Eva Tylová KUDY, KUDY DÁLNIČKA Vladimír Molek

Eva Tylová
KUDY, KUDY DÁLNIČKA
Na návštěvě
ZA VYDROU DO TŘEBONĚ
Téma
EKOLOG A EKOLOGISTA
Vladimír Molek
BOLETICE – VÝZNAMNÉ
PTAČÍ ÚZEMÍ ROKU 2006
PORADNY SÍTĚ KRASEC PORADNY SÍTĚ KRASEC PORADNY SÍTĚ KRASEC
C AL L A
České Budějovice, Fráni Šrámka 35
Tel.: 387 310 166, 387 311 381, e-mail: [email protected]., web: http://www.calla.cz.
Poradna: Po 9–13h. (především energetika), Út 13–17h. (především všeobecné poradenství),
St 9–13h. (především ochrana přírody a krajiny)
ČES KÝ N A DAČ N Í F O N D P RO V YD RU
Třeboň, Jateční 311
Tel. 384 72 20 88 (M. Šimek 723 654 478), e-mail: [email protected],
web: http://www.otter.trebone.cz/.
Průběžně konzultace a poradenství v oblasti ochrany vydry říční, náhrady škod
(M. Pacovská 775 364 625).
Poradna: Út a Čt 15–18h., St 9–12h.
DŘÍPAT K A
Prachatice, Rumpálova 402
Tel. 388 317 806, 724 081 117, e-mail: [email protected], web: http://www.dripatka.cz
Poradna: Po a Čt 16–18h.
EKO LO G I C KÝ P R ÁV N Í S E RV I S
Tábor, Převrátilská 330
Tel: 381 253 904, fax: 381 253 910, e-mail: [email protected], web: http://www.eps.cz/
Poradna: St a Čt 13–17h.
FLO R I A N U S
Jindřichův Hradec, Pražská 1286/II
Tel.: 774 690 755, e-mail: [email protected], web: http://florianus.wz.cz.
Poradna: Út 10–13h., Čt 14–18h.
INK A N O
Písek, Píseckého 131
Tel.: 382 210 319, e-mail: [email protected], web: http://new.inkano.cz/
Poradna: Po 8–12h., 13–16h.
ROS A
České Budějovice, Nádražní 55
Od 1. března 2006 nová adresa: Senovážné nám. 9, České Budějovice
Tel.: 387 432 030, e-mail: [email protected], web: http://www.rosa.ecn.cz,
Poradna, knihovna i videotéka: Po, Út 9–12h. a St, Čt 12–18h.
ŠÍPE K
Český Krumlov, c/o Gymnázium, Chvalšinská 112
Poradna: (c/o ČKRF, Masná 131, 381 01 Český Krumlov)
Út 9–12h. a 13–16 h., Čt 9–12 h.
Tel.: 380 704 620, e-mail: [email protected]; [email protected]
Knihovna a poradna: Po 13–17 hod (kancelář v budově gymnázia)
Tel.: 380 714 048, 721 179 755, e-mail: [email protected], web: http://sipek.roklinka.cz
ŠMI D I N G E ROVA K N I H OV N A
Strakonice, Pobočka „Za Parkem“, Husova 380
Tel.: 383 323 021, e-mail: [email protected], web: http://www.knih-st.cz.
Poradna: Po – Pá 7.30–16h.
SLUNEČNICE
CENTRUM PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL
OBCHOD SE ZDRAVÝMI POTRAVINAMI A BYLINKAMI
VÁM NABÍZÍ:
v
v
v
v
v
v
v
v
v
v
v
v
v
v
v
v
Za podporu děkujeme
Kavárně Měsíc ve dne,
Nová ulice 3, České Budějovice,
která poskytuje prostory pro konání akcí sítě
KRASEC a pomáhá s distribucí časopisu.
Kavárna na půl cesty,
Fair-Trade obchůdek,
Galerie, Literární kavárna
www.mesicvedne.cz
Jihočeský čtvrtletník o životním prostředí
Název časopisu je odvozen od názvu
Krajské sítě environmentálních center v jižních
Čechách, která vzniká v rámci projektu,
podpořeného z prostředků Evropského
sociálního fondu v ČR a ze státního rozpočtu
ČR, prostřednictvím MŽP ČR.
Zveřejněné články obsahují názory autorů,
nevyjadřují (pokud není výslovně uvedeno)
ani stanovisko sítě KRASEC, ani redakční rady.
Vydává:
Rosa, o.p.s., jako časopis Krajské sítě
environmentálních center KRASEC
Partnerské organizace projektu:
Sdružení Calla, Český nadační fond pro vydru,
INKANO, SVIS MŠMT-CEV Dřípatka, ZO ČSOP
Šípek, Rosa,o.p.s., Ekologický právní servis,
Fakulta managementu VŠE J. Hradec
a Jihočeský kraj
Adresa redakce:
KRASEC, Rosa,
Senovážné nám. 9, 370 01 České Budějovice
e-mail: [email protected]
Odpovědná redaktorka:
Zdenka Jelenová
OBCHOD SLUNEČNICE
NAJDETE V ČESKÝCH
BUDĚJOVICÍCH
V CHELČICKÉHO
ULICI 21,
MEZI LANNOVOU TŘÍDOU
A RUDOLFOVSKOU ULICÍ
VEDLE ELEKTRO HAVLÍČEK
BIOPOTRAVINY, POTRAVINY PRO ZDRAVOU VÝŽIVU
BIO OVOCE A ZELENINU, BIOUHERÁK , BIOVÍNO
POTRAVINY PRO VEGETARIÁNY A VEGANY
OTEVÍRACÍ DOBA:
ČERSTVÉ KOKOSOVÉ MLÉKO, ŽELEZITÉ VÍNO „KAGOR“
PO – PÁ 8,30 – 18,00
VELKÝ VÝBĚR BIO KOŘENÍ, ŽITNÝ KVÁSKOVÝ CHLÉB
SO 8,30 – 12,00
BIO JAVOROVÝ SIRUP, BIO MELASUBIO CUKROVINKY
BIO POHANKU, JÁHLY, ŠPALDU, OVES, ŽITO, KUSKUS…
Bližší informace
VELKÝ VÝBĚR BYLINNÝCH ČAJŮ, TINKTUR A SIRUPŮ
na tel. č. 603 266 753,
MED, MEDOVINU, PROPOLIS A JINÉ VČELÍ PRODUKTY
387 315 856
PŘÍRODNÍ KOSMETIKU Z KONOPÍ, WELEDA, LAVERA…
SOLNÉ LAMPY, SVÍČKY, VONNÉ TYČKY, RELAXAČNÍ HUDBU
VONNÉ OLEJE DO AROMALAMPY A NA MASÁŽE
KNIHY O ZDRAVÉ VÝŽIVĚ A O LÉČENÍ NEMOCÍ STRAVOU
KNIHY S DUCHOVNÍ A EKOLOGICKOU TÉMATIKOU
EKOLOGICKÉ ČISTÍCÍ A PRACÍ PROSTŘEDKY „ECOVER“ A „SODASAN“
KAŽDÉ PONDĚLÍ ČERSTVÉ BIOPEČIVO Z PEKÁRNY COUNTRY LIFE NENAČOVICE (BIO CHLÉB,
ROHLÍKY, KOLÁČKY, BAGETY…) – JEDINÁ PEKÁRNA V ČR, KDE SI BIO ZRNO SAMI VYPĚSTUJÍ,
SEMELOU NA KAMENNÉM MLÝNĚ A UPEČOU
Redakční rada:
Libuše Jozková, Jiří Guth, Vladimír Molek,
Jan Nový, Petr Resch
Sazba a grafická úprava:
MADART, Vodňany (www.madart.cz)
Tisk:
TISKÁRNA HEMALA, Písek
Evidováno:
Ministerstvo kultury ČR, reg. č. E 16312
Krasec č. 3 vyjde: 4/2006
TIŠTĚNO NA RECYKLOVANÉM PAPÍŘE
Předplatné:
viz objednávka na zadní straně obálky,
info: tel. 387 432 030,
e-mail: [email protected]
Inzerce a výměnná reklama:
tel. 607 777 993, e-mail: [email protected]
© KRASEC 2006
Velké foto na obálce © Jiří Bohdal
E DI TOR IA L
Z OB S A H U
AK TUÁLNĚ
zprávy od partnerských
organizací
ZDENKA JELENOVÁ
P OH L E DE M
Hlavním argumentem odpůrců bezzásahového režimu v parku je
strach z rozšíření kůrovce a obava z odlivu turistů z tzv. sežrané Šumavy. Chtějí Šumavu „uzdravovat“, což je jistě obtížné, když nevíme,
jak se příroda bude vyvíjet...
Radovan Holub
4–5
Petr D ostálek
Pěstujme staré odrůdy
6
Zuzana Guthová
„Nám, Pane, zachovej
čisté srdce“
7
V ladimír Molek
Boletice – významné
ptačí území roku 2006
8
Radovan Holub
NPŠ – konec sporu
dvou koncepcí?
9
Zdenka J elenová
Expertkou EU na Sibiři
11
M ichal B ernard
O nakládání s obecním
a krajským majetkem
12
ZIMNÍ PŘÍLOHA
PR O R ODINU
13–16
M ilan Štefanec
10 let budování hypermarketismu v Čechách
ZA VYDROU DO TŘEBONĚ
STRANA 10
Pozornost věnují především otázce náhrad škod, způsobených vydrou říční jakožto zvláště chráněným živočichem. Co se tedy děje, pokud přijde majitel rybníka, který je přesvědčen, že mu ryby sežrala
vydra?
Zdenka Jelenová
17
B oris Cvek a Jan Nov ý
TÉMA:
„Ekolog a ekologista“ 18 – 19
V lastimil Marek
Kapka vody
20
I vona Matějková
Poselství Přírodních Bytostí 21
PANOR AMA
tipy na webové stránky,
nové výrobky, knihy,
projekty
22 – 23
HYPARMARKETISMUS
STRANA 17
Skoro každý hypermarket, který plánuje výstavbu nového centra, obhajuje svůj záměr také tvrzením o nových pracovních příležitostech
pro místní.... Spočítal ale někdo, kolik míst naopak zanikne v malých
samoobsluhách a pultových prodejnách?
Milan Štefanec
Eva Tylová
Kudy, kudy dálnička…?
24
OHLASY – DOPISY
25
K Ř Í ŽO V K A , Ú K O L P R O
NEJMENŠÍ
26
než pořízení nového. Myslím, že za to nemůže Karel Marx ani Adam
Smith, ale je to prostě tak. Z abstraktnějších viníků se nabízí „převládající ekonomické paradigma“, „globalizace“ anebo „technologický
JIŘÍHO GUTHA
rozvoj“. Samé příliš velké cíle, něco, co čtenáři našeho časopisu ani
[email protected]
všichni ekologičtí poradci sítě KRASEC pospolu nedokážou rychle a
účinně změnit.
Záchranné lano nám hází – jako i v jiných případech – Hana Librová.
Lidé pestří, zelení, vlažní i váhaví, hrdinové jejích knížek, si totiž dopřávají ekologický luxus! Když si našetříte, můžete si dovolit nějakou
tu opravu! To přece zdaleka neplatí a asi ještě dlouho platit nebude
Příklady táhnou, věděli (a říkali) už staří. Když poradce tlumočí druhým, pro každého. Ale i pro toho, kdo si to dovolit nechce nebo nemůže,
co sám vyzkoušel, bývá nejpřesvědčivější. Proto je tak těžké přesvědči- mám jednu radu od pánů Máchala a Vlašína, klasiků šetrného životvě radit, že je lepší porouchané přístroje a jiné věci dávat opravit, nežli je ního stylu: vyřazené spotřebiče je správné nabídnout zdarma některému opraváři, který z nich může využít na náhradní díly to, co by„po konzumním způsobu“ vyhodit a pořídit si nové.
Především opraváři stojí nějak mimo hlavní informační a reklamní toky. chom jinak zbytečně vyhodili do odpadu.
Dopídit se opraváře v příslušném oboru a v dostupné vzdálenosti bývá Snad přitom jako já narazíte na seriózního soukromého opraváře,
první zkouška našeho „zeleného“ odhodlání. Další komplikací bývá který ve sklepní dílničce nabízí vysoce kvalitní ruční práci za nepatrkrátká otvírací nebo pracovní doba. To nejtěžší, něco, co bychom na- né ceny. Místo vývěsního štítu má jen jmenovku na zvonku a klidně
šim klientům nejraději zatajili, jsou ale náklady, prostě cena za opravu. ignoruje globalizaci i paradigma. Snad ho najdete i vy, toho zvláštU mnoha výrobků platí, že oprava bývá stejně drahá nebo ještě dražší, ního hrdinu naší doby.
Hrdina
naší doby
3
Jihoče ský č tv r tletník o ž ivotním prostředí
Chtěla bych vám poděkovat za přízeň a požádat
o shovívavost. Náš časopis je nový, hledá ještě
svou přesnou podobu i náplň, a budeme velmi
rádi, když nám pošlete své postřehy, náměty a
připomínky. A ještě raději budeme, když si náš –
a váš – Krasec i přes všechny případné výhrady
objednáte či doporučíte svým známým.
STRANA 9
foto Zdenka Jelenová
Pokud jde o následující stránky, najdete na nich
tentokráte mnohem více zajímavostí z regionu
(například z Boletic a ze Šumavy skoro samé
dobré zprávy), aktuální rozhovor s ředitelkou
třeboňského Českého nadačního fondu pro
vydru, která se před pár dny vrátila ze Sibiře,
spoustu rad a tipů, jak zcela prakticky přispět
k ochraně přírody i k vlastní šetrnější spotřebě,
v rámci prostřední dvoustrany (kterou je možno bez problémů vyjmout) další výborné recepty od Líby, právní poradnu, a také nápady pro
děti – motivované dnes vydří tematikou.
NÁRODNÍ PARK ŠUMAVA
foto archiv redakce
Vítám vás u četby druhého čísla jihočeského časopisu o životním prostředí. Chtělo se mi napsat „zeleného“ nebo „pro
zelené“, ale to se hned musím zastavit u jedné
námitky, kterou vyvolalo číslo první, respektive hned můj úvodní text. Prý spoustu čtenářů
„ta zelená“ odradila či odradí. Nu – asi je tomu
tak. Jenže my (tedy KRASEC jakožto krajská
síť ekocenter) prostě máme k té zelené blízko,
a vlastně ani nechceme dělat časopis pro lidi,
kteří na to nepohlížejí aspoň trochu podobně. Rozhodně nechceme být časopisem pouze pro ekologické aktivisty, nechceme být časopisem vyhraněně kritickým ani nesmiřitelně
fundamentalistickým, ale přece jen se chceme
dost jednoznačně profilovat. A to jednak regionálně – přívlastek JIHOČESKÝ by měl být hodně
důležitý, a jednak tematicky – tedy skutečně o
životním prostředí a o přírodě, a hlavně pro lidi,
kterým stejně jako nám na kvalitě a ochraně
přírody a životního prostředí záleží. Věřím, že
patříte mezi nás.
foto Jiří Kadoch
Vážení čtenáři,
A K T UÁ L N Ě Z E SÍ T Ě K R ASE C
památky
Slunce pro památky
EDVARD SEQUENS,
[email protected]
Sdružení Calla se již několik let snaží otevírat hem solárních instalací a památek vypadá u
diskusi o problémech, které brání ve využí- „slunečního lídra“ v Německu, od místostavání obnovitelných zdrojů energie. Naposle- rosty Litoměřic Jiřího Landy o tom, kterak
dy se tak stalo v rámci diskusního semináře se podařilo skloubit ochranu městské paSlunce pro památky, který jsme zorganizovali mátkové rezervace se „solárky“, na něž Live spolupráci s Ligou ekologických alternativ. toměřice samy poskytují dotaci, a od Jana
Reagovali jsme tak na množící se střety mezi Pokorného a Vladimíra Kučeravého z třezájemci o solární kolektory či fotovoltaické boňského TIC příspěvek o vydařeném soupanely a orgány památkové péče. Seminář žití solárního systému s renesančním dopořádaný v českobudějovickém KD Metro- mem v Jindřichově Hradci. Jana Vozábalová
pol se setkal s velkým zájmem zainteresova- z oddělení památkové péče Krajského úřaných odborníků z obou stran „sporu“.
du spolu s Bohuslavem Mičanem z NárodníPřítomní si kupříkladu od Jitky Feitové z Uni- ho památkového ústavu představili pohled
verzity v Bambergu vyslechli, jak to se vzta- z pozice ochrany kulturního dědictví. Z nad-
florianus
Florianus – přírodní zahrada
ŠTĚPÁNKA CHARVÁTOVÁ,
Ji ho č eský č tv r tletník o ž ivotním prostředí
4
[email protected]
V polovině listopadu bylo v Jindřichově Hradci, za účasti starosty Karla Matouška, slavnostně otevřeno nové „zelené centrum“ sítě KRASEC
– eko-poradna Florianus. Sídlí v bývalé klášterní
zahradě, kde již vzniká veřejně přístupná přírodní zahrada. Florianus nabízí veřejnosti (v J. Hradci, ale prostřednictvím dalších eko-poraden sítě
i jinde) specializované poradenství a konzultace
v oblasti přírodních zahrad, zajištění odborné literatury, přednášek a odborných seminářů.
Začátkem roku uspořádal Florianus přednášky
pro veřejnost „Nebojte se přírodních zahrad“ a
„Perla jižní Moravy – Podyjí“, v květnu se bude
podílet na zahájení velké putovní výstavy jindřichohradeckého muzea fotografie ,,Člověk
a krajina‘‘. Centrum chce spolupracovat na rekonstrukci přírodní zahrady surrealisty Jana
Holuba (s Jindřichohradeckou kulturní společností) a na projektu dětského hřiště v J. Hradci.
V současné době probíhá jednání s rakouskou
stranou o spolupráci na mapování přírodních
zahrad u nás, v Rakousku a na Slovensku.
Mnozí si možná pod pojmem „přírodní zahrada“ představí jakýsi zpustlý, neudržovaný prostor s minimálními zásahy člověka. Náš záměr
je ovšem jiný: rozmanitá a pestrá zahrada, plná
života. Záleží jen na majitelích, zda chtějí zahradu vystříhanou, pravidelnou, nebo nechat „pracovat“ přírodu samotnou a jen ji usměrňovat
– v obou případech však můžeme využívat pří-
hledu se pak na problematiku podíval Tomáš
Hájek, dnes již generální ředitel Národního
památkového ústavu: „Ochrana životního
prostředí a ochrana kulturního dědictví jsou
v této době menšinovými veřejnými zájmy.
Proto musí spolupracovat, jsou ke spolupráci přímo odsouzeny. Jen se jí musíme naučit.“
Některé příspěvky, které na semináři zazněly,
jsou ke stažení na stránkách www.calla.cz.
Diskuse v průběhu semináře byla velmi živá.
Bohužel se ukázalo, že cesta k vzájemnému
pochopení bude ještě dlouhá. Názorným
příkladem může být instalace solárních kolektorů v Holašovicích, která je sice viditelná
jen z humen, není na střeše, ale na konstrukci v zahradě, ale přesto dle úředníků ve vesnické památkové rezervaci UNESCO nemá nic
obdobného co dělat. A tak nám nezbývá, než
se nadále snažit vzájemné hrany střetu obrušovat, protože jsme vážně na jedné lodi.
rodní zásady. Na suchá místa vysadit správné
rostlinky (ne vlhkomilné), chemii nahradit biologickou ochranou a vhodnou kombinací rostlin odpudit plevele i škůdce. A ještě ušetřit, když
použijeme dešťovou vodu místo vody z kohoutku, nebo svůj vlastní kompost namísto rašeliny!
Založíme tak zahradu, kde nebudeme nacházet otrávené krtky, na které jedy konečně zabraly, nebo mrtvé ptáky, kteří pozřeli jedovatý
hmyz. Vždyť existují i jiné způsoby, jak se zbavit
škůdců a plevelů, nebo ještě lépe – jak se s nimi
naučit žít a omezit je tak, aby příliš neškodili.
Vznikne pak oáza, ve které najdeme klid a únik
před každodenním stresem. Pro časopis Krasec
připravujeme sérii článků, které přiblíží způsoby a principy péče o přírodní zahrady. Zájemci
o radu či konzultaci jsou vítáni v eko-poradně
(kontakt a otevírací doba viz str. 2).
Autorka pracuje jako specializovaná poradkyně
v centru Florianus.
rádce
Malý šípkový rádce
JOSEF JANOŠŤÁK,
[email protected]
V prosinci uplynulého roku dokončila ZO ČSOP Šípek přípravu publikace „Malý šípkový rádce aneb Co dělat při ohrožení našeho životního prostředí“. V rámci projektu KRASEC by měla
brožura v nákladu 4 000 výtisků vyšla začátkem února a je distribuována občanům Českého
Krumlova, do veřejných a vzdělávacích institucí celého okresu a eko-poraden sítě KRASEC.
„Rádce“ bude také umístěn na webových stránkách http://sipek.roklinka.cz, kde bude podle
potřeby průběžně aktualizován.
Hlavním autorem publikace je Mgr. Pavel Pejcha. Je napsána především pro podmínky českokrumlovského okresu, ale zaměření, kontakty a rady tuto hranici značně přesahují. Díky tomu
publikace nabývá univerzální platnosti. Najít v ní můžete radu, jste-li například svědky nezákonného kácení dřevin, týrání zvířat, vypalování trávy, znečišťování vody a ovzduší. Také ale v případech, když máte zájem zjistit kvalitu vody pitné i ke koupání, co dělat s nalezeným zraněným
zvířetem, na koho se obrátit při hledání vhodného a k přírodě příznivého způsobu vytápění
nebo se poradit, co patří do kontejnerů na tříděný odpad a jak naložit s tím zbylým. Také se v ní
dozvíte, co jsou ekologicky šetrné výrobky a biopotraviny, kde je nakoupit nebo co si představit
pod pojmem ekologické zemědělství.
V radách ani kontaktech na instituce a ekologické organizace však brožura při všech snahách
o úplnost zajisté není vyčerpávající. A to je i výzva pro její budoucí uživatele. Budeme rádi za
oznámení nových vhodných informací a zjištěných nedostatků či změn.
A K T UÁ L N Ě Z E SÍ T Ě K R ASE C
Interpretace
místního dědictví
dědictví
ZUZANA GUTHOVÁ,
[email protected]
Stejnojmennou metodu komunitního rozvoje, kterou propaguje v České republice Nadace
Partnerství, jsme testovali v uplynulém roce na
Borovansku. Spolu s místními klíčovými partnery jsme se pokoušeli zjednodušeně najít odpověď na to JAK ocenit NĚCO, co stojí v území ZA
TO. Postupně jsme se shodli na tom, že nám záleží na oživení tradice a povzbuzení patriotismu u
místních obyvatel, zejména dětí.
Za to cenné a opomíjené jsme označili staré místní příběhy, pověsti a legendy. Protože zejména
děti a mládež preferují aktivní formy poznávání,
připravili jsme mapu s šesti výletními okruhy za
místními příběhy a s pasem borovanského cestovatele. V restauracích borovanských osad získají malí i velcí cestovatelé razítko s motivem některé z borovanských pověstí a za sběr všech razítek
pak malou odměnu.
Celoroční putování bude odstartováno společnou akcí v květnu, kdy vedle mapy a prvních razítek bude na malé cestovatele čekat
i řada překvapení přímo na stezkách za pověstí. Věříme, že akcí zahájíme novou tradici, která přispěje k zapuštění kořínků nejen malých Borovánků v krajině domova. Borovansko a
jeho příběhy můžete poznávat i vy. Mapy s pasem borovanského cestovatele budou k mání v informačním centru Borovan. Více informací o květnovém startu putování získáte na
www.borovany-cb.cz.
Další
zářivé
zářivé plány?
EDVARD SEQUENS,
[email protected]
/JČ KRAJ/
Výstava „Jak třídit odpady“ se konala začátkem ledna ve Šmidingerově knihovně ve Strakonicích. Připravila ji zdejší ekoporadna KRASEC ve spolupráci s firmou
EKO-KOM, a. s. Dvanáct informačních vývěsek návštěvníkům srozumitelně zodpovědělo mnoho otázek týkajících se třídění
a recyklace odpadů. Zájem o tematiku projevily i některé základní a střední školy, kterým knihovna výstavu nabídla k zapůjčení.
V prvních únorových dnech výstava poputuje na Střední odbornou školu v Blatné.
/ŠMIDINGEROVA KNIHOVNA/
Zajímavá a inspirativní přednáška o možnostech sběru hub v zimním období se
uskutečnila v sobotu 7. ledna v prachatické
čajovně U hrušky. Praktický mykolog Vladimír Špatný provedl příchozí zimní přírodou pohledem houbaře a okořenil zajímavé povídání i několika recepty houbových
specialit. Posluchači se mimo jiné dozvěděli, že zimní houbaření s sebou nenese riziko
otravy, protože vzhledem k počtu rostoucích druhů postačí jen minimální znalosti a
představte si, jak vystupujete z vlaku uprostřed ledna s plným košíkem. Nádhera! Má
to ovšem přeci jeden háček: nesmí být tolik sněhu jako letos. Ne že by houby nerostly, ale lopata a sněžnice nejsou pro houbaře
příliš typické náčiní…
/DŘÍPATKA/
V polovině ledna se v Prachaticích v centru ekologické výchovy Dřípatka konalo víkendové setkání zástupců organizací sdružených v síti KRASEC.
RNDr. Zuzana Guthová (ředitelka Rosy a vedoucí
celého projektu) vysvětluje některé zásady partnerství organizací.
foto Petr Drahoš – Calla
5
Ji hoče ský č tv r tletník o ž ivotním prostředí
Jednou z nejdůležitějších aktivit sdružení Calla je nabídka právní a informační pomoci obcím, u nichž by mohlo být vybudováno konečné úložiště radioaktivních odpadů.
S problematikou jaderné energetiky ovšem souvisí i další reálná hrozba pro jihočeské
obce: otevírání nových ložisek těžby uranu.
Uranový průmysl v naší republice hledá nové příležitosti a hrozí těžbou také na jihu Čech.
Nahrává mu zvyšující se cena uranu na světových trzích. Českobudějovické pracoviště
ministerstva životního prostředí před koncem roku zamítlo žádost firmy TIMEX ZDICE,
s. r. o., která chtěla stanovit tzv. průzkumné území pro vyhledávání ložisek uranu na Strakonicku u obcí Mečichov, Hlupín, Bratronice, Nahošín a Doubravice. Podle již dříve provedených průzkumů jsou zde v podzemí odhadované zásoby uranu ve výši 1824 tun. Firma
se proti odmítnutí odvolala, a tak nyní vše bude záležet na rozhodnutí ministra životního
prostředí Libora Ambrozka.
Stejná situace je na východě Českomoravské vysočiny, kde se ve stejném ohrožení ocitla
území obcí Horní Věžnice, Jamné a Tasov, ale územní odbor ministerstva životního prostředí těžbu také nepovolil. Zato horníci v posledním uranovém dole v Evropské unii – v Dolní
Rožínce – si na čas oddychli. Vláda na popud ministerstva průmyslu a obchodu opětovně
prodloužila těžbu, tentokráte do roku 2008 a toto datum nemusí být konečné. Slovy jednoho z rožíneckých odborářů: „Od roku 1985 jsme ustupovali, těžbu jsme ubránili a nyní došlo ke
strategickému zlomu!“ Současně bude pokračovat navazující provoz chemické úpravny rud
v Rožné. Odkládá se tak sanace lokality, která v důsledku znamená prodražení a vyšší zátěž
životního prostředí. Okolí Dolní Rožínky již nyní zatěžuje 406 tisíc m2 hald po těžbě uvolňujících radon, a zejména pak 90 ha radioaktivních a toxických odkališť.
Škody po těžbě a zpracování uranu jsou v celé republice vyčísleny na 57,6 miliardy Kč.
Do roku 2040 bychom je měli platit z našich daní, protože v ceně uranového koncentrátu, který nyní téměř výhradně odebírá ČEZ, zahrnuty nejsou a nikdy ani nebyly. Programy na útlum uranového hornictví dosud od roku 1989 do roku 2004 vyčerpaly z veřejných prostředků 18,8 miliardy Kč. Představy o otevírání nových zářících dolů na jihu Čech
jsou tedy více než děsivé.
1,2 mil. Kč na „Grantový program na podporu environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty a podporu stanic pro handicapované živočichy“ schválilo v rozpočtu
pro rok 2006 zastupitelstvo Jihočeského
kraje. Bližší údaje pro žadatele o podporu budou v průběhu března zveřejněny na
internetových stránkách Jihočeského kraje (www.kraj-jihocesky.cz), další informace
je možno získat u Libuše Jozkové, Krajský
úřad, oddělení ochrany přírody a krajiny, tel.
386 720 803, e-mail: [email protected]. V rámci významných akcí kraje v roce
2006 schválilo zastupitelstvo částku padesát tisíc korun na podporu aktivit připomínajících na jihu Čech Den Země (22. 4.).
Z R E G I ON U
Pěstujeme
odrůdy
staré odrůdy!
PETR DOSTÁLEK
Rozmanitost života můžeme chránit nejen ve volné krajině
a v chráněných územích, ale také na polích, v zahradách a sadech, protože i pěstované, tedy kulturní rostliny jsou nedílnou a důležitou částí biodiverzity. Současné zemědělství totiž svými vysoce produktivními moderními odrůdami vytlačilo Tyčkový fazol Myší je typický svými dlouhými a křehkými lusky.
foto autor
na okraj zájmu, ba k samotnému vyhynutí mnoho krajových,
místních a starých odrůd, které jim sice svým výnosem nemohou konkurovat, leč mají mnohdy cenné vlastnosti – jsou např. nenáročné na podmínky pěstování, mají dobrou chuť nebo zajímavý vzhled. Nekomerční nabídku některých krajových odrůd přináší svépomocný Seznam starých a krajových odrůd připravovaný každoročně obecně prospěšnou společností Gengel ve spolupráci s aktivními pěstiteli.
Ji ho č eský č tv r tletník o ž ivotním prostředí
6
Dumlík má lahodnou máslovou dužinu a chutná výborně jak v polévkách tak v salátech.
foto autor
Podle odhadů FAO (světová organizace pro
výživu a zemědělství) zmizelo během 20. století tři čtvrtiny všech odrůd zemědělských
plodin – tento fakt nutí k zamyšlení. Přispět
k záchraně a uchování genofondu starých
a krajových plodin mohou i drobní pěstitelé, kteří je na svých zahradách a zahrádkách
mohou vysévat jak pro své potěšení, tak pro
praktické využití v kuchyni. Pro svou skromnost jsou tyto odrůdy vhodné pro ekologické
pěstování, kde se vyhýbáme používání agrochemikálií a naopak spolupracujeme s přírodou (třeba podporou užitečných organismů).
V Seznamu o.p.s. Gengel je celá řada cenných sort. Například dumlík – krajová žlutomasá odrůda tuřínu z Krkonoš, která tamním
horalům poskytovala obživu i v době neúrody brambor, tzv. šparglové fazole, kdysi hojně pěstované na jihovýchodní Moravě, ale
také valašská jadernička přinášející sice menší ale velmi dobrá, aromatická a dobře skladovatelná jablíčka, nebo šanta kočičí coby
příklad málo známé aromatické bylinky na
přípravu chutných čajů či dýně pečárka, která se rozpůlená peče v troubě jako chleba a
dužina se po upečení vydlabává lžičkou přímo ze slupky.
Seznam se každoročně aktualizuje, pro rok
2006 je již k dispozici. Zájemci si o klasickou papírovou verzi mohou napsat na adresu: Gengel, Veselka 52, 374 01 p. Trhové Sviny – podmínkou je přiložit poštovní známky
za 42,50 Kč (výrobní náklady – kopírování ) +
15 Kč na poštovné, celkem tedy známky za
57,50 Kč, a obálku A5 s předepsanou adresou (do rohu napište slovo Seznam). Novinkou letošního roku je zveřejnění kompletního Seznamu starých a krajových odrůd na
internetu – http://gengel.webzdarma.cz; zde
také spatříte některé odrůdy na fotografiích.
A pozor – s objednávkou příliš neotálejte, protože uzávěrka objednávek osiv je již 10. března 2006!
Autor je ředitelem Gengel, o. p. s.
Solární stříbro
pro Jihočechy
EDVARD SEQUENS,
[email protected]
Vyhlášením nejúspěšnějších sídel a zajímavých instalací vyvrcholilo 22. listopadu 2005 klání obcí a měst o body za využívání energie
Slunce – „Solární liga ČR“. Po vzoru Německa, kde se rozvíjí již pět let,
ho u nás organizuje druhým rokem občanské sdružení Liga ekologických alternativ za podpory Státního fondu životního prostředí a některých firem z oboru.
Solární ligy se letos zúčastnilo 386 obcí a měst s téměř 14 000 m2 modulů, z čehož je přes 12 tisíc metrů kolektorů teplovodních a zbytek
připadá na panely fotovoltaické.
Pomyslný titul Solární mistr ČR na čele souhrnné kategorie pro všechny systémy a všechna sídla sice zůstal i letos dosud nepřekonané
Rusavě ze Zlínska s pětisetmetrovým systémem na koupališti, druhé místo opět Božímu Daru z Karlovarska a třetí i letos Pístině z Jindřichohradecka (tutéž trojici nikdo z trůnů nesesadil ani v kategori-
ích pro termické systémy a pro sídla pod 5 000 obyvatel, kde je stejné
pořadí), avšak v dalších třech kategoriích vyskočili na stupních vítězů
nejvýše noví tři „solární mistři“: mezi městy nad 50 000 obyvatel Plzeň
(následována Ostravou a Libercem), mezi těmi od 5 do 50 tisíc obyvatel Jindřichův Hradec (třeboňská firma ENVI, divize Solarglas, zde na
bazénu „vystřihla“ unikátní instalaci – 96 kolektorů Heliostar o ploše
192 m2 k ohřevu či předehřevu vody pro plavce i pro sprchy), v kategorii fotovoltaiky pak Pňovany u Stříbra (před Vilémovem na Olomoucku a Jankovem-Holašovicemi na Českobudějovicku). V bodování
krajů Jihočeši jen těsně skončili druzí za Plzeňským krajem.
Průběh loňského zápolení mohli zájemci sledovat na webové stránce www.solarniliga.cz, kde jsou i kompletní výsledky. Stejně tak zde
bude i Solární liga 2006, která právě startuje.
(Podle tiskové zprávy Ligy ekologických alternativ)
Z R E G ION U
Kulturní krajina tak, jak ji známe, vznikala dlouhodobým působením člověka.
Klučení lesa, zakládání rybníků i přehrad, obdělávání půdy, vytváření mezí
i jejich následné rozorávání, to vše zanechalo v naší krajině nesmazatelné
stopy. Vedle činnosti člověka a stop po
způsobu jeho obživy nese krajina i otisky víry. Nejčastěji víry katolické vtělené
do podoby drobných sakrálních staveb
rozsetých ve velkém množství po celé
české krajině…
foto Jan Voběrek
„Nám Pane zachovej srdce
čisté srdce…“
ZUZANA GUTHOVÁ,
[email protected]
Jen v okolí Borovan jsme podobných stavbiček našli na šestapadesát. Křížky, boží muka
či drobné kapličky jsou odrazem naděje, lásky i víry našich předků. Naděje v dobrou úrodu a Boží ochranu třeba před krupobitím,
lásky k bližním i k Bohu a víry ve smíření a
odpuštění. Upomínají na padlé z 1. světové
války, tragická úmrtí, vážou se k nim pověsti a legendy. Mají svoji historickou a mnohdy
i uměleckou hodnotu, jejich stav odráží kulturnost společnosti, úroveň našeho citu pro
dědictví i estetiku krajiny, spolu s vysazenými stromy tvoří jedinečné a nezřídka i jediné
krajinné dominanty.
Paměť těch borovanských jsme se pokusili
oživit shromážděním jejich historie a příbě-
Ukradená hlava
Historie většiny staveb se nedochovala,
s mnohými jsou však spojovány legendy, mající snad v historii svůj původ. – „Při kraji osady Dvorec u Borovan stojí žulová boží muka
s malým kovaným křížkem. Podle pověsti chtěl
kdysi boží muka strhnout a zničit Jan Žižka.
Uvázal kolen nich provaz a zapřáhl za kobylu.
Kobyla neměla dost sil boží muka vyvrátit. Klekla poprvé, klekla podruhé i potřetí. A tak Žižka
od původního záměru upustil a nechal kámen
stát. Co nezvládl udatný bojovník v 15. století,
podařilo se neznámému vandalovi v roce 1998.
V podvečer jednoho sychravého dne slyšela
celá ves mohutné rány, ale nikdo nevyšel podívat se, co se to děje. Kamennou hlavu božích
muk někdo urazil a ukradl. Novou hlavu nechal
vytesat a osadit Městský úřad v roce 2004. Není
úplně stejná jako ta prvá, protože se nezachovala žádná fotografie ani nákres, které by mohly sloužit jako vzor. V té původní býval tepaný
plechový křížek, před ním však ještě obrázek
Nejsvětější Trojice na skle malovaný.“
To hledání otisků víry v krajině neprospělo
jen samotným stavbičkám, jejichž inventarizace a popis může být prvním krokem k jejich
obnově, ale i nám, kteří jsme tím brouzdáním
krajinou i nasloucháním vyprávění zapustili
další z kořínků do svého domova.
K ochraně, i na znamení díků
Kříže měly často i orientační úlohu. Stavěly se na rozcestí cest, doprovázely poutníky na cestě k poutnímu místu, ke hřbitovu,
nebo i tam, kde se člověk cítil zranitelný a
cizí. Stavěly se tam, kde mohly působit nečisté síly k očištění a ochraně, k usmíření tragické události. Na takovou tragickou událost
upomíná drobný křížek u silnice mezi Třebčí
a Dvorcem. – „V těchto místech na lukách nad
Stropnicí se za třicetileté války odehrála krvavá
bitva, kdy v měsících srpnu až listopadu 1648
zde řádili Švédové. Padlé z bitvy pochovali do
společného hrobu a v těch místech vztyčili velký dřevěný kříž se stříškou. Těm loukám se pak
říkalo Na bitvách, později Na bítách nebo jen
Bíta. Původní dřevěný kříž postupně uhnil a
byl nahrazen křížem litinovým na kamenném
podstavci.“ V srpnu 2005 byl tento drobný litinový křížek zcizen.
Malé výklenkové kapličky stavěli lidé na
znamení díků a dobré vůle, často v místech
spojovaných s nějakým zázrakem. – „U bývalé Vídeňské cesty při kraji osady Cikánov
stojí zděná kaplička. Ve výklenku má zavěšen dřevěný kříž a krycí mříž svařená z železných prutů také nese motiv kříže. Kapličku zde
podle pověsti nechala na znamení díků po- V září v Českých Budějovicích
stavit Marie Terezie, a to v místech, kde ji za- Zdokumentované borovanské sakrální stavstihla na cestě do Vídně nehoda. Kočáru, který bičky i jejich příběhy jsou k nahlédnutí na
ji vezl, tenkrát upadlo kolo, Marie Terezie však www.borovany-cb.cz, prezentaci bude možnehodu ve zdraví přečkala. Pokud před kaplič- no objednat také na CD. V září bude výstakou pokleknete, budete svědky malého zázra- va instalována v přízemí vědecké knihovny v
ku. Kříž dřevěný i kříž železný v mříži splynou v Českých Budějovicích s fotografiemi Jana Vojedno. Toto však nebylo záměrem tvůrce mří- běrka, během roku chystáme obnovu dřevěže, místního chalupáře, který se o kapličku ného kříže označujícího místo bitvy z třicetistará, ale snad samotné Boží prozřetelnosti.“
leté války.
Autorka je ředitelkou Rosy, o.p.s.
7
Ji hoče ský č tv r tletník o ž ivotním prostředí
foto Jan Voběrek
hů, které se nám podařilo dohledat v kronikách či zjistit od místních pamětníků.
Z R E G I ON U
Česká společnost ornitologická vydává od roku 2003
brožuru Významné ptačí území roku. Navazuje na ni
informační kampaň seznamující veřejnost s přírodou
vybraného území i s jeho případným ohrožením. Vyhlášení Ptačí oblasti Boletice a Evropsky významné
lokality Boletice předcházela kampaň nevládních
ekologických organizací, podporovaná některými
akademickými a vědeckými pracovišti i jednotlivými biology. Zatímco cíl prosadit Boletice do soustavy Natura 2000 se již podařilo splnit, úkolem i nadále
zůstává zabezpečit ochranu přírodních hodnot ve vojenském újezdu.
Boletice
území
významnéptačí
ptačí území
roku 2006
VLADIMÍR MOLEK,
Ji ho č eský č tv r tletník o ž ivotním prostředí
8
[email protected]
Boletice jsou unikátním územím mezinárodního významu, kterému se dostává ochrana
v rámci soustavy Natura 2000, a to jak podle
směrnice o ochraně volně žijících ptáků, tak
podle směrnice o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.
Ptačí oblast Boletice o rozloze 23 546 ha zahrnuje celý Vojenský újezd Boletice a území o
ploše asi 1600 ha, přesahující hranice újezdu
směrem ke Zbytinám. Předmětem ochrany je
pět druhů ptáků: jeřábek lesní, chřástal polní, kulíšek nejmenší, datlík tříprstý a skřivan
lesní. Jen s předchozím souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody lze v ptačí oblasti, mimo současně zastavěné a zastavitelné
území obcí, provádět činnosti vyvolávající změnu výše ustálené hladiny povrchové
a podzemní vody, která by mohla způsobit
změnu biotopu, udržovat odvodňovací systémy a měnit druh pozemků a způsoby jejich
využití. Nařízení současně vyjmenovává činnosti, ke kterým předchozí souhlas potřebný
není, včetně činností v souladu s využíváním
území vojenského újezdu pro potřeby obrany státu.
Evropsky významné lokality Boletice a Polná leží ve vojenském újezdu. První lokalita
je rozlehlá (20 348 ha) a chrání 9 typů přírodních stanovišť, dva druhy obratlovců, čtyři druhy bezobratlých živočichů a jeden druh
rostliny. Druhá je naopak velmi malá (0,64
ha) a chrání jediný druh – hořeček český.
Mezinárodní význam přírody Boletic podtrhuje i jejich vyhlášení významným ptačím
územím v hranicích shodných s ptačí oblastí a botanicky významným územím složeným z několika samostatných částí o celkové
rozloze 10 803 ha. Do více než poloviny ptačí oblasti (57 %) zasahuje Chráněná krajinná
oblast Šumava.
První velmi kusé zprávy o přírodě Boletic pocházejí z 2. poloviny 19. století. V létě 1950
byl při průzkumu drobných savců v připravovaném vojenském prostoru odchycen první šumavský rejsec černý. V prvních čtyřiceti
letech existence vojenského újezdu většinou
biologové poznávali přírodu tohoto území
jen při vojenské službě nebo prostřednictvím informací pracovníků Vojenských lesů a
statků a z mysliveckých statistik významných
druhů zvěře.
V 70. a 80. letech 20. století byly nejzajímavější zprávy o hnízdění orla křiklavého. Výsledky rozsáhlejšího botanického výzkumu
z té doby zůstaly nepublikovány. V 90. letech
výzkumné aktivity vzrůstají. Jsou studována
ptačí společenstva šesti nelesních stanovišť
a dvou zbytků pralesů, publikován nález popelivky sibiřské a souhrnný materiál o vegetaci vodních makrofyt. Nepřetržitě od poloviny 90. let se sčítají a kroužkují samci chřástala
polního a při té příležitosti registrují i další vzácné druhy. Množství nových poznatků
foto Jan Ševčík
přináší orientační botanický a entomologický průzkum.
V letech 2001–2004 se uskutečnilo ve vojenském újezdu rozsáhlé mapování biotopů a
v letech 2004 a 2005 v celé ptačí oblasti sčítání ptáků na více než 2000 bodech a doplňkově sčítání tetřívků, sov a druhů vodních ploch
a vodotečí. Unikátní komplex biotopů v Ptačí
oblasti Boletice hostí pestrou avifaunu. Pro její
formování mělo největší význam desítky let
trvající ponechání velkých ploch bez zásahů
v kombinaci s intenzivní vojenskou činností
a částečným lesním hospodařením. Doposud
byl v ptačí oblasti prokázán v hnízdním období výskyt 136 druhů ptáků.
Z hlediska České republiky i celé střední Evropy se jedná o mimořádně významné území. Byl tu zjištěn výskyt 53 zvláště chráněných druhů a 66 druhů, zařazených do
návrhu Červeného seznamu ptáků ČR, 40 zájmových druhů evropské ochrany přírody a
28 druhů přílohy I směrnice ES o ochraně volně žijících ptáků.
Zájemcům o území doporučujeme novou publikaci „Příroda Boletic – významného ptačího
území roku 2006“, kterou vydalo sdružení Calla a Česká společnost ornitologická. Zájemci ji
mohou získat v eko-poradnách sítě KRASEC.
Autor pracuje ve sdružení Calla.
Co je to IBA?
IBA – Important Bird Areas – mezinárodní program „Významná ptačí území“ vznikl
v roce 1987, kdy Mezinárodní rada pro ochranu ptáků (ICBP), předchůdce dnešního Bird Life International, oslovila evropské země, aby sestavily seznam ornitologicky významných území. V roce 1989 pak vyšla kniha Významná ptačí území v Evropě
s popisem 2 444 významných ptačích území z 32 evropských zemí, včetně 29 území
v bývalém Československu. Po dokončené revizi zahrnuje nový seznam 3 600 míst,
z toho 16 v ČR. Cílem IBA je vytvořit a chránit síť území, která jsou rozhodující pro
dlouhodobou životaschopnost ptačích populací. Tato místa současně zabezpečí
ochranu dalších rostlin a živočichů. Území se určují podle standardních vědeckých
kriterií, použitelných na třech úrovních – celosvětové, evropské a Evropské unie.
Kriteria pro EU byla Evropským soudním dvorem uznána jako kriteria pro určování
ptačích oblastí soustavy Natura 2000.
SPA – Special Protection Areas – „Ptačí oblasti“ se vyhlašují pro druhy vyjmenované
v příloze I směrnice o ptácích. Nejsou zvláště chráněnými územími. Zřizuje je vláda
nařízením, které neobsahuje zákazy, ale může stanovit činnosti, vyžadující souhlas
orgánu ochrany přírody. V ČR jsou ptačí oblasti určeny pro 41 druhů přílohy I a pro
šest stěhovavých druhů.
Z R E G ION U
Šumava je nejrozsáhlejší středoevropská hornatina
hercynského systému, i s předhořím zaujímá více než
5000 km2 a zvedá se do výšky přes 1400 m n. m. Dělí se
o ni Rakousko, Německo a ČR. Na německé straně Šumavy byl v roce 1970 zřízen Národní park Bavorský les,
který byl v roce 2000 zvětšen. Ochrana přírody na české straně je zajištěna již od roku 1963 vyhlášením Chráněné krajinné oblasti Šumava (163 000 ha). Biosférická
rezervace Šumava byla vyhlášena (v Paříži r. 1990) v téměř shodném rozsahu a rok poté byl na 68 500 ha zřízen
Národní park Šumava. Jeho vývoj je od počátku poznamenán bojem dvou koncepcí: ekologické a lesnické.
foto Jiří Kadoch
Národní park Šumava
konec sporu
koncepcí
dvou koncepcí?
RADOVAN HOLUB,
[email protected]
Od těžby pro peníze k nové zonaci
Rozhodující vliv na rozvoj kůrovce v NPŠ měly
nejen klimatické změny (teplá a suchá léta a
větrné kalamity), ale také rozdrobení původně poměrně celistvé 1. zóny na 135 malých,
ale prý nedotknutelných částí (v r. 1995). Ale
i v nich se po třech letech začalo na ministerské výjimky těžit – dřevo se odváželo i pomocí vrtulníků. Za Žlábkova vedení byla dokonce
vydána směrnice o těžbě „technicky využitelných“ suchých stromů, které již žádného kůrovce nerozšiřují. Šlo čistě o peníze za vytěženou dřevní hmotu, což odporuje poslání
národních parků. Další velkou příčinou rozvoje kůrovce bylo odhalení tzv. porostních stěn
prostřednictvím rozsáhlých holin.
Po odvolání ředitele Žlábka nastoupil současný ředitel Alois Pavlíčko. Dnes je v NPŠ
plánována nová zonace s celistvou bezzásahovou oblastí na výměře 20 % a postupně
do roku 2010 na výměře 30 % plochy parku
a celkové změny v péči o území – obojí má
proběhnout na jaře.
NP Šumava má spolu se sousedním NP Bavorský les (48 % jeho plochy zaujímá bezzásahové území) vytvořit unikátní bilaterální
(přeshraniční) národní park.
Strach ze suchých stromů?
Hlavním argumentem odpůrců bezzásahového režimu v parku je strach z rozšíření kůrovce a obava z odlivu turistů z tzv. sežrané Šumavy. Chtějí Šumavu „uzdravovat“, což
je jistě obtížné, když nevíme, jak se příroda
bude vyvíjet a do komplexnosti jejích procesů jsme ještě plně nepronikli. Nekontrolovatelného rozšíření kůrovce se obává dokonce i
místopředseda Senátu Petr Pithart, tentýž Pithart, za jehož vlády byl tento národní park
založen s cílem „omezit hospodářské zájmy
lesnické či zemědělské“ a v lesích 1. zóny „lesnické zásahy postupně omezovat na opatření vedoucí k obnově a udržení samořídících
funkcí lesních ekosystémů“.
Odborníci poukazují na to, že smrkové monokultury v podmínkách střední Evropy a
jejího horského pásma uschnou jen mozaikovitě, jen v některých lokalitách. Lýkožrout „nemá zájem“ zničit na Šumavě smrk
jako druh, protože ten je odedávna jeho
hlavní potravou. Zdůrazňují, že v přirozených lesích, které by měly na bezzásahových
plochách vzniknout, nadělají větrné a kůrovcové kalamity mnohem méně škod než
v uměle vypěstovaných lesích.
Lesnický profesor Josef Fanta vysvětluje: „Suchých lesů v oblasti Březníku se neděsím. Je totiž omylem se domnívat, že příroda musí být
vždy jen zelená. Příroda je vznik, růst i zánik.
Zrození a zánik
Proč chodí turisté do národních parků? Aby
viděli velkolepé divadlo přírody, zánik a zrození, tedy to, co v běžném lese nespatří – neboť v hospodářském lese je cílem produkce
jakostní dřevní hmoty. Les, chcete-li prales,
v bezzásahových částech parku bude řidší,
stromy budou dál od sebe, mezi nimi budou
ležet suché kmeny, na jejichž tlejících tělech
se časem uchytí malé stromky.
„Nemyslete si, že v pralese stojí stromy hustě jeden vedle druhého. Naopak, vysoké staré smrky rostou v přiměřené vzdálenosti od
sebe a jen padlé obrovité kmeny, bující houští
a mlází vytvářejí neproniknutelné bariéry. Dospělý strom potřebuje vzduch a světlo a nedovolí, aby mu v nejbližším okolí překážel nějaký
soupeř, teprv, když jeho kořeny zpráchniví a síla
vichřice kmen porazí, začne některý z mladíků,
vzešlý z jeho semen, drát se za krutého boje o
přežití vzhůru,“ napsal šumavský autor Karel
Klostermann.
V národních parcích se mají těžit prožitky a
poznání toho, co dělá příroda, když ji ponecháme sobě samé.
Autor je publicista a pracuje v NPŠ.
S využitím materiálů Václava Brauna a Petra Ješátka.
9
Ji hoče ský č tv r tletník o ž ivotním prostředí
Boj mezi ekologickou a lesnickou koncepcí se rozhořel zejména poté, kdy byl v roce
1993 pod křídla parku převzat lesní provoz
(Státní lesy, Vojenské lesy). Ve stejném roce
byl odvolán na svou dobu velmi progresivní a ekologicky myslící ředitel správy NP a
CHKO Šumava Jiří Kec a po roce nahrazen
technokraticky zaměřeným bývalým inženýrem Lesprojektu Ivanem Žlábkem, který
se netajil tím, že malý brouček lýkožrout smrkový zvaný kůrovec bude v národním parku opět oficiálně považován za škůdce (nikoli za součást ekosystému, jak tvrdil Kec) a
že tu bude tolerována hospodářská činnost.
To se vzápětí jasně projevilo: již v roce 1996
došlo k obratu v tzv. nahodilých těžbách, tj.
těžbách „vynucených“ asanací kůrovce, větrných a sněhových vývratů a polomů. Tyto
neblahé těžby kulminovaly v roce 2000 celkovou výší 186 000 m3 a dokonce 200 000
m3 v roce 2003 (za Kece se takto zpracovávalo kolem 40 000 m3).
Samozřejmě chápu, že na Březníku je toho zániku najednou příliš mnoho. Ale to má své důvody. Kůrovec je zástupný problém. Prvotní příčinou vzniklé situace je existence rozsáhlých
smrkových monokultur. Kdysi je vysázeli předchůdci dnešních lesníků – v dobré víře, že dělají to nejlepší, co mohou. Jejich ekologické informace byly tehdy minimální. Od té doby bylo ale
shromážděno obrovské množství ekologických
informací, mimo jiné i o lese. Ty vedou v současné době ve vyspělých evropských zemích
k revizi dřívějšího konceptu lesnictví (s důrazem na trvalou udržitelnost, víceúčelovost, diverzitu, ekosystémový management, přírodě
blízké hospodaření, využívání přírodních procesů atd.). Zdá se, že v ČR zůstává hospodaření
se smrkem – zřejmě pod vlivem ekonomických
a technických úvah – stále tou nejsvůdnější alternativou, i když je to za současných klimatických podmínek provázeno vysokým rizikem.
Výzkum přirozené obnovy lesa jak na bavorské, tak i na české straně ale mluví jasnou řečí:
obnova lesa je v chodu.“
NA NÁVŠ T Ě V Ě
Český nadační fond pro vydru je nevládní nezisková
organizace, založená v Třeboni v r. 1998 v rámci společného projektu na ochranu vydry ve spolupráci s holandskou nadací na ochranu vyder, českým a lucemburským ministerstvem ŽP a sekretariátem Bernské
konvence při Radě Evropy. Zpočátku se fond věnoval
pouze ochraně a výzkumu vydry říční, ale postupem
času své aktivity rozšiřoval a vydru začal používat spíše jako symbol a ukázkový příklad pro celkovou osvětu v oblasti ochrany přírody a životního prostředí.
vydrou
Za vydrou
do Třeboně
Ředitelka nadačního fondu Marcela Roche a kocour Otík.
ZDENKA JELENOVÁ,
Ji ho č eeský
sk ý č tv r tletník o ž ivotním prostředí
10
[email protected]
V Evropě dnes všeobecně dochází k návratu
dříve kriticky ohrožené vydry říční (Lutra lutra)
do míst původního výskytu. Podle mapování z r. 1992 se nacházela pouze na 25 % území
České republiky, a to v odhadovaném počtu asi
350 kusů. O deset let později byla přítomnost
vyder zaznamenána již téměř na polovině území republiky, v celkovém počtu cca 1500 zvířat
(v okrajových územích ovšem může jít jen o
občasný výskyt migrujících jedinců).
Čím byl poměrně velký nárůst populace způsoben? Ředitelka Českého nadačního fondu
pro vydru Marcela Roche se domnívá, že především zlepšením kvality životního prostředí:
„Může se v tom odrážet i přirozený vývoj populace, populační dynamika, nicméně největší vliv
jistě má stav životního prostředí – omezení používání těžkých kovů, PCB apod.“
Je tedy možno považovat ještě vydru říční
za ohrožený druh? V naší republice, zejména
v jižních Čechách a na Vysočině, jde o dobře
prosperující populaci, ale na ochranu je třeba hledět v širších souvislostech – v Evropě
jsou stále země, kde se vydra vůbec nevyskytuje, a právě naše stabilní populace může být
zdrojem dalšího přirozeného šíření.
Nejde už jen o vydru
Jaký hlavní smysl má dnes nadační fond?
Marcela Roche: „Tím dnes už není jen ochrana vydry. Svou náplň značně rozšiřujeme. Sice
stále existují značná rizika ohrožení vyder, ale
nyní používáme vydru především jako symbol.“
Výzkumnou částí činnosti fondu jsou nadále projekty monitorování vyder, mapování výskytu, sledování ohrožujících faktorů.
Rozšiřuje se činnost vzdělávací – vydra jako
příklad pro vysvětlení širších ekologických
souvislostí je využívána v rámci přednášek,
besed, exkursí, výstav, fond vydává různé informační materiály a provozuje eko-poradnu
v rámci sítě KRASEC. Třetí částí činnosti je vypisování grantových programů, kterými se
fond snaží podporovat menší neziskové subjekty, věnující se především ekologické výchově a projektům na ochranu přírody.
Když rybáře navštíví vydra…
Za velmi důležitou považuje ředitelka fondu kontinuální práci s rybářskou veřejností. Pozornost věnují především otázce náhrad škod, způsobených vydrou říční jakožto
zvláště chráněným živočichem. Co se tedy
děje, pokud přijde majitel rybníka, který je
přesvědčen, že mu ryby sežrala vydra? Marcela Roche: „My mu poskytneme základní informace, majitel nám sdělí svá pozorování, pak
mu můžeme pomoci vyplnit žádost o náhradu
škod, která se předkládá na krajský úřad a nahlašuje také na úřad pověřené obce, a pokud
má zájem, můžeme i provést místní šetření a
zpracovat odborný posudek, v němž také odhadneme výši škody.“
A jaké obecně mají zaměstnanci fondu zkušenosti s rybáři? Marcela Roche tvrdí, že s těmi, kteří se na ně obracejí, spíše dobré – ale
to je asi ta osvícenější část… Obzvlášť dobrá spolupráce je s většími rybářskými společnostmi, pravidelně zpracovávají posudky
prakticky pro všechna větší rybářství v jižních
Čechách a vlastně i na Vysočině – „Pochopitelně jsou i smutné případy, kdy rybáři berou řešení
do vlastních rukou, a končí to trávením či střílením vyder, pokládáním pastí a podobně.“
Vydry z několika metrů
O svém nejhezčím zážitku ze setkání s vydrami M. Roche vypráví: „Bylo to vloni na jaře. Ačkoliv je vydra spíše zvíře s noční aktivitou, tak
tehdy jsem na jednom místě na Staré řece pozorovala doslova z několika metrů samici se
třemi mláďaty. Víc než hodinu se tam předváděli na denním světle, hráli si ve vodě, bylo to
úžasné a legrační, ačkoliv jsem pak to ležení
na sněhu řádně odstonala. Ale stálo to zato.“
Má běžný návštěvník přírody šanci vydru potkat, pozorovat? „V podstatě přes den spíše minimální, snad jedině teď v zimě tady na Třeboňsku, například vloni v zimě vydry přišly skoro až
na třeboňské náměstí,“ říká vydří ředitelka. Většinou je ale třeba si pozorování vydry poctivě
„vysedět“ v nočních hodinách. Přítomnost vydry ale je možné poznat podle pobytových
foto autorka
znaků, což jsou hlavně stopy a typický vydří
trus, který je cítit po rybině a obsahuje šupiny a rybí kosti.
Nový projekt „Via natura“
Nadační fond nyní připravuje velký projekt
vzdělávacího návštěvnického centra v Třeboni
„Via natura“ – hlavní náplní budou různé formy
ekologické výchovy, podpora cíleně orientovaného turismu a cestovního ruchu, dále by měly
pokračovat výzkumné projekty, a své místo tu
najde i stanice pro handicapované živočichy.
Centrum by mělo především nabízet turistům
první seznámení s přírodou Třeboňska a inspirovat návštěvníky k delšímu pobytu zde.
Kontakt a otevírací dobu Českého nadačního fondu
pro vydru najdete na 2. straně obálky.
Jakým způsobem se kompenzují škody
způsobené vydrou říční?
V roce 2000 byl schválen zákon č. 115/
2000 Sb., který umožňuje vyplácení náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, mezi které je
řazena i vydra říční. (Zákon se dále vztahuje na škody, které způsobí bobr evropský, kormorán velký, los evropský, medvěd
hnědý, rys ostrovid a vlk.) Zákon se nevztahuje na působení vydry ve volných vodách, ale je podle něj možno poskytnout
náhradu škody způsobené na rybách chovaných v rybnících, sádkách, rybích líhních a odchovnách, klecových chovech
nebo pstružích farmách – pokud se vydra
v době a na místě vzniku škody prokazatelně vyskytuje. Odhadovaná ztráta nebere v úvahu žádné druhotné škody, protože
je velmi obtížné ověřit skutečnou příčinu
(vyrušování, počasí, špatné hospodaření,
pytlačení atd.). Výše škody se prokazuje
vždy odborným, popř. znaleckým posudkem, které zpracovávají např. Český nadační fond pro vydru a pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. ČNF pro
vydru již zpracoval celkem 298 posudků,
na jejichž základě byla vyplacena náhrada škody 17 126 709 Kč.
MAJKA PACOVSKÁ, Český nadační fond pro vydru
NA NÁVŠT Ě V Ě
Koncem ledna, kdy v celé Evropě udeřily nebývalé mrazy, vyrazila ředitelka Českého nadačního fondu pro vydru Marcela Roche na Sibiř. Odjela tam jako expertka
z Evropské unie, aby posoudila výsledky projektu, na
němž v rámci programu nizozemské vlády MATRA spolupracuje holandská nevládní organizace VNG a ruská
univerzita SAPA. Projekt se soustředí na zlepšení komunikace mezi centrální vládou, regionálními vládami a
občany, a jeho součástí bylo i vytvoření informačních
bodů na městských a okresních úřadech. Tříletý projekt
se blíží se ke svému konci (v červnu 2006) a bylo potřeba, aby externí odborník posoudil současný stav info–
center a jejich udržitelnost do budoucna.
expertkou
Expertkou EU na Sibiři
Zamrzlý veletok Ob – vydru zde nevidět...
Proč chtěli v Rusku českého posuzovatele?
Asi proto, že jsme procházeli podobným vývojem od totality k demokracii a už máme jakési povědomí o komunikaci mezi státní správou a občany. Nebo možná tím vývojem stále
ještě procházíme, ovšem jsme přece jen o kus
dál než na Sibiři... Nabídku mi poslal kamarád,
který pak tvrdil, že to byl vtip, protože nikdo
normální přece nemůže chtít jet na Sibiř v lednu! Do poptávkového řízení jsem se přihlásila
a ruská koordinátorka projektu si mne vybrala.
Spolupracovala jsem dříve s třeboňským infocentrem, mám zkušenosti z kontaktů s veřejnou správou a rusky se domluvím.
Šegarský okres – nejsevernější místo, kam se zatím
dostal časopis Krasec...
foto archiv M. Roche
Z přírody jste asi moc neviděla... Co vydry?
Měli jsme několik přesunů autem, to je tam
v mrazu považováno za nejnebezpečnější,
jedete třeba 200 km a nikde nic. Kdyby se
auto porouchalo, možná bychom to nepřežili. Požadovala jsem, abychom při přejezdu
řeky zastavili. A tak jsme jeli, najednou auto
zastavilo uprostřed pláně a oni ukázali do
dáli: tak tady je řeka Ob. No, vyfotila jsem si
zasněženou pláň a dala jim za pravdu, že vydry tentokrát monitorovat nebudu…
Jak hodnotíte tamní neziskový sektor?
Hned na prvním úřadě jsem se zeptala starosty několikatisícového města, jaké mají
zkušenosti s nevládními organizacemi. Odpověděl promptně: „Ano, samozřejmě, skvělé,
žádné problémy, máme jich tu milióny!“ Došlo
mi, že neví, o čem je řeč. Když jsme si to vysvětlili, došli jsme k tomu, že je tam svaz válečných veteránů, ve větších městech nějaké
sociální organizace, a to je asi tak všechno.
A ekologické nevládní organizace?
V Novosibirsku jsem objevila organizaci, která se věnuje přírodně orientovanému turismu – vozili helikoptérou bohaté Američany
na Sibiř, do pohoří Altaj, aby tam čistili přírodu od odpadků po jiných turistech... Místním
lidem na Altaji se tento způsob nelíbí, takže
letos budou aspoň používat dopravu na koních. Jinak mi nepřipadá, že by měli zájem o
ekologii, zaměřují se na osobnější problémy
a na globálnější uvažování ani nemají čas...
Samozřejmě všichni říkají, že přírodu mají
rádi, ale ekologové v jejich představách jim
především ničí ty jejich kožichy. Byli překva-
peni, když jsem říkala, že podle mne do jejich
podmínek kožešinové oblečení patří.
Jak probíhalo posuzování projektu?
Vždy jsme přijeli na místo, seznámili se s provozem centra, a pak následovalo přijetí u
představitelů úřadu. Některé bylo třeba přesvědčit, že infocentrum nemají zavírat - myslím, že se mi to dařilo. Trochu problém byl, že
součástí jejich strategického plánu měl být
i rozpočet, a oni často ani nechápali, jak ho
udělat. Bylo těžké vysvětlit jim, že plán dělají
především sami pro sebe, nikoliv pro Holanďany, že si potřebují srovnat, kam chtějí dojít
a zda na to mají...
Nejzajímavější zážitky?
Dvacetihodinový přesun vlakem, kde byl na
sto lidí jeden turecký záchod. Bylo to inspirativní, napsala jsem za tu noc dvě básně a uvědomila si, jak snadno se člověk smíří s velmi
nedostatečným uspokojením základních potřeb… Ruská kolegyně mi říkala, že si nedovede představit, že by to přežil nějaký jiný expert
z EU. Což tvrdila pak ještě několikrát – například při zajímavém nocování v dřevěném srubu, kde venkovní teplota byla -50°, a když
jsme tam přijely, tak tam bylo jakési vlažné vytápění a krb, ale bez zápalek. Tak jsem vytáhla KPZ (pozn.: krabička poslední záchrany) a zapálila krb, no a tu noc jsme přežily. Pod tenkou
larisou, uvnitř bylo tak těsně nad nulou…
A váš pocit z cesty? Přispěla něčemu?
Myslím, že ano, na několika místech jsem
pomohla představitele přesvědčit, že projekt má smysl, zvýšila prestiž ruské organizace, která projekt koordinuje. Tím, že jsem
Češka, byla komunikace snazší, přistupovali
ke mně spíš jako ke spřízněné slovanské duši
a ne bohaté Evropance… Nyní zpracovávám
závěrečnou zprávu, posuzuji jednotlivé strategické plány a jejich uskutečnitelnost. Do
navštívených míst se každopádně, ať už pracovně či jinak, chci v létě vrátit.
Otázky kladla ZDENKA JELENOVÁ
11
Ji hoče ský č tv r tletník o ž ivotním prostředí
Jaká byla cesta a první dojmy?
Úplně první dojem? Policejní stát. Neustálé kontroly pasu, razítka na imigrační kartu o
místech pobytu… Ve službách i na úřadech
přístup: „Neotravujte, samozřejmě vám nevyjdeme vstříc!“ Přede mnou tam byla jedna Holanďanka, jíž za cestu taxíkem z letiště do centra Novosibirsku, která normálně stojí 10 Euro,
naúčtoval šofér 1000 Euro. Zaplatila. A to je
tam běžné. Pokud jste v Rusku „jejich host“,
tak se k vám chovají naprosto úžasně, pohostinně. Pokud jste cizí, oberou vás o všechno.
Na mne naštěstí v Novosibirsku čekala místní
koordinátorka, a pak už jsme cestovaly spolu.
Kolik ukazoval teploměr?
Při příletu do Moskvy -40°, v noci až -52°. Člověk ale neměl moc čas ty šílené teploty vnímat,
protože Rusové při mrazech pokud možno
vůbec nechodí ven. Já jsem si vždycky vynutila, že se chci aspoň na chvíli projít, ale koukali
na mne jako na exota. Maximálně jsem venku
v kuse mohla být tak půl hodiny…
foto Marcela Roche
P OD LU P O U
O nakládání s obecním
majetkem
a krajským majetkem
MICHAL BERNARD
Ji ho č eský č tv r tletník o ž ivotním prostředí
12
Který orgán rozhoduje
Prvním závažným problémem při nakládání s majetkem obce (kraje) je určení orgánu,
který je oprávněn o tom kterém majetkoprávním úkonu obce (kraje) rozhodnout. Zákon o
obcích (resp. zákon o krajích) přesně stanoví,
který orgán je oprávněn v konkrétním případě rozhodnout.
O převodu (úplatném na základě kupní nebo
směnné smlouvy i bezúplatném na základě
smlouvy darovací) nemovitých věcí, bytů a
nebytových prostorů z majetku obce (kraje) je vyhrazeno rozhodovat zastupitelstvu
obce (kraje) – viz ustanovení § 85 písm. a) zákona o obcích a ustanovení § 36 písm. a) zákona o krajích.
O úplatném převodu věcí movitých rozhoduje zásadně rada obce (kraje) – viz ustanovení
§ 102 odst. 3 zákona o obcích a ustanovení §
59 odst. 2 písm. e) zákona o krajích. Obecní
(krajská) rada může rozhodování o těchto záležitostech svěřit starostovi (resp. hejtmanovi), popř. obecnímu (krajskému) úřadu.
O poskytování věcných a peněžitých darů
v hodnotě nad 20.000 Kč (u krajů nad
100.000 Kč) jedné fyzické nebo právnické
osobě v jednom kalendářním roce je vyhrazeno rozhodovat zastupitelstvu obce (kraje)
– viz ustanovení § 85 písm b) zákona o obcích
a ustanovení § 36 písm. b) zákona o krajích.
O poskytování věcných a peněžitých darů
v nižší hodnotě jedné fyzické nebo právnické osobě v jednom kalendářním roce rozhoduje obecní (krajská) rada – viz ustanovení §
102 odst. 3 zákona o obcích a ustanovení §
59 odst. 2 písm. e) zákona o krajích.
Náležité určení orgánu, který má v konkrétní věci rozhodnout, je poměrně podstatné.
V případě nerespektování této povinnosti je smlouva, na základě které k převodu
došlo, absolutně neplatná – viz ustanovení
§ 41 odst. 2 zákona o obcích a ustanovení
§ 23 odst. 2 zákona o krajích.
Povinnost nakládat s majetkem účelně
Klíčovou povinností obcí a krajů je povinnost využívat majetek účelně a hospodár-
ně v souladu se zájmy a úkoly obce (kraje)
vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Tato povinnost se vztahuje na jakýkoliv majetek, který je ve vlastnictví územně
samosprávného celku, včetně majetku nehmotného (průmyslové a duševní vlastnictví). Obce a kraje tedy nemohou svůj majetek
využívat libovolně, jsou vázány zákonným
požadavkem na účelnost a hospodárnost tohoto využívání a požadavkem, aby se takové
využívání dělo s cílem plnit jim zákonem svěřené úkoly a činnosti.
Na základě této povinnosti musí obce (kraje) činit všechny kroky, aby svým jednáním
nepoškozovaly svůj majetek, jakož i (neodůvodněně) nesnižovaly jeho rozsah a hodnotu.
Povinnost zajistit otevřenou soutěž
Ustanovení § 39 odst. 1 zákona o obcích
(resp. ustanovení § 18 odst. 1 zákona o krajích) zakotvuje významnou povinnost pro
nakládání s obecním (krajským) majetkem.
Podle těchto ustanovení „Záměr obce (kraje) prodat, směnit nebo darovat nemovitý
majetek, pronajmout jej anebo poskytnout
jako výpůjčku obec (kraj) zveřejní po dobu
nejméně 15 (30) dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu obce (kraje) vyvěšením na
úřední desce, aby se k němu mohli zájemci
vyjádřit a předložit své nabídky“.
Účelem tohoto ustanovení je zabezpečit
transparentní převod nemovitého majetku
obce (kraje) na jiné osoby a tím jeho účelné
a hospodárné využití. K tomu může vést jen
výběr nejvýhodnější nabídky ve veřejné soutěži otevřené všem potenciálním zájemcům.
Podstatné je, že daná povinnost se vztahuje
na všechny zmíněné typy nakládání s nemovitým majetkem obce (kraje).
Převod majetku bez zajištění veřejné soutěže
otevřené všem potenciálním zájemcům fakticky vylučuje možnost, aby pro realizaci záměru na využití konkrétního majetku uspěli
ostatní zájemci, kteří by předložíli své (možná lepší) nabídky. Podstatné je, že každý takový převod, ke kterému dojde v rozporu
s touto povinností, je ze zákona neplatný.
kresba Václav Morava
Právní předpisy stanoví obcím a krajům určité povinnosti při nakládání s jejich
majetkem. Řada z nich je zakotvena v zákoně o obcích č. 128/2000 Sb., a v zákoně
o krajích č. 129/2000 Sb., oba ve znění pozdějších předpisů. Zákony stanoví poměrně přísné postupy pro převody obecních a krajských majetků na jiné subjekty.
V dnešním článku chci seznámit veřejnost a představitele územních samospráv
s některými významnými povinnostmi, na které se občas pozapomíná. Důsledkem pak může být žaloba pro nezákonný převod majetku, která může skončit
neplatností smluvního převodu.
Kauzy Lidl Tábor a Boletice
Na základě nedávného rozhodnutí krajského
soudu (ve věci žaloby táborského architekta
Martina Jirovského, který žádal soud, aby prohlásil za neplatné smlouvy, jimiž město prodalo pozemky pro výstavbu supermarketu a
vyslovil, že pozemky stále patří městu) může
neplatnost převodu majetku obce (kraje) u
soudu napadat žalobou každý občan této
obce (kraje). Krajský soud vyslovil pro mnohé právníky překvapivý názor – občané města mohou žádat soudy, aby přezkoumaly, zda
byl při prodeji (či jiném převodu) obecních
nemovitostí dodržen zákon a zda volení zástupci řádně spravují majetek města.
Soud rovněž považoval za důležité, že musí
existovat subjekt, který může nehospodárné úkony obce napadat: „Je možné souhlasit
s tím, že při výkladu přijatém okresním soudem
by skutečně nebyl subjekt, který by tvrzené nezákonné nakládání s majetkem obce mohl
soudně napadnout (vyjma samotných účastníku smlouvy, kteří však mají zpravidla protichůdný zájem). Odvolací soud je z těchto
důvodu přesvědčen, že právě občan má za
daného tvrzeného stavu naléhavý právní zájem na požadovaném určení, bez kterého by
zůstaly porušeny jak jeho práva občana ve
vztahu k obci, tak principy fungování obecního společenství vytvářeného občany.“
Smlouva o sdružení „Chlum – středisko zimních sportů“, uzavřená mezi Jihočeským krajem a společností Lipnoservis, s.r.o., k realizaci výstavby lyžařského areálu ve vojenském
prostoru Boletice, obsahuje podobně sporná (a právně napadnutelná) ujednání týkající se majetku kraje. Konkrétně se jedná se
o závazek kraje k převodu určitých pozemků na společnost Lipnoservis, s.r.o. - aniž by
se k němu mohli vyjádřit všichni potenciální zájemci a předložit své nabídky pro využití tohoto území. Podrobnější rozbor spolu
s vyjádřením zástupců Jihočeského kraje přineseme v příštím čísle Krasce.
Podrobné informace o kauzách a související
problematice jsou k dispozici u EPS Tábor ([email protected]). včetně naskenovaných právních
podání a rozhodnutí jednotlivých orgánů.
Autor je právník, pracuje v Ekologickém
právním servisu (www.eps.cz).
Na prostřední čtyřstraně pro vás máme, milí čtenáři,
rady a náměty „trvanlivé“, veskrze pozitivní a motivující,
otevíráme tu jakousi časopisovou formu eko-poradny
a nezapomeneme ani na nejmenší čtenáře, kterým
toulky přírodou i domácí tvořivost. Budeme rádi, když
nám napíšete vaše stručné dotazy či náměty, a to buď
písemně na adresu ekoporadny Rosa (viz str. 2), nebo
ještě lépe e-mailem: [email protected].
Právní poradnu dnes zahajujeme nejobecnějším, leč
pro praktickou ochranu životního prostředí základním
dotazem. Příště již budeme řešit vaše konkrétní problémy
Jak se mohu bránit investorskému záměru, který podle
mne poškodí životní prostředí?
Nejúčinnějším způsobem,
jak může občan ovlivnit
investiční záměr, který by
vedl k poškození životního prostředí, je stát se
účastníkem jeho povolovacích řízení. Tímto způsobem lze nejen korigovat
míru poškození životního
prostředí daným záměrem,
ale lze i zabránit jeho realizaci.
Většina těchto povolení a souhlasů je vydávána ve správních řízeních, jejichž účastníkem se všemi právy se mohou stát i osoby dotčené záměrem a zástupci veřejnosti. Pokud okruh účastníků konkrétního řízení není stanoven právním předpisem, v jehož režimu
se řízení vede, pak se použije ustanovení správního řádu (ustanovení §§ 27 a 28 nového správního řádu – č. 500/2004 Sb., který nabyl účinnosti 1. 1. 2006.).
Zvláštním případem je občanské sdružení, které se na základě ustanovení § 70 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny,
může účastnit všech správních řízení, při kterých mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny.
MICHAL BERNARD, Ekologický právní servis
Někdo to zkusí přírodními prostředky z „babiččina kapsáře“, jiný se vytasí hned napoprvé s chemickými zbraněmi. Jsou i tací, kterým přítomnost
„hmyzáků“ nevadí. Jednoduše s nimi
soužijí – např. pavouci jsou vhodné
kresby Petra Konvalinková
objekty k pozorování, zvláště pro děti.
Většinou se však rozhodneme bojovat. Přírodní způsoby jsou překvapivě mnohdy dostačující, zvláště při počátečních stádiích a
v rámci prevence. Preventivně můžeme použít přírodní odpuzovací prostředky (např. hřebíčkové koření, citrónové silice a jiné
éterické oleje, levandule či afrikány na okně) a samozřejmě udržování čistoty. K hubení zvolme prvořadě mechanické prostředky
(mucholapka, plácačka), které mívají často stejný efekt jako chemické prostředky. (Před samotným činem zvažte, zda by nebylo
možno ještě chvilku počkat – třeba si to „hmyzáci“ rozmyslí, neuživí se u vás, znechutíte je úklidem a odstěhují se…).
Ve stadiu přemnožení „škůdce“ a v některých dalších závažných
případech ovšem musí přijít ke slovu i „chemie“. V takovém případě je třeba mít na zřeteli přesné složení přípravku, který použijeme,
a jeho dopad na lidské zdraví. Pro dosažení cíle zde rozhodně neplatí „čím více – tím lépe“.
Důležité zásady:
• Vyhýbejte se produktům, na
jejichž obalu nejsou uvedeny
účinné látky.
• Označení jako „bio“, „přírodní“ nebo „na přirozené bázi“
v názvu nic neříkají. Nápisy
„s nízkým rizikem“, „neškodný“, „netoxický“ jsou dokonce protizákonné. (O biocidních výrobcích nesmí být informováno
klamavým způsobem, s ohledem na rizika, která vyplývají z jeho
vlastností a použití pro člověka, zvířata a životní prostředí.)
• Pečlivě si prostudujte návod k použití a dávkování.
• Kupujte jen nezbytně nutné množství.
• Při používání chemických látek mějte na paměti, že jde o jedy!
Pozor zvláště na umístění mimo dosah dětí a zvířat a na hrozbu
kontaminace potravin.
Pokud jsou nevítaní návštěvníci zvláště urputní, obraťte se na odborníka v oboru dezinsekce a deratizace. Podle Zákona č. 634/
1992 Sb., o ochraně spotřebitele, je poskytovatel služby povinen
řádně vás informovat o charakteru zásahu i o případném riziku. Solidní firmy
nezasahují v bytech, v nichž se zdržují děti, nemocní lidé, těhotné ženy nebo
lidé s alergiemi. Vyhotoví řádný protokol, podrobně vás informují před provedením zásahu i o opatřeních následné očisty.
VĚRA SOUKUPOVÁ, Rosa
Publikace o možnostech přírodních zásahů proti hmyzím škůdcům,
který vydala Rosa (cena 40,- Kč), je k dispozici v eko-poradnách sítě KRASEC.
13
Ji hoče ský č tv r tletník o ž ivotním prostředí
K uskutečnění investičního záměru potřebuje investor získat řadu povolení a souhlasů. Téměř vždy
se bude jednat o územní
a stavební povolení, podle
charakteru záměru se
kresba Václav Morava
bude dále jednat o podkladová rozhodnutí, souhlasy a stanoviska dotčených orgánů státní
správy. Např. povolení vodoprávního orgánu (nakládání s vodami),
orgánu ochrany zdraví (hluk), orgánu ochrany přírody a krajiny
(kácení dřevin rostoucích mimo les, zásah do významného krajinného prvku, zásah do krajinného rázu, výjimka z ochrany zvláště chráněných druhů), orgánu ochrany ovzduší (prach, vypouštění škodlivých látek), orgánu ochrany zemědělského půdního fondu
(vynětí pozemku ze ZPF), orgánu ochrany lesa (vynětí pozemku
z plnění funkce lesa) atd.
Znáte to také? Přijdete domů a zjistíte, že máte nevítanou návštěvu.
Do bytu se vám nastěhovali „hosté“ v podobě much, mravenců, zavíječů, molů nebo dokonce blech.
Jak na ně?
RODI N U
PRÁVNÍ PORADNA
chemie versus příroda
PRO
(mající vztah k ochraně zvířat, prostředí a přírody).
Jak na hmyz
PŘ Í L OHA
vždy nabídneme nějaký zajímavý námět pro jejich
Z I M N Í
CO D Ě L AT, K DY Ž ...
Vaříme s Líbou
kresba Václav Morava
RODI N U
PRO
PŘ Í L OHA
Z I MN Í
Jihoče ský č tv r tletník o ž ivotním prostředí
14
DOMÁCNOST A BIOZAHRADA
Proč a čím (ne)krmit v zimě ptáky?
Do tohoto čísla přináším dva
osvědčené recepty. Jídla jsou
vhodná pro zimní období a
zhotovená z místních surovin – tj. těch, které vyrostly či
byly vyprodukovány co nejblíže domovu, maximálně v prostoru české kotliny. Mnohé
může i městský člověk sehnat
na lokálním tržišti, nakoupit
od malopěstitelů „ze dvora“ či
sehnat v obchodě s biopotravinami; u vesnických obyvatel
se předpokládá využití vlastní zahrádky – ovšem i zde bohužel
v poslední době přibývá těch, kteří nakupují i zeleninu v supermarketech. Určité možnosti pro nakupování šetrnější vůči životnímu prostředí a vlastnímu zdraví však má každý – pro co a
jak se rozhodujete vy? A co je míněno vhodností pro zimní období? Jde o suroviny, které se tradičně v české kuchyni v zimním období zpracovávaly, protože byly v té době přirozeně dostupné (např. zelí, cibule, brambory, jablka, ořechy...).
Po přívalech sněhu přišly letos v lednu i začátkem února velmi silné mrazy. Proto ještě teď, na konci zimy, věnujeme pár řádek tématu přikrmování ptáků. Předjarní týdny, zvláště v letošní extrémní podobě, jsou totiž pro ptáky nejkritičtější, a přitom na ně
právě nyní (na rozdíl od vánočních ptačích stromečků a nadílek)
často zapomínáme.
Jihočeská zelnice
Nejvyhledávanější dobrotou na krmítkách bývají olejnatá semena,
zejména slunečnicová, ale i maková, lněná… Při tuhé zimě též ovesné vločky nebo různé druhy prosa.
10 – 12 středně velkých brambor, 3 – 4 cibule, 1 malá hlávka bílého zelí,
polohrubá mouka, 100 g másla, 1 šlehačka, sůl, kmín, cukr, ocet
Začneme omáčkou: zelí nakrouháme nebo nadrobno nakrájíme a
dáme vařit do vody se solí a kmínem tak, aby cca polovinu hrnce zabíralo zelí a polovinu voda nad ním. Když je zelí poloměkké,
zahustíme obsah v hrnci moukou rozmíchanou ve vodě tak, aby
vznikla hustší omáčka, necháme vše vařit na mírném ohni cca 10
minut, promícháváme, aby se mouka se zelím nepřichytávala ke
dnu nádoby, ke konci přidáme ocet a cukr podle chuti (omáčka má
být sladkokyselá), vše necháme ještě přejít varem (ocet se musí převařit), stále promícháváme. Pak hrnec stáhneme z ohně a postupně opatrně vmícháme šlehačku. Tím je omáčka hotová. Brambory je pro výslednou chuť nutno vařit ve slupce, ne oloupané! Cibuli
nakrájíme najemno a na másle osmahneme do zlatova. Brambory
oloupeme, rozšťoucháme, osolíme (poměrně dost), přidáme osmaženou cibulku a vše dobře promícháme. Na talíře klademe “hroudu“ brambor, kterou přeléváme zelnou omáčkou.
Má vůbec smysl ptactvo v zimě přikrmovat? Jsem přesvědčen, že ano.
V důsledku zásahů do přirozeného prostředí ptáků a výskytu toxických látek v potravních řetězcích snížila řada ptačích druhů výrazně
svou početnost. Týká se to i tak známých druhů, jako je vrabec domácí. Myslím, že není příliš drastickým zásahem do přírodního výběru, když ptákům, kteří často kvůli konfliktům s lidskou civilizací
(např. s auty či s elektrickým vedením) hynou, v zimě na oplátku trochu pomůžeme.
Na krmítko zásadně nepatří zkažené či hnijící kuchyňské zbytky (naopak za poživatiny napadené hmyzími škůdci – nikoliv ovšem roztoči
– vám budou hmyzožravé druhy vděčny). Těžko stravitelné slupky od
pomerančů, brambor apod. jsou velmi nevhodné. Stejně tak potrava
kořeněná, nadměrně solená, popř. obsahující ocet nebo alkohol. Pozor
také na suché těstoviny – v trávicím traktu bobtnají a mohou ucpat volata zrnožravých ptáků! Nevhodné jsou také mléčné výrobky. Co se týče
pečiva, lepší je nadrobený chléb, ne čerstvý.
Pro zrnožravé druhy (strnadi, skřivani, vrabci, většina pěnkavovitých
a hrabavých) je ideální stravou tzv. zadina (odpad vznikající při úpravě obilí, někdy i zdarma možno získat od zemědělských podniků).
Hmyzožravé lesní ptáky (krmítko je vhodné umístit přímo do lesa a
to již na podzim, aby si na něj tyto plaché druhy zvykly) je možno je
přikrmovat rozdrcenými vločkami, krupicí (i sojovou) a hrubou moukou zapraženou v čerstvém tuku, či nastrouhaným tuhým tukem.
Jablkový koláč s ořechy
5 vajec, 200 g cukru krupice nebo přírodního cukru, 400 g polohrubé
mouky nebo 200 g polohrubé + 200 g celozrnné mouky, 1 prášek do
pečiva, 100 g sekaných vlašských ořechů, 8 menších jablek, cca 120 g
ztuhlého másla, tuk na vymazání plechu, hrubá mouka na vysypání plechu
Celá vejce ušleháme s cukrem ve větší míse, vmícháme mouku
s práškem do pečiva, přidáme kousky ořechů, ořechy předtím na
hrubo nasekáme nožem na prkénku nebo v kuchyňském robotu
(nejsou vhodná mletá jádra!), přidáme jablka se slupkou nakrájená
na kousky (jablka rozhodně nestrouháme, změnilo by to výslednou
kvalitu i chuť moučníku!), vše důkladně promícháme a hmotu rozetřeme do stejnoměrné vrstvy na tukem vymazaný a moukou vysypaný plech, pro vymazání plechu lze použít i obal od másla nebo
kteréhokoliv jiného tuku. Před pečením navrch nastrouháme (nebo
nožem na tenké plátky nakrájíme) ztuhlé máslo. Pečeme při cca 200
stupních, propečenost těsta zkoušíme pomocí špejle podobně jako
při pečení piškotových moučníků.
LIBUŠE JOZKOVÁ
kresba Václav Morava
Sýkory a brhlíci si kromě olejnatých semen a ořechů rádi pochutnají také na zavěšených kouscích
syrového loje (nejlépe hovězího) či
sádla. Vyškvařením loje a smícháním se semeny vytvoříme tukovou
směs – utuhlou v zavěšené nádobě ji ptáci rádi zespodu uzobávají. Některé druhy jako stehlík, konopka a čížek jsou tak nenáročné,
že jim stačí kytice z bylin s olejnatými semeny (bodlák, čekanka..).
Dlaska nebo hýla je možno pohostit sušeným ovocem či semeny z tykví a melounů. K rychlému zkrmení jsou pro ně vhodná i
rozkrojená jablka. Ta si dají rádi i
drozdovití pěvci, stejně jako trochu tvarohu.
Při nezamrzlých hladinách vod jsou často krmeny kachny a labutě. Pro ně jsou vhodné vařené těstoviny, luštěniny, obiloviny, zadina,
starší namočené pečivo, ovesné vločky a granule. Labutě jsou striktní býložravci, proto jim neházet potravu živočišného původu! Rackové mají nejraději odřezky syrového masa (včetně rybího), vnitřnosti a
mohou též pečivo. To všechno společně se zrninami a tukovou směsí
spořádají všežraví krkavcovití.
MATOUŠ ŠIMEK, Český nadační fond pro vydru
1.
2.
3.
Z I M N Í
NEJEN PRO DĚTI
PŘ Í L OHA
4.
1. Opatrně stopu očistěte, na otisk položte plastovou formu staženou gumičkou,
dobře přitiskněte, aby sádra nevytekla. V kelímku rozmíchejte sádru s vodou
v poměru 1:1.
2. Rozmíchanou sádru rovnoměrně a pomalu nalijte do formy, do výšky alespoň
3 cm.
3. Nechte alespoň 30 minut zatuhnout a pak opatrně zvedněte, formu nesnímejte!
4. Formu i s odlitkem uložte do suchého prostředí a nechte aspoň dva dny vysychat. Odlitek opatrně očistěte zubním kartáčkem.
5. Takto získáte zrcadlový (negativní) odlitek. Pokud chcete pozitiv, potřete odlitek tenkou vrstvičkou oleje a celý postup zopakujte. Zadní stranu odlitku jemně zbruste smirkovým papírem.
5.
RODI N U
Pokud při toulkách přírodou najdete otisk stopy, můžete si udělat sádrový
odlitek. Budete potřebovat sádru, kelímek, špachtli, plastovou formu, gumičku, starý zubní kartáček a jemný smirkový papír.
PRO
ODLIJ SI STOPU!
DOKÁŽEŠ NAKRESLIT VYDRU?
Vezměte papír s čtvercovou sítí a zkuste to podle těchto obrázků. Porovnávejte přitom polohu čar v jednotlivých čtvercích.
15
Ji hoče ský č tv r tletník o ž ivotním prostředí
Z materiálů Českého nadačního fondu pro vydru, © ČNFV 2001
RODI N U
PRO
PŘ Í L OHA
Z I MN Í
Jihoče ský č tv r tletník o ž ivotním prostředí
16
VÝLE T Y BEZ AUTA
Fritschova stezka
Boršov nad Vltavou – Zlatá Koruna
Na začátek dnešního výletu, železniční zastávku Boršov nad Vltavou, se
bez potíží dostaneme jak z Českých
Budějovic (směr Kájov, Volary), tak
z Českého Krumlova. Cesta po červené turistické značce nás poté, co po
mostě přejdeme Vltavu, provede okolo kostela sv. Jakuba. Kolem vodáckého kempu dojdeme až k Mlýnům a
těstárnám firmy Bratři Zátkové, a.s.
v Březí, které stojí na protějším břehu, v místě původního mlýna, zrekonstruovaného r. 1869 Hynkem
Zátkou. Těstárny, které byly přistavěfoto autor
ny v r. 1884, byly svého času největší Dívčí kámen
továrnou Rakousko–Uherska na těstoviny. I dnes je firma jejich předním
výrobcem. Odsud nás cesta vede blízko levého břehu řeky. Zanedlouho
budeme po pravé straně míjet lom, v němž je možno pozorovat ještěrky či zmije. Nepřibližujte se však ke stěnám, hrozí úraz padajícím kamením. Nepřehlédněte vpravo krátkou odbočku k místu, kde stávalo na ostrohu hradiště, je odtud pěkná vyhlídka na řeku. Nedaleko je památník
pilotu USA, kpt. R.F. Reuterovi, který zde byl sestřelen těsně před koncem
II. světové války (17. 4. 1945). Ubývající hliníkové díly letounu a umělé
květiny pokrývají prostý kamenný pomníček.
Kolem restaurace „U Rybů“ projdeme podél chatové oblasti na lesní cestu, kde budeme v pozdním jaru nadšeni bohatou flórou. Mezi několika
chatami „U Cáby“ pak procházíme proti proudu až k místu, kde se suťoviska mění ve skalní stěnu, a brzy budeme na Dívčím Kameni. Napřed si
však prohlédněte na zdi bývalé elektrárny značky dosvědčující, že záplavy podobné těm z roku 2002 nebyly v minulosti zdaleka ojedinělé. Zbytky gotického hradu Dívčí Kámen, založeného Rožmberky r. 1349, se nacházejí ve stejnojmenné přírodní rezervaci. Naučná stezka nás zavede do
míst, kde leželo keltské město Abullion (oppidum) z pozdní doby laténské (1. stol. př.n.l.). Jsou zde zachovány valy a brána a celé území o ploše
26 ha je archeologickou památkovou rezervací. Nedaleko stojí kaplička z
roku 1777 a u ní mohutná památná lípa. 100 metrů odsud je železniční
zastávka Třísov. Je také možné jít po druhé větvi naučné stezky, proti proudu Křemžského potoka. Po pravé straně se cesta dotýká hranice přírodní rezervace Holubovské hadce
s výstupy hadce až na zemský povrch. Hadce jsou
pro většinu rostlin toxické, a tak zde roste jen omezený počet druhů. Mezi botanické vzácnosti, které
přítomnost hadců přímo vyžadují, patří například
trsy sleziníku hadcového. Naučná stezka nás provede obcí Holubov až na vlakové nádraží.
Z Dívčího kamene lze také pokračovat po červené do obce Plešovice. Podle zdejší malebné návsi byly zhotoveny kulisy pro Národní divadlo
k opeře Prodaná nevěsta. Nejvytrvalejší mohou
pokračovat až do Zlaté Koruny, kde se nachází veřejnosti přístupný cisterciácký klášter z r.
1263. Na nádvoří jsou dvě rarity: lípa naroubovaná na dubu a tzv. Kapucínka – lípa velkolistá
se zvláštním tvarem listů, připomínajícím mnišskou kápi. Vlaková stanice s možností občerstvení je nad vsí. Ze Zlaté Koruny můžete také příště
začít výstup na blízkou Kleť.
Pokud jsme došli na Dívčí kámen, ušli jsme 12
km, kdo došel do Plešovic, našlapal 17 a ten, kdo
to vydržel až do Zlaté Koruny, urazil 19 km.
PETR RESCH, Šípek
Pohádkové království
Projekt českobudějovického Turistického a mapového centra
(majitel Marcel Goetz) mimo jiné slouží k propagaci měkkých
forem turistiky (cyklostezky) a spolupracuje se správou Národního parku Šumava.
Pohádkové království jižních Čech a Šumavy se rozkládá na jih
od Prahy, na východě k Telči a na západě k Železné Rudě. Pro
dětské i dospělé účastníky je v rámci tohoto projektu připraveno mnoho aktivit – v první řadě originální cestovní pas. A proč
cestovat s pohádkovým pasem? Získáte originální suvenýr, sbíráním razítek při vandrování si vytvoříte záznam své cesty, můžete ale také uplatnit řadu výhod (hotely, penziony, kempy aj.),
získat titul Jihočeský pohádkový vandrovník i možnost vyhrát
horské kolo. Desatero práv, povinností a doporučení pro vandrovníky na jihu Čech najdete v pase česky, anglicky i německy.
Kromě pohádkových kanceláří vám pas rádi označí razítkem
na hradech, zámcích, restauracích, galeriích… Výhody získáte například na místech označených pohádkovým erbem, tj.
ve všech pohádkových kancelářích, v hotelu Rohanov ve Lhotě
nad Rohanovem, Informačních střediscích NP a CHKO Šumava, v provozovnách Cyklošvec v Písku, Českých Budějovicích a
Vlašimi i jinde. Speciální Vandrovní knížka pro děti – Vandrování s kaprem Jakubem – to jsou omalovánky, básničky a sbírání razítek, odměnou pro nejmenší je diplom, kouzelná pastelka KOH-I-NOOR a zápis do Kroniky kapra Jakuba. Dále je pro
děti v průběhu roku připravován pohádkový festival, karneval
či pohádkové knížky. Pro dospělé je určena Výletní karta s mapou a slevou na vstupné do turisticky zajímavých objektů. Partnery projektu jsou Čedok, České dráhy, Česká pošta, Deníky
Bohemia, TV GIMI, Český rozhlas, Eldorádio, Jihočeská centrála cestovního ruchu, KOH-I-NOOR, Výstaviště, 67 pohádkových kanceláří a 20 pohádkových ubytovatelů.
Další informace: e-mail: [email protected],
www.mapove-centrum.cz, www.pohadkovekralovstvi.cz.
Ve spolupráci s Pohádkovým královstvím budeme do příštích čísel Krasce připravovat tipy na další výlety bez aut za jihočeskými
přírodními zajímavostmi i tajemnými záhadami.
E SE J
Na jedné z veřejných besed o výstavbě dalšího hypermarketu místo městského parku jeden ze zastánců výstavby vstal ze židle a sebevědomě vykřikl:
„Vždyť všichni Češi dobrovolně nakupovat v hypermarketech chtějí, je tam levněji a navíc nám to přinese nová pracovní místa, tak co byste chtěli?“ Poté
se s pocitem absolutního vítězství usadil. V tomto
jednom tvrzení se mu podařilo shrnout tři nejvžitější mýty o hypermarketech.
hypermarketismu
10 let budování hypermarketismu v Čechách
foto archiv autora
MILAN ŠTEFANEC,
[email protected]
až 60 000 cenových položek u zboží. Pokud
ne, dopadnete jako většina běžných zákazníků, kteří v přesvědčení, že když je v hypermarketu levné zboží, jehož ceny si člověk
pamatuje (jde přibližně o 2 % z celkového
množství – např. pečivo), vyplatí se v daném
obchodě koupě všeho (za ceny ve skutečnosti velmi nevýhodné).
Abyste v hypermarketu nakoupili levně, musíte být také naprosto imunní vůči propracovaným reklamním strategiím a neskončit tak
jako 93 % českých nakupujících, kteří zde dle
výzkumu agentury INCOMA nakupují impulsivně, neplánovaně – a tedy pod vlivem reklamy a ne vždy výhodně.
Hypermarketová mytologie však upozorněním na tři nejčastější mýty zdaleka nekončí.
Před hypermarkety na periferiích měst varují i urbanisté. Upozorňují, že pokud z center
měst vymizí malé obchody, ztratí lidé důvod
středy měst navštěvovat a dojde tak k jejich
umrtvení. To, že výpravy do hypermarketů
za nákupy vyvolávají obrovský nárůst individuální automobilové dopravy (a související exhalace, zácpy apod.) je jen třešnička na
hypermarketovém dortu, stejně jako údaj
z výzkumu brněnského magistrátu z r. 2001,
že 80 % nákupních center je stavěno „na zelené louce“, mimo vazbu na obytná území.
Mohli bychom se zaměřit na vztah hypermarketových řetězců k zaměstnancům, na
jejich postoj k ochraně, či častěji devastaci životního prostředí a krajinného rázu, na tunelování městských rozpočtů, na spletité vazby
mezi provozovateli řetězců a úředníky, na jejich podíl na dětské práci, na „špiclování“ zákazníků, na kvalitu potravin...
Pokud vás toto téma zajímá hlouběji, můžete si zakoupit novou publikaci občanského
sdružení NESEHNUTÍ „Přelet nad hypermarketovým hnízdem“, či se podívat na internet
http://www.hyper.cz.
Autor je koordinátorem kampaně
„Zaostřeno na hypermarkety“
občanského sdružení NESEHNUTÍ
17
Ji hoče ský č tv r tletník o ž ivotním prostředí
Mýtus první: Všichni je chtějí
Mýtus druhý: Nová pracovní místa
Tvrzení, že drtivá většina občanů chce naku- Skoro každý hypermarket, který plánuje výpovat v hypermarketech, na první pohled stavbu nového centra, obhajuje svůj záměr
potvrzují i pohledy na přeplněná parkoviš- také tvrzením o nových pracovních příležitě a obrazy dlouhých front před hypermar- tostech pro místní. Tuto argumentaci velice
kety nabízejícími slevové akce. Příznivce hy- často opakují i místní zastupitelé. Spočítal ale
permarketů může nalézt oporu i ve statistice, někdo, kolik míst naopak zanikne v malých
která říká, že v ČR v roce 2004 připadalo na samoobsluhách a pultových prodejnách? A
milión obyvatel 16 hypermarketů (v r. 2005 kolik místních výrobců zkrachuje, protože se
už to bylo 19), zatímco v sousedním Maďar- jim nepodaří splnit podmínky pro dodávky
sku je to jen 8 hypermarketů a v Polsku do- do hypermarketů (např. statisícové poplatky,
konce jen 5.
dodávky zboží zdarma, příspěvky na reklamNaše zkušenost s poloprázdnými samoob- ní kampaně, atd.)?
sluhami 80. let způsobila skutečný hlad po Výzkumy prováděné v západní Evropě či USA
novém typu nakupování. Začátek 90. let je prokazují, že vliv velkých řetězců na zaměstcharakterizován rychlým nástupem super- nanost v regionu je spíše negativní. Nadmarketů, které nejdříve skupují některé exis- národní řetězce totiž většinou nevyužívatující samoobsluhy a poté staví vlastní síť. jí místní dodavatele, kteří ovšem za situace,
V roce 1996 je v Brně postaven první hyper- kdy supermarkety, diskonty a hypermarkemarket – tím začíná éra hypermarketová, kte- ty ovládají 75 % trhu, nemají velkou možnost
rá postupně z trhu vytlačuje i supermarkety. volby odběratelů. Jak konstatoval předseda
Nové století je pak charakterizováno rych- Svazu českých a moravských výrobních družlým nástupem diskontních prodejen, které stev Jan Wiesner v roce 2002: „Když obchodklasické supermarkety ještě více vytěsňují.
ní řetězce zahajovaly výstavbu velkoprodejen
Přesto si dovolím označit tvrzení o svobod- a nákupních center, ubezpečovaly, že až 90 %
né volbě většiny národa za pouhý mýtus. Za- nabízeného zboží v jejich síti bude české provetím jsem totiž neslyšel, že by se u nás dělal nience. Současná skladba u mnoha druhů vývýzkum, zjišťující, kde lidé chtějí nakupo- robků je právě opačná. Cizí majitelé nutí řetěvat. Drtivá většina marketingových výzkumů zec odebírat zboží z jejich mateřské země.“
zkoumá, kde lidé nejvíce či nejčastěji nakupují, ale ne kde by nakupovat chtěli, kdyby Mýtus třetí: Nízké ceny
si mohli vybrat. Podle posledního výzkumu Kdo by to neznal? Zaváděcí prodej rohlíků za
agentury INCOMA má jako své hlavní nákup- 10 haléřů. V hypermarketu můžete nakoupit
ní místo hypermarkety 36 % domácností, dis- levně. Ale jen tehdy, pokud nakupujete v nokonty 24 % a supermarkety 15 %. Nezřídka vě otevřeném centru, které v rámci budováje ovšem „volba“ prostě nutností. Když vaši ní image levného obchodu a s cílem zlikvisídlištní samoobsluhu koupí Billa či Delvita dovat okolní konkurenci prodává své zboží
a udělá z ní supermarket, musíte být oprav- pod výrobní cenou. Po určité době (když vydu zavilý odpůrce nadnárodních korporací, mizí lokální konkurence) i „levný“ super či hyabyste chodil nakupovat kilometry daleko, permarket musí produkovat zisk a tedy zbokde je možná nějaká česká prodejna. Když u ží zdraží (to je také jeden z důvodů, proč jen
vás postaví mamutí hypermarket, který zlik- pro 7 % české populace jsou nyní hlavním
viduje konkurenci menších prodejců v okolí, nákupním místem prodejny Billa či Delvita,
co jiného vám zbude, než nasednout do auta které vstoupily na český trh mezi prvními).
(vlastníte-li je) a vydat se do obřího nákupní- Nakoupit levně můžete i tehdy, máte li fenoho centra?
menální paměť a jste schopni si zapamatovat
TÉMA
ekolog a ekologista
Nechci ani v nejmenším zpochybňovat stále se rozrůstající
jazykový úzus, který ze všeho, co se týká životního prostředí, dělá ekologii a ekologické myšlení, chtěl bych jen zdůraznit věcnou diferenci, jež se i díky tomu zanedbává, ačkoli by
se o ní mělo mluvit co nejvíce. Je to možná už v lidské povaze,
že kdykoli se objeví nějaký zásadní problém, vrhající negativní světlo na většinovou společnost, vznikne – zejména mezi
mladými a nonkonformními lidmi – poptávka po ideologickém řešení, které bude vyjadřovat jejich životní pocit. Jak se
liší ideologický typ myšlení od pragmatického?
O ideologii,
liberalismu
pragmatismu
a pragmatismu
BORIS CVEK,
[email protected]
Ideologie se snaží co nejkonkrétněji definovat hodnoty, které pak
může aplikovat na problémovou situaci jedině tak, že přehlíží její
konkrétní svébytnost. Můžeme si vzít za příklad marxismus. Marx se
spolu se svými následovníky neomezil na to, že je třeba udělat něco
účinného pro to, aby se řadový dělník měl výrazně lépe, aby žil v blahobytu, nýbrž hodnotově se ztotožnil s tím, že buržoazie představuje
zlo a revoluce naopak cestu k pozemskému eschatonu, který je jednoznačně jen emocionální konstrukcí. A právě emoce jsou základem
ideologií, což snižuje jejich schopnost přijmout fakta.
Ji ho č eský č tv r tletník o ž ivotním prostředí
18
kresba Václav Morava
Liberální státy nestavějí potěmkiády
Společným politickým nepřítelem všech ideologií, co za posledních
dvě stě let existovaly, je liberalismus. Jeho základní myšlenkou je totiž nevnucovat občanům tu či onu morálku, nýbrž hledat pragmatický právní konsensus, který bude respektovat nedotknutelnost
občanských svobod. Svoboda je pro liberalismus základní implicitní hodnotou, z níž vyplývá řešení těch či oněch konkrétních problémů (svoboda není ceněna tam, kde je možné beztrestně loupit, krást,
kde bývá občan snadno vydíratelný sociálně, zdravotně či politicky).
Pro liberální státy jsou důležitá fakta a účinná řešení, nikoli potěmkinovské vesnice a idealizované eschatony. Díky tomu je nutné označit
ekologismus za cosi, co se s liberálním demokracií nesnáší, zatímco
ekologii za něco, co jedině v liberálním prostředí může vzkvétat. Nyní
bych to chtěl vysvětlit.
Mnoho lidí, zvláště mladšího věku, vnímá ohrožení životního prostředí přímo apokalypticky. Tak jako jsem se v dětských letech bál
jaderné války, v období dospívání jsem považoval za téměř jisté, že
brzy dojde ke konci světa, jestliže se radikálně nezasáhne proti ekologické krizi.
Skutečné argumenty pro toto přesvědčení jsem však uvést neuměl.
Díky tomu, že jsem neznal konkrétně, co a proč je špatně, dokázal
jsem navrhovat pouze paušální a ryze politická řešení... např. direktivní zákaz používání automobilů (kromě nutných případů) nebo extremní tresty pro ty, kdo škodí životnímu prostředí. Pojem škodit životnímu prostředí byl pro mne tak neurčitý a zároveň emocionálně
silný, jako je pojem vykořisťování pro marxistu nebo pojem smrtelný hřích pro katolíka. Jenže časem jsem si více uvědomoval, že tento
způsob myšlení má za hlavní cíl politiku, vliv na lidi, prosazování určitého obrazu světa, a vůbec ne řešení ekologických problémů.
Pseudoreligiózní mesiáši
Četl jsem tehdy diplomovou práci jednoho mého kamaráda, studenta pedagogické fakulty, která se věnovala ekologismu. Zdálo se
mi víc než pozoruhodné, že jsou v ní řešena na několika stránkách
nejtěžší témata západní filozofie, politologie a že naprosto ignoruje
konkrétní ekologické problémy. Díky této práci jsem se poprvé seznámil se jmény Keller, Patočka, Kohák, Máchal. Jejím konečným vyzněním bylo asi toto: učitel na ZŠ by měl být ekologicky uvědomělý,
jinak tam nemá co dělat, u žáků je nutné nastartovat změnu mentality, orientovat je na přírodní národy, na vizi ideálního, tzv. alternativního hospodářství, na Lovelockovu hypotézu Gaia a především v
nich vyvolávat trvalý pocit akutního ohrožení jejich životů. Při dalším procházení se články různých ekologistů jsem konečně dospěl
k názoru, že těmto lidem ani v nejmenším nejde o reálné, konkrétní
problémy, neboť o nich nemají ani potuchy. Jsou to v nejlepším případě pseudoreligiózní mesiáši, nebo jen zneužívají nedobrého stavu životního prostředí na naší planetě k svým vlastním cílům.
Měl jsem také možnost bydlet se dvěma studenty oboru ochrana a
tvorba životního prostředí, kteří přišli na univerzitu jako přesvědčení ekologisté a odcházeli jako erudovaní ekologové, kteří k ekologismu cítí pohrdání. Je fascinující dozvídat se zřejmá fakta o skleníkovém efektu, o ekosystémech nebo též o biomase jako alternativním
zdroji energie, je úžasné pochopit, že věci nejsou jednoduché, schematické a politické, nýbrž že je třeba hledat především návrhy účinných řešení a vidět všechno v širším kontextu. Ekologové jsou vědci
a vědě vždy svědčí otevřenost bádání s důrazem na konkrétní výstupy. Bylo by však velice nespravedlivé říci, že jsou to jen vědci, mnozí
z nich jsou totiž aktivní ochránci životního prostředí, podílející se na
jeho obnově a rekultivaci. Přitom také zjišťují, že mnohé „hurá akce“
nedopadaly příliš dobře a že je třeba méně hledět na politický efekt a
více na samotný ekosystém.
Stav životního prostředí na Zemi je jistě alarmující a je třeba na
to upozorňovat, proto si třeba velice cením apolitické organizace
Greenpeace, která za spolupráce s ekology a s odborníky z jiných
oborů upozorňuje na nejakutnější ekologické problémy. Ale spolu
s velkou většinou přírodních vědců odmítám ekologismus jako cosi,
co si tmářským a mocenským způsobem touží na zraněném životním prostředí jenom přihřát svou starou a dávno známou ideologickou polívčičku.
Autor je doktorand na PřF UP v Olomouci, obor chemie.
Vyšlo původně na serveru Britské listy, redakčně zkráceno.
ekolog a ekologista
TÉMA
Ekolog,
ekologický aktivista
aekologista
ekologista
JAN NOVÝ,
kresba Václav Morava
Často slýcháváme, že ekologové zakázali to či ono, že ekologové jsou extrémisté či fundamentalisté toužící po návratu zpátky na stromy (všechno špatně, zpátky na strom byl, pokud
vím, pradávný vtip Vladimíra Jiránka), že jsou to podivíni, kteří kolem
sebe vidí jen umírající broučky a kytičky…
Čím je zapříčiněn tento – ideologický – pohled na věc?
[email protected]
Kdysi, v době černobílého mládí, jsem si myslel, že za vším jsou nepřátelé, kteří chtějí nás (rozuměj ty slušné, co to se všemi myslí dobře), poškodit a za tím účelem postupují dle tajného hesla jedné samozvané vládnoucí strany: „tisíckrát opakovaná lež se stává pravdou“.
Časem jsem trošičku zmoudřel, a dnes již vím, že vše je jinak. Za vším
je naše pohodlnost (zlí jazykové tvrdí, že všechny převratné vynálezy
vznikly jen díky lenosti), hluboce zakořeněná potřeba jednoduchého
vidění a přímočarého řešení. A jakpak by ne, když naše mysl je denodenně ze všech stran zahlcována množstvím informačního balastu.
Z toho plyne i onen jazyková zvyklost, kterou naznačil Boris Cvek na
protější stránce, totiž, že vše co se týká životního prostředí, je ekologie a každý sotva jen pronese magická slova životní prostředí nebo příroda je hned označen za ekologa.
Trautenberg není jen zlý
„Mnoho lidí, zvláště mladšího věku, vnímá ohrožení životního prostředí přímo apokalypticky… v období dospívání jsem považoval za téměř
jisté, že brzy dojde ke konci světa, jestliže se radikálně nezasáhne proti
ekologické krizi…,“ píše Boris Cvek. Co je ale příčinou takového předvídání naší budoucnosti? Mladí lidé vnímají svět černobíle, jasně rozli-
Konec světa?
Konec světa neočekávám a ani nikoho nenabádám, jak má konat, aby
dosáhl spasení. Jen si občas kladu otázky typu: „Co bude s mými potomky, až Čína plně ovládne průmyslovou výrobu světa? A co nastane, když
si pak každý obyvatel Číny bude moci dovolit koupit auto? Jaký dopad
to bude mít na kvalitu životního prostředí a životní úroveň zbytku světa?
Co bude, až se náklady na těžbu stále obtížněji dostupné ropy stanou neúnosnými? Co se stane s mými potomky, jestliže nebude nalezeno řešení,
co s korodujícím skladem radioaktivních odpadů v nedalekém Lodhéřově
(ČEZ zde plánuje mezisklad jaderných odpadů z elektráren)?“
Vždy mne přitom zamrazí, a tak se alespoň snažím žít podle svého
nejlepšího vědomí a svědomí, aby má ekologická stopa byla menší.
Alespoň trochu.
Autor vyučuje na FM VŠE v Jindřichově Hradci.
19
Ji hoče ský č tv r tletník o ž ivotním prostředí
Kdo je kdo?
Ekolog je vědec, který se zabývá studiem vztahů mezi živými organizmy navzájem a vztahů mezi organizmy a jejich prostředím. Jeho
konání není emočně ani ideologicky zatíženo.
Ekologický aktivista je jedinec, který vnímá nějaký konkrétní problém týkající se životního prostředí a usiluje o jeho řešení. Dost často je příčinou problému právě porušování (nejen) občanských svobod, které, jak uvádí Boris Cvek, jsou implicitní hodnotou liberalismu.
Konání ekologického aktivisty bývá často ovlivněno emocemi, ba
dokonce si troufám tvrdit, že bez emocí není aktivista aktivistou. A
v tom nevidím nic špatného.
Kdežto ekologista, čili ekologický ideologista, je jedinec, který (opět
slovy Borise Cveka), využívá nedobrého stavu životního prostředí ke
svým vlastním cílům. Za tím účelem umně zneužívá emocí i faktů a
svému okolí se snaží násilím implantovat své vidění světa nebo své
cíle. Řešení konkrétního problému životního prostředí u něj není cílem, ale prostředkem.
Mezi pozicí ekologického aktivisty a ekologisty cítím velmi tenký led,
na kterém lze lehce uklouznout. Dalo by se říci, že čím je daný problém vzdálenější naší každodennosti a jeho řešení je složitější (např.
hlučný podnik v sousedství x ozónová díra), tím je sklouznutí snadnější. Obávám se, že i v některých článcích tohoto časopisu lze stále
vycítit určité sklouznutí či přešlápnutí, které si mnozí zapálení aktivisté třeba už ani neuvědomují.
Mimochodem, všimněme si: vědci bádají, aktivisté konají, ekologisté hlásají, ale nikdo z nich nemá moc něco zakazovat nebo nařizovat.Takovou moc jsme přeci ve svobodných volbách svěřili jen do
rukou politiků (schvalují zákony) a jimi zřízených výkonných složek
(dbají na to, aby zákony byly dodržovány). A tak to má být.
šují dobro a zlo
( Trautenberg
je zlý, Kuba,
Hanče a Krakonoš jsou hodní), teprve s dalším poznáním se barevné spektrum jejich vnímání prohlubuje (Krakonoš je zákeřný a lstivý,
Trautenberg je naivní a hloupý, Kuba je nekňuba, hajný podlézá…).
Je ale vyhraněné vnímání problémů světa mladými lidmi dostatečným
vysvětlením apokalyptických vizí? Není. Významnou roli zde hraje i virtuální svět médií. Média nám nezobrazují svět takový, jaký je, ale takový, jaký ho chtějí mít. Proč? Protože média jsou obchod a informace jsou
zbožím, které se prodává. A čím atraktivnější je zboží a jeho obal, tím
vyšší je zisk. Proto jsme trvale zásobováni záznamy drasticky zobrazovaného násilí a katastrof. Přesto si myslím, že reálné jádro apokalyptických
vizí je jinde. Boris Cvek označuje některé ekologisty za pseudoreligiózní
mesiáše. Jenže s mesiášstvím všeho druhu se potýkáme přinejmenším
2000 let a chování lidí se přitom nijak zásadně nezměnilo. Příkladem
budiž týrání iráckých zajatců v amerických vězeních, násilí a rabování
v hurikánem poničeném New Orleans, atd. Že by se tedy mesiáši částečně poučili a své síly nyní raději směřovali na hlásaní apokalyptických
konců světa způsobených ekologickou katastrofou? Ale kdepak.
Naše myšlení a chování se v několika posledních tisíciletích skutečně příliš nezměnilo, protože z evolučního hlediska je to příliš krátká
doba. Zásadně se však změnily nástroje a prostředky, jimiž jako lidé
disponujeme a jimiž dokážeme měnit okolní prostředí. Když se koželuhovi před dvěma tisíci lety rozlil škopek s potašem, otrávil pár čtverečních metrů půdy; když na podzim unikl benzen z čínské továrny,
ocitlo se bez pitné vody 9 000 000 lidí. Zásadně se také změnila intenzita čerpání přírodních zdrojů a naše lokální existenční závislost
na nich se změnila na globální (tedy z pozemského hlediska). Když
lovec – sběrač vyčerpal své přírodní zdroje, přestěhoval se o pár kilometrů dál, když Angličané v období průmyslové revoluce vyčerpali své vlastní přírodní zdroje, kolonizovali cizí země, když nám dojde
ropa (dobývání ropy je prokazatelně stále obtížnější a nákladnější)…
tak kam půjdeme? Není toto dostatečný mlýn pro semílání apokalyptických vizí? A není na něm i dost pravdy?
K Z A M YŠL E N Í
GLOSÁŘ
vody
Kapka vody
VLASTIMIL MAREK,
Stavební zákon v Senátu
Těsně před Vánoci schválila Poslanecká sněmovna PČR absolutní většinou nový stavební
zákon, který musí dále projít Senátem (poslanci ODS hlasovali proti jeho přijetí) a rukama
prezidenta republiky.
Stavební zákon v podobě schválené sněmovnou přináší odlišnou koncepci stavebního práva oproti platné úpravě. Zavádí mnoho nových právních institutů a dosud neznámých
postupů. Cílem mělo být především ulehčit
drobným stavebníkům a zajistit rozvoj území
při respektování veřejných zájmů; tento záměr se ovšem naplnit nepodaří. Územní souhlas, ohlášení, zjednodušené stavební řízení
– to je pouze dílčí výčet tzv. zkrácených postupů, které zákon konstruuje, a formálně tak naplňuje vize tvůrců zákona. Tolik medializované
„pouhé ohlášení“ rodinných domů ovšem není
nic jiného než stavební řízení v bleděmodrém.
Stavebník si i nadále musí sám obstarat veškerá podkladová stanoviska a pak čekat 40 dnů,
jestli se stavební úřad vyjádří či nikoli. Dnes
musí úřad rozhodnout do 30 dnů a v případě
vzdání se odvolání je tak stavební povolování
vlastně časově výhodnější.
Samostatnou kapitolou se jeví ochrana veřejných zájmů a práv účastníků řízení při povolování staveb. Bez nadsázky lze říci, že jakkoli škodlivé investici nebude stát v cestě vůbec
nikdo a nic. Silným investorem zaplacený autorizovaný inspektor zajistí podkladová stanoviska, zpracuje dokumentaci, a dokonce
posoudí námitky účastníků řízení. Případnou
změnu stavby pak provede jednoduše zápisem do stavebního deníku. Vše mimo správní
řízení a za minimální kontroly stavebního úřadu i veřejnosti.
[email protected]
Planeta, na které žijeme (a kterou si ve své megalomanské pýše snažíme přizpůsobit svým
rozmarům), žije v docela jiném čase a v docela jiných rozměrech. Takže co pro ni byla jen
příslovečná kapka (pevninská deska se jen trošičku zasunula pod jinou), je pro nás lekce
z pokory. Co pro oceán bylo jen pár vln, je pro nás zkázou a obrovskými ztrátami.
Programy naší mysli se nám snaží odjakživa namluvit, že příroda je zlá a nebezpečná.
Co když jsme ale stále víc příčinou toho, že se Matka Země jednou za (náš) čas zavrtí a
sem tam podrbe?
Nevíme toho daleko víc, než víme. A na rozměry planety (či dokonce galaxie) nikdy nedosáhneme (jakkoli dovední jsou a budou členové posádky kosmické lodi Enterprise).
Co ale pokusit se pochopit, protože na víc nestačíme, co se děje v oné (příslovečné)
kapce vody?
Vločka z vody na japonském pobřeží, které bylo právě zasaženo zemětřesením (obr. 3), vypadá skutečně rozervaně, zatímco vločka, na kterou lidé působili vyslovováním japonského
slova moudrost (obr. 4), je dokonalým zobrazením harmonie,
řádu a „moudrosti“ přírody.
Ji ho č eský č tv r tletník o ž ivotním prostředí
20
Co tím chci naznačit je snad evidentní. Co když opravdu přímo, ač pro naše smysly nezjistitelně, ovlivňujeme nejen sami
sebe (a své blízké), ale také své okolí a prostředí, a také svou
planetu, daleko víc, než se zatím odvažujeme i jen tušit? Už
víme, že myšlení výzkumníků ovlivňuje jimi zkoumaný mikrosvět kvarků a atomů, a začínáme tušit, že právě tak ovlivňujeme svým chováním, mluvením, ale i myšlením, také svět
věcí v našich lidských rozměrech. Co když ovšem totéž platí i
v rozměrech planety?
V případě těchto a podobných fotografií je pak irelevantní spekulovat o tom, jestli byl a je tvar jím vyfotografované vločky „zformátován“ samotnou přírodou, nebo (což by
ovšem byl ještě „hmatatelnější“ důkaz o vlivu myšlení člověka
na svět, ve kterém žije) přímo myšlením Masaru Emota a členů jeho týmu.
Obr. 1
Obr. 2
MICHAL BERNARD
Obr. 3
Obr. 4
Zpátky k tématu: máme-li na své okolí takový vliv, jak fotky vloček naznačují, negativní zprávou je, že v rozměrech planety sice (našimi smysly) dlouho není vidět, že se děje
něco špatného, ale pak stačí „kapka vody“, pohár trpělivosti Matky Země přeteče, a planeta se podrbe, ošije, zavrtí. A zemřou statisíce lidí a turistický ráj se změní v peklo.
Pozitivní zprávou pak je, že přitom stačí rozhodnout se a pak systematicky začít působit
na naše prostředí a planetu jinak, pozitivně, léčebně. Je to logické a snad i zarytým materialistům pochopitelné – máme-li na vše zatím vliv převážně negativní (viz stále častější přírodní katastrofy), právě tak ale můžeme mít vliv pozitivní. Jen se do toho dát.
Emotovy fotky vloček to jen potvrzují.
Člověk sám o sobě je také takovou kapkou v moři ostatních lidí. Zdánlivě nic nezmůže,
jenže my i z lidské historie víme, že pracovitá kapka s posláním a vytrvalostí v ten správný okamžik může spustit dalekosáhlé změny. A nejen ty celospolečenské (viz kapka
Buddha, Ježíš, Mohamed, kapka Einstein, Gándhí, Gorbačov nebo Havel).
Vida. Řeklo by se, kapka vody.
P. S.: Tělo každého člověka (a také povrch planety Země) je ze 70% voda.
Knihu Masaru Emoto: Skutečná síla vody vydalo v listopadu 2005 Nakladatelství
Tomáše Janečka, cena 240,- Kč, 122 stran.
Více informací o tématu (v angličtině, ruštině a dalších jazycích):
http://www.masaru-emoto.net/.
fotografie Masaru Emoto
Občas nakouknu do knihy Skutečná síla vody. Japonec Masaru Emoto již delší dobu fotografuje mrznoucí kapky vody,
tedy vločky. A zjistil a zjišťuje, že vločky z kontaminované
vody (viz obrázek 1, v tomto případě z jezera Biwa v oblasti
průmyslových závodů) nejsou vůbec vločkami, ale spíše zobrazením chaosu, zatímco vločky z téže vody, na kterou ovšem
působili lidé (svou meditací, modlitbou, nebo jen odříkáváním nějakého pozitivního slova – v tomto případě „poděkování“), viz obrázek 2, jsou přece jen opět pravidelnější, harmoničtější.
Odvrácený puč?
Návrh pětibodové novely zákona o ochraně
přírody a krajiny z pera Vladimíra Aubrechta
(předkladateli je i dalších 11 poslanců z ČSSD,
KSČM a ODS) zahrnul jeden horkokrevnější
ochranář do varování před „legislativním pučem“. Jeho obsah je jistě alarmující: mj. degraduje a omezuje rozhodování o zásazích
do krajinného rázu, odnímá občanským sdružením právo na účast ve správních řízeních
(v územním řízení je velmi omezuje a z následného stavebního přímo vylučuje) a zrušuje zvláštní postavení – specialitu – zákona
o ochraně přírody a krajiny vůči zákonům týkajícím se staveb a územního plánování, lesů,
vod apod. Tím vrací ochranu přírody v ČR nejen před rok 1989 (přesněji 1992), ale do určité míry i před rok 1956! Vláda s tímto návrhem
ještě v červenci vyslovila nesouhlas. Předkladatelé jej nechali zařadit na pořad 52. schůze
sněmovny, která proběhla v listopadu a prosinci minulého roku. Výsledky tohoto jednání sice různým způsobem „zahýbali“ s našimi
peněženkami i perspektivami, ale k dokonání
puče nedošlo. Zmíněný návrh byl v časové tísni zase vyřazen a posléze přesunut na schůzi,
která začíná 24. 1. 2006. V navrženém pořádku má číslo 90. O dalším vývoji budeme čtenáře Krasce informovat.
JIŘÍ GUTH
Poselství
Bytostí
přírodních Bytostí
IVONA MATĚJKOVÁ,
fotografie Jan Voběrek
K Z A M YŠL E N Í
[email protected]
Tam, kde se pohádka
dotýká života
21
Ji hoče ský č tv r tletník o ž ivotním prostředí
Je klidný podzimní večer a chladnoucí horská nými stromy. Pod jejich rozložitýkrajina se halí do tmy prozařované stříbřitým mi korunami vesele zurčely posvitem Měsíce. Po lesní cestě kráčí chlapec tůčky a spěchaly vstříc rozlehlým
s ruksakem na zádech. Po dlouhé a náročné močálům v údolí. Když k nám zapouti touží vyhledat útulné místo pro přespá- vítali první lidé, měli jsme radost,
ní. Brzy přichází k bublavému potůčku vyvě- že je můžeme obdarovat blahorajícímu z úbočí strmého svahu, kde si nabe- dárným stínem našeho Chráre čerstvou horskou vodu. Pak jeho pozornost mu, předat jim Sílu starých stroupoutají obří smrky hrdě se tyčící na stráni. mů, napojit je křišťálovou vodou
Z jejich kmenů rovných jako svíce a štíhlých z našich potoků, poskytnout jim
korun splývajících v něžný závoj vyzařuje ma- pevné dřevo na výstavbu přígická síla a přátelství. Zde zůstanu, rozhod- bytků, posilnit jejich tělo i dune se chlapec a s trochou ostýchavosti vkro- cha masem našich zvířat a léčivýčí do tichého lesního chrámu. Cítí, že je zde mi bylinkami. S nadšením jsme
vítaným hostem. Utáboří se v mělké prohlu- své lidské přátele zasvěcovali do
benině pod mohutným smrkem. Zamyšle- všech tajů přírodních zákonitostí,
ně složí hlavu do dlaní. Je tu tak krásně! Ko- radili jim, jak a kde si mají zbudolik takových vzácných přírodních koutů však vat svá obydlí, aby jim je nevzala
již podlehlo ničivé síle člověka... Jak zachrá- velká voda nebo nesmetla prudnit ty zbývající?
ká vichřice. Dostali od nás vše, co
V tom okamžiku se před chlapcem objeví potřebovali. Uzavřeli jsme s nimi
okouzlující Bytost s dlouhými lehce zvlněný- Velké Přátelství zpečetěné úmlumi vlasy. Z její spanilé postavy se do všech vami, jak mají užívat našich darů,
stran rozlévá jasné světlo naplněné hřejivou aby mohli spokojeně žít, aniž by
Láskou. „Neboj se,“ praví Bytost laskavým hla- přitom rušivě zasahovali do živocí mašiny a hystericky se vrhnou na popadasem provázeným tichou ozvěnou: „Jsi zde ví- ta našeho Lesního Chrámu.“
né stromy. Když po nich zůstane holá mýtina
taným hostem.“ Chlapec nesměle šeptne: Chlapec naslouchá se zatajeným dechem.
s butylami od vodky a oleje, přiženeme hustá
„Kdo jsi?“
Strážce lesů po krátké odmlce pokračuje:
mračna a pošleme jim pěkné pozdravení po
Světlá Bytost si prosvítí hocha jasnozřivým „Zpočátku vše běželo dle dohodnutých pravodě až do vzdálené nížiny. Hodlají-li takto
pohledem a odvětí: „Já jsem Strážce zdejších videl. Po určité době se však nároky lidských
pokračovat i nadále, budeme nuceni utopit tu
lesů. Vím, co tě trápí. Přišel jsem ti předat Po- obyvatel začaly stupňovat. Začali svéhlavě
jejich šalamounskou moudrost na dně Jezera
selství Přírodních Bytostí z mé Lesní Říše.“
porušovat zpečetěné úmluvy jednu po druPraga. Zájem Celku je zájem Celku.“
Chlapcova tvář zazáří štěstím. Strážce lesů se hé a násilím se zmocňovat našeho bohatství.
Strážce lesů spiklenecky mrkne na chlapce,
bez váhání usadí vedle něj: „Má Říše bývala A tak se náš Posvátný Chrám záhy počal měvzápětí však zvážní: „Člověk není a nikdy nekdysi plná Klidu, Lásky a Míru. Všude kolem nit v pustou a neúrodnou planinu. Ve snaze
bude pánem téhle Planety. On je závislý na
se rozprostíraly rozsáhlé pralesy s majestát- zastavit jejich zkázonosné počínání jsme se
nás, ne my na něm. Mnozí lidé však hrají s Přírozhodli potrestat je krutou přírodní pohrorodou stále hazardnější hru a začínají se tak
mou. Při pohledu na zkroušené lidské tváře
pomalu, ale jistě blížit k hranici, jejíž překroúpěnlivě žadonící o pomoc a odpuštění jsme
čení se jim stane osudnou.“
nakonec zmírnili svou trestající ruku. Člověk
„Osudnou?“ vydechne bezděky chlapec. Jeho
však brzy zapomněl na všechny bědy a s ješPrůvodce se vztyčí a odvětí přísným hlasem:
tě větší vervou se pustil do bezohledného
„Ano, osudnou. Oni navždy ztratí právo života
drancování…,“ říká Strážce posmutnělým tóna této Planetě. Svou vlastní vinou.“
Tam, kde se pohádka dotýká života
nem. Nakrátko se odmlčí a pak razantně proA
než se hoch naděje, jeho Přítel zmizí nenajde se pravda, láska i pokora
hlásí: „Teď jsme však už vystřízlivěli a víme, co
známo
kam. V ten okamžik přepadne chlapco otvírá srdce vůní jabka
můžeme od člověka očekávat. V žádném příce silná únava. Rychle se zachumlá do tepnalévá ti kalich živou a mrtvou vodou
padě mu nehodláme dělat otroky a podřizolého spacáku a zaposlouchá se do jemného
vat se mu.“ Strážce lesa rázně rozhodí rukama:
dává ti z něj napít, otáčí závorou
šumění větříku v korunách obřích smrků.
„Znáš to přece sám. Jak se do lesa volá, tak se z
A tak se neboj a nech se vést
Zaplavují jej pocity štěstí a radosti. Dnes se
lesa ozývá! Náš cíl je jasný: udržet Život v naší
otevři své srdce cestě hvězd
mu bude usínat mnohem pokojněji než kdy
Říši. Pomocníků na to máme dosti a věnujeme
a tak se neboj, usměj životu
předtím. Teď již ví, že jeho boj za Přírodu není
jim mimořádnou péči. Tu kůrovec, tu hnilobtak se neboj
marný. Teď již ví, že Život na Planetě Zemi je
ná houbička a zbytek těch neduživých smrkořízen pevnými Zákony, které bez výjimky plajseš tu
vých mrzáčků smeteme vichřicí, jen to hvízdtí pro všechny tvory. I pro člověka.
nejseš tu
ne. Pak se díváme pěkně z výšky, jak vyděšení
Sepsáno dne 29. 11. 2005 na Šumavě
lidští tvorečkové nejprve bouřlivě rozumují za
Anatta Akthera (*1972, +2005)
svými kancelářskými stoly, poté osedlají řvouAutorka je botanička, žije v Plánici u Klatov a zakládá
PA N OR A M A
Nové tituly v knihovně Rosy
Erazim Kohák: Svoboda, svědomí, soužití
Dvousetstránkové dílo Erazima Koháka je součástí Kohákovy trilogie
o etice: Svoboda, svědomí, soužití zkoumá etiku mezilidských vztahů,
Zelená svatozář zkoumá etiku člověka a přírody, Průvodce po demokracii zkoumá etiku sociálních vztahů.
Kapitoly z mezilidské etiky jsou určeny pro každého, kdo bere vážně
odpovědnost svobody a není ochoten táhnout slepě s davem. Zároveň je to ideální pomůcka pro všechny, kteří mají učit mladé lidi etice. Příručku pro soužití ve svobodě jistě využití eko-poradci, pracovníci
ekocenter, vysokoškolští učitelé, ale i další zájemci, kteří se stejně jako
Erazim Kohák ptají: Co je to filozofie? A co etika? Jsme svobodní, nebo
určení okolnostmi? Jsou hodnoty něčím relativním, či absurdním?
Vládne zákon přírody, potažmo zákon Boží? Máme se rozhodovat podle správnosti morálních zásad – nebo podle záhodnosti výsledků?
Petr Pávek: Mám vizi
Známý starosta obce Jindřichovice
pod Smrkem Petr Pávek hovoří o
tom, jak vidí současný stav naši společnosti, náš vztah k Evropě, jak stavěl větrné elektrárny a proč vyhlásil zákaz vstupu úředníků do obce.
Kniha přináší mnoho zkušeností a
originálních postřehů z komunální
a krajské politiky a především nabízí neotřelé vize pro další regionální
společnosti v rámci globalizovaného světa.
Výsevní dny 2006
Kalendář konstelací pro zahrádkáře, zemědělce a včelaře, kteří chtějí při své práci zohlednit vliv kosmických sil a doporučení, jak si počínat s přírodními kosmickými rytmy. Více než padesátistránková brožura nabízí řadu doporučení na každý den: jak a kdy sít, okopávat a sklízet
v návaznosti na postavení souhvězdí, živly a další zákonitosti přírody,
kdy vysévat určité druhy rostlin či stromů, ale např. i kdy zpracovávat
mléko apod. Ve výsevních dnech najdete rovněž povídání o biologickém boji proti škůdcům, různé zvěrokruhové pokusy a řadu dalších námětů a zkušeností. Autoři – Marie a Matthias Thunovi – se srovnávacím
konstelačním pokusům věnují už několik desítek roků. Kalendář vydává PRO-BIO Šumperk.
Ji ho č eský č tv r tletník o ž ivotním prostředí
spotřebitele
22 Průvodce
V prosinci 2005 vydala Rosa v rámci projektu podpořeného z MPO bro-
žuru Průvodce ekospotřebitele. Jedná se o třetí, rozšířené vydání. V příručce naleznete např. aktualizované kapitoly Elektrospotřebiče, Obaly
a odpady a Ochrana spotřebitele, změny nastaly též v textu o geneticky modifikovaných organismech a v části Čistící prostředky. V kapitole Ekoznačení se objevují nové ekoznačky v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie. Brožura je doplněna řadou námětů pro
školní práci a neměla by tedy chybět ani v učitelské knihovně (ještě lépe
v praxi). Lze ji za cenu 35,- Kč získat v kanceláři Rosy nebo objednat v dalších eko-poradnách KRASEC.
Nabídka z Krkonoš
Pobyt pro rodiny s dětmi nabízí Krkonošské středisko ekologické výchovy Rýchorská bouda v prostředí nádherné přírody I. zóny národního parku, daleko od civilizace (nejbližší je v 3,5 km vzdáleném Horním Maršově), a to v termínech 20. – 25. 2., 27. 2. – 4. 3. a 6. – 11. 3.
Z programu: polodenní i celodenní výlety na běžkách do okolí, bobování, sáňkování, stavby ze sněhu, keramika, ruční papír, promítání
diapozitivů, krmítka pro ptáky, stolní tenis, přístup na internet (s vlastním notebookem pro rodiče, kteří si vozí práci s sebou). Za kolik? Děti
do 6 let 1330,- Kč, děti do 12 let 1685,- Kč, děti do 18 let 1925,- Kč, dospělí 2540,- Kč (domácí strava 3 x denně, teplý čaj po celý den, ubytování v 1–7 lůžkových pokojích se společnými sprchami a WC, odvoz
zavazadel z Horního Maršova na Rýchorskou boudu a zpět.)
Info: 499 895 107, 499 895 108, [email protected], [email protected].
Ekologický prací prostředek
Na českém trhu je nabízen již druhý prací prostředek, který se pyšní
certifikátem Ekologicky šetrný výrobek (EŠV) – jedná se o prací prášek
Qalt Excel, který vyrábí firma Qalt Rakovník. Výrobek nabízejí například
obchody řetězce Delvita. Nový prostředek je výrobkem české firmy a je
spotřebitelům snadno dostupný. Cena se pohybuje mírně pod 100 Kč
za 1,5 kilogramové balení, přičemž je třeba zdůraznit,
že Excel je koncentrát, jehož se ve srovnání s běžným práškem na praní dávkuje menší množství.
Prvním pracím prostředkem, který získal certifikát Ekologicky šetrný výrobek, je prací řada firmy Missiva. Tento produkt je ovšem dostupný jen
přes síť prodejců nebo ve vybraných bioobchůdcích, nikoliv v běžné maloobchodní síti.
Certifikát Ekologicky šetrný výrobek je garantovaný ministerstvem životního prostředí. Spotřebitelé se podle něho mohou snadněji rozhodovat při svých nákupech. Označuje výrobky, které jsou oproti ostatním srovnatelným výrobkům šetrnější k životnímu prostředí. Výrobky,
které v různých kategoriích získaly EŠV, stejně jako další informace o
podmínkách udělování EŠV naleznete na www.ekoznacka.cz.
Letáček o složení pracích prášků na českém trhu, vydávaný pravidelně Rosou, můžete zdarma získat v eko-poradnách KRASEC.
VĚRA SOUKUPOVÁ
Regionální centrum fotografie
Jedním z významných projektů Národního muzea fotografie je vytvoření
„Regionálního centra fotografie“ (RCF) v Jindřichově Hradci. Tento záměr,
podpořený z iniciativy Interreg fondů EU, zahrnuje především vytvoření informační sítě mezi institucemi i jednotlivci, zabývajícími se fotografií. Partnerem projektu se mohou stát fotokiuby, galerie, muzea, kulturní instituce, občanská sdružení, jednotlivci – fotografové z jižních Čech a z Horního
a Dolního Rakouska.
Regionální centrum fotografie nabízí českým i rakouským partnerům
využití dvoujazyčné webové stránky RCF (http://www.nmf.cz/rcf) pro
prezentaci, možnost digitalizace a tisku diapozitivů, negativů a fotografických archivů na špičkovém digitalizačním zařízení v NMF za zvýhodněné ceny, pravidelné měsíční e-mailové informační bulletiny, možnost
zúčastnit se seminářů a workshopu.
V současné době je dokončována příprava společné putovní výstavy českých a rakouských fotografů na téma „Dnešní člověk v dnešní krajině“,
která bude nejprve uvedena ve výstavních prostorách Národního muzea
fotografie (pravděpodobně v červnu 2006), a poté bude nabídnuta dalším
galeriím a muzeím v ČR i v Rakousku.
JAN NOVÝ
Rok stromu
Města a obce o minimální velikosti obce III. typu se mohou do 25.
května 2006 ucházet o realizaci projektu Rok stromu. Spoluvyhlašovateli projektu je Nadace Partnerství a město Strakonice, generálním
partnerem programu je Skanska, a.s.
Během celoročních oslav Roku stromu
se ve vybraném městě uskuteční řada
aktivit, jejichž cílem bude zvýšit zájem
veřejnosti o životní prostředí prostřednictvím stromů.
Městu nebo obci, jež přihlásí nejlepší
projekt, pak Nadace Partnerství a město Strakonice počínaje Dnem stromu 20.
října 2006 na dalších 365 dní udělí exkluPamátná lípa
zivní právo oslavovat stromy.
Finanční prémie pro realizátora projeku Ústějovské kapličky
tu je 50 000 Kč, formulář žádosti o účast
(okres Tábor)
v soutěži je ke stažení na www.nadace– jihočeský kandidát
partnerstvi.cz. Informace o průběhu prov loňské anketě
jektu Rok stromu ve Strakonicích můžeStrom roku, kterou
te nalézt na www.mu-st.cz/rs.htm, bližší
pořádá také Nadace
informace podá Mirka Drobílková, tel.
Partnerství.
542 422 761, [email protected].
PA NOR A M A
Pomozte
Tipy ze sítě
Naše stopa na planetě
http://hraozemi.cz/ekostopa
Pokud vás zajímá, jakou stopu zanecháte svým pobytem na této planetě a zda necháte trochu místa též
pro ostatní (včetně vašich vlastních
dětí), navštivte tuto internetovou
adresu. Jednoduchý dotazník převede vaši spotřebu zboží a služeb a
produkci odpadů na plochu ekologické stopy. Na závěr můžete porovnat vlastní ekologickou stopu s průměrem České republiky a výsledky
dalších zemí světa, a zjistit, zda jste
dopadli lépe než například Američané či Pákistánci…
Obnovitelné zdroje energie
http://www.zdrojeenergie.cz
Atlas obnovitelných zdrojů energie,
databáze sdružení Calla snažící se
mapovat funkční zařízení využívající energii Slunce, Země, větru, vody
a biomasy v České republice. Dnes
obsahuje 834 záznamů většinou
s fotografiemi a přesnou lokalizací,
hledání též podle mapy.
Zelená pro průmyslovou ekologii
http://www.enviweb.cz
Na stránkách naleznete denně aktualizovaný portál, členěný do sekcí: obecné, voda, ovzduší, odpady,
chemické látky, havárie, hluk, příroda, zemědělství, les, geologie,
EIA, IPPC, EMS, EA-SDI. Pod záhadnými zkratkami se skrývají následující významy: EIA (Environmental
Impact Assessment) – posuzování
vlivu na životní prostředí, IPPC (Integrated Pollution Prevention and
Kontrol) – integrovaná prevence
a kontrola znečištění, EMS (Environmental Management Systém) –
systém environmentálního managementu a EA-SDI (Environmental
Accounting and Sustainable Development Indicators) – environmentální účetnictví a indikátory udržitelného rozvoje.
Cílem Akce Falco, která je organizovaná Klubem ochrany dravců a sov
při sdružení Děti Země, je
chránit hnízda vzácných
dravců před vykradením
překupníky. Díky úsilí mnoha dobrovolníků, střídajících se pod hnízdy v týdenních turnusech, se za
patnáct let trvání této akce
podařilo zachránit mnoho
vzácných dravců, kteří by
jinak zahynuli nebo přišli o
svou svobodu. V letošním
roce bude cílem více zaHnízdo raroha
foto Děti země
pojit do projektu veřejnost
navštěvující lokalitu – návštěvníci se na vlastní oči budou moci podívat na hnízdící dravce pomocí pozorovacího dalekohledu. Akce Falco probíhá každý rok od dubna do června. Podle čerstvé
zprávy z počátku února byl již nad hnízdní lokalitou v Broumovských skalách zpozorován kroužící
sokolí pár – o celé dva měsíce dříve, než je obvyklé. Informace: Ivo Páral, 683 51 Holubice 258, email:
[email protected], tel. 605 468 263, www.kodas/detizeme.cz.
Ekofór 2006
Humor je vítané koření i v pochmurných a neradostných kauzách, o čemž svědčí nezapomenutelné kreslené vtipy Vladimíra Jiránka doprovázející příběhy Josefa Velka. Rád se k jeho zajícům
utíkám ve chvílích beznaděje a „ochranářského
zoufalství“. Proto jsem pátral po koření, které by
patřičně „zvedlo chuť a náladu“ našemu Krasci.
Nalezl jsem. Hnutí Brontosaurus obnovilo v roce
2004 soutěž kresleného a fotografického humoru z oblasti životního prostředí Ekofór a pro rok
2006 vyhlašuje již 3. ročník. Ekofór 2005 poctilo
svými díly 40 autorů, z nichž nejúspěšnější převzali ceny na festivalu Mohelnický dostavník.
Doufejme, že se třeba příště objeví mezi vítěznými pracemi rovněž nám blízcí autoři, nebo že se
námi sledované kauzy stanou vítaným námětem. Informace: http://ekofor.brontosaurus.cz.
VLADIMÍR MOLEK
Filmárum: biologové veřejnosti
Jsme skupina studentů biologické fakulty, říkáme
si „Na hnízdě“ a předsevzali jsme si dělat věci prospěšné pro přírodu a šířit osvětu. Projekt „Filmárum“ (http://filmarum.bf.jcu.cz) jsme začali před
dvěma lety. Spolupracujeme s většinou středních
škol v Českých Budějovicích a podporu nám poskytly Biologická fakulta JčU, organizace DAPHNE
ČR a Jihočeský kraj. Promítáme filmy z rozsáhlé videotéky MŽP, tematické večery doplňují besedy.
Akce se konají každé druhé pondělí v budově B biologické fakulty, a jak říká Béda Trávníček: Je to
zadarmo! Přijďte, uděláte nám radost.
27. 2.: Co by, kdyby… – o budoucnosti světa
13. 3.: Voda na 100 způsobů
27. 3.: Čína - krásná příroda i zničené prostředí
10. 4.: Poblíž – problémy jižních Čech
24. 4.: Velké šelmy
JIŘÍ KUBÁSEK, člen skupiny Na hnízdě
������������������������������
���������������� �������
���������������������������������������������������������
�������������� ���������� ������� ������������� ���������
��������� ������� ������ ������� �������� ��� ������ ����
�������������������������������������������������������
����� ������ �� ������������ ������� ��������� ������ �����
������ ����������� ����������� ��� ���������� ������� ����
�����������������������������������������������������
��������� ���� �� ����� ������������ ���� ������������ ������
���������� ������ ���� ������� ���� ��������� ������� ������
������������������������������������������������������
�� ������� ����� ������� �������� ����� ����������� ���������
��������������������������������������������������������
�� ������ �� ���� ������� ��� �������� ���������� ��� �������
���������������������������������������������������������
�������������������
���������
����������������������
�����������������
�������� �����������������
���������� ����������������
����������������
23
Ji hoče ský č tv r tletník o ž ivotním prostředí
Hlášení z družice
http://www.knmi.nl/omi/publ-nl/
nieuws/index.html
Chcete se dozvědět aktuální stav
koncentrace oxidu dusičitého v troposféře? Na těchto stránkách naleznete data pořízená družicí Aura. Oxid
dusičitý vzniká především sopečnou
činností a při spalovacích procesech.
Oxid dusičitý uvolňovaný do ovzduší spalováním fosilních paliv (tepelné elektrárny, autodoprava) reaguje
s vodíkem na kyselinu dusičitou, která se na povrch vrací ve formě kyselých dešťů. Přispívá též ke vzniku troposférického ozónu.
zachránit dravce!
ODJ I N U D
Vláda schválila v prosinci loňského roku vedení dálnice D3 ve variantě, kterou prosazoval Středočeský
kraj. Rozhodla tak o rozporu mezi krajem a ministerstvem životního prostředí, kudy má ve velkém územním celku Benešovsko dálnice D3 vést. Ale ani druhá
předkládaná trasa, podporovaná MŽP, nebyla méně
kontroverzní. Obě trasy, z nichž vláda vybírala, vedou Posázavím ve zcela nové stopě a představují nepřijatelný střet nejen se zájmy ochrany přírody, ale i
se zájmy lidí, kteří zde žijí. Přitom existuje alternativní návrh trasy, který je pro obyvatele, přírodu i státní
pokladnu přijatelnější. Do závěrečného posouzení se
bohužel nedostal.
foto archiv autorky
Kudy, kudy
dálnička
dálnička...?
EVA T YLOVÁ,
[email protected]
Schválená, tzv. stabilizovaná trasa protíná
krajinářsky i přírodně cennou oblast Posázaví. Vede přes přírodní park Střed Čech v Dolním Posázaví. Znehodnocuje jedno z nejrozsáhlejších ložisek cihlářské hlíny u Psár.
Nebere ohled na náročný kopcovitý terén,
údolí a toky překonává dlouhými mosty,
most přes Sázavu, a dokonce i most přes Záhořanský potok měří více než kilometr, oba
mosty jsou vysoké více než 100 metrů a vedou do svahu a do oblouku. Poddolovaným
územím kolem Jílového u Prahy, které je zde
Ji ho č eský č tv r tletník o ž ivotním prostředí
24
Ministr Martínek:
Trasa D3 je definitivní
Trasa dálnice D3, která má spojit Prahu
přes Posázaví, Tábor a České Budějovice
s Rakouskem, je optimální a zřejmě definitivní, řekl Právu (otištěno 12. 1. 2006)
ministr pro místní rozvoj Radko Martínek. Navrhované trasy dálnice D3 byly
podle něj posuzovány ve všech souvislostech, aby se našlo konečně východisko z dlouholetého sporu.
„...A na základě důkladného posouzení
jsme museli konstatovat, že veřejný zájem
na úseku ochrany přírody a krajiny, který
pokud jde o trasu Posázavím prezentovalo
ministerstvo životního prostředí, se nepodařilo prokázat,“ dodal ministr.
Pokud jde o financování, má výstavba
dálnice podporu Evropské unie. Podle
Martínka není dnes problém, kde na to
vzít, ale aby byly co nejdříve dokončeny projektové a přípravné práce, včetně
výkupu pozemků.
/zaj/
hustě protkáno štolami a hrozí tu velké propady půdy, má vést pět tunelů…
Emise a hluk do rekreační oblasti
Za Meznem dálnice odbočí do řídce osídleného regionu kolem Votic, dále přetne rekreační oblast kolem Sázavy a Jílového u Prahy.
Povede tedy mimo větší sídelní útvary jako
je např. Benešov. Je proto otázkou, jaký bude
mít skutečný význam pro dopravu obyvatel
Táborska, Benešovska a okolí Prahy.
Do obytné i rekreační oblasti přivede tranzitní dopravu, emise, a hluk. D3 bude sice mít
samostatné napojení na silniční okruh kolem
Prahy u Jesenice, ale těm, kteří míří dále do
Prahy, žádné výhody nepřinese. Její zaústění
na Vestecký přivaděč a dále na Vídeňskou ulici, která je v současnosti dvakrát denně v kolapsu, situaci v dopravě na jižním okraji Prahy rozhodně nezlepší.
Alternativní vedení trasy
S případem dálnice D3 jsem se setkala poprvé jako náměstkyně ministra životního
prostředí v roce 1998. Pomáhala jsem při
hledání alternativního vedení trasy. Byla
zpracována studie, která navrhla alternativní trasu v koridoru, jímž historicky doprava
v tomto regionu vedla. Tedy v koridoru dnešní silnice první třídy I/3 mezi Mirošovicemi a
Meznem. Komunikace by zde spojovala řadu
sídel a naplňovala tak svůj význam dopravní spojnice. Obyvatelům obcí měla navržená
trasa ulehčit od stávající dopravy obchvaty a
tunely. Jednalo se o východní obchvat Benešova, obchvat Mirošovic, Olbramovic a další.
Významná část dopravy je totiž místní, a tu
D3 přes Posázaví neodvede.
Jednou z výhrad proti alterntivní trase je,
že nemá samostatný vstup po D1 do Prahy.
Není to ovšem pravda, protože trasa, zpracovaná ateliérem Promika, tento problém řeší –
navrhuje samostatný vstup na silniční okruh
kolem Prahy v blízkosti Říčan. Jeho výstavba
však není v první fázi nezbytně nutná. Dálnicí D1 projíždí v oblasti Mirošovic okolo 45 tisíc aut denně, pro ně je šestipruhá dálnice
naprosto dostatečná. Problémy začínají až u
Prahy, u sjezdu na Jesenici, za kterým se zvyšuje dopravní zátěž postupně na 60, 80, až
100 tisíc aut u vjezdu do Prahy na Opatově.
Tento nárůst dopravy je zčásti způsoben hypermarkety, které zde byly neuváženě postaveny. Dále se na něm podílí tranzitní doprava kolem Prahy, kterou však vyřeší až silniční
okruh kolem Prahy.
Nevýznamná není ani otázka nákladů. Navržená trasa přes Posázaví měla stát podle studie Zenkl-Vyhnálek v roce 2000 cca 20 mld.
Kč, a podle posledních údajů Ředitelství silnic a dálnic dokonce 30 mld. Kč. Grandiózní návrhy mostů a tunelů v poddolovaném
území však mohou náklady stavby podstatně zvýšit. Oproti tomu alternativní návrh v koridoru 1/3 by stál podle studie zroku
2000 10 mld. Kč. Nemusí překonávat tak velké převýšení, nejsou na něm technicky obtížné prvky.
Místní občané dálnici odmítají
Obyvatelé dotčených obcí s trasou D3 přes
Posázaví nesouhlasí. Obce založily občanské sdružení Klid, které koordinuje protestní akce. V obcích Psáry, Libeř a Jílové u Prahy
v letech 2003–2004 proběhla místní referenda. Občané v nich výstavbu dálnice odmítli.
Obce kolem Jílového u Prahy, které územně
patří do velkého územního celku Pražský region, nebyly připuštěny jako účastníci řízení
při projednáváí velkého územního celku Benešovsko, přestože právě v něm se rozhoduje, zda dálnice přes Posázaví povede.
Dálnice D3 přes Posázaví je příkladem stavby, která zničí přírodu a životní prostředí obyvatel Posázaví a kterou potřebuje především
stavební lobby pro realizaci svých nadměrných zisků.
Autorka je místopředsedkyní
Společnosti pro trvale udržitelný život.
OH L ASY  D OP I SY
Stávám se předplatitelem vašeho časopisu.
První číslo není špatné, ale je tam příliš cizích
slov. Hledal jsem ve slovníku, co znamená slovo environmentální, které se zde stále opakuje, ale není tam. A když čtu pod titulkem Partneři se představují, že „Katedra se zaměřuje
na gender, brownfields a environmentalistiku…“, tak vůbec nevím, oč jde… Prosím, pište
česky, aby váš časopis byl srozumitelný i lidem,
neovládajícím cizí jazyky.
Jiří Janáček, Kněžské Dvory
Nenechte se oblbnout spoustou krátkých spojení a jednoduchých řešení pana Vlastimila Marka (Krasec 1/1, Uvolněte se, a vypněte
televizor), který po vzoru pejska a kočičky poskládal svou černou listinu „oblbovatelů“ ze
všech, kteří jej v poslední době dokázali rozezlít. Pan Marek zřejmě ví, co je pokleslé a
co již nikoli, co nás manipuluje a kdo, a kde je
ona hranice, za níž by tvůrci televizních pořadů neměli jít. Zajisté má pravdu v tom, že televizi lze vypnout. Nicméně je vždy dobré získat
informace z více zdrojů a mít tak možnost si
utvořit vlastní názor...
Petr Mikoláš ze Římova
Pominu otázku, zda v dnešní hektické době a
při záplavě jiných, hlavně bulvárních časopisů najde Krasec dost čtenářů, byť sympatizujících lidí s danou problematikou je jistě dost.
Jméno Krasec ale je opravdu jen pro odborníky a může laika odradit. Coby laik jsem zprvu
myslel, že se jedná o nějaký pojem z doby obrozenců počátkem 19. století (nosočistoplena,
břinkotruhla atd.) Teprve v Googlu jsem zjistil, že se jedná o krásného brouka. Kdo má ale
tolik času ?
J. Mráz
ZDENKA JELENOVÁ
JAKUB KAŠPAR,
[email protected]
V prvním čísle časopisu Krasec mě zaujaly dva texty o letošním ročníku Ekofilmu – od Jaroslavy Brožové a Edvarda Sequense. Díky za reflexi, přesto
musím říct, že tentokrát mě zamrzela.
Škoda, že jsme si o výhradách nepopovídali hned na Ekofilmu osobně.
Podle autorky se z festivalu „vytrácí ‘jisk- Ekofilm 2005 (zprava): ministr životního prostředí
ra’, jíž se kdysi (už v době totality) vyznačo- L. Ambrozek, českobudějovický primátor M. Tetter
valy festivalové diskuse“. Saháme prý raději a J. Kašpar.
foto © Libor Sváček
k nekonfliktním „populistickým“ tématům a
akcím. Neměli jsme zájem o kontroverzněj- vání, Krumlov přitom zůstává dějištěm slavší výstavy, „abychom si někoho nenazlobili“, nostní závěrečné části.
atd. Tak to jsou výtky, které staví jednak na Kromě toho jsme festival chtěli otevřít co nejnostalgii, jednak na domněnkách a jistém širšímu spektru lidí. Třeba i těch, kteří na „klasicky zelené“ téma nepřijdou. Jenže když už
nepochopení.
Festivalové diskuse prý nemají jiskru z dob dorazí na něco, co není ekologické na první
před rokem 1989. To je asi pravda, ale ne- pohled , třeba si zajdou i na nějakou diskusi
zapomeňme, že se festival koná ve zcela ji- nebo se zdrží na promítání těch „pravověrné době a podmínkách. Ochrana životního ných ekofilmů“. Zkrátka snažili jsme se, aby se
prostředí nemá na růžích ustláno jistě ani počet těch, které festival osloví, zvýšil. O tom,
dnes, ale ochránce dnes už vážně nikdo ne- že se nám to daří, svědčí čísla – loňský rekord
pronásleduje. Environmentálních problé- 5000 akreditovaných diváků byl letos (2005)
mů máme stále dost, ale s hrůzou, která tu o dalších 700 návštěvníků překonán.
A obavy z nahněvání si někoho? Je skutečnosbyla na konci komunistické vlády, se to nedá
srovnat. Myslím, že hledat ztracenou jiskru tí, že festival se bez sponzorů neobejde. My se
oněch dob je podobné pátrání po ztrace- snažíme vystříhat těch nejkontroverznějších,
ale věřte nevěřte, do programu, výsledků souném mládí.
Ekofilm se potýkal před pár lety s tím, že se ho těže ani témat výstav nám žádný sponzor neúčastnilo stále méně lidí, na diskusích a deba- mluví a mluvit nesmí – a ani to nezkouší!
tách se potkávala stále skoro stejná dvacítka Ještě několik slov k Pohledu Edvarda Senebo třicítka starých známých a totéž vlastně quense. Vyčítá MŽP „informační blokádu“.
na celém festivalu. Stáli jsme před rozhodnu- Na to je odpověď docela stručná. O Ekofilmu jsme vydali 8 tiskových zpráv, z toho prvtím, jaký má vlastně takový festival smysl.
Jsem přesvědčen, že smysl má, a to značný – ní už v červnu. Na www stránkách festivalu
může zažehnout a podporovat zájem o pří- byl s předstihem zveřejněn i program. Korodu, životní prostředí, kulturní památky a naly se dvě tiskové konference před festivakrajinu u spousty lidí, ke kterým by se takový lem a jedna v jeho průběhu. Odkaz na festiimpuls jinak nedostal nebo mnohem pozdě- valové stránky byl i na titulní stránce webu
ji. I proto jsme se rozhodli, že se festival pro- ministerstva. Monitor médií zaznamenal tédlouží a festivalový týden rozdělí mezi České měř tři desítky článků a příspěvků v rozhlaBudějovice a Český Krumlov. V Budějovicích se či televizi.
je univerzita, jsou snáze dosažitelné vlaky i
Autor je ředitel odbor vnějších vztahů MŽP,
hlavního vyhlašovatele Ekofilmu.
autobusy a snáze a levněji se tu shání ubyto-
Krasci do vínku
V současné překotné době je každá dobrá zpráva velevzácným osvěžením. Zjevení prvního čísla
časopisu Krasec pro mě bylo vzpruhou. Ten časopis je teď jako dítě v peřinkách. Název Krasec mě
opravdu překvapil. Ono to slovo je totiž moc hezké! Má svůj ryze český, obrozenecký původ – je to
jedno z mnoha umělých českých pojmenování jinak latinsky nazývaných broučků, v tomto případě
patřících do čeledi Buprestidae – krascovití.
Jaký by měl Krasec být? Jak by se měla vyvinout jeho „osobnost“, aby charismaticky oslovila co nejvíce čtenářů a přispěla ke zlepšení světa, nyní, jistě jen dočasně, okupovaného VyVoleností nerozumného konzumu? Jako samozvaná sudička budu stručný. Přeji Krasci do vínku, aby byl velmi laskavý, a to i k těm, kteří nejednají podle jeho představ. Jednak totiž jedna neuvážená nelaskavost
plodí nelaskavost další, jednak je dobré uznat, že každý člověk má právo na svůj vlastní obraz světa, který nosí v mysli a který si obhajuje; ten samozřejmě může být zoufale neúplný, omezený úzkou
specializací, nedovzděláním či prostě neschopností být moudrý. Proto Krasci přeji, aby uměl jemně
a zároveň velmi odborně přesvědčovat, vychovávat a vzdělávat. Aby se naučil vést svoje čtenáře i
jejich blízké k udržitelnému vztahu ke světu a rozvoji naší tak sebevědomé civilizace, k udržitelnému životu; aby však také věděl, že jediným nositelem, hybatelem a zároveň budoucím uživatelem
zvolna utvářeného programu udržitelného rozvoje je výhradně člověk – bez ohledu na to, na kterém místě Země žije…
OLDŘICH SYROVÁTKA, Katedra společenských věd a Centrum celoživotního vzdělávání FM VŠE, J. Hradec
25
Ji hoče ský č tv r tletník o ž ivotním prostředí
Děkujeme za všechny připomínky, přichází jich velké množství. Pochvalnými těšíme
sami sebe, kritické rádi otiskneme. Název
Krasec se nevztahuje jen k brouku krasci, ale
skrývá v sobě také počáteční písmena sousloví Krajská síť environmentálních center.
Bohužel, termín ENVIRONMENTÁLNÍ je tak
podivný, že mi dokonce jeden českobudějovický podnikatel přiznal, že jednoho studenta se sociologickým dotazníkem rychle
vypoklonkoval, protože jej vyděsilo právě
tohle slovo. Jenže, co dělat, když v češtině
nemáme dostatečnou náhražku. Není to ani
ekologický ani ochranářský; přesně to znamená „týkající se životního prostředí“… Někdy místo toho použijeme ekologický nebo
jen eko-, jindy si vypomáháme tím nešťastným „zelený“. Ale vlastně si spíš na environmentální pomalu zvykáme… Ostatně ani
slovo ekolog nebylo vždy obecně známé.
Vzpomínám na kolegu – zvukaře, který při
natáčení televizní „ekologické“ publicistiky
rád vysvětloval mladým dívkám, kdo jsou to
vlastně ti ekologové: „To když jdete po cestě,
a před vámi leze nějaká žoužel – tak normální člověk to zašlápne, ale ekolog to vezme
do ruky a přenese vedle do trávy.“ No, není
to asi úplně přesné, ale možná by se mohlo
říct, že tenhle časopis je spíš pro lidi, kteří tu
žoužel přinejmenším překročí…
populistický?
Ekofilm
– nekritický a populistický?
KŘÍŽOVKA
(tentokrát pro ty, kteří nemají
sklony k depresím)
V zajímavé knížce Krajina a
revoluce autorů Jiřího Sádla
a kol. je otištěn následující
geologický vtip:
Potkají se dvě planety –
„Jak se máš?“
„Ani se neptej, chytla jsem lidi.“
„ Z toho...“
Zbývající část odpovědi
naleznete v tajence křížovky.
vodorovně:
a) Zbytek cigarety, zakladatel etologie,
předložka
b) Nula, přenosný telefon, Oblastní inspekce
ředitelství pošt, německé ukazovací
zájmeno, africká řeka
c) Římská šestka, 1. část tajenky, maďarsky
„kůň“ (fonet.)
d) Německy „je“, mezinárodní lyžařská
federace, latinsky „medvěd“, opotřebovat
jetím, mega
e) Mezinárodní úřad pro burzu se zbožím,
německy „srnka“, anglicky „sedět“,
pohyboval se k zemi, začátek a konec
řecké abecedy
f ) Předložka, 2. část tajenky, pobídka
g) Ženské jméno, strategická surovina, obyvatel
Pobaltí
h) Řezáčův román, zkratka zaniklé velmoci, lidově
„Alenka“, otázka 1. pádu
svisle:
1) Nováček, staré označení citlivosti filmů
2) Vydání, koncovka českých ženských jmen
3) Obdržet, snad (knižně)
4) Známý obchodní řetězec, rusky „čelo“
5) Kód, také, bratr Jákoba
6) Arabské mužské jméno, firma vyrábějící
elektroniku
7) Latinsky „místo“, mezinárodní zkratka
„zachraňte naše duše“
autor Petr Resch
8) Nejčastěji používané písmeno, počáteční
písmena nápisu na Kristově kříži,
ekologický právní servis
9) Křtění, cestovní doklad
10) Bývalá zkratka „roku“, římská pětistovka,
zapře, poloměr
11) Černomořský přístav, nejvyšší karty
12) Mezinárodní měna (obr.), zkr. tuna mezi
dvěma zn. jódu
13) Krátký literární útvar, začátek abecedy,
část přístavu
14) Někdo neznámý, ruské ženské jméno
15) Značka ruských automobilů, rytmický
pohyb
16) Město na Moravě, nicka
ÚLET
Ji ho č eský č tv r tletník o ž ivotním prostředí
26
Smutnou tečkou za výstavou Příroda Boletic v Českém Krumlově se stala ztráta návštěvní knihy. Ano prosím: V prostorách
městského úřadu, které nám byly díky pochopení a zájmu vedoucí odboru životního
prostředí paní Horákové poskytnuty, došlo
týden před ukončením výstavy ke ztrátě
návštěvní knihy. Za svou třicetiletou praxi v pořádání výstav jsem se s takovým činem nesetkal. Jára Cimrman by jistě využil
tohoto námětu ke zpracování hry „Vyšetřování ztráty návštěvní knihy“, neboť získané informace si rozhodně
nezadají s vyšetřováním ztráty třídní knihy ze stejnojmenné autorovy hry. Na jedné straně vstřícný přístup úředníků životního prostředí
podporující výstavu, informující prostřednictvím fotografií veřejnost
o výjimečné kráse a hodnotě přírody Boletic. Na druhé straně brojení proti všemu, co jenom trochu zavání opačným názorem, než je ten
„správný lyžařský “. Zdálo by se, že ve veřejné budově městského úřadu, kde se pohybují desítky úředníků, nemůže k podobné ztrátě dojít.
A přeci se tak stalo, a to pouhý týden před ukončením výstavy. Samozřejmě, že nelze obviňovat z této „klukoviny“ zaměstnance úřadu. Ale
i poznatky „přímých svědků“ svědčí o různém přístupu úředníků. Jedni výstavu otevřeně chválí, svůj názor na fotografie i osud vojenského
újezdu vyjadřují zápisy do návštěvní knihy a ze zájmu se ještě denně
přesvědčují, jak zápisy přibývají. Druzí nepolemizují, nediskutují, ale
po straně kritizují, reptají. Těžko domyslet osud návštěvní knihy, která se stala terčem zlosti, a zápisy v ní, přestože se nejednalo pouze o
pochvalné, dokázaly vyprovokovat k tak podivné aktivitě... Smutné
je, že se tím nenávratně ztratily i zápisy z výstavy českobudějovické.
Všechno zlé je ale pro něco dobré. Na další výstavě jsme nahradili vázanou návštěvní knihu deskami s volnými listy a informační služba na
výstavě hlídá zápisy víc, než samotné exponáty. No není to úlet?
VLADIMÍR MOLEK, Calla
Na naši minulou výzvu nejmenším čtenářům (aby jakkoli výtvarně zpracovali námět KRASEC) se nám v redakci sešlo několik velmi pěkných
exemplářů. Rozhodli jsme se odměnit v první řadě Toníka a Frantíka
Dubských z Chotovin, kteří spolu se svou maminkou vyrobili úžasné
krasce keramické a voskové (foto vpravo), dále za vytrhávanou barevnou koláž Verunku Trojáčkovou z Písku (foto vlevo), za nejbarevnějšího
krasce Markétku Pomijovou ze Zlaté Koruny, a za originalitu Románka Šípa z Bezdědovic, který sice místo krasce namaloval krasavce, ale
moc pěkného. Každému z dětí posíláme mapu jihočeského Pohádkového království (viz str. 16) a propagační materiály sítě KRASEC.
ÚKOL PRO NAŠE NEJMENŠÍ ČTENÁŘE
nebo i zatím nečtenáře, kterým to přečte tatínek
či maminka:
Dnes vám Krasec přináší úkol zimní: zajímavě popište,
namalujte či nakreslete své vlastní pozorování ptáků
na krmítku nebo při krmení na řece,
případně jiné zimní pozorování zvířat.
Nejpovedenější výtvory opět zveřejníme a autory odměníme.
Své práce zasílejte nebo přineste do 30. března na adresu
Rosy nebo kterékoliv jiné eko-poradny sítě KRASEC
(viz 2. strana obálky), nezapomeňte uvést jméno, adresu a věk.
KALENDÁŘ AKCÍ KALENDÁŘ AKCÍ KALENDÁŘ AKCÍ KALENDÁŘ AKCÍ
D AT U M , m í s t o
NÁZEV AKCE
POŘÁDÁ
1. – 28. 2., MÚ, Volary
Výstava Příroda Boletic; vernisáž 1. 2. v 16 h.
Calla
3. 2. – 2. 3., přístavba radnice, Borovany
Výstava o ochraně a životě sov „Ohrožené královny noci“
Calla, MÚ Borovany
7. 2. a 28. 2. od 19 h., lázně Berta (denní bar), Třeboň Přednáška „Vydra říční, tajemná dáma vod a mokřadů“
ČNF pro vydru
16. 2. od 17 h.,
galerie Měsíc ve dne, Nová ul. 3, Č. Budějovice
Zelený čtvrtek: Ochrana památek ve VVP Boletice, Petr Pavelec
Calla, Rosa
16. 2. od 16 h., lázně Aurora, Třeboň
Přednáška „Vydra říční, tajemná dáma vod a mokřadů“
ČNF pro vydru
25. 2. od 9 h. do soumraku,
sraz u kašny na Masarykově nám., Třeboň
Exkurze Za poznáním zimní přírody Třeboňska (Stará řeka, Rybníky u Vitmanova….)
ČNF pro vydru, ČSOP Třeboň
23. 2. od 18.30 h.,
kino Světozor, Masarykovo nám., Třeboň
Pozdně zimní třeboňský EKOFILM (hlavní téma: ochrana vod)
ČSOP Třeboň, ČNF pro vydru
1. 3. od 18 h, Městská knihovna, Český Krumlov
Přednáška „Vliv stavu životního prostředí na pozorovací podmínky“
– RNDr. Jana Tichá, ředitelka hvězdárny a planetária v Č.B.
Šípek a Městská knihovna Č. Krumlov
2. 3., od 19 h., klubovna Podzámčí, Borovany
Přednáška Věry Malátkové s ukázkou živých sov: „Ohrožené královny noci“
Calla, MÚ Borovany
14. 3. od 17 h., městská knihovna, J. Hradec
Přednáška „Management krajiny aneb Jak a proč pečovat o krajinu“
Florianus, sdružení Hamerský potok,
městská knihovna J.H.
16. 3. od 17 h.,
galerie Měsíc ve dne, Nová ul. 3, Č. Budějovice
Zelený čtvrtek: „Jaro ve znamení mládat“
´ – stanice handicapovaných živočichů
´ na jaře
a péče o mládata
Rosa, Calla
20. 3. – 24. 4.,
Šmidingerova knihovna, Husova 380, Strakonice
Výstava Příroda Boletic; vernisáž 20. 3. od 16.30 hod.
Calla, Šmidingerova knihovna
23. 3. od 17 h.,
gymnázium, Máchova 174, Strakonice
Přednáška Příroda Boletic – ředitel Správy NP a CHKO Šumava Ing. Alois Pavlíčko, PhD.
Šmidingerova knihovna,
ČSOP Strakonice, Calla
5.4. od 18 h,
Městská knihovna, Český Krumlov
Přednáška pro veřejnost na téma „Léčivé byliny v rukou lékaře“.
Šípek a Městská knihovna Č. Krumlov
11. 4. od 17 h.,
městská knihovna, J. Hradec
Přednáška „Zklidňování dopravy ve městě“
Florianus, o.s. Hamerský potok,
Městská knihovna J.H.
19. 4.–12.5., Jč. vědecká knihovna, Č. Budějovice
Výstava „Šetrná domácnost“; vernisáž s besedou 19. 4. od 15 h.
Rosa
20. 4. od 17 h.,
galerie Měsíc ve dne, Nová ul. 3, Č. Budějovice
Zelený čtvrtek: „Kam kráčíš, Šumavo?“ – s ředitelem NPŠ Aloisem Pavlíčkem
Calla, Rosa
21. 4. od 9 h,
městský park, Český Krumlov
Oslava Dne Země pro žáky 1. stupně ZŠ z Č.K. a okolí
Šípek, gymnázium, DDM
22. 4., odjezd v 9 h. z autobusového nádr.,
Č. Krumlov
15. ročník Pochodu Blanským lesem „Blaňák“ při příležitosti Dne Země
Šípek
29. 4. sraz v 8.45 h., nádraží ČD,
Č. Krumlov
„Čištění studánek“ – tradiční akce na úbočí Kleti
Šípek
2.5. od 15 h., Jč. vědecká knihovna Č. Budějovice
Beseda s Václavem Vašků a promítání na téma „Černobyl – dvacet let poté“
Calla, Jihočeské matky
2.5. až 22.5., Jč. vědecká knihovna Č. Budějovice
Výstava fotografií Václava Vašků „Černobyl – dvacet let poté“
Calla, Jihočeské matky
2.5.–31.5., Městský úřad Prachatice
Výstava „Příroda Boletic“; vernisáž 2. 5.
Calla, Dřípatka
2.5., čajovna, Prachatice.
Přednáška Příroda Boletic
Dřípatka,Calla
6.5., Český Krumlov
Jarní botanická vycházka pro veřejnost a pedagogické pracovníky
Šípek
18. 5. od 17 h.,
galerie Měsíc ve dne, Nová ul. 3, Č. Budějovice
Zelený čtvrtek: Přírodní zahrada
Calla, Rosa
25. 5. od 17 h., kino Kotva, Č. Budějovice
Den pro obnovitelné zdroje energie – promítání filmů s besedou
Calla, Energy Centre Č.B.,
Krajská energet. agentura JČ kraje
KURZY LIDOVÝCH
ŘEMESEL A PRÁCE
S PŘÍRODNÍMI
MATERIÁLY
Pletení košíků
sobota 18. 3., 9 – 17 hodin,
lektor Jan Smrt,
cena 550,- Kč,
není vhodné pro děti.
Drátování
neděle 19. 3.
Zvukové nástroje z přírodnin
sobota 13. 5.
Předení, barvení a filcování
ovčí vlny
neděle 14. 5.
Bližší informace a přihlášky:
Rosa, tel. 387 432 030
(Marie Zelenková),
[email protected]
Objednávám si předplatné časopisu Krasec na následující 4 čísla za cenu:
– 80,- Kč (osobní odběr – lze zaplatit hotově v některém eko-centru)
– 140,- Kč (poštou)
Časopis si budu osobně vyzvedávat v eko-centru (zatrhněte):
Rosa, Calla, ČNF pro vydru, Dřípatka, EPS, Florianus, INKANO, Šípek,
Šmidingerova knihovna
Časopis si přeji posílat poštou (poštovné: 15,- Kč za 1 číslo, celkem 60,- Kč)
Částku __________ jsem zaplatil(a):
– převodem na účet č. 12199723/0300, dne _______ z účtu č. ______________
– v hotovosti v eko-centru: ___________________
Prosím o vložení složenky na zaplacení předplatného do příštího čísla časopisu.
Jméno:
___________________________________________________________
Adresa:
___________________________________________________________
E-mail, telefon (nepovinné):
_________________________________________
V PŘÍŠTÍM ČÍSLE KRASCE SI MIMO JINÉ PŘEČTETE:
TÉMA:
Chceme vůbec Národní park
Šumava?
Názory ekologů, lesníků, představitelů samosprávy i státní správy na přítomnost a budoucnost Národního parku
Šumava: Je rozhodování o jeho podobě záležitostí lokální nebo jde o zájem nadregionální? Je možné rozšiřování bezzásahových zón považovat za „zbožné přání ekologů“ nebo je podpořeno exaktními odbornými výzkumy?
Máme se řídit příkladem turisticko-sportovního využití rakouské části Šumavy, nebo více koordinovat péči s postupem v Bavorském národním parku?
Petr RESCH:
Duby v Podkletí
budou chráněny
…Mnoho stromů stojí v jihočeské krajině. Jsou to němí
svědci dob minulých. Přežily války, převraty, různé nepokoje
i necitlivé zásahy – důsledky neznalosti či vrtošivé módy.
I když mnohé stromy provázejí různé pověsti, o lidech, kteří
je vysadili, se zpravidla nedochovalo vůbec nic. Tak je tomu
i se skupinkou mohutných stromů pod vesničkou Loučej
v Podkletí na Křemežsku…
PORTRÉT:
Jan POKORNÝ
JIHOČESKÝ ČTVRTLETNÍK O ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ
Odborník na krajinnou ekologii
a hospodaření v krajině, který
spoluzaložil úspěšnou komerční firmu ENVI a neziskovou organizaci ENKI, hovoří o tom, že
když chce vědec dělat věci alespoň trochu použitelné, musí
opustit akademickou půdu.
Milí a vážení čtenáři,
Krasec – předplatné časopisu
ROSA, o.p.s.
Senovážné náměstí 9
ČESKÉ BUDĚJOVICE
3 7 0 0 1
foto © Jiří Bohdal
pokud si náš časopis
předplatíte – a také
pokud to doporučíte
svým přátelům a známým
– pomůžete k jeho lepší
finanční stabilizaci.
Sobě pak zaručíte zdroj
mnoha zajímavých
informací.
Předplatitelům budeme
ke každému číslu časopisu
zdarma přidávat další
informační a propagační
materiály a dárky.