Postoje - Richard Jung

Postoje
Měření postojů
Postoje
• Relativně stálé tendence k jednání
• Naučené
• Týkají se příznivých nebo nepříznivých
reakcí
• Souvisí s jednáním a činností
Dimenze postojů
• Kognitivní -názory a myšlenky
• Afektivní (emocionální) – city,
emocionální reakce
• Konativní (behaviorální) – sklony k
chování či jednání
Postoje – hodnoty - názory
• Názory – neutrální výrok, předpoklad
pravdivosti
• Postoje - emočně zabarvené, hodnotící
• Hodnoty – základní hodnotová soustava
Funkce postojů
• Hodnocení objektů – umožňuje orientaci
v realitě
• Externalizace – spojování nevědomých
motivů s vnějšími podmínkami
• Sociální přizpůsobení – sociální
soudržnost, identifikace referenčních
skupin
Znaky postojů
• Komplexnost -podíl kognitivní, emocionální,
konativní složky
• Konzistence -pevnost, stálost, soudržnost
• Konsonance – souzvuk trsu postojů
• Intenzita
• Extrémnost
• Rezistence vůči změně
• Centrálnost/perifernost
Změna postojů
1.
2.
3.
4.
Obtížná
Usnadňuje ji, jestliže
Probíhá pozvolna
Týká se periferní oblasti postojů
Týká se postojů málo vyhraněných
Osoba je aktuálně emočně stabilní
Tlak na změnu centrálního postoje vyvolává
úzkost
Teorie kognitivní disonance
• Leon Festinger (1957) – postojové trsy
• Snaha dosáhnout konsonance, souladného
vztahu mezi postoji
• Disonance postojů - důležitý zdroj jejich
změny
• Dynamický proces, zahrnuje strukturu
osobnosti, hodnocení vjemů a mediálních
nosičů
• Výsledek – změna postoje nebo přidání
dalšího, který umožňuje novou interpretaci
Námitky vůči teorii
Kognitivní disonanci lze řešit i jinak než
změnou postoje, např.:
• Ignorováním skutečnosti
• Diskreditací zdroje
• Účelovým výběrem informace
Model změny postojů
založený na komunikaci
• Hodnocení komunikačního zdroje (jeho
důvěryhodnost, snaha přesvědčit)
• Povaha informace (včetně jazyka, jistoty
mluvčího apod.)
• Charakteristiky příjemce
Měření postojů – postojové
škály
• Transformace kvalitativních údajů na
souhrnné znaky (obvykle o stejných
intervalech)
• Měřící stupnice (škály) vytvořené sadou
položek, které tvoří určité kontinuum
• Stupnice umožňuje kvantitativní uspořádání
od jednoho pólu ke druhému
• Z odpovědí na jednotlivé položky se stanovuje
souhrnná hodnota (index) pro každou
zkoumanou osobu
Požadavky na postojové škály
•
•
•
•
•
Homogenita – jednorozměrnost
Představa spojitého kontinua
Linearita – stejné intervaly
Validita
Reliabilita
Škála etnické distance
•
•
•
•
E. S. Bogardus (1925)
7 výroků odstupňované intenzity
Seznam etnik (sociálních skupin)
Dotázaný vyslovuje souhlas či nesouhlas
ve vztahu k příslušníku etnika/skupiny
Výroky
1. Sňatek blízkého příbuzného se členem
této skupiny
2. Být členem stejného klubu
3. Bydlet ve stejné ulici
4. Pracovat na jednom pracovišti
5. Být občanem naší země
6. Být turistou v naší zemi
7. Být vyhnán ze země
Intervalová škála
•
•
•
•
L. L. Thurstone (1929)
Soubor tvrzení vztahujících se k určitému jevu
Vyslovují se soudy o jevu (oznam. způsob)
Škála odpovědí 5-9 bodů se střední variantou
(naprosto souhlasím, ….. „ani-ani“…..
naprosto nesouhlasím)
• Apriorní škála (technika soudců - laiků)
• Nevýhoda – dlouhá přípravná fáze
• Výhoda – včasná eliminace nevhodných
položek, relativní univerzálnost použití škály
Sumační škála
• R. Likert (1932) - bodová, škála sumovaných
odhadů
• Měří intenzitu postojů
• Aposteriorní škála – tvoří se na již sebraném
materiálu
• Výběr položek do rozlišující škály je vztažen
jen ke zkoumané skupině
• 5bodová škála odpovědí (silně souhlasím …
ani-ani…. silně nesouhlasím)
Skalogram
• L. Guttman (1950)
• Postupné přidávání vlastností, které
vyjadřují intenzitu nějakého jevu
• Každá kladná odpověď v řadě obsahuje
všechny předcházející kladné odpovědi
• Např. schopnost, znalost, stupeň
identifikace
Příklad skalogramu:
Schopnost číst v cizím jazyce
• Rozumí známým jménům, slovům a velmi
jednoduchým větám.
• Umí číst krátké jednoduché texty.
• Rozumí textům, které obsahují slovní zásobu
často užívanou v každodenním životě.
• Rozumí článkům a zprávám zabývajícím se
současnými problémy.
• Rozumí dlouhým složitým textům.
• Snadno čte všechny formy písemného
projevu.
Vícerozměrné přístupy
• Faktorová analýza – R. C. Cattell (1952)
• Sémantický diferenciál – Ch. Osgood
(1958)
Faktorová analýza
• Cíl – identifikovat malý počet faktorů, které
nahradí velký počet původních položek
• Vychází z analýzy korelační matice dat
• Faktorová zátěž – míra vztahu mezi položkou
a faktorem
• Faktorový skór – vypočtená hodnota odpovědí
v daném faktoru (pro jednotlivce, skupinu)
Příklad faktorové analýzy
Strategie a životní orientace 1999
1. faktor Strategie aktivního hledání příležitostí,
podnikavosti
2. faktor Orientace na rodinu a nenáročný život
3. faktor Strategie pohodlného přežívání
4. faktor Orientace/rezignace na pracovní
(odbornou) kariéru
Faktorové skóry ve věk. skupinách
Věková
skupina
Do 29 let
1. faktor
podnikavost
- 0,33
2. faktor
rodina
0,39
30 – 39
- 0,07
0,07
40 - 49
0,17
-0,02
50 - 59
0,21
-0,24
60 - 69
0,32
0,58