docrocenka 2006_3.indd - Gymnázium FX Šaldy
download 
Stížnost Transkript
rocenka 2006_3.indd - Gymnázium FX Šaldy
ROENKA GYMNÁZIA F. X. ŠALDY V LIBERCI 2006 Adresa: GYMNÁZIUM F. X. ŠALDY Partyzánská 530/3, 460 01 Liberec 11 tel.: 482 710 077, 482 429 841 fax: 485 103 880 Internet: http://www.gfxs.cz E-mail: [email protected] OBSAH Slovo úvodem Zamstnanci školy Noví studenti ve školním roce 2005 - 2006 Maturanti ve školním roce 2005 - 2006 Vybráno z výroní zprávy Výsledky pijímacího ízení na vysoké školy Úspchy žák školy v olympiádách a soutžích Aktivity nmeckého oddlení Tschüß, Hans-Jürgen Die Gestaltung des Sprach- und Betriebspraktikums Abitur – was nun? Aachen Austausch-Bericht Kalendárium školního roku 2005–2006 Témata písemné maturitní zkoušky z eského jazyka ŠVP Zájezd do Anglie Ratab sedmnáctý GIS Day 2005 Mates Jizerkami cestou necestou Krajské a celostátní kolo soutže Eurorebus Debatní program Karla Poppera Ekologická olympiáda 2006 Bezchybný výjezák Den v Kutné Hoe IOI – Mexiko – Merida Mezinárodní divadelní projekt Projekt Eurooperette 2006 Já se tam vrátím Sborník „Neviditelné obti komunismu v zemi javor“ Neviditelné obti komunismu II – Kanada 2005 Život studenta v zemi vycházejícího slunce Burgundsko 2006 Cum decore na IFAS 2006 Literární pozdravy 2005 GYTA 2006 Sport ve škole Z vlastní tvorby student Pijímací zkoušky ve školním roce 2005 – 2006 Vybráno z tisku Harmonogram školního roku 2006 – 2007 Informace o studiu ve školním roce 2007–2008 5 6 10 11 12 14 16 22 24 25 26 28 32 39 44 46 48 48 51 54 56 58 59 60 62 64 67 68 70 72 75 78 80 83 84 85 88 91 94 96 98 100 3 Nikola Hnidová, septima 4 SLOVO ÚVODEM Stalo se již tradicí, že bilance školního roku vrcholí dvma akcemi. Tou první je setkání žák, rodi, profesor i veejnosti koncem ervna na Ohlédnutí v Dom kultury. Vystoupení skupin i jednotlivých žák a vyhlášení nejlepších student v rzných kategoriích dopluje Kalendárium, které však zachytí jen zlomek zajímavých školních aktivit. Proto na podzim vydáváme roenku. íká se, že co je psáno, to je dáno. Vím, že ada žák, rodi, ale teba i bývalých profesor se na roenku tší, protože se v ní snažíme podrobnji zmapovat život ve škole bhem celého školního roku. O kterých významných událostech si letos mžete peíst? Urit musím jmenovat dokonení Školního vzdlávacího programu, podle nhož jsme od záí 2006 zaali uit. Vyuující i žáci spolupracovali na ad projekt. Na tomto míst uvedu alespo jeden: projekt „Neviditelné obti komunismu v zemi javor“ byl prezentován na výstavách v prostorách krajského úadu a liberecké radnice za úasti kanadského velvyslance Bruce Jutziho a primátora Liberce Jiího Kittnera (zážitkem pro žáky byl i spolený obd, na který je velvyslanec pozval). Mnozí žáci dokazují svými výsledky, že mají úžasný potenciál a pod dobrým vedením ho dokáží využít ve prospch svj i ostatních. I o nich se na následujících stránkách dozvíte. Peji Vám píjemné chvilky strávené pi etb Roenky 2006! RNDr. Irena Pádná editelka gymnázia 5 ZAMSTNANCI ŠKOLY Vedení školy RNDr. Irena Mgr. Marcela RNDr. Vra StD. Hans-Jürgen Pádná Danajoviová Voršilková Liske Astrid Abraham editelka statutární zástupkyn editelky zástupkyn editelky vedoucí dvojjazyného oddlení – do 31. 1. 2006 vedoucí dvojjazyného oddlení – od 4. 1. 2006 Vyuující Astrid RNDr. Jiina Mgr. Ondej Dr. Christian Bc. Eva Mgr. Marcela Mgr. Blanka Mgr. Lenka Kathrin Mgr. Eva Mgr. Rudolf Mgr. Lubomír Mgr. Jan PaedDr. Markéta Mgr. Eva Mgr. Eva RNDr. Jana Mgr. Petr Lorrita RNDr. Vra Mgr. Jitka Pavel Mgr. Zuzana Iveta Mgr. Zuzana Mgr. Jindra Mgr. Karolína Mgr. Eva StD. Hans-Jürgen Mgr. Adam Mgr. Eva Mgr. Zdeka Uwe Mgr. Tomáš Eveline StR. Günter Michaela Mgr. Leoš Mgr. Vítzslav 6 Abraham Andlová Bažant Bergen Boháová Danajoviová Dohnalová Dvoáková Eger Ehlová Folke Franc Goll Havrdová Hlaváková Hložková Hrníová Hrza Ihle Jandíková Jirsáková Knobloch Komárková Kortanová Kostincová Kuglerová Kvasniková Laurinová Liske Lysian Málková Meixnerová Mielke Minster Moderow Otto Pavlátová Pelc Pnika nmecký jazyk, djepis – od 4. 1. 2006 chemie, biologie anglický jazyk djepis, zempis anglický jazyk nmecký jazyk anglický jazyk francouzský jazyk, latina zempis, matematika – od 1. 2. 2006 anglický jazyk základy spoleenských vd, tlesná výchova chemie, biologie djepis eský jazyk, základy spoleenských vd nmecký jazyk nmecký jazyk matematika, zempis eský jazyk, anglický jazyk matematika, fyzika matematika, fyzika anglický jazyk, francouzský jazyk informatika eský jazyk, hudební výchova nmecký jazyk anglický jazyk, ruský jazyk, výtvarná výchova chemie, fyzika eský jazyk, hudební výchova eský jazyk matematika – do 31. 1. 2006 biologie – od 19. 9. 2005 eský jazyk, djepis, základy spol. vd matematika, fyzika nmecký jazyk, djepis eský jazyk, základy spoleenských vd nmecký jazyk matematika, zempis nmecký jazyk tlesná výchova matematika, fyzika, informatika 7 Pedagogický sbor ve školním roce 2005–2006 Mgr. Ivana RNDr. Irena Mgr. Markéta Mgr. Vra Mgr. Zuzana Christian Mgr. Miroslava Mgr. Jana enk Mgr. Marta Mgr. Renata Mgr. Jitka Mgr. Olga Pavel Mgr. Hana Mgr. Václav PhDr. Martina Mgr. Jana Dagmar Mgr. Vra RNDr. Vra Mgr. Jan Maria Ing. Eva Podzimková Pádná Raabová Raisová Reinišová Rühmkorf Slezáková Suchomelová Svoboda Sýkorová Šípová Šulcová Šulcová Taibr Tmová Ulvr Ulvrová Vaková Vinšová Vondiková Voršilková Voženílek Wehner Zakouilová Nepedagogití zamstnanci Iva Benková Marie echová Karin Damašková Eva Dudlová Kvtuše Hedbávná Irena Jarošová Pavel Knobloch Eva Nolová Mgr. Vítzslav Pnika Blanka Staková Vra Margita Eva Jií 8 Šorejsová Truneková Útratová Žáek matematika, fyzika chemie zempis, tlesná výchova zempis, tlesná výchova tlesná výchova nmecký jazyk matematika matematika, chemie hudební výchova výtvarná výchova nmecký jazyk biologie, chemie eský jazyk, španlský jazyk zempis, informatika nmecký jazyk, výtvarná výchova djepis anglický jazyk matematika hudební výchova eský jazyk, djepis matematika matematika, fyzika biologie, chemie anglický jazyk knihovnice uklízeka uklízeka uklízeka – do 30. 6. 2006 uklízeka uklízeka správce poítaové sít úetní – do 31. 1. 2006 správce poítaové sít mzdová úetní, sekretáka – do 31. 1. 2006; úetní – od 1. 2. 2006 uklízeka mzdová úetní, sekretáka – od 1. 2. 2006 hospodáka školník, topi, zahradník Hana Tureková, 1. A 9 NOVÍ STUDENTI VE ŠKOLNÍM ROCE 2005 – 2006 Prima, tídní profesor: Mgr. Lubomír Franc Vlastimil Barák, Anna Bartoová, Anna Borovcová, Lubomír Bucek, Jií echlovský, Zuzana upková, Filip Ferbr, Adam Fogl, Tereza Havlíková, Alena Havránková, Anna Havrdová, Monika Hujerová, Dominik Jakubec, Pavel Jansa, Zuzana Jechová, Tereza Kraunová, Ota Kunt, Patrick Kusebauch, Martina Langrová, Martin Lunka, Barbora Miklasová, Vra Motyková, Martina Najmanová, Marija Pogonyševa, Aneta Pokorná, Adam Polák, Ekaterini Sluková, Kim Tarasenko, Michael Tippelt 1. N, tídní profesor: Mgr. Ondej Bažant Lukáš Banyi, Žaneta Bartelová, Julie Brožová, Anežka Doležalová, Hana Hanšpachová, Vojtch Havránek, Aneta Hniliková, Marta Chabrová, Tereza Chaloupková, Jakub Kavánek, Markéta Kocourková, Tereza Košková, Kamila Krajíková, Denisa Krejíková, Kristýna Kubínová, Barbora Lacmanová, Jana Meixnerová, Thi Thanh Truc Nguyen, Theresa Procházková, Jan Richter, Jan Ržika, Janine Stabile, Petr Svoboda, Julie Šípová, Jan Teplý, Martin Tryzna, Kateina Uková, Klára Vojtová, Giang Vuthuy, Radka Ženíšková 1. A, tídní profesorka: Mgr. Markéta Raabová Patrik Beneš, Klára Budková, Markéta Dousková, Vra Dušková, Pavla Fortelná, Daniela Halková, Tomáš Havlen, Denisa Hlinková, Tomáš Hodbo, Jakub Hrkal, Jakub Híbal, Martina Hybnerová, Michaela Ježková, Radka Kmentová, Marcela Kotalová, Veronika Králová, Adéla Krásná, Michaela Kvapilová, Michaela Kykalová, Irena Melkonyan, Tereza Mildeová, Lucie Pecháková, Marek Pípal, Tomáš Rec, Anna Simbartlová, Petra Sluková, Kristýna Tichá, Lenka Tuková, Hana Tureková, Kateina Vodiková, Adéla Vránová, Romana Zahradníková 1.B, tídní profesor: Mgr. Vítzslav Pnika Martina Berková, Jan Brejcha, Daniela Cvejnová, Petr arný, Marek Doubravský, Klára Hejdncová, Kamila Hejlíková, Marie Janatová, Eliška Kordíková, Hana Králová, Štpán Keek, Matj Kuc, Petr Lenkvík, Lucie Matoušková, Jakub Novák, Veronika Pachtová, Vít Pavelák, Tereza Reichlová, Zuzana Reslová, Kateina Rothová, Jakub Rýdl, Jana íhová, Andrea Schejbalová, Daniela Urbanová, Tomáš Vintr, Pavel Vlk, Petr Vošoust, Kateina Votoková, Pavla Vurmová, Eva Zouharová, Kristýna Žárská, Ivo Žirovnický 10 MATURANTI VE ŠKOLNÍM ROCE 2005 – 2006 Oktáva, tídní profesorka: Mgr. Zdeka Meixnerová Ondej Benek, Denisa Eliášová, David Gébl, Tomáš Glaser, Veronika Hanelová, Markéta Harasová, Veronika Hrnková, Jan Janík, Jakub Jaša, Jana Kollertová, Klára Kousalová, Zbynk Krebs, Adam Kuera, Eva Kuglerová, Eliška Meíová, Pavlína Melová, Lukáš Miklošín, Vít Prchal, Jan Švehla, Jan Švejnoha, Martin Tichý, Zuzana Tomková, Simona Vágnerová, Lucie Veerníková, Radka Veselá 6. N, tídní profesorka: Mgr. Olga Šulcová Veronika Absolonová, Eva Bahenská, Lukáš Bajgl, Jana Bartoová, Markéta Bernardová, Radek Bukovec, Petr Bulušek, Jitka Cvejnová, Vít Hradil, Bohdana Kašáková, Michal Kober, Lucie Krtoušová, Kateina Kivánková, Alice Langerová, Veronika Lukschová, Markéta Nováková, Veronika Paíková, Veronika Procházková, Pavla Rychtáová, Daniela íhová, Martina Sýkorová, Jaroslav Škudrna, Markéta Šmídová, Soa Tolarová, Kateina Vlková, Sandra Zlámalová 4. A, tídní profesorka: Mgr. Eva Málková Martin Ballaty, Lucie Cádrová, Zina erná, Petra eškoviová, Jana Devná, Jaroslav Fišer, Veronika Fulínová, Jakub Gregor, Martina Hájková, Zuzana Havrdová, Kateina Hawlová, Radka Hrdinová, Lucie Kancianová, Hana Kyselová, Zdenk Macháek, Martin Novák, Tereza Nováková, Monika Novotná, Tereza Paveláková, Ivan Poplstein, Markéta Samešová, Petra Svobodová, Simona Šlosarová, Barbora Štorková, Michaela Toralová, Lenka Vaculíková, Jií Vágner, Marie Vávrová, Markéta Vavrová, Lenka Vyšohlídová 4. B, tídní profesorka: Mgr. Vra Raisová Adéla Berková, Lucie Buková, Michal Burian, Zdenk Cejnar, Jan apek, Jaroslav epela, František Dosedl, Michal Erben, Jan Folke, Luboš Havlan, Zdenk Herman, Jan Hrní, Jakub Jirkv, Martin Klejch, Pavla Kopecká, Jana Kotková, Ondej Kratochvíl, Darina Kuntová, Jan Matzner, Radka Mazánková, Zuzana Mejzrová, Michaela Pavlasová, Jana Píšová, Filip Rezek, Václav Serdel, Petra Suchá, Jan Šíma, Martin Švec, Romana Vlachová, Marian Vybíral 11 VYBRÁNO Z VÝRONÍ ZPRÁVY (ŠKOLNÍ ROK 2005–2006) Seznam studijních obor 79-41-K/401 Gymnázium – všeobecné (délka studia: 4 roky) 79-41-K/801 Gymnázium – všeobecné (délka studia: 8 rok) 79-41-K/404 Gymnázium – pírodovdné pedmty (délka studia: 4 roky) 79-41-K/411 Gymnázium – humanitní pedmty (délka studia: 4 roky) 79-41-K/610 Gymnázium – vybrané pedmty v cizím jazyce (délka studia: 6 rok) Údaje o potu žák k 30. 9. 2005 245 Poet žák na tídu 30,62 Poet žák na uitele 13,13 6 173 28,83 10,36 8 230 28,75 12,39 22 648 29,45 12,02 Poet tíd Poet žák tyleté 8 Šestileté Osmileté Celkem Prospch žák ve 2. pololetí tyleté studium Roník Poet žák Vyznam. Prospli Neprospli Opakují Odešli 1. 63 14 49 0 0 1 2. 59 2 55 2 2 2 3. 59 6 53 0 0 2 4. 60 5 55 0 0 0 Celkem 241 27 212 2 2 5 Osmileté studium 12 Roník Poet žák Vyznam. Prospli Neprospli Opakují Odešli 1. 29 8 21 0 0 1 2. 31 12 19 0 0 0 3. 29 10 19 0 0 1 4. 28 0 28 0 0 1 5. 26 7 19 0 0 0 6. 28 0 28 0 0 1 7. 29 2 26 1 1 1 8. 25 0 25 0 0 0 Celkem 225 39 185 1 1 5 Šestileté studium Roník Poet žák Vyznam. Prospli Neprospli Opakují Odešli 1. 30 5 25 0 0 0 2. 33 4 29 0 0 0 3. 29 1 27 1 1 1 4. 27 0 27 0 0 0 5. 27 1 25 1 1 0 6. 26 2 24 0 0 0 Celkem 172 13 157 2 2 1 Pehled o potu zameškaných a neomluvených hodin (na jednoho žáka) Studium Roník tyleté Šestileté Osmileté zameškáno neomluv. zameškáno neomluv. zameškáno neomluv. 1. 79,35 0,14 90,23 0 66,16 0,21 2. 128,52 0,83 87,65 0 88,60 0 3. 137,70 1,58 123,99 0 94,45 0 4. 98,58 0,93 69,36 1,04 87,14 0 5. — — 117,88 2,04 106,61 0 6. — — 106,14 0,23 138,00 0,79 7. — — — — 102,77 0,20 8. — — — — 125,84 0 Všechny 111,04 0,87 99,21 0,55 96,95 0,15 Výsledky maturitních zkoušek (kvten 2006) Obor studia Prospli s vyznamenáním Prospli Neprospli z jednoho pedmtu Neprospli z více pedmt 79-41-K/411 10 18 2 0 79-41-K/404 8 18 2 2 79-41-K/801 9 16 0 0 79-41-K/610 3 23 0 0 Celkem 30 75 4 2 13 VÝSLEDKY PIJÍMACÍHO ÍŽENÍ NA VYSOKÉ ŠKOLY ABSOLVENT ŠKOLNÍHO ROKU 2005–2006 ísla v tabulce vyjadují poty pijatých student. 4. A 4. B Oktáva 6. N Univerzita Karlova v Praze Filozocká fakulta 0 0 3 5 1. lékaská fakulta 0 0 1 0 2. lékaská fakulta 0 1 0 0 3. lékaská fakulta 1 2 0 0 Lékaská fakulta Hradec Králové 0 1 1 0 Lékaská fakulta Plze 0 0 1 0 Pírodovdecká fakulta 1 4 1 0 Právnická fakulta 0 1 0 0 Fakulta tlovýchovy a sportu 0 0 0 1 Hospodáská fakulta 0 1 3 4 Pedagogická fakulta 2 2 1 0 Fakulta mechatroniky 1 1 0 0 Fakulta textilní 1 0 1 1 Fakulta strojní 0 1 0 1 Fakulta architektury 1 0 0 0 0 2 2 0 Technická univerzita v Liberci Vysoká škola ekonomická Praha Fakulta mezinárodních vztah Fakulta národohospodáská 0 0 0 3 Fakulta managementu v Jindichov Hradci 1 0 0 0 Fakulta informatiky a statistiky 1 0 0 0 Fakulta podnikohospodáská 0 0 3 0 7 0 0 0 2 0 1 0 Západoeská univerzita v Plzni Fakulta lozocká Masarykova univerzita v Brn Právnická fakulta Ekonomicko–správní fakulta 0 0 1 0 Filozocká fakulta 0 0 1 0 Fakulta sociáln ekonomická 0 1 0 0 Fakulta pedagogická 0 0 0 2 Univerzita J. E. Purkyn v Ústí nad Labem 14 eské vysoké uení technické v Praze Fakulta jaderná a fyzikáln inženýrská 0 2 0 0 Fakulta elektrotechnická 1 1 2 0 Fakulta architektury 1 0 1 0 Fakulta dopravní 1 0 0 0 Fakulta chemicko–inženýrská 0 2 0 0 Fakulta potravináské a biochemické technologie 0 1 0 0 0 1 0 0 0 2 0 0 1 0 0 0 Fakulta provozn ekonomická 1 0 0 0 Fakulta agrobiologie, potravin, pírodních zdroj 0 1 0 0 DAMU Praha 0 0 1 0 Fakulta multimediálních komunikací 0 0 0 1 SVŠ mezinárodních a veejných vztah Praha 0 0 0 1 CEDUK – VOŠ Praha 1 0 0 0 VOŠ mezinárodního obchodu Jablonec n. N. 0 0 0 1 Vyšší zdravotnická škola Liberec 1 0 0 0 1 0 0 4 Vysoká škola chemicko-technologická Praha Jihoeská univerzita v eských Budjovicích Fakulta biologická Univerzita Hradec Králové Pedagogická fakulta Univerzita Pardubice Fakulta humanitních studií eská zemdlská univerzita Praha Univerzita Tomáše Bati ve Zlín Zahraniní studium Spolková republika Nmecko Rakousko 0 0 0 1 Celkem 26 27 24 25 Pehled uplatnní absolvent Tída Absolvent Studuje VŠ Studuje VOŠ Zamstnání Rzné 4. A 30 24 2 1 3 4. B 30 27 0 0 3 Oktáva 25 24 0 0 1 6. N 26 24 1 0 1 Celkem 111 99 3 1 8 15 ÚSPCHY ŽÁK ŠKOLY V OLYMPIÁDÁCH A SOUTŽÍCH Jsou uvádna pouze 1. – 3. místa v okresním a krajském kole a všechna místa v celostátním, resp. svtovém kole. Olympiáda v eském jazyce Zuzana Egertová kvinta 1. místo v okresním kole ve 2. kategorii Recitaní soutž Wolkerv Prostjov Anna Losová sexta Petr Vodseálek 3. A postup do krajského kola 1. místo v celostátním kole postup do krajského kola Pehlídka dtských recitátor Vlastimil Barák prima postup do krajského kola postup do celostátního kola Literární soutž student libereckých gymnázií Aneta Hauznerová Dominika Macounová Veronika Svobodová 2. A 2. A 3. A 2. místo 2. místo 3. místo Literární soutž Pod Ještdem.txt Anna Losová Jan Folke Karin Tomehová sexta 4. B sekunda 2. místo ve 2. kategorii estné uznání ve 2. kategorii 3. místo v 1. kategorii sexta 3. místo v krajském kole estné uznání v ústedním kole Evropa ve škole Anna Losová Soutž v anglickém jazyce – okresní kolo Jan Schier Veronika Svobodová sekunda 3. A 1. místo 2. místo Zuzana Egertová Jana Hörbová Lenka Vaculíková kvinta 3. A 4. A Tereza Nováková 4. A 2. místo v krajském kole kategorie I 3. místo v krajském kole kategorie I 1. místo v krajském kole kategorie II 5. místo v ústedním kole 3. místo v krajském kole kategorie II Soutž v ruském jazyce 16 Soutž ve španlském jazyce Alena Hirschová 3. A 2. místo v krajském kole kategorie I Soutž v nmeckém jazyce Nikola Košvancová 2. N Lívia Hejlová 3. B Petra Hosenseidlová 3. A 1. místo v kategorii IIB v okresním kole 2. místo v krajském kole 1. místo v kategorii III v okresním kole 2. místo v krajském kole 2. místo v kategorii III v okresním kole 3. místo v krajském kole National Geographic 2006 – mezinárodní soutž Michal Stránský 4. N 4. místo (úast 3 666 žák ze 49 škol svta) Jugend debattiert – international (soutž družstev) Jakub Šteffela (3. N); Zuzana Brožová, Jan Chlouba, Roman Uhlí (4. N) úast v celostátním kole Soutž v nmeckém jazyce (pro žáky bilingvních tíd) Barbora Klinovská Jan Plíva 5. N 5. N 5. – 6. místo v celostátním kole 5. – 6. místo v celostátním kole sekunda sekunda tercie tercie prima 4. B 2. místo v okresním kole kategorie G 2. místo v okresním kole kategorie G 1. místo v okresním kole kategorie F 3. místo v okresním kole kategorie F 1. místo v krajském kole kategorie D 1. místo v krajském kole kategorie A Fyzikální olympiáda Jií Erhart Jan Schier Jakub Hrní Jakub Petr Ondej Lunka Jan Hrní Korespondenní soutž FyzlIQ Jií Erhart sekunda 1. místo v celostátní soutži kategorie 7 prima sekunda sekunda 1. – 3. místo v okresním kole Z6 1. místo v okresním kole Z7 2. – 3. místo v okresním kole Z7 Pythagoriáda Ota Kunt Tomáš Novotný Jií Erhart 17 Matematická olympiáda Monika Hujerová Pavel Jansa Jií Erhart Jan Schier Ondej Janata Jakub Petr Silvie Strunová Lukáš Beran Klára Holková Bohumil Vybíralík Jan Hrní prima prima sekunda sekunda tercie tercie kvarta kvarta kvinta sexta 4. B 1. – 6. místo v okresním kole Z6 1. – 6. místo v okresním kole Z6 1. místo v okresním kole Z7 1. místo v okresním kole Z7 1. – 5. místo v okresním kole Z8 1. – 5. místo v okresním kole Z8 1. místo v okresním kole Z9 2. místo v okresním kole Z9 2. – 4. místo v krajském kole kategorie C l. místo v krajském kole kategorie B 2. místo v krajském kole kategorie A 2. místo v krajském kole kategorie P 5. místo v celostátním kole kategorie P úast v mezinárodní soutži kategorie P Jií Erhart sekunda Jakub Hrní tercie František Dosedl 4. B 1. místo v okresním kole kategorie Benjamín 1.místo v krajském kole 3. místo v okresním kole kategorie Kadet 3. místo v krajském kole 1. místo v okresním kole kategorie Student 2. místo v krajském kole Matematický klokan Chemická olympiáda Klára Holková Jana Píšová kvinta 4. B 3. místo v krajském kole kategorie C 1. místo v krajském kole kategorie A Johana Kuerová 2. N Zuzana Egertová kvinta 1. místo v okresním kole kategorie C 3. místo v krajském kole 2. místo v krajském kole kategorie B prima prima sekunda 4. A 1. místo v okresním kole kategorie A 3. místo v okresním kole kategorie A 3. místo v okresním kole kategorie B 2. místo v okresním kole kategorie D Biologická olympiáda Zempisná olympiáda Anna Bartoová Adam Fogl Jakub Fejfar Jakub Gregor Eurorebus – soutž jednotlivc – celostátní kolo Rudolf Holík Zuzana Egertová 18 kvarta kvinta 20. místo v kategorii ZŠ 02 22. místo v kategorii SŠ Markéta Burianová kvinta Klára Holková kvinta (Soutže se úastnilo 25 000 žák.) 27. místo v kategorii SŠ 28. místo v kategorii SŠ Eurorebus – soutž tíd prima (Bucek, Fogl, Kusebauch) tercie (Hrní, Hrza, Stejskal) kvarta (Beran, Holík, Marko) kvinta (Egertová, Holková, Rutová) 1. N (Kavánek, Krajíková, Stabile) 2. N (Brož, Kuera, Šplíchal) 5. místo v krajském kole kategorie ZŠ01 36. místo v celostátním kole 1. místo v krajském kole kategorie ZŠ02 11. místo v celostátním kole 6. místo v krajském kole kategorie ZŠ02 4. místo v krajském kole kategorie SŠ 14. místo v celostátním kole 4. místo v krajském kole kategorie ZŠ02 23. místo v celostátním kole 3. místo v krajském kole kategorie ZŠ02 28. místo v celostátním kole 4. místo Eurorebus – soutž škol Soutž o EU – Cestou po EU Lukáš Beran Jakub Kavánek kvarta 1. N 1. místo 2. – 3. místo Soutž Cestou po EU pi Veletrhu dtské knihy Rudolf Holík Peter Švéda Kim Tarasenko kvarta 2. N prima 1. místo v kategorii starší 2. – 3. místo v kategorii starší 1. místo v kategorii mladší Soutž dtí a mládeže v programování Jan Hrní 4. B Jakub Hrní tercie 4. místo v krajském kole 4. místo v celostátním kole – mládež 2. místo v okresním kole 1. místo v krajském kole 12. – 15. místo v celostátním kole – starší žáci oktáva oktáva 4. B 4. B 2. místo v oboru Pedagogika 3. místo v oboru Teorie kultury, umní 2. místo v oboru Biologie 3. místo v oboru Zdravotnictví SO – krajské kolo Pavlína Melová Simona Vágnerová Jan Folke Petra Suchá 19 Rastislav Gonár, sekunda 20 Sportovní soutže – družstva chlapc 2. místo v krajském nále pespolního bhu družstev 3. místo v krajském nále SŠ v lehké atletice 2. místo v okresním kole ZŠ v plavání družstev 1. místo v okresním kole v bhu na lyžích (Arnošt Hlaváek, septima; Jan Matzner, 4. B; Jakub Jirkv, 4. B) 1. místo v bhu 4 × 400 m na Memoriálu Zuzany Krejové (Matj Kuc, 1. B; Petr Novota, 3. N; Jakub Major, septima; Tomáš Pavl, septima) 3. místo v okresním nále SŠ futsalové ligy Sportovní soutže – družstva dívek 3. místo v krajském nále v pespolním bhu (Soa Tolarová , 6. N; Barbora Goricová, septima; Michaela Hušková, 2. A; Michaela Novotná, 3. A) 2. místo v okresním kole SŠ ve volejbale 2. místo v krajském kole SŠ ve sjezdovém lyžování (Zuzana Gazdová, 2. A; Gabriela Dygrínová, 2. A; Katarína Baranoková, sexta) Hudební výchova – sbor Cum decore Mezinárodní festival sborového zpvu v Trnav – „zlaté pásmo“ v kategorii duchovní hudby a „stíbrné pásmo“ v kategorii svtské hudby Mezinárodní festival akademických sbor IFAS v Pardubicích Kategorie A1 (smíšené sbory) – zlaté pásmo (2. místo) Kategorie B (folklor) – zlaté pásmo (4. místo) Kategorie C (Pocta W. A. Mozartovi a R. Schumannovi) – stíbrné pásmo (1. místo) 21 AKTIVITY NMECKÉHO ODDLENÍ EINE AUSWAHL WICHTIGER VERANSTALTUNGEN UND AKTIVITÄTEN September 2005 18. –23. 9. Projekt „Radio Europa 2020“ in Berlin unter Teilnahme von 6 Schülern der Klasse 4N. Betreuerin: Christina Hader (Praktikantin) Oktober 2005 4. – 11. 10. Schüleraustausch der Klasse 2N mit dem Gymnasium Steigerwald Landschulheim Wiesentheid (in Liberec). Betreuer: Christian Rühmkorf, Ivana Podzimková 17. – 21. 10. VIII. Trinationaler Rezitationswettbewerb „Schlesische Sagen und Balladen“ veranstaltet von Frau Grän von Pfeil. Betreuer: Hans-Jürgen Liske 17. – 23. 10. Schüleraustausch der Klasse 4N1 mit dem Albrecht-Thaer-Gymnasium Hamburg (in Hamburg). Betreuerin: Eveline Moderow 18. 10. Besuch des neuen deutschen Botschafters Herrn Elfenkämper am Gymnasium F. X. Šaldy in Liberec 19. – 25. 10. Modellprojekt der United Nations (MUN) – Schleswig-Holstein in Kiel unter Teilnahme von 14 Schülern der Klasse 6N. Betreuer: Dr. Christian Bergen November 2005 8. 11 Theaterfestival der deutschen Sprache in Prag unter Teilnahme der Klassen 4N, 5N, 6N („Die Schneekönigin“ inszeniert von der Berliner Volksbühne) 25. – 30. 11. Schüleraustausch der Klasse 3N bzw. 4N mit dem Gymnasium Enger (in Liberec). Betreuer: Dr. Christian Bergen Januar 2006 8. – 15. 1. März 2006 27. 3. – 1. 4. Schüleraustausch der Klasse 4N1 mit dem Albrecht-Thaer-Gymnasium Hamburg (in Liberec). Betreuerin: Eveline Moderow 22 Schüleraustausch und Projektarbeit der Klasse 4N mit dem Bischö ichen Pius-Gymnasium Aachen (in Liberec). Betreuerin: Maria Wehner, Hana Tmová 27. 3. –8. 4. Sprach- und Betriebspraktikum der Klasse 5N im Oberbergischen Land und im Kreis Zittau. Betreuerin: Loritta Ihle April 2006 24. – 28. 4. Studienfahrt der Klasse 6N nach Berlin gemeinsam mit Schülern des Christian-Weise-Gymnasiums (Zittau) und des Gymnasiums Luban (Polen) in Verbindung mit Projektarbeit zu der Thematik: Wege – Irrwege – Umwege 25. 4. – 2. 5. Schüleraustausch der Klasse 2N mit dem Gymnasium Steigerwald Landschulheim Wiesentheid (in Wiesentheid). Betreuer: Christian Rühmkorf, Ivana Podzimková Juni 2006 24. – 28. 6. Schüleraustausch eines Teils der Klasse 3N mit dem Humboldt-Gymnasium in Leipzig. Betreuerin: Kathrin Eger Fahrt eines Teils der Klasse 3N nach Dresden. Betreuer: Christian Rühmkorf, Zuzana Komárková 23 TSCHÜß, HANS-JÜRGEN AHOJ, HANSI-JÜRGENE! Leitungswechsel in der Deutschen Abteilung Zmna vedení nmeckého oddlení Die vergangenen 8 1/2 Jahre hat Oberstudiendirektor Hans-Jürgen Liske die Deutsche Abteilung des Gymnasiums F. X. Šaldy in Liberec geprägt. Es war ihm ein besonderes Anliegen auch über die Schulöffentlichkeit hinaus das deutsch-tschechische Verhältnis mitzugestalten. Mit zahlreichen Kontakten in Kultur und Politik hielt er die Schule im Gespräch und verschaffte den Schülern so vielfältige Möglichkeiten über den Tellerrand hinaus zu schauen. Am Freitag, dem 13. Januar 2006, verabschiedete er sich von seinen deutschen und tschechischen Kollegen mit einem kleinen Fest. Neue Leiterin der Deutschen Abteilung wurde Astrid Abraham aus Rostock. 24 Uplynulých osm a pl let strávilo nmecké oddlení Gymnázia F. X. Šaldy pod vedením editele Hanse-Jürgena Liskeho. Stedem jeho zájmu bylo spoluvytváet esko-nmecké vztahy. Díky jeho hojným kontaktm v kultue a politice byla škola neustále v centru dní mnoha aktivit a žáci dostali možnost se mnoha z nich úastnit. V pátek 13. ledna 2006 se s eskými i nmeckými kolegy rozlouil malou oslavou. Novou vedoucí nmeckého oddlení se stala Astrid Abraham z Rostocku. Christian Bergen, Christian Rühmkorf Peklad: Michal Vrátný, 5. N DIE GESTALTUNG DES SPRACH- UND BETRIEBSPRAKTIKUMS IM SCHULJAHR 2005/06 Die Austauschprogramme mit Schulen in Deutschland, Veranstaltungen und Projekte mit europäischem Charakter vermitteln den Schülerinnen und Schülern ein hohes Maß an Flexibilität und eingehende Kenntnisse des deutschen Alltagslebens, deutscher Kultur und Politik, so dass sie besonders gut auf die Anforderungen des multikulturellen vereinigten Europa der Zukunft vorbereitet sind. Unsere Schülerinnen und Schüler lernen es Verantwortung für andere und sich selbst zu übernehmen. Dies zeigt sich besonders währen des Sprach- und Berufsorientierungspraktikums. In diesem Jahr wurde ein neuer Weg eingeschlagen. Die Schülerinnen und Schüler wurden nicht mehr von den verantwortlichen Lehrern vermittelt, sondern waren in der P icht, sich selbstständig zu bewerben. Damit waren einige Probleme verbunden: Wie soll ich mich bewerben? Wo muss ich mich bewerben? Welche Tätigkeit strebe ich an? Der Oberbergische Kreis, mit dem die Deutsche Abteilung in den vergangenen Jahren sehr eng zusammenarbeitete, war ein Ziel der Bewerbungen. Ein zweiter regionaler Schwerpunkt war der Großraum Zittau, wo Schülerinnen und Schüler Praktika fanden und in diesem Zusammenhang auch den Studienstandort Zittau näher kennenlernten. JAZYKOVÁ PRAXE VE ŠKOLNÍM ROCE 2005–2006 Výmnné programy s nmeckými školami a projekty evropského charakteru zprostedkovávají našim studentm a studentkám dkladné znalosti všedního života v Nmecku, nmecké kultury a politiky. Studenti dosahují také velké míry exibility, a jsou tak dobe pipraveni pro budoucnost na požadavky multikulturní jednotné Evropy. Naši studenti se uí pebírat zodpovdnost za sebe i za ostatní. To se projevuje pedevším bhem jazykové praxe, která se uskuteuje v rámci urité pracovní innosti na konkrétním pracovišti. V tomto roce se zmnil zpsob její pípravy. Studentm už nezajišovali pracovní místa uitelé, ale studenti si museli místo pro svou praxi najít sami. S tím byly spojeny nkteré problémy: Jak se mám ucházet o místo? Kde se mám ucházet o místo? O jakou innost mám usilovat? Studenti si mohli svou praxi zajistit v Oberbergském okrese (Severní Porýní-Westfálsko), s nímž nmecké oddlení v minulých letech velmi úzce spolupracovalo. Druhou oblastí, kde si studenti mohli najít místo, bylo okolí Žitavy. Zárove mli píležitost poznat toto msto i jako místo svého budoucího vysokoškolského studia. Po absolvování praxe se o ní všichni studenti vyjadovali pozitivn. Bez výjimky by se jí rádi zúastnili znovu, akoliv pro mnohé byl „nový“ život nároný a nezvyklý. Také ohlasy podnik a institucí byly jen pozitivní: „Student absolvoval praxi s velkým zájmem a pidlené úkoly plnil výborn. Jeho chování vi všem 25 Alle Schülerinnen und Schüler haben sich nach dem Praktikum positiv geäußert. Ohne Ausnahme würden sie sofort noch einmal ein Praktikum absolvieren, obwohl für viele das „neue“ Leben anstrengend und ungewohnt war. Auch die Rückmeldungen der Betriebe und der Institutionen waren ausschließlich positiv: „Der Schüler hat das Praktikum mit sehr großem Interesse absolviert und die ihm übertragenen Aufgaben immer sehr gut erledigt. Sein Verhalten gegenüber allen Kolleginnen und Kollegen war stets sehr hö ich und zuvorkommend.“ „Sie konnte in unserem Praxisteam und auch bei unserer Klientel in gut verständlicher deutscher Sprache arbeiten und erfasste spezielle Probleme schnell und gründlich.“ „Sie hat eine gute Auffassungsgabe und hat ihr übertragene Aufgaben schnell und fehlerfrei ausgeführt. Es gab keine Sprachschwierigkeiten.“ Zusammenfassend kann das Praktikum als sehr erfolgreich gewertet werden. kolegm bylo vždy velmi zdvoilé a vstícné.“ „Dokázala se v našem týmu a také s našimi klienty dobe dorozumt nmecky a problémy ešila vždy rychle a peliv.“ „Je velmi vnímavá a pidlené úkoly plnila vždy rychle a bezchybn. Nemla žádné problémy s nmeckým jazykem.“ Závrem mžeme tedy tuto praxi hodnotit jako velmi úspšnou. Astrid Abraham Peklad: Bára Klinovská, Lucie Melicharová, 5. N Astrid Abraham ABITUR – WAS NUN? MATURITA – A CO TE ? Diese Frage nach der beru ichen Ausbildung und Zukunft sollte nicht erst nach dem Abitur gestellt werden! Deshalb nden für die Schüler schon in Klasse 5N verschiedene Aktivitäten statt. Sie haben die Möglichkeit, in einem zweiwöchigen Betriebspraktikum (Organisation Schuljahr 2005/06: Frau Ihle) ihre Interessen an einem Arbeitsplatz ihrer Wahl zu erkunden. Otázku odborného vzdlání a budoucího povolání by žáci nemli odkládat až na poslední chvíli! Proto se už v 5. N konají rzné akce, na nichž se žáci mohou seznámit s nabídkou dalšího studia i budoucí profese. Bhem dvoutýdenního praktika (v roce 2005–2006 organizovaného paní Ihle) si mohou žáci vyzkoušet podmínky na pracovišti podle vlastního výbru a zájmu. 26 Außerdem liefern die Bundesagentur für Arbeit sowie verschiedene Universitäten und Fachhochschulen Informationsmaterialien, die für die Schüler in der deutschen Schülerbibliothek (A6) ausgelegt werden.Vertreter der Hochschulen, wie z. B. der FH Zittau/Görlitz und der TU Dresden kommen zu Veranstaltungen an unsere Schule, um über die allgemeinen Studienbedingungen in Deutschland und über spezielle Anforderungen einzelner Studiengänge zu informieren. Hautnah können die Abiturienten den Studienbetrieb in Probevorlesungen beim Hochschulinformationstag der FH Zittau/Görlitz erleben. Für weitere Fragen stand in diesem Schuljahr zum ersten Mal auch die Möglichkeit des Chats mit Fachvertretern und tschechischen Studenten der TU Dresden zur Verfügung. Deshalb haben auch 2006 wieder einige Abiturienten die Chance genutzt und beginnen ein Studium in Deutschland. Zwei dieser Abiturienten bekommen aufgrund ihrer guten Leistungen sogar ein Stipendium für ein Studienjahr an der Universität Hamburg. Informationen und schulischer Fleiß lohnen sich also – für bessere Ausbildungs- und Berufschancen! Informationen zum Studium in Deutschland nden Sie auf der SchulHomepage! Krom toho Spolková agentura pro práci a také univerzity i vysoké školy vydávají rzné materiály, které si žáci mohou prohlédnout v nmecké žákovské knihovn. Zástupci vysokých škol, napíklad FH Zittau/Görlitz a TU Dresden, se úastní besed se žáky naší školy. Ti tak mohou získat obecné informace o podmínkách studia v Nmecku i podrobnosti týkající se jednotlivých obor. Letos se také poprvé naskytla píležitost diskutovat o dalších otázkách prostednictvím chatu s odborníky i eskými studenty z TU Dresden. V brzké dob se maturanti budou moci zúastnit v rámci informaního dne pednášek na FH Zittau/Görlitz. I letos nkolik maturant využilo možnosti studovat v Nmecku, a dva z nich dokonce díky dobrým výsledkm získali jednoroní stipendium na univerzit v Hamburku. Informovanost a pilné studium se tedy vyplácí a zlepšují šance pro budoucí studium a zamstnání. Informace ke studiu v Nmecku najdete na školních internetových stránkách. Maria Wehner, studijní poradkyn Peklad: Jan Plíva, 5. N Maria Wehner, Studien- und Berufsberatung 27 AACHEN AUSTAUSCHBERICHT In diesem Schuljahr (2005–2006) hatte ich in der Klasse 4N die Möglichkeit, an einem deutsch-tschechischen Austausch teilzunehmen. Eine Hälfte der Klasse fuhr nach Hamburg und die andere nach Aachen. Zuerst sind aber Schüler aus Aachen im Januar nach Liberec gekommen. Wir verbrachten eine schöne Woche zusammen, wobei unseren Gastschülern vor allem der Aus ug nach Prag gefallen hat. Das Motto des Austausches lautete „Europäisches Friedensprojekt“. Ende März fuhren wir nach Aachen, wo die Arbeit an diesem Projekt in den AGs „Frieden in der Kunst“, „Theater für Frieden“ und „Frieden als ein historisches Phänomen“ fortgesetzt wurde und mit der Präsentation der Ergebnisse endete. Natürlich haben wir nicht die ganze Woche nur am Friedensprojekt gearbeitet. Unser jeweiliges Tagesprogramm enthielt die verschiedensten Aktivitäten. 28 VÝMNA S AACHEN Ve školním roce 2005–2006 jsem mla možnost úastnit se nmecko-eské výmny. Jedna plka tídy jela do Hamburku a my do Aachen. Nejdív ovšem pijeli v lednu žáci z Aachen k nám do Liberce. Strávili jsme v Liberci krásný týden, nmeckým studentm se líbil hlavn výlet do Prahy. Hlavním tématem výmny byl evropský mírový projekt a v první ásti výmny jsme v menších skupinkách vypracovávali interview se sudetskými Nmci. Koncem bezna jsme odjeli na týden do Aachen, kde tento projekt pokraoval a kde jsme se zabývali temi tématy: mír v umní, divadlo pro mír a mír jako historický fenomén. Na konci své práce jsme prezentovali výsledky – umlecké obrazy, ást divadelního pedstavení a smyšlenou mírovou konferenci. Tomuto projektu jsme ale nevnovali celou dobu, náš denní program byl zcela zaplnn akcemi a výlety. Navštívili jsme mírové organizace BICC a Missio, Dóm a radnici v Aachen, Bonn, Kolín a další zajímavá místa. Wir besuchten die Friedensorganisationen Missio und BICC, den Aachener Dom, das Aachener Rathaus, die Städte Bonn und Köln und vieles mehr. Es gab nicht immer genügend Freizeit und das Programm war manchmal anstrengend, aber abends hatte man die Möglichkeit sich zu erholen. Das bedeutete aber nicht, dass zwischen uns Unzufriedenheit oder Müdigkeit herrschte. Ganz im Gegenteil. Alles, was wir unternommen haben, hat uns bis auf ein paar Ausnahmen, wie BICC, Missio und ein bisschen zu viel Arbeit am Friedensprojekt, sehr viel Spaß gemacht. Ich glaube, dass ich für alle spreche, wenn ich sage, dass der Aus ug nach Köln wunderschön war. Zur Stadtbesichtigung gehörten z. B. eine Kunstgalerie mit Bildern einer Friedensmalerin, der Kölner Dom als historisches Bauwerk und natürlich ein freier Spaziergang durch die Stadt. Ebenfalls sehr beeindruckend war die Stadt Aachen mit ihrem gotischen Rathaus und dem Münster mit der Pfalzkapelle Karls des Großen. Wir haben viel Neues gelernt über die Geschichte Aachens und Kölns sowie das wichtige Thema Frieden. Ich persönlich fand den Austausch sehr gut und nützlich, es war meiner Meinung nach sogar der bisher beste Austausch. Nicht nur wegen des gut ausgewählten Programms oder der positiven Erfahrungen mit Gastschülern und -eltern, sondern auch wegen unserer besseren Deutschkenntnisse. Vor zwei Jahren in der Klasse 2N el es uns noch schwer, uns beim Aufenthalt in Wiesentheid mit den Gastschülern in deutscher Sprache zu unterhalten. In Aachen dagegen hatten wir durch die größere Sprachkompetenz so gut wie keine Verständigungsprobleme. Nebyl sice vždy dostatek volného asu a program se zdál být obas nároným, ovšem veer si mohl každý dostaten odpoinout a nabrat síly pro další den. To ale neznamená, že mezi námi panovala nespokojenost nebo únava, práv naopak. Všechno, co jsme prožili, bylo (až na pár výjimek jako Missio nebo BICC) velice zábavné. Myslím, že mluvím za všechny úastníky, když eknu, že výlet do Kolína byl asi nejlepší. Místa, která jsme tam navštívili, byla dobe zkombinovaná, napíklad galerie umní s obrazy mírové malíky, kolínský Dóm jako ukázka historické ásti a samozejm samostatná procházka mstem. Myslím si, že jsme se dozvdli mnoho nových informací a zajímavostí. Mn tyto výmnné akce pipadají jako dobrý nápad, který by ml pokraovat. Výmna v tomto roce byla podle mne zatím nejlepší. Není to jenom kvli dobe zvolenému programu nebo kvli pátelským lidem, ale i kvli našim jazykových schopnostem. Když srovnám letošní pobyt v Aachen s naší první výmnou ve Wiesentheidu ped dvma lety, uvdomuji si, že jsme ve 2. N ješt poádn neumli nmecky. Sice jsme hodn vcem nebo tém všemu rozumli, ale naše vyjadovací schopnosti nebyly práv oslující. V Aachen to bylo jinak, už delší dobu každý všemu rozuml a dokázal se díky intenzivnímu studiu docela bez problém vyjádit. Je jasné, že za dva roky se lovk hodn nauí, ale minimáln pro mne je to píjemný a povznášející pocit, že má nmina není zas tak špatná. To je asi také jeden z dvod, pro se nám tato výmna a Aachen tolik líbily. Když k tomu pipojíme ješt zajímavý program, milé pátele a jejich rodiny, vznikne z toho pro vás jakási hrubá pedstava o tom, že 29 Jana Koucká, 5. N 30 Diese Erfahrung macht mich zufrieden und erfüllt mich auch mit Stolz auf die in der Schule erlernten Fähigkeiten. Deshalb möchte ich der Schulleitung dafür danken, dass sie uns diese Schüleraustausche mit Deutschland ermöglicht, weil wir dadurch deutsche Kultur und Traditionen kennenlernen und unsere Sprachfähigkeit verbessern können. jsme strávili hezký týden. Chtla bych podkovat vedení školy, že nám umožnilo zažít tyhle výmnné programy, protože nám mnoho pinesou, hlavn ve znalostech nminy. Lucie Svobodová, 4. N Lucie Svobodová, 4. N 31 KALENDÁRIUM ŠKOLNÍHO ROKU 2005–2006 1. 9. 2. 9. 4. – 8. 9. 5. – 7. 9. 7. – 9. 9. 9. – 18. 9. 14. 9. 15. 9. 16. 9. 16. – 25. 9. 19. – 21. 9. 21. 9. 22. – 22. 9. 25. 9. – 1. 10. 27. 9. 29. 9. 3. 10. 4. 10. 4. – 11. 10. 7. – 8. 10. 11. 10. 13. 10. 13. – 16. 10. 15. – 16. 10. 17. – 23. 10. 18. 10. 19. 10. 19. – 20. 10. 20. – 24. 10. 24. 10. 25. 10. 26. – 27. 10. 28. 10. 30. 10. 31. 10. 2. 11. 4. – 6. 11. 5. 11. 32 zahájení školního roku maturitní zkouška – opravný termín výmnná návštva student – Hannover (SRN) Dny poznávání – 1. A, 1. B Dny poznávání – prima sportovn-turistický kurz – Chorvatsko – 3. A, 3. B, 5. N exkurze – Drážany – oktáva, ást student ze 4. A, 4. B besedy k sexuální výchov – 1. A, 1. B, kvinta, 3. N Krásný nadhasi aneb Požár Národního divadla – 2. A, 2. B, 4. A, sexta sportovn-turistický kurs – Chorvatsko – septima malíský kurz – Chorvatsko Dny poznávání – 1. N provozní porada vyuujících soustední Cum decore – Bílý Potok pod Smrkem studijní zájezd do Velké Británie Road Show – The Action (prevence nehod pro mladé idie) Lidové sady – 4. A, septima Orá z ech – Naivní divadlo – 5. N Corny – stedoškolský pohár v lehké atletice exkurze do SVK – 1. A exkurze do SVK – prima návštva student z Wiesentheidu – 2. N seminá MaKos exkurze do SVK – 3. N soutž v pespolním bhu – okresní kolo Cum decore – mezinárodní festival Trnavské zborové dni – Trnava mezinárodní divadelní projekt výmnná návštva student z Hamburku – 4. N exkurze do SVK – kvinta soutž v pespolním bhu – krajské kolo porada vyuujících seminá o agresivit a komunikaci ve školním prostedí projekt simulace zasedání OSN – Kiel (SRN) – 6. N Den civilního soudnictví – krajský soud – septima exkurze do SVK – 1. N podzimní prázdniny státní svátek – Den vzniku samostatného eskoslovenského státu Cum decore – vystoupení v koncertu Zpívají liberecké sbory – Severoeské muzeum Tristan a Izolda – Naivní divadlo – 1. A, 1. B, 3. N, kvinta volby do školské rady školení SIPVZ – graka a digitální fotograe krajský seminá MO – A tradiní setkání s nmeckými kolegy 7. – 8. 11. 8. 11. 9. 11. 10. – 12. 11. 15. 11. 15. – 16. 11. 16. 11. 17. 11. 18. 11. 20. – 21. 11. 23. 11. 24. 11. 24. – 25. 11. 25. 11. 25. – 27. 11. 26. – 30. 11. 29. 11. 30. 11. 1. 12. 1. – 2. 12. 3. 12. 5. 12. 6. 12. 7. 12. 9. 12. 12. 12. 13. 12. 14. 12. 18. 12. 19. 12. 20. 12. 21. 12. 22. 12. 23. 12. – 2. 1. 7. 1. školení lektor SIPVZ – modul Zempis a ICT Festival nmeckého divadla – 5. N, 6. N Projekt ARION Nisa Schola krajský seminá MO – B GIS Day – 2. B, 3. B, septima testování fyzické zdatnosti – 1. A, 1. B, 3. A, 3. B, kvinta, septima Fjodorv sen školení SIPVZ – graka a digitální fotograe státní svátek – Den boje za svobodu a demokracii editelské volno celostátní konference garant a lektor SIPVZ – Brno autorské tení v nmin – 4. N ekologická soutž – eská Lípa – družstva tercie a kvarty pedagogická rada valná hromada SRSPŠ, schzky s rodii, volby do školské rady Literární pozdravy Sportfest – sportovní setkání student z Gymnázia F. X. Šaldy, Zittau (SRN) a Luban (Polsko) krajský seminá MO – C výmnná návštva student gymnázia Enger (SRN) – 4. N K. J. Erben – Kytice – SVK – 1. N krajský seminá pro ešitele MO – P školení SIPVZ – graka a digitální fotograe Musica bohemica – prima, sekunda, tercie, 1. N seminá školních metodik prevence – Bedichov Cum decore – vánoní koncert – Dolní Podluží školení SIPVZ – Moodle v regionu volejbalový turnaj trojic – rodie, žáci nále stedoškolské soutže v odbíjené – dívky okresní pebor v plavání školní kolo MO – A Den nmeckého jazyka – 1. A, 2. N Historky – Naivní divadlo – prima, sekunda obhajoby seminárních prací – biologie olympiáda v eském jazyce – školní kolo olympiáda v anglickém jazyce – školní kolo Cum decore – vánoní koncert s Rosexem – Severoeské muzeum obhajoby seminárních prací – biologie olympiáda v nmeckém jazyce – školní kolo besedy s bývalými studenty – 4. A, 4. B, oktáva, 6. N internetová soutž porada vyuujících výuka deskových her – GO – tídy nižšího stupn gymnázia vánoní prázdniny maturitní ples – septima, 6. N 33 8. – 15. 1. 11. 1. 15. – 22. 1. 16. – 20. 1. 17. 1. 19. 1. 20. 1. 21. 1. 23. 1. 24. 1. 25. 1. 26. 1. 31. 1. 1. 2. 3. 2. 6. 2. 6. – 7. 2. 7. 2. 8. 2. 9. 2. 10. 2. 11. – 13. 2. 14. 2. 15. 2. 17. – 19. 2. 19. – 24. 2. 20. 2. 21. 2. 22. 2. 23. 2 34 výmnná návštva student z Aachen (SRN) – 4. N Den otevených dveí lyžaský kurz – Rakousko – ást 1. B, 3. N lyžaský kurz – Bedichov – 1. A, ást 1. B, 3. N krajské kolo MO – P ústní zkoušky z nmeckého jazyka – 2. N Pythagoriáda – prima maturitní ples – 4. A, 4. B soutž v sálové kopané – krajské nále soutž ve footsalu – krajské nále krajské kolo MO – A seminá SIPVZ pro školy libereckého regionu okresní kolo MO – Z9 pedagogická rada školní kolo MO – B, C vydávání vysvdení veejné obhajoby seminárních prací Ohlédnutí za Ohlédnutím 2005 Pythagoriáda – školní kolo – sekunda soutž v recitaci – školní kolo soutž v nmeckém jazyce – okresní kolo veejné obhajoby seminárních prací testy CERMAT – kvarta, 2. N pololetní prázdniny maturitní písemná práce z nmeckého jazyka – 6. N školení SIPVZ – modul Z seminá SIPVZ – projekty studijní volno 6. N porada vyuujících, schzky pedmtových komisí olympiáda v anglickém jazyce – okresní kolo maturitní písemná práce z matematiky – 6. N studijní volno 6. N maturitní písemná práce ze zempisu, fyziky, biologie – 6. N mezinárodní divadelní projekt Wolkerv Prostjov – okresní kolo soutže v recitaci olympiáda v anglickém jazyce – okresní kolo Cum decore – soustední – Bílý Potok pod Smrkem lyžaský kurz – kvinta olympiáda v ruském jazyce – krajské kolo SIPVZ – prezentace pilotních projekt olympiáda v zempise – školní kolo školní kolo BO – A Don Quijote de La Mancha – Lidové sady – prima, sekunda, tercie, kvarta, sexta, 1. A, 1. B, 2. A, 2. B, 1. N, 2. N, 3. N, 4. N soutž v recitaci – okresní kolo koncert Jana Kryla – 3. A, 3. B, 5. N, septima 1. – 3. 3. 6. 3. 6. – 10. 3. 7. 3. 8. 3. 9. 3. 14. – 16. 3. 15. 3. 16. – 17. 3. 17. 3. 17. – 18. 3. 18. – 19. 3. 20. 3. 21. 3. 22. 3. 23. 3. 24. 3. 24. – 26. 3. 25. 3. 26. – 31. 3. 27. – 31. 3. 27. – 31. 3. 29. 3. 31. 3. 1. – 2. 4. 3. 4. 3. – 7. 4. 4. 4. 4. – 7. 4. 5. 4. 9. 4. jarní prázdniny beseda s pracovníkem Evropské komise v Bruselu – 2. A, 3. A lyžaský kurz – sekunda školní kolo BO – C olympiáda v eském jazyce – okresní kolo testy SCIO z matematiky, anglického a nmeckého jazyka – 2. A, 2. B, 3. A, 3. B, sexta, septima olympiáda ve španlském jazyce – krajské kolo písemné práce z anglického jazyka – 4. A, 4. B, 6. N, oktáva festival Jeden svt (lmy s problematikou lidských práv) – septima, 3. A, 5. N, 3. A Cesta k sousedm (dokumentární lm o pohranií) Veletrh dtské knihy – 1. N, 2. N, prima, sekunda, tercie Klokan – prima, sekunda, tercie, kvarta, kvinta, sexta, septima, 1. A, 1. B, 2. B, 2. N, 3. N, 3. B, 4. B okresní kolo ChO – D soutž Cestou po Evropské unii mezinárodní divadelní projekt (Bogatynia – Polsko) Mezi horami – 4. turnaj Debatní ligy testování student – výbr povolání – 20 student z pti tíd projekt Interaktivní tabule krajské kolo MO – B, C krajské kolo MO – Z9 návštva výstavy v synagoze – 3. N olympiáda v zempise – okresní kolo okresní kolo BO – A písemná práce z nmeckého a francouzského jazyka – oktáva, 4. A, 4. B seminá o Evropské unii – Bílý Potok pod Smrkem Eurorebus – krajské kolo – Ústí nad Labem výmnná návštva student v Aachen (SRN) – 4. N výmnná návštva student z Hamburku (SRN) – 4. N Maturita naneisto – oktáva, 4. A, 4. B, 6. N porada vyuujících soutž v nmeckém jazyce – Praha – 5. N (2 žáci) olympiáda v ruském jazyce – celostátní kolo – Praha výmnná návštva student v Aaachen (SRN) – 4. N výmnná návštva student z Hamburku (SRN) – 4. N soutž v nmeckém jazyce – Praha – 5. N (2 žáci) Dny francouzské kultury – septima, 3. A Maturita naneisto maturitní písemná práce z eského jazyka výmnná návštva student z Grangu (SRN) – ást žák 3. A, 3. B okresní kolo MO – Z6, Z8 Cum decore – velikononí koncert – kostel sv. Antonína Paduánského v Liberci 35 10. 4. 11. 4. 12. 4. 13. – 14. 4. 17. 4. 18. 4. 19. 4. 20. 4. 21. 4. 21. – 23. 4. 24. 4. 24. – 29. 4. 24. – 28. 4. 24. – 30. 4. 25. 4. 25. – 30. 4. 26. 4. 28. – 30. 4. 1. 5. 1. – 2. 5. 1. – 5. 5. 2. 5. 4. 5. 5. 5. 10. 5. 11. 5. 12. 5. 13. – 20. 5. 15. – 19. 5. 17. 5. 19. 5. 20. – 21. 5. 22. – 26. 5. 22. – 31. 5. 24. 5. 25. 5. 29. 5. 36 návštva uitel z gymnázia Wiesentheid (SRN) okresní kolo BO – C beseda o Peru – 1. B, 2. A olympiáda v zempise – krajské kolo velikononí prázdniny Pondlí velikononí školení lektor tabulkových kalkulátor pedagogická rada Pythagoriáda – okresní kolo schzky SRSPŠ krajské kolo BO – B Debatní liga – celostátní nále – Liberec pijímací zkoušky beseda s cestovatelem P. Zemanem – 1. A, 1. B studijní pobyt v Berlín – 6. N seminá v Berlín – ást žák tíd septima, kvinta, 4. A, 4. B, 3. A, 3. B praktikum v SRN – 5. N beseda s pedstaviteli nmecké nadace Saská nadace pro mládež olympiáda v eském jazyce – krajské kolo výmnná návštva student ve Wiesentheidu (SRN) – 2. N Hamlet – Divadlo F. X. Šaldy – 1. A, 1. B, kvinta mezinárodní divadelní projekt – Žitava (SRN) mezinárodní divadelní projekt – Žitava (SRN) výmnná návštva student ve Wiesentheidu (SRN) – 2. N praktikum v SRN – 5. N Memoriál Z. Krejové – lehká atletika vyhodnocení literární soutže Festival anglického divadla – Malé divadlo testy PISA – výbr student z 1. N, 2. N, 3. N, kvarty a kvinty pedagogická rada pro oktávu a 6. N krajské kolo BO – C rozdávání vysvdení – oktáva, 6. N projekt Burgundsko výjezdové semináe – septima, 3. A, 3. B pedagogická rada pro 4. A, 4. B rozdávání vysvdení – 4. A, 4. B soustední Cum decore maturitní zkoušky – oktáva, 6. N Prevence – drogy Prevence – partnerské vztahy PEER program – postupn pro primu, sekundu, tercii, kvartu, 1. N, 2. N okresní kolo BO – D Vývoj rockové hudby – kino Varšava – tercie, kvarta, 1. N, 3. N pedávání maturitních vysvdení oktáv – radnice 29. – 31. 5. 31. 5. 1. 6. 1. – 2. 6. 2. 6. 5. 6. 5. – 8. 6. 7. 6. 8. 6. 9. 6. 10. 6. 14. – 15. 6. 17. – 18. 6. 23. 6. 28. 6. 29. 6. 29. – 30. 6. 30. 6. maturitní zkoušky 4. A, 4. B výmnná návštva student v Grangu (SRN) – 3. A, 3. B Zrzavý Orm – Naivní divadlo – prima, sekunda, tercie, kvarta, 1. N, 2. N, 3. N beseda o poúnorové emigraci PEER program maturitní zkoušky 4. A, 4. B výmnná návštva student v Grangu (SRN) – 3. A, 3. B vernisáž výstavy Neviditelné obti komunismu – radnice pedávání maturitních vysvdení 4. A, 4. B – radnice pírodovdný kurz tercie workshop se spisovatelem Wasserfallem – 3. N veejná prezentace ŠVP pedávání maturitních vysvdení 6. N – radnice Francouzský den – 2. A, 2. B Nmecký den – 2. A, 2. B celostátní kolo soutže Eurorebus – Praha informaní den na VŠ v Žitav (SRN) – 5. N, 6. N Olympiáda mládeže – výbr student soustední Cum decore pedagogická rada rozlúkový koncert Cum decore – Severoeské muzeum Ohlédnutí 2006 – Dm kultury Sportovní den Cum decore – festival IFAS 2006 – Pardubice závrená porada zakonení školního roku, rozdávání vysvdení 37 Klára Budková, 1. A 38 TÉMATA PÍSEMNÉ MATURITNÍ ZKOUŠKY Z ESKÉHO JAZYKA VE ŠKOLNÍM ROCE 2005–2006 1. Technika pekonala všechny vzdálenosti, ale nenabídla blízkost (M. Heidegger) (Volný slohový útvar) 2. Minulost je za námi, ale poád ji vleeme s sebou (Volný slohový útvar) 3. Každý den je zázrak… (Volný slohový útvar) 4. To tu ješt nebylo! (Fejeton) UKÁZKA ÚSPŠNÉ MATURITNÍ PRÁCE Technika pekonala všechny vzdálenosti, ale nenabídla blízkost (M. Heidegger) Povídka Je mi sedmadvacet let a pracuji jako programátor, dalo by se íci, že úspšný. Myslím, že dbám na zdravou životosprávu, snažím se posilovat a dodržovat pravidelný denní režim. To uvádím jen proto, aby nemohla vzniknout domnnka, že jsem snad njak duševn chorý i mívám halucinace, což by podle mnoha lidí mohlo vyplynout z mého vyprávní. Pravda je, že už tyi msíce pracuji na projektu Inter Sez, nejvtší seznamce na internetu, takže jsem obas trošku petažený, ale za tím, co jsem prožil a vnímal, si stojím. Vše zaalo 14. ervna 2006. Byl to šeredný den. Bylo zataženo, dusno, sem tam z nebe sprchlo. Ošklivé poasí jako by se peneslo na chování lidí. V tramvaji se mnozí chovali neurvale, v autobuse na sebe lidé také vreli, tak jsem byl rád, když jsem mohl vystoupit u fotostudia. Hned v úvodu se m jako designéra nových stránek Inter Sez ujali dva pánové ve smokinzích a skrze jasn osvtlené chodby m dovedli do hlavního studia. Byla to docela fraška. V místnosti sedlo nkolik mladých, módn obleených dam a pán, a já ml radit, jak je mají fotografové nasnímat tak, aby mi výsledné fotograe vhodn doplnily image webu. Nasadil jsem laskavý úsmv a mimiku znalce. Vdl jsem, že tyto fotograe jsou pro mou práci klíové, že ji mohou vyzvednout k nebesm, nebo potopit, a tak jsem zcela vdom rozšioval atmosféru falešných úsmv. Blik – zasvítil blesk a hndooká odbarvená žena svsila hraný úsmv, zaklela a zapálila si cigaretu. Byl bych ji jako nekuák okikl, kdyby v tu chvíli nekouila plka muž-model a celý náš štáb. Po ní šla menší krátkovlasá brunetka, smála se už pedtím a ani po vyfocení se smát nepestala. Pestože jsem vdl, že tato kariéra vyžaduje hrát úsmv a dobrou náladu, tak velké herecké zaujetí mi bylo z duše odporné. Následovalo ješt nkolik hromadných fotek a za chvíli jsem ml v ruce CD s nejlepším výbrem snímk pro svou práci. Vyšel jsem ven z moderní budovy a s úlevou povolil úsmv. Te už jsem zas mohl vret zcela podle nálady. Došel jsem k tramvajové zastávce a nervózn ekal. Vtom jsem si všiml, že se v rohu krí nco malého. Podobalo se to malému lovíku, bylo 39 to ale chlupaté, s drobnýma rukama a jemným obliejem. Jeden mj známý, který je znalcem zvíat, mi pozdji sdlil, že šlo zejm o tamarína, jihoamerickou opici. Te se to ale krilo a táslo. „Je to dnes ale pošmourno,“ prohlásil opodál stojící muž k davu ekajících, z nichž si nikdo zvíete nevšiml. Jen to doekl, stvoení se otoilo a rozbhlo se k nmu, pak zaváhalo, vidlo, že se na n dívám, a skoilo mi k nohavici. Byl jsem docela v šoku, zaal jsem pemýšlet, kde je nejbližší Zverimex, kam bych mohl nález odnést. Došlo mi, že v souasné dob nemám as na bhání po veterinách a obchodech se zvíaty, a byl jsem rád, když pijela tramvaj a já ho tam nechal. V duchu jsem mu dal originální jméno – Pošmourno, podle toho, na co slyšel. Netušil jsem, že se ješt potkáme. Cestou dom jsem pemýšlel o novém zvíeti. Kdysi jsem ml v byt kocoura, ale ten uklouzl na okenní lišt, spadl a zabil se. Uvdomil jsem si, že zvíata do velkého msta nepatí, je hezké je mít na venkov, ale do budoucnosti by se jich mlo lidstvo vzdát. Prost dnešní svt je na to již moc dynamický. Vyšlapával jsem schody do tvrtého patra a zastavil se u vchodu do bytu. K mému velkému pekvapení sedlo na prahu Pošmourno. Stvoení bylo celé mokré a umolousané, tak se mi ho zželelo a vzal jsem ho dovnit. Nepemýšlel jsem a zacházel s ním jako díve s kocourem. Usušil jsem ho, do misky mu dal granule a vodu a nechal jsem ho být. Pustil jsem poíta a hodlal pokraovat v práci, tajemný živoich mi ale nedal klidu. Poté, co jsem se najedl, piemž m Pošmourno pozorovalo, totiž zaalo používat píboru k ojídání granulí. Došlo mi, že mám v byt nco jedineného. A tak jsem následující ti dny trávil nikoli usilovnou prací na svém softwaru, ale pozorováním a zkoumáním Pošmourna. Tlo mlo, jak jsem již ekl, podobné opiímu, pesto stálo vždy vzpímen. Bylo neskuten šikovné, mlo inteligentní oi a moc toho nesndlo. Myslím, že vbec nespalo, celou dobu m pozorovalo. Za dva dny se nauilo ištní zub, píprav jídla a myslím, že pochopilo i význam televize a rádia, nikdy u nich však nevydrželo. Zajímavé bylo, že se tém neustále pohybovalo, našlapovalo velmi tiše a zejm necítilo bolest, protože pády ze skíní, kde asto pobíhalo, bralo za zcela pirozené. Postupn, akoli nejsem biolog, mi docházelo, že mám možnost sledovat nco unikátního, pesto se musím piznat, že zanedlouho mi nový podnájemník zaal lézt na nervy. Myslím, že Pošmourno má velký smysl pro logiku. Každý veer posiluji na svém rotopedu a peck-decku, což zvíe zjevn nechápe. Jednoho veera mi však velmi dmysln pipevnilo na myš u poítae inku. Byl jsem tak donucen posilovat pi práci. Pošmournu se zejm nelíbilo, že posilováním samoúeln plýtvám asem. Podobná vylepšení se pokoušelo instalovat ješt na vypínae svtel, ovšem bezúspšn. Pošmourno také protestovalo proti vyhazování kelímk a obal tím, že se z nich pokoušelo nco tvoit. Akoli se zde projevila jeho úžasná šikovnost, musel jsem jeho pokusy o kelímkové lustry a záclony vyhodit. Nakonec se ujal nápad s kelímkovými vtroni, které Pošmourno házelo k velkému pobavení soused z okna. Zvíe m fascinovalo. Te už vím, že pouhé nechat se fascinovat bylo málo. Obrátil jsem se opt k poítai, ke své významné práci. Ladil jsem a vytváel graku nevší40 maje si, že Pošmourno vytváí kupíkladu nové jednoduché stroje. Ignoroval jsem ho jako svou bývalou pítelkyni, která se kvli tomu se mnou rozešla. Vadilo jí, že se rád ve videokonferencích bavím s ostatními, jí že nevnuji jediný pohled. Neml jsem co íci – mým zájmem, oborem a zamstnáním je technika, vidím v ní budoucnost, jsou tu vci, které mne nesmí zdržovat a vytrhnout. Ale pravda je, že ženská spolenost mi scházela. Velmi zajímavý byl e-mail, který mi pišel v pondlí ráno. Jak jsem zjistil z pílohy, byl od té rozesmáté menší sleny z focení, která m laškovn prosila, abych jí ukázal prvotní verzi stránek, když už tam má být její fotka. Nevím pro, celou zprávu jsem pochopil jako pozvání na schzku a velmi m potšila. Navíc jsem se cítil trochu zahanben, že jsem pedtím slenu považoval za kariéristku, pitom ona byla vlastn asi jediná, která se nepetvaovala. Odeslal jsem odpov a za chvíli pišla reakce. Hned další den jsme mli schzku. Bylo to nezvyklé, více než dva roky jsem o píze žádné ženy neusiloval, ani jsem poádn nevdl, jak se to dlá. Naštstí když máte v byt nco takového jako Pošmourno, nic není obyejné. Již jsem za n pebíral jakousi podvdomou zodpovdnost, proto m velmi šokovalo, když jsem ho úterního rána spatil povalovat se na proslunné steše protjšího domu. Muselo tam perukovat po elektrickém kabelu, který visí dobrých deset metr nad zemí. Snažil jsem se ho lákat voláním a nabízením pamlsk a kelímk, ale vrátilo se až po hodin, zejm proto, že už mu bylo vedro. Do rozpak m pivedlo, když za nic na svt nechtlo zstat v byt samo a já ho musel vzít s sebou. Když jsem v prvním podlaží mluvil s domovníkem, zdali by mi ho nepohlídal, zaalo Pošmourno strašn vyvádt. Myslel jsem, že se bojí cizího lovka, proto mne táhne za ruku ke dveím, poté mi ale došlo, že se m snaží dostat k domovníkovi. Situace byla totiž taková, že já a domovník jsme spolu mluvili pes mobilní telefon, zatímco já jsem stál ped jeho bytem, takže nás dlila jedna stna. Pošmournu se to zdálo nelogické. Jak íkám, jeho chápání není na úrovni techniky. Já svtem techniky prakticky žiju. Nakonec to dopadlo tak, že domovník prohlásil, že žádnou opici v byt nechce, a já se s tou opicí musel vypravit na rande. Eva – jak se dáma jmenovala – byla skuten velmi zajímavá, už jen tím, že nechtla jít nikam do restaurace a navrhla procházku v parku. Musím uznat, že byla velmi zábavná, Pošmourna se nelekla, naopak živ se o n zajímala. Povídal jsem jí nejprve o své práci, o svém projektu, který ona koneckonc znala. Trpliv naslouchala, pak vyprávla ona. Já ovšem nejsem moc povídavý typ, a tak jsem místy neposlouchal pozorn, jen pikyvoval. Byla to taková spoleenská nutnost. e se stoila na zvíata. Popsal jsem jí, jak m Pošmourno fascinuje, a bylo to také jediné, na em jsme se shodli, protože dál jsme mluvili o tom, jestli jsou lidé více než zvíata. Naše názory se v tomto hodn lišily, já spíše uznávám eknme hospodáský význam zvíat, racionální pístup, kdy lovk ani nemže být se zvíaty srovnáván. I pesto jsme se rozlouili v dobrém, Eva mne dokonce pozvala na víkendový výlet do pírody. ekl jsem, že mám hodn práce, možná proto, že jsem nebyl zvyklý brát v potaz cizí názory, obzvlášt ne ženské, a tak jsem se cítil trochu doten. Avšak ješt než jsem došel k domu, odpovídal jsem jí SMSkou, že urit budu mít as. 41 Ohlédl jsem se a zjistil, že nemám Pošmourno. Bžel jsem cestou zpátky podél eky, až jsem spatil, jak šplhá po plynovodní roue smrem k velké továrn. Dost velká síla mi te napovdla, abych ho nechal být a šel dom, beztak na n nemám žádné vlastnické právo. Pesto jsem obhl velkou tmavou budovu a prošel vraty. Ve fabrice te nikdo nebyl. Bylo to údsné, zaprášené místo, zm trubek a kovových rošt. Památka na staré asy prmyslové konjunktury. Stroje sice dávno nebžely, pesto vzduch, který roztáel zrezivlé vtráky, vyluzoval dosti silné zvuky. Ml jsem asi obrovské štstí, protože jsem Pošmourno našel hned v další místnosti, široké hale. Bylo schoulené za dvma trubkami a viditeln šokované tím, co vidlo. Vzal jsem ho dom. Pro malého przkumníka, který navíc necítí bolest, je svt velmi nebezpený. Od té doby se zaalo Pošmourno bát stroj. Dsilo se mixéru, vysavae i mikrovlnné trouby. Mlo panický strach z jakýchkoli temných prostor. Dával jsem mu klid, který jsem ostatn sám k práci na tém dokoneném projektu poteboval. Eva mi z rozpustilosti posílala kupu zábavných e-mail. Ne že by m to netšilo, mou profesní zásadou ale bylo takové zprávy vbec neíst a ihned mazat, což mi neinilo problém ani s Evinou poštou. Ml jsem jí vnovat svj víkend, to jsem považoval za dost velkou ob potenciálnímu vztahu. Navíc jsem pro ni ml pekvapení. Nevím, jestli byla chyba ve mn, ale náš „víkend sn“ jako by byl jen symbolem beznadje možného vztahu. První situací, která naznaila krizi, byl jen nákup v obchod. Jsem takový, že v obchodech si nepotrpím na pímý kontakt zákazníka s prodavaem, myslím, že dnešní trend automatizace a zavádní techniky je mnohem nadjnjší. I pesto jsem nákup v malém rodinném obchdku (mimochodem pedraženém) pestál, nicmén jsem se nemohl zdržet poznámek o vtší výhodnosti a komfortu nákup v supermarketech. Víkend probíhal celkem harmonicky, ve vzájemné konverzaci jsme ale já a Eva nacházeli pramálo styných ploch, takže jsem vtšinou stáel e na výjimenost Pošmourna a jeho dvtip, aniž bych se o malého spoleníka vlastn njak moc zajímal. Horší momenty picházely v souvislosti s tlesným kontaktem. Zatímco Eva jej zeteln potebovala, já jsem hodn distanní, dám spíše na dohodu, promluvu. Mnohem lépe a jasnji argumentuji, když vím, že mám svou nenapadnutelnou pozici, teba u poítae. Ješt stále jsem ml v rukávu eso – své pekvapení. Firma, pro kterou jsem programoval, totiž zaala sponzorovat dtský domov na okraji msta, a já jsem jej ml v rámci „sponzorské kampan“ navštívit. Vdl jsem, že se jedná o vynikající píležitost, jak okouzlit Evu. Od zaátku jsem to ale podával špatn. Když jsem jí svj návrh v sobotu veer pednesl, byla hodn nadšená, její vzrušení ale opadlo, když jsem jí sáhodlouze vyprávl o svých kontaktech ve rm a v zahranií. Chtla, abych jí povdl nco o tch lidech, jací jsou, co dlají, pro m však bylo hlavní, že jsem je ml v seznamu a ml na n kontakt. To je totiž podle m mnohem dležitjší, než jaké mají lidé vlastnosti. Eva mla opaný názor. Dalšího dne jsme skuten navštívili dtský domov. Eva byla nadšená spoustou dtí, které se zajímaly jak o ni, tak o malé Pošmourno. Já se snažil hlavn zachovat reprezentativní zjev. Ihned poté mi to Eva vytkla. Korunu jsem všemu nasadil tím, že jsem se jí pokoušel vyprávt, jaké ekonomické výhody pinese sponzorský tah 42 naší rm. Náš vztah se ocitl na bodu mrazu a nakonec m nijak nepekvapilo ani nemrzelo, když o další schzce nepadlo ani slovo. Vlastn se nic hrozného nestalo. Ml jsem te mnohem více asu na svj projekt, na videokonference, zaal jsem si plánovat cestu do Anglie k zahraniním zastupitelm naší rmy. Evu jsem poté jen potkával na ulici a zdvoile zdravil. Nebyl jsem nikdy citlivka a rozchod jsem bral jako neúspch ve sportu. Abych se odreagoval, zašel jsem nkolikrát s Pošmournem na procházku, to však stále více projevovalo apatii, polehávalo nejen v mém byt, ale rzn v koutech celého domu. Nakonec jsem je ztratil úpln. Ješt 21. ervence mi sousedka sdlovala, že nco jemu podobného vidla u výtahové šachty protjšího domu. Asi o týden pozdji jsem na silnici ve vedlejší ulici vidl chomáe chlup, cosi pejetého. Moc se mi nechtlo dívat se zblízka, navíc jsem stejn toho názoru, že šlo o koku. Budoucnost m a Pošmourna by byla i tak nejistá, neml jsem as ani znalosti k tomu, abych mu pomohl, abych mu opatil, co potebuje. Nejsem vdec ani lovec senzací, a piznám se, neumím zpracovávat vdecká pojednání. Co bych z toho ml? Nakonec celý tento píbh pro m byl pouením, že lovk se má držet toho, co chápe a co je mu blízké, v dnešní dob je jakékoli odboení trestuhodnou ztrátou asu… Jan Folke, 4.B Jana Koucká, 5. N 43 ŠVP Nkdy mám pocit, že žijeme v zajetí zkratek. Žáci si posílají SMS, existují DMS atd. Pedstavte si, že na zaátku semináe sdlíte, že se budeme vnovat KK a PT ŠVP podle RVP ZV a RVP G. Že si pod tím nedovedete nic pedstavit? Upímn eeno – sama jsem s tím mla ze zaátku problémy. Protože se tyto zkratky budou i v budoucnu asto objevovat v médiích, vysvtlím je. ŠVP – Školní vzdlávací program tvoí základní školy podle RVP ZV – Rámcového vzdlávacího programu pro základní vzdlávání. Pro naši školu je to závazná norma pro tídy od primy po kvartu. Škoda, že se pro nižší stupe gymnázia nepodailo prosadit samostatný RVP. Nechci tím íci, že by naši žáci nemli zvládnout uivo urené pro 6. – 9. tídu ZŠ, spíše naopak – ale v RVP ZV je pro gymnázia ada omezujících podmínek v porovnání se souasným stavem. Pro se vnovat oblasti lovk a svt práce již od primy na nižším stupni gymnázia, když je to aktuální pedevším v posledních ronících vyššího stupn gymnázia? Pro zavádt jednohodinové volitelné pedmty od sekundy do kvarty, a pak v nich pokraovat až po dvou letech v septim a oktáv? Na jedné stran se hovoí o volnosti pi tvorb ŠVP, na druhé stran je tu ada závazných pravidel. Vrame se k další zkratce. Jako pilotní škola, tedy jedno ze šestnácti gymnázií eské republiky, jsme zkusili vypracovat ŠVP i pro tyleté gymnázium a vyšší stupe osmiletého gymnázia podle RVP G – Rámcového vzdlávacího programu pro gymnázia (pro pesnost pvodní zkratka byla RVP GV). Pi jeho tvorb jsme spolupracovali s VÚP 44 – Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze. Na základ našich spolených diskusí došlo k ad úprav RVP G a na podzim roku 2006 byl pedložen k veejnému pipomínkovému ízení. Podle nho by všechna gymnázia mla uit od záí roku 2009. Co nového vlastn RVP ZV a RVP G pináší? Pedevším je kladen draz na to, aby žáci získali KK – tedy klíové kompetence. KK pedstavují „soubor vdomostí, dovedností, schopností, postoj a hodnot dležitých pro osobní rozvoj jedince, jeho aktivní zapojení do spolenosti a budoucí uplatnní v život“ (citát z RVP GV). Za klíové jsou považovány kompetence k uení, k ešení problém, komunikativní, sociální a personální, obanské a na nižším stupni gymnázia i pracovní. V ad zemí Evropy, kde také dochází k úpravám vzdlávacích program, pidávají ješt kompetence matematické a informan-technologické – ani na n jsme v našem ŠVP nezapomnli. Zjednodušen eeno: ne že by si žáci až dosud KK neosvojovali, jen na to nebyl kladen takový draz. Vdomosti mohou získat i sami z rzných informaních zdroj – kompetence je teba natrénovat. Už nám zbývá poslední zkratka z úvodu: PT – Prezová témata. Do gymnaziálního vzdlávání jsou zaa- zena tato témata: Výchova k sociálním dovednostem, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní výchova, Environmentální výchova, Mediální výchova. Jsou to témata v souasné spolenosti aktuální. Vzhledem k tomu, že již nyní jsme je mli zaazené v rámci ady pedmt, nekoncipovali jsme je jako samostatný pedmt. Diskutovali jsme hlavn o hloubce a rozsahu a o tom, jakými formami budeme jednotlivá témata realizovat. Napíklad v 1. ronících jsme rozšíili Dny poznávání, které již tradin probíhají v záí nebo íjnu v Bílém Potoce – tam už nejde o výchovu jen k sociálním dovednostem, ale i k rozvoji nkterých KK. Nov se Dn poznávání úastní i žáci kvinty, tedy 1. roníku vyššího stupn víceletého gymnázia. Vytvoit ŠVP nebylo jednoduché, vyuující tomu vnovali spoustu asu – jak vlastnímu psaní, tak i diskusím nejen v pedmtových komisích. Chtla bych jim i touto cestou podkovat. Celý projekt je nancován z ESF (Evropský sociální fond). MŠMT R (Ministerstvo školství, mládeže a tlovýchovy R) vyhlásilo v srpnu 2006 pokusné ovování ŠVP na šestnácti gymnáziích v celé eské republice. Dokument budeme na základ zkušeností vylepšovat, a až projde pilotním ovováním, objeví se i na webu školy. Vím, že náš ŠVP reaguje na dobu, ve které žijeme. Peji si, aby si žáci osvojili KK, které se pro n stanou samozejmostí, aby tak v naší škole získali základ pro celoživotní vzdlávání. RNDr. Irena Pádná, editelka gymnázia 45 ZÁJEZD DO ANGLIE V nedli posledního záijového týdne roku 2005 vyrazila skupina student našeho gymnázia na výukov-poznávací zájezd do jižní Anglie, konkrétn do msta Hastings (u kterého se odehrála roku 1066 jedna významná bitva, ale to vy urit víte). Cesta z Liberce do Calais byla pekvapiv – nudná. Zajímavjší byl až závr. Tsn ped nalodním na trajekt se na parkovišti ztratila dv dvata. Odešla na WC, odkud je anglití celníci nechtli pustit bez pas. Tuto lapálii s naprostým klidem vyešil uitelský „parlament“ ve složení Eva Ehlová, Jitka Jirsáková a Petr Hrza za pomoci sliné prvodkyn Gábiny Šlimárové. Plavba lodí probhla bez nejmenších problém, bohužel – tšil jsem se na vlnobití a kolébání našeho plavidla. Kolem osmé hodiny ranní jsme vystoupili na behy slavného Albionu. Mli jsme v plánu po ti dny navštvovati kurzy anglického jazyka, samozejm s rodilými mluvími. První skupina údajn pesvdila svou lektorku, že eši jsou národ zlodj, alkoholik a feák, což se pan profesor Hrza pokoušel vyvrátit, dle mého názoru neúspšn – paní lektorka se bude do smrti 46 zamykat, když se budou ve mst pohybovat eští studenti, a na dovolenou v R bude myslet jako na adrenalinový zážitek. V naší skupin naštstí nic takového neprobhlo – jen jsme se dozvdli, že si nemáme kupovat bungalow, jinak umeme, že nemáme kouit, jinak umeme, a že se tomu nemáme smát, protože to není nic vtipného. Toto vše jsme se dozvdli v prbhu záchvatu smíchu naší starší lektorky Christie. S mladší Viv jsme si popovídali docela na úrovni – tím myslím obsahov. Odpoledne po škole jsme trávili sbíráním kulturních zážitk. Pokud bych ml vypíchnout pár pamtihodností, rozhodn by to byl Bodiam Castle (hrad uprosted vodního píkopu), hrad Dover (obhlížející stejnojmenné msto) – oba tyto hrady jsou perfektním terénem jak na airsoft, tak na stedovkou bitvu. Kéž bych si to mohl zkusit! Na konci zájezdu jsme navštívili msto Londýn. Bylo hluné a zatracen plné lidí a špinavého vzduchu. Na památky bylo bohužel málo asu, ale i tak se mi do pamti vryl obraz Londýnského oka s ložisky ze Škodovky, ostatní památky mi byly notoricky známé. Málem jsem zapomnl na dv atrakce, které mi pímo vyrazily dech. Znaveni školou a památkami jsme se k veeru vraceli do hostitelských rodin, kde jsme zasedli k veei – bohaté a chutné veei, tedy alespo u nás. S originálním anglickým jídlem jsem se setkal dvakrát, jednou na veei – sms masa a vnitností v pekáku obalená bramborovou kaší, a podruhé na svainu – crisps s píchutí salt and vinegar, nejmírnjší oznaení pro jejich chu je U vtšiny tuzemských i zahraniních atrakcí bývá útoeno na zrak i sluch; v Yesterday‘s World (muzeum obchodu za viktoriánské doby) a Canterbury Tales bylo spíše pracováno s naším ichem. Když vejdete do obchodu nebo do stáje, nepicházíte do sterilního prostedí, lehce páchnoucího chlórem, ale do oblaku autentických vní (a smrad). Intenzita tchto pachových vjem je pro našince nezapomenutelná. Ke kulturním zážitkm bych zaadil i návštvu hospody Admiral Benbow‘s, kde jsme (ti osmnáctiletí) zhlédli utkání ligy mistr mezi Chelsea a Liverpoolem. Gól jsme nevidli, ale utkání to bylo pkné. Nad spálenými šancemi Liverpoolu smutnila celé hospoda – bylo jedno, jestli jste byli erní, žlutí, bílí, aloví. Z toho vyvozuji dva závry: fotbal Angliany spojuje a nemají rádi Chelsea. asi zajímavá a netradiní. Snídan byly množstvím znan podobné veeím – hodn toast a rzných variací na téma corn akes. Svainové balíky nestály za nic – nemluvím o kvalit, ale o množství; ke svaince a k obdu bych ekal více než obloženou housku, malé brambrky, jablko a malou sušenku. Cesta zpátky byla také nudná, i když vlak jezdící eurotunelem dost pipomínal vlak v Resident Evil. Doporuuji – jak lm, tak vlak. Dle mého neskromného názoru se zájezd vydail, mou anglitinu sice nezlepšil, ale rozhodn stál za to. František Akirfa Dosedl, 4. B (Pevzato ze školního asopisu Xaver) 47 RATAB SEDMNÁCTÝ Srpen 2005 patil v Prosei pod Ještdem Ratabu. Dva desetidenní bhy umožnily úast asi padesáti nadšencm, zkušeným i tm, kteí píliš nevdli, do eho jdou. Íka (instruktoi) pipravila jak oblíbené tradiní hry (petraktace, aréna, arodjka), tak i nové povedené taškaice, z nichž se velikého ohlasu dostalo sloní bitv. Ono pohybovat se ve slonovi vyrobeném z kartonu a pitom pomalovávat „nepátelská“ zvíata je prima zábava. Poasí bylo promnlivé, což tvrcm programu velmi vyhovovalo, jelikož noní hra bez náležitého pízemního mrazíku nemá ten správný pvab. Pes znanou fyzickou náronost odjeli dom všichni více i mén zdrávi na tle a jist zdrávi na duchu. Ratab pekal i své sedmnácté pokraování a nezadržiteln se blíží ke dvacítce. Na tu už pojedou úastníci toho prvního tábora z roku 1989 se svými ratolestmi. Mgr. Václav Ulvr GIS DAY 2005 Dne 15. listopadu 2005 jsme v naší škole poprvé uspoádali GIS Day. Tato akce se každoron uskuteuje v plce listopadu po celém svt. Zastešující organizací je americká rma ESRI a v eské republice Arcdata Praha. Studenti nkolika tíd i lenové uitelského sboru mli možnost seznámit se s geograckými informaními systémy a s jejich praktickým využitím. Naše škola je jedna z mála (ne-li jediná stední škola) v republice, kde je k dispozici plnohodnotný systém ArcGIS, se kterým se jinak setkáme pouze na vysokých školách, univerzitách i profesionálních pracovištích státní správy, armády, záchranného systému, 48 v projekních kanceláích apod. GIS Day na naší škole by nebyl možný bez obtavé pomoci katedry geograe Pedagogické fakulty Technické univerzity v Liberci. Nejvtší zásluhu na celé akci má odborný asistent katedry Mgr. Jií Šmída. I v novém školním roce chceme navázat na nov založenou tradici a uspoádat v plce listopadu GIS Day 2006. Co je to GIS ? GIS – Geogracký informaní systém – technologie a nástroj, které usnadují podporu rozhodovacího procesu. Vtšina objekt, jev a inností reálného svta se vztahuje k nkterému místu zemského povrchu (nap. veejné osvtlení, dm, poze- mek, les, silnice, eka) nebo má vztah k nkterému místu na zemském povrchu (oban má nkde trvalé bydlišt, dm je postaven na uritém pozemku, hospodaení je ovlivnno ochranou pírody, výstavba je podmínna vlivy na životní prostedí). Tyto objekty se vyskytují v daném prostoru spolen s mnoha dalšími objekty a navzájem se ovlivují (nap. leteckou dopravou jsou postiženi obyvatelé okrajové ásti msta v domech do urité vzdálenosti, komín zamoí zplodinami urité území, prosperita prodejny závisí mimo jiné i na její poloze, množství potenciálních zákazník v okolí a dostupnosti dopravních prostedk). Proto znalost umístní a vzájemných prostorových souvislostí mezi objekty je velmi významná a mže sehrát dležitou roli v ad obor lidské innosti, od návrhu umístní benzinové stanice, spádovosti školského zaízení, sledování kriminality v jednotlivých ástech msta, až po návrh rozvoje msta, pípadn sledování vývoje krajiny v ase. Pro adového uživatele to znamená, že v poítai musí mít zaznamenána data v podob údaj o objektu (klasické databáze, tabulkové procesory, textové editory, videosekvence, archivní výkresy) a souasn i údaje o jeho poloze (dané zempisnými souadnicemi). Tomuto typu dat íkáme geogracká (nebo prostorová) data 49 a poítaovému systému, který umožuje ukládat a využívat taková data, íkáme geogracký informaní systém. Tradiní databáze nebo tabulkový procesor dokáže odpovdt na dotazy typu: Jaký je prmrný poet obyvatel ve Vaší obci? Které pozemky jsou ve vlastnictví msta? Ve které restauraci toí pivo Krušovice? Jaký je prmrný vk obyvatel? Jak daleko je z Plzn do Hradce Králové? Na tyto dotazy staí provést výbr v databázi a odpov má uživatel ihned k dispozici v pehledné tabulce. Jaké výhody pak tedy má geogracký informaní systém? Pro nalezení odpovdi na pedchozí dotazy postaí prohledat jednotlivé záznamy v databázi, pípadn si databázi setídit nebo provést s údaji ve vybraných záznamech jednoduchý výpoet. V praxi se však asto vyskytuje poteba znát odpov i na složitjší problémy, které takto jednoduše ešit nelze. Napíklad: Najdi všechny sousedy práv probíhajícího stavebního ízení, zobraz informace o jejich pozemcích a vytiskni prvodní dopisy. Vyber všechny vlastníky pozemk, pes které prochází plánovaná dálnice vetn ochranného pásma 50 metr na každou stranu, a vytiskni mi jejich adresy. Vyber všechny pozemky ve vlastnictví msta a zobraz v map. Povšimnte si, že v tchto otázkách jsou kombinovány dotazy na vlastnosti objekt s dotazy na jejich polohu a jejich vztah k dalším objektm. Pro zodpovzení takových otázek je již teba použít specializovaný program GIS. GIS tyto otázky dokáže vyešit práv proto, že má nejen mnohem rozsáhlejší možnosti pro práci s údaji o poloze jednotlivých objekt, ale také umí pracovat s údaji o jejich vzájemných prostorových vztazích neboli topologií. A navíc GIS podá tazateli odpov vždy formou pehledné mapy, a ne smsi ísel, text a tabulek. Praktické užití GIS je velmi rznorodé. Lze ho využít nap: ve státní správ a samospráv (evidence majetku, parcel, nemovitostí) v plánování dopravy (sledování pohybu vozidel, jízdní ády) ve správ inženýrských sítí (technické sít, energetika, evidence majetku) v kartograi (digitální zpracování map) pro marketingové analýzy (nap. analýzy trhu) v urbanismu (nap. tvorba územního plánu, strategického plánu) v ekologii (vývoj krajiny, odpady) v zemdlství, lesnictví (pda, hospodaení) v modelování jev dynamických v území (nap. hydrologické, rizikovost liniových staveb) v integrovaném záchranném systému (hasii, záchranná služba, policie) v armád (modelování innosti vojsk, pohybu objekt). Pro funknost takového systému je dležité zabezpeit dostatené množství kvalitních dat, zajistit jejich správu a následnou aktualizaci. Proto GIS v širším smyslu slova pedstavuje nejen poítaový program (vtšinou celý systém program), ale 50 i všechno okolo, tj. veškeré potebné technické vybavení, potebná data, zpsob jejich získávání a správy a odborné konzultace, školení a píslušn vyškolený tým odborník. Pavel Taibr (za pispní materiál Arcdata Praha) MATES Na jedné podzimní hodin matematiky nás paní profesorka Hrníová informovala o korespondenní matematické soutži Mates, poádané Gymnáziem v Police. Je urena žákm 6. a 7. tíd základních škol a odpovídajících roník gymnázií, tedy práv nám. Do ešení 1. série se nás z primy pustilo s velkou vervou hned jedenáct. Ne všichni ale vydrželi celoroní maratón a postupn odpadávali, takže všech ty sérií bhem školního roku jsme se úspšn zúastnili nakonec jen tyi: Zuzka Jechová, Monika Hujerová, Kim Tarasenko a já, Bára Miklasová. Spolen se závrenou výsledkovou listinou jsme 30. kvtna obdrželi i pozvání na matematické soustední na Bald. Bylo to sice ponkud narychlo, soustední se konalo ani ne za týden, ale paní profesorce se podailo umluvit dva tatínky, kteí se postarali o náš odvoz tam i zpt, a mohli jsme vyrazit – tedy až na Kima, který nakonec ke své velké lítosti nejel. Tak tedy v pondlí 5. ervna v pt hodin ráno jsem ekala ped muzeem, Nikola Hnidová, septima 51 kam pro m zanedlouho pijel pan Jech se Zuzkou. Ve tvrt na šest jsme opouštli Rochlici s Monikou, dvma spacáky a taškou navíc. Do Poliky jsme dorazili chvilku ped osmou a pi seznamovacích hrách jsme se všechny dozvdly, že budeme spát v chatkách po sedmi – tyi dole a ti nahoe. Protože už jsme se s nkolika dívkami seznámily, dohodly jsme se na spolené chatce s nimi. Zavazadla nám na Baldu odvezli autem, soutžící tam mli dojít pšky. Cesta dlouhá sedm kilometr vedla mezi poli s epkou i lesem, ale hlavn do kopce. Zuzka, Monika a já jsme si v chatce zabraly tu horní místnost pro ti. Namísto ptaticeti nás bylo dvacet. Instruktoi (tch bylo dvanáct) nás rozdlili do družstev. Každé dostalo šátek v jiné barv – žlutý, zelený, modrý a ervený. Každá z nás byla v jiném družstvu – Zuzka v Modrém, Monika v Zeleném a já v erveném. Do veerního nástupu jsme si mli vymyslet jméno. Po obd hráli všichni hru, pak se šla dv družstva vzdlávat na pednášku o rovnicích, druhá dv hrála další hru a pak jsme se vymnili. Po svain (chleba) a veei (buty) padla služba v podob mytí nádobí na naše družstvo (F3). Veerka, pvodn plánovaná na desátou hodinu, se malinko protáhla a do postelí nás zahnali okolo pl dvanácté. Ranní budíek v sedm ticet nás ti zastihl v hlubokém spánku, a tak se nikdo nemže divit, že jsme se na nástup pihnaly pozd. Po další he dostalo každé družstvo zadání Matboje. Matboj je deset píklad, podobných tm v Matesovi, s tím rozdílem, že na jejich vyešení jsme mli jen dv hodiny. O samostatném ešení nemohla být ani e, protože s jednotlivými úlohami se mezi 52 družstvy velmi aktivn obchodovalo. Nejlepší družstvo – Žlutá ptka – se s 21 body ani nepiblížilo možným 40. Nejh dopadla Zelených strana. Ve volných chvílích jsme se Zuzkou, Monikou a s hrnky kofoly pemýšlely, jak asi máme hledat dokumenty, o kterých nás vera veer s pomocí VHS informoval šéf maánské rodiny – Santino – alias jeden z instruktor. Odpolední klid se trochu protáhl (cca o hodinu), protože píprava další hry zabrala víc asu, než se pvodn pedpokládalo. Pak jsme se na pednášce snažili pochopit faktoriály. Veerka opt nebyla v deset a vzhledem k našemu pepití kofolou jsme usnuly dost pozd. O pl hodiny pozdji vzbudili z každého družstva jednu dívku (za naše družstvo m) na noní hru. Dostaly jsme deku a pak nás odvedli k piknikovému stolu asi 500 m od chatek jako zajatce. Družstva šla lesem z druhé strany a podle scének, které jim pedvádli instruktoi, se snažila poznat, kdo pedal dokumenty o mai policii. U nás se dozvdli, jestli hádali správn, a potom se i se svým zajatcem vrátili do tábora. Ve stedu se už jen balilo a uklízelo a vyhlásily se výsledky. Do Poliky jsme se vraceli znovu pšky. Do Liberce jsme dojeli ve zdraví odpoledne, a akoli kofolu nemžeme dlouho ani vidt, píští rok bychom se na Baldu rády podívaly znovu. Bára Miklasová, prima Veronika Svobodová, 3. A 53 JIZERKAMI CESTOU NECESTOU aneb Biologicko-zempisná exkurze primy Byl Den dtí a my jsme se postupn zaali scházet na libereckém vlakovém nádraží. Bylo sice ošklivo, jako ostatn už druhý týden, teplota se ustálila okolo 5 °C, ale nkteré z nás by ani ve snu nenapadlo, že by mohlo zaít pršet. Z nádraží jsme odjeli vlakem na Frýdlant. Vystoupili jsme v Oldichov v Hájích, i když nkteí by radši zstali ve vlaku, protože se krásn rozpršelo. Chvíli jsme postávali v boud a doufali, že pršet pestane, ale ono nic. Vydali jsme se tedy vstíc našemu osudu s paní profesorkou J. Hrníovou, panem profesorem L. Francem a paní lektorkou z organizace Stevlík. Po silnici jsme se dostali k restauraci U Kozy neboli Hausmance. Zde nám 54 paní lektorka rozdala mapy se sedmi prázdnými okénky, do kterých jsme si mli postupn zapisovat názvy míst, podle kterých bychom se mohli pozdji orientovat. Od Hausmanky jsme se vydali pes silnici širokou cestou lesem, ze které jsme zanedlouho museli odboit na necestu. Necesta vypadala pibližn takto: spousta mokrého listí a hodn bahna. Až jsme došli k místu, které nikomu nepišlo nijak zvláštní. Ale opak byl pravdou. Museli jsme najít pomník jakéhosi muže. Všichni se do toho pustili s myšlenkou, že oni ten pomník urit najdou. Nakonec nkdo vykikl: „Mám ho!“ a všichni se k nmu nahrnuli a snažili se opsat jméno Josef Effenberger, což byla trochu potíž, protože každý ho chtl mít opsané co nejdíve, aby se mohl jít s ním pochlubit. Jak jsme tak šli, vtšina lidí si zaala zpívat písniku – Cestou necestou, polem nepolem. Pešli jsme koleje a zastavili se u dalšího pomníku s názvem Zabitý mládenec. Pak jsme šli, šli, šli a šli, až jsme došli k bunkru, do kterého jsme se mohli podívat. Namákli jsme se dovnit a uvidli jsme miniaturní krápníky, jak visely ze stropu. Úpln na samém konci krytu byl malinkatý pavouek, ze kterého mli všichni velikááánskou hrzu. V bunkru byla tma, takže nám nezbylo nic jiného, než vytáhnout a rozsvítit baterky. Další zastávkou byl nejmén tistaletý buk. Jeho obvod je 6 m a výška 35 m. Každý si tipoval o hodn mén. Dostali jsme papír, na který jsme si mli všechny informace peliv zapsat. U Šolcova rybníka jsme dostali další papír. Na nm jsme mli rozpoznat, jak vypadá slepýš, mlok, ještrka a pulec. Zde jsme mli delší pestávku. Hledali jsme bukvice, radili se pi vyplování dotazníku o zvíatech a prohlíželi si pulce a rostliny. Zanedlouho se ale do nás dala zima, mnozí z nás závidli tm prozíravjším rukavice a ešili to všelijak, náhradní ponožky šly na ruce taky. Jestli byl nkdo zniený už u rybníka, asi mu na nálad moc nepidalo, když zjistil, že dál se pjde do kopce. Skoro na vrcholku kopce se tyila Loupežnická jeskyn. íká se, že v ní je zlatý poklad. Pokoušeli jsme se ho sice najít, ale shodli jsme se, že to radši necháme na jindy nebo na nkom jiném. Do jeskyn jsme museli vejít v depu, ale naštstí za vchodem už byl strop dostaten vysoko na to, aby si tam o nj nkdo mohl omlátit hlavu. Z jeskyn jsme pokraovali po urené trase. Cestou jsme vidli mnoho skal a dohadovali jsme se, co komu která skála pipomíná. Na jednu skálu jsme dokonce dostali povolení vylézt, a tak jste mohli vidt nkolik pobavených tváí, které pro jistotu nikam nelezly a pak se smály tm, co se pokoušeli dostat se zpt na pevnou zem. Každý nco s nkým ešil, a než jsme si to uvdomili, byli jsme opt u Hausmanky. Zde jsme si zkontrolovali naše tipy na slepýše, ještrky, mloky a pulce. Ten, kdo to ml správn, si mohl dát jedniku, ostatní dvojku. Pibližn pl hodiny ped odjezdem vlaku jsme se vydali zpt na nádraží. Ve vlaku jsme si zabrali pl vagonu a hráli karty, povídali si o škole, dnešním výlet a o politicích (bylo tsn ped volbami). Na nádraží jsme dostali rozchod. A my, zablácení, špinaví, mokí a vymrzlí, jsme se vydali vstíc dalšímu osudu. Miroslav Šimko, 2.B Monika Hujerová, prima 55 KRAJSKÉ A CELOSTÁTNÍ KOLO SOUTŽE EUROREBUS Když jsem se dozvdl, že naše tída postoupila do krajského kola soutže EUROREBUS 2006 v Ústí nad Labem, byl jsem mile pekvapen. Další pekvapení pišlo, když mi paní profesorka Hrníová sdlila, že budu naši tídu reprezentovat spolen s Patrickem Kusebauchem a Lubošem Buckem. V sobotu 25. 3. tedy luxusním autobusem smr Ústí vyrazili zástupci 11 tíd – primy, sekundy, tercie, kvarty, kvinty, septimy, 1. N, 2. N, 3. N, 1. B a 3. B. Do Ústí jsme dorazili ped desátou hodinou a pímo ped Univerzitou Jana Evangelisty Purkyn nás paní profesorka vyfotografovala. Pi vstupu m zaujal stánek asopisu ABC a stánek eské spoitelny. Jelikož soutž mla zaít až v 11 hodin, šli jsme to prozkoumat. Ve stánku „ábíka“ šlo o to, abyste jednou za tvrt hodiny napsali svoje jméno na lísteek a vhodili ho do správné krabice (ANO – NE) podle toho, jaká byla otázka. Otázky byly rzné, z oboru biologie, zempisu a všeobecných znalostí. Pokud jste hodili lísteek do správné krabice, pišel další problém: losování. Každou tvrt hodinu se losovali ti výherci a cenu obdrželi jen ti, kteí byli pítomní. Zatímco u ABC se losovalo každou tvrthodinu, u eské spoitelny jen jednou za celý den. Každý, kdo odpovdl na otázku týkající se nové komedie s Vojtou Kotkem a Jirkou Mádlem v hlavní roli, dostal malou baterku (otázky byly celkem ti = ti baterky) a byl zaazen do slosování o ti rafácké kšiltovky. Samotná soutž zaala po jedenácté hodin. Nejprve všichni dlouho mluvili, pedstavovali sponzory a novou komedii Rafáci a poád dokola opakovali, jak soutž bude probíhat. Poté, co jsme se rozdlili do tí kategorií, dostali jsme obálky se zadáním. A bylo to tu: Jaké souhvzdí je vidt na zimní obloze? Které americké státy leží na pobeží? Ve kterém mst zapadá Slunce nejdíve? Která z mst nemají více než 100 000 obyvatel? Hlava se nám z otázek toila. Po odevzdání jsme opt mli rozchod, takže jsme zamíili k „ábíku“. Ped vyhlášením jsme zhlédli zajímavý lm o polárnících z R v Antarktid (brrr) a poté následoval pokus o hraní poítaové hry – neúspšn. Potom pikroili k vyhlašování výsledk. Naše trojka si tedy vbec nevila (i když ped soutží Patrick íkal, že si troufá na 80 000 bod) a já jsem pochyboval, že se objevíme v první desítce kategorie ZŠ01. Jaké však bylo pekvapení, když moderátor ekl, že páté místo obsadila PRIMA z Gymnázia F. X. Šaldy v Liberci! Nevím jak kluci, ale já jsem dostal málem infarkt. Vyhráli jsme pro tídu pedplatné asopisu Dnešní svt. Myslím, že to pro nás bylo velké pekvapení. Získali jsme pro tídu sice jen 44 000 bod, ale i to na celostátní 56 kolo staí. Paní profesorka urit nelitovala námahy, že s námi jela, protože po nás vystoupaly na pódium ješt tídy kvinta, 1. N, 2. N a také tercie, která obsadila senzaní první místo a musela se jít fotografovat (stejn jako my) i s paní profesorkou. Cestou dom jsme si užili ješt hodn legrace, protože zklamaným studentm ze 3. B nechybla dobrá nálada, a proto pivedli zadní polovinu autobusu ke smíchu svými originálními verši. Celostátní kolo soutže se uskutenilo v pátek 9. ervna v Praze. Trojice zástupc primy, tercie, kvinty, 1. N a 2. N reprezentovaly naši školu v soutži školních tíd. Nejlépe se umístila tercie na 11. míst a kvinta na 14. míst. Dalších jedenáct student bojovalo v soutži jednotlivc, nebo postoupili z více než 25 000 úastník letošního roníku mezi 100 nejlepších. Všichni naši zúastnní posunuli naši školu na skvlé 4. místo v hodnocení škol! Adam Fogl, prima Veronika Svobodová, 3. A 57 DEBATNÍ PROGRAM KARLA POPPERA Debatování je na vtšin stedních škol v USA bžným volitelným pedmtem. Podle mého názoru, ale i podle mých debatér by tomu tak mlo být i v R. Nejedná se samozejm o njakou bžnou diskuzi konící hádkou, ale o debatu ídící se pesnými pravidly. Ta jsou pevzata z USA. Na školách vznikly debatní kluby, které za R sluuje Asociace debatních klub (ADK). V R se debatuje v eském i anglickém jazyce. Náš debatní klub vznikl v roce 1998 a pravideln se úastníme celorepublikových turnaj. Debatujeme jak v Debatní lize, tak v Debatním poháru zatím pouze v eském jazyce, ale pipravují se debatéi, kteí se budou úastnit i debat v anglitin. Debatní liga se skládá ze 4 turnaj a nále. Turnaje se poádají v rzných mstech Moravy i ech, poslední turnaj i nále se uskutenily v Liberci. Vítzové anglické ásti se úastní mezinárodního turnaje. 58 Finále v obou jazycích probíhalo 21. – 23. 4. 2006 pod patronátem pana primátora na liberecké radnici a s nanní pomocí Krajského úadu Libereckého kraje. Z našeho gymnázia se debatování ve školním roce 2005–2006 úastnili: Alena echová (sexta), Michaela Rutová (kvinta), Zuzana Egertová (kvinta), Romana Zahradníková (1. A), Anna Simbartlová (1. A), Michaela Kvapilová (1. A), Marcela Kotalová (1. A), Štpán Keek (1. B), Roman Uhlí (4. N) a Jií Koutský (4. N). V Debatním poháru se soutží debatami na škole. V této soutži byl náš tým Ponorka velmi úspšný, v jarním poháru skonil tetí. Teze debat nejsou nijak jednoduché, vymýšlí je NTT (Národní trenérský tým). Ukázkou mohou být teze pro letošní nále: Diktátorm by se nemlo odpouštt a Rozvojové zem potebují spíše volný obchod než rozvojovou pomoc. Debatování pomáhá studentm i v jejich píprav pro další studium. Uí se vcn, jasn argumentovat a hlavn poslouchat soupee, protože každá teze musí být obhajovatelná z obou stran. Proto vždy jeden tým v debat je armací a druhý negací. Debaty hodnotí rozhodí s akreditací, kterou vydává ADK. V neposlední ad pro n musí být dležitý Etický kodex úastníka programu, jinak nemají šanci vyhrát. Kdyby mli naši politici úrove našich debatér, nemuseli bychom se za n stydt. Vím, že nám roste nová generace budoucích politik, kteí si toto oznaení opravdu zaslouží. Mgr. Zdeka Meixnerová EKOLOGICKÁ OLYMPIÁDA 2006 Skupina vyvolených (Petr Rozmajzl, Štpán Picek, Lenka Kuerová) pod vedením zkušené paní profesorky Andlové se v dubnu 2006 zúastnila ekologické olympiády v Osené pod Ještdem. Celý msíc ped olympiádou jsme se peliv vzdlávali v ekologické terminologii a pírodních zákonitostech, abychom nevypadali jako úplní hlupáci a utrhli si njaké vysoké umístní. njší úkol. Byli jsme vysláni do pedem ureného území, kde jsme mli charakterizovat krajinu z nkolika hledisek a ešit další zapeklité úkoly. Przkum terénu nám zabral celé dopoledne, takže opt výborný obd od pán myslivc a ekolog pišel po nároné práci vhod. Potom jsme mli vytvoit prezentaci výsledk našeho dopoledního snažení s následným vystoupením ped odbor- Po píjezdu do Základní školy v Osené, která se na následující ti dny mla stát naším domovem, jsme se ubytovali v tlocvin a zaali pokukovat po nejtžších rivalech. Nepátelská atmosféra mezi týmy vymizela ihned zpoátku, jelikož jsme se utkali v pátelském zápasu v kopané. Po výborném jelením guláši pišla na adu první ást soutže – vdomostní test. Tílenné týmy zde byly rozdleny na jednotlivce a každý se musel spolehnout jen na své vdomosti. Druhý den ráno po vydatné snídani na nás ekal druhý a ponkud náro- nou porotou složenou z ad profesionálních ekolog. Obsadili jsme 11. místo, avšak pi veerním slavnostním vyhlášení jsme sklidili vtší aplaus než vítzové. Veer se dále nesl v pívtivém duchu a po obhlídce místních restauraních zaízení jsme se vrátili zpt do našich studených spacák. V nedli ráno nás ekala již jen snídan a cesta dom. Obohaceni novými zkušenostmi a zážitky jsme se rozešli do svých pravých domov. Lenka Kuerová, Štpán Picek, Petr Rozmajzl, 3.B 59 BEZCHYBNÝ VÝJEZ ÁK „Tak prej jedem do Boroviky nebo Borovniky nebo tak njak,” kiela na m Bára, když se dozvdla lokalitu našeho ptidenního vzdlávacího zájezdu. Název to byl slibný, hodil by se i pro njaký lahodný alkoholický nápoj, takže jsme se všichni moc tšili na týden strávený v pátelském prostedí eských luh, háj, chemie, biologie a výtvarky. Tento zvukomalebný název vesniky, do které jsme mli namíeno, ovšem trochu klamal svým tlem. rodc a bhem 5 minutek pak došli do „školy v pírod,” kde jsme mli bydlet. Stála tam ošklivá budova a za ní dvanáct úpln nových luxusních chatiek urených pro nás intelektuály. Co nebylo vidt z dálky, zblízka již vyhlíželo zcela patrn – naše chatka nemla kliky na oknech a všude chybla elektina. Naštstí jsme nemli více asu na zkoumání závad, nebo jsme se museli vrhnout do prvního biologického problému. Jeho ešení nám zabralo veškerý as až do Než jsme se ale dostali do naší cílové stanice, navštívili jsme Novou Paku – tedy spíše její muzeum. Zde byly exponáty kamen (i drahých) a hornin (i se zkamenlinami), které se v této krajin kdysi dávno utvoily. Pak následovala prohlídka spiritualistických medijních kreseb. No, pedstava, že bych 16 hodin cosi kreslila v transu, je natolik dsivá, že bych radši 16 hodin dlala chemikálního pavouka prof. Kuglerové. V odpoledních hodinách nádherného pondlního dne jsme se za pomoci eských drah dostali až do zmínné obce. Vlak nás nemilosrdn vyplivnul u nádražní chaloupky s nápisem Borovnika. „Tak pjdeme doprava, nebo doleva?” Radši jsme se zeptali domo- veee. Hladov jsme se vrhli na rizoto roztodivného tvaru, vn i chuti. Veer následoval chemický dýchánek. Zmnila jsem názor – radši bych si vyzkoušela namalovat spiritualistický obrázek… Do postele jsme se dostali k smrti unavení a vyždímaní od všech vdomostí i nevdomostí. Budík nás probudil do sluneného rána. Až snídan zkazila naši idylu krásného zaátku dne. Vydali jsme se na výlet do Kuksu, kde se nachází barokní hospital s úžasnou lékárnou. Po prohlídce, kterou jsme absolvovali s fakt vtipným prvodcem, následoval boj o jídlo. Pochopili jsme totiž, že v Borovnice nás nic dobrého do žaludku neeká. My šastnjší jsme na okraji Kuksu 60 našli hospdku a obveselili svá bicha poádným teplým jídlem. Po návratu do táboišt jsme zhlédli zápas mistrovství svta v hokeji a pak dodlali úkol z biologie. Tetí den bývá krizový, ale protože nás nic nevydsí, vydali jsme se na prohlídku pivovaru a pak pšky na hrad Pecka. Paní prvodkyn v pivovaru byla sice milá, ale chemické údaje nám asto musela doplnit paní Kuglerová. Po degustaci novopackého piva jsme se vydali na pochod. Nohy se nám nezapletly a naveír jsme došli zase zpátky do Borovniky, kde nás ekal další biologický zádrhel. tvrtek probhl celkem poklidn. Vycestovali jsme do Bílé Temešné a prohlédli si pehradu Les Království. Naobdvali jsme se, abychom nepošli hlady, a pak jsme jeli „dom” na hokej. Tedy až na ti odvážlivce, kteí místo hokeje zvolili procházku na Zviinu (njaké stavení na kopci). Veer probhlo chemické sezení, po kterém jsme byli zralí akorát do postelí. V pátek jsme konen odjíždli natrvalo! V zoo se všem líbilo a ve výrobn ozdob ve Dvoe Králové taky, ale dom jsme se fakt tšili. Nakonec jsme to pežili a ve zdraví dorazili dom. Myslím, že si každý nejprve dopál nco teplého domácí výroby do žaludku a jeho další kroky smovaly do isté koupelny. Jak jsme se pozdji dozvdli, po našem výjezdu navštívila Borovniku „hygiena“, takže tam na výjezák urit nepojedete... Proto až pojedete na výjezdový seminá, mám pro vás jediný vzkaz: TŠTE SE… Lucka Bydžovská, septima 61 DEN V KUTNÉ HOE Jan Myšák, 2. B 62 Poslední tvrtek školního roku jsme se ne všichni rozhodli propotit své zbývající síly a dovoleným zpsobem si se svými spolužáky vyídit za celý školní rok nahromadné úty v tradiní sportovní den. Zápolení v rozliných disciplínách jsme vymnili za procházku pro Libereany v nesmírn vzdálené Kutné Hoe. Ony kilometry jsme si poprvé uvdomili hned na nádraží pi pohledu na drobná ísla urující cenu naší jízdenky. Do oekávané ist historické exkurze se pidal dosti podrobný przkum vlak a nádraží eských drah. Ale i chvíle v poloprázdných i naopak pecpaných „kupékách“ lze strávit užiten a zábavn. Jelikož krátký spánek má pozitivní úinky na organismus, je možné pebytené minuty i zcela plnohodnotn prospat. Po naší soukromé reality show ve vlaku jsme pod vedením nadšeného historika pana profesora Golla vystoupili v mstské ásti Sedlec a odebrali jsme se obdivovat první kutnohorský klenot z dílny slovutného Santiniho – Sedlecký klášter. Z dvodu rekonstrukce interiéru a snad neúmyslné neochoty zamstnanc jistého tabákového komplexu, který, dle mého úsudku, má jakési právo na (zne)užívání památky, jsme svoji prohlídku zkrátili a kopekovou zmrzlinou jsme byli nuceni uplatit netrplivé nervové buky a klesající produkci endornu. Zbžný biologický exkurz naším nitrem jsme stylov zakonili v nedaleké kostnici a se smíšenými pocity se procházeli všudypítomnými pozstatky nkdejších kutnohorských oban. S jemným zdšením jsme proítali seznam chorob, které sprovodily ze svta budoucí dárce kostí do toho i onoho kehkého lustru. Sluníko i teplota stoupaly, my jsme svorn odkládali svršky a pes námstí si to namíili k synonymu Kutné Hory, ke chrámu sv. Barbory. Pekvapiv nehezké zelené lešení zakrývalo ást hlavní lodi, pesto jsme pln ocenili geniální architekturu vn a mj. majestátní oltá uvnit. Po oddechu na neobyejných, do detail propracovaných vyezávaných lavicích jsme se vzdálili do posledního plánovaného místa výletu. Ve Vlašském ho zákonit dochází pro jistotu k ješt vtšímu zpoždní druhého) a zdrávi, a vyerpáni jsme dorazili zpt do lna Jizerských hor. Já osobn mám ke Kutné Hoe specický vztah v tom slova smyslu, že od svých osmi let bych ani pod hrozbou muením nedokázala ve druhé ásti názvu msta spáchat to údsné malé h, které mi málem zmailo mé snahy o pijetí na nejmenovanou školu a tím dvoe jsme se dozvdli fakta o mst, obohatili historické znalosti nap. zhlédnutím sbírky práv zde ražených tolar a pedevším jsme si všichni horliv osahali další v ad starobylých pedmt pinášejících štstí a splnné sny, tentokráte stedovký devný sloup. Cestou dom jsme v praxi vyzkoušeli jedinenou duševní propojenost eských vlak (tzn. v pípad zpoždní jedno- zcela jist celou moji budoucnost. Nejen z tohoto dvodu jsem vdná, že jsem mohla poznat tak zásadní msto svého života, a jsem si jistá, že i všichni ostatní lenové výpravy, i bez pevnjších vazeb k eskému pravopisu, na tento podaený podnik budou vzpomínat jen a jen v dobrém. Lucie Patková, septima 63 IOI – MEXIKO – MERIDA Bhem vyhlašování výsledk celostátního kola matematické olympiády kategorie P v dubnu 2006 jsem vbec nedoufal, že se umístím na pedních pozicích. Co se ale nestalo: získal jsem 5. místo a byl jsem nominován jako reprezentant eské republiky na Mezinárodní olympiádu v informatice (International Olympiad in Informatics), která se konala v srpnu 2006 v Mexiku. V ervnu jsem se ješt zúastnil pípravného soustední ve Varšav pro echy, Slováky a Poláky. Celý týden jsme programovali a také jsme se podívali do Blovžského pralesa s nádhernými stromy. Potom jsme se sešli až 13. srpna ráno na ruzyském letišti. Naši výpravu tvoili tyi soutžící – já, Dan Marek z Prahy, Michal Vaner z Turnova a Josef Pihera ze Strakonic. Jeli s námi dva vedoucí – Martin Mareš a Pavel Töpfer z MFF UK. Cesta Nejdíve jsme letli do Amsterodamu a pak pes oceán do Mexico City. Tam jsme pestoupili na malé letadlo spolenosti AeroMexico, které nás pepravilo do hlavního msta státu Yucatan – do Meridy. Naštstí jsme neletli pes USA ani Velkou Británii, takže jsme nebyli nijak omezeni v tom, co si mžeme vzít s sebou do letadla. Všechna pistání byla pohodová, nad Atlantikem s námi chvíli zaházely turbulence. Z letadla jsme mli pkný výhled na Mexico City, které je nepedstaviteln rozlehlé. Má totiž dvakrát více obyvatel než eská republika. Pekonali jsme asový posun –7 hodin, takže i když jsme dorazili do Meridy o plnoci téhož dne, naše cesta trvala pesn 24 hodiny. 64 Hotel Byli jsme ubytováni v pomrn luxusním hotelu. Jmenoval se Hyatt. Ml pkný kamenný vchod, zvenku byl skoro celý sklenný. Každý z nás dostal vstupní kartu do pokoje. Naši vedoucí byli ubytováni v jiném hotelu, aby mohla být realizována karanténa ped soutží. Na našem pokoji, kde jsme mli být tyi, jsme však našli pouze dv úzké manželské postele. Tak jsme si trochu zahráli na architekty, pokoj pestavli a mli jsme pak každý na spaní širokou matraci. V hotelu byl také bazén. Byl šikovn umístn ve tetím pate dvacet krok od našeho pokoje. Veerní plavání nemlo chybu. Teploty pes den totiž dosahovaly na eské pomry docela vysokých hodnot 35 – 37 °C a bylo neuvitelné vlhko. lovk ml pocit, že tropy nejsou moc daleko. V každé místnosti, obchod i autobuse bžela klimatizace, která pracovala pomrn naplno, takže lovk neustále zažíval velké tepelné šoky. Snídani a veei jsme mli zajištnou v hotelové restauraci formou švédských stol. Výbr jídla byl obrovský – ovoce, zelenina, spousta druh peiva, rzná teplá jídla a pílohy. Vybral si opravdu každý. Bhem pobytu jsme mli možnost ochutnat rzné mexické speciality. K velmi zajímavým patili agávoví ervi, smažené kobylky a mravení vajíka. Ta mi chutnala ze všeho nejvíc. Soutž Olympiáda se odehrávala ve velkém centru nazvaném Siglo XXI (esky 21. století) v obrovské hale. Bylo tam 300 poíta, jeden vedle druhého. Ped soutží jsme mli dv hodiny na to, abychom si osahali a vyzkoušeli soutžní prostedí, které bhalo na operaním systému Linux. Vlastní olympiáda trva65 la dva dny, vždy od 9 do 14 – pt hodin programování. Každý den jsme ešili ti algoritmické úlohy. Odevzdávali jsme zdrojové kódy v jazyce Pascal, C nebo C++. Ty pak byly testovány na rzných vstupních datech a podle toho, jak dobe odpovídaly, byly pidlovány body. Zadání jsme dostali v anglitin, ale také v eštin – naši vedoucí nám ho totiž veer ped soutží peložili. Nesmli jsme se s nimi ale vidt, aby nám nemohli prozradit nco k úlohám. Olympiáda zabrala pouze ást našeho pobytu, organizátoi pro nás totiž pipravili dva výlety, které nám poskytly velké množství neopakovatelných zážitk. Atlantik Mezi prvním a druhým soutžním dnem jsme se byli podívat na pláž Progresso na pobeží Mexického zálivu. Moe bylo pkn teplé, poasí nám pálo. Mohli jsme využívat moské kajaky pro dv osoby. Byly nepotopitelné a pomrn rychlé. Když jsme se s nimi ale vzdálili dost daleko od pláže, zaala nás nahánt pobežní stráž, abychom jeli zpt. Vypadali velmi výhržn, tak jsme se radši vrátili a kajak pedali nkomu jinému. Zázemí jsme mli v hotelu na pláži, kde jsme také dostali výborný obd. Všude kolem byly palmy, prost pohoda. Pyramidy Po druhém soutžním dnu jsme se jeli podívat na mayské pyramidy v Chichen Itza. Tam bylo opravdu na co koukat. Prohlédli jsme si hlavní pyramidu Kulkulan a také nejstarší observato na svt. Njak se nám nechtlo pohybovat s celou obrovskou skupinou všech úastník, která hodinu trávila poizováním spolené fotky, a radši jsme si v klidu prošli celý areál pyramid sami. Na závr jsme ješt nakoupili suvenýry, 66 jejichž cenu jsme se vždy snažili co nejvíce usmlouvat. Merida Celý náš pobyt v Mexiku jsme se pohybovali po hlavním mst státu Yucatan – po Merid. Nkolikrát jsme si vyšli do centra. Na pkném centrálním námstí stojí katedrála a také obecní dm. Merida je pomrn isté msto, ale našla se i zákoutí, kde to moc pohledn nevypadalo. V centru se pohybovala spousta lovc turist, kteí nás smrovali do ne zrovna levných obchod se suvenýry. Nejlepší doba na procházku mstem byla po dvaadvacáté hodin, kdy teplota vzduchu klesla na rozumných 26 °C. Jeden veer se v centru konal velký festival, všude na ulicích hrála hudba a bujae se tancovalo. Bhem našeho pobytu jsme si poslechli rzné druhy mexické hudby. Kapely nám hrály u obda, pi zahajování a zakonování olympiády. Zhlédli jsme také velké množství mexických tanc. Návrat Pobyt v Mexiku stál opravdu za to. Není divu, že se nikomu z nás dom nechtlo. Zpátení cesta probhla v pohod. Pes oceán jsme letli v noci, takže cesta rychle utekla. Na pražské Ruzyni jsme pistáli 21. srpna ve tyi hodiny odpoledne. Cesta do Mexika mi pinesla mnoho zkušeností a zážitk. Jestli budu mít ješt píležitost, rád bych se tam podíval znovu. Více fotek si mžete prohlédnout na adrese http://024b.gfxs.cz/index.php?id=137 Jan Hrní, 4. B MEZINÁRODNÍ DIVADELNÍ PROJEKT Tínárodnostní divadelní projekt byl zahájen v lednu 2001, trvá tedy už tém 6 let. Jedná se o spolupráci tí osmi- nebo devítilenných skupinek žák a studentdivadelník ze tí zemí – R (Liberec, Gymnázium F. X. Šaldy), Polsko (Bogatynia) a Nmecko (Zittau), kteí pod vedením divadelního pedagoga a režiséra pana Petera Sterla z Norimberku každý rok nastudují jedno divadelní pedstavení s rznou tematikou. Organizan je projekt zajišován temi dalšími osobami reprezentujícími zúastnné zem. Divadelní skupina nese název „Nisa-Neisse-Nysa-Piraten“. Za dobu trvání projektu vystupovala již 21× na rzných jevištích ve všech tech zemích – v Liberci nap. v roce 2002 a 2004 v Naivním divadle. Za dobu svého psobení nastudovala skupina již tyi divadelní hry, od íjna 2005 zaala pracovat na he s tematikou „Odpad kolem nás – nejen z ekologického hlediska“. Mladí lidé se ve he, kterou spolu s vedoucími sami vytvoili, zamýšlí nad životem lidí v dnešní uspchané konzumní spolenosti, staví ji do protikladu s chudým, jednoduchým, ale mnohdy citov bohatším svtem lidí na okraji spolenosti. Hra vznikala bhem 5 víkendových workshop, které se konaly stídav ve všech tech zemích, tyto workshopy byly doplnny týdenním letním divadelním kempem. Divadelní skupina „Nisa-Neisse-Nysa-Piraten“ prezentovala svou tvrtou divadelní hru již 1. 5. 2006 v žitavském Divadle Gerharta Hauptmanna, další vystoupení jsou plánována na dny 16. 10. 2006 v Malém divadle v Liberci a 17. 10. 2006 v Kulturním dom v Bogatynii. Nejvtším pínosem tohoto mezinárodního projektu je spolupráce a pátelství mladých lidí ze zemí našeho Euroregionu. Mladí lidé pracují také s mnoha jazy- 67 ky: k pvodnímu pracovnímu jazyku – k nmin – pibyla ješt anglitina, ale ve skupin se hovoí nap. i rusky nebo francouzsky. Mladí lidé sami pracují na svých divadelních hrách – vymýšlejí téma, dj, rozpracovávají své postavy, vytváejí rekvizity a kulisy. Odborn a organizan je projekt velmi nároný. Vystoupení divadelní skupiny sklízí vždy velké úspchy, sami herci i organizátoi jsou ze své práce nadšeni a na svj projekt pyšní. Mgr. Renata Šípová PROJEKT EUROOPERETTE 2006 O letních prázdninách 2006 se naše tylenná skupinka student ze 3. N (Katka Bláhová, Kama Hrubá, Petra Machková a Honza Chlouba) pod vedením paní profesorky Dagmar Vinšové vydala do rakouského lázeského msteka Bad Ischl za úelem zúastnit se mezinárodního projektu „Eurooperette“. Díky této akci, konané ve dnech 22. – 31. ervence, jsme se mli blíže seznámit se svtem operet, a dokonce si i na vlastní kži vyzkoušet, jak se taková opereta pipravuje. Cesta do Bad Ischlu byla více než strastiplná. V jednom z nejteplejších dn léta se nám „díky“ eským i rakouským drahám podailo nabrat více než tíhodinové zpoždní. Naštstí to bylo zdaleka to nejhorší, co nás bhem 68 týdne potkalo. Po píchodu do tamjšího Jugendgästehausu nám Helga (moc milá a ochotná dáma, která mla celý projekt na starosti) pidlila pokoje a ekla, a se co nejrychleji dostavíme do spoleenské místnosti, že práv probíhá pedstavování mezi dalšími studenty ze zahranií. Poslušn jsme se dostavili na urené místo, a sotva jsme staili íci svá jména, dostal slovo režisér Leonard Prinsloo a zaal s námi zpsobem hodným operetních umlc nacviovat tanení sekvenci. ekali jsme mnoho, ale že zaneme bezprostedn po píjezdu nacviovat pedstavení, toho bychom se nenadáli. Když nás optimismem sršící režisér asi po dvacáté vracel na výchozí pozice, zaala vedle m Kama tiše sténat, že už je znan unavená. I já už jsem si pála ležet v posteli, nemluv o toužebn plánované sprše, ale zpsob, jakým se Prinsloo zhostil svého úkolu, m nadchl. Naprosto po právu o nm Honza prohlásil, že je to borec. Každé následující dopoledne bylo vnováno práci s Leonardem. Jeho workshopy byly vyerpávající, ale naprosto úžasné. Prinsloo bral v úvahu každý návrh a trpliv pracoval s každou malikostí, kterou kdokoli z nás nabídl. A díky tomu se mu s námi za necelý týden podailo secviit z rzných scének a hudebních výstup více než plhodinové pedstavení. A nebyla to marná práce, protože se na nás do starého divadla pišlo podívat tolik lidí, že zaplnili celé hledišt. Ale týden, který jsme v Rakousku strávili, nebyl pouze o nacviování. Navštívili jsme mnoho zajímavých míst. Napíklad vilu Franze Lehára v Bad Ischlu, kde skladatel asto pebýval a tvoil. V jedné místnosti tam stálo Lehárovo piano. Dovolili nám na n hrát, tak jsem nakonec využila situace… Také jsme se o Lehárovi dozvdli, že když zrovna tvoil, nestrpl v dom živou duši. Proto své manželce nechal postavit u vily malou pístavbu, a když skládal, tak ji tam prost vystrnadil. Také jsme se podívali do Hallstattu, krásného msteka na okraji alpského jezera, kde byste našli nejstarší solné doly na svt. Krom toho jsme se ješt stihli koupat v ece (když nebyl as ve dne, našel se alespo veer – co teba ve 22.00?) a ve velkém konzumovat skvlou badischelskou zmrzlinu – ti kopeky (spíš kopce) denn a byli jsme spokojeni. Dvakrát jsme se také podívali do tamjšího kongresového centra, kde jsme zhlédli operety Die Lustige Witwe (Veselá vdova) a Fatinitzu, kterou režíroval Leonard Prinsloo. Dalším velkým pínosem týdne stráveného v Bad Ischlu byla bezesporu nová pátelství. Projektu se krom nás úastnili studenti z Rakouska, Maarska a Slovinska. A všichni spolen jsme toho spoustu zažili a mnoho jsme se nauili. Takže zdravíme do Bad Ischlu a píšt zase na shledanou! Petra Machková, 3.N 69 JÁ SE TAM VRÁTÍM Je tomu rok, kdy jsem poprvé vycestovala do cizí zem bez rodiny, jen se svými spolužáky a dvma profesorkami. Plni oekávání jsme nastoupili do upraveného moderního nmeckého vlaku a vydali se vstíc novým zážitkm. Ty na nás ekaly hned v prvním nmeckém mst. Cizojazyné nápisy na billboardech, drahá auta a v nich upravené nmecké dchodkyn, malé dti mluvící plynulou nminou (tento samozejmý fakt nás zaskoil a srazil naše ega). Žitava, Drážany, Lipsko, Hannover. Smrem na západ vypadala krajina z okna vlaku stále upravenjší, istší, domy honosnjší. eskému turistovi se mže zdát, že na druhé stran dnes již neexistující hranice mezi Západem a Východem je i tráva zelenjší. Msto Hannover však naše pemrštné pedstavy nezklamalo. Dodnes si pamatuji moment, kdy jsem poprvé vstoupila do víru tohoto msta. Tu chvíli, kdy jsme s kamarádkou symbolicky pravou nohou vykroily z obrovské svtlé nádražní haly a ped námi se otevel fascinující pohled. Námstí nebo snad bulvár lemovaný obchodními centry, výlohy plné nejnovjší módy, cinkající tramvaje, ve stojanech pod stromy desítky kol, fontány lemující prostor ped nádražím a uprosted toho všeho majestátní socha jakéhosi nmeckého knížete na koni. Ihned jsme se ponoily do tohoto svžího ruchu velkomsta. Nadšen jsem se rozhlížela kolem sebe, vdechovala sluncem provonný podzimní vzduch a vychutnávala každý moment své cesty širokým bulvárem. Msto Hannover – dynamické i klidné, pokojné i vzrušující, starobylé i plné moderních staveb, ryze nmecké i velmi kosmopolitní. Krásné msto Hannover. 70 Nejlépe jsem msto Hannover poznala pi jízd v tramvaji. Za jízdy tímto dopravním prostedkem je lovk pozorovatelem dní venku a pitom i jeho úastníkem. Pozorovala jsem turecké ženy zahalené v šátcích, nmecké dti s barevnými školními taškami, nagelované mladíky se samolibým výrazem, erné punkery v tžkých botách s etzy kolem pasu a kovovými ozdobami v oblieji. Ti všichni žijí pokojn ve mst plném starobylých ulic, noblesních dom, upravených rozlehlých park a pokojných rodinných tvrtí. V Hannoveru nechybí ani obrovské jezero, na nm plachetnice a lodiky se zamilovanými páry. Na behu bhají a cvií mladí lidé se sluchátky v uších, ti starší se procházejí po bílé dláždné ulici lemované palmami, kolem projíždjí na kolech maminky s dtmi, potkáte tu i podnikatele v oblecích. Hannover žije dynamickým životem, je jako tlukoucí srdce, se kterým každý cizinec brzy ztotožní svj rytmus. Takovým cizincem jsem byla i já a Hannover bude navždy mstem mých sn. Možná se tam jednou vrátím. Katarína Baranoková, sexta 71 SBORNÍK „NEVIDITELNÉ OBTI KOMUNISMU V ZEMI JAVOR“ Studentský projekt vedený studentem Jakubem Hodbodm a pedagogy Mgr. Janem Gollem a Mgr. Václavem Ulvrem Studenti Gymnázia F. X. Šaldy v Liberci dne 2. ervna 2006 ve vstupním vestibulu liberecké radnice za úasti kanadského velvyslance Bruce Jutziho, primátora Liberce Jiího Kittnera a editelky Gymnázia F. X. Šaldy Ireny Pádné pedstavili veejnosti sborník s názvem „Neviditelné obti komunismu v zemi javor“. V první ásti publikace je otištna mnoha odbornými cenami ovnená práce studenta Jakuba Hodbod „Útk z vlasti“, hlavní výstup z první fáze studentského projektu zameného na eskoslovenskou emigraci po roce 1948 do Kanady. Hodbo pátral po píinách, které vedly nkteré obany eskoslovenska k tomu, že po roce 1948 opustili svou rodnou vlast, a snažil se zmapovat jejich poslední okamžiky v domovin. Autor se rovnž sousteuje na mnohdy velmi dramatický pechod státní hranice, na rzné zpsoby jeho uskutenní a na pobyt emigrant v uteeneckých táborech v Nmecku. Zevrubn analyzuje táborový režim, poukazuje na pekážky, jež museli echoslováci v nmeckém prostedí zdolávat. Pozornost autora se rovnž sousteuje na veškeré procedury, jež emigranti podstupovali, aby vbec mohli pomýšlet na pípadné získání azylu. Pro si nkteí z uprchlík zvolili za svj domov práv Kanadu a jak vypadaly jejich první msíce v zámoí? I na tyto otázky se autor ve svém bádání soustedil. Písemné výstupy z druhé fáze projektu, tedy dílí píspvky Lucie Pelikánové, Veroniky Poerové, Markéty Kopalové, Michaely Rutové, Aleny echové a Jakuba Hodbod vyplují ádky druhé ásti studentského sborníku. Píspvek Lucie Pelikánové se soustedí na profesora univerzity v Halifaxu Oskara Sýkoru, pedního vdce v oboru stomatologie nejen v Kanad. Mapuje životní peripetie jeho rodiny a jeho samého. Autorka pedstavuje Sýkoru jako prototyp lovka, který se dokáže bít za svj život. Jeho schopnost zdolávat pekážky, a v podob nedemokratického komunismu, i nanní tísn v nové zemi, ho nakonec posílí ve snahách jít za svým cílem jak profesním, tak rodinným. Veronika Poerová se snaží na základ výzkumu umle kategorizovat typy útku z eskoslovenska v období 1948 – 1951. Krom klasické formy opuštní eskoslovenska – tedy pšky, zejména pes šumavské hvozdy – rovnž rozebírá atypické zpsoby pekroení státní hranice, jako napíklad unesení vlaku, tzv. pípad „Vlak svobody“, nebo unesení letadla, tzv. pípad „Dakota“. 72 Markéta Kopalová se zabývá reakcí student na Únor 1948. Popisuje protestní manifestace na Hrad v inkriminovaných únorových událostech. Naznauje propojení demonstrujících s demokratickými politickými stranami. Pozornost autorky se následn upírá na studenty, kteí ped pípadnými postihy komunistickým režimem opustili svou vlast. Nkteí z nich našli své pechodné útoišt ve specickém uteeneckém táboe v Ludwigsburgu, kde si echoslováci vytvoili provizorní vysokoškolské klima – tzv. Masarykovu kolej. V závrené ásti jsou rozebrány peripetie tch, již získali azyl v Kanad a hodlali dokonit i obnovit svá studia v zámoí. Michaela Rutová pedstavuje tenái kanadský exilový tisk, respektive se zamuje na periodikum „Nový domov“. Rutová pedkládá historický vývoj tohoto periodika vetn výtu klíových osob s ním spojených. Na základ dobových novinových lánk demonstruje témata probíraná a diskutovaná v exilových spolcích a tak naznauje, kam se soustedily hlavní aktivity tchto organizací v Kanad. Alena echová si pro svj výzkum zvolila krajanský spolek echoslovák Masaryk Memorial Institute. Rozebírá prvopoátky vzniku organizace, zmiuje hlavní iniciátory založení a zkoumá její hlavní nápl. Blíže se vnuje také postupnému budování satelitního stediska echoslovák v Torontu, tzv. Masaryktownu. Jestliže Jakub Hodbo svou první studii zpracovával na základ podklad poízených zejména metodou orální historie, tedy na základ rozhovor s žijícími pamtníky, pak pi vytváení druhého píspvku mu pi práci posloužila klasická metoda práce historika, tedy kritická analýza písemného materiálu uloženého v archivu. Autor nám pedstavuje krajanskou organizaci s tém celokanadskou psobností – eskoslovenské národní sdružení (SNS). Nastiuje historii spolku, 73 zmiuje klíové pedstavitele, pozornost však nejvíce upíná na innost a chování spolku v inkriminovaných momentech komunistického pevratu v eskoslovensku v únoru a beznu 1948. Hodbo poukazuje na to, že soustední spolku na Únor 1948 bylo zpoátku zastínno vnitní krizí organizace, jež byla zpsobena zánikem vlastního periodika „Nová vlast“. Postupem asu si krajané zaali pln uvdomovat vážnost situace ve své rodné zemi a diskuse o ní se stala novou prioritou na zasedáních výboru SNS. Autor vypozoroval zmnu jednání spolku v moment smrti Jana Masaryka. Rodina Masaryk byla pro echoslováky ztlesnním demokracie a nelze se divit, že pímý výpad proti ní avizoval krajanm vyhlášení stavu nejvyššího nebezpeí. Aktivity SNS se upely na pomoc lidem, kteí byli nuceni ped agresí komunistického režimu utéci. Tato innost se stala také jedním z nejdležitjších poslání krajanské organizace tém na celé následující plstoletí. Veškeré práce uvedené ve sborníku splují parametry odborných vdeckých statí. Vznikly na základ analýzy studenty sesbíraného pramenného materiálu a dobových výpovdí pamtník. Písemné a obrazové podklady byly získány jednak z archiv a muzeí v eské republice a Kanad, jednak ze soukromých sbírek samotných emigrant. Po ústních svdectvích pátrali studenti pímo v Kanad, kde poídili na padesát audiovizuáln zpracovaných rozhovor s pímými aktéry doby a událostí, jež si studenti vytyili jako cíl svého výzkumu. Vydáním sborníku studentských prací tohoto charakteru jsme se stali jakýmisi prkopníky publikaní innosti v eském stedoškolském prostedí vbec. Gymnázium F. X. Šaldy je první stední školou v eské republice, jež vydala knihu složenou z odborných elaborát svých student, a to pod vlastní hlavikou, respektive pod svým vlastním ISBN. Vím, že se studentm a uitelm našeho gymnázia podailo zboit již léta zakoenný mýtus, že stední škola je zde jen od toho, aby se bezedná studnice studentské pamti plnila uitelem již nejmén dvacet let stejn pednášenými daty a fakty. Gymnázium F. X. Šaldy je tvrí. Sborník „Neviditelné obti komunismu v zemi javor“ budiž toho hmatatelným dkazem. Mgr. Jan Goll 74 NEVIDITELNÉ OBTI KOMUNISMU II – KANADA 2005 Z projektových deník Tetí rok psobení našeho projektu se od pedchozích dvou zásadn lišil v tom, že jsme se rozhodli do Kanady vyjet ve tech skupinách. Bylo tomu tak hlavn proto, abychom rozšíili pole našeho výzkumu do dalších lokalit. Vybrána byla msta Halifax, Calgary, Edmonton a Vancouver. riér. Krom toho tým dokumentoval innost i psobišt tamní „poboky“ Sokola, eské farnosti a institucí jako Masaryk Memorial Institut nebo asopisu Nový domov. Podailo se jim být v Torontu i 24. ervna, kdy se na Masaryktownu slavil eský a slovenský den. Tato událost jim poskytla možnost První skupina s cílovými msty Toronto a Halifax uskutenila svou výpravu ve dnech 17. 6. – 7. 7. 2005. Tým ve složení Veronika Poerová a Lucie Pelikánová ml jako každá skupina své specické úkoly: krom natoení nkolika kvalitních rozhovor s našimi známými emigranty se zamovaly zejména na zachycení exteriér a dokument. První týden dvojice dvat strávila v rozpáleném Torontu, kde vtšinu asu vnovaly zejména natáení exte- natoit nkolik krátkých rozhovor, nap. s nkterými leny Sokola (mimo jiné i s historikem Josefem ermákem), s pedsedkyní MMI Alenou Kottovou a dalšími. Krom toho bylo toto setkání i dkazem o spoleenské aktivit našich krajan v zámoí. Po týdnu se tým pesunul do msta Halifax v provincii Nova Scottia. Tady se jedním z hlavních cíl stalo muzeum emigrace PIER 21, pvodní dok, kde kotvily tém všechny lod s emigranty 75 piplouvající ke behm Kanady. Díky tomu se Halifax stal mstem, kterým prošla drtivá vtšina našich krajan. V deštivém Halifaxu tým strávil trnáct dní, vnovaných zejména podrobnému studiu muzea, eské menšiny a dokumentování prostedí Nového Skotska. Prvního ervence ml tým možnost zúastnit se monumentálních oslav státního svátku Canada Day. hustými mraky, otevel se pod námi pohled na nekonené husté lesy, mokiny, jezera a všudypítomnou mlhu. Patnáct stup a hustý déš nám hned zpoátku pedstavily halifaxskou „klasiku“. Pozitivum? Nemusíme prát kraasy. Z hektického stresu Toronta jsme tak peladily na klídek sevean, který pro nás, uspchané Evropanky, byl zpoátku jako pst na oko. Zvykání to ale bylo Halifax 2006 Po chaotickém pedasném zakonení školního roku jsme se ocitly v novém terminálu ruzyského letišt, kde jsme si konen oddechly. Po pistání na mezinárodním letišti Pearson v Torontu nám pan Salivar laskav nabídl ubytování na celý týden našeho pobytu. To jsme ješt netušily, že ml na mysli ubytování vetn kompletního servisu! Žily jsme si jako v bavlnce! […] Pílet do Halifaxu byl jeden veliký šok. Když se letadlo odlepovalo z runwaye v Torontu, asfalt na chodnících tekl a nad betonovou plochou letišt se tetelil rozpálený vzduch. Po posledních upocených a uspchaných dnech jsme se nemohly dokat píjemného „chládku“ Nového Skotska. Když se po hodinovém letu malý airbus spolenosti Air Canada prodral opravdu píjemné. Do role hostitele se s veškerým svým elánem vžil dr. Sýkora, díky nmuž se náš trnáctidenní pobyt „scvrknul“ do krátkého úseku, kde se práce stídala s výlety a poznáváním krás Nového Skotska… 76 Lucie Pelikánová, Veronika Poerová, septima Toronto, Ottawa, Montreal 2005 Po tém devítihodinovém letu vtšina z nás poprvé stanula na kanadské pd. Na letišti na nás již ekala paní Locher s panem Flintou, kteí byli tak hodní a pepravili náš osmilenný tým na Masaryktown – eské „msteko“ na okraji Toronta, které se stalo na píští ti týdny naším domovem. Druhý den po píletu jsme vyrazili do Downtownu, abychom poznali centrum Toronta. A pak již zaala nejdležitjší ást našeho pobytu – rozhovory s eskými emigranty. Nkolik kontakt jsme již mli z loska, ale vtšinu jsme získali díky panu Waldaufovi, který nám poskytl seznam s kontakty na další krajany. Zaali jsme je tedy postupn obvolávat a domlouvat si rozhovory… Poznali jsme mnoho krajan, vyslechli zajímavé píbhy a natoili asi ticet interview. Podailo se nám setkat se i s panem Baou a panem Škvoreckým. Díky ochot pana Syptáka a paní Locher, kteí nás zavezli na Niagara Falls, jsme navštívili známé vodopády. Ve druhé ásti pobytu ást týmu odcestovala do Ottawy, kde nás ubytovala paní Flacková. Hlavním úkolem bylo zmapovat sbírky ottawského archivu. Sešli jsme se zde i s panem Šuchmou, pedsedou SSK, a strávili s ním a jeho ženou píjemný veer. Do Montrealu jsme si odskoili jen na jeden den. Díky ochot místních krajan, kteí se tu o nás starali a všude nás vozili, jsme zvládli natoit pt velice pínosných rozhovor, mimo jiné i s panem Velanem, významným prmyslníkem a velkým mecenášem. Druhá skupina zatím pracovala v Torontu a stihla i výlet na Toronto Islands. Na konci pobytu jsme se opt všichni sešli a poslední veer uspoádali malé barbecue s krajany… Alena echová, sexta, Markéta Kopalová, 3.A Akce se uskutenila za nanní podpory Magistrátu msta Liberce, Libereckého kraje, Knihkupectví Jaroslava Frye, DTZ, s. r. o., Prettl PEKM Kabeltechnik, s. r. o. a SRSPŠ pi Gymnáziu F. X. Šaldy v Liberci. Jan Rovný, 2.B 77 ŽIVOT STUDENTA V ZEMI VYCHÁZEJÍCÍHO SLUNCE Studentský projekt pod vedením Mgr. V. Ulvra a Mgr. J Golla Život studenta v zemi vycházejícího slunce je sociologický výzkum zamený na japonské školství a srovnání podmínek v typické japonské stední škole se školou v eské republice. Nápad na tento projekt se zrodil již ped více než rokem. Jeho vrcholem ml být nkolikatýdenní pobyt v Japonsku, bhem kterého by lenové výzkumného týmu (Veronika Recová, 3. A, Jakub Já, 5. N a Jakub Štefela, 3. N) natoili videodokument pozdji urený k prezentaci ve stedních školách. Po mnohých personálních zmnách a pes poátení problémy s nancováním projektu dospívají naše práce v souasné dob do nální fáze. Získali jsme podporu Ministerstva školství, mládeže a tlovýchovy R, Velvyslanectví Japonska v eské republice a Libereckého kraje. Navštívili jsme japonskou základní školu v Praze a nahlédli tak do výuky malých Japonc, vtšinou potomk pracovník velkých japonských rem. Rovnž jsme navázali kontakt s Japonci žijícími delší dobu u nás a získali od nich cenné informace. Od 15. záí do 2. íjna tohoto roku nás pak eká pobyt v Japonsku, kde budeme navštvovat Obirin High School v Machid na pedmstí Tokia, pohybovat se mezi svými vrstevníky a zkoumat chod školy a její prostedí. Chtli bychom se zamit na výuku anglitiny, na její metodiku a výsledky, ale sledovat budeme také vztahy 78 mezi mladými Japonci a uvnit japonské rodiny, abychom následn mohli eským studentm ukázat pokud možno co nejkomplexnjší a nejvýstižnjší obrázek japonského školství. Mimo jiné se také zúastníme setkání Machida Salvia Rotary Clubu, kde nás eká prezentace eské republiky. Prbh celého výzkumu, rozhovory s pedagogy i studenty a prostedí školy budeme natáet videokamerou a získaný materiál pozdji zpracujeme do podoby videodokumentu. Ten bude sloužit jako didaktická pomcka a bude promítán ve stedních školách studentm i vyuujícím. Souástí videodokumentu pak budou i výsledky przkumu, který prostednictvím dotazník probhne jak v japonské stední škole, tak na Gymnáziu F. X. Šaldy. Pro odbornou veejnost všechny poznatky vydáme ve form obsáhlého sborníku. Cílem projektu je nejen piblížit eské veejnosti fungování japonské školy, osvtlení rozdíl mezi zpsobem života tamní a zdejší mládeže a vzbuzení zájmu eské veejnosti o tuto zemi, ale také iniciování diskuse o problémech eského školství. Pevn víme, že náš projekt pispje k upevnní esko-japonských vztah a jeho výsledky budou pro studenty i jejich uitele pínosné. Jakub Štefela, 3.N 79 BURGUNDSKO 2006 13. kvten 2006. Pro pomrn velkou ást více i mén pravidelných návštvník našeho ústavu, strun eeno student, se toto datum výrazn odlišovalo od stereotypu všedních dn. Nenarážím však ani na mén poetnou skupinku vedenou profesorem-historikem Gollem práv pekraující hraniní pechody kdesi na Šumav, ani na své spolužáky peliv pipravující zavazadla pro nadcházející výjezdní semináe, ale na partu lidí, která se kolem páté hodiny odpolední shromažovala Na Rybníku. Tento rznorodý hlouek ítal mladé milovníky djin od tercie po septimu a dv vážené, vzdlan vyhlížející dámy, paní profesorky Dvoákovou a Vondikovou, které se zhostily nevdné role pedagogického dozoru. Po povinných administrativních procedurách, po posledním polibku starostlivým rodim jsme všichni obsadili vybojované sedaky v autobuse a se živelným nadšením jsme se chystali na prokecání, prospání, prozkoumání všech benzinových pump trasy Liberec – Dijon. Tomuto sladkému i hektickému dni ovšem pedcházelo nkolikamsíní úsilí, kdy jsme v páteních odpoledních hodinách dobrovoln setrvávali ve škole a pod patronátem pana profesora Golla sbírali informace o kraji, který jsme, alespo valná vtšina z nás, plánovali navštívit. Te jsme tedy sklízeli plody své snahy a ped osmou hodinou druhého dne zájezdu jsme projeli pomyslnými branami Dijonu, zavtili jsme vni pravé, nefalšované dijonské hoice a jali se obdivovat toto dle nejmenovaného anglického prvodce dvousettisícové msto. Architektura i poetné parky byly nádherné, pouze onch dv st 80 tisíc oban jsme v ulicích postrádali. Troufám si tvrdit, že i zapisáhlého ateistu, i dokonce nejednoho muslima by uchvátil zvuk linoucí se z bezpotu píšal chrámových varhan bhem mše v lahodn znjící francouzštin. Všem vdcm oddaným výlun pírodním vdám vele doporuuji projít se tisíciletým chrámovým podzemím a okusit hokosladkou atmosféru villonských balad. S pomocí mapy, našeho orientaního smyslu a – podle mužské ásti zájezdu – dosti pvabné Francouzky v místním informaním centru jsme tak v historickém sídle burgundských vévod absolvovali cestu zahrnující všechny významné pamtihodnosti i hoiné a pekaské ráje Dijonu. Veer bylo na programu menší msteko Beaune, které se mimo jiné pyšnilo muzeem vín, jež jsme neváhali navštívit. Akoli se naše celkem pirozené oekávání ochutnávky vín nenaplnilo, považovali jsme prohlídku muzea a celého msta za píjemné zakonení dne. Všichni do jednoho jsme šastn padli do mkoukých pein, které pro nás byly pipraveny v míst prvního noclehu. Druhý den jsme mli na programu nkolik kilometr vzdálené msto Tournus, kde na behu íky každý posnídal pravou kupavou francouzskou baguette a kávu z autobusu. Brodili jsme se úzkými ulikami, tém zapomínajíce, že jsme ve vnitrozemí, a po rozjímání v místním kostele jsme se slétli na všudypítomné obchody a obchdky s vínem, jež jsme prozeteln povýšili na povinný dárek dom rodim. Autobus, obtížen litry vinného moku, se vydal do dalších cílových mst druhého dne. Jmenovit Brancion s románským kostelem, hradem a fantastickým výhledem do okolí, Chapaize a pvodn neplánovaná návštva francouzského podzemí. Dle mého soudu velmi sympatický prvodce nás provedl zdejší krápníkovou jeskyní a díky eskému pekladu laskavé paní profesorky Dvoákové jsme odcházeli obohaceni nejen praktickými poznatky. Se smutkem jsme opouštli jeskyni i roztomilého Francouze a smovali jsme do turisticky cenného Cluny. Poasí v Cluny nás další den zradilo a donutilo bránit se deštníky, které nkteí moude pibalili do svých zavazadel. Ve sklenných výlohách se odrážely naše zoufalé siluety krící se pod barevnými teri i pouze s pláštnkou elící rozmarm poasí. Pi prohlídce samotného opatství jsme oblohu naštstí kdo ví ím uplatili a mohli se nerušen procházet kdysi tolik významným kesanským stediskem. Znovu pršet zaalo až v jednom z nejvtších mst naší plánované cesty, v Maconu. Díky našim dosud skrytým a netušeným schopnostem jsme pesvdili prošedivlou Francouzku, aby nám otevela brány kostela, což nebyla vc snadná a vyžadovala as a trplivost, nehled na následnou mírnou deziluzi pi pohledu na ponkud nevkusn nasvícený interiér. Chu jsme si spravili na druhém behu eky nakupováním i prohlídkou s citem zaízeného druhého zdejšího kostela. Dnešní „hotel“, kde jsme mli strávit noc, se tyil na kopci v líbezné krajin, ale s o to horšími pokoji, respektive jednou velkou místností rozdlenou devnými pepážkami, kterou nám rozjaená majitelka se zjevnou pýchou ukazovala. Po poáteních pochybách, zda nebude lépe spát v autobuse, jsme pesto vybalili spacáky a dali pednost železným postelím, které by ne neúspšn konkurovaly lžkm, na nichž jsme 81 probdívali noci prvních školních výlet po matice vlasti. Další den jsme obdivovali msteka Charlieu, Anzy-le-Duc a konen Paray-le-Monial, plná kostel a kostelík, nádvoí, soch, park a parík, a snad pozornji než ve škole poslouchali referátky, které jsme pro své spolucestovatele pedem pipravili. Následovalo zas jedno velké msto Nevers a odpolední procházka jedním z tch menších, Charite-sur-Loire. Ve Vézelay jsme v zim na kvten neobvyklé strávili poslední hodiny posledního dne, dokupovali jsme suvenýry gastronomické i hmotné a litovali ostatní leny našich páteních sezení, kteí z rzných vážných i nevážných dvod zstali v Liberci. Po jistých, ne námi zavinných peripetiích jsme využili horké vody v koupelnách posledního noclehu a s jemným pedstihem hodnotili ten letošní pobyt v zemi galského kohouta. Pekonali jsme pokušení noní koupele v majestátní pehradní nádrži a znanou ást noci prospali, majíce na pamti nepohodlnost autobusových sedaek, kte- 82 ré nám budou dlat spolenost cestou do Liberce. Do zahranií se jezdívá za relaxací, pokud vás ochromí nákupní horeka v nejtžším stadiu, a v neposlední ad za poznáním. My jsme aktivn odpoívali dostaten, s prázdnýma rukama se do rodného hnízda také nevracíme; co tedy ono žádoucí poznání? Do sbírky historických vzpomínek jsme pidali desítky portál, tympanon, oltá a vží, ze spoleenského hlediska jsme se více mén seznámili s píslušníky hrdého francouzského národa a pro život nejpraktitjší je bezesporu nov nabytá znalost, že každé správné francouzské msto vlastní kostel s minimáln jedním mourovatým kottem, boulangerie, pharmacie et salon de coiffure (pro angloly a jiné: pekaství, lékárnu a kadenictví). Unavení, šastní, o láhve vína, sklenice hoice a správn páchnoucí francouzské sýry bohatší jsme se blížili k echám po zas jednom vydaeném netradiním školním výlet. Lucie Patková, septima CUM DECORE NA IFAS 2006 Ve dnech 29. 6. – 2. 7. 2006 se v Pardubicích uskutenil XIX. roník mezinárodního festivalu akademických sbor IFAS 2006. Výkony 17 univerzitních a vysokoškolských sbor z Evropy, USA a Austrálie hodnotila mezinárodní porota vedená prof. Jiím Koláem a složená z odborník z eské republiky, Slovenska, Polska, Rakouska, Filipin a USA. Mezi tmito vysokoškolskými sbory soutžil i sbor Cum decore psobící pod vedením eka Svobody pi Gymnáziu F. X. Šaldy v Liberci. Úrove zúastnných sbor byla vysoká, a tak liberetí sboristé neekali, že by jejich soutžní vystoupení mla v této konkurenci nadji na njaký vtší úspch. Proto byl pro všechny „kumdekoráky“ velkým pekvapením verdikt mezinárodní poroty: Kategorie A1 (smíšené sbory): Cum decore – zlaté pásmo (2. místo – pohár a nanní cena) Kategorie B (folklor): Cum decore – zlaté pásmo (4. místo) Karegorie C (Pocta W. A. Mozartovi a R. Schumannovi): Cum decore – stíbrné pásmo (1. místo – pohár) Obzvláš velkým úspchem bylo rozhodnutí mezinárodní poroty, která mezi 5 nejlepších sbor festivalu nominovaných do soutže o GRAND PRIX IFAS 2006 zaadila i sbor Cum decore. Tuto cenu sice získal vynikající sbor univerzity v Queenslandu (Austrálie), ale samotná nominace byla velkým ocenním kvalit sboru, který v letošním roce oslaví 15 let své existence. (Navíc podle festivalových „kuloár“ porota zaadila Cum decore hned na 2. místo spolen s renomovaným vysokoškolským sborem Vox iuvenalis z Brna!) 83 Sbormistru . Svobodovi bylo na závreném slavnostním koncertu festivalu pedáno republikové sbormistrovské ocenní – Cena Unie eských pveckých sbor „Sbormistr-junior“. Mgr. Eva Laurinová LITERÁRNÍ POZDRAVY 2005 Vítzové Literární soutže Gymnázia F. X. Šaldy – Aneta Hauznerová a Vladimír Vacátko – pedstavili svá díla veejnosti v sobotu 26. listopadu v Malé výstavní síni v rámci 3. roníku malého festivalu autorských tení – Literární pozdravy. Ten probhl ve dnech 24. – 26. 11. 2005. Malá výstavní sí se stala hostitelkou mladých literát a vedle již zmínných student zde etli své texty Kateina Rudenková, Iva Dvoáková, Jakub N. Ouhrabka a Kryštof Špidla. Veerní programy se odehrávaly v Experimentálním studiu. Pátek patil brnnským básníkm Martinu Reinerovi a Tomáši Pidalovi, jenž doplnil své tení koncertem skupiny India Happening Punk. Festival zakonilo sobotní tení prozaik z ech – Jaroslava Rudiše a Jáchyma Topola. Ten pedstavil libereckému publiku svou novou knihu Kloktat dehet, která byla pozdji zvolena v anket Lidových novin knihou roku. Literární pozdravy 2005 se vydaily a píznivci literatury se mohou tšit na listopad 2006, kdy se uskutení již 4. roník. Mgr. Tomáš Minster 84 GYTA 2006 Již potvrté se na konci ervna v libereckém Dom kultury konalo netradiní zakonení školního roku Gymnázia F. X. Šaldy – Ohlédnutí 2006. Vyvrcholením akce bylo vyhlášení cen GYTA 2006 pro nejlepšího vdce, umlce, sportovce a osobnost gymnázia za uplynulý školní rok. Uvádíme vítze tchto cen podle jednotlivých kategorií: GYTA 2006 v kategorii Sportovec – vyšší gymnázium Jan Polák, sexta kapitán reprezentaního fotbalového mužstva sedmnáctiletých (kvten 2006 – 2. místo na ME v Lucembursku) aktivní len mužstva Slovanu Liberec A, B (muži) i pes individuální studijní plán velice dobré studijní výsledky dobré charakterové vlastnosti GYTA 2006 v kategorii Sportovec – nižší gymnázium Zita Frydrychová, tercie skvlé výsledky v soutžích ve skocích na trampolín (Svtové hry mládeže 2005 – 5. místo) vítzka eského poháru ve skocích na trampolín – 2004, 2005 Mistrovství R 2006 – 1. místo v kategorii juniorek Cena GYTA 2006 v kategorii Umlec – vyšší gymnázium Anna Losová, sexta úspchy v recitaních soutžích – Wolkerv Prostjov: postup do celostátního kola v kategorii sólové i sborové úspchy v literárních soutžích – vlastní básnická tvorba (Evropa ve škole – 3. místo v krajském kole, estné uznání v ústedním kole, literární soutž Podještdského gymnázia – 2. místo) 85 Cena GYTA 2006 v kategorii Umlec – nižší gymnázium nebyla udlena Cena GYTA 2006 v kategorii Vdec – vyšší gymnázium Jan Hrní, 4.B soutž dtí a mládeže v programování – 4. místo v krajském kole (mládež), mistrovství R – 4. místo v téže kategorii krajské kolo FO – 1. místo, úspšný ešitel celostátního kola MO – 2. místo v krajském kole kat. A, 5. místo v celostátním kole kat. P úast na International Olympiad in Informatics, Mexico (srpen 2006) spolupráce na projektu chemického vzdlávacího portálu (grant MŠMT R pro Gymnázium F. X. Šaldy) Cena GYTA 2006 v kategorii Vdec – nižší gymnázium Jakub Hrní, tercie soutž dtí a mládeže v programování – 1. místo v krajském kole FO – 1. místo v okresním kole kat. F Matematický klokan – 3. místo v okresním kole Matematický korespondenní seminá KOS Severák – 3. místo v kat. Junior Cena GYTA 2006 v kategorii Osobnost Peer-program: Alena echová, sexta; Barbora Fuxová, Veronika Nýdrlová, Lucie Patková, septima; Roman Uhlí, 4.N Skupina odborn vyškolených student, kteí na Gymnáziu F. X. Šaldy realizují program prevence negativních spoleenských jev. Studenti vedli ve všech nižších ronících gymnázia semináe zamené na problematiku partnerských vztah a prevence drogových závislostí. Na svou innost se dkladn pipravovali ve Stedisku výchovné pée a své vzdlání si neustále doplují. Díky dobré teoretické prprav, ale i obtavému osobnímu nasazení a citlivému pístupu ke svým vrstevníkm si získali jejich dvru. Pispla k tomu jist i zábavná a nenásilná forma vedení seminá. Peers jsou pipraveni nejen vést semináe pro skupiny, ale pomoci a poradit také individuáln tm, kteí se na n obrátí. K tomu, že jejich psobení ve škole je velmi prospšné, pispívá i to, že i jejich vzájemná spolupráce je dokonalá, že je to velmi dobe „sehraný“ kolektiv. Studenti se nezalekli nároné pípravy, jsou schopni obtovat této práci svj volný as a zíci se i mnoha svých koník, jsou to ale zárove velmi všestranné osobnosti – také to je jeden z dvod, pro si získali tak velkou dvru svých vrstevník. Jejich psobení se neomezuje jen na naši školu – spolupracují se Stediskem výchovné pée a budou se tomuto poslání vnovat i v budoucnosti. 86 87 SPORT VE ŠKOLE Studenti prvních roník mají možnost výbru pi volb místa pobytu lyžaského kurzu. Již pátým rokem se nám osvdily rakouské Alpy, takže vtšina výcvik probíhá zde. Podmínky jsou ideální – jak ubytování, tak samotné lyžování. Prázdné sjezdovky, žádné fronty na vlecích. Navíc istý vzduch a pekrásný pohled do krajiny. Ve druhém roníku osmiletého studia se koná zimní výcvikový kurz. V tomto roce jsme byli se sekundou na pobytovém kurzu v Malé Úp. Poasí se vydailo, všem se tu líbilo. A navíc se nauili lyžovat. 88 Každé záí se konají sportovn-turistické kurzy tetích roník. Již tináctým rokem jezdíme na tyto výcviky do Chorvatska. Jsou zde vynikající podmínky klimatické, výborné prostedí pro sportování, studenti si sami vaí – výborné pro život. Vlevo dole: „bojový tanec“ v podání 3. A, 3. B. Soupeem v brännballu nám bylo gymnázium z Dína. Zastrašili jsme je!!! Vpravo dole: souasn se sportovním výcvikem 3. roník probíhá malíský kurz. Na snímku je zachycena vernisáž prací student i s paní profesorkou Kostincovou. Mgr. Leoš Pelc 89 Veronika Svobodová, 3. A 90 Z VLASTNÍ TVORBY STUDENT Nebe V zaujetí Když miluji tebe, tak zapu sebe. Spatím pak nebe? sedí Když miluji sebe, pak zapu tebe a vím – nespatím nebe… jedno oko dál než hlava hlava vtší než obvykle na rozlehlém plátn pobíhají karkulky Co je to nebe? Kde je ta cesta, co k nmu vede? První pekvapení v St. Elen A když není cesty, co k nmu vede – jak spatím nebe? Jsi herec? Nebo tvá vlastní naivita? A chci spatit nebe? Jen vedle tebe… Vždy co je to nebe bez tebe… *** Smíení Štstí mne obchází širokým obloukem. Vždy se jen usmje a zamává kloboukem. Pokaždé stojím, ekám, zda se zastaví a svým veselým hlasem mou prázdnou duši pozdraví… Marn. Nevadí. Beze zloby i jemu pipíjím na zdraví. okno Ukonete to! zmáknte koleka pár let vykejte a pomažte se povidlovými vnmi úinek ale stejn nebude jistý Aneta Hauznerová, 2. A Karla Trnková, sexta 91 áp sebevrah Cestou dom Vidl jsem na steše ápa, chystal se skoit dol a neroztáhnout pitom kídla. Trocha tajemna z mramoru dlažebních kostek se vpila do mých nohou, které tu chodily, které tu šly, které tu zemely… Pod ním stála spousta lidí. Jedni byli velmi rozrušeni, druzí naopak ápa uklidovali a ti ostatní mu jen nadávali. Má vbec cenu skákat mezi takový debily? pomyslel si áp. (Odpuste, nemá zrovna vybraný slovník) Otoil se a lehl si zpátky na komín, kde se utápl ve své depresi, já šel dál. ekl mi… … Že prý vznáší se k nebi jen svoje oi u zem zapomnl… Jistota vtrných mlýn Když jsem se v noci vracel dom, málem jsem zakopl o mrtvého ápa… Jistota vtrných mlýn, stejná jako ta tvá. Pehazována z jedné lopatky na druhou, už se mi toí hlava… erná koka I mlýny obas pekvapí bezvtí… Pebhla mi pes cestu erná koka, a tak jsem skoil pod auto, abych snad neurazil osud. Na bílém plášti malá mastná skvrnka… Psychiatr na m nechápav hledí, asi má doma ernou koku. 92 Dominika Macounová, 2.A Veronika Svobodová, 3. A 93 PIJÍMACÍ ZKOUŠKY VE ŠKOLNÍM ROCE 2005 – 2006 Žáci základních škol, kteí se pihlásili ke studiu na tyleté studium, skládali písemné pijímací zkoušky z obecných studijních pedpoklad. Do celkového hodnocení byly zahrnuty výsledky test CERMAT, které žáci absolvovali na svých ZŠ. Žáci, kteí se hlásili na šestileté studium, skládali písemné pijímací zkoušky z eského jazyka, matematiky a obecných studijních pedpoklad. Žáci pihlášení na osmileté studium konali pijímací zkoušky z eského jazyka a z obecných studijních pedpoklad. Do celkového hodnocení v pijímacím ízení na všechny typy studia bylo zahrnuto výstupní hodnocení ze ZŠ, prospch z konce pedchozího a z 1. pololetí souasného školního roku a úspšné umístní v soutžích. Pro pijímací zkoušky z matematiky, eského jazyka a obecných studijních pedpoklad byly použity testy od rmy Scio. Tyto testy zde nelze reprodukovat. Zájemci se s nimi mohou seznámit na internetové adrese www.scio.cz. 94 Pavla ervová, 3. B 95 VYBRÁNO Z TISKU 96 97 HARMONOGRAM ŠKOLNÍHO ROKU 2006 – 2007 4. 9. 5. 9. 8. – 16. 9. 11. – 13. 9. 13. – 15. 9. 15. – 23. 9. 20. – 22. 9. 27. 9. 28. 9. 29. 9. 11. – 13. 10. 25. 10. 26. – 27. 10. 1. 11. 9. – 11. 11. 22. 11. 20. 12. 23. 12.–2. 1. 6. 1. 10. 1. 24. 1. 27.1. 31. 1. 1. 2. 2. 2. 5. 2. 7. 2. 9. 2. 28. 2. 5. – 9. 3. 26. – 29. 3 28. 3. 28. 3. – 4. 4. 3. 4. 5. – 6. 4. 10. 4. 18. 4. 23. 4. 9. 5. 11. 5. 14. – 18. 5. 16. 5. 98 Zahájení školního roku Maturitní zkoušky Sportovn turistický kurz – 3. A, 3. B Dny poznávání Bílý Potok – prima Dny poznávání Bílý Potok – 1. N Sportovn turistický kurz – septima, 5. N Dny poznávání Bílý Potok – 1. A, 1. B Provozní porada všech vyuujících Státní svátek – Den eské státnosti editelské volno Dny poznávání Bílý Potok – kvinta Provozní porada všech vyuujících Podzimní prázdniny Zasedání školské rady Nisa Schola – výstava Pedagogická rada a schzky s rodii, SRSPŠ Provozní porada všech vyuujících Vánoní prázdniny Maturitní ples oktávy a 4. B Den otevených dveí Pedagogická rada Maturitní ples 4. A a 6. N Vysvdení Cermat – testy 9. tíd a odpovídajících tíd víceletého gymnázia Jednodenní pololetní prázdniny Maturitní písemné zkoušky z nmeckého jazyka – 6. N Maturitní písemné zkoušky z matematiky – 6. N Maturitní písemné zkoušky z fyziky, biologie, zempisu – 6. N Provozní porada všech vyuujících Jarní prázdniny Maturity naneisto – 4. A, 4. B, 6. N, oktáva Provozní porada všech vyuujících Maturity naneisto – 4. A, 4. B, 6. N, oktáva Maturitní písemné práce z eského jazyka Velikononí prázdniny Pijímací zkoušky do druhého stupn šestiletého studia Pedagogická rada a schzky s rodii, SRSPŠ Pijímací zkoušky – 1. kolo Pedagogická rada – oktáva, 6. N Vysvdení – oktáva, 6. N Výjezdové semináe – septima, 3. A, 3. B Pedagogická rada – 4. A, 4. B 18. 5. 21.–25. 5. 28. 5.–1. 6. 22. 6. 25.–26. 6. 27. 6. 28. 6. 29. 6. Vysvdení 4. A, 4. B Maturitní zkoušky – oktáva, 6. N Maturitní zkoušky – 4. A, 4. B Pedagogická rada Školní exkurze Sportovní den, Ohlédnutí 2007 (Dm kultury, 16.30 hodin) Chování lovka za mimoádných situací – cviení Vysvdení Pavla ervová, 3. B 99 INFORMACE O STUDIU VE ŠKOLNÍM ROCE 2007 – 2008 INFORMACE O TYLETÉM STUDIU 79-41-K/401 Gymnázium – všeobecné Poet pijímaných žák pro školní rok 2007–2008 V 1. roníku otevíráme dv tídy a celkem pijímáme 60 žák. Po prvním roce studia zameném všeobecn si žáci od 2. roníku zvolí pírodovdné nebo humanitní zamení. Uební plán Jako pilotní škola vyuujeme od školního roku 2006–2007 podle nového školního vzdlávacího programu. Základní pedmty: eský jazyk, cizí jazyky, spoleenské vdy, djepis, geograe, matematika, fyzika, chemie, biologie, informatika, hudební výchova, umní a výtvarná komunikace, tlesná výchova. Ve tíd s humanitním zamením bude kladen draz na výuku eského jazyka a literatury, spoleenských vd, djepisu a cizích jazyk, ve tíd s pírodovdným zamením bude posílena výuka biologie, chemie, fyziky, geograe a matematiky, v uvedených pírodovdných pedmtech jsou zaazována také laboratorní cviení. Volba cizích jazyk Všichni žáci se uí dvma cizím jazykm. Pokraují ve studiu toho cizího jazyka, který mli na základní škole, a volí si druhý cizí jazyk. Mohou si vybrat mezi nminou, anglitinou a francouzštinou. Výhodou je, že umožujeme zaazení žáka do urité skupiny podle úrovn znalostí cizího jazyka. Volitelné pedmty Konverzace v cizích jazycích, latina, semináe z eštiny a literatury, djepisu, geograe, matematiky, fyziky, chemie, biologie, seminá spoleenskovdní, programování, deskriptivní geometrie apod. Nepovinné pedmty a kroužky Vybrané pedmty z volitelných pedmt, pvecký sbor, divadelní kroužek, výtvarný kroužek, sportovní hry, Poítaový klub, Debatní klub atd. Školní aktivity Projektová výuka, spolupráce na mezinárodních projektech, lyžaské kurzy, sportovn turistické kurzy, poznávací a výmnné zájezdy do zahranií, exkurze, návštvy divadelních pedstavení a koncert. Stravování je zajištno v budov školy. Vysoké školy Na vysoké školy bylo ve školním roce 2006–2007 pijato 90 % ze všech absolvent našeho gymnázia. Pijímací ízení Test obecných studijních pedpoklad od Scia; výsledky výstupních test CERMAT, které absolvují všichni žáci 9. tídy na svých základních školách; vysvdení z 2. pololetí 8. tídy a z 1. pololetí 9. tídy ZŠ; výstupní hodnocení ze ZŠ – pedevším umístní v soutžích. Den otevených dveí 10. 1. 2007 Od 10 do 13 hodin možnost nahlédnout do vyuování (pijte nejpozdji ve 12 hodin). Od 16 hodin beseda o tyletém studiu. Termín podání pihlášky: do 15. 3. 2007 prostednictvím ZŠ. Termín pijímacích zkoušek: 23. 4. 2007. 100 INFORMACE O OSMILETÉM STUDIU 79-41-K/801 Gymnázium – všeobecné Poet pijímaných žák pro školní rok 2007–2008 30 žák z 5. tídy ZŠ Uební plán Jako pilotní škola vyuujeme od školního roku 2006–2007 podle nového školního vzdlávacího programu. Všeobecné zamení. Základní pedmty: eský jazyk, cizí jazyky, výchova k obanství, djepis, zempis, matematika, fyzika, chemie, pírodopis, informatika, hudební a výtvarná výchova, tlesná výchova. Volba cizích jazyk V prim a sekund mají studenti jeden povinný cizí jazyk – anglitinu. Mají možnost navázat na výuku ze základní školy, nebo zaít znovu. Od tercie si volí druhý cizí jazyk (nminu nebo francouzštinu). Druhý cizí jazyk mže být v prim a sekund zaazen podle zájmu student jako nepovinný pedmt. Volitelné pedmty Volitelné pedmty zaazujeme od sekundy. Volitelné pedmty na vyšším stupni gymnázia pispívají k prolaci žák. Nabízíme konverzace v cizích jazycích, latinu, semináe z eštiny, djepisu, zempisu, matematiky, fyziky, chemie, biologie, seminá spoleenskovdní, programování, deskriptivní geometrii. Nepovinné pedmty a kroužky Vybrané pedmty z volitelných pedmt, základy administrativy, pvecký sbor, divadelní kroužek, výtvarný kroužek, sportovní hry, Poítaový klub, Klub mladých debrujá, Debatní klub. Školní aktivity Projektová výuka, spolupráce na mezinárodních projektech, lyžaské kurzy, sportovn turistické kurzy, poznávací a výmnné zájezdy do zahranií, exkurze a návštvy divadelních pedstavení a koncert. Stravování je zajištno v budov školy. Vysoké školy Na vysoké školy bylo ve školním roce 2006–2007 pijato 90 % ze všech absolvent našeho gymnázia. Pijímací ízení Test obecných studijních pedpoklad a test z eského jazyka od Scia, vysvdení z 2. pololetí 4. tídy ZŠ a z 1. pololetí 5. tídy ZŠ, výstupní hodnocení ze ZŠ - pedevším úspšné umístní v soutžích . Den otevených dveí 10. 1. 2007 Od 10 do 13 hodin možnost nahlédnout do vyuování (pijte nejpozdji ve 12 hodin). Od 14.30 hodin beseda o osmiletém studiu. Termín podání pihlášky: do 15. 3. 2007 prostednictvím ZŠ. Termín pijímacích zkoušek: 23. 4. 2007. 101 INFORMACE O ŠESTILETÉM STUDIU 79-41-K/610 Gymnázium – vybrané pedmty v nmeckém jazyce INFORMACE O ŠESTILETÉM STUDIU PRO ŽÁKY ZE 7. TÍDY ZŠ Poet pijímaných žák pro školní rok 2007–2008: 30 žák ze 7. tídy ZŠ Studijní plán Studium je šestileté, je však rozdleno na první dva roky nižšího gymnázia a další 4 roky vyššího gymnázia. Na konci 2. roníku nižšího gymnázia skládají žáci pijímací zkoušky pro pijetí na vyšší stupe. V 1. a ve 2. roníku je vyuovacím jazykem eština a studenti se uí podle osnov a uebních plán šestiletého gymnázia, které jsou upraveny tak, aby mohla být zaazena intenzivní výuka nminy jako cizího jazyka. V 1. roníku mají žáci 10 hodin nminy týdn a ve 2. roníku 9 hodin. Tak jsou vytvoeny pedpoklady pro to, aby od 3. roníku mohla být zaazena výuka fyziky, biologie a zempisu v nmeckém jazyce. V djepise je od 3. roníku vyuovacím jazykem jak nmina, tak eština. V ostatních pedmtech je vyuovacím jazykem eština. Do uebního plánu je zaazen i druhý cizí jazyk – anglitina – a od 5. roníku volitelné pedmty. Žáci si podle svého zamení (podle svých pedstav o dalším studiu na vysoké škole) mohou zvolit k pedmtm vyuovaným v nmin semináe v eštin nebo další volitelné pedmty, které nabízíme ostatním žákm pedposledního a posledního roníku (konverzaci v anglitin, latinu, semináe z eštiny, z výtvarné nebo hudební výchovy, seminá spoleenskovdní, programování, deskriptivní geometrii a další). Uitelé, uebnice Nminu a odborné pedmty, ve kterých je vyuovacím jazykem nmina, vyuují kvalikovaní uitelé z Nmecka. Uebnice pro pedmty vyuované v nmin dostávají studenti ve škole zdarma (poskytuje je nmecká strana a studentm jsou zapjovány), uebnice na pedmty vyuované v eštin si studenti od 3. roníku zajišují sami. Maturita Maturita se skládá ze zkoušek písemných a ústních. Písemn i ústn maturují studenti z eštiny a z nminy a vždy z dalších dvou pedmt. Úspšní maturanti obdrží dv vysvdení – eské a nmecké – a mají možnost hlásit se na vysoké školy jak v eské republice, tak i v Nmecku. Vysoké školy Na vysokých školách v eské republice konají naši maturanti pijímací zkoušky jako ostatní absolventi eských gymnázií. Podle zkušeností s pijímáním absolvent tohoto typu studia na eské vysoké školy mžeme konstatovat, že byli úspšní. Na vysoké školy v Nmecku se pijímací zkoušky nekonají. Hlavním kritériem pro pijetí je úspšn složená maturita. Cíle Studium na našem gymnáziu ve tíd s výukou vybraných pedmt v jazyce nmeckém je nároné. Jeho cílem je výborná znalost tohoto cizího jazyka a schopnost používat nminy nejen na úrovni spoleenské konverzace, ale také jako jazyka odborného. Studenti by mli dospt tém k dvojjazynosti, což našim absolventm znan rozšíí možnosti jejich profesionálního uplatnní. Rozšíený program Doplnním výuky jsou týdenní výmnné pobyty student v nmecky mluvících zemích. Navázali jsme spolupráci s nkolika gymnázii v Nmecku – ve Wiesentheidu, Hamburku, Hannoveru a v Aachen. Gymnázium ve Wiesentheidu, které má k dispozici internát, posky102 tuje každoron stipendium pro jednoho našeho studenta na jeden školní rok. Podle možností zajišujeme pro naše studenty i kratší studijní pobyty (zpravidla tímsíní) na dalších gymnáziích v Nmecku. Ubytování a stravování Obdy jsou zajištny v budov školy. Mimoliberetí studenti mají možnost ubytování v Domov mládeže v Zeyerov ulici. Pijímací ízení Mohou se hlásit žáci ze 7. tídy ZŠ. Test obecných studijních pedpoklad, test z matematiky a z eského jazyka od Scia, prospch z 2. pololetí 6. tídy a z 1. pololetí 7. tídy a výstupní hodnocení ze ZŠ – pedevším úspšné umístní v soutžích. Znalost základ nminy není podmínkou. Den otevených dveí 10. 1. 2007 Od 10 do 13 hodin možnost nahlédnout do výuky (pijte nejpozdji ve 12 hodin). Od 16 hodin beseda o šestiletém dvojjazyném studiu. Pihlášky ke studiu pijímáme do 15. 3. 2007 prostednictvím ZŠ. Pijímací zkoušky se konají 23. 4. 2007. INFORMACE O STUDIU NA VYŠŠÍM STUPNI ŠESTILETÉHO DVOJJAZYNÉHO GYMNÁZIA PRO ŽÁKY Z 2. RONÍKU NIŽŠÍHO STUPN ŠESTILETÉHO GYMNÁZIA, ZE 4. RONÍKU NIŽŠÍHO STUPN OSMILETÉHO GYMNÁZIA A Z 9. TÍDY ZŠ Poet pijímaných žák pro školní rok 2007–2008: 30 žák z 2. roníku nižšího stupn šestiletého gymnázia, ze 4. roníku nižšího stupn osmiletého gymnázia a z 9. tídy ZŠ. Studijní plán Studium navazuje na první dva roky výuky na nižším stupni šestiletého gymnázia – obor vybrané pedmty v nmeckém jazyce, kde byly vytvoeny pedpoklady pro to, aby od 3. roníku mohla být zaazena výuka fyziky, biologie, zempisu a djepisu v nmeckém jazyce. Uchazei o studium musí v rámci pijímacího ízení prokázat, že jejich znalosti nminy jsou na požadované úrovni. Informace o volitelných pedmtech, uitelích, uebnicích, maturit, pijetí na vysoké školy, informace o cílech studia, rozšíeném programu, ubytování a stravování se shodují s informacemi uvedenými pro žáky ze 7. tídy ZŠ. Pijímací ízení Mohou se hlásit žáci z 2. roníku nižšího stupn šestiletého gymnázia, žáci ze 4. roníku nižšího stupn osmiletého gymnázia a žáci z 9. tídy ZŠ. Kritéria pijímacího ízení: Písemná zkouška z nmeckého jazyka a pohovor v nmeckém jazyce, výsledky výstupních test CERMAT, vysvdení z 1. pololetí 2. roníku šestiletého gymnázia nebo 4. roníku osmiletého gymnázia nebo 9. tídy ZŠ. Den otevených dveí 10. 1. 2007 Od 10 do 13 hodin možnost nahlédnout do výuky (pijte nejpozdji ve 12 hodin). Od 16 hodin beseda o šestiletém dvojjazyném studiu. Pijímací zkoušky se konají 10. 4. 2007. Pihlášky ke studiu pijímáme do 15. 3. 2007 prostednictvím školy, kterou uchaze v tomto školním roce navštvuje. 103 Gymnázium F. X. Šaldy ROENKA 2006 Roenku sestavily Eva Laurinová a Karolína Kvasniková Výtvarné práce vybrala Zuzana Kostincová, elektronicky zpracoval Martin Kolombo Grackou úpravu navrhla Zuzana Kostincová Sazbu písmem Book Antiqua vytvoil Honsoft Obálku pipravil Pavel Knobloch Fotograe: archiv školy, archivy autor jednotlivých lánk Letecký snímek školy: Werner Dittrich Vytiskla tiskárna Ruch, spol. s r. o., Liberec Vydalo Gymnázium F. X. Šaldy v Liberci roku 2006 Náklad 1000 výtisk 1. vydání