Moje zážitky s Jurou Vachkem Jiřího Vachka znám dobrých čtyřicet

Moje zážitky s Jurou Vachkem Jiřího Vachka znám dobrých čtyřicet

Moje zážitky s Jurou Vachkem
Jiřího Vachka znám dobrých čtyřicet let. Za tu dobu jsem s ním v šachu prožil velké vzestupy
i pády nejen jeho jako zapáleného organizátora a ctižádostivého šachového funkcionáře, ale i
vzestupy a pády klubu Lokomotiva Brno, který s přestávkou asi šesti let na počátku tohoto
století a několika sezón předtím po pánech Radilovi, Kristenovi, Mazancovi a Eichlerovi vedl.
Snad prvním projevem jeho velkorysých nápadů bylo uspořádání prvního ročníku Memoriálu
ing. Viléma Olexy v roce 1975, kterýžto vánoční turnaj se stal v Brně tradicí a hraje se
dodnes. Druhým jeho výtečným nápadem byly tzv. Veletržní turnaje. Jejich úvodní ročník
jsem komentoval takto:
„I. ročník Veletržního víkendového turnaje se konal 18. září 1976 a plně se vydařil. V prostorném sále
ZK n.p. Vlněna Brno se sešlo více jak půldruhého sta brněnských šachistů i zvídavých diváků.
K šachovnicím zasedla stovka soutěžících od začátečníků až po renomované kandidáty mistra. Hrálo
se v rychlém tempu, každý hráč měl na celou partii 15 minut. Od prvních tahů bylo jasné, že rychlá
hra svědčí více mladým. Výborný taktický postřeh, zejména v posledních minutách parie prokázal host
z Ostravy V. Karlík, který celou soutěž jasně vedl. Získal 8 bodů z 9 partií a krásný broušený pohár za
I. místo. Mezi účastníky byly i tři dívky, z nichž zejména 13letá Ripperová (získala 4 body) na sebe
upoutala pozornost pěknou hrou. Pořadatelé (Radil, Sláma, Vachek, Vykydal, Kristen, Uhmann,
Gruber aj.) zvládli svůj obtížný úkol dobře. Přestávky mezi jednotlivými koly byly sice dosti dlouhé,
ale šachisté se mezi sebou nikdy nenudí. Pěkný propagační podnik připravil šachový oddíl Lokomotivy
Brno společně se šachovým kroužkem Brněnských veletrhů.“
(Brněnský večerník 23.9.1976)
I tyto turnaje se hrají dodnes (ovšem ne jako rapidy, ale běžné turnaje se zápočtem na
mezinárodní i národní rating). Samozřejmě měly také své vrcholy a pády: v roce 1984 na
Veletržní turnaj přijelo nejvíc hráčů v jeho historii:
Veletržní víkendový turnaj v Brně 1984 (6.-7.10.)
9. ročník – 627 účastníků – 10 kol
Výsledek: 1. Možný Miloš (Praha) 9,5(10), 2. Sosna (Univ. Brno) 9,5, 3.-4. Šimůnek (Plzeň),
Hadraba (Teplice) 9, 5.-10. Beneš (Praha), Krčmář (Dolní Benešov), Modr (Praha), Čížek
Ant. (Zbrojovka Brno), Mališ Jiří (KPS Brno), Motúz (Bratislava), Pospíšil Dušan (Zbrojovka
Brno), Laštovička (Zbroj. Brno), Čertek (Bratislava), Axamit (Praha) 8,5 bodu. Nejlepším
zahraničním účastníkem byl Amelang (Post Berlin), který obsadil 40. místo ziskem 7,5 bodu.
Nejúspěšnější ženou byla Jana Hájková z Chrudimi, která získala 7 bodů. Turnaj byl již
počtvrté řízen počítačem Hewlett-Packard a bojovali v něm šachisté od 8 do 82 let a
dokončilo jej všech 627 hráčů z ČSSR, NDR, Polska a Kuby. Pouze 4 s nulou bodů! Zdařilou
masovou akci připravily šachové oddíly TJ Lokomotivy-Ingstav a Zbrojovky Brno.
A o čtyři roky později přišla „katastrofa“:
Do Guinessovy knihy šachových rekordů by měl být zapsán Veletržní turnaj v Brně v roce
1988. (13. ročník?!?) Tehdy se sjelo do Brna více než 650 šachistů z celé republiky i ze
zahraničí. Odehrála se však pouhá dvě kola, protože nevyzkoušený program na počítači začal
stávkovat a dvojice třetího kola již nedokázal sestavit! Nešťastný ředitel turnaje ing. Vachek
soutěž přerušil a neděli přišlo 382 hráčů k novému turnaji. Problémy s počítačem Consul
bohužel pokračovaly a tak byl turnaj po 4. kole ukončen bez vyhlášení vítěze. "Vítězi" se
stalo 200 borců se dvěma body! Byl mezi nimi i pan Josef Koutník z Brna. Jeho vítězná partie
s mezinár. mistrem Josefem Juřkem se tehdy velice líbila "Želvě" (přezdívka Prof. Jiřího
Veselého z Prahy) a od té doby si spolu pilně dopisovali. Je možné, že brněnský "rekord" i
Koutníkova partie se ocitnou ve druhém díle Veselého knížky "Negližé za šachovnicí".
Juřek,J – Koutník,J
Brno /Veletržní/ /02/ 1988
1.d4 Jf6 2.Jf3 e6 3.c4 d5 4.Jc3 Sb4 5.Sg5 Jbd7 6.e3 0-0 7.a3 Sxc3+ 8.bxc3 c5 9.cxd5 Da5!?
10.dxe6 Dxc3+ 11.Jd2 fxe6 12.Sc4 Jb6 13.Vc1 Dxa3 14.dxc5 Jxc4 15.Vxc4 Sd7 16.Db1
Sc6 17.e4 Vad8 18.0-0 Vd3 19.e5 Jd7 20.Ve1 Vf5 21.Se3 Jxe5 22.Vd4 Vxd4 23.Sxd4 Vg5
24.Vxe5 Vxg2+ 25.Kf1 Da6+ 26.Ve2 Vxh2 27.Ke1 Vh1+ 28.Jf1 Da5+ 29.Vd2 Sb5 30.Sc3
Vxf1+ mat.
Koutník,J-Gabor,O
Brno /Veletržní/ /01/ 1988
1.d4 g6 2.e4 Sg7 3.f4 d6 4.Jf3 Jd7 5.Sc4 Jgf6 6.e5 dxe5 7.fxe5 Jg4 8.Sxf7+ Kxf7 9.Jg5+
(Archiv Jos.Koutník) 1-0
To byly velké šachové akce, ovšem s nutným finančním omezením a nemožností zvát
šachisty odjinud než z “Východu”. Jura ovšem již tehdy projevoval i v zaměstnání
mimořádnou sebedůvěru. Například když se ucházel o zaměstnání v Dukovanské atomové
elektrárně, tvrdil nám, že při inteligenčních testech dosáhl výkonu, srovnatelného s IQ
exmistra světa Roberta Fischera. A myslím že i na Třebíčsku zanechal šachovou stopu v
podobě několika mezinárodních turnajů “O dukovanskou věž”. Vlastně teprve po “sametové
revoluci” dostal Jura více prostoru k rozletu. Vrhl se do politiky a jeho strana “moravistů”
vyhrála první svobodné volby v Brně před ODS. Jura se stal městským zastupitelem a jako
technický ředitel Tepláren Brno mohl začít shánět sponzory k pozdvižení brněnského šachu.
Nahradil tak pana Řehůřka, jehož mezinárodní festival v Brně roce 1991 byl sice účastí
trojice sester Polgárových první opravdovou brněnskou sportovní superakcí, ale jeho
pořadatelská kariéra prakticky skončila vleklým sporem mezi ním a tehdejším sekretářem
Šachového svazu mistrem Blatným – zejména pro různé organizační i finanční nedostatky při
pořádání turnaje družstev “Mitropa”, která mu byla svěřena. Pan Řehůřek (neplést s
bystrckým Jurou Řehůřkem) pak vydal “Bílou knihu” – v níž se nevybíravým způsobem
rozkmořil se všemi svými bývalými pomocníky. A nastala chvíle pro Jiřího Vachka!
2
(Brno 1992. Sedí zleva Ftáčnik, Korčnoj, paní Leuwerijková, Vachek, Blatný, Drejev. Stojí
David – pořadatel, Hráček, Stangl, Bischoff, Popovič, Schlosser, Blatný P., Sakajev,
Papoušek – rozhodčí)
Velmistrovské turnaje v Brně pokračovaly v Domě techniky na Výstavišti další dva roky:
Tento i předchozí festival již pořádal ing. Jiří Vachek s Pavlem Davidem. I jim se podařilo
sehnat velké částky od sponzorů a reprezentační místnosti v Domě techniky na brněnském
3
Výstavišti. Na turnaji hrál 1992 i Viktor Korčnoj (ve velmistrovské skupině), Pavel Blatný
zde plnil velmistrovské normy. Na dalším ročníku sehnal Jirka Vachek do družstva
Lokomotivy, která tehdy (s odřenýma ušima) postoupila do extraligy dvě fantastické posily
v podobě velmistrů Drejeva a Jepišina! Drejev se zde dokonce mínil usadit (chvíli bydlel
s paní, která v Brně rodila, na Lesné, nedaleko od Pepka Augustina, pak ještě asi rok
v Kuřimi), Jepišin se „přemístil“ do Španělska. Škoda, že brněnský šachový extraligový sen
se tak brzy rozplynul.
Moravskoslezská liga 1993/1994
1
1 Lok.-LERK Brno 2 Staré Město
4x
3 Havřice
3x
4 Třinec
3x
5 TJ Třebíč
3x
6 HM Ostrava
2
7 TJ Zlín
2
8 Baník Karviná B 3x
9 Nová huť Ostrava 3x
10 Zbroj. Vsetín
1x
11 KP Duras Brno
2
12 Univ. Brno
0x
2
3x
4
3x
4
3
3x
3
3
2
4x
2x
3
5x
4
5x
4
3
3
4
2
2
4
3
4
4x
4x
2x
4
7
4
4
3
2
2
1
5
4x
4
4
4
3x
6x
3x
3x
5x
2x
3x
6
6
5
5
1
4x
6
3
2x
2
2
3
7
6
4x
5
4
1x
2
0k
5x
4
4
3
8
4x
5
4
4
4x
5
8k
2x
3x
4x
2x
9
4x
5
6
5
4x
5x
2x
5x
3
2
4
10
6x
6
6
6
2x
6
4
4x
5
3x
3
11
6
3x
4
6
5x
6
4
3x
6
4x
5
12
7x
5x
5
7
4x
5
5
5x
4
5
3
-
Body
20
18
14
13
13
12
11
8
7
7
6
3
Skóre Los
59
51,5
48
49,5
43
48
48,5
39,5
41
35
34
31
Lokomotiva –LERK Brno postoupila do Extraligy ČR! Do divizí sestoupila tři poslední
družstva.
Sestava Loko-LERK Brno: K. Mokrý 4,5(7), Zb. Hráček 4(5), J. Augustin 4(9), Pastirčák
6(10), Velička 4(5), P. David 4,5(5), T. Polák 2(3), P. Petrán 3(4), L. Salai 5(5), R. Kalod
6(8), L. Urbanec 4(7), L. Daněk 5(7), F. Blatný 3,5(5), J. Mališ 3,5(5).
Loko A
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
Mokrý K.
Hráček Zb.
Augustin J.
Pastirčák M.
Velička P.
David P.
Polák T.
Petrán P.
Salai L.
Kalod R.
Urbanec L.
Daněk L.
Blatný F.
Mališ J.
Vykydal F.
Vachek J.
ELO
2515
2511
2362
2383
2432
2409
2410
2435
2390
2166
2275
2355
2293
2197
2154
1882
Tř
½
½
½
½
½
1
½
½
-
Ka
0
½
1
1
½
1
½
0
-
Un
1
1
½
1
1
1
1
1
-
Zl
½
½
½
1
½
1
1
1k
-
Vs
1
1
½
1
1
1
1
0
NH
1
1
½
½
1
0
½
0
-
TN
½
½
0
1
1
½
½
½
-
Ha
½
½
1
½
½
½
1
1
-
St
0
½
½
1
1
0
0
½
-
HM
1
½
½
½
1
1
½
1
-
Du
1
½
1
1
½
1
0
1
-
Body
4,5-7
4-5
4-9
6-10
4-5
4,5-5
2-3
3-4
5-5
6-8
4-7
5-7
3,5-5
3,5-5
0-2
0-1
4
(Účastníci velmistrovského turnaje v Brně 1994 – přijetí na radnici u primátora Horáka,
v modrém ministr Bělehrádek)
5
Extraliga 1994/1995
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Loko Moning Brno
Bohemians Praha
Dům armády Praha
CSABI Havířov
Sokol Vyšehrad
Sokol Kolín
DP Praha
ZČE Plzeň
Baník ČSA Karviná
A 64 Olomouc
1
4,5
3,5
1,5
2,5
2,5
3
4
0
4
2
3,5
3
4,5
3
5
3
2,5
3
2,5
3
4,5
5
3,5
2
3,5
4
3
3
3
4
6,5
3,5
4,5
3,5
3,5
4
2,5
3,5
4
5
5,5
5
6
4,5
4
4
3
2
3
6
5,5
3
4,5
4,5
4
4
4
4
3,5
7
5
5
4
4
4
4
6
3,5
3,5
8
4
5,5
5
5,5
5
4
2
5
3
9
8
5
5
4,5
6
4
4,5
3
3,5
10
4
5,5
5
4
5
4,5
4,5
5
4,5
-
Body
14
14
13
12
8
8
8
6
5
2
Skóre
46,5
42
40,5
36,5
35
35
33
33
28,5
30
Los
5
1
3
7
2
9
3
10
8
6
„V neděli 12.3.1995 byly provedeny poslední tahy za šachovnicí nejvyšší soutěže družstev
ČR ročníku 1994-95. Od začátku soutěže bylo jasné, že boj o první místo se bude rozhodovat
mezi pražskými Bohemians, DA a Loko Moning Brno. Nejasné ambice se daly odhadovat u
severomoravského zástupce CSABI Havířov. Nakonec zvítězil moravský zástupce, nováček
soutěže Loko Moning Brno, i když v posledním kole byl zisk titulu ohrožen v moravském
derby s Olomoucí. Po několika letech nadvlády Bohemians Praha v domácím šachu tak
brněnský celek vrátil prvenství na Moravu.“.
(Moravskoslezský šach 1995, č.3, str. 60)
Sestava Loko Moning Brno:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
Drejev Alexej
Jepišin Vladimír
Mokrý Karel
Babula Vlastimil
David Pavel
Augustin Josef
Petrán Peter
Salai Ladislav
Daněk Libor
Mudrák Josef
Bělík Dalibor
Věchet Stanislav
Kalod Radek
Blatný František
2650
2650
2530
2515
2440
2395
2445
2415
2355
2290
2335
2250
2235
2355
Ha
1
1
1
1
1
0
½
1
-
Ka
1
1
1
1
1
1
1
1
-
Ko
1
1
0
½
1
½
½
1
-
Pl
0
½
½
½
1
½
1
0
-
Bo
½
½
½
0
½
0
½
1
-
Vy
½
0
½
½
1
1
1
1
-
DP
½
1
½
1
0
½
½
1
-
DA
½
½
½
½
0
1
1
½
-
Ol
1
0
½
½
½
½
0
1
-
Body
2(2)
2(2)
6(9)
5(8)
5(9)
5(9)
3,5(7)
4,5(7)
3(4)
6,5(9)
0,5(1)
3,5(5)
-
Pohár mistrů evropských zemí (základní skupina)
Týniště nad Orlicí 15.-17.9.1995
Hrálo se v hotelu Moning (firma našeho tehdejšího sponzora) za účasti družstev Lokomotiva
Moning Brno, Maidstone Chess Club, Chess Club Taraus Tampere, S.A.DEI MakedoniasThrakis Thessaloniki, Rishon-Le-Zion Chess Club a Agrouniverzal Zemun (v čele
s Karpovem). Josef Augustin byl v soupisce na 5. desce, v žádném ze dvou utkání (Loko Brno
– Rishon 3:3 a Thessaloniki – Loko Brno 1,5:4,5 – o 5. místo) však nenastoupil.
6
O této soutěži, kde jsem působil jako hlavní Vachkův pomocník, jsem pak napsal do Práva
článeček, v němž jsem ovšem mnohé musel zamlčet a vynechat.
KARPOV DOBYL TÝNIŠTĚ
Nenápadné městečko ve Východních Čechách se 3 tisíci obyvatel, jehož největší
dominantou není kostel, nebo radnice, ale 8patrová budova ELITEXU-MONING (sídlo
sponzora brněnského týmu i celé soutěže), bylo v polovině září dějištěm šachového turnaje o
pohár Evropy klubových družstev. Z osmi původně nominovaných týmů se k soutěži
dostavilo nakonec šest z Jugoslávie, Řecka, Anglie, Izraele, Finska a samozřejmě
přeborník ČR 1995 Lokomotiva-Moning Brno.
V soupisce
favorizovaného týmu
Agrouniverzal Zemun (Jugoslávie) byl na prvním místě uveden mistr světa FIDE Anatolij
Karpov! Tato senzační zpráva se okamžitě rozletěla po celém světě. Pro české šachisty to
byla první příležitost vidět po Aljechinovi (Praha 1943) skutečného živého mistra světa
přímo v akci! Prvního dne turnaje vyhrál Zemun (ještě bez Karpova) suverénně se
slabými Řeky 6:0, Angličané a Finové, kteří neměli soupeře, vyhráli kontumací a
nesmírně dramatický zápas Lokomotivy-Moning Brno s izraelským mistrem Rishon-leZion skončil nerozhodně 3:3. Bohužel pro Brňany byla podle pravidel Poháru remíza
prohrou, neboť složité vedlejší hodnocení určilo za vítěze Izraelce! Ve druhém dni porazili
Izraelci Angličany 4,5:1,5, Jugoslávci Finy 6:0 a v boji o 5. místo zvítězilo Brno nad Řeky
ze Soluně 4,5:1,5. Těmto zápasům již přihlíželi oba vedoucí hráči Zemunu, osmý hráč
světového žebříčku Bělorus Boris Gelfand se šarmantní manželkou a i sám mistr světa
Karpov, který se z ruzyňského letiště vydal do Opočna, kde byl ubytován, jako prostý
smrtelník osobním vlakem! V neděli 17. září 1995 se hrálo finále skupiny v Týništi n. Orlicí.
Zemun se utkal s Rishonem a po 8 hodinách hry slavně zvítězil 3,5:2,5. Anatolij Karpov na
první šachovnici provedl černými svůj první tah přesně ve 14 hodin (hrála se dámská
indická) a po 56 tazích donutil svého soupeře velmistra Altermana ke kapitulaci! Po
vítězném šachovém debutu na české půdě se Karpov věnoval přátelskému rozhovoru se
známým českým filatelistou ze Semil panem Ludvíkem Pytlíčkem, který mu přinesl jako
dárek malé album s filatelistickými poklady. Oba velcí filatelisté se nechali vyfotit u
šachovnice a poté se Karpov věnoval spíše svým kolegům z družstva, aby společně
oslavili vítězství. Pochopitelně se zapsal do městské kroniky panu starostovi ing. Danielovi,
rozdal spoustu autogramů a stisků rukou, povečeřel v úzkém kruhu se svou paní a vedoucímu
družstva Zemunu a po 20 hodině odjel opět do Opočna. Desítky fotografů zaznamenaly
jeho pobyt v Týništi, kde byl pochopitelně nejvzácnějším hostem tohoto století.
Alterman-Karpov
Týniště n. Orlicí 1995
1.d4 Jf6 2.c4 e6 3.Jf3 b6 4.g3 Sa6 5.b3 b5 6.cxb5 Sxb5 7.Sg2 Sc6 8.0-0 Se7 9.Sg5 0-0
10.Sxf6 Sxf6 11.Jc3 d5 12.Dc2 a5 13.e4 dxe4 14.Jxe4 Sxe4 15.Dxe4 Va6 16.Vac1 Vd6
17.Vc4 c6 18.Je5 Db6 19.Vfc1 Vfd8 20.Jxc6 Jxc6 21.Vxc6 Dxd4 22.Dxd4 Vxd4 23.V1c2
Vd1+ 24.Sf1 g6 25.Kg2 Se7 26.Vc7 Sb4 27.Vc8 Vxc8 28.Vxc8+ Kg7 29.Vc2 Kf6 30.Se2
Vd7 31.h4 e5 32.h5 Kg5 33.hxg6 hxg6 34.Kf1 Vd6 35.Kg2 f5 36.Kf1 Kf6 37.Kg2 Vd6
38.Kg2 g5 39.Kg2 g5 40.Kf1 Vh6 41.Kg2 Vd6 42.Kf1 Vd8 43.Kg2 f4 44.f3 e3 45.g4 Vd2
(viz diagram)
7
++++
++++
++++
p+kp
l+pP+
+P+pP+
P+RrL+K+
++++
(Ve vhodnou chvíli přechází mistr světa do vyhrané koncovky, kde nestejní střelci nestačí
obránci k udržení remízy) 46.Vxd2 exd2 47.Sd1 Kd4 48.Kf2 Kc3 49.Ke2 Kb2 50.Kd3 Kb1
51.a3 Kc1 52.Ke2 Sxa3 53.b4 axb4 54.Sa4 Kb2 55.Kd1 b3 56.Sc6 Ka1 a bílý se vzdal.
Po pádu z výšin
Na obhajobu mistrovského titulu nesehnal Jirka Vachek pro Lokomotivu peníze. Ještě na
Poháru mistrů v Týništi jednal s firmou Moning, leč současně jí jako představitel města Brna
musel předepisovat statisícová penále za nedokončení jakéhosi obřího kotle v termínu. Bylo
obtížné sehnat milión Kč (což jsme na užší schůzce s Vachkem a Vykydalem podrobně
probrali) a tak se Jura rozhodl odvolat Lokomotivu ze soutěže při losování extraligy v Praze.
Bohužel s tím seznámil členy klubu až post factum na schůzi, kde si pochopitelně vytrpěl
svoje. Jeho rozhodnutí se nelíbilo ani Pepkovi Augustinovi, přesto v klubu zůstal a odehrál i
neslavný ročník MSL. Velmistr Pavel Blatný přestoupil do extraligového týmu Mládí
Praha. Z předloňské brněnské sestavy snů, která vyhrála extraligu ČR, zůstali tehdy členy
Lok.-Moning Radek Kalod (2473), Josef Augustin (2336), Libor Daněk (2284), František
Blatný (2248) a Jiří Mališ (2180).
A teď malá vložka:
S Jurou Vachkem jsme se pravidelně utkávali od roku 1973 na prázdninových bleskových
turnajích v klubovně Lokomotivy v Komárově na Rosické, jednu zastávku před konečnou,
kde je dnes hotel. To jsem ovšem ještě hrával extraligu za brněnskou Univerzitu a z jistého
pohledu jsme byli „nesmiřitelní“ nepřátelé. Funkcionáři všech ostatních velkých brněnských
klubů (kromě Lokomotivy ještě Královopolské a Zbrojovky) na nás byli permanentně
naštvaní, neboť díky sportovním stipendiím jsme jim „přetahovali“ všechny lepší hráče,
pokud přišli do Brna studovat. Teprve když Univerzita z I. ligy (tak se tehdy říkalo extralize)
sestoupila, přetáhli mne pánové Vykydal a Píše do Lokomotivy. Zde jsme se již s Jurou
Vachkem setkávali častěji na různých klubových akcích, zejména na obvyklém posezení ve
Varně, kde všechny po ligových zápasech hostíval dr. Píše. Občas se tam objevil i Vachek,
nebo moje tehdejší velká láska – paní Milada Šedivá-Plhalová, později Augustinová. Ale
teprve začátkem osmdesátých let jsem si (podruhé a naposledy – takový byl tehdy pro některé
lidi život) vyjel s klubem do ciziny – ovšem velmi spřátelené – do Polska. Jura organizoval
podobných zájezdů ovšem více – také do NDR. Ve svých archivních materiálech jsem našel o
tomto zájezdu nějaké podrobnosti.
8
Zájezd do Polska 1980
Lokomotiva Brno sehrála dvě přátelská utkání s polským celkem Górnik Czerwionka. Po
prohře 8:3 v prvním kole zvítězila v odvetě 7:4. V bleskovém turnaji o 5 cen (600, 500,
400, 300 a 200 zlotých) bylo pořadí:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
Blicák
Kornasiewicz
Vykydal
Píše
Knopik
Kalendovský
Nahlik
Szopa
Kosina
Urban
Vachek
Feld
Gawronek
Radil
Strzalka
Vokřínek
Češek
Warchol
Czajkowski
Celý J.
N.N.
M
Km
Km
II
Km
M
II
I
I
I
II
II
II
I
II
I
II
II
III
-
1
0
0
1
x
1
0
0
0
0
0
0
x
0
0
0
0
0
0
0
2
1
1
0
0
0
0
1
0
0
0
0
0
0
x
0
0
0
0
0
3
1
0
x
1
0
1
0
x
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
4
0
1
x
0
0
0
x
0
0
1
0
0
0
1
0
x
0
0
0
5
x
1
0
1
1
0
0
0
1
0
0
x
0
0
0
0
0
0
0
6
0
1
1
1
0
1
1
0
x
0
0
x
0
0
0
0
0
0
0
7
1
1
0
1
1
0
0
1
0
0
0
x
0
x
0
0
0
0
0
8
1
0
1
x
1
0
1
1
0
1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
9
1
1
x
1
1
1
0
0
1
x
0
0
1
0
0
0
0
0
0
10
1
1
1
1
0
x
1
1
0
0
0
1
0
1
0
0
0
0
0
11
1
1
1
0
1
1
1
0
x
1
x
x
1
0
1
0
0
0
0
12
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
x
0
0
0
0
0
0
0
0
13
x
1
1
1
x
x
x
1
1
0
x
1
0
0
x
1
1
0
0
14
1
1
1
1
1
1
1
1
0
1
0
1
1
0
0
0
0
0
0
15
1
x
1
0
1
1
x
1
1
0
1
1
1
1
0
0
0
1
0
16
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
0
1
x
1
1
0
0
0
0
17
1
1
1
x
1
1
1
1
1
1
1
1
0
1
1
1
0
0
0
18
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
0
1
1
1
1
0
0
19
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
0
1
1
1
0
20
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
-
Body
16
15x
15
14x
14
13
13
12x
11
10x
8x
8x
8
8
7x
5x
5x
3
2
0
(Účastníci zájezdu sedící zleva: Kalendovský, Píše, Urban, Vykydal, Češek. Stojící: Feld,
9
Celý, Vachek, Vokřínek)
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
Czerwionka
Nahlik Edvard
Kornasiewicz Stan.
Michalczyk Stan.
Szewczyk Mir.
Grzegorzek Mir.
Szopa Jan
Knopik Krzyston
Gawronek Jozef
Czajkowski Andrz.
Strzalka Jacek
Strzalka Joana
12.
M
M
K
K
I
II
II
II
II
I
II
6
1
1
1
½
1
½
½
½
0
1
1
8
Lokomotiva
Vykydal
Píše
Kalendovský
Urban
Feld
Vachek
Kosina
Češek
Vokřínek
Radil
Celý
0
0
0
½
0
½
½
½
1
0
0
3
Czerwionka
Nahlik Edvard
Kornasiewicz Stan
Michalczyk Stan.
Szewczyk Mir.
Szopa Jan
Knopik Krzystof
Grainer Eugen
Strzalka Jacek
Warchol Wladysl.
Czajkowski Andrzej
Strzalka Joana
14
M
M
K
K
I
II
II
II
II
I
II
6.
0
0
½
1
1
0
1
½
0
0
0
4
Lokomotiva
Vykydal
Píše
Kalendovský
Urban
Feld
Vachek
Kosina
Češek
Vokřínek
Radil
Celý
1
1
½
0
0
1
0
½
1
1
1
7
V Polsku jsme tehdy hráli Medzynarodowy -Barborkowy- turniej szachowy o srebrna
lampe Górnicza dyrektora KWK Debiensko-Leszczyny a přátelský matč v Czerwionce.
Rok 1980 byl vůbec pro Juru Vachka zajímavý: poprvé a naposledy se zúčastnil turnaje II.
etapy přeboru ČSSR v Brně (skončil tuším hodně vzadu) a snad poprvé startoval v jednom
z kandidátských turnajů Olexova memoriálu, který spolupořádal. Porazil zde Josefa Čučku a
byl na tento výkon vskutku hrdý.
Čučka,J - Vachek,J [E57]
Olexa mem. A Brno (10), 1980
1.Jf3 d5 2.c4 e6 3.d4 Jf6 4.Jc3 dxc4 5.e3 c5 6.Sxc4 cxd4 7.exd4 Jc6 8.0–0 Se7 9.a3 0–0
10.Sg5 Jd5 11.Sxd5 exd5 12.Sxe7 Jxe7 13.Db3 [RR 13.h3 Se6 14.Vc1 Vc8 15.Ve1 Jg6
16.Je5 Dh4 17.Jxg6 hxg6 18.Dd2 ˝–˝ Andersson,U-Ljubojevic,L/Szirak 1987/CBM 03 (18)]
13...b6 14.Vfe1 Se6N [RR 14...Sb7 15.Ve3 f6 16.Jh4 Dd7 17.Vae1 Vf7 18.Db5 Vd8 19.Dd3
g6 20.g3 Kg7 21.De2 Jc8 22.Jg2 Dc6 23.Jf4 Vdd7 24.Ve8 Vfe7 25.Je6+ Kh6 26.Dg4 g5
27.Dh3+ Kg6 28.Jf8+ 1–0 Nielsen,H-Nielsen,E/Aalborg 1950/EXT 2000 (28)] 15.Vac1 Vc8
16.Je5 Jf5 17.Da4 a5 18.h3 Jd6 19.Db3 Jc4 20.Ja4 Jd2 21.Dxb6 Vxc1 22.Vxc1 Dg5
23.Vc3 Je4 24.Ve3
+ + +
+ + +
Q ++ +
+ + + +
+ +
+ +
+ + + 10
24...Sxh3 (Odvážná oběť, která přinese nečekané plody) 25.Vxh3 Dc1+ 26.Kh2 Jxf2
27.Vf3? (Chyba, po které dá černý mat nejpozději v 10 tazích) 27...Dh1+ 28.Kg3 Je4+
29.Kf4 Dxg2 30.Vb3 Dg5+ 31.Kf3 (2.29–1.48) 0–1
K Olexovým memoriálům a Veletržním turnajům musím podotknout, že díky Jurovým
známostem v tiskárně Elitexu vznikla idea vydávat k těmto turnajům programy, kde by byl
kromě rozpisu soutěže, propozic, resp. připomenutí minulého ročníku také nějaký článek
z historie brněnského šachu. Většinu programů z let 1976-1989 jsem takovými pojednáními
opatřil já a časem vznikla sběrateli vyhledávaná řada, kterou teď za poměrně vysoké částky
nabízí zájemcům Karel Mokrý ve svém „Chessshopu“. Tak, jak Jura tvrdí, jsem se vlastně
jeho zásluhou stal šachovým spisovatelem. - V letech 1982 – 1986 pořádal Jiří Vachek v létě
turnaje „Prázdniny“, na kterých se utkávali hráči Lokomotivy Brno a Sokola Tišnov. Jura tak
dával „venkovanům“ příležitost k plnění vyšších výkonnostních tříd. Řada Tišnováků (např.
pan Bytešník) splnila v těchto turnajích kýženou I. výkonnostní třídu. Jura sám měl taky
jedničku, ale všechny nás překvapil v roce 1987 – tehdy se vrátil z bulharského Ivajlovgradu a
hrdě hlásil, že splnil normu pro bulharského kandidáta mistra!
Stoikov - Vachek,J [A04]
Ivajlovgrad, 13.07.1987
1.d4 d5 2.c4 c6 3.g3 g6 4.Sg2 Sg7 5.cxd5 cxd5 6.Jf3 Jc6 7.0–0 Jf6 8.Je5 0–0 9.Jxc6 bxc6
10.Jc3 Sa6 11.Ve1 Ve8 12.e4 e6 13.Da4 Db6 14.exd5 Jxd5 15.Jxd5 cxd5 16.Se3 Vec8
17.Vac1 Vab8 18.h4 h5 19.Kh2 Sf8 20.Vxc8 Vxc8 21.Vc1 Vxc1 22.Sxc1 Sb5 23.Dd1 a5
24.b3 Sg7 25.Se3 Dc6 26.Dd2 a4 27.bxa4 Sxa4 28.Sf1 Sf8 29.Sd3 Sb5 30.Sxb5 Dxb5
31.Dc2 Dc4 32.Db2 Sb4 33.a3 Sd6 34.Db7 Sxa3 35.Da8+ Sf8 36.Sh6 Db4 37.Dc8 De7
38.Db8
Q + +
+ + + + ++
+ ++ +
+ + + + + + + + + + + (Následuje pěkné uplatnění převahy pěšce) 38...f6 39.Dc8 Kf7 40.Sf4 Sg7 41.Dc6 Kg8
42.Sd6 Df7 43.f4 Kh7 44.Dc8 e5 45.dxe5 fxe5 46.fxe5 Sxe5 47.Sxe5 Df2+ 48.Kh3 Df1+
49.Kh2 De2+ 50.Kh3 Dxe5 51.Dd7+ Kh6 52.Dd8 d4 53.Df8+ Dg7 54.Df4+ Kh7 55.Dd6
Da7 56.Kg2 Db7+ 57.Kh2 Db2+ 58.Kh1 Df2 59.De7+ Kg8 60.De8+ Kg7 61.De7+ Df7
62.Dd6 Df1+ 63.Kh2 d3 64.Dd7+ Kh6 (Zpravodaj šachového oddilu TJ Lokomotiva-Ingstav
Brno 4/1987, str. 15) 0–1
11
(Některé z Olexových memoriálů měly mistrovskou úroveň – třeba ročník 1982-1983 – II.
kategorie FIDE. Stojící zleva Hosnedl - rozhodčí, Zpěvák, Věchet, Mudrák, Daněk, David,
Blatný P., Vykydal – pořadatel, sedící Polášek, Pacl, Vachek – pořadatel, Tichý, Bernard
(Polsko), Starck (NDR). Chybí mistr Gromek z Polska)
A tak teď trochu vzpomínání na Týniště nad Orlicí. Myslím, že už jsem to někde psal, ale
pak jsem to zřejmě vymazal. Protože tam bylo zážitků plno, ne všechny však právě ideální.
Začalo to ubytováním. My s Jurou jako „šéfové“ jsme si vybrali velký pokoj se dvěma lůžky
v prvním patře ubytovny Moningu, ostatní naši brněnští šachisté se museli spokojit
s poschoďovými postelemi ve mnohalůžkových pokojích. Navíc mne Jura brzy opustil – odjel
do Prahy číhat na další zahraniční výpravy a hlavně na Karpova. Chodil prý po různých
stanicích metra s velkou tabulí s nápisem „Chess“. Mezitím se do našeho pokoje vypravila
delegace hráčů v čele tuším s Josefem Augustinem. Když uviděli, jak si nehrající organizátoři
lebedí, byli dost naštvaní a snad i pohrozili bojkotem soutěže. Jak to pak Jura vyžehlil, na to si
již nevzpomínám. Mým dalším úkolem bylo vydávat stravenky. S tím byl taky jistý problém,
ale to se nakonec zvládlo. Když se v místním Kulturním domě hrálo, seděl jsem v chodbě
před hrací místností a vybíral jsem vstupné. Občas někdo pronikl do sálu zadarmo – pokud to
byl můj dobrý známý. Seděl jsem u velikého stolu, kde jsem si rozložil svoji tehdejší velkou
nabídku šachové literatury. Především různé teoretické brožury z olomouckého nakladatelství
Vlastíka Fialy „Caissa“, včetně prvního dílu naší společné monografie „Alekhine Complete
Games“. O tu projevil velký zájem i velmistr Boris Gelfand. Koupil si první díl a předplatil
další. Ke své hanbě musím přiznat, že jsem mu druhý díl doposud neposlal... Vachek některé
hráče nakonec v Praze objevil, ale Karpova nezastihl. Když se vrátil do Týniště – dost se
kvůli tomu pohádal s vedením jugoslávského klubu Zemun. Karpov ale projevil mistrovskou
invenci – bydlení měl zajištěno v asi 30 kilometrů od Týniště vzdáleném hotelu v Opočně a
když ho na letišti v Ruzyni nikdo nevyzvedl, dokázal se taxíkem dopravit do Prahy, odtud
s manželkou a zavazadly na nádraží Praha-střed a odtud za jízdenku, kterou si jako každý
normální smrtelník koupil u pokladny, se vydal osobákem do Opočna! Od té chvíle, co jsem
12
se tuto jeho anabázi dozvěděl, jsem si Karpova začal opravdu vážit. V Týništi se projevoval
jako velmi slušný a přátelský člověk, neměl žádné „hvězdné“ manýry. Se svými kolegy nehrál
ve volných chvílích šachy, ale „nardy“. Byl stále obklopen spoustou fanoušků a musel
podepisovat co se dalo. Ještě pozoruhodnější bylo izraelské družstvo Rishon-le-Zion. Hráče
neustále doprovázel svalnatý bodygárd, zadní kapsu kalhot měl dosti vyboulenou a tak jsme
usoudili, že v ní nosí revolver. Něco takového jsem viděl na šachové soutěži poprvé a snad
naposledy v životě. Na turnaji byl vydáván bulletin se sehranými partiemi, zpracovával se na
počítači. Já ještě v té době žádný neměl – teprve po turnaji mi Fiala přivezl svoji starou „286“
(vzpomínáte?), aby jeho paní nemusela do počítače opisovat moje články pro Československý
šachový bulletin, který jsme tehdy vydávali a které jsem psal pochopitelně jedním prstem na
psacím stroji.*) Když turnaj skončil, všechny brožury, které jsem zatím neprodal, skoupili
Řekové, kteří skončili v turnaji poslední! Taky jsem byl svědkem, jak se Jura bavil v Týništi
s Láďou Dobrovolským, že by prodal extraligu do Ostravy. Ale asi se nedomluvili a tak jsem
byl také s Vachkem v Praze na losování extraligy a mým úkolem bylo mlčet do poslední
chvíle – neb Jiří chystal bombu – odstoupení přebornického týmu Lokomotiva-Moning Brno
ze soutěže! Jak to dopadlo – víme všichni. Pražáci něco tušili a měli náhradníka připraveného
– Jura sklidil jen ostudu a velké výčitky domácích hráčů na ex post svolané oddílové schůzi.
Vzpomínám, jak tehdy zejména Mirek Pakosta tvrdil, že by byli odehrál s kolegy extraligu
zadarmo – že by si ty zájezdy snad i platili. Ale bylo pozdě – nastal další pád Lokomotivy.
V devadesátých letech, když Jura zakládal Moravskoslezský šachový svaz, byl jsem rovněž u
toho a když pak se stal předsedou celostátního Šachového svazu ÚV ČSTV – přenesl
sekretariát do Brna a zaměstnal tam Františka Blatného. To byla pro Brno a Moravu vůbec
skvělá doba – konečně jsme mohli svobodně dýchat – pražský sebestředný centralizmus byl
překonán! O třech slavných velmistrovských turnajích v Domě techniky jsem se již zmínil. Já
tam chodil každý večer jako novinář za Brněnský večerník, kam jsem psal krátké reportáže.
Ovšem Jura zajistil v brněnské redakci Československé televize něco neuvěřitelného: denní
snad čtvrthodinové zpravodajství z turnaje – které vedl František Blatný. A pak zcela unikátní
asi půlhodinové interview s Viktorem Korčným, které s ním vedl na obrazovce velmistr
Ftáčnik. V rámci turnaje byla uspořádána s Korčným i tisková beseda (myslím, že jsme
z ruštiny překládali Libor Daněk a trochu Blatný a já) – hojně novináři navštívená. Někde
mám její záznam. Když se Korčného ptali, proč hraje v Brně za tak poměrně malý honorář,
jeho odpověď zněla: „Rozhodl jsem se podpořit mladou demokracii“. To bylo ve značném
kontrastu k jiným velmistrům, s nimiž pak Jura Vachek a Pavel David vyjednávali účast na
dalších ročnících Trade Chess Festivalu. Z roku 1994 mám někde doma unikát – kus papíru,
vytrženého ze sešitu, na kterém velmistr Jepišin prohlašuje, že se stává od toho a toho data
členem Lokomotivy Brno. A podpis... Jeho kolega Drejev měl ovšem k Lokomotivě mnohem
bližší vztah – v porodnici „Na obilňáku“ rodila jeho žena a Jura Vachek jako radní domluvil
s ředitelem porodnice velmi významnou slevu z poplatku 50.000 Kč, který za tento akt od
cizinců tehdy žádali. Dokonce Drejevovi zajistil v Brně a později v Kuřimi asi na dva roky
bydlení. Málokdo dnes ví, jaká světová šachová kapacita v Kuřimi bydlela! Drejev je ovšem
šachový profesionál – jezdil po světě a „doma“ se vyskytoval sporadicky. Ale náš klub přece
jednou navštívil:
Velmistr v klubu
Šachisté Lokomotivy-Moning Brno vyhráli letošní extraligu ČR před trojnásobnými obhájci
titulu Bohemians Praha. Naposledy se Brňanům povedlo něco podobného v roce 1959,
kdy vyhráli tehdejší mistrovství ČSR družstev v Tatranské Lomnici. Z tohoto týmu
zůstal na soupisce dnešních přeborníků pouze FM František Blatný a to ještě v roli
nehrajícího náhradníka. Současné přebornické družstvo je tím, co se dříve nazývalo
13
"cizineckou legií". První dvě desky obsadili ruští velmistři světové extratřídy : Alexej
Drejev a Vladimír Jepišin. Na třetí hrál první moravský velmistr Karel Mokrý, pocházející z
Prostějova, čtvrtá šachovnice patřila nadanému Vlastimilu Babulovi z Havřic, který je zatím
čekatelem velmistrovského titulu a pod. To je dnešní trend - sestavit celek z co nejsilnějších
hráčů a usilovat o prvenství, které by rozvoji šachu v tom kterém regionu přineslo mocný
impuls v podobě zájmu sponzorů. Každý funkcionář, pokud na to má (styky, peníze) to dělá
stejně a kvalitních cizinců se v české extralize objevilo tolik, že naše národní šachová
soutěž družstev momentálně patří k nejsilnějším v Evropě a důstojně se začíná řadit po bok
vyhlášené bundeslize německé, či ligové soutěži ve Francii. Navenek to vše vyhlíží efektně
a správně. Jaký to má však dopad na zcela obyčejné, dlouholeté členy toho kterého
klubu? Vzruší je představa, že členy spolku jsou slavní velmistři, kteří dokázali vybojovat
přebornický titul? Jsou hrdí na úspěchy svého klubu? Projeví se nějak tato, jinak jistě
příjemná skutečnost, na jejich zájmu o klubové večery a pořádané soutěže? Nechci
zobecňovat a proto mi dovolte jen pár poznámek o zkušenostech z mého klubu, o němž je od
počátku řeč. Jediným velmistrem, který náš klubovní jourfix kdy poctil svojí přítomností,
byl Alexej Drejev. Přivedl ho ing. Jiří Vachek, tedy onen muž, který se o dnešní postavení
brněnského šachu zasloužil nejvíc. A co se stalo? V klubu bylo tehdy asi 20 lidí. Většina z
nich hrála v turnaji "Předjaří 95", který měl klasifikační hodnotu slabé první třídy, ostatní
hráli volné partie nebo blicky. Ing. Vachek již u dveří vzácného hosta představil a pak se
odebrali do přilehlého bufetu. Tam se mu jako správný hostitel věnoval a konverzovali spolu.
Samozřejmě rusky, protože, ať je to jakkoliv neuvěřitelné, supervelmistr z první světové
dvacítky (v aktuální listině ELO 12. na světě s ratingem 2665!) jinou řeč neovládá. Všichni
ostatní se dál v klidu věnovali svým partiím, které pro ně zřejmě měly větší cenu. Sám
jsem byl mezi nimi, na tehdejším partiáři mám poznámku "Přišel Drejev" a to hned u tahu,
kterým jsem v pochopitelném vzrušení z této události partii pokazil... Asi po hodině, kdy
vypil jednu limonádu a jedno pivo, supervelmistr zase odešel, aniž by jediným pohledem
poctil šachovnice, na kterých hrál své partie "šachový plebs". Alexej Drejev je přitom
nesmírně sympatický mladý muž, rozhodně nevypadá jako nafoukaná hvězda a je
ochoten s vámi (umíte-li rusky) docela přátelsky konverzovat a odpovídat na
sebenaivnější šachové dotazy. Jenže ... jenže je tu kromě jazykové bariéry cítit jakýsi
odstup. Velmistři a amatéři jsou dvě dnes již zcela rozdílné kategorie. Ti slabí se jednak
stydí a ještě si na přítomnost superhráčů nezvykli, ti z šachového Olympu neumějí hovořit s
"prostým lidem", jako to dříve uměli i mistři světa. Velmistr v klubu je stále natolik
extraordinární záležitostí, že obě strany musejí zdlouhavě hledat společnou řeč. Věřme, že
se to časem podaří. Šachisté se totiž nejlépe domluví řečí šachových figur. A bude-li
velmistr ochoten do klubu nejen přijít, ale i zasednout k volným, bleskovým, ba i
turnajovým partiím, bude bariéra vzájemného nepochopení překonána a klub přiláká další a
další zájemce. Ale to již je věc funkcionářů... (JK - Právo 1996)
*) Odbočka o mém prvním počítači:
Můj přítel počítač
Přiznám se hned a bez mučení - ještě nedávno jsem byl zarytým odpůrcem veškeré
výpočetní techniky a ve své druhé profesi, kterou je šachová publicistika, jsem si neuměl
představit lepší výrobní nástroj, než je klasický psací stroj. Loni mi přítel Vlastimil Fiala z
Olomouce (majitel našeho dnes nejaktivnějšího šachového nakladatelství CAISSA
(P.O.Box 101, 772 11 Olomouc), známého nejen Československým šachovým bulletinem,
jehož mám čest být šéfredaktorem, ale zejména edicí Šachová zahájení, v níž vyšlo již
přes 40 svazků), doslova vnutil svůj vysloužilý osobní počítač v naději, že mu budu své
příspěvky posílat na disketách, aby nemusel zaměstnávat přepisovatelku. Počátky byly pro
14
mne i pro počítač trudné. Mnoho znáných se bavilo výsledky naší "spolupráce". Např. na
povel "dir" (tedy ukaž, co je na vložené disketě) odpověděl kompjůter zcela netradičně : "V
tiskárně není založen papír". Ale dnes, po nezbytných opravách chytrého robota a po
stejně nezbytném pročtení několika manuálů pro začátečníky, z nichž jsem si odnesl bohužel
jen málo užitečného , začínáme spolu vycházet lépe. Stroj má sice stále své vrtochy: po
pracném přehrání partie v systému Chess Base, vyplnění hlavičky a zmáčknutí klapky OK
mi s milým úsměvem (aspoň se tak domnívám) napíše na obrazovce laskavé sdělení
"Game not saved", ale jinak jsme již docela dobrými přáteli. O počítač se teď dělíme
napůl s dvanáctiletou dcerou Hanou. Ona na něm hraje nejrůznější počítačové hry a já
zkouším kromě psaní odborných textů svoji šachovou sílu v boji s programy FRITZ, nebo
MEPHISTO. Musím přiznat, že naprostou většinu rychlých partií vyhrává můj soupeř.
Ostatně tyto šachové programy patří ke světovým špičkám a MEPHISTO na lepším počítači,
než je ten můj, dokáže zatopit i mistru světa Kasparovovi. Loni v Londýně ho dokonce
vyřadil v semifinále rapid turnaje PCA a na bleskovém superturnaji v Mnichově s ním dělil
první příčku! Já jsem ovšem amatér s ratingem 2024 a kam se hrabu na velmistry. Přesto
má můj počítač, či lépe řečeno šachové programy v jeho paměti, smysl pro lidské slabosti a
občas umí i efektně prohrát! Je to opravdu sladký pocit, když se na obrazovce objeví věta
"Počítač se vzdává"! Dovolím si uvést jeden takový vzácný případ v naději, že se můj
kompjúter neurazí. Byl totiž nastaven na sílu začátečníka.
Kalendovský,J - CM 2100 [B02]
Brno, 1995
1.e4 Jf6 2.e5 Jd5 3.Df3?! Jb4? (Po prostém 3...e6 stojí černý snad již lépe, ale Chess Master
miluje materiál bez ohledu na možné nebezpečí, neboť to je za horizontem jeho /mnou
nastavených/ schopností propočtu) 4.Sc4 d5 5.exd6 Jxc2+ 6.Kd1 Jxa1 7.Dxf7+
Q
+ + +
+ + + + ++ + +
+ + + + + (A nyní mohl bílý ohlásit mat 7. tahem - vše následující vyhlíží na první pohled jako
vynucené - viz diagram) 7...Kd7 8.Df5+ e6 9.Dxe6+ Kc6 10.d7+ Sd6 11.Dd5+ Kxd7
12.Df5+! a černý se vzdal. Opravdu hraje jako člověk - aspoň se mnou. Ať uhne králem
kamkoliv, dostává příštím tahem mat. 1–0
- Tento program je ovšem již počítačovým dinosaurem. V časopise Československý šach
naleznete pravidelnou rubriku Emila Vlasáka "Šachy a počítače" se zasvěcenými
informacemi odborníka, šachový program FRITZ 3, který je hitem sezóny, zase nabízí
15
Pražská šachová agentura (Jan Ambrož, P.O.BOX 45, 149 00 Praha 415).
Šachové speciály dodá IQ+, P.O.Box 715, 111 21 Praha.Šachisté bez počítače a šachových
programů budou brzy něco jako bílá vrána. Zkuste to také - nebudete litovat. (JK – Právo
1995)
(Filatelistická památka na brněnský velmistrovský turnaj 1992 se dvěma autogramy)
Další zážitky ze šachového života s Jurou Vachkem jako pel-mel tak trochu napřeskáčku.
V Lokomotivě se často v době předpočítačové analýzovalo. Zejména Jura Mališ předváděl za
tím účelem kritické pozice ze svých rozehraných korespondenčních partií. Zajímavé bylo, že
v tomto případě a také při přerušených partiích ze soutěží družstev míval výborné taktické
nápady právě Jura Vachek. Hráč ostatními mistry a kandidáty poněkud podceňovaný však
dokázal nejednou své nápady obhájit... Zajímavý přístup měl vždy Jura Vachek jako kapitán
k členům mančaftu. Po losování rozdal každému rozpis jednotlivých utkání a samozřejmě
předpokládal, že si ho každý vštípí do paměti a bude bez dalšího upozorňování včas a řádně
chodit na určená místa srazu (většinou před Grandhotelem u nádraží). Snad to patřilo k jeho
náměstkovské manýře. Jenže – šachisté jsou lidé zapomětliví a tak se stávalo, že ve chvíli
srazu nás bylo na místě místo osmi pět či ještě méně. A tu začala honička s časem. Mobily
nebyly – a tak Jura ve svém autě objížděl po celém městě ty zapomětlivé a budil je.
Mnohokrát jsme pak přijeli na zápas sice v plném počtu, ale s velkou časovou ztrátou.
Kupodivu se to stávalo dost často... Tohle ovšem dělá každý kapitán trochu jinak. Např. Karel
Radil rozesílal obálky a v nich úzké proužky papíru s textem, kdy a kde je sraz a závěrečným
poučením: „Příjďte všichni včas, ať nejedeme na nárazníku!“. Franta Vykydal zase všechny
den předem obvolával ze své kanceláře telefonem, a několik dní před utkáním jsme
vyplňovali koresponďáky s příslušnou výzvou k včasnému dostavení se. Zajímavé bývaly
schůzky u Vachků před důležitými akcemi: to nás vítal obrovský huňatý pejsek, zatímco jeho
16
(tedy Jurova) hodná paní chystala příslušné občerstvení. I na tyto pracovní schůzky celkem
rád vzpomínám. Někdy se konaly i v jeho náměstkovské kanceláři v Teplárně. Pokud se teď
někomu zdá, že pisatel již upadl z nedostatku nápadů do poněkud trapného žvanění, nechť
laskavě promine stárnoucímu a blbnoucímu „redaktorovi“, jak mi říká při každém dnes již
spíše náhodném setkání velmistr Radek Kalod. Když se to tak vezme kolem a kolem – kdo
z velkých nadějí devadesátých let v Lokomotivě se stal velmistrem? Tuším jedině on a
samozřejmě Pavel Blatný. A tak mi dovolte ještě jednu vzpomínku na ta slavná devadesátá
léta pod vedením Jury Vachka:
Tři týdny v Kolumbii
V prosinci 1996 se konalo v Brně slavnostní vyhlašování nejlepších sportovců veletržní
metropole. Vedle nejlepší desítky byli zvláště oceněni i brněnští sportovci, kteří působí
v jiných klubech, nebo se vydali na profesionální dráhu. Jistě právem se ve společnosti
atletky Šárky Kašpárkové, tenistky Jany Novotné, krasobruslařů Kovaříkové a Novotného
a cyklisty Jana Svorady ocitl i šachista Radek Kalod. Požádali jsme ho proto o malý
příspěvek do naší hlídky. Zde je:
Loňské mistrovství světa do 20 let dívek i chlapců se uskutečnilo v kolumbijském
Medellinu. Druhé největší město v 33milionové Kolumbii se může na rozdíl od Bogoty
pyšnit metrem. Tato země, která měla a stále má špatný "image", se ukázala světu jako
skvělý organizátor podobných světových akcí. Záměr pořadatelů očistit jméno jejich
rodné Kolumbie se zdařil na jedničku. Organizační štáb tvořili mladí, dynamičtí lidé.
Ozdobou turnaje byl zahajovací ceremoniál, který dal nahlédnout do krás latinskoamerické
kultury. Hrálo se v obrovském "COLISEO MENOR" - velká hala pro stolní tenis- kde
sídlilo i tiskové středisko, hostesky, organizační štáb, lékař aj. Perličkou bylo, že jsme měli
ochranku, která čítala 30-40 mužů. Počasí bylo stále okolo 30 stupňů C a na otázky
užaslých Evropanů, jak zde vypadá zima, říkali, že to je období dešťů, kdy klesne teplota na
20 stupňů. Turnaj byl stále masově propagován. V televizi běžely denně několikaminutové
šoty, rozhovory. Samozřejmě také noviny nezůstaly o nic pozadu a 2 až 3 stránky jen o
šachu nebyly nic neobvyklého. Sám jsem toho svědkem, spolu s bronzovým medailistou,
Maďarem Z. Gyimesim (se kterým jsem hrál v 5. kole), mám fotku na první stránce
ekonomických novin. Přijela také Judita Polgárová, která absolvovala celou řadu
simultánek, rozhovorů, přednášek a pod., nebo C. Valderama, jeden z nejlepších fotbalistů
Jižní Ameriky. Co se týče "bezpečnosti", nebylo to tak drastické, jak je proklamováno v
různých časopisech, novinách aj. Když člověk nevyhledává riskantní situace, tak by se
nemělo nic stát. Místní obyvatelé tvrdí, že co se zde odehrávalo v období let 1989-1991 a
co v současnosti, je jako "nebe a dudy". Samotný turnaj byl obrovsky silný. Já jsem
absolvoval po 10. kole 8. kategorii FIDE (2445) a měl jsem 5,5 z 10 možných, čímž jsem
splnil závěrečnou normu pro udělení titulu mezinárodního mistra. Bohužel mi nevyšel opět
konec turnaje, ale i přesto jsem s výsledkem v silné konkurenci spokojen.
Kalod-Gyimesi
MS Medellin /05/ 1996
1.e4 e5 2.Jf3 Jc6 3.Sb5 a6 4.Sa4 Jf6 5.0-0 Se7 6.Ve1 b5 7.Sb3 d6 8.c3 0-0 9.h3 Jb8 10.d4
Jbd7 11.Jbd2 Sb7 12.Sc2 Ve8 13.b3 Sf8 14.Sb2 g6 15.a4 Sg7 16.Sd3 c6 17.Dc2 Vc8
18.Db1 Db6 19.b4 Jh5 20.axb5 axb5 21.Va5 Jf4 22.Sf1 Vcd8 23.g3 Je6 24.d5 Jc7 25.c4!
(Zde jsem myslel, že bílý stojí lépe) 25..cxd5 26.cxd5 Vf8 (26…f5 27.exf5 /s ideou
fxg6/- diagram)
17
+rrk+
+lnn+plp
qp+p+
Rp+Pp+
P+P++
+++NPP
LNP+
+Q+RLK
27.Sc1! (Jeden z nejtěžších tahů v partii, pozice je dost podobná královské indické, kterou
bohužel důkladně neznám. Db6 stojí trochu ucpána na b6 a střelec na b2 je mimo hru, navíc
pole f2 je citlivé, po 27…f5 by se pozice bílého rozpadla jako domeček z karet) 27...Sa8
(Po 27…f5 28.Jb3 - partie, nebo 28.Jc4!? s nejasnou hrou) 28.Jb3 f5 29.Se3 Db8 30.Jg5 Jf6
31.f3 Vde8 32.Vc1 fxe4 33.fxe4 h6 34.Va7! Vc8 35.Je6 (Žádné triky typu Vxc7 a Je6
nevycházejí) 35..Jxe6 36.dxe6 Jxe4 (36...Sxe4!?) 37.Sg2 Vxc1+ 38.Jxc1 d5 39.e7 Ve8
40.Sxe4 dxe4 41.Da2+ Kh7 42.Df7 (42.De6) 44..Dd1+ 45.Kf2 Sd5!! (Tento tah jsem
nedocenil) 46.Dxe8 Df3+ 47.Ke1 Dxe3+ 48.Kd1 Dd4+ 49.Kc2 Dc4+ 50.Kd1 Df1+
51.Kc2 De2+ 52.Kc1 Df1+ 53.Kc2 Df2+ 54.Kc1 De3+ 55.Kc2 De2+ 56.Kc1 Dc4+
Remíza. (JK – Právo 1997)
V loňské sezóně vedl Jiří Vachek družstvo Lokomotivy B ve II. Lize. Bojovali statečně – ale
protože se nescházeli, nakonec sestoupili a k tomu ještš museli do svazové pokladny přispět
šesti tisíci za různé pokuty. Jura sehrál většinu partií a získal 3,5 bodu z 9 partií. Na veterána
slušný výkon – vždyť jeho soupeři mívali rating o 200-300 bodů vyšší. Sám si považuje
nejvíc výhry v následující partii, která se prý řadí k jeho již legendárním (bohužel
nezaznamenaným) výhrám s dr. Florianem a mladým Petrem Buchníčkem.
Čižinský,P (2062) - Vachek,J (1865) [C07]
2.liga D 2009/2010 PolabinyB-LokoBrnoB (7.7), 14.02.2010
1.e4 e6 2.d4 d5 3.Jd2 c5 4.Jgf3 cxd4 5.exd5 Dxd5 6.Sc4 Dd8 7.Jb3 (Černý hraje svoji
oblíbenou francouzskou. Zajímavé je, že jako první se od teoreticky předepsaných tahů
odchýlí bílý - neobvyklý zjev ve Vachkově praxi) 7...Sb4+ [RR 7...Jc6 8.0–0 Jf6 9.Jbxd4
Jxd4 10.Jxd4 Sc5 11.Se3 Db6 12.b4 Sxd4 13.Dxd4 Dxd4 14.Sxd4 Jh5 15.Vad1 Sd7 16.Se2
Jf4 17.Sf3 Sc6 18.Sxc6+ bxc6 19.Sc5 Jd5 20.Vfe1 a5 21.a3 axb4 22.axb4 Kuzin,AChurilov,S/Rybinsk 2000/EXT 2001/1–0 (32)] 8.Sd2 Sxd2+ 9.Dxd2 Jc6 10.0–0–0N [RR
10.Jbxd4 Jxd4 11.Jxd4 Sd7 (RR 11...Jf6 12.0–0–0 0–0 13.Df4 Da5 14.Vhe1 Sd7 15.g4 Sc6
16.Jxc6 bxc6 17.g5 Jd5 18.De4 Vab8 19.Sb3 Vfd8 20.f4 Vb4 21.De5 g6 22.c3 Vbb8 23.h4
Dc7 24.Vxd5 1–0 Shaw,T-Viner,P/Canberra 1996/CBM 51 ext (24)) 12.Vd1 Jf6 13.Dg5 0–0
14.0–0 Db6 15.b3 Vad8 16.Vd3 h6 17.Dh4 Dc5 18.Vg3 Kh8 19.Vg5 0–1 Guzdek,UDulias,J/POL-ch (Women) 1978/EXT 98 (19)] 10...Jf6 11.Dg5 0–0 (Černý se nebojí samotná dáma přece nematí) 12.Jbxd4 Jxd4 13.Vxd4 Db6 14.Vhd1 h6 15.De5 Sd7
(Rafinovaně nabízí dvě figury za věž - bílý radostně bere) 16.Vxd7 Jxd7 17.Vxd7 Vad8
18.Vxd8 Vxd8 (Visí pěšec na f2 - co teď) 19.De3 Dd6 (Hrozí mat na d1 - ale to se lehce
18
pokryje) 20.Sd3 b6 21.De4 (Teď je zase u vesla bílý) 21...f5 22.De3 Dd5 23.b3 Kf7 24.Sc4
Dd6
+ + +
+ + + + + ++ ++ + +
++ Q+ ++ + + + (A je tu krize - jak má bílý vyhrát?) 25.Je5+ (Správné bylo 25.Jd4 s dobytím pe6, protože
nelze 25...Dxd4? 26.Dxe6+ s matem v příštím tahu. Ale bílý už je na zcestí) 25...Kf6 26.f4??
(Nutné bylo Jd3. Teď matí černý! Pozoruhodný výkon stařešiny proti pardubické naději)
26...Da3+ 0–1
Touto partií, kterou si pochvaluje, připomněl Jura Vachek závěr lokomotivní sezóny 1990/91,
kdy naše béčko také ze soutěže, která se dá přirovnat k dnešní druhé lize, sestupovalo. Jak
vidíte z přiložených tabulek, Josef Čučka měl zřejmě jiné starosti, než hrát za béčko (kdysi na
schůzi prohlásil, že se svými šachovými zásluhami nikdy za nic jiného než lokomotivní
“Áčko” nenastoupí, postupně však názor změnil a bojoval i v II. třídě krajského přeboru).
Poslední léta před smrtí však dával důsledně přednost bojům s počítačovými programy, kde se
stal světovým rekordmanem – jeho kompjútr mu započítával jen výhry (ovšem Čučka byl
docentem matematiky – třeba ho přeprogramoval), takže dosáhl dle svých slov ratingu 3100!!
Sám mi to kdysi říkal… Ani Láďa Urbanec na dvojce se moc nevyznamenal, takže jediný
trochu slušný výsledek jsem měl na páté desce já… Až přišlo poslední kolo…
Divize jih 1990/91
1
1 Třebíč
2 KSB Brno B
2x
3 TJ Znojmo
2x
4 Troubsko
3x
5 Jihlava
3
6 Žďár
3
7 ŠK 64 Brno B 3x
8 Poštorná
3
9 Bedřichov
2x
10 Univerzita C 2
11 Lokomotiva B 5
12 Hustopeče
2x
2
5x
4
1
4
2x
4
3x
4
3
3
2
3
5x
4
4x
4
3
4x
2x
3x
4
1x
3x
4
4x
7
3x
5
3x
3x
2
4x
4
2
2x
5
5
4
4
3
4
5x
5x
3x
3x
3
2
6
5
5x
5
4x
4
3x
5x
2x
1x
2
4
7
4x
4
3x
4x
2x
4x
5
3x
2x
4
5x
8
5
4x
5x
6
2x
2x
3
4x
6
3
3x
9
5x
4
4x
3x
4x
5x
4x
3x
4
4
1
10
6
5
4
4
4x
6x
5x
2
4
1x
5x
11
3
5
6x
6
5
6
4
5
4
5x
1x
12
5x
6
4x
5x
6
4
2x
4x
7
2x
6x
-
Body
20
16
13
13
13
10
10
10
9
7
6
5
Skóre Los
55
51,5
47,5
46
45
45
44
42
43,5
38,5
36,5
33,5
19
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
Lokomotiva B
Čučka
Urbanec
Fialová
Olexa
Kalendovský
Šaljová
Suchánek
Riška
Přibyl
Kolbl
Pakosta
Šeplák
Nedvěd
Točev
Šmikmátor
Vachek
ELO
2164
2080
2043
2034
2067
1952
2015
2009
1841
1900
1822
1952
1924
1840
1876
1882
Po
0
1
1
0
x
x
0
0
-
Hu
1
x
x
1
1
1
x
1
-
KP
0
1
1
x
x
0
0
-
So
x
0
0
1
1
x
x
x
-
Žď
0
x
x
0
0
x
x
0
Tr
0
0
0
x
0
0
1
x
-
Be
1
1
0
0
x
1
x
Zn
0
0
0
x
0
x
0
x
-
UC
0
0
0
0
1
0
1
x
-
Ji
x
0
1
x
x
0
x
0
-
Tř
0
x
0
1
1
1
x
1
Body
0,5-1
2,5-10
2,5-8
4,5-8
6-11
2,5-7
3-10
4-8
4-10
2,5-4
2,5-5
0,5-1
1,5-3
Rozmýšleli jsme se, zda má vůbec cenu do Třebíče jezdit. Nás nemohlo od sestupu nic
zachránit, zatímco Třebíč byla již vítězem bez ohledu na výsledky posledního kola. Nakonec
jsme do Třebíče jeli (bez prvních tří šachovnic!) a trochu nás podceňující soupeře jsme
šokovali „jánošíkovskou“ výhrou 5:3 (Jurka 1 Olexa, Sedláček ½ Kalendovský, Novotný 1
Šaljová, Veselý 0 Suchánek, Tesař 0 Kölbl, Diviš 0 Pakosta, Huňáček ½ Nedvěd, Buchníček
0 Vachek!). Zasloužil se o ni zejména Jura Vachek, který zdolal vycházející hvězdu
třebíčského šachu Petra Buchníčka. Tehdy se ovšem partiáře nesbíraly a neuveřejňovaly –
takže musíte věřit suchému zápisu o utkání.
(Ostatní zážitky s Jurou Vachkem jsou v podstatě zachyceny v kronikách Lokomotivy Brno,
počínaje tou první, která se věnuje dění v sezóně 1996-1997).
20