Štaufskádynastie Friedrich I. Barbarossa (1152 – 1190)

Štaufskádynastie Friedrich I. Barbarossa (1152 – 1190)

Štaufská dynastie
Friedrich I. Barbarossa (1152 – 1190)
•
snaha usmířit se s Welfy – Jindřich Lev
◦ obdržel obě vévodství, Saské i Bavorské
•
Jindřich Jasomirgott – Rakouská marka povýšena na samostatné vévodství (Babenberkové) 1156.
◦ Později dostali i Štýrsko 1192
•
Albrecht Medvěd – Arkánci – udělena braniborská marka – volná expanze na východ
•
Friedrich
◦ výprava do Itálie – císařská koruna
◦ 2. výprava do Itálie – na Miláno
▪ Vladislav II. (český kníže) se stává Vladislavem I. Českým králem
•
česká armáda přeplavala přes řeku a postavili pontonový most
▪ Svatý Ambrož korunoval Vladislava králem
◦ císař se vrátil do Němec – Miláno zahájilo odpor
▪ 1162 – vrací se a město srovnává se zemí
◦ Italská města ho stále příliš neberou – války – daně – gibellini se také přidávají k
odpůrcům (guelfové)
◦ 1167 – Lombardská liga – otevřené povstání
◦ 1176 – Legano – císař prohrává
▪ guelfové ( od Welfů – odpůrců císaře) x gibellini ( jméno podle – hrad Wäiblingen)
•
příměří, uznal papeže Alexandra III. (uvědomění, že si je nepodmaní) – konec
ambicí (finanční zruinovanost)
•
kompromisní mír – 1183
◦ Barbarossa uznal samosprávu lombardských měst
◦ města uznala jeho svrchovanost
◦ Braniboři a Sasové expandují na Slovanské území – Medvěd x Luticové, Lev x
Obodritové
▪ hranice posunuta až k Odře
▪ 12. a 13. století – roste moc těchto vévodů
▪ Barbarossa se obává Jindřicha Lva
▪ 70./80. léta – soudní spor – většina majetku zabavena
•
vyhrocení
•
Bavorsko dostává rod Wittelsbachů
•
Sasko rozparcelováno
◦ Lev – Brunšvické vévodství
◦ zbytek – ostatní aristokrati
•
Lev nakonec odchází dožít do Anglie
•
problém – posílil moc aristokracie
•
snaha pevněji připoutat k sobě České země – malý úspěch
• Vladislav I.
◦ syn – arcibiskup v Salcburku – na straně papeže
◦ otec nechce mít problémy se synem i s císařem – přestává pomáhat
▪ 1173 – Vladislav abdikuje → 24 let státní krize
•
10 lidí na trůnu
▪ Vladislav chtěl trůn zabezpečit prvoroz. synovi Bedřichovi – velmožové chtějí volbu
•
císař nemá moc rád Bedřicha
◦ císař rozhoduje, že Čechy dostává v léno Soběslav II.
• Soběslav II. (1173 – 1179)
•
selský kníže – pomáhá nižším velmožům
•
pomáhá císaři proti italským městům
•
tvrdě vystupuje proti Jindřichovi Jasomirgottovi
◦ napadá Rakousko jako císařův spojenec
▪ chce si urvat kus Vitorazska
•
Češi vyplenili kus Rakouska až pod Dunaj → Soběslav uložen do
klatby
◦ mír – podmínka dosazení Bedřicha na český trůn (od papeže)
▪ Soběslav se nechce vzdát trůnu → 2 letý boj
•
ulice U bojiště (kousek od školy) – připomíná boj Soběslava s
Bedřichem
◦ Soběslav poražen – odchází do exilu – Bedřich se ujímá trůnu
• Bedřich (1179)
•
velké daně, dluží Barbarossovi za trůn
•
manželka má velký vliv na vládu
•
nelibost
•
záhy svržen
• Konrád Ota Znojemský
•
zvolen šlechtou
•
Bedřich utekl k Barbarossovi
•
1182 – Barbarossa rozhodl, že Bedřich bude vládnout na území České kotliny
◦ Morava oddělena od Čech – nezávislá, závislá přímo na říši
▪ povýšena na marku → Konrád Ota Znojemský → markrabě (podřízen
přímo císaři
▪ císař v Itálii 1185 → Bedřich sbírá armádu → do čela armády dává (příbuzného)
Přemysla → bitva u Loděnic na Moravě 1185 s Ottou → Ota poražen → mír
Knínský → Morava pod Ottou → markrabě moravský napříště podřízen Č. knížeti a
markrabství podřízeno Č. knížeti, území českého knížectví
• Jindřich Břetislav – pražský biskup (1182)
▪ kasteláni se dopustili násilí na biskupových poddaných → ten se jich zastává →
kníže nezasáhl → Jindřich Břetislav je stíhá církevními tresty → kníže se čílí → spor
před císaře → 3. knížectví pražského biskupa
•
ostrůvky území
•
vyňato z moci knížete a přímo závislé na říši 1187
◦ 1187 – sultán Saladin dobíjí Jeruzalém → 3. křížová výprava
◦ dopis na opuštění arabských vojsk Jeruzaléma → vezme s sebou Čechy, kteří jsou národ
nadmíru lítý a zuřivý
◦ Barbarossa netrpělivý – říčka Salev → kůň vehnán do říčky → kůň se napil →
Barbarossa spadl a utopil se
◦ český kníže Bedřich umírá uprostřed příprav na křížovou výpravu
Jindřich VI.
• Konrád Ota Znojemský (1189 – 1191)
◦ Na křížovou výpravu posílá (přemyslovce) Děpolta – umírá před hradbami pevnosti
Akkon
▪ domů se vrací hrstka vojáků
▪ patří mezi schopnější Přemyslovce
▪ 1189 Statuta – první opravdový psaný zákoník u nás
•
poddané chrání proti zvůli kastelánů a šlechty
•
pomáhá Jindřichovi VI. – Barbarossův syn
◦ na výpravě do Říma pro císařskou korunu
◦ Jindřich VI. – oženěn s dědičkou království Obojí Sicílie
•
pomáhá dobývat Neapol – jízda do moře
◦ Konrád se tam nakazil morem a umřel → boj o korunu
• Václav II. (1191 – 1192)
◦ šlechtou zvolen – císař ho nechce
• Přemysl Otakar (1192 – 1193)
•
Neplatí dluhy – sesazen
• Jindřich Břetislav
•
brzy umírá
◦ Vladislav má nastoupit → Přemysl Otakar se čílí → bitva → Vladislav ustupuje
• Přemysl Otakar (1197 – 1230)
◦ Spory Štaufů a Welfů se zase rozhořely
Rytířství
•
Bojovné ideály germánů → ideál rytířství
◦ boje na obranu země a víry → spravedlivá válka
◦ duchovní boj – příkladný život, svátosti, život z víry, zastávání chudých, vdov, sirotků
•
znak – osmihrotý kříž (znak německého císařství)
•
zpočátku přístupný všem
◦ později pouze aristokracii
•
ritter → rytíř
•
šlechtičtí synové → na cizí dvůr → 7 let pážata (okoukávají, obsluhují při jídle) → 14 let
panoši (provází na lov, turnaje – věrnost až za hrob, učí se bojovat, jezdit na koni) → 21 let
rytíři → den před pasováním – posty, modlitby, zpověď → poté pasováni panovníkem či
velmistrem – v bílém plášti, 2 svědci → dostává meč a zbroj (investitura)
•
osobitý životní styl – turnaje (cvičení)
◦ lovy
•
velká fyzická zdatnost
•
ovlivnění kultury – minesengři, trubadúři, truvéři
◦ hovoří o lásce k nedosažitelné ženě,
◦ např.
▪ Heinrich von der Vogelveide
▪ Václav II. – Codex Manesse: ,,Us hoher aventure.“
◦ hrdinské eposy
▪ El Cid
▪ Píseň o Rolandovi
•
křížové výpravy → vznik rytířských řádů
◦ erby (na rozpoznání, přejali je šlechtici)
Křížové výpravy
•
Válečné výpravy ve jménu kříže
◦ Reconquista proti maurům
◦ do Svaté země proti muslimům
◦ obrana čistoty víry (kacíři → vyvražďování – katharové, valdenové, husité,...)
◦ za účelem šíření víry (Přemysl Otakar II. na Litvu, Jan Lucemburský taktéž)
•
poslední třetina 12. století
◦ protektorát Seldžuckých turků nad Bagdádským chalífátem → obsazení celého blízkého
východu, taktéž Svaté země
◦ Arabové byli ke křesťanům tolerantní
▪ Turci nejsou a pronásledují a vyvražďují křesťany
• Svatá země
◦ většina národů pobouřena turky – čestná touha pomoci křesťanům, ale i materiální
důvody (přelidněná západní Evropa → snaha dostat se ve Svaté zemi k majetku)
▪ úlevy – zločinci dostávali amnestii, poddaní osvobozeni
◦ Urban II. (papež) → 1095 → vyhlašuje křížovou výpravu
▪
1. fáze – ještě na konci roku tam jde plno chudiny a zločinců → násilí na cestě mezi
lidmi (židy přinutili ke křtu)
•
dorazilo jich málo → východořímský císař (poskytl lodě) a jeruzalémský
patriarcha volá o pomoc
•
neprofesionální bojovníci → turci vítězí
• Význam Křížových výprav
◦ Vzrůst moci severoitalských měst – Benátky, Janov, Amalfy
◦ Vzrůst učenosti
▪ zemědělské poznatky
▪ kulturní splynutí
▪ románský styl
▪ vznik rytířských řádů – charitativní, vojenský a duchovní účel
•
lazarety (leprosária) za městem pro nakažené morem – Řád svatého Lazara
Jeruzalémského
•
Řád svatého Jana Jeruzalémského (Johanité) → Rhodští rytíři → Maltézští rytíři
•
špitál pro zraněné a útočiště chudých – multifunkční špitály
◦ rytíři pomáhají ošetřovat a chrání je
•
Šalamounův chrám – řád Templářů
◦ chrání poutníky do Svaté země
◦ poskytují „účtenky“
•
řád Teutonských rytířů
◦ christianizace Pobaltí – řádový stát v oblasti Pruska
◦ sebrání majetku řádu velmistrem pro Hohenzolerny při konvertování rytířů k
luteránství
◦ Přechod do Německa
◦ poté i u nás – po třicetileté válce
•
Strážci Božího hrobu
◦ ženská větev – založená v Čechách – špitál Světci u Bíliny
•
vznik erbů
•
celá řada dalších řádů
• Gotický styl
◦ 12. – 16. století
◦ Postupný vývoj ve Francii z románského
◦ křížová klenba (už dávno v románském stylu a v antickém Římě)
◦ příčná loď – transept (románský styl)
◦ lomený oblouk (nový) a křížová klenba → síťová → kroužená + sklípková
▪ burgundská architektura
▪ samonosný
▪ vstupní portály, ostění oken
◦ trifórium → ochoz nad presbytářem v síle zdi
◦ rozety nad hlav. Portálem – kruhová okna
◦ věže
◦ vertikalismus – směřování k nebesům
◦ několik metrů silné zdi
◦ opěrné pilíře
◦ princip lomeného oblouku → odlehčení staveb → nepůsobí těžkopádně
◦ opěrný systém → odvádí tlak klenby
◦ kamenný les opěrného systému
◦ fiály – zakončení věžičky, kraby a kytka
◦ Ille de France – oblast kolem Paříže
▪ zde styl dokončen
◦ závěr vlády Přemyslovské dynastie
▪ těžkopádnější
▪ raná
•
13. – 14. století
•
Anežský klášter
•
staronová synagoga
◦ nevyhovuje křížová klenba → přidávají klenební žebro (5. žebro)
•
nepříliš vertikální stavby
•
klášter Zlatá koruna
•
hrad Bezděz
•
hrad Zvíkov
•
kostel svatého Bartoloměje (Kolín)
•
Písek – nejstarší dochovaný most v Čechách
▪ vrcholná
•
14. a poč 15. století
•
stavba Svatovítské katedrály
◦ Matyáš z Arassu
◦ Petr Parléř
▪ síťová klenba parléřovského typu
◦ dostavba na přelomu 19./20. století
◦ nerealizován původní pracovní plán
•
přestavba pražského hradu
◦ Matyáš z Arassu
▪ česká gotika
•
sakrální
◦ síťová klenba
◦ parléřovského typu
◦ milovského typu
◦ síňové dvojlodí
◦ svatý Vít v Soběslavi
◦ kostel Panny Marie v Třeboni
•
profánní
◦ pražský hrad – podle Louveru
◦ Karlštejn (Karlstein)
▪ inspirace lucemburským hradem Vianden v Ardenách
◦ Karlsberg (Kašperk)
◦ Karlshone (Radyně)
◦ Monte Carlo v Itálii
◦ Lipnice
•
Nové město pražské
◦ inspirace Jeruzalémem
▪ Karlovo náměstí – velikost Chrámové čtvrti?
▪ ulice k hradu – stejná šířka jako ulice v Jeruzalémě?
◦ Hlavní tržiště
▪
Karlovo nám. – dobytčí trh
▪ Václavské – koňský
▪ Seno vážné – senné
▪ Svinský trh
◦ Karlův most
▪ Petr Parléř
▪ snaha obnovit slávu římských oblouků
▪ 1357.9.7.5h.31min
▪ sféry – nebe,.....
▪ pozdní
•
15. a 16. století
•
Vladislav Jagellonský
◦ přestavba pražského hradu
▪ Rýd (Rejd)
▪ vladislavský sál
▪ prolínání gotiky a renesance
•
stanové střechy
◦ Barbora v Kutné hoře
◦ kostel nanebevzetí PM v Mostě
•
diamantová (sklípková) klenba
◦ nanebevzetí PM v Bechyni
◦ nanebevzetí PM v Blatné
•
motiv osekaného větvoví
◦ Hans Spiess
▪ královská oratoř u sv. Víta
▪ nahrubo osekané větve
▪ přestavba hradu Křivoklát
▪ sochařství
•
sakrální náměty
◦ Madony a Piety
◦ v rané málo
◦ Madona Strakonická
▪ krásný styl
•
přelom 15. 16. století – Karel IV.
◦ Třeboňská Madona
◦ Plzeňská Madona (kostel sv. Bartoloměje)
◦ Madona Krumlovská
◦ Pieta ze Všeměřic
•
světci
◦ sv. Václav
▪ použil kostru a lebku sv. Václava – věrná socha
▪ busty Karla IV. a rodiny
▪ sousoší sv. Jiří v boji s drakem
•
Martin a Jiří z Klausenburku
▪ mistr Theodorik – Karlštejn → kaple panny Marie, věrný obraz Karla IV.
a apokalypsa
•
Mikuláš Wurmser – apokalypsa
•
kaple sv. Kříže – Theodorik
▪ mistr vyšebrodského oltáře
▪ mistr třeboňského oltáře
◦ Pozdní gotika
▪ malby
•
svatovítská katedrála – svatováclavský cyklus
•
deskové malby
•
oltář hradu Křivoklátu
▪ mistr litoměřického oltáře
•
nejlepší mistr v malířství vůbec
▪ hudba
▪ korunovační klenoty
•
říšské a české
◦ vyzdobeny Karlem IV. (zřejmě nebyly udělány nové)
Přemyslovci
•
Přemysl Otakar I. (1197 – 1230)
◦ Smrt Jindřicha VI. → spory kurfiřtů
◦ Filip Švábský (štauf) x Ota Brunšvický (welf)
◦ oba jsou korunování
◦ dostává plno výsad
▪ královský dědičný titul – od Filipa Švábského (1198) a poté se přidává na naléhání
pepaže ke Otovi Brunšvickému → 2. korunovace (1204)
▪ Inocenc III. papež svatořečí svatého Prokopa (1204)
◦ Filip Švábský si po mnoha letech donutí poslušnost Přemysla Otakara
▪ pojištění poslušnosti – Václav + Kunhuta Štaufská
◦ 1208 – Filip Švábský zavražděn → zpátky k Otovi
◦ Ota Brunšvický – císař – nesplnil slib pro propapežskou politiku, snažil se ovládnout
Itálii → papež prosazuje Friedricha krále Sicilského – syn Jindřicha VI. Se uchází o trůn
(byl kdysi korunovaný)
◦ z jižní Itálie do Německa
◦ v Basilei se setká s Přemyslem Otakarem – ten chce mít potvrzené výsady – on mu je
potvrdí → zlatá bula sicilská (1212) (dědičný královský titul, kurfiřtské právo (český
král, vévoda saský, markrabě braniborský, falckrabě rýnský + mohučský arcibiskup,
kolínský arcibiskup, trevírský arcibiskup); potvrzení míru knínského; investitura
pražského a olomouckého biskupa českým králem; vykoupení na korunovační jízdu 300
hřivnami stříbra; místo 300 jízdy; povinné účastnění říšských sněmů pouze ve
Norimberku, Bramberku a Merceburku (pouze když tam byl i polský král); postoupení
několika hradů v Sasku; císař nezasahuje do volby krále v Čechách – významné, ale
strastiplné (král korouhvička)
◦ spory s pražským biskupem Ondřejem (hájí církevní práva a svobody – např. investitura)
▪ interdikt v celé diecézi → spor ukončen až po mnoha letech → kompromis
•
soudní spory řeší duchovní soudy, kapitula volí opata, biskup jmenuje faráře ve
své diecézi, patron do toho může trochu kecat, poddaní na církevních panstvích
jsou vyňati ze státní správy (z hradské – kastelánské správy) a podřízeni svým
duchovním vrchnostem (opatům, biskupům) – v soudní rovině, pouze důležité
věci má dvorský sudí nebo král – imunita → průlom do hradské správy →
velmožové chtějí také převzít funkce správní a soudní sami → rozkládání staré
hradské správy → vrchnostenská patrimoniální správa
◦ nový nástupnický řád – seniorát → primogenitura (prvorozený syn se stává králem)
◦ Valdermar II. (dánský král)
▪ Dagmar – získání přízně dánů, podporovala chude. Vzhlíželi jako ke světici, hledali
u ní ochranu
▪ Konstancie uherská
▪ dcera Anežka(Sv. Anežka česká); vychovávána v klášteře, zasnoubena
Jindřichovi VII.
•
poslána na rakouský dvůr pro lepší výchovu, ale rak. Vévoda se
postaral o to, aby se zasnoubeni zrušilo(místo ní Markéta
Bábenberská (dcera vévody rak. Leopolda VI.))
◦ Přemysl Otakar II. Se naštval → plenění rakouska
▪ Anežka se stala řeholní sestrou(odmítla i Císaře)
•
založila s matkou špitálu na františku
•
2 kláštery – františkáni a klaristky
•
abatyše
•
špitál
•
špitální bratrstvo → rytířský řád Křižovníků s červenou
hvězdou (zakládání špitálů, ochrana špitálů, duchovní
správa, starost o Karlův most,v pohusitské době úpadek –
později – Inž. Peckovský, dneska je jich asi 20)
•
sv. Zdislava z Lemberka – klášter Jablonné Podještědí +
laičtí mniši (v rodinách) – terciáři (terciální řád)
▪ syn Václav
•
Václav I.
◦ Kolonizace a těžba stříbra
◦ rytířská kultura
◦ uvědomění šlechty a snaha vládnout ve státě
◦ 1241 – tataři (Čingischán – Temüdžin)
▪ spojení mongolských kmenů
▪ razantní výboje
▪ syn Oktaj – jízdní vojska proti Rusku
•
Rusko rozdrobené – tataři ho ovládají
•
1223 – řeka Kalka – Jihoruská vojska poraženy – 3 knížata zabiti v bitvě (zbytek
Rurikovců rozmačkán pod deskami s hostinou
▪ útoky na Polsko
•
neschopnost se ubránit
▪ útok na Česko – záseky
•
Morava (západ – Opavsko) – plení a vybíjí
•
Moravou protáhli do Uher – plení
▪ Oktaj umírá → boje o trůn – 1242 táhnou pryč
▪ Hostýn – zázrak, déšť
◦ vítězství nad Mongoly – prestiž – Slezsko se stává závislé na ČS
◦ říšský vikář v říši – druhý nejvýznamnější muž v říši
◦ četné boje s Rakouským vévodou Friedrichem Bojovným (Bedřichem Svárlivým) –
poslední Bábenberk po meči
▪ velká aktivita, aby syn Vladislav dostal dědičku Štýrska a Rakouska (Bábenberku) za
ženu → 1237 zasnouben Vladislav s Gertrudou Bábenberskou
◦ Vladislav brzy umírá – 1247
▪ Gertruda si bere Heřmana Bádenského – taky umírá
◦ Kuenringové (mocný rakouský rod) – si volí vévodu Přemysla Otakara (II.)
◦ Uherský král (Béla IV.) má chuť na Bábenberské dědictví
▪ dlouhé boje
◦ Přemysl Otakar II. Aby si pojistil Rakousko → vytahuje Markétu (stará) (bývalá
manželka Jindřicha VII. říšského) z kláštera a vzal si ju.
•
Přemysl Otakar II.
•
Mezivládí
◦ Ota Braniborský
▪ tuneláři Čech
◦ Rudolf Habsburský
▪ moudrá správa Moravy
◦ boje všech proti všem
◦ Ota odchází → malý Václav jako rukojmí
▪ správu má Gebhart se žoldnéři – drancují
◦ šlechta (Vítkovci – vypáleny Budějovice, zničen klášter Zlatá koruna) se snaží uchvátit
moc
◦ anarchie
◦ Morava vzkvétá
◦ po 80. let – zemský sněm – žádost vrátit Václava do Čech
▪ vrácen, ale za velké výkupné
•
1283 – princ Václav se vrací do země
◦ vládu má Záviš z Falknštejna (1283 – 1287) (Vítkovec, zradil Přemysla Otakara)
◦ regentská vláda
◦ pacifikace opozice
◦ upevnění ústřední moci
◦ oženil se s královnou vdovou Kunhutou
◦ 1285 – Kunhuta umírá
◦ Václav poňoukán ke zbavení Záviše
◦ Záviš obviněn, že se snaží získat vládu v zemi → Záviš zajat → Vítkovci (jižní Čechy)
povstávají
▪ Václav dostává podporu v Rudolfu Habsburském
▪ Záviš vzat jako rukojmí a vozen od hradu ke hradu → vyhrožování → povstání
utlumuje → brácha odmítá se podvolit → Záviš popraven
▪ bráchové opouští zemi, ostatní se podrobují – je jim odpuštěno
•
Václav II.
◦ Po pacifikaci vítkovců se dostává k vládě
◦ staví Zbraslavský klášter
▪ pětilodní chrámová stavba – zničena husity
▪ Zbraslavská kronika
▪ po smrti tu byl pochován
▪ reprezentativní chrám a královská hrobka
◦ probíhající kolonizace – rozkvět
◦ nové stříbrné žíly v Kutné hoře a Jihlavě
◦ 1300 – ražení kvalitních mincí – pražské groše
▪ mincovny – Vlašský dvůr
▪ Gozzio z Orvieta – ius regale montanorum (hornický „montánní“ zákoník – základ v
hornických pravidlech v Evropě i v zámoří
•
pověřen sepsáním zemského zákoníku → šlechta se bouří → žádný zákoník není
◦ snaha založit v Praze universitu
▪ odpor aristokracie, kteří nechtějí moc vzdělanců
◦ manželka Guta Habsburská umírá po 10 letech – 10 dětí
▪ král řadu let truchlí
▪ v Polsku umírá král Přemysl
•
Václavovi nabídnuta koruna – bere si Elišku Rejčku
◦ 1301 – Arpádovci v Uhrách vymírají
▪ část šlechty nabízí Přemyslovcům korunu – princ Václav (III.) korunován jako
Ladislav V.
▪ Jenom část ho zvolila, větší část chtěla Karla Roberta z Anjou
▪ římskoněmeckému králi Albrechtovi se nelíbí vzrůstající moc Přemyslovců –
podporuje Karla Roberta
▪ Vladislav Lokietek ho též podporuje (Piastovec, který chtěl korunu v Polsku)
▪ široká opozice → Přemyslovci v Evropě izolovaní
▪ v Uhrách řídla pročeská strana – Václav II. tam vpadá a odváží syna a korunovační
klenoty do Čech
▪ Albrecht vyzývá Václava II., aby se zřekl obou korun
▪ Spojené armády Uher a Říše se vydávají do Kutné hory → havíři se zapojují do bojů
– chemické zbraně (strusku sypali do potoka, z kterého pili) → táhnou pryč
▪ Albrecht vyzývá k polní bitvě → Václav II. nechce otevřenou bitvu (kvůli porážce
Přemysla Otakara II.) → partyzánská válka → Češi vítezí
▪ Zdravotní problémy z Braniborska – 1305 → umírá → nastupuje Václav III.
•
Václav III. (1305 – 1306)
◦ Upouští od Uher
◦ snaží se udržet Polsko
◦ svolává sjezd v Olomouci
◦ v Olomouci je zavražděn
◦ jako zástupce určil Jindřicha Korutanského
•
Interregnum
◦ Jindřich Korutanský
▪ Albrecht prohlašuje Čechy za prázdné léno, které svěřuje svému synu Rudolfovi →
Jindřich prchá
◦ Rudolf Habsburský
▪ zastavuje královské majetky do zástavy české šlechtě
▪ umírá na zažívací problémy (při obléhání Horažďovic – poprvé u nás užita střelba z
děl)
◦ Jindřich Korutanský
▪ Panstvo si dělá co chce
•
Jindřich z Lipé
◦ snaží se s příbuznými dosadit důležité úřady ve sátě – panská oligarchie
◦ král je bezmocný – sají peníze ze stříbra
◦ Pražští a Kutnohorští bohatí občané se proti tomu staví
•
snaha (cisterciáckých opatů) dosadit na trůn Jana Lucemburského a oženit ho s
Eliškou Přemyslovnou
◦ Jindřich VII. (Lucemburský) je císař (Albrecht Habsburský byl zavražděn)
◦ císař moc nechce, ale nakonec se nechává ukecat
◦ dává mu rádce (Petr z Aspelta)
◦ Jindřich Korutnaský se zabednil v Praze – řezníci rozštípají bránu a Jindřich
Korutanský utíká – cestou vypálí Zbraslavský klášter
•
Jan Lucemburský
◦ šlechta chce dále vládnout
◦ nemanželští Přemyslovci chtějí také vládnout
Francie a Anglie
•
Karlovská dynastie vymřela 987
•
988 – Hugo Kapet
◦ vévodové neberou panovníka vážně
◦ slabá ústřední moc i u nástupců
•
komplikace – 1066 – Vilém Dobyvatel dobyl Anglii – Normanská dynastie
◦ Anglický král je zároveň Normanský vévoda
◦ Kniha posledního soudu – soupis majetku – půdu pak dává do léna své družině do léna
▪ všichni poslouchají panovníka
◦ zve na svůj dvůr významné Evropské osobnosti
•
1154 – další komplikace – vnučka Viléma se provdala za francouzského hraběte z Anjou
(Jindřich Plautagenet)
◦ jejich syn nastupuje 1154 na anglický trůn – Anglie má i oblast Anjou
◦ zakladatel dynastie Plantaugenetovské
◦ Jindřich se snaží upevnit moc nad církví – konflikt s Canterburským arcibiskupem
Tomášem Becketem – Becket je zavražděn
•
poslední komplikace – francouzský král Ludvík VII. se rozvádí s Eleonorou Akvitánskou
(dědička Akvitánie a Gaskoňska) – bere si Jindřicha II. – Angličtí králové ovládají i tyto
državy, mají větší území než Francouzští králové
◦ synové Jindřicha II.
▪ Richard (lví srdce) a Jan (bezzemek)
•
Ve Francii Filip II. August (1180 – 1223)
◦ Francouzi rozšiřují svou moc ve Francii – berou si vdovy
◦ Filip se snaží dostat i Anglické državy
◦ Problémy Jana s léníky – Filip získává všechny území ve Francii (až na Akvitánii)
▪ Janovi se to nelíbí – bitva u Bouvines – Jan poražen a nazýván Bezzemek (poraženy
taktéž vojska Oty Brunšvického)
◦ problém s kacíři – Albigénští (Kataři) – účast na vojenských akcí proti nim
▪ boje dotáhl až 1229 Ludvík IX.
◦ Položil základy centralizované Francie
•
Ludvík IX. – neúspěšné křížové výpravy
◦ světec
•
V Anglii feudálové využívají porážky – nutí si na Janovi Velkou listinu svobod (Magna
charta libertátum 1215 – mocenský dualismus)
◦ Velká rada – základ parlamentu (schvaluje daně), nesmí uvěznit šlechtice bez soudu
▪ král se stává bezmocným
Pozdní Středověk
•
Krize
◦ hospodářská krize
▪ plno vesnic končí
◦ finanční krize
▪ Arabové chtějí zlato za koření a další věci za věci z Indie
▪ Evropa nemá z čeho razit mince → klesá množství drahého kovu → znehodnocení
měny
•
šlechta dostává málo peněz na daních (fixní daně)
•
šlechta (některá) si zvyšuje příjmy lapkovstvím
◦ výrazné poškození obchodu
◦ morové epidemie
▪ zanesené Janovany
▪ Českým zemím se poměrně vyhýbají
•
plicní forma a dýmějová forma
▪ vzrůstají vlny antisemitismu a kání (flagelanti, sektáři)
•
náboženské střety a války
•
snaha reformovat církev
◦ Turkové zahajují výboje proti Evropě
◦ mocenské konflikty
▪ stoletá válka
Stoletá válka
•
S přestávkami přes 100 let
•
ve Francii vymírá hlavní rod kapetovců → nastupuje vedlejší rod kapetovců z Valois
•
Filip VI. (bratr Blanky z Valois) x Eduard III.
◦ Dynastické spory (Eduard chce vládnout díky matce Francouzce)
▪ Francouzské právo neuznává dědičnost ženy → není králem, ale smiřuje se s tím
▪ Konflikt o Flandry (Belgie)
•
Bohatá země z výroby sukna a obchodu
•
Anglie i Francie chce mít Flandry pod kontrolou
◦ Francie chce ovládnout i poslední Anglické oblasti ve Francii (biskajský
záliv)
◦ Flanderský vévoda se přidává na stranu Filipa → Eduard zakazuje vývoz
vlny do Flander
▪ 1336 – Eduard obnovuje své nároky na trůn
▪ 1337 – Francouzské lodě byly potopeny u Flanderského pobřeží → válka
•
1. fáze války
◦ 1346 – Angličané se vyloďují na pobřeží Francie
▪ Eduard a „černý princ“
▪ postupují rychle na Paříž
▪ Jan Lucemburský pomáhá Francii
▪ 1346 – bitva u Kresčaku
•
Eduard řídil svou armádu
•
Francouzi nemají jednotné velení → Francouzi (+ Jan Luc. + Karel IV.) útočí na
Angličany na vršek
◦ Angličani – lukostřelci
◦ Francouzi – těžká jízda
▪ pršelo – jízda nefunguje
▪ Francouzi prohrávají
•
Jan Lucemburský těžce raněn a umírá
•
Karel IV. těžce raněn, ale vyléčen v klášteře
▪ Angličané dobíjí sever Francie a Calais (po dlouhém obléhání kapitulovalo)
•
Sousoší – Muži z Calais od Rodena
◦ Francie pustošena od Anglie
◦ Anglie má dobrou taktiku a organizovanost
◦ Angličané chytli i Franc. krále Jana Dobrého
◦ 1359 – znovu se vyloďují angličané a snaží se dobýt Francii
▪ zásobovací problémy – není co loupit
◦ 1360 – uzavřen mír – konec 1. části konfliktu (Anglie si rozšířila své panství ve Francii)
◦ špatná součinnost Francouzského vojska
•
2. fáze války
◦ Francouzi nasazují partyzánskou válku – rychlé výpady z hradů přel. 60./70. let
▪ taktika v celku slaví úspěch
▪ Decimování Angličanů → Francouzi získávají část svých území
◦ V Anglii vypuká mor → nutnost starat se o Angli → relativní klid po krátkou dobu
◦ ve Francii též
◦ města v Anglii i Francii povstávají
◦ Francouzi dobíjejí svá území
◦ 1415 – 1453
▪ závěrečná fáze
▪ Jindřich V. se vyloďuje v severní Francii
•
bitva u Azincourtu
◦ poráží Francouze
◦ uzavírá spojeneckou smlouvu s Burgundským vévodou
◦ opanovává severní Francii
▪ Francie v troskách – šlechtici se bijí navzájem
▪ Jindřich V. uzavírá manželství s Kateřinou z Valois (kvůli nástupnictví)
▪ 1422 – umírá Jindřich V. i Karel VI.
▪ Na trůn má nastoupit Jindřich z Windsoru (je mu 10 měsíců)
▪ Karel Dauphin chce korunu ve Francii
▪ Johanka z Arku
•
dobíjí Orleans a Remeš (Karel je korunován na krále Karla VII.)
•
1431 – Johanka upálena za čarodějnictví Anglií
◦ nepomohli si tím
▪ 1435 – burgundský vévoda se přidává k Francii – Angličané prohrávají
▪ 1453 – mají pouze Calais – 100 letá válka končí
•
Francie a Anglie po 100 leté válce
◦ Francie
▪ Karel VII. zavádí
•
pevné daně
•
žoldnéřské (profesionální) vojsko – podřízené přímo králi
▪ Ludvík XI. (1461 – 1483)
•
dokončil integraci Francie
•
centralizovaná monarchie – provinční úředníci přímo podřízeni králi
•
král se opírá o podporu měst a církve
•
Francie se stává 1. velmocí Evropy
◦ Anglie
▪ vnitropolitická krize
•
Jindřich VI. (Lancaster)
◦ duševně chorý
◦ vládne za něj Richard z Yorku (Plantaženet)
◦ Yorkové vznášejí nárok na trůn
◦ válka dvou růží (1455 – 1485) – Y – bílí L – červení
▪ celá vysoká Anglická šlechta se tam vyvraždila
•
Jindřich VII. (1485 – 1509)
◦ tudorovci
◦ nemá problémy se šlechtou
▪ konfiskuje majetek poražených protivníků
▪ své lidi dosazuje do úřadů
▪ ekonomické reformy
◦ ohrazování pozemků
▪ půda po vymřelých rolnících ohrazena a změněna na pastviny → rozvoj
chovatelství (ovce → vlna → sukno)
◦ Anglie se také stává velmocí
České království
•
Lucemburkové
◦ Jan Lucemburský (1310 – 1346)
▪ poňoukán Eliškou Přemyslovnou k upevnění panovnické moci
•
dlouhé boje se šlechtou
◦ ničení panství
◦ ustupuje
▪ šlechtě nechává správu země
▪ schopný diplomat a schopný vojevůdce
▪ zaměřuje se na zahraniční politiku
•
Horní Lužice (1319) (Budyšínsko)
•
1329 – Dolní Lužice (Zhořelecko)
•
1322 – pomáhá Ludvíkovi Bavorovi v bitvě u Mühldorfu
◦ korunovační jízda Jindřicha VII. byla bojem s Guelfy
◦ Jan Lucemburský se postavil na stranu Ludvíka Bavora (aby se stal císařem)
proti Habsburkům → za Chebsko
•
1327 – Horní Slezsko
•
zavázal se papeži ke křížové výpravě do Palestiny
◦ vybral velké sumy peněz → tažení je nereálné → křížové tažení na Litvu
(3000 pohanů se pokřtilo)
•
1328 – Mazovsko
•
1329 – většina dolního Slezska
•
Tyroly pro syna Jana Jindřicha Lucemburského + oddán s Markétou Maultasch
(1335 – 1342)
◦ Markéta byla starší – moc si nerozuměli → Markéta ho prohlásila za
impotentního → neplatní sňatek → bere si jiného manžele 1342 se vrací
▪ Jan Lucemburský rozlícen – mezinárodní problémy
•
1330 – Severoitalská města v Lombardii (dočasně) – Miláno, Luca, Modena,
Parma, Pávie, Veróna,.. (Italská signorie)
◦ Karel IV.
◦ Václav Karel (Karel IV.) – vládne severní Itálii (chtěli ho tam i otrávit, musel
bojovat → nakonec jim za vysoké výkupné nechal samosprávu – 1333
◦ používá své biřmovací jméno Karel
◦ Vita Caroli
◦ zbožný život po rozmařilém životu
◦ markrabě moravský po Itálii
◦ král český po smrti Jana Lucemburského u Kresčaku
◦ tehdy už král Německý
◦ proti Karlovi vzdorokrál Günther ze Schwarzburku (zvolený Vittelzbašskou
opozicí)
◦ po smrti Blanky z Valois si bere Annu Falckou – příbuznou Günthera –
příměří
◦ 1355 – korunovační jízda v Římě
◦ císař – zlatá bula Karla IV. – zákony ve Sv. Říši Římské
▪ některé zákony byly až do konce Sv. Říše Římské
▪ při volbě stačila většina kurfiřtů
▪ Český král je první mezi kurfiřty
▪ Český panovník má více práv než povinností v Říši
◦ rozkvět Čech
▪ v Čechách základna moci
▪ snaha získat nová území pro Země Koruny České
•
nově Svídnicko a Javorsko
•
Horní Falc
•
Dolní Lužice (1368)
•
Braniborsko (1373)
◦ strategický význam
◦ Hanza – kontakty přes Braniborsko
▪ snaha změnit trasu hlavní obchodní stezky, aby vedla přes
Čechy
▪ nejde kvůli geografickému profilu Čech
▪ vysazuje víno a švestky
▪ snaha omezit moc šlechty – majestátis carolina – nelibost → nejde v
realitu
▪ rybníkářství
▪ moudrá daňová politika
▪ dobytčí trh (Karlovo nám.)
▪ koňský trh (Václavské nám.)
▪ senný trh (Senovážné nám.)
▪ svinský trh (kousek od školy, u I. P. Pavlova)
▪ ekonomický rozvoj a rozvoj vzdělanosti
•
univerzita Karlova – první univerzita ve střední Evropě severně od
Alp a východně od Rýna
◦ 4 fakulty – artistická (umožnění studie vyšších fakult – bakalář),
právnická, teologická, lékařská
◦ v čele fakulty – děkan, university – rektor a kancléř (pražský
arcibiskup)
•
partikulární školy (jakoby gymnázia) – v Praze 25
•
1344 – povýšení pražského biskupství na arcibiskupství
▪ rozvoj města
•
kostely
◦ chrám PM sněžné
◦ kaple Božího těla – dnešní Karlovo náměstí – stavba centrálního
typu
•
palác Kinských
•
Karlův most – obnova římských oblouků
•
Staroměstská věž
▪ 4 manželky – Blanka z Valois, Anna Svídnická, Anna Falcká, Alžběta
Pomořanská
•
syn s Blankou z Valois umřel – poté moc dcer, s Annou Svídnickou –
Václav IV.
◦ Václav IV. (1378 – 1419)
▪ těžká doba na vládnutí
▪ nepříliš dobrá příprava na vládnutí
▪ korunován ve 2 letech
▪ neuměl prakticky vládnout
•
Karel ho nenechával skoro nic samostatně jednat
•
bez vlastního přičinění všechno dostal
◦ byl zvolen českým i římskoněmeckým králem
◦ Braniborsko mu také dal
•
zvykl si na to, že za něj ostatní udělají politiku
▪ papežské schizma – zvolen Urban VI.
•
po měsíci někteří kardinálové zpochybňují volbu (protože nebyl vhodný papež)
→ prohlašují volbu za neplatnou → volí si vzdoropapeže Klimenta VII. →
duchovní i politická krize
▪ v říši začínají bujet spory mezi měšťany a šlechtou
•
chce řešit, ale neví jak
•
nerad cestuje
◦ později posílá zmocněnce
▪ často neumí politiku říšskou i domácí
▪ Václav se obklopuje nižší šlechtou (z honů) a dává jim funkce ve státě → tragédie
•
neumí politiku
•
dělá si nepřátele ve vysoké šlechtě
◦ několikrát ho uvěznili
▪ ani nešel na korunovační jízdu do Říma
▪ Zikmund
•
mladší Václavův bratr
•
Uherský král a Braniborský markrabě
•
úpadek vlády Václava
◦ spory se šlechtou
◦ spory s církví
▪ arcibiskup Jan z Jenštejna (synovec Václava IV.) – vzdělanec, studoval na
západu
•
•
napřed nic moc křesťan → po těžké nemoci se úplně obrátil a Václava
vybízel k obrácení též → nebere ho vážně (snaží se dostat církev pod
svou kontrolu → postupné naschvály a spory ( Kladrubské opatství –
mělo tam být biskupství místo kláštera – biskup měl být Václavův
kámoš → rychle po smrti zvolili nového opata → Václav se naštval a
zajal arcibiskupa se spolupracovníky → arcibiskup uniká a ostatní
mučí – Jan Nepomucký – Jan Welflin z Pomuku, arcibiskup opustil
Prahu a dožil v Římě)
v říši se problémy provalily
◦ 1400 sesazen z římskoněmeckého trůnu
◦ zvolen vzdorokrál Ruprecht Falcký
•
ztráta území
◦ Horní Falc
◦ v Lucembursku vládnou potomci Jana Lucemburského z druhého manželství
▪ Václav Lucemburský a potomci
•
částí kurfiřtů zvolen králem
◦ Jošt
▪ záhy umřel
◦ Zikmund
▪ ujal se praktického vládnutí v Říši
◦ Václav IV.
▪ Václav Zikmundovi nechal vládu, ale nechal si titul
•
1409
◦ církev má tři papeže
◦ Sorbonna (univerzita v Paříži) se snažila vyřešit papežské schizma
▪ Konsiliární hnutí – snaží se nadřadit autoritu koncilu autoritě papeže
•
Pisa
◦ zvolil nového papeže (vzdoropapež Alexander V.), ovšem ani
Římský papež a Avionský vzdoropapež nesložili úřad →
trojpapežství
◦ reforma na pražské univerzitě
▪ Václavovi nabídli uznání Pisánského papeže, za uznání
římskoněmeckým králem
•
•
potřebuje souhlas české církve → arcibiskup odmítá →
snaží se od university dostat uznání papeže → v univerzitě
cizinci jsou pro Řím (pouze Češi Wyclefisti – Jan Hus jsou
pro Alexandra) → potřebují hlasy → dekret Kutnohorský
→ hlasování ve prospěch Čechů a v neprospěch cizinců →
studenti odcházejí a učitelé taktéž – do Lipska, Krakova,
Vídně → pražská univerzita ztrácí svůj mezinárodní
věhlas → během husitských válek rozpadá se právnická a
lékařská fakulta → teologická fakulta se změnila na
kněžské „učiliště.“ → jako jediná zůstala ta artistická
•
Wyclefisti přehlasovali ostatní a prohlašují Pisánského
papeže za pravého → Václav vydíráním přinutil
arcibiskupa k uznání Pisánského papeže
Jan Hus
◦ *1370 v Husinci (asi ten u Prahy a ne ten u Prachatic)
◦ celkem průměrný student na artistické fakultě
◦ poté student teologické fakulty – ne úplně
◦ kazatel v Betlémské kapli na Starém městě
◦ sestra Václava IV. provdána za anglického krále
▪ někteří čeští studenti odcházejí studovat do Anglie
▪ John Wyclif – „kacířské idee“
•
idealistické idee – extrémní
•
správný křesťan je pouze ten, který žije v milosti posvěcující (neplatnost úkonů
kněží v těžkém hříchu) → totální anarchie
◦ Hus se inspiruje učením Wyclifa – napřed ho odmítá – poté ho začíná uznávat a bránit
▪ Jeho původní učitelé Wyclefismu se ho zříkají – Hus ne → vůdčí osoba Wyclefismu
na pražské univerzitě
▪ více navazuje na Wyclefa než na své předchůdce, kteří ukazovali na poklesky
duchovních i prostých věřících – Konrád Waldhauser, Jan Milíč z Kroměříže, Matěj
z Janova, Tomáš Štítný ze Štítného (první církevní kniha v češtině – přirovnává lidi k
šachovým figurkám – první „návod“ na šachy
▪ sympatizant Jeroným Pražský – poté se zřekl a poté zase sympatizuje s Husem
•
problémy → upálen na hranici na stejném místě jako Hus
•
intelektuál – na intelektuální vyšší úrovni než Hus
▪ nebere vážně církevní autority, které ho napomínají – nedostavuje se na papežskou
kurii
▪ odvolává se ke Kristu
▪ exkomunikován – nebere to vážně → interdikt nad Prahou (nesměly se sloužit až do
odvolání žádné mše a udílet svátosti) → Hus odchází z Prahy – Kozí hrádek v
Jižních Čechách, Krakovec
◦ konflikt s církví
•
Konstanz (Kostnice)
◦ 1414 – 1418
◦ vyřešeno trojpapežství
◦ v největších počtech laikové a stavové – duchovenstvo částo v
menšině
◦ Hus vyzván Zikmundem k obhájení svého učení
▪ Zikmund viděl, že se stane českým králem (Václav IV. neměl
syna) a chtěl mít v Čechách klid → dává mu bezpečný
průchod na koncil
▪ v Kostnici Hus káže a slouží mši → Kostnický biskup ho
nechal internovat (uvěznil)
▪ slyšení před koncilem
•
diskutuje jako na univerzitě → Wyclifovo učení veřejně
odmítnuto → odsouzen → potvrzena exkomunikace
•
•
•
od vlády Friedricha II. – státní moc trestala všechny lidi
hlásící se ke kacířským učením → upálen na hranici
Basel (Basilej)
Husitské války
◦ šlechta se staví za Husa – mají zálusk na církevní majetky
▪ Hus chtěl, aby církev rozdala své majetky nižším šlechticům
▪ začíná nová církev – podávají podobojí způsobou (zavedeno Jakoubkem ze Stříbra)
•
Kališníci
•
strana podobojí
•
utraquisté
•
(Husité)
◦ různé názorové proudy
▪ umírnění – intelektuálové vázaní na pražskou univerzitu, šlechta, bohatí měšťané v
Praze a českých městech
▪ střed – většina měšťanů v českých městech
▪ radikálové – chudina
•
táborité
•
orebité
•
severočeští husité
•
drancovali kláštery
◦ Wyclif označil kláštery za dílo ďáblovo (Ježíš neřekl ať jsou kláštery) – Hus
to přejal
◦ spousta knihoven byla zničená
◦ v Zbraslavském klášteře vytáhli mrtvolu Václava z hrobu a lili ho na oltáři
vínem
◦ názor – umění je hříšné, vzdělání je hříšné – vede k pýše
◦ 1415 – 1419 – třenice o kostely (v Praze)
▪ Václav IV. zasahuje
•
dříve měl Husa rád → neřešil to → spory mu přerostly přes hlavu → bitky v
ulicích
•
do všech městských rad v městech dal krajní odpůrce husitů
◦ Nové město Pražské bylo nejvíce radikální v Praze – představitelé extrémistů
byli uvěznění → Jan Želivský dal extrémisty dohromady → vyžadovali
osvobození svých přátel → radní odmítli → vzali Novoměstskou radnici
útokem → 1. pražská defenestrace → válka
▪ Václav, když se o tom dozvěděl tak se rozčílil a dostal mrtvici.
◦ 1419 – 1436– válka naplno
▪ běsnící radikálové X umírnění kališníci a katolíci
▪ bitva u Malešova – umírnění kališníci s katolíky proti Žižkovi, Žižka vyhrál a chtěl
zničit Prahu, přemluven svým přítelem
▪ bitva u Sudoměře – bitva u rybníků – Žižka vyhrál nad královskými vojsky díky své
brilantní taktice
•
útok přes rybník → koně se zabořili do bahna
▪ radikálové jsou berserkři → ničí všechny města a jejich krvežíznivost nezná mezí
•
radikálně mění mši – mají pouze 2 svaté Jana Husa a Jeronýma Pražského a
ostatní svaté neuznávají
▪ Jan Žižka z Trocnova
•
zchudlý zeman
•
lapka
•
žoldnéř (1410 v bitvě u Grünwaldtu)
•
neměl rád otevřené boje, vždy s vozovou hradbou, měl radši přepady a menší
šarvátky
•
všechno naloupené zlato bylo společné
▪ zbraně
•
vozová hradba
•
chladné zbraně
◦ sudlice, píky, halapartny, šídla, kropáče, cepy,...
•
palné zbraně
◦ primitivní děla a pušky
▪ píšťala, hákovnice, houfnice
◦ používané hlavně na plašení koní, účinnost zbraní mizivá
•
hvězdice na zemi → koním se zabodly do kopyt → plašily se
•
střelné zbraně
◦ samostříly – kuše
▪ spory mezi radikály navzájem
•
v táboře – vznik různých sekt
◦ např. Adamité (nenosili oděv)
•
Žižka upaloval a pobíjel tyto sektáře
◦ časem znechucen → odchází se svými hochy do východních Čech a dělá
nový Tábor s radikálními orebity
▪ pouze při nebezpečí zvenku se radikálové spojovali s centristy a umírněnými
•
1420 – nový papež → vyzývá husity, aby se přidali ke katolíkům → ti odmítají
→ vyhlášena křížová výprava → Zikmund to vítá
•
Husité se spojují → 4 artikuly (články) pražské → přijímání podobojí, svobodné
hlásání slova božího + vzájemná tolerance mezi radikály a umírněnými, zákaz
světského panování kněží, trestání smrtelných hříchů
•
intervenční vojska poražena pod velením Jana Žižky
◦ Praha, Kutná Hora, Německý Brod
▪ 1424 – umírá Jan Žižka
•
do čela radikálních vojsk nastupuje Prokop Holý
•
1426 – Ústí nad Labem
•
1427 – u Tachova
•
1431 – bitva u Domažlic (Ktož sů boží bojovníci → klobouk kardinála Juliano
Cesarini)
▪ cíle husitů – reformovat celou katolickou církev
▪ cíle katolíků – navrátit husity silou ke katolíkům
▪ dlouhotrvající válka → zdevastovaná zemědělské
•
40% obyvatel vybito
•
ustává mezinárodní obchod
▪ rejdy (rejsy) – výboje husitů do ciziny → loupení a plundrování
•
Braniborsko, Polsko, Sasko, Bavorsko, Horní Uhry, severní Rakousko
▪ ani jedna strana nepřesvědčuje druhou
•
1432 – koncil v Basileji
◦ poslední ze tří koncilů konsiliárního hnutí
◦ nabízí husitům kompromis – vede ho kardinál Cesariny (klobouk u
Domažlic) → většina husitů je pro (radikálové jsou proti kompromisům)
◦ umírnění a centristé (+ Praha) – duben 1434 – panská jednota → 30. května
1434 poráží drtivě radikály u Lipan (vyhráli díky znalosti jejich taktiky) →
ztráta jádra vojsk → radikálové ztrácí vojenskou oporu → dohoda s katolíky
na kompromisu vycházejícího ze 4 artiklů pražských (příjímání podobojí není
nutné ke spáse, světské panování církve neřešeno příliš, svobodné hlásání
slova božího vyučenými lidmi a trestání smrtelných hříchů nepřeháněno) →
vnímáni jako součást katolické církve → 4 kompaktáta vyhlášena v Jihlavě
▪ následky
•
ztráta moci a majetku katolické církve (husité a šlechta)
•
ztráta vlivu českého krále
•
všichni uznávají Zikmunda českým králem (1436 – 1437)
◦ snažil se zkonsolidovat diplomaticky a vojensky české království
◦ Tábor povýšil na královské město
◦ radikály a vojáky poslal na Balkán na boj proti Turkům
◦ hrádek Sion (na východ od Prahy) – důležitá zemská stezka do Uher
▪ radikálové co přežili Lipany a všechny olupovali
▪ pobiti armádou a slavnostně pověšeni
◦ 1437 umírá
◦ nastupuje zeť Albrecht Habsburský
Habsburkové
Albrecht Habsburský
•
Problémy s radikály
◦ zvolili si vzdorokrále Kazimíra (bratr Polského krále)
•
nepokoje
•
král Uherský taktéž → Turkové útočili na Uhry
◦ vytáhl na boje s Turky → při ústupu umírá na epidemii úplavice
Ladislav Pohrobek
•
Nastupuje jako dítě
◦ Uhrové si za svého krále volí Polského krále Vladislava III.
◦ Alžběta (matka) se snaží udržet korunu pro Vladislava → přesídluje do Bratislavy
▪ spojuje se s Janem Jiskrou z Brandýsa (katolík, ale má armádu husitů) → dobyl celé
severní Uhry
▪ 1422 bitva u Varny – umírá Cesariny a spousta českých vojáků → začínají uznávat
dědické nároky Ladislava
▪ bitva u Lučence 1444 – Jan Hunyady poražen Jiskrou
▪ Hunyady na sebe ztrhává moc a prohlašuje se králem Uher
▪ 1457 umírá Pohrobek a Hunyady prohlašuje svého syna Matyáše Korvína za králem
•
stavové prohlašují za krále bavorského vévodu Albrechta – císař Friedrich IV. Mu to
zakazuje a přikazuje stavům, aby respektovali nároky mladého Ládíka
◦ místo Ladislava vládne nejmocnější český aristokrat – Oldřich z Rožmberka → až do
puče Jiřího z Poděbrad
•
Jiří z Poděbrad
◦ landfrídy – panstva při dospívání Pohrobka – šlechta se dávala dohromady a usilovali o
to, aby v kraji byla stabilita. 1 landfríd – několik krajů dohromady
▪ jihočeský kraj – Jiří z Kunštátu a Poděbrad
◦ militarista – vycvičil vojsko landfrídu – 1448 státní převrat – v noci vyměnil důležité
státní úředníky za svoje lidi – ovládl Čechy
◦ Oldřich z Rožmberka vytváří jednotu Strakonickou jako opozici
◦ po několika letech si na zemském sněmu dobyl všeobecné uznání → zemský správce
◦ 1453 – Pohrobek korunován
▪ mladý – nemůže samostatně vládnout
•
Jiří stále zemský správce
◦ podařilo se Jiřímu dát francouzskou princeznu Magdalenu Ladislavovi za ženu
◦ Ladislav umírá na leukemii
▪ Jiří si vynucuje zvolení králem
▪ Jindřich vnucuje svou dceru Kateřinu Matyášovi Korvínovi
▪ zvolen králem
Jiří z Poděbrad
•
1. ne suverénní vládce (nebyl předtím žádný šlechtic)
•
snaha zajistit Českému království dobré postavení v Evropě a snaha zkonsolidovat České
království
◦ v žilách současné anglické královny koluje krev Jiřího z Poděbrad
◦ snaha navázat diplomatické kontakty v západní Evropě
◦ atletická diplomacie
◦ projekt Evropské Unie
•
kališnického vyznání
◦ Pražské arcibiskupství nefungovalo (od husitských válek)
◦ jediné funkční je Olomoucké (žádný biskup) a Vratislavské (Rožmberk)
▪ korunován biskupy vyslanými z Uher
•
Papež jim dává úkol, aby donutili Jiřího stát se křesťanem a vymýtit kompaktáta
v Českých zemích
•
Papežská strana zase získává na důležitosti na úkor konsiliární strany – časem se konsiliární
strana rozpadá
•
Papež Pius II. (kdysi býval císařský diplomat (kdysi zděšen z návštěvy husitského tábora)
◦ autor citátu – „Každá selka z Čech zná bibli lépe než italský kněz
◦ Jiří doufá pro legalizaci kompaktát před papežskou kurií
▪ vybírá si špatnou dobu (kališnický biskup Václav Koranda kritizoval papeže a řekl,
že přijímání podobojí je nutné ke spáse)
▪ papež není nadšený a svolává si 4000 lidí na papežskou kurii → nepovolují ji a
požadují po nich být úplnými katolíky
•
1462 – kompaktáta zrušena
◦ nevole mezi kališníky a Jiří z Poděbrad znepokojen
◦ zanevřel na papežskou kurii
◦ papeže jako jediného vyšachoval z EU
▪ EU nerespektovala středověký universalismus
▪ vrchní velitel Francouzský král a vrchní vojenský velitel Český král – společné boje
s Turky
•
Pius II. umírá → nastupuje Pavel II.
◦ 1463 – 1464
▪ velký mor v Praze – většina vyšší šlechty vymřela
▪ Odúmrť – majetek, který dostal poručník šlechtice při smrti malého šlechtice
•
Jiří zabírá odúmrti
◦ šlechta naštvaná → nepřátelé doma i venku
▪ 1465 jednota Zelenohorská
•
opozice proti Jiřímu z Poděbrad
•
hájení zemských svobod a práv (odúmrtě)
•
k papeži Pavlu II. Posílají poselstvo a nabádají ho k exkomunikaci
Jiřího jako kacíře → Jiří vyzván k obhajobě před papežskou kurií →
Jiří říká, že nemůže jet, protože je tlustý → 1466 – Jiří uvržen do
klatby a exkomunikován
•
opozice v Polsku, západních a jižních Čechách
•
dlouhou dobu stále vládne
•
vystupuje proti němu Matyáš Korvín
◦ Korvín zabral zbytek horních Uher
◦ 1469 – obklíčen u Vilémova → vyjednávání
▪ podmínky – mír s papežem, potvrzení kompaktát → kurie
nemá zájem na smíru
◦ Matyáš v Olomouci přijímá Českou korunu
•
•
1471 – umírá Jiří
•
2 králové
Jiří určuje za nástupce Vladislava z Polska (syn Kazimíra, který byl
zvolen jednotou zelenohorskou za krále)
◦ utraquisti uznávají Vladislava
◦ opozice a zahraničí uznává Matyáše
Jagellonci
Vladislav Jagelonský
•
Boje s Matyášem Korvínem
◦ Kazimír pomáhá polskou armádou
▪ k ničemu to nevede – válka se nevyvíjí
•
1478 – Olomoucký mír
◦ Čechy mají 2 krále
▪ Vladislav má Čechy
•
možnost vykoupit okolní země za 400 000 dukátů
▪ Moravu Slezsko a Lužici má Matyáš
•
král není příliš mocný
◦ šlechta si dělá co chce („ty jsi náš král a my jsme tvoji páni“)
◦ destabilizace státu
▪ 1483 – mor
•
Král se se dvorem stěhuje do Třebíče
•
24. 9. 1483 – povstání v Praze
◦ běsnící radikální utraquisté útočí na všechny 3 radnice a pobíjejí konšely
▪ pobiti katoličtí konšelé
▪ útoky na kláštery
▪ vybíjeni Židé a Němci
•
1484 – král se vrací do králova dvora (rezidence poblíž bran) → Pražský hrad
chátrá
◦ anarchie → další incident – král málem zabit → necítí se bezpečný → nechá
přestavět Pražský hrad a kašle na králův dvůr – Benedikt Ried (Rejt)
▪ Hans Spiess – osekané větvoví v královské oratoři
•
1490 – umírá Korvín
◦ za života zabral – České země, Štýrsko, Kraňsko
◦ velký humanista – v Budíně založil knihovnu a univerzitu v Bratislavě
◦ uherští stavové volí Vladislava svým králem
•
1516 – Vladislav králem
◦ slabý panovník
◦ ztracená území nepředává zase Čechům (navrácena až za Ferdinanda Habsburského)
▪ Lužice zabrána za 30leté války
▪ většina Slezska zabrána za Marie Terezie
▪ zůstává pouze Morava
•
panstvo v Čechách si snaží posílit moc na úkor měšťanstva
◦ začíná podnikat – porušují trhové a mílové právo
▪ konflikt mezi šlechtou a měšťanstvem
▪ šlechta si vynucuje vladislavské zřízení zemské (které potvrzuje podnikání) →
obrovské třenice → anarchie, otevřené střety
•
vyřešeno až Ludvíkem Jagelonským smlouvou svatováclavskou – kompromis
Ludvík Jagellonský
•
Král Český a Uherský
•
1517 – smlouva svatováclavská – kompromis – předsedové měst zasedají na zemském
sněmu a šlechta podniká
◦ pivovarnictví
▪ hutnější pivo
◦ rybníkářství
▪ mnohem větší rybníky
▪ Pernštejnové na Pardubicku
▪ Rožmberkové na Třeboňsku
▪ nejmocnější rody Čech tehdejší doby
▪ největší rybník – Čeperka na Pardubicku – 1200 Ha
•
stavba – 1491 – 1496
▪ Štěpánek Netolický
•
Zlatá Stoka a jiné stoky
▪ Jakub Krčín z Jelčan
•
Rožmberk – dříve 1000 Ha, dnes 500 Ha
•
Nová řeka (odvedená voda z Lužice, aby nebyly povodně)
◦ Šlikové
▪ stříbrná ložiska u Jáchymova → vlastní měna Joachimsthaler (tolar)
▪ podnikání zrušeno Ferdinandem Habsburským
•
Jednota Bratrská
◦ Petr Chelčický
▪ písmák, literát – nevyučen ve škole → samouk
▪ na radikální kališníky reaguje radikálním nenásilím → křesťan nesmí páchat žádné
násilí, musí přijímat násilí od ostatních a nikomu nic nedělal
•
nebránit se i při napadení – každý kdo uznává byť jen obranný boj je „zabíječ“
◦ žádní biřici, soudci – nesmí soudit ani vrchnost, vojáci, kati, kováři
▪ vzdělání je pyšné a je tedy hříšné
▪ nepotřeba respektování státních zákonů (mají desatero) a nepotřeba krále (mají
Ježíše)
▪ částečná inspirace radikálním kališnictvím
▪ návrat k písmu, odmítá katolické bonusy
•
papež je antikrist, který drží pohanskou vládu na křesťanským světem
◦ 1457 – bratr Řehoř (obuvník)
▪ založena Jednota Bratrská
◦ posun
▪ přijímají reformace 16. století
▪ kašlou na apoštolskou posloupnost (kališníci na to dbali → chytali biskupy)
▪ rozchod s kompaktáty
◦ tvrdě stíháni jako sekta
▪ Jiří z Poděbrad
•
stíháni jako sekta a upalování
•
pouze brzká smrt Jiřího je zachránila
▪ Vladislav Jagellonský
•
mandáty proti Jednotě Bratrské → Jednota mimo zákon
◦ 1525 – Ferdinand Habsburský
▪ uznává náboženskou svobodu – nechává je existovat do Českého povstání (které
vede Jednota Bratrská → už nejsou otloukánci) → obnovuje mandáty a vyhání je z
Česka do okolních zemí
◦ přívrženci mezi chudinou a nevzdělanými lidmi
▪ Lukáš Pražský – intelektuál
•
reforma
◦ věroučná
◦ mravoučná – vzdělání není hříšné, pokud se myslí dobře a být vrchnost také
není špatné
◦ liturgie – barvitější liturgické obřady (dříve strašně fádní) → přidávají se i
vzdělaní lidé
▪ Jan Blahoslav
•
filipika proti misomusům (konzervativní křídlo Jednoty Bratrské)
•
biskup Jednoty
•
píše kancionál Jednoty Bratrské
Turkové
•
Seldžučtí Turci
•
1092 – smrt Melišáha → rozpad na jednotlivé sultanáty
•
1557 – zlikvidována definitivně
•
Konyjský (Rumský) sultanát
◦ většina území dnešní Asijské části Turecka
◦ emiráty
◦ 13. století vnitřní krize
▪ správce emirátu na severozápadě Anatolie Osman I. (Gází – výbojce)
•
•
1299 – vyhlašuje nezávislost svého emirátu → počátek existence osmanské říše
Osmanská říše
◦ 2. desetiletí 14. století → část Thrákie → centrum pro výboje
◦ polovina 14. století → Byzanc ztrácí zbytek Thrákie
◦ Bulharsko → vazalem Turků
◦ útoky na Srby
▪ Kosovo pole 1389 – koalice Albánců, Chorvatů, Srbů a Bosnánců proti Turkům →
porážka koalice → Srbsko vazalem
◦ 1391 – padá bulharské Trnovo → konec vazalství, Turci obsazují zcela
◦ postupně dobíjí zbytek Balkánu
▪ připravují Byzanc o své oblasti, neútočí na Konstantinopol
▪ jih Balkánu – Řecko
▪ Bosnu
▪ Albánii
•
Bitky v Evropě
◦ za vlády Zikmunda Lucemburského útoky na Uhry
▪ Zikmundovy problémy s Anjouovci + zápas s uherskými magnáty
▪ problematická situace
▪ Uhři hrdinně bojují s Turky
▪ září 1396 – bitva u Nikkopole (Zikmund X Turci) → Zikmund poražen
•
boj v čele křížové výpravy → opilí Francouzští vojáci → nedisciplinovanost →
katastrofální porážka
▪ Bajazid má problémy
•
Bajazid X Timúr Lenk (Tamerlán)
◦ 1402 Bajazid poražen a zajat v bitvě u Ankary Tamerlánovci → Uhrové mají
pauzu
▪ Byzanc hledá spojence na západě – 1439 Florentská unie (unie církví + států –
byzantská, římská, ruská)
•
Uherští stavové neberou Pohrobka králem kvůli Tureckému ohrožení
•
Mehmed II. Fátih – 1453 – rozhodující útok na Konstantinopol (přetažení lodí přes návrší)
→ dobyto, císař umírá při obraně → přejmenováno na Istanbul a Chrám Boží Moudrosti
předělán na mešitu
•
celý Balkán dobyt
Renesance a humanismus
•
14. století
•
vznik v Toskánsku (Florencie)
•
zesvětštění – humanismus
•
sekularismus a individualismus
•
rozvoj obchodu
◦ obchod s Araby (zprostředkovatelé obchodu s Indií)
▪ Amalfy a severoitalská města
▪ vývoz zlata
▪ do Egypta a Lemanta
▪ látky, koberce
◦ mezi Indonésií a Indií Malajci
▪ koření, dřeva
•
rozvoj průmyslu
◦ Manufaktura
▪ Miláno – zbraně zbroje
▪ Anglie – ovce → vlna → soukenictví
◦ Továrny
•
bankéřství – de Medici (Medičejové) (Florenťané – později přeměnili Florentskou republiku
na svou signorii)
◦ sponzorování umělců a učenců
•
školství
◦ Florentská Novoplatónská akademie
▪ novoplatónismus
◦ nový typ vysoké školy – akademie
◦ nový typ střední školy – gymnázium
▪ studia humana
▪ studia divina
▪ klasická latina a klasická řečtina
▪ rozvoj románských a národních jazyků
▪ studium klasické hebrejštiny
•
obchodníci a podnikatelé – touha po zisku
•
duchovní kultura středověku nevyhovuje → vzor v Antice
•
renesance
◦ budovy
▪ sakrální
•
st. Lorenzo
•
sv. Ondřej
•
Papežský palác
▪ jednotný prostor kostela
•
1 loď s klenbou
•
kaple místo bočních lodí
▪ profánní
•
Medičejů
◦ Leon Battista Alberti
◦ přísná symetrie
◦ antická architektura
◦ válená klenba – půlkruhová klenba
◦ půlkruhovitý oblouk
◦ reprezentativní schodiště (už i na profánní architektuře)
◦ kopule
◦ povznášení, pocit harmonie
◦ osobnosti
▪ Bramanete
▪ Raffael Santi
•
papežský palác
▪ Michelangelo
•
papežský palác
▪ Peruzzi
•
Farnesina
▪ Palladio
•
Benátská bibliotéka Marciana
•
Rotonda u Vicenzy
•
Olympijské divadlo ve Vicenze
▪ Bonifác Volmuth
◦ sgrafita
▪ Míčovna Pražského hradu
▪ městské budovy
◦ malířství
▪ Michelangelo Buonarotti
▪ krajinné pozadí na obrazech
▪ lineární perspektiva
▪ Leonardo da Vinci
•
Poslední večeře Páně
•
Mona Lisa
•
brutální zbraně a vynálezy
▪ Rafaell Santi
•
papežské kanceláře
•
Athénská škola
▪ Albrecht Dürer
•
autoportrét (jako Ježíš Kristus)
▪ Španělsko
•
•
platereskní styl
•
ornamentika
knihtisk
◦ 15. století
◦ Johann Gutenberg
▪ původně zlatník
◦ zlevnění knižní tvorby
◦ prvotisky (inkunábule) – vytištěné před rokem 1500
◦ 1468 – kronika trojánská (1. tištěná kniha) – v Plzni
◦ v Německu první vytisknutá jako první kniha bible
◦ rozvoj obchodu s knihami
•
kodexy (knihy psané rukou)
◦ týmy písařů (opisovačů)
◦ až tři roky opisování
◦ cena jednoho velkého statku
◦ drahá produkce
•
rozvoj astronomie
◦ Koperník –Země obíhá kolem Slunce
◦ Giordano Bruno – vesmír je nekonečný
◦ Tycho de Brahe
◦ Johannes Kepler – zákony o pohybu planet
•
kompas, sextant, astroláb, dalekohled
•
honba za poznatky
•
rozvoj lékařství
◦ anatomie
•
sochařství
◦ znalost anatomie
◦ bez oděvu
◦ Michelangelo Buonarotti
▪ David
◦ Donatello
▪ taky David
◦ Giberti
▪ smysl pro detail
▪ Rajské dveře
•
Biblické náměty (Ezau a Jákob,...)
▪ Brunelesci
▪ Leonardo da Vinci
▪ Benvenuto Cellini
•
Perseus
▪ Francesco Petrarca
◦ literatura
▪ Bocaccio
•
Decameron
▪ češi
•
Viktorin Kornel ze Všehrd
•
Hynek z Poděbrad
•
Jan Blahoslav
◦ Šamotulský kancionál
◦ Filipika proti misomusům
•
Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic
•
Jan Traján
•
Jakub Handl Kalus
•
utraquisti
◦ literátská bratrstva
▪ vzdělanější měšťané
▪ provozovali hudbu
▪ Franusův kancionál
◦ dlouho k nim nepronikaly humanistické ideály
•
centra humanismu
◦ Budín
◦ Krakov
Reformace
•
Reformáre
•
v rozporu s renesančními ideály → reformace se věnuje duchovním otázkám (pokračování
ducha středověku)
◦ určité nové prvky → reformátoři považovali antickou (prvotní) církev za ideální –
idealizovali ji (vzor)
•
změna mravů
•
kataři a albigénští (úplný odklon od církve)
◦ vznik žebravých řádů
•
Wyclef, Luther,...
◦ napadají nešváry v církvi
◦ odmítají určitá věroučná fakta
•
Lutherská
◦ otevírá reformaci ostatním – Lutheráni, Kalvíni, Novokřtěnci, Anglikáni
◦ Martin Luther
▪ obrovská podpora v německých oblastech
•
z důvodů – humanismus papežské kurie (éra Venušina, Martova, Minervina –
Lev X.)
◦ kupčení s úřady
▪ Bratr kurfiřta (Albrecht Braniborský) byl biskupem ve 3 diecézích (musel
si půjčit na nákup „biskupství“ – bral z peněz na chrám Sv. Petra →
papež vyhlásil odpustky
◦ šlechta měla zálusk na majetky církve
▪ hustá síť bohatých klášterů + majetky diecézí
◦ šíření ideálů přes knihtisk → velké rozšíření
◦ 31. října 1517 – přibití 95 tezí na kostelní dveře (zpochybňujících odpustky) – počátek
reformace
▪ zpochybnění už předtím, teprve teď vyplavalo na povrch
◦ původně augustiniánský mnich, studoval v Erfurtu
▪ už tehdy míval fóbie (z bouřky)
▪ řeholní život pro něj nebyl nejlepší volbou – dělal si strašné starosti o své spasení
▪ propadal úzkostným stavům – z těchto stavů se dostával zpochybňováním katolické
věrouky
•
nihilistické idee – Kristus vzal na sebe hříchy všech a spasí všechny co se k
němu aspoň částečně obrátí (pouhou vírou)
◦ není potřeba svátost smíření
◦ důležitost křtu
◦ opouští svátostné svěcení a apoštolskou posloupnost
◦ opouští tradice
◦ podobné idee jako Hus
◦ každý si sám zajišťuje svou spásu, bez jakékoli církve
▪ kláštery a církev jsou satanův vynález → je třeba je rozmetat
◦ velká oblíbenost v Německu
▪ šlechta si chtěla zabrat církevní majetky
◦ velká sedlácká válka
◦ císař Karel V. se snaží reformaci utlumit a potlačit
▪ různé zákazy – říšské sněmy odsoudily konfesi (sněm ve Štýru 1529 → katolická
většina rozhoduje o nesprávnosti Lutherova učení → Lutheráni se ohrazují a
protestují → protestanti)
▪ 1530 v Augšpurku – protestanti podávají císaři žádost o uznání bodů víry (konfesi
napsal Filip Melanchton – schválně se vyhýbá teologickým problémům – dá se
jakkoli vysvětlit) → král ji zamítá → 5 knížat + 11 měst – Šmalkalská jednota (na
obranu konfese)
◦ Luther exkomunikován
◦ církev začíná pracovat na vlastní duchovní obnově – tridentský koncil → snaha obnovit
jednotu západních křesťanů (Protestanti nepřišli)
◦ císař se snaží protestanty dostat na koncil násilím – válka se Šmalkalskou jednotou –
bitva u Mühlbergu (1550) – protestanté poraženi → k poslušnosti ale nebyli dovedeni
◦ císař začíná vládnout s Ferdinandem II. (králem Českým – bratrem)
▪ Ferdinand zavádí Augšpurský náboženský mír – poddaní věřili podle zeměpána
◦ reformace se spontánně šířila v – Německu, Česku, Rakousku, Slovensku, Slovinsku
◦ násilím se prosazovala v – Skandinávii, Anglii
•
Novokřtěnci
◦ vychází z učení Jednoty Bratrské (křest v dětství je neplatný, není ze svobodné vůle)
◦ Německo, Švýcary, Nizozemí
◦ Tvrdé pronásledování v Německu → odcházejí na jižní Moravu (habáni – habánská
keramika, vinařství)
•
Zwingli
◦ 1522
◦ kritizoval bezbožný život v Curychu
◦ vystupuje proti výzdobě kostelů
◦ prosazoval své idee násilím
◦ bitva u Kapelu 1532 – padl
•
Jan Kalvín
◦ částečně navazuje na Zwingliho a Luthera
◦ učení o predestinaci
◦ Konzestoř (inkvizice) v Ženevě
◦ šíření do Nizozemí a Německa
◦ tvrdé stíhaní odpůrců a násilné prosazování
◦ ekonomické nápady – industrializace
Anglikánská reformace
•
Jindřich VIII.
◦ Spory papeže Klimenta VII. a krále Jindřicha VIII.
◦ Snaha o anulování sňatku s 1. manželkou Kateřinou Aragonskou
▪ papež rozvod nedovolil → Jindřich napadá Řím a prohlašuje se za hlavu církve →
totální odtržení od Říma
◦ věrouka
▪ jednoznačně odmítal Luthera
▪ rušení klášterů (1536) – Cromwell (kladivo na mnichy)
▪ po stránce věroučné více-méně katolická církev a ne protestantská (katolická
liturgie)
▪ odsuzování odpustků
▪ návrat k písmu
▪ obrazoborectví
▪ nemají celibát
▪ zrušení poutních míst a svátků
▪ mají sv. přijímání a křest
▪ panovník je nejvyšší hlava, ale nesmí sloužit obřady
◦ 2. manželka Anna Boleynová
▪ celá rodina byla na konci popravena
◦ 3. Jana Seymourová
▪ umřela při porodu
◦ 4. Anna Klévská
▪ rozvedl se s ní (protože se mu nelíbila – na malbách vypadala lépe)
◦ 5. Kateřina Howardová
▪ sestřenice Anny Boleynové
▪ byla mu nevěrná → popravil ji
◦ 6. Kateřina Parrová
▪ přežila ho
•
Eduard VI.
◦ příliš mladý, nevládl sám – vládl za něj jeho strýc Eduard Seymour
◦ reformace v duchu protestantismu
▪ primas Cranmer vydává anglikánskou mešní knihu (náhrada za misál) + různé
liturgické změny
•
Marie Tudorovna
◦ násilná reformace na katolictví (popravy)
•
Alžběta Tudorovna
◦ násilná reformace na anglikánství (popravy)
▪ snaha pro střední cestu mezi katolictvím a puritánstvím (prosazujícími luteránství)
•
17. století
◦ puritáni
▪ chtějí návrat k prvotnímu anglikanismu
•
dnes
◦ tendence sjednotit se s katolíky, ale nechat si vlastní identitu v rámci katolické církve
Katolická reformace
•
Nutnost reformace z důvodů protestantismu
•
papežové si nepřejí koncil (viz konsiliární hnutí)
•
Pavel III. (1534 – 1549)
◦ reforma kardinálského sboru
◦ vznik nových řádů – nasazení pro druhé
▪ theapíni (apoštolát a péče o nemocné) – 1524
▪ barnabité = pauláni (1533)
▪ voršilky (1535) – vzdělávání dívek
▪ kapuáni (1536) – přísná kázeň, odnož františkánů
▪ milosrdní bratři (1540) – péče o nemocné
▪ jezuité (1534) – misie a vzdělávání chlapců
◦ obroda ve standardních duch. řádech
•
reformy na duchovní obrodu – mravy (ne věrouku)
Španělsko
•
Velký mocenský vzestup od Reconquisty
•
vznik celé řady menších zemí → spojení → vznik Španělska
◦ sňatkem Ferdinanda Aragonského a Isabely Kastilské (1469)
◦ dobíjí Granadský emirát (1492)
◦ vznik států 1479 (už od začátku jeden z nejmocnějších států Evropy)
•
vyplouvá Kolumbus
•
državy v jižní Itálii + Baléáry, Sicílie (ostrovy ve Středozemním moři)
•
1504 – získávají Neapolské království (jižní Itálie)
•
Amerika
◦ napřed Karibik
◦ posléze střední a jižní Amerika
◦ spousta mořeplavců
▪ Kryštof Kolumbus
▪ Américo Vespucci
•
nástup Habsburků na Španělský trůn → zlatý věk
•
Ferdinand A. a Isabela K.
◦ Dcera Johanka šílená
•
Habsburkové
◦ Karel V. (Karel I.)
▪ 1517 – 1556
▪ císař Svaté Říše Římské
▪ problémy → jmenuje spoluvládcem svého bratra Ferdinanda II. a abdikuje
▪ získávají Burgundské dědictví
◦ Filip II. 1556 – 1598
◦ Isabela Portugalská – matka Filipa II.
◦ V Portugalsku vymřel královský rod → Filip se snaží uzurpovat moc
▪ dochází k personální unii Španělska a Portugalsku
▪ při oslabení Španělska se zase odtrhávají
◦ trnem v oku Francii – Habsburkové jsou jednotní
▪ navazují přátelské vztahy s Osmanskou říší
▪ povstání v protestantském Nizozemí proti katolické (Španělské) nadvládě →
Francouzští protestanti (Hugenoti) jdou na pomoc
◦ trnem v oku Anglii – mořeplavectví
▪ nastupuje Alžběta Tudorovna
•
podporuje nizozemský odboj → Filip není rád
•
používá domácí piráty (korzáři) → přepadávají španělské lodě a plení španělské
državy
•
konkurence v Americe
◦ Španělsko má kořistnickou politiku → dováží tuny zlata z Ameriky a nemají
žádnou domácí manufakturu
•
Anglie ekonomicky na výši
•
Filip naštvanej → válka
◦ bitva u Trafalgaru
▪ otevřená válka – flotila Armada X korzáři
•
špatné počasí, velké lodě Armady špatně manipulují → poraženi
Admirálem Nelsonem
◦ Anglie královna moří
•
bitva u Lepanta
◦ Anglická flotila poráží tureckou flotilu → úpadek Turků
▪ Karel V. bere privilegia měst → povstání měst v čele s Toledem → poraženi → za
trest zatíženy obřími daněmi a šlechta osvobozena → ekonomická tragédie
Nizozemí a Svatá Říše Římská
•
Původně součást Burgundského vévodství
◦ klín mezi Německem a Francií
•
Marie Burgundská
◦ 1477 si bere syna císaře Friedricha III. – Maxmiliána Habsburského
•
Maxmilián – Burgundský vévoda
◦ později i císař Sv. Říše Římské
◦ poslední rytíř
◦ nezaznamenal větší válečný úspěch
▪ 1499 v Basileji musel potvrdit nezávislost Švýcarska
▪ nedařilo se mu ani dostat České země pod svůj vliv
◦ 1508 – přijímá titul zvolený císař římský (nebyl korunován v Římě) → středověký
universalismus se chýlí ke konci
◦ ekonomický rozkvět – hornictví, hutnictví
◦ rozvoj podnikání
◦ v jihoněmeckých městech vznikají bankéřské rodiny
▪ Welserové, Fuggerové
◦ uzavírá s Jagellonci smlouvu smlouvu o předání držav při vymření rodu
▪ Marie Habsburská + Ludvík Jagellonský
▪ Ferdinand Habsburský + Anna Jagellonská
•
Filip (syn Marie a Maxmiliána)
◦ 1496 – bere si Johanku šílenou → Habsburkové se dostávají na Španělský trůn
▪ Karel Habsburský si bere Isabelu Portugalskou
•
Nizozemí
◦ rozčleněno do řady provincií
◦ každá provincie vlastní sněm a samosprávu
▪ pod Říší (později Španělskem) pouze formálně – v provincii místodržící (Marie
vdova po Ludvíkovi Jagellonském)
◦ 1513 – Nizozemí připadá pod Španělskou správu
◦ Filip II. se snaží omezovat samosprávu provincií – naráží na tvrdý odpor (Karel V. se
dříve snažil také)
◦ 1516 – Nizozemí začleněno do Španělského státu
▪ Z Nizozemí plynou velké daně (4x převyšují bohatství ze zámořských držav)
◦ jedna z hospodářsky nejrozvinutějších oblastí
▪ rozvinutá řemeslnická a manufakturní výroba (flanderské sukno, krajky, střelné
zbraně, hutnictví)
▪ právo dovážet suroviny ze Španělských kolonií – další distribuce
◦ sever převážně protestantský (Holandsko), jih katolický (Belgie)
▪ silná motivace k nepokojům (daně + protestantismus)
◦ Filip II. Nařizuje rekatolizaci
▪ 1566 obrazoborecké povstání
•
útok na katolické kostely → ničení soch svatých a obrazů v kostelech
•
Filip posílá do Nizozemí vévodu z Alby
◦ ten potlačuje odpor → zavádí přísný režim
▪ popravuje hlavní představitele opozice
◦ Nizozemci přechází do partyzánského boje
▪ Gézové (žebráci) lesní – ničí menší jednotky Španělů
▪ Gézové mořští – ovládli celé pobřeží (jako piráti)
České země za vlády Habsburků
•
Ludvík Jagellonský umírá bitvou u Moháče (vymírají po meči) → trůn dědí Habsburkové
•
Ferdinand I.
◦ situace je problematická – Ferdinand I. Habsburský se snaží dostat Čechy (nemůže je
dostat v léno → snaží se dostát dědickým právům Anny Jagellonské → je uznán v
okolních zemích Koruny České, ale ne v Čechách)
◦ příliš lidí snažící se uchvátit trůn
◦ čeští stavové nakonec zvolili Ferdinanda → chtějí ho ovládat
◦ Arcivévoda Rakouský
◦ v Uhrách se objevuje Jan Zápolský → je podporován Sedmihradskem, Uherským
jádrem (dnešní Maďarsko)
▪ Ferdinand má podporu v Uherském pohraničí
▪ vznik dvou Uher – Budín (Zápolský) a Prešpurk (Bratislava – Ferdinand), Trnava –
hlavní církevní středisko
▪ oba se snaží ovládnout druhého
▪ Jan Zápolský se spojuje s Turky
•
Turkové používají centrální část Uher na vojenské operace – útoky na Rakousko
◦ tažení na Vídeň – 1531 (zastaveni ve Štýrsku)
•
je jejich vazalem (jakoby)
◦ vnitropolitické problémy
▪ v Čechách i Uhrách začíná dualistická monarchie (král se dělí o moc se stavy)
▪ v Německu začíná reformace po vzoru Jednoty Bratrské
•
Luteránství proniká mezi lidi
•
Luteránství ovlivňuje Utrakvismus – velká změna na Luterství
◦ část zůstává věrná původním ideálům
◦ část se kloní k luterství → vzniká novo-utrakvismus
▪ Havel Cahera – studoval u Luthera, snažil se předělat utrakvisty na novoutrakvismus, staro-utrakvisti nechtějí a stíhají novo-utrakvisty → otáčí se
zpět na staro-utrakvismus a stíhá novo-utrakvisty → Ferdinand ho
vyhazuje ze země (Cahera a Pašek z Vratu) → stává se lutheránem a
skončil jako ženatý hospodský
•
Ferdinand vychován v katolické víře → chce klid → ovšem je tolerantní →
potírá pouze radikalismus
▪ stavy si příliš vyskakují
•
Šlikům zakazuje výrobu vlastních mincí
◦ Turecké ohrožení – vznik vojenské aliance (Čechy, Uhry, Rakousko) (dikasteria kolegia)
– armáda, daně, zahraniční politika
▪ dvorská komora ve Vídni nadřazená všem ostatním komorám (1527)
▪ (1527) tajná rada – oficiálně poradní orgán panovníka (zárodek ministerstva
zahraničních věcí)
▪ dvorská rada vojenská
▪ absolutismu lepší než stavovský systém (sněmy trvaly moc dlouho a byly nepružné)
▪ vede k posilování panovnických pravomocí – stavům se to nelíbí
◦ v říši vládne Karel V.
▪ nerealistický snílek
▪ Ferdinand I. se stává jeho spoluvládcem (jako římskoněmecký král)
▪ Šmalkaldská válka mezi Karlem a Šmalkaldskou jednotou kvůli snahám Karla
dovést lutherány násilně na Tridentský koncil
▪ Ferdinand pomáhá Karlovi
•
nařídil zemskou hotovost českých zemí (jako mobilizace, všichni svobodní
museli hájit zemi na vlastní náklady)
◦ katolíci a staro-utrakvisti se zbrojí
◦ novo-utrakvisti se hájí, že zemská hotovost se použila dosud pouze na obranu
země, že má táhnout na Šmalkaldskou jednotu s dobrovolníky
•
Sasko
◦ Šmalkaldská jednota útočí na Lužici (naše část) → znovu svolává zemskou
hotovost na obranu země
◦ jednota bratrská a novo-utrakvisti (luteráni) se staví proti a nikam nejdou a
podněcují opozici proti němu → vypovídají mu poslušnost a povstávají
◦ bitva u Mühlberka – Šmalkaldská jednota poražena 1547
▪ domácí odboj se rozpadá
•
královská města musí složit zbraně, zaplatit pokutu za povstání a
některé podnikatelské činnosti se zdanily (várečné právo – posudná
daň – daň ze sudu), správa měst postavena pod dozor královských
rychtářů (v Praze hejtmanů)
•
zakázal apelace do ciziny a zřídil apelační soud (zahraničí nemůže
tolik zasahovat do nás)
•
šlechtě nabídl milost, pokud ústně nebo písemně o ni požádají a
zřeknou se zápisu do zemských desek (které předtím vyhořely při
požáru pražského hradu)
•
na hrdle potrestal pouze 4 hlavní osoby
•
několik pánů (hlavně z jednoty bratrské) bylo zbaveno majetku
◦ dostal peníze na obranu proti Turkům
◦ Čechy
▪ vnitřní politika
•
šlechta měla svou oligarchii → začal je omezovat
▪ náboženské problémy
•
uznáni pouze utrakvisti a katolíci → problémy lutheránství
◦ novo-utrakvismus a jednota bratrská
•
Ferdinand smířlivý a nechává je na pokoji
▪ problémy stavovského systému
•
krále uznávají pouze staro-utrakvisti a katolíci
•
vévodu saského uznávají novo-utrakvisti a luteráni – ptají se ho na názory
•
jednota bratrská uznává kalvínskou Falc – ptají se ho na názory
•
zemské sněmy trvají strašně dlouho
•
absolutistický model je mnohem pružnější
•
střety těchto dvou směrů
▪ posiloval pozici katolické církve v Čechách
•
1556 povolává do Čech jezuity (12 lidí – výkvět evropské inteligence), kteří
zakládají gymnázium (na místě Klementina)
◦ po několika letech si vychovali dostatek lidí na otevření jezuitské akademie
▪ Karlova univerzita (v rukou utrakvistů a luteránů) vůbec nemá úroveň →
i luteráni chodí na jezuitskou akademii (v Olomouci, Praze a Vratislavi)
◦ nemuselo se tam platit školné (byli sponzorováni králem)
◦ očekávání vytvoření – schopných knězů a úředníků a loajální šlechty,
povznesení vzdělanosti katolíků a kněží
◦ povznesení českého školství
•
1561 obnovení pražského arcibiskupství (které nefungovalo od husitských válek
– katolická církev byla spravována hořejší konzistoří a dolní konzistoř pro
utrakvisty)
◦ arcibiskup – Antonín Brus (rytíř řádu křižovníků s červenou hvězdou → na
100 let byl pražským arcibiskupem vždy velmistr křižovníků)
▪ snažil se legalizovat přijímání podobojí pro utrakvisty
•
trvalo mu to strašně moc let (1566 to papež povolil přijímání podobojí pro
Čechy) – pouze pro staro-utrakvisty → očekávalo se, že se novo-utrakvisti zase
navrátí ke staro-utrakvismu, což se ovšem nestalo
▪ 1566 – umírá (ve Vídni)
•
pochován u svatého Víta i s manželkou Annou Jagellonskou
▪ přínosy
•
začala fungovat pošta
◦ budování poštovních stanic (na přepřahání koní)
•
plně nastoupila renesance do Prahy
•
podporoval kulturu a vzdělanost
Maxmilián Habsburský
•
Nevyrovnal se svému otci
•
sympatizant s luterstvím
◦ nekonvertoval
•
problémy v Uhersku s Turky
◦ Sulejman Nádherný
▪ ujednává s ním mír a odvádí turkům ročně 30 000 dukátů
•
pokoušel se kandidovat na Polský trůn – neuspěl
•
snažil se zajistit nástupnictví Rudolfovi
•
stavy chtějí náboženskou svobodu
◦ nechtěl je legalizovat otevřeně a zvlášť→ nabídl jim vytvoření jednotné konfese
▪ předkládají českou konfesi (politický počin – obecně formulované zásady, velmi
relativní)
•
Maxmilián vyslovuje ústní souhlas (1575)
◦ nekatolickým stavům připadá neférová, nedá se vynutit
Rudolf II.
•
1576 – 1612
•
mecenáš vědců a umělců
•
zvolen už za života Maxmiliána
•
vyrůstal ve Španělsku (přání matky, sestry Filipa II.)
◦ vynutila si to
◦ vyrůstal tam i s bratrem Arnoštem (jediná osoba s kterou si rozuměl)
◦ vychován v kulturním ovzduší → získává lásku k vědě a umění
◦ setkání s inkvizicí a absolutismem – vládnout ovšem bude ve stavovském státě a
multikonfesijním prostředí
•
úspěchy v bojích s Turky
◦ příměří s Turky
◦ armádu používá na rekatolizaci Uherských oblastí po Španělském vzoru → tvrdě naráží
◦ problém s Matyášem (mnohem mladší bratr Rudolfa) – neměl vzdělání a schopnosti, ale
všude se cpe a dělá problémy – cpe se do politiky
▪ vídeňský mír (Rudolf) – s uherskými povstalci
▪ Žitvatorocký (Rudolf) – s Turky
▪ dělá silnou opozici Rudolfovi – sjednotil okolní Země Koruny České
▪ konfederace nekatolických stavů v Čechách
•
kteří povstávají a chtějí Rudolfův majestát po Rudolfovi
◦ náboženská svoboda pro všechny – nikdo nemá být násilím nucen ke změně
vyznání
◦ patronátní právo – patroni farností rozhodují o obsazení far duchovními
▪ je na patronovi, kým obsadí které fary a je čistě na něm jací tam jsou
duchovní
•
Rudolf se obklopoval katolíky a španělští vyslanci ovlivňovali jeho rozhodnutí
◦ nekatolickým stavům se to nelíbilo
•
Libeňský mír – smír s Matyášem – nechává mu Rakousko, Uhry a okolní země České
koruny a je nástupcem
◦ Rudolf nechce podepsat Rudolfův majestát
◦ nekatolíci mu hrozí povstáním → podepisuje ho
▪ Protestanti si můžou stavět kostely i na katolickém území → porušení
patrimoniálního práva
•
Rudolf pomýšlí na pomstu
◦ bratranec Leopold Pasovský je vyzván na dání dohromady vojska a dobytí zbytku
českých zemí → Matyáš táhne na Moravu a vyhání Pasovského z Čech a nutí Rudolfa
abdikovat na český trůn
•
zlomený Rudolf záhy umírá
•
kulturní přínos
◦ Matthiolli – přírodovědec, alchymista, astronom
◦ Tycho de Brahe – navazuje na Tadeáše Hájka z Hájku
◦ Johannes Keppler – zákony o pohybu planet
◦ Jan Jessenius – 1. veřejná pitva
◦ řada podvodníků – John D.
◦ Vynálezy
▪ sklo, které se dá ohýbat za studena
◦ rudolfinský manýrismus
▪ přechod mezi renesancí a barokem
▪ syntéza umění ve střední Evropě a velkých státech
▪ Leonardo, Michelangelo – uznávání jako vrchol umění
▪ šroubovité stáčení – figura serpentinata
▪ opakování umění
▪ maskulatura není reálná – hrudník Hercula vypadá jak pytel s ořechy
▪ symbolika
▪ Hans von Aachen – portrét Matyáše a Rudolfa
▪ dobytí Raaba – alegorický obraz pevnosti v Uhrách
▪ vertumnus – zelený muž z mušlí, vodních rostlin, atd. – symbolika bohatství
▪ Bartolomeus Schpranger – zmrtvýchvstání Krista (voják v roli pozorovatele)
•
Salmakis a Hermafrodítos – čerpání z antické mytologie
•
Hercules a Omfalé
•
kentaur Nessus
▪ Josef Heinz starší – klanění pastýřů
▪ umělci z Nizozemí
•
reformace – obrazoborectví a díla nesmí být moc okázalé
•
Roelant Savery – krajinné malby
•
Joris Hoefnagel – škeble a krab
▪ Adrian de Vries
•
Hercules (břicho jako pytel ořechů)
◦ ukradeno Švédy, vojáci to ale prochlastali ještě na našem místě
•
Merkur a Psýché – v Paříži
▪ Joanni Battista Quadri
•
klanění tří králů
▪ Rudolf koupil Růžencovou slavnost (Dürer) z Itálie – nosiči to nesli přes Alpy
•
nakonec za Josefa II. Prodán za pár krejcarů ve veřejné dražbě (obraz nějákého
Dürera)
▪ Rudolfova koruna a žezlo – vyrobená u nás
▪ Ch. Fammitzer
•
mísa s triumfálním průvodem Amora
▪ Florentská mozaika – různí řezači kamene, skládali barevné kamínky, dělali z nich
obrazy, intarsie z kamene
▪ hvězdářské přístroje – většina jich je ve Švédsku
▪ A. Schweinberger – nádoba z palmového ořechu ve zlatě s Neptunem jedoucím na
koni
▪ Rudolfinská kapela – táfl muzika, plesy
•
Rudolf byl šéf, sám skládal, hráči sami byli solidními hudebními skladateli
▪ Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic – polyfonie
▪ Jan Kampánus Vodňanský
▪ Jan Traján Turnovský
▪ Literátská bratrstva – utrakvistická bratrstva – vzdělaní měšťané, kteří provozovali
duchovní hudbu jako koníčka – český unikát
•
kancionály – Franusův kancionál (už starší)
•
graduální zpěvy – graduály
•
speciálníky
▪ Zlatý věk české literatury
•
Veleslavín
▪ Pražské ghetto
•
Rabbi Loew
◦ narozen ve Wormsu 1515
◦ velmi vzdělaný
◦ 1553 zemský rabín v Mikulově (pro Moravu)
◦ odchází do Prahy – Mordechaj Majzl postavil Majzlovou synagogu
▪ dnes už nemá původní renesanční vzhled
◦ učitel v talmudické škole
◦ Majzl
▪ lichvář → vydělal si tím neuvěřitelné prachy
•
půjčoval si u něj i Rudolf II.
▪ dej si Majzla!!!
▪ jmenuje se po něm i ulice
▪ sponzor mnoha událostí v ghettu
▪ vysoká talmudická škola Ješiva
◦ 1573 odešel do Prahy
◦ 1583 odchází asi do Poznaně
◦ vrací se do Prahy
▪ přijat Rudolfem II.
◦ Zase opouští Prahu
◦ 1587 se vrátí a setrvá až do smrti 1589 (jako zemský rabín)
◦ významný – u židů známý jako Maharal (náš učitel)
◦ Klausová synagoga
◦ hrob na pražském židovském hřbitově
◦ spisy
▪ kur arie – lvíče
•
výklady k biblickému komentáři Rashina
•
vrcholné dílo židovské exegese
▪ mocné činy Boha
▪ cesty života
▪ cesty světa
•
základní zásady pro člověka na životní cestě
▪ ozdoba Izraele
•
o Tóře
▪ ber hagola – studna vyhnanství
▪ věčnost Izraele – vykoupení, příchod Izraele
▪ světlo příkazů
•
o knize Ester, svátku purim,...
▪ podobné pedagogické úvahy jako Komenský, Komenský až o 50 let
pozdějí, možná to opsal
▪ věnoval se etice → káral nešvary své doby
▪ zaměřuje se na Hagadu
◦ žáci z celého světa za ním přicházeli → i po smrti bylo plno učenců v
pražském ghettu
▪ Josef Šelano Delmedigo (astronom – studoval u Galileji, matematik,
všestranný, David Gans
◦ Kabala – ústní tóra tradovaná v úzkém okruhu učenců
▪ soubor mnoha knih
▪ někteří kabalisté se snažili oživit hliněného muže (golema)
•
Talmud – soubor strašně mnoha komentářů
•
kibucy – dodnes pár, komunistické vesnické zřízení v Izraeli
Třicetiletá válka
•
Vojenské napětí v Rakouských zemích → posilování panovnické moci → nelibost stavů
•
Ferdinand II.
◦ Katolické vrchnosti uzavírají kostely zdejších luteránů (Broumov a Hroby) – které byly
postaveny bez svolení katolické církve
▪ nekatolická šlechta to považuje za porušení Rudolfova majestátu
▪ král to bere jako legální
◦ nekatolíci sjezd nekatolíků chtějí setkání v Karolinu → král ho zakazuje → stejně se
odehrává
▪ Radikálové mají menšinu (Matyáš Thurn – vůdce radikálů)
◦ 22. května 1618
▪ večeře radikálů → další den jdou ukázat na hradě královským úředníkům co proto →
2. pražská defenestrace → české stavovské povstání → 1. fáze třicetileté války
(válka Česká)
•
•
úředníci padali z výšky 16 m, ale všichni to přežili (zázrak na přímluvu Panny
Marie) – žádný kompost, nebo hnůj, sešikmený tvrdý svah
Spory v Říši
◦ Protestantská unie (hrabě Falcký (– lutheráni) a kalvíni)
◦ Katolická liga (Bavorsko – vůdce)
◦ severní Nizozemí si vyhlašuje nezávislost → Španělsko neuznává → vratké příměří,
které vyprchává na začátku 30tileté války → podněcují české nekatolíky ke vzpouře →
Španělé by neútočili na Nizozemí, ale na nás
•
České země
◦ velká apologie
▪ radikálové sepisují omluvný dopis Evropským zemím – ve kterém ukazují svou
loajalitu králi (po defenestraci – útoku na krále)
▪ Ferdinand II. povyšuje Thurna na dvorského sudího → má méně peněz
▪ Václav Budovec z Budova – představitel Jednoty Bratrské – radikalizovaná
◦ povstalecká vláda 30ti direktorů – Václav Vilém z Roupova
◦ radikálové si mysleli, že když povstanou, tak všichni nepřátelé Habsburků povstanou –
nestalo se
▪ představitel Jednoty bratrské na Moravě Karel Starší ze Žerotína se jim to snažil
rozmluvit, že se k nim nikdo nepřidá a až prohrají, tak bude problém pro
protestantismus v Čechách
◦ naprosto nezodpovědné povstání
▪ nemají prachy, spojence (Gábor Betlehem – korouhvička), Říše nepomáhá, jedině
Nizozemíi
◦ Direktoři si vynucují poslušnost u lidu → měšťané otrávení z „mizení“ peněz do kapes
direktorů → pouze stavovské povstání, ne celonárodní odboj jako v Nizozemí
◦ 1619 – finance docházejí, Matyáš umírá → direktoři odmítají Ferdinanda II. a volí
Friedricha Falckého českým králem → Ferdinand protestuje, že můžou volit, pouze když
je trůn prázdný
◦ Morava se přidává až v průběhu povstání (Karla ze Žerotína hodili do vězení)
◦ Friedrich Falcký
▪ hlava Protestantské Unie
▪ za manželku má dceru anglického krále
▪ chtěli jeho peníze a aby povstání podpořil anglický král Jakub
•
ten má problémy s parlamentem, podobné problémy jako Ferdinand
•
Friedricha považoval za nesvéprávného šílence (u dcery měl spoustu goril, kteří
dávali pozor na Friedricha)
▪ Friedrich měl 2 kurfiřtské hlasy → zvolil Ferdinanda císařem Svaté Říše Římské
(císaři nedělají korunovační jízdy do Říma, nechávají se korunovat císaři doma)
▪ Ferdinand má podporu katolíků (Polsko, Francie)
•
Tilly – katolická liga
•
Buquoj – velitel císařských armád
•
Španělsko
•
Polští kozáci
•
Saský vévoda
•
Valdštejnův pluk
▪ Friedrich má Hatzfelda
•
stavovští žoldnéři (protestanti z Říše)
•
Nizozemí (amnestovaní zločinci)
•
Uherští žoldnéři
•
český nekatolíci (50 lidí)
▪ 1626 Ferdinand je u Bílé Hory (Hatzfeld tam nebyl), armáda Friedricha byla na hoře,
ale neměli žold a prohráli
•
Španělská armáda na fyzickém dně, vyčerpaní pochodem, nemají teplé klima
(zápaly plic)
•
katoličtí vojáci úplně na dně, protestanti byli už zakopaní
•
Dominik a Jesu Maria (Dominik Rusola) – polní kurátor Ferdinanda
◦ vzal rozbodaný obraz Panny Marie a dodával císařským vojákům odvahu
skrze Pannu Marii (podle zdání neměli šanci vyhrát)
•
Protestanti bez motivace
•
2 útoky
◦ 1. útok – protestanti rozprášili katolíky
◦ 2. útok – polští kozáci → rozložili celé křídlo stavovské armády → začali
zdrhat → ostatní se přidali → Friedrich Falcký nečekal prohru (už slavil) –
nepodařilo se mu je obrátit (hrdinští moravané vykrváceli do jednoho –
nebyli tam moravané – utíkali špatným směrem a všichni umřeli)
•
zdrhá do Vroclavi (Vratislavi – město ve Slezsku)
•
Ferdinand trestá stavy a popravuje 27 českých pánů (3 šlechtici a 24 měšťanů) –
většinou čeští němci
◦ Jan Jessenius, Kryštof Harant
◦ věrní šlechtici dostávají dobrá místa a majetky
▪ Karel Lichtenštejnský (navrhl, pouze 28 lidí na popravu → jeden umřel)
▪ Albrecht z Valdštejna
▪ Kinští
◦ Konfiskace majetků, ruší Rudolfův majestát
•
Ferdinand II.
◦ zavádí obnovené zřízení zemské
▪ zrovnoprávňuje češtinu s němčinou
▪ ruší volitelnost krále (absolutismus) → České království dědičné
Habsburkům (po meči i po přeslici)
▪ Incolat – občanské právo – právo obývat zem a udělovat majetek určuje
král sám bez sněmu
▪ Katolická víra jediná legální
•
šlechticům a všem svobodným zůstala možnost volby → katolická
víra, nebo půl roku na prodání majetku a vypadnout ze země (až na
Karla Staršího ze Žerotína, který odešel dobrovolně, protože tu
nemohl mít protestantské kněží)
•
poddaní musí přijmout víra panovníka → přesto jich spousta odchází
◦ mocenské donucení ke změně víry – násilná rekatolizace
▪ církev chtěla postupně přesvědčovat, dvůr to chtěl rychle
▪ nekatolíci reagují
•
odchodem (Jan Amos Komenský, Pavel Stránský, Karel
Starší ze Žerotína)
•
přestupem na katolickou víru (je jim to jedno, nebo
opravdu se stávají katolíky)
•
formálně konvertují, ale dělají nelegální sjezdy
•
naštvaní se přestěhují do ghetta, obřezají se a přijímají
judaismus
▪ změna zemskému sněmu – dostává se na něj duchovenstvo (zem má 4
stavy)
•
nemá volební právo (panovníka)
•
sněm neuděluje s králem Incolat
•
zemský soud – úřední jazyk němčina i čeština
◦ možno odvolat se ke králi → má nejvyšší soudní moc
•
šlechtici jsou zemští úředníci (ne doživotně jako předtím, pouze na 5
let)
◦ přísahu skládají pouze králi, ne králi a stavům jako dříve
•
zemskému sněmu zůstává berni – vydává panovníkovi peníze a určuje
daně
◦ Restituční edikt
•
navrácení náboženských a územních poměrů před Augšpurský
náboženský mír (hlavně v Říši)
◦ Roderigo Arreriaga – významný aristokrat a filosof (cizí vědci k nám šli po
odchodu protestantů)
◦ 1620 – konec odboje
◦ 1621 – likvidace menších ohnisek odporu → válka se přenáší z Českých
zemí do ciziny – konec války České
•
válka Falcká
◦ Friedrich utíká z Čech s kořistí a ztrácí Falc → odchází do emigrace a umírá bídnou
smrtí
◦ Katolická liga x protihabsburská koalice
◦ Habsburkové finančně vyčerpaní
•
Albrecht z Valdštejna – bohatý z důsledku konfiskací a mincovnictví (finanční konsorcium)
◦ historie
▪ 1583 – Heřmanice
▪ Luterské vyznání
▪ 12 let, osiřel → vychováván – Slavota z Košůmberka
▪ vyhozen z akademie →protestanská škola
▪ cestuje po severní Itálii – astronomie
▪ vojenská služba u dvora
▪ konvertuje ke katolické víře
▪ výhodný sňatek – Lukrecie Landeková (stará ale bohatá – Vsetínsko)
▪ válečná tažení – proti Benátčanům
•
Stavovské povstání → zůstává věrný králi
◦ zmocnil se i pokladny Moravských stavů a přivezl ju císaři do Vídně
◦ jeho pluk bojoval i na Bílé hoře
◦ královsky odměněn (Valdštejnský a Černínský palác jsou největší zámecké
komplexy ve střední Evropě
▪ obohatil se na konfiskacích a mincovní kaláďě – znehodnocení mince (finanční
konsorcium – Valdštejn + Lichtenštejn + Bassevi a další)
▪ ovdověl – prodává majetky své první manželky na Moravě a soustředí se na severní
Čechy
•
Smiříčtí vymírají (matka rozená Smiřická) → ostatní příbuzenstvo vyloučil z
dědictví a všechno zabírá
▪ nabízí císaři, že mu na vlastní náklady postaví armádu (válka Dánská)
▪ po válce Dánské vytváří stát ve státě → dostává tuny titulů a má obrovské majetky
•
Vévodství Frýdlandské (Jičínsko)
◦ vzkvétá
•
zabírá vévodství Meklenburské a Zaháňské
▪ nechává se titulovat výsosti a má vlastní dvůr → vzbuzuje závist
▪ stotisícová armáda – zbrojní dodávky v severočeské državě (textilní a zbrojní
výroba)
▪ generalissimo císařských vojsk
▪ šlechtici Němečtí nutí císaře, aby ho sesadil → ten se bojí kvůli nové
protihabsburské koalici Švédska, ovšem nechce proti sobě popudit říšskou
aristokracii → šlechta dělá nátlak, že syna nezvolí nástupcem → Vladštejn mu
nabízí, že všechny ty šlechtice pozatýká → císař to nechce riskovat a odvolává ho →
problém (Valštejn nepřítel a nemá armádu na Švédskou invazi)
▪ válka Švédská
•
Švédský král Gustav Adolf jde „chránit utiskované protestanty“ – přidává se
saský vévoda a braniborský markrabě
•
okupace Čech přelom 1631 – 1632
◦ vrací se část emigrantů z ciziny
◦ Jezuité vypuzení z Prahy a všechno zase naopak
•
1632 – Valdštejn znovu povolán generallisimem
◦ ten se chce pomstít – nehorázné požadavky
◦ chce jednat o míru
◦ ztrácí Meklenbursko – dostává Lohovsko
◦ vytlačuje Sasy z Čech
▪ Švédové zatím útočí na Německo
▪ Maxmilián Bavorský a Ferdinand ho prosí o pomoc → Valdštejn pomalu
vytlačuje Sasy z Čech a nechává Švédy plenit Bavorsko
•
Bavorsko vypleněno – jde osvobodit
•
bitva u Licenu
◦ 1632
◦ nerozhodná bitva – padl Švédský král (nejlepší vojevůdce Švédů)
◦ Valdštejn naštvaný, že musel ustoupit → důstojníky popravil
◦ Jindřich von Papenheim
▪ hrdinský důstojník – vrhal se do nejlítější seče (kašlal na
taktiku) → umřel kvůli velké odvaze, pohřben se slávou
◦ protestanti ho chtěli na svou stranu, král taky → váhá, ztrácí důvěru
▪ zrazen generály → prásknut u císaře, že chce zradit → popraven v Chebu
◦ 2. vlna konfiskací
▪ zabírány Vladštejnovy državy
◦ 1634 – bitva u Herdlingen
◦ 1635 – mír Pražský (se Saskem) – obě Lužice dostalo Sasko v léno
▪ Sasové nemůžou přijímat českou emigraci a nepodporovat náboženskou
svobodu v Čechách
•
Válka Švédsko-Francouzská
◦ porážka Švédska ve válce Švédské → spojuje se s Francií a jdou do bitky s Habsburky
◦ Francie předtím pouze tiše podporovala protihabsburky → otevřená válka až nyní
◦ tíživě se dotýká Českých zemí – 1639 → studentské legie (jezuitští studenti)
▪ dobrovolné vojenské sbory
▪ kalokagathia – studenti studovali šerm a pravidelně cvičili
▪ náspy na ochranu Hradčan a Malé strany
•
Mariánské hradby
▪ malí řemeslníci se nechtěli zahanbit → tvoří prapory a soutěží se studenty v
opravách hradeb,...
▪ Švédové (Banner) útočí na Prahu → Praha připravená
•
odtáhne a plení český venkov (z ovládnutých měst) → terorizace civilního
obyvatelstva (mučení, braní proviantu,...)
▪ vypáleno až 6000 míst (vesnice)
▪ násilné zábory potravin, rekvizice dobytka → hlad, mor (armádou cestovaly nemoci)
▪ Torstenson – plenil Moravu
•
dobyl Olomouc
•
načas vytlačen z Moravy → znovu útočí přes Čechy do horního Rakouska
◦ 6. března 1645 – bitva u Jankova (u Benešova) – císařská vojska (Mansfeld +
Götz) x Švédové (Torstenson)
▪ krvavá bitka
▪ Švédové vyhráli díky slavícímu císařskému křídlu
▪ Pyrhovo vítězství
◦ Vídeň a Praha ohroženy
▪ císař vysílá Heřmana Černína do Cařihradu, aby Rakoczi (Sedmihradský
pán, vazal turků) dal pokoj
•
obléhá Brno → studenti + vojáci (480) x armáda (1600)
◦ podkopy a jiné útočné taktiky → obránci je vždy vyhodili
◦ obránci hodně uctívali Pannu Marii → 16. srpna na velký svátek Panny
Marie zaútočili Švédové→ v 11 hodin při útoku zvonili na poplach →
Švédové mysleli, že je 12 a tak odešli (do 12 měli dobýt)
▪ 26. července 1648 – Švédská armáda obsazuje Malou stranu a Pražský hrad díky
spadlé hradbě
•
neskutečné rabování
•
Staré město a Nové město se ubránilo
•
začátek srpna – ke Švédům přišla armáda Wittenberga a poté ještě falckraběte
Karla Gustava (pozdějšího krále)
•
útoky na Staré a Nové město
◦ profesionální armáda x narychlo cvičení studenti, mniši a 3 děla
◦ podkopy,...
◦ bitky o každou ulici → vždy se ubránili
◦ 3. října přišel posel a oznámil jim mír
◦ ohromné ztráty Švédů
▪ král Ferdinand III. postavil Mariánský sloup za obří prachy a mistry českého baroka
(zázrak ubránění Brna a Prahy) – 1918 poražen fanatickým davem
▪ 1648 – vestfálský mír (vítězství Francie a Švédska)
•
nejvíc cool válka v dějinách Evropy – následky
◦ ohromné ztráty civilního obyvatelstva
◦ poznamenáno hospodářství z výroby zbraní
◦ asociace stálých armád – snaha držet vojáky v době míru na uzdě
◦ těsnější připoutání sedláků k půdě – utužení nevolnictví
▪ ve městech tužší cechovní předpisy
◦ propad beznaději → přimknutí k víře
▪ upadání křesťanské morálky – žoldnéři plundrovali
◦ podřízení státu – utužení absolutismu
◦ teritoriální změny
▪ nejvýznamnější státy – Švédsko a Francie
▪ v Říši upadá panovnická moc
•
Francie bere západní državy a Švédové východní vlivy
•
Říšský sněm (bezpečnostní otázky) dostává významnější roli než panovník
•
rozpadá se na 300 státečků
•
císaři jsou voleni
•
Švýcarsko a Nizozemí se vymaňují z područí Říše – úplná nezávislost
•
Braniborsko, Sasko a Bavorsko posilují v rámci Říše
▪ utužení moci v Čechách a Uhrách a Rakousku
▪ Portugalsko se vymaňuje z područí Španělska už před koncem války (1640)
▪ Švédsko spojeno s Finskem a Estonskem
▪ Dánsko-Norské království
▪ klesá význam Polska a roste moc Ruska
Baroko
•
Umělecký styl (poslední třetina 16. století – první polovina 18. století)
•
vznik v Itálii → rozšíření do Evropy a Ameriky (koloniální baroko)
◦ Kurrikuerrismus – umění indiánů ve Španělsku
•
nahrazeno Rokokem
◦ velmi zdobné, ale zjemnělé
•
Italské myšlení ovlivněno Španělskem – Italské renesanční proudy + Španělská mentalita
(rytířská mentalita z dob reconquisty)
◦ Španělsko stále zemí žijící duchovním odkazem středověku → moře – symbol
nekonečna → přimknutí k Bohu → práce s nekonečnem
▪ Řím – rovné dlouhé ulice
▪ Zrcadla v kostelích – symbol nekonečna
▪ Nebe na kopulích v kostelích – symbol nekonečna
•
věžička – kontakt s oblohou
▪ V hudbě – echo
•
snaha přiblížit se k bohu skrze tento svět
•
Bůh je jediná jistota ve válečné Evropě
•
harmonické zakomponování staveb v krajině
•
zámky
◦ parky, zahrady – Francouzské (symetrie)
▪ Anglický park se k nám dostává až v romantismu
•
práce s prostorem
•
monumentalita
◦ snaha přimknutí k Bohu, nebo realizovat sebe sama
•
šerosvit
◦ na temném pozadí světlé postavy
•
dynamický proud baroka
•
literatura
◦ Bohuslav Balbín
▪ Miscellanea historica Regni Bohemiae – encyklopedie o Čechách (věda minulost)
▪ panovnické rody – nestihl dokončit
▪ Vita venerabilis Ernosti
▪ učitel na jezuitské škole
▪ Dissertatio apologetica pro Lingua Slavoni, precipne bohemia
◦ Bedřich Býl
▪ Loutna Česká, česká svatoroční muzika, česká mariánská muzika
◦ spousta liturgické literatury
▪ páter Koniáš – pálení knih v rozporu s katolickou věroukou
•
úpadek jazyka v jeho době (on psal velmi dobře)
◦ Postila
◦ obhajoba katolické věrouky
◦ Matěj Viery (Vierius)
▪ Christoslaus – první český román (až na kroniku českou od Hájka – dneska se bere
jako velmi zdařlý historický román)
České země v době pobělohorské
•
Milion lidí umřelo za války, hladomoru,....
◦ terorizování nepřátelských armád
◦ úbytek obyvatelstva
▪ 90% – mrtví
▪ 10% emigrace
•
ekonomika
◦ zemědělci pěstují méně obilí
◦ řemeslníci vyrábí méně nástrojů
◦ snížení příjmu vrchnosti
▪ snaha utužit robotní povinnosti
•
vrchnostenské produkty měly malé odbytiště → nemají peníze na lidi → chtějí
robotu
◦ problémy měšťanů – postupně vytlačovaní šlechtou z byznisu
◦ šlechta podniká
▪ alkohol – pivovarnictví (omáčky a polívky – pivo bylo hustší), rybníky (nezakládají
se nové rybníky – řada jich zaniká), těžba a zpracování železa (Podbrdsko a horské
oblasti)
◦ rozptýlená manufaktura – výroba není v jednom domě (faktor – zprostředkovatel mezi
jednotlivými složkami)
◦ koncentrovaná manufaktura – výroba v jednom domě
▪ první v rámci soukenictví (zpracování vlny)
▪ 1. – jezuitská manufaktura v Soběchlebech 1684
◦ kombinované manufaktury – část výroby rozptýleně a část koncentrovaně
◦ situace se zlepšuje s přibývajícím obyvatelstvem
◦ bezzemci – lidé bez půdy – živí se řemeslnickou výrobou
◦ české sklářství
◦ poddanské rebelie – 1680
◦ panovník ustavuje robotní patent – robotní maximum 4 dnů
▪ vrchnostenské výrobky se nesmí prodávat za přemrštěné ceny
◦ šlechta
▪ vyšší – páni
•
politici
•
70% poddaných
▪ nižší – rytíři
•
vojáci, důstojníci, úředníci
◦ měšťanstvo
▪ 13% poddaných
◦ duchovenstvo
▪ 12% poddaných
◦ král
▪ 5% poddaných
◦ panovník podporuje podnikatelskou činnost (peníze do státní pokladny – z důvodů válek
s Francií a uherskými povstalci)
◦ kameralismus – středoevropská obdoba merkantilismu
▪ Becher, Bořek
◦ monetaristmus (dříve)
▪ bohatství státu spočívá v drahých kovech
◦ merkantilismus (doba barokní)
▪ bohatství státu vzniká ve sféře obchodu
▪ stát podporuje výrobu
▪ zakazuje vývoz drahých kovů a podporuje dovoz
•
výrobní cena x prodejní cena
•
stát
◦ respektována česká samostatnost
◦ panovníci sídlí ve Vídni → česká dvorská kancelář (nejvyšší správní a soudní orgán)
sídlí ve Vídni (1624)
◦ zemská vláda v Čechách – místodržitelství
◦ klesá význam sněmů a zemských výborů
◦ centralizační tendence v Habsburských zemích – koordinace politiky
◦ do konce 17. století – Čechy nejvýznamnější država Habsburků
▪ poté dostávají část Itálie a Belgie → klesá význam Čech
◦ politická síla – Čeští aristokraté na mnoha důležitých postech
•
období četných válek
◦ s Tureckem a Uherskými povstalci
▪ Sedmihradští vévodové kormidlují mezi Habsburky a Turky
▪ Habsburkové se snaží ovládnout Sedmihradsko → 1663 pronikají Turkové až na
Slovensko
▪ 1664 – bitva nad Raabou – Rakušáci vítězí nad Turky
•
Císařská jízda složená povětšinou z Čechů (Jan Špork) a italský generál Monte
Cuculli
•
útok na Turky při přechodu řeky Raaby – Turkové ztrácí 15 000 vojáků
•
Rakušáci nevyužívají vítězství a nedobíjejí zpátky Slovensko – Vašvárský mír na
20 let
▪ Vesselenyi – spiknutí v Uhrách 1666 – 1671
▪ Thökölyho povstání v Uhrách 1678 (spojil se s Turkama)
•
1683 táhnou Turkové na Vídeň
◦ 60 000 lidí opouští Vídeň
◦ maršálek Zdeněk Kaplíř ze Sulevic řídí obranu města proti 300 000 armádě
Turků s 14 000 císařskými vojáky (z poloviny Češi)
◦ studentské prapory
◦ červenec – září
▪ ohromné strádání
▪ konstantní útoky Turků – vždy vybiti z města
▪ město vyčerpané – polský král Jan Sobieski pomáhá Vídni (i Sasové)
•
12. září – útok na Turecké pozice → tuhý boj – Kara Mustafa rozdělil
armádu → část útočila na město a část na Sasy s Poláky → Karel
Lotrinský dochází na bojiště a napadá Turky z boku → zlom → turci
obráceni na útěk
•
v bitvě ztráta 10 000 a 45 000 při obléhání
◦ při útěku tam všechno nechali → začíná pití kafe
•
Karel ze Sulevic povýšen na generála
•
zlomová bitva – turci se už nezmátořili a začíná císařský protiútok (do
1699 dobyli většinu Uher)
◦ s Francií
Nizozemí
•
Podpora protihabsburské koalice za války → velké těžení z války
◦ rozšíření zámořských držav
▪ západoindická společnost – Amerika (Nový Amsterodam → New York)
▪ konkurence Portugalcům v Indickém oceánu (východoindická společnost)
▪ kolonie na Africkém pobřeží – Kapské město
•
do vnitrozemí – Boerové (nizozemští sedláci)
▪ 2/3 světového obchodu v Nizozemských rukou → obchodníci a finančníci putují do
Nizozemí
Francie
•
Upadání Francie v důsledku Hugenotských válek
•
později upevňování ústřední moci
•
½ 17. století – eliminovány odstředivé tendence → jeden z nejmocnějších států Evropy
•
Neschopný Ludvík XIII. – vládne kardinál Richelieu a poté Mazarin
•
snaha o eliminaci habsburské hegemonie – přátelské vztahy s Turky a protihabsburky za
války
•
Ludvík XIV. (1654/1661 – 1715)
◦ Na počátku za něj vládla matka
◦ poté se snažil odstranit páky na matku a tak oznámil, že bude vládnout samostatně
◦ král slunce
▪ obřady
◦ prosazení absolutní moci panovníka
◦ haldy funkcí pro „okleštěnou“ šlechtu
◦ rozvoj kultury – zejména balet
◦ domácí politika
▪ podporoval merkantilismus
•
Jean Battista Colber – ministr financí
◦ velký představitel merkantilismu
▪ manufaktury, vývoz, dovoz, kolonizace Ameriky (Louisiana, Nová
Francie – okolo Quebecu)
◦ zajistit panovníkovi co nejvíce peněz – Versailles, platy šlechticům,
zahraniční politika
◦ přirozené hranice na Rýně – války se Sv. Ř. Římskou, Nizozemí,
Španělskem, trochu i Švýcarskem
▪ často vytvářeli koalice → Francii to stojí životy a peníze
▪ vždycky obsadí aspoň pár čtverečních kilometrů
▪ i přes naléhání na konec válek bojuje dál
▪ na konci života bojuje o Španělské dědictví
•
jeho vnuk se nakonec dostal na Španělský trůn, ale nesmí dojít k
personální unii a územním změnám
•
na konci jeho života 1 milion žebráků ve Francii a Francie na pokraji bankrotu
•
galikánská deklarace – odmítá papežovy intervence do Francie a nadřazuje koncily a
podřizuje církev panovníkovi
◦ zakázal Hugenoty
Svatá Říše Římská
•
Císařská moc závislá na říšském sněmu
◦ císařská moc spíše reprezentativní
◦ volná konfederace 300 státečků
◦ nevýznamná ústřední moc → Švýcarsko a Nizozemí se vesfálským mírem odtrhávají
◦ Francie a Švédsko posilují → zabírají říšské území a zasedají na říšském sněmu
•
počet kurfiřtů rozšířen na 8 → kompromis mezi protestanty a katolíky (dříve byl sebrán hlas
Friedricha Falckého a dán Bavorským Vittelsbachům → po míru se dává Falci znovu hlas,
ale Bavorákům zůstává)
•
Bavorsko
◦ připojuje si Horní Falc
•
Sasko
◦ spousta dalších území + Lužice
•
Braniborsko
◦ největší územní rozsah
◦ Braniborsko-pruský stát
▪ Hohenzollernové
•
Albrecht Braniborský velmistr řádu německých rytířů konvertoval k luterství a
sekularizoval řádový majetek pro sebe → rodová enkláva Prusko (spojená s
Braniborskem)
▪ hlavní centrum v Berlíně
▪ významné město Königsberg (Královec, dnes Kaliningrad, založený Přemyslem
Otakarem II. při křížové výpravě)
▪ Friedrich Vilém, Velký kurfiřt (1640 – 88)
•
velká armáda
•
zabírá hojné území a upevňuje svou moc
•
merkantilistické snahy o povznesení státu
◦ podpora ekonomiky
▪ daňová a správní reforma
▪ Friedrich III. (1688 – 1713)
•
válka o dědictví Španělské a severní válka
◦ využívá těchto válek a prohlašuje se pruským králem (1701) → Friedrich I.
◦ Přestavba Berlína ve velkolepé sídlo panovníka
◦ zakládá akademii umění a věd, universitu v Hale
◦ do země zve různé specialisty → využívá je pro ekonomický růst
▪ Hugenoty z Francie
▪ Protestanty z Říše
▪ Friedrich Vilém I. (1713 – 1740)
•
Kaprál na trůně
•
kalvín, přísné spoření, investice peněz do armády
•
úpadek kultury
•
80 000 mužů v armádě
◦ přísná kázeň v armádě
•
armádní důstojníci v nejvyšší společenské vrstvě
•
armádu příliš nevyužil
•
militarizace pruské společnosti
▪ Friedrich II. Veliký (1740 – 1789)
•
filosof na trůně (zájmy jeho dědy), ale celou dobu vlády válčil
•
zajímal se o osvícenství
•
spory s otcem → 1730 utíká → uvězněn → pomocník popraven → dán do
armády a až poté se usmířili
•
1740 – nastupuje na trůn
•
boje s Marií Terezií – spousta vládců ji neuznala za dědičku Rakouska
◦ války o Rakouské dědictví
◦ snaha vytlačit Bavory z Čech a Rakouska → uzavírá s Pruskem mír a
předává mu Slezsko
◦ 7 letá válka
▪ Prusko x Marie Terezie
▪ žádné velké změny za války → udržen status quo
◦ války mají charakter globálního konfliktu
▪ Anglie pendluje a pomáhá jednou Marii a poté zas Prusku
◦ Marie Antoineta se stala francouzskou královnou (sňatek inicioval Čech
Kaunic) – velký diplomatický tah → revoluce to poslala do kopru
•
Friedrich se podílí na trojím dělením Polska
◦ napřed snaha propojit Prusko s Braniborskem a Pomořany
◦ poté zabírá území až na jih ke Slezsku
•
Prusko téměř vyvražděno válkami až na pokraj krachu (více než za Hitlera)
•
Největší stát ve Svaté říši římské → velmoc (stát ve státě)
Polsko-litevský stát
•
Systematické omezování panovnické moci od vymření Jagellonců (Pacta Conventa)
•
nefunguje žádná silná panovnická moc
•
stát ovládá šlechta
•
po 30ti leté válce není vůbec obranyschopné
◦ Švédské vpády
◦ Spory s Ruskem
◦ četná rolnická povstání
•
Rakousko, Prusko a Rusko toho využívají → trojí dělení Polska
◦ Rusové mají sympatizanty v sejmu → rozvrací stát proruskou politikou
◦ Kateřina II., Marie Terezie a Friedrich II. → 1772 první dělení Polska
▪ Rakousko – Halič, Prusko – západní území, Rusko – východní území
◦ 1793 druhé dělení → reakce na počínání Polských vlastenců, kteří se snažili posílit
ústřední státní moc (1791 – Polská ústava, první ve Střední Evropě → dědičná
monarchie, členové sejmu nemají právo veta)
◦ Rusko a Prusko se báli, že by se Polsko sebralo → 1793 druhé dělení Polska
▪ Rusko – východ Ukrajiny a východ Běloruska, Prusko – západ
◦ 1794 – protiruské povstání – Tadeusz Kościuszko
▪ po prvních úspěších potlačeno → ohromné násilí na obyvatelstvu (gen. Suvorov)
◦ 1795 třetí dělení Polska
▪ Rakousko kousek jihu, Rusko východ a zbytek Prusko
Švédsko
•
Gustav II. Adolf (1611 – 32)
◦ obsadil spoustu území v Rusku
◦ padl za 30tileté války
•
vítězství v 30tileté válce → Spousta dalších území a velký vliv na říši
•
Kristina (1632 – 54)
◦ ukradení děl od nás
◦ konvertovala ke katolictví → rodina to netolerovala → sesazena → dožila v Římě
•
Karel X.
◦ Dobývání území na úkor Dánska, Ruska, Polska
◦ stabilní stát
•
Karel XI.
◦ nevyplácí se spojenectví s Ludvíkem XIV.
▪ Ve válce s Braniborskem ztrácí kus západních Pomořan
•
Karel XII.
◦ Poslední období velmocenství
◦ Severní válka
Rusko
•
Smuta
◦ cizí státy se snaží z Ruska odtrhnout co se dá a ovládnout ji
◦ končí celonárodním odbojem a nástupem Romanovců
•
Mikhail Romanov (1613 – 1645)
◦ snaha o konsolidaci Ruska
▪ uzavírá mír s Polskem a Švédskem
•
odstupuje část území
•
Aleksei Mikhailovič (1645 – 1676)
◦ pokračuje v konsolidační politice
◦ upevňování samoděržaví
▪ opírá se o služebnou šlechtu (jako Ivan IV. Hrozný – fascinován jím)
▪ Bojaři mají stále menší roli
◦ šlechtě odsouhlasil plnou závislost mužiků na šlechtě
▪ soudní a správní pravomoc přechází do rukou šlechty
◦ nespokojenosti a povstání
▪ Razinovo povstání – 60./70. léta
•
Stepan Razin
•
Donští kozáci
•
povstává proti bojarům a carovi
◦ vyčerpávající boje se Švédskem
◦ úspěšnější boje s Polskem
▪ dobytí „levobřežní“ Ukrajiny (na východ od Dněpru)
◦ dobývání Sibiře
▪ konec 17. století dokončeno
▪ dostávají se až k Tichému oceánu a hranicím Činy
▪ mají obrovské území (na kterém ovšem žijí kmeny)
▪ lov zvěře a získávání kožešin
▪ vězení
•
nepohodlní jedinci jdou na Sibiř → postupné osidlování Sibiře
◦ snaha přilákat zahraniční odborníky
▪ v Moskvě zřizuje cizineckou čtvrť „Sloboda“ (byli osvobozeni od některých daní)
▪ car podporuje zakládání manufaktur
•
•
hlavně vojenské (tkaniny, železářství, zbrojařství)
Petr I. Veliký
◦ přes 2m
◦ nejmladší syn Alekseje Mikhailoviče
◦ zajímal se o matiku, geometrii, námořnictví
◦ po smrti staršího bratra Fjodora zvolen s bratrem Ivanem carem (1682)
◦ Petr i Ivan byli děti → vládne za ně sestra Sofie
◦ 1689 –17tiletý Petr dělá převrat (rád si předtím hrál na vojáky a vojevůdce)
▪ Sofii zavřel do kláštera a ujal se vlády
▪ ze svých kamarádů udělal základ carské gardy (elitní jednotka na ochranu cara a
tajná policie)
◦ 90sátá léta – cestuje po západě
▪ všechno zkoušel (např. výrobu lodí)
▪ když se dozvěděl o tom, že se Sofie snaží dostat k moci → vrací se
•
povstání střelců potlačil – popravy a Sibiř
◦ snaha pozvednout Rusko na úroveň západních zemí a udělat z něj velmoc
▪ snaha dostat přístup k Baltu (Archangelsk – ¾ roku zamrzlá cesta kolem
Skandinávie)
◦ potřeba silné armády a ekonomiky
◦ uvědomoval si, že Švédsko je silné a snažil se spojit se se Švédskými sousedy a nepřáteli
→ Severní koalice
▪ čekají na smrt Karla XI.
▪ Karel XII. Je mladý (18 let) → útočí
•
Dánský král Frederyk útočí → Karel dělá protiofenzivu a zabírá mu celé Dánsko
•
bitva u Narvy → rozdrcena ruská armáda
•
obsadil Polsko → Polského krále (Saského vévodu) Augusta nutí aby se vzdal
trůnu a na trůn dosazuje oblíbence Stanislava Lesčinského
•
zasahuje do Svaté říše římské
◦ Petr po porážce u Narvy reformuje armádu (Kája bojuje ve střední armádě)
▪ potřeba moderně vyzbrojené a vycvičené armády
▪ za pomoci evropských specialistů buduje schopnou armádu
▪ zakládání loděnic → flotila
▪ nedostatek peněz ve státní pokladně → reforma státní správy → nové daně a
povinnosti (např. povinné stavění budov např. Hradby)
◦ zabírá záliv u Něvy a staví St. Petěrburg (1703) – nové sídelní město a obchodní
centrum (Moskva byla moc daleko ve vnitrozemí)
▪ kompletně dřevěné
▪ při stavbě umřelo spoustu lidí
◦ snaha upevnit svou moc na úkor církve → patriarcha nemá hlavní slovo, to má car –
nový správní úřad pro pravoslavnou církev – svatý synod
◦ šlechta musela sloužit v armádě, nebo ve státních úřadech
▪ hlavou ručili za daně a odvádění rekrutů
◦ občas polovičaté reformy – místo byzantského kalendáře zavedl juliánský kalendář a
nevzali gregoriánský kalendář
▪ místo cyrilice zavedli jednodušší azbuku a ne latinku, která se používala všude
▪ nebyla možnost, aby svobodný občan pracoval někde → byl tam přepsán jako
nevolník
◦ Karel útočí na Ukrajinu
▪ spojenec kozácký ataman Ivan Mazepa (snaží se osvobodit od Ruska)
▪ bitva u Poltava (1709)
•
Rusové odřízli Švédy od zásobování a vyhladověl armádu porazili
•
končí Švédská hegemonie v Evropě
•
Karel prchá do Osmanské říše a snaží se dostat sultána Ahmeda III. jako spojence
– ten vyhlašuje Rusům válku
◦ Do roku 1714 zůstává nedobrovolně v Osmanské říší → Rusové vpadají do
Finska (Švédská država)
▪ Ruská flotila (pár plachetnic a galéry) poráží Švédskou flotilu
(plachetnice)
▪ Švédsko později uzavírá mír
▪ Imperátor veškeré Rusi a Ruské impérium
•
Alžběta Petrovna (1741 – 61)
◦ Lomonosova univerzita
◦ podporovala Marii Terezii
•
Petr III.
◦ Nadšený obdivovatel Pruska
•
Kateřina II.
Anglická revoluce
•
Po smrti Alžběty Tudorovny nastupuje skotská dynastie Stuartovců (příbuzní Tudorovců)
•
Jakub I.
◦ Snaha posilnit panovnickou moc → spory s parlamentem
◦ nepomáhá Friedrichu Falckému (sám má problémy jako Ferdinand)
◦ radikální anglikáni (ovlivnění kalvinismem) – puritáni, někteří opouštějí Anglii a
odchází do Ameriky
•
Karel I.
◦ Spory s parlamentem vrcholí
◦ Karel potřebuje peníze na udržování elitní gardy a dvora – obchází parlament (který
stanovuje daně – berni) a vymýšlí speciální cla a mýta
▪ nepohodlní jedinci končí ve vězení
◦ odpor puritánů, kteří neodešli do Ameriky
◦ situace se vyhrocuje proti anglickém povstáním v Irsku a Skotsku
▪ musí vypsat plošnou daň (na armádu) → svolává parlament → ti mu povolují daň,
ale on musí potrestat a propustit své rádce → rozpouští parlament → po čase ho
znovu svolává → ti žádají více ústupků (popravu některých rádců, oslabení
panovnické moci na úkor parlamentu) → král se podvoluje → ruší některé dávky,
rozpouští armádu, popravuje rádce → radikální poslanci si klade další požadavky,
chtějí vládu odpovědnou parlamentu a ne pouze králi → král chce zaútočit na
parlament a pochytat radikální poslance (ti jsou ovšem včas varováni a utíkají)
▪ král se stahuje z Londýna a obě strany si připravují armádu
▪ král – vyšší šlechta, anglikánská církev (tradiční proud, ne puritáni) a katolíci
▪ parlament – nižší šlechta, podnikatelé (nižší šlechta, částečně i vyšší), měšťané,
radikálové
▪ občanská válka 1642 – 48
•
zpočátku má převahu král díky jízdě
◦ vede ji Ruprecht Falcký (syn Friedricha Falckého)
•
parlamentaristy vede Cromwell – cvičí jízdu a prosadil změnu zemské hotovosti
na stálou žoldnéřskou armádu → potřebuje stálé daně
•
parlamentaristé získávají postupně převahu
•
1645 bitva u Naseby
◦ královská armáda poražena na hlavu → král prchá do Skotska
◦ Skoti ho prodávají parlamentu
▪ stav po válce
•
umírněná strana v parlamentu chtěla prosadit dualismus moci (většina) –
kompromis
•
radikální menšina (independenti) – nezávislost církve na králi a další reformy
•
král vidí, že je parlament nejednotný → prchá a obnovuje občanskou válku →
znovu poražen a střežen ve vězení
•
independenti mají většinu přívrženců u vojska
◦ Cromwell přitáhl s armádou do Londýna a umírněnou stranu (presbyteriány)
vyhnal z parlamentu a nechává pouze radikály → okleštěný parlament
◦ odhlasovali popravu krále a vyhlašují republiku (1649)
•
Republika
•
Formální moc má parlament, doopravdy ovšem vládne Cromwell a armáda
•
puritánské reformy v duchu kalvinismu – zákaz divadel pod trestem smrti,....
•
Crowell porazil vzbouřené Skoty a Finy
◦ se Skoty se ještě celkem domluvil a zavedl férové podmínky, Iry úplně podusil –
druhořadé obyvatelstvo, decimace
•
samé triumfy Cromwella
◦ peníze získává od stoupenců parlamentu → dluhy umořuje rozdáváním
zkonfiskované půdy panovníka a jeho stoupenců (církev a šlechta) a půdy v Irsku
•
úplatný parlament → stoupá kritika obyvatelstva
◦ Cromwell vyhzání lidi z parlamentu a dělá nový, podle puritánských zásad – svatý
parlament
▪ moc nerozuměli politice → nedokázali řešit některé problémy → také ho rozhání
•
uděluje si titul lorda protektora na doživotí
•
1654 – nový parlament, který se nechce nechat ovlivňovat → Cromwell ho také rozhání
→ osobní diktatura (horší než absolutistické idee krále)
•
Nizozemí
◦ zákon o plavbě – posiluje pozici domácích obchodníků v Anglii – poškozuje
Nizozemí (zboží do Anglie můžou dovážet pouze Anglické lodě, nebo lodě, odkud
zboží pochází)
◦ zhoršení vztahů
◦ 1652 – 1654 – válka
▪ Nizozemí muselo uznat navigační pakt (zákon o plavbě)
•
Anglie definitivně královnou moří
•
přátelská smlouva s Francíí proti Habsburkům
•
1658 – Cromwell umírá
◦ nový lord protektor je Cromwellův syn Richard
◦ opozice se zvedá proti diktatuře
◦ Richard není příliš silný
▪ po roce sesazen → stoupenci parlamentu obnovují parlament a handrkují se mezi
sebou (leveleři a jiní) → Anglie na pokraji anarchie
•
Angličtí a Skotští monarchisté si udělali armádu a 1660 obsadili Londýn
(generál Monk)
◦ konec republiky a počátek obnovy monarchie (parlamentní)
•
Karel II. (1660 – 1685)
◦ syn Karla I.
◦ Vládne ve shodě s parlamentem
▪ parlament schvaluje zákony a kontroluje rozhodnutí panovníka
◦ neprobíhá žádná restituce majetku
◦ potrestání královrahů jeho otce
•
Jakub II. (1685 – 1688)
◦ snaha posílit panovnickou moc → parlamentu se to nelíbí
◦ konvertuje ke katolické víře
◦ je fascinován Ludvíkem XIV.
◦ oponenti povstávají a sesazují krále → ten se to snaží zvrátit vojensky → v jediné
bitvě je poražen a odchází do Francie za Ludvíkem XIV. (slavná revoluce – téměř při
ní netekla krev)
•
Dcera Jakuba II. Marie vládne s Vilémem Oranžským
◦ zákon o právech
▪ stanovuje práva a povinnosti parlamentu a krále
▪ Irsko více přivázáno k Anglii, Skotsko trochu méně
•
1677 Marie Stuartovna
◦ Skotsko Anglická unie – Spojené království
•
Jiří I. Hannoverský
◦ neumí Anglicky a politiku – vznik funkce premiéra (král ztrácí výkonnou moc)
•
parlament – Torijové (konzervativci) a Vigové (liberálové)