Zde

ČESKÝ SVAZ OCHRÁNCŮ PŘÍRODY
Základní organizace JARO
areál nemocnice, Národní 83, 551 01 Jaroměř
Tel.: 603 847 189 e-mail: [email protected]
IČO: 67441076
www.jarojaromer.cz
ČS a.s. Jaroměř
č.ú. 1181891379/0800
Dne: 11.4.2014
Tisková zpráva: Jak myslivci "mordují" nejvzácnější české orchideje a žáby
Během letošního roku se myslivcům ve východních a středních Čechách podařilo vážně
ohrozit hned dvě zcela mimořádně významné přírodovědné lokality (Peklo a Louky u rybníka
Proudnice). O jiných méně hodnotných územích či případech z minula ani nemluvě. Bohužel
se ani přes opakované snahy tento nešvar nedaří vymítit navzdory nejpřísnější ochraně těchto
lokalit a snahám o rozumnou domluvu.
Přírodní rezervace Peklo u Nového Města nad Metují nebo Louky u rybníka Proudnice na
Chlumecku patří nejen mezi klenoty naší přírody, ale dokonce i mezi celoevropsky významné
lokality chráněné Evropskou unií. Rostou zde totiž mj. i jedny z nejvzácnějších orchidejí ČR,
například kriticky ohrožený vstavač bahenní nebo vstavač osmahlý. V Pekelském údolí se
nalézá největší východočeská populace vstavače osmahlého, u Proudnického rybníka pak jde
dokonce o jednu z nejpočetnějších populací vstavače bahenního v celé ČR, přičemž lokality
kde tato rostlina kvete ve více exemplářích lze spočítat téměř na prstech jedné ruky. Na louce
u Proudnického rybníka se nachází ještě zhruba desítka druhů zapsaných do červeného
seznamu ohrožených druhů a druhy chráněné zákonem.
Myslivci se velice často staví do role "ochránců všeho živého" a "moudrých znalců přírody".
Bohužel v mnoha případech je to nejen že holá fikce, ale bohužel je tomu nezřídka přesně
naopak. Myslivecká neznalost dokáže totiž likvidovat i vzácné obojživelníky nebo dokonce
kriticky ohrožené rostliny.
Nejpalčivějším problémem je zakládání újedišť (případě krmelišť) na těch nejméně vhodných
místech. A jedním z nejsmutnějších příkladů jsou právě dvě v úvodu zmiňované celoevropsky
chráněné lokality, kde v jejich nejcennějších částech s nejbohatším výskytem orchidejí
myslivci vysypali několik metráků rostlinného odpadu, aby tím "založili" újediště. A v jejich
zkázonosném chování je nejen že nezastavil fakt že se jedná o zvláště chráněné a navíc
kriticky ohrožené druhy na celoevropsky chráněné lokalitě, ale dokonce ani opakované
prosby a snahy o domluvu ze strany státní i nevládní ochrany přírody v předchozích letech.
Stejně neslavně dopadlo v předloňském roce i trdliště velmi vzácných "modrých žab“ (skokan
ostronosý), kterým jejich snůšky vajíček zasypali zdejší nimrodi pro změnu metráky plesnivé
řepy cukrovky s "třešničkou na dortu" v podobě bezhlavé mrtvoly střeleného daňka. A
bohužel podobných případů je možné nalézt bohužel po celé ČR stovky.
Navíc to není jediný neblahý dopad na rostliny a živočichy ze strany "mysliveckých ochránců
přírody". Na zbytcích slatinných luk u Černíkovického rybníka na Rychnovsku si myslivci
postavili nejen že v podstatě "černou" stavbu v podobě loveckého altánku, ale zároveň se
trefili přesně na místo nejbohatšího výskytu vzácných rostlin, mj. opět i orchidejí. Nesčíslně
mnoho teplomilných strání s kriticky ohroženými druhy motýlů, brouků či ptáků bylo pro
změnu zničeno cíleným zalesňováním smrčky z velmi pochybného důvodu. Údajně proto aby
drobná zvěř měla "krytinu před škodnou". Přitom však ve skutečnosti drobná zvěř naopak
potřebuje prosluněné teplomilné stráně s nizoučkými a druhově bohatými společenstvy
bylinek, kde mohou za deštivých dnů nejen daleko rychleji osychat deštěm prochladlá
mláďata, ale kde roste i celá řada léčivých rostlin která zvěř využívá jako svoji "přírodní
lékárnu". A kde si mj. i hrabaví ptáci považovaní za „nejužitečnější“ drobnou zvěř dokáží
najít vždycky dostatek hmyzu (včetně kukel mravenců) pro svá mláďata
Jistě, není férové házet všechny myslivce na jednu hromadu krmných řepných řízků
s kukuřicí, obilnými plevami a sem tam pohozenou mrtvolou králíka či slepice (tak totiž
nejčastěji „újediště“ vypadají v praxi). Existuje i slušní myslivci, kteří že nejen dělají čest
svému jménu i koníčku. Smutné však je, že se neustále jedná o zoufale nepočetnou menšinu,
kterou se samozřejmostí sobě vlastní válcují nezřídka velmi arogantní a o to přitroublejší
strejci, jejichž "proklamované" znalosti přírody končí receptem na kančí guláš. A místo aby si
mezery v přírodovědném vzdělání měli snahu doplnit, tak se maximálně zmohou na
úsměvnou argumentaci typu "Kde jsi byl když jsme tady o brigádě sázeli po stráních smrčky a
plnili zvěři krmelce - ty jeden ekológu z paneláku".
Paradoxní je že česká myslivost dnes vlastně vymírá. Věkový průměr našich „lidových“
myslivců strmě leze nahoru a příliv mladé krve je mnohých honitbách na bodu nula. Otázkou
je, zda je to špatně či dobře. Přes všechny své dnešní masařky patří česká myslivost
k určitému národnímu kulturnímu bohatství a byla by škoda, kdyby bez náhrady zcela zanikla.
Stejně tak alespoň do doby než alespoň ně některých vhodných místech úlohu myslivců
(pochopitelně daleko lépe) převezmou přirození predátoři, bude žádoucí alespoň některé
druhy zvěře uměle regulovat (např. přemnožení černé zvěře narůstá do obludných rozměrů
intenzivnímu lovu navzdory). Pokud však nemá česká myslivost padnout na své samé dno od
kterého by se snad pak ještě mohla někdy zmátožit už oproštěna od svých starých zlozvyků a
prehistorických názorů hlavních protagonistů, tak je už opravdu na čase aby se chování i
odbornost myslivecké veřejnosti dostalo o alespoň několik řádů na vyšší úroveň. Snad k tomu
pomůže i tato, věřím že věcná kritika, opírající se o mnohaleté zkušenosti v „opravdové“
ochraně přírody…
Zaznamenané případy likvidace přírodních stanovišť ze strany myslivosti:
Hradišťko II, Přírodní rezervace a Evropsky významná lokalita Louky u rybníka
Proudnice (KO) - opakované založení újediště v centru výskytu nejcennějších společenstev s
nesmírně vzácnými druhy rostlin - mj. vstavač bahenní, prstnatec pleťový, prstnatec májový,
ostřice Davallova, ostřice blešní, skřípinka smáčklá, kriticky ohrožené druhy bahenních
pampelišek, pěchava slatinná,...(patrně bez souhlasu vlastníka pozemku)
Peklo u Nového Města nad Metují, přírodní rezervace a Evropsky významná lokalita
Peklo (NA) - opakované založení ůjediště v centru výskytu vstavače osmahlého, vstavače
mužského a prstnatce májového a zároveň na lokalitě se vzácnými druhy motýlů a vážek jako
např. kriticky ohrožený páskovec dvouzobý (a navíc bez souhlasu vlastníka pozemku)
PR Miletínská bažantnice (JC) - vytvoření újediště v místě nejbohatšího výskytu masožravé
rostliny - tučnice obecné, orchideje prstnatce majového a dalších cenných druhů rostlin (navíc
bez souhlasu vlastníka pozemku)
Evropsky významná lokalita a přírodní památka Michnovka (PU) - vytvoření újediště v
mokřadu se zdejší nejbohatší populací čolka velkého, skokana štíhlého a dalších vzácnějších
druhů obojživelníků (navíc bez souhlasu vlastníka pozemku)
Přírodní památka Byšičky (JC) - zbudování voliéry pro kachny v místě výskytu silně
ohrožené violky slatinné (navíc bez souhlasu vlastníka pozemku)
Myštěves/Kanice– rybníky v Bříšťanském lese (JC) - založení újediště v místě kde se
rozmnožují ve východních Čechách kriticky ohrožené žáby - skokani ostronosí, spolu s
rosničkou zelenou, kuňkou obecnou, čolkem velkým a dalšími (navíc bez souhlasu vlastníka
pozemku)
Černíkovice – slatinná louka u Černíkovického rybníka (RK) – postavení altánu v centru
výskytu vzácných orchidejí
Opatov - více lokalit v okolí rybníka Nový a Hvězda (SY) - založení újediště na cenných
částech luk se vzácnou květenou (např. hořec hořepník, prstnatec májový, hladýš pruský)
Černilov – slatinná louka u rybníka Kaltouz (HK) - zbudování dočasné voliéry pro kachny
v místě výskytu orchideje - prstnatce pleťového
Dvůr Králové - Hrubá luka (TU) - založení újediště v místě výskytu vzácných mokřadních
rostlin a evropsky chráněných motýlů (navíc bez souhlasu vlastníka pozemku)
Podoliby – vlhké louky u výtoku bezejmenného rybníka (HK) – založení újediště v místě
výskytu silně ohroženého česneku hranatého
Kratonohy
Ačkoli cenné přírodní vlastníci bohužel hojně zalesňují jejich právoplatní vlastníci, nezřídka
se jedná právě i o myslivce, kteří se dokonce někdy ani neobtěžují zeptat vlastníků zda se
zalesněním souhlasí. Několik nejkřiklavějších případů:
Velký Vřešťov – západně orientované teplomilné stráně (TU) - naštěstí neúspěšná snaha o
zalesnění (smrčky) teplomilné stráně s výskytem silně ohrožených rostlin (např. hořeček
nahořklý)
Janovičky u Zámrsku – Malejov – teplomilná stráň (UO) – plánované vysázení smrčků na
teplomilnou stráň s výskytem vstavače vojenského a dalších vzácných rostlin, kterému se
naštěstí nakonec podařilo zabránit
Dobrá Voda u Orlického Podhůří (OU) – naštěstí neúspěšná snaha o smrkové zalesnění
stráně s nejbohatší populací v ČR celorepublikově vymírající saranče vrzavé
Semanín – bývalé vojenské cvičiště (OU) – snaze o zalesnění této botanicky i zoologicky
velmi cenné lokality smrky se nakonec naštěstí podařilo zabránit
Piletice – třešňovka (HK) – vysazení dřevin na teplomilné stráni v místě výskytu vzácných
druhů živočichů a rostlin (aktuálně to s řešíme s místním mysliveckým sdružením a vůle
k řešení bohužel alespoň prozatím není příliš vstřícná - byť se snad nakonec přece jen ještě
dohodneme)
Lokality s největší pravděpodobností alespoň částečně zalesněné myslivci (prozatím jsme to
nestihli řešit s vlastníky pozemků a následně pak s myslivci)
Jeřičky/Lužany – teplomilná stráň (NA) – částečné zalesnění (smrk) stráně s výskytem
vzácnějších druhů plazů a bezobratlých živočichů
Plchovice – teplomilné stráně (RK) – naštěstí zatím neúspěšná (stromky se neuchytily)
snaha o zalesnění (smrk) teplomilné stráně s vzácnými druhy motýlů
Velichovky – Vršek vřetenušek (NA) – částečné zalesnění stráně smrky a dalšími dřevinami
s výskytem méně běžných druhů rostlin a živočichů
Vranová – teplomilná stráň (SY) – i tato snaha o zalesnění velmi suché a teplomilné stráně
s výskytem vzácných bezobratlých topolem (! ) celkem logicky vyzněla na prázdno, neboť
vlhkomilný topol opravdu není optimální dřevinou která by snášela úpal výhřevné stráně
Újezd u Sezemic, vlhká louka u Újezdského rybníka (PU) – částečné zalesnění cennější
louky smrkem a borovicí
Většinu případů jsme se snažili s myslivci přímo řešit. Většinou stačila domluva, někdy bylo
nutné aby si případ převzaly úředníci státní správy a v případě lokality Peklo a Louky u
rybníka Proudnice nepomohlo zatím ani to (případ Pekla se táhne už nejméně pět let a stále je
to stejné, Proudnice druhým rokem).
(vlevo) Nedaleko každého újediště se vždy nalézá myslivecký posed, v tomto případě dokonce mobilní Louky u Proudnického rybníka, (vpravo) zničené trdliště skokana skřehotavého pod vrstvou cukrovky –
rybník u obce Myštěves
Část újediště u obce Michnovka
Kvasící, místy min. 15 cm vysoká vrstva „krmiva“
Část újediště v PR Peklo
Slatinné louky rozježděné při instalaci posedu.
Celoplošný dopad zřizování újedišť.
Část újediště u obce Michnovka.
Zde rostly před nájezdem prasat na újediště orchideje.
Daněk jako součást „újediště“