Vytápění – rady, tipy, informace

Transkript

Vytápění
Rady, tipy, informace
Měřiče spotřeby
Díky PRE jsem ušetřila 1 500 Kč
na ročním provozu
kombinované chladničky.
Půjčte si i vy zdarma měřič spotřeby.
www.energetickyporadce.cz/merici-zarizeni
Centrum energetického poradenství PRE
Jungmannova 747/28, Praha 1 (palác TeTa)
Otevírací doba: Po – Pá 10.00 –18.00
tel.: 840 550 055, e-mail: [email protected]
www.energetickyporadce.cz
www.facebook.com/energetickyporadce
2
Vytápění
Obsah
Energeticky úsporné bydlení
2
Topná média
9
Vytápění elektřinou
11
Vytápění zemním plynem
24
Vytápění LPG
31
Vytápění lehkými topnými oleji
34
Vytápění pevnými palivy
35
Alternativní zdroje vytápění
45
Regulace
54
Větrání a rekuperace tepla
57
Úspory ve vytápění
60
Závady na otopném systému a údržba
61
1
Pro obytné domy splňující nároky na nízkou spotřebu energií se vžil obecný pojem
energeticky úsporné bydlení a toto označení se postupně stalo standardem kvalitní výstavby bytových i rodinných domů.
a dalších elektrospotřebičů. Vysoký podíl nákladů na vytápění nás vede k hledání možností, jak tyto výdaje snížit.
V první řadě je nutné se zaměřit na eliminaci tepelných
ztrát domu, které mají přímý vliv na spotřebu tepla a z ní
vyplývající náklady na vytápění.
Energetickou náročnost budovy charakterizuje množství energie spotřebované na
vytápění, ohřev vody, osvětlení, klimatizaci a běžný provoz spotřebičů. Vytápění
standardních rodinných domů i bytů má
na běžné spotřebě energie největší podíl.
Podle odborníků se v běžné domácnosti vynaloží 60 až 70 % energie právě na
vytápění, zbývajících 30 až 40 % se rozdělí mezi ohřev vody a provoz domácích
Koncepce energeticky úsporného domu je postavena na
zásadě udržet teplo uvnitř budovy. Kromě správně nastaveného systému vytápění jsou pro snižování energetické
náročnosti využívány i tepelné zisky. Díky správné orientaci domu vůči světovým stranám, případně vhodnému
umístění na pozemku, lze teplo získávat i z běžného slunečního záření, pronikajícího dovnitř okny, případně prosklenými částmi fasády. Tepelné zisky a intenzitu světla
je třeba regulovat prvky protisluneční ochrany – roletami,
žaluziemi, markýzami a podobně.
Konstrukce energeticky úsporných domů je shodná s běžnými stavbami. Při použití vhodných materiálů
a technologických postupů lze jako energeticky úspornou realizovat téměř libovolnou stavbu.
2
Vytápění
Jak zamezit
tepelným ztrátám
K nízké tepelné spotřebě energeticky úsporného domu nejvíce přispívají
důkladně zateplený obvodový plášť
budovy, kvalitní okna a tepelně izolovaná střecha a podlaha. Spolu s vhodně navrženou a nastavenou otopnou
soustavou představují optimální cestu
k úsporám.
Základním předpokladem energeticky úsporného bydlení
je však kvalitní projekt, neméně důležité je pečlivé provedení stavby. V současnosti lze energeticky úsporné domy
stavět prakticky ze všech stavebních materiálů. Obvodové zdi jsou doplněny kvalitní izolací, okny s nízkým součinitelem prostupu tepla a dalšími prvky, které společně
zajišťují požadované nízké tepelné ztráty. Velmi důležité
zůstává správné řešení detailů, zejména napojení rámů
oken a dveří na obvodové zdivo.
Standardy energetické náročnosti
Hodnoty energetické spotřeby, podle kterých rozlišujeme
domy na energeticky úsporné, nízkoenergetické a pasivní, jsou jasně stanovené. Potřeba tepla může být v těchto
budovách oproti starým nerekonstruovaným domům až
desetkrát nižší, a to při zajištění vysokého komfortu bydlení v zimě i v létě. Podle energetické náročnosti (potřeby
tepla na vytápění) se domy řadí do čtyř základních kategorií – energeticky úsporný dům, nízkoenergetický dům,
pasivní dům a nulový nebo plusový dům.
Energeticky úsporný dům dnes můžeme považovat za
standardní řešení novostavby. Je postaven ze stavebních
materiálů s potřebnými tepelně izolačními vlastnostmi,
které spolu s vhodně řešenou otopnou
soustavou zajistí moderní bydlení s nízkými náklady na vytápění. Energeticky
úsporný dům spotřebuje zhruba o 30 %
méně energie než dům běžný.
Návrh nízkoenergetického domu vychází ze systémového konceptu s využitím
prvků zvyšujících energetickou efektivitu
stavby. Vytápění bývá řešeno nízkoteplotním otopným systémem, často je využívána sluneční energie, a to jak pasivně
v podobě tepelných zisků domu, tak aktivně prostřednictvím solárních kolektorů.
Od roku 2020 jen
v pasivním standardu
Evropská unie ukládá České republice povinnost od roku 2020 realizovat výstavbu pouze v pasivním
standardu, tedy téměř s nulovou
spotřebou energie.
3
Je dům skutečně
energeticky úsporný?
Nízká energetická náročnost novostavby je dnes silným argumentem prakticky všech stavebních
společností. Udávané hodnoty se
však vyplatí vždy ověřit, protože
některé firmy používají označení
energeticky úsporné domy jen ve
svém obchodním názvu, případně
pouze jako součást marketingové
strategie. Požadujte proto u každého nového domu i bytu doložení
průkazu energetické náročnosti budovy (PENB) – je dnes již ze zákona
povinné.
4
Pasivní dům má dokonalou tepelně izolační obálku.
K pokrytí zbytkové potřeby tepla, která vzniká v důsledku jeho přirozeného úniku z budovy, obvykle postačuje
zpětné získávání tepla z odcházejícího vzduchu pomocí rekuperační jednotky, případně v kombinaci s energií
získanou tepelným čerpadlem, z biomasy či slunečního
záření. Pasivní tepelné zisky a využití větracích systémů
se zpětným získáváním tepla v pasivních domech pokryjí
až 80 % jeho spotřeby.
Nulový dům se vyznačuje vyrovnaným poměrem vytvořené a spotřebované energie. Využívá teplotní zisky ze
slunečního záření, zbytkové teplo z provozu běžných
domácích elektrospotřebičů i teplo, které vydávají jeho
obyvatelé. I tak se ale neobejde bez doplňkového zdroje tepla pro vytápění a pro ohřev vody. Provoz nulového domu v současnosti není hodnocen jako ekonomicky
efektivní, protože kromě systému řízeného větrání s rekuperací tepla vyžaduje instalaci dalších nákladných
technologických zařízení.
Vytápění
Průkaz energetické
náročnosti budovy
Náklady na vytápění v rodinném domě nebo bytě se
s rostoucími cenami energií stávají stále důležitější informací. K posouzení jsou však nezbytné vzájemně porovnatelné údaje se skutečnou vypovídací hodnotou.
Objektivní hodnocení energetické náročnosti budovy poskytuje průkaz energetické náročnosti budovy (PENB).
Jeho smyslem je zlepšit orientaci majitelů, kupců a nových nájemníků v nákladech na energie v nemovitos-
tech. PENB poskytuje přehled o spotřebě
energií rozepsaný do jednotlivých položek – spotřeba na vytápění, chlazení, větrání, úpravu vlhkosti, přípravu teplé vody
a osvětlení.
Který typ budov a v jakém termínu musí
mít Průkaz energetické náročnosti budov
zpracovaný, určuje zákon o hospodaření
energií. U novostaveb rodinných domů si
musí nechat zpracovat průkaz ti majitelé, kteří podali žádost o stavební povolení
Potřebujete poradit?
Informace o průkazu energetické náročnosti budov získáte v Centru energetického poradenství
PRE. Dozvědět se ale můžete mnohem více. Odborní poradci zodpoví vaše dotazy týkající se PENB
i dalších oblastí bydlení a v téměř dvaceti expozicích jsou pro vás připraveny informace, rady
a tipy související s vytápěním, ohřevem vody, obnovitelnými zdroji energie, okny, osvětlením, domácími spotřebiči a příbuznými tématy. Dozvíte se, jak ušetřit nemalé peníze a v řadě případů
současně zvýšit komfort bydlení.
5
Termovizní měření
Pro zjištění míst, kudy z domu uniká
nejvíce tepla, a skrytých vad jednotlivých konstrukčních prvků lze využít
termovizní měření. Jedná se o bezkontaktní způsob kontroly kvality stavebních prací, který umožňuje získat
att
přehled o rozložení teploty na sníma-ném povrchu. Podrobné informacee
k této problematice získáte v Centruu
energetického poradenství PRE, kdee
je možné tuto službu za výhodných
podmínek také objednat.
v roce 2013. Obdobné podmínky platí
i pro renovaci rodinného domu. Jednoduše řečeno, jde o stavební úpravy či
jakékoli nástavby nebo přístavby zasahující do více než 25 % obálky budovy.
Pokud se majitelé budovy rozhodnou danýý
objekt prodat nebo nově pronajmout, musí
síí
hodnoty z PENB uvádět také v inzerci.
Cílem je efektivní
hospodaření energiemi
V době, kdy byly ceny energií nižší, nebyl
tlak na omezení tepelných ztrát tak vel-
ký. Současné novostavby mají spotřebu tepla na vytápění výrazně nižší než domy postavené před dvaceti či
více lety. U starších budov je proto potřeba snížit energetickou náročnost jedním z nejčastějších důvodů pro
rekonstrukci.
V případě bytového, ale i rodinného domu, je důležitým prvním krokem odborné posouzení výchozí situa-
Úspory jsou podmíněny regulací otopné soustavy
Po zateplení a souvisejících stavebních úpravách bude mít dům nižší spotřebu tepla – podle rozsahu a typu úprav lze dosáhnout snížení nákladů na vytápění o 30 až 50 %. Tomuto novému stavu
se musí přizpůsobit i otopná soustava, jinak nebude možné potenciál úspor plně využít.
6
Vytápění
15 – 20 %
20 – 25 %
Nejvíce tepla uniká z obytných budov
okny a venkovními dveřmi. U vícepodlažních bytových domů se podíl jednotlivých
konstrukcí na tepelných ztrátách od
rodinného domu mírně liší. Stěnami uniká
30 až 40 % tepla, okny a dveřmi 40 až
50 %, střechou ale jen 5 až 8 % a podlahou v přízemí 4 až 6 %.
30 – 40 %
5 – 10 %
ce – jak technického stavu budovy, tak její energetické
náročnosti. Teprve na základě vstupní analýzy je možné
navrhnout soubor opatření, která povedou k úsporám.
Zejména u starších domů jich bývá celá řada – počínaje
výměnou oken a zateplením obálky domu včetně střechy
Kolik tepla bude potřeba?
Optimální způsob vytápění nelze stanovit obecně,
ale vždy jen pro konkrétní budovu. Je nutné vzít
v úvahu řadu aspektů – materiály a technologie
použité při výstavbě, architektonické řešení domu
i kvalitu projektu. Ani to ale nestačí. Porovnáme-li
dva zcela shodné domy, spotřeba energie na vytápění se může lišit až několikanásobně. Vliv na ni
má nejen počet osob, které v domě či bytě žijí, ale
i jejich zvyklosti a nároky. Záleží také na orientaci
domu vůči světovým stranám, na místních klimatických podmínkách a dostupnosti energií zvažovaných pro vytápění. To vše by měl projektant při
návrhu otopné soustavy zohlednit.
a úpravou či rekonstrukcí otopné soustavy
konče. Velmi důležitým krokem, na který
se při rekonstrukcích stále ještě poměrně
často zapomíná, je nutnost otopnou soustavu nově vyregulovat.
Při stavbě nového rodinného domu je
nezbytné systém vytápění plánovat již
v počáteční fázi projektové přípravy. S návrhem otopné soustavy totiž souvisí celý
soubor prvků a technologických řešení
v domě – od zdroje tepla přes provozní instalace až po regulaci celé soustavy.
Nejdůležitější informací je, jaký výkon bude pro topení a ohřev vody v konkrétním
domě optimální.
Tepelné ztráty
Tepelná ztráta představuje okamžitou
hodnotu tepelné energie, která z domu
uniká prostupem stavebními prvky, konstrukcemi a větráním. Na výši tepelných
ztrát se podílí nejen materiály, ze kterých
jsou stavební konstrukce, ale i poloha
místnosti v objektu, počet stěn sousedících s venkovním prostorem, typ, počet
a velikost otvorů (oken a dveří), větrání
a další faktory.
7
Vytápění musí být
především efektivní
Důležitým kritériem při výběru vytápění je úspornost. Cílem je zvolit
co nejúčinnější řešení, kdy energie
pro vytápění bude stát co nejméně,
ale přinese co možná nejvyšší topný efekt. Současnými předpoklady
jsou minimální nároky na provoz
a údržbu a dlouhá životnost systému i jednotlivých zdrojů tepla.
S ohledem na tepelné ztráty musí být zvolen výkon otopné soustavy a tepelný zdroj.
Pro stanovení potřebného výkonu zdroje
tepla je třeba vypočítat tepelnou ztrátu celého objektu, pro zjištění výkonu otopných
těles je nutné stanovit tepelnou ztrátu jednotlivých místností.
Určení výkonu zdroje tepla na základě výpočtu tepelných ztrát tedy může ušetřit
jak významné investiční, tak i provozní náklady. Vhodné
dimenzování zdroje je také důležitým předpokladem pro
dosažení vysoké účinnosti, optimálního fungování a nízkých emisí topidla.
V Centru energetického poradenství PRE si můžete prostřednictvím dotykové plazmové obrazovky sami zjistit,
kolik ušetříte za vytápění domu, přistoupíte-li k zateplení
jeho pláště a výměně oken, kolik vás tyto úpravy budou
stát a jakou úsporu vám přinesou.
Tepelné mosty
S tepelnými ztrátami velice úzce souvisejí i tepelné mosty. Tak jsou označována místa, jimiž dochází ke zvýšeným únikům tepla z vytápěného prostoru. V praxi se
tepelné mosty projevují chladnějším místem v interiéru,
nebo naopak teplejším místem v exteriéru, pochopitelně
pokud je interiér teplejší než exteriér.
Na úniky tepla tepelnými mosty často navazují problémy spojené s vyšší koncentrací vlhkosti v daném místě.
Zřetelným a zdraví nebezpečným projevem je objevení
plísní, závažným následkem je nižší životnost stavebních
prvků a konstrukcí.
Interaktivní aplikace
Posouzení účinnosti zateplení objektu a výměny
oken, která je k dispozici
v Centru energetického
poradenství PRE, umožňuje objektivně porovnat
vliv různě účinného zateplení obvodového zdiva
a různých typů oken na
celkové tepelné ztráty
domu a určit potenciální
výši úspor a dobu návratnosti investice.
8
Vytápění
Topná média
Volba systému vytápění pro byt či rodinný dům je rozhodnutí s dlouhodobým dopadem. Jakákoli zásadnější
změna v budoucnu vždy znamená nezanedbatelnou další
investici. Výběr v první řadě podmiňuje dostupnost určitého paliva, elektřiny nebo jiného energetického zdroje
v dané lokalitě. Důležitý je i fakt, zda jsme omezeni typem anebo parametry stávající otopné soustavy.
Hned na dalším místě jsou provozní náklady, technická náročnost a náklady na
údržbu. Způsob vytápění byste rozhodně
neměli podřídit pouze výši počáteční investice. Je totiž možné, že takto vybraný
systém bude mít drahý provoz, kratší životnost nebo další nároky, které výhodu
9
Topná média
Služby a spotřebiče za zvýhodněné ceny díky PRE
Slevy u našich partnerů a zvýhodněnou nabídku zboží pro zákazníky PRE
naleznete na adrese www.energetickyporadce.cz/nabidka-zbozi.
nízké pořizovací ceny rychle převáží. Zmíněná úvaha však v některých případech
platí i naopak, a to zejména u objektů
s velmi nízkou tepelnou ztrátou.
Možností vytápění je celá řada – od tradičních až po zcela nové, vznikající pod
tlakem měnících se požadavků. K trojici nejpoužívanějších, kam tradičně patří
pevná paliva, zemní plyn a elektřina, se
přidala kapalná paliva v podobě lehkých
10
topných olejů. Samostatnou a stále se rychle rozvíjející
oblastí jsou alternativní zdroje – solární energie, využívání energie z vody, vzduchu a půdy (nečastěji pomocí
tepelných čerpadel), vytápění biomasou a některá další,
v současnosti méně běžná řešení. Právě alternativním
zdrojům s obrovským potenciálem nových možností je
v rámci odborných studií přikládán velký význam.
Vytápění
Lokální, nebo ústřední vytápění?
Společně s výběrem topného média je třeba mimo jiné vyřešit otázku, zda bude vhodnější lokální,
nebo ústřední vytápění. V případě lokálního vytápění jsou topidla umístěna přímo ve vytápěných
místnostech, případně je z nich teplo rozváděno například průduchy do nejbližších okolních prostor. Jedná se především o kamna, krby a elektrické konvektory. Podle přenosu tepla se lokální topidla dále dělí na topidla konvekční, která ohřívají především vzduch, a na topidla sálavá,
z nichž se teplo na okolní objekty šíří převážně infračerveným zářením.
Druhou volbou je ústřední vytápění, které je vhodné v domech s větším počtem místností. Nejběžnější jsou systémy klasického ústředního topení, kde přenos tepla mezi kotlem a radiátory
zajišťuje cirkulující voda. Výhodou vody jako média je její vysoká měrná tepelná kapacita, tedy
schopnost akumulovat teplo. Jinou formou ústředního vytápění je vytápění nízkoteplotní. Může
být podlahové, stěnové nebo stropní. Díky velké vyhřívané ploše stačí nízká teplota topné vody,
což je velmi výhodné při použití kondenzačního kotle nebo kotle na dřevo s akumulační nádrží či
v případě solárního systému.
Méně známou a obvyklou formou ústředního vytápění je vytápění teplovzdušné. Získává na oblibě
zejména v posledních letech, kdy je navrhováno do domů a bytů s nízkou spotřebou tepla a řízeným větráním s rekuperací tepla nebo tepelným čerpadlem typu vzduch / vzduch.
Vytápění elektřinou prošlo v minulosti několika etapami.
Ne zrovna nejlépe se na vnímání využití elektřiny pro tyto účely podepsalo období velkého rozmachu přímotopů
v polovině devadesátých let. Po utlumení zpočátku výrazné státní podpory ztratil tento způsob vytápění v očích
uživatelů na finanční výhodnosti. Především kvůli tomu
se nejen přímotopy, ale vytápění domovů elektřinou
obecně, dostaly na řadu let mimo zájem.
Nyní se elektřina jako hlavní topné médium vrací zpět.
Současné domy mají výrazně nižší měrnou potřebu tepla
na vytápění, řada majitelů domů a bytů proto o jejím využití k tomuto účelu vážně uvažuje. Počáteční investice
a náklady na údržbu elektrických tepelných zdrojů jsou
totiž nižší než u topidel na plyn a pevná paliva.
O tom, zda se vám vyplatí budovu vytápět
elektřinou, rozhoduje mimo jiné i to, zda
zvolíte přímotopy, elektrické podlahové
vytápění nebo elektrokotel. Rozdíly v pořizovacích i provozních nákladech jsou
značné – o to je důležitější správné zhodnocení konkrétních požadavků a volba řešení, které bude optimální jak z hlediska
investiční náročnosti, tak i z hlediska komfortu, údržby a nákladů na provoz. Důležitým kritériem je vedle rozměrů a příkonu
i předpokládaná životnost zařízení.
Ve výběru vás může omezit nedostatečná
kapacita připojení k elektrorozvodné síti
11
v dané lokalitě – s předstihem proto projednejte
plánovanou instalaci se
svým dodavatelem elektřiny. Systém vybírejte u renomovaných firem, které
budou schopny zajistit
spolehlivý záruční i pozáruční servis, a instalaci přenechejte profesionálům.
Elektrokotel
Elektrokotel se nejčastěji používá jako samostatný
hlavní zdroj pro teplovodní vytápění, případně jako bivalentní zdroj k tepelnému
čerpadlu. Jeho součástí je vždy teplovodní otopná soustava a regulační systém.
Všechny části musí být navrženy ve vzájemném souladu, jinak není možné dosáhnout požadované hospodárnosti provozu.
Předností elektrokotle je vysoká účinnost
vytápění s rychlým náběhem na nastavenou teplotu a možností snadné a přesné
regulace, a to včetně vzdáleného přístupu.
Elektrokotel je vhodný jako náhrada kotlů na tuhá paliva (uhlí,
dřevo) nebo může sloužit jako
sekundární zdroj – například
pro období, kdy jsme mimo
dům a nemůžeme tedy přikládat. Je možné ho umístit jak do
technické místnosti či chodby,
tak do obytných prostor.
Účinnost elektrokotle dosahuje
až 95 %. Oceníte tichý provoz,
snadnou obsluhu bez nutnosti doplňování topiva a absenci
spalin. Elektrokotle se nejčastěji
vyrábějí v závěsném provedení a díky své kompaktní velikosti nebývají náročné na umístění.
Elektrokotle vyžadují třífázové připojení k síti. Vysokým
hodnotám elektrického proudu je nutné přizpůsobit rozvody a zvolit odpovídající jističe. Pro instalaci elektrokotle
je nezbytný souhlas distributora elektřiny, který vám přidělí potřebný příkon a tarif. Optimální výkon kotle se stanoví z odhadu tepelných ztrát objektu.
Maximální teplota vody na výstupu kotle je zpravidla
85 °C. Bezpečnost provozu zajišťuje řada ochranných
Hlavní a doplňkové zdroje tepla
Zdroje vytápění lze rozdělit na hlavní a doplňkové. K hlavním zdrojům zpravidla řadíme centrální
vytápěcí jednotky (elektrokotel, tepelné čerpadlo, plynový kotel a podobně), ale například i akumulační kamna, případně přímotopy. K doplňkovým zdrojům patří infrazářiče, infrapanely, případně topné žebříky, které nejsou napojeny na teplovodní soustavu vytápění.
Pokud vytápíte dvě a méně místností, postačí vám lokální zdroj tepla do každé místnosti (přímotopné konvektory, akumulační kamna). Pro více než čtyři místnosti se už vyplatí řešit vytápění
centrálně – pomocí elektrokotle či tepelného čerpadla.
12
Vytápění
prvků. Elektrokotel v základním provedení je možné doplnit oběhovým čerpadlem pro nucený oběh kapaliny,
manometrem, expanzomatem a pojišťovacím ventilem.
Také u elektrokotle lze zvolit verzi s akumulačním zásobníkem. V této verzi je přebytečná energie ukládána
v akumulačních nádržích, odkud je podle potřeby automaticky dodávána do otopného systému. Při kombinaci
elektrokotle s nepřímotopným zásobníkem o objemu 60
až 500 litrů lze zajistit ohřev vody pro celý dům.
Přímotopy
Elektrické přímotopy mají účinnost 98 % a pracují na
principu klasického konvekčního vytápění – topným
tělesem je ohříván vzduch v místnosti, který cirkuluje a prohřívá ji. Jejich hlavní výhodou je schopnost nabídnout prakticky okamžitě požadovaný tepelný výkon.
S jejich pomocí lze velmi rychle zajistit vhodné tepelné
podmínky kdekoli v bytě či domě.
Moderní typy přímotopů jsou vybaveny akumulační deskou, která zvyšuje jejich účinnost a až o jednu hodinu
prodlužuje dobu, během které se teplo uvolňuje do okolí
po vypnutí signálu hromadného dálkového ovládání. Lze
je dobře regulovat pomocí programátoru.
V domech a bytech se
standardní spotřebou tepla
na vytápění jsou přímotopy
nejčastěji využívány jako
doplněk k hlavnímu zdroji
tepla, případně v kombinaci s alternativními zdroji. Vyráběny jsou v mnoha
provedeních, včetně přenosných modelů s menším
výkonem. O tuto skupinu je
trvale velký zájem, protože
díky své mobilitě, skladnosti
a schopnosti rychle vyhřát
daný prostor nabízejí přeRady, tipy, informace
+ výborná dostupnost
+ snadné rozvedení po celém
domě
+ snadná regulace výkonu
+ jednoduchá a komfortní obsluha
+ absence spalin v místě využití
+ výhodné vytápění pro domy
s menší tepelnou ztrátou
+ ekonomicky výhodnější speciální sazby pro vytápění elektřinou (například v sazbě D45d je
proud 20 hodin denně dodáván
v levnějším nízkém tarifu)
− cena elektrické energie – například přímotopy patří mezi dražší
možnosti vytápění
nosné přímotopy snadné řešení vytápění
všude tam, kam je zavedena elektřina.
Z obecného hodnocení vycházejí přímotopy jako investičně nejméně nákladné,
avšak ve srovnání napří-
Přímotopy existují
v mnoha velikostech
i provedeních – modely
určené k umístění na
zeď i přenosné spotřebiče s ventilátorem
pro rychlejší proudění
ohřátého vzduchu do
vytápěné místnosti
s použitím integrovaných spínacích hodin
(s odstupňováním po
15 minutách).
13
Domácnost zaplatí v nízkém tarifu 2,63* Kč/kWh, ve vysokém tarifu 3,07* Kč/kWh. Zvýhodněná
sazba Komfort PŘÍMOTOP 20, D45d** bude zákazníkovi přiznána, pokud:
z věrohodným způsobem prokáže, že pro vytápění objektu jsou řádně instalovány a používány
přímotopné elektrické spotřebiče,
z součtový instalovaný příkon přímotopných elektrických spotřebičů a bojleru (pokud je instalován), činí nejméně 40 % příkonu odpovídajícího hodnotě hlavního jističe,
z odběratel zajistí technické blokování topných elektrických spotřebičů v době platnosti vysokého tarifu.
* Ceny jsou platné v roce 2013 a jsou uvedeny včetně DPH.
** Kompletní podmínky pro uplatnění distribuční sazby D45d naleznete na webu www.pre.cz.
klad s akumulačními kamny je jejich provoz znatelně dražší. Nevýhodou je jejich
vysoká spotřeba elektřiny a v řadě případů i minimální nebo nulový podíl sálavé
složky.
Absence sálání způsobuje, že i když teplota vzduchu v místnosti rychle narůstá,
stěny a podlaha zůstávají dlouho chladné.
Relativně brzy po vypnutí konvektorů se proto v místnosti
opět ochladí. Tento jev odstraňují sálavé konvektory, které jsou konstrukčně provedeny tak, že polovina tepelné
energie je předávána sáláním, druhá polovina konvekcí.
Je tak zachována dynamika topení a současně jsou okolní stavební konstrukce ohřívány i přímou cestou. Proto
je provoz sálavých konvektorů podstatně komfortnější
a v obytných místnostech by měly dostat jednoznačnou
přednost.
Akumulační kamna
Základem akumulačních kamen je jádro ze speciálního materiálu s vysokou schopností zadržovat
v sobě teplo. Akumulační kamna mění elektřinu na
teplo v době nízké sazby a během vyššího tarifu
akumulovanými přebytky vytápějí prostředí. Topení je tedy levnější i v době vyššího tarifu a provoz
Akumulační kamna dnes nacházejí uplatnění
především při rekonstrukcích budov. Výhodou
je instalace s využitím stávajících elektrických
rozvodů. Moderní řídicí elektronika navíc výrazně
zlepšila možnosti regulace, takže provoz je ekonomičtější.
14
Vytápění
akumulačních kamen díky tomu vychází levněji než provoz přímotopů.
Ve srovnání s přímotopy však musíme počítat s vyššími
pořizovacími náklady. Nevýhodou je i fakt, že akumulační kamna nejsou schopna dostatečně pružně reagovat
na okamžitou potřebu tepla. Nutné je zmínit jejich rozměrnost a vysokou hmotnost, která se v závislosti na
velikosti kamen pohybuje přibližně mezi 70 a 400 kg.
Nevýhodou je vysoká povrchová teplota a nemožnost vyžít kamna také pro ohřev vody. U regulace počítejte pouze s orientační přesností. Ve srovnání s ostatními zdroji
tepla jsou možnosti standardních akumulačních kamen
omezené, zůstávají proto poněkud v ústraní.
Lépe se přizpůsobit současným požadavkům na vytápění dokážou dynamická akumulační kamna, která postupně klasické typy nahradila. V případě osmihodinové
akumulační sazby jsou díky svým vlastnostem vhodná
jako hlavní zdroj vytápění. Samovolnému úbytku akumulovaného tepla brání kvalitní dvouvrstvá izolace. Kamna
jsou vybavena ventilátorem, který zvyšuje jejich účinnost
zrychlením cirkulace ohřátého vzduchu. U moderních
typů oceňujeme také až o 30 % menší velikost a nižší
hmotnost, které umožňují i zavěšení na stěnu pomocí
speciálních konzol. Dynamická akumulační kamna jsou
ve srovnání se standardními typy na nesrovnatelně vyšší
úrovni i ovládáním – nastavení se provádí
prostřednictvím digitálního programovatelného termostatu. Akumulační kamna se
k síti připojují zpravidla třífázově a jejich
příkon se pohybuje mezi 2 a 7 kW.
Sálavé panely
Hledáte-li moderní a stylové řešení vytápění, určitě by vaší pozornosti neměly
uniknout elektrické sálavé panely. K vytápění využívají infračervené záření, takže
na rozdíl od konvekčních topidel neohřívají
vzduch, ale přímo stěny, předměty a osoby. Nevzniká tedy proudění, které by vířilo prach, proto je sálavé vytápění vhodné
pro alergiky a astmatiky. Účinnost přenosu
energie je vysoká, provoz panelů je tichý
a snadno se reguluje.
Tento způsob vytápění je velmi příjemný,
připomíná totiž teplo vyzařované sluncem, přináší s sebou ale i omezení. Panely vytvářejí tepelné záření, jen pokud jsou
zapnuté, a sálají pouze do určité vzdálenosti – mimo tuto aktivní zónu je zima.
Domácnost zaplatí v nízkém tarifu 2,34* Kč/kWh, ve vysokém tarifu 3,63* Kč/kWh. Zvýhodněná
sazba Komfort AKU 8, D26d** bude zákazníkovi přiznána, pokud:
z věrohodným způsobem prokáže, že pro vytápění objektu jsou řádně instalovány a používány
akumulační elektrické spotřebiče,
z součtový instalovaný příkon akumulačních elektrických spotřebičů činí nejméně 55 % příkonu
odpovídajícího hodnotě hlavního jističe,
z odběratel zajistí technické blokování elektrických akumulačních spotřebičů v době platnosti
vysokého tarifu.
15
Ke zvýšení teploty vzduchu ve vytápěném
prostoru dochází až po dlouhé době od
ohřívaných předmětů, jejich využití v roli
hlavního zdroje tepla by proto bylo velmi
nákladné.
Sálavé panely obvykle slouží jako doplňkové vytápění pro příležitostné účely,
například v koupelnách nebo v ložnicích.
Nejčastěji bývají vyrobeny z přírodního
kamene (často je využíván mramor, žula,
pískovec a trachyt) nebo tvrzeného skla.
Díky svému hladkému povrchu jsou zcela
hygienické a velmi snadno se udržují.
Infrazářiče
Na stejném principu jako elektrické sálavé panely pracují infrazářiče. Známé jsou
zejména z původních koupelen panelákových bytů. Zatímco u starších typů nebylo
možné regulovat výkon a měly vysokou
spotřebu elektřiny, v současné době se na
Sálavý panel je konstrukčně jednoduchý – skládá se
z krycí desky z tvrzeného skla, kamene či kovu, topného
elementu a termostatu. Panely jsou určeny k pevné instalaci na stěnu a trvalému připojení do elektrické sítě.
trhu stále častěji objevují elektrická sálavá topidla nové
generace, využívající technologických inovací z oboru
tepelné techniky. Nabízejí zdokonalené konstrukční provedení infračerveného ohřevu a hlavně nové materiály
zvyšující účinnost přenosu tepla. K nejdokonalejším typům v současné době patří sálavá topidla s parabolickými hliníkovými reflektory.
Elektrická sálavá topidla mají okamžitý tepelný účinek,
vyšší modely navíc umožňují regulaci intenzity vydáva-
Infrazářiče ohřívají
jen předměty nebo osoby
nacházející se v prostoru sálání, vzduch
se ohřívá až druhotně od předmětů. Díky
tomu je možné záření směrovat efektivně
a nevytápět zbytečně neobsazený prostor.
Infrazářič přejde na plný výkon během
několika sekund po zapnutí.
16
Umístění ovlivňuje funkci
U sálavých panelů a infrazářičů hraje velkou roli
jejich umístění. Při zavěšení na stěně sálají do prostoru rovnoměrně a účinněji. V případě instalace
ke stropu nebo na něj ohřívají především předměty a osoby přímo pod sebou.
Vytápění
ného tepelného záření. V porovnání s přímotopy jsou díky
využití infračerveného ohřevu energeticky nenáročná.
Nová generace elektrických sálavých topidel je nabízena
v mobilním i nástěnném provedení včetně designových
řešení určených pro interiéry. V domácnostech naleznou využití jak pro přitápění v obytných interiérech, tak
v koupelnách či na chodbách domu. Řadu typů lze použít
i pro ohřev mimo dům či byt – na terasách, balkónech
v dílně nebo pro posezení na zahrádce. Jedinou podmínkou je dostupnost elektrické přípojky.
Elektrický krb
Elektrické krby jsou především designovou záležitostí. Jejich výkon se pohybuje mezi 1 a 2 kW, dokáží tedy
vytopit místnost s podlahovou plochou zhruba do 20 m2.
Většina typů nabízí možnost regulace výkonu termostatem a dálkové ovládání.
Pro provoz nepotřebují žádné palivo, k ohřevu využívají pouze elektrickou energii. Plameny i hořící polena
a žhnoucí uhlíky jsou pouze imitace. Některé typy jsou
vybaveny nádržkou na vodu, která se odpařuje a napodobuje kouř. Výhodou je prostorově nenáročná konstrukce krbu a snadná instalace.
Nízkoteplotní
topné systémy
Existují nízkoteplotní topné systémy elektrické a teplovodní, oba typy v provedení
podlahovém, stěnovém a stropním. Používají se často v kombinaci s kondenzačními kotli (voda v systému má nižší teplotu
než u otopných těles), ale i s tepelnými
čerpadly nebo slunečními kolektory.
Tyto topné systémy patří mezi současné trendy. Důvodem je především nízká
spotřeba energie a optimální rozložení
teploty. Velké teplosměnné plochy jsou
ohřívány na teploty jen o málo vyšší, než
je teplota prostředí, přesto nám přinášejí
požadovanou tepelnou pohodu. Rozdílem
oproti takzvaným bodovým zdrojům tepla
dochází také k podstatně rovnoměrnějšímu rozložení teploty v prostoru, omezení
cirkulace vzduchu a jeho vysušování. Nízkoteplotní topné systémy lze v energeticky úsporných domech použít jako hlavní
zdroj vytápění.
Výběr elektrického
podlahového vytápění
Typickým zástupcem nízkoteplotních topných soustav je elektrické podlahové vytápění. Rovnoměrné vyhřívání interiéru
a temperance podlahy jsou vnímány jako
velmi příjemné. Využití přirozeného pohybu ohřátého vzduchu směrem vzhůru na-
Elektrický krb pohodlně umístíte i do
bytu v panelovém domě, nevyžaduje totiž
žádný komín ani přívod plynu, stačí mu
jen připojení k elektrické síti.
17
víc přináší i úsporu elektřiny. Rozdíl mezi
teplotou vzduchu u podlahy a u stropu je
přitom jen kolem 1 °C. Díky tomu je možné místnosti vyhřívat na teplotu až o několik stupňů nižší než u vysokoteplotních
systémů (například radiátorů), a to při
zachování pocitu stejné teploty. Důležitou
součástí elektrického podlahového vytápění je regulace. Současné „inteligentní
termostaty“ umožňují velmi efektivní řízení provozu včetně možnosti nastavení
dlouhodobých režimů.
V praxi mají podlahové zdroje tepla nejčastěji podobu topných rohoží, kabelů a fólií. Kabely a rohože jsou
určeny převážně do konstrukcí budovaných „mokrým“
procesem, tedy do betonů a tmelů. Topné fólie lze využít
pouze v kombinaci se „suchými“ stavebními prvky – například pod plovoucí podlahy nebo stropní sádrokartonové konstrukce, kde není v rámci technologických postupů
používána voda.
Skladbu podlahy ovlivní její umístění vzhledem k okolním podmínkám – jinak bude vypadat struktura podlahy
nad vytápěnými místnostmi, jinak nad nevytápěným či
Topné rohože jsou v závislosti na výkonu určené jako hlavní zdroj pro vytápění objektů s nízkými tepelnými ztrátami nebo pro komfortní vyhřívání podlahy v koupelnách a kuchyních.
Příklad struktury podlahy vytápěné elektrickou topnou rohoží:
1 Nášlapná vrstva (keramická
dlažba)
2 Flexibilní lepicí tmel
3 Topná rohož
4 Podlahová (limitační) sonda
v ochranné trubici
5 Nosná betonová plovoucí
deska
6 Ocelová výztuž
7 Tepelná izolace
8 Podklad (betonová deska)
Rohož, nebo kabel?
?
Zda bude v konkrétním případě vhodnější topná rohož, nebo topný kabel, závisí především na tvaru vytápěné plochy. Pokud se jedná o místnost, která není příliš členitá, je vhodné použít topnou
rohož. U té je předem daná rozteč mezi smyčkami a tím i rozměry plochy, kterou s ní pokryjete.
V případě, že potřebujete vytápět celou podlahu členitější místnosti, je vhodnější, ale zároveň
i pracnější, použít topný kabel. U něj je nutné si dopředu spočítat rozteč mezi smyčkami a při
pokládce ji přesně dodržet.
18
Vytápění
vlhkým prostorem. Tyto okolnosti rozhodují především
o tloušťce tepelné izolace a vkládání hydroizolací.
Účinnost podlahového vytápění závisí na použité nášlapné vrstvě podlahové krytiny. Čím je její tepelný odpor
menší, tím lepší dynamiky ohřevu i přenosu tepla do prostoru lze dosáhnout. Nejvhodnější je proto pokládat podlahové vytápění pod keramickou či kameninovou dlažbu.
Na trhu se již objevily i dřevěné podlahy, které lze použít
v kombinaci s podlahovým vytápěním. V každém případě
je vhodné se před výběrem povrchové krytiny informovat, zda je daný typ pro tento způsob vytápění vhodný.
Například u laminátových a dřevěných podlah bývá tato
skutečnost vyznačena piktogramem na obalu. Nevhodné
pro podlahové vytápění jsou koberce s délkou vlasu nad
10 mm a s pryžovou podložkou.
Teplá podlaha pro příjemný pocit
Kromě velkoplošných realizací, kde je podlahové vytápění hlavním zdrojem tepla, bývají tyto systémy využívány i lokálně, z důvodu zvýšení komfortu. Příjemně teplou
Podlahové vytápění
vyžaduje projekt
Pro instalaci podlahového vytápění
by měl být zpracován projekt obsahující mimo jiné specifikaci všech
použitých materiálů. V případě pokládky do betonu či tmelu by měly
být jednoznačně popsány i potěry,
na které neexistuje univerzální recept. Pokud projektant nedoporučuje konkrétní průmyslově vyráběnou
směs, měl by uvést celou recepturu
potěrové směsi převzatou od dodavatele topného systému.
podlahu oceníme zejména v koupelně
a na toaletě, kam se často vstupuje bosou nohou. V tomto případě se jedná spíše o příjemnou temperaci než o cílenou
snahu zvýšit teplotu v místnosti. Dosta-
Velmi tenké velkoplošné topné fólie jsou ideální k vytápění nebo temperaci laminátových a dřevěných
plovoucích podlah. Stavební konstrukce jsou při vytápění méně tepelně namáhány a povrchová teplota
je rovnoměrně rozložena.
Příklad struktury plovoucí podlahy
vytápěné elektrickou topnou fólií:
1 Třívrstvá dřevěná nebo laminátová plovoucí podlaha
2 Podlahová (limitační) sonda
v drážce
3 Krycí polyetylenová fólie
4 Podlahová topná fólie
5 Izolační podložka z extrudovaného polystyrenu
6 Podklad (beton, anhydrit, původní podlaha a podobně)
19
tečný výkon je udáván v rozmezí 100 až
160 W/m2, regulaci zajišťuje termostat.
Pro optimální výsledek
Před pokládkou topných rohoží je nutné
znát konečné rozmístění vany a umyvadla, ale i koupelnového nábytku a pračky,
protože tato místa se netemperují. Topné
rohože jsou nabízeny v různých šířích.
Nejužší mají jen 30 cm, což umožňuje
jejich instalaci i do opravdu malých nebo
členitých prostor. Běžná šířka je 50 cm,
délka bývá variabilní.
z Pokud topné rohože instalujete při rekonstrukci koupelny a WC, bude pro vás důležitá jejich
výška – čím nižší rohože použijete, tím snadnější instalace bude.
Temperované podlahy bývají často instalovány při rekonstrukcích. Jasnou přednost při tom dostávají ultratenké topné
fólie. Jejich velmi nízká tloušťka – pouhé
0,4 mm – je umožňuje pokládat i tam, kde
by v rámci rekonstrukce nebylo větší zvýšení podlahy možné. Tyto fólie je dokonce
možné nalepit na stávající dlažbu a na ni
položit dlaždice nové, takže se vyhneme
nepořádku, který by vznikl při větších stavebních úpravách. Typická je však instalace topných rohoží přímo na podkladový
beton. Podlaha se v tomto případě zvýší
pouze o několik milimetrů a výškový rozdíl
mezi temperovanou dlažbou a okolní krytinou lze bez problémů vyřešit přechodovou lištou.
z Počítejte s tím, že zpočátku bude možná nutné
termostat i vícekrát přeprogramovat, než navolíte hodnoty, které vám budou plně vyhovovat.
z Příjemným doplněním temperované podlahy
v koupelně je podlahové vytápění i na WC. Pokud místnosti sousedí, je možné obě rohože
napojit na společný regulátor.
Systém elektrických topných rohoží či fólií a voda nejdou
k sobě – to je poměrně častá námitka, která se při úvahách o temperaci koupelnové podlahy objevuje. Obava
z možného zkratu, nebo dokonce z úrazu elektrickým
proudem, je ale zbytečná. Topná rohož musí být k elektrické síti připojena přes samostatný jistič a proudový
chránič. U kvalitních výrobků jsou samozřejmostí příslušné atesty pro použití ve vlhkém prostředí.
Teplovodní podlahové vytápění
Alternativou elektrického podlahového vytápění je podlahové vytápění teplovodní. Uživatelský komfort pramenící z principu nekonvekčního vytápění je velmi podobný,
zjednodušeně řečeno, mění se pouze topné médium.
Rozvoji podlahového vytápění pomohli i výrobci dřevěných a laminátových krytin. Zatímco starší typy těchto
podlah nejsou pro tento způsob vytápění vhodné,
v průběhu několika posledních let byly na trh uvedeny
dřevěné a laminátové krytiny přímo určené k pokládce
na nízkoteplotní topné systémy.
20
Vytápění
Princip podlahového konvektoru je stejný jako u přímotopu nebo klasického radiátoru – ohřev vzduchu.
Rozdíl je především v tom, že kolektory jsou umístěny
pod úrovní podlahy, nejčastěji u stěny s okny nebo prosklenými dveřmi, a nenarušují proto vzhled interiéru.
Teplovodní podlahové vytápění tvoří soustava speciálních
plastových trubek nebo plastových rohoží, které jsou uloženy v předepsané skladbě vrstev podlahy. Kvalita trubek je pro funkčnost celého systému zásadní. Při použití
nevhodných materiálů dochází k jejich zanášení, které
může mít v krajním případě za následek zneprůchodnění
určité části systému, nutnost rozbití podlahy a výměnu
trubek.
Velmi dobré vlastnosti vykazují trubky z polybutenu. Mají nejdelší životnost a neusazují se v nich nečistoty ani
vodní kámen. Podle zkušeností z praxe je pro podlahové
topení optimální průměr trubek 15 mm. Skladba podlahy
je dána použitým systémem uchycení potrubí, způsobem
provedení podlahy a typem povrchové krytiny.
Podlahové rozvody jsou napojeny na hlavní zdroj vytápění (elektrokotel, tepelné čerpadlo), který ohřívá topné
médium, nejčastěji vodu. Pomocí speciálních oběhových čerpadel dochází k neustálé cirkulaci topného
média v systému. Teplovodní podlahové vytápění dosahuje instalovaného topného výkonu od 180 do 250 W/m2,
a to při teplotě vstupní topné vody kolem 40 °C, což je
o 20 °C méně než při vytápění radiátory.
Podlahové konvektory
Do kategorie podlahového vytápění okrajově patří také podlahové konvektory,
i když se již nejedná o velkoplošné nízkoteplotní otopné systémy. Zdrojem energie
je elektřina, jako topné médium využívají vodu. Jsou tiché, bezpečné a efektivně
vytopí byt i celý dům. Z hlediska provozních nákladů se pohybují mezi klasickými přímotopy a nízkoteplotními otopnými
systémy.
S teplovodním podlahovým vytápěním počítejte předem
Chceme-li použít teplovodní podlahové vytápění, je nutné mít dům projektován tak, aby byl v místnostech určených k montáži topného potrubí v podlaze také dostatek místa pro tepelnou izolaci.
V přízemí a nad nevytápěnými prostorami je kromě podlahové krytiny třeba počítat s izolační vrstvou o tloušťce minimálně 60 mm a topnou vrstvou (rozvody a případná stěrka), v místnostech nad
vytápěnými prostorami bude třeba prostor pro 30 mm izolantu a topnou vrstvu.
21
Podlahový konvektor se skládá z nerezového žlabu, uvnitř kterého je výměník
tepla a případně ještě ventilátor. Vrchní
pochozí část (mřížka), vyrobená z hliníku
nebo ze dřeva, je pevná a odolná. Konvektor využívá principu proudění vznikajícího
při kontaktu teplého a chladnějšího vzduchu. Vzduch o nižší teplotě padá do vnitřní
části konvektoru, kde se ohřeje od horké
vody ve výměníku a začne stoupat zpět do
prostoru, a to jednak přirozeným způsobem, jednak s pomocí ventilátoru.
Stěnové a stropní vytápění
Mezi méně známé způsoby vytápění dosud patří stěnové a stropní systémy. Nejčastěji jsou využívány elektrické topné
rohože nebo fólie, známé z podlahového
vytápění. U stěnového topení je možné se
setkat i s teplovodními systémy. Využívají
velmi nízký objem topné vody v systému
(asi 500 ml/m2 topné plochy) a trubky velmi malého průměru, což umožňuje pře-
Nízkoteplotní vytápění
přináší úspory
Při vytápění stěnovým, podlahovým nebo stropním
systémem lze teplotu v místnosti snížit o 3 až 4 °C
(ve srovnání s vytápěním klasickými radiátory) při
zachování stejné tepelné pohody, což znamená
úsporu zhruba 20 % energie.
krytí trubky jednovrstvou omítkou, v ideálním případě
pouze 5 mm silnou. Tím se značně redukuje čas potřebný k provedení prací, ale i cena celého systému.
Zejména stropní vytápění patří stále mezi opomíjené
možnosti, přestože má oproti podlahovému své charakteristické výhody – lze u něj instalovat vyšší příkon
(140 až 200 W/m2) než do podlahy (40 až 100 W/m2),
protože u stropu není na obtíž vyšší teplota (zhruba
45 °C), která by u podlahy byla nepřijatelná.
Ve srovnání s podlahou je také k dispozici větší účinná
topná plocha, protože část podlahy zabírá nábytek. Vytápění stropními fóliemi je také vysoce ekonomické – zvýšením teploty povrchů jednotlivých konstrukcí lze docílit
tepelné pohody již při nižší teplotě prostředí, což přináší nezanedbatelnou úsporu. Vedle příjemného sálavého
tepla zaručuje elektrické i teplovodní stěnové vytápění jistotu suchých stěn, čímž je chrání před napadením
plísněmi.
Za nevýhodu lze považovat individuální vnímání rozložení
tepla, kdy u stropního vytápění pociťujeme teplo nejvíce
v oblasti hlavy, naopak chladno nám může být od nohou.
Z tohoto pohledu se jeví vhodnější opačné rozložení teplot u podlahového vytápění.
Teplovodní stěnové vytápění využívá k rozvodu tepla
tenké trubky o průměru několika milimetrů.
22
Vytápění
Elektřina v systémech
protizámrazové ochrany
v exteriéru domu
Elektrické vytápění se stále častěji využívá i mimo dům.
Již před řadou let byly k vidění vytápěné okapové žlaby a svody, zabraňující tvorbě rampouchů a sněhových
převisů na střechách. Řešení je snadné – do okapových žlabů a svodů se instalují elektrické topné kabely s ochranným opletením. Dostatečný výkon kabelu
je 20 W/m, takže při vedení ve dvou větvích se využije
ohřevu 40 W/m.
Kabely jsou do žlabů instalovány pomocí speciálních
nosných plastových příchytek. Součástí instalace je termostat s teplotním čidlem a čidlem sledujícím přítomnost sněhu a ledu. Termostat sepne vytápění jen tehdy,
pokud jsou splněny podmínky pro tvorbu ledu. Jak zkušenosti potvrzují, investiční a provozní náklady jsou velmi nízké – spolehlivě levnější než opravy a rekonstrukce
střech, svodů, žlabů a fasád poškozených ledem. Nasazením topných kabelů také prakticky odpadá riziko úrazu
osob námrazky padajícími ze střechy.
Elektrický topný kabel s vlastním termostatem nachází
v zimních měsících i další využití. V nevytápěných prostorách domů, chat a chalup hrozí pokles teploty pod bod
Topné kabely umístěné nejčastěji pod
zámkovou dlažbou se v zimním období
postarají, aby povrch zůstal čistý a suchý.
mrazu a poškození vodovodního potrubí
a dalších technologických rozvodů. Kovové potrubí lze ochránit nalepením topného
kabelu přímo k trubkám hliníkovou lepicí
páskou. Na plastové potrubí se kvůli lepšímu rozvodu tepla nejprve navine hliníková
fólie a teprve poté se k němu kabel přilepí. Aby byla účinnost ohřevu co největší,
je třeba po instalaci kabelu potrubí ještě
dodatečně tepelně zaizolovat. K tomuto
účelu slouží speciální návleky.
Princip elektrického podlahového vytápění
je využíván také u příjezdových a přístupových cest k domům. K rozmrazování
venkovních ploch se používají topné rohože nebo kabely s ochranným opletením
do vlhkého prostředí. Efekt je nezpochybnitelný – místo vrstvy sněhu a ledu čistý
a suchý přístup do domu. Vlivem několika
posledních silných zim se i tyto možnosti
využití elektrického vytápění dostávají do
popředí zájmu a realizací přibývá.
23
Navzdory zvyšující se ceně zůstává zemní
plyn nejrozšířenějším palivem pro vytápění. Při jeho hoření nevzniká žádný tuhý odpad, poměrně dobrá je i plynofikace České
republiky. Důležitým kritériem je pohotový provoz s okamžitou dodávkou tepla. Ve
většině moderních plynových topidel je
možné spalovat jak zemní plyn, tak plyny
ropné (LPG) – propan, případně propan-butan. Následující odstavce jsou věnovány vytápění zemním plynem, o vytápění
LPG pojednává další kapitola.
z konstrukce – kotle stacionární nebo závěsné
z možnost přípravy teplé vody – vybírat můžeme z řady
variant s průtočným ohřevem, s vestavěným zásobníkem nebo s externím zásobníkem teplé vody
Vzhledem k velké šíři různých typů a možností je nutné nejprve stanovit, zda bude plynový kotel sloužit pouze
k vytápění domu, nebo i k ohřevu vody. Důležitá je také
volba mezi konvenčním a kondenzačním kotlem.
Plynový kotel
Plynové kotle jsou žádané z několika důvodů – snadno se regulují, mají ekonomický provoz, kompaktní konstrukci a malé
rozměry. Díky modernímu designu dokážou moderní plynové kotle dobře splynout
s interiérem – mnohdy vypadají spíše jako
spotřebiče z kategorie bílého zboží.
Plynové kotle lze dělit dle několika kritérií:
z typ odvodu spalin – s tím souvisí výběr
místa pro instalaci
z stupeň vychlazení – kotle standardní,
nízkoteplotní a kondenzační
Moderní plynové kotle již nemusíte skrývat. Umístit je můžete prakticky kamkoliv,
kde je to vhodné z hlediska připojení
odvodu spalin – například na chodbě,
v podkroví, v kuchyni jako součást linky
nebo v koupelně.
24
Vytápění
Atmosférické kotle
Atmosférické kotle jsou spolehlivé
a díky jednoduché konstrukci nenáročné na údržbu, mají ale poměrně vysokou spotřebu plynu. Při
výkonu 24 kW běžně spálí kolem
3 m3 plynu za hodinu, což při dnešních cenách znamená poměrně vysoké navýšení rodinného rozpočtu.
Přesto v současnosti patří k nejpoužívanějším typům plynových kotlů.
Vyrábějí se v litinovém, ocelovém
nebo nerezovém provedení.
Jejich princip je jednoduchý – plyn
spalují při běžném atmosférickém
tlaku bez potřeby ventilátoru spalovacího vzduchu, jsou proto velmi tiché. Účinnost spalování se pohybuje nad 90 %. Kromě vytápění mohou
atmosférické kotle sloužit i k ohřevu vody. V tomto případě jsou osazeny měděným nebo externím výměníkem.
+
+
+
+
+
−
−
−
vysoká dostupnost díky rozsáhlé plynofikaci
snadná regulace výkonu
vysoká výhřevnost
čistý provoz a snadná obsluha
šetrnost k životnímu prostředí
podmínka plynofikace v dané lokalitě
rostoucí cena plynu
nutnost dodržovat bezpečností pravidla (přívod
vzduchu, odvod spalin, bezpečnostní prvky proti zhasnutí plamene)
− hrozba výbuchu při špatné údržbě spotřebičů
nebo rozvodů
− náročnější údržba než u elektrických topidel
(pravidelné kontroly a revize)
Kondenzační kotle dokáží na
rozdíl od atmosférických zužitkovat i převážnou část tepelné
energie spalin.
Spaliny jsou odváděny do komína, nebo formou takzvaného turba přes obvodovou stěnu mimo
budovu.
Stacionární kotle
Stále je možné se setkat s domy, které jsou vytápěny klasickým, na zemi stojícím robustním
a těžkým kotlem, který bývá označován jako stacionární. Teplo využívá pouze k ohřevu vody ve vnitřním zásobníku.
V současnosti jsou tyto kotle považovány
za technologicky zastaralé. Oproti moderním typům mají řadu nevýhod – především velké rozměry, horší možnosti
regulace a nižší účinnost.
Jejich místo v průběhu posledního desetiletí zaujímají moderní, především kondenzační kotle. Vzhledem k podstatně
menším rozměrům a nižší hmotnosti jsou
řešeny jako závěsné. Klasické stacionární
kotle zůstávají nadále v provozu tam, kde
by byla výměna za jiný typ možná jen při
nákladných stavebních úpravách, případně jí brání jiné důvody.
Kondenzační kotle
Jednoznačně lepší volbou, odpovídající
požadavkům na vysoce efektivní vytápění,
jsou kotle kondenzační, které v součas-
25
Kam kotel umístit?
Kromě vytápění slouží často plynový
kotel i k ohřevu vody. Kombinované
kotle ohřívají nejen vodu pro vytápění, ale také pro užitkové účely, a musí
mít proto ve srovnání s jednoúčelovými
kotli vyšší výkon. Měly by být zavěšeny co nejblíže hlavních odběrných míst
teplé vody – v koupelně nebo v kuchyni. Pro nezbytnou údržbu a kontrolu by
měl být kotel snadno přístupný.
nosti stojí na špičce moderních technologií
pro topení plynem. V případě konvenčního
způsobu vytápění uniká část tepla obsaženého ve spalinách bez užitku do atmosféry a odnáší s sebou až 11 % využitelné
energie. U plynových kondenzačních kotlů jsou spaliny obsahující množství horké
vodní páry a energie maximálně zužitkovány. Procházejí speciálně upraveným
tepelným výměníkem, ve kterém svoji
energii předávají otopné vodě, a ochlazené jsou odváděny mimo budovu.
Kondenzační plynové kotle pracují s vysokou účinností. Nejvíce energie – kondenzačního tepla – lze získat při takovém
ochlazení, kdy vodní pára obsažená ve
spalinách zkapalní. Aby k tomu došlo, musí být teplota zpětné otopné vody vracející se do výměníku kondenzačního kotle
nižší, než je takzvaný rosný bod vodních
par obsažených ve spalinách, to znamená přibližně pod 55 °C. Sečte-li se takto
získaná energie, takzvané kondenzační
teplo, a výhřevnost zemního plynu, lze za
optimálních podmínek dosáhnout provozní
účinnosti až 108 %.
26
V porovnání s klasickými plynovými kotli mají kondenzační plynové kotle až o 15 % nižší spotřebu paliva. Pro
jejich optimální využití je důležité správné nadimenzování otopného systému a zajištění odvodu spalin a kondenzátu. Je třeba volit větší plochu topných těles, z čehož
vyplývá, že teplota zpětné otopné vody bude nižší než na
náběhu, a to v teplotním spádu vyšším než u konvenčních kotlů.
Pořizovací cena kondenzačního kotle může být ve srovnání s běžným až dvojnásobná, ale díky vyšší účinnosti
spalování jsou nižší jeho provozní náklady. Počáteční investice se (v závislosti na vytíženosti kotle) vrátí v průběhu čtyř až šesti let.
Kdy je vhodné uvažovat
o novém plynovém kotli?
V případě kotlů je nejvyšší čas na výměnu v případech,
kdy jsou v provozu více než patnáct let, protože starší
technologie je už zastaralá, provoz neekonomický a v řadě případů narůstají i výdaje za opravy. Při výměně starého plynového kotle za nový a volbě vhodné regulace
může úspora provozních nákladů dosáhnout až několika
desítek procent.
Vytápění
U řady bytových domů došlo v posledních letech k přechodu na vlastní zdroj vytápění. Příčinou je
hlavně výrazný růst cen tepla z centrálních zdrojů. Vlastní kotelny bývají obvykle vybaveny kondenzačními plynovými kotli zapojenými do kaskády, což umožňuje vyrobit jen tolik tepla, kolik se spotřebuje.
Turbokotel
Kromě pojmů atmosférický a kondenzační kotel je možné se setkat také s označením turbokotel.
Jedná se o plynový kotel, který není napojen na komín. Výhradně v provedení turbo se vyrábějí
kondenzační plynové kotle.
Turbokotle nasávají vzduch zvenku a zplodiny vyfukují také ven. Z tohoto důvodu však doznalo využití turbokotlů výrazného omezení. Podle aktuálně platných norem ČSN lze provést vyústění přes
obvodovou zeď rodinných domů u kotlů s výkonem pouze do 14 kW a jen v technicky odůvodnitelných případech, přičemž se zpřísnily geometrické poměry pro určení polohy vyústění v závislosti
na vzdálenosti a poloze oken, výšce vyústění a v dalších případech.
Důvodem zpřísnění normy je snaha zajistit dobré hygienické podmínky tak, aby nedocházelo
k nasávání spalin do obytného prostoru, a současně zlepšit podmínky pro rozptyl emisí a spalin.
27
Jaký výkon kotle zvolit?
Stanovení optimálního topného výkonu kotle by mělo vycházet z výpočtu tepelných ztrát vytápěného domu. Poměrně častou chybou je, že navzdory zjištěné hodnotě raději pro jistotu volíme
vyšší výkon, což je nejen zbytečné, ale především neekonomické. Kotel s výkonem pohodlně pokrývajícím tepelné ztráty domu při venkovní teplotě −30 °C pak bude při průměrných venkovních
teplotách pohybujících se u nás v topném období kolem +4 °C v provozu jen občas a jeho celková
roční účinnost bude nízká.
Za starý plynový kotel se dá bohužel považovat i ten, který je v provozu sice teprve pět let, avšak jedná se o některý
z nejlevnějších typů. U těchto kotlů bývá
nejčastějším důvodem výměny vysoká
poruchovost. Na zřeteli je nutné mít i odtah spalin – také tato nezbytná součást
systému musí být v souladu jak s požadavky nového zdroje vytápění, tak i s aktuálními normami. Případnou rekonstrukci
spalinových cest (často se jedná například o nutnost vyvložkovat komín) je tedy
nutné přičíst k ceně nového kotle a jeho
instalace.
Lokální plynová topidla
Také při vytápění plynem můžeme využívat výhod topidel, která jsou nezávislá na centrálním zdroji. Vždy ale zůstane
podmínkou pevné připojení spotřebiče
k plynové přípojce. Z lokálních plynových
topidel jsme se řadu let setkávali praktic-
ky výlučně s vawkami, v poslední době se i u nás prosazují plynové krby a plynová kachlová kamna.
Vawky
Z kategorie lokálních plynových topidel jsou jednoznačně
nejznámější vawky. I když se na jejich principu v průběhu řady let nic zásadního nezměnilo, moderní typy mají moderní regulační prvky a účinnější hořáky. Počítejte
s námi: Dnešní topidlo o výkonu 5 kW, které je určeno
pro vytápění prostoru o objemu až 100 m3, má spotřebu
0,59 m3 zemního plynu za hodinu. Topidlo stejného výkonu vyráběné na konci osmdesátých let mělo spotřebu
0,69 m3 za hodinu. Jeho výměnou lze docílit okamžité
15% úspory zemního plynu.
Podle údajů výrobců je ale většina dnes provozovaných
vawek starší než deset let. Vawky jsou tak dalším typic-
Protože je přívod plynu a odtahový systém totožný
u starých i nových modelů vawek, není problém
výměnu provést. Kromě provozní úspory oceníte i estetičtější vzhled interiéru, protože design moderních
topidel je výrazně lepší než u starých modelů.
28
Vytápění
V
Vy
ytá
táppěěnníí
Plynové krby
Posezení u krbu může být nejen romantické, ale i ekonomicky výhodné. S touto
možností přicházejí plynové krby, které
jsou tradičně využívané v zemích západní
Evropy, zejména v Belgii a Anglii.
Plynový krb má ve srovnání s krbem na
tuhá paliva řadu předností. I když vzhledem si jsou oba typy podobné, využití plynu jako paliva poskytuje možnost velmi
přesné regulace. Díky zabudované elektronice lze, na rozdíl od klasických krbů,
snadno nastavit požadovanou teplotu
v místnosti. Pro pohodlnou obsluhu můžete využívat i dálkový ovladač. Plynový krb
vytopí až 200 m3 při maximálním výkonu
mezi 9 a 14 kW a dosahuje účinnosti spalování kolem 85 %.
Krby spalující plyn navodí velmi přirozeně atmosféru
hořícího dřeva, snadno se regulují a dokážou pohodlně
vytopit i několik místností. Především do nich ale nemusíte přikládat – množství přiváděného plynu i vzduchu je
řízeno automaticky.
kým příkladem topidla, které dokud slouží, nemyslí jeho uživatel na výměnu. Přitom se každým dalším dnem
připravuje o výhodu úspornějšího provozu, který nabízejí
moderní typy vawek.
Moderní lokální plynová topidla umožňují přesné nastavení vytápěcího režimu. Také již nefungují na principu
„věčného“ plamínku – zapalují se elektronicky a uspoří
tím asi 0,4 m3 zemního plynu denně.
Kvalitní vestavěný plynový krb je velmi
dobrou napodobeninou skutečného ohně.
Zatopit v něm je otázkou několika vteřin.
Plynový plamen prohořívá mezi poleny ze
speciální keramické hmoty a iluze dřevěného ohniště je dokonalá. Další výhodou
plynových krbů je i to, že kromě vlastní instalace je navíc potřeba jen vyvložkování
komína. Odpadá shánění, řezání a skladování dřeva i vynášení popela a s ním spojená prašnost.
Plynová kachlová kamna
I když jsou kachlová kamna nejčastěji spojována s vytápěním pevnými palivy,
existují i typy vytápěné plynem. Spalovací
komora je zpravidla litinová s kachlovým
obložením. Mezerou mezi komorou a obložením proudí vzhůru vzduch a ohřívá se
29
Na co bychom měli
dohlížet sami
přestupem tepla stěnou spalovací komory. V horní části
kamen pak vystupuje do místnosti. Jsou-li v domě stěnové průduchy dokážou kachlová kamna s přehledem
vytopit dvě i více místností.
z Je plynové potrubí řádně připevněno? Je v dobrém stavu? Jsou
v krytu potrubí větrací otvory?
Bezpečnost provozu
z Jsou větrací otvory v místnostech s plynovými spotřebiči
otevřeny?
z Je zajištěn dostatečný přívod
vzduchu v případě, že bylo provedeno utěsnění oken nebo jejich výměna?
z Je přívodní hadice ke sporáku
dostatečně vzdálená od plamene, horkých částí pláště, případně jiných zdrojů tepla?
z Hoří všechny viditelné plameny
modře?
z Pracuje zařízení tak, že při provozu nevznikají saze?
z Je provoz zařízení normální, to
znamená bez neobvyklého zápachu či hluku?
z Dostanete se bez překážek
k plynoměru a k uzávěru plynu
pro váš byt nebo rodinný dům?
Je-li odpověď na všechny otázky
„ano“, je vaše zařízení zřejmě v pořádku. V opačném případě kontaktujte servis.
30
Plynové spotřebiče prodávané v běžné obchodní síti
jsou bezpečné, což garantují příslušné normy. Kotle jsou
standardně vybaveny čidly, která předcházejí nebezpečí zpětného proudění spalin do místnosti vlivem vadného kouřovodu či odsávání par z místnosti digestoří nebo
ventilátorem, kdy dochází k otočení proudění působením
uměle navozeného tahu.
Řídicí jednotka blokuje provoz zařízení také při úniku
plynu, úniku vody z otopné soustavy, přehřátí okolního prostoru nad stanovenou mez, ztrátě tlaku vzduchu
u přetlakového větrání kotelny a podobně. Neodmyslitelnou bezpečnostní funkcí je elektronické zapalování
a sledování plamene. Podmínkou bezpečného provozu
je profesionální instalace plynových spotřebičů. Odborná
firma i živnostník by měli být schopni předložit příslušná
oprávnění pro práci v dané oblasti.
Na bezpečnost je nutné myslet i v situacích, kdy dochází ke změně podmínek provozu plynového kotle. Ty často souvisejí s rekonstrukcí bytu nebo domu. Je potřeba
mít vždy na paměti, že na spálení jednoho krychlového
metru plynu kotel spotřebuje zhruba čtrnáct krychlových
metrů vzduchu.
Pokud provádíte dodatečné stavební úpravy v prostoru nasávání spalovacího vzduchu – například výměnu
oken, modernizaci koupelny nebo dodatečnou montáž
ventilátoru – měli byste se po jejich dokončení obrátit
na revizního technika a nechat ověřit, zda tento zásah
neovlivňuje bezproblémový a bezpečný provoz plynového
kotle nebo jiného plynového spotřebiče.
Vytápění
Vytápění LPG
Vytápění LPG
LPG (Liquified Petroleum Gas), neboli zkapalněný ropný plyn, vzniká při zpracování ropy nebo zemního plynu. Chemicky se jedná o směs propanu a butanu. Kromě
vyšší ceny je hlavním rozdílem oproti zemnímu plynu
větší výhřevnost. Ještě zajímavější je v tomto ohledu čistý propan, který si vysokou výhřevnost zachovává i při
velmi nízkých teplotách.
+
+
+
+
+
+
−
Další předností je ekologičnost spalování LPG – nevznikají při něm saze ani jiný pevný odpad a množství emisí
je několikanásobně menší než při využití pevných paliv. Vytápění pomocí LPG je na rozdíl od jiných způsobů
povoleno dokonce i v chráněných krajinných oblastech.
Ačkoli se u nás nejčastěji setkáme s využitím propan-butanu, díky aktivitám dodavatelských firem roste i spotřeba čistého propanu. Podle průzkumu nezávislé agentury
FOCUS z roku 2012 používá LPG v rekreačních objektech
skoro 250 000 českých domácností.
Na rozdíl od jiných kapalných paliv, jedině LPG má kromě standardního využití velkou tradici v rámci rekreačního bydlení a aktivit. Uplatnění nachází především tam,
kde je vytápění jinými zdroji příliš
kkomplikované nebo nemožné.
TTato nezávislost na dostupnosti
jjiných topných médií je však vykoupena vysokými provozními
náklady. Vytápění LPG se proto vyplatí jen u domů s nízkou
potřebou tepla. Cenu je možné alespoň částečně ovlivnit
−
−
−
−
−
nezávislost na plynofikaci
snadná regulace výkonu
vysoká výhřevnost
čistý provoz a snadná obsluha
šetrnost k životnímu prostředí
možnost pronájmu zásobníku
nutný dostatečný prostor pro
umístění zásobníku a příjezdová
cesta pro zásobovací vůz
vysoká cena paliva
vazba ceny paliva na světové ceny ropy
nutnost dodržovat bezpečností
pravidla (přívod vzduchu, odvod
spalin, bezpečnostní prvky proti
zhasnutí plamene)
hrozba výbuchu při špatné údržbě zásobníku, spotřebičů nebo
rozvodů
náročnější údržba než u elektrických topidel (pravidelné kontroly a revize)
nákupem ve vhodnou dobu. Některé společnosti uvádějí na svých webech aktuální
ceny propanu a propan-butanu a krátkodobé prognózy jejich vývoje. Tato služba
umožňuje nakoupit palivo v době, kdy je
jeho cena nejnižší, tedy zpravidla během
letních měsíců.
Před koupí propan-butanové láhve zkontrolujte
datum její poslední revize, které by nemělo být
starší deseti let. Tento údaj najdete na límci láhve,
u starších typů pak na jejím podstavci. Pro snadnější orientaci je toto datum uvedeno duplicitně ještě
zvýrazněným nástřikem na těle tlakové láhve.
31
Vytápění LPG
Co zvýší efektivitu
vytápění plynem
a kapalnými palivy?
z instalace a použití moderních
kondenzačních kotlů
z řízení provozu kotle a další připojené tepelné techniky pomocí
ekvitermní regulace
z ekonomicky odůvodněná kombinace s alternativními zdroji
(nejčastěji solárními kolektory)
z použití kvalitního paliva od důvěryhodného dodavatele
z vhodná volba termínu nákupu
paliva (využití období nízkých
cen, spojení dodávky s ostatními spotřebiteli v blízkém okolí)
z pravidelná údržba kotle, zásobníků i dalších prvků otopné
soustavy
Jak rekreační objekty, tak rodinné domy
je možné LPG vytápět dvěma způsoby. Pro
menší odběry, tedy typicky pro rekreační
využití, jsou k dispozici tlakové láhve se
zkapalněným plynem. Vybírat je možné
podle náplně (propan-butan nebo výhřevnější čistý propan) a podle velikosti (typické jsou láhve o hmotnosti náplně 2 kg,
5 kg, 10 kg nebo 33 kg). Optimální volba
závisí především na četnosti a intenzitě
topení a na tom, zda chcete plyn používat
i na vaření, ohřev vody nebo grilování. Na
32
Přítomnost podzemního zásobníku na LPG prozrazuje
v okolí domu pouze nenápadná jímka, ve které se nachází ventil pro doplňování zkapalněného plynu.
chalupu by vám měly stačit tři až čtyři standardní 10kg
propanové láhve ročně.
Vytápění je jednoduché – láhve s kapalným plynem jednoduše připojíte k topidlům. Těch je na trhu dostatečný
výběr v různých cenových kategoriích. Nesnažte se za
každou cenu ušetřit a ověřte si, zda má vybrané topidlo bezpečnostní čidlo, které by mělo být standardem
u všech zařízení tohoto typu. Únik plynu není při správném zacházení příliš pravděpodobný, ale vždy je dobré
mít jistotu, že vám v takovém případě nic nehrozí.
Pro rodinné domy, které kromě vaření používají propan-butan nebo propan i k vytápění a ohřevu vody a běžně spotřebují více než 40 kg plynu ročně, se vyplatí LPG
ve zkapalněné podobě skladovat v tlakovém zásobníku.
Podmínkou je příjezdová komunikace, která umožňuje
dopravu zásobníku na místo určení a následně příjezd
cisterny s plynem do čerpací vzdálenosti. Zpravidla je
Vytápění
Vytápění LPG
možné volit mezi nadzemním, zpola zapuštěným či podzemním typem. Stále větší oblibě se těší podzemní zásobníky, které nijak nenarušují vzhled svého okolí.
Podobně jako u kotlů, také u zásobníků je potřeba provádět pravidelné roční revize. Většina dodavatelů kapalných paliv zajišťuje vedle závozu paliva i tyto kontrolní,
servisní a revizní služby, některé společnosti nabízejí i pronájem zásobníků, pokud si nechcete koupit svůj
vlastní.
Instalace LPG vytápění je časově nenáročná, pouze je
třeba mít k dispozici vhodné místo pro zásobník v blízkosti domu (nad zemí nebo pod ní). Odtud je pak propan,
již v plynném skupenství, veden potrubím do budovy, kde
je využíván k vytápění, ohřevu vody nebo při vaření.
S jakou spotřebou LPG bychom měli počítat? Orientačně můžeme vycházet z předpokladu jednoho doplnění kapalného
paliva v průběhu topné sezóny. Pro ilustraci – k vytápění a ohřevu vody malometrážního domu do 150 m2 ve standardním
provozu čtyřčlenné rodiny bude na celou
topnou sezónu dostatečné jedno naplnění
zásobníku o objemu 4 850 l.
Cena propanu se mění podle poptávky
a aktuální situace na světovém trhu s ropou, proto je nutné všechna pro a proti
zvážit již ve fázi úvah o možnostech vytápění a počítat s tím, že provozní náklady
mohou podléhat značným výkyvům.
Čím je nebezpečný oxid uhelnatý a kdy může vznikat?
Vznik oxidu uhelnatého je následkem nedokonalého spalování látek obsahujících uhlík, tedy nejen
zemního plynu a LPG, ale i jiných paliv ropného původu, uhlí či dřeva. Nebezpečnost tohoto toxického plynu spočívá v tom, že není vidět ani cítit. Po vdechnutí se váže na krevní barvivo (hemoglobin) mnohonásobně rychleji než kyslík, čímž způsobuje postupnou otravu organizmu – nejdříve
nevolnost, bolesti hlavy, zvracení a malátnost, později poruchy vědomí, které mohou vyústit až ve
smrt. Ve kterých situacích riziko vzniku oxidu uhelnatého narůstá?
z Není zajištěn dostatečný odtah spalin trvale provozovaných spotřebičů. Kouřovody odvádějící
spaliny do komína jsou netěsné, zkorodované, špatně dimenzované, nebo je ucpaný komín,
což může způsobit pronikání spalin zpět do místnosti. Hromadící se oxid uhličitý a uhelnatý
snižují kvalitu spalování a podporují tvorbu dalšího oxidu uhelnatého.
z Hořáky spotřebičů nemají správně nastavený poměr vzduchu a paliva pro spalování nebo jsou
ve špatném technickém stavu – zkorodované, propálené či zanesené nečistotami.
z Nečistotami jsou zaneseny výměníkové plochy průtokových ohřívačů vody a kotlů.
z Není zajištěn řádný přívod spalovacího vzduchu do místnosti, což se projeví nedokonalým hořením a tvorbou oxidu uhelnatého. Potřebu vzduchu pro bezpečné spalování stanoví výrobce
v návodu spotřebiče.
33
Vytápění lehkými topnými oleji
Vytápění lehkými
topnými oleji
+ nezávislost na dostupnosti centrální sítě topného zdroje
+ kapalné palivo zaváženo podle
spotřeby jen jednou až dvakrát
ročně
+ plná automatizace a bezobslužný provoz
+ vytápění objektu podle zvoleného režimu
+ ohřev teplé vody
+ spolehlivost, bezpečnost
+ účinné spalování díky
moderním kondenzačním kotlům
+ ohleduplnost k životnímu prostředí (žádná
ekologická daň)
− nutná instalace podzemního nebo nadzemního
zásobníku
v odpovídajícím dosahu
− podmínka kvalitní příjezdové
komunikace
pro zásobovací vůz
− dražší provoz ve srovnání se zemním plynem
a LPG
− povinnost dodržovat hygienické a bezpečnostní
požadavky při skladování
paliva
− vazba ceny paliva na aktuální světové ceny ropy
34
Topení kapalnými palivy nemá v našich podmínkách velkou tradici. V sousedních zemích je však velmi rozšířené – v Německu a Rakousku je pomocí lehkého topného
oleje vytápěno přibližně 40 % domácností. V současnosti
jejich počet narůstá i v České republice.
Lehké topné oleje se vyrábějí z ropy destilací a dalšími
chemickými postupy. Pro vytápění jsou nejvhodnější extra lehké topné oleje (TOEL, ETO, TOLEX) známé též pod
názvem topná nafta. Výhodou je jejich vysoká výhřevnost. Například ve srovnání s uhlím vzniká jejich spalováním také poměrně malé množství škodlivin, proto kotle
na topné oleje splňují i náročné ekologické limity.
Lehké topné oleje lze spalovat
Leh
jak v lokálních topidlech,
tak i v kotli pro ústřední
vytápění. Moderní topidla
se svým komfortem obsluhy a možnostmi regulace podobají kotlům na
zemní plyn, účinnost spalování dosahuje až 95 %.
Často lze využít stejný kotel pro plyn i topný olej –
liší se pouze instalovaným
hořákem a nastavením
řídicí jednotky. Existují
i kotle schopné spalovat
kapalná i pevná paliva.
V nabídce výrobců kvalitní
topné techniky lze dnes
najít také kombinované
kotle na několik druhů
paliv – v tomto případě na
dřevo, pelety a extra lehký
topný olej.
Vytápění
Pro skladování lehkých topných olejů se používají plastové nádrže, které mohou být na rozdíl od zásobníků na
LPG uvnitř domu. Instalují se do samostatných místností, sklepů nebo skladů na uhlí. Doporučenou sestavu pro
standardní rodinný dům (do 150 m2) obývaný čtyřčlennou
rodinou tvoří tři vzájemně propojené zásobníky, každý
o objemu 1 000 litrů, což dostačuje k pokrytí celoroční
spotřeby tepla na vytápění a ohřev vody. Vytápění moderními kotli na lehký topný olej je plně automatizované, nevyžaduje každodenní obsluhu a udržuje teplotu v celém
objektu podle zvoleného režimu.
Podmínkou úspor
je vhodná regulace
Nepodceňujte regulaci kotle a regulaci vytápěcí soustavy obecně.
Chybějící, nebo nevhodně seřízené regulační prvky mohou způsobit zvýšení provozních nákladů až
o 20 %.
Uhlí a dřevo mají v našich končinách jako topivo hlubokou historii. Přesto i využití těchto paliv prošlo v posledních letech vývojem. Stejně jako u všech ostatních
topných médií je dnes důraz kladen na zvýšení účinnosti
spalování a v rámci možností i na čistotu, automatizaci
a ekologii provozu.
Rychle se ujaly i nové formy pevných paliv, které vznikly především ve snaze více využívat obnovitelné zdroje
a odpad z výroby. Typickým zástupcem této skupiny jsou
například dřevní zbytky ve formě pilin, štěpky či pelet.
Nové nároky i topiva přiměly výrobce k vývoji technologicky vyspělých topidel, která jsou společně s narůstajícími cenami ostatních topných médií hlavním důvodem,
proč se k vytápění pevnými palivy vrací velký počet majitelů rodinných domů.
Kotle na pevná paliva
Hledáme-li kotel s energeticky úsporným provozem,
neměli bychom se zaměřovat pouze na nízkou spotřebu paliva a pořizovací cenu. Důležitým kritériem je, zda
vyhovuje legislativně stanoveným emisním požadavkům.
Od roku 2014 budou muset všechny nově prodávané
kotle splňovat emisní třídu 3. Obecně platí, že dražší tyRady, tipy, informace
py umí obvykle lépe hospodařit s palivem,
proto mají úspornější provoz – odborníci
uvádějí až poloviční úspory za výdaje za
topnou sezónu.
Jednou z dobrých vlastností kotlů na pevná paliva je jejich dlouhá životnost. V případě starých, avšak stále funkčních kotlů,
je to ale spíše nevýhoda. Jejich účinnost
se pohybuje okolo padesáti procent, navíc
vyžadují poměrně časté doplňování paliva.
Investice do nového, technologicky vyspělého kotle, přináší ekonomicky výhodnější
provoz, pohodlnější obsluhu a větší ohleduplnost k životnímu prostředí.
Moderní kotle pracující na principu zplyňování dřeva palivo lépe využijí. Účinností 70
až 85 % se dokonce přibližují kotlům na
plyn. Automaticky řízené systémy mohou
dosáhnout účinnosti dokonce ještě vyšší –
až 90 %. Kromě toho znamená pořízení
automatického kotle také vysoký uživatelský komfort. Při výběru se ale ujistěte,
zda kupujete kotel, který má skutečně plně automatický provoz včetně samočinné
35
dodávky paliva do topeniště. Někteří prodejci své kotle označují jako automatické,
ve skutečnosti však tato podmínka není
splněna. V rozporu s automatickým provozem je například podmínka denně, případně obden kotel obsluhovat. Skutečně
automatický kotel vyžaduje obsluhu zhruba ve dvoudenním až třídenním intervalu.
Jaký výkon zvolit?
Také při výběru kotle na pevná paliva je
zásadní otázkou stanovení vhodného výkonu kotle. Předimenzování vede často
k zanesení vnitřního prostoru dehtem. Jedině čistý kotel přitom zajistí maximální
přenos tepla a deklarovaný výkon, naopak
zanesená spalovací komora a kouřové
cesty snižují účinnost topení a tím provoz
prodražují. Kromě předimenzování výkonu kotle může být jeho zanášení zaviněno
také nedostatečným komínovým tahem,
nízkou teplotou vratné vody či nekvalitním
nebo vlhkým palivem. Spolu s nedodržováním dalších provozních zásad stoupá též riziko požáru a průniku spalin do
interiéru.
Aby kotel fungoval bez závad a úsporně, je
bezpodmínečně nutné jej správně začlenit do otopné soustavy, jinak hrozí zkrácení jeho životnosti či poškození rozvodů
nebo částí otopné soustavy. Veškeré kotle na pevná paliva musí být provozovány
výhradně ve vysokoteplotním režimu, dokonce přímo nesmí být provozovány při
teplotě zpětné vody pod 65 °C (tato hodnota platí pro většinu výrobků na trhu).
V opačném případě je rozdíl teplot vně
a uvnitř kotlového tělesa příliš velký, do-
36
chází ke kondenzaci vodních par na vnitřní stěně spalovací komory a ve zvýšené míře ke korozi kotle. Obecně
větší problém hrozí u ocelových kotlů, litinové jsou o něco odolnější. Nicméně všichni výrobci si hlídání minimální teploty vratné vody kladou jako podmínku pro uznání
záruk na kotel jako takový.
Kotel na pevná paliva je možné použít i v soustavách
navržených na nízkoteplotní režim provozu, například
s podlahovým vytápěním. Pak je nutné, a z hlediska dosažení vyššího stupně komfortu obsluhy i velmi užitečné,
doplnit do soustavy akumulační nádobu. Toto řešení přispívá také k hospodárnosti provozu.
Mezi hojně využívané dnes patří kotle na dřevo, štěpku
a další biomasu, například piliny nebo pelety. Kotel
propojený s akumulační nádrží na topnou vodu je často
využíván také k přípravě teplé vody.
Vytápění
Čím v kotli na pevná
paliva topit?
Kotle na tuhá paliva se liší také
podle topiva – zastoupeny jsou
kotle na dřevo a pelety, dále pak na hnědé nebo černé
uhlí a kotle umožňující spalovat více typů paliv. Typická
je kombinace dřevo a pelety
nebo uhlí a dřevo. Chytré kotle
dokážou přecházet mezi režimy pro různá paliva automaticky. Vždy je však nutné dbát
na doporučení výrobce a používat pouze ten typ paliva, pro
které je kotel určen.
Přikládání
Kotle s manuálním přikládáním jsou
dnes již překonané kotli s automatickým podáváním
paliva. Ty jsou vybaveny násypkou, odkud je topivo podle potřeby dávkováno do spalovací komory. Doba bezobslužného provozu se různí podle konkrétního modelu
kotle a druhu paliva. V závislosti na nastaveném výkonu se násypka zpravidla nemusí doplňovat dva až čtyři
dny, zásobník popela bývá nutné vysypávat v třídenních
intervalech.
Kotle na uhlí
V kotli se k vytápění využívá uhlí nebo koks. Koks neobsahuje těkavé hořlavé složky a lze jej proto spalovat
jednodušším, prohořívacím způsobem, což umožňuje
přesněji regulovat výkon kotle. Také emise jsou nižší než
při spalování uhlí. Často se používá stejná konstrukce
kotle pro hnědé uhlí i koks a pouze se přesune klapka
určující způsob hoření – odhořívací pro uhlí, prohořívací
pro koks.
Moderní zplyňovací kotle
dokážou efektivně využít jak
hnědé a černé uhlí, tak dřevo.
Dalšími výhodami jsou menší
frekvence přikládání a nižší
nároky na vynášení popela.
Kotle lze posuzovat i podle
způsobu a náročnosti obsluhy. Kotle na kusové uhlí, koks
či brikety vyžadují plnou manuální obsluhu při každém
zatopení i přiložení. Výhodou
je jejich relativně nízká pořizovací cena, nevýhodou nízká účinnost a kratší životnost
kotle i komína, a to zejména
při použití kotle bez akumulačního zásobníku.
Vytápění uhlím
+ nízká cena hnědého uhlí (jedno
z nejlevnějších paliv)
+ vysoká výhřevnost černého uhlí
a koksu
+ nové kotle často vybaveny automatickým provozem s komfortem obsluhy srovnatelným
s plynovými
− nutný prostor pro skladování uhlí
− u běžných typů kamen nutné
pravidelné přikládání a péče
o topeniště
− špína a uhelný prach
− znečišťování ovzduší, zvláště při
nedokonalém spalování hnědého uhlí
37
Vytápění dřevem
+ cenově nejvýhodnější zdroj tepla
+ šetrnost k životnímu prostředí
(při správném spalování)
− nutný prostor pro skladování
dřeva
− nižší výhřevnost (v závislosti na
druhu dřeva) odpovídající hnědému uhlí (12 až 14 MJ/kg)
− u běžných typů kamen nutné
pravidelné přikládání a péče
o topeniště
Kotle na dřevo
Také v případě kotlů na dřevo je možné
vybírat z několika typů. U tradičních litinových kotlů vzniká teplo klasickým prohoříváním kusového dřeva (o vlhkosti pod
30 %). Tyto kotle vyžadují plnou obsluhu,
přito znamená zatopení,
p , pprůběžné ppři
kládání i vymetání popela. Výhodou je relativně nízká cena, nevýhodou nízká účinnost (do 50 %) oproti kotlům na
dřevoplyn. Jsou nevhodné pro spalování drobného dřeva
a dřevního odpadu.
Výrazně lepší využití paliva nabízejí ocelové dřevozplyňující kotle. Dřevo se nejprve bez přístupu kyslíku zahřeje
a zuhelnatí. Při tom se uvolňuje hořlavý dřevoplyn, který podporuje následné spalování zuhelnatělého dřeva
za vysokých teplot. Výhodou je relativně dlouhý interval
mezi jednotlivými přikládkami (až dvanáct hodin) a vyšší
účinnost než u běžného prohořívacího principu.
Do zplyňovacího kotle na dřevo se standardně přikládají
velká polena o délce 33 až 100 cm (podle typu kotle).
Účinnost spalování dosahuje až 87 % v závislosti na druhu použitého dřeva.
Zplyňovací kotle jsou konstruovány především na kusové
dřevo o vlhkosti do 20 %, drobný dřevní odpad a dřevní brikety. Výkon zle řídit pomocí elektronické regulace
v rozmezí 50 až 100 %. Předností jsou též snadná obsluha, časově nenáročné čištění, velký prostor na popel,
který vyžaduje vybírání pouze jedenkrát týdně, a malé
rozměry kotle.
Kotle na biomasu
Vytápění biomasou je zejména z ekologických důvodů
slibována velká budoucnost. Věcně správně je do této
kategorie řazeno i běžné vytápění dřevem, které jako
obnovitelný zdroj energie splňuje základní podmínku
biomasy. Jinak je však s biomasou spojováno především
vytápění peletami a lisovanými briketami. Kromě obnovitelnosti vyhovuje biomasa také svou výhřevností. Z tech-
Regulátory snímají teplotu kotlové vody, teplotu spalin,
případně i teplotu v místnosti, a na základě těchto
hodnot řídí spalování tak, aby bylo co nejúčinnější. Na
snímku automatický kotel na dřevěné pelety.
38
Vytápění
Vytápění biomasou
+ dobrá výhřevnost (například dřevěné brikety 17,5 až 19 MJ/kg, pelety 16,5 až 18,5 MJ/kg)
+ kotle na biomasu často vybaveny automatickým provozem s komfortem
obsluhy srovnatelným s plynovými
+ šetrnost k životnímu prostředí
+ ve srovnání s ostatními palivy stále výhodná cena
− dostatečně velké a suché skladovací prostory
− důkladné vysušení biomasy (jinak rychle klesá výhřevnost)
nického hlediska je výhodný malý objem produkovaného
popela. To umožňuje jednodušší konstrukci topidel a lepší regulaci, případně automatizaci procesu spalování.
Pro vytápění biomasou se využívají zplyňující kotle. Kotle určené pro spalování jednoho druhu biomasy (napří-
klad pelet) mají vysokou účinnost. Kotle
vícedruhové jsou univerzálnější a umožňují změnu paliva s ohledem na cenu nebo okamžitou dostupnost. Vedle různých
kombinací biomasy (například pelety /
štěpka / obilí, kusové dřevo / pelety) jsou
Co jsou pelety?
Jedná se o vysoce ekologické topivo
vyráběné z dřevního odpadu a zbytků dřevní hmoty silným stlačením.
Výsledné pelety mají průměr od 6 do
20 mm a délku do 40 mm. Světlé jsou
vyráběny z měkkého smrkového dřeva, v tmavých je příměs kůry. O peletách se hovoří jako o dřevěném palivu
budoucnosti – z hlediska ekonomiky
provozu jsou díky velké skladnosti výhodné i při dopravě a manipulaci. Ze skupiny biomasy patří pelety
k nejznámějším.
Vzorky jednotlivých druhů biomasy si
můžete prohlédnout v Centru energetického poradenství PRE.
39
Největším přínosem
krbových vložek je zásadní zvýšení účinnosti
spalování ve srovnání
s klasickými krby
a možnost ohřívat vodu
nebo vzduch pro vytápění celého domu.
na trhu zastoupeny i kotle, které kromě biomasy
spalují i uhlí. Vždy je podmínkou používat pouze
topivo, které je pro daný
kotel určeno.
Krby a krbové vložky
ožky
Ohniště klasického krbu, nabízející přímo
sálající teplo a příjemný prožitek ze živého ohně, má jistě své kouzlo. Jeho tepelná účinnost se však pohybuje jen mezi 15
a 20 %. Jde tedy především o estetický
doplněk domova, který ale nemá žádný
větší význam pro vytápění domu. Rovněž
vyžaduje větší průměr komínu kvůli dostatečně účinnému odtahu spalin a důsledné
zabezpečení okolí krbu proti požáru.
Z řady důvodů jsou proto
zajímavější uzavřené krbové
vložky. Umožňují zcela bezpečný provoz a rovnoměrné
spalování dosahující účinnosti kolem 80 %. Oproti
otevřeným krbům spotřebují
přibližně o dvě třetiny paliva
méně – v závislosti na tepelném výkonu čtyři až sedm
kilogramů dřeva za hodinu.
Základním typem krbových
vložek jsou jednoplášťové
vložky bez ventilátoru, obvyklle litinové. Jejich výhodou jsou
dobré
doob akumulační vlastnosti. Pomaleji se zahřívají, ale o to déle jsou
male
mal
schopny uchovat teplo v době, kdy už se
v krbu netopí. Teplo produkují sáláním za pomoci přirozené cirkulace vzduchu, který do krbu vstupuje nasávací
mřížkou pod vložkou. Na jejím povrchu se ohřeje a výdechy v horní části krbu se vrací zpět do místnosti. Proto
jsou jednoplášťové litinové vložky vhodné pro vytápění
jedné místnosti nebo jako doplňkový zdroj tepla.
Nejúčinnější jsou dvouplášťové krbové vložky. Pokud
jsou opatřeny rozvodem teplého vzduchu, mohou vytápět
i několik místností současně. Teplovzdušným systémem,
doplněným pro větší efektivitu ventilátorem, lze z jedno-
Princip dvojitého spalování
Při dvojitém spalování se zužitkovává energie zbytkových hořlavých plynů, které by za jiných
okolností odešly se zplodinami komínem. Systém využívá vedení vzduchu kanálky podél spalovací
komory, kde se vzduch předehřeje na vysokou teplotu, čímž podpoří spalování. Toto řešení umožňuje přirozené zásobování plamene v odpovídajícím místě podle stávající potřeby a fáze hoření.
Nejsnáze funkci dvojitého spalování poznáme podle „bočních“ plamínků v horní části spalovací
komory (nad plamenem).
40
Vytápění
Krbová vložka, nebo krbová kamna?
Mezi největší přednosti krbových kamen ve srovnání s krbovou vložkou patří rychlost instalace –
zatímco krbovou vložku musíte obezdívat a napevno zabudovat do interiéru, instalaci krbových
kamen lze provést okamžitě. Většina nabízených krbových kamen má průměr komínu 150 mm,
stačí je tedy pouze postavit na zvolené místo a nechat odborníkem napojit na kouřovod. Krbová
kamna v interiéru také nezabírají tolik místa jako krb.
Krbová kamna bývají konstruována pro nižší tepelné výkony než krbové vložky, mají proto menší
spotřebu dřeva – od 1,5 do 3,5 kg za hodinu v závislosti na účinnosti kamen a kvalitě dřeva.
ho zdroje vytopit i 500 m3. Krb s krbovou
vložkou se tak může stát hlavním topným
systémem teplovzdušného vytápění. Stále
častěji využívanou možností je také propojení dvouplášťové krbové vložky s výměníkem pro ohřev vody v otopném systému.
Krbová kamna
Také krbová kamna zažila svůj velký návrat. Jejich přednosti si totiž velmi dobře
rozumí se současnými trendy, výhodou
je i poměrně nízká cena. Kromě ekologického aspektu je zajímavá především
jejich vysoká účinnost. Ta se u kvalitních
krbových kamen s dvojitým spalováním
může pohybovat nad 80 %. Pro porovnání – účinnost klasických otevřených krbů
dosahuje maximálně 20 %.
Živý oheň má své kouzlo. Zatímco u krbu si můžete
pohled do plamenů dopřát pouze zpředu, krbové vložky
mohou mít průhled ze dvou, nebo dokonce ze tří stran.
Před výběrem krbových kamen je nutné stanovit, zda budou v daném objektu
hlavním zdrojem tepla, nebo se využijí jen
k občasnému přitápění. Podle toho zvolíte
jejich výkon. Podstatné je, kolik krychlových metrů prostoru potřebujete kamny
vyhřát – 1 kW výkonu stačí k vytopení přibližně 20 m3.
41
Základem teplovzdušných krbových kamen je dvouplášťová spalovací komora. Vzduch je ohříván mezi stěnami
pláště, odkud vyúsťuje v horní části kamen nebo je rozváděn do dalších místností.
jednoplášťová sálavá kamna se hodí především pro intenzivní přitápění, dvouplášťové konvekční typy pozvolna
ohřívají vzduch v místnosti, takže prostor vydrží vytopený
déle.
Stejně jako v případě krbových vložek si lze vybrat krbová kamna s výměníkem nebo bez něj. Krbová kamna
bez výměníku zajišťují pouze vytápění daného prostoru,
varianta s výměníkem využívá získanou energii k ohřevu
vody v otopném systému, případně k přípravě teplé vody
pro domácnost. Kamny pak můžeme prostřednictvím radiátorů vytápět celý dům.
Pokud chcete rychle vyhřát prostor, kam
jezdíte jen občas – například chalupu –
zvolte kamna, která budou mít výkon asi
o polovinu vyšší než kamna do stejně velkého, ale trvale obývaného domu. Zatímco
K instalaci teplovodního vytápění je třeba zpracovat
projekt. Systém musí být chráněn proti přetopení a poruchám oběhu vody, které by mohly poškodit výměník,
zdroj tepla i teplovodní soustavu. Tento systém vytápění se hodí pro dlouhodobě obývané domy, neboť má pomalejší náběh a větší tepelnou setrvačnost, výhodou je
možnost snadné regulace a menší prašnost ve srovnání
s teplovzdušným vytápěním.
Kolik paliva za sezónu protopíte?
Suché dřevo, nejběžnější biomasa, má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím – přibližně 15 MJ/kg. Výhřevnější jsou lisovaná paliva, zastoupená zejména peletami a briketami – do
19,5 MJ/kg. Nejnižší výhřevnost vykazuje štěpka – do 12 MJ/kg. Méně často se setkáváme s vytápěním dalšími zdroji biomasy – kukuřicí, slámou a podobně.
Množství potřebného paliva je dáno energetickou bilancí konkrétní budovy. Například dům s celkovou roční tepelnou ztrátou 20 až 25 kW spotřebuje za sezónu 5 až 7 tun pelet nebo briket.
Orientačně je možné vycházet také z velikosti násypky. Kotel s násypkou například na 180 kilogramů pelet vystačí s touto zásobou zhruba na týden a vytopíte jím obytnou plochu až 200 m2.
42
Vytápění
Jaké palivové dřevo používat?
Palivové dřevo rozlišujeme podle typu dřeviny (listnaté, jehličnaté) a tvrdosti (tvrdé, měkké). Dřevo
jehličnanů najde uplatnění zejména v kotlích, pro krby je vhodnější dřevo listnatých stromů. Na
trhu je k dostání i směs obou typů. Před nákupem dřeva na topení zkontrolujte jeho vlhkost. Vlhké
hůře hoří, spalování je méně účinné (část energie se spotřebuje na odpaření vody) a vzniká při
něm více sazí a dehtu, kterými se zanáší spalovací prostor a kouřovod.
Čerstvé dřevo obsahuje přes 50 % vody, proto je nutné je nechat vyschnout – optimálně na vlhkost do 20 %. Dřevo ale vysychá až dva roky, proto pokud potřebujete topit hned, nebo nemáte
prostor, kde byste ho mohli uskladnit, vyplatí se kupovat rovnou proschlé dřevo připravené k topení. Skladování je ideální ve formě polen, která prosychají rychleji než kulatina. V interiéru dřevo
uložte nejméně 80 cm od krbu, pokud není odděleno nehořlavou stěnou.
Nikdy nespalujte dřevo s jakoukoliv povrchovou úpravou nebo impregnací. Kromě negativního
vlivu na životní prostředí můžete poškodit tepelný zdroj nebo spalinové cesty. Vzniklé exhalace
mohou být navíc zdraví nebezpečné.
Lokální topidla
Měkké dřevo
V některých domech, ale zejména na řadě chalup se setkáme s lokálními topidly na pevná paliva, která vytápějí
jen jednu místnost. Tato klasická kamna jsou určena ke
spalování dřeva, uhlí a briket. Lze do nich obvykle přiložit
velké množství paliva najednou a udržovat tak s relativně
malými nároky na obsluhu celodenní provoz.
z nejčastěji dřevo jehličnanů (ale
i lípa, olše nebo topol)
z obsahuje větší množství pryskyřice – vhodné na podpal
z hoří rychle, jiskří, kouří
Dnes jsou klasická kamna postupně nahrazována krbovými, případně kachlovými. Výhodou kachlových kamen je vedle zajímavého vzhledu velká akumulace tepla
a nízká povrchová teplota, při které nedochází k pálení
ulpívajícího prachu.
Kachlová kamna bývají opatřena systémem kanálů, které umožní regulovat výkon a dají se použít i k rozvodu
vzduchu do dalších místností (přirozenou konvekcí nebo pomocí ventilátoru). Dobře navržená kachlová kamna
mohou mít až 85% účinnost. Stačí topit jen několik hodin
denně, poté vyhřívají prostor akumulovaným teplem.
Tvrdé dřevo
z většinou dřevo listnáčů vhodné
do krbu (dub, buk, habr, jasan)
z hoří stabilně a dlouho, nejiskří
z vhodné i na vaření (tvoří žhavé
uhlíky)
43
Podmínkou je
dostatečný odtah
Jak klasický otevřený krb, tak krbová vložka nebo kamna je třeba
napojit na komín, jehož průměr musí odpovídat kouřovodu. Další podmínkou je dostatečná účinná výška
komínového tělesa. Na dobrý tah
komínu má vliv i směr, rychlost a síla větru v okolí a správné stavebně
technické řešení krbu, vložky nebo
kamen. V některých případech je
možné vyřešit nedostatečnou výšku
komína speciálními ventilátory, které zajišťují dobrý odtah i u komína
s malou účinnou výškou.
Komín
Při vytápění pevnými palivy je dobře
fungující a pravidelně udržovaný komín
naprostou nezbytností. Pokud jste se rozhodli pro nový kotel, ověřte si, jestli pro
něj budou parametry komínu dostačující.
V řadě případů je výměna kotle příležitostí
pro rekonstrukci nebo alespoň nové vyvložkování komínového tělesa.
strukce bude nevyhnutelná. Dalšími důvody jsou špatný
tah komína, přechod na jiný druh paliva nebo zapojení
dalšího spotřebiče. Kompletní oprava je nutná i v případě, že do místnosti proniká zápach spalin, a když původní
vložka již nedokáže plnit svou funkci.
Než s rekonstrukcí začnete, je třeba komín řádně prohlédnout. Kvalita posouzení stávajícího stavu je důležitá
a rozhodně patří do rukou profesionálů. Kromě znalostí
a zkušeností je v některých případech nutné využít i speciální techniku, včetně kamerového monitoringu spalinových cest. Vzhledem k nezbytné revizi spalinové cesty
před zprovozněním komínu se vyplatí svěřit jeho rekonstrukci odborníkům, kteří nabízejí komplexní služby – od
návrhu přes realizaci až po připojení spotřebiče.
Technologie pro vložkování komínů jsou navrženy tak,
aby celý proces probíhal shora bez nutnosti bourání
a dalších zásahů. Existují vložky keramické (šamotové),
nerezové a plastové. Optimální možnost závisí na druhu spotřebiče a palivu. Pro kotle na tuhá paliva se používá šamot nebo nerez, u kondenzačních kotlů mohou
být komínové vložky plastové. Výhodou keramiky je velmi
dlouhá životnost (desítky let), která je však podmíněna
správnou a pečlivou montáží.
Prioritou je bezpečnost. Pokud komín nesplňuje nároky platných předpisů, rekon-
Opatření stávajícího komína kvalitní vložkou zajistí jeho bezpečné využití se stávajícím i s novým spotřebičem. Vložkování
nevyhovujících komínů je nejpoužívanějším způsobem jejich rekonstrukce.
44
Vytápění
Pokud vnitřní rozměry komínu neodpovídají požadavkům,
přistupuje se před vložkováním k frézování. Tato léty prověřená technologie spočívá v postupném odebírání materiálu z vnitřní části komína, čímž dochází ke zvětšování
průměru spalinové cesty, aniž bychom museli zasahovat
do vnějšího pláště. Tímto způsobem můžeme zvýšit tah
a získat dodatečný prostor pro novou komínovou vložku. Technologie frézování
umožňuje upravit starou komínovou šachtu tak, aby k ní bylo možné připojit i moderní tepelné spotřebiče.
Alternativní vytápění k sobě přitahuje pozornost již řadu let. Průkopnická léta má tato dynamicky se rozvíjející oblast za sebou a díky sériové výrobě a moderním
technologiím se stává cenově dostupnější. Řada výrobků
dokáže splnit jak běžné, tak specifické požadavky, což
ještě více rozšiřuje možnosti jejich využití.
Z alternativních zdrojů jsou pro vytápění
nejvíce využívána tepelná čerpadla, biomasa a bioplynové stanice.
Tepelná čerpadla
Dobře navržený a instalovaný systém pro
získávání tepla pomocí tepelného čerpadla dokáže dům nejen spolehlivě vytápět,
ale pokryje i spotřebu teplé vody. Roční
provozní náklady na vytápění se po jeho
instalaci sníží o 30 až 60 % ve srovnání
s využitím zemního plynu nebo vytápění
elektřinou.
Tepelné čerpadlo je založeno na jednoduchém principu kruhového cyklu. Z okolí
vytápěného domu odebírá tepelnou energii obsaženou ve vodě, zemi nebo vzduchu
a převádí ji na vyšší teplotní hladinu, která
je použitelná k vytápění a ohřevu vody.
Výhodou tepelných čerpadel země / voda je stabilita
provozu bez ohledu na venkovní teplotu. Vedle vytápění
obvykle zajišťují i přípravu teplé vody. Doplňkovým zdrojem tepla bývá často elektrokotel.
Pro získání energie z okolního prostředí je
potřeba dodat tepelnému čerpadlu malé
množství elektřiny pro pohon kompresoru,
který spolu s dalšími prvky zabezpečuje jeho správný chod. V chladicím okruhu tepelného čerpadla cirkuluje pracovní
médium – chladivo (s nízkým bodem va-
45
Tepelná čerpadla
+ výhodné řešení v případě příhodných podmínek, profesionálního návrhu a kvalitní realizace
+ využití obnovitelných zdrojů
energie – šetrnost k životnímu
prostředí
+ čistý provoz a dobré možnosti
regulace výkonu
− nutné odborné posouzení vhodnosti řešení ve vztahu ke konkrétní situaci
− vzhledem k vyšším pořizovacím
nákladům nutný profesionální
propočet návratnosti
ru), které cyklicky mění své skupenství.
V plynném stavu je stlačeno kompresorem, čímž dojde k jeho zahřátí. Poté putuje
do kondenzátoru, kde odevzdá teplo, a vlivem ochlazení zkapalní. Následně projde
expanzním ventilem do výparníku. Zde
chladivo v důsledku snížení tlaku změní
své skupenství zpět na plynné a celý cyklus se může opakovat.
Spotřeba elektřiny na pohon kompresoru je výrazně nižší
než pro přímé vytápění, proto je finanční úspora tak výrazná. Vytápění tepelným čerpadlem se často kombinuje s ohřevem teplé vody. V domech vybavených řízeným
větráním s rekuperací tepla nachází uplatnění takzvaná
ventilační tepelná čerpadla.
Kdy je využití tepelného čerpadla vhodné?
Pojem tepelná čerpadla máme podvědomě spojený
s vytápěním pasivních nebo nízkoenergetických budov,
což je ovšem velký omyl. U domů s malými tepelnými
ztrátami by tepelné čerpadlo určené k vytápění zůstávalo po většinu roku nevyužité, mnohem častěji se zde
proto setkáme s tepelnými čerpadly pro ohřev teplé vody. U standardních rodinných domů se nejčastěji používá
kombinace tepelného čerpadla s doplňkovým zdrojem
tepla a nízkoteplotní otopnou soustavou, v jejímž rámci
vykazuje nejlepší výsledky.
Další významnou skupinou budov, kde tepelná čerpadla
mohou přinést výrazné úspory, jsou rekonstruované starší domy. V současnosti je až 35 % instalací prováděno
právě při rekonstrukcích. Jedná se zpravidla o vysokoteplotní tepelná čerpadla, která lze kombinovat s původním otopným systémem, nejčastěji ústředním vytápěním
pomocí radiátorů.
Domácnost zaplatí v nízkém tarifu 2,53* Kč/kWh, ve vysokém tarifu za 3,03* Kč/kWh. Zvýhodněná
sazba Komfort TČ 22, D56d** bude zákazníkovi přiznána, pokud:
z věrohodným způsobem prokáže, že pro vytápění objektu je řádně instalován a používán systém s tepelným čerpadlem,
z tepelný výkon tepelného čerpadla kryje minimálně 60 % tepelných ztrát vytápěného objektu,
z odběratel zajistí technické blokování topných elektrických spotřebičů kromě pohonu kompresoru tepelného čerpadla v době platnosti vysokého tarifu.
46
Vytápění
Jak vybrat vhodné
tepelné čerpadlo?
z Tepelné čerpadlo si nechte
dodat jako komplet – včetně
profesionálně
zpracovaného
projektu, instalace, uvedení do
provozu a servisní smlouvy.
z Důležitou součástí tepelného
čerpadla je kvalitní regulace –
nikoliv obyčejný termostat. Požadujte ekvitermní regulátor
určený pro tepelná čerpadla.
K aktuálně nejrozšířenějším patří tepelná čerpadla
země / voda a vzduch / voda (na snímku). K přitápění se
dají využít také invertorové klimatizační jednotky, které
v létě chladí a v zimě dodávají teplý vzduch.
z Než se definitivně rozhodnete,
věnujte čas prohlídce již zprovozněných tepelných čerpadel.
Sledujte, jak instalace vypadá
po dlouhodobém provozu, zeptejte se majitele, jak probíhal
záruční servis, vyzkoušejte si
ovládání regulace, poslechněte
si, zda je zařízení hlučné.
Podnikatel zaplatí v nízkém tarifu 2,33* Kč/kWh, ve vysokém tarifu 2,74* Kč/kWh. Zvýhodněná
sazba Aktiv TČ 22, C56d** bude zákazníkovi přiznána, pokud:
z věrohodným způsobem prokáže, že pro vytápění objektu je řádně instalován a používán systém s tepelným čerpadlem,
z tepelný výkon tepelného čerpadla kryje minimálně 60 % tepelných ztrát vytápěného objektu,
z odběratel zajistí technické blokování topných elektrických spotřebičů kromě pohonu kompresoru tepelného čerpadla v době platnosti vysokého tarifu,
z vytápěcí soustava s tepelným čerpadlem bude napájena samostatným přívodem a měřena
samostatným měřicím zařízením.
* Ceny jsou platné v roce 2013 a jsou uvedeny bez DPH.
** Kompletní podmínky pro uplatnění distribuční sazby C56d naleznete na webu www.pre.cz.
47
48
země / voda
(šikmé vrty)
země / voda
(kolmý vrt)
země / voda
(plošný kolektor)
vzduch / vzduch
vzduch / voda
Typ tepelného
čerpadla
stálejší výkon v porovnání s typem vzduch / voda
bezhlučný provoz
nenarušuje vzhled okolí
použití v oblastech s omezenou hloubkou vrtání
i s horšími prostorovými podmínkami
všechny vrty svedeny do jednoho místa
redukce nákladů na zemní práce
lehčí konstrukce vrtné techniky (nehrozí poškození povrchu)
nenarušuje vzhled okolí
stálejší výkon v porovnání s typem vzduch / voda
bezhlučný provoz
nelze využít k ohřevu teplé vody
čistý a bezobslužný provoz
potřeba místa pro šachtu s rozdělovačem
vliv kolektoru na povrchovou vegetaci
v případě poddimenzování systému (ochlazuje půdu)
povrch nelze posázet stromy – kořeny by mohly narušit kolektor
vysoké pořizovací náklady (nutný hloubkový vrt)
vysoké pořizovací náklady (nutné zemní práce)
nároky na plochu pro umístění kolektoru
problém s umístěním venkovní jednotky
na památkově chráněných objektech
zvýšené proudění vzduchu ve vytápěném
prostoru (víření prachu)
hlučnost
problém s provozem při nízkých teplotách
doplňková funkce klimatizace
vybrané typy fungují až do −25 °C
snadné odstranění poruch
jednoduchá a rychlá instalace
nízké investiční náklady
problém s umístěním venkovní jednotky
na památkově chráněných objektech
vyšší úroveň hlučnosti
snadná montáž
topný výkon závislý na venkovní teplotě
možný celoroční provoz s využitím
pro ohřev vody v domě i v bazénu
Nevýhody
nižší pořizovací cena
Výhody
Přehled systémů tepelných čerpadel
Vytápění
Tepelné čerpadlo vzduch / voda
odebírá energii z vnějšího
prostředí a předává ji vodě
v akumulačním zásobníku.
Typ vzduch / vzduch funguje
obdobně s tím rozdílem, že
ve výměníku se ohřívá přímo
vzduch, kterým se dům vytápí.
voda / voda
Tepelné čerpadlo voda / voda
odebírá energii z vody ve
studni, větší vodní plochy či
vodního toku a předává ji vodě
v akumulačním zásobníku.
Vzhledem ke specifickým požadavkům je tento typ nejméně
rozšířený.
přídavné čerpací práce na dopravu vody
narušení rovnováhy podzemních vod
při neodborném provedení
vyšší nároky na údržbu
přísné požadavky na primární zdroj
(chemické složení, teplota, průtok)
složité technické řešení
nutné dostatečné množství podzemní vody
nebezpečí vyčerpání studny
Tepelné čerpadlo země / voda odebírá energii z půdy v okolí domu
a předává ji vodě v akumulačním zásobníku. Výběr vhodného
řešení tepelného kolektoru závisí na podloží a velikosti pozemku
v konkrétním případě.
konstantní výkon
stabilní topný faktor
bezhlučný provoz
49
Typy tepelných čerpadel
Rozdíl mezi jednotlivými typy čerpadel je v tom, odkud energii berou a v jaké podobě ji odevzdávají.
Všechna tepelná čerpadla mají v názvu uveden systém, podle něhož pracují, a to v podobě element / element.
Jednotlivé typy se liší svojí účinností
i nároky na instalaci a provoz.
Výběr optimálního řešení zpravidla zaa
číná u dispozice pozemku – u jeho orientace vzhledem ke světovým stranám,
typu podloží a nadmořské výšky. Při rozhodování musíme zohlednit i náklady na
instalaci – například provedení zemních
vrtů, případně položení plošných zemních kolektorů u typů země / voda. Tato
část nákladů odpadá u tepelných čerpadel
vzduch / voda a vzduch / vzduch.
Určení optimálního výkonu
tepelného čerpadla
V první řadě je nutné si ověřit, zda je
v případě vašeho domu využití tepelného
Přispět k tepelné pohodě
dokážou i některé klimatizace. Ačkoliv je jejich
hlavním úkolem vzduch
v interiéru ochlazovat,
invertorové typy nabízejí
i režim vytápění. Funkci
hlavního zdroje plnit nemohou, ale příležitostné
zvýšení teploty v místnosti zvládnou dobře.
čerpadla vůbec možné, a pokud ano, jestli se vyplatí. Základní informací je odhad tepelných ztrát objektu a celkové roční potřeby energie na vytápění.
Z vypočtených hodnot vychází předpokládaná spotřeba
energie, která závisí nejen na hygienických předpisech,
ale i na požadavku investora na vnitřní teplotu v objektu. Je třeba zohlednit také skutečnost, zda bude tepelné
čerpadlo ohřívat i vodu či vytápět venkovní nebo vnitřní bazén. V závislosti na jeho typu, na tepelně izolačních
vlastnostech domu a dalších podmínkách je tepelný
výkon čerpadla u novostaveb navrhován na 100 % tepelných ztrát domu. V případě potřeby je doplňkově využíván bivalentní zdroj tepla, nejčastěji elektrokotel.
Tepelné čerpadlo by měla dimenzovat zkušená osoba
s příslušnou praxí v této oblasti nebo projektant vytápění. Stanovit správný výkon je opravdu důležité, abychom neplatili zbytečně. Musíme si uvědomit, že zatímco
u plynového kotle může volba vyššího výkonu znamenat
Publikace Tepelná čerpadla
Tepelná
čerpadla
50
Problematice vytápění pomocí tepelných čerpadel se podrobně věnuje publikace Centra energetického poradenství PRE Tepelná čerpadla – rady, tipy, informace.
Vytápění
zhruba o 10 000 korun vyšší pořizovací náklady, v případě tepelného čerpadla může cenový rozdíl mezi systémy
o výkonu 8 kW a 15 kW dosáhnout až 100 000 korun!
Předimenzované tepelné čerpadlo bude navíc častěji spínat, takže kompresor se rychleji opotřebí. Naopak, bude-li tepelné čerpadlo poddimenzováno, poběží častěji
bivalentní zdroj, což zvýší celkové provozní náklady. Při
správně zvoleném výkonu bude tepelné čerpadlo pracovat v optimálním plynulém režimu s minimem spínacích cyklů a bivalentní zdroj doplní potřebný výkon pouze
v případě velmi nízké venkovní teploty nebo nárazově
zvýšené spotřeby vody (například přijede-li návštěva), jeho spotřeba nás tedy o provozní úspory nepřipraví.
Volba topného faktoru
Při výběru tepelného čerpadla je důležitým kritériem
znalost topného faktoru. Jeho hodnota vyjadřuje, s jakou
účinností tepelné čerpadlo pracuje. Platí, že čím vyšší
topný faktor je, tím je provoz daného tepelného čerpadla efektivnější. Topný faktor 3 například znamená, že
tepelné čerpadlo vyprodukuje třikrát více energie, než
odebere z elektrické sítě. Jinými slovy, z 1 kWh elektřiny
dodané tepelnému čerpadlu za stanovených podmínek
„vyrobí“ 3 kWh energie tepelné.
Tento poměr závisí na systému tepelného čerpadla, jeho kvalitě a požadované teplotě topné vody. V současnosti se lze u tepelných čerpadel běžně setkat s topným
faktorem z intervalu 2,5 až 5. Renomovaní výrobci uvádějí hodnoty topného faktoru vztažené k teplotě −7 °C
a k teplotě 2 °C při ohřevu topné vody na 35 °C.
Doplňkové zdroje vytápění
K tepelnému čerpadlu vždy pořizujeme doplňkový, neboli
bivalentní zdroj tepla, určený pro dorovnávání výkonu pro
vytápění a ohřev vody. Nejčastějším doplňkovým zdrojem
tepla je elektrokotel nebo elektrická patrona vnořená do
Solární kolektory
+ využití především pro přípravu
teplé vody – kolektory umožňují získat 40 až 75 % potřebné
energie
+ z potřebného množství tepla na
vytápění dokážou solární kolektory v optimálním případě dodat až 25 %, tato hodnota je ale
značně závislá na energetické
náročnosti domu, typu vytápění
a ploše solárního systému
− pořizovací
cena
solárního
systému
− závislost výkonu na počasí
− nutná kombinace s dalším zdrojem tepla
zásobníku topné vody. Některé typy tepelných čerpadel již mají elektrickou patronu zabudovanou, v ostatních případech se
instaluje samostatně. Pokud se instalaci
tepelného čerpadla rozhodneme provést
v rámci rekonstrukce a dům byl dosud
vytápěn plynovým kotlem, lze jej používat
i nadále – jako doplňkové vytápění.
Solární systémy
Doba slunečního svitu se v České republice pohybuje mezi 1 330 až 1 800 hodinami ročně, na metr čtvereční tedy za rok
dopadne přibližně 1 000 až 1 200 kWh
sluneční energie. Je zřejmé, že její využití je i v našich zeměpisných podmínkách
zajímavé. I tak se ovšem vyplatí nechat si
předem spočítat návratnost investice pro
konkrétní lokalitu a terénní podmínky.
51
Vzhledem k nestálému výkonu závislému
z
na počasí a roční době slouží solární
olární kolektory hlavně k přípravě teplé vody.
v
Solární systémy nejčastěji slouu
uží k přípravě teplé vody, lze je
ale využít i k vytápění. Řešení
je vhodné především u nízkoteplotních otopných soustav, jako je podlahové nebo
stěnové topení. K ohřevu topnéé vody se
nejčastěji využívají kapalinové sluneční
kolektory. Podle jejich konstrukce, rychlosti průtoku teplonosné kapaliny, aktivní
plochy a intenzity dopadajícího slunečního
záření ohřeje kolektor vodu během jednoho průtoku zhruba o 5 až 80 °C.
Vytápění domů s nízkými
tepelnými ztrátami
Bydlení v energeticky úsporných domech
má v dnešní době nezpochybnitelný význam. Odpovídá požadavkům na snižo-
vání energetické náročnosti
domů, přináší úspory a je šetrné k životnímu prostředí.
Máte-li k dispozici zdroj levného dřeva, vychází vytápění
dřevem finančně nejvýhodněji.
Požadujete-li vyšší komfort,
v úvahu přicházejí automatické kotle na pelety, případně
kondenzační
kondenzačnní kotel na zemní plyn. Kdo hledá
řešení s nízkými
s nízký investičními náklady, zvolí třeba elektrické přímotopné vytápění.
Nízkoenergetické domy
Pro nízkoenergetický dům s měrnou potřebou tepla na
vytápění do 50 kWh/m2 za rok bývá navrhován v podstatě standardní otopný systém. Je však dimenzován na
nižší výkon, odpovídající nižší spotřebě domu. Je jen na
vašem uvážení, pro jaký zdroj tepla se rozhodnete. Pro
objekty, které se svými parametry pohybují v kategorii
nízkoenergetických domů, totiž není nejdůležitějším faktorem cena energie. Významný vliv mají pořizovací a udržovací náklady a životnost topného systému.
Teoretické výpočty ukazují, že u nízkoenergetických domů jsou roční provozní náklady při vytápění plynovými
kondenzačními kotli a elektrickými přímotopy téměř stejné. Ve prospěch elektřiny hovoří takzvaný nízký tarif, ve
Publikace Fotovoltaika
a Ohřev vody
Fotovoltaika
Ohřev vody
1
52
Detailně se problematice solárních systémů věnují publikace Centra energetického poradenství PRE
Fotovoltaika a Ohřev vody – rady, tipy, informace.
Vytápění
kterém jsou v objektech s elektrickým vytápěním provozovány 20 hodin denně veškeré elektrospotřebiče.
Domy v nízkoenergetickém standardu spotřebují přibližně 40 % energie na vytápění, zbytek celoroční spotřeby zahrnuje vše ostatní – osvětlení, provoz domácích
spotřebičů a elektrotechniky a další běžný provoz domácnosti. Obyvatelé domu vytápěného elektrickými přímotopy tak mohou využívat až 60 % energie za poloviční
cenu oproti domácnostem využívajícím plynový kotel.
Pasivní domy
Oproti nízkoenergetickému domu vykazuje dům v pasivním standardu měrnou potřebu tepla na vytápění do
15 kWh/m2 za rok. Kvalitně postavený pasivní dům má
tedy tak malé tepelné ztráty, že se v něm obejdeme bez
obvyklé otopné soustavy a vytápění není zásadní otázkou. Dostatek tepla uvnitř budovy je zajištěn kvalitní izolací, systémem nuceného větrání s rekuperací a orientací
prosklených ploch směrem k jihu. Podle zkušeností uživatelů pasivních domů je přitápění nutné jen po několik
málo dnů v roce. U menších objektů do 150 m2 obytné
plochy jsou pro pasivní domy dostatečné tepelné zdroje
o výkonu 2 až 5 kW. Vzhledem k malému spotřebovanému množství je z finančního hlediska téměř jedno, zda
k vytápění použijeme zemní plyn, uhlí nebo elektrickou
energii.
Vytápění
nízkoenergetického
domu
z Měrná potřeba tepla na vytápění je v nízkoenergetickém domě
maximálně 50 kWh/m2 za rok.
z Typické je nízkoteplotní vytápění – podlahové, stěnové nebo
stropní.
z Vhodné jsou kondenzační kotle,
elektrokotle a kotle na biomasu
s výkonem do 10 kW.
z V některých případech se vyplatí
využít alternativní zdroje – tepelná čerpadla anebo solární
panely.
z Doporučováno je větrání s rekuperací tepla.
Z klasických zdrojů tepla je pro pasivní dům velmi vhodné nízkoteplotní stěnové, stropní či podlahové topení,
použít lze také přímotopné panely, malé radiátory a nejrůznější sálavé panely. Již standardním řešením bývá
Publikace Pasivní domy
Pasivní
dům
Pasivní
domy
Rady,
tipy, informace
Rady, tipy,
tipy, informace
informace
Rady,
Detailně se vytápění v pasivních domech věnuje publikace Centra
energetického poradenství PRE Pasivní domy – rady, tipy, informace.
53
v pasivním domě teplovzdušné vytápění
s řízenou cirkulací teplého vzduchu nebo
bez ní. Systém s cirkulací je náročnější na
prostor, ale zabezpečuje i pokrytí vyšších
tepelných ztrát v krátkém čase.
Pasivní dům lze vytápět také kotlem na
biomasu. Ideálním řešením jsou peletová
kamna s automatickým zásobníkem, který ušetří čas na obsluhu. Klasická krbová
kamna jsou omezena výkonem – příliš
velký výkon totiž může způsobovat přetopení interiéru.
Vytápění pasivního domu
z Měrná potřeba tepla na vytápění je v pasivním
domě maximálně 15 kWh/m2 za rok.
z Měrná potřeba primární energie je maximálně
120 kWh/m2 za rok.
z Klasický otopný systém může zcela chybět.
z Nezbytné je větrání s rekuperací tepla.
z Důležitou roli hrají přirozené tepelné zisky.
V souvislosti s vytápěním pasivního domu
nás jistě napadne i tepelné čerpadlo. Při
těchto úvahách ale musíme pamatovat
především na pořizovací cenu budoucího
zdroje tepla. Z tohoto pohledu není klasické tepelné čerpadlo pro vytápění pasivního domu optimální.
Regulace
Podle zákona o hospodaření energií by
v České republice neměly být provozovány
otopné soustavy bez možnosti regulace,
přesto se s nimi topenáři stále setkávají.
Regulační prvky otopného systému a jednotlivých topidel mají přitom významný
vliv nejen na provozní náklady, ale především na výsledný komfort vytápění.
Způsob regulace musí odpovídat typu
otopné soustavy a požadavkům na mož-
Ovladače systémů pro automatizaci domácnosti jsou nejen nabité funkcemi, ale
mají i elegantní nadčasový design, díky
kterému se snadno stanou přirozenou
součástí interiéru. Často si lze vybrat
minimálně ze dvou barevných provedení.
54
Vytápění
Regulace
Vzdálená správa vytápění
Pro regulaci vytápění domu je stále častěji využívána forma vzdáleného přístupu. Jedná se o komfortní
a velmi příjemné řešení, které umožňuje přes internet
sledovat provozní stav, zapínat a vypínat topení i jinak upravovat parametry vytápění domu. Tyto funkce
lze využívat prostřednictvím internetové aplikace nebo
moderního chytrého telefonu.
nosti ovládání. Regulátory mohou být přímo na kotlích,
na větvích soustavy nebo na jednotlivých topných tělesech. Nejúčinnější je ekvitermní regulace, která řídí teplotu média v závislosti na venkovní teplotě se zpětnou
vazbou na vnitřní teplotu. Moderní elektronické typy přinášejí vysoký komfort provozu a dokážou bez problémů
uspořit až 20 % nákladů na vytápění. V řadě případů se
investice do ekvitermní regulace může vrátit již během
první topné sezóny.
Seřízení otopného systému by mělo následovat po každé významnější stavební úpravě objektu. V návaznosti na kvalitně provedenou rekonstrukci domu se jedná
o důležitý krok, který má významný vliv na to, o kolik se
sníží celková spotřeba tepla na vytápění. První úspory
přinese již zateplení domu a výměna netěsnících oken.
Bohužel, řada majitelů domů těmito úpravami končí. Přitom potenciál úspor tepla lze plně využít až v případě,
kdy na stavební část rekonstrukce bude navazovat osazení otopného systému regulační-
Moderní elektronické ovládací systémy umožňují řídit a programovat
nejen vytápění, ventilaci a klimatizaci, ale i osvětlení, stínicí prvky
a provoz dalších elektrospotřebičů
v domácnosti. O aktuálním nastavení a spotřebě informují prostřednictvím integrovaného displeje.
mi prvky a nové nastavení celé soustavy.
V průměru lze takto náklady na vytápění
snížit o dalších 17,5 %.
Regulace a přizpůsobení vytápění novým
podmínkám zatepleného domu spočívá ve
snížení výkonu celé otopné soustavy. Toho
se dosahuje buď snížením průtoku topného média, nebo jeho teploty. Složitost a finanční náročnost celého procesu přitom
závisí na technické pokročilosti jednotlivých komponent systému. Nově provedená regulace moderní otopné soustavy
zvýší celkové náklady na zateplení pouze
o několik desítek tisíc korun a lze ji stihnout během čtrnácti dnů.
Pokud je v objektu zastaralý
systém vytápění s nedostatečnými možnostmi regulace, nebo dokonce zcela
bez těchto prvků, může se
celý proces kvůli návrhu
vhodného řešení, instalaci
potřebných armatur a koordinaci s obyvateli pro-
55
Regulace
táhnout na několik týdnů.
V tomto případě bude výrazně vyšší i výsledná cena,
která se může pohybovat až
v řádu stovek tisíc korun.
Prvky regulace
Z hlediska uživatele je řízení
tepelného zdroje a otopné soustavy
t
možné provádět dvěma způsoby – pomocí
centrální regulace, nebo prostřednictvím
regulace pokojové. Pojem centrální regulace je velmi často spojován se systémem
používaným u teplovodních otopných soustav s plynovým kotlem, kdy je v obývací
místnosti umístěn nástěnný programovatelný termostat, který sleduje teplotu a zapíná nebo vypíná kotel. Celý objekt je pak
vytápěn podle této referenční místnosti.
V současné době jde ale o překonaný systém s nedostačujícími parametry.
U elektrického vytápění je centrální regulací myšleno programování a řízení teplot
v jednotlivých místnostech z jednoho místa (centrálně), pro každou místnost však
Úspory po provedení
stavebních úprav
Pokud v rámci rekonstrukce domu
provedete výměnu oken, zateplení
střechy a obvodových zdí a proběhne i regulace otopné soustavy, může se úspora energie na vytápění
pohybovat až kolem 50 %.
56
K řízení vytápění, případně i klimatizace,
slouží elektronické
termostaty. Jejich prostřednictvím je možné
nastavit požadovanou
teplotu v jednotlivých
místnostech domu, u pokročilejších modelů i její
změny během dne.
lze nastavit naprosto individuální režim, tedy kdy a na jakou teplotu má být místnost vytápěna. Systémy centrální regulace elektrického vytápění také obvykle umožňují
propojení s počítačem, ve kterém je nainstalován obslužný software. Výrazně se tím zvýší a zjednoduší komfort
ovládání, je možné online kontrolovat aktuální teploty
v různých částech objektu, provádět operativní zásahy
do nastaveného programu, ale i sledování a počítání provozních hodin.
Úspory ohlídá termostat
U pokojové regulace elektrického vytápění bývá regulátor (termostat) obvykle umístěn přímo v interiéru vytápěné místnosti a na základě sledovaných parametrů
(teplota vzduchu v místnosti, teplota podlahy / stropu)
ovládá připojené vytápění.
Regulátory mohou být analogové nebo digitální (programovatelné), se snímáním teploty prostoru anebo podlahy / stropu (podlahové nebo stropní vytápění), s různými
možnostmi nastavení a programování. Digitální termostaty umožňují automatické zapínání a vypínání topného systému a současně udržování teploty ve vytápěné
místnosti (na vyhřívané podlaze nebo stropě) na různých
hodnotách tak, jak vám právě vyhovují.
Samotné termostaty se liší podle toho, kolikrát denně
dokážou teplotu změnit (počet teplotních změn), zda lze
Vytápění
Termostatická hlavice by dnes měla být
standardním vybavením každého radiátoru.
Pomáhá zajistit ekonomický provoz a chrání
otopnou soustavu před poškozením.
pro každou změnu nastavit jinou teplotu, nebo
termostat pouze přepíná mezi dvěma přednastavenými hodnotami a podobně. Termostaty
mohou být vybaveny dalšími funkcemi, typický
je například režim „dovolená“ či „pracovní den“.
Mezi často využívané patří i počítadlo provozních hodin.
Při výběru regulátoru je potřeba pečlivě zvážit, k jakému účelu má sloužit a kdo jej bude obsluhovat. Některé
termostaty nabízejí opravdu bohaté možnosti nastavení,
což jde ale ruku v ruce se složitějším ovládáním. Špatně
nastavené provozní parametry přitom můžou naprosto
znehodnotit fungování celého otopného systému.
Regulaci vyžadují
také radiátory
Pro dosažení maximální účinnosti radiátorů je třeba teplovodní soustavu před topnou
sezónou odvzdušnit. Topná tělesa je vhodné osadit termostatickými hlavicemi, které umožňují
poměrně přesné nastavení intenzity vytápění a plní i funkci jednoduchého
termostatu – jakmile teplota dosáhne nastavené úrovně, ventil se uzavře. Zároveň
brání i podchlazení nebo dokonce zamrznutí radiátoru v neobývaných místnostech
tím, že při poklesu teploty pod určitou mez
ventil otevřou, i pokud je nastaven na nulový průtok.
Větrání má pro kvalitu bydlení zásadní význam. V první
řadě je nezbytná výměna vzduchu důležitou hygienickou
podmínkou pro pobyt v uzavřených prostorách. Při běžné činnosti vyprodukuje jeden člověk za hodinu asi 15
až 20 litrů oxidu uhličitého. Pro jeho odvětrání je udáván
požadavek intenzity výměny vzduchu 0,5 h−1. Větrání by
ale mělo být zajištěno i v prostorech, kde právě nikdo
nepobývá. Pro tyto případy by měla být intenzita větrání přibližně 0,1 h−1 kvůli odvodu vlhkosti a případných
škodlivin.
Kromě hygienického hlediska má větrání řadu dalších
důležitých funkcí. Výrazným vlivem se například podílí
na tepelných ztrátách. Uvádí se, že energie, která unikne
z domu nebo bytu při větrání, představuje asi 30 až 50 %
všech tepelných ztrát. Čím nižší celkovou tepelnou ztrátu
dům vykazuje, tím výraznější podíl na ní bude mít větrání.
Proto je důležité naučit se větrat správně a efektivně.
Jak správně větrat
U starších domů dochází k výměně vzduchu samovolnou infiltrací netěsnostmi
oken a dveří. Tuto formu spárového větrání
však není možné považovat za dostatečnou. V domech po rekonstrukci je správné
větrání ještě důležitější. Zatímco dříve bylo
možné spoléhat na určitou výměnu vzduchu netěsnostmi, po instalaci nových oken
a zateplení je nutné se o větrání důsledně
starat.
Chyby mohou během poměrně krátkého období vést k objevení plísní a časem
i k poškození zdiva. Příčinou je hromadící se vlhkost, která bývá často dávána
57
Jak udržet vlhkost vzduchu na optimální úrovni?
S teplotou úzce souvisí relativní vlhkost vzduchu. V obytných místnostech by se měla pohybovat
mezi 40 a 50 %. Na této hodnotě ji pomáhá udržet mimo jiné i správné větrání. Ohříváním vzduchu se jeho relativní vlhkost snižuje a při vytápění ústředním topením může klesnout až na 20 %,
což některým lidem způsobuje dýchací potíže. Proto je vhodné vlhkost zvýšit použitím zvlhčovače
nebo alespoň odparníků na topných tělesech. Většina zvlhčovačů je vybavena vlhkoměrem a jsou
schopny udržovat vlhkost v místnosti na předem stanovené hodnotě.
za vinu novým oknům, případně zateplení
pláště domu. Skutečnou příčinou je přitom nejčastěji špatné uživatelské chování
a v některých případech nedodržení technologického postupu při provádění stavebních prací.
Řízené větrání
Velkou pomoc při výměně vzduchu v domech přináší systémy nuceného větrání,
které do místnosti přivádí čerstvý vzduch
z vnějšího prostředí. Je ale nezbytné
mít v domě instalované rozvody vzduchu, náklady navíc představuje spotřeba
elektrické energie na provoz ventilátoru
a investiční náklady. I tato forma větrání
ale přináší tepelné ztráty, proto je vhodné
kombinovat systém řízeného větrání s rekuperační jednotkou.
Řízené větrání
s rekuperací tepla
Jak zajistit dostatečnou výměnu vzduchu
v budově, avšak nesnižovat tak tepelnou
pohodu uvnitř? Odpovědí je řízené větrání s rekuperací. Čím nižší tepelné ztráty
budova vykazuje, tím je provoz řízeného
58
větrání s rekuperací efektivnější. Snížení tepelných ztrát
tedy nepřinese u starších nezateplených objektů s původními okny, kde výměna vzduchu probíhá přirozeně.
Naopak v nízkoenergetických a především v pasivních
domech s velmi nízkými tepelnými ztrátami je tato forma větrání považována již za běžný standard. Pro pasivní
domy jsou nezbytné rekuperační výměníky s minimální
účinností 80 %. Při ní je i v zimních mrazech (−15 °C)
zajištěna teplota vzduchu v interiéru kolem 16 °C. Únik
tepla větráním je tedy skutečně minimální a dům je nutné dotápět pouze několik dní v roce.
Větrání s rekuperací tepla
+ stálá výměna vzduchu zajišťující plnění hygienických požadavků
+ omezení prašnosti uvnitř domu
+ snížení výskytu alergenů
+ udržování optimální vlhkosti vzduchu
+ úspora energie snížením tepelných ztrát u nízkoenergetických a pasivních domů
− poměrně vysoké pořizovací náklady a dlouhodobá návratnost investice
− instalace kvůli rozvodům vzduchu možná jen
u novostaveb a kompletních rekonstrukcí
− nutná profesionální montáž
− u některých systémů vyšší hlučnost
Vytápění
1 – přívod venkovního vzduchu
2 – rekuperační výměník tepla
3 – ventilátor
4 – odpadní vzduch odváděný mimo
dům
5 – ovládací panel
6 – ventilátor
7 – přívod předehřátého vzduchu do
místností
8 – odvod znečištěného vzduchu
z vnitřních prostor domu
O větrání a výměně vzduchu v energeticky úsporných
a pasivních domech koluje řada mýtů, včetně oblíbeného, že v pasivním domě není možné otevírat okna. Jak
je to ale doopravdy? Rekuperační jednotka zajišťuje, že
ohřátý vzduch, který je nutné vyměnit za čerstvý, je místo vyvětrání oknem odváděn mimo budovu přes tepelný
výměník. Zde předává teplo čerstvému vzduchu přiváděnému zvenku. Tak se energie, kterou by jinak bylo nutné doplnit vytápěním, vrací zpět. Obě cesty jsou přitom
hermeticky oddělené, čerstvý a odpadní vzduch se tedy
nemíchají.
Ohřátý čerstvý vzduch je následně rozváděn vzduchovody do místností, čímž je zajištěno zdravé životní prostředí
i tepelná pohoda. Do vstupních rozvodů vzduchotechniky je možné vřadit filtry, které zachytí nejen prach, ale
i alergizující pyly. Průběžné větrání zamezuje kondenzaci
vzdušné vlhkosti, růstu plísní a vzniku zatuchlosti, které
jsou typické pro nevětrané a špatně vytápěné domy.
Používání řízeného větrání a rekuperačního systému pochopitelně nebrání otevření okna. Důvodem ale již není výměna
vzduchu, protože ventilační systém se
v pasivním domě o optimální přívod čerstvého vzduchu stará automaticky. Otevřené okno tak zprostředkovává hlavně
bližší kontakt s venkovním prostředím.
Větrání oknem má proto smysl jen tehdy,
když venkovní teplota stoupne alespoň na
20 °C, tedy především v létě, jinak byste
zbytečně plýtvali teplem.
Publikace Praktický průvodce
větráním a klimatizací
Více se o správném větrání a možnostech výměny vzduchu dočtete
v publikaci Centra energetického poradenství PRE Praktický průvodce větráním a klimatizací.
Praktický průvodce
větráním a klimatizací
59
Úspory ve vytápění
Vytápění se kvůli současným cenám energií stává velkým tématem pro hledání
úspor. Kromě správného výběru způsobu vytápění, topidel a systému regulace
zde stále ještě zůstává značný prostor
ke snižování nákladů. Tisíce korun ročně
lze ušetřit svým chováním. Důležité je, že
v naprosté většině případů můžete úspor
dosáhnout bez jakýchkoliv investic – stačí
pouze změna návyků.
Cítit se doma příjemně je základním předpokladem kvalitního bydlení. I když tepelná pohoda je do značné míry subjektivní
pocit, je možné při stanovování optimální
teploty v jednotlivých místnostech vycházet z doporučených hodnot. Z řady odborných studií vyplývá, že nejlepší výkon při
fyzicky nenáročné práci podává člověk při
teplotě 22 °C. Při teplotě 27 °C výkon klesá o 25 % a při 30 °C již dosahuje pouze
50 %.
Tipy pro tepelnou pohodu
a úsporný provoz
z Nepřetápějte místnosti, zvyšujete tím
spotřebu energie a zbytečně vysušujete vzduch. Snížením vnitřní teploty
o 1 °C lze ušetřit až 6 % energie na
vytápění.
z Pokud svůj dům či byt vytápíte pomocí
radiátorů, v době topení je od místnosti
neoddělujte závěsy – teplo se pak drží
mezi nimi a okny. Také dlouhé záclony a nesprávně rozestavěný nábytek
60
mohou spotřebu tepla zvýšit až o 20 %. U přímotopů
a akumulačních kamen hrozí riziko požáru.
z Čím nižší je teplota média v otopné soustavě, tím nižší jsou finanční náklady (podlahové vytápění 30 až
45 °C, teplovodní radiátory 70 až 90 °C).
z Topná tělesa umístěte pokud možno pod okna. Teplý
vzduch pak bude stoupat vzhůru a mísit se se studeným, proudícím od okna. Tím bude zajištěna přirozená cirkulace a šíření tepla v místnosti.
z Předokenní rolety nejen
chrání před sluncem,
ale spolu s kvalitními
okny snižují tepelné
ztráty a v letních měsících tak brání přehřívání objektu (více
informací o problematice stínění naleznete
v publikaci Okna – rady,
tipy, informace).
Okna
OB-1
z Tepelnou pohodu ovlivňuje nejen teplota vzduchu, ale
i jeho relativní vlhkost a proudění.
Doporučené teploty v interiéru
Obývací místnost, pracovna
Ložnice
Kuchyně
Koupelna
WC
Chodba, předsíň
Schodiště
20 °C
18 °C
20 °C
24 °C
20 °C
15 °C
10 °C
Vytápění
z Větrejte krátce a intenzivně.
z Na stěnu za radiátory umístěte reflexní panely či fólie. Budou odrážet teplo, které by zbytečně unikalo do
stěny a dále mimo dům.
z Používejte vhodnou regulační techniku (programovatelné pokojové termostaty), kterými si navolíte optimální teplotu místnosti v libovolné denní době.
z Topný systém úplně nevypínejte – objekt vychladne
a následný tepelný náběh po příchodu domů trvá déle
a zvyšuje spotřebu.
Teplovodní topení
nezapomeňte odvzdušnit
Při zavzdušněném topení se vzduchové
bubliny hromadí v horní části radiátoru,
takže topné těleso se dostatečně nerozehřeje. Typickým projevem jsou vlahé nebo
zcela studené radiátory v nejvyšších patrech domu. Odvzdušnění topení je vhodné
provést na začátku topné sezóny a každoročně je opakovat. Ve většině případů kvůli
tomu není nutné zvát topenáře.
Pouze udržovaná otopná soustava a dobře vyčištěné
a seřízené topidlo zaručují spolehlivý, úsporný a bezpečný provoz a požadovaný výkon. Závady otopného
systému patří k poruchám, které většinou představují závažnou komplikaci. Protože se nejčastěji projevují v průběhu topné sezóny, může nefunkční topení znemožnit
obývání některých místností, případně celého domu.
pozdější dobu. Na podzim jsou pak servisní střediska zahlcena požadavky, které
nejsou z kapacitních důvodů schopna do
zahájení topné sezóny uspokojit.
Nejčastější opravy otopných systémů zahrnují výměnu regulačních ventilů otopných těles, které by později
mohly začít kapat, či dokonce protékat. Do plánovaných
rekonstrukcí je nutné zařadit náhradu starých trubek,
otopných těles a kotlů za nové. Na tento krok by měla
navazovat výměna regulačních prvků.
Elektrická topidla vyžadují pouze minimální údržbu. Základní podmínkou jejich
bezpečného a bezporuchového provozu
je odborná instalace v souladu s pokyny
výrobce. Vzhledem k vysokému příkonu je
vhodné nechat provést revizi.
Vzhledem k funkční provázanosti jednotlivých částí otopné soustavy a potřebnému vybavení tyto úpravy nepatří
mezi zásahy, které by si mohl uživatel domu provádět svépomocí. Montáž a demontáž jednotlivých prvků systému
vytápění patří do rukou odborníka – instalatéra-topenáře.
Běžná údržba spočívá v odstranění prachu, kterým zabráníte jeho přepalování
na povrchu topidel (přímotop, akumulační kamna). Při provádění údržby musí být
elektrické topidlo vždy ve vypnutém stavu. Nepoužívejte vodu, dostatečné je vysátí vysavačem, případně setření prachu
nasucho.
Ideální čas pro servisní prohlídku je po skončení topné
sezóny. Bohužel, velmi často tuto akci odkládáme na
Elektrická topidla
61
Plynová topidla
Z hlediska vlivu údržby na bezpečnost
a efektivitu provozu tvoří velmi důležitou
skupinu plynová topidla. Kromě vlastních
bezpečnostních prvků spotřebiče ovlivňují jeho funkčnost a spolehlivost provozní
podmínky a pravidelná servisní péče.
Základem jsou servisní prohlídky, které
by měl provádět odborný servisní technik
jednou ročně. Podle norem a doporučení
výrobců jsou povinné také kontroly a čištění spalinových cest i plynových zařízení,
které se opakují jedenkrát za rok. Právě
pravidelné prohlídky jsou často podceňovány, ačkoliv povinnost zajistit bezpečný
a spolehlivý provoz plynového spotřebiče vyplývá pro jejich majitele přímo z legislativy.
Riziko představují také případné stavební úpravy v domě nebo bytě, které mohou mít vliv na provoz plynových
spotřebičů. Jedná se zejména o instalaci ventilátoru, výměnu oken nebo utěsnění prostoru, které snižuje přívod
čerstvého vzduchu. V těchto případech nečekejte na období pravidelné servisní prohlídky a nechte novou situaci
odborně posoudit bez odkladu.
Následky zanedbávání údržby jsou zřejmé – zhoršení
technického stavu plynového spotřebiče, nárůst spotřeby
plynu nebo ohrožení zdraví. Péče o plynové kotle a průtokové ohřívače přitom není časově ani finančně náročná.
Odstávka zařízení mimo topnou sezónu je rozhodně kratší a méně nepříjemná, než jakou způsobí většina poruch.
Moderní značkové plynové kotle sice splňují náročné podmínky bezpečnostních norem, neméně důležitá je ale i pravidelná a profesionální servisní péče, která prodlouží životnost spotřebiče a podílí se i na
ekonomickém provozu. Údržba je důležitá i kvůli zachování hygieny prostředí a našeho zdraví.
62
Vytápění
Autodiagnostika šetří čas i náklady
Všechny nové plynové kotle musí splňovat přísné bezpečnostní normy. Vyšší modely vybavené autodiagnos-
Víte, na co si dát pozor?
z V případě elektrických kotlů nebo elektrických
přímotopných panelů si nechte revizním technikem zkontrolovat samotné topidlo i jeho napojení k rozvodné síti.
z Při přechodu z jednoho typu paliva na jiné
dejte zkontrolovat komín odborně způsobilou
osobou.
z Topidla na tuhá paliva nikdy nezapalujte pomocí těkavých hořlavin, například benzínu.
z Pod kotlem na tuhá paliva zajistěte nehořlavou
podlahu nebo podložku.
z Při instalaci a údržbě topidla dodržujte návod
výrobce.
z Nesušte oděvy a jiné textilie nad topidly na tuhá paliva, nezakrývejte je a nepokládejte na ně
žádné cizí předměty.
z V kotelnách a okolí topidel dbejte na pořádek
(to platí i pro kotle na plynná a kapalná paliva).
z I zdánlivě vychladlý popel může způsobit požár.
Vždy jej skladujte v nehořlavých nádobách mimo ostatní domovní odpad.
z Na topidlech neprovádějte žádná „vylepšení“ –
můžete tím zvýšit riziko vzniku požáru, výbuchu, úrazu či otravy oxidem uhelnatým.
tikou zobrazují v případě nestandardních
provozních stavů na displeji chybový kód.
Tato funkce následně krátí čas potřebný
k opravě kotle. Díky ní může servisní technik poradit uživateli i po telefonu, a pokud
jde o náročnější zásah, může si potřebný
náhradní díl vzít rovnou s sebou. Ani tyto
bezpečnostní prvky ale nesnižují důležitost pravidelných servisních kontrol.
Vyčištěný kotel
má nižší spotřebu
Součástí servisní prohlídky by mělo být
i vyčištění a seřízení plynového spotřebiče, které zajistí účinnější spalování a nižší
spotřebu. Zvýšené výdaje za opravy mohou plynout také ze zanedbané péče o zásobníkovou část kotle a přívody. Mezi ty
tradiční patří zanesení výměníku, který je
pak více tepelně namáhán a může dojít až
k jeho propálení. Netěsnosti potrubí, jako
například kapající spoj, mohou zapříčinit zkrat v elektronice kotle. V nejhorším
případě dochází vlivem zanesení hořáku k nedokonalému spalování a zplodiny
mohou unikat do okolí. Pokud se jedná
o starší typ, který není vybaven čidlem
teploty spalin pod hořákem, může dojít až
k ohrožení zdraví osob oxidem uhelnatým.
Kotle na pevná paliva,
krby a krbová kamna
Mezi nejčastější poruchy kotle na pevná
paliva patří jeho zanesení zbytky popela,
které mohou zablokovat spalinové cesty.
Dosti běžnou závadou je také zanesení
komína popílkem. Kotel pak nemá dosta-
63
tečný tah a není schopen nasát potřebné
množství vzduchu pro spalování, čímž výrazně ztrácí svůj výkon. To se obvykle projeví nízkou teplotou vody v soustavě.
odstávce. Nedostatečný přístup vzduchu při hoření může
totiž být příčinou i daleko závažnějšího jevu, než je rezivění kotle, kdy se při nedokonalém spalování tvoří prudce jedovatý oxid uhelnatý.
Zvláště nízká teplota vratné vody v otopném systému má největší podíl na poruchovosti kotle. Pokud po většinu času
hoření dosahuje voda správné provozní
teploty, většina zbytků po hoření propadá do sběrné nádoby či vylétává v podobě plynů komínem pryč. Jakmile se však
teplota v kotli vlivem chladnější vratné
vody sníží, spaliny v kotli začnou kondenzovat. Důsledkem je tvorba dehtu a jiných
agresivních látek, které při dlouhodobém
působení zapříčiní rezavění spalovací nádoby z vnitřní strany a tím postupnou degradaci celého kotle.
Nezbytná je také ukázněnost v používání paliva, k jehož
spalování je konkrétní tepelný spotřebič určený. Především netopte ničím, co do kotle a kamen nepatří – například komunálním a biologickým odpadem (sláma,
PET láhve a jiné plastové obaly). Kromě zhoršení stavu
ovzduší zvyšujete riziko poškození spalovacího prostoru
a kouřovodu nebo komína. Současně stoupá i nebezpečí
přehřátí spotřebiče a vzniku požáru.
Každé topidlo a komín jsou konstruovány na určitý druh
paliva a jeho používání je nutné dodržovat. Před přechodem z jednoho paliva na jiné (například z plynového vytá-
Nedodržením předepsaných provozních
podmínek a zanedbáváním údržby se životnost kotle výrazně zkracuje. Například
při dlouhodobém nízkoteplotním provozu
může dojít ke zkorodování kotlového tělesa již po dvou letech provozu. Krátkodobým řešením je zvýšení teploty v kotli
přidáním paliva či pořízení směšovacího
termostatického ventilu, který zajistí ohřátí vratné vody. Levnějším a jednodušším
řešením je však pravidelné čištění jednoduchým vymetením popela za pomoci prostého smetáčku před každým, ale
zejména před prvním zatopením po letní
Ani velmi moderní a technicky pokročilé
kotle a krbová kamna se neobejdou bez
pravidelné údržby, která je ale méně
náročná než dříve. Základem jsou kontrola a čištění spalinové cesty a vlastního
spotřebiče.
64
Vytápění
Lhůty pro kontrolu a čištění spalinové cesty, výběr pevných znečišťujících částí
a kondenzátu a čištění spotřebiče paliv dle nařízení vlády č. 91/2010 Sb.
Výkon
připojeného
spotřebiče paliv
Činnost
Čištění spalinové cesty
do 50 kW
včetně
nad 50 kW
Kontrola spalinové cesty
Druh paliva připojeného spotřebiče paliv
Pevné
Kapalné
Plynné
Celoroční
Sezónní
provoz
provoz
3× ročně
2× ročně
3× ročně
1× ročně
1× ročně
1× ročně
1× ročně
Výběr pevných znečišťujících částí a kondenzátu
Kontrola a čištění
spalinové cesty
Výběr pevných znečišťujících částí a kondenzátu
1× ročně
1× ročně
1× ročně
2× ročně
1× ročně
1× ročně
2× ročně
1× ročně
1× ročně
Čištění spotřebiče paliv
2× ročně
pění na topení dřevem) je nezbytné posouzení odborníka,
zda je ve vašem případě nové řešení vhodné a možné,
a pokud ano, zda nebude nutné provést úpravy spalinové
cesty.
Krby a krbová kamna vyžadují standardní péči o čistotu
topeniště. U krbových kamen musíte navíc počítat s nutným čistěním prosklených ploch. Je-li nutné promazání
pantů nebo jiných pohyblivých částí kamen, používejte
grafit nebo maziva odolná proti vysokým teplotám.
Komín
U všech topidel, vyžadujících ke svému provozu komín,
je pro otopný výkon, spotřebu paliva i bezpečnost osob
nejdůležitější podmínkou správná péče o komínové cesty. Podle předpisů platných od 1. ledna 2011 je nutné
nechat provést kontrolu všech používaných komínů minimálně jednou ročně. Spolu s tím byste měli komín aspoň
třikrát ročně nechat vyčistit.
nejméně podle
návodu výrobce
Při kontrole komínu je nutné prověřit jeho nadstřešní i půdní část. Zima se přitom obvykle nejvíce podepíše na starších
jednovrstvých komínech vyzděných z cihel. Komín je namáhán nejen spalinami,
ale musí čelit také povětrnostním vlivům
a často i prudkým a vysokým teplotním
rozdílům. Zátěž se časem může projevit takzvanou degradací spojovací malty,
která se začne drolit a vypadávat. Někdy
může dojít i k rozpadu cihel. Jestliže se
závada na komíně opakuje, mělo by se
přistoupit k celkové a systémové rekonstrukci celé spalinové cesty. Ta může spočívat například v převložkování stávajícího
komínového průduchu komínovou vložkou
z keramického nebo kovového materiálu.
Pravidelná kontrola a údržba komínu
i kouřovodů se odrazí i na výkonu připojeného spotřebiče. Nevyčištěný komín totiž
65
Komín jste povinni vyčistit třikrát za rok
a můžete to provést i sami. Jednou ročně
ho ale musí přijít zkontrolovat kominík
s průkazem odborné způsobilosti.
nejen špatně táhne, ale k vyhřátí prostor
je potřeba mnohem více paliva. Neudržované spalinové cesty navíc znamenají
riziko požáru a také otravy oxidem uhelnatým, který se spolu se spalinami nedostane přes zanesený komín a vrací se zpět
do prostoru. Jestliže kvůli nevyčištěnému
nebo zanedbanému komínu vznikne požár
a majitel domu se nemůže prokázat zprávou o kontrole a údržbě, hrozí mu pokuta
až 25 000 Kč. Navíc toto zanedbání znamená i velkou komplikaci při jednání s pojišťovnou o výši pojistného plnění.
Výsledkem každoroční prohlídky, při níž
technik musí zkontrolovat vše od spotřebiče až po ústí komína a také prověřit
těsnost všech spojů, napojení a dvířek, je
zpráva o kontrole. V ní se uvádí podrobné
informace o komíně, spalinových cestách,
konstrukci domu i provedených či odložených opravách. Zprávu o kontrole získá
nejen majitel objektu, jeho kopii by si měl
uschovat i kominík. Právě u něj si lze vyžádat kopii v případě, že majitel dokument
ztratí. Pamatujte, že za nezávadný stav
komína vždy nese odpovědnost správce
nebo majitel objektu, ne kominík.
Povinností každého majitele objektu je
udržovat komín v dobrém technickém
a provozuschopném stavu. Čištění komína
si může každý majitel nemovitosti s topidlem na tuhá nebo kapalná paliva o výkonu do 50 kW provádět sám, a to třikrát
ročně. Kontrola komína probíhá jedenkrát
66
ročně a musí ji vždy provádět osoba odborně způsobilá –
kominík s průkazem odbornosti. Lhůty kontrol a čištění
spalinové cesty, vybírání pevných znečišťujících částí
a kondenzátu a čištění spotřebiče vyplývají z Vyhlášky
č. 91/2010 Sb. V tabulce jsou uvedeny lhůty kontrol
a čištění za období jednoho roku.
Za nedostatky zaplatíte
Hasiči mohou za špatně vyčištěný komín nebo jiné
porušení zásad bezpečného provozu topidel a komínů udělit pokutu až do výše několika desítek tisíc korun. V případě požáru se navíc nedodržením
bezpečnostních předpisů můžete připravit o pojistné plnění.
Vytápění
Pozor na požár!
U všech topidel je důležité dodržovat zásady protipožární ochrany. Například elektrické přímotopy musí být
vždy dostatečně vzdálené od hořlavých předmětů, kromě možného rizika elektrického zkratu ale při správném
používání elektrických topidel riziko požáru nehrozí. Ani
u plynových topidel není, při dodržení podmínek použití, riziko požáru nijak výrazné. Pokud požár přece jenom
vznikne, ze všeho nejdříve vypněte přívod plynu nebo
elektřiny!
Podstatně jiná je situace u topidel na pevná paliva. Mezi nejčastější důvody požárů patří špatné umístění či instalace a nesprávná obsluha topidla. Řada z nich vzniká
také kvůli nedodržení bezpečné vzdálenosti od okolních
předmětů, ale i stavebních konstrukcí a podlahových
krytin. Neobsahuje-li návod k použití topidla bližší údaje, lze za dostatečnou vzdálenost považovat u spotřebičů
na tuhá paliva 80 cm ve směru hlavního sání a 20 cm
v ostatních směrech.
sahovat ani k němu těsně přiléhat žádné
hořlavé stavební prvky, jako je například
konstrukce krovu či stropu, obložení a podobně. Požáry vznikají též kvůli trámům
zazděným v komíně, od jisker z komína
nebo vznícením sazí.
V případě vzplanutí sazí v komíně urychleně odstraňte veškerý hořlavý materiál
z blízkosti komínového tělesa. Nikdy je
nehaste vodou, mohlo by dojít k popraskání komína nebo dokonce k výbuchu. Do
příjezdu hasičů se můžete pokusit zkrotit
plameny vhazováním písku vymetacími
dvířky nebo ze střechy do komína.
Poměrně podceňovanou příčinou požárů je nevhodné uskladnění topiva. U černého a hnědého uhlí a briket dejte pozor
na riziko samovznícení. Tato pevná paliva
byste měli skladovat tak, aby nenavlhla,
Pod topidlem na pevná paliva musí být umístěna ochranná podložka. Půdorys topidla musí přesahovat nejméně o 30 cm před přikládacím a popelníkovým otvorem
a o 30 cm na bočních stranách. V případě tepelného
spotřebiče určeného k vaření musí být přesah ochranné
podložky vpředu alespoň 60 cm a po stranách 30 cm.
U krbu jsou zásady ještě přísnější a vyžadují izolační podložku nejméně 80 cm v otevřeném směru a 40 cm na
stranách k ní kolmých.
Zásada bezpečné vzdálenosti platí také pro komínové
těleso. Hořlavé látky by od něj měly být v půdních prostorách vzdáleny nejméně jeden metr – riziko zvyšují
zejména textil a seno. Do komínového zdiva nesmí za-
Jestliže podlaha v okolí topidla na pevné palivo není
z nehořlavého materiálu, musí být překryta ochrannou
podložkou s minimálním přesahem 30 až 80 cm v závislosti na typu topidla.
67
nebyla uskladněna v příliš velkých vrstvách (nad 1,5 m) a měla nad sebou dostatek prostoru pro odvětrávání. Skladovací
plocha musí být před navezením paliva
řádně vyčištěná a suchá a stěny uhelny
řádně omítnuté, protože například cihlová drť proces samovznícení prokazatelně
urychluje.
Nejčastější příčinou požáru bývá naše nedbalost –
ponechání hořlavin blízko topidla, špatná montáž,
nedodržení návodu k použití, přikrývání zařízení, z technických příčin jsou to závady přívodní
elektroinstalace či šňůry a selhání termostatu.
Uhlí skladujte odděleně od ostatních paliv a vždy zvlášť novou navážku od staré.
V jeho blízkosti zamezte umístění zdrojů
tepla (rozvody trubek od topení, páry nebo
teplé vody). Pozor také na manipulaci se
zdroji otevřeného ohně (svíčka, cigareta,
zapalovač) v blízkosti topiva. Pravidelně
kontrolujte, zda uvnitř uskladněného paliva nedochází k nárůstu teploty.
zásadní problémy znemožňující funkci tepelného čerpadla, a to již po třech či čtyřech sezónách. Při dodržení
všech podmínek správného výběru, nákupu, instalace
a provozu nevyžadují tepelná čerpadla prakticky žádnou údržbu, a to ani v zimních měsících. Ve standardních
podmínkách se lze běžně setkat se zařízeními, která pracují deset i více let bez jakékoliv závady.
Tepelná čerpadla
Ačkoliv tepelná čerpadla patří mezi systémy vyžadující
velmi malou péči, nepodceňte doporučené servisní kontroly – rozdíl mezi spotřebou dobře udržovaného a zanedbaného tepelného čerpadla se pohybuje v rozmezí od
10 do 25 %.
Bez odpovídající údržby se neobejdou ani
tepelná čerpadla. Zaměřit bychom se měli
zejména na kompresor, jehož chod a životnost je pro provoz tepelného čerpadla
rozhodující. Čím vyšší je výkon tepelného
čerpadla, tím častěji se kompresor spíná
a rychleji se opotřebuje. U kvalitních výrobků je životnost kompresoru dvacet i více let. Po této době je sice možné provést
generální opravu chladicího okruhu a provozovat systém dál, ale zařízení bude morálně a technicky zastaralé. Lze očekávat,
že další vývoj tepelných čerpadel posune
tuto oblast výrazně vpřed.
Důležitým předpokladem mnohaletého
provozu s minimem poruch je v každém
případě nákup kvalitního zařízení od renomovaného výrobce. Nízká kvalita některých výrobků může mít za následek zcela
68
Nepodceňujte rizika
Solární panely
Solární systémy jsou často označovány jako zcela bezúdržbové. Přesto bychom měli minimálně dvakrát ročně
provést orientační prohlídku, která by měla zahrnovat
zejména kontrolu veškerého potrubí. Všímat bychom si
měli případných netěsností, kterými by mohla unikat teplonosná kapalina, což by kromě snížení účinnosti ohřevu
znamenalo i nemalou finanční ztrátu.
Průběžně kontrolujte také sběrnou nádobu pod pojistným
ventilem kolektorového okruhu, zda při maximálním poledním slunečním svitu nedochází k odkapu. Skleněné
plochy panelů i jejich rámy je nutné udržovat v čistotě
a čas od času ověřit, že je zasklení neporušené. I když je
odolné proti povětrnostním vlivům, extrémně silné bouřky s kroupami je mohou poškodit.
Vytápění
Termovizní sada
Díky PRE vím, kde mám slabé místo.
Půjčte si i vy termokameru a odhalte úniky tepla.
www.energetickyporadce.cz/merici-zarizeni
Jungmannova 747/28, Praha 1 (palác TeTa)
Otevírací doba: Po – Pá 10.00 –18.00
tel.: 840 550 055, e-mail: [email protected]
www.energetickyporadce.cz
69
Uvedené publikace a řadu dalších si můžete zdarma vyzvednout
v Centru energetického poradenství PRE
nebo stáhnout na www.energetickyporadce.cz.
dům
ní inform
dom
Pasiv
ace y
ivní
Pas
Rady, tipy,
Okna
ace
Rady,
informace
tipy, inform
Rady, tipy,
Tepelná
čerpadla
Rady,
tipy, informace
Praktický prů
vodce
větráním a klim
atizací
ace
y, inform
Rady, tip
OB-1
Publikaci Vytápění – rady, tipy, informace
vydala pro své zákazníky Pražská energetika, a. s.
Na Hroudě 1492/4, 100 05 Praha 10
Zákaznická linka PRE: 840 550 055
Jungmannova 747/28 (Palác TeTa), Praha 1
www.pre.cz, www.energetickyporadce.cz
Texty: Centrum energetického poradenství PRE, Media Advice
Obrázky: PRE, Media Advice, Atmos, Bellfires, Dakon, Dimplex, ELK, Fenix, Gamat, Haas & Sohn,
Junkers, Romotop, Schiedel, Siemens, Stiebel-Eltron, Tansun, Verner, Viessmann, Wolf ČR
Grafické zpracování: Media Advice
Vyšlo v Praze v říjnu 2013
70
Vytápění

Vytápění – rady, tipy, informace

Transkript

Podobné dokumenty

Každý mistr maže klistr Kalendárium Obrazy života

Zdroje zemního plynu

MZ květen - červen 2010

MANUAL OSBURN MATRIX insert - sbi