Brno přátelské k dětem?

Brněnský
chodec 07
■
Velké děti? Velký problém!
Brno přátelské k dětem?
Zařídit hřiště pro malé děti je v podstatě jednoduché: stačí najít vhodný, v ideálním
případě částečně zastíněný prostor, ohradit jej, aby do něj neměli přístup psi, vybavit jej různorodými a bezpečnými hracími prvky podle náležitých norem, přidat
kryté pískoviště, pár laviček… a vděčnost malých „klientů“ a především jejich rodičů máte zaručenu.
Co však nabídnout dětem odrostlejším, dejme tomu od osmi do osmnácti let?
Jedna z možností je, že své děti zcela zaměstnáte v nejrůznějších zájmových kroužcích, sportovních oddílech a další organizovanou činností. Sice tím poněkud omezíte onen zlopověstný „špatný vliv ulice“, ale také své děti připravíte o svobodu rozhodovat alespoň částečně o vlastním volném čase, budovat nové sociální vazby, objevovat širší životní prostor, zkrátka orientovat se v té části života, kde slábne vliv
dospělých – jinými slovy zpomalíte jejich skutečnou přípravu na život.
Jenže zeptáte-li se náhodných zástupců veřejnosti, jak mládež tráví volný čas,
často se vám dostane stereotypní odpovědi: flákají se po ulicích a parcích, pijí
a kouří, ničí prolézačky pro malé děti a dělají kravál. V takto vyhrocené podobně se
pochopitelně projevuje pouze velmi malá části „velkých dětí“, bohužel je však hodně vidět a slyšet; ale na druhou stranu – co by vlastně ty děti měly dělat jiného? Nabízíme jim nějakou alternativu, kromě už zmíněných organizovaných aktivit, které
jsou jednak poměrně nákladné, tudíž sociálně slabším rodinám nedostupné, jednak jejich „pološkolní“ režim nemusí být zrovna lákavý pro všechny?
V okamžiku, kdy se začneme vážně zamýšlet nad prostorem, který by byl pro odrostlejší děti vhodný, dostaneme seznam protikladných požadavků, s nimiž by si
možná neporadila ani královna Koloběžka:
Vzdálenost od obydlených zón
Místo by mělo být částečně „na očích“, kvůli alespoň pomyslné kontrole toho, co se
na hřišti děje. ... ALE... Místo by mělo být „z doslechu“, aby případná hlučnější zábava nerušila ostatní obyvatele.
■
Vybavenost
Prostor by měl navádět ke konkrétním činnostem, vítány jsou streetballové nebo
basketbalové koše, branky, lezecké stěny, pingpongové stoly, „lajny“ na různé míčové hry ... ALE... Prostor by neměl být vymezen jako jednoúčelový, kromě sportovních aktivit by měl umožnit i ono společensky významné „flákání“ – tedy povídání, poslech hudby, tanec apod. Od věci nejsou lavičky, trávník, stěna na graffiti…
■
U táborového kruhu na Kamenném Vrchu končívají
místní soutěže a oslavy – zde sportovní odpoledne
pořádané radnicí.
Areál Plachty: cesta pro závodníky na odrážedlech
i koloběžkách, hřiště, lavičky a hlavně spousta
prostoru k běhání.
Všechny ta prkna a kolečka
Setkání s rozjetým skateboardem či kolečkovými bruslemi v brněnských ulicích
není pro chodce nic příjemného. Naštěstí vzhledem k převážně žalostnému stavu
městských dlažeb nejsou ulice příliš atraktivní ani pro samotné skejťáky a inlajnery. Některé městské části si uvědomili, že bude pro všechny lepší, když skateboardisté i bruslařští „akrobati“ dostanou svůj vlastní prostor, pokud možno z doslechu. Největší skateparky v Brně najdeme Bystrci, v Komíně u vozovny, v Komárově a v Bohunicích (www.skate4you.cz, www.skate-more.estranky.cz).
■
Biková dráha v Novém Lískovci: pět řad skoků,
na které se rozjíždí z 15metrového
vyválcovaného rozjezdu.
Žádná nuda v Brně!
Brněnské děti naštěstí nečekají, až jim vytvoříme důstojné prostředí k trávení volného času, a dokážou se aktivně zabavit samy – s využitím všech možností, které
jim městská krajina nabízí. Představujeme několik nových „volnočasových disciplin“, jejichž zastánce můžete potkávat v brněnských parcích i ulicích.
Žonglování
Stačí trocha talentu, pár rekvizit, volný plácek – a pak už jen hodiny a hodiny tréninku. I minimální dovednost dokáže kamarády zaujmout a zatáhnout do hry. Mistři – například z dětského cirkusu LeGrando – pak bývají ozdobou pouličních slavností i oficiálních kulturních akcí.
■
Jednokolky
Inlajenrům, skejťákům a bajkerům roste v Brně silná konkurence. Že znáte jednokolky jenom z cirkusové manéže? Tak to jste hodně zaspali dobu!
■
Přístupnost
Pokud nejde o specializovaný areál s nákladnější údržbou (například skatepark, lanové centrum, lezecký areál), měl by být prostor přístupný zdarma a nepřetržitě,
aby děti věděly, že sem mohou přicházet, kdy se to hodí jim, nikoli podle otevírací
doby. ... ALE... Prostor musí někdo udržovat, například uklízet střepy, opravovat poškozený mobiliář…, což je pochopitelně nákladné (viz příklad školního hřiště u Masarykovy ZŠ Jugoslávská, které sice slouží jako ukázková volnočasová plocha pro
různé věkové skupiny dětí, ovšem škola na to „doplácí“ hodinou školníkovy práce
denně).
■
A co vlastně děti chtějí? Příklad z Nového Lískovce.
Jedna z mála brněnských městských částí, která se problematikou ploch pro starší děti systematicky zabývá, je Nový Lískovec. Roku 2004 tady vznikl projekt Plácky, na jehož přípravě se podílely děti ze Základní školy Svážná. Snaha „investora“
komunikovat s dětmi a reagovat na jejich náměty a připomínky zásadně ovlivnila výsledek úprav veřejných prostranství.
Z dětské ankety jasně vyplynulo, že v daném věku inklinuje mládež nejvíce
k hudbě, míčovým hrám, inlinovým bruslím, skateboardu a ježdění na kole, zmíněn
byl i paintball a airsoft.
Velmi zajímavé byly odpovědi týkající se současného využívání prostranství v Novém Lískovci: jednoznačně zvítězil les a klid. Teenageři vyhledávají kromě míst pro
fyzickou aktivitu (sport) místa někde „ve skrytu“, kde nejsou rušeni, necítí se pod
dozorem. To jim umožňuje volná příroda, případně méně zastavěná nebo méně intenzivně využívaná místa.
Názory dětí vzala radnice v úvahu a v rámci projektu byly rozpracovány dvě plochy: plácek na Kamenném Vrchu 2 s „táborovým kruhem“ a parčík s dětskými hřišti za domy Svážná 5 a 7.
(Citováno ze zprávy Martina Nawratha, Nadace Partnerství )
Do dokonalosti má tento areál rozhodně daleko, ale rozhodně je to vykročení správným směrem!
Inspirace odjinud
Skatepark v brněnských podmínkách většinou představuje několik dřevěných či
kovových prvků vyskládaných na nevalném asfaltovém nebo betonovém povrchu.
Skatepark v pokročilejší verzi znamená špičkový areál s moderními materiály
a s přísnými bezpečnostními pravidly… a také ovšem s náležitým vstupným.
Snímek z Brno Uni Days 07, kterou v září uspořádala
brněnská skupina Uni Sapiens (www.unisapiens.cz ).
Cirkus LeGrando (www.legrando.cz) vystoupil během zahájení jarní výstavy Orbis pictus v Domě umění.
Parkur a freerun
Než se začnete pohoršovat nad nepřístojným chováním mladíků a dam z fotografií,
představte si, že by podobné aktivity provozovali ve volné přírodě – hned je to přijatelnější, že? Podstata parkuru a freerunu je jednoduchá: překonávat překážky,
které město postavilo do cesty – běhání po lese zkrátka nahradila městská příroda. Obě discipliny mají nezpochybnitelnou sportovní podstatu (nejlepší z aktérů
ostatně podstupují náročný, téměř gymnastický trénink), ovšem tím, že nedílnou
součástí výkonu je i pořízení záznamu, najdeme zde mírný přesah do neoficiálních
uměleckých forem. Sympatickým lpěním na svobodě volby prostoru a způsobu vyjádření se tyto discipliny mají k organizovanému sportu asi podobně jako graffiti
k oficiálně přijímanému umění: kdo není ochoten blíže se s nimi seznámit, ten se
často dopouští hrubých zjednodušení a zbytečných odmítnutí.
■
Zdroje: http://streetflyers.xf.cz, www.1bcrew.com, www.urban-chasers.wz.cz
Částečně zastřešený areál Mystic na Štvanici.
Skatepark v Praze na Štvanici.
Chehalem Skate Park v Newbergu ve státě Oregon.
Vans Skatepark v Orlandu na Floridě.