10.Fetální a neonatální percepce bolesti

Transkript

10.Fetální a neonatální percepce bolesti
Fetální a
neonatální
percepce bolesti
Jozef Macko
novorozenecké oddělení
Krajská nemocnice T. Bati a.s. Zlín
XXVIII. neonatologické dny Ostrava 7.-9.11.2012
Úvod
Anand Pediatrics 1990 – bolest u novorozence
nemůže být zcela eliminována, nicméně lze
učinit řadu opatření pro její prevenci a
minimalizaci, předcházení bolesti je základním
etickým principem péče o dítě
Bellieni Ethics and Medicine 2005 – i předčasně
narozený novorozenec nejenže vnímá bolest (
feel pain ), ale současně bolestí trpí ( suffer )
Bolest – definice (www.iasp-pain.org )
1973 – IASP – bolest je nepříjemná
senzorická či emocionální zkušenost, spojená s
okamžitým či potenciálním poškozením tkání
tato definice předpokládá subjektivní popis bolesti a předchozí
bolestivou zkušenost, není použitelná u preverbálních jedinců –
novorozenců
1991 - Craig & Anand – bolest je děděná
kvalita života, projevující se již po narození,
sloužící jako signál pro poškození tkání
použitelná pro novorozence, dovoluje včlenit fyziologické,
behaviourální a další odpovědi na bolest, ty jsou měřitelné
Fetální bolest
http://www.doctorsonfetalpain.com/
existuje ? – stále otevřené téma
první zmínky v 90. letech v USA
základní důvody:
a) poskytování péče dětem po 22.t.g. a současně
intrauterinní manipulace u plodů po 20 t.g. – stejný
přístup k prevenci bolesti?
b) dokonalejší znalosti o anatomii, fyziologii, funkční
maturaci a neurochemické zralosti plodu
Fetální bolest
v roce 2004 referendum v několika
státech USA, 77% žen chce zákon, který
stanovuje povinnost lékařů informovat o
možné bolesti plodů v případě potratu po
20 t.g.
okamžitě negativní odezva psychologů
z Evropy – zbytečné stresování matek
v případě, že plod má odumřít ( potraty ),
jiný přístup tam, kde má žít ( např. i.u.
chirurgie, amniocentéza )
Kongres USA 2005 - slyšení
- Anand, Caplan, Wright, Collett ( lékaři, právníci,
psychologové )
- plod po 20 t.g. má morfologické, neurochemické a
funkční předpoklady pro percepci bolesti
(Anand, Clancy – Pain 2004 )
- „Pain-Capable Unborn Child Protection Act“
2005
- nyní přijat 6 státy USA, v únoru 2012 projednán
Kongresem – u všech potratů po 20 t.g. je lékař
povinen použít analgetika pro prevenci bolesti
plodu
- 11 bodů – Fetal Pain – The Evidence ( www.
doctorsonfetalpain.com )
Jsou naše znalosti o percepci
bolesti plodem dostatečné ?
Co víme o percepci bolesti a
fetální bolesti zvlášt ?
Girolamo Fabrici
d'Acquapendente
Biblioteca Nazionale
Marciana,
San Marco, Venezia
r.1600
BEHAVIORAL AND BRAIN SCIENCES (2007) 30, 63–134
Consciousness without a cerebral cortex: A challenge for
neuroscience and medicine
Bjorn Merker Gamla Kyrkvagen 44, SE-14171 Segeltorp, Sweden
[email protected]
Percepce a zpracování
bolesti
1950 – Penfield a Jasper – hemisferektomie není
spojena s poruchou vědomí a vnímání bolesti (
ablace rozsáhlých oblastí kory mozkové při
farmakoresistentní epilepsii )
1960 Penfield – integrální funkce mozku nejsou
lokalizovány v kůře, nýbrž v subkortikálních
strukturách, talamická ablace výrazně ovlivňuje
percepci bolesti ( korová ablace nikoli )
1993 Shewmon – bolestivé a emoční reakce
hydranencefalických dětí jsou identické jako u
zdravých jedinců
Konceptuální model bolesti
( Melzack a Loeser 1982 )
4.Bolestivé chování
= behaviorální složka
3.Utrpení (suffering )
= afektivní složka
2.Bolest ( pain )
= senzorická složka
1.Nocicepce
= somatická složka
Fetální bolest NE
a) plod je ve stavu „nevědomí“ nonconsciousness consciousness is the proof of
everything, but there can be no proof for consciousness
b) plod nemůže realizovat senzorickou
složku percepce bolesti, tudíž nemůže
pociťovat bolest
c) reakce plodu, popisované jako bolestivé
jsou pouze úlekovými motorickými
odpověďmi, ale bez bolestivé komponenty
Fetální bolest ANO
a) plod má již ve 20 týdnu gestace anatomické,
fyziologické a neurochemické předpoklady
k percepci bolesti
b) odpověď plodu na nociceptivní stimul má nejen
motorickou, ale i fyziologickou a behaviorální
složku, mění se aktivita hormonů, neuropeptidů
c) otázka vědomí plodu je nevalidní, ani u
dospělých neznáme detailně fyzikální podstatu
vědomí
d) percepce bolesti na centrální úrovni se
realizuje na úrovni subkortikální ( subplate zone a
thalamus ), teprve od 25-26 týdne gravidity se
realizuje spoluúčast somatosenzorického kortexu
Anatomický a neuroendokrinní
substrát fetální bolesti
- kožní receptory pro bolest (
nociceptory ) – 7 týden gestace
- senzorická vlákna okolo úst od 8. tg.,
ve dlaních od 10 tg., na celém tělním
povrchu od 16 t.g.
- thalamokortikální spojení –
13 - 20 týden gestace
- produkce substance P = mediátor
bolesti – 2. trimestr
- EEG aktivita fétu od 19 tg
- v dorsálních míšních rozích převaha
nociceptivních neuronů excitačních nad
inhibičními až do porodu
-somatosenzorický kortex funkčně
zdatný až po 25 t.g.
Subplate zone
vývojová struktura mozkové kůry, fylogeneticky
nejmladší
postnatálně postupně částečně zaniká, částečně
se integruje do dalších vrstev kůry
přijímá aferentní signály z podkorových center (
thalamus ), ale i z dalších korových struktur
generuje neurony pro jednotlivé vrstvy (layers )
mozkové kůry
bohaté dendritické spoje, řada celulárních
subtypů
Intrauterinní vývoj mozku
od začátku II. trimestru rychlý vývoj
subkortikálních struktur
subkortikální struktury ( především tzv.
subplate zone ) schopny percepce a
zpracování afferentních impulsů, včetně
bolestivých
struktury mozkové kůry (
somatomotorické ) nezralé, nicméně tento
fakt nehraje v percepci bolesti plodem
zásadní roli !!!
Percepce a zpracování
bolesti
„Indeed there
seems to be little
evidence that pain
information
reaches the fetal
sensory cortex."
Patton et al., Intro.
to Basic Neurology,
W. B. Saunders Co.
1976, p. 178
Resume fetální bolesti
percepce a zpracování bolesti je
integrováno do podkorové oblasti mozku
podkorová centra se vyvíjejí od 7.-8.
týdne gestace
jsou funkčně zdatná již ve II.trimestru
gravidity, jistě po 20 t.g.
eventuální zásahy do prostředí plodu by
měly být realizovány s respektem k těmto
faktům – aborty ? jiné zásahy ?
"The fetus within 20 weeks and beyond, is fully
capable of experiencing pain“. R. White, Dir.
Neurosurgery & Brain Research,
CaseWesternUniv.
„It is hardly surprising that infants delivered
by difficult forceps extraction act as if they
have a severe headache." Valman & Pearson,
"What the Fetus Feels," British Med. Jour.,
„Between weeks 20 and 30, an
unborn child has more pain
receptors per square inch than at
any other time, before or after
birth, with only a very thin layer
of skin for
protection“. KBS Anand,
University of Arkansas, 2004
Neonatální percepce bolesti –
základní premisy
novorozenec ( i extrémně nezralý ) vnímá
bolest a stress - neuroanatomická,
neurochemická a funkční zralost percepce
percepce bolesti má krátkodobé ( hypoxemie,
tachykardie, hypertenze, zvýšení ICP ) i
dlouhodobé důsledky ( porucha percepce
bolesti - hyperalgezie, dítě reaguje bolestivě
na nebolestivé podněty - allodynie )
i přes znalost těchto faktů je prevence a
terapie procedurální bolesti podceňována
Typy bolesti
-
poškození tkání ( fyziologická )
neuropatie ( poškození nervu )
viscerální bolest
zánětlivá bolest ( senzitizace!! )
-
akutní, prolongovaná, chronická
-
procedurální, „velká“ pooperační
-
BOLEST V NOVOROZENECKÉM OBDOBÍ
JE PŘEDEVŠÍM PROBLÉMEM
NEZRALÝCH DĚTÍ !!!!!
Bolest a nezralý novorozenec
Nejcitlivější částí těla nezralého novorozence je ploska nohou –
pozdní vyzrávání descendentních inhibičních neuronálních drah
( GABA I a GABA II ), u nezralého novorozence aktivní
glycinergní inhib. dráhy
Kapacita nezralého novorozence pro percepci bolesti:
a)rozsáhlá receptivní kožní pole, vysoká hustota nocicept. zakončení
v kůži
b)nekompletní myelinizace nerv. vláken
c)anatomicky malé vzdálenosti mezi etážemi neuronálních drah a
spojů
d)dostatečná koncentrace neurotransmiterů a receptorů ( NMDA,
AMPA, KA )
e)receptivní pole v somatosenzorickém kortexu dostatečně rozsáhlá
Historie
bolest u novorozenců popisována od 60 let 20. století
1982 – Als – „Synactive Theory of Development“
1985 – Anand, Craig, Scalzo – „Acute Pain in Newborn“
1995 – American Pain Society – bolest je pátým vitálním znakem
2000 – AAP & CPS – „The Assessment and Management of Acute
Pain in Infants, Children and Adolescents“
2001 - AAP & CPS - „Paediatric Chronic Pain“
2006 – AAP + Committee of Fetus and Newborn – „Update –
Prevention and Management of Pain in Newborn“
1985 – 2011 – více než 450 prací o procedurální bolesti
více než 45 skórovacích schémat pro bolest
málo prací kontrolovaných a randomizovaných – metodologický a
etický problém
Skórování procedurální
bolesti
více než 45 schémat
indikátory procedurální bolesti
fyziologické
srdeční akce, variabilita srd. frekvence, dechová
frekvence, krevní tlak, saturace O2, vagotonie,
palmární pocení, ICP,
behaviourální
faciální mimika ( NFCS ), pohyby končetin, změny sval.
napětí, pláč – intenzita, trvání,
biologické
kortisol,noradrenalin,glukagon, aldosteron, insulin, ß
endorfiny, GH, renin aldosteron
konceptuální
gestační věk, změny cyklu spánek-bdění
Skórování bolesti
NIPS ( Neonatal Infant Pain Scale )
CRIES (Crying, Requires O2, Increase vital signs, Expression, Sleepless )
PIPP ( Premature Infant Pain Profil )
DAN ( Douleur Aiguë du Nouveau-né )
NFCS ( Neonatal Facial Coding System )
EDIN (Echelle Douleur Inconfort Nouveau-Né)
další ABC, PAIN, COMFORT, N-PASS, LIDS, PIPP, SUN……….
Skórovací schémata kombinují indikátory bolesti, většinou
behaviourální a fyziologické, méně konceptuální, výjimečně
biologické
Obecný přístup k managementu akutní bolesti u novorozence
„ladder of pain“
Používané prostředky
Hluboká sedace a analgesie,
celková anestezie
Lokální anestetika, podkožní
infiltrace, blokáda nervů
Pomalá i.v. infuze
opiátových analgetik
Topická anestetika a gely
Šidítka, sacharoza, glukoza,
kangorooing, senzorická
saturace, masáže, doteky
Eliminace bolestivých
procedur, minimal
handling, úprava
podmínek prostředí
Fentanyl, morphin, ketamine,
alfentanil, anestetika, sedativa
Lidocaine, bupivacaine,
ropivacaine
Fentanyl, morphin,
alfentanil, remifentanil
Lidocaine-prilocaine,
amethocaine, tetracaine
Sacharoza 10-66%, glukoza
5- 50%, mateřské mléko
Nic
Skórovací schémata
neexistuje zlatý standard
řada studií prokazuje, že jak pro akutní, tak pro
prolongovanou bolest má největší validitu NFCS
obecně behaviourální indikátory nejspolehlivější
kategorií
především fyziologické a biologické indikátory
ovlivněny řadou proměnných
měření kožní vodivosti – skin conductivity
algesimetry – příslib do budoucna? objektivní
metoda
Skin conductivity algesimetry
SCA – princip metody I.
při bolestivé stimulaci aktivován sympatikus
existuje metoda, která využívá aktivace
sympatiku, její interpretace je minimálně
ovlivněná externími či interními vlivy – reakce
ekkriních potních žláz
potní žlázy – 2 typy
emoční pocení je aktivováno postgangliovými
sympatickými nervy
dochází k uvolnění acetylcholinu, který působí na
muskarinové receptory
proces není ovlivněn nervosvalovými blokátory či
aktivátory adrenergních receptorů či
hemodynamickou variabilitou
není ovlivněn v normálních mezích teplotou
prostředí
Skin conductivity algesimetry SCA –
princip metody II.
při aktivaci sympatiku jsou potní žlázy, resp.
dukty – vývody potních žláz na ploskách nohou a
ve dlaních -naplňovány potem, v daný okamžik
klesá odpor kůže ( resistence ) a stoupá
vodivost kůže, je zvýšena až do okamžiku
reabsorpce potu
tento proces na SCA je zaznamenán jako vrchol
( peak ) vodivosti
Změny v elektrické kožní vodivosti probíhají
téměř okamžitě v reakci na bolestivý stimul,
tedy do 0,7 – 2 sec po impulsu.
Potní žlázy – a) eccrinní ( merokrinní )
b) apokrinní
Dva typy potních žláz a jejich funkce
Distribuce dvou typů potních žláz
Ekkrinní ( merokrinní ) –
sympatická inervace
Apokrinní
Validita ESC
když byla bolest monitorována verbálním
reportem u postoperačních pacientů, pak
SCA měl sensitivitu nad 90% a specificitu
na úrovni 75% při identifikaci bolesti,
podstatně lepší než odpověd fyziol.
parametrů ( srdeční akce, krevní tlak ).
u pacientů v celkové anestezii měl SCA
senzitivitu i specificitu nad 90% při
detekci odpovědí na bolestivé podněty ve
srovnání s klinickými ukazateli stressu.
MedStorm Stress Detector - algesimeter
Metodika
Provedení - měření bolestivé odpovědi hodnocením
jednotlivých parametrů SC pomocí algesimetru
(přístroj k měření odpovědi na bolestivý podnět
změnou vodivosti kůže
V práci byl použit přístroj MedStorm algesimetr,
pracující na principu měření intenzity bolestí a jejího
trvání pomocí změn vodivosti kůže a to v reálném čase
jako odpověď na bolestivý stimul.
K měření se standardně využívá tří samolepících
AgCL elektrod
Měřené a hodnocené parametry
Přístroj umožňuje měření v módu pro novorozence, tzv.
„preterm“ mód, který vyhodnocuje následující parametry:
Peaks per second – Hz (PpS)
Area under curve - µS/sec
Area small peaks - µS/sec (ASP).
Jednotkou vodivosti je jeden mikrosiemens/ sekundu
(µS/sec).
Výsledky a závěry
V průběhu práce nebylo možno stanovit obecné bazální
hodnoty kožní vodivosti v jednotlivých kategoriích dětí,
neboť ani v klidové fázi před bolestivým stimulem
nevykazovaly hodnoty nulovou hladinu ( v souladu se
známými daty)
Výsledky naznačují, že při hodnocení bolesti u novorozenců
je nutno dbát na individuální posouzení, protože ani
objektivní hodnota kožní vodivosti neumožňuje obecně
platné stanovení bazální hodnoty. Vyšší vypovídací hodnotu
má parametr PpS
kožní vodivost není
ovlivněna fázemi pokusu ani gestačním stářím
novorozence, všechny kategorie novorozenců
vnímají a percipují bolest stejně !!!
Z výsledků dále vyplývá, že
SCA – další vývoj
Oslo ( Norway ) – software pro měření kožní
vodivosti a propojení s komerčně užívaným
monitorem = bolest je dalším monitorovaným
vitálním parametrem –prof. Storm
(www.medstorm.com)
situace ve F, I, Rus – sledování bolesti u pacientů
na JIP povinné
další práce ve Zlíně –
a) inter- a intraindividuální rozdíly, diference v
parametrech SCA dle pohlaví, analgetický
potenciál různých typů a koncentrací cukerných
roztoků- 2011-12
b) Grantový projekt – opiátová analgezie a SCA (
spolupráce s UTB Zlín a FN Olomouc )
licence pro software – 1500 Є
Literatura
1. Storm H. Changes in skin conductance as a tool to monitor nociceptive stimulation and pain. Curr. Op.
in Anaesth. 2008; 21:796 – 804
2. Hulletee B., Chambers N., Preuss J. et al. Monitoring Electrical Skin Conductance: A Tool for the
Assessment of Postoperative Pain in Children. Anestesiology 2009; 3:513-517.
3. Storm H. Skin conductance and the stress response from heel stisk in preterm infants. Arch. Dis
Child Fetal Neonatal Ed. 2000; 83:F143 – F147
4. Gjerstad AN., Wagner K., Henrichsen T., Storm H. Skin conductance Versus the Modified COMFORT
Sedation Score as a Measure of Discomfort in Artificially Ventilated Children. Pediatrics 2008;
122:e848 – e853
5. Edelberg R. Electrical properities of the skin. In: Brown CC, ed. Methods in Psychophysiology.
Baltimore, MD: Williams &Wilkins;1967:1 – 53
6. Hagbarth KE., Halin RG., Hongell A., et. al. General characteristics of sympatethic activity in human
skin nerves. Acta Physiol. Scand. 1972;84(2):164 – 176
7. Wallin BG., Sundlöf G., Delius W. The effect of karotid sinus nerve stimulations on muscle and skin
nerve sympathetic activity in man. Pflugers Arch. 1975; 358(2):101 – 110
8. Storm H., Shafiei M., Myre K., Raeder J. Palmar skin conductance compared to a developed stress
score and to noxious and awakeness stimuli on patiens in anaesthesia to study the sensitivity and
specificity of skin conductance. Acta Anaesth. Scand. 2005; 49: 798 – 804
9. Storm H., Skorpen F., Klepstad P., et. al. Genetic variations influence the skin conductance response
to nociceptive pain in anesthetized patiens. Abstract accepted ISAP, Orlando; 2008.
10. Gjerstad AC., Storm H., Wallin G., Evaluation of the skin conductance method by using
microneurographi. [abstract] Chicago: ISAP; 2006.
Děkuji, že jste vydrželi

Podobné dokumenty

Ročník 17 - 2011 - číslo 1 - Česká Neonatologická Společnost

Ročník 17 - 2011 - číslo 1 - Česká Neonatologická Společnost n. phrenicus. Dále je nutno vyšetřit známky případného Hornerova syndromu z postižení Th1 (případně C8, 15). Vyšetřování postižené končetiny je pro nespolupráci kojence velmi obtížné, přičemž klasi...

Více

současné trendy výzkumu buněčných mechanismů nocicepce

současné trendy výzkumu buněčných mechanismů nocicepce hrozícím nebezpeèím poškození tkánì fyzikálními nebo chemickými prostøedky. Varovné signály vyvolávají ve slabých aferentních vláknech skupiny C nebo Aδ vzruchovou aktivitu, která vstupuje do centr...

Více

Podrobný popis ke stažení

Podrobný popis ke stažení Body) a jeho vliv na excitační signalizaci. MNTB je jádro sluchové dráhy, které hraje důležitou roli pro určení polohy zdroje zvuku. MNTB je vhodným experimentálním modelem pro studium dějů, které ...

Více

Deprese, antidepresiva a buněčné a modelové membrány

Deprese, antidepresiva a buněčné a modelové membrány Není dosud jasné, co je primární příčinou vzniku většiny duševních poruch a jaké jsou molekulární mechanismy vedoucí k terapeutickým účinkům používaných psychofarmak. Pokrok v této oblasti je spoj...

Více

Skripta Histologie pro bakaláře - Oddělení histologie a embryologie

Skripta Histologie pro bakaláře - Oddělení histologie a embryologie hydrofilní konce jsou orientovány na  periferii. Bílkovinné molekuly, které jsou vestavěné do membrány, jsou jednou  uložené pouze v jedné (zevní nebo vnitřní) části   membrány, jindy prostupující ...

Více

více - Wind Turbine Syndrome

více - Wind Turbine Syndrome Zpráva pro klinické lékaře, což je vědecká zpráva obsahující původní data včetně jejich analýzy a rozbor související klinické a vědecké literatury s odkazy. Popisy případů, které obsahují údaje z r...

Více

Oční problematika na expedicích

Oční problematika na expedicích svou funkční samostatnost a schopnost reagovat na objektivní nebezpečí. Záležitosti popisované v tomto pojednání spadají zhruba do dvou kategorií, jedinečných pro prostředí velkých výšek a jiných, ...

Více