouzıvalo v Persii. (Ester 1:6) Drahe a luxusnı by´ ´
´
´ ˇ
ˇ
ˇ
´
´ ´
´
lo hedvabı, ktere dovazeli zrejme jen obchodnıci z Dalneho vy´
chodu. (Zjevenı 18:11, 12)
ˇ
ˇ
ˇ ´
ˇ´
´
´ ˚
„Vlna mela sirokou skalu pr ırodn ıch barev a odstın u, od
ˇ
ˇ ´ ´
ˇ
ˇ
´ˇ
snehove bıle po tmave hnedou,“ pıse se v knize Jesus and His
´ ˇ
´
´
World. Vlna se ale take casto barvila. Drahe purpurove barvivo
´ ´
ˇ
´
˚
ˇ ´ ˇ ˚ ˇ
´ ˇ
´
se zıskavalo z nekterych druhu mekkysu. Cervene, zlute, mod´
ˇ
´
´ ˇ
ˇ´
ˇ ˚
˚
re nebo cerne barvivo se vyrabelo naprıklad z korenu a listu
rostlin nebo z hmyzu. ˇ
č íslo 3, 2016
9
ˇ ´ ˇ
´
BIBLE M EN I ZIVOT LID I
ˇ
´ ˇ
Naucil jsem se vazit si
ˇ
´
zen i sam sebe
ˇ
ˇ
MOJE MINULOST: Narodil jsem se ve meste Mulhouse na seve-
´ ´
VYPRAVI
JOSEPH EHRENBOGEN
´
ROK NAROZEN I
1960
´
ˇ
RODNA ZEME
FRANCIE
ˇ ´
DR IVE
´
´
´
´
´
NASILNIK Zˇ AVISLY NA DROGACH,
POHRDAL ZENAMI
10
STR Á ŽN Á V Ě Ž
ˇ
ˇ
´ ım.
´
´
rovychod
eˇ Francie v delnick
e´ ctvrti
proslule´ nasil
Kdyzˇ za´
´
ˇ
´
´
´
´
´ ı-´
vzpomınam na detstvı, vybavı se mi prudke hadky mezi mıstn
´
ˇ
´
´
ˇ
mi rodinami. V te nası se pohrdalo zenami a jejich nazor se moc
ˇ me,
ˇ ze
´
ˇ zena
ˇ
nebral v uvahu.
Ucili
patrˇ ı´ do kuchyneˇ a ma´ se staˇ
ˇ
rat o muze a deti.
ˇ
´ Kdyzˇ mi bylo deset, tata
´
V detstv
ı´ jsem to nemelˇ jednoduche.
ˇ
ˇ
ˇ
´
´
˚
se upil k smrti a o pet let pozdeji jeden muj starsı bratr spa´ roce jsem byl priˇ jedne´ rodinne´
ˇ
chal sebevra zdu.
Ve stejnem
´
ˇ
ˇ
ˇ
hadce svedkem vrazdy. Dost meˇ to sebralo. Doma meˇ ucili,
jak
´
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
pouzıvat noze a jine zbrane a taky jak se prat, kdykoli to bylo
ˇ
potreba.
Byl jsem citoveˇ nevyrovnany,´ a tak jsem si nechal poˇ
ˇ jsem pıt.
´
tetovat telo a zacal
ˇ
´
´ piv a zanedlouˇ
V sestnacti uz jsem denneˇ pil deset azˇ patnact
ˇ brat
´ drogy. Abych na to melˇ penıze,
´
´
ho jsem zacal
prodaval
jsem
´
´
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
´ za
stare zelezo a kradl. Uz v sedmnacti jsem vedel, jake to je byt
ˇ
´
´
´
´
ˇ
ˇ
mrızemi. Celkem 18krat jsem byl odsouzen za kradeze a nasilı.´
ˇ dvacet, slo
ˇ to se mnou jest
ˇ eˇ vıc
´ z kopce.
Kdyzˇ mi bylo pres
ˇ jsem denneˇ azˇ dvacet jointu˚ marihuany a bral heroin a jiKouril
´
´
ˇ
´ jsem malem
´
ˇ na pred
ˇ av´
ne nedovolene´ latky.
Nekolikr
at
zemrel
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
kovanı. Zacal jsem s drogami obchodovat, takze jsem pri sobeˇ
´ musel mıt´ nu˚ zˇ nebo jinou zbran.
ˇ Jednou jsem chtelˇ zaporˇ ad
ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ
strelit jednoho muze, ale nastestı se kulka odrazila od spony na
´
ˇ ri,
ˇ zemrela
ˇ
´
jeho pasku.
Kdyzˇ mi bylo dvacet cty
mi mama
a ja´ melˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
jeste vetsı vztek. Bezne se stavalo, ze kdyz me lidi videli na uliˇ eˇ pre
ˇ sli
ˇ na druhou stranu. Kvuli
ˇ am
´ jsem casˇ
˚ rvack
ci, vystrasen
´
´
´
to travil vıkendy na policejnı stanici nebo v nemocnici, kde mi
´
´
zasˇ ıvali
rany.
ˇ
ˇ
ˇ e´ si predstavit,
ˇ
V osmadvaceti jsem se ozenil.
Asi nenı´ teˇ zk
ze
´
ˇ
´
´
ˇ
ˇ
´
ˇ
jsem ke sve manzelce nemel zadnou uctu. Urazel jsem ji a bil.
ˇ
ˇ e.
ˇ Myslel jsem si, ze
ˇ kdyzˇ
ˇ bude stacit,
Nic jsme nedelali
spolecn
ˇ
ˇ
´ sperk
˚ Pak se ale stalo neco
jı´ budu nosit spoustu ukradenych
u.
ˇ
´
´
ˇ
ˇ
´
neocekavaneho. Zacala studovat Bibli se svedky Jehovovymi.
´ studiu prestala
ˇ
ˇ a nechtela
ˇ uzˇ zˇ adn
´ e´ ukradePo prvnım
kourit
´
´
ˇ
ˇ
ne´ penıze.
Taky mi vratila
vsechny
sperky.
Byl jsem
ˇ
vzteky bez sebe. To, ze studuje Bibli, mi dost vadilo
ˇ
ˇ
a casto
jsem jı´ foukal do obliceje
cigaretovy´ kour.ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
Taky jsem ji zesmesnoval pred sousedy.
ˇ opil do nemoty,
ˇ
Potom co jsem se jednou vecer
ˇ
´
´ na´ sˇ byt. Manzelˇ
jsem nesastnou
nahodou
zapalil
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´
ce se podarilo me i nasi petiletou dcerku zachranit.
´
ˇ cıtil
´ jsem se hrozneˇ proviniKdyzˇ jsem vystrˇ ızliv
el,
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ Buh
˚ mi nikdy neodpusle. Byl jsem presvedceny,´ ze
´
ˇ
ˇ rekl,
ˇ
ˇ
ˇ spattı. Vzpomnel jsem si, jak jednou knez
ze
´
´
˚
˚
nı lide pujdou do pekla. Dokonce i muj psychiatr mi
ˇ
´ uzˇ nic nepomu˚ ze!
ˇ Jste nenapravitelny!“
´
rekl:
„Vam
ˇ
˚ ˇ
JAK BIBLE ZM ENILA M UJ ZIVOT: Potom co jsme vy-
ˇ
ˇ ehovali
ˇ
ˇ ym
ˇ cin
´ rodihoreli,
jsme se prest
k manzel
ˇcum.
ˇ
´
ˇ
ˇ
˚
ˇ
ˇ
Kdyz svedkove prisli za mou manzelkou, zeˇ
ˇ mi Buh
˚ odpustit vsechny
ptal jsem se jich: „Mu˚ ze
ˇ
´
´
˚
moje hrıchy?“ V Bibli mi ukazali 1. Korinanum
´
´
´
´
˚
6:9–11. Je tam vyjmenovano jednanı, ktere Buh
´
ˇ
ˇ
ˇ
´
´
odsuzuje, a pak se tam pıse: „Nekterı z vas takovı´
ˇ slov jsem pochopil, ze
ˇ
ˇ se mu˚ ze
ˇ clov
ˇ
byli.“ Z tech
ek
ˇ
ˇ
´
´
ˇ
zmenit. Kdyz mi pak svedkove ukazali 1. Jana 4:8,
´
´ ´
´
´
ˇ´
ˇ
Rad pomaham druhym najıt hlubsı smysl zivota
ˇ
ˇ meˇ Buh
˚ miluje. Povzbudilo meˇ
uvedomil
jsem si, ze
´ tyd´
to, a tak jsem je poprosil, aby se mnou dvakrat
ˇ
ˇ
ne studovali Bibli. Taky jsem zacal chodit na jejich
ˇ ı´ a hodneˇ jsem se modlil k Jehovovi.
ˇ en
shroma´ zd
ˇ
ˇ ıce
´ jsem se rozhodl skoncit
ˇ s drogaBehem mes
´ tele
ˇ ale brzo vypukla val´
mi a alkoholem. V mem
ˇ
ˇ
´
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
˚
ka. Mel jsem sılene nocnı mury, bolesti hlavy, krece
´
ˇ
´
ˇ
´
´
ˇ
´
a jine abstinencnı prıznaky. Zaroven jsem ale cıtil,
ˇ meˇ Jehova obrazneˇ drzˇ ı´ za ruku a posiluje. Zaze
ˇ
ˇ jsem to, co apostol
zil
Pavel, ktery´ o pomoci od Boˇ
´ sılu
´ mocı´ toho, kdo mi
ha napsal: „Ke vsemu mam
´ pred
ˇ av
´ a.“
´ (Filipanum
ˇ y´ cas
ˇ jsem
˚ 4:13) Za nejak
sılu
ˇ
ˇ
´
˚
skoncil i s kourenım. (2. Korinanum 7:1)
´
´ zivoˇ
Bible mi pomohla zıskat
kontrolu nad mym
ˇ vztahy v nasˇ ı´ rodine.
ˇ Zmenil
ˇ
tem a zlepsit
jsem poˇ
´
ˇ a to
ˇ
stoj k manzelce. Zacal jsem s nı jednat uctive,
ˇ
ˇ
´
´
ˇ
ˇ
treba tak, ze jsem se naucil pouzıvat slova „prosım“
ˇ
ˇ plnit svoji ulohu
´
a „dekuji“.
Taky jsem zacal
otce.
´
ˇ
Po roce studia jsem se po vzoru sve zeny rozhodl,
ˇ ıt.
´
ˇ budu slouzit
ˇ Jehovovi, a dal jsem se pokrt
ze
´
ˇ
ˇ
˚ ˇ
JAKY U ZITEK MI TO PRINESLO: Muzu s jistotou
ˇrıct,
´
´
ˇze biblicke´ rady mi zachranily
ˇzivot. Dokonce
ˇ
ˇ
i clenov
e´ rodiny, kterˇ ı´ nejsou svedkov
e´ Jehovovi,
´ ı,´ ze
ˇ na nasledky
´
´ an
´ ı´
ˇ bych asi zemrel
uznavaj
uzˇ ıv
ˇ
´
ˇ
drog nebo v nejake rvacce.
´
´
ˇ
´ ı´
´
Dıky
Bibli jsem dokazal
upln
eˇ zmenit
chovan
ˇ um
ˇ
˚ rodiny a plnit sve´ odpovednosti
ˇ
ke clen
manzeˇ
ˇ
˚
la a otce. (Efezanum 5:25; 6:4) V rodine jsme zacali
ˇ
ˇ spolecn
ˇ e.
ˇ Te uzˇ si nemyslım,
´ ze
ˇ manzelˇ
delat
veci
ˇ Rad
´ ji podporuju v tom,
ka patrˇ ı´ jenom do kuchyne.
ˇ
ˇ
´
´
ˇ
ˇ
´
aby vetsinu sveho volneho casu venovala
druhym
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
˚
a ucila je o Bibli. A ona je zase sastna, ze me mu´
´
ˇ podporovat v uloze
´
ze
sboroveho
starsˇ ıho.
´
´
Jehovova l aska a milosrdenstvı silneˇ ovlivniˇ
˚ zivot.
ˇ
ly muj
Moc si preju
mluvit o jeho vlastnos´
˚ To
tech s lidmi, nad kterymi uzˇ druzı´ zlomili hul.
ˇ
ˇ
´
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
totiz kdysi udelalo hodne lidı v mem prıpade. Poˇ Bible mu˚ ze
ˇ komukoli pomoct, aby naznal jsem, ze
ˇsel smysl zivota
ˇ
ˇ Naucila
ˇ meˇ milovat druˇ
ˇ ciste.
a zil
´
´ jsem si dıky
´ nı´ zacal
ˇ
´
ˇ am.
he´ a mıt´ uctu
k zen
Navıc
´
´
ˇ
vazit i sam sebe. ˇ
č íslo 3, 2016
11
´
NAPODOBUJTE JEJICH V IRU REBEKA
´ ´
„Jsem ochotna jıt“
´
´
ˇ ı´ stıny,
ATIMCO se prodluzuj
Rebeka se rozhlı´ zˇ ı´
´
ˇ
´ ı´
´
po nehostinne krajine. Po tydnech
cestovan
ˇ
´
na hrbetu
velblouda si uzˇ zvykla na jeho kolebaˇ
´
˚
˚
vou chuzi. Mesto Charan, ve kterem vyrustala, je
´
daleko za nı,´ stovky kilometru˚ na severovychod.
´
ˇ
ˇ
ˇ
Je mozne, ze Rebeka svou rodinu uz nikdy neuviˇ eˇ ma´ plnou hlavu otazek
´
´ ıch
´ se jejı´
´ ıc
dı.´ Urcit
tykaj
ˇ ´
´ sve´ cesty, tım
´ vıc
´
budoucnosti. Cım blı´ zˇ je k cıli
ˇ
ˇ
´
´
o tom premyslı.
Karavana ma´ za sebou velky´ kus kananejske´ ze´
´
meˇ a te putuje drsnym
terenem
Negebu.
´
ˇ
ˇ
ˇ
(1. Mojzısova 24:62) Cestou jsou nejspı´ sˇ videt
´
˚
pasoucı´ se ovce. V teto
divoke´ krajineˇ je p uda
ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ
´
ˇ
zrejme prılis vyprahla na to, aby se tam darilo zeˇ elstv
ˇ
´
med
ı,´ ale pro stada
je tam pastvy dost. Poˇ
´
´ ı,´ to uzem
ˇ
´
´
starsı mu z, ktery Rebeku doprovaz
ı´
ˇ
´
ˇ
´
´
˚
ˇ
ˇ
dobre zna. Nemuze se dockat, az svemu panovi
´
´ manzelku!
ˇ
– ma´ pro Izaka
sdelˇ ı´ tu dobrou zpravu
ˇ
ˇ
´
´
´
´
ˇ
Rebeka ale asi premyslı, jaky zivot ji v teto zemi
ˇ a.
´ Jaky´ bude jejı´ zenich
´ Nikdy predt
ˇ
´
ˇ
cek
Izak?
ım
ˇ
´
´
´
se nevideli. Bude se jı lıbit? A bude se ona lıbit
jemu?
´
ˇ dnes lide´ povazuj
ˇ ı´ sjedV mnoha cˇ astech
sveta
´
´
ˇ
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
nana manzelstvı za neco zvlastnıho, ale nekde
je
ˇ A uzˇ zijete
ˇ a´ vec.
ˇ
to beˇ zn
kdekoli, asi budete sou´
´
ˇ
ˇ Rebeka smeˇ rovala
hlasit s tım,
ze
do neznama.
ˇ neobycejnou
ˇ
ˇ
Byla to ale zena,
ktera´ mela
odva´
ˇ
ˇ
hu a vıru. Obe tyto vlastnosti potrebujeme i my,
´ v zivot
ˇ
´ mela
ˇ
ˇ
kdyzˇ nas
eˇ potkajı´ zmeny.
Kromeˇ vıry
ˇ eˇ dalsˇ ı´ krasn
´ e´ vlastnosti, ktere´ se jen
Rebeka jest
´
tak nevidı.
Z
ˇ
´
´
´
„NACERPAM VODU TAKE PRO TVE VELBLOUDY“
ˇ
ˇ eˇ zivot
ˇ
´
ˇ
Velka´ zmena
v Rebecin
eˇ zacala
neˇ cˇ ım,
´
´
ˇ
´
˚
co se jı mohlo zdat docela obycejne. Vyrusta12
STR Á ŽN Á V Ě Ž
´
´ mest
ˇ eˇ Charan nebo v jeho
la v mezopotamsk
em
´
´
ˇ
´ obyvatel lisili,
ˇ
okolı. Jejı rodice se od ostatnıch
´
ˇ
´
ˇ
protoze neuctıvali boha mesıce, Sina. Jejich Boˇ
hem byl Jehova. (1. Mojzˇ ı´ sova
24:50)
´
ˇ
Rebeka vyrostla v krasnou mladou zenu,
ale
ˇ a´ do sebe. Byla energicka´
nebyla zahled en
´ ohledu mela
ˇ vybornou
ˇ
´
a v mravnım
povest.
Jejı´
ˇ dost penez
ˇ a mohla si dovolit slourodina mela
ˇ
ˇ
´ ı.´ Presto
ˇzıc
rodice Rebeku nerozmazlovali ani
ˇ Odmalicka
ˇ byse k nı´ nechovali jako k princezne.
´
ˇ
ˇ
la zvykla tvrde pracovat. Podobne jako mnoho
ˇ
´
ˇ
ˇ v te´ dobeˇ delala
zen
v domacnosti
nekter
e´ fyzic´
ˇ
´
´
ˇ
´
´
˚ voky narocne prace, naprıklad zasobovala dum
ˇ
ˇ
´
dou. Vzdycky
kdyzˇ se chylilo
k veceru,
zvedla na
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
rameno dzban a zamırila ke studni. (1. Mojzˇ ı´ sova 24:11, 15, 16)
ˇ
´ vodou, k nı´
ˇ an
Jednou vecer,
kdyzˇ naplnila dzb
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ Rekl jı:´ „Dej mi, proprisp
echal
starsˇ ı´ mu z.
´
ˇ
´
´
´
ˇ anu.“
sım, maly dousek vody ze sveho
dzb
Byla
´
ˇ
ˇ
´
ˇ
to skromna prosba recena velmi zdvorile. Rebeˇ
ˇ ten muzˇ ma´ za sebou dlouhou ceska videla,
ze
´ z ramene sundala a dala
ˇ an
tu. Rychle proto dzb
´ a to nejenom jeden dousek,
ˇ
mu napıt,
ale hodneˇ
´
ˇ
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
studene osvezujıcı vody. Vsimla si, ze ma´ s sebou
˚ kterˇ ı´ klecˇ ı´ poblı´ z,
ˇ
karavanu deseti velbloudu,
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
a ze pro ne jeste nikdo nenaplnil zlab. Videla, ze
ˇ
´
´
ji muzˇ pozorneˇ sleduje svyma
laskavyma
ocima,
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
´
´
a chtela byt co nejvıc stedra. Rekla proto: „Naˇ
´ vodu take´ pro tve´ velbloudy, dokud se
cerp
am
´ (1. Mojzˇ ı´ sova
ˇ
nenapojı.“
24:17–19)
ˇ
ˇ si, ze
´
ˇ deˇ Rebeka se nenabıdla,
ˇ tem
Vsimn
ete
ze
´ jenom trochu, ale ze
˚ da´ napıt
ˇ je
seti velbloudum
´
´
ˇ
´
ˇ
napojı, dokud nebudou mıt dost. Hodne zızni´ asi 100 litru˚ vody. Kdyby
ˇ vypıt
vy´ velbloud mu˚ ze
´
ˇ
´ vsech
˚ znabylo takto zˇ ızniv
ych
deset velbloudu,
´
´
menalo by to pro Rebeku hodiny tvrde prace.
´
´ ze
´ a,
ˇ tak velkou zˇ ı-´
Z biblicke´ zpravy
ale vyplyv
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´
zen nemeli.1 Vedela to ale Rebeka, kdyzˇ se nabıd´
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
la, ze je napojı? Ne. Chtela ochotne a s nadsenım
ˇ
ˇ
´
udelat
vsechno,
aby tomuto starsˇ ımu
cizinci pro´
´
ˇ
jevila pohostinnost. On jejı nabıdku prijal
a pak
´
ˇ
´
´
se zaujetım sledoval, jak beha tam a zpatky a plnı´
´ dzb
´
ˇ
ˇ anem
´
zlab
jednım
vody za druhym.
(1. Mojzˇ ı-´
ˇsova 24:20, 21)
ˇ
´ krasn
´ ym
´
´ p rˇ ıkladem.
Rebeka je pro n as
Zijeˇ ve ktere´ vladne
´
me totizˇ v dobe,
sobectvı.´ Bylo
ˇ
ˇ
´
ˇ
predpovezeno, ze lide budou „milovat sami seˇ
ˇ pro druhe.
´
be“, tedy nebudou ochotnı´ delat
neco
ˇ
ˇ
´
˚
(2. Timoteovi 3:1–5) Kresanum, kterı se tomuto
ˇ
´ nenı´ patrne,
´ ze
ˇ by se Rebeka zdrzela
ˇ
1 Byl uzˇ vecer.
Ze zpravy
u studˇ by uzˇ rodina spala, kdyzˇ
ny dlouhe´ hodiny. Ani v nı´ nenı´ uvedeno, ze
´
ˇ
ˇ
ˇ
´
˚
ˇ
se Rebeka vratila domu, nebo ze by se tam nekdo prisel podıvat, kde
je tak dlouho.
´ ı,´ mu˚ ze
ˇ pomoct, kdyzˇ se zamyslı´ nad
trendu bran
´ ehem
ˇ
´ mlade´ zeny,
ˇ
´ prˇ ıb
ˇ
biblickym
teto
ktera´ obeˇ
´
´
ˇ
tave napojila zıznive velbloudy.
ˇ eˇ vsimla,
ˇ
ˇ se na ni ten muzˇ dı-´
Rebeka si urcit
ze
´
ˇ
´
va. Na jeho pohledu nebylo nic spatn
eho.
Bylo
ˇ
ˇ
´
´
ˇ
ˇ
v nem prekvapenı, uzas a radost. Kdyz Rebeka
ˇ
ˇ
s pracı´ skoncila,
dal jı´ dary – drahe´ sperky.
Pak
ˇ ´
´
ˇ
´
se jı zeptal: „Cı jsi dcera? Povez mi, prosım.
Je
ˇ
´
´
ˇ
´
´
v dome tveho otce pro nas nejake mısto, kde by´
ˇ
ˇ
chom stravili
noc?“ Kdyzˇ mu rekla
o sve´ rodine,
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´
´
ˇ
´
mel jeste vetsı radost. V zapalu nadsenı dodala:
´
´ a take´ mısto
´
´ je i slama
i hodneˇ pıce
kde
„U nas
´
´
´
stravit noc.“ To byla velkorysa nabıdka, proto´ starym
ˇ eˇ dalsˇ ı´ muzi.
ˇ s tım
´ muzem
ˇ
ˇ
ze
cestovali jest
´
ˇ
ˇ
Pak utıkala
napred,
aby o tom rekla
sve´ mamin´
ˇ
ˇ
ce. (1. Mojzısova 24:22–28, 32)
Rebeka byla zjevneˇ vedena´ k pohostinnosti.
ˇ ktera´ se dnes vytrac
´ ı,´ a dalsˇ ı´ du˚
A to je dalsˇ ı´ vec,
´ teto
´ laskave´ mlade´
vod, procˇ napodobovat vıru
´ v Boha by nas
´ mela
ˇ vest
´ k tomu, ze
ˇzeny. Vıra
ˇ buˇ
ˇ
ˇ
´
´
deme pohostinnı i my. Jehova je stedry ke vsem
´
ˇ
lidem a chce, aby takovı´ byli i jeho sluzebn
ıci.
´
´
Rebeka byla pracovita a pohostinna
ˇ
´ to
Kdyzˇ jsme pohostinnı´ take´ k tem,
kdo nam
´ n a´ sˇ nebesk y´
ˇ a´ nikdy neoplat ı,´ m a´ z n as
mo zn
ˇ
Otec radost. (Matous 5:44–46; 1. Petra 4:9)
ˇ
ˇ
´
„VEZME S MANZELKU PRO M EHO SYNA“
ˇ
Kdo byl ten stary´ muzˇ u studny? Byl to sluzeb´ Abrahama, bratra Rebecina
ˇ
ˇ cka.
ˇ
nık
dede
V domeˇ
ˇ
´
´
Betuela, Rebecina otce, byl tedy vıtanym hosˇ
tem. Pravdepodobn
eˇ se jednalo o Eliezera.1 Hos´
´
ˇ najıst,
´
titele´ mu nabıdli
jıdlo,
ale on se nechtel
´
´
´
ˇ
ˇ
˚
dokud neprozradı duvod sve navstevy. (1. Mojzˇ ı-´
ˇ
ˇ ım,
´
´ nadsen
sova
24:31–33) Jisteˇ mluvil s velkym
´ eˇ svedkem
ˇ
ˇ byl prav
ˇ Buh
˚ Jehova
protoze
toho, ze
´
´
´
˚
ˇ
ˇ
jeho dulezitemu poslanı pozehnal. Jak?
ˇ
´ ı´ svuj
´ eh,
ˇ
˚ prˇ ıb
Predstavte
si, jak Eliezer vyprav
´
ˇ
´
zatımco mu Betuel a Rebecin bratr Laban se zajˇ
´
ˇ
mem naslouchajı. Rekl jim, ze Jehova Abraha´ bohateˇ pozehnal
ˇ
ˇ Abramovi v zemi Kanaan
a ze
´
´
´
ˇ
ˇ ı.´
´
ham a Sara majı syna Izaka, ktery vsechno zded
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
˚
ˇ
´
Abraham sveho slu zebn ıka poveril d ule zit ym
´ najıt
´ mezi Abrahamovymi
´
´
ukolem:
melˇ pro Izaka
ˇ
´
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
prıbuznymi v Charanu manzelku. (1. Mojzısova
24:34–38)
´
´
ˇ IzakoEliezer musel Abrahamovi prˇ ısahat,
ze
ˇ
ˇ
´
ˇ
vi nevybere manzelku z kananejskych zen. Proc?
´
ˇ
Protoze Kananejci neuctıvali Jehovu. Abraham
ˇ el,
ˇ ze
ˇ
ˇ Jehova chce tyto lidi za jejich spatn
ved
e´
´
´
ˇ
ˇ
˚
jednanı ve svuj cas potrestat, a nechtel, aby jeho
´ jedmilovany´ syn melˇ s nimi a s jejich nemravnym
´ ım
´ neco
ˇ spolecn
ˇ eho.
´
ˇ el,
ˇ ze
´ hraje
ˇ Izak
nan
Take´ ved
ˇ
´
´
˚
ˇ
´
ˇ
˚
dulezitou ulohu ve splnenı Bozıch slibu. (1. Mojˇ
zˇ ı´ sova
15:16; 17:19; 24:2–4)
ˇ
´ hostitelum,
˚
ˇ kdyzˇ
Eliezer potom rekl
svym
ze
ˇ
ˇ
´
ˇ
prisel ke studni poblız Charanu, modlil se k Jeho´
ˇ
vovi. Prosil ho, aby pro Izaka
vybral manzelku.
ˇ
ˇ
ˇ
´
´
Podle ceho ji mel Eliezer poznat? Mela to byt dıv´
ˇ
´
´
ˇ
ˇ
ka, ktera prijde ke studni, a kdyz ji pozada, aby
´ eˇ nenı´ jmeno
´
´ eno,
ˇ
ˇ
´ ze
´ zprav
ˇ
Eliezer zmın
ale je pravdepodobn
e,
1 V teto
´ sluzebn
´
´ eˇ on. Jemu totizˇ Abraham planoval
´
´
ˇ
tım
ıkem
byl prav
odkazat
ˇ
´
ˇ ze
´ prirozen
ˇ
´
ˇ
˚ majetek v prˇ ıpad
ˇ nebude mıt
vsechen
svuj
e,
eho
dedice.
´ a nejduv
ˇ
ˇ sˇ ım
´ Abrahamo´ nejstarsˇ ım
˚ eryhodn
Eliezer tedy musel byt
ej
´
ˇ
´ v teto
´ biblicke´ zprav
´ eˇ po´ sluzebn
ˇ
ˇ
vym
ıkem.
A presn
eˇ tak je sluzebn
ık
´
´
ˇ
ˇ
psan. (1. Mojzısova 15:2; 24:2–4)
14
STR Á ŽN Á V Ě Ž
´ nabıdne
´
´ i jeho velˇ da´ napıt
mu dala napıt,
mu, ze
ˇ
˚
ˇ
bloudum.
(1. Mojzˇ ı´ sova
24:12–14) A ktera´ zena
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
prisla a presne to udelala? Rebeka! Predstavte si,
´
´ en
ˇ ı´
jak se asi te cıtila,
pokud Eliezerovo vyprav
zaslechla.
ˇ
´ ehu
ˇ
Betuel a Laban byli z toho prˇ ıb
dojatı.´ Rekˇ vysla
ˇ od Jehovy.“ Podle zvyku sjedli: „Tato vec
ˇ ıbili
´
´
ˇ
nali manzelskou smlouvu a prisl
Rebeku Izaˇ
ˇ
kovi. (1. Mojzˇ ı´ sova
24:50–54) Znamenalo to, ze
ˇ
´
Rebeka nemohla rıct ne?
´ eˇ o tom mluvil o nekolik
ˇ
´ Eli´ u˚ drˇ ıv
Prav
tydn
ˇ
ezer s Abrahamem. Zeptal se ho: „Co kdyzˇ ta zeˇ
ˇ
˚
na se mnou nepujde?“ Abraham mu odpovedel:
´ zn
´
´
ˇ eho
„Pak jisteˇ budesˇ od prˇ ıse
zavazku
ke mneˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
osvobozen.“ (1. Mojzısova 24:39, 41) Na Rebeci´
´ zelo
ˇ
´
ˇ
˚ Betuelovy domacneˇ nazoru
zale
i clen
um
ˇ
ˇ
´
´
´
nosti. Eliezer byl tak nadseny z uspechu sve ces´
ˇ se druhy´ den rano
ˇ
ty, ze
zeptal, jestli se mu˚ ze
´
´
ˇ Rodiˇ e.
s Rebekou vratit
do Kana anu
okamzit
ˇ
ˇ
ˇ
na ale chtela, aby s nimi Rebeka jeste asponˇ deˇ sili
ˇ takto: „Za˚
set dnı´ zustala.
Nakonec to vyre
´ ust.“
ˇ
ˇ
´
volejme mladou zenu a dotazme se jejıch
ˇ
(1. Mojzˇ ı´ sova
24:57)
ˇ
ˇ
Te se Rebeka ocitla na zivotn
ı´ k riˇ zovatce.
ˇ
´ na city sveho
´
Co rekne?
Bude hrat
otce a bratra
´
´
´
´
ˇ
´
a pozada je, aby mohla byt teto cesty do neznaˇ
ˇ
´
ˇ
´
ˇ
ma usetrena? Nebo se bude cıtit poctena tım, ze
ˇ
´
´
ma´ urcitou
ulohu
v udalostech,
ktere´ jasneˇ vede
´
ˇ
ˇ co si o teto
´
Jehova? Z jejı odpovedi bylo videt,
´ e´ a mozn
´
ˇ eˇ v zivot
ˇ a´ obavan
ˇ
nahl
e´ zmen
eˇ myslı.´
ˇ
ˇ
´
´
Jednoduse rekla: „Jsem ochotna jıt.“ (1. Mojzˇ ı-´
ˇ
sova
24:58)
ˇ opravdu vynikajıc
´ ı´ postoj. Dnes jsou zvyMela
´ vet
ˇ sinou
ˇ
´ ale i tak
ˇ
ky spojene´ s manzelstv
ım
jine,
ˇ
ˇ Nej˚
ˇ
se toho od Rebeky muzeme hodne naucit.
ˇ
ˇ
´
ˇ
˚
ˇ
dulezitejsı pro ni bylo to, co si preje Jehova. Boˇ
zˇ ı´ Slovo poskytuje ty nejlepsˇ ı´ rady do manzelstv
ı´
ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
i v dnesnı dobe. Docteme se v nem, jak si dobˇ vybrat man zelsk
´
ˇ
re
eho
partnera a jak v man´ eˇ plnit svou ulohu.
ˇzelstvı´ spravn
´
˚
(2. Korinanum
˚ 5:28–33) Je moudre´ napodo6:14, 15; Efezanum
ˇ
ˇ tak, jak si preje
ˇ
˚
bovat Rebeku a delat
veci
Buh.
ˇ
„KDO JE TEN MUZ TAM?“
Betuelova rodina dala sve´ milovane´ Rebece po´ ı.´ Potom se Rebeka jest
ˇ eˇ s Deborou, kteˇ
zehn
an
ˇ
´ sluzkami
˚
ˇ
ra´ byla v detstv
ı´ jejı´ chuvou,
a s dalsˇ ımi
ˇ
ˇ
vydaly na cestu spolecne s Eliezerem a jeho muˇ
ˇ (1. Mojzˇ ı´ sova
zi.
24:59–61; 35:8) Zanedlouho byl
Charan daleko za nimi. Cesta byla dlouha´ asi 800
ˇ
ˇ
ˇ eˇ triˇ tydny.
´
kilometru˚ a trvala pribli
zn
Zrejm
eˇ to
´
nebylo nic pohodlneho.
Rebeka byla zvykla´ vı-´
ˇ
´
˚
ˇ
ˇ na
dat velbloudy, ale nemuzeme predpokl
adat,
ze
ˇ dobre
ˇ jezdit. Bible nepopisuje jejı´ ronich umela
´
dinu jako obchodnıky,
kterˇ ı´ by cestovali s karavaˇ
˚
nou velbloudu, ale jako pastevce. (1. Mojzˇ ı´ sova
ˇ ı´ jezdci na velbloudech si casto
ˇ
29:10) Nezkusen
ˇ
´
´
´
´
ˇ
ˇ
stezujı na nepohodlı, a to i po velmi kratke ceste.
´ eˇ teˇ sila
ˇ
ˇ a,
´
ˇ
Rebeka se kazdop
adn
na to, co ji cek
´
ˇ
a bezesporu se Eliezera vypt avala na vsechno
´
ˇ Predstavte
ˇ
ˇ e´ o Izakovi
mozn
a jeho rodine.
si toho
´
ˇ u ohneˇ vyprav
´ ı´ o slibu, ktery´
starˇ ıka,
jak jı´ vecer
´
´
´
Jehova dal svemu
prˇ ıteli
Abrahamovi. Slıbil
mu,
´
´
ˇze z jeho rodove linie se narodı potomek, ktery´
´
ˇ
ˇ
´ ı´ celemu
ˇ
lidstvu. Rebeka urciprinese
pozehn
an
ˇ
´
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
te cıtila posvatnou bazen, kdyz si uvedomila, ze
ˇ
´ jejı-´
˚ slib se splnı´ prostrednictv
tento Jehovuv
ım
´
´
´
ˇ
ho budoucıho manzela Izaka, a tedy i jejım proˇ
´ (1. Mojzˇ ı´ sova
ˇ
strednictv
ım.
22:15–18)
ˇ den, o kterem
´ se psalo v uvo´
Nakonec priˇ sel
ˇ
ˇ
du. Kdyz karavana putovala Negebem a zacalo se
´
ˇ muze,
´ ı´ po
ˇ jak se prochaz
stmıvat,
Rebeka uvidela
ˇ
ˇ
poli. Vypadal zamyslene. Rychle se „zhoupla . . .
ˇ
ˇ a´ ani necekala
z velblouda“, mozn
na to, azˇ si zvı-´
ˇ klekne, a zeptala se Eliezera: „Kdo je ten muzˇ
re
´
´ jde po poli vstrˇ ıc?“
Kdyzˇ se dotam, ktery´ nam
ˇ ela,
ˇ
´ prikryla
ˇ
´
ˇ to je Izak,
zved
ze
si hlavu sˇ atkem.
´
ˇ
ˇ
ˇ
´
´
ˇ
(1. Mojzısova 24:62–65) Proc? Zjevne tım svemu
´
ˇ
´
budoucımu manzelovi dala najevo uctu. Takova´
´
´ nekter
ˇ
ˇ zdat
´ lidem
podrˇ ızenost
se dnes mu˚ ze
ym
´
´
ˇ
´ z Re˚
ˇ
staromodnı, ale my vsichni si muzeme vzıt
ˇ
´
´
Rebeka vynikala pokorou, coz je vzacna
´
ˇ ´
a vyjimecna vlastnost
ˇ
´
´ nepotrebuje
ˇ
beciny
pokory prˇ ıklad.
Kdo z nas
na
´
´
´
teto krasne vlastnosti pracovat?
´ porˇ ad
´ truchlil nad smrt ı´ sve´
Asi 40let y´ Izak
´
´
ˇ
ˇ tremi
ˇ
matky Sary, ktera zemrela asi pred
lety. Byl
ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
to zrejme citlivy a nezny muz. To, ze dostal zenu,
´ pohostinna´ a pokorna,
´
ktera´ byla tak pracovita,
ˇ
´
ˇ
pro nej byla obrovska odmena. Padnou si ti dva
´ a:
´ „Zamiloval se do nı.“
´ (1. Mojdo oka? Bible rˇ ık
ˇ
zˇ ı´ sova
24:67; 26:8)
´ kdo zijeme
ˇ neˇ
Ani pro nas,
o 3 900 let pozdeji,
ˇ e´ si Rebeku zamilovat. Obdivujeme jejı´ odnı´ teˇ zk
vahu, pracovitost, pohostinnost a pokoru. Bez
ˇ
ohledu na to, jestli jsme mladı´ nebo starˇ ı,´ muzi
ˇ
ˇ
ˇ
nebo zeny,
svobodnı´ nebo v manzelstv
ı,´ vsichni
´
´
napodobujme jejı vıru! ˇ
č íslo 3, 2016
15
ˇ ´ ´
CO R IK A BIBLE?
ˇ ´
´
Staroveky rukopis Bible, ve kterem
ˇ´
´
´
ˇ
se objevuje Bozı jmeno (zvyrazneno)
ˇ
´
ˇ´
´
Je spatne Bozı jmeno vyslovovat?
ˇ
ˇ ´
´ ˇ ´
´ ˇ
˚ ˇ ´
´
´
´
NEKTERI LIDE RIKAJI, ze Buh zadne jmeno nema.
ˇ
CO BYSTE REKLI?
´
´ ˇ
˚
´
Jinı tvrdı, ze se jmenuje Buh nebo Pan.
ˇ´
´
´ ´
ˇ
´
A dalsı zastavajı nazor, ze ma spoustu jmen.
´
Co si o tom myslıte vy?
ˇ ´ ´
CO RIKA BIBLE
ˇ
´
´
ˇ ˇ´
„Ty, jehoz jmeno je Jehova, ty sam jsi Nejvyssı
ˇ
´
nad celou zemı.“ (Zalm 83:18)
ˇ ´
´ ´
CO DALSIHO SE Z BIBLE DOZVIDAME?
ˇ
´ ˚
˚
´
˙ I kdyz ma Buh mnoho titulu, jmeno si dal
ˇ´ˇ
pouze jedno. (2. Mojzısova 3:15)
˚
´
´
˙ Buh nenı tajemny. Chce, abychom ho poznali.
(Skutky 17:27)
ˇ
´
ˇ´
´
˚ ˇ
´
´
˙ To, ze pozname Bozı jmeno, muze byt prvnım
ˇ´
krokem k tomu, abychom se s Bohem spratelili.
(Jakub 4:8)
CO BIBLE
doopravdy
ˇ ´ ´
RIKA?
´
ˇ
Prosım doructe mi knihu
ˇ´ ´
Co Bible doopravdy rıka?
´
´
Vıc informacı najdete
´
v 1. kapitole t eto knihy,
ˇ
´
kterou vydali svedkove Jehovovi
´
Je k dispozici take na www.jw.org
˙ Ano
˙ Ne
Shrine of the Book, Photo 5 The Israel Museum, Jerusalem
´ ˚
ˇ
´
´
Ma Buh nejake jmeno?
ˇ ´
˙ Mozna
ˇ ´ ´
CO RIKA BIBLE
ˇ ˇ
´
´
„Nepouzijes jmeno Jehovy, sveho Boha,
´
˚
ˇ´ˇ
nehodnym zpusobem.“ (2. Mojzısova 20:7)
ˇ
´
ˇ
ˇ´
´
Spatne je tedy pouze to, kdyz se Bozı jmeno
ˇ´ ´
ˇ
´ ˇ
pouzıva neuctive. (Jeremjas 29:9)
ˇ ´
´ ´
CO DALSIHO SE Z BIBLE DOZVIDAME?
ˇ´ˇ
ˇ´
´
ˇ´
˙ Jezıs Bozı jmeno znal a pouzıval ho.
(Jan 17:25, 26)
˚
´
˙ Buh nas povzbuzuje, abychom ho oslovovali
ˇ
´
jmenem. (Zalm 105:1)
ˇ´
´
ˇ´
´
˙ Nepratele Boha se snazı, aby se na jeho jmeno
ˇ
´ ˇ
zapomnelo. (Jeremjas 23:27)
JAZYK ´
JMENO ADRESA s
n
o
ˇ
´
Toto i predchozı
ˇ´
ˇ
cısla casopisu
ˇ ´
zdarma ke stazenı
p
Bible online asi
´
ve 130 jazycıch
ˇ
Navstivte
www.jw.org
ˇ ˇ
nebo nactete
´
QR kod
wp16.3-B
160127
´ ˇ ˇ
ˇ
ˇ
Ustrizek zaslete na adresu uvedenou na strane 2