září 2010 - Městská nemocnice v Litoměřicích

září 2010 - Městská nemocnice v Litoměřicích

ZPRAVODAJ MěN
MěN v LTM
ROČNÍK 3, ČÍSLO 3
ČTVRTLETNÍK PRO INTERNÍ POTŘEBY ZAMĚSTNANCŮ
ZÁŘÍ 2010
SLOVO ŘEDITELE
NAŠE NEMOCNICE MÁ 39. BABYBOX V REPUBLICE
Za účasti několika desítek
Vážené kole- hostů byl v neděli 19.9.2010
gyně, Vážení přesně ve 12.00 hodin
kolegové,
v Měs t s ké n em ocni ci
v Litoměřicích slavnostně
máme za se- zahájen provoz 39. babybobou prázdni- xu v České republice. Babybox přijel do Litoměřic přeny, kdy horký
dat Ludvík Hess, předseda
červenec vystřídal deštivý sr- Občanského sdružení Babypen. Přesto věřím, že jste svou box pro odložené děti –
dovolenou prožili spokojeně a Statim, který vyjádřil své
uspokojení nad tím, že
načerpali potřebné síly.
smlouva o zřízení babyboxu
Sychravé a chladné dny
v Měs t s ké n em ocni ci
nadcházejícího podzimu nám v Litoměřicích byla podepsázpestří komunálních volby v na již na první schůzce a od
tohoto okamžiku k instalaci
říjnu.
Využijte svého volebního schránky uběhla velmi krátká
doba. „Myšlenku na umístění
práva a dejte preferenční hlas
babyboxu v naší nemocnici
těm kandidátům, kterých si jsem nejprve odmítal. Ale
vážíte a víte, že pro Vás mohou poté, co v Litoměřicích a
ve Vaší obci či městě něco udě- Lovosicích došlo k nálezům Slavnostního otevření babyboxu se zúčastnil i litoměřický kanovník
lat. Zejména pro osud naší ne- dvou mrtvých novorozenců, Jiří Hladík (na snímku s Ludvíkem Hessem). F OTO: N. Křečková
jsem sám panu Hessovi zavomocnice je důležité, kdo bude
lal,“ přiblížil začátky jednání boxu a všem přítomným xu v České republice, z nichž
během následujících čtyř let v ředitel nemocnice Leoš Vy- poté požehnal a hudebník mezi největší přispěvovatele
novém zastupitelstvu města soudil.
Michael Paleček zazpíval pí- patří Město Litoměřice a
Své
uspokojení
nad
exisseň
složenou
přímo firma LINET, s.r.o., ŽelevčiLitoměřice.
tenci
schránky,
která
může
k
příležitosti
předání
nového
ce, byl demonstrován jeho
Proto nám všem přeji šťastpro nechtěné děti znamenat babyboxu, ve které jsou mj. provoz. Vložení panenky se
nou volbu.
šanci na život, vyjádřil také vyjmenována jména měst, ujala přítomná předsedkyně
starosta Litoměřic Ladislav kde babyboxy již fungují.
vládního výboru pro práva
MUDr. Leoš Vysoudil Chlupáč. Přítomný litoměřicPo přečtení seznamu dítěte MUDr. Eva Vaníčková.
Pokračování na straně 2
ředitel ký kanovník Jiří Hladík baby- všech sponzorů 39. babybo-
Litoměřická nemocnice bude opět na televizní obrazovce
Již podruhé v poměrně krátké době zavítali do
Městské nemocnice v Litoměřicích filmaři. Po natáčení dvoudílného televizního snímku Na vlky železa
v hlavní roli s Miroslavem Etzlerem, které zde probíhalo v květnu a červnu loňského roku, zde tentokrát strávili dva natáčecí dny. „Natáčíme nový šestnáctidílný seriál z prostředí domova pro seniory.
Scénář napsala Irena Obermannová. Režisérem je
Petr Slavík, který zde natáčel i film Na vlky železa.
Natáčet jsme začali teprve nedávno, 1. září. Konec
natáčení je plánován na červen 2011,“ prozradil
vedoucí natáčení Jiří Hausner a prozradil, že hlavním místem natáčení zámek na Slapech.
V Litoměřicích se kromě naší nemocnice natáčelo v divadle K.H. Máchy, v restauraci Legenda na
Mostné hoře, na základní škole ve Svojsíkově ulici,
před školou B. Němcové, v Baronka Music Baru,
v parku, v ulicích města a v interiérech domů.
V hlavní roli nového seriálu se objeví Lenka Vlasáková v roli Táni Fialové. Ta je bývalou herečkou,
která hledá práci a zavítá právě do domova pro
seniory, kam nejdříve začne chodit předčítat. Zde
se pak začnou odvíjet různé příběhy.
Seriál je herecky velmi dobře obsazen. Můžeme
těšit na Ivu Janžurovou v roli matky hlavní hrdinky,
Květu Fialovou, Ladislava Trojana, Miroslava Etzelra, Jaromíra Medunu, Tomáše Hanáka, Petra Pelzera, Danielu Kolářovou, Igora Bareše, Vilmu Cibulkovou, Janu Štěpánkovou, Oldřicha Vlacha, Stanislava Zindulku, Jiřího Krampola, Bohumila Klepla,
Pavla Řezníčka, Pavlínu Mourkovou a další. Roli
třináctiletého Kryštofa, syna hlavní hrdinky, hraje
Adam Mišík. (nk)
Krátké rozhovory o seriálu najdete na straně 7
Uvnitř tohoto
vydání:
Nové CT
2
Nová výstava
obrazů
3
Portrét MUDr.
Olgy Janků
4
Kdo je kdo
5
Rozhovor s Ing.
Kestřánkem
6
Bilance ředitele
nemocnice
7
Rozhovory
s filmaři
7
Strana 2
září 2010
ZPRAVODAJ MĚN V LTM
LITOMĚŘICKÁ NEMOCNICE MÁ DRUHÉ NEJMODERNĚJŠÍ „CÉTÉČKO“ V KRAJI
Za účasti starosty Litoměřic, radních, zastupitelů
města, zástupců firem Hospimed a Toshiba, vedení nemocnice a ostatních hostů
byl v pondělí 13.9.2010 po
zhruba měsíčním zkušebním
provozu slavnostně zahájen
provoz nového CT.
Městská
nemocnice
v Litoměřicích se od tohoto
okamžiku může pochlubit
druhým nejmodernějším CT
pracovištěm
v Ústeckém
kraji. „Jde o zcela nové moderní zařízení, na jehož nákup
jsme
získali
z Regionálního operačního
programu Severozápad dotaci ve výši 20,5 miliónů korun,“ přiblížil ředitel nemocnice Leoš Vysoudil a doplnil,
že instalaci nového CT předcházely nezbytné stavební
úpravy. Rekonstrukce nového CT pracoviště je součástí
velkého projektu s názvem
„Modernizace RTG a ženského oddělení Městské nemocnice v Litoměřicích“.
Moderní CT přitom
znamená obrovský kvalitativní skok v diagnostice.
„Vyšetřili jsme zde například
pacienta, u něhož CT vyšetření ukázalo, že má rozdrcenou ledvinu, což bylo nesmírně důležité zjištění pro
následný operační zákrok.
Starý přístroj by odhalil pouze vnitřní krvácení,“ poukázal
na konkrétní případ primář
oddělení radiologie a zobrazovacích metod Vladimír Šild,
který všechny přítomné seznámil s možnostmi nového
zařízení.
CT, jež od srpna používá litoměřická nemocnice, je
moderní zařízení se 64 detetektory. Během půl sekundy
a za jedno otočení sejme
hned 64 vrstev lidského těla.
Původní zařízení bylo vybaveno pouze jednou řadou detektorů. Tyto parametry
znamenají, že lze v krátkém
čase detailně vyšetřit požadované oblasti lidského těla.
Dále umožňuje zachytit tok
kontrastní látky, která se
podává do žíly, v cévách, a
Při slavnostním zahájení provozu nového CT nechybělo ani přestřihování pásky.
FOTO. N. Křečková
nahradit tak většinu klasických angiografických vyšetření. Vyšetření tak může probíhat rychleji a s větší diagnostickou výtěžností než doposud. Novinkou je i to, že
umožňuje vyšetřit osoby
vážící až 200 kg. Dosud byla
CT vyšetření omezena maximální hmotností pacienta do
130 kilogramů. (nk)
NAŠE NEMOCNICE MÁ 39. BABYBOX V REPUBLICE
Pokračování ze strany 1
Všichni přítomní se tak měli možnost dozvědět, že ihned po vložení dítěte se rozezní alarm na
dětském oddělení. Zároveň je na vybraná telefonní
čísla odeslána zpráva o tom, že došlo k otevření
babyboxu. Z dětského oddělení si pro dítě
s nezbytnou výbavou přijede službu konající sestra,
která jej přiveze na oddělení a ihned informuje službu konajícího lékaře. O dítě je postaráno do několika minut po jeho vložení do schránky se zachováním anonymity osoby, která jej tam umístila. Po
ošetření a všech nezbytných vyšetřeních zůstává
dítě na dětském oddělení, izolováno od ostatních
dětských pacientů. Následující pracovní den je o
umístění dítěte do babyboxu informována sociální
pracovnice nemocnice, která kontaktuje příslušné
instituce.
Babyboxy v ČR mají již pětiletou tradici. O
jejich výrobu se stará Michal Čumpelík, majitel továrny na babyboxy Teletech plus servis. Babybox
sestává z 1008 součástek. Za dobu existence těchto
schránek v ČR do nich bylo odloženo 34 dětí. (nk)
UPOZORNĚNÍ NA
NOVÉ ČÍSLO FAXU
Dne 31. srpna 2010
skončilo původní
faxové číslo Městské
n e m o c n i c e
v Litoměřicích a
bylo nahrazeno čísl e m
f a x u
416723100. (nk)
Klub Kiwanis Litoměřice věnoval dětskému oddělení panenky, které pomáhají i baví
Do rukou primáře dětského oddělení Městské nemocnice
v Litoměřicích MUDr. Vladimíra Bárty a vrchní sestry Boženy
Haufové předali v úterý 21.9.2010 zástupci klubu Kiwanis Litoměřice MUDr. Věra Hřebíčková, Irena Skopalová a Marta Lihmová plný košík Kiwanis panenek. Jedná se o jednoduché panenky
z bílé bavlněné látky, které budou nyní k dispozici dětem hospitalizovaným na dětském oddělení.
Tyto panenky mohou být používány nejen k zábavě dětí, ale
také pro snazší identifikaci toho, co děti bolí. Lékaři mohou naopak na panence dětem ukázat, jak budou léčeny. Panenky je možné jakkoli pomalovat a nazdobit. Panenka dětem zůstává i po
odchodu z nemocnice.
Klub Kiwanis Litoměřice dodává panenky také do psychologické poradny, do Speciálního pedagogického centra
v Litoměřicích nebo do Klokánku. Dále Klub Kiwanis pomáhá
např. s financováním vybavení koupelen pro handicapované děti,
s nákupy invalidních vozíků či zdravotnických pomůcek, pořádá
karnevaly, velikonoční a vánoční akce apod.
Projekty Klubu Kiwanis se zaměřují na pomoc postiženým,
nemocným i talentovaným dětem, nemocnicím, dětským domovům, ale i seniorům apod. (nk)
Strana 3
září 2010
ROČNÍK 3, ČÍSLO 3
VERNISÁŽÍ ZAČALA V NAŠÍ NEMOCNICI VÝSTAVA OBRAZŮ KLIENTŮ CSP
Za účasti vedení Městské
nemocnice
v Litoměřicích a Centra
sociální pomoci Litoměřice
(CSP), zaměstnanců obou
institucí, ale především
obyvatel jednotlivých domovů CSP, byla dne
23.9.2010 ve 13.00 hodin
v pavilonu D („na kříži“)
slavnostně zahájena výstava
obrazů, na jejichž tvorbě se
podíleli právě klienti CSP.
Všechny přítomné přivítal ředitel nemocnice K příjemnému zážitku přispělo i vystoupení Bábinek z ChráněnéMUDr. Leoš Vysoudil, kte- ho bydlení pro seniory Litoměřice.
FOTO: D. Filípková
rý vyjádřil své potěšení nad
tím, že se díky krásným ve svých slovech i ředitel z Chráněného bydlení pro
obrázkům podařilo zútulnit CSP Mgr. Karel Reissmül- seniory Litoměřice, zpívající
prostředí nemocničních ler. O začátcích spolupráce
pod vedením paní Vyskočichodeb a že i za krátkou obou institucí, o všech jedobu, po kterou jsou díla jích formách a o přínosech lové .
Po jejich vystoupení si
zatím vystavena, byly jak jejího prohloubení promluvšichni
přítomní měli možz řad zaměstnanců, ale i vila náměstkyně pro ošetpacientů a návštěvníků, řovatelskou péči a kvalitu nost prohlédnout v chodzaznamenány velmi pozitiv- Mgr. Lenka Kalábová.
bách nemocnice vystavovaní reakce. Uspokojení
Příjemné odpoledne ná díla a využít možnosti
s prohloubením spolupráce svým vystoupením zpestřil
malého občerstvení. (nk)
nemocnice a CSP vyjádřil
pěvecký sbor Bábinky
CERTIFIKOVANÁ ČÁST NEMOCNICE SE ROZŠÍŘILA
Úspěšně dopadl pro Městskou nemocnici v Litoměřicích rozšiřující periodický
audit, který proběhl ve dnech 29.-.30. června 2010.
Jak již certifikovaná nezdravotnická
část nemocnice, tak i nově certifikovaná
pracoviště, kterými jsou lékárna, prodejna
zdravotnických potřeb, oddělení klinické
biochemie a hematologie, oddělení klinické
mikrobiologie a odběrová místnost, dokázala auditorům certifikační společnosti
DET NORSKE VERITAS, že pracují ve
shodě s požadavky normy ISO 9001:2008.
Stávající certifikát pro oblast: „Zajištění
technicko-provozních
a
obchodněekonomických služeb nemocnice“ byl tak
rozšířen o oblast: „Zajištění služeb klinických laboratoří a služeb lékárny.“ (nk)
Francouzské dálky vystřídaly
fotografie Miroslava Zimmera
Vernisáží, která proběhla dne
15. září 2010, byla ve fotogalerii
v hale
Městské
nemocnice
v Litoměřicích zahájena v pořadí již
druhá výstava. Fotografie členů
fotokroužku z francouzského Armentiéres
vystřídaly
působivé
snímky „litoměřického“ Miroslava
Zimmera, který je kromě role fotografa znám také jako novinář a
reportér Českého rozhlasu.
Vernisáže se kromě samotného autora snímků a dalších návštěvníků zúčastnili zástupci Města Litoměřice i vedení nemocnice. (nk)
Letní vedra zahýbala se
spotřebou elektřiny
Rekordním dnem, co do spotřeby elektrické energie v rámci
nemocnice, byl letošní 16. červenec. V tento den, kdy venkovní
teploty dosahovaly extrémních
tropických hodnot, se denní spotřeba elektrické energie
v nemocnici vyšplhala až na úroveň
12,5 MW.
„Na této rekordní spotřebě se
podepsala především vzduchotechnika,“ přiblížil ředitel nemocnice
MUDr. Leoš Vysoudil a dodal, že v
červenci 2010 dosahovala spotřeba
elektrické energie za dobu, po
kterou měření probíhají, historicky
nejvyšších hodnot.
Nemocnice ročně vydá za elektrickou energii částku 9 miliónů
korun. (nk)
OKBH POSTUPNĚ MĚNÍ ANALYZÁTORY, KVALITA IMUNOCHEMICKÝCH VYŠETŘENÍ SE ZVÝŠÍ
V laboratořích
OKBH
byla v letě zahájena postupná
výměna analyzátorů. Již přes
rok připravovaná akce mohla
být zahájena díky výborné
spolupráci s firmou Siemens
Healthcare Diagnostics s.r.o.
Jako první byl vyměněn
nejstarší
imunochemický
analyzátor na oddělení Immulite 2000 za zcela nový
typ Immulite 2000 XPi.
V předposledním týdnu měsíce září byl instalován další
zcela nový typ imunochemického analyzátoru Advia Centaur XP, který nahradí druhý
ze starších Immulitů – Immulite 2500. Tato výměna přispěje ke zvýšení kvality imunochemických vyšetření na
OKBH, zkrácení doby odezvy a umožní zavést některé
nové testy – např. vyšetření
troponinu I testem nové
generace s mnohem větší
citlivostí nebo kvantitativní
stanovení prokalcitoninu. To
samozřejmě přinese zrychlení diagnostiky závažných stavů u pacientů a přispěje
k rychlejší a zároveň úspornější léčbě. Nepochybným
přínosem je i snížení počtu
servisních zásahů a poruch.
Výměnou těchto analyzátorů však modernizace laboratoře nekončí. V listopadu
tohoto roku dojde ještě
k výměně hlavního biochemického analyzátoru za novou Advii 1800. Ta bude
spojena s Advií Centaur XP
do automatické pracovní
stanice Versacell.
Všechny analyzátory jsou
firmou Siemens bezplatně
zapůjčeny na dobu 5 let. Celý
proces povede k zefektivnění
práce na OKBH, potřebě
menších objemů vzorků a
tím k menšímu zatížení pacientů nepříjemnými odběry
krve. (Ing. Vladimír Kaňák,
primář OKBH)
Strana 4
září 2010
ZPRAVODAJ MĚN V LTM
** PORTRÉ T OS OB N OS T I **
Náš nepravidelný seriál, který seznamuje čtenáře Zpravodaje MěN v LTM s osobnostmi naší nemocnice, se v tomto čísle zaměřil na
MUDr. Olgu Janků z klinické onkologie. Zajímavé povídání s nejstarší aktivně pracující lékařkou vedl a sepsal MUDr. Zoran Nerandžič.
Práce mne stále těší, udržuje mne ve fyzické a psychické kondici, říká MUDr. Janků
MUDr. Olga Janků je
nejstarší aktivně pracující lékařka v Městské
nemocnici
v Litoměřicích. Pracuje
na onkologické ambulanci. Sedím v jejím
lékařském pokoji, nabízí mi čokoládu jako
malému chlapci, což z jejího pohledu asi
jsem. Příjemná rodinná atmosféra zcela
prolamuje poslední bariéry. Paní doktorka
Janků, skromná a zralá žena. Narodila se
v Havlíčkově Brodě před 80 lety a většinu
života prožila v Praze.
„Místo důchodového lenošení beru
svou práci jako pracovní rehabilitaci,
která mne udržuje ve fyzické a psychické
kondici. Práce mne stále těší. Bolesti
kloubů a zad jsou menší, než kdybych
zůstala doma a sledovala se. Už to není,
co bývalo, věk nedokážu zapřít. Ráno
musím vstát a jít do práce. Při kontaktu
s pacienty rozhoduji o léčebném postupu. Musím se stále vzdělávat a držet krok
s nejnovějšími poznatky v našem oboru,“
začíná vyprávění MUDr. Janků.
O svém vzdělání
V roce 1948 ukončila gymnázium.
Jak
sama
říká,
ráda
zpívala
v gymnaziálním sboru, sportovala a učila
se cizí řeči. V roce 1948 byla přijata na
Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy
v Praze, kde nastoupila do prvního reformovaného ročníku. V té době byly vytvořené studijní kroužky, tak jak je známe dnes. V pátém ročníku se studenti
začali specializovat podle oboru, ve kterém chtěli pracovat. „V mém případě to
byla ORL klinika, kam jsem nastoupila
v 11. semestru studia. Zde jsem pracovala jako demonstrátor a pomocná vědecká síla. Jak bylo v té době zvykem,
v prosinci 1953 jsem nastoupila na umístěnku na ORL oddělení v nemocnici Ústí
nad Labem. V padesátých letech si kraje
plánovaly počty lékařů a podle toho se
museli studenti specializovat již na fakultě. Později tato praxe byla opuštěna,“
vysvětluje MUDr. Janků. O dva roky
později se vrátila do Prahy a nastoupila
do Radioléčebného ústavu v Praze na
Bulovce. V tomto ústavu, který byl založen nadací s výzkumnou složkou, pracovali i významní vědečtí pracovníci. Mezi
jinými zde působil i akademik prof.
RNDr. František Běhounek, polární badatel, který se zúčastnil Nobileho výzkumné výpravy k severnímu pólu.
„Často nám o svých zážitcích z mládí
vyprávěl,“ vzpomíná MUDr. Janků.
Radioléčebný ústav v Praze na Bulovce byl několikrát přejmenován, nejdříve na Onkologický ústav, pak Radioterapeutický ústav, v současné době je to
Ústav radiační onkologie v Praze. Svého
času byl tento ústav jediným zařízením v
Československé republice, kde se léčili
onkologičtí pacienti již v roce 1937, ale i
prvním zařízením tohoto typu ve střední
Evropě. Brněnský Masarykův onkologický ústav byl druhým založeným. Pražský
ústav byl zároveň katedrou, kde se provádělo doškolování lékařů v oboru radioterapie (zkráceně UDL - Ústav pro
doškolování lékařů; nyní ILF – Institut
pro další vzdělávání lékařů a farmaceutů).
Zde probíhaly předatestační přípravy a
zkoušky atestací I. a II. stupně. Jako pracovník ústavu se doktorka Janků podílela
na přednáškách a seminářích pro lékaře.
Práce onkologa je především práce týmová a plynule navazuje na další obory
jako je gynekologie, interna, chirurgie,
ORL, plicní.
Onkologie vyžaduje pravidelné studium zahraniční odborné literatury a zavádění nových metod. Účast na odborných
seminářích, konferencích, sjezdech a
osobní kontakt jsou největším přínosem
pro rozvoj každého medicínského oboru. Od roku 1987 pracovala MUDr. Janků jako vedoucí lékař obvodního onkologického oddělení OÚNZ Praha 3, kde
vedla i centrální registr onkologických
pacientů. Uplynulo 35 let práce, starostí,
radostí pracovních i osobních a v roce
1990 po revoluci se jí dostalo ocenění
zasloužilého lékaře. V roce 1995 začala
pracovat na onkologickém oddělení
Městské nemocnice v Litoměřicích.
MUDr.
Janků
má
atestace
z radiologie (I. stupeň), onkologie
(navazující II. stupeň), radioterapie (nyní
radiační onkologie, I. a II. stupeň) a nástavbovou atestaci z klinické onkologie.
O onkologii
Trendem u onkologických pacientů
je týmová spolupráce, kde se rozhoduje
o správném léčebném postupu spolu
s diagnostikem v rámci komplexní léčby
(operace,
radioterapie,
chemoterapie+hormonální léčba a rehabilitace).
Součástí
onkologického
pracoviště
v kraji a okresech je Národní onkologický registr (NOR), který sleduje výskyt
jednotlivých lokalizací nemoci jmenovitě
a léčebný postup u nemocných, tj. výskyt, léčbu a přežití, ale i úmrtí.
Rozhodnutí o léčbě je jen v rukách
pacientů. „Někdy je ztrácíme zbytečně, i
když máme mnohem účinnější léky a
metody ozařování. V minulosti, přes
veškerou snahu a intenzivní léčbu, jsme
vyléčili 30% onkologických pacientů.
Nyní jich vyléčíme bezpečně více než
50%. Při přesné evidenci, včasné registraci a lepší týmové spolupráci by bylo
procento vyléčených mnohem vyšší,“
říká Dr. Janků a uzavírá povídání o práci:
„Stále nám chybí pokračovatelé v oboru,
který je náročný na lékaře zabývající se
touto problematikou, a to zejména po
psychické stránce. Proto vítám posilu,
která k nám do nemocnice dvakrát
v týdnu dochází.“
O svém soukromí
MUDr. Janků má jednoho syna, který
je zemědělským inženýrem a jednoho
vnuka, který dokončuje Přírodovědeckou fakultu UK. (zn)
Strana 5
září 2010
ROČNÍK 3, ČÍSLO 3
PŘ ED STAV UJ E ME V ÁM ** KD O J E KD O ** PŘ ED STAV UJ EME V ÁM
V dalším díle našeho pravidelného seriálu Kdo je kdo se zaměříme na pracovníky oddělení klinické biochemie a hematologie (OKBH).
Tentokrát oslovil MUDr. Zoran Nerandžič primáře OKBH Ing. Vladislava Kaňáka, vrchní laborantku OKBH a OKM Marii Šimralovou,
odborného garanta pro hematologii Mgr. Martina Krušinu a úsekovou laborantku OKBH Romanu Friedlovou. (nk)
Ing. Vladislav Kaňák , primář OKBH
Co vás přivedlo na oddělení klinické biochemie?
Původně jsem vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou obor silikáty, v souladu s rodinou tradici ve sklářství. Do zdravotnictví jsem se dostal prostřednictvím svého švagra, který pracoval v nemocnici v České Kamenici. Zde
mne zaujala klinická biochemie. Po svatbě jsem sháněl místo i s bytem, až jsem
dostal nabídku v tehdejším v OÚNZ (Okresní ústav národního zdraví)
v Litoměřicích na místo biochemika u prim.Dr. Vostála, který mne zasvětil do tajů klinické
biochemie. Později jsem složil specializační zkoušku v oboru klinické biochemie.
Co byste chtěl změnit na oddělení?
Jako všechny zdravotníky trápí i biochemickou laboratoř „papíry“, v současné době je to probíhající akreditační proces. Z důvodů dodržení standardů musí být prováděné pravidelné kontroly. Proti tomu stojí celá řada věcí, jež jsou doslova balastem, které všechny zbytečně zatěžují
a odvádí od práce. Aktuálně zápasíme se zavedením laboratorního informačního systému, který
je dán pravidelnou obměnou přístrojů. Nové analyzátory jde v některých případech jen obtížně
připojit na stávající nemocniční informační systém. Doufám, že se nám to nakonec podaří tak,
abych byli všichni spokojeni. Ve vedení nemocnice máme oporu, což je pro nás velice důležité.
V naší laboratoři máme zavedené speciální metody imunoanalýzy kardiomarkerů, které dokáží
diagnostikovat infarkt myokardu dříve, než vyšetření EKG a to díky zjištění hladiny troponinu I
testy nové generace. Dále jsme zavedli kvantitativní stanovení prokalcitoninu, které pomáhá
potvrdit hrozící sepsi ještě dříve, než se klinicky projeví. Tato vyšetření umožní lékaři rychleji
rozhodnout o léčebném postupu a zlepšit v kritických situacích šanci na přežití.
Jaké máte koníčky?
Mým celoživotním koníčkem je teraritiska - chov plazů a obojživelníků. Vedu kroužek v Domě
dětí a mládeže v Litoměřicích se zaměřením na tuto problematiku. V minulém roce jsme vystavovali na podzimní chovatelské výstavě na výstavišti Zahrada Čech. Mimo jiné jsem předsedou litoměřické základní organizace Českého svazu ochránců přírody, kde mimo jiné provozujeme v Dolním Týnci záchrannou stanici Falco pro handicapované volně žijící živočichy. Podílíme se i na záchraně syslů na Rané u Loun.
Mgr. Martin Krušina, odborný garant pro hematologii, kvalifikovaná osoba pro krevní banku
Co vás přivedlo na oddělení klinické biochemie?
Původně jsem chtěl studovat medicínu, ale nakonec zvítězil
zájem o přírodní vědy. Magisterské studium jsem ukončil na
Masarykově univerzitě v Brně obor mikrobiologie. Zajímala mě
úroveň molekulární, která mě přivedla až k hematologii a transfúzní službě. Povoláním jsem tedy vysokoškolák nelékař, s atestací v oboru
hematologie a transfúzní služba. Hlavním úkolem laboratorní medicíny je poskytovat lékařům jasné a přesné informace pro jejich rozhodnutí o způsobu a
možnostech léčby pacienta. V transfúzní medicíně jsou tyto informace klíčové.
Transfúze krve je nejčastěji prováděná transplantace se všemi riziky. Přesto je
ve mnoha lékařských odvětvích podávání transfúzních přípravků považováno
za okrajovou záležitost. Že je to chyba, se projeví v krizových situacích, které
přímo ohrožující život pacienta. Já osobně se snažím laborantkám do jejich
práce přinést jistotu, že to, co dělají, dělají dobře a podle správných postupů.
Co byste chtěl změnit na oddělení?
Nemyslím, si že by na oddělení bylo potřeba něco zásadním způsobem měnit.
Samozřejmě by byla hezká klimatizace a plazmová televize…. Ale vážně. Rád
bych, aby lékaři si víc vážili práce laborantek. Jsme v situaci, kdy lékaři pouze
matně tuší, co se vlastně v laboratoři děje. Co úsilí a hlavně zodpovědnosti
stojí připravit transfúzní přípravek pro jednotlivé pacienty, zvlášť pro komplikované krvácivé případy. A jakému stresu ze strany oddělení jsou pracovníci
krevního skladu vystaveni při naléhavých případech a nedostatku transfúzních
přípravků. Možná by bylo přínosem, kdyby každý lékař strávil pár dní
s laborantkami na krevním skladu.
Jaké máte koníčky?
Kromě rodiny, protože máme doma 21 měsíčního syna, je mým největším
koníčkem historie, zejména historie dvacátého století.
Marie
Šimralová,
vrchní
laborantka
OKBH a OKM
Co vás přivedlo na oddělení klinické biochemie?
Protože mě na základní
škole bavila chemie, šla jsem studovat na
SZŠ v Ústí nad Labem obor zdravotní
laborant. Po maturitě jsem nastoupila do
laboratoře v OÚNZ Litoměřice a zůstala
v ní dodnes.
Co byste chtěla ve své práci změnit?
Přála bych si, aby se nám podařilo v co
nejkratší době zrealizovat přenos výsledků
z našich nejnovějších analyzátorů do NISu.
Takto by byly výsledky laboratorních vyšetření k dispozici okamžitě ošetřujícím
lékařům. Naše oddělení potřebuje vysokoškolského pracovníka, a to ať lékaře nebo
nelékaře. Mrzí mě, že je o náš obor tak
malý zájem. Také jsem ráda, že se nám
podařilo v obou laboratořích zvládnout
certifikaci.
Jaké máte zájmy?
Na prvním místě je především moje rodina
a chalupa. Tu máme v krásné krajině Kokořínska, kde se snažím trávit volné chvíle,
relaxovat a čerpat energii pro mou práci.
Romana Friedlová, úseková laborantka OKBH
Co vás přivedlo na oddělení klinické
biochemie?
Původně jsem vystudovala chemickou průmyslovku a po maturitě jsem začala pracovat v biochemické laboratoři psychiatrické
léčebny v Horních Beřkovicích. Po mateřské dovolené
jsem nastoupila do biochemické laboratoře OÚNZ Litoměřice. Nakonec jsem atestovala v oboru klinické biochemie
Co byste chtěla změnit na oddělení?
Především bych byla ráda, kdyby se každý věnoval tomu,
čemu rozumí. Pro nás v laboratoři je potřebné, aby byly
správně vyplněné žádanky na vyšetření. V případě nesprávně vyplněné žádanky, která by měla být podepsána lékařem, nám zdravotní pojišťovna neproplatí výkon, a
v některých případech dojde i ke zrušení platby za celý
pobyt pacienta na lůžku. Klinická oddělení s námi málo
komunikují, přitom celá řada problémů se dá operativně
vyřešit při rozumném jednání. Dále nám stále chybí technický pracovník, který by trvale prováděl jednoduché opravy a údržbu přístrojů.
Jaké máte koníčky?
Mám ráda svou rodinu a nejraději pracuji na chalupě a
zahradě.
Ráda rekreačně sportuji- cyklistika, chodím na cvičení pro
ženy a na volejbal.
Strana 6
září 2010
ZPRAVODAJ MĚN V LTM
** N ÁŠ ROZ HOVOR ** N ÁŠ ROZ HOVOR **
V NEMOCNICI JSEM PRACOVAL TAKÉ JAKO SANITÁŘ, PROZRADIL VLADIMÍR KESTŘÁNEK
Rozhovory, ve kterých se střídají zástupci managementu nemocnice se zástupci zřizovatele, se staly pravidelnou součástí Zpravodaje.
Pro toto číslo jsme oslovili náměstka pro ekonomiku a provoz a prvního zástupce ředitele Ing. Vladimíra Kestřánka. (nk)
NK: Čím jste chtěl být, když jste
byl malý?
VK: Byly to klasické klukovské představy,
řidičem nákladního vozu počínaje …
NK: Proč jste se rozhodl jít studovat ekonomii?
VK: K ekonomii mne přivedl můj otec,
který je také ekonomem.
NK: Co vás v tomto oboru nejvíce
baví a kterou oblast naopak nemáte rád?
VK: Ekonomika mne baví jako celek, ale
pokud bych měl uvést oblast, kterou
mám v oblibě více, tak je to určitě strategické finanční rozhodování, naopak
mezi méně oblíbené oblasti patří nástroje řízení kurzových rizik.
NK: Můžete shrnout dosavadní průběh vaší odborné praxe?
VK: V roce 1988 jsem dokončil Vysokou
školu ekonomickou v Praze, obor účetnictví a kalkulace a v témže roce jsem
nastoupil do tehdejšího OÚNZ, do ekonomického oddělení jako rozpočtář. Dva
roky poté jsem se stal vedoucím ekonomického oddělení a v roce 1992 ekonomickým náměstkem již samostatné Městské nemocnice v Litoměřicích. Nicméně
v letech 1988 - 1990 jsem na částečný
úvazek pracoval také jako sanitář na tehdejší „staré“ chirurgii, kterou tehdy vedl
Prim. Jerie. V letech 2003 - 2005 jsem
vystudoval v rámci čtyřsemestrálního
postgraduálního studia Institut Vysoké
školy ekonomické. Dále pak od roku
2008 studuji čtyřsemestrální program
MBA při Vysoké škole ekonomické, který bych měl dokončit v následujících
měsících. Za zmínku také stojí to, že
mne v roce 2007 jmenoval předseda
Krajského soudu v Ústí nad Labem
Soudním znalcem v oboru ekonomika.
NK: Co vás na vaší práci v této nemocnici nejvíce baví a co vám naopak nejvíce vadí?
VK: Baví mne práce, která posouvá naší
nemocnici směrem dopředu, tedy smysluplné projekty pro její rozvoj, při zachování minimálně vyrovnaného hospodaření. Naopak, nejméně oblíbenou činností
je rutinní administrativa.
NK: Měl jste někdy chuť z této nemocnice odejít? Kdy a proč?
VK: V drtivé většině jsem měl a mám
štěstí na kolegyně a kolegy se kterými
spolupracuji, takže se mi takové myšlenky vyhýbaly.
Ing. Vladimír Kestřánek je ekonomickým náměstkem v litoměřické nemocnici již 18 let.
FOTO: archiv V. Kestřánka
NK: Co vám v pozici náměstka pro
ekonomiku a provoz nejvíce
„komplikuje“ práci?
VK: Nejvíce komplikací, dle mého názoru, způsobují složité a stále se měnící
zákony, vyhlášky, nařízení a dále také
velmi často nejistá příjmová část rozpočtu ve vazbě na zdravotní pojišťovny.
NK: Na co jste ze svého působení
v této funkci nejvíce hrdý, co vás
nejvíce těší?
VK: Určitě můžeme být pyšní na to, že
nemocnice je dlouhodobě ekonomicky
stabilní,
hospodaří
vyrovnaně
a
v hodnocení ekonomického zdraví se
umisťuje vždy v popředí v konkurenci
cca 180 obdobných nemocnic. Bohužel
prognóza, s ohledem na očekávaný vývoj
ekonomiky, již tak příznivá není. Toto
však nebude problém pouze naší nemocnice, ale sektoru zdravotnictví jako celku.
NK: A je naopak něco, čeho za dobu svého působení v této nemocnici
litujete?
VK: Nerad vzpomínám na mediální kauzy, které nemocnici neoprávněně poškodily.
NK: Jaké jsou vaše zájmy?
VK: Odmalička jsem se věnoval sportu,
takže rekreační sport.
NK: Jaký je váš nejoblíbenější film?
VK: Líbí se mi české filmy, zejména komedie ze třicátých a čtyřicátých let minulého století.
NK: Chodíte rád do kina a jaký film
z poslední doby se vám nejvíce líbil
či vás nějak oslovil a proč?
VK: Musím se přiznat, že v kině jsem již
dlouho nebyl, myslím, že „Vratné lahve“
byly poslední co jsem viděl. Nicméně
raději zajdu do divadla, naposledy jsem
byl na představení Naši furianti v podání
Národního divadla. Ačkoli byla tato hra
poprvé uvedena v roce 1887, je velmi o
naší současnosti.
NK: Jaká je vaše nejoblíbenější kniha?
VK: Kromě „povinné“ ekonomické literatury, mne zajímají knihy o psychologii.
NK: Jakou hudbu rád posloucháte?
VK: Nejraději poslouchám české písničky, zejména z 60-tých a 70-tých let minulého století.
NK: Máte nějaký oblíbený sport?
VK: Patnáct let jsem hrál hokej, takže
k tomuto sportu mám nejblíže.
NK: Při jaké činnosti si nejvíce odpočinete?
VK: Určitě jsou to dny dovolené a také
jednoduchá manuální práce.
NK: Jaká je vaše představa ideální
dovolené?
VK: Šumava, procházky, kolo, klid …
NK: Které z míst, kde jste dosud
byl, se vám nejvíce líbilo?
VK: Ze zahraniční je to Barcelona a v
tuzemsku je to právě Šumava a její okolí.
NK: Na které místo na Zemi byste
se chtěl nejvíce podívat?
VK: Země dálného východu.
NK: Co vás vždy dokáže spolehlivě
rozesmát?
VK: Komedie s laskavým humorem.
NK: A co naopak rozčílit?
VK: Vědomé lži vydávané za pravdu.
NK: Nedávno začal nový školní rok,
podělíte se s námi o nějaký humorný zážitek ze školních let?
VK: Neumím dost dobře vyprávět humorné zážitky, ale musím říct, že zejména na gymnáziu jsme si jich se spolužáky
užili více než dost :-)
NK: Děkuji za rozhovor.
Strana 7
září 2010
ROČNÍK 3, ČÍSLO 3
* * BI LA N C E UP LY N U L Ý CH T ŘÍ LE T S Ř EDI T EL E M N E MO C N IC E **
PŘI PROSAZOVÁNÍ SVÝCH PŘEDSTAV JSEM MUSEL UBRAT NA RYCHLOSTI
NK:
V létě
uplynuly
tři
roky od vašeho
jmenování ředitelem
této
nemocnice. Jak
byste je charakterizoval?
LV: Pokud se
ohlédnu
zpět,
vidím kus práce,
kterou jsme udělali. Ne vždy, se vše
podařilo podle původního záměru, ale
celkově se za ty tři roky nemusíme
stydět. Od roku 2006 dosahujeme
kladného hospodářského výsledku,
získali jsme bezúplatně budovy a pozemky nemocnice od státu, začali jsme
s opravami budov a technologických
celků, provedli jsme úspěšnou reorganizaci v nezdravotní části, získali certifikát
managementu
kvality
ISO
9001:2008, čerpáme dotační prostředky z EU, získali jsme akreditace pro
vzdělávání lékařů pro většinu lůžkových oborů atd.. Jedná se o spoustu
malých i velkých věcí, které se podařily
a jejichž vyjmenování by zabralo celou
stránku. Opakovaně jsem však říkal, že
to není jenom má zásluha, ale vás
všech, kteří se aktivně podílíte na chodu nemocnice, za to vám všem patří
mé díky.
NK: Musel jste za tuto dobu změnit něco na svých původních představách, se kterými jste na místo
ředitele nastupoval?
LV: Své vize a plány budoucího vývoje
nemocnice jsem zásadně měnit nemusel. Pouze jsem byl nucen zohlednit
ekonomické možnosti a ubrat na rychlosti prosazování svých představ.
NK: Který okamžik pro vás byl ve
funkci ředitele nejhorší?
LV: Nejhorší jsou pro mě okamžiky,
kdy na nemocnici a její zaměstnance
neoprávněně útočí svými články či videoreportážemi novináři a já mám jen
velmi malý prostor, jak se úspěšně
bránit. V okamžiku, kdy se ukáže, že je
vše v pořádku a nedošlo k žádnému
pochybení, není již informace pro ně
zajímavá.
NK: Kdy jste naopak měl pocit
největšího uspokojení ze své práce?
LV: Doufám, že ten okamžik teprve
nastane. Radost mám vždy, když se
podaří dobrá věc. Nejvíc mě těší situace, kdy funguje týmová spolupráce a
mezilidské vztahy.
NK: Je něco, na co si ve funkci
ředitele nemůžete nebo nechcete
zvyknout?
LV: Na lidskou hloupost, závist a naivitu.
NK: Kolik jednání za týden přibližně absolvujete?
LV: Denně mám cca 5-6 jednání, což je
týdně 25 a za měsíc cca 100. Délka
jednání je různá, od několika minut až
po několik hodin.
NK: Jaká je vaše vize do příštích
tří let?
LV: Ekonomicky a personálně stabilní
nemocnice poskytující kvalitní zdravotní péči v příjemném prostředí a za využití moderní techniky.
NK: Děkuji za rozhovor.
** F IL M AŘI OPĚ T V N AŠ Í N EMOC N IC I **
Pro čtenáře Zpravodaje poskytli režisér Petr Slavík a herec Tomáš Hanák během natáčení v naší nemocnici krátký rozhovor. (text i foto nk)
Petr Slavík, režisér
NK: Co u nás v nemocnici natáčíte?
PS: Točíme tady část šestnáctidílného seriálu
pro Českou televizi. Ten seriál má pracovní
název Třetí míza a z velké části se odehrává
v domově důchodců. U vás ve městě točíme
skoro všechno, co se v domově důchodců
neodehrává.
NK: O čem ten seriál bude?
PS: Já toho zatím moc nemůžu prozradit, ale
je to několik příběhu lidí, které se různě
proplétají. Hlavní postavou je bývalá herečka,
která neuspěje ve své původní profesi, přijde o práci a stává se ošetřovatelkou v domově důchodců.
NK: Vy už jste u nás natáčeli film Na vlky železa. Proč jste se
do naší nemocnice vrátili?
PS: My jsme se nevrátili jenom do vaší nemocnice, ale do celých Litoměřic, protože to předchozí natáčení zde probíhalo mimořádně bezproblémově, vzhledem ke vstřícnosti zdejších úřadů a obyvatel. A
protože se část děje toho seriálu odehrává ve městě velikosti Litoměřic, tak to bylo první, co nás napadlo. Všechno tady funguje a je to
výborný.
NK: A kdy se můžeme na nový seriál těšit?
PS: Zatím to vypadá, že od příštího září. Vysílat se bude v České televizi jednou týdně, tedy zhruba do vánoc.
Tomáš Hanák, herec
NK: Koho v seriálu hrajete?
TH: No, je to z domova důchodců, takže jsem
postoupil do další kategorie rolí.. (smích). Ne,
hraju tam muže svého věku. Hraju otce jednoho syna, ale neznamená to, že jsem také manželem té ženy. Jde tam o jemné předivo vztahů.
Žiju běžným produktivním životem, ale nade
mnou se vznáší Damoklův meč… (je vidět, že
více prozradit nechce ...)
NK: Dobře, nebudu vás trápit. Ale protože jsme v nemocnici, musím se zeptat:
Jaký máte vztah ke zdravotníkům?
TH: No, já k nim mám dobrý vztah. Samozřejmě je nevyhledávám, ale
chovám k nim strašnou úctu a zároveň mi trošičku vadí, že jejich docenění je, vzhledem k tomu, co lidem poskytují a nabízejí, stále ještě
málo. Vždyť jde o to nejcennější, co všichni máme, o zdraví.
NK: A chtěl jste někdy být lékařem?
TH: Ne, tak to jsem skutečně nechtěl. Ale spíš z toho důvodu, že já
jsem byl spíš humanitně orientovaný. Navíc mi vždycky bylo líto, že
nemáme moře, protože jsem chtěl být mořeplavcem.
NK: A poslední otázka: Už jste měl možnost prohlédnout si
Litoměřice?
TH: Měl, byl jsem tady několikrát i se synem. My jsme si to tu projezdili na kolech a teda klobouk dolů. Opravdu vám blahopřeji, protože
to tady máte krásný a vaše město není skvostík, ale skvost!
Strana 8
září 2010
ZPRAVODAJ MĚN LTM
LETNÍ DĚTSKÝ TÁBOR U ZBOŘENÉHO
MLÝNA—KRTY U JESENICE
Také jako v minulých letech se i letos zúčastnily tři
desítky litoměřických dětí letního tábora v Krtech u Jesenice.
Děti zaměstnanců Městské nemocnice v Litoměřicích
se rozdělily do dvou turnusů. První probíhal na začátku
července a druhý uprostřed srpna. Pro děti byla letos
připravena celotáborová hra s názvem Maruška v začarovaném lese. Během dvanácti dní měli malí i odrostlejší
táborníci možnost prověřit svoji fyzičku, odvahu a při
některých hrách i znalosti, které se zvláště o „dolují z
velké hloubky“. Počasí bylo k oběma turnusům celkem
spravedlivé. Děti si užily koupání v rybníce, ale také zažily parádní bouřku. Po většinu tábora však bylo počasí
tak akorát na hry a všechno ostatní, co dělá správný tábor táborem.
Z ohlasů táborníků, z nichž se mnozí loučili se slzami
v očích, je jasné, že se letošní tábor vydařil a můžeme se
vrhnout do plánování další sezóny, ve které se na Vás
všechny zase těšíme.
Fotografie a videa z LDT Krty je možné shlédnout na:
http://krty.rajce.idnes.cz.
Mgr. Petra Pospíchalová,
táborová vedoucí—II. turnus, odd. Ještěrky
HOKEJOVÍ FANOUŠCI SI MOHOU PŮJČIT PERMANENTKY
10 permanentek na hokejová utkání konaná na nově zrekonstruovaném stadiónu Kalich Aréna zakoupila Městská nemocnice v Litoměřicích pro své zaměstnance.
Permanentky jsou k zapůjčení u p. Bukváře (ručka 796). (nk)
HUMORNÉ VZPOMÍNKY NA ŠKOLNÍ LÉTA
Nedávno začal nový školní rok a Zpravodaj u této příležitosti předkládá svým čtenářům několik perliček ze žákovských knížek. (nk)
Při hodině dějepisu troubil stočeným sešitem státní hymnu!
Lezl do pětimetrové výšky na třímetrový strom.
Vyndala při hodině tělesné výchovy bez dovolení kozu a celá
třída přes ní skákala.
O hodině přírodopisu strká ptáka do topení.
Celou hodinu si přerovnává pytlík. Takhle se nic nenaučí!
Byl přistižen ve školní jídelně, jak líbá spolužačku, máme podezření na lásku.
Honza zakřičel: "Ticho!", třída ho vyslyšela a on ze sebe vypustil toxické plyny, což bylo slyšet po celé třídě.
Při hodině hraje piškvorky a pak buď nadává, nebo se hlasitě
raduje.
Olizuje temperové barvy a diví se, že pak zvrací.
Neměl žákovskou knížku a odmítl mi ji dát.
Vešel jsem do třídy a on se mi nepostavil.
Směje se mi za zády do očí.
SUDOKU
8
Když jsem odstartoval přespolní běh, utekl domů.
6
3
3
7
1
5
9
Nesdělil své jméno s tím, že je tu inkognito.
Kdykoliv je vyvolán, kouká na mě jako na idiota a ptá se, jestli
to myslím vážně.
Bez dovolení padá ze židle.
Vyvolán prohlásil, že nebude odpovídat bez advokáta.
9
8
6
2
4
Sebral třídní knihu, nechce ji vrátit a žádá výkupné.
8
Vyhrožuje mi smrtí.
7
5
2
1
9
8
6
4
6
3
7
5
MOUDRÁ VĚTA NA KONEC:
Život je pes, a proto žít je psina…
Charlie Chaplin
Žádá od učitele lepší známku se železnou tyčí v ruce.
Při hodině dějepisu zapálil lavici a naváděl zbytek třídy, aby mě
upálili.
Váš syn při vyvolání k tabuli zakřičel, že chybí, vyskočil oknem a
zavřel se na záchodě.
Běhá po třídě a zvrací židličky.
Váš syn rozkopal venkovní odpadkový koš a mé auto, když se
dozvěděl, že propadá z chemie.
Ohrožoval spolužáky nožem, který potřeboval až na třetí hodinu.
Močí do výše očí.
www.nemocnice-lt.cz
Zpravodaj MěN v LTM, čtvrtletník. Vydává Městská nemocnice v Litoměřicích pro interní potřeby zaměstnanců. Výtisk zdarma.
Adresa: Městská nemocnice v Litoměřicích, Žitenická 18, 412 01 Litoměřice. Odpovědná redaktorka: Mgr. Naděžda Křečková Tůmová, Ph.D.
(tel. 739672326, 416 723 866, e-mail: [email protected]), redakční rada: MUDr. Zoran Nerandžič, Bc. Miroslava Ikoniaková.
Uzávěrka příspěvků vždy k 30.11, 28.2., 31.5. a 31.8. Bez vědomí Městské nemocnice v Litoměřicích nelze zde otištěné články dále publikovat!